Andor.cz - online Dračí doupě

StarClan - 16. srpna 2011 14:23
	Tohle je dobrodružství na motivy knih Erin Hunter, takže uvítám především hráče, kteří ví o co jde, kdyžtak mohu stručně nastínit. Lesní klan žije kdesi v hlubokých lesích. Nikde žádní dvounožci, dostatek kořisti - idylka. Otázka je, jak dlouho potrvá, než se vše pokazí?

StarClan - 17. srpna 2011 13:21

Zdravím. Byla vytvořena mapa. Původně jsem ji kreslila ručně, ale kapku mi to nevyšlo. Takže: Když se na naší luxusní mapičku podíváte, modrá je voda. Ten velký modrý flek uprostřed je jezero. Modrá čára vedoucí nahoru je potok, který má pramen v temné jeskyni, jenž má zároveň funkci... Highstones? Vysokých kamenů. Navrhuji tomu říkat Pramen snů, nebo tak něco. Zbytek jsou nedůležité potoky. Zelená jsou travnaté planiny, mýtiny a louky. Červený flek je tábor klanu. Je v roklině a mapičku ještě přidám. Okolo je jehličnatý les. (ano, to bílé s malými puntíky) Bílé s velkými puntíky je les listnatý. A osamoceně stojící puntík je velký dub. Hnědozelené skvrny podél vody jsou rákosí a černošedé jsou šutry/skály. Nad táborem to jsou Ještěrčí skály, vpravo u potoka Hadí kameny. Bílé u vody je oblázková pláž. Dotazy směřujte do diskuze. :)

StarClan - 17. srpna 2011 19:48

Začínáme Je léto, k večeru, brzy zapadne slunce. Vůdcem klanu je Lindenstar, zástupce Deepblack, léčitel se ještě dořeší. Shadow - Co jsi utekla od svých dvounožců jsi bezmyšlenkovitě běžela a běžela, abys od nich byla co nejdál. Teď jsi se zastavila a zděšeně jsi zjistila, že nemáš tušení, kde jsi. Máš hlad a les kolem tebe je cítit po kočkách, co uděláš? Sunbowkit, Pebblekit - Jste v pelechu ve školce, vaší matkou je Needlefur (a právě si odskočila de napít.) Při západu slunce proběhne ceremonie a vy se stanete učedníky. Needlefur, Deepblack - Šli jste se spolu napít k potoku. Popovídejte si. Blackpaw - Nyní jsi jediný učedník, než se jimi stanou i ta dvě koťata. Tvou učitelkou je Deepblack. Právě plníš klasické učednické povinnosti - tvé oblíbené obstarávání starších. Lindenstar - zatím nic.

Shadow ♀ - 17. srpna 2011 20:35

Útěk Žila jsem s dvounožci docela dlouho, vlastně celý svůj život, dá-li se to tak říct. Kolik mi je? Myslím, že ani nepřešla jedna zima a má srst je stále srstí kotěte. Kotěte, které za tu krátkou chvíli života prožilo si své... Nenáviděla jsem to místo, kde žili. Ale dnes jsem větřila svou šanci. Dnes se poprvé odvážili pustit mne ven. Otevřely se dveře a já nejistě jimi proklouzla na trávu. Trochu mne píchala do pacek, ale větřila jsem, že někde daleko bude místo bez dvounožců. Mňoukla jsem jim posměšně na rozloučenou - dvounožcům, jejich dvou mláďatům, tomu podivnému psovi, který měl rád kočky a vymiškovanému kocourovi. Pak jsem se rozeběhla pryč. Běžela jsem dlouho, kručelo mi v břiše a měla jsem hlad, ale nic na světě by mne nedokázalo zastavit dokud nebudu daleko od pachu dvounožců, pachu smrti. Občas jsem narychlo spolykala nějakou květinu, protože jsem neměla čas ulovit si něco k jídlu a ne že bych to uměla, ale musela jsem do protestujícího bříška dostat něco, co by alespoň simulovalo jídlo. Padla jsem únavou. Pomalu se stmívalo. Myslím, že už po několikáté za dobu co jsem utíkala, ale nebyla jsem si jistá. Oklepala jsem se abych probudila oči a zavětřila. Pach dvounožců už byl pryč, konečně byl cítit jen z mého kožichu. Ale netušila jsem ani kde jsem a ani jak se ke mně zachovají kočky, jejichž pach jsem cítila ostře všude okolo. Vyškrábala jsem se na strom v naději, že mně tak nenajdou hned a budu mít alespoň malou šanci je překvapit. Jestli mi to šlo? Řekla bych, že jestli mi někdy něco šlo, tak to bylo lezení, plížení, škrábání a kousání, ale jen Hvězdní vědí, zda mi to bude k přežití stačit. Cítila jsem, že nebude dlouho trvat a kočky mne samy najdou...

Sunbowpaw ♂ - 17. srpna 2011 20:38

Tábor Lesního klanu, večer Schyluje se k večeru. K jednomu z nejvýznamějších večerů mého života. Jsem celý natěšení, úplně se třesu. Jsem ve svém pelíšku ve školce, mám místo u stěny. Rád si ve spánku opřu hlavu. Hlavou se mi honí spousta věcí. Hlavně jak se změní můj život, a jak se bude lišit od dosavadního. Budu muset vstávat v určitý čas, a spousta dalšího. Ale.. je to nejenom moje povinnost, ale také dobrodružství. A to já mám rád. Nikdy jsem nic pořádného nezažil. Přemýšlím o velkých kočkách a kocourech, o válečnících, které znám a který mě dostane na starost. Doufám že to nebude nějaký morous.. Otočím se na Pebblekit, mojí šedostříbrnou sestřičku. Ona se také stane učedník. Doufám, že budu válečníkem dříve než ona. Napadne mne, a začnu přemýšlet, jaké to bude. Psichycky se snažím připravit na ceremoniál. Převalím se líně na záda, hlavičku si opřu o stěnu, načechrám si bílou náprsenku a líně zívnu. Těšíš se ? Pronesu směrem na Pebblekit. Samozřejmě, že jinou odpověď než "ano" nečekám, ale to ticho mě pomalu zabíjí. Také myslím na svou mamku, Needlefur, která se každou minutkou vrátí. Doufám, že na mě bude pyšná. Taky tomu tak nějak věřím. Je ale smutné, že už to nebude moje maminka, co se o mě každou chvilku stará, ale v podstatě jen.. další kočka z klanu.

Pebblepaw - 17. srpna 2011 22:20

Školka, západ slunce Sedím v pelíšku ve školce a snažím se nepřemýšlet nad tím, co mě čeká. Stanu se učednicí! Nedočkavostí se třesu. Dnes konečně je můj velký den. A bráchovo taky. Mírně opovržlivě po něm kouknu, jak se rozvaluje po více než půlce našeho pelechu. Těšíš se? mňoukne na mne. Stupidní otázka. Chvíli přemýšlím, jak mu to elegantně naznačit, pak to vzdám. Samozřejmě! Vsadím se, že za učitele dostanu někoho mnohem vážnějšího než ty. Otočím se k němu zády a začnu si čistit tlapku, jakože mě to nezajímá. V duchu se ale třesu tohou být konečně učednicí.

Needlefur - 17. srpna 2011 22:33

Cesta k potoku Umírám žízní. Doufám, že to stihnu a neprošvihnu ceremonii. Moji maličcí se stanou učedníky! Nadmu se pýchou. Však už je tak načase Lindenstar je z nich mohla udělat už dávno. Jsem přesvědčena, že moje koťata jsou ta nejlepší na světě, tak vůbec neberu ohledy na to, že to tak nemusí být. V tom dorazím k potoku a uvidím teně černý kožich Deepblack. Zdravím. mňouknu nesměle. Z černé válečnice jsem měla vždycky tak trochu strach.

Sunbowpaw ♂ - 17. srpna 2011 22:34

Tábor Lesního klanu, večer V klidu poslouchám odpověď, co přichází od Pebblekit. Mám zavřené oči, a dělám, jakože nevnímám. Ve chvilce, kdy se otočí, cvrnknu ji do ucha a otočím se ke zdi. A vůbec... Zašmikám ouškama. ...budu lepší válečník než ty. Řeknu si jen tak pro sebe. Ta soutěživost.. Ano, je to ve mě. Jsem přece skoro kotě, takže se není čemu divit. A taky se jím stanu mnohem dříve. Mňouknu si pro sebe velmi, velmi potichu, ale tak aby to Pebblekit slyšela. Jen ji tak škádlím, nijak zle to nemyslím, to bych si nedovolil. I když, jeslti dostane lepšího učitele, než já, budu žárlit. Ještě čekám, než se vvrátí Needlefur, ať se s ní můžu pořádně rozloučit.

Deepblack ♀ - 17. srpna 2011 22:50

Potok Ještě před ceremonií jsem si zaskočila k potoku se napít. Pak už bych to nestihla, vedu večerní hlídku. Polykám chladné doušky, když v tom uslyším tichý šramot za mnou a ucítím pach té staré naivky, Needlefur. Bože, proč zrovna ona? Jak si ji jen bratr mohl vybrat? Teď sedí s Hvězdným klanem... Na chvíli se zahledím na smrákající se nebe, než odpovím na pozdrav. Taky zdravím. Krásný večer, nemyslíš? A tvá koťata se stanou učedníky, že? Počkám až se napije a odpoví. Ráda bych už byla zpátky v táboře...

Needlefur - 17. srpna 2011 22:53
	Potok Piji, zatímco mluví. Ano, moje koťátka budou učedníky. Znovu se nadmu pýchou a můj široký obličej se rozzáří láskou. Ano. Je to významná událost, že? Máme jen jednoho učedníka. Tohle není dobré období pro náš klan, potřebujeme více lovců... Vydám se zpět k táboru, zatímco slunce zapadne za horizont.

Pebblepaw - 17. srpna 2011 23:00
	Pelech s mým otravným bratrem Netečně poslouchám jeho vychloubání. Pche! Ten ještě uvidí! Pár mu jich plesknu ocasem, když už jsem k němu otočená zády. Pak najednou vyskočím do vzduchu, za letu se otočím a chňapnu po kapradině. Jo, trefa! Pak jen tak mimochodem vyskočím zpět směr pelech a jen tak mimochodem přišpendlím k zemi svého milého bratříčka. Vzdej se, výhružně mu zašeptám do ouška.

Blackgale ♂ - 17. srpna 2011 23:43

Tábor - v pelechu stařešinů Jako vždycky já dostanu tu nejhorší práci. pomyslím si, zatímco vybírám blechy z kožichu jednomu starému Graypeltovi. Ten mě skoro vůbec nevnímá, v jednu chvíli mám pocit, že dokonce usnul. Mé podezření se potvrdí, když začne hlasitě chrápat. Chjo, doufám, že ve stáří taky budí mít takový komfort. Jestli teda nezůstanu do smrti učedníkem. To budu vybírat blechy a donášet potravy snad i svým vnoučatům. Učedníkem jsem už déle než bych správně měl být, asi 2 měsíce déle. Deepblack tvrdí, že ještě nejsem připravený a chovám se jako malé kotě. No tak sem si párkrát vyšel ven, když sem měl být tady, stejně to bylo na 5 minut. No, jednou na půl hodiny, možná dvakrát. Také jsem jediný učedník, takže toho mám na starosti za dva. Možná proto mě ještě nechtějí povýšit. Nemají nikoho jiného na tyhle bezvýznamné práce a tak si mě nechávají. Aspoň že dneska budou povýšená ty dvě koťata snad budu mít míň práce. Konečně vyberu z kožichu poslední blechu a mám volno. Když vyjdu z toho smradlavého doupěte, zaškrábe mě v kožichu. To ne, ještě jsem od něj chytil blechy. Začnu se škrábat a jdu k řece, abych se z toho umyl.

Sunbowpaw ♂ - 18. srpna 2011 07:49

Pelech Jsem otočený, takže lov na kapradinu mé sestry nevnímám, jen slyším, jak tam něco šustí. Když mě přimáčkne k zemi, naschvál potlačím leknutí. Uááááhh.... Zívnu jí na odpověď, zakroutím se na místě a s úsměvem pokračuji ve své siestě. Asi jí ukousnu hlavu.. Pomyslím si, a čekám, kdy sleze, abych mohl uskutečnit můj ďábelský plán.. Anebo radši ne, Needlefur by se to nemuselo líbit. Víš, ségra.. Mňouknu na ni potichu s napětím. ..radši nic. Poškádlím jí, znovu zívnu a zase se zakroutím.

Pebblepaw - 18. srpna 2011 09:02
	Pelech s mým otravným bratrem Napjatá čekám, co udělá. K mému zklamání zívne. Z toho asi nic nebude. smutně protáhnu obličej. Víš ségra... mňoukne on Ano? ..radši nic. Vrr, jak já ho nesnáším! Naštvaně seskočím, když se znovu zavrtí a jdu trucovat před školku. Máma se vrací. zapředu neurčitě, když ji uvidím vcházet do tábora spolu s Deepblack.

Blackgale ♂ - 19. srpna 2011 17:50

Řeka, Tábor Cestou k řece jsem zahlédl moji učitelku Deepblack s Needlefur vracející se do tábora. Trochu mě udiví, když je uvidím spolu, koneckonců Deepblack Needlefur nemá moc v lásce a také nechápe, jak si její bratr mohl vybrat zrovna jí za svou družku. Zaslechnu jen útržky z jejich rozhovoru, podle všeho se baví o tom, že její koťata budou učedníky. Taky zaslechnu, že je to špané období pro klan, jelikož jsem jediný učedník a je potřeba více lovců. Nikdy jsem si nemyslel, že ty dvě se spolu budou takhle bavit, i když Deepblack vypadá spíš nuceně, jakoby mluvila jen proto, aby byla zdvořilá. Needlefur si ale očividně ničeho nevšímá, stará naivka. Takhle jí Deepblack za zády říká. Skočím do řeky, abych se trochu očistil a odstranil všechny blechy, které na mě nalezly a když už jsem čistý, vrátím se zpátky do tábora. Cestou zase narazím na ty dvě, jsou někde poblíž školky.

Deepblack ♀ - 19. srpna 2011 19:43

Tábor Nešťastně se táhnu vedle Needlefur, která mezitím vesele žvatlá o svých koťatech. Pohled na vchod do tábora mě dnes neuvěřitleně potěší. Nechám Needlefur projít jako první a pak se protáhnu dovnitř. Doprovodím jí ke školce, kde se s ní odlehčeně rozloučím. Půjdu říct Lindenstar, že ceremonie může začít. Blackpaw už se taky vrátil. Řeknu s pohledem upřeným na vchod, kterým se Blackpaw právě protáhnul. Připrav ta svá mrňata, slunce už skoro zapadlo. Obrátím se k doupěti vůdce klanu.

Needlefur - 20. srpna 2011 10:43
	Tábor Rozloučím se s Deepblack a vesele přijdu ke školce. Ahojky, mrňata moje. Olíznu Pebblekit hlavičku a nakouknu dovnitř hledajíc Sunbowkita. Doufám, že jste se trochu upravili, už je skoro čas. Přejedu kárajícím pohledem Sunbowkitův rozčepýřený kožich. A skočím k němu, abych mu upravila srst. Musíš být krásně upravený! Navzdory jeho protestům, mu uhladím srst. Půjdeme?

Deepblack ♀ - 20. srpna 2011 11:45
	Tábor Vydám se k doupěti Lindenstar. Uf, ještě, že jsem se jí zbavila, oddechnu si. Na začátku kapradin ohraničujících její doupě na ni tiše zavolám. Lindenstar? Počkám na odpověď a vejdu dovnitř. Doupě v kořenech stromu je pořádně ušlapané tlapkami všech vůdců, kteří tu kdy měli své doupě. Lindenstar, slunce už zapadlo, je čas na ceremonii.

Lindenstar ♀ - 20. srpna 2011 11:50

Mé doupě Probudí mne tiché volání od vchodu. Ach, to je Deepblack. Pojď dál, mňouknu na ni. Počkám až mi řekne, co má na srdci. Aha, pohlédnu na nebe. Zaspala jsem. Asi jsem si dneska neměla brát dvě hlídky za sebou. Protáhnu se a vyšplhám na kmen stromu a po něm na větev, která zlomená trčí do středu mýtiny. Deepblack slyším tlapkat za mnou. Nechť se všechny kočky schopné samy vylézt na strom sejdou ke klanovému shromáždění!

Sunbowpaw ♂ - 20. srpna 2011 12:36

Pelech, ceremonie Z mého usínání mě probudí Needlefur, která se mě ihned pokouší očistit. Všelijak se při tom kroutím, ale nakonec mě přemůže. No jo pořád.. Ještě se celý otřu a pořádně si načechrám svou bílou hřívu pod krkem. Tak tedy jdeme. Protáhnu se, zívnu a jdu po boku své mámy a Pebblekit na shromáždiště. Tam se někde usadím, ne příliš dopředu, nejsem rád když na mě někdo zezadu vidí. Čekám, až to začne.

Pebblepaw - 20. srpna 2011 12:46
	Pelech, ceremonie Potutelně se šklebím, když máma čistí bráchu, ale neodvážím se na něj dělat opičky, aby mě neumyla taky. Jdeme na shromáždiště. Posadím se vedle svého bráchy a neuvěřitelně se třesu vzrušením. Můj velký den je tady! Nedočkavě hnětu zem pod svými předními tlapkami.

Blackgale ♂ - 20. srpna 2011 15:13
	Ceremonie Zdá se, že ceremonie už začíná, proto už vyrazím na shromaždiště, následován ostatními členy klany až na stařešiny. Ti by se nikdy na strom nevyškrábali, jsem si jistý že většina z nich ještě stále spí. Cestou uvidím ty dvě koťata spolu s Needlefur. Posadím se někde poblíž Deepblack a sleduji ceremoniál.

Silvercare ♀ - 20. srpna 2011 20:26

Mýtinka, ceremonie. Jako každý den jsem většinu času strávila v poklidu na mýtince. Starala jsem se o nemocné, připravovala různá léčiva. Zrovna obcházím obsazené pelíšky, když náhle zaslechnu hluk z tábora. Zastříhám ušima a vyskáču na pár kamenů, ze kterých dobře vidím zbytek tábora. Všimnu si toho, že se před padlým stromem, ve kterém má vůdce pelech, shromažďují ostatní kočky. Slezu tedy z kamenů dolů a vydám se za ostatními kočkami. Sednu si trochu opodál a zamyšleně pozoruji, co se bude dít.

Leafstorm - 20. srpna 2011 21:23
	Doupě válečníků, ceremonie Líně zamžourám do pozdního slunečního světla a zjistím, že Lindenstar svolává shromáždění. Rychle vyskočím na nohy a utíkám se přidat ke klanu. Ale ne, jdu trochu pozdě pozdě. Zatřepu hlavou abych si urovnala delší srst na hlavě, pak si sednu vedle zatím jediného černého učedníka. Vím, že budu mentorem jednoho z učedníků, tak netrpělivě čekám, koho dostanu.

Hadley Moore - 20. srpna 2011 21:38
	Ceremonie Zrovna jsem dojídala myš, když jsem uslyšela svolávání ceremonie. Rychle jsem vyskočila a běžela tam. Dnes dostanu svého prvního učedníka! Nadšeně jsem se usadila poblíž místa, kde seděla Lindenstar a zvědavě jsem pozorovala dvě malá koťata, sedící někde uprostřed.

Lindenstar ♀ - 20. srpna 2011 22:06

Ceremonie Scházíme se dnes, abychom dali nová jména dvěma novým učedníkům. Pojďte sem, vy dva. Přátelsky kývnu na koťata v davu a počkám, dokud nepřijdou blíž. Ode dneška se tato učedice bude jmenovat Pebblepaw, mňouknu. Leafstorm,tohle bude tvůj druhý učedník. Budeš cvičit Pebblepaw a podělíš se s ní o své zkušenosti i zkušenosti získané od tvého mentora. Tento učedník bude odedneška znám jako Sunbowpaw. Lakefrost, tohle bude tvůj první učedník. Předej mu vše, co ses naučila od svého mentora. Počkám, až se dotknou nosy, abych mohla ceremonii ukončit.

Pebblepaw - 22. srpna 2011 11:39
	Ceremonie Ceremonie začala. Nadšeně přihopkám k Lindenstar, hned jak nás zavolá. Pebblepaw! Třesu se nadšením. A dostala jsem Leafstorm! Hm, moc ji neznám. Ale určitě bude dokonalá! Dotknu se nosem své nové učitelky.

Hadley Moore - 25. srpna 2011 22:15
	Ceremonie Hrdě přistoupím ke svému novému učedníkovi, abych se ho dotkla nosem. Nemůžu se dočkat zítřka! Vezmu ho do lesa, obhlédnout hranice, naučit ho poznávat pachy... A taky ho musím nauřit šplhat na stromy a lovit ptáky a... A... Já se tak těším, můj první učedník!

Sunbowpaw ♂ - 08. září 2011 18:15

Ceremonie Když Lindenstar vysloví moje jméno, napnu se pýchou. Za učitelku dostávám Lakefrost, která se semnou ihned přivítá. Při tom klasickém "čumáčkování" se jí otřu o kraj hlavy tak, že až nadzvednu přední nožky a přepadnu na ně. Pak zase zasednu svoje místečko, pěkně se zakroutím a potichu narovnaně sleduji, jestli bude Lindenstar ještě něco povídat, nebo už ceremonii ukončí. Och bože, och bože ! Dneska v noci budu spát.. v doupěti učedníků ! Začnu přemýšlet nad tím vším, co mě čeká.

StarClan - 09. září 2011 16:51
	Ceremonie skončila, rozejděte se, jděte spát a rovnou můžete navázat dalším dnem.

StarClan - 09. září 2011 17:18
	Hlídka nechť vyrazí.

Deepblack ♀ - 10. září 2011 22:15
	Tábor Ceremonie skončila. Skočím pogratulovat novým učedníkům a pak se vydám hledat Blackpawa. Dnes máme večerní hlídku. Koutkem oka zachytím Lakefrost, která už čeká a východu. Jakmile ho najdu, oznámím mu, že jdeme na hládku a vydám se k Lakefrost. Předpokládám, že jde za mnou.

Blackgale ♂ - 10. září 2011 22:57
	Tábor Ceremonie skončila a náš klan má dva nové učedníky. No, alespoň už nebudu na všechno sám, i když mít pelech jen pro sebe taky do sebe něco mělo. A právě tam se vydám, když tu mě zastaví Deepblack. Hlídku? Proč? Vždyť sem jí měl už včera. No tak dobře. Vydám se za Deepblack.

Hadley Moore - 10. září 2011 23:11

Tábor Když vidím, že už jdou, nadšeně se rozběhnu vpřed a brzy je předběhnu o velký kus. Pak si ale vzpomenu, že hlídku vlastně vede Deepblack a trochu schlíple se vrátím. Pak se zařadím za ní a následuji ji směrem na jih, dnes obcházíme východní část území. Najednou ucítím nepovědomý kočičí pach. Deepblack, to je...! Překvapeně jsem zůstala zírat na cizí kočku nahoře na stromě. Jak je to možné? Kde se tu vzala? Vždyť jsme jediné kočky široko daleko. Nebo ne?

Shadow ♀ - 11. září 2011 06:55

Pokud se tomu uzlíčku neštěstí ještě dalo říkat kotě. Jen uvidělo válečníky, snažilo se přikrčit níž ke kmeni a ztratit se v šeřících se stínech, ale pronikavý pohled jejich očí jasně dával najevo, jak marná je snaha. Nastal tedy čas použít ty zbývající útržky energie, které pečlivě po celý zbytek dne střádala. *Přece se nevzdám bez boje! Utekla jsem dvounožcům, utíkala jsem několik smrtí velkého žlutého a stříbrného oka, já se jen tak nevzdám!* povzbuzovala a burcovala své tělo k bitvě. Zahnala vtíravé myšlenky na početní převahu a divokost protivníků až kasi do nejtemnějších koutů své mysli a na svém takticky zvoleném vyvýšeném místě čekala na útok, který by mohla odrazit. Nebyla blázen, věděla že divokým kočkám by se na zemi nejspíš nevyrovnala, ale ostré drápy dorážející zvrchu jí snad mohly zachránit kožich. Věřila tomu - nic jiného jí ani nezbývalo.

Silvercare ♀ - 11. září 2011 18:26

Tábor Potom, co je ceremonie ukončena se pomalu rozejdu na svojí mýtinku. Po cestě ještě potkám Lakefrost, která je celá nadšená z toho, že dostala svého prvního učedníka. Vypadá nadšeně, tak doufám, že jí to půjde tak dobře, jak si představuje. Dojdu na svou mýtinku, kouknu se ještě k nemocným, jestli něco nepotřebují, ale vypadají v pořádku. Snad bude klidná noc. Poté už se schovám do pelíšku. Kde se pečlivě omyju, párkrát se otočím v klubíčku a ulehnu připravena se pořádně prospat.

Moonfang ♂ - 14. září 2011 21:43

Tábor Tak, klan má nových učeníkov. Spokojne si v duchu kývnem a sledujem rozžiarené tváre učiteľov a ich nových zverencov. Klan čosi také už potreboval ako uschnutý les dážď. Zamrzí ma, že možno je to tak trochu i moja chyba. Možno, ak by som si našiel partnerku... Rýchlo myšlienku zavrhnem a zdvihnem sa k odchodu, smerom ku bojovníckemu brlohu. Dnes mi nebola pridelená žiadna úloha, teoreticky by som nemusel ísť spať... Zahľadím sa na les a na miznúcu hliadku. Nervózne švihnem chvostom. Napokon zostanem sedieť pred vchodom do brlohu. Možno sa na menšiu vychádzku vyberiem neskôr, noc je ešte mladá a Kožušina nádherne žiari. Oblížem si tlapku a začnem sa umývať.

Deepblack ♀ - 16. září 2011 16:08
	Les Deepblack, to je... Už jsem zvedala hlavu, když jsem uslyšela Lakefrostino varování. Opravdu. Kočka, která byla cítit... Trochu jako Moonfang, když se poprvé objevil v klanu. Je to asi domácí mazlíček, stále ještě kotě. Tudíž zřejmě žádná hrozba. Co tady děláš, maličká? Tohle je území Lesního klanu! zavolám na ní trochu přísně.

Shadow ♀ - 26. září 2011 12:51

Chlupatá kulička na stromě výhružně zasyčí a vycení nečekaně dlouhé špičáky. Mohlo by to vypadat děsivě, kdyby však kotě nevypadalo tak unaveně a zuboženě. Zřejmě už několik dní nejedlo a nespalo, proč tedy zaujímá tak útočný postoj, když jí kočky zřejmě nechtějí ublížit? *Jen mne chtějí obalamutit... Určitě po mně skočí a zakousnou mne!* Hustá dlouhá srst dlouho neupravená se děsivě naježila spolu s vyklenutím hřbetu, jak jsem se snažila působit větší a nepřítele od útoku od radit. Nevím, jestli bych byla schopná z toho stromu vůbec slézt, ale lepší místo na obranu se prostě nenaskytlo a tak jsem se rozhodla hrdě bojovat z vzvýšené pozice, než potupně slézt na zem a tam čelit třem divokým kočkám.

Deepblack ♀ - 26. září 2011 12:58
	U stromu s tím mrnětem Kotě se nám statečně snaží čelit. Na to, že je to mazlíček a ještě kotě to na mě docela udělá dojem. Polez dolů, maličká, neublížíme ti. Jak se jmenuješ?

Shadow ♀ - 26. září 2011 13:02
	Shlížejíc ze stromu na tři příšery :P "Tse!" zasyčí kotě místo odpovědi ale po chvíli vzpupně dodá "To vám mám věřit že mi nic neuděláte?!" jízlivě se zasmála a nedůvěřivě je propalovala očima a mrskala ocasem.

Deepblack ♀ - 26. září 2011 13:17
	U stromu s tím mrnětem Nic ti neuděláme, co bychom z toho měli? A myslíš, že tě tu jen tak necháme? Polez dolů, nebo si pro tebe dojdu. Nemám čas tu klábosit s nějakým urousaným prckem. Mračím se na ni.

Shadow ♀ - 26. září 2011 22:29
	"Vrrrrrrrrrr... Jdi si dál svou cestou a já půjdu svojí!" zavrčí podrážděně a schoulí se před přikrádajícím se nočním chladem do pevnějšího klubíčka. *Jooo slézt... To bude ještě legrace...* uchechtne se kotě v duchu.

Hadley Moore - 27. září 2011 09:12
	Strom No ták, pojď dolů, já jsem Lakefrost. zavolám na ní nadšeně. Ta je mrňavá. A jak je roztomilá! Ňuňu. Miluju koťátka. Jsou taková maličká a chundelatá. A tohl mrně vypadá dost podviživeně. Pohlédnu na Deepblack a když kývne, vydám se do lesa něco chytit, třeba to kotě přesvědčíme.

Shadow ♀ - 27. září 2011 09:54

Kotě asi takovou nadšenou reakci neočekávalo, protože po jeho malé chlupaté tváři mihl se čirý údiv. Rychle však zmizel za podezřívavým nakrčením nosíku. Zaškrundalo ji v břichu, jako již tolikrát za posledních několik životů velké zářivé věci na nebesích to chladnokrevně přešla, jako by se tělo ani nehlásilo o svůj nutný příděl. Protáhla si ztuhlé tělo a drápky zaškrábala o kůru stromu, ovšem pohledem vyporovázela sněhobílou kočičku kamsi do šeřího se lesa. Proč? *Určitě oběhne mýtinu a bude mně mít za úkol překvapit!* přemýšlel její mozeček horlivě a tak kmitala nevraživýma očima ze zbývajících dvou koček na mizící bílou šmouhu a zpět.

Hadley Moore - 27. září 2011 10:12

Les Netrvalo dlouho a do nosu mne udeřil pach veverky. Seděla na stromě na větvi a cosi okusovala. Hmm, veverka... Dost chlupaté jídlo, ale poslouží. Tiše jsem se vydrapkala nahoru a tiše se plížila na její větev. Pak jsem se proni tiše natáhla a jako když vytahujete rybu z vody, jsem si ji přitáhla drápky a rychle zakousla, aby mi nezdrhla. Do tlamičky mi zavanula příjemná vůně jídla. Dost, už jsi večeřela, Lakefrost! Seskočila jsem ze stromu a s veverkou v zubech jsem se vydala zpátky k tomu mrněti. Doufám, že jí strachem z Deepblack nevypadaly všechny chlupy... pomyslela jsem si pobaveně. To už jsem ale byla zpátky. Pomalu jsem přišla ke stromu a položila veverku na zem. Nemáš hlad? poodstoupila jsem

Deepblack ♀ - 27. září 2011 10:14
	Les Výborný nápad, Lakefrost! Skutečně vypadá hladově. Měli bychom jí dostat dolů a pak přímo směrem k pelíšku Silvercare. To kotě by asi další noc v lese nepřežilo. Opravdu nám nechceš říct, jak se jmenuješ? Sleduji ji mírně opatrným pohledem.

Shadow ♀ - 27. září 2011 10:33

Poněkud ji překvapilo, když sněhobílá kočička přinesla jídlo. Žaludek se opět nesměle ozval, zřejmě již rezignoval, když jej majitelka tak často odbíjela, ale za pokus nic nedáte. Odvrátila hlavu od lákavého pohoštění a s o něco menší vervou odpověděla "Postarám se o sebe sama..." začala vypadat opravdu vyčerpaně, ale odmítala slézt, nebo sníst nabízenou lahůdku. Snad aby neztratila pozici na ztromě, snad aby jí neublížili, snad aby ji nepovažovali za malé kotě. *Utekla jsem dvounožcům, utekla jsem smrti, uteču i jim!* opakuvala si zarytě v duchu a konejšila bříško i sebe.

Deepblack ♀ - 27. září 2011 10:49

Les Začínám být naštvaná. Sama se o sebe nepostaráš. Vždyť jsi ještě kotě! Předpokládám, že když tě tu necháme, tak si tě dříve nebo později vyhlídne nějaká kuna a udělá si z tebe svačinku. Mračím se na ni. Každá kočka s trochou cti by kotěti jako jsi ty nikdy neublížila. Ale jestli trváš na tom, že tu chceš umřit, prosím. Lakefrost, vezmi tu veverku, myslím, že v táboře čeká spousta vděčnějších strávníků, jdeme. Výhružně se na Lakefrost zamračím, protože zjevně chce protestovat. Koneckonců, naše kotě to není. Pomoc jsem jí nabídla, ale odmítla jí a celou noc tu strávit nemůžu, všichni tu máme povinnosti.

Moonfang ♂ - 27. září 2011 16:59

Nočným lesom kradmé kroky... Nie je to prvý krát, čo ma nočný les zlákal na potulky. Nikdy nebudem mať tejto slobody dosť. Vôňa živice a ihličia, tlejúceho lístia a machu. A všetky tie vzrušujúce pachy. Pre toto som bol stvorený, aby moje tlapky mohli kráčať raz po mäkkom lesnom koberci, inokedy sa zaťali do kôry stromu a vyniesli ma vyššie, bližšie ku vetru, čo mi postrapatí srsť. Bližšie ku Kožušine.... v noc, ako je táto, takmer cítim prítomnosť Hviezdnych, snažím sa počúvať, či majú dačo, čo by chceli prezradiť aj takému nehodnému tulákovi, ako som ja... Znovu napnem uši a... naozaj, dačo počujem. Prekvapene nimi zastrihám. Nie, tieto hlasy spoznávam. To je predsa Deepblack a Lakefrost. A ešte niekto. Okamžite zleziem dolu zo stromu a opatrne sa zakrádam tam, odkiaľ sa to ozýva. Ak sú naši bojovníci v problémoch, som pripravený skočiť im na pomoc. Aké je moje prekvapenie, keď ich uvidím stáť pod stromom, v ktorého konároch sa krčí malé mača. Tak to som zvedavý, ako si s ním milé dámy poradíte. Zostanem schovaný a nepozorovaný aj pre moje klanové družky. Mača je tiež utečenec zo sveta dvojnožcov... Toto zistenie vo mne vzbudí jasné sympatie k tej malej bojovníčke. Začínam sa na situácii veľmi dobre baviť. Chvíľu premýšľam, či sa odmaskujem a trochu im s ním pomôžem, ale moja prítomnosť by tú maličkú asi skôr vyľakala... alebo možno nie, svojím spôsobom, máme rovnaký osud. Podozrievavo zdvihnem oči ku oblohe, kde stále jasne žiari Kožušina. Možno je to znamenie... A tak ešte stále v tichosti vyčkávam.

Blackgale ♂ - 27. září 2011 18:49

V noci v lese Pomalu se ploužím za těma dvěma, narozdíl Lakefrost tedy rozhodně nepřekypuji iniciativou. Vlastně vypadám celkem otráveně a je na mě vidět, že bych nejradši šel do svého pelechu a zdřímnul si. Jako by nestačilo, že celý den vybírám blechy starým kočkám, teď ještě musím jít na hlídku i když sem na ní byl už ráno. Dobře, předtím jsem sice měl pokoj, ale takhle je to blbě rozloženo. Táhnu se asi metr za našimi dvěma válečnicemi, Deepblack to buď nezajímá nebo si myslí, že jim kryji záda. Asi proto si mě nejdřív ta kočka na tom stromě nevšimne. Ztracené kotě... ale dost bojovné. Přemýšlím, co bych měl udělat. Do hovoru de nezapojuji, spíše si stále udržuji svůj odstup, skryt v lese. Toto je jedna z chvil, kdy jsem rád za černý kožich. Po chvíli se rozhodnu a zamířím ještě hlouběji do lesa, s úmyslem obejít mýtinu a vylézt na ten její košatý strom z druhé strany. Deepblack nic neříkám, koneckonců bych tak ztratil moment překvapení, pokud s tím bude mít problém, budu se jí zpovídat později. Vyjednávání Deepblack a Lakefrost dost selhává, ta kočka je dost tvrdohlavá a nyní ji už skoro prosí, aby slezla. Lakefrost jí dokonce uloví veverku, nad čímž ona ohrne nos. Co je moc, to je moc. Slova selhala, nyní je čas na činy. Rozhodně tady v lese nenechám hladové a zraněné kotě, i když je moc hloupá na to, aby přijala pomoc. Začínám lézt na ten její strom, ta kočka je ještě stále plně zaujatá Deepblack a Lakefrost, takže by si mě neměla všimnout, případné zašumění listí by mohla přičíst větru, který vane. Nakonec přeskočím na její větev a strčím ji dolů, je to jen malá výška, takže by se jí neměla nic stát, maximálně by mohla být z toho pádu trochu otřesená. Seskočím k ní a promluvím: Podívej, pokud bych tě chtěl zabít, už bys byla dávno mrtvá a kdybychom ti chtěli něco udělat, už dávno bychom na tebe zaútočili a neplýtvali čas řečmi. My ti chceme jenom pomoct, koneckonců, jak se tak na tebe dívám, lovit moc neumíš a poslední pořádné jídlo ti dali tví dvounožci. Myslíš, že takhle dlouho přežiješ? Nebuď tvrdohlavá a pojď. Potom do ní trochu strčím, abych ji přinutil se zvednout.

Shadow ♀ - 27. září 2011 20:18

Byla to chyba, vím, ale nikdy jsem ještě nepotkala divokou kočku ani jsem nebyla v lese, nicméně na svou nezkušenost troufám si říci, že nebyla jsem až tak špatná. Oči jsem upírala na dvě kočičí dámy, ale smysly naježené jako srst jsem nedůvěřivě pročesávala okolí. S mými zkušenostmi prach bídné, nicméně právě ony mi pomohly. Kocoura za sebou jsem si všimla až na poslední chvíli - když do mne strkal, a s divokým zavřeštěním jsem po něm sekla drápy. Nerozumné, neboť se mu bolestivě zasekly v kůži a já nemohla bezpečně spadnout na zem. Po chvíli, která mne připomínala hodiny podařilo se mi konečně vyprostit a s elegancí vrozenou kočkám dopadnout na všechny čtyři. Jestli jsem se uklidnila? Ani náhodou! Vztekle jsem zaprskala útočně ceníc zubiska na momentální akutní nebezpečí - dvě samice před sebou, zatímco jsem opatrně pomalu couvala z toho trojúhelníku divokých bojovníků. Černý kocour seskočil zpět na zem a udělil několik moudrých rad, nicméně reakce malé huňaté kuličky byla "Poradím si i bez chytráckých rad kočky starší sotva o několik smrtí velké zářící věci!" udělala krok zpět a podrážděně mrskla ocasem.

Blackgale ♂ - 27. září 2011 20:44

V lese, jóó v lese, na jehličí... To kotě mě ještě stihne seknout drápy, naštěstí to už padá na zem a tak do toho nemohla vložit tak velkou sílu a nekrvácí. Přesto to štípe. Že já se vůbec namáhám. Očividně ne. Když sis ani této kočky starší sotva pár smrtí slunce nedokázala všimnout dřív než když už do tebe strkala, jak by ses uchránila před takovou liškou nebo kunou? A s prominutím, pokud si potravu dokážeš ulovit sama, proč vypadáš jako chcíplá myš? To chce klid, s tímhle přístupem ji akorát naštvu. Dobře, řekněme, že se ti podaří utéct. Co budeš dělat dál? A co si vůbec myslíš, že s tebou chceme dělat? Počkám na její odpovědi. Víš, nejsi zdaleka první kočka, co utekla od dvounožců, které jsme poskytli úkryt. Třeba Moonfang, toho také našli jako tebe a teď žije s námi v klanu. Nebo i Firefly, ta v dospělosti ale od klanu odešla a teď žije sama u potoka. Začnu odcházet. Jestli se tedy vážně dokážet postarat sama o sebe, tak klidně jdi. Jestli ale budeš potřebovat pomoc, vrať se na tuhle mítinu, prochází tudy jak ranní tak večerní hlídka.Odcházím pryč, téhle nemůžeme pomoci, dokud to nebude chtít sama.

Deepblack ♀ - 27. září 2011 21:02
	Les Hmm, dobrý tah, možná jsem na ni byla moc tvrdá. Povzdechnu si. Nikdy jsem nebyla moc trpělivá... Zahledím se na kotě. Fajn, necháme ti tady tu veverku. Kdybys něco potřebovala, tábor máme támhle nahoře. Kývnu hlavou směem k roklině. Zatím. Vydám se pryč.

Shadow ♀ - 27. září 2011 22:11

Čekal-li černý kocour na svá slova odpověď, zklamal se zřejmě nucen spokojit se pouze s vyceněnými tesáky a výhružným zasyčením. Nikdy jsem nepřemýšlela nad divokými kočkami, jejich živottem ani způsoby. Nikdy jsem nepřemýšlela nad tím, že venku v divočině nějaké mohou být, ale především jsem nečekala, že o mne tak náhle budou stát. Ne, to nebylo něco s čím bych se dokázala vyrovnat hned tak ráz na ráz, potřebovala jsem čas. A tak jsem si ho vzala. Kočky pomalu odcházely a veverka stále vábivě ležela na zemi, zatímco já, temně šedá kulička srsti zubů a drápů, jsem se usadila u ní a nejistě se rozhlédla, jako bych se bála, že mne ještě někdo sleduje. Dobře jsem si zapamatovala pach těch tří koček i pach rezavého zvířete, kterému říkali veverka. Mělo podivně huňatý ocas a jinak bylo drobounké. Skoro mi jej bylo líto, ale hlad bývá silnější, než soucit... Ne, nesnědla jsem ji. Posmívali se mi, že si nedokážu ulovit sama jídlo a jejich postoj ynačil, že mi neublíží. Vypadá to tedy, jako příznivý okamžik k seznámení s divočinou, kterou jsem do tohoto okamžiku jen zběsile bezcílně prchala. Mlsně jsem si olízla čumák a hrdě odkráčela od mrtvolky věnujíc se svým instinktům. Zahlédla jsem pohyb, nebyla jsem tak naivní, abych věřila, že něco k snědku dokážu ulovit hned napoprvé, ale za pokus to stálo, jestliže jsem nechtěla, aby se mi ty divoké kočky nadále posmívali, musela jsem přežít. Ztuhla jsem, oči rozšířené soustředěním, opatrně jsem kladla packu před packu a téměř hypnotizovala drobné zvířátko cosi chroupající nedaleko jednoho z keřů. Najednou se mihlo a zmizelo pod zemí, to když vítr mu foukl můj pach do čumáčku. Poučila jsem se z chyby a zkusila to znovu. S trpělivostí jsem se snažila ulovit něco k snědku, abych se nemusela snížit k tomu sežrat veverku. Po dlouhém a vyčerpávajícím tastování pokusů a omylů se mi povedlo ulovit sotva párek myší, ale jak jsem na sebe s blížícím se svítáním byla hrdá!

Deepblack ♀ - 28. září 2011 10:37
	Pokračujeme S tím kotětem jsme se dost zdrželi, ale hlídku úplně zahodit nemůžeme, takže jsem se vydala dál po našich hranicích. Zatracený kotě, jak ji jen přesvědčit, aby si nechala pomoci? Jdeme na západ a obejdeme celkem slušný kus území, než se začne stmívat. Po návratu se vydám rovnou k Lindenstar jí všechno vypovědět.

Pebblepaw - 28. září 2011 10:44

Doupě učedníků Muhahá, dneska spím v doupěti učedníků! Rychle sem tam rozběhnu, abych si zabrala lepší místo, než brácha. Opatrně nahlédnu dovnitř, ale Blackpaw tam není. Nešel on s tou hlídkou? Vlezu tam, přeskočím pelíšek, který je zjevně Blackpawův a začnu drápky sbírat mech kolem, abych si udělala pohodlné hnízdečko. Naposledy se protáhnu, zatočím se ve svém mechu a pohodlně se uvelebím s nosem pod špičkou čumáčku. Konečně... Jsem ... Učednice... Chrr...

StarClan - 28. září 2011 10:59

Firefly Přibyla nám nová postava. (moje, co jste čekali :D) Jakožto členové klanu byste o ní měli vědět, i když se dějej příliš účastnit nebude. Něco jako Barley... E... to... Ječmen? Takže Firefly je oranžovobílá mourka, kterou jako malé kotě nalezla hlídka klanu a vzala ji do tábora. Byla cítit dvounožci, kteří občas zavítali do lesa a zase odešli. Vůdce klanu došel k závěru, že se asi ztratila svým dvounožcům a je příliš malá, aby znala cestu zpět. Protože nikdo neměl to srdce kotě poslat pryč, Firefly zůstala s klanem. Několik dalších měsíců zůstala ve školce a pak se stala učednicí a poté i válečnicí. Jenže jako dospělá zjistila, že jí život v klanu zcela nevyhovuje a rozhodla se žít ve skalách u potoka poblíž Pramene snů. Má tak blízko k Hvězdnému klanu a za ta léta se stala moudrou. Má podobné znalosti jako léčitelka, i když se jí oficiálně nikdy nestala.

StarClan - 28. září 2011 11:02
	P.S. Pokud byste měli zájem, nabízím k převzetí Needlefur a Lindenstar.

Moonfang ♂ - 28. září 2011 14:02

Ticho v kroví Takmer som vyprskol do smiechu, ako im to to škvŕňa natrelo. Tá malá sa mi páči viac a viac. Bol som zvedavý, čo bude sama v lese robiť. Nad vevericou ohrnula nosom, zrejme urazená sa vybrala loviť na vlastnú päsť. Metóda pokusu a omylu jej vyniesla dve biedne myšky,v žalúdku jej škvrčalo, až som to počul i ja sám ale oči jej svietili spokojnosťou. Páni, s touto to budeme mať ešte veselé. Tvrdohlavá, urážlivá a príliš hrdá, aby prijala niečiu pomoc. Hmm, možno je čas sa zoznámiť. Odplazím sa z krovia a preplížim sa do smeru, z ktorého by ma mohla vidieť prichádzať. Nepotrebujem, aby zase zmizla niekde na strome, ešte by si ju nejaký jastrab pomýlil s vevericou. Zbadala ma krátko po tom, ako som sa prestal schovávať. Môj kožuch je v lese dosť nápadný a kým som zvládol umenie zamaskovať jeho žiarivú farbu, chvíľu to trvalo. Výhražne na mňa zasyčala, ale ja som bol už na tieto jej kúsky zvyknutý. Posadil som sa kus od nej, tak, aby mala pocit, že keby dačo, stíha ujsť. "Vitaj na území Lesného klanu. Som Moonfang, môžem vedieť tvoje meno?"

Hadley Moore - 28. září 2011 18:54

Konec hlídky Trochu mne mrzelo, že jsme ji tam nechali. Kdyby si tak nechala pomoci, je hrozně tvrdohlavá. Doufám, že alespoň překonala hrdost a dala si tu veverku. Přeskočila jsem padlý kmen a zavětřila. V noci asi bude pršet... Hlídka mi ubíhala pomaleji než obvykle, protože jsem nemohla přestat myslet na to kotě. Ale to už jsme byli zpět v táboře. Protáhla jsem se vchodovým tunelem a zamířila rovnou k doupěti válečníků, kde už jsem viděla pochrupující Leafstorm a Needlefur, čerstvě se navrátící ze školky. Mohutně jsem zívla a stočila se ve svém vlastním pelíšku. Dobrou noc.

StarClan - 29. září 2011 10:36
	Nová postava Grassblade Grassblade je mladá hnědě mourovatá válečnice, která ale vinou nějaké dvounožčí pasti oslepla, čímž byla nucena dát se ke starším. Vinou ztráty zraku se stala zahořklou. (něco jako Yellowfang)

Shadow ♀ - 02. října 2011 22:18

Zhltla jsem tu bídnou kořist s náramně krásným a hřejivým pocitem u srdce a hrudí dmoucí se pýchou. *Prý že tu zemřu hlady tse!* pyšně jsem si pomyslela zatímco jsem spolkla druhou mrtvolku myši, když tu mi pohled padl na přicházejícího kocoura. Zasyčela jsem s výhružností jaké jsem byla schopna, ale s ním jako by to ani nehnulo. Zarazilo mne to, stejně jako když se usadil v dostatečné vzdálenosti a dal mi tak možnost prchnout. Zavětřila jsem nedůvěřivě po jeho pachu a v přiměřeně bezpečné vzdálenosti se usadila. Nechtěla jsem odpovídat. Ne proto, že bych byla nafoukaná, nebo tak, ale když já prostě jméno neměla. Nakonec jsem hrdě zvedla hlavu a plynule pronesla v tu ránu vymyšlené jméno, které pasovalo alespoň k mému vzezření. "Shadow..." zamručela jsem zamračeně a nehodlala před válečníkem dát najevo nejistotu. Načechraný kožíšek dobře mne chránil před lezavým chladem zimy, ale co by jeden dal za teplý pelíšek... *Ne!* okřikla jsem se hrubě *Ani na to nemysli!*

Moonfang ♂ - 07. října 2011 11:20

Rozhovor Takže Shadow... hmm, celkom sa to k nej hodí. Nahlas som ale povedal: "Rád ťa spoznávam, Shadow. Prišiel som za tebou s malou ponukou. Vypočuj si ma, prosím, a potom sa rozhodni sama." Na chvíľu som sa odmlčal a sledoval som jej podozrievavé pohľady... vedieť tak, čo sa jej deje v tej malej, tvrdej hlávke! A tak som pokračoval: "Nemáš odkiaľ vedieť, ako prežiť v lese. A ver mi, že pohľadať si dačo pod zub je tá najľahšia skúška, pred ktorú ťa les postaví. Viem to veľmi dobre z vlastnej skúsenosti, tiež som sem prišiel ako utečenec z územia dvojnožcov. Si už unavená, nehovor mi, že nie. Preto príjmi prosím pohostinnosť Lesného klanu. Poď so mnou do nášho tábora. Keď už pre nič iné, je tam pohodlné a hlavne bezpečné miesto pre spánok. Dáš sa trochu do poriadku a potom je to na tebe- či sa rozhodneš zostať, alebo pôjdeš ďalej." To som teda riadne zvedavý, čo mi na toto povie. Chvíľu som ešte rozmýšľal, čo dodať. Myslím, že som ju slušne poprosil, sám viem, že by to šlo aj ináč, keby chcem, som jedným skokom pri nej, pritlačím ju k zemi, chytím ju za kožuch na krku a odnesiem si ju do brloha ako ulovenú vevericu. Ak bude aj naďalej robiť problémy, budem to tak musieť urobiť. Klan si nevezme na svedomie život mačaťa, ktorý mohli zachrániť.

Shadow ♀ - 09. října 2011 20:14

Požádal ji o to a proto celou dobu mlčela, což byl podstatný rozdíl oproti hovoru s ostatními kočkami z hlídky. Seděla, nedůvěřivě si ho prohlížela, jako by nevěřila jedinému jeho slovu, ale mlčela a poslouchala, a to někdy stačí... Po proslovu nejistě přešlápla a nervózně sklopila uši k hlavě, zlaté oči upřela na okamžik k hvězdným výšinám, a v té kratičké chvíli se zeptala "Co uděláš, když odmítnu..." špitla kočička na smrt unavě a zlaté oči se jí málam zavřely, ale vydržela. Odolávajíc svodům spánku stočila pohled jantarových očí zpět k válečníkovi se smutným otazníkem vepsaným v těj zlatavých kotoučích utečence bez domova.

Moonfang ♂ - 09. října 2011 21:01

Rozhovor pokračuje... Priznávam, jej otázka ma zaskočila. Nebol som si istý, čo jej na to povedať, a tak som sa rozhodol to risknúť a odpovedať po pravde: "Nemôžem ťa tu nechať. A ani nechcem. Dokázal by som ťa prinútiť, odniesť ťa k nám, ale to je vec, ktorá sa mi protiví. Nemyslím, že by si mi niekedy niečo také odpustila." Smutne sa usmejem a pokrútim nad takým riešením hlavou. Potom dodám: "Mohol by som tu v lese zostať s tebou, ale ani ty, ani ja by sme sa veľmi nevyspali, lebo nie sme jediný, kto v týchto končinách loví. Preto by som bol naozaj rád, ak by si šla teraz so mnou. Skôr, ako ťa úplne zlomí spánok."

Shadow ♀ - 09. října 2011 21:20

Povzdechla si a vydrápala se na všechny čtyři "Nikdo mi neublíží a dovolí mi odejít?" zeptala se ještě jednou nejistě a najednou vypadala tak křehce a zranitelně. Pohublá, žíznivá a znavená kulička chlupů v nichž jako blešky posedával žal. "Slíbíš mi to?" dívala se na něho, jako by to pr ni bylo smrtelně důležité a její oči pomalu ztráceli jiskru života, kterou zářily z posledních sil před hlídkou aby nedaly znát jak moc se bojí a jak moc je na tom zle. *Dojdu tam sama...*odpřísáhla si a zívla.

Moonfang ♂ - 09. října 2011 22:23

Dohoda Zadívam sa na tú malú, chlpatú guľku a zrazu mám pocit, akoby som sa díval na odraz na hladine jazera. Aj ja som mal tak vyplašené oči? Aj ja som vyzeral tak strateno a bezradne? I ja som bol tak zraniteľný a bezbranný? Bol, určite bol. Zdvihnem sa teda a podídem bližšie ku maličkej Shadow a natiahnem svoj ňucháč k jej tvári, aby som ju jemným obtretím tváre o tvár ubezpečil, že je všetko v poriadku. Potichu jej zašepkám do ucha: "Nikto ti neublíži, čestné slovo bojovníka Lesného klanu. A rovnako ti môžem sľúbiť, že budeš môcť kedykoľvek odísť. Kedykoľvek budeš môcť prísť za mnou, a ja ti pomôžem, ak to bude v mojich silách. Platí?"

Shadow ♀ - 09. října 2011 23:03

Zvedl se. Mohutný, silný a okouzlující a kotě toužilo jen po jednom, utéct. Chtělo utíkat někam daleko až někam na hvězdnou kožešinu, a ta byla vážně hodně daleko, a přece zůstala stát. Zakazovala si projevit strach před divokou kočkou, ale bylo jí jasné, že z ní pach strachu je cítit daleko tak, jako ona cítila ten nejhorší pach an světě z nich. Otřel se jí tváří o tvář. Tak vlídné gesto, až neodolala a trochu se ořtela i o něho a tichounce unaveně odpověděla s nadějí vdechujíc jeho klidný pach "Platí..." a dlouze si zívla odhalijíc dlouhé špičáky i bílá ostrá zubiska jiných druhů.

Moonfang ♂ - 10. října 2011 11:48

Smer tábor Bola veľmi vystrašená, ale nakoniec mi moje gesto oplatila. Kto by tebe dokázal ublížiť, maličká Shadow! Musel som si zakázať ďalšie túlenie, ináč by mi zaspala tu a nakoniec by som ju tak či tak musel do tábora odniesť. Hoci to jediné, po čom som túžil, bolo pritúliť si ju a ubezpečiť ju, že ju ochránim hoci aj pred celým svetom. Ten vydesený pohľad, tie veľké, jantárové oči... až teraz som si uvedomil, ako veľmi sa podobá na moju dávno, dávno zmiznutú sestru. Zase som si rýchlo zakázal tieto myšlienky a odstúpil som o jeden krok. "Tak teda poďme. Náš tábor nie je veľmi ďaleko odtiaľto, to určite zvládneš." Povzbudivo som sa usmial a pomalým krokom som vyrazil. Hmm, kam ťa uložím spať? Si už dosť stará, aby si bola učeníkom, ale naši dvaja čerství učni by ti asi nedali pokoj... Ešte chvíľu som si namáhal hlavu, ale riešenie sa objavilo samé. Nespávam v jednom brlohu s ostatnými bojovníkmi klanu. Mám svoj vlastný. Je síce blízko bojovníckeho brlohu, ale predsa len tam nespím s ostatnými mačkami. Ja si môžem zdriemnuť aj pred jeho vchodom. Takto zabranému v myšlienkach mi cesta ušla celkom rýchlo. Stále som po očku sledoval Shadow, či nezaspí niekde po ceste, ale hrdinsky sa držala. Zastanem na chodníku vedúcemu na dno roklinky, kde má Lesný klan tábor a poviem: "Už sme skoro tu."

Sunbowpaw ♂ - 10. října 2011 20:49

Tábor hromoklanu Když shromáždění skončí, ještě chvilku sedím a pozoruji okolní kočky. Pak se jdu ještě loudavě projít kolem tábora, a když se tak procházím, přemýšlím tak všelijak nad vším. Mám nové jméno. Nový pelech. Který mi určitě zalehla Pebblepaw. No a hlavně už nejsem jen to mrňavé chundelaté kotě, ze kterého mají válečníci srandu. Když zrovna jdu kolem východu z tábora, hlasitě zívnu a protáhnu se až to křupne. Posadím se, začichám ten příjemný pach tábora a snažím se na obloze najít poslední kousky slunce. Pak stočím směr do učednického pelechu, pěkně si ho zvenku očichám, abych zjistil, kdo už je uvnitř. Zjištuji, že je už uvnitř Pebblekit. Tedy Pebblepaw. No, ještě tam nějaké místo je, tak nahrabu nejlepší mech co zbyl a vlezu si někam do rohu, abych se půlkou těla opíral o stěnu. Tak se mi spí nejlépe. Cestou ke svému místečku ještě "omylem" šlápnu na Pebblepaw, jen tak pro legraci. Uchyluji se ke spánku.

StarClan - 11. října 2011 14:34

DALŠÍ DEN VEČER dodělávky (zahrňte v následujícím příspěvku) Moonfang , Shadow - Když jste se vraceli, všimla si vás Deepblack, která se vracela od Lindenstar a šla uzavřít vchod z trní na noc. Shadow se to moc nelíbilo, ale nakonec zůstala, protože už poklimbávala. Moonfang ji uložil u sebe v doupěti, sám si shrabal trochu mechu vedle pod kapradím. Šli jste spát, nikdo vás neobtěžoval. Deepblack - Vyřídila jsi večerní zážitky Lindenstar a cestou zatáhnout přepážku z trnů jsi potkala Moonfanga a to kotě. V duchu jsi mu pogratulovala, ale nechtěla jsi dráždit to mrně. Zatáhla jsi přepážku a šla spát. Lindenstar - Vyslechla jsi Deepblack a rozhodla se vše řešit zítra. Šla jsi spát. RÁNO Sunbowpaw, Blackpaw, Pebblepaw - Vstanete, umyjete se, pokecáte, na hromadě s kořistí ztopíte myš a pěnkavu k snídani. Pro Blackpawa si přijde Deepblack, dnes má bojový trénik, odejdete spolu na mýtinu k řece trénovat. Sunbowpow a Pebblepaw mají dopoledne na starost stařešiny, protože Leafstorm, Needlefur a Lakefrost mají ranní hlídku. Vše vám sdělí Deepblack. Needlefur, Leafstorm, Lakefrost- Máte ranní hlídku. Sejdete se u vchodu, opatrně odstraníte trny a jdete obhlídnout území, jestli se nepřistěhovali žádní nezvaní jezevci nebo lišky. Hlídku vede Lakefrost a cestou můžete lovit. Moonfang, Shadow, Lindenstar - Ráno Moonfang přesvědčí Shadow, aby s ním šla za Lindenstar. Silvercare - Ráno vstaneš a rozhodneš se vydat do lesa, protože ti dochází jalovcové bobule a trocha řebříčku by neškodila. Cestou narazíš na ty tři a všimneš si vychrtlého mláděte. Grassblade - Spíš, dokud tě neprobudí dva noví učedníci. Deepblack - Máš bojový trénink s Blackpawem, vyřídíš mrňatům jejich dnešní povinnosti a odejdete na mýtinu u řeky. Pokud jsem někoho vynechala, ozvěte se,

Deepblack ♀ - 11. října 2011 15:02

Nový den Než půjdu spát, zaskočím za Lindenstar a vyložím jí, co se nám přihodilo tím tvrdohlavým kotětem. Nakonec dojdeme k závěru, že tam zítra zkusíme zajít znova. Vyběnu z jejího doupěte, abych zatáhla zástěnu - velký důmyslně vyrobený trnový pletenec, všechny bodce na jednu stranu. Slouží k tomu, aby se k nám do tábora nikdo nedostal a my nemuseli držet hlídky. Cestou zmerčím Moonfanga a to kotě. He? On jí odtamtud dostal? Páni. Cítím určitý obdiv k jeho trpělivosti. povzdechnu si. Já na trpělivost nikdy nebyla... Zalezu do válečnického doupěte, stočím se s nosem pod špičkou ocasu a brzy začnu chrupat. Ráno vstanu a vylezu z pelechu. Labužncky se protáhnu a setřesu z kočichu seschlé kousky mechu. Pomalým krokem se vydm k učednickému doupěti, kde vidím zjevně nasnídané učedníky, jak se snaží zahřát v prvních paprscích. Přejdu k nim. Blackpawe, dnes máme bojový trénink, takže se koukej zvednout. Vy dva dnes poprvé máte na starost starší, pelech mají támhle, což as víte. Kývnu hlavou směrem k pelechu starších. Řeknou vám co a jak, mech by měli mít ještě v pořádku ze včera. Tak šup do toho. A s nadšením. Usměji se na ně. Jdeme, Blackpawe?

Shadow ♀ - 11. října 2011 20:49

Kotě skouslo zuby a postupně pravidelně zvedalo něuvěřitelně těžké packy. Jedna tlapka předruhou krůček za krůčkem se přibližovaly udržujíc spřízněné mlčení, když tu se objevilo doupě. Ne že bz ho vnímala, byla tak unavená, že kdzbz ji Moon nezastavil, možná by byla šla a šla až do Hvězdné kožešiny, tedy pokud by cestou neusnula. Svalila se kam jí ukázal a jen si lehla usnula jako když ji do vody hodí. Ale nebylo to dobré spaní. K ránu se probrala spocená vlastním děsivým výkřikem z hrozného snu plného toho pachu - pachu bolesti a smrti. Jantarové oči upírala zmateně kolem sebe a zhluvoka dýchajíc nervózně hledala únikovou cestu. Jen ji však našla, vrazila do mohutného huňatého válečníka, který se kvůli její přítomnosti, uložil před vchodem do pelechu.

Moonfang ♂ - 11. října 2011 22:22

V tábore Do môjho brlohu som priviedol Shadow už prakticky polospiacu. Ľahla si rovno do môjho pelechu, ani si ho nijak neupravovala a prakticky okamžite hlboko oddychovala. Ešte chvíľu som ju sledoval a potom som vyšiel pred brloh. Packami som prečesal suchú trávu, trochu som sa zavrtel, uložil a zaspal som. Ráno som sa zobudil zavčasu, ale nechcelo sa mi ešte vstávať. Náhle sa mi za chrbtom v brlohu ozval zdesený výkrik a vzápätí mi čosi vrazilo do chrbta. Vyskočím na nohy a zostanem stáť zoči voči vydesenej Shadow. "Všetko je v poriadku, Shadow, si v bezpečí." Natiahnem sa k nej a otriem sa jej tvárou o tvár, v snahe ju upokojiť. Ticho sa spýtam: "Zlý sen?"

Shadow ♀ - 12. října 2011 08:38

Celá se třásla, ta kkulička temně šedé srsti, která právě nejspíš vzbudila celý tábor poklidně pochrupujících koček. Zlý sen? Jen pokývla souhlasně hlavou a nešťastná se stulila do klubíčka u hřejícícho boku válečníka, jako by ten mohl odehnat zlé sny, které se jí rodí v hlavičce. Nikdo mi to asi neuvěří, ale ona během několika minut opět usnula. Snad za to mohlo vyčepání, snad přítomnost kocourovy společnosti, ale tentokrát spala podstatně klidněji.

Moonfang ♂ - 12. října 2011 13:26

Ráno Shadow mlčky prikývne a mne je jasné, že čosi také ju v noci nezobudilo prvý krát. Vzápätí už prekvapene hľadím, ako sa stočí po mojom boku a po chvílke sa jej opäť prehĺbil dych spánkom. Ak ju predtým trápila nočná mora, teraz tomu už tak nie je. Sledujem ju, ako spí a v hlave sa mi naháňajú myšlienky a starosti, čo s ňou bude. Zatiaľ ma vždy dokázala niečím prekvapiť. Bude vôbec chcieť spoznať klanový život, alebo sa len vyspí a pobeží lesom ďalej? Alebo z nej bude samotárska mačka, ako je Firefly? Rýchlo odoženiem myšlienky na tak vzdialenú budúcnosť a začnem premýšľať nad tým, čo budeme robiť, keď sa Shadow vyspí. Budiť ju nechcem, iba Hviezdny vedia, kedy sa naposledy poriadne vyspala. Myslím, že bude lepšie, ak skočíme na menšie raňajky a potom ju vezmem za Lindenstar. Trochu ma mrzí, že som ju sem priviedol bez toho, aby o tom vodca klanu vedel, ale to by som mal naozaj myší rozum, ak by som ju tam nechal. Aj tak predpokladám, že Deepblack už o všetkom Lindenstar informovala, koniec koncov, videla nás včera prichádzať. Čas beží a slnko stúpa.... Shadow po mojom boku sa začala vrtieť, že by sa už zobúdzala?

Shadow ♀ - 12. října 2011 13:59

Cosi zamumlala ze spaní a potřepala hlavou. V tlapkách jí neklidně cukalo až vytahovala drápky, když tu se náhle probrala. Zlaté oči se vytřeštěné rozhlíželi kolem, až utkvěli na kocourovi vedle sebe. "Já... Musím... Musím utéct..." chroptěla vyděšeně a cukala ocasem ze strany na stranu. "Musím..." mňoukla naléhavě a rozhlédla se kolem s děsem vytesaným do jantarových kuliček vtisknutých do obličeje. Potřásla hlavou ze strany na stranu a se zavřenýma očima se přitulila k huňatému tělu válečníka. *Nebojím se... Nebojím se... Neutíkám...* opakovala si v duchu nasávajíc uklidňující pach silného ochránce.

Moonfang ♂ - 15. října 2011 17:24

Ešte vždy pred pelechom "Netreba utekať, maličká Shadow." Upokojujúco pradiem a rýchlo ju obliznem po tej malej, vystrašenej hlávke. Nemám potuchy, čo zažila, kým sa dostala k nám, ale mám čoraz silnejší pocit, že miesto, z ktorého sa jej podarilo utiecť, bolo zlé... veľmi zlé. Mám pocit, že už nespí, a tak sa opatrne spýtam: "Chceš ešte spať, alebo si zájdeme po raňajky?" Ešte sa nezdvíham, ale môj žalúdok mi dáva o sebe vedieť nespokojným mrnčaním. Keď nie Shadow, tak ja som už hladný v celku slušne.

Shadow ♀ - 15. října 2011 18:54
	Schoulila se v tom konejšivém aktu souznění, jako umírající chápe se fatamorgany. Protáhla se, dlouze zívla a, ač stále nejistá vůči okolí a zde žijícím kočkám, vydala se za svým ochráncem pro něco k snědku.

Moonfang ♂ - 17. října 2011 12:25

Raňajky Ku miestu, kde lovci zhromažďujú korisť, to nie je ďaleko, a keď už nie malá prechádzka, tak vôňa čerstvého jedla Shadow určite preberie. Spokojne oňuchám kôpku jedla a vyberiem si drozda. Ošklbem trochu peria a spokojne ho načnem. Po chvíli nieje po vtákovi ani pamiatky, ja si maškrtne čistím fúzy a po očku sledujem, čo si vybrala Shadow. Počkám, kým sa naje a potom opatrne nadhodím: "Mal by som ťa zoznámiť s naším vodcom, Lindenstar. O nič zvláštne nejde, iba obyčajná zdvorilosť."

Shadow ♀ - 18. října 2011 08:31

Kočička, už zdálky vábená vůní kořisti, se mlsně olízla. Je co přicupitala k hromádce očichala nanosené mrtvolky zvířat a po chvíli váhání si vybrala vypasenou myš, kterou hladově shltla. Důkladně si drsným jazýčkem olízala tlapky a čumáček, však při Moonových slověch o seznámení s vůdcem se zarazila. Chvilku jí to v hlavičce šrotovalo, přelývalo tu myšlenku jako degustér trochu vína, až dospěla k závěru, že by skutečně měla seznámit se s vládcem tohoto kraje, ačkoliv z této dedukce nebyla nadšená. "Tak dobře..." povzdechla si šedá kulička chupů nejistě, dávajíc na radu staršího kocoura.

Moonfang ♂ - 18. října 2011 11:19

Po raňajkách Shadow schramstla vypasenú myš, ako by to bol obyčajný lúčny koník. Nie je veľmi zdravé takto sa prepchávať na raňajky, ale malej to zrejme neuškodí, aj tak je len kosť a koža. Ešte raz si oblíznem čumák a spokojne si vypočujem odpoveď. Uff, normálne som sa bál, že si zase postaví hlavu a zatne sa. Vstanem a poobzerám sa po tábore. "Hmm, kde teraz asi Lindenstar je? Ááá, už viem. Tak poď, nie je čoho sa obávať." Vyrazili sme smerom ku brlohu vodcu klanu. Cestou sa potichu prihováram Shadow a zoznamujem ju s okolím i mačkami: "Tamto je brloh učenníkov. Ak by si bola súčasťou klanu, spávala by si tam, spolu s ostatnými odrastenými mačatami. Tam beží Sunbowpaw a Peeblepaw... kam to bežia? Aha, k brlohu klanových Starších. Dnes ich majú na starosti oni. A kde je Blackpaw? Asi ho vzala von Deepblack, jeho mentorka. Možno trénovať boj. A tu býva Lindenstar." S poslednými slovami sa priblížime ku brlohu vodcu klanu a pozdravím sa s naším vodcom. "Dobré ráno, Lindenstar. Toto je naša malá návštevníčka, Shadow."

Lindenstar ♀ - 18. října 2011 16:07
	Večer Večer mě Deepblack probudí se svým hlášením. Vyslechnu ji a zase usnu. Musíme ji nějak přesvědčit... Ráno mě absolutně rozhodí Moonfang s dotyčným kotětem za ocasem. Chvíli na ně překvapeně mžourám a pak se posadím a protáhnu. Dobré ráno, zapředu. Ty jsi to kotě, o kterém mi bylo řečeno, že je tvrdohlavé a umíněné jako pařez? vřele na ni mrknu.

Shadow ♀ - 18. října 2011 19:58

Kotě vzpurně a hrdě zvedne hlavu, jako by už samotné její vzezření dávalo jasně najevo, že ona je ta hrdá uprchlice ze světa dvounožců, která se nevzdává. Po tom, že včera při cestě do kočičího pelíšku div nepadla vysílením samozřejmě, jak už to v hrdinských bájích bývá, není ani stopa. Huňatý šedivý kožich má stále trochu rozčepýřený a neulízaný, zatímco zlatýma očima si prohlíží vůdce smečky s jistou nevraživostí, což dává najevo i poškubávající ocásek. Trochu se při slově 'pařez' ozvalo hrdelní uražené zavrčení, ale jinak klidně sedí, v duchu si opakujíc, že jde jen o pouhou formalitu.

Lindenstar ♀ - 18. října 2011 20:45
	V doupěti Tak co, povíš mi, jak jsi se sem dostala? Udělám si pohodlí a upřu na ní oči.

Shadow ♀ - 18. října 2011 20:54
	Chvilku si jí prohlížela a poté zcela klidně ovšem o to chladněji odvětila "To záleží na tom proč to chceš vědět." prskla. Proč ten neuctivý tykající kočičák použil právě taková oslovení? Zřejmě usoudil, že tyká-li mu vůdce, pak on může tykat vůdci. (Pro rejpaly on jako kočičák... Jako zvíře, nikoliv pohlaví...)

Lindenstar ♀ - 18. října 2011 21:07
	Dala jsem jí jednu za ucho. Jsem zvědavá... Rozhodně mi to přijde zajímavější, než se ptát, co jste měli k snídani. Když jsme u toho, má cenu chodit se dívat, jestli ještě něco zbylo?

Moonfang ♂ - 18. října 2011 21:14

U Lindenstar A jéééje, Lindenstar asi vstávala hore zadkom. Po zauchu znervózniem a švihanie môjho chvosta svedčí o tom, že toto zaobchádzanie sa mi vôbec nepáči. Mám čo robiť, aby sa mi podráždenosť nedostala aj do hlasu: "Pri všetkej úcte Lindenstar.... Shadow je klanový hosť, nie učeň, čo si neplní povinnosti. Myslím, že takéto zaobchádzanie nie je na mieste a ani potrebné..." Ak sa rozhodne preplesknúť aj mňa, myslím, že jej na to asi niečo poviem....

Shadow ♀ - 18. října 2011 21:56

Kočka potřepala hlavou a zuřivě zasyčela klopíc ušiska výhružně k hlavě a ceníc zuby, přikrčená a na špičkách připravena k útoku. "Záleží na tom, kolik toho ke snídani spořádáte..." odfrkla si pobouřeně tentokráte připravená oplatit útok svými drápy. Zahřálo ji však u srdce, když se jí Moon zastal. Ona opora v mohutném, silném a inteligentním tvorovi se sympatiemi k vám vždycky potěší a pomůže. Snad právě to jí dodávalo odvahu vystoupit proti hlavě smečky.

Lindenstar ♀ - 28. října 2011 13:38
	Pelech Povzdechnu si. Omlouvám se. Mám prostě špatný den. Co kdybys jí to tu ukázal, Moonfangu? Přátelsky na ně zamrkám.

Moonfang ♂ - 28. října 2011 19:34
	U Lindenstar II. Nuž, nie každý deň je slnečno, rovnako ako nie každý deň prší. Ani dobrá nálada nie je povinná a tak Lindenstar v celku chápem. Na jej návrh preto zmierlivo prikývnem: "Stane sa." Otočím sa k naježenej Shadow a poviem: "Tak poď, a schovaj tie zuby, nech nám nevyplašíš zvyšok klanu." Keď vyrážame, v očiach mi prebleskujú veselé ohníčky.

Blackgale ♂ - 28. října 2011 23:52

Noc Musím uznat, že tentokrát to až tak nudné nebylo, ačkoliv bych radši bojoval s kunou nebo liškou než přesvědčoval tvrdohlavé kotě aby s námi šlo do tábora. Noc v lese přežije, buď jí to ukáže že se bez pomoci neobejde, nebo si dokáže poradit sama a půjde si po svých. Oboje je dobrý konec. Zítra tam musíme zajít, ať to poznáme. Zatímco jsme šli zpátky k táboru, letmo jsem zahlédl něco bílého mezi stromy. Asi Moonfang, u něj jsou takovéhle noční procházky stejně časté jako u mě, ačkoliv bych nechtěl mít stejnou barvu kožichu jako on. I slepý by mě pak zpozoroval. U vstupu do tábora se každý rozejdeme po svém, zatímco Deepblack odejde podat hlášení Lindenstar. Já již jdu do svého pelechu v doupěti učedníků, kde již nemám místo jen pro sebe. Oba dva mí noví spolubydlící už spí, proto se stočím na své místo a jdu taky spát. Ráno v táboře Ráno vstanu jako první, ti dva ještě stále pospávají. Ještě stále jsou zvyklí na to, že ve škole si můžou přispat, teď jsou ale učedníci a jestli budou spát ještě trochu déle, tak přijdou pozdě a jejich učitelé je začnou hledat. A to teda nechtějí, jestli jejich snem není vybírat blechy starším až nadosmrti. Přijdu k Sunbowpawovi a jemně s ním zatřesu, abych ho probudil, potom tím samým způsobem probudím Pebblepaw. Vstávejte vy dva. Jestli si nepospíšíme, přijdeme pozdě a nezbyde na nás žádné jídlo. A taky nechcete, aby vás tu našla vyspávat Deepblack, věřte mi, ta když se naštve, i medvěd stáhne ocas mezi nohy a zdrhne. Poté se už vydáváme na snídani, cestou hovoříme o různých věcech. Zatímco žeru jednu velku veverku vyprávím jim o tom, jak jsme našli to kotě v noci. Potom ale už přijde Deepblack a s velikým úsměvem je pošle vybírat blechy starším. Tomu se říká motivace. Neukládá se tohle většinou až později? Pokud vím, já to dostal poprvé na práci až po týdnu. Vlastně jsem v průběhu toho utekl a Deepblack mě šla hledat. Na tu honičku nezapomenu, myslím že mě chytila až někdy v noci. Zvednu se ze země a ležérn se pustím za Deepblack, zpola snědenou veverku hodím zpátky na hromadu. Alespoň že teď bude následovat něco, v čem vynikám. No, v tom a schovávání, ale to světšinou slouží k zajištění momentu překvapení. Co přesně budeme dělat dneska? A šel už někdo pro to kotě? Upřímně, podle toho jak je tvrdohlavá se dřív nebo později naučí přežít sama. Jestli bude chtít pomoc, tak ví kam jít.

Pebblepaw - 29. října 2011 10:54

Doupě - Tábor Probudí mně nějaký otrapa, který mnou zatřese. Ospale na něj zamžourám, jen abych zjistila, že je to Blackpaw. Ohromně zívnu a vyhrabu se na tlapky. Protáhnu se a začnu se čistit a moc neposlouchám, co říká. Přemýšlím, co dnes budeme dělat. Pak se vydáme na snídani a cestou si povídáme, Blackpaw nám vypráví o svém včerejším zážitku. Nemůžu se dočkat, až taky začnu chodit na hlídky. K snídani si vemu myš a nadšeně poslouchám. Když nás Deepblacks nadšením pošle obstarávat stařešiny, mám docela chuť jí kousnout do ocasu. Nešťastně se podívám na Sunbowpowa. Jdeme? Na první den jsem si představovala něco lepšího.

Deepblack ♀ - 29. října 2011 16:55

Trénink S Blackpawem, který se zřejmě pokouší vypadat ležérně, za zády se vydám na trénunkovou mýtinu. Dneska? Dneska ti udělám pár modřin, vesele zacukám vousky. To kotě včera přišlo s Moonfangem. Nemám tušení, jak se mu to povedlo. Nejspíš jí zalehnul a lechtal tak dlouho, dokud se nevzdala. Moonfanga mám ráda. Ale když on v tom svém huňatém kabátku vypadá jako obláček. Pro sebe se usměju. V každém případě je kočičanda u nás. Řekla bych, že si s ní ještě užijeme. To už jsme ale došli na místo. Začneme?

Blackgale ♂ - 29. října 2011 19:51

Trénink To uvidíme, kdo komu udělá modřiny. odpovím zvesela a jdu za Deepblack na tréninkovou mýtinu. Zdá se, že je dneska v dobré náladě, za dlouhou dobu je to asi poprvé. Moonfang? Když sme šli zpátky do tábora tak jsem ho zahlédl v lese, nenapadlo mě že šel za tím kotětem. Při zmínce o tom, že ji asi musel lechtat vyprsknu smíchy. To by byl jeden způsob, měla jsi to použít už včera. Neujde mi, že se Deepblack při zmínce o Moonfangovi zatváří jaksi zasněně, ale přejdu to bez komentáře. Zatím jí náladu kazit nebudu. Já sem připraven vždycky, jsi ty? prohlásím vyzývavě s jiskřičkami v očích.

Deepblack ♀ - 30. října 2011 10:50
	Trénink Chm, já jsem spíš ten typ, který by kotěti lechtáním přivodil infarkt, zacukám fousky. Připravena. Zaútoč na mě. Postavím se a ostražitě hosleduji.

Shadow ♀ - 01. listopadu 2011 21:37

Kotě se celé naježené dalo pomalu na ústup tlapku za tlapkou pichlavé oči nespouštějíc z nejvyšší kočky v klanu. Když byla dost daleko, povýšeně prskla a seskočila dolů za Moonfangem, tím, kterého jako jediného uznávala a komu alespoň přiměřeně důvěřovala. Kolem případných okolních koček prošla s výhružně sklopenýma ušima a temným vrčením. Huňatý šedý kožich ji nechával splývat se stíny probouzejícího se jitra a doupě začalo ožívat.

Moonfang ♂ - 04. listopadu 2011 19:47

Exkurzia s Shadow Nechali sme Lindenstar, nech si zrovná náladu a vytratili sme sa preč. Viedol som tú bojovníčku k malému, vyvýšenému miestečku, kde sme mohli mať súkromie a zároveň sme mali celý tábor krásne pred očami. Počas cesty som sa v duchu bavil na tom, ako sa to malé, huňaté klbko, snažilo zapôsobiť na ostatných členov klanu vrčaním a varovne sklopenými ušami. Keď sme vyliezli hore, sadol som si a počkal som, až si urobila pohodlie i moja spoločníčka. Kývnem hlavou k výhľadu na malé údolie a prehovorím: „Toto je náš domov. Neviem, čo si zažila, kým si sa dostala k nám, ale pre mňa je to viac, ako som mal kedykoľvek pred tým. Mačky z klanu o nás hovoria ako o "mazlíčkoch", rozmaznávaných hračkách dvojnožcov. Zvyčajne netušia, že my, čo sme sa dostali až sem, sme nikdy maznákmi neboli. My sme poznali iba krutosť a zákernosť dvojnožcov, hlad, choroby a strach. Len máloktorá klanová mačka tomuto dokáže porozumieť, lebo ony nezažili to, čo my." Chvíľu premýšľam, prečo jej to vlastne hovorím a načo. Možno chcem, aby mi porozumela, a aby porozumela mačkám, čo tu žijú. Potrasiem hlavou a pokračujem: „Po dnešku tomu možno neveríš, ale klanové mačky nie sú zlé, i keď Lindenstar predviedla svoju prísnu stránku.“ Pobavene sa zasmejem. Potom stočím pohľad ku Shadow: „Ak tu nejaký čas budeš chcieť zostať, spoznáš aj iné mačky. Budú zvedavé, budú sa pýtať a ich otázky môžu niekedy bolieť. Tak, ako boleli mňa.“ Rýchlo odvrátim pohľad a na chvíľu zmĺknem. Tie spomienky bolia doteraz. Pokračujem s pohľadom upretým kamsi do lesov, ale nie je to zeleň, čo vidia moje oči. „Dá sa to zvládnuť, a pre teba to bude hračka, mladá bojovníčka. Máš odvahu sa pobiť so všetkým, čo pred teba život postaví, a to je dobre.“ Stočím k nej hlavu a šťuchnem ju končekom chvosta. „A teraz sa dívaj: tu, hneď dolu pod nami je brloh liečiteľky. Naša liečiteľka sa volá Silvercare, keď ťa bude trápiť zdravie, ona ti pomôže. Na ľavo od nás je škôlka, tam sa rodia nové nádeje klanu. Ďalej vľavo má brloh Lindenstar, tam sme boli. Takmer oproti nám spávajú učeníci, to si dnes už tiež videla. Tam, pri tom spadnutom strome, majú svoje brlohy Starší. No, a tam, kde si dneska spala, to je brloh bojovníkov a ochrancov klanu. Tamto malé jazierko sa na pitie používa len zriedka, voda v ňom sa totiž dopĺňa pomaly. Hmm, a to je asi tak všetko. Zabudol som na dačo?“ Chvíľu premýšľam a dávam Shadow čas, aby položila svoje otázky.

Shadow ♀ - 05. listopadu 2011 09:49

Mít tak křídla ptáků, já vzlétla bych k mrakům... Vnímala jsem zvědavé pohledy klanových koček, ale já o ně nestála. Vztekle jsem po nich prskla, občas i sekla packou, a nervózně mrskala ocasem. Kočky to nakonec vždy pochopily a nechaly mne být o samotě s druhým 'mazlíkem'. Mrštně jsem vyskákala za ním na vyvíšené místo odkud bylo celé doupě vidět. Dívala jsem se mlčky a naslouchala jeho slovům, když tu se zarazil. Cítila jsem jeho vlastní bolest při vzpomínkách na minulost a konejšivě se o jeho bok otřela tváří, usadíc se blíže u něho. Naše bolest byla jednou a toutéž. Bolestí vzpomínek i ránami přítomnosti. Dívala jsem se o čem mi vyprávěl - na doupě léčitelky, tou vzteklou starou kočkou, které říkají vůdce, na brlohy starých, mládať, učňů a válečníků... Ale nemyslela jsem na život v klanu. Mé vzpomínky se toulaly kolem děsivých dvounožců a toho, co asi zažil Moon, že odešel a skončil tady. A zda je to jen náhoda, jestli by mi i klanové kočky ublížily tak jako jemu a jestli nemám raději jít dál. Ovšem po boku někoho s obdobnou minulostí se jeden vždy cítí lépe... Melancholicky shlížela do údolíčka pod sebou, ale necítila se součástí toho společenství, ačkoliv cítila jisté sympatie ke kocourovi po svém boku necítila se s ostatními kočkami dobře. Kočky mají rčení 'Hvězdný klan se postará...' A kdo ví proč, aniž by ta slova kdy v životě slyšela zvedla čumáček k nebesům pozorujíc plující mraky na modrém nebi, jako by je nikdy v životě neviděla, jak proplouvají nad korunami stromů, klidné a líné bledé obláčky si vynutily na strhané tváři mladé kočky posmutnělý úsměv.

Silvercare ♀ - 05. listopadu 2011 14:31

V Táboře Ráno se probudím jako obvykle celkem brzy. Protáhnu se a vylezu před vchod své mýtinky. Tábor je ještě celkem klidný, nikde nevidím běhat koťata… tedy učedníky. Včera měli velký den, asi budou ještě vyspávat. Snad je tak neuvidí Deepblack. Byl by to nehezký start do jejich učednických začátků, zkazit si reputaci zaspáním. Mě vlastně i vyhovuje, že je tu to zatím klidné, nemám ráda ten běžný shon, který tu je. Proto trávím celý dny na mýtince. Pomalu se rozejdu k hromadě s kořistí, která je připravená na snídani, vyberu si tam jednu vypasenější myš a odejdu s ní k sobě na mýtinku, abych se mohla v klidu najíst. Když spasu myšku, dojdu zkontrolovat zásoby léčiv. Vypadá to, že mám všeho dost, až na jalovec a řebříček. Možná by ještě chvíli stačili, ale kočka nikdy neví. Vydám se tedy v klidu do lesa. Obcházím svá oblíbená místa, kde tyto bylinky rostou. Jelikož tyto cesty mám prošlé už nespočet krát, za chvíli mám dost všeho, co potřebuji. Ještě se mi ale nechce vracet do tábora, předpokládám totiž, že tam zrovna bude rušno. Blíží se hodina, kdy se většina koček chodí najíst. Vydám se raději na své oblíbené místo, kde můžu nerušeně pozorovat celý tábor. Když se ale přiblížím k vyvýšenému kusu skály, všimnu si, že tam sedí Moonfang a vedle něj nějaká kočka, kterou nemůžu zařadit. Raději zavětřím, ale co cítím, mě poplete ještě více. Klan, les… a dvounožci? Vždyť Moon už je mezi námi dost dlouho. To musí být ta druhá kočka. Zvláštní… Ale jestli tu sedí s Moonem, bude naším přítelem. Popojdu ještě blíž, tak aby na mě oba viděli, a řeknu: Ahoj Moone, co tu děláš? A koho to tu máš?“ Když se na mě otočí, všimnu si, že je kotě pohublé a smutné, ale zatím se o něj nijak nestarám. Raději nejdřív budu vědět, kdo to je.

Moonfang ♂ - 05. listopadu 2011 14:51

Shadow a návšteva Upokojujúca prítomnosť tej guličky chlpov bola veľmi príjemná. To tiché spriaznenie podobných osudov nás spájalo a dávalo nám potešenie zo vzájomnej blízkosti. Ticho som dúfal, že si nebude musieť v klane prejsť tým, čím ja... alebo aspoň dúfam, že to pre ňu nebude tak bolestivé, ako to bolo pre mňa. Nie, mačky klanu mi nikdy neublížili zámerne, ale ich otázky vyvolávali bolestivé spomienky... či už na matku, alebo na súrodencov. Boli iba zvedavé, a pritom netušili, koľko bolesti a smútku mi privolávajú. Na druhej strane, majú právo vedieť, kto to prišiel medzi nich. A mne neostáva nič iné, ako dúfať, že podobne bolestné tajomstvo neskrýva malá Shadow. Z nelichodtivých myšlienok ma vytrhne zvuk ľahkých, opatrných krokov. Natiahnem tým smerom jedno ucho a vzápätí sa dočkám vysvetlenia záhady. Silvercare mala zrejme podobný názor na ruch v tábore ako my a tak trochu sme ju predbehli a obsadili jej miesto. Mám rád túto múdru mačku. "Ahoj aj tebe, Silver. Toto je Shadow, utečenec zo sveta dvojnožcov. Klan jej ponúkol útočište." Otočil som sa k Shadow: "Toto je Silvercare, dnes som ti ju už spomínal."

Shadow ♀ - 06. listopadu 2011 07:06

Kotě sklonilo hlavu z nebeských výšin a zahledělo se léčitelce dlouze do očí. Zdálo se, což je však velmi překvapivé, že na tuto kočku nehodlá podrážděně vrčet a prskat. Trochu víc se přitiskla k Moonfangovi a pokývla kočce hlavou na pozdrav. "Léčitelka..." mroukla jen a nejistě na ni upírala svůj jantarový pohled. Pročč tito dva si vysloužili klidný přístup kočičky? Proč zatím jen oni? Snad je to spojení minulostí Moona, ale léčitelka? Nevíte? Podle mně to byl její příchod, to jak prchala před shonem klanu na klidnější a tišší místo. Snad to byly její klidné moudré oči a jejich vlídný pohled, nebo možná její nevtíravý zájem, až se zdálo, že by byla ochotná odejít, požádali-li bysta o to. A možná to bylo jen blízkostí spřízněné duše vtělené ve válečníkovi.

Silvercare ♀ - 07. listopadu 2011 15:08

V lese Potom, co mi Moonfang představí Shadow, klidně se posadím a obtočím si ocas kolem paciček. Nechci kotě poplašit, obzvlášť když je tady nové, musí se hodně bát. „Ano, jmenuji se Silvercare a jsem léčitelka lesního klanu, řeknu a podívám se na kotě trochu znalečtějším okem. „Kdyby tě zlobilo zdraví, stačí říct a já se o tebe postarám,“ dodám stále stejně klidným hlasem. Potom se pomalu zvednu, popojdu k nim a podívám se také dolů. „No,jo. Tábor už ožívá. Také jste sem zašli, abyste se tomu vyhnuli?“ řeknu a podívám se na Shadow sedící(ho) vedle mne, přičemž přátelsky přivřu oči.

Moonfang ♂ - 08. listopadu 2011 17:56

V lese Silvercare nesklamala. V duchu som ďakoval Starclanu, že liečiteľov postavil mimo záležitosti klanov, a tak mohla prijať Shadow bez akýchkoľvek pochybností pod ochranu svojich šikovných paciek. Chvíľu spoločne pozorujeme prebúdzajúci sa tábor a prepletajúce sa klanové mačky. Na jej otázku sa v duchu zaškľabím, a dodám: "Asi áno. Keď sa na toto dívam, občas ma prepadá závisť ku Firefly." Potom sa otočím ku Shadow a vysvetlím jej, kto je spomínaná mačka. "Firefly je tiež utečenec zo seta dvojnožcov. Rozhodla sa žiť na území klanu, ale nie ako jeho pevná súčasť. Pokiaľ ma pamäť neklame, býva niekde pri rieke. Mohli by sme ju niekedy zájsť navštíviť, ak by si mala chuť."

Shadow ♀ - 10. listopadu 2011 21:13
	Kočka jen mlčela a dívala se na tábor a s každou novou kočkou rostl srach páchnoucí z celé její bytosti a sálající z očí. Z ničeho nic otevřela tlamičku a dlouze zívla, jako by stále ještě byla na smrt unavená. Stočila se v bezpečí u Moonfangova boku a za chvilku už neklidně pochrupovala, jako by věřila, že mohutný bojovník se postará o její klidný a bezpečný spánek.

Silvercare ♀ - 12. listopadu 2011 17:24

V lese Když začne Moonfang mluvit o Firefly, skoro mám chuť, navrhnout, abychom ji navštívili hned. Už jsem ji dlouho neviděla. Když jsem o tom ale přemýšlela, asi jsem si neuvědomila, jak je Shadow unavená. Pochopím to, až když si zívne a pomalu se stočí do klubíčka vedle nás. Jen na chvilku otočím hlavu a podívám se na údolí, a kotě začne podřimovat. Podívám se na Moonfanga a řeknu: „Je vidět, že má za sebou těžkou noc.“ Ještě se podívám do údolí, ale nevypadá to, že by se tábor uklidnil. „Jestli potřebuješ jít, já tu s ní klidně chvíli zůstanu. Stejně se mi ještě vracet nechce,“ potichounku zamňoukám. Podívám se na Shadow, konečně vypadá chvilku klidně. „Nerada bych jí teď budila,“ dodám a počká, co mi Moonfang odpoví.

Moonfang ♂ - 13. listopadu 2011 11:49

Ešte vždy v lese Stočím sa ku Shadow, nepokojne sa vrtiacej po mojom boku. Zaspala, ale nie je to pokojný spánok. Nežne jej olížem bok a potom zdvihnem hlavu ku Silvercare. "Lindenstar ani Deepblack mi na dnešok nedali žiadne povinnosti, okrem dávania pozor na túto maličkú. Nerád by som ju opúšťal, z nejakého zvláštneho dôvodu mi dôveruje, a ak by sa tu prebudila sama... mohla by to vnímať ako zradu. Tým samozrejme nechcem podceňovať tvoje schopnosti, Silvercare. Ak ti to nebude vadiť, rady by sme zostali ešte nejaký čas tu. Do toho chaosu tam dolu sa mi nechce." Hovorím potichu, nech Shadow nezobudím. Pousmejem sa nad tým, akú hrôzu v nej vyvolalo množstvo mačiek nášho klanu. Aj ja som bol vydesený. Ale potom... som si zvykol. Znova sa ticho spýtam: "Čo myslíš? Je tá malá v poriadku? Mám také neurčité podozrenie, že jej dvojnožci dačo vyviedli..."

Silvercare ♀ - 15. listopadu 2011 19:23

V lese. „Máš pravdu, bude lepší, když tu zůstaneš s ní. Ale kdybys potřeboval něco zařídit, stačí říct,“ odpovím Moonfangovi. Přeci jen teď tu musí zůstat, a kdo ví, jestli nechtěl dělat něco jiného. Teď je ale hlavní, postarat se o Shadow, to moc dobře chápu. Potom, co Moonfang řekne o tom, že zrovna jemu důvěřuje, podívám se jen do dáli nad klan. Samozřejmě vím, odkud oba přišli a tak je mi jasné, že zrovna Moonfangovi důvěřuje z nás všech nejvíce. Jen se zamyslím nad tím, co si oba asi zažili, kdo ví? Já netuším, dvojnožce jsem nikdy nepotkala, ale jsem tomu ráda. Některé věci je dobré nevědět a myslím, že zrovna toto patří k nim. Nechci tuto věc rozebírat, ale jakýsi pocit mě nutí mlčet a tak jen zamyšleně sedím. Až najednou ticho šeptem prolomí opět Moonfang. Podívám se ještě jednou, teď již více zblízka na Shadow, ale snažím se jí nevzbudit, bude dobře, když si odpočine. „Žádné čerstvé zranění naštěstí nemá, jen je pořád vyděšená a strašně hubená. Bude potřebovat hlavně klid a dost stravy, aby se zotavila,“ řeknu, ale je jasné, že to není celá odpověď a tak opatrně dodám: „To, že ji dvojnožci nějak ublížili, je možné, mohla by mít trvalé zranění, ale to takhle nepoznám. Budu s ní muset promluvit o tom, co se dělo.“ Nějak znejistím, nevím proč, ale zrovna o tom se mi se Shadow vůbec mluvit nechce. Nejen, že to pro ni bude určitě bolestivé, ale také mám nepříjemný pocit z toho, že nevím, jak se chovat, co jí říct, litovat? „Možná by bylo lepší, kdybys byl u toho. Přeci jen, ty trochu víš… odmlčím se, nevím, jak to říct, jen doufám, že Moonfang pochopil, co jsem měla na mysli. „Navíc ta kočička ti důvěřuje nejvíce z nás všech. I ona by si byla jistější,“ dodám, možná i proto, že tu předešlou větu a atmosféru z ní chci trochu zamluvit.

Moonfang ♂ - 20. listopadu 2011 18:45

V lese Venujem Silvercare jeden vďačný pohľad. Berie ohľad a aspoň sa snaží porozumieť- to sú vlastnosti, ktoré si na tejto mačke veľmi vážim. Cíti jej rozpaky nad faktom, že nemá potuchy, čím sme si prešli a čo by s tým ona mohla urobiť. Pomaly prikývnem na návrh, aby som bol pri tom, keď sa bude snažiť dačo vytiahnuť zo Shadow: "Neboj sa, nenechám vás v to samé, myslím, že ma asi budete potrebovať obe. A ja bude potrebovať vás." Chvíľu pozerá na tábor a dianie ta dolu, potom začnem pomaly rozprávať: "Nemám dvojnožcov rád. To kvôli nim sa k nám už matka nikdy nevrátila. Ja a moji dvaja súrodenci sme zostali sami, ešte sme ani neboli vo veku, keď sa z mačiat stávajú učni! Netušili sme, ako a kde hľadať potravu, ale hlad nás vyhnal. Onedlho sme už boli iba dvaja, ja a Dawnkit, moja sestrička. Brat sa otrávil. Bola to druhá najhoršia noc môjho života... mohli sme sa iba dívať, ako umiera a nedokázali sme mu pomôcť. Neskôr sa nás ujala jedna mačka, už skúsená v prežití na území dvojnožcov. Vodila nás na miesta, kde pre nás dobrí dvojnožci nechávali jedlo. Ale stále nás napomínala- Buďte opatrný, nikdy nedovoľte dvojnožcovi, aby na vás siahol. Nemusí vám ublížiť, ale môže vás odtiaľto vziať na miesto, odkiaľ už nie je návratu. Pýtali sme sa jej, čo o tom mieste vie, a ona hovorila príšerné príbehy o týraných a mučených mačkách, psoch a iných zvieratách. Vtedy som sa pevne rozhodol- keď budem silnejší, odvediem Dawnkit do lesa, o ktorom nám často rozprávala mama. Naša matka totiž bola klanová mačka, ktorú dvojnožci uniesli z lesa. Neskôr im ušla, chcela sa totiž vrátiť. V úcte ku tradíciám nám dala aj mená, tak ako sa patrí. Sľubovala nám, že len čo narastieme trochu viac, odídeme spolu... už to nestihla. A o pár dní mi dvojnožci pred očami uniesli sestru... Zostal som sám. Bol som silnejší, mal som ju chrániť. Zlyhal som. Stále dúfam, že sa Dawnkit dostala ku dobrým dvojnožcom. Život miláčika je určite lepší ako... tá druhá možnosť. A ak sa dostala na miesto, z ktorého už nie je návratu, tak dúfam, že teraz je už so Starclanom. Často na ňu myslím. Na nich všetkých. A Shadow... veľmi sa na Dawnkit podobá. Druhý krát už nesklamem. Nedovolím, aby sa jej čokoľvek stalo. To, čo sa v klane a lese za posledné dni udialo mi toto všetko pripomenulo. Je to možno moja druhá šanca, urobiť tentokrát veci poriadne. Iba Starclan vie..." Strasiem zo seba smútok a pozriem na Silvercare. Vyzerá, že je trochu otrasená tým, čo teraz počula. Pomaly pokrútim hlavou: "Nemusíš ma ľutovať. Bolí to, ale na bolesť nie je liekom ľútosť, to iste ako liečiteľka vieš." Usmejem sa na ňu a potom sa pozriem na Shadow. Kto vie, aký príbeh skrývaš, maličká...

Silvercare ♀ - 25. listopadu 2011 18:24

V lese. „Děkuju,“ pošeptám skoro neslyšně, když mi Moonfang přikývne na mojí žádost. Jsem ráda, že je tu někdo takový, někdo kdo Shadow rozumí, kdo jí chápe. Kdo ví, jestli by jinak raději neutekla. Najednou Moonfang začne mluvit o dvounožcích a o tom, co si mezi nimi zažil, nejdřív mě překvapí, že se tak náhle otevřel. Nevím, jestli někdo jeho příběh zná, ale jestli ano, nebude nás mnoho. Žaludek se mi stahuje tím, co jslyším, nikdy by mě nenapadlo, že tam mezi nimi to může být tak kruté. Sám mezi samými nepřáteli, kde nevíte, co bude zítra. Když Moonfang začal mluvit o své sestřičce, cítím, jak moc ho to bolí, že to mu za celý život ublížilo nejvíce. Nakloním se tedy k němu a otřu se jemně o jeho bok. Asi proto, že chci, aby věděl, že tu jsem s ním, a že s ním soucítím. Najednou domluví, a já jen koukám před sebe, šokována, nevím, co říct. Nechci říkat, teď už to bude lepší, anebo že mi je to líto. Vím, že je to pravda, ale také vím, že to ví i on a že nahlas by to znělo jak prázdná věta, kterou se ho jen snažím utěšit. „Neboj, o Shadow se postaráme, a nikomu nedovolíme, aby jí ublížil,“ řeknu a doufám, že to zní líp, než nějaká strojená utěšující fráze. „Na takovou bolest pomáhá jen čas,“ přikývnu a zamžourám na Moonfanga. Potom si všimnu, jak se zamyšleně podíval na Shadow. „Neboj, i jí ho klan dopřeje. Jen teď na začátku musí být hodně silná a vydržet mezi námi… cizími,“ řeknu. „A ona to zvládne, tím jsem si jistá,“ ujistím už pevnějším hlasem Moonfanga.

Drag Oncave - 15. ledna 2012 21:38

Nový příspěvek v dobrodružství, po měsíci a půl, páni! :-) Bohužel Vás musím zklamat, ani Váš Vypravěč, ani nikdo ze spoluhráčů ho nemá na svědomí. Přišel se na Vás podívat administrátor… Co teď s Vámi? Díky dlouhodobé neaktivitě Vaše dobrodružství spadlo do škatulky "Už se dlouho nehrálo -> odpad". Dejte mi sem nebo do pošty do dvou týdnů vědět, jestli jste našli novou chuť k hraní, chcete změnit Vypravěče, nebo se s tímto dobrodružstvím ve vodách andorských rozloučíme. Drag Oncave

Blackgale ♂ - 15. ledna 2012 21:45
	Jsem si jistý že budeme pokračovat. Prosím nerušit.

Drag Oncave - 15. ledna 2012 22:00
	Jeskyně vytažena z odpadu. Pamatujte, prosím, že pokud uplyne od posledního herního příspěvku 6 měsíců, jeskyně bude automaticky ukončena. Drag Oncave

Moonfang ♂ - 18. ledna 2012 19:23

V lese Z chmúrnych myšlienok ma vytrhne jemný dotyk, ktorým sa ma snaží utešiť Silvercare. Zľahka sa otriem hlavou o jej hlavu, aby som jej dal najavo, že si cením jej tichú podporu a je mi milá jej prítomnosť. "Ty si tretia klanová mačka, ktorá pozná môj príbeh. Keď som sa mal stať členom klanu, musel som ho vyrozprávať Lindenstar a Deepblack bola tiež pri tom. Nebol som tým veľmi nadšený, ale zase som rozumel tomu, že chceli vedieť, koho to vlastne prijímajú medzi seba." Chvíľu premýšľam a potom položím svoju tlapku na Silvercarinu: "Prepáč. Som nejaký dopletený, táram jedno cez druhé a vylievam si tu srdce. Už som radšej ticho." Zasmejem sa sám sebe a priateľský úsmev venujem aj liečiteľke. Vedľa mňa sa zamrví malé, šedé klbko. Žeby sa už zobúdzala malá Shadow?

Silvercare ♀ - 23. ledna 2012 21:02

V lese. Sedím a jen přemýšlím o tom, co mi Moonfang vypráví, co si zažil, když nás objevil, co prožíval. Nechci vyzvídat, věřím, že vzpomínka na staré časy ho asi dost bolí. Když mi řekne, že jsem skoro jediná, kdo jeho příběh zná, strnule přikývnu, ale uvnitř mě hřeje dobrý pocit, že se svěřil zrovna mne. „Neboj, u mě je tvůj příběh v bezpečí,“ nějak tuším, že jsem to měla říct a možná tím i ujistit mého společníka. Nastane chvíle ticha, napadne mne, že měla něco říct, ale i přes to, že jsem léčitelka, si v podobných chvílích nejsem tak jistá, jak vypadám. Naštěstí začne mluvit zase Moonfang, nebo spíš se omlouvat, že si vylévá srdce. Já se na něj jen otočím a odpovím: „Mě to nevadí. Každý se potřebuje někdy svěřit a já si tě poslechnu ráda. Shadow se trochu zavrtí, je možné, že už se brzy probudí, ale i přes to se zeptám, možná protože bych chtěla slyšet konec toho příběhu, anebo už proto, aby se mohl Moonfang bez zármutků vypovídat z toho, co ho tíží, zeptám: „A jak ses vůbec dostal až do klanu?

Moonfang ♂ - 23. ledna 2012 22:05

V lese Cítim sa trošku previnilo a hlúpo, ale potreboval som sa vyrozprávať. Situácia okolo Shadow mi veľmi živo pripomenula všetko, čo sa stalo mne a prebudilo to vo mne odhodlanie nedovoliť opakovať chyby, ktorých som sa dopustil. Tiché ubezpečenie, že môj príbeh je u mojej spoločníčky v bezpečí, prijmem s vďačným kývnutím, rovnako ako aj konštatovanie, že každý sa občas potrebuje vyrozprávať. "Ak sa raz budeš chcieť s dačím zdôveriť, vieš, kde ma nájdeš. Rád si vypočujem, čo ťa trápi, tebe sa uľaví a ja prídem na iné myšlienky. A teraz... ku mojej ceste sem." Mimovoľne sa mi zježila srsť na pleciach a tak skôr, ako som začal rozprávať, som ju pár rýchlymi pohybmi ulízal. "Zimu som prečkal spolu spolu s tou mačkou, ktorá sa nás ujala. Teraz sme zostali len my dvaja. Keď uniesli Dawnkit, chcel som odísť hneď, ale ona ma prehovorila. Vraj keď sa chcem vybrať za tým svojím bláznivým nápadom, môžem, ale určite nie cez zimu. A tak prišiel sneh, mráz a hlad. Pochopil som, o čom stará mačka hovorila- bez znalostí miest, kde pre nás dvojnožci nechávali jedlo, by som neprežil. Keď prišla jar, rozišli sme sa. Desať dní a nocí mi trvalo, kým som sa dostal k niečomu, čomu som veril, že je koniec územia dvojnožcov. Mal som obrovské šťastie, že ma nezabili príšery či psi. Jedlo bolo vzácnosťou a navyše som sa nechcel zdržovať jeho hľadaním. Keď som konečne opustil spleť výtvorov dvojnožcov, ohromila ma veľkosť územia predomnou. Až kdesi úplne ďaleko, kde sa obloha spája so zemou, som zazrel tmavú škvrnu, o ktorej som veril, že je les. Ako dlho mi trvalo dostať sa k nemu netuším. Dni a noci sa zliali v jedno- v boj o prežitie. Teraz som po prvý krát spoznal líšku, zistil som, že si musím dávať pozor aj na oblohu a radšej cestovať skrytý v kroví. Veľkým problémom bola voda. Ale zvládol som to. Bol som v lese. A zrazu som netušil, čo ďalej. Vôbec som nevedel, či sú tu nejaké mačky a čo mám spraviť, aby som nejaké stretol. Chýbala mi spoločnosť- už dlho som bol sám. Šiel som bezcieľne ďalej, až som vyčerpaním zaspal. Prebrala ma až Deepblack. Bola na loveckej výprave a zrejme bola prekvapená korisťou, na ktorú naďabila. Priviedla ma ku klanu a myslím, že to bol ešte tvoj predchodca, kto ma prezrel ako liečiteľ... alebo si to bola už ty? No... a to je celý môj príbeh." Otrasiem zo seba nepríjemný pocit, ktorý po spomienke na túto cestu na mne zostal. "Podstatné je, že som to zvládol a som tu."

Shadow ♀ - 24. ledna 2012 12:35

Kotě rozhodně nespalo, ale ne že bz to velké kočky museli vědět. Naslouchalo příběhu huňatého svého 'ochránce' a přemáhala ji úzkost. Nelitovala ho, na to byl až příliš hrdým kocourem, ale její příběh, a snad to byla tím, že byl její a ona byla právě tím kotětem, zdál se jí mnohem zlomyslnější, když se na ni posměšně šklebil z vlastního nitra. Přitiskla uši k zátylku a tiše si odfrkla, ale zdálo se, jako by se jí jen něco ošklivého zdálo, jak tak párkrát zahýbala tlapkami, vytasila a zase zatáhla drápky, ale zatím nekřičela, nedávala se na útěk a v podstatě mírumilovně 'spala'...

Silvercare ♀ - 30. ledna 2012 20:22

V lese. Vypadám asi dost zamyšleně, ale i přes to pozorně poslouchám, co mi Moonfang vypráví. Teď už jeho příběh naštěstí není tak smutný. „Měl jsi štěstí, že jsi na ni narazil,“ odpovím Moonfangovi, když vypráví, jak potkal Deepblack. „I když věřím, že potom, co jsi zvládnul mezi dvojnožci, bys v lese přežil i sám,“ Dodám. Když se mě Moonfang zeptá, jestli jsem ho ošetřovala já, jen se mi v očích objeví jiskřička úsměvu. „To jsem si ještě asi jako malé kotě hrála s ostatními, nebo seděla u léčitelky na mýtince, ale určitě tě ošetřovala ona,“ odpovím a se sentimentalitou se podívám na nebe. Moje velká učitelka, jen doufám, že je jí s Hvězdným klanem dobře… Ze snění mne probudí až Shadow, která se vedle nás zase začne ošívat. Soucitně se na ní podívám, nejspíš i rozhozená tím, o čem všem jsme mluvili. „Asi se jí zdá o něčem ošklivém…“ řeknu Moonfangovi, i když on sám to jistě dobře zná. Nemám z toho dobrý pocit, nechci, aby se trápila, ať už vzhůru, nebo tím, o čem přemýšlí ve spánku. „Možná bychom jí mohli probudit a jít dál. Už spíš dost dlouho, na to aby byla odpočinutá, navrhnu opatrně Moonfangovi, navíc, spát takhle neklidně pro ni není moc dobré.“

Moonfang ♂ - 10. února 2012 12:43

V lese Počúvam odpovede Silvercare a v duchu sa vraciam do doby, keď i ja som bol takým uzlíkom srsti a kostí ako vedľa mňa ležiaca Shadow. Prikývnem na jej poznámku, že by som v lese zvládol prežiť i sám. "Myslím, že áno. Ale určite by som bol veľmi sklamaný a osamelý. Celý svoj dovtedajší život som mal nejakého spoločníka, a dlhá cesta osamote mi nerobila veľmi dobre." Potom ma uistí, že ma ošetrovala jej učiteľka a na okamih vyzerá, že jej myseľ zaletela ďaleko do spomienok na učňovské roky. Tak trochu som jej závidel. No jej ďalšia poznámka na Shadowinu adresu ma preberie. "Iste, nie je dobre, keď ju v spánku lovia tiene minulosti. Najprv sa im musí postaviť, keď je bdelá, až potom ich môže skúsiť poraziť v spánku..." A dobre urobí, ak sa im postaví čím skôr. Ja som pred nimi utekal, a takmer ma to stálo zdravý rozum a neskôr i život. Pri tejto spomienke stiahnem uši k hlave a vycerím zuby, lenže potom si uvedomím, že sa Silvercare pozerá a tak to zamaskujem kýchnutím a prejdem si packou po nose, akoby ma tam dačo šteklilo. Radšej ako vlastným myšlienkam sa sústredím na Shadow. Skloním k nej hlavu, oblížem ju na tvári a ticho jej poviem: "Vstávaj maličká!" Ale... ako sa jej mám spýtať na veci, ktoré jej nedávajú spať?

Shadow ♀ - 13. února 2012 13:00

Pomalu otevřela oči a zpříma jimi pohlédla na huňatého kocoura. Zhluboka si zívla a zamrkala, jako by spala, nakrčila nosík a kýchla. Párkrát prskla a když se zbavila všeho trápivého štípání v nose konečně se rozhlédla. Rychle ji zdánlivá dobrá nálada přešla a zmrzla v nejistotu přikrčených uší, když zřela, že léčitelka je stále opodál. Rozhodla se však zřejmě, že pro ní momentálně nepředstavuje hrozbu a podstatně klidněji si začala olizovat tlapku. Noční můry ji trápili dennodenně. Děsivé a stále stejné, jen s drobnými obměnami. Umyla se tlapkou i za ušima a ulízala náprsenku světlejší srsti. Čekala až některá z velkých koček něco řekne, sama se jich raději stranila, než aby se přímo zapojila do hovoru.

Silvercare ♀ - 16. února 2012 21:10

V lese na vyhlídce. Moonfang mi dá za pravdu, že by bylo lepší, kdybychom Shadow probudily. Ještě kýchne a potom začne Shadow opatrně budit. Chvíli jen koukám dolů na klan, i když popravdě poočku sleduji Shadow, která se zrovna budí. Hned, jak mne zmerčí, vyjádří výrazem nevoli. To nebude vůbec jednoduché… Nedivím se jí, i když mi vůbec nezlehčuje otázku, kterou mám na mysli. Chtěla bych se jí zeptat na minulost. Nesmím to na ní vychrlit, ale jak to tedy udělat? Podívám se opět dolů a zamyslím se, po chvilce si všimnu, že se začala Shadow klidněji olizovat, což mi dodá na odvaze. „Jak jsi spala, celá jsi s sebou házela, to se ti muselo zdát něco nepříjemného…“ řeknu vlídným hlasem a nechám Shadow odpovědět. „Trápí tě něco z minulosti?“ zeptám se opatrně, nechci ji však nutit hned do odpovídání, tak se podívám na Moonfanga a dodám: „Moonfang mi tady zrovna vyprávěl, jak se dostal k nám… Potom se otočím a podívám se na Moonfanga. Doufám, že promluví, ale nechám jen na něm, co Shadow řekne.

Moonfang ♂ - 05. března 2012 13:28

Prebudenie Trochu utrápene si povzdychnem, keď uvidím, ako Shadow stiahla uši pri pohľade na liečiteľku. Neuľahčuješ nám to, maličká... Premýšľam, ako začať rozhovor na nepríjemnú tému a tak na chvíľku vzniklo hluché ticho. Našťastie mi prišla na pomoc Silvercare. Usmejem sa na ňu a potom poviem Shadow: "Nebol to pekný príbeh. A ten tvoj tiež nebude zrovna veselý... Duchovia z tvojej minulosti ti nedávajú spávať. Všimol som si to už vtedy, keď si spala u mňa. Nechceš ich vytiahnuť na denné svetlo?" Nie som si istý, čo ďalej povedať. Potom ma dačo napadlo. "Je to síce už nejaký čas, čo tu žijem, ale stále sa mi občas sníva jeden nepríjemný zážitok, čo ma stretol na ceste sem. V poliach dvojnožcov ma objavila líška. Doteraz sa mi sníva, že ju mám tesne za chrbátom, počujem jej dychčanie a capot jej láb. A ten vytúžený strom, ktorý mi spasil život v skutočnosti, akoby predo mnou v sne utekal. Ešte jeden skok a mám ju na chrbáte. Vtedy sa zväčša konečne prebudím a som rád, že nespávam s ostatnými klanovými bojovníkmi. Asi by som ich všetkých prebudil."

Shadow ♀ - 05. března 2012 20:44

Slyšela všechno, ale to samozřejmě oni nemuseli vědět a tak pozorně našpicovala ušiska jejich směrem se zájmem, nicméně od pokojného nezúčastněného olizování neustoupila. Nehonila ji liška, to slovo jí ani nic neříkalo... Utíkala před mnohem větším nebezpečím, ještě teď ho cítila nasáklé v kožíšku jak se chladnými drápky drží její srsti, svým odporným kousavým pachem smrdí do čeníšku a běhá mráz po zádech. Cítila se lépe, po dlouhém vysilujícím běhu se dosyta najedla a vyspala, tlapky ji už nebolely a bříško neškrundalo hlady, cítila se docela dobře, ale vnímala že pro válečníka byla jeho zkušenost velmi traumatizující. Pohlédla jim zpříma do očí, jako by všemu rozuměla a po chvíli ticha vyhýbavě přiškrceně, ovšem s nebývalou ráznou odvahou mníkla "Já... Nevím co je liška..." naklonila hlavu na stranu a pohlédla mezi stromu na třepotající se křídla pestrého ptáčka pějícího krásné písně slunci.

Moonfang ♂ - 12. března 2012 18:08

Čo je to líška? Sledujem pohľad, ktorým Shadow pozoruje pestrého vtáka v kroví. Podľa žltých pierok asi sýkorka. Príliš opatrné vtáča na to, aby sa stalo večerou... Potom si uvedomím, čo Shadow povedala. "Hmm, líška." Trochu ma prekvapilo, že to Shadow nevie, ale potom som si vynadal do hlupákov. Odkiaľ by to asi tak mohla vedieť... "Ani ja som najprv nevedel, čo ma to naháňalo. Potom som to zviera opísal klanovým mačkám a tie mi povedali, že to bola líška. Vyzerá ako stredne veľký pes, myslím, že psov poznáš. Má úzku hlavu s dlhým ňucháčom, nižšie nohy ale dlhšie telo. Má dlhý, huňatý chvost. Jej kožuch je ryšavý, pričom brucho je biele. Konce láb má čierne, koniec chvosta biely. Je nebezpečná. Nie je síce veľmi väčšia od nás, ale jej myšlienky sú zákerné. Mal som vtedy veľké šťastie..." Chvíľu premýšľam, čo by som o nej ešte mohol povedať, ale nič ma nenapadalo. Tak som sa spýtal Silvercare: "Ty si nepamätáš dačo o líškach? Myslím, že klan sa už musel s nimi potýkať..."

Blackgale ♂ - 18. března 2012 00:37

Trénink -> Cesta k Firefly Trénink uběhl celkem rychle. Párkrát jsem porazil Deepblack, párkrát ona porazila mě... dobře, ne jenom párkrát, ale přece jen má zasebou roky zkušeností. Já mám dost času na to, bych jí dohnal. Ale překvapil sem jí, když sem jí při prvním souboji podlezl, zespoda jí nadzvedl a shodil jí na záda. Sice mě tehdy stejně porazila, ale i tak jí to dost naštvalo. Po posledním souboji mi dala Deepblack na celý zbytek dne volno. Asi se mi tak chtěla omluvit za ten včerejšek, kdy sem měl obě hlídky a a ještě k tomu celý den na starost starší. Tak, nedá se říct, že sem si to nezasloužil. pomyslím si. Po dlouhé době zase volný den. Tak je třeba ho využít. Co třeba jít za Firefly? poslední týden jsem toho měl moc na to, abych za ní zašel. Když k nám Firefly přišla, byl jsem už měsíc učedníkem (a jediným). Lindenstar ji přirozeně přiřadila k učedníkům a my dva jsme se spolu spřátelili. Odešla hned poté, co z ní udělali válečníka. Prostě jen tak. Já sem asi byl jediný, komu se svěřila s důvodem proč. Nebyla připravená na tu spoustu povinností, které to přinášelo. Žít ve společnosti, být odpovědná i za někoho jiného než jen sebe... Nejhorší bylo, že já byl stejný, i mnou hlodaly stejné pochybnosti. Ale i já poznal, jaké je to žít o samotě a starat se jen o sebe. Rozhodně bych se k tomu nechtěl vrátit. Cestou projdu okolo Moonfanga, Silvercare a té kočky ze včerejška. Zdravím. Ranní tábor je pro vás moc hlučný?

Silvercare ♀ - 19. března 2012 19:06

Na vyhlídce – Setkání s Blackpaw Moonfang začne vyprávět o tom, jak se poprvé setkal s liškou. Poslouchám, co říká a také sleduji, jak se tváří Shadow. Vypadá sice lépe, byla najezená, vyspalá, ale je na ní vidět, že je pořád nesvá. Snad se to časem zlepší… I když potom, co jsem slyšela od Moonfanga, jsem pochopila, proč je tak vyděšená. Jestli si prožila jen střípek toho, co zažil on, muselo to pro ni být peklem. Je vidět, že přemýšlí o tom, co Moonfang říkal, až po chvíli se zeptá, co je to liška. Přemýšlela jsem, jak jí to vysvětlit, ale naštěstí se dříve ujme řeči Moonfang. Navíc moc nechci do jejich řeči zasahovat. Až když mne Moonfang osloví, odpovím: „Také jsem se s liškou párkrát potkala, ale pokud to šlo, obešla jsem jí. Bojuje se s ní těžko, ničeho se nebojí, je útočná a krutá.“ Chvilku potom, co odpovím, uslyším z keře poblíž nás zašustění, nejdřív jen zastříhám ušima, ale když se hluk zopakuje, otočím hlavu a všimnu si, že se blíží Blackpaw. Přikývnu na pozdrav a trochu zapředu, abych Blackpawa zpomalila, nechci totiž, aby Shadow vyděsil. Je opravdu plachá. „Ta trochu, povídáme si tu,“ odpovím. Potom se otočím na Shadow a vysvětlím: „Tohle je Blackpaw, učedník našeho klanu, až se vše naučí, bude z něj bojovník.“ Znovu se podívám na Blackpaw, jestli nechce něco dodat a po chvíli ticha se zeptám: „A co ty, kam jdeš?“

Shadow ♀ - 27. března 2012 18:35

Rezavá a černá *Liška - velká, rezavá, krutá psice...* ukládá si do mozečku důležitou zprávu pod kolonku s vykřičníkem. *Ošklivá, zlá nebezpečná - bez milosti utéct...* Zavětřila. Někdo se blížil. Nepoznala to jen kvůli pachu, který sobě šířil, ale především od léčitelky a válečníka, jejichž uši se stočili směrem odkud přicházel černý kocour. Nevyděsil ji - ba právě naopak. Výhružně na něho upřela pohled zlatavých očí a bez mrknutí ho sledovala tak, jak kočky běžně sledují kořist. Ten pohled byl plný odporu a snad i skryté nenávisti podle uší stažených k hlavě a naježené srsti. Pamatovala si ho dobře, vysmíval se jí a shodil ji ze stromu, čímž si rozhodně její přízeň nezasloužil - stejně jako ta kočka, která jim tu vládla. Ani k jednomu nepojala ani špetku důvěry. Výhružně vrčela, aby mu dala jasně najevo, že jeho přítomnost zde rozhodně není vítaná. Nakrčila pysky, aby odhalila bělostná zubiska, a podrážděným mrskáním hustého ocasu, který s sebou škubal ze strany na stranu, mu dávala co nejvíce dobrých důvodů, aby se ztratil stejně rychle jako přišel.

Moonfang ♂ - 02. dubna 2012 17:17

Čierny návštevník Shadow pozorne počúva a usilovne si ukladá nové poznatky do pamäte. Som si istý, že ak by jej cestu skrížila nejaká líška, poradili by si. Teraz už hej. Život ju naučil, že poučiť sa z cudzích chýb či skúseností je tá lepšia cesta, ako zmúdrieť. Na chodníku k našemu útočisku začujem tiché kroky a pomedzi krovie sa mihne čierny kožuch. Nos mi prezradí, že sa k nám blíži Blackpaw. Jeho pach je ešte mierne pomiešaný s vôňou Deepblack, zrejme spolu trénovali. Príde bližšie k nám a na jeho otázku len s úsmevom potrasiem hlavou. No keď začujem tiché vrčanie po svojom boku, smiech ma prejde. Shadow je celá naježená a netvári sa ani trochu priateľsky. Zrejme Blackpawovi nezabudla ten včerajšok. Aby som trochu napomohol situácii, poviem: "Aký bol tréning? Ešte stále z teba cítim Deepblack. Aké bolo skóre?"

Blackgale ♂ - 02. dubna 2012 19:19

Shromáždění nad Táborem Schválně jdu co nejhlučněji, aby to kotě vědělo už předem, že někdo jde. To že vítr fouká směrem k nim by jí také mělo dát možnost připravit se. Jistě, kdybych chtěl tak se k nim můžu v tichosti přiblížit a svým "Ahoj" je trochu polekat, jak to ostatně občas dělá. Vzhledem k tomu jak byli zaujatí tím rozhovorem by to bylo velice lehké. Když vidím, že to kotě je agresivní, jen se ušklíbnu. Posadím se tak blízko, aby viděla, že se jí nebojímn, zase ale dostatečně daleko, aby se neměla cítit ohrožená. Co tak jančí? To jí tak vadí, že sem jí shodil z toho stromu? Taky na ní nevrčím, že mě škrábla. Lehnu si na břicho a rozhlížím se kolem, chování toho kotěte si naoko vůbec nevšímám, ačkoli o něj občas zavadím pohledem. Už jsme se potkali. řeknu když mě Silvercare začne představovat. Je mi jasné, že ta malá si imě pamatuje až moc dobře. Ty věci o tom, že až se všechno naučím budu válečník přejdu bez komentáře. Prakticky jsem měl být válečník už dávno, ale s tím to kotě netřeba zatěžovat. Tak snad už budu válečník, když už si našli někoho dalšího na vybírání blech. Deepblack mi dala dneska celý den volno, tak sem měl v plánu trochu se projít. Potom se Moonfang optá na výsledek tréninku. Při vzpomínce na to se ušklíbnu. Po dlouhé době je to přesně remíza. Nejlepší byl ten první zápas, kdy jsem jí podběhl, zespoda jí prudce nadzvedl a shodil na záda. Sice mě v něm stejně porazila, ale stejně to pokládám za úspěch, už jen kvůli tomu jejímu výrazu.

Silvercare ♀ - 04. dubna 2012 17:46

Na vyhlídce. Samozřejmě, že jsem si všimla nevole, kterou Shadow k Blackpaw vyjadřovala a myslím, že si toho musel všimnout i Blackpaw. Naštěstí je Blackpaw diplomat a nedá na sobě nic znát. Tohle nebude vůbec lehké. Potom začne Blackpaw vyprávět o dnešním tréningu. Trochu se zasním. Je pravda, že mi tohle občas trochu chybí, trénovat s ostatními kočkami, nebo se s nimi jen tak - ve hře – prát. Když se zase myšlenkami vrátím z oblaků do reality, pocítím opět tu nepříjemnou atmosféru. Nějak nevím, co bych řekla, možná i kvůli ní. Pomalu se jen složím na břicho a poslouchám, co řeknou ostatní.

Moonfang ♂ - 06. dubna 2012 15:48

"Družná" debata Počúvam Blackpawovo rozprávanie a zaujme ma finta s podbehnutím a prevrátením na chrbát. "Zaujímavý trik. Nechceš mi ho ukázať? Neviem si ho totiž celkom dobre predstaviť. Miesta je tu v celku dosť, a som zvedavý, čo všetko ťa dnes Deepblack naučila. A Shadow sa tiež určiite rada naučí niečo nové. Urobíte nám trošku miesta?" Poslednú otázku som smeroval na Silvercare, ktorá bola nervózna z tejto nepríjemnej situácie, a na Shadow, ktorá by nášho učňa s radosťou vyzvala sama. Touto malou ukážkou boja som jej chcel ukázať, že náš bojový tréning je niečo viac ako obyčajá šarvátka a že skôr, ako si môže začať s Blackpawom a inými učňami, či klanovými bojovníkmi, má sa veľa čo učiť. Keď nám Silvercare a Shadow urobia miesto, zaľahnem pevne k zemi, takmer splývam s kameňom a čakám na Blackpawov útok.

Shadow ♀ - 09. dubna 2012 21:04

Nenáviděla tu namyšlenou kouli černé srsti z hloubi své mohutné duše. Vybírání blech by jeden přežil, ale ne když se to řekne tak povýšeně, jak to znělo jejím uším. Přivřela oči do nenávistných škvírek a už se chtěla tomu chlupatému hulvátovi zatnout drápy do čenichu, když ji předběhl Moon, a snad to bylo dobře. "Shadow se určitě ráda naučí všechno sama..." prskla dopáleně, ale sebrala se a vyklidla pole možná až podezřele rychle. Usadila se docela daleko od dvou kocourů a od léčitelky s kamenným nepřístupným a podmračeným výrazem, až by jeden nevěřil, že sotva včera div neumřela hlady a vysílením. Nebylo jí dobře, motala se jí hlava a bylo jí na zvracení, ale proč to dávat na jevo těmhle kočkám?!

Moonfang ♂ - 09. května 2012 18:42

Tréningový súboj- 1. kolo "Shadow sa určite rada naučí všetko sama!" Táto jedovatá poznámka mojej malej priateľky sa ma nepríjemne dotkla. Čím som jej ublížil? Alebo že by ju tak vytočila Blackpawova prítomnosť? Nemám veľa času premýšľať, čím som si to zaslúžil, lebo Blackpaw útočí. Ako čierny záblesk sa prirútil z ľavej strany. Moja namrzenosť sa však zrejme premietla aj do môjho jednania a tak som použil nie zrovna šetrný obranný manéver. Blackpaw skočil, no v momente, keď mi mal pristáť na chrbáte, som sa bleskovo prevrátil na chrbát sám, a privítal som ho nohami. Keď mi na ne dopadol, použil som zvyšnú energiu svojej otočky a poslal som ho v elegantnom oblúku na druhú stranu čistinky. Dotočil som obrat a vymrštil sa na nohy. Vzápätí som sa už rútil k nášmu čiernemu učňovi.

Silvercare ♀ - 12. května 2012 15:02

Opodál od Moonfanga a Blackpawa Když navrhne Moonfang přátelský souboj, nejsem proti, ba naopak. Shadow by se mohla podívat a třeba se i trochu uvolnit. Pořád z ní cítím nepříjemné vibrace hlavně proti Blackpawovi, což mne moc mrzí. O kousek odstoupím a opět se složím. Bohužel Shadow není nijak nadšena, ba naopak. Asi vzala návrh jako urážku, či výsměch, protože o kousek uteče a naštvaně si sedne. Holka, s tebou to nebude vůbec lehké… Ráda bych se za ní vypravila, ale vím, že teď by to nebylo nejmoudřejší. Raději jí nechám se vychladnout a nějakou dobu se jen dívám na souboj, který zatím vypadá vyrovnaně. Až po čase se zvednu a pomalinku se vydám za Shadow, aby měla dost času projevit případnou nevoli. Nechci ji nutit si povídat, ale ráda bych kdyby se uklidnila. Sednu si tak blízko, jak mi Shadowino nepřátelství dovolí. Chvíli mlčím, čekám, jestli něco pronese, nebo se mi vrhne po nose. „Jestli tu nechceš být, můžeme se vrátit do tábora,“ navrhnu, až potom si uvědomím, jak paradoxně moje nabídka zněla. V plném táboře by ji asi sotva bylo dobře. „Nebo se můžeme jen tak projít,“ doplním a jen zadoufám v lepší odezvu, než jen vrčení.

Shadow ♀ - 13. května 2012 21:09

Zuby, léčitelka a bojovníci Už dobré tři dlouhé skoky ode mne jsem léčitelku přimrazila na místě nakrčením čenichu, pohozením hustého ocasu a podrážděným prsknutím. Očima jsem se na ni dívala bez mrknutí zlatavého oka, ignorujíc peroucí se kocoury, k nimž jsem otočila jen jedno ucho. Naslouchala jejím slovům, dlouho mlčela a pak tiše hrubě zavrčela: "Radši zůstanu tady..." Pozorně si ji prohlížela, jak na to bude léčitelka klanu reagovat. Nezajímalo ji ani v nejmenším, jak se oba kocouři perou, ani kdo z nich nakonec drobné vyprašování kožichů vyhraje, ale hlavně netušila co bude dělat dál. Nechtěla zůstávat poblíž černého kocoura ani obdobně namyšlené klanové velitelky, s níž také nenavázala zrovna nejlepší vztah. Odfrkla si nosem cosi, co jí kousalo a čenich olízla drsným jazykem.

Silvercare ♀ - 21. května 2012 19:42

Rozhovor se Shadow. Shadow mne nenechala přijít příliš blízko, což mne ani neudivilo, spíš by mne zarazilo, kdyby začala být přátelská. Už mne však její neustálá odtažitost a ignorace jakékoliv snahy o pomoc začínala trochu štvát. I její odpověď byla opět záporná. Očividně tu nechceš být s ostatními, ani nechceš odejít, ale co budeš dělat? Moc na výběr nemáš… Opět jsem se chvilku odmlčela, avšak brzy zadumaně řekla: „Myslela jsem, že tu s Blackpawem nechceš být.“ Čekala jsem, jestli odpoví, ale v nic jiného, než vrčení a cenění zubů, už jsem snad ani nedoufala. Podívala jsem se, jak se zářivé kolo na nebi posunulo, už jsem tu proseděla dlouhou dobu a zdá se, že tu nápomocná být nedokážu. Ne teď, dokud se Shadow neuklidní. Pomalu jsem se zvedla a protáhla každou část svého těla. „Už budu muset jít, musím se postarat o další kočky.“ Ještě jednou jsem se otočila na Shadow, nechtěla jsem jí tu nechávat jen tak. Potřebovala sice svobodu, mít pocit, že se tu neudusí, ale také, že má kam jít. Otočila jsem se a popošla pár kroků ke skále, odkud bylo vidět do táboru. „Támhle dole,“ naznačila jsem směr hlavou, „mám své doupě. Je tam po celý den prázdno a klid.“ Podívala jsem se na Shadow, snad pochopila, co jsem jí chtěla nepřímo říct. A potom už jsem pomalu, vyrazila zpátky do táboru.

Shadow ♀ - 01. června 2012 14:23

...Mlčenlivé kotě s ostrými drápky... Seděla hrdě, jak se na kočku sluší. Zlatýma očima bloudila po stromech, kde sedávali ptáci, ale pozorně naslouchala léčitelce, ač se mohlo zdát, že je duchem nepřítomná. Ohledně černého kocoura se nehodlala bavit o svých pocitech jen tak s někým a rozhodně ne takhle po několika chvílích co ho zná. Ovšem přátele žádné neměla, ani rodinu. Bylo vůbec možné všechno držet uvnitř sebe? Jak vidno ano, záleží jen jak dlouho... Když se kočka zvedla, medový pohled kotěte se na ni opět zaměřil. Dobře si vrylo do paměti ono místo a doufalo, že ho pozná, kdyby ho náhodou někdy potřebovalo najít a pokývlo hlavou, aby kočka věděla, že ji slyšela. Dál však seděla jako přilepená smůlou a namísto sledování kocourů bloudila pohledem po nebi.

Silvercare ♀ - 06. června 2012 20:59

V táboře, u starších. Vydám se tedy pomalu do táboru. S myšlenkami ještě pořád u Shadow jdu velmi pomalinku. Dojdu až do tábora, ve kterém už se příliš koček nezdržuje. Každý dostal svůj úkol a i s námi zmizel, včetně našich nových učedníků. Uprostřed tábora se na chvilku zastavím a podívám do výšky, směrem kde tuším vyhlídku. Ve skutečnosti jsem nikdy nepřišla na to, kde přesně se nachází. Je opravdu velmi dobře skryta, avšak alespoň tuším… Na chvilku mne napadne, jestli se teď někdo z nich náhodou nedívá dolů. Po chvilce se zase rozejdu do svého doupěte, byliny, které jsem nasbírala, pečlivě roztřídím a uklidím. Na chvilku se posadím, odpočinu, ale ještě mě čekají nějaké povinnosti a tak se vydám k doupěti starších. Teď už se nezastavuji a dojdu do doupěte přímo. Před ním však trochu zpomalím, aby měli starší čas zachytit, že přicházím. Propletu se mezi větvemi stromu a rozhlédnu se po pelechu. „Dobrý den, přišla jsem se na vás podívat a zeptat se, jak vám je,“ mňouknu dostatečně nahlas, aby mě všichni slyšeli. Potom si všimnu, že se mezi staršími pohybují i Pebblepaw a Sunbowpaw. „Koukám, že vám sem dneska poslali nováčky. Doufám, že se o vás starají dobře,“ mňouknu neméně hlasitě. Na oba učedníky přitom mrknu, aby věděli, že jsem to nemyslela vůči nim nijak špatně.

Warsong ♀ - 06. června 2012 21:49

My sme starší Zobudím sa relatývne neskoro. Už nie som najmladšia a dobrý spánok je jedna z mála vecí, čo ma ešte dokážu potešiť. Aj sa mi dačo snívalo, ale s tým, ako spánok odchádzal, zmizol aj sen. Pomaly sa zdvihnem a opatrne sa ponaťahujem. Celé telo mám stuhnuté, najhoršia je na tom zranená noha. Ten rys mi ju vtedy dokaličil poriadne. Trochu sa poumývam a kývnem na Greypelta. Obskakujú ho naši dvaja nový učni, akože sa to volajú? Už si spomínam, Pebblepaw a Sunbowpaw. Pomaly vyjdem z brlohu a posadím sa na slniečko, nech mi prehreje čierny kožuch. Zažmurkám do slnka tým jediným okom čo mi zostalo a vychutnávam si teplo. Dolu na ceste začujem tiché kroky a potom sa ozve známy hlas. "Vitaj Silvercare. Aký máš deň?"

Silvercare ♀ - 15. června 2012 20:08

U starších. Dojdu k doupěti starších, kde mne hned u vchodu přivítá Warsong. „Ale docela jo." Když opomenu navztekané netečné kotě, tak to byl zatím docela fajn den. "Byla jsem pro bylinky a potom mne napadlo, že se přijdu podívat, jak se vám daří a zeptat se, jestli něco nepotřebujete,“ odpovím černému kocourovi a na chvíli se posadím poblíž něj. „Víte, co je nového?“ spíš než bych se ptala, se snažím navodit svou další řeč. „Včera na naše území přišlo cizí kotě. Našla ho večer hlídka. Teď je v lese s dalšími kočkami?“ řeknu Warsongovi. „Potkala jsem je, když jsem šla pro bylinky,“ vysvětlím. „A co vy? Jak jste spokojeni s péčí nových učňů?“ zeptám se, přičemž trochu zvědavě natáhnu krk, abych se podívala do pelechu, jak jim to jde.

Warsong ♀ - 23. června 2012 14:10

Novinky Múdro prikývnem: "Bylín nie je nikdy dosť. Kto vie? Možno zajtra sa v našom území zabýva rodinka líšok a vojna bude na spadnutie. Potom bude treba každú bylinku, čo bude v zásobách." Pri zmienke o mačati v našom klane zvedavo upriem svoje jediné oko. "Nové mača? Kde sa tu vzalo? Ďalší privandrovalec zo sveta dvojnožcov, ako je Moonfang? Nevyzeráš byť z neho nadšená... žeby si prinieslo so sebou nejakú zaujímavú chorobu?" Odfrknem si a zasmejem sa. "Lindenstar si bude môcť onedlho založiť novú bojovú jednotku zloženú len z mazlíčkov. I keď... Moonfang nebojuje zle... na maznáka." Otočím hlavu k našim učňom: "Či sa snažia? Ech... každý mladý učeň sníva o sláve... aj ja som bola taká. A čas strávený so staršími im žiadnu neprinesie. Ich chyba... Mohli by sa mnohému naučiť. Ale ako každý mladý bojovník- oni určite vedia všetko lepšie." Znovu sa zasmejem a oblížem si labku, ktorou si potom prejdem po tvári. Potom sa rozhodnem ešte podpichnúť Silvercare: "A čo ty? Nehľadáš si nového učňa?"

Blackgale ♂ - 27. června 2012 00:34

Souboj Moonfang mě srazil k zemi a řítí se ke mě. Bolelo to, ale dalo se to vydržet. Dělám ale, jako by mě tím úplně omráčil a dále ležím na zemi, jako bych se nedokázal zvednout. No tak... blíž... ještě... ještě kousek... Asi vteřinu předtím než provedu svůj manévr se trochu napřímím a poté skočím přímo pod Moonfanga a prudkým nárazem zespoda ještě zvětšeným mou rychlostí ho nadzvednu a vymrštím ho kousek před sebe, kde dopadne na záda. Na nic nečekám a okamžitě do něj ještě zboku vrazím...

Silvercare ♀ - 28. června 2012 12:57

U starších (s Warsong, Grassblade, Pebblepaw a Sunbowpaw) "Je také přistěhovalec od dvojnožců," vysvětlím Warsong. "Zatím jsem nezpozorovala, že by byl nemocný, jen trochu podviživený. Ale máš pravdu, dělá mi trochu starosti. Má vlastní hlavu a nechce nám věřit. Jenže potřebuje, aby se o něj někdo postaral, alespoň teď pár dní," odpovím a zamyslím se. "Doufám, že se uklidní, abychom si s ním mohli promluvit. Jak já, tak i velitelka," řeknu těžkým hlasem. Je poznat, že o něj mám skutečně strach. To je však pro mne přirozené, že se strachuji o ty, se kterými není něco v pořádku. Podívám se na Pebblepaw, která se zrovna stará o Grassblade. "Nemusí se bát, jejich čas určitě ještě přijde. Zatím se ale musí naučit i zodpovědnosti za klan, tím, že se starají o vás."  Chvíli se zamyslím nad časy, kdy jsem já byla učednicí a procházela spolu s ostatními bojovým výcvikem. Také jsme se první dny starali o starší, až jsme vrčeli na naše učitele, že nás nic nechtějí naučit. Za to nás pěkně srovnali. "Já? Ne... Klan potřebuje každou packu mezi bojovníky a já si zatím vystačím sama."

Moonfang ♂ - 28. června 2012 14:10

Súboj Videl som, že sa Blackpaw na niečo chystá, no už som nedokázal zabrzdiť. Potom som si nedobrovoľne zalietal ja a napokon som skončil v kotrmelcoch na zemi. Vážne dobrý manéver! Náraz, ktorým na mňa ďalej zaútočil Blackpaw mi ale prezradí, že je to stále ešte učeň. Stihol som ho totiž objať packami a do ďalšieho divokého kotúlu sme už spadli obaja. Chvíľu sme sa ešte pretláčali na zemi, no napokon skončil ležať podomnou a ja som stál nad ním. "Dobrý boj." Zasmial som sa a priateľsky som ťapol mladšieho kocúra po pleci. "Tá finta je užitočná. Ale neskúšaj ju na jednu mačku dvakrtát. Teraz by som už vedel, ako sa jej vyhnúť." Nedokázal som si odpustiť menšiu radu nakoniec. Predsa len, ide tu o dobro nášho klanu, a čím lepší bojovníci, tím väčšia šanca, že z prípadných problémov vyviazneme víťazne. Potom som si všimol, že zmizla Silvercare. Tak sme boli zabraný do boja, že jej tichý odchod som nepostrehol. Zliezol som z Blackpawa a spýtal sa Shadow: "Silvercare už odišla?" Tvári sa, akoby sme boli len poletujúce otravné muchy... že som ju ja v tom lese nenechal!

Warsong ♀ - 28. června 2012 14:34

Novinky pokračujú Zvedavo počúvam rozprávanie Silvercare o tom prišelcovi. Na staré kolená mi predsa trochu rozruchu nezaškodí. "Isteže je nedôverčivá. Možno o mačkách, ako sme my nikdy nepočula. Nevie, ako žijeme a naše pravidlá sa jej zdajú prinajlepšom zvláštne... alebo rovno hlúpe, to už záleží na tom, ako veľmi nás odsudzuje. A ako poznám Lindenstar, tá sa s ňou nemaznala. Ak je to naozaj také hrdé a svojhlavé dieťa, pravdepodobne sa na ňu celkom dobre urazila. Lindenstar to nikdy nevedela s deťmi..." Zasmejem sa svojej poslednej vete. Keby ma tak vodkyňa klanu počula... No a čo, ja som už stará, ja si môžem hovoriť, čo chcem... prinajhoršom sa môžem zahrať na sklerotičku. Nad svojím nápadom sa zase zasmejem a v mojom jedinom oku mi pobavene iskrí. Sledujem pohľad Silvercare a jej názor na učňov, potom prikývnem a poviem: "Ich čas príde... lenže to si žiada trpezlivosť. A ktorá mladá mačka je trpezlivá? No, ale od toho majú svojich mentorov, aby im tú trpezlivosť a zodpovednosť vtĺkli do hláv... to za mojich mladých čias sa somnou nikto nemaznal... Ale to už začínam prepadať do toho stareckého zlozvyku... To tak vraví každý- za mojich čias boli myši tučnejšie, veveričky nevedeli loziť po stromoch a vtáci lietali mačkám sami do úst..." Žmurknem na Silvercare a oblížem si nos.

Blackgale ♂ - 28. června 2012 17:27

Po boji Už když vrážím do Moonfanga, uvědomím si, že jsem udělal hloupost. To se mi vzápětí potvrdí, když mě vzápětí Moonfang obejme prackami a kutálí se spolu se po mýtině. Chvíli se přetlačujeme, ale nakonec Moonfang přece jenom vychází vítězně. Sice jsem i já dost velký a silný, Moonfang je ale přeci jenom starší a není tak unavený hodinou zápolení s Deepblack jako já. Měl sem udělat cokoliv jiného, já si ale vyberu tu nejvíc průhlednou možnost, proti které se dá nejlépe bránit... Hned jakmile se Moonfang ze mě zvedne, vyskočím na nohy. Dobrý boj. odpovím trochu unaveně. Díky, je mi to jasné, největší výhoda tohohle je překvapení. řeknu už trochu veseleji. Nakonec jsem udělal blbost, měl sem udělat něco jiného než do tebe z boku vrazit. řeknu věcně, zdánlivě netečně, ovšem je poznat, že jsem naštvaný sám na sebe. Brzo se ale uklidním úplně. Silvercare asi odešla do svého doupěte uložit ty byliny, nebo se možná šla podívat, jestli starší něco nepotřebují.

Lindenstar ♀ - 28. června 2012 19:19

Ve svém doupěti a později u starších. Vím, že jsem byla k Shadow možná trochu protivná, kdyby ji však trápilo to, co mne, nedivila by se. Mám na starosti celý klan. Většinou je to v pořádku, ale když se blíží problémy, jako třeba nyní, není to záviděníhodná pozice. S radostí bych si ji s každým vyměnila. Pomalu se protáhnu, zívnu a vyskočím do větví spadlého stromu u mého pelíšku. Rozhlédnu se po táboře a všimnu si, že už je téměř prázdný, skoro každá kočka si šla plnit své povinnosti. Seskáču z větví a rozejdu se po táboře, projdu středem, kde se běžně shromažďuje kořist a na chvíli se zamyslím. Tohle není dobré, budu muset propmluvit ke klanu, budeme muset najít nějaké řešení. Moje rozpoložení je znát jen podle několika trhnutí ocasem, více na sobě znát nedám. Nemohu, musím být ostatním kočkám oporou. Všimnu si, že u pelíšku starších se objevila Silvercare a zrovna si povídá s Warsong. Trocha vzájemné konverzace neuškodí, třeba se na chvíli uklidním. Přijdu tedy k nim, sednu si k Silvercare a všechny přítomné opzdravím. "Ahoj, jak se máte? Co Warsong, co dělá noha? Doufám, že tě moc nebolí?" zeptám se přátelsky. "Měli jste dnes vůbec snídani? Být vámi bych si pospíšila, jinak už tam nic nezbyde."

Blackgale ♂ - 28. června 2012 20:26
	Na cestě k Firefly No, tak já už půjdu, zatím. řeknu a odběhnu za Firefly. Už týden jsem u ní nebyl, snad mi to odpustí.

Firefly ♀ - 29. června 2012 13:00

Ve svém doupěti. V noci na dnešek jsem se nevyspala příliš dobře. V noci mě ze spaní vytrhl pach jezevce. Žiji sama, což znamená větší obezřetnost, ale zatím se mi to vyplatilo. Vlastně až nyní poprvé po dlouhé době se mi stalo, že jsem uvažovala o návratu ke klanu a můj kručící žaludek s touto myšlenkou jen souhlasil. Zatím to však byla jen krčící se myšlenka někde v zadu v mém vědomí. Vyběhla jsem z pělíšku, který jsem měla vytvořený mezi kamenami ve skalách, krytý kapradinami a vydala jsem se na lov. Chvíli trvalo, než jsem zavětřila v trávě myš. Přikrčila jsem se k zemi a vzpomínala, co mě učili ještě v klanu. Přikrčit se a zlehýnka našlapovat. Všechnu váhu přenést do stehen... Nakonec jsem ulovila nejen tuto myš, ale ještě jednu malou sýkoru. Vydala jsem se tedy zpátky do pelíšku si na úlovku pochutnat. Sotva jsem všechno snědla, zavětřím další pach. Tento je mi opravdu známý, tak že rozeznám přesně jedince, který se blíží. Vylezu kousek z pelíšku a do ticha ve kterém slyším jen opravdu tiché našlapování, zavolám: "Nazdar Blackpaw, to je dost, že ses taky ukázal."

Silvercare ♀ - 30. června 2012 17:32

U starších (s WS, GB, PP, SBP, LS) Poslouchám, co mi povídá Warsong. Když mluví o Lindenstrar, jen se pousměji, ale netrvá to příliš dlouho, protože se sama vůdkyně za chvíli objeví dole. Z toho, co řekla Warsong však nemohla nic slyšet, navíc je vidět, že nad něčím intenzině přemýšlí. "Neboj, ke stařeckým zlozvykům máš ještě daleko," ujistím Warsong. To bys musela nejdřív prospat celý den a když se na chvíli probudíš, stěžovat si, co tě bolí." Zrovna tohle byl pravý opak chování Warsong, což snad také pochopila. V tu chvíli mezi nás přišla Lindenstar. Nevím, jestli jí vrtá hlavou jen Shadow, nebo má i jiné starosti, ale byla jsem v podstatě ráda, že přišla, snad bych se mohla zeptat, jestli se něco neděje, že je to kotě tak podrážděné. "Ahoj Lindenstar," slušně pozdravím. Dřív, než však stihnu cokoliv říct, zeptá se nás na snídani. "Jo, já už měla jednu vypasenou myš," odpovím a podívám se na Warsong.

Shadow ♀ - 02. července 2012 08:27

Jen ať si hrají... Přimhouřila zlaté oči, jako by snad věděla, nač Moonfang myslí, ale po chvilce napjatého mlčení jen lehce povýšeně mňoukla: "Odešla..." jako by se snad ani nic nestalo a očima bloudila v korunách stromů. Potřebuje vlastně vůbec tyhle kočky? Chce vůbec žít v takové smečce? Nebylo by jí lépe samotné? Neměla by zase utíkat dál svou cestou? Přemýšlela a rozmrzele stáhla krátce rychle uši k zátylku rozhořčením nad vlastní nerozhodností a prudce zašvihala huňatým ocasem.

Warsong ♀ - 04. července 2012 12:08

U starších Nad láskavým konštatovaním Silvercare sa vďačne pousmejem. Nuž, nikdy som nemala vo zvyku sa sťažovať. Práve som jej chcela niečo odpovedať, keď začujem tiché kroky idúce našim smerom. Keď vidím, ako sa po chodníčku k nám blíži Lindenstar, mám chuť sa znova smiať. Ako sa to hovorí? Spomínaj vlka, a vlk za humnami? Lenže potom si našu vládkyňu prezriem lepšie a zdá sa mi, že nie je vo svojej koži. A môj nos mi neomylne hovorí, že cíti problémy. No nechcem z nej okamžite ťahať, čo ju trápi. Skôr či neskôr nás s tým bude musieť oboznámiť sama. "Ďakujem za opýtanie, noha nebolí, ale je stuhnutá ako mŕtvola... ale už som si už zvykla. Raňajky nám sem ráno priniesla lovecká výprava, niečo som už jedla. A čo ty? Počula som niečo o novom mačati v klane..."

Moonfang ♂ - 04. července 2012 12:21

Shadow "Aha..." skonštatujem po tom, čo mi Shadow odpovedala. Čo tej malej zase preletelo cez nos? Pomaly prídem bližšie k nej a tam si ľahnem. Nemôže si predsa zvyknúť za jeden deň... spomeň si, ako bolo tebe, keď si sa sem dostal... Vzdychnem si a potom sa spýtam: "Tak? Čo hovoríš na klan? Na to, ako žijeme? Som naozaj zvedavý, čo si myslíš... Musí toho byť na teba veľa." Potom dodám: "A určite nie všetky tvoje dojmy sú lichotivé. Rád by som ti pomohol, ale neviem ako... kým mi to nepovieš." Oblížem si packu a uhladím si ňou po boji rozcuchanú srsť.

Shadow ♀ - 04. července 2012 12:58

...Ztracená v nebi... Nesklopila zrak z nebeských výšin, jen cuknutím ušima dala najevo, že ho slyší a vnímá. Počkala jsem, až černý kocour zmizel z dohledu, a mezitím přemýšlela jak odpovědět. "Je tu...Hodně koček..." mňoukla po chvíli nejistě a raději se nezmiňovala o tom, že dosud potkala jen jednoho kocoura. Opět chvilku mlčela, načež sklonila hlavu a rozhlédla se kolem, jestli se nikdo nedívá. Nikoho necítila a tak přišla blíž k němu a stulila se u jeho boku do klubíčka, kde se zřejmě cítila bezbečně. Jeho pach jí pomáhal vyhnat odporný pach smrti z čeníšku... "Hodně jich nemám ráda..." připustila po delší chvíli mlčení a nervózně švihla ocasem. Odvrátila se, aby jí neviděl do tváře, a sklopila uši k hlavě. Bylo jasně cítit, že jí je nepříjemné se o tom bavit, ale snažila se. Když už nic lepšího...

Lindenstar ♀ - 05. července 2012 13:30

U starších "Jo, včera večer se objevilo na našem území kotě. Ráno mi ho přievld Moonfang. zatím se ale moc bojí. Nechce s námi mluvit. Posadím se a ovinu ocas kolem pacek. Na jednu stranu se mu neidvím, je taky od dvojnožců. Kočky, jako jsme my nikdy nevidělo, jestli znalo vůbec nějaké." Povzdychnu si, nutí mě to zazvpomínat, jaký byl Moonfang, když k nám přišel, nebo Firefly, ta také utekla dvojnožcům. "Moonfang si ale také zvyknul a je z něj dobrý válečník. Věřím, že i tohle kotě jednou bude." "A i kdyby nechtělo, alespoň si s námi zvykne přebývat v lese. Naučí se pár užitečných věcí." Kdo ví, co se té kočičce motá v hlavě, když nám nechce nic říct. Otočím se na Silvercare. "Už jsi jí viděla? Zapomněla jsem jí říct, aby se u tebe stavila. Podívám se do země, uvědomuji si, že jsem udělala chybu, když jsem s ní mluvila. Neměla jsem být tak podrážděná. "Myslím, že jsem jí naopak jen rozčílila."

Silvercare ♀ - 06. července 2012 20:00

U starších. "Potkala jsem jí, když jsem šla pro bylinky. Nemocná není, jen hodně vyhublá. Ještě jsem jí ale blíž neohledala, nechtěla mě k sobě pustit." Spíš jsem povzdychla, než pouze konstatovala. Stejně se na ní budu muset co nejdříve podívat, ať se chová jakkoliv, bylo by nepříjemné něco zatáhnout do táboru. "Z toho si nic nedělej. Myslím, že je nepříjemná ke všem. Potkali jsme Blackpawa a jen na něj vrčela. Pouze s Moonfangem komunikuje." Není divu, že práve s ním se baví. Mají asi mnoho společného. "On se o ní určitě dobře postará. Ovšem jestli ona bude chtít." Vzpomněla jsem si na kotě, jak se chovalo k nám všem,jak k Moonfangovi, ke mě nebo Blackpawovi. "Možná bys s ním mohla zkusit ještě promluvit. Tím nic nezkazíš, ale nečekej zázraky."

Warsong ♀ - 07. července 2012 14:51

U starších Lindenstar sa trochu rozmrzene prizná, že to škvŕňa akurát naštvala a ja mám čo robiť, aby som skryla úsmev. Presne, ako som predpokladala. Na druhej strane, tá malá musí mať poriadne sebavedomie. Stálo by zato ju spoznať. "Nechajte tú malú, nech si trochu vydýchne. Z toho všetkého nového, čo tu vidí, sa jej už musí točiť hlava. Lindenstar, keď to chceš skúsiť znovu, tak večer. Keď sa znovu naštve, tak sa ju aspoň môže pokúsiť Moonfang presvedčiť, že utekať do lesa potme je samovražda." Chvíľu rozmýšľam, oblížem si bok a potom ešte dodám: "Aj tak neviem, kam by chcela tá malá utekať. Iba ak má rada vodu... mohla by to skúsiť dolu pri jazere." Odprsknem si nad tou predstavou a na okamih stiahnem bojmi potrhané uši k hlave.

Moonfang ♂ - 07. července 2012 15:24

Shadow a ja Shadow sa mi po chvílke opatrného obzerania stúli k boku. Počúvam jej neistý hlas a premýšľam, čo jej na to povedať. "To áno, je nás tu dosť. Lenže... máme málo mladých. A to nie je dobre. Klan je silný len vtedy, ak má dosť mláďat, nádeje pre budúcnosť. Ale hádam sa to v blízkej dobe zmení." Pri druhej Shadowinej vete si neodpustím tichý smiech. Láskavo ju oblížem po tej horúcej hlávke a začnem jej vysvetlovať: "To je v poriadku, že ich nemáš rada. Nikto nemá právo ti hovoriť koho máš mať rada a koho nie. Dôležité je len to, aby ste vzájomnú nevraživosť neťahali aj do záležitostí, ktoré sú dôležité pre klan ako celok. Musíte stáť jeden druhému po boku, ak klan niečo ohrozuje. To, na čo skutočne nemáš právo je nechať toho druhého zomrieť, ak máš šancu mu zachrániť život. To už je vražda. A to je proti zákonom- nie nášmu, ale proti zákonu Starclanu."

Shadow ♀ - 07. července 2012 16:01

...Koupel... Naslouchala mu, ale když ucítila drsný jazyk na hlavě vytřeštila oči a naježila se jí srst. Ne že by to bylo nepříjemné, ale nikdy ji nikdo neolízal. Chvilku tak napjatě ležela, ale pak jen smutně sklopila oči a hleděla na broučky lezoucí v trávě. *Proč mne nikdo nikdy neolízal? Kde byla moje maminka? A moji sourozenci? Měla jsem nějaké? Proč mne předhodili té dvounohé smrti...* Bylo jí smutno - vždyť i Moonfang zřejmě měl maminku. Ona si ji nepamatovala. Nepamatovala si nic. Jen toho zlého kocoura, kočičíhopsa a pak smrt... A po smrti dlouhý bezhlavý útěk. *...Proč se mi to stalo...* Přikryla si huňatým ocasem čumáček, aby neviděl, že se jí chce plakat. Pokývla hlavou, aby věděl, že ho poslouchá a nezačal pátrat po tom co se děje.

Moonfang ♂ - 07. července 2012 17:34

Chlpatá guľa Nemohol som si nevšimnúť, ako to drobné zvieratko po mojom boku na chvíľu úplne zamrzlo, keď som oblízal. Rozprával som ďalej a popri tom som ju po očku sledoval. Naozaj sa trasie? Ale... veď... nič z mojich slov ju predsa nemohlo takto rozhodiť. Žeby to spravilo to obliznutie? Dohovoril som a Shadow vedľa mňa sa zdala úplne prepadnutá sama do seba. Ešte i ňufáčik si zakryla chvostom, aby som jej nevidel do tváre. Mám sa pokúsiť zistiť čo je vo veci? Mal by som... Nemôžem ju nechať zožierať vlastnými morami. Znova som ju nežne oblízol po hlave a potom jej môj jazyk prečesal i srsť na chrbáte. Tak, ako si obvykle mačky jedna druhej pomáhajú s umývaním. Drobné telíčko sa pod mojimi dotykmi rozochvelo snáď ešte viac... Ticho som sa jej spýtal: "Nechceš to už konečne vypustiť von? Okrem nás dvoch tu nikto nie je."

Shadow ♀ - 08. července 2012 11:57
	...Can I trust you?... Nechoval se k ní tak jako ostatní kočky, ale... Nebyla si jistá, jestli mu může své tajemství svěřit. "Já... Ti pořád úplně nevěřím..." přiznala tichoulince a připlácla se k zemi, jako by jí za to měl ublížit. V jejím hlase byl znát smutek, ohromný propletený se strachem a nerozhodností - stejný jako se pach linul z jejího chundelatého tělíčka.

Lindenstar ♀ - 12. července 2012 19:09

U starších. Vyslechnu si, co mi řekla Silvercare. Jsem ráda, že se s Shadow už viděla a neshledala na ní žádné větší zranění či nemoce. Poslechnu si i rady Warsong a na chvíli se zamyslím. "Uvidím, jestli je potkám. Kdyby ne, příležitost si s ní promluvit ještě jistě bude." Warsong má pravdu, Shadow nemá kam utéct... Mé úvahy přeruší náhlé zakručení v mém žaludku. Hodím žalostný pohled na posledního hryzce na bývalé hromadě. "Děkuju za radu. Teď si půjdu raději něco ulovit, aby se ta příšera v mém žaludku příliš nerozzlobila." Pousměji se a vydám se k poslední zoufalé kořisti. Po cestě však můj pohled zavadío školku. Nejdřív nasyť klan, poté sama sebe... zákon Lesního klanu. Popadnu tedy hryzce a odnesu ho do školky pro Needlefur a ostatní. Když odejdu ze školky vydám se i já do lesa, něco si ulovit a podívat se kolem.

Silvercare ♀ - 12. července 2012 19:30

U starších. "Přeji hodně štěstí," zavolám na Lindenstar, když odchází na lov.[/b] "Snad máš pravdu, že Shadow zůstane. Nepřála bych jí setkání s jezerními kočkami. Nejsou příliš přátelské." Nakonec je pravda, že nemá Shadow příliš kam jít. Jestli se nechce vrátit k dvojnožcům, ani se přátelit s ostatními kočkami. Ať už klanem nebo samotáři, musela by odejít někam za jezero, kde nemáme krajinu prozkoumanou. "Jedině, že by se spřátelila s Firefly," řeknu a zacukám fousky, jako bych snad byla podrážděná. "Ta má teď teritorium kus nad námi, kde ještě nezačíná území dvojnožců." Nechtěla jsem však o ní příliš mluvit a tak se raději vrátím k původnímu tématu. "Zkrátka si Shadow musí uvědomit, že nemá kam jít, a vlastně ani proč. Nejlépe jí bude u nás, alespoň dokud nebude připravená žít, sama."

Moonfang ♂ - 01. srpna 2012 13:50

Shadow "Já... Ti pořád úplně nevěřím..." povedala maličká hromádka srsti po mojom boku a pritisla sa k zemi. Keby mohla, zrejme by sa do nej i zahrabala. Vari si nemyslí, že by som jej ublížil??? Vzdychol som si a potom som začal upokojujúco priasť. Hlboký, vrnivý zvuk, mäkký ako perie sa mi prenášal aj do hlasu, keď som malej Shadow odpovedal: "Prepáč, stále zabúdam na to, že sa poznáme iba od včera. Vieš... niekoho mi veľmi pripomínaš." Moje spomienky mi zobrali chuť na pradenie a tak som zostal úplne ticho. Zdvihol som hlavu a zahľadel som sa na oblohu, v nemej túžbe zazrieť Kožušinu.

Sunbowpaw ♂ - 03. srpna 2012 21:49

Nový den s novým jménem. (V pelechu a u starších) Dnes ráno jsem se probudil brzy, jak bych také mohl dospat, dnes mě čekal první den výcviku! Mám nové jméno! Vyvstanulo mě hned na mysli. Chvíli po mě se probudila i Pebblepaw, spolu jsme tedy z hromady kořisti stopili dvě pěnkavy, které jsme si odtáhli před pelech, abychom se mohli nerušeně nasytit. "Co myslíš, že nás dneska budou učit? Lovit?... Šplhat?... Plížit se?" přemýšlela Pebblepaw nadšeně, těšila se stejně jako já. "Určit nás provedou po hranicích, budou nás učit rozlišovat pachy," odpověděl jsem, dřív než jsem však stačil svou úvahu rozvinout přišla Deepblack. Bohužel nám oznámila, že máme na starost starší. Starší a to právě dnes? Vždyť máme první den výcviku. Zaúpím, avšak jen vnitřně. Respekt k této kočce by mě nenechal, abych své myšlenky vyslovil. Dojdeme s Pebblepaw ke starším a rozdělíme si práci, a oba se do ní pustíme. Je to sice služba starším, ale i tak to musíme udělat, co nejlépe, ať na nás můžou být učitelé pyšní. Společnými silami uděláme vše, co je potřeba. Pebblepaw ještě loví blechu, která se zatoulala v Greypeltově kožichu, ale já už mám vše hotové. Vydám se tedy pomalu z pelechu, když si všimnu, že tu sedí spolu s Warsong, Silvercare i Lindenstar, trochu ve mě hrkne, jestli si nás nepřišla zkontrolovat. Nakonec se naštěstí vydá pryč. Spadne mi kámen ze srdce, ani si neuvědomím, že starším kočkám skáču do řeči a nahlas si ulevím: "Uf. Už jsem se leknul, že nás jde zkontrolovat." Až když si uvědomím, že jsem mluvil asi více nahlas, než jsem chtěl, se stydlivým výrazem udělám pár kroků vpřed a řeknu: "Omlouvám se, jestli jsem vás vyrušil v rozhovoru."

Shadow ♀ - 07. září 2012 21:04

...Bratříčku... Kočička schoulená u válečníkova boku si smutně povzdechla. Ach ano, znali se tak krátkou dobu a přece... Jako by spolu prožili celý život - s empatickým pochopením vnímala jeho niterní bolest a žal, chápala jeho vzpomínky s účastí a víc než dobře věděla, jak se cítí. Jen, na rozdíl od něho, si nevzpomínala na rodinu. Byl smutný, snad lehce zklamaný, a jeho srdce přetékalo žalem smíšeným s bolestí, která jen stěží odejde. Zavětřila po pachu cizích koček. Byl všude, ale starý, což bylo dobře - nestála o nezvané návštěvníky v této chvíli. Stísněně schoulená u jeho teplem sálajícího boku cítila se relativně v bezpečí, a tak nejistě tichounce zapředla: "Koho?" To tichoulinké mňouknutí přetnulo dlouho chvíli napjatého tíživého ticha, po němž zvedla tmavou hlavu, z níž na něj hleděla dvojice zářivých zlatých očí. Když ses do nich zahleděl, jako by to byl snad odraz zrcadla - zračil se v nich tvůj vlastní žal, tvé vlastní myšlenky, tvá vlastní tvář. Jak moc jste si byli podobní, ne-li zvenčí, pak uvnitř dozajista...

Moonfang ♂ - 07. září 2012 21:51

Sestrička "Koho?" Očakával som túto otázku, a aj tak som sa jej bál. Stočím pohľad späť dolu, a moje oči sa stretnú s dvomi planúcimi zlatými hviezdami. Takými, ako za obzvlášť jasných nocí vidno žiariť v Kožušine. Skloním hlavu a trochu nervózne začnem zatínať pazúriky do zeme. "Volala sa Featherkit. Mladá mačička, plná chuti žiť a radosti. Mala tie najjemnejšie packy, aké si možno u mačky predstaviť. Ich dotyk bol ako pohladenie pierkom, trošku šteklivý a pritom neuveriteľne nežný." Premôžu ma spomienky a ja na chvíľu nie som schopný slova. Ach Feather, ako veľmi som ťa miloval, a ako veľmi mi chýbaš... Do lesa sme predsa mali ujsť spoločne! Uvedomím si, že jednu packu mam kŕčovito zaťatú v zemi a neovládateľne sa mi chveje. Rýchlo povolím pazúriky a packu stiahnem hlbšie pod seba. Potom pokračujem: "Jedného dňa mi ju dvojnožci vzali rovno spred nosa a viac som ju nevidel. Featherkit bola moja sestra." Moja malá sestrička, ktorú som nedokázal ochrániť...

Shadow ♀ - 19. září 2012 12:35

...Jak bolestivé jsou vzpomínky... Malá kočička schoulená u jeho boku mu naslouchala a zlaté oči se zaleskly studem. Pocítila nutkavou potřebu mu nějak dát najevo svůj soucit a snad právě proto natáhla huňatý krk a drsným jazykem mu uhladila rozčepýřenou srst na náprsence, o níž pak otřela čenich. Mlčela, nejspíš se snažila strávit onu neskutečnou upřímnost s jakou se svěřil téměř neznámé kočce. "Já..." začala nejistě, ale když se krátce střetly jejich pohledy, zase zmlkla, nabírajíc odvahu na nový pokus. "...Je mi to líto..." Nemohla, nedokázala mu říct svůj příběh. Ještě ne, bylo příliš brzy na upřímnost. Smutně omotala ocas kolem těla a stulila se u něho, pokládajíc hlavu na jeho tlapku.

Lindenstar ♀ - 23. září 2012 19:06

V lese, poté v klanu. Lov nebyl tak špatný, ulovila jsem si dvě myšky, sice byly menší, ale pořád byly dvě. Vydala jsem se zpátky k táboru v hlavě přemílajíc, jak vše v klidu oznámit klanu. Prošla jsem kolem vyhlídky, kde seděla Shadow s Moonfangem. Nic jsem neslyšela, jen jsem je cítila a v jednu chvíli jsem spatřila v trávě svítivou barvu Moonfangova kožichu. Se Shadow to budu muset také nějak vyřešit. Ráno jsem jí asi nepotěšila. Ale je dobře, že si tu našla spřízněnou duši, Moonfang jí pochopí z nás nejlépe, bude jí dobrou oporou… Původně jsem za nimi sice chtěla zaskočit, ale rozmyslela jsem si to, jak jsem zavětřila a ucítila jistotu a klid z jejich pachu. Tušila jsem, že teď by nebylo vhodné rušit. Rozhodla jsem se tedy domluvu s ní nechat na později. Šla jsem zpátky do táboru, už jsem nemohla déle protahovat nevědomost klanu. Z dálky jsem kývnutím pozdravila Lakefrost a Leafsotrm, kteří se zrovna vrátili z obchůzky. Potom mě napadlo, že bych se jich měla alespoň zeptat, jaká byla hlídka. Přišla jsem k nim, položila kořist na zem a zeptala se: „Jak bylo na hlídce, neděje se něco nového na našich hranicích?“ „Nic vážného se nestalo, jen pach lesa je v posledních dnech tak zvláštní,“ odpověděla Lakefrost. „Já vím. Musíme zjistit proč tomu tak je… Ale zatím se tím netrapte.“ odpověděla jsem a jen si pomyslela: Je na mě, abych vás ochránila… Vzala jsem si myši zase do tlamičky a odebrala se do svého doupěte, kde jsem si je v klidu vychutnala. Hlad jsem nasytila, jen ještě chvíli, jen malou chvíli… Už to nemůžu déle protahovat. Vyskáču do koruny stromu a hlasitě zamňoukám: „Všechny kočky Lesního klanu, které jsou schopny samostatně přijít, nechť se okamžitě dostaví na klanové shromáždění.“ To nebylo obvyklé, to znamenalo, že jsem svolávala všechny, i starší i koťata. Ti se většinou nechávali v klidu. Od PJ: MF a SH mě jen slabě slyší, pokud neposlouchají, nemusí si mého mňaukání všimnout. Z výhledu si ovšem všimnou, že se všechny kočky scházejí na shromaždují, takže taktéž přijdou. BP o shromáždění neví.

Warsong ♀ - 24. září 2012 11:29

Zvolávanie Potom, čo si Lindenstar a Silvercare odišli po svojej robote, som sa zvalila spokojne na slniečko, nech mi prehreje staré kosti. Spím, podriemkavam a jedným okom občas skontrolujem oboch učňov. Snažia sa, je to na nich vidno. Hech, len dokedy im ten elán ešte vydrží? Mne teda dlho nevydržal. Z príjemných driemot a spomienok na mladosť ma ale yvtiahne naliehavé mňaukanie našej vodkyne. Prekvapene otvorím obe oči a zdvihnem hlavu. "He? Všetky mačky schopné samostatnej chôdze?" poviem to v celku nahlas, som šokovaná. Za svoj život som zažila zvolávanie v tomto znení iba raz, a to sa nám do nášho územia nasťahoval rys. "To som zvedavá, čo za pohromu to máme v susedstve teraz... Hej, nechajte ten mach, zavolajte aj starého hluchého Greypelta a poďte. Týka sa to aj vás!" Ohlásim učňov a sama sa krívajúc vyberiem na zhromaždisko.

Moonfang ♂ - 24. září 2012 11:45

Vyrušenie "Aj mne je to ľúto. Mal som niečo vtedy urobiť, nedovoliť, aby ju vzali... Lenže... Teraz je už na všetko toto neskoro." Zložím svoju hlavu blízko k tej Shadowinej. Jej blízkosť má na mňa nezvykle upokojujúci účinok, a tak si spoločne užívame lesného spevu vtákov, šumu stromov a inak ticha. Zaspávam, no potom prudko zdvihnem hlavu. Z dola, tam, kde je zvyšok klanu sa ozýva naliehavé zvolávanie LIndenstar. V momente som na nohách a lovím ušami všetky zvuky, potom neveriacky vydýchnem: "Všetky mačky schopné samostatnej chôdze? To snáď nemyslí vážne..." Som silne znepokojený a je to na mne vidieť. Premýšľam, potom stočím pohľad ku mojej spoločníčke: "Musíme teraz dolu, na zhromaždisko. Je nezvyklé, že vodca klanu zvoláva na zhromaždenie aj mačence a staré mačky. Musí to byť niečo veľmi dôležité, možno hrozba pre celý klan." A možno pre celý les... poviem si sám pre seba a obratne sa dám na zostup dolu z vyhliadky. Vidím prichádzať aj starších spolu s učňami a zlé tušenie sa u mňa ešte prehĺbi.

Silvercare ♀ - 24. září 2012 19:03

V doupěti léčitelky a na shromaždišti. Po krátkém rozhovoru se staršími se odeberu do svého doupěte. Při rozhovoru o Shadow mě napadne, že bych jí měla pořádně prohlídnout a případně ošetřit. Právě proto si chci zkontrolovat, jestli mám vše, co bych mohla potřebovat. Náhle zaslechnu Lindenstar, její svolání shromáždění mě překvapí. Vyjdu ze své mýtinky a jen tak do větru řeknu: „Všichni schopni přijít, slyšela jsem dobře?“ Nikdo mi neodpoví, ani odpověď nežádá, stačí se rozhlédnout. Všimnu si i Warsong, která se pomalu vyplíží z pelechu starších. Asi to bylo myšleno vážně. Vyjdu ven, sednu si právě k místu, kde se začali scházet válečníci, napadne mě, že by někdo z nich mohl vědět, co se děje. „Nevíte náhodou, co nám Lindenstar chce? zeptám se, avšak bez kladné odezvy. Všichni vědí stejně málo, jako já. Pouze to, že naše vůdkyně je poslední dny velmi ustaraná. Nezbývá mi tedy, než s napětím čekat, co se dozvím, stejně tak, jako všichni ostatní…

Lakefrost ♀ - 25. září 2012 21:30

Návrat z hlídky Zamyšleně kráčím spolu s Leafstorm zpátky do tábora. Před pár dny jsem byla na hlídce a zachytila jsem nezvyklý pach, který mi však zmizel dřív, než jsem ho stihla prozkoumat. Dnes to bylo jiné, cítila jsem ho všude. Prostupoval celý les. Pobaveně mrsknu vousky a rozzáří se mi oči. Obě jsme s Leafstorm zmateně větřily a běhaly od stromu ke stromu jako pomatené veverky. S Leafstorm se člověk prostě nenudí. "Už dlouho jsem nezažila tak zábavnou hlídku, zavrním spokojeně, ale zajímalo by mě, co tady všude tak divně smrdí." Zrzavá válečnice po mně hodí pobaveným pohledem a jen pokrčí rameny. Projdeme na mýtinu uprostřed tábora, kde nás odchytne Lindenstar. Zajímá ji, co je nového. „Nic vážného se nestalo, jen pach lesa je v posledních dnech tak... zvláštní, vyhrknu okamžitě. Její ustaraný výraz mne trochu zarazí. Děje se něco? Za okamžik to ale pustím z hlavy. Odpojím se od Leafstorm a vyberu si k večeři menšího drozda. Pochutnávám si na něm, když zaslechnu velitelčin hlas. Rychle dožvýkám a se zářícíma očima běžím doprostřed mýtiny. Konečně se dozvím, co je ten pach zač!

Sunbowpaw ♂ - 26. září 2012 20:16

Na shromaždišti. Celý první den probírání kožichem starších. To je vážně smůla. Konečně jsem měl hotovo a tak jsem myslel, že bych na chvíli vyšel a prohodil pár slov s Warsong, přeci jen ona je z těch méně nabručených, alespoň, co jsem tak odkoukal. Než stihnu něco více říct, Lindenstar vyjde ze svého pelechu a svolává všechny kočky. Všechny, co jsou schopni přijít? Tak to jsem ještě nezažil… Podívám se kolem, ale vzhledem k tomu, že jde na shromáždění i Warsong, pochopím, že to bylo myšleno vážně. Warsong na nás s Pebblepaw zvolá, abychom to vyřídili ostatním starším. Jen přikývnu a vrátím se do pelechu, kde zprávu rozšířím. Nejdříve jim to není moc po chuti, Grassblade po mě dokonce prskne, zdali jsem se nepřeslechl. Já ho však jen ujistím, i když s pozastavením ve své mysli, jaký je to bručoun. Za chvíli všichni starší vyjdou ven na mýtinku, já s Pebblepaw jsme jim v závěsu. Normálně bych si šel sednout spolu s ní k Blackpaw, ale moje zvědavost je větší. Co tak důležitého nám vůdkyně může chtít, že svolává celý klan? Dojdu tedy k mé učitelce, Lakefrost, sednu si k ní a chvíli mlčím. Když však nic neřekne, nevydržím to a sám se zeptám: „Můžu se zeptat, proč Lindenstar svolává celý klan? Co se děje? "

Lakefrost ♀ - 26. září 2012 21:17

Shromáždiště Chvilku si ještě myju tlapku a čekám, až se shromáždí celý klan. Všimnu si starostlivého výrazu ve tváři Lindenstar. Chudinka! Vypadá unaveně. Je to sice velitelka, ale měla by taky trochu odpočívat. Proč vlastně svolala tohle shromáždění? Zase si vzpomenu na ten divný pach. Pobaveně se ušklíbnu. Je tak utrápená jen kvůli pár shnilým hrabošům? Ale v koutku duše vím, že to nebyli žádní hraboši. Že to bylo něco mnohem neobvyklejšího, něco, co jsem nikdy předtím necítila. Zmateně přešlápnu a přestanu si čistit tlapku. Všimnu si, že se vedle mne usadil černobílý stín. Jsem ale moc zamyšlená na to, abych ho nějak zkoumala, a tak jen civím do prázdna. Když mě osloví, otočím se a uvidím Sunbowpawa. Aha, můj učedník! Nadšeně zavrním. "Jé, ahoj Sunbowpaw! Promiň, neviděla jsem tě." Jemně mu pokývnu a začnu rovnou vysvětlovat. "V lese je něco zvláštního: vydává to nezvyklý pach, který den ode dne sílí. Nevím, co to je, ale Lindenstar očividně ano. Nebo aspoň něco tuší. Podívám se na svého učedníka - vypadá trošku zmateně. "Zkrátka: něco tu smrdí, ale nevíme co," uzavřu a pobaveně zacukám vousky. Pak zabloudím pohledem směrem k doupěti starších, kde dnes Sunbowpaw vykonával službu. "Ale to nechme být. Za chvíli nám Lindenstar řekne, oč běží. Radši mi vyprávěj, jaký jsi měl den. Obstarávání starších je docela zábavné, ne? Vyprávěli nějaké historky? Nebyli moc nevrlí?" Zasním se a vzpomenu si na ještě docela nedávnou dobu, kdy jsem byla učednicí. Milovala jsem příběhy starších, zvlášť Warriorsong, která nebyla hluchá ani moc nabručená, takže vždycky svolila k vyprávění. Cítila jsem se být u starších užitečná a starala jsem se o ně ráda. Měla jsem ráda i starého hluchého Greypelta, ten však většinu historek prospal. Když mi Sunbowpaw dovypráví o vizitě u starších, napadne mne, že jsem ho ještě nevzala na procházku po území Lesních. "Víš co? Abys měl trochu změnu, můžu ti zítra ukázat území našeho klanu. Už je načase, abys taky vytáhl paty z tábora!" Ten nápad mne nadchne. Uvidíme, třeba bychom se mohli spojit s nějakou loveckou hlídkou, to by pro mého malého svěřence mohlo být zábavné. Spokojeně zavrním. Je tak skvělé být učitelkou!

Shadow ♀ - 27. září 2012 12:55

…Volání Hvězd… Smutně zamručelo to malé tmavé kotě, s lítostí a žalem v drobném citlivém srdéčku a schouleno částečně v dlouhé srsti mohutného válečníka netušilo jak mu dodat odvahy a síly, když samo bylo vlastně jen drobnou hromádkou chlupů. Leželo tedy, hlavu složenou na jedné z jeho tlap a on složil s k ní. Jen její blízkost mu pomáhala nalézt klid a pokoj pro svou ztrápenou duši. Vnímala tuto pozvolnou proměnu a začala tiše hrdelně příst, dávajíc mu tak beze slov najevo, že i jí je jeho přítomnost příjemná. Zničeho nic však byl opět na nohách její mocný ochránce a téměř polekaně vyhlížel směrem v doupěti vůdkyně klanu. Kotě nerozumělo ani za mák tomu, co se dělo a tak tichounce mňouklo: „Co se děje?“ Velmi důležité odpovědi dostalo se kočičce a rychle se zvedla na všechny čtyři tlapky, aby se mohla rozeběhnout za voláním Hvězdy na shromáždění, ale když už už se chystala seskočit z jejich vyvýšené pozorovatelny zastavila se. „Ale… Já nejsem kočka z klanu…“ Mňoukla nejistě a dívala se, jak i staré kočky, matky, drobná koťata, následují učně a urostlé válečníky před doupě vůdkyně. Moonfang seskočil a běžel ke svým známým kočkám, ale ona nejistě přešlápla z tlapky na tlapku a raději se posadila tam nahoře odkud měla dobrý výhled a zároveň slyšela, co bude Lindenstar svým chráněncům vkládat do srdcí.

Moonfang ♂ - 01. října 2012 19:34

Smer zhromaždisko Krátko potom, čo som začal obratne zoskakovať z našej vyhliadky, som si uvedomil, že Shadow ma nenasleduje. „Ale… Já nejsem kočka z klanu…“ neisto mňaukla a zostala stáť hore. "Ideš tam so mnou, tak sa nemáš čoho obávať. Navyše toto zvolávanie znamená, že sa to týka každého. Ide zrejme o niečo, čo môže zmeniť život každej mačke, a nie iba tým klanovým. Nikto ti nič zlé nespraví, niet sa čoho báť. Poď so mnou." Môj hlas je vľúdny, ale je v ňom cítiť isté napätie. To potvrdí aj to, ako stále otáčam ucho smerom ku zhromaždeniu, či sa Lindenstarino volanie nezopakuje. Som nepokojný, ale zároveň nechcem nechať Shadow tam hore. Radšej by som ju mal pod dohľadom.

Shadow ♀ - 02. října 2012 00:10

...Na shromáždění... Posadila jsem se na vyvýšeném místě dál od ostatních koček, ale Moonfang nalomil mou nedůvěru a odtažitost. Přeci jen stěží jsem mohla jen tak nazdařbůh běhat světem napořád a bylo třeba ujasnit si nějaká pravidla, která tyto kočky uznávají. Nejistě a s vyloženým přemáháním jsem seskočila dolů a pomalu kladla tlapku před tlapku, když jsem s ušima přitisknutýma k temeni hlavičky blížila se k huňatému válečníkovi. Zlatá očka přejela po shromážděných kočkách, načež z tlamičky vydralo se úzkostné kníknutí, když jsem se k němu přitulila hledajíc ochranu v jeho silných packách s vírou, že mne před případnou nevolí jeho druhů ochrání.

StarClan - 04. října 2012 20:36

Za Blackpaw Ještě než Firefly pozdravím, vyjde ze své skrýše ven a zavětří mě. Tahle kočka má velmi vytříbené smysly, není divu, když žije sama. „Ahoj, vždycky mě dostaneš, že o mě víš, tak brzy,“ řeknu a dojdu jí pozdravit – Ťuknutím nos o nos. „Promiň, že jsem tak dlouho nepřišel, ale to víš, v klanu je pořád co dělat.“ Odpovím a trhnu nosem, něco mě velmi nepříjemně dráždí, ale nedokážu identifikovat co. „Zrovna včera při noční hlídce k nám zbloudilo cizí kotě, je původně od dvounožců,“ řeknu Firefly, „ale je s ním těžká řeč.“ Pro Firefly. Hezky si s Blackpawem popovídej, svěř se s tím, co tě trápí, pozvi ho dál… jak budeš chtít. Co se týče změn lesa, které jsi zpozorovala ty. Pach, o kterém se mluví v klanu, také cítíš, ale není ti tolik nepříjemný, jako všem ostatním. Tebe spíš trápí, že se kolem toulá více nebezpečných zvířat, než dřív a hlavně vyhladovělých. V lese, jako by ubývalo kořisti.

Lindenstar ♀ - 04. října 2012 20:40

Shromáždění. Sedím ve větvích nad táborem a neklidně házím ocasem, čekám ještě na poslední příchozí. Uvidím, že přišel i Moonfang se Shadow. Nebylo by dobré, kdyby odešla z klanu, obzvlášť v takové době. Pohlédnu kolem, všichni už sedí nastoupeni, kromě jednoho Blackpaw. Kde ten se toulá? Když už nemůžu déle čekat, přeci jen klan je napnutý, co se děje. Nechci to prodlužovat. Seskočím zpátky dolů za Deepblack. „Kde se toulá tvůj učedník? Blackpaw?“ „Nevím, dala jsem mu na odpoledne volno a šla lovit,“ odpoví mi Deepblack. „Nemůžu na něj čekat, až přijde, přetlumoč mu, co jsem říkala a prosím, vzkaž mu, ať se u mě zastaví.“ Deepblack přikývne a zachmuří se, asi jí také není milé, že její učedník nepřišel na shromáždění. Je přísná, jak na ostatní, tak i na sebe. Kdo ví, jestli to nebere, jako že selhala i ona sama. Vyšplhám zpátky do koruny spadlého stromu a konečně promluvím ke klanu: „Klane, kocouři, kočky, koťata. Jsem ráda, že jste přišli všichni,“ kývnu směrem ke koťatům a starším. „Kdyby to nebylo důležité, neruším vás. Mám zneklidňující zprávu. Náš les se mění! Bohužel nedokážu říct, co se děje, ale je divě cítit. Kdokoliv zavětří, štípe ho v čumáku. Ještě jsem se s tímto pachem nikdy nesetkala. Budu se však ze všech sil snažit přinést vám odpověď.“ Vydechnu, podívám se na packy, přeci jen, není mi příjemné mluvit o takových věcech. Obzvlášť když vím, že klan je v ohrožení a já zatím nedokážu pomoci. „To však není vše. Ještě nespadl první list ze stromu a kořisti ubývá. Budeme se všichni muset zapojit do lovu, abychom zvládli nasytit klan, tak jako dříve. Proto vás prosím, válečníci, abyste lovili co nejvíce. Učitelé, choďte se svými učni lovit, naučte je to tak pečlivě, jako to umíte vy, bude potřeba všech pacek. Nastává těžká doba a tak i vás ostatní, o něco žádám, ne však o lov. Matky hlídejte koťata ještě obezřetněji, než dříve. Nevíme, co tu v lese řádí za tvory. Starší, podělte se o své zkušenosti s ostatními kočkami. Budeme vaše moudra potřebovat. A hlavně se všichni mějte na pozoru. Les může být nebezpečný.“ Vydechnu, snad je to vše, co jsem jim chtěla říct. Proletím kočky pohledem. Tolik upřených očí, tolik dušiček. Budeme muset být silní, abychom neztratili jedinou z nich… Zarazím se až o Shadow. Také bych o ní měla promluvit, ale nyní? Nebude to znít až banálně? „Koťata a starší, nechci vás více připravovat o váš cenný čas. Děkuji, že jste přišli. Můžete jít. Ostatní žádám, aby tu zůstali, ještě mám co říct. I když už ne tak závažného.“

Firefly ♀ - 05. října 2012 17:26

Deepblack, pred skrýšou. Opätujem Blackpawovi pozdrav a švihnem chvostom. Dupoceš ako rodinka jazvecov. Podpichnem ho, aj keď jeho pach zachytil môj nos, nie uši. Myknem fúzami a ticho zamraučím, aby vedel, že si ho iba doberám. Natiahnem si uvoľnene chrbát a predné labky prehnutím chrbta a počúvam ťa. Možno aj Lindenstar trápi, čo za pach je v lese. Akoby to bol sprievodný znak toho, že je málo koristi. Niečo núti zvieratá utekať, alebo hynúť. Ešte som nič také necítila odkedy tu bývam. Tvoja ďalšia informácia ma celkom prekvapí. Vyleziem na jeden plochší kameň a sadnem si prúžkovaný chvost si obkrútim okolo tela. Prívetivým pohľadom ti naznačím, že si môžeš spraviť pohodlie. Chúďa, musí byť zmätené. Je v poriadku? Spomeniem si na samu seba. Ako som sa dostala ku klanu. Bola som taká malá, že si to v podstate nepamätám, iba niekde hlboko, hlboko za očami sa mi niekdy zjavujú čudné obrazy, keď sa pokúšam spomenúť si. Niekedy mi ten klanový život chýba. Tá súdržnosť. To, ako príjmu aj cudzie mačky. Obhliadnem si Blackpawa. A tebe sa ako darí? Čo s tebou teraz Deepblack skúša? Prejavím záujem a jedno ucho natočím do boku, aby som zachytávala zvuky z lesa.

Sunbowpaw ♂ - 09. října 2012 20:31

Na shromáždění. Co slyším o pachu lesa, mě zaujme, to protože jsem nic zvláštního necítil. Nejspíš to bude tím, že jsem zatím příliš daleko od táboru nebyl. Škoda, dostat dneska jiný úkol, mohl bych to také zjistit… „Půjdeme někdy vyzkoumat, co to je?“ zeptám se nadšeně. Chtěl bych být pro klan užitečný, a ne jen jako pečovatel o starší. „U starších to bylo normální. Vyčistili jsme jim pelech, pomohli s mytím,“ odpověděl jsem tónem, který napovídal, že ze služby nejsem stejně nadšený jako má učitelka. „Bohužel nikdo nic nevyprávěl. Přišla k nám Silvercare a povídala si s Warsong. Ostatní jen pospávali. A Grassblade trochu prskal.“ Odpověděl jsem své učitelce. Nemohla být příliš překvapená. Grassblade prý normálně nemívá dobrou náladu. Alespoň, co jsem slyšel od Blackpaw. „To bych byl rád. Chtěl jsem jít ven z tábora už dnes, ale připadla na mě tahle služba,“ odpověděl jsem hned o hodně nadšenějším tónem. Dřív, než jsem však stihl ještě něco dodat, vystoupila Lindenstar na své místo a klan se pomalu utišoval. Když začne mluvit o možných nebezpečích, celkem mě vyděsí. Ještě se nám nestalo, aby les nebyl bezpečný… alespoň, co si pamatuji. Podívám se na ostatní, hlavně na válečníky. Je vidět, že se jim také nelíbí, co slyšeli. Lindenstar dodá ještě několik slov a propustí starší. V táboře opět nastane na chvíli rozruch. „Půjdeme zítra lovit, prosím. Naučíš mě to? Chci to umět, abych byl užitečný pro klan. Lindenstar říkala, že bude potřeba hodně lovit,“ řeknu a otočím se na Lakefrost, nedočkavý její odpovědi.

Silvercare ♀ - 10. října 2012 20:29

Podivné shromáždění. Celý klan se pomalu začne shromažďovat pod padlým stromem. Dokonce přijdou i starší a koťata. Jak dlouho jsem je na shromaždění neviděla... možná, že nikdy. Nevzpomínám se. I tohle uvědomění mě rozruší. Přeci jen, znamená to, že se děje něco hodně závažného. Uklidní mě snad jen to, že si všimnu i Shadow, je dobře, že se rozhodla zůstat. Každým dnem u nás, je pravděpodobnější, že přežije v lese, že si bude umět poradit. I když sama o tom zatím nejspíš velmi pochybuje. Lindenstar konečně promluví. Co slyším se mi vůbec nelíbí. Ano, už delší dobu cítím, že něco není dobře. Jen jsem do teď nedokázala určit, co to je. Sny se mi nezdají, nedokážu zhmotnit to, čeho bychom se měli bát. Bude to horší, než, co jsme kdy zažili. Cuknu rozrušeně fousama. ... a Lindenstar to také ví. Konečně je shromaždění rozpuštěno, alespoň částečně. Koťata i starší se jdou schovat, mě se tím vlastně také uleví. Už není kolem tolik rozrušených koček, nemusím už přijímat jejich strach a zmatek. I tak nepřestávám nervózně pohazovat koncem ocásku.

Warsong ♀ - 13. října 2012 17:42

Nebezpečie Dokrivkám na zhromaždisko na čele zástupu starších. Je to už nejaká doba, čo som sa mohla považovať za právoplatného člena klanovej rady a tento znovu nájdený pocit, že som potrebná, mi spôsobí zvláštne šteklenie v bruchu. Nostalgia, smútok, hrdosť... eh, zdá sa, že môj duch ešte nie je taký starý, ako sa cíti byť staré moje telo. Na mieste vodcu klanu, tam, kde som nejaký čas stávala i ja, sa objaví Lindenstar a konečne nám vysvetlí, prečo nás zvoláva. Divný pach? Miznúca korisť? Hroziaci hlad? To nie je dobre. Ešte neprišiel sneh, a už nám hrozia prázdne bruchá. My starý... na nás už nezáleží, ale čo mačence? A čo ten pach? Čo ak sa to ešte vystupňuje? Tak, že sa tu nebude dať dýchať? Mám v hlave hrozný zmätok, som zaskočená a vôbec neviem, čo robiť. Keď sa zvyšok starších po výzve Lindenstar zdvihne a ide do svojich brlohov, ja tam ešte v zamyslení sedím.

Moonfang ♂ - 13. října 2012 17:56

Zhromaždenie Shadow ma napokon poslúchla a s neistým mňauknutím sa pritisla k môjmu boku. Zdvihol som packu a prisunul som si ju pred seba, tak, aby sa chrbtom mohla oprieť o moju hruď. Neviem ako ona, ale ak sa cítim ohrozený, mám radšej krytý chrbát. Konečne odtrhnem pozornosť od nej a rýchlo sa rozhliadnem okolo. Veľký Starclan! Oni sa tu naozaj schádzajú všetci! Trochu neveriacky hľadím na zástup starších, kde v čele kráča Warsong. Prichádzajú matky s mláďatami, dokonca som zazrel aj budúcu matku. Neisto zdvihnem oči hore ku Lindenstar. Vie, čo robí? Verme tomu, že hej... Onedlho sa dozviem, prečo. Hlad, dráždivý pach, neznáma hrozba, málo koristi... a obdobie snehu pred nami. K dokonalosti chýba už iba vojna s tými tam dolu pri jazere. Loviť mi nikdy nerobilo problém, teda, pokiaľ bolo čo. Budem musieť skúsiť oprášiť vedomosti lovu vtáctva... ale čo ak zmiznú aj vtáky? Rýchlo zastrihám ušami, no nedokážem určiť, či je v lese ticho. Vôkol sa totiž ozýva neistý šepot. Po výzve Lindenstar sa starší a matky s mladými zdvihnú, len Warsong sedí trochu bokom, podľa všetkého hlboko zamyslená. Nervózne zašvihám chvostom. Čo bude teraz?

Shadow ♀ - 15. října 2012 10:16

Skryj mne ve svém srdci... Drobná šedivá kočička se nechala velkou tlapou postrčit dopředu, kde se mohla zády přitisknout k jeho hrudi. Byla mu za tu nabídku velmi vděčná, neboť důvěra, kterou jí takto projevil byla nesmírná - citlivé břicho bylo v boji vždy snadno zranitelné, inu a krom toho ji před případnou nevolí koček na shromáždění chránilo mohutné tělo a dvě silné tlapy, které rámovaly její tělo jako dva sloupy. Jenže mezi kočkami rostla nervozita, a tak si kotěte mnohdy ani nevšimli... Zato kočička byla zdánlivě čím dál menší a vyjímečně za to nemohl přebytek nepříjemné přítomnosti okolních kočičích těl, nýbrž vlastní bujná fantazie. Už viděla děsivé temné pařáty, které patří nějaké příšeře páchnoucí smrtí, jak se po ní hladově natahují a cítila hlad hlodající v břiše. Bylo to, jako by jí někdo hladil proti srsti - zimomřivě se oklepala, nervózně přešlápla z tlapky na druhou a ocásek otočila kolem předních tlapek a vyčkávala. Konečně se ta protivná kočka se spoustou špatných zpráv otočila a zmizela ve svém doupěti, ale šedavé klubíčko chlupů se ani nehnulo a čekalo, co udělá její ochránce.

Blackgale ♂ - 15. října 2012 21:27

U Firefly Firefly je už jako vždycky připravená před vchodem a hned mě hravě obviní z dělání hluku. Ne že bych se snažil nějak skrývat, ale až tak hlučný jsem snad nebyl, ne? Naoko se urazím a hned jí odpovím. No dovol, za to že máš velký uši nemůžu, vážně, ještě chvíli a budeš jako jedna ze starších, s tím svým nadáváním jak jsou ti mladí hluční a nenechávají je spát. Začnu si čistit packu a finguji absolutní nezájem po asi 10 sekund, než skoro vyprsknu smíchy. Příměří? řeknu a hned pokračuju, je jasné že nic jiného než ano neřekne, všechno bylo jen takové naše vzájemné pošťuchování, ještě z doby kdy byla v klanu... Svalím se na zem poblíž ní a začnu jí vyprávět o věcech, které bych jí asi ani říkat neměl, jelikož není z klanu... ale co, nevidím v tom žádný zločin, ostatně, i kdyby měla nějaké skryté zlé úmysly, k čemu by jí tohle bylo? Má se dobře, už, ale mě moc v lásce nemá, vlastně by se dalo říct, že mě nenávidí. A to jenom kvůli tomu, ž jsem jako jediný dokázal ji dostat z toho stromu, na kterém se schovala... a já dobrák se jí jen snažil pomoct, no co, za dobrotu na žebrotu. Stará se teď o ni Moonfang. Trochu mi připomíná tebe, taky jsi bývala dost... temperamentní. A co se týče mě a Deepblack, no... už si nestěžuje na to, že jsem absolutně nezodpovědný a neposlušný, už asi taky měsíc, což je nový rekord. řeknu a poté vyprsknu smíchy. Poté však něco zavětřím. Co to je... je to povědomé, ale vůbec si nedokážu vybavit proč. Cítíš to? Z toho pachu mám dost špatný pocit... Možná jsou tu jiné kočky?

Firefly ♀ - 17. října 2012 19:59

Blackpaw. Pobavene zapradiem a začnem si čistiť packu. Vieš, že s tebou by som sa nevedela pohádať.  Natiahnem labku a láskyplne mu ňou brknem po ňufáku. Rada sa doťahujem s Blackpawom, nakoniec, kedysi sme boli spolu každý deň. Nato sa znova pokojne usadím a pozorujem ho zelenými očami pričom potichu počúvam. Pri jeho vysvetľovaní že ho mláďa nemá v láske sa usmejem popod jemné biele fúzy. Viem si to predstaviť. Blackpaw nie je zrovna typ ktorý by sedel a diplomaticky by sa ho snažil rečou dostať dole. Čo spravil? Chytil ho za kožu a stiahol dole? Moonfang? On je tiež od dvojnožcov... musela mi pripomenúť jeho samého.  Uši sa mi stále zľahka otáčajú do strán a tvár nastavím jemnému vetríku, ktorý tu fúka. Žeby si nám začal dospievať? Deepblack má na teba tuším vplyv.  Zamňaukám a potrasiem pobavene hlavou. Očividne mám dneska celkom hravú náladu. Bodaj by nie, keď som po jedle, ktorého je čím ďalej tým menej. Skrútim nos. Cítim to. Ale nevonia mi to ako mačky. Dokonca by som si trúfla tvrdiť, že mi to nevonia ako žiadne zviera, aspoň nie také, ktoré by som poznala. Ale nepáči sa mi to, drobné zvieratá pred tým utekajú preč. Poviem už vážnejším tónom ako doteraz. Stavím sa, že aj Lindenstar to cíti. A určite ju to znepokojuje, nikto nemôže vedieť, či ten pach nevylučuje niečo...neviem. Niečo zlé.

Lindenstar ♀ - 21. října 2012 19:51

…a shromáždění pokračuje. Domluvila jsem. Mezi kočkami vznikl povyk, nebylo divu, přinesla jsem velice zneklidňující zprávy. Chápala jsem, že si kočky potřebovali vyměnit své názory a tak jsem na chvíli ustoupila do pozadí, skrytu větví. Na chvíli jsem se posadila a myla si pomocí packy oči, nešlo mi o hygienu, ale o to, aby ostatní věděli, že mě nemusí sledovat. Situace se uklidnila, Needlefur zahnala koťata zpět do skrytu kapradí, už i starší odešli a tak jsem se vrátila na své místo a opět začala mluvit. „Nyní už pro vás mám jen příjemnou zprávu a doufám, že ji přijmete jako já.“ Opravdu jen doufám, že jí přijmou dobře, jelikož mnoho koček umí být nepříjemných k mazlíčkům. „Chtěla bych tu oficiálně přivítat Shadow.“ Kývnu směrem k ní. „Je to kotě, které nemělo svůj klan a tak vyhledalo ochranu našeho. A dokud pro něj bude les příliš nebezpečným, je naší povinností se o něj postarat. Tak by si přál StarClan.“ Pohlédnu k obloze, kde za chvíli vysvitne jejich kožich. Můj pohled se však rychle vrátí. „Je nyní naším hostem a podle toho se k ní budeme chovat.“ Pohledem změřím všechny kočky, jen doufám, že žádná z nich nebude protestovat. Důvod by, pravda, měli. Pokud by se tak stalo, jejich protesty umlčím, i když vím, že později se k nim budu muset vrátit. „To je pro tento večer vše. Brzy slunce zmizí z oblohy, prosím tedy Deepblack a Tangleclaw o projití večerní hlídky. Všichni ostatní, mějte se na pozoru. Přeji klidnou noc.“ Zalezu tentokrát už napořád do pelechu. Ráda bych si už ustlala a šla spát, ovšem potřebuji počkat na Blackpaw. Přeci jen potřebuji s ním mluvit. Zatím se tedy jen posadím a začnu se mýt.

Shadow ♀ - 29. října 2012 12:23

...Scared kitten, Shadow walker - don't put on her any marker... Jestliže do této chvíle jsem se obávala stínů, právě mne zasáhl blesk uvědomění - vůdkyně klanu mou maličkost právě uvítala ve smečce a požádala ostatní kočky, aby mne tolerovaly. Kdybych se mohla ztratit, splynula bych s Moonfangovou srstí a, přestože jsem takovou schopností ke své smůle neoplývala, alespoň jsem se o to pokusila. "Já věděla, že to bude špatný nápad..." kníkla jsem úzkostlivě a s očima naplněnýma hrůzou z pozornosti, která se celou svou silou upnula ke mně. Nejhorší byly ty výčitky v pohledech, v nichž jsem mohla snadno číst. *Další hladový krk navíc... Co si o sobě ten mazel myslí? Páchne dvounožci, to je hnus! Nemá žádné vychování! Je to vyděšená nicka...* Snažila jsem se nerozklepat a nedat se na útěk, ostatně mohutné tělo za mými zády mi to ani nedovolovalo. Co jsem měla dělat? Zkusila jsem jim dát najevo, aby mi dali pokoj - druhou stranou mince. Připlácla jsem uši k hlavě a s očima široce otevřenýma jsem výhružně zasyčela, až ten zvuk přešel do děsivého hrdelního mručení. *Já vám dám vy nafoukané kočky!* Pomyslela jsem se zraněným nitrem.

Moonfang ♂ - 29. října 2012 20:19

Čo teraz? Lindenstar sa rozhodla klan zoznámiť s ďalšou udalosťou. So Shadow. Hovorila láskavo a jasne upozornila klanové mačky, ako sa majú správať ku prišelcovi. Ale rastúce napätie drobného telíčka medzi mojimi tlapami prezrádzalo niečo úplne iné. Navyše, vystrašené mňauknutie ma poplietlo ešte viac. Zakončilo to zlovestné zasyčanie a uši pritisnuté k hlave. Vôbec ale vôbec som nechápal, čo sa to s tou malou bojovníčkou deje. Prešiel som zmätene pohľadom zvedavo sa dívajúce klanové mačky a ťažko som si vzdychol. Vari sa dívajú tak zle? Smutne som zvesil hlavu. "Shadow... oni ti nechcú ublížiť...", zašepkal som potichu do ucha, zlostne pričapnutého ku hlave. Nechápal som, prečo si ten chumáč srsti tvrdohlavo myslý, že ho chce každý len rozcupovať, a trápilo to moje srdce. Smútok nad týmto zistením mi sklopil uši, no prinútil som sa ich opäť postaviť. Šlo to ťažko.

Silvercare ♀ - 30. října 2012 19:15

Shromaždění. Další zprávy, které nám Lindenstar předala už byly naštěstí radostnější, i když jak pro koho. Chudák malá shadow, bylo poznat, jak se stáčí do co nejmenšího klubíčka, jako kdyby chtěla zmizet. Buď ráda, že jsi tady, malá... Podívala jsem se po ostatních kočkách a všimla jejich pohledů, až teď jsem pochopila, proč by Shadow raději utekla. Ještě jsem neviděla tak nepřátelské pohledy od našich koček, zvlášť u některých. Lindenstar, nevim, nevím, jestli byl nejlepší nápad mluvit o Shadow zrovna nyní, když jsi řekla, že nás sužuje hlad... Po chvíli se naštěstí alespoň Deepblack odebere pryč, ještě bude muset jít na hlídku. Ona vždy budila největší respekt a zároveň její přísný pohled nejvíce děsil. S ní odejde i Tangleclaw. Už bych také pomalu odešla, když si vzpomenu. Chtěla jsem ještě dát Shadow nějaké bylinky. Odběhnu do svého pelechu a poté se vrátím zpět na mýtinku. Shadow je stále středem pozornosti, nechtěla bych jí teď vyrušit a tak zůstanu stát opodál s bylinkami vedle sebe.

Blackgale ♂ - 30. října 2012 21:39

U Firefly a v táboře Dospívat? No dovol... řeknu naoko uraženě. Vážně to smrdí, a to dost. Myslíš, že budeš sama v bezpečí? zeptám se jí. Stále to ještě cítím, a dost mě to zneklidňuje. Nejhorší je, když ani nevíte kdo je vaším nepřítelem. Jak se bránit proti "zlému pocitu"? Ještě nějaký čas s Firefly pobydu, náš rozhovor se stočí k příjemnějším věcem, ovšem je znát, že jsem dost ustaraný a čas od času můj pohled směřuje k lesu... Nakonec se rozloučím s Firefly a jdu zpátky k táboru. Tak, další volný den, následovaný týdnem neustálé práce... no, aspoň jsem si ho užil. Ale co je s tím divným smradem? To musím zjistit. Zrovna když jdu k táboru, zahlédnu Deepblack.

Firefly ♀ - 01. listopadu 2012 13:07

Späť do úkrytu. Vstanem, prejdem pár krokov a otriem si ňufák upokojujúco o neho. Som už veľká, viem sa o seba postarať. Zamňaukám. Chvost sa mi pokojne skrúca zo strany na stranu. Nejako bolo, nejako bude. Aj keď neviem, či to bude niečo dobré. Nič, čo zle vonia, neevokuje nič dobré. Chvíľu sa ešte porozprávame a potom sa musí vrátiť Blackpaw na územie klanu. Rozlúčim sa s ním a sledujem ho, až kým mi nezmizne z očí. Nato sa natiahnem a ešte chvíľku sa ostražito vyhrievam na slniečku. Vyzerám uvoľnene s privretými očami, ale dávam pozor. Keď sa cítim úplne oddýchnutá, vtiahnem sa späť do nory a skontrolujem krízové zásoby liečivch bylín, machu či pavučín na prípadné zranenia. Míňa sa mi skorocel...ale vonku sa už začína stmievať. Ale skorocel nerastie Ďaleko, stihla by som poňho skočiť a potom sa vydať na večerný lov. Rozhodla som sa, načo opatrne zavetrím, vytiahnem sa z brloha a s tichým našľapovaním sa vydám po rastliny.

StarClan - 03. listopadu 2012 10:02

Pro Blackpaw. Na cestě do tábora Na cestě do tábora, první, kdoho jsi potkal Deepblack... tomu se říká smůla. Stejně jako ty sis všiml jí, ona si všimla tebe. Nejspíš zrovna míří na hlídku. Ovšem, jak tě spatří, vyrazí svým charakteristickým krokem k tobě, netváří se zrovna přívětivě. "Kde jsi byl, Blackpaw? Měli jsme tu důležité shromaždění. Možná to nejdůležitější, co jsi zažil. Byli na něm všichni, kromě tebe," řekne ti přísným tónem,i když máš pocit, že víc, jak to, že bys jí rozzlobil, jí mrzí, že zrovna její učedník nedorazil. Podíváš se na Tangleclaw, která jde s ní, je očividně rozrušená. "Později si zjisti, co bylo na shromaždění řečeno, ale teď běž za Lindenstar, chce s tebou mluvit. Snad kvůli tomu shromaždění," řekne ti a už pomalu odchází. Na poslední chvíli se ještě otočí a řekne: "A nezdržuj naši vůdkyni příliš dlouho, má mnoho starostí a je unavená."

StarClan - 04. listopadu 2012 18:34

Pro Firefly. Na sběru bylinek. Procházíš si teritorium. Nejdřív zamíříš pro jitrocel (=skorocel, pro ty kteří případně nerozuměli). Tvé zkušenosti tě nezklamou, našla jsi ho přesně tam, kde dřív. Alespoň to se zatím nezměnilo. Zamíříš zpět ke svému doupěti, aby jsi si jitrocel uložila. Cestou si vzpomeneš na toho jezevce, co tě minulou noc otravoval a tak se pokoušíš větřit, jestli ho někde neucítíš, ale je to dost nepříjemné přes ten štiplavý zápach. Naštěstí se zdá, že tu žádná jeho nová stopa nepřibyla. Bylinky si uložíš ve své spižírně a vydáš se na lov. Chvíli procházíš les marně, až najednou ucítíš veverku. Zdá se, že dnes budeš mít večeři... jestli budeš dost šikovná.

Blackgale ♂ - 04. listopadu 2012 18:41

U tábora Zrovna na ní narazit, tomu se teda říká štěstí... Deepblack je očividně dost naštvaná, ačkoliv ani nechápu proč. To ona mi dala volno na celý den, tak by něco takového mohla čekat, ne? Ano, já jsem byl pryč, u Fir- jen se projít, takže jsem nebyl v táboře. A co se tam probíralo? To jak to v lese smrdí? odseknu. Chjo, takhle se vztekat nemá cenu, uklidni se, už dlouho se dokážeš ovládat, tak nejednej jako kotě! Omlouvám se ti Deepblack, hned tam vyrazím. Už o mnoho klidnější běžím do doupěte Lindenstar. Cota přesně po mě může chtít? Udělal sem něco špatně? To je asi to jediné, proč by mě zavolala, moc v lásce mě nemá.

Lindenstar ♀ - 04. listopadu 2012 20:31

soukromá zpráva od Lindenstar ♀ pro V mém doupěti. Myji si záda, zrovna když do mého pelechu přijde Blackpaw. Konečně... "Ahoj Blackpaw, jsem ráda, že jsi konečně přišel. Vím, že jsi nebyl na shromáždění, ale to si s tebou když tak vyřídí tvoje učitelka. Jen by jsi měl vědět, že našemu klanu a možná i celému lesu hrozí nějaké nebezpečí, avšak nevíme jaké," řeknu. Zamyšleně se posadím a přešlápnu z jedné packy na druhou. Vím, že ho tím vystavím nebezpečí, a vím, že bych neměla, ale co jiného můžu dělat? "Chtěla bych tě o něco poprosit, ale bude to nebezpečné, je jen na tobě, jestli nabídku přijmeš. Potřebuji vědět, jestli má jezerní klan stejné starosti, jako my a jestli náhodou neví proč je les tak zvláštně cítit. Vím, že máš skvělé maskovací schopnosti, chci tě poprosit, jestli by ses k nim dnes v noci nepokusil tajně připlížit a případě zjistit nějaké informace." Odmlčela jsem se a podívala do země, věděla jsem, že to, co dělám bych neměla. Nemůžu nechat klan v nebezpečí, je potřeba zjistit, co se děje...

Firefly ♀ - 06. listopadu 2012 21:33

Úspešný zber a korisť behajúca po stromoch. Vraciam sa do nory, papuľka plná oblých listov, pričom dávam pozor aby som do nich nezahryzla a nevytlačila z nich drahocennú šťavu. Zmiznem v svojom pelechu a pozorne ich uložím na miesto. Vždy sa zídu, sú dobré na malé poškriabania či odreniny na labkách, jedna mačka nikdy nevie kedy sa jej zídu, hlavne keď žije sama. Mala by som preveriť toho jazveca... to bolo dobré na života v klane, takmer vždy sa všetko robilo v dvojici... bolo to príjemnejšie mať niekoho na koho sa môžem spoľahnúť. Ach Firefly, zažeň sentimentálne myšlienky.  Potrasiem hlavou a vybehnem ľahkým poklusom von, načo začnem skúmať citlivým nosom pachy okolo svojho útočištia. Štiplavý smrad mi v tom však dosť prekáža, a tak pootvorím ústa aby sa mi dostali pachy do pachových žliaz aj na podnebí. Kvôli tomu zápachu mám síce riadne zhoršené podmienky, avšak zdá sa mi, že jazvečie vône ktoré cítim sú tu iba staré. Už trocha spokojnejšia sa vydám do lesa na večerný lov. Našľapujem opatrne a zľahka a vetrím. Zdá sa mi to, alebo je ten zápach čím ďalej tým intenzívnejší? Ak to pôjde takto ďalej, loviť bude už riadne obtiažne. Pohýbem ňufákom, keď vtom zacítim veveričku. Nie je to ľahká korisť, na stromoch sú rýchle ako blesk, ale keď sa posnažím, mohla by som mať večeru. Začnem sa plížiť čoraz bližšie k tomu pachu, váhu prenášajúc na zadné nohy a boky, čím sa mi vybavia prvé lekcie plíženia v klane. Mäkké podušky na labkách a starostlivý výber miest, kam šliapem zaručujú, že sa plížim potichu ako vánok. Vyhliadnem si veveričku. Našťastie nie je na konároch vysokých stromov, pri lezení by ma zacítila či začula. Akurát si v pohodlíčku na zemi vychutnáva čerstvé semiačka zo šišiek. Prikrčím sa na zem a ani nemrknem, nespúšťam ju z očí, stále sa plížiac vpred. Trochu si to obídem, aby som nešla po suchom lesnom podraste ktorý by aj pri opatrných krokoch mohol šušťať, a prejdem na mäkký lesný mach. Keď už som od veverice na vzdialenosť jedného skoku, prikrčím sa takmer až k zemi a vyhliadnem si chvíľu, keď veverica vyberá semiačko a je na to plne sústredená. Napnem svaly na silných zadných nohách a skočím, pričom v letku vystrčím pazúry pripravená zasadiť jej smrteĺný úder.

Warsong ♀ - 08. listopadu 2012 17:31

Cudzinec medzi nami Všetci starší sa už pobrali do svojich pelechov. Len stará zjazvená bojovníčka v očividnom zadumaní prepočula výzvu k odchodu a s nespokojne pošvihávajúcou špičkou chvosta zostala sedieť na mieste. Myšlienky ťažké ako búrkové mračná, obavy a zároveň túžba pomôcť klanu ju zamestnali. No potom sa znovu objavila Lindenstar a predstavila klanu prišelca. Warsong si nevšimla to tmavé klbko srsti schované medzi silnými prednými packami Moonfanga, no teraz naň zvedavo uprela svoje jediné, jantárové oko. V očkách mačaťa sa zableskol strach. Právom. Ostatné klanové mačky neboli z prišelca nadšené a pod tlakom nepríjemných noviniek, z ktorých na nich pozeral zlovestne sa ceriaci hlad, v nich ďalší hladný krk nevyvolával ani štipku sympatií. No vzápätí bol strach preč, miesto toho tam boli zlostne zúžené oči, uši pritisnuté k hlave a syčanie, za ktoré by sa nemusel hanbiť ani rodený klanový učeň v bojovom výcviku. Stará mačka sa pousmiala. Bojový duch a odhodlanosť nedať svoj kožuch lacno si okamžite získali jej sympatie. Nech je to aj maznák, či prišelec, no je to rodený bojovník. Len ešte tieto myšacie rozumy treba prinútiť prestať zazerať... Warsong sa zdvihla a podišla bližšie ku Silvercare a schválne nahlas poznamenala: "Zdá sa, že mačky Lesného klanu v dnešných dobách úplne zabudli na dobrú výchovu, čo myslíš?" Táto poznámka mala želaný účinok. Ktorási ďalšia mačka zlostne zaprskala: "Lesný klan nie je sirotinec. Blíži sa sneh, nebude čo jesť..." Warsong pohrdlivo mykla chvostom a odprskla jej späť: "Tak začni zabíjať starších a mačence v škôlke, nebudú musieť pomrieť od hladu a tebe sa ujde viac." Mačky zostali šokovane zízať na Warsong. Teraz, keď bola starej mačke venovaná plná pozornosť, pokojne pokračovala: "Ešte sa nič nedeje, a vy už panikárite. Problém sa bude riešiť, ak nastane. Strach a nenávisť nás pred hladom neuchránia. Navyše, ak bude táto malá šikovná ako Moonfang, bude mať klan o šikovného lovca viac. Nakoniec budete radi, že ju máte. Tak už nezízajte, a choďte plniť príkaz od Lindenstar. Hovorila, že treba loviť, ale zatiaľ som videla odchádzať len Deepblack. Tak?" Stará mačka si prísne premerala zhromaždenie svojim jediným okom a mačky postupne uhýbali pohľadmi a rozchádali sa. Teraz prehovorila už tichšie, tak, aby ju počuli len Silvercare s Moonfangom a malou Shadow: "Nikdy by som neverila, že skúsenosti zástupcu klanu sa mi ešte niekedy zídu. A ty sa nemáš čoho báť, maličká. Moonfang sa o teba postará a mačky si na teba tiež zvyknú. Dnes sa ti možno zdá, že prijsť do klanu nebol dobrý nápad, no pozri sa na to z druhej strany: dostala si jedinečnú príležitosť všetkým dokázať, čo v tebe je. Alebo nemáš ani trochu ctižiadostivosti?" Usmiala sa na Shadow, kývla Moonfangovi so Silvercare a krívajúc sa pohla ku brlohom starších. Mala veľa nad čím bolo treba premýšľať.

StarClan - 09. listopadu 2012 13:57
	Pro Firefly. Na svém teritoriu - lov Skok, let a vysunutí drápů... StarClan k tobě byl milosrdný, ale nejen to, tvoje lovecké schopnosti propracované... Dnes budeš mít i večeři. Spokojeně si ji neseš do svého pelechu, kolem tebe už se smráká. Akorát čas se najíst, umýt, udupat pelíšek a spát. Snad tě dnes v noci nebudou rušit nějací nepřátelé, tak jako včera.

Firefly ♀ - 10. listopadu 2012 08:03

Uľahnutie k spánku. Keď úspešne usmrtím veveričku, spokojne švihnem chvostom zo strany na stranu a vezmem ju do úst. Zjem ju až potom, v pokoji v skrytom pelechu. Potichu sa začnem znova predierať lesným podrastom a striehnem naokolo, keby tu náhodou niekde číha líška alebo jazvec. Bezpečne sa dostanem až k úkrytu a ako tieň vkĺznem dnu. Tam sa nasýtim z čerstvej koristi. Hmm, dneska to išlo ľahšie ako po ostatné dni. Nie vždy sa nájde dosť koristi. Ale aspoň kŕmim iba sama seba, bez zodpovednosti za ostatných.  Začnem sa čistiť drsným jazykom.  Nejako príliš moc v poslednom čase myslím na klan. Možno je to prirodzené, keďže teraz korisť uteká z lesa a je tu ten zvláštny zápach... robí mi to starosti, a určite aj im. Keď mám žiarivú ryšavú kožušinu starostlivo celú vyčistenú, naširoko zívnem. Naposledy sa započúvam do zvukov z okolia, krútiac ušami na všetky strany a keď nazačujem nič podozrivé, pár krát obkrúžim a udupem labkami miesto na spanie, obložené mäkkučkým machom a skrútim sa do klbka, pričom si chvostom obkrútim telo. Pomaly zaspím.

Tangleclaw ♂ - 11. listopadu 2012 22:27

Paprsky zlatavých odstínů hladily koruny stromů. Z polí, pastvin i kopců se vytratila veškerá barva a denní život. Světlo mizelo. Den pomalu končil, zatímco jsem zamyšleně posedával utajeně v pozadí a poslouchal velitelčin ustaraný hlas. Jako pokaždé jsem si našel osamocené místo mezi keříky, abych nebyl někým z ostatních vyrušen z poslechu. Přestože se do některých událostí moc nezačleňuji, spíše bývám svědkem neboli tichým pozorovatelem a klan mou duhu charakteru zdaleka nespatřil, vnímám každé shromáždění, při čemž se konkrétní problém snažím vyřešit sám, a to v nitru své duše. Ten zvláštní pach mě tolik nezneklidňuje. Zneklidňuje mě spíše velitelčin proslov. Cítí, že není něco v pořádku. Klan je v nebezpečí. Náš les se mění, řekla. Les může být nebezpečný, řekla. Jako válečník mohu svému klanu pomoci především lovem, což mě přinutí prozkoumat ty, kteří nedávno získali své první učedníky. Naštěstí si pamatuji pár fíglů a parádních triků, jak bojovníka překvapit. Dříve jsem fungoval jako učitel vyvíjejících se koťat. Věnoval jsem se jim od východu do západu, přes nepříjemné horko či deštivý den. Zkrátka kdykoliv a kdekoliv. Natěšená koťata na výcvik nedospávala rána. Nemohla se totiž dočkat, jaký úkol pro ně připravím tentokrát, zda nalovit pár hlodavců k večeři pro klan a nebo najít lišku, co krade zásoby na zimu.. Během uvažování se shromáždění posunulo o krůček dál, kdy odešla všechna koťata a starší do svých pelechů. Kočky kolem si vzrušeně vyměňovaly názory, zatímco jsem ze svého poklidného místa pozoroval naší velitelku Linderstar, která byla zabrána do čištění svého kožíšku. Byl jsem v tu chvíli možná jediný, kdo z takové dálky kočku vyššího postavení šmíroval, a tak jsem raději uhnul pohledem směrem k neznámému kotěti. Zvláštní. To mrně vidím poprvé.. ..není divu. Později bylo kotě zmíněno v dokončeném proslovu. Vítej, Shadow, pomyslel jsem si s pohledem upřeným přes dav koček na domácího mazlíčka. Nový přírůstek. Tím lépe. Každá pozornost je k něčemu dobrá, když není mířená ke mně. Po zaregistrování svého jména jsem se poklidně odebral vykonat svou činnost - noční hlídku. Přivítání nového kotěte přece počká na další den. Mrzutě a mlčky jsem se propletl davem jako stín. Ano, nastává chvilka samotářství. Naplněn myšlenkami již uplynulého dne se blížím k východu z tábora.

StarClan - 12. listopadu 2012 16:33

Pro Tangleclaw. Odchod na hlídku Jdeš k východu z tábora, zrovna když Warsong rozežene zbytek koček, z nichž některá byla na Shadow hrubá, poté se všechny kočky začínají trousit do svých pelechů Na tebe však čeká ještě hlídka. U vchodu sedí Deepblack, a mluví se svým učedníkem Blackpawem, který nebyl na shromáždění, je vidět, že je podrážděná. Asi jí Backpaw rozmrzel. To bude veselá hlídka... "Můžeme vyrazit?" zeptá se tě Deepblack a nečekaje na odpověď se vzedne a rozejde e na hranice táboru.

Tangleclaw ♂ - 12. listopadu 2012 21:31

Ano, nastává chvilka samo -. Jen tak tak se vyhnu z cesty mladému učedníkovi Blackpaw. Kam on má namířeno? Něčí otázka mě ihned donutí se probrat a poohlédnout se kolem. Na svůj nechráněný levý bok se již nespoléhám. Levá strana děje pro mě přestala v mládí existovat. Není tam. Zmizela, nadobro zmizela z mého pozorování, přičemž jsem donucen si konkrétní děje odhadovat v mysli. Nesympaticky našedlé oko, kterým zachycuji částečně jen obrysy. Hluché ucho, kterým.. vlastně nezachycuji žádný zvuk. Opravdu žádný. Ach, pravý bok mi však zůstal - musím si ho chránit. K této zvláštní vadě jsem přišel před více než pár měsíci v boji s nepřítelem. Páchne podrážděně, ta kočka, a naštvaně. Kdo jiný, než-li Deepblack, pomyslím si s lišáckým úšklebkem ve tváři. Nenadechnu se ke svému slovnímu projevu, jelikož je odpověď zřetelně jasná a můj přístup k okolí stálý - nepromluvím, dokud je třeba a ten správný čas. Abych nebyl o pohled na zneklidněnou válečnici ošizen, přidám se ladným pohybem pravým bokem směrem k ní. Říká se, důvěřuj, ale prověřuj. Byl bych přece blázen, kdybych zvesela kráčel z opačné strany.

Silvercare ♀ - 24. listopadu 2012 20:04

Na rozpouštějícím se shromáždění. Vrátila jsem se na shromáždění a čekala, co bude dál. Většina koček tu ještě seděla a prohlížela si Shadow nedůvěřivým pohledem. Chudák kočka… to se snad ještě nikdo z nich od příchodu Moonfanga nepoučil? I když pravda, nemohu posoudit, jaké to bylo tenkrát době, možná byli ještě nepřátelštější. Náhle se Warsong rozešla směrem k nám. Řekla poznámku, na kterou jsem raději nereagovala, jen podrážděně pleskla ocasem. Nebylo dobré pouštět se do koček, ať už do té malé hromádky neštěstí, nebo někoho z klanu. Není divu, že i ostatní kočky směřovali naším směrem několik nemilých slov. Naštěstí je zvládla Warsong rozehnat a tak se všechny kočky pomalu rozešly do svých pelechů. Vždyť už byl večer, i poslední hlídka pomalu vyšla na svou pouť po hranicích našeho teritoria. Spát nakonec šla i Warsong a tak jsme na shromaždišti zůstali už jen já, Moonfang a Shadow. „Tady jsem ti přinesla mák, ab se ti lépe spalo, tedy pokud budeš chtít,“ řekla jsem směrem k Shadow. Položila jsem jí ho k nohám. Nechtěla jsem jí nutit, aby ho sežrala, přeci jen, nemusí mi ještě věřit a násilím bych si opravdu její důvěru nezískala. „Všimla jsem si, jak neklidně jsi spala,“ dodala jsem a chvíli počkala, jestli Shadow nebude ještě něco chtít. Nakonec jsem se také s přáním dobré noci vydala do svého pelechu.

Shadow ♀ - 26. listopadu 2012 08:00

I'm surprised... Záporné emoce nenaladěných koček okolo jednoduše odvracela varovným vrčením a podrážděným prskáním, aby jim ukázala, že rozhodně není nějaké schlíplé kotě, které by si něco nechalo líbit a přepere je jednou tlapkou, ale o to více jí překvapením poklesla tlamička, když se jí stará velká kočka zastala před ostatními. Už teď věděla, že tohle bude její další přítel v tomto nehostinném světě ostrých drápků. Jejich oči se krátce spojily, srdce několik tepů bily stejným rytmem a mezi nimi bylo jasno - temně šedá kočička si byla jistá, že Warsong může věřit a věnovala jí dokonce jedno vděčné mňouknutí. Mladá šedá kočička léčitelka přinesla v tlamičce trochu zrníček máku, které kočička nedůvěřivě očichala, ale nechala být. "...Já..." Zkusila začít, ale pak s sebou trhla. "...Tys...Mne viděla spát?!" Oči se jí rozšířily děsem - copak ji všechny kočky sledovaly jak spí? Ale pak si vzpomněla, jak se složila u Moonfangova boku tam na vyhlídce nad pelechem. "...Ach...Já...Děkuju..." Hrábla nervózně tlapkou po zemi a ještě za ní broukla přání dobré noci, když odcházela, než jantarový pohled opět skončil na temných zrníčkách máku. Měla by je sníst?

Blackgale ♂ - 26. listopadu 2012 20:28

soukromá zpráva od Blackgale ♂ pro Doupě Vlezu do doupěte k Lindenstar a když ji uvidím, pozdravím ji svým specifickým způsobem. Tak tady mě máš. Neslyšným krokem přijdu přímo k ní, nemohla mě slyšet ani vcházet, ani žádné zvuky okolo nory, které by ji na můj příchod připravily, takže o mě věděla až když najednou zahlédna moji hlavu nakouknout do její nory. Jsem si ale jistý, že tak zkušenou vůdkyni jako je ona to nerozhodilo. Jo, nebyl jsem na shromáždění, nějak jsem ho prošvihnul. řeknu tónem, ze kterého se nedá vyčíst nic. Stále se jí dívám do očí a stojím nehybně jako socha. Poslouchám co mi říká a je toho hodně, dost na to, abych o tom dlouho přemýšlel. Takže, mám teda špehovat... proč ale posílá zrovna mě? Nezdálo se mi, že by mě kdy Lindenstar měla zrovna v lásce nebo mi důvěřevala... a to ani nemluvím o tom, že jsem jenom učeň. Dobrá, jenom bych rád věděl: Proč zrovna já? Jsou tu i starší a zkušenější než já, třeba Deepblack. A také jsem si nemyslel, že mi budeš důvěřovat s ńěčím tak důležitým. Vím jaký jsem. Ale dobrá, jdu na to. řeknu a hned po odpovědi vyjdu z jejího doupěte, poté opustím tábor tak, aby mě nikdo neviděl.

StarClan - 27. listopadu 2012 21:17

soukromá zpráva od StarClan pro Pro Blackpaw. „Dávám tento úkol tobě, protože si myslím, že jsi na jeho splnění nejlepší. Ano, Deepblack je skvělá válečnice, oddaná klanu, avšak tento úkol není pro ni,“ odpoví ti Lindenstar a přikývne, že můžeš jít. Vydáš se tedy na cestu, obejdeš hlídku a vydáš směrem k území jezerního klanu. Po cestě se ještě pokusíš zamaskovat svůj pach. Jdeš opatrně místy, kde tě není vidět, jak na území svého klanu, tak u hranic jezerních, když uslyšíš, jak se blíží jejich hlídka. Rychle se tedy schováš a čekáš, co se bude dít. Hlídka, dvě kočky, přijdou téměř až k tvé skrýši. Jedna z nich zavětří. „Cítíš to také?“ zeptá se hnědě mourovatá kočka. “Jo,“ zavětří ta menší černá s bílými tlapičkami. „ to je tu cítit všude.“ „Ale co to je?“ zeptá se mourovatá. „To nevím, nikdy jsem to ještě necítil. Ale na druhé straně jezera to cítit není. Musí to přicházet od lesa.“ „Myslíš, že je to nebezpečný?“ „To nevím, ale zatím se toho nemusíme bát, pokud to nepostoupí až do našeho tábora.“ „Tak proto je teď tady tak málo myší… Na druhé straně totiž jsou.“ „Vidíš, to mě nenapadlo,“ odpoví černobílá, „a pojď už, máme být dávno v táboře.“ „Stejně je to divný,“ zakončí mourovatá a už zase jdou cestou kolem jezera hluboko na své území. Vypadá to, že jsi zůstal nezpozorován. Můžeš se tedy v klidu vrátit do tábora, odpověď pro Lindenstar máš a jít hlouběji do území jezerních by mohlo být riskantní. Navíc, když zvážíš cestu zpět, akorát se vrátíš k ránu, kdy vychází hlídka.

StarClan - 02. prosince 2012 19:14

Pro všechny. Zbytek večera - ti co neodepsali. Lakefrost Vyslechla sis velitelčina slova, o kotěti už jsi z včerejší noci věděla a tak tě příliš nepřekvapila. Vydala ses tedy do pelechu a Suunbowpawa si poslala do pelechu učňů s příslibem zítřejšího tréningu. Shadow a Moonfang Na mýtince už jste zůstali sami, všechny kočky odešli a tak jste se ba také odebrali do pelechu válečníků. Ať už si Shadow bylinky vzala nebo ne. Tangleclaw Hlídka s Deepblack zůstala stejně tichá, jako její začátek. Deepblack byla celou dobu zadumaná, asi jí dělala starosti ubývající kořist. Navíc jsi jí nechtěl dráždit zbytečnými otázkami. Na hlídce se nic zvláštního neudálo a tak jste se vrátili v klidu do tábora. Ten už byl prázdný, všichni byli zalezlý ve svých pelechách, a tak jste zakryli vchod a vydali se do pelechu také. Druhý den ráno. Nastal další den. Počasí bylo ještě přívětivé, slunečno, jen trochu foukal vítr, to bylo dobré, na to, že začátek období padajícího listí se neúprosně blížil. Jsme na přelomu léta a podzimu. Zvláštní pach, o kterém včera Lindenstar mluvila, v táboře tolik cítit nebyl. Stačilo však vyjít o kousek dál směrem na sever a svědil vás čumák. Co se dalo dělat, klan potřeboval každou tlapku a tak i s hrozbou ve vzduchu, vás obešla Deepblack s těmito úkoly: Moonfang Máš na starosti ranní hlídku a máš s sebou prý vzít Shadow, aby viděla hranice táboru. Při hlídce můžete lovit, jestli bude příležitost. Shadow Máš jít s Moonfangem na obhlídku hranic tábora, což je příjemné, protože nemusíš zůstávat v táboře s tolika kočkami. Silvercare Tentokrát se máš postarat o starší, aby se mohli učni věnovat zkoušení lovu. Tangleclaw Dnes nemáš žádný speciální úkol a tak se vydáš na lov, klan přeci potřebuje každou packu. Lakefrost Hned ráno vezmeš svého učedníka na první lekci, začne ho učit lov. Na obchůzku hranic půjdete až večer při hlídce. Subowpaw Jak ti učitelka slíbila, půjdete se učit lovit. Ráno si pro tebe přijde do pelechu. Warsong Zůstáváš v pelechu, pochrupáváš si spolu s ostatními staršími, když tě překvapí Silvercare svým příchodem. Firefly Noc byla překvapivě klidná a tak ses dobře vyspala. Jako obvykle se ráno vydáš na obhlídku území a případný lov.

Lindenstar ♀ - 02. prosince 2012 19:24

V pelechu, později u vchodu do tábora. Celou noc, už od odchodu Blackpaw jsem nezamhouřila oka, měla jsem výčitky. Neměla jsem ho posílat na tak riskantní výpravu, i když potřebujeme jakékoliv informace… V noci jsem jen klimbala, ale celou dobu jsem byla při smyslech, více jsem nezabrala. I tak jsem zůstávala celou noc v pelechu, nechtěla jsem, aby mě nějaká z koček zahlédla venku, nechtěla jsem, aby se o mě bály. Dost starostí, kterými jsem je zaplavila na shromáždění. Až ráno, když vysvitlo slunko a klan se začal probouzet, jsem vyšla ven. Bylo na mě poznat, že nejsem ve své kůži, i únava, avšak ne všichni by to dávali za vinu bezesné noci. Každý ví, že si dělám starosti o zápach lesa. Kývla jsem na pozdrav těm, které jsem potkala. Pomalu jsem došla až k východu z táboru, stáhla jsem křoviny, které jej chránili a čekala, až kolem půjde hlídka.

Blackgale ♂ - 02. prosince 2012 22:07

soukromá zpráva od Blackgale ♂ pro Na cestě zpět Takže, oni očividně ví tolik jako mi. Ne že bych čekal něco jiného. Ale už sem se bál, že mě našli. Počkám až bude čistý vzduch, mezitím přemýšlím. Má cenu jít ještě dál? Všechno co sem potřeboval jsem se dozvěděl a pochybuju, že z hlídek obcházejících území z toho dostanu víc. Nejlepší bude se vrátit. Počkám na vhodný okamžik a poté se vydám zpátky na území lesního klanu. Slunce už pomalu začíná vycházet a já se pomalu ploužím k táboru. V dost špatné náladě, celá noc a ráno na nohou není něco, po čem by každý toužil. To mě musela poslat, abych jí zjistil takovou blbost? Příště ať se takovou dálku plouží sama, a ještě v noci nepřátelským územím. Muset být každou chvíli ve střehu, jestli tu nebude nějaké nebezpečí, a ještě s tím pachem, ať už znamená cokoliv. Už sem na dohled tábora, kouknu se na vchod a hlasitě zívnu. Tohle je poprvé, co jsem si to dovolil. Tak snad bude Deepblack soudná a nechá mi dneska pokoj. A jestli ne... no, byly i horší dny.

Tangleclaw ♂ - 03. prosince 2012 20:17

"Dobré ráno," pronesu šeptem, lehce se ukloníc bradou k zemi. (Východ z tábora.) Tišší hlídku jsem jakživ nezažil. Tichý zůstávám převážně já, ale že by mlčel i můj dvojník? To se stává.. ne, vlastně se to nestává vůbec. K mému překvapení páchly hranice jen po kočkách z Lesního klanu. Žádný vetřelec, žádný cizinec. Není nad to se v klidu vyspat. Jsme v bezpečí. Probudil jsem se téměř před svítáním, kdy mě černočerná tma donutila poohlédnout se po doupěti učedníků. Někteří dnes začínají s první lekcí lovu. Jestlipak ještě spí? Ano, jak jsem již ve svých myšlenkách zmínil - spal jsem v klidu a bezpečí, ale klouby zaostávaly. Pelech zůstal přes noc vlhký. Opravdu páchnu stářím a opravdu mi začínají vrzat klouby? Poslední dobou je tomu, bohužel, tak. V tom zavane větřík, jenž s sebou přinese neskutečnou únavu. Lindenstar není ve své kůži. Utrápená velitelka. Chudák kočka. Cítím, jak se mi na zádech ježí kožich, a proto se rozhodnu vyletět na ranní sluneční svit. Ach, jen kdyby mi to ty zrádné klouby dovolily. Přes zelený palouček se s těžkou hlavou dostanu k východu, kde vyčkává. Na co? Na koho? Se zamračením zaženu své otázky rychlostí blesku a dovolím ranní rose navlhčit své bříško. Posadil jsem se totiž k druhému okraji našeho východu. “Dobré ráno,” pronesu šeptem, lehce se ukloníc bradou k zemi. Tma. Není tu. Zmizela. Ne, stále tu sedí a vyčkává a já ji umožňuji svou veškerou důvěru tím, že se nebojím ukázat svůj nemocný bok. Věřit je pro mě něco tak těžkého, ale přesto se snažím spřátelit.. se svou nedokonalostí. Lov čeká. Každá tlapka nutná. Já vím. Vím to. Rád bych si však poslechl velitelčina ranní slova. Instinkt mi však napovídá, že se moc dobře nevyspala.

Firefly ♀ - 03. prosince 2012 20:18

Les pri brlohu. Ráno sa vytiahnem obozretne z brloha a keď skontrolujem pachy v okolí a som si istá, že nič nie je nablízku, uvoľnene natiahnem predné labky pred seba a príjemne si natiahnem celý pružný chrbát. Nato sa pustím do rannej očisty, pričom sa nechávam zohrievať slnečnými lúčmi. Mmm, dneska to vyzerá na pekný deň. Ale vietor už nie j taký teplý, pomaly ale isto sa ochladzuje. Za chvíľu bude musieť začať premýšľať nad zhromaždením potravy na chladné obdobie. Obliznem si papuľku. V zime je život osamelej mačky snáď najhorší, nedostatok potravy, chlad, a hlavne samota...niekedy prekáža. Tiché zamraučanie v žalúdku mi pripomenie, že by nebolo zlé nájsť si nejaké raňajky, a tak sa vyberiem hlbšie do lesa s úmyslom nájsť a uloviť si myš, či pinku...či ideálne oboje. Trochu ma pritom dráždi ten cudzí pach, ale snažím sa sústrediť výhradne na svoj lov.

Moonfang ♂ - 03. prosince 2012 21:48

Tábor a okolie Moje oči vďačne vyprevádzali Warsong na jej ceste ku brlohom starších. Jej zásah mne aj malej Shadow hodne pomohol. Pohľady ďalších klanových mačiek aj naďalej nesľubovali nič dobré, ale aspoň na nejaký čas budeme mať od nich pokoj. I keď... až začne naozaj ísť do tuhého, môžu byť nepríjemné. Vytrhol som sa z myšlienok a prihovoril sa chumáčiku srsti, schovanému medzi mojimi prednými labami: "Poď, pôjdeme sa vyspať. Dnes to bol ťažký deň. A ak si správne spomínam, ráno mám hliadku." Zdvihol som teda zadok zo zeme a pomaly som sa vybral ku môjmu, vlastne, teraz už nášmu brlohu. Nechal som Shadow vojsť prvú, za ňou som vošiel ja. Pre dvoch tu síce veľa miesta nezostávalo, ale stále lepšie ako spať vonku. Cítil som totiž vo vzduchu vlhkosť, a ak by som spal vonku, ráno by som mal kožuch mokrý od rosy. Natiahol som sa tak, aby som videl na vchod a aby som prípadného neželaného návštevníka mohol náležite privítať. Zívol som a pozrel na Shadow: "Ak by si chcela, mohla by si ísť ráno so mnou. Nebudeš musieť zostávať v tábore plnom mačiek a lepšie sa zoznámiš s okolím. A navyše, mohol by som ti ukázať, ako sa lovia vtáky." Počkal som na odpoveď, ak nejaká bola a potom som zaspal. Zobudil som sa skoro. Chvíľu som naďalej ležal v brlohu bez pohnutia, skúmal som zvuky tábora a až potom som vyšiel z brlohu. Dôkladne som sa ponaťahoval a potom som sa poobzeral po mojej spoločníčke. Tábor ešte spal, ale pri vchode som zazrel Lindenstar a Tangleclawa. Znepokojilo ma to, ale nedal som na sebe nič znať. Počkal som, kým dokončí rannú toaletu Shadow a vybral som sa za oboma mačkami. "Dobré ráno," pozdravím.

Shadow ♀ - 04. prosince 2012 22:13

...Welcome in my nightmares... Kočky se rozešly, pomalu a s nevraživými pohledy, nicméně smrákalo se rychle a všichni už se těšili do vyhřátých pelíšků alespoň na ty sladké sny, když už má přijít obtížná doba. Huňatá zježená srst pomalu zase slehávala, ale jakmile hlubší hlas mohutného válečníka zavrněl jí na hřbetu, otočila k němu hlavu trochu poplašeně. Nadzdvihl se a pomalu vykročil ke svému doupěti, když kočička mňoukla: "Už běžím..." Popadla rychle do tlamičky hlávku makovice a rozeběhla se za ním, aby ho dohnala a nejistě kráčela vedle, našlapujíc opatrně s hlavou vysoko zdvihnutou, aby temná zrníčka nevysypala. Hrdě nacupitala do skrýše, když jí Moonfang dal přednost a nacpala se až dozadu, aby se tam její společník vešel a složila makovici na zem, aby mohla mluvit. "Půjdu s tebou ráda - nechci tu s nimi zůstat..." Zamručela tiše a zamračila se, jako by všechny ty kočky stáli přímo kolem ní, rychle však potřepala hlavou a rozhodnutá si vzít něco málo makových zrn na lepší spánek, který by ji nevyčerpával hrůznými sny ho požádala: "Pomohl bys mi, prosím - sama to nezvládnu..." Přistrčila k němu tlapkou makovici a když ji vzal do tlamy přikrčila se a otevřela zubatou tlamičku, zaklánějíc hlavu, aby do ní mohl nasypat sladká zrna. Složila se stulená u jeho boku s hlavou zabořenou do jeho srsti, kterou drsným jazykem olízala. "Dobrou..." Špitla tichounce, než dvě jantarové oči zaklaply, jak na ně tlačila těžce únava po tom dlouhém a náročném dni a za chvilku už poklidně oddechovala. Ale ráno bylo velmi těžké ji vzbudit...

Lindenstar ♀ - 05. prosince 2012 08:35

U vchodu do táboru. (TC, MF) Zamyšleně jsem hleděla do vchodu táboru. Zamyšlení přešlo v ospalost, skloniva hlavu podřimovala jsem. Tábor stejně ještě převážně spal. Až náhle, uslyšela jsem kroky. Poměrně pozdě, jsem se na Tangleclawa otočila, to tou ospalostí, normálně by ho mé smysly zachytily už dřív. „Dobré ráno, Tanglecawe. Jak se cítíš k novému dni?“ padne otázka, která by se normálně zdála frází, avšak já chci vědět, jak se cítí. Jestli v jejich hlavičkách není nějaká veš, něco, co by mělo být řečeno. „Co si myslíš, o včerejším shromáždění, je čeho se bát?“ zeptám se ještě, když vidím, jak se zdálky blíží Moonfang. Ano, právě s ním jsem chtěla mluvit… Ale teď je tu Tangleclaw. Neměl by to slyšet, nechci, aby celý klan věděl, že zatěžuji učedníky. „Dobré, dobré Moonfangu,“ odpovím. „Zrovna se tu bavíme o včerejším shromáždění, co si myslíš ty, máme se čeho bát?“ zeptám se. A kde je vůbec Shadow, vždyť byla pořád s ním… „A co Shadow, byla v pořádku? Vím, že jí mohlo být nepříjemné, že jsem o ní mluvila, ale musela jsem její příchod klanu sdělit,“ odpovím mírně provinile, vím, že jsem se k ní včera chovala nepřátelsky. Počkám, až oba dva domluví, jestli se do debaty přidá i Tangleclaw, jsem jedině ráda. Ve chvíli ticha, najednou promluvím k Tangleclawowi, vlídným avšak přesvědčivým hlasem: „Potřebovala bych mluvit s Moonfangem o samotě, mohu tě poprosit Tangleclawe?“ Tangleclaw odešel, obtížně vydechnu. „Moonfangu, ty máš teď hlídku, že? Budeš brát i Shadow?“ zeptám se pro jistotu. Přešlápnu, evím, jestli je špatné, co jsem udělala. „Až půjdete, cestou asi potkáte Blackpaw. Prosím vezměte ho s sebou do táboru. Bude asi hodně ospalý,“ řekla jsem a ve skrytu duše doufala, že se nebude Moonfang více ptát.

Tangleclaw ♂ - 05. prosince 2012 18:29

"Pokud si důvěřujeme a rozumíme si navzájem, není čeho se bát." (Východ z tábora.) Velitelčina otázka mě mile potěší. “S hvězdami nad hlavou se usínalo přijatelně,” uznaně přikývnu bez sebemenšího náznaku úsměvu. “Tím lépe se vstávalo. Vím, že při nás Hvězdný klan stojí a ochraňuje nás,” odmlčím se. Rozhodně nechci mluvit o sobě. Jak se cítím? Ano, Lindenstar, bojím se. Pach mě znervózňuje a při pomyšlení, že je náš klan v nebezpečí.. “Pokud si důvěřujeme a rozumíme si navzájem, není čeho se bát.” Konečně se po pár větách na mém obličeji vykouzlí pousmání. Není čeho se bát. Co jsem to právě vyslovil? Opak pravdy? Další popřání dobrého rána mě vytáhne ze zadumání a v mžiku se otočím. V odpověď pokynu mladému Moonfangovi hlavou. To musí být ta kočka z včerejšího večera, o které se velitelka v otázkách zmínila. Shadow. Mezi rozzlobenými kočkami vypadala vskutku zranitelná. První noc musela být velmi těžká. Chápu to. Snažím se to pochopit. Velice rád bych se zeptal též na první dojmy z nového dne, ale zarazí mě velitelčina prosba o odchod. Co to bude dnes? Pták? Myš? Upřímně? Cokoliv. Jen ať splním úkol a pomohu se zásobou. Provinile a co nejrychleji projdu kručinkovým závěsem z tábora, aby ti dva nestačili zaregistrovat nervozitu, která se víří mým tělem. Je dobře, že netuší. Nerad bych.

StarClan - 06. prosince 2012 21:27

Pro Tangleclaw. Na lovu. Vyjdeš z tábora ven, abys nepřekážel v rozhovoru velitelce. Po chvilce cesty se zastavíš. Kde bude asi dnes nejlepší lov? Nakonec se rozhodneš pro část lesa, která se více blíží teritoria jezerních. Větří se tam lépe, toho sis všimnul už včera. Chvíli se les jeví prázdný, žádná myš, ani kousek ocásku, ale náhle ucítíš hryzce. Po chvíli ho i zaměříš svým zrakem. Můžeš se pokusit ho ulovit, snad budeš dostatečně šikovný, a i to štěstí by mohlo pomoci…

Silvercare ♀ - 08. prosince 2012 20:35

Ve svém pelechu, u starších. (WS) Ráno vstanu v celku normálním čase, když se probudím, zamyslím se. Co se mi zdálo? Co… překvapivě nic. Klan je v nebezpečí a já nemůžu pomoci, nemám věštecké sny, jako obyčejně. Super! Cuknu fousky, vůbec se mi nelíbí, co se děje, vím, že ve vzduchu něco visí, ale nedokážu říci víc. Ale nějak bych pomoci měla… zamýšlím se, když se protahuji. Pomalu vylezu z pelechu a rozhlédnu se kolem. Lindenstar spolu s Moonfangem sedí u vchodu, něco tam probírají, jinak je tábor ještě v klidu. Už vím… jen doufám, že Deepblack neodešla z táboru. Vydám se jí hledat a potkám jí v pelechu pro válečníky, zrovna když se chystá jít ven. „Dobrý den Deepblack. Přemýšlela jsem, jak pomoci klanu, co kdybych se dnes postarala o starší, aby učni mohli zahájit výcvik?“ zeptám se. Dopadne na mě Deepblakčin zrak, nějak nikdy nevím, co si o jejím pohledu myslet. „Dobře, to nám pomůže. Řeknu to učňům,“ odpoví obvykle neutrálním, chladným tónem a ihned odejde. Já se tedy vydám do pelechu ke starším. „Dobré ráno,“ pozdravím nahlas. „Přišla jsem se na vás podívat a poklidit vám tu, aby učni mohli jít lovit potravu.“

Moonfang ♂ - 09. prosince 2012 17:46

Ranný pokec (východ z tábora) S rešpektom kývnem Tangleclawovi, keď som si už istý, že ma starší kocúr vidí. Mám voči nemu určitú dávku obdivu, napriek svojmu obmedzeniu je to stále veľmi schopný bojovník. Na otázku Lindnenstar najprv zdvorilo otočím jedno ucho, potom sa už k nej obrátim priamo. Chvíľu som ticho a premýšľam, potom začnem pomaly rozprávať: "Deje sa niečo, čomu plne nerozumieme. A podobne, ako všetko neznáme, vzbudzuje aj toto obavy. Je našou povinnosťou zistiť, čo sa deje. Keď spoznáme nepriateľa, už sa nebudeme musieť báť neznámeho, ale už budeme vedieť, čo ďalej. Priznávam sa, mám obavy... ale práve to ma ženie zisťovať, čo sa deje, pretože ja strach nemám rád. A zo všetkého najviac sa neznášam báť niečoho, čo ani nepoznám." Zarazene som si uvedomil, že tu odkrývam svoje myšlienky aj pred kocúrom, o ktorého postoji ku mne samému nemám ani potuchy. Aby som zakryl rastúce rozpaky, zvihol som labku, pár krát som ju oblízol a potom som si ňou prešiel srsť na tvári. Lindenstarinu poznámku o Shadow som pprijal tak trochu ako záchranné lano. Videl som, že klanová vodkyňa si zrejme už uvedomila, čo spravila, a tak som si povedal, že jej to nedám pocítiť. Teda... odkedy prišla Shadow... sám seba nespoznávam. Rýchlo som odpovedal: "Mačky z nej neboli zrovna nadšené, a ona z nich už vôbec nie. Dali jej pocítiť, že ju považujú za príťaž... Navyše, ona nie je zvyknutá žiť vo veľkej spoločnosti, pôjde dnes so mnou na hliadku, aby tu nebola sama. Silvercare jej dala včera trochu maku, má ťažké nočné mory. Bolo ju zložité ráno prebudiť, navyše si ma v polospánku pomýlila s niečím nie zrovna priateľským a sekla mojim smerom. Nezazlievam jej to... Ale už ide, aha." Shadow som nechal pred mojim brlohom, nech sa dá do poriadku, kompletne sa prebudí a zrovná si myšlienky. Teraz už zrejme bola pripravená vyraziť. Prítomnosť Lindenstar jej zrejme náladu nezdvihla. Pomohlo by, keby sa jej vodkyňa ospravedlní a trochu lepšie vysvetlí, prečo koná tak ako koná... Vzdychnem si. Potom ale zostanem prekvapene žmurkať, keď Lindenstar slušne, ale predsa len vyhodí Tangleclawa. Čo sa deje? Jej ďalšie slová to ešte viac zamotajú. Blackpaw? Uvedomím si, že som ho naposledy videl včera na Silvercarinej vyhliadke, ale potom som z neho nevidel ani chlp... Čo robil vonku v noci, a sám? "Dobre... ak na neho natrafíme, pôjde s nami," poviem na koniec a čakám, či ešte má niečo Lindenstar na srdci.

Warsong ♀ - 09. prosince 2012 18:06

Spím... nespím (pelech starších) Po tom úplne úžasnom zhromaždení som dokrívala k pelechom a stiahla som sa do svojho kúta. Zazerala som na celý svet. Jediné, čo ma mrzelo bolo, že som mohla zazerať len jedným okom. Páni, kým som ešte mala dve oči, to bol pohľad! Nuž... bejvávalo. A čo ma tak vytočilo? Ach, ako obvykle... vlastná nemohúcnosť. Keby som mala aspoň tú nohu zdravú! Lenže... rys vykonal svoju prácu poriadne. Liečiteľ, čo ma dával dohromady mi síce vravel, že mám byť rada, že mi tú nohu vôbec dokázal zachrániť, lenže... načo mi je, keď je nefunkčná? Tangleclaw je stále bojovníkom, aj keď má len jedno oko zdravé. Lenže chromá mrzáčka už bojovať nemôže... Zlostne som si odfrkla sama nad sebou. Našťastie prišiel spánok a zachránil ma pred ďalšími nepríjemnými myšlienkami. Snívalo sa mi, že som sa motala okolo tábora, keď mi udrel do nosa dráždivý pach. Skôr ako som sa nazdala zhustol do nepriehľadnej hmly, vytvaroval sa do akejsi príšery a skočil po mne. Zobudila som sa celá naježená a vrčala som ako za mladých čias. Aby mi nebolo ľúto, začala ma bolieť chromá noha. Zrejme aby mi nebolo ľúto. Ľahla som si pohodlnejšie a zložila som si hlavu na packy. Vonku ešte len začínali blednúť tiene, ešte to bude chvíľu trvať, kým sa vôbec oplatí vyjsť z brlohu. Zrejme som zadriemala, lebo ma prebudil až hlas Silvercare. Silvercare? Prečo prichádza ona? Vzápätí dostanem odpoveď a tak sa zdvihnem na nohy a vykrívam von. "Dobré ráno aj tebe. Heh, majú tí učni šťastie. Dnes by som ich veru poriadne popreháňala!"

Lakefrost ♀ - 09. prosince 2012 21:49

Končící shromáždění Pobaveně cuknu vousky. "To víš, že půjdeme na lov! Hned zítra ráno. Ale teď už běž do pelechu, ať jsi zítra čerstvý; chcíplotinu trénovat nebudu!" brouknu dobromyslně. Mému učedníkovi se rozzáří oči a dá se do veselého předení. Znovu zvednu hlas: "Myslím to vážně, teď už běž," dloubnu do něj čumáčkem a slavnostně dodám, "dneska spíš přece poprvé v učednickém doupěti." Když Sunbowpaw odběhne, sednu si na tvrdou zem a chvilku si zamyšleně myju kožíšek. Učedníkovo nadšení na mé pocuchané nervy působí jako balzám. I tak ale stěží skrývám zneklidnění. Sleduji Shadow a Moonfanga, jak mizí ve vstupu do jednoho z pelíšků. Milá kočička, ta Shadow, pomyslím si, až pobere trochu odvahy, bude z ní dobrá válečnice. Jen kdyby k ní některé kočky nebyly tak nepřátelské... Pohledem přelétnu stříbřitého Moonfanga a usměju se. Minimálně je v dobrých rukou. Všichni už zmizí v doupatech. Ještě na okamžik se podívám nahoru, kde se na nebi leskne Stříbrná kožešina. Hvězdný klane, prosím, ochraň maličkou Shadow. A chraň celý náš klan. V lese je něco zlého, s každým dnem to cítím víc a víc. Tiše si povzdechnu. Ačkoli mám svůj klan, moudrou velitelku, svého malého učedníka, stále se cítím být osamělá. Ten pocit je v mém nitru už odedávna; ale teď, když jsem se konečně stala válečnicí a učitelkou, ještě zesílil. Mám ostatní kočky z klanu upřímně ráda. I přesto se však občas cítím, jako bych byla sama na celém šitém světe. Kdo by to do společenské a vždy veselé Lakefrost řekl? pomyslím si napůl pobaveně. Zahledím se znovu do míst, kde zmizeli Moonfang a Shadow. Ne každému je předurčeno najít spřízněnou duši. Někdo musí být věčným poutníkem, vyslovím tiše, sama pro sebe. Pak zatřepu hlavou. Domyju si tlapku, vykročím ze stínu a zamířím do doupěte válečníků. Uvelebím se v pelíšku a upadnu do bezesného spánku. Ranní lov Vzbudím se brzy a ve skvělé náladě. Stíny včerejšího večera jako by byly na míle vzdálené; ani neznámé nebezpečí už mě tak neděsí. Trošku si upravím kožíšek a nadšeně se rozběhnu do doupěte učedníků. Nakouknu dovnitř. "Hola hola, jsi vzhůru, Sunbowpaw?" zavolám polohlasně. Všimnu si jakési těžko identifikovatelné hromádky strakaté srsti. Jemně do ní šťouchnu tlapkou. "Dneska jdeme lovit, pamatuješ?" usměju se, "až se umyješ, sejdeme se venku před vchodem do tábora. Pospěš si, kořist nečeká!" Cestou k východu zpozoruji skupinku koček. Jsou to Lindenstar, Tangleclaw, Moonfang a Shadow. Uctivě jim kývnu na pozdrav. Lehce vyklušu ven z tábora a nadechnu se svěží vůně ranního lesa. Mezi stromy prosvítají paprsky slunce, opírají se do mé šedivé srsti. Posadím se a čekám na svého učedníka. Když konečně dorazí, zvednu se a mávnu na něj ocáskem. "Teda, jsi rychlý jako blesk," mňouknu jízlivě. Pak se ale rozzářím: "Pojď, budeme lovit ve skalách. Kousek odtamtud znám skvělé místo, kde je spousta těch dobrých myší s pruhem na zádech," navrhnu. Počkám, co mi Sunbowpaw odpoví, a pak se bok po boku vydáme k západní hranici našeho území. "Jak se těšíš na svůj první lov?"

Lindenstar ♀ - 11. prosince 2012 18:52

U vchodu do tábora (Mf, Sh) Poslechnu si oba názory. Docela se liší, Tangleclaw vypadá klidně. A nebo jen říká polovinu pravdy a v duši ho cosi trápí? Zato Moonfang je výřečnější. "Neboj, přijdeme na to, co nám tu dělá problémy a postavíme se tomu," odpověděla jsem. Byla jsem ráda, že Moonfang dokázal říct, co ho trápí a neužíral se s tím uvnitř. Za chvíli přišla i Shadow, jen jsem jí kývla na pozdrav, věděla jsem, že mě nemá příliš ráda, nechtěla jsem jí více rozrušovat. Stejně si s ní budu muset ještě promluvit... Potom, co Tangleclaw odešel na lov, Moonfang se Shadow si vyposlechli, co jsem měla na duši. Vypadali, překvapeně z toho, že Blackpaw není v táboru. Jen mě prosím netrapte zbytečnými otázkami... Naštěstí Moonfang se neptal, jen odsouhlasil, o co jsem ho žádala. "Děkuji, už vás nebudu zdržovat, můžete vyrazit," řekla jsem, zvedla se a pomalu odcházela do svého pelechu s úmyslem si na chvíli zdřímnout, i když jsem tušila, že to je zatím nemožné...

StarClan - 11. prosince 2012 20:29

Pro Firefly. Hurá na lov! Vydáš se tedy hlouběji do lesa. Chvíli tě dráždí ten cizí zápach, ale jak se ponoříš do vůní lesa, nic už tě nemůže zastavit. Náhle ucítíš myš, že by? Dokonce myš? V poslední době jich tu příliš není. Jak zavětříš více, ucítíš pod myším zápachem ještě jeden a ne příliš příjemný, zápach lišky. Liška je velké nebezpečí a tak se i přes to, že opustíš myš, vydáš po jejích stopách. Její pach je podle síly z dnešní noci. Stopy tě zavedou až na hranici tvého území a území lesního klanu. Cítíš, že pach pokračuje k nim. Rozhodneš se tedy pro jistotu zajít za Lindenstar, abys jí varovala. MH: S MF s Sh se akorát mineš, LS už je ve svém doupěti.

Firefly ♀ - 11. prosince 2012 21:30

Červené nebezpečenstvo. Všetko ide ako po masle, kým sa mi do myšieho pachu nezamotá aj líščí. Prefíkané tvory, ktoré útočia od chrbta... Kam mala namierené? Obozretne ju stopujem, pričom neustále vyhodnocujem, či sa niekde nezastavila a či jej pach nie je až príliš čerstvý, aby som sa s ňou nestretla. To by nebolo príliš príjemné, okrem toho sa bojím, že by sa motala okolo môjho pelechu. Jej pach ma však zavedie až na územie klanu lesa. A pokračuje až zaň. Práve teraz keď sa začína obdobie padajúcich listov a ešte k tomu je tu všade ten zvláštny pach to nie je najpríjemnejší návštevník. Nikdy to nie je príjemný návštevník. Možno ju hliadky už zavetrili, ale... Pootvorím papuľku aby som nasala citlivejšie pachy z okolia, ...ale líščí pach je čerstvejší ako mačací. To znamená, že tu bola až po hliadke.  Musím varovať Lindenstar. Líška by im mohla spôsobiť celkom vážne problémy. Opatrne sa rozhliadnem a prekročím pomyselnú hranicu, vyznačenú pachom, pričom sa začnem nehlučne presúvať po lese smerom k táboru klanu. Cestu si ešte celkom dobre pamätám. Pri tábore klanu sa však zastavím trochu od vchodu a postavím sa tak, aby vietor zavial môj pach do tábora. Nepatrím už do klanu, a bolo by neslušné vkĺznuť tam nepozorovane, tak dám o sebe takýmto spôsobom vedieť, načo sa posadím bokom od vchodu a čakám, či mi bude dovolené vstúpiť dnu alebo niekto pošle Vodkyňu lesného klanu ku mne.

Silvercare ♀ - 12. prosince 2012 11:02

Mezi staršími. (WS) Usmála jsem se na to, co pověděla Warsong. Mám tu kočku ráda, i přes to, že už sama nemůže lovit a je odkázána na ostatní, není tak zahořklá jako třeba Grassblade. Naopak i ke Shadow byla velmi přátelská. „Tak doufám, že to za trest neodnesu já,“ mrknu na ní. „Ale co se děje, že bys chtěla prohánět učně, něco tě trápí? To tě včera tak rozrušilo to shromáždění?“ Vzpomněla jsem si na včerejšek, Warsong tam jako jediná ze starších zůstala sedět až do konce. …že by jí tolik zaskočilo, co říkala velitelka? „Musíme být silní, ale my to zvládneme. Tohle je náš les, nenecháme ho nějaké neznámé smradlavé zrůdě,“ dodala jsem. Když jsem prohodila pár slov s Warsong začala jsem se starat o to, proč jsem tu byla. Prohlédla jsem pelech starších. Kdy naposledy jsem měla službu u starších? Už ani nepamatuji… asi ještě když jsem se učila na válečnici, stejně jako současní učni. „Vyměňovali vám včera učni podestýlku? Vypadá to, že ne,“ řekla jsem, když jsem si k ní přičichla, opravdu nevpadala čerstvě. „Já vám jí vyměním, a potom donesu nějakou snídani, doufejme, že už lovecká výprava bude zpět,“ odpověděla jsem a vyběhla pro slibovaný čerstvý mech.

Sunbowpaw ♂ - 12. prosince 2012 11:46

Večer – směr pelech učedníků. Že by další nový učedník v našem klanu? No, proč ne… Podívám se na Shadow, to jestli jí přijmeme nebo ne, nechám na starších, přeci jen, to je jejich starost. Navíc má učitelka mě už pomalu zaháněla do pelechu. „Jasně, a taky se na to moc těším…“ mňouknu vesele. „Tak tedy zítra na lovu…“ dodám stejně veselým tónem a rozeběhnu se do svého nového pelechu. Vlezu dovnitř, Pebblepaw už se také ukládá ke spánku, ještě si čistí záda, jen Blackpaw chybí. Všimnu si jen jeho udusaného místečka. Co by asi tak řekl na to, kdybych mu jeho dolíček zalehnul… napadne mě poťouchle, ale dovedu si představit drápy, zuby a bitku, jakou by to rozpoutalo a tak si raději ušlapu vlastní místečko vedle Pebblepaw. Po chvíli spokojeně usnu, přeci jen, zítra mě čeká velký den. Ráno – Pelech učedníků a lov. (LF) Ráno mě ze spánku probudí jemné šťouchání do zad. Nech toho Pebblepaw… zacukám packami. Až po chvíli si uvědomím hlas mé učitelky, v cuku letu jsem při smyslech a kompletně probuzený. To jsem tolik zaspal? Jsem to ale myší mozek… Dokonce i ostatní učni už jsou pryč. Jo, jo, už jsem vzhůru,“ odpovím spěšně Lakefrost, naštěstí se nezlobí, ona není jako Deepblack. „Hned tam budu,“ ujistím svojí učitelku a začnu se spěšně mýt, abych učitelku příliš nezdržoval, už takhle se cítím hloupě, příště musím říct ostatním, aby mě probudili. Že oni mě tam nechali naschvál? Teď však nemám čas je hledat, abych jim vynadal, to stihnu jindy. Vyběhnu z učednického pelechu, ku východu z tábora, cestou potkám Lindenstar a tak jí uctivě kývnu na pozdrav a pokračuji v cestě. U vchodu ještě poktám Moonfanga a kočku, o které včera mluvila Lindenstar. „Dobré ráno,“ pozdravím, avšak plynule pokračuji v cestě dál, až konečně vyjdu ven, kde sedí Lakefrost. Zhluboka se nadechnu, ale nic zvláštního necítím. (O tom divném smradu nemluvím.) Čekal bych, že les tady venku, mimo tábor, bude jiný… bude cítit, více lesově. No, třeba dál… „Pomiň, že jsem zaspal,“ řeknu omluvně, připraven si sypat popel na hlavu. Ale hned poznám, že mi bylo vše odpuštěno. „Myši? Super, ty mám moc rád!“ odpovím nadšeně Lakefrost. Najednou si ale uvědomím, že vlastně ani nevím, jak se loví, nikdy jsem na lovu nebyl, vždyť jsem teprve vytáhl nos z táboru. „Ale ukážeš mi nejdříve jak je nejlépe lovit, že jo? Ještě jsem to nedělal,“ řeknu téměř omluvně po cestě na Lakefrostino místečko.

StarClan - 12. prosince 2012 13:38

Pro Firefly. Sedíš vedle vchodu do táboru Lesních, slyšíš odtamtud kočky, je zvláštní, že si tě ještě nevšimli, asi jsou zabrané do vzájemné konverzace. Dokonce se poblíž tebe protáhne jeden mladý učeň (SBP). Až najednou za sebou uslyšíš vrčení. Deepblack, jak jinak. "Firefly? Co ty tady? Vždyť víš, že už nepatříš k našemu klanu, nemůžeš se tu jen tak procházet," řekne přísně. Sama ale víš, že si to nesmíš brát osobně, Deepblack taková prostě je. Jakmile ji oznámíš svůj záměr, že víš o nebezpečí na území lesních, odpoví už o malinko přívětivěji: "No, dobře. Pojď a drž se u mě." Jdeš tedy za Deepblack. Projdeš skrytým vchodem do táboru klanu, už je to delší doba, co jsi tudy šla, ale pořád si to pamatuješ. Potkáváš kočky, které znáš, i zcela neznámé. Zrovna u vchodu sedí Moonfang s cizí tváří (Shadow), která je však trochu cítit po dvounožcích. Další koho potkáš je Silvercare vybíhající z doupěte starších, ta tě však spálí pohledem a jde dál. (Nikdy tě neměla ráda, avšak dodnes nemáš ponětí proč.) Dojdete středem mýtiny až ke starému spadlému stromu, který kryje vchod do doupěte velitelky. "Počkej tady, dojdu se podívat, jestli tam Lindenstar je." řekne ti Deepblack a protáhne se kolem větví někam dál. Deepblack se vrátí coby dup a řekne ti: "Velitelka tě může přijmout. Ale nezdržuj jí příliš dlouho, je dnes unavená." Můžeš vstoupit dovnitř, Deepblack zůstává na místě a oddaně hlídá vstup.

Tangleclaw ♂ - 12. prosince 2012 16:19

Okamžitě se ve mně probudí touha po lovu. (Les u teritoria klanu Jezerních.) S viditelným oddechem se dostanu ven z našeho tábora. Uff.. jsem pryč, pomyslím si. Celou dobu, co jsem u těch dvou posedávál, mě děsil fakt, že tam vlastně nemám co pohledávat, ale mile mě překvapilo postavení mladšího válečníka. Vycítil jsem to. Respekt a obdiv. Takových kocourů si vážím. Když se zastavím, přemýšlím, kam bych se dnes vydal. Vzhledem k lepšímu větření se rozhodnu pro část lesa, která se blíží teritoriu klanu Jezerních. Klid a přírodní krása mě zavede k myšlence, že bych mohl s potravou navštívit doupě starších.. co to je? Zavětřím, abych přibližující se pach vůbec rozeznal. Myš? Ne! Hryzec! Okamžitě se ve mně probudí touha po lovu. Přikrčím se. Kde jsi? Postižení mi brání ve výhledu z levé strany, a tak si chráním jen pravou, modlíc se, aby shodou náhodou nechroustal svou zelenou snídani vedle mého nemocného boku. Lov začíná velmi dobře. Tamhle je, poskočí mi srdce vzrušením a poděkováním osudu, že si malé zvířátko počkalo přímo tady. Přímo tady v křoví. Bez váhání přitisknu břicho k chladné zemi a oko upřu na pomalu se pohybující bod opodál. S ladnou přirozeností postoupím blíže a blíže ke kořisti, která zatím nic netuší. Příliš brzy. Krůček po krůčku. Prosím, větvičko, nepraskej. Zvířátko, neboj se, pohrajeme si. Tlapku po tlapce. Blíže Tvé smrti. Hryzec důvěřivě zacuká čumáčkem a zakousne se do své malé svačinky. Chroupe, tak blízko své smrti. Zpomalím frekvenci tepu. Vteřiny napětí. Nakrčím tlapky, připraven ke skoku. Zvířátko vyjeveně zvedne pohled k neznámému zvuku a skoro okamžitě vezme nohy na ramena. Jen vyskočit a chňap. Bolestné zapískání se rozlehne tichým lesem. Zápasí o život se vší vervou. Zatnu zuby tak, abych mu znemožnil obranu. Poslední Tvá slovíčka? Ne, jen má; lovec ulovil kořist. Dlouho se mi tak dobře nedařilo. Možná mám štěstí, pobaveně mrsknu vousky, když s hrdostí v chladných očích odnáším svou hračku z místa útoku.

Shadow ♀ - 12. prosince 2012 16:50

...Ještě chvilku, mami... Z temného hlubokého spánku beze snů i nočních můr mne postupně probral láskyplný hlas a drsný jazyk, ulizující lehce rozčepýřenou srst na hřbetě. Cosi jsem rozespale zažbrblala a nepřála si, než spát dál, ale on se jen laskavě zasmál, že jsem s ním chtěla přece jít lovit. Malátně jsem zdvihla hlavu a zamrkala zlatýma očima, než jsem zhluboka zívla, ceníc dlouhé bělostné tesáky na celé okolí. "Už jdu...Jen...Ještě chvilku..." Zašvihala jsem laškovně ohonem ze strany na stranu a zase složila hlavu na tlapky. Vykoukla jsem z Moonfangova úkrytu na úkryt klanu a opatrně položila tlapku do vlhké trávy poseté stříbřitými kapkami rosy. Zvedla jsem hlavu a zavětřila ve vzduchu po pachu nejrůznějších koček a snažila se rozeznat ty známé, ale cosi kousavě odporného mne dráždilo v čumáčku až jsem musela kýchnout. Poklepala jsem nad tím nechápavě hlavou a začala si upravovat srst, když mluvil můj ochránce s tou příšernou kočkou, co si říkala vůdkyně. Odmítala jsem přijít blíže, dokud se od něho nevzdálila a i pak jen s naježenou srstí.

Moonfang ♂ - 12. prosince 2012 21:50

Smer hliadka Lindenstar odišla a tak sa ku mne konečne pridala Shadow, ešte stále naježená a zazerajúca na vedúcu mačku. Nechával som to na teraz tak. "No, tak myslím, že môžeme konečne vyraziť," povedal som nahlas a zdvihol som sa. Vzápätí som zvdavo vyvalil oči na Deepblack a Firefly , ktoré si to veselo mierili kamsi do tábora. Kývol som im na pozdrav, ale ďalej som to už neriešil. Len som potichu povedal Shadow: "Tá druhá mačka, čo bola s Deepblack, je Firefly. Tiež bývala kedysi u dvojnožcov. Čo ale robí tu a teraz? Hmm... myslím, že keď sa vrátime, sa to dozvieme. Dobre, takže začneme teraz s hliadkou." Pomalým krokom som vyrazil ku hranici, tak, aby mi Shadow stačila. "No... a teraz k lovu. Sledoval som ťa vtedy v lese, keď si nechcela ísť s ostatnými mačkami. Išla si na to dobre. Lenže je tu pár vecí, na ktoré si musíš dať pozor. Prvá a najdôležitejšia je vietor. Vždy musí viať od koristi smerom k tebe. Ináč ťa zacíti a ujde. Druhá vec je terén. Pokiaľ je to možné, vyberaj si cestu tak, aby si bola pokiaľ možno čo najlepšie krytá. Či už krovím, alebo vysokou trávou. Vždy si skontroluj, kam kladieš packy. Praskot vetvičky, na ktorú stúpiš, môže znamenať, že zostaneš s prázdnym bruchom." Zostal som na chvíľu ticho, aby som si utriedil myšlienky. Oči mi pritom padli na Shadow. Hoci sa snažila, zrejme jej z toho množstva informácií praskala hlava. "Ja viem, je toho veľa. Lenže ako som ti povedal, polovicu z toho robíš inštinktývne. Na tebe samotnej je, aby si samu seba skontrolovala a urobila to, na čo tvoj inštinkt zabudol. Navyše, lov na zemi je o mnoho ľahší ako lov v korune stromu. No hej, aj to sa dá, i keď je to nebezpečnejšie." Čuchom som skontroloval jeden zo stromov, kde sme si robili značky na označenie teritória. Potom som sa postavil na zadné packy a oprel som sa prednými o kmeň stromu. Začal som škriabať a popri tom som vysvetľoval: "Teraz obnovujem značku. Znamená, že ten, kto prejde pomedzi tieto stromy, vstupuje na územie lesného klanu. Ešte sa o to pár krát poobtieram a môžeme ísť ďalej. Kúsok odtiaľto je miesto, kde rastie veľa borovíc a takmer vždy je tam nejaká veverička. Môžeš ju skúsiť uloviť."

Firefly ♀ - 15. prosince 2012 23:29

Blackpaw, milá ako vždy- pred vchodom brloha Lindenstar. Sedím nehnute a čakám, kedy nejaká mačka zacíti môj pach. Prekvapí ma, že mladý čierny učeň prejde okolo a nezaregistruje ma, ale jednoducho zostanem na mieste. Viem, že niekto už si príde overiť kto tu číha. Deepblack ma nenechá dlho čakať. Ahoj Deepblack. Neprechádzam sa, mám oznam pre Lindenstar ktorý myslím, že by mala vedieť. Odpoviem jej pokojne a na pozdrav myknem končekom chvosta. Nato zmením sed na stoj a potichu sa pretiahnem vchodom do tábora. Je mi to tu tak známe, akoby som stadeto odišla len včera. Pomyslím si s nostalgiou. Keď stretnem Moonfanga, odkývnem mu na pozdrav hlavou a prezriem si malú mačku pri ňom. To bude určite to mača ktoré mi spomínal Blackpaw. Od dvojnožcov. Snáď jej ostatné mačky nerobia príliš problémy. Silvercare tiež slušne pozdravím, aj keď ona mi to oplatí pichľavým pohľadom. Príliš to neriešim, teraz mám na mysli iné veci. O chvíľu už stojím pred vchodom do brlohu Lindenstar. Postojačky čakám, ale Deepblack je rýchla, takmer hneď sa vráti. Samozrejme, vybavím to rýchlo. Uistím ju. Ďakujem. Mňauknem a už zmiznem za spadnutým kmeňom. Keď vojdem do brlohu, periférne spoznávam tieto priestory, avšak hlavnú pozornosť venujem Lindestar. Prepáč, že ruším tak neskoro Lindenstar. Ospraveldním sa najskôr, a potom prejdem priamo k veci. Na svojom území som zachytila pach líšky, tak som ju stopovala aby som sa uistila že odišla, avšak jej pach viedol až na územie klanu lesa. Bol dosť čerstvý a vieš, aké dokážu byť líšky prefíkané a aké škody môžu narobiť. Mali by ste si dávať pozor, brala som ako povinnosť varovať vás. Snažím sa to povedať čo najstručnejšie. Rada by som vedela aj či Lindenstar niečo vie o tom zvláštnom pachu, ale...Deepblack hovorila že je unavená. Nebudem ju ešte viac zaťažovať.

Blackgale ♂ - 05. ledna 2013 14:36

V lese Zrovna obejdu jeden hustý keř (naco se jím taky prodírat, že) a zahlédnu Moonfanga s Shadow, jak tam značkují jeden strom, ke mě jsou otočeni zády. Tak zrovna na tu nemám teď náladu. Zatím si mě nevšimli, tak prostě pokračuji v cestě dál, nesnažím se ani být nějak zvlášť tichý nebo se skrývat, na to jsem až moc unavený a naštvaný, navíc mi až tak nezáleží na tom, jestli mě uvidí nebo ne. Shadow na mě vždy syčí s takovou nenávistí, jako bych se dopustil velezrady a celý klan uvedl do zkázy jen proto, že mi to prišlo strašne zábavné. No, něco takového bych nikdy neudělal, na to jsem až moc hrdý a tvrdohlavý. Zajímalo by mě, proč je na mě pořád naštvaná. Je to proto, že jsem jí shodil ze stromu, proste me nemá ráda, nebo je prostě nedůvěřivá a já jsem se prostě ocitl na nejvyšších příčkách jejího seznamu zlých koček, spolu s Lindenstar, jak tak vidím. Asi to budou všechny tři možnosti.

Lindenstar ♀ - 06. ledna 2013 15:05

V pelechu vůdkyně. (FF) Já tam Blackpaw neměla posílat, co když ho dostihne jejich hlídka? Co když se potká s tím divným smradlavým tvorem? Raději jsem tam měla jít sama… Z přemýšlení mě vytrhne náhlý příchod Deepblack. Co se děje, už se vrátil? Vyskočím rychle a nohy, ale ona mi jen oznámí, že za mnou přišla Firefly. Firefly? Vždyť u nás nebyla už pěkně dlouho… aspoň se jí můžu zeptat, jestli neví více. „Ať jde dál. Prosím počkej, před mým pelechem. Nikoho kromě Blackpaw nepouštěj,“ zadám instrukce Deepblack, alespoň budeme mít klid. Jak Deepblack odejde, vejde Firefly. „Vítej v našem klanu.“ pozdravím jí, sednu si a obmotám ohon kolem nohou, aby viděla, že se v nejbližší chvíli nechystám po ní skočit. „Tak co máš na srdci?“ zeptám se a Firefly začne mluvit o lišce, kterou cítila na svém území. Liška na našem území? Musíme hned jednat, hlídka zrovna vyrazila. Nesmí jí potkat, jedna kočka na lišku nestačí… proběhne mi hlavou. „S liškami není žádná legrace. Musím hned varovat klan. Počkej chvíli tady, jen to zařídím,“ řeknu a vyběhnu z pelechu. Naštěstí hned u dveří sedí Deepblack a tak na ní začnu chrlit informace. „Na našem území je liška, běž varovat hlídku a potom prosím sežeň kočky na shromáždění, budeme muset poslat bojovníky, aby jí vyhnali pryč.“ Deepblack ihned vyběhla pryč, věděla, jak moc je tato zpráva důležitá. Já se hned vrátím do pelechu za Firefly. „Snad bude vše v pořádku,“ řeknu jí a zase se usadím, jako předtím a chvíli se zamyslím. Jak jen říct co potřebuji a neprozradit příliš? „V posledních dnech mám pocit, že se s lesem děje něco zvláštního. Co si ty myslíš?“ zeptám se jí opatrně.

StarClan - 06. ledna 2013 15:06

Pro Moonfang Shadow a Blackpaw „Psi mají své pány, kočky mají otroky,“ Amanda Bellová Na hlídce. Ať se Blackpaw snažil jakkoliv nepozorovaně protáhnout, Moonfang si ho stejně všiml, a že pamatoval na slova Lindenstar, vzal ho s sebou po zbytek hlídky. Shadow ani Blackpaw moc nadšeni nebyli a tak se unavený Blackpaw táhl až kus za Shadow, která šla s Moonfangem v předu. Další strom a další značkování, jak byl Moonfang zabraný do škabání stromu, Shadow do pozorování Moonfanga… nikdo si nevšiml blížící se lišky. Liška byla vyhládlá a tak se vrhala po nejjednodušší kořisti, po Shadow. Vyskočila do vzduchu a dopadla by na její záda, kdyby si však Blackpaw v tu chvíli lišky nevšiml, pohotově nezareagoval a nesrazil ji na zem. Odkouleli se o kousek dál. Toho si Moonfang už samozřejmě všiml. V tu chvíli přiběhla Deepblack a tak jste tam stáli, tři kočky Pokud se přidá i Shadow, tak čtyři, ale může mít strach a schovat se. proti lišce, navzájem se měřili, syčeli na sebe a přemýšleli, co dál. Čekám od vás nějakou akci, co s liškou provedete.

Moonfang ♂ - 06. ledna 2013 17:14

Líška! Už keď som dostal príkaz od Lindenstar, aby som pribral k hliadke aj Blackpawa- ak na neho narazíme, bolo mi jasné, že z toho budú problémy. Ako na potvoru sme na mladého učňa naozaj natrafili a ja, pamätajúc si na príkaz vodkyne, som ho musel zastaviť a držať s nami. Shadow syčala ako podráždená zmija, Blackpav hádzal nezúčastnené ksichty a ja som sa zo všetkých síl snažil udržať túto chásku pohromade. Vzhľadom na to, že učeň mal toho po prebdenej noci tak akurát, sústredil som sa na Shadow. Zároveň som sa tým snažil odpútať jej pozornosť od mladého kocúra, ktorý sa (musím ho niekedy pochváliť) veľmi múdro držal pozadu. "Aha, ďalší značkovací strom. Hmm... zdá sa, že ho predchádzajúce hliadky vynechali." Znovu sa zdvihnem na zadné labky a poriadne sa opriem do kôry borovice. Začnem škriabať. Lenže, v prostred škrabania sa zarazím. Teraz, keď som bol vyššie ako obvykle, mi do nosa udrel odporný smrad. Bol však tak slabý, že som si nebol istý, odkiaľ prichádza. Poznal som ho však. Bola to ... Hluk za mojím chrbtom ma stiahne späť na zem a ja sa naježím. Líška! Nemal som ani potuchy, kedy sa k nám dostala a odkiaľ. Prefíkane sa držala proti vetru a teraz zaútočila na Shadow. Len pohotovosť mladého Blackpawa jej zachránila kožuch. "Shadow! Na strom! Ihneď!" zasyčal som a oči som nespúšťal z ryšavého nepriateľa. Zo smeru, kde sa nachádzal klanový tábor, znel slabý šramot. Nastražil som tým smerom ucho. Šramot neprestával a tak som riskoval bleskový pohľad. Z krovia sa vytiahlo štíhle telo Deepblack. Výborne! Skúsený klanový bojovník naviac sa hodí. Čo tu ale robí? Rozhodol som sa to neskúmať bližšie. Blackpawovi sa podarilo dostať spod líšky a teraz ju tiež obliehal z väčšej vzdialenosti, pripravený zaútočiť. Boli sme traja, čo sú už slušné šance. Bleskovým pohybom som sa priblížil o pár krokov k líške a sekol som labkou. Rovnako rýchlo som sa stiahol späť. Cieľom nebolo líšku nejako zraniť, ale upútať jej pozornosť (a poskytnúť priateľom priestor na ich útok) a zastrašiť ju. Nuž, som kusisko kocúra, naježená huňatá srsť, zlostne sklopené uši, belostné zubiská a nervy drásajúce vrčanie vedia prinajmenšom pošramotiť nervy protivníka. Dúfam, že si to tá líška rozmyslí. Zranenie v boji si za týchto okolností nemôžem dovoliť.

Firefly ♀ - 06. ledna 2013 17:29

Obavy. Lindenstar okamžite koná a vybehne z pelechu varovať klan a poslať niekoho na obhliadku. Pár krát si oliznem labku a prebehnem si ňou po tvári, aby som sa očistila, no ani sa nenazdám a Lindenstar sa vráti späť. Opäť sa rovno posadím a zrovnám labky, končekom chvosta pozorne mihám vpravo a vľavo. Hádam sa to podarí. Čím kratšie tu tá líška bude, tým lepšie, sú to vychvané stvorenia. Potichu zavrním na znak toho, že tiež dúfam že sa to dá do poriadku a pozorne si Lindenstar premeriam, keď sa ma spýta tú otázku. Určite ona aj ostatné mačky z klanu ktoré chodia loviť cítia ten zvláštny pach a to, že je tu neičo zlé. Potrasiem hlavou a mňauknem: Do lesa prišlo niečo zlé, niečo, pred čím aj menšie zvieratá inštinktívne utekajú preč. Som si istá, že aj vy cítite ten zápach, ktorý to celé sprevádza.   Vyslovím svoju domienku. Bohužial Lindenstar, neviem tak celkom presne prísť na to čo sa to presne deje. Ale dosť ma to znepokojuje. Priznám sa, keďže za svoj život som ešte nič takéto necítila, a ani z príbehov nič také nepoznáme.  Možno práve vodkyni klanu pošle hviezdny klan nejaké znamenie.  Napadne ma a stíchnem, pričom pozorujem jej reakciu.

StarClan - 07. ledna 2013 21:16

Pro Tangleclaw "Tak jako tvrdohlavé děti ani kočky nelze k ničemu přimět a do ničeho nutit, a to ani tenkráte, jestliže by to bylo pro jejich dobro." Krátké příběhy aneb pokladnice pravdy. Na lovu - v lese u hranic s Jezerním klanem. Ano, des se ti skutečně daří, povedlo se ti ulovit hryzce. Jak ho zakousneš - přemýšlíš jestli jít zpět do tábora a nebo se pokusit ulovit ještě další potravu. Podíváš se na slunce, je přeci jen ještě brzy a docela se ti daří. Zahrabeš tedy svůj úlovek do země, pečlivě si zapamatuješ místo, kde leží a jdeš lesem dál. Náhle ucítíš pach myši, rozhlédneš se, až se malý tvoreček octne v tvém zorném poli. Pomalu se k ní začneš blížit, nachystám k rychlému skoku a zakousnutí do krku. Prosím zde ukonči příspěvek, nepiš o tom jak jsi dopadl.

Blackgale ♂ - 09. ledna 2013 00:03

Boj s liškou Moonfang se otočil a zahlédl mě, jak se pomalu ploužím směrem k táboru. Ne že by mě to nějak překvapilo, že. Oznámí mi, že mě zajímá a jsem jeho vězeň... dobrá tak ne, prostě mě má jen odvést do tábora a spolu se Shadow ještě musí dokončit hlídku. A já mám toho chození na celý den už dost. Možná bych se i hádal, ale na to jsem ve svém stavu neměl náladu. Také mi stačil jediný pohled na Shadow k tomu, abych to nechtěl Moonfangovi dělat ještě těžší. A tak jsem zticha a jen přikývnu, Shadow si nevšímám. Firefly říkala, že možná konečně dospívám... no, třeba měla i pravdu. Jak se říká, moudřejší ustoupí. Ale já už toho ustupování mám pokrk. Snad to aspoň Moonfang ocení. Ploužím se vzadu, slyším Moonfanga jak něco říká, ale já ho neposlouchám. Snažím se udržet při smyslech a ve stavu bdělosti tím, že neustále vnímám okolí. Stále ten smrad, furt se tu ještě stále drží- počkat, tohle je něco jiného. Začichám a ucítím trochu jiný pach, který byl a dosud překrýván všudypřtomným tajemným pachem. Vzpomenu si. Je to stejný tvor, jakého jsme před měsícem vyhnali z území klanu. Liška! To už ale jmenované stvoření skáče na Shadow a jenom díky mě se z ní nestane liščina snídaně. Bleskurychle lišku srážím na zem a poté se s ní odkutálím někam do křoví. Poté se mi podaří od ní odtrhnout (jsem přeci jen na svůj věk docela velký a silný, ačkoliv mi to v plížení spíše škodilo) a poté si i Moonfang všimne našeho zběsilého zápasu. Odněkud se vynoří i Deepblack. Bezva, tak teď aspoň máme nějakou šanci. Moonfang na sebe strhne liščinu pozornost a já mezitím zkusím lišku podběhnu a zkusím jí převrátit na záda, jako při tréninku, pokud by to bylo nemožné, prostě jí zaútočím na bok, který vypadá jako více odkrytý (pravý/levý).

Lindenstar ♀ - 09. ledna 2013 21:35

V pelechu vůdkyně. (FF) „Ani u nás není potravy příliš. Myši se najednou úplně ztratili ani králíků tu příliš není,“ odpovím Firefly. Hlavně ať nezmizí i veverky a ptáci, nevím, co bychom potom lovili. Jak daleko bychom museli potravu hledat. „Je jasné, že za to může ten zápach. Jen mě napadá, když menší zvířata utíkají, jestli to tu zvládneme my,“ ještě dodám a zamyšleně přejdu z jednoho koutu pelechu do druhého, kde si opět sednu. Že ani Firefly nemá tušení, co se děje mě znervózní, stejně tak jako myšlenka, že zápach je i na jejím teritoriu. Jestli je i u Jezerních, zaplavilo to celý les. Ale co by dokázalo vydat takové množství pachu? „Bohužel také nevíme víc. Určitě to je něco neznámého, s čím jsme se nesetkali, jinak bychom ten pach znali,“ řeknu posmutněle, protože takhle se nemůžeme připravit na boj s tou věcí. A je jasné, že ten okamžik dříve nebo později nastane. Podívala jsem se, jen tak ze zvyku na oblohu, nyní byla sice modrá, ale za ní se schovával hvězdný klan. Proč mlčíte, nepomůžeme vám? Udělali jsme něco špatně? Vím, že si teď stěžuji, ale kde jinde hledat útěchu a pomoc?

Warsong ♀ - 10. ledna 2013 12:11

Medzi staršími Silvercare nám kontroluje podstielku a medzi tým sa vypytuje, prečo som sa dnes chystala na učňov. Švihnem chvostom zo strany na stranu, nechce sa mi to veľmi rozoberať, no napokon poviem: "Je ťažké byť ešte relatívne mladou mačkou v nemohúcom tele, Grassblade by o tom vedela rozprávať. Najviac si to však uvedomujem teraz, v situácii, keď klan potrebuje každú labu. Chcem pomôcť, ale nie je to v mojich silách... a ani to už nikdy nebude." Z rozhrabávanej podstielky sa zdvihne kúdol prachu a ja pár krát kýchnem. Packou si pretriem nos, znovu kýchnem a zahundrem: "Tú podstielku už ako dlho nemenili, že je v nej toľko prachu?" Stočím pohľad ku Silvercare, ktorá tiež vyzerá ako adept na záchvat kýchania a usmejem sa. "Vieš, v lepších časoch som mohla byť užitočná aspoň rozprávaním príbehov, do ktorých som vkladala všetky svoje skúsenosti. Ale... to, čo sa deje teraz, nepamätali ani starší môjho učňovského života." Prejdem pár krokov bokom, na miesto, ktoré vyhrialo slnko, a usadím sa tam. "Nepotrebuješ u teba, na čistinke liečiteľa nejakého pomocníka? Napríklad mňa? Zbláznim sa z mojej nečinnosti..." Až potom, ako som to vypustila z tlamy, som si uvedomila, akú hlúposť som to vlastne povedala. Alebo žeby nie? S očakávaním upriem pohľad na Silvercare. Páni! To je nápad! Tam by som užitočná ešte byť mohla!

Blackgale ♂ - 10. ledna 2013 23:55
	Oprava - BOJ! Místo toho abych využil svůj trik s podběhnutím nebo zaútočil lišce na bok využiji toho, že je zaujatá Moonfangem a skočím jí na záda, kde se hluboce zaklesnu drápy. Začnu do ní divoce drápat a způsobit jí tak vážná zranění, poté z ní seskočím ještě předtím, než se stačí překulit nebo mě setřást.

Tangleclaw ♂ - 11. ledna 2013 18:58

Nevyjde to, jsem si tím jist. (Les u teritoria klanu Jezerních.) Když vzhlédnu k jasné obloze, umíním si, že budu v lovu dnes nadále pokračovat. Vrátím se za stmívání, slíbím si, protože mě vzrušuje, jak se mi neobyčejně daří. Nepamatuji si na žádný již uplynulý den, kdy bych ulovil potravu na první pokus. Pokaždé se vrátím večer, a to podle štěstí, stydíc se za to, že nejsem schopen dosáhnout rozhodně lepšího výsledku. Zahrabu vlažné tělíčko do země poblíž spadlého stromu a zahrabu místo listím. Najdu ho, ujistím se pevně. Nikdo jiný. Myšlenky se mi zatoulají k začátkům, kdy jsem se teprve učil základnímu kočičímu chování v divočině. Pamatuji si, jak jsem miloval každý nový den. Nové dobrodružství, pozorování koček z klanu a učení se novým věcem. Pousměji si, když si uvědomím, že jsem býval spíše mlčenlivé kotě, nic neříkajíc, spíše tichým pozorovatelem. Dopadne mě nervozita. Jsem si plně vědom toho, že bych se měl pomalu vrátit a hledat kořist blíže táboru. Jezerní klan, naštvaně mrsknu ocasem a najednou ucítím tu vůni. Vůni vystrašeného zvířátka. Další hračka? Zůstanu stát na místě. Musí být někde poblíž, zavrčím si pro sebe v duchu zmateně. Vždyť je to myš! Mate mě mé špatné prostorové vidění. Zaregistruji pohyb, ale nedokáži si vypočítat, kde přesně ta myška cupitá. Přilepím břicho k zemi a tipujícím směrem se začnu plížit k odhadujícímu místu. Počkej, přece. Zvířátko se znenadání zastaví a tiše naslouchá mému tepu srdce, které mi divoce buší do uší. Připadá mi to tak, pobaveně mrsknu vousky, ale obavy a nejistota mě zatíží na tolik, že nejsem schopný se znovu rozpohybovat. Nevyjde to, jsem si tím jist, zavřu pevně oči na několik vteřin. Když víčka znovu otevřu, rozhodnu se k nejistému skoku..

StarClan - 11. ledna 2013 20:49

Pro Moonfanga, Shadow, Blackpaw a Tangleclaw. „Člověk kočku v jednom kuse obskakuje, hýčká ji a snaží se vyhovět každičkému rozmaru a ona se pak sebere a odstěhuje se pryč, protože na druhém konci ulice našla domácnost, kde mají častěji rybu.“ P. G. Wodehouse Na lovu (TC) I přes to, že jsi na první pokus ulovil hryzce, příliš optimismem nehýříš, jako kdybys cítil, že se tvoje další kořist rychlému konci vyhne. A opravdu, stane se tak. Není to však chyba tvoje, větru, ani praskajících větviček. Ve chvíli, kdy vyskočíš do vzduchu, abys myši zatnul poslední ránu, ozve se kočičí výkřik. Myš se lekne a uteče na tvou „temnou“ stranu. Škoda, ale nyní je důležitější zjistit, co se děje. Když se zaposloucháš, uslyšíš, že se někde asi perou kočky. Vyběhneš tedy tím směrem, třeba tě bude potřeba… Bitva s liškou (MF, Sh, BP, TC a DB) Záměr Moonfanga zaujmout lišku vyšel, plně se na něj soustředila a tak měl Blackpaw možnost zaútočit. Vrhl se lišce přímo na hřbet, což byl dobrý tah, na chvíli lišku úplně ochromil, avšak jak se vzpamatovala, začala sebou škubat, aby ho setřásla a tak se Blackpaw raději stáhl a seskočil z ní přímo do trávy na všechny čtyři. Než se liška vzpamatovala se jí však Deepblack vrhla po levém boku, shodila jí na zem a zakousla se do břicha. V této chvíli přiběhl Tangleclaw. Liška byla chvíli bezmocná, ale zvládla Deepblack pomocí tlap odhodit vedle do trávy. Takže právě v tento okamžik před vámi leží na zádech liška, snaží se dostat na nohy, i když už je bojem a také hladem trochu vyčerpaná. Moonfang stojí před jejím nosem, Deepblack a Blackpaw vedle jejího pravého boku a Tangleclaw za zadkem. Otázka, co uděláte teď, můžete počkat jestli se liška zvedne a uteče/bude bojovat, nebo se na jí ještě pro jistotu vrhnout.

Moonfang ♂ - 12. ledna 2013 14:57

Boj Blackpaw sa s mladíckym zápalom vrhol na líščí chrbát, nedbajúc na vlastnú bezpečnosť. Našťastie vďaka môjmu ťahu zaskočil líšku úplne nepripravenú. Skôr, ako mu mohla vážnejšie ublížiť, zoskočil z nej dolu a na jej nechránený bok sa mohla vrhnúť Deepblack. Zvalili sa spoločne na zem a nastal čas na môj útok. Keďže som bol pri hlave, vrhol som sa drápmi aj zubami na jej citlivý ňucháč a krk. Driapal som a trhal čo to šlo, no líšku prebrala bolesť a začala po mne chniapať zubami. Keď mi líščie zuby prečesali srsť na prednej labke, povedal som si, že zrejme už pokúšam šťastenu pridlho, odskočil som, a nechal jeden smer otvorený, pre prípad, že by sa predsa len rozhodla stiahnuť chvost a zmiznúť z nášho lesa.

Tangleclaw ♂ - 12. ledna 2013 17:55

Teprve pak zaregistruji ten odporný pach zvířete otočeným zády ke mně. (Hranice našeho klanu.) Lesem se ozve válečný pokřik, jenž mě neuvěřitelně zmate a dopadnu tam, kde myš před vteřinou nervózně stříhala oušky. Je pryč, naštvaně zaprskám a rozhlédnu se. Moc rád bych zjistil, co se děje. Klan potřebuje nutnou pomoc, ale mé smysly mi nedovolí se uklidnit. Zrovna v tuto chvíli bych si přál druhý bok zdravý. Připadám si jako ošizený. Ošizený o to, co ostatní mohou využívat a spoléhat se na svůj pohyb, instinkt, cítění. Zmateně poskakuji mezi listím. Zavětřím, když pohledem zabloudím ke skálám, odkud cítím bílou kočku Lakefrost s jejím novým učedníkem Sunbowpawem. Ne, soustředěně se zamračím, ti určitě ne. Zachytím však o něco déle pach nervozity, agresivity a nemilosrdného boje. Bleskurychle se rozběhnu, nechajíc za sebou zahrabanou kořist někde pod zemí. Nesmím na ni zapomenout. Běh mi stěžuje strach a otázky, co se vlastně děje. Pohybuji se zlehka, jak mi to ty zrádné klouby dovolí. Ocas táhnu za sebou a hlavou se víří přibližující se silné zvuky naštvaných koček. Příběhnu v tu chvíli, kdy se Deepblack, zástupkyně vůdkyně, vrhne na bok mnohem většího zvířete, které denně mezi námi opravdu není vídáno. Chvíli mi trvá, než se zorientuji, kdo zde vystupuje. Před sebou rozeznám kocoura z ranní hlídky, Moonfanga. Po boku zástupkyně prská její černý učedník Blackpaw a na stromě nad námi se tísní vystrašené nové kotě Shadow. Teprve pak zaregistruji ten odporný pach zvířete otočeným zády ke mně. Liška, znenadání se mi zježí srst na zádech - hrůzou, ale i odhodláním k boji. Pro změnu na ni zaútočí kocour při čemž se liška nepřestává, přesto vyčerpaně, bránit. Když seskočí, napřímím se, natáhnu ocas výhružně do výše a nechávám se utěšovat myšlenkou, že bych se na ni mohl vrhnout zezadu. Nemilosrdně.. Prozkoumám pohledy ostatních. Klid, Tangleclawe, napomenu se. Možná v příští chvíli.. pokud bude opravdu potřeba..

Blackgale ♂ - 12. ledna 2013 18:12

Boj Liška byla mým útokem zaskočená, aby ne, když jsem si to naplánoval tak, aby byla příliš zaujatá Moonfangem na to, aby si mě všimla. Když se začne cukat a zkusí se překulit tak z ní seskočím, na jejím hřbetě je vidět spousta hlubokých krvácejících ran. Jak mi Deepblack říkala, tohle je technika, pomocí níž může skupina učedníků porazit většího a zkušenějšího protivníka. Tudíž se to ideálně hodí na lišku. Na nic nečekám a zatímco ostatní na lišku také útočí, já se rozběhnu k jejímu boku a začnu do něj divoce škrábat a kousat, než stihne reagovat tak se stáhnu a zopakuji to z jiné strany. Přitom lišce nechám možnou únikovou cestu.

Firefly ♀ - 12. ledna 2013 21:05

Starosti. Ani na území lesných nie je potrava? Vyhnalo to snáď korisť z takého širokého okolia? To nie je možné...čo za zviera by mohlo spraviť niečo takéto? A...čo ak to nebolo zviera? Mohli by to spraviť dvojnohý? Premýšľam, až sa mi skrčí ňufáčik. Ale Lindenstarine obavy sú možno ovprávnené. Niečo čo vyľakalo také množstvo zvierat...čo ak by to malo vyľakať aj nás? Ale...kam by sme šli? Sledujem ak Lindenstar nesvoja vstane a prejde do inej časti pelechu. Pomrvím labkami. Na chvíľku aj ja vzhliadnem na oblohu. Možno...možno by som sa mohla spýtať ostatných samostatných mačiek. Niektoré bývajú ďalej, až pri obydliach dvojnohých. Mohli by vedieť niečo viac, ak sa niekde dejú čudné veci, tak práve tam. Rozmýšľam nahlas, aké možnosti máme.

StarClan - 12. ledna 2013 21:49

Pro Moonfanga, Shadow, Blackpaw a Tangleclaw. „Tobermory se jí na pár okamžiků zahleděl do očí a pak vyrovnaně upřel zrak kamsi mezi ně. Podobně nudné otázky evidentně nezapadaly do jeho představ o životě." Saki Synchronizovaný útok tří koček dal lišce velmi zabrat, navíc si všimla, že přiběhla na pomoc další kočka. A tak raději využila volného prostoru mezi vaším obležení, otočila se a běžela pryč, někam do lesa. "Musíme za ní, zahnat jí do ostrých skal." zavelela Deepblack. OS na mapce vedle táboru jezerních, území nikoho. Byl to opravdu dobrý nápad, nikdo nechce na svém území lišku. Pustili jste se tedy všichni, i Shadow, za ní. Běžela tím směrem, a tak když jste se sehráli nebylo těžké jí zahnat kam jste chtěli. A teď jste tu seděli, pět koček, liška někde v nedohlednu. Deepblack se však rychle vydýchala, vklouzla obratně zpět do své role a začala úkolovat, co má kdo udělat: "Blackpaw, Moonfangu a Shadow vraťte se rovnou do tábora, běžte hned za vůdkyní a řekněte jí, co se stalo. Já s Tangleclaw projdeme zbytek hlídky a poté se také vrátíme." Co rozhodla Deepblack, to bylo potřeba splnit.

Lakefrost ♀ - 12. ledna 2013 21:53

První lekce Konečně se vynoříme z lesa a spatříme skály. Šedivý kámen matně odráží hřejivé paprsky ranního slunce. Od řeky vane lehký vítr, který nese pach Tangleclawa; očividně je na lovu na hranicích s Jezerním klanem. Mrsknu vousky a zastavím se. "Tak, jsme tady," otočím se na Sunbowpawa, "tahle skaliska jsou jediné místo, kde je ještě hojnost myší, zvlášť lesních myšic s pruhem na zádech." Usměju se a spokojeně zavrním. Na tenhle den jsem se těšila! První učitelská lekce! "Důležité je, abys vítr vanul vždycky od kořisti k tobě, ne naopak," poznamenám, když se Sunbowpaw usadí na plochý kámen vedle mne, "aspoň u myší, králíků a veverek si na to dávej pozor. Ptáci tě tak snadno neucítí a ryby vůbec, ale mohou tě vidět." Náhle dostanu nápad. Proč bych ho měla unavovat přednáškou, když ho můžu vyzkoušet? "Schválně: zkus mi předvést, jak se plížíš ke kořisti. Představ si, že chceš, aby tě neslyšela, neviděla ani necítila, a aby ses dostal co nejblíž." Chvíli s pobavením pozoruji, jak se můj učedník trošku neobratně plíží. Připomene mi to mé vlastní začátky. Váhu však udržuje dobře ve stehnech a našlapuje lehce, byť s trošku legrační opatrostí. Vlastně je o dost šikovnější, než bych od kocourka v jeho věku čekala. "Skvěle! Jen trochu cviku a bude z tebe nejlepší lovec celého lesa," zavrním, "jen se neboj dát do toho trochu víc jistoty a drž se blíž u země." Zatímco se Sunbowpaw plíží kolem, všimnu si, že už necítím Tangleclawův pach. Zahledím se mezi stromy a spatřím siluetu, která běží hlouběji mezi stromy. Otevřu tlamičku a zavětřím; ucítím, že je to Tangleclaw, očividně něčím rozrušený. Jsem však příliš daleko, než abych slyšela ryk boje ostatních koček s liškou. Z přemýšlení mne vytrhne až Sunbowpawovo mňouknutí. Omluvím se mu, že jsem se na něj nedívala, když mu to zrovna tak šlo. Pobaveně švihnu ocáskem a Tangleclawa pustím z hlavy. "Jen počkej, uvidíme, jak se ti povede, až budeš lovit skutečnou kořist!" ušklíbnu se, "pojď, mezi skalami se obyčejně prohání spousta lesních myšic!" Sunbowpaw se nadšeně rozběhne mezi skály. "Zpomal trochu!" volám za ním, ale nadšený kocourek už je v prachu. Bez nesnází jdu po jeho stopě. Znám skály velmi dobře; za svých učednických časů jsem tu lovila nejraději. Místní lesní myšice jsou větší a tlustší než obyčejné myši, i když trochu obezřetnější. Když se je však podaří ulovit, vystačí bez problémů na vydatný oběd pro dvě kočky. Procházím se mezi skalami, ale žádné myšice necítím. Co se to děje? Celý les má v poslední době méně kořisti, ale skály byly vždy plné malých pobíhajících tvorečků, i v dobách největší bídy. Aby myšice zmizely, muselo by je něco vyhnat nebo všechny ulovit... Vyhnat či všechny ulovit? Myšice tu žily po celé generace. Nic takového by se žádnému z kočičích klanů nemohlo podařit... "Ale kdo tvrdí, že to musely udělat kočky," vyslovím nahlas, když mi to dojde.

Silvercare ♀ - 12. ledna 2013 22:24

V pelechu starších, vyběhnuv ven a pak zase zpátky. (WS) Warsong mě překvapí otázkou na to, jestli nepotřebuji někoho na pomoc. Vzít k sobě nějakého učně? O tom jsem ani nikdy nepřemýšlela. Ale hned mi dojde, že to myslela jinak, že by chtěla pomoci ona sama. „Není to špatný nápad, ale zrovna teď nevím, co bych potřebovala. Všichni jsou naštěstí zdraví a zásobu bylinek jsem si nasbírala včera,“ řeknu trochu smutným tónem Warsong. Chápu, že by chtěla pomoci a když už běhat nemůže, tohle pro ni není špatné místo. Ale, možná… napadne mě, při vzpomínce na včerejší sběr bylinek a večerní shromáždění. „Teď mě ale něco napadlo. Včera jsi pomohla Shadow, možná, že by se v tvojí přítomnosti cítila lépe, než v mojí. Potřebovala bych, abys s ní promluvila, jestli jí něco nebolí. A taky koukla do kožichu, jestli nemá nějaké klíště,“ vysvětlím Warsong, co bych potřebovala. A to zvládne i bez léčitelských zkušeností. Vyslechnout kotě a najít klíšťata… „Přemýšlej o tom, já dojdu pro čerstvý mech,“ řeknu a vyběhnu ven se starou podestýlkou v puse. Fuj… už vím, proč tohle učni tak nesnáší. Projdu táborem do místa, kde vím, že roste zásoba mechu, ale ve chvíli, kdy se vracím stejnou cestou zpátky, všimnu si Deepblack, jak jde spolu s Firefly… Firefly! Tak tu už jsem tu dlouho neviděla… Jen doufám, že se nevrátí!!! pronesu jen v duchu, avšak na tváři je vidět, jakým naštvaným tónem bych promluvila. A přesně takový blesk hodím pohledem po Firefly. Jak se vrátím do brlohu starších, hned na okraji pustím mech a pronesu: „Je možné, že jsem tu právě viděla Firefly?“ přičemž naštvaně mrsku ocasem tam a zase zpátky.

Blackgale ♂ - 12. ledna 2013 22:59

Zpět do tábora Liška si uvědomí, že proti čtyřem kočkám nemá šanci a pláchne únikovou cestou, kterou jsme pro ni vytvořili. Hned za ní vyrážím, adrenalin ze souboje se postaral o veškerou únavu. Alespoň na čas. Jen si zdrhej, lištičko, a tady už se neukazuj, příště to bude ještě bolestivější. Spokojeně zavrním, když je liška už někde v nedohlednu. Právě jsem bojoval s liškou- no dobře, bojovali jsme s liškou- a zahnali jsme ji na útěk! A to jsem byl zrovna po probděné a prochozené noci a unavený do nejvyšší míry. Doufám, že si toho Deepblack aspoň všimla a po dlouhé době mě za něco pochválí. Ta se na mě sice ani nepodívá a hned nás všechny začne úkolovat, ale taková prostě je. A současná situace je urgentní. I tak mě to ale trochu zklame. Dobře, tak pojďme. řeknu a ujmu se vedení, chci být už zpátky co nejdříve. Únava už mě znovu začíná přepadávat, já s ní ale stále úspěšně bojuji. Protáhneme se vchodem do tábora a už míříme k doupěti Lindenstar, ze kterého cítím zvláštní, povědomý pach. Firefly? Co tu dělá? Již vcházím do pelechu Lindenstar.

Tangleclaw ♂ - 13. ledna 2013 15:48

Kdyby to bylo možné, hořel bych naštváním. (Hranice našeho klanu.) Hlídám svou stranu, aby se liška nerozhodla utéci směrem, kterým bychom opravdu nechtěli - na území Jezerního klanu, přičemž černý kocourek, po svém posledním útoku na její bok, ustoupí stranou. Zvíře se bez váhání rozběhne únikovou cestou. Zástupkyně velitelky zaprská svůj povel, abychom ji společně zahnali do ostrých skal a já nečekám, rozpeláším se v davu za strachem páchnoucí liškou. Kdyby to bylo možné, hořel bych naštváním. Nakonec se nám nebezpečné zvíře ztratí z dohledu a já nasadím triumfální výraz patřící hlavně mé rodině - klanovým kočkám. Kočkám z mého domova. Každého z nich si pečlivě přečtu a když zavadím pohledem o již unaveného černého učedníka, pousměji se. Blackpaw se dnes ukázal jako statečný dospívající válečník. Nadechnu se, abych svou myšlenku vyslovil, ale přeruší mě Deepblack. Věděl jsem přesně, že se vrátí do své staré role. Osloví tři zbývající, aby se okamžitě dostali do tábora a navštívili naší velitelku Linderstar. Já mám za úkol se postarat společně s nepříjemně přísnou kočkou o zbytek hranic. Vážně přikývnu. Musím lovit, pomyslím si, ale nahlas nic nenamítám, přestože se snažím nezapomenout místo, kam jsem si schoval mrtvé tělo hryzce. Když válečník, učedník a nové kotě odejdou do tábora, podívám se znovu mlčky na kočku vedle sebe. Náhle si uvědomím, že jsem před chvílí spatřil ve skalách učitelku Lakefrost společně s jejím novým učedníkem. Je liška dostatečně vystrašená, aby se jim vyhnula? Otázka mě donutí zavětřit a zjistit pravdu situace a podívat se svým nedokonalým viděním výhledem ke skalám mezi stromy. "Deep," oslovím pevně černou kočku. "Lakefrost a Sunbowpaw jsou stále ve skalách." Zamyšleně se odmlčím. "Myslíš si, že je liška dostatečně vyděšená a mine je?" Nervózně švihnu ocasem.

Moonfang ♂ - 13. ledna 2013 17:57

Upaľuj, ryšaňa! (hranice) Krátko potom, ako prestanem kaličiť líškyn ňucháč to ryšavá potvora vzdá a beží kade ľahšie. Až vtedy som si uvedomil, že je nás zase o jedného viacej- pribudol Tangleclav. Nemám čas premýšľať nad tým, ako sa tu objavil, lebo Deepblack zavelí ku prenasledovaniu. Vyrazíme teda za líškou a ženieme ju ku Ostrým skalám. Keď sa ryšavý kožuch stratí medzi stromami, Deepblack oznámi, že preberá s Tangleclawom hliadku a my sa máme vrátiť do tábora. Shadow vyzerá byť otrasená a Blackpaw, potom, čo opadla bojová zúrivosť, ledva zapletá nohami. Keď konečne stojíme pred vchodom do brlohu Lindenstar, poviem mladému učňovi: "Dobrý boj, Blackpaw." Potom sa otočím ku Shadow: "Nemusíš ísť dnu, ak nechceš." Do ňucháča mi vstúpi známy a predsa cudzí pach. Firefly? Čo tu robila Firefly? Spomenul som si, že som ju zazrel, keď som odchádzal na hliadku, no na ďalšie premýšľanie nemám čas, lebo vchádzam do brlohu.

Warsong ♀ - 13. ledna 2013 18:12

Kliešte a mača (brlohy starších) Vidím, že Silvercare by ma rada zamestnala, ale... akosi aj ona má núdzu o prácu. Odbehne preč aj so starým machom a nechá ma premýšľať nad zaujímavou ponukou. A tou ponukou je Shadow. Tá malá bojovníčka utečená od dvojnožcov. Nuž, nemusím dlho premýšľať. Som tvorom zvedavým, a som si istá, že tá malá má o čom rozprávať. Dostať to z nej bude ale ťažšie. No, ale pri hľadaní kliešťov v súkromí... dá sa vyzvedieť všeličo. Spokojne sa usmejem sama pre seba. V tej dobe sa už vracala späť Silvercare snákladom machu. Tvárila sa, ako keby stúpila do mraveniska. Vypľula mach a podráždene vyprskne, že zrejme práve videla Firefly. "Firefly? Nemyslím, že by sa jej chcelo vracať medzi nás. Možno bola iba zvedavá, čo sa to deje v lese. Som si istá, že aj ona už pocítila nedostatok koristi a ten podivný smrad. Mimo iné, čo vlastne proti nej máš?" Zvedavo upriem svoje jediné oko na liečiteľku a čakám, čo mi porozpráva.

Sunbowpaw ♂ - 14. ledna 2013 20:01

První lekce – ve skalách (LF) Spolu s Lakefrost jsme vyšli z táboru a pomalu procházeli lesem. Oči jsem měl vykulené, uši nastražené a natahoval vůni lesa. Nikdy jsem dále, než v táboře nebyl a teď mi to přišlo, jako kdyby celé okolí útočilo na mé smysly. Pečlivě jsem naslouchal slovům mé stejně nadšené učitelky. Mám to štěstí, že jsem dostal Lakefrost, ne jako Blackpaw, chudák schytal zrovna Deepblack. Mluvila o tom, jak se chovat, aby mi kořist neutekla. Vítr vždy od kořisti, tak mě neucítí. Myši a králíci mě cítí, ptáci a ryby vidí… zapisoval jsem si za uši. Náhle mi učitelka řekne, abych ji předvedl, jak bych se plížil ke kořisti. „Já? No, já nevím. Ještě jsme to nezkoušeli…“ znejistím, trochu se stydím. Tohle je má první lekce a hned mě chce zkoušet, před tím mě nikdo nevaroval. Ale když se podívám na pozitivní pohled Lakefrost, přesvědčí mě, že není čeho se bát a přeci jen se přikrčím a pokusím se kousek plížit – jak si představuji, že by to mělo vypadat. I když se přitom cítím jako kachna. Když mě Lakefrost pochválí, trochu povyrostu, nečekal bych, že mi to hned na začátku tahle půjde. Právě i to má vliv na mou náladu a vervu do lovení. „Tak půjdem na ty myši?“ zeptám se netrpělivě Lakefrost, div na místě neposkočím. Další její slova jsou pro mne už jen svolením a tak vyběhnu ke skalám. Když oba dorazíme ke skalám, Lakefrost se zarazí, pochopím, že větří, snaží se najít nějakou kořist, ale něco jí očividně rozhodilo. „Co se děje?“ zeptám se také zaraženě, jistota mé učitelky mě odvahy nedodává. Třeba nemůže najít žádnou kořist… napadne mě, a tak se pokusím zavětřit, ale nic neobvyklého, jiného, než jinde, pach, který by ve mně vyvolával nějaký pocit, necítím. „Tak půjdeme dál, nějakou myš najít musíme,“ snažím se Lakefrost povzbudit. Projdeme kolem skal trochu dál, nevím přesně kam. (Na sever, dál od jezera.) Když se náhle Lakefrost zarazí, vypadá to, že ucítila nějakou kořist. Pečlivě se rozhlédnu, až po chvilce také uvidím, jak se u jednoho kamene pohnula velká šedá myš.

StarClan - 14. ledna 2013 20:21

Pro Tangleclaw "Dokážete si snad představit, že byste na kočku volali "k noze"? Nebo "sedni"? Ihned by vás spražil její pohled plný neuvěřitelného opovržení." Patty Garnhamová Obchůzka území. Blackpaw, Moonfang i Shadow zmizí, hned jak vám rozdá Deepblack úkoly. Na vás je obejít zbytek území. Deepblack už se zvedne a chce se vydat na cestu, když jí zarazí tvá slova, je vidět, že jí zaujala. Na chvíli se posadí a zamyslí, potom odpoví. "Jestli šli lovit do skal, museli jít na druhou stranu skal, bývají tam pěkné myši. Tam se liška nedostane, bylo by příliš nebezpečené se přes vrcholky pokoušet dostat," odpoví ti, zvedne se a vydá zase na cestu podél jezera hranicemi území. "Navíc, myslím, že si ta liška bude chvíli lízat rády. Dali jsme jí co proto," řekne a podívá se na tebe pohledem, který v sobě má trochu méně vážnosti a zamračenosti, nežli je u Deepblack zvykem. Chvíle ticha nastane, když Deepback značkuje strom, avšak potom se vydáte dále a překvapivě se zeptá: "A jak se ti dařilo na lovu?

Silvercare ♀ - 14. ledna 2013 20:38

V pelechu starších. (WS) "Právě, protože je málo kořisti by se mohla chtít vrátit," vysvětlím Warsong své obavy, vezmu mech zpátky do tlamičky a začnu ho rozprostírat po celém doupěti. "Ale to je asi hloupost," odpovím, najednou si připadám, jako myší mozek, takhle na ostatní prskat, jen protože jsem viděla, někoho, koho nemám až tolik ráda. Navíc, ať je Firefly jaká je, ukázala nám, že se o sebe postará i sama. Posunu se zase o kousek dál a pečlivě tlapkou rozprostírám mech, přičemž mi v uších zní poslední otázka Warsong. Proč nemám Firefly ráda? Očividně jsem jediná... "Já sama nevím, prostě mi leze na nervy," odpověděla jsem neurčitě. Nechtělo se mi vysvětlovat, že je to už z doby, kdy jsem jako léčitelka začínala. Tenhdy ještě nejistá mladá kočka. A ona měla takové předpoklady stát se léčitelkou také. Nechci, aby to vypadalo, že žárlím. Ne, nežárlím... "Cítím se s ní nejistě, je mezi námi určitá rivalita," dodala jsem, čímž bych to velmi ráda uzavřela. I když postěžovat si také někdy neuškodí... "Co si myslíš o Shadow? Skusila by sis s ní promluvit? Nemusíš z ní tahat informace, co zažila, to asi ještě udělá Lindenstar. Jen potřebuji vědět, jak je na tom po zdravotní stránce," řeknu najednou, jako bych chtěla zamluvit přítomnost Firefly.

Lindenstar ♀ - 14. ledna 2013 21:07

V brlohu velitelky (FF, později BP a MF) Přemýšlím, co dále, když mi Firefly řekne, co ji napadlo. Pravda, zeptat se dalších koček u dvojnožců by mohlo pomoci ale... to by byla až příliš nebezpečná výprava. Zrovna teď, vycházet po jednom se nevyplácí a právě u dvojnožců je prostředí ještě nebezpečnější... Chvíli v tichosti sedíme, přemýšlím, co odpovědět. Stačí, že se bojím o Blackpaw, ještě vystavovat nebezpečí Firefly. "Není to špatný nápad, kočky u dvounožců by mohli vědět více. Jen se bojím, aby se ti něco nestalo. V této době opouštět své území není zrovna bezpečné," odpovím jí neurčitě. Nepodpořím jí, ani neodrazuji. "Určitě si to pořádně promysli, jestli se vyplatí takhle riskovat." Náhle uslyším nějaký šramot a mňoukání před svým pelechem. ...že by se Deepblack už vrátila? Nebo konečně přišel Blackpaw? Podívám se v tu chvíli do země. Ještě jsem jí chtěla o něco poprosit, ale do teď jsem se neodvážila. Je to neobvyklá žádost. „Firefly, mohla bych na tebe mít troufalou prosbu? Kdybys zjistila něco více, přišla bys nám to říct? Stejně jako my bychom ti poskytli informace a hlavně pomoc ve chvíli, kdy bys potřebovala…“ zeptám se jí a doufám v kladnou odpověď. V tu chvíli vejde Moonfang s Blackpaw. Shadow zůstává před brlohem. "Blackpaw," řeknu s očividnou úlevou, "jsem ráda, že jsi v pořádku zpátky." Až po něm si všimnu Moonfanga a uvědomím si, že jsem Deepblack posílala právě za ním. "Moonfangu, potkala Vás Deepblack? A vyřídila vám, že po lese běhá liška?"

Blackgale ♂ - 14. ledna 2013 22:16

Brloh Lindenstar Vejdu do brlohu Lindenstar a jak mi napověděl pach před vchodem, zahlédnu tam Firefly. Už je to dlouho, co tu byla naposledy. Kývnu na ní unaveně hlavou a mrknu na pozdrav. Poté už mě ale přivítá zpátky Lindenstar. Jak jinak, že? Klan nadevše. řeknu lehce ironicky. Nebylo to vůbec těžké, nejhorší byla ta cesta zpátky. Klidně bych si to zopakoval... až se vyspím. Poté hlasitě zívnu. Liška už je v tahu, zahnali jsme ji.

Moonfang ♂ - 15. ledna 2013 10:32

Hlásenie (brloh Lindenstar) Shadow, ako som očakával, zostane pred brlohom a ja s Blackpawom vojdeme dnu. Trochu ma prekvapí, že v brlohu ešte stále sedí Firefly, navyše štyrom mačkám už v ňom začínalo byť úzko. Snažím sa uložiť svoje mohutné telo do skladnejšej polohy a nechávam Blackpawa, aby rozprával. Jeho veľké zívnutie ale potvrdí, že skôr ako na hlásenie myslí na spánok. Tak som sa teda rozhodol objasniť to, čo sa stalo, sám. "Na hliadke šlo zo začiatku všetko tak, ako malo. Oboznamoval som Shadow s okolím, neskôr sa k nám pripojil Blackpaw. Zrovna som obnovoval značku na strome, keď na Shadow zaútočila líška. Nebol by som stihol zabrániť nešťastiu, našťastie však zareagoval Blackpaw. Práve vtedy nás dobehla Deepblack, o niečo neskôr prišiel aj Tangleclaw. Spoločnými silami sme líšku zahnali do Ostrých skál." Zamračím sa a zlostne švihnem chvostom, pokračujúc v hovore: "Lindenstar, tá líška bola hladná a zjavne zúfalá. Trúfla si zaútočiť na mača chránené jedným dospelým a druhým takmer dospelým kocúrom."

Warsong ♀ - 15. ledna 2013 10:54

Zlá nálada je preč... (brlohy starších) Sledujem, ako Silvercare buduje nové lôžko, počúvam, čo hovorí a usmievam sa popod fúzy.Je zábavné zistiť, že i naša, inak dokonalá liečiteľka, má svoju temnú stránku. A tou je žiarlivosť na jej post. Nezazlievam jej to. Byť liečiteľom je predovšetkým poslanie, mačka to proste musí mať v sebe. Je to podobné ako s vodcami klanu, tiež musia byť označený a schválený tými v Kožušine. A čo je najdôležitejšie, musia chcieť slúžiť klanu. Práve toto Firefly nemala, ináč by neodišla. Chvíľu som premýšľala, ako sformulovať svoju odpoveď, aby som Silvercare neurazila, napokon som povedala: "Neviem, prečo by si sa pri nej mala cítiť neisto. Vykonávaš svoju prácu v prospech klanu, to je to, čo sa ráta." Potom už ale reagujem na otázku o Shadow: "Určite sa s ňou skúsim nejako dohovoriť. Tá malá je zaujímavá a ja som zase zvedavá. Neboj sa, nebudem ju nútiť do niečoho,čo sama nebude chcieť. Okrem toho, ona so sebou ani nenechá robiť niečo čo nechce. He he..." Zasmejem sa a žmurknem na Silvercare. Mám čo robiť do budúcna a zlá nálada sa pobrala niekam ďaleko.

Blackgale ♂ - 15. ledna 2013 18:13

Brloh Vážně jsem neměl náladu na to cokoliv vysvětlovat, ani podávat hlášení. Proto jsem ocenil když to Moonfang vzal na sebe. Já ho jen poslouchám a představuji si, jaké to bude krásné, až se konečně budu moct stočit ve svém důlku a spát. Přitom se občas mrknu na Firefly. Musí jít o něco vážného, když tu je. Sice říkala, že se o sebe dokáže postarat sama, ale i ona si musela všimnout, že ten smrad odhání kořist. Snad chtěla požádat o radu. Nebo také to možná byla ona, kdo objevil tu lišku. Lindenstar se to přece jenom dozvěděla od někoho a Deepblack nám nepřispěchala na pomoc náhodou, jak ostatně Lindenstar sama řekla. Musí to být kvůli té lišce. Tedy, na odhalování věcí, které jsou zřejmé jsem tedy vážně odborník. pomyslím si a v duchu se ušklíbnu. Moonfang mezitím dovypráví to boji s liškou a já se nadmu pýchou když se zmíní o tom, jak jsem zachránil Shadow. Pochvaly nedostávám moc často, ono to tak už chodí když máte za učitelku někoho jako Deepblack. Bez té by to ale mohlo skončit hůře... stejně tak bez Moonfanga. A kdyby se Tangleclaw neobjevil tak by se liška mohla rozhodnout zůstat a bojovat. Jak se říká, týmová práce. Přesto se cítím na to, že bych měl ještě něco dodat. Ten zápach z lesa vyhnal většinu kořisti a podle toho co jsem viděl zdaleko není jen na území našeho klanu. Liška sem asi šla hledat nová loviště, ovšem našla jen pořádně rozzuřené kočky a stejný nedostatek kořisti jako dřív. Tou dobou už byla hlady skoro šílená, a tak doufala že se jí podaří nepozorovaně Shadow ulovit a se svým úlovkem utéct. Naštěstí se jí to nepodařilo, ale může být tak zoufalá, že se může vrátit, proto by asi bylo lepší posílit hlídky. Dole u Jezerních nenajde nic jiného než tady a ve skalách už není tolik kořisti jako dřív. Prý něco dodat, vyvinul se z toho proslov. Přitom se protáhnu a zase zívnu.

Firefly ♀ - 15. ledna 2013 19:19

Plný brloh. Po Lindenstarinom vyjadrení zamraučím. Ale...ak nič nezačnem robiť, a situácia bude pokračovať podobným tempom, bude koristi menej a menej...a všetky klany sa budú musieť presuúť. Mrazivé obdobie neprežijeme bez zásob koristi. Takže musím vyraziť trochu ďalej, aby som zistila čo sa deje. Skloním hlavu. Dám si pozor. Poviem, akoby som uisťovala nielen Lindenstar, ale aj trochu seba. Začujem vonku približujúce sa mačky a napnem svaly na stehnách, keďže tipujem že Lindestar ma prepustí a bude chcieť byť s nimi sama. Namiesto toho ma však prekvapí svojou žiadosťou. Teda... hovorí to, akoby si nebola istá či to urobím. Myslí si že som taká neprajná že by som ich nechala v štichu? Mrsknem fúzikmi. Samozrejme, toto je príliš neobvyklé a je to príliš veľká hrozba na to, aby som si to nechávala pre seba. Prídem ti povedať, ak niečo vypátram. Kývnem guľatou hlavou. Keď vojdú do brlohu Blackpaw a Moonfang, oboch ich pozdravím pohybom hlavou a natočím na ne trojuholníkovité uši. Smerom k Blakpawovi spravím nenpadné, o čosi priateľskejšie gesto. Vyzerá byť riadne unavený. To nebude len hliadkou a tou líškou....bol na nejakej misii? Učí sa rýchlo. Keďže Lindenstar ma nevykáže z brlohu, potichučky zostávam sedieť na svojom mieste a vypočujem si opis boja. Robí mi starosti že ešte aj líšky utekajú zo svojich brlohov a hľadajú si potravu mimo... musím vyraziť čo najskôr. Zajtra na svitaní. Keďže toto je vec klanových mačiek, zostávam potichu a čakám kedy ma vodkyńa kmeňa vykáže.

Tangleclaw ♂ - 15. ledna 2013 21:39

Myslím si, že to byl krátký a vzácný náznak pousmání. (Hranice našeho klanu.) Vyděšeně pozoruji rozostřené skály, chytíc se pár bodů na nich, zatímco zaregistruji za sebou tiché našlapování zástupkyně. Mlčky se posadí a já mám prostor ke svému známému gestu, a to zastříháním uší na znamení, že si její blízkosti jsem zcela vědom, i když zrovna posedává na mé temnější straně. Chvíli naslouchám jen tichému dýchání a když se černá opováží odpovědět, respektem si sednu, až se mi zježí srst za krkem. Teď nastane to její nepříjemné prskání. Jenže mé očekávání bylo špatně vyložené. Kočka mi poklidně vysvětlí, že na lov se museli vydat na druhou stranu skal, kde jsou pěkné myši. Málem jsem zapoměl, pomyslím si, měl bych se tam někdy později vydat. Liška se tam prý nedostane.. Mech vedle mě se pohne, což mi napoví, že se Deepblack pohla. Znenadání, nečekajíc na mou odpověď, se zvedne a pokračuje vstříc naším hranicím a znovu promluví, že si liška bude chvíli lízat rány. Když ji následuji, všimnu si pohledu, jež neznačí žádnou špatnou náladu, se kterou ji znám téměř denně. Myslím si, že to byl krátký a vzácný náznak pousmání. Nebuď směšný, napomenu se. Deepblack se přece nikdy neusmívá. Otřením se bokem o keře a kmeny stromů obnovím náš klanový pach. Kočka pár myších ocasů přede mnou značkuje a zeptá se překvapivě: "A jak se Ti dařilo na lovu?" Otázka mě zarazí, jelikož se s ní opravdu každý den nevídám. Nerad se svěřuji se svými výkony. Tentokrát se mi zježí srst na celých zádech. Už ne strachem, ale překvapením a nadšením. Klusem tmavou kočku dohoním a přidám se do kroku bokem, kterým mohu jakkoli doposud vnímat. "Popravdě," povzdechnu si upřímně. "Jsem rád, že mám poblíž v lese schovaného aspoň hryzce." Nervózně pozoruji své kráčející tlapky. "Rád bych pokračoval v lovu i nadále, až Tě vyprovodím do tábora," uznaně kývnu, přemýšlíc nad situacemi v našem klanu. Něco se děje a nikdo neví, co konkrétně. Dodnes mě udivují velitelčina slova ze shromáždění a o dost více příjemná nálada zástupkyně. Necítí to snad?

Lakefrost ♀ - 15. ledna 2013 23:38

První lekce - Kořist! Napjatě mávnu ocasem. Vydáme se hlouběji do skal, dál od teritoria Jezerních. Do téhle části skal je obtížnější se dostat, což ale znamená, že by tu mělo být víc kořisti. Ale pokud nebudou myšice ani tam, pomyslím si, tak co pak? Nesnažím se skrývat rozčilení - Sunbowpaw stejně ví, jak jsem z toho vykolejená. Můj učedník však trochu znejistí, když si všimne mého nervózního švihání ocasem. Asi bychom se měli vrátit. Tady to k ničemu nevede, jen Sunbowpawa znervózním. První lekce by měla probíhat pohodově. Nadechnu se, abych s ním promluvila o tom, že se vydáme zpět do tábora, když mne do nosu udeří libá vůně... Myš! Ztuhnu. Přikrčím se do loveckého postoje a plížím se kolem skalky. Za okamžik jsem tak blízko, že vidím, jak se tvorečkovi chvějí jednotlivé vousky. Napnu svaly na stehnech. Poslední zhoupnutí. Skok! Svírám myš v čelistech. Cítím, jak tvorečkovi splašeně bije drobné srdce. Ukončím to rychlým kousnutím, ještě stále trochu roztřesená. V duchu poděkuji Hvězdným. Tak přece je tu kořist, napadne mne, jen je jí rozhodně méně, než bývalo. Trošku se uvolním; už jsem se bála, že všechny myši ze skal nadobro zmizely. Otočím se a opatrně položím myš na zem před svého učedníka. Je to obyčejná šedivá myš, ne lesní myšice; šedivých myší bylo tady na severních skalách víc než dole u hranic. "Tak, to by bylo," brouknu směrem k Sunbowpawovi, "díval ses, jak jsem postupovala? Zkus mi to ještě předvést. Předtím ti to docela šlo, jen se opravdu zkus držet blíž k zemi." Nohy se mi ještě trochu třesou z toho rozrušení. Snížím se ale opět do lovecké pozice, zklidním dech a předvedu mu krátce správný postoj. "Tak do toho," dloubnu do něj s úsměvem. Když mi předvádí plížení, stále není dost přikrčený a trošku se kolíbá, ale už mu to jde o poznání lépe; má dobrou rovnováhu. Všimnu si jeho rozpačitého úsměvu. Musí se mu tohle plížení zdát dost legrační. I já jsem si na svých prvních učednických hodinách připadala jako kachna, pomyslím si pobaveně. Ještě chvíli to trénujeme, aby mu to bylo jasnější. "Pěkné," pochválím ho, "a teď ta druhá část: jestlipak víš, jak se chytá a zabíjí kořist, když se připlížíš dost blízko?" Začnu vysvětlovat, jak se dá kořist snadno uchopit drápy nebo stisknout v čelistech. Poradím mu, jak co nejrychleji ukončit život drobných tvorů. "Život je dar," brouknu, "vždycky poděkuj Hvězdnému klanu za kořist, která zemřela, abys nasytil svůj klan." Zavětřím. Po nepříjemném pachu, který jsem cítila dole u hranic, už není ani památky. Stále ho cítím, ale je vyvanulý, dokonce slabší než jinde v lese. Přemítám, zda byl dole ve skalách čerstvý, nebo zda ho odněkud nesl vítr. Byla jsem tak rozrušená zmizením kořisti, že jsem to nijak nezkoumala. V tu chvíli jsem byla přesvědčená, že ta smradlavá věc musí číhat hned za rohem, pomyslím si, ale možná jsem se zmýlila. Přece jen vál vítr; třeba ten pach přinesl odjinud. O kousek dál ucítím další myš. Jsou tu, zopakuji si v duchu s úlevou. "Co cítíš?" obrátím se na Sunbowpawa.

Lindenstar ♀ - 16. ledna 2013 09:01

V mém brlohu. (FF, BP, MF) Blackpaw vypadá opravdu rozladěně. Nedivím se mu, být celou noc pryč a teď ještě potkat lišku. Ale jestli zachránil Shadow a pomohl lišku zahnat… snad je opravdu připraven. Dále poslouchám Moonfanga, jak vypráví co přesně se dělo. „Je jasné, že úbytek kořisti pocítila i ona a jestli byla ještě mladá, méně zkušená, nemuselo se jí dařit. Měla hlad,“ řeknu zamyšleně. Lišky nikdy s lovem problém nemívali, možná je situace horší, než jsme mysleli. „Je možné, že se po čase vrátí, jestli je ve skalách stejně málo kořisti jako zde. Budeme muset být obezřetní,“ odpovím Blackapw, zacukám fousky, jako kdybych cítila nebezpečí, a potom se rozhlédnu po doupěti. Až teď si uvědomím, že mezi námi stále sedí Firefly. Je sice naším spojence, ale jsou věci, u kterých by i tak být neměla. „Firefly, děkujeme ti za pomoc, kdo ví, jak by to bez tebe dopadlo. Teď prosím, abys nás tu nechala o samotě, ale můžeš v našem táboru zůstat až do západu slunce,“ řeknu jí a počkám, až odejde. Nyní se podívám zpět na Blackpaw a hlavně Moonfanga. Chystám se mu položit důležitou otázku, i přes to, že předem odpověď téměř znám, je potřeba tuto tradici zachovat. „Moonfangu, bojoval dnes Blackpaw dobře?“ čekám na odpověď, přičemž se mu zahledím do očí, chci v nich přečíst pravdu. Potom, co odpoví, mu řeknu jen: „Děkuji, můžeš jít.“

Silvercare ♀ - 16. ledna 2013 09:38

Mezi staršími (WS) Necítím se dobře, má pravdu… a proč? Nikdy jsem v ničem nebyla dobrá, a teď mám pocit, že jsem na svém místě a přijde ona, která má stejné znalosti. „Děkuji, opravdu si vážím tvých slov,“ odpovím jí upřímně. „Jen mě znervózňuje, že nedokážu pomoci, Starclan ke mně nepromluvil,“ řeknu jí, z čeho ještě pramení mé obavy. Co když k Firefly promluvily, co když se nakonec ukáže, že je lepší léčitelka, než já, že ona má být na mém místě. Naštěstí se brzy naše konverzace přesune zase jinam a to k Shadow, jsem ráda, nechci si kazit den s Firefly, vždyť zase odejde a dlouho se neuvidíme. Dorovnám zbytek mechu v doupěti. „Zdá se, že tu mám hotovo,“ zkonstatuji, „ještě vám donesu oběd z hromady.“ „Nebo chceš jít se mnou, Warsong, třeba potkáme Shadow,“ navrhnu Warsong. A potom ať s ní, nebo sama, vyjdu na mýtinu k hromadě jídlem.

StarClan - 16. ledna 2013 10:24

Pro Tngleclaw "Nic vás tak neodrovná jko rozčílené kotě, jhož snaha cosi vám vysvětlit je marná, ačkoliv používá jen jednoslabičná slova." Pam Brownová Na hlídce Jdete s Deepblack zase dál, teď již k poslednímu značkovacímu stromu. „Každá kořist je dobrá i já dnes do klanu přinesla jen jednu pěnkavu. Loví se teď hůř,“ řekne ti Deepblack, než přistoupí k poslednímu stromu. Deepblack téměř nikdy nikoho nechválí, stejně jako Blackpawa (který by si dnes pochvalu opravdu zasloužil), avšak to co řekla, by se dalo považovat alespoň za uznání dobrého výkonu. „Jestli chceš jít lovit, je to jedině dobře, ale vrať se do setmění, tuším, že bude Lindenstar mluvit o té lišce,“ řekne Deepblack neutrálním tónem. Přičemž přistoupí k poslednímu značkovacímu stromu a provede na něm obvyklý rituál. „Já už cestu odtud zvládnu sama,“ dodá Deepblack a tím tě propustí. Buď jí můžeš přesvědčit a raději doprovodit do tábora, anebo jít lovit rovnou. Každopádně se na lov vydáš. Jdeš do míst, kde jsi lovil ráno, nejen, že tam máš stále schovaného hryzce, ale lov se tam dařil. Hryzec je stále na svém místě, ale myš už necítíš, už dávno utekla. Místo ní však uslyšíš zpívající sýkoru, po chvíli i uvidíš. Lovu zdar! Nechávám ti volnou ruku při lovu.

Firefly ♀ - 16. ledna 2013 18:36

Odchod z tábora klanu. Keď ma Lindenstar osloví, skromne zvesím hlavu. Nie je za čo. Ďakujem za ponuku, ale musím sa ponáhľať späť na svoje územie. Nech na vás dozerá hviezdny klan. Poprajem im ešte šťastie, mňauknutím sa rozlúčim so všetkými v brlohu a pretiahnem svoje ryšavé tifrované štíhle telo vchodom von z nory. Poobzerám sa naposledy po tábore, kývnem pár známym mačkám a nehlučne sa vyberiem ku vchodu, ktrým opatrne preleziem a rozbehnem sa na svoje územie. Keď prídem, venujem chvíľu značkovaniu svojich hraníc. Neviem, kedy sa vrátim, a mala by som mať územie označené čo najčerstvejšou vôňou. Mala by som sa aj ešte raz vydať na lov, ak chcem zajtra odísť tak skoro.   Premýšľam. Keď skončím, v tichosti ustrniem, pootvorím papuľku a ňuchám, či nezacítim korisť, pričom sa opatrne začnem plížiť po okolí. Líška...Ak sú už aj líšky zúfalé... musím zajtra ísť. Vnútri dospejem k pevnému rozhodnutiu.

Blackgale ♂ - 16. ledna 2013 23:58

Doupě Smutně se dívám jak Firefly odchází. Na malou chvíli jsem zapomněl že už není v klanu a tak nemůže zůstat. Nikdy jsem se jí nezeptal, proč vlastně odešla. Já jsem často uvažoval o tom, že bych odešel, hlavně když jsem byl mladší a těsně poté co Firefly odešla, ale nemyslím si, že bych to někdy udělal. Klan a to že někam patřím mám rád, ačkoliv to moc nedávám najevo. Zajímalo by mě, měla stejné důvody jako já? Chtěla prostě být sama a nenáviděla, že se musí starat i o někoho jiného? Život v klanu jí nevyhovoval? Nechtěla být svázána k jednomu místu a chtěla mít možnost prozkoumat svět? Budu se jí někdy muset zeptat. Vše se vzápětí vyvine o hodně lépe, než jsem si kdy myslel. Alespoň doufám, že se to tak vyvine. Lindenstar se na mě dívá zkoumavým pohledem, jako by jsem ji něčím velmi zaujal, poté se otočí k Moonfangovi. Její následná otázka mě dokáže probrat z té letargie, ve které jsem kvůli probdělé noci a boji s liškou. Je totiž možné, že můj cíl stát se válečníkem se stane skutečností. Pokud si to tedy nevykládám špatně a Lindenstar se ho ptá jen proto, aby si rozmyslela jestli našeho "nevychovaného učně" má poslat na přísně tajnou a důležitou misi, na které musí sám vybít celé liščí doupě. pomyslím si ponuře. Moonfangu, bojoval dnes Blackpaw dobře? Ta otázka mi zní v hlavě. Jasně že sem bojoval dobře, nebo ne? Možná to bylo trochu riskantní, když jsem se lišce vrhnul na záda, ale je to dobrý manévr proti větším protivníkům a někdy se trochu riskovat musí. Navíc sem si to naplánoval na okamžik, kdy byla liška zaujatá Moonfangem, takže jsem tak případné riziko snížil. Taky jsem seskočil dříve, než by mě mohla liška shodit a to se snad také počítá. Možná sem jí moh podběhnout, zaútočit jí na nechráněné břicho a překulit se zpod ní ze strany. Ale blbost, to by bylo ještě nebezpečnější, navíc by to Deepblack neumožnilo lišku tak snadno srazit na zem... Je na mě vidět, jak o tom usilovně přemýšlím a okolí na chvilku vnímám tak napůl, ovšem Moonfangovu odpověď si nenechám ujít.

Moonfang ♂ - 18. ledna 2013 22:43

Brloh Blackpaw sa nakoniec rozhodne k môjmu hláseniu pridať ešte pár slov, mimo iné aj vyslovil správne podozrenie, že líška sa môže vrátiť. Koristi je málo, a to ešte ani nenapadol sneh. Čo ak zmiznú aj vtáky? Lindenstar medzi tým veľmi slušne vyhodí Firefly. Z jej slov usúdim, že to bola práve ona, kto do klanu priniesol informácie o líške a tak vyprevádzam mladú mačku vďačným úsmevom. Po jej odchode sa znovu sústredím na Lindenstar ale aj tak ma zaskočí jej otázka. Nemala by ju položiť v prítomnosti Deepblack? Som prekvapený aspoň tak, ako Blackpaw. "Keď nás napadla líška, bez váhania sa pustil do obrany slabších. Jeho prvý útok bol trochu nerozvážny, no v danej situácii to bolo to jediné, čo mohol urobiť. Áno, Blackpaw dnes bojoval ako skutočný bojovník." Cítim váhu svojich slov a aj to, čo môžu pre mladého kocúra znamenať. A čo môžu znamenať pre klan. Ja som Blackpawa netrénoval... toto rozhodnutie nemalo byť na mne! Ach jé, až sa o tom dozvie Deepblack, tá mi dá! No, ešte stále má však posledné slovo Lindenstar. Som zvedavý rovnako ako Blackpaw, čo sa z tejto situácii ešte vykľuje.

Warsong ♀ - 18. ledna 2013 23:00

Zdravotná prechádzka nezaškodí Silvercare dorovnáva mach v brlohu a nakoniec z nej vylezie to, čo ju skutočne trápi. Starclan sa jej neozval. Nuž, pre niekoho, ako je liečiteľ, je to zrejme dôležitá vec, lenže... ja sa tomu nerozumiem. Myknem chvostom a poviem: "A čo ak Starclan mlčí preto, že robíme všetko čo je v našich silách? Že robíme všetko správne? A možno ešte nenastal ten správny čas... možno sa má stať dačo, na čo Hviezdny čakajú a potom príde čas na rady... Ja som iba obyčajná mačka, Silvercare, a do záležitostí so Starclanom som nikdy nevidela. Viem ale, že treba veriť... jednak vlastným silám, a druhak Starclanu. Nie sme sami, a kým žiari na oblohe Kožušina, ani sami nebudeme." Silvercare skončí s machom a spoločne zamierime ku hromade jedla. Menšia zdravotná prechádzka mi neuškodí.

Sunbowpaw ♂ - 19. ledna 2013 12:36

Lekce lovu – U skal.(LF) Ano, nepletu se, několik skoků od nás, sedí šedá myška. Chvíli jí pozoruji, je to kupodivu příjemné, cítím, jak v mém těle stoupá adrenalin, jak bych po ní nejraději skočil. Málem začnu cvakat zubama na prázdno. Co to děláš? Ještě bys jí vyplašil… napomínám se. Raději od myši odtrhnu zrak a obrátím se na Lakefrost, která už se za myší plíží. Bedlivě pozoruji každý její krok, tuším, že mě brzy vyzkouší. A tohle je výborná příležitost, jak odpozorovat techniky lovu. Myška už ani nepípne, Lakefrost jí drží v tlamě. Když přijde zpět za mnou, všimnu si, že je spokojenější, vrátil se jí její úsměv. Očividně je ráda, že máme první úlovek. A určitě není poslední, to ti slibuji, má učitelko, příští ulovím sám! Začínám se cítit i já lépe. „Jo, snažil jsem si to zapamatovat,“ odpovím Lakefrost, už jistěji, nežli dřív. Ještě si poslechnu, co mi řekne a potom mě vyzve, abych jí znovu předvedl, jak se plížit. Dobře, více u země… jen přijít na to, jak pokládat nohy… Přitisknu se k zemi a právě na to, co s nohama, se snažím přijít. Musí na mě být veselá podívaná, jen doufám, že mě odněkud nesleduje Pebblepaw. Zamyslím se v duchu kysele, což je poznat i na mém pohledu. Když už se cítím jistěji, myslím, že už jsem na to přišel… začne mě Lakefrost vysvětlovat, jak se nejlépe na kořist vrhnout a usmrtit jí. Bedlivě naslouchám, jen je škoda, že si to nemůžu nacvičit stejně jako plížení. A na koho bych zkoušel skákat? Na pařez? Nebo na svojí učitelku… na chvíli mi ta myšlenka vykouzlí úsměv na rtech. Nevymýšlej tu hlouposti a soustřeď se na lov… napomenu se sám, dřív, než to stihne Lakefrost. Na tváři se mi vytvoří zpátky vážný pohled. Učitelka se opět na chvíli zamyslí, ale to přičtu jen tomu, že ucítila další kořist. Už to začíná… tak jo, soustředění… Zavětřím. „Myš,“ pošeptám, přičemž se se mnou dějí ty samé divné věci, jako když jsem myš ucítil poprvé. Rozhlédnu se, jestli myš někde neuvidím, ale nemůžu si í všimnout. Znovu se pokusím vdechnout její pach a určit odkud přichází… Tamhle je, mrška, schovávala se pod listem Myška se pohne a ukáže se nám v celé své kráse. Podívám se na učitelku. Co teď? Můžu si to vyzkoušet. Z jejího pohledu a pohození hlavou pochopím, že mám vyrazit proti kořisti. Přitisknu se k zemi a snažím se plazit, jak nejlépe to jde. Jen doufám, že mě neucítí… že jsem na správné straně. rychle přemýšlím, před čím mě učitelka ještě varovala a mezitím se dostanu až k myši. Je čas na skok. Vyskočím do vzduchu, ale najednou mě v hlavě vyskočí… co teď? Chvíli kolem sebe jen máchám packami, ale raději je napřáhnu před sebe, abych nedopadl na čumák. A místo toho dopadnu na myš. Sice se mi vykroutí z packy, ale tou druhou jí přišpendlím k zemi. Chvíli s ní téměř žongluji, ale nakonec se mi jí podaří chytit do tlamičky a zakousnout. To nebylo asi ukázkové… napadá mě, když se blížím ke své učitelce. Položím myš před ní, podívám se na oblohu. Děkuji Vám všem ze stříbrné kožešiny. Můj pohled se s velkými rozpaky vrátí k učitelce. Teď mi určitě vynadá za ten doskok…

StarClan - 19. ledna 2013 12:54

Pro Firefly „Stejně snadné je udržet mezi dvěma prsty kuličku rtuti jako zabránit v útěku kočce, která se rozhodla prchnout.“ Andrew Lang Na lovu Procházíš své území a značkuješ. Cítíš sice pach lišky, ale už vyvanulý z rána. Žádná další by tu být neměla, stejně jako další vetřelci. Vypadá to na klidnou noc. Ještě zajistit, aby ti nekručelo v břiše, když jsi za celý den neměla ještě ani myšku. Ráno místo lovu jsi vyběhla hned za Lesními. Začneš větřit, kde by se tak dala sehnat nějaká kořist… až ucítíš, králík? Tady? Na tvém území králíci nikdy nežili, ty lze najít jen dole na planině u jezera, nebo u území dvojnožců… No, darované kořisti na zuby nekoukej! Chvíli jsi vzpomínala, jak ulovit králíka. Byl to risk, ale pokud se ti podaří ho ulovit, budeš mít hotové hody!

Lindenstar ♀ - 19. ledna 2013 15:22

V doupěti vůdkyně (MF, BP) Čekala jsem jak Moonfang odpoví, je to zkušený válečník, jestli myslí, že je Blackpaw připraven stát se také válečníkem, budu mu věřit. Koho jiného se také zeptat? Byl tam podle všeho od začátku a Deepblack je Blackpawova učitelka, ta má zaujatý názor. Gratuluji Blackpaw... řeknu zatím jen v duchu. "Děkuji Moonfangu, můžeš jít." odpovím s náznakem toho, že bych tu chtěla být s Blackpaw chvíli sama. Počkám, až Moonfang odejde. Můžeš jít kamkoliv, pokecat s ostatními, nakrmit se a podobně. A dávám ti svolení hýbat s postavou Shadow, která momentálně sedí před východem doupěte vůdkyně. Podívám se zpátky na Blackpaw, chvíle, kdy jsem mluvila o jeho povýšení se rozplynula, ale i tak z něj cítím stálé napětí. A únavu, samozřejmě. "Neboj, už tě nezdržím dlouho. Jen mi prosím pověz, co jsi zjistil u jezerních, řeknu mu, ocas si pohodlně obtočím kolem tlapek a poslouchám. Snažím se dávat pozor, i když už jsem také unavená, v noci jsem příliš nespala a teď po adrenalinu, který stoupl se zprávou o lišce, přišla opět únava. Počkám, až Blackpaw domluví a potom řeknu: "Děkuju." "A teď se běž vyspat. Ale na shromáždění, po setmění určitě přijď, řeknu to, na co se asi Blackpaw po probdělé noci opravdu těší, na měkký pelech v doupěti učňů. Zívnu si.

Tangleclaw ♂ - 19. ledna 2013 15:55

Ulovit ptáka je velké úsilí. (Les u teritoria klanu Jezerních.) Z myšlenek nad naším klanem mě probudí její další překvapivá slova. Každá kořist je dobrá, myslí si. Loví se teď hůř a je ráda, že do tábora přinesla pěnkavu. Obdivně přikývnu, jelikož ulovit ptáka, je podle mě velké úsilí. Pokud chci jít znovu lovit, je to jedině dobře, ale musím se vrátit do setmění. Tuší, že naše velitelka bude hovořit o lišce. Doufám, že toho hryzce najdu, připomenu si zrovna, když mě Deepblack přesvědčí, že cestu do tábora zvládne sama. Se zavrtěním hlavou se rozhodnu, že tmavou kočku přece jen doprovodím. Chtěl bych ji tímto vyjádřit své velké poděkování, že neprskala přesně tak, jak to má poslední dobou ve zvyku. "Doprovodím Tě," odpovím pevně a zbytek cesty promlčíme jako na večerní hlídce. Dokud nepromluví ostatní, já mlčím také. Před vchodem se tichým mňouknutím rozloučíme a já se vydám zpět na místo, kde čeká ranní kořist. Udiví mě však pach samotářské kočky. Proč navštívila náš tábor? Naplněn zmatenými otázkami a smíšenými pocity, se přemístím na okraj lesa, odkud vidím skály a cítím vzdálený pach Jezerního klanu. Přemáhá mě touha, podívat se dál, ale zadrží mě vzpomínka na hryzce a později i zpěv sýkory. Ulovit ptáka je velké úsilí, rozhlédnu se a shodou náhodou spatřím lehkého ptáčka na vysokých větví nade mnou. Nervózně polknu. Uklidni se, klan se potřebuje najíst. Znenadání se v odpověď ozve žaludek a bolestně zavyje. Ty zřejmě také. Pevně přivřu víčka. Ne, nemysli na to. Ty to dokážeš. Já to zvládnu.

Blackgale ♂ - 19. ledna 2013 18:27

Od doupěte k doupěti JO! Musím se krotit, abych nezačal jásat nahlas, naštěstí se dokážu ovládnout a zachovám klid, přerušovaný jen tím, že se usmívám od ucha k uchu a začnu mírně vrtět ocasem. KONEČNĚ! Snad... Bude se muset ještě zeptat Deepblack. A tak nějak nemyslím, že ta bude podobně lichotivá. Má se mnou ještě své problémy, aspoň myslím že je ještě má. Už dlouho mi neřekla vůbec nic. jak tak přemýšlím tak ze mě radost trochu opadne a únava se vrátí. To už chce Lindenstar vědět, co že jsem se to vlastně dozvěděl. jelikož to na mě za celý den bylo dost, odpovím trochu stručněji než normálně. V táboře jezerních ten pach není, podle všeho je jen v lese. Na druhém břehu jezera prý není vůbec cítit, podle všeho je tam stále hojnost kořisti. Jezerní o tom nic neví a podle všeho je to zatím ani nezajímá, protože je to moc neovlivňuje. Tohle všechno jsem se dozvěděl z odposlouchávání hlídek. To je asi tak všechno. řeknu a poté již do třetice strašlivě zívnu a protáhnu se. Lindenstar vypadá být také unavená, až si nejsem jistý, jestli mě vůbec poslouchá (což by mě opravdu dost naštvalo). Přesto si vzpomenu na včerejší noc a to, jak se chovala. Nemůžu se zbavit pocitu, že o tom pachu ví něco víc, ale nemůže nám to ještě říct, ať už je důvod jakýkoliv. Možná jí StarClan seslal sen? Rozhodně by se to hodilo, kdyby nám ty kočky na obloze také jednou něčím pomohly. Už běžím. Ještě chvíli a usnul bych přímo tady. A večer určitě přijdu, i kdyby jen proto, že by mě jinak Deepblack sežrala zaživa. unaveně se usměji a potom hned odejdu. Co nejkratší cestou do učednického doupěte, kde si zalezu do svého pelechu, stočím se do klubíčka a snažím se usnout. Tak, snad mi už dají pokoj a nestane se zase něco. Například by mi mohl StarClan seslat sen, ve kterém klanu předpovídají absolutní zkázu. To bych si už začal myslet, že celý vesmír konspiruje vůči tomu, abych se vyspal. Na nějaký čas ale zapomenu na všechno a ponořím se do světa snů, doufám že těch obyčejných.

Silvercare ♀ - 19. ledna 2013 21:27

Brloh starších a cesta k hromadě s kořistí (WS) Bedlivě jsem poslouchala Warsong, tahle starší kočka mě přirostla k srdci. Je moudrá a ví, jak pohladit kočku po duši, co říct, aby se jí ulevilo a zároveň nelhat. Tohle poslání mívá v klanu právě léčitelka, avšak i ona někdy potřebuje spřízněnou duší, jako třeba nyní já. Má pravdu, musím být trpělivá. Hvězdný klan tu pořád je, jen potichu, třeba i to má svůj důvod. Hvězdní vědí co dělají. "Máš pravdu," zavrním a pomalu se s Warsong po boku vydám k hromadě s kořistí. Ano, i přes to, jaká je doba, stále nějaká kořist je a to je hlavní. "Podívejme, lovci už přinesli nějakou kořist," řeknu, když vidím hromadu. "Třeba není vše tak zlé, jak tvrdí velitelka, řeknu i když posléze svých slov lituji. Neměla bych slova Lindenstar zpochybňovat. "I když já do lesů příliš nechodím, nemůžu posoudit, jak to vypadá tam," dodám za to. Potom vezmu z hromady dva kousky kořisti a zanesu je do doupěte starším. Stejně je dobře, že šla Warsong se mnou a že má stále chuť něco dělat. Pro kočku je potřeba zůstat mezi ostatními, nezahrabat se po zbytek života jen ve svém pelechu. Když zůstane mezi ostatními, je potom více jako ona, jako Warsong, má chuť do života. Přijdu k hromadě s potravou a už si chci vybrat kus své večeře, když si všimnu, že do tábora přišla Deepblack. Cítím, že není v pořádku, že se jí něco stalo, tak zvláštně našlapuje. "Omluv mě, potřebuju zaběhnout za Deepblack," řeknu, přičemž na Deepblack konsternovaně koukám.

Tangleclaw ♂ - 20. ledna 2013 10:41

V duchu se pomodlím k Hvězdné kožešině, která pomalu a jistě nabírá svou noční podobu. (Les u teritoria klanu Jezerních.) Po pár vteřinách oči opět otevřu a zadívám se na strom poblíž, kde si malý pestrý ptáček protahuje svá krátká zaoblená křídla rovnou se svým dlouhým ocasem v pozadí. Odhodlám se nenápadně se přiblížit ke kmenu. Snažím se svůj třes těla umírnit, ale nedokáži se přestat nervovat. Obejdu strom tak, abych měl dostatečný výhled, kdy bude ta správná chvíle vyskočit. Sýkora se konečně uvolní. Vyhoupnu se pomocí drápků na kůru a neslyšně se přemístím výš a výš. Nešplhal jsem téměř dlouho. Myslím si, že od daru kocoura z Jezerního klanu, který mi zranění způsobil. Od té doby se ve výškách absolutně necítím. ..ale dnes to zvládnu, podpořím se. Když se dostanu zezadu ke větvi, kde sedí, v duchu se pomodlím k Hvězdné kožešině, která pomalu a jistě nabírá svou noční podobu. Stmívá se. Musím si pospíšit. Uvažuji, jak se k němu co nejlépe dostat. Jestliže pomalu, všimne si mě. Pokud rychleji, nevypočítám si skok a skončím na zemi. Risk je zisk. Přeskočím na silnou větev a hrábnu po něm packou. Neudržím se a zadní nohy mi sklouznou, přičemž se stačím zachytit předními, v nichž svírám třepotající se křídla. Kočky pokaždé padají na nohy, pomyslím si, ale netroufnu si skočit na zem. Nejsem dostatečně připravený. Ukončím ten příšerný strach ptáčka stisknutím čelistí. Nebylo to tak těžké, jak jsem od samého začátku očekával. Vyhoupnu se zpátky na větev a s kořistí v tlamě sešplhám ze stromu. Později najdu i svého hryzce, k němuž zahrabu tělo sýkorky, jelikož mě napadlo dojít naproti Lakefrost a Sunbowpawi k ostrým skalám. Vím, že já a oni jsou snad jediní, kdo ještě nedorazil do tábora. Nasadím tempo a vydám se z lesa přímo ke skalám.

Moonfang ♂ - 20. ledna 2013 12:14

Debata končí, nová začína Po tom, ako poviem svoje hodnotenie, vidím, ako sa rozžiarili Blackpawove oči a hádam i o pár myších chvostov podrástol. Lindenstar vážne prikývne a potom ma prepustí. Je mi jasné, že sa chce rozprávať s Blackpawom sama. Takže to bola ona, kto ho poslal niekam v noci? No, už len za tú nočnú akciu by si zaslúžil povýšenie. Za ten fakt, že sa vrátil celý. Nestarám sa o to, som si istý, že ak Blackpaw zistil niečo dôležité, na večernom zhromaždení sa to určite dozvieme. Vyjdem z brlohu a moje oči sa stretnú s už znepokojeným pohľadom Shadow. Chúďa, musela tam na mňa čakať už dosť dlho. Upokojujúco sa obtriem hlavou o tú jej a poviem: "Všetko je v poriadku. Poď, pôjdeme sa najesť. Od rána je už ďaleko a dnes si nejaké jedlo určite zaslúžime." Zamierime ku hromade s korisťou. Väčšina klanových mačiek je už po jedle a išla si po svojej práci, takže tam nikoho nevidíme. Teda, aspoň do doby, kým si nevšimneme Silvercare a Warsong, pomaly prichádzajúcich od brlohov starších. Obe mačky sú v družnej, priateľskej debate. Rýchlo sa snažím spomenúť, v akom stave je voči nim Shadow, ale rýchlo sa upokojím. Liečiteľka aj Warsong sú podľa môjho odhadu na zozname priateľov. Zavrním im na pozdrav, Shadow im kývne a pokračujeme v jedle. O nejaký čas Silvercare niekam odbehne a tak tam zostaneme len s Warsong. Zastrihám ušami, zdá sa mi, že sa ma čierna bojovníčka dačo spýtala. "Ach, boli sme na hliadke. O trochu akcie sa nám postarala líška. Zrejme bude o tom všetkom hovoriť na večernom zhromaždení Lindenstar."

Warsong ♀ - 20. ledna 2013 12:36

Pri jedle sa nerozpráva Cesta ku hromade s korisťou je krátka, ale zranená noha protestuje. Zrejme sa blíži zmena počasia, inokedy nezvykne tak vyvádzať. Ostatne, je jeseň, a zatiaľ bolo až na podiv dobré počasie. Nuž, nič netrvá večne. Dostupujem opatrne, tak, aby som ju zbytočne nezaťažovala a počúvam Silvercare. Je to dobrá mačka. Nezaškodilo by jej trochu viac sebavedomia, ale to pri jej poslaní nie je až také dôležité. To, čo je dôležité je, že má dostatok sebavedomia pri pomáhaní druhým. Dôveruje svojim schopnostiam, ostatné... nuž hej, ostatné je na chorej mačke a Starclane. Stočím pohľad ku kope koristi a trochu nesúhlasne stiahnem uši. Vyzerá to tak, že jedla je zatiaľ dosť, ale je to iba zdanie. Mačky sa v snahe naplniť bruchá vrhajú na všetko, čo vidia. Takúto vychudnutú myš by som sa hambila priniesť. Nuž, len neohŕňaj ňufák, Warsong. Príde doba, keď budeš vďačná aj za vychudnuté myši, len vydrž! Vezmem si hraboša a pustím sa do jedla, keď si všimnem že pri hromade jedla nie sme samé. Svetlá, huňatá srsť hovorí jasne- to je Moonfang. A kde je on, bude aj Shadow. No hej, tmavý chumáč srsti ho nasleduje ako tieň. Odkývnem im na pozdrav, slušná mačka nehovorí s plnými ústami. Silvercare sa ospravedlní a mizne niekam ku vchodu do tábora. Zazriem čierny tieň a nie som si istá, či je to Deepblack alebo Blackpaw. V súčasnosti mi je to jedno. Zjem zvyšok hraboša a spýtam sa Moonfanga: "Aký ste mali deň?" Po jeho odpovedi zlostne stiahnem uši. "Líška? Tie ryšavé potvory už nemajú hanby. Táto musela byť buď mladá a hlúpa, alebo hladná a zúfalá... poprípade všetko dohromady. Som zvedavá, čo nám k tomu povie Lindenstar." Na udivený Moonfangov pohľad sa zasmejem a dodám: "No hej, chystám sa na zhromaždenie. Samostatne uloviť korisť už nezvládnem, ale zvedavá som stále."

Firefly ♀ - 20. ledna 2013 14:36

Králik? TU? Prekvapene šklbnem chvostom a znova zavetrím, či som sa nemýlila. Králik? kde sa tu vzal králik? Veď tí bývajú niekde úplne mimo tohto územia... teraz nie je čas na zisťovanie, takúto šancu si nemôžem nechať ujsť. Ale nie som zvyknutá loviť králiky. Musím si spomenúť... majú výborný sluch, takže nesmiem narobiť takmer žiaden hluk, a taktiež musím veľmi jemne našľapovať. Už pri stopovaní musím byť potichu. Najlepšie bude, ak ho nájdem, potom sa presuniem tak, aby som mu skrížila cestu a keď sa ku mne priblíži najbližšie, ako sa bude dať, zabiť ho jedným skokom. Keby ma zbadá či začuje skôr, myslím že naháňačka by sa skončila prázdnym žalúdkom. Vyhodnotím to rýchlo, načo napnem svaly a už teraz trochu prikrčená idem za králičím pachom. Akonáhle ho zbadám, moja opatrnosť sa vybičuje na maximum. Automaticky sa postavím proti vetru, takže môj pach ma nemôže prezradiť a postupujem podľa svojho narýchlo vybudovaného plánu lovu. Dávam pozor na všetky štyri nohy, na každú plôšku kam chcem stúpiť, aby som ani nezašuchotala a ďakujem starclanu za mäkké vankúšiky na labkách obrastené jedmnou srsťou, ktorá tieto zvuky účinne tlmí. Stále dávajúc pozor na smer vetra sa presuniem tak, aby králik smeroval svoje skoky približne ku mne a prikrčená, s chvejúcimi sa svalmi v očakávaní trpezlivo čakám. Ešte nie...ešte je ďaleko. Oči bez žmurknutia upieram naňho a ani sa nepohnem. Sledujem každý jeho pohyb, pripravená na svoj veľký skok. Mám pocit, že ešte aj tlkot srdca sa mi spomalil, aby králika nevyrušil. Králik podíde bližšie, ešte kúsok... Vymrštím sa vpred, s natiahnutými labkami, zalesknú sa pazúre a zuby a ja sa vrhnem koristi po krku.

StarClan - 20. ledna 2013 20:44

Pro Leafstorm "Kočku nikdy nemůžete vlastnit; Nanejvýš vám bude umožněno stát se součástí jejího života, což je samozřejmě velká pocta. [/i]Beryl Reidová Tenhle den by byl velmi vydařený, kdyby nebylo toho nového mazlíčka, toho hrozného pachu v lese a Pebblepaw. Tento den je v podstatě absolutně zkažený. Dnes jsi celý den učil Pebblepaw, jak správně lovit. Byl jsi rád, že ti dali učně... řekněme kompenzace za Blackpaw... kdyby to nebyla Pebblepaw. Není tak schopná, jako on, je malá a neohrabaná. Bude to ještě trvat, než z ní uděláš bojovníka, tedy něco, co by bylo schopné se utkat s těmi padavkami od jezera. I přes to jak probíhala lekce jste nalovili dost kořisti. (Schopní se očividně nasytí.) A teď, když vycházíš z doupěte válečníků k tvému rozhořčení vidíš, jak se kořistí kterou jste vy nalovili, cpou mazlíčci a k tomu si povídají, jak zahnali lišku (Jak to, že ti o ní nikdo neřekl?) Nejlepší čas, kdy je trochu popíchnout.

Leafstorm ♂ - 21. ledna 2013 00:01

U hromady s kořistí Moje nová učednice mě tedy vážně zklame. Malá, neohrabaná, všechno se jí musí vysvětlovat několikrát... začínám si až myslet, že mi ji Lindenstar přidělila naschvál, aby mě naštvala. Ale ne, na to je až moc jemná a měkká. Ať už je to ale jakkoliv, já ji vidím jako další výzvu. Dokáži i z tohoto patetického kotěte udělat skvělou válečnici, před kterou budou Jezerní utíkat s ocasy mezi půlkami. Jen budu potřebovat čas. Mnoho času. Pebblepaw jsem nechal potulovat se po svém v táboře. Dá se říct, že jsem jí řekl, ať se ztratí, no, moc se dnes nepředvedla a od celé té záležitosti s dalším klanovým mazlíkem mám špatnou náladu. Třeba je Lindenstar sbírá, aby si s nimi mohla hrát. K čemu taky sou? Jen si hrají na opravdové kočky, a přitom by je dokázalo přeprat i to nejmenší klanové kotě. Ačkoliv neprobíhal výcvik lovu ani zdaleka k mé spokojenosti, stále jsme dokázali přinést dostatek kořisti i přes "ten hoooodně strašidelný zápach", na který se neschopní mazlové a jiní darmožrouti vymlouvají potom, co z lovu přinesou jen chcíplou vyhublou myš, kterou i tak museli hledat několik hodin v podrostu, jelikož jim "stále utíkala". Je vidět, že ti schopní se uživí a přinesou vždy dostatek. Vlastně si ani nemyslím že přeháním když řeknu, že asi třetina celé hromady je moje. Když k tomu připočítám i tu krysu, co se Pebblepaw na pátý pokus podařilo ulovit. Právě jsem v doupěti válečníků, když ucítím povědomý pach. A ten mi zrovna na náladě nepřidá. Firefly? Co tady ta zrádkyně pohledávala? A kdo jí sem pustil! Nepřekvapilo by mě, kdyby sem chodila krást potravu, protože se kvůli tomu smradu musí při lovu více snažit, a to se mazlíčkům nechce. Určitě měl zrovna hlídku Tangleclaw a neviděl ji, protože je poloviční a ona prošla kolem té jeho "neexistující strany". U něj by to bylo typické. Však já Firefly jednou ukážu, zač je toho loket. Pach Firefly mě donutí vylézt z doupěte, kde mou pozornost záhy upoutá něco úplně jiného. A to ten mazlík Moonfang se svým "ubohým sirotečkem bez domova" jménem... vlastně si to nepamatuju, pro mě za mě by se mohla klidně jmenovat Koule Chlupů. Vystihlo by ji to perfektně. Vlastně musím uznat, že se k Moonfangovi náramně hodí, on je jakoby tlustější a chlupatější verze té malé. A ta vypadá na to, že by brzo pošla, kdyby ji Moonfang k nám nepřivedl a nezabránil tak přírodě v tom, aby se zbavila slabých článků. Škoda, ale doufám, že ještě není pozdě na to, aby se vše napravilo. Ta stará kočka Warsong tam stojí a ohrnuje nos nad MÝM ÚLOVKEM, zatímco Moonfang jí tam vypráví nějaké lži o tom, jak se statečně postavil lišce tváří v tvář. To zrovna. Kdyby tu byla liška, už bych o tom dávno věděl a zahnal bych ji já, Moonfang by byl užitečný jen jako návnada. Případně ta Shadow, zbavili by jsme se dvou problémů jedním tahem. Sebejistě přistoupím k hromadě s kořistí a jakoby jen tak mimochodem prohodím k Warsong: Kořist, kterou válečníci přinesli až k tobě ti není po chuti, Warsong? Ani mě to nepřekvapuje, vždyť se říká, to co si ulovíš sám chutná nejlépe, tobě plody cizího snažení nejsou dost dobré a sama lovit nemůžeš. Lituji tě. Celé to pronesu falešně lítostivím tonem, zpod ktterého se dá s trochou pozornosti najít výsměch. Vím, že jsem asi právě trefil do citlivého místa. Přijdu k hromadě s kořistí, schválně projdu kolem Moonfanga a hlavně Shadow, která na mě začne prskat. Stále tě ještě využívají jako náhradní matku pro sirotky, Moonfangu? Já myslel, žes dnes byl hrdině bojovat za klan proti invazi lišek a ne se tu poflakoval s nějakou "kočkou". Slovo kočka řeknu mírně pohrdlivě. Řekni mi, byla ta Liška vysoká jako pět koček na sobě a chrlila oheň? Nebo ses naopak jenom lekl nějakého zatoulaného kotěte od jezerních a udělals nějakou matku bezdětnou jen tak "omylem"?

Warsong ♀ - 24. ledna 2013 12:21

Ach nie... prečo musí ísť k nám?! Zdvihnem oči od Moonfanga, lebo vietor ku mne privial nový pach, pri ktorom sa mi mimovoľne zježila srsť na krku. Presne viem, kto to je, a na spoločnosť tohto kocúra sa vôbec neteším. Pche, tlama plná zlostných a nafúkaných kecov... to už radšej počúvať neustále sa sťažujúcu Grassblade ako jeho. Samozrejme, len čo sa objaví, okamžite začne vyrývať. Najprv si kopne do mňa a potom si skočí do Moonfanga. Už by bolo na čase, aby mu niekto trochu nadtrhol kožuch. Moonang by to zvládol, je väčší a ťažší. Medzi tým si premyslím, čo milé by som tomuto neznesiteľne nafúkanému trúbovi mohla povedať. Nakoniec obdarím Leafstorma žiarivým úsmevom a poviem: „Ó, ďakujem za tvoju ľútosť, ó, mocný bojovník. Keby nebolo teba, tak tu určite všetci pokapeme hladom. Naozaj nechápem, prečo ešte Starclan neuznal tvoju jedinečnosť a neprehovoril k tebe. Hmm, počkať, neprihovára sa iba ku mačkám čistého srdca a zvláštnych schopností? Čo ti asi tak ťaží srdce, ó, mocný bojovník? Žeby tvoja zvláštna schopnosť pokaziť iným mačkám celkom príjemný deň?“

Moonfang ♂ - 24. ledna 2013 12:23

Provokatér Ešte som trochu prekvapene spracovával informáciu, že Warsong príde na zhromaždenie, keď som si uvedomil, že klanová staršia sa už nedíva na mňa a jej spokojný výraz sa pretiahol do masky čistého znechutenia. Prakticky okamžite som si spojil jej výraz s pachom, ktorý mi priniesol vietor a som si istý, že i moja tvár prezrádzala podobné pocity, ako Warsongina. V tej dobe už bol medzi nami. Vyškerená tlama, pruhovaný kožuch a na jazyku jed. Jeho urážky na moju adresu si nevšímam, len tým podčiarkuje vlastnú úbohosť, ale že si otiera svoju špinavú tlamu aj o Warsong?! Celý stuhnem, ako sa mi svaly napínajú v horko ťažko opanovanej túžbe skočiť mu na krk. Lenže Warsong sa nedá a odpovie mu podobne jedovato, ako si začal on do nej. Rýchlo premýšľam, ako Leafstorma čo najúčinnejšie zahnať a tak, miesto toho, aby som sa venoval Leafstormovi, začnem sa prihovárať Shadow: „Tak Shadow, toto je Leafstorm. Jeho oficiálna hodnosť je bojovník klanu, podobne ako ja. Okrem nej má ešte jednu, neoficiálnu, ale o to známejšiu: klanový provokatér. Pokiaľ má možnosť, príde provokovať a urážať kohokoľvek, o kom si myslí, že je slabší ako on. Som zvedavý, kedy príde na to, že má celý kožuch iba preto, že s ním má zvyšok klanu kamennú trpezlivosť. Raz však dostane takú nakladačku, že sa z toho do konca svojho života nespamätá.“ Po celý čas nevenujem Leafstormovi ani jeden pohľad, ako keby bol vzduch.

Leafstorm ♂ - 24. ledna 2013 23:16

Shromáždění u hromady kořisti Warsong se na mě naježí a hned začne něco prskat. Jak tak vidím, asi by to tak i bylo, když je pro většinu ten zápach tak hroznou překážkou. Já si ale myslím, že se teď jen vymlouvají a nechtějí si uznat svoji neschopnost. Přitom se podívám na hromadu, které vévodí velké a vypasené úlovky mé a dalších válečníků klanu, o kterých vím že jsou schopní a sdílejí mé názory na situaci v klanu. Například ten na duševní stav naší vůdkyně. Očividně ji poskytla senilita v ještě dosti mladém věku, jinak si její rozhodnutí nemohu vysvětlit. Někteří si ještě očividně nenavykli na to, že jim jídlo už nepřinášejí rovnou pod čumák, ale musí se o něj zasloužit. Třeba ti, jak se jim to říká, "mazlíčci"? Ano, tak nějak. Přitom se podívám na Moonfanga a hlavně na tu Shadow, kterou začnu studovat jako svoji příští kořist. Nutno říci, že ona mi ten stejný pohled oplácí a vrčí na mě jako o život. Já na ní jen mírně vycením tesáky ve vyzývavém úšklebku, který jasně naznačuje Jen si pojď, zaútoč na mě, kousni si do mě, když si tak věříš. Rozdrtím tě jednou packou a zakousnu tě jako krysu, "kulíšku". Ale musím uznat, že ti křivdím Warsong. Omlouvám se, vážně. Protože narozdíl od mazlíčků a polovičních mrzáků s myším mozkem jsi ty bývala kdysi užitečná. řeknu, v mém hlase není ani náznak sarkasmu nebo výsměchu, jako svůj vlastní názor. Řeknu to úplně věcně, jako bych jí zrovna vyprávěl o tom, co jsem dnes ulovil. Což vše dělá asi ještě i horší. Moonfang si mezitím povídá s tím svým pytlem kůže a chlupů, mě okázale ignoruje, což mě skoro rozesměje. To je to nejlepší, na co se zmůže? Měl sem to tušit. Patetické. Zvednu se ze svého místa, podívám se na Shadow znovu způsobem jakým si kočky měří kořist a projdu kolem Warsong, cestou k ní prohodím: To je ale jedno, mám teď ještě dost lepších věcí na práci, například řešit s ostatními válečníky s mozkem situaci, se kterou si očividně Lindenstar neví rady. Náš návrh budete znát už brzo, kdoví, možná už dnes večer. A Warsong, prosím, až Moonfang konečně přestane využívat tu svou dcerušku jako vrbu a přestane trpět samomluvou, vyřiď mu prosím, že jestli si se mnou chce začít, ať si vzpomene na to, co se stalo minule. I když kdoví, jestli si to ještě pamatuje. Bylo to už tak dávno. Poté majestátně odkráčím za Sunblazem a ostatními, ještě je potřeba zařídit spoustu věcí a on je rozhodně jeden z těch, kteří nejsou oblbnuti řečmi naší velitelky. Možná u něj najdu i mé další přátele.

Silvercare ♀ - 25. ledna 2013 11:03

Pobíhajíc po táboře (S Deepblack a Leafstorm.) Vyběhnu k Deepblack, vypadá to, že já něco kouslo do nohy, tedy podle její chůze to tak vypadá. Zastavím jí pár kroků od východu a hned řeknu: „Ahoj, Deepblack, zdálo se mi, že se ti něco stalo s nohou, můžu ti pomoct?“ „V lese jsme se já a ještě další válečníci poprali s vyhládlou liškou, asi mě zranila na noze.“ Podívám se Deepblack na packu, a chvíli přemýšlím, co vše to může znamenat. „Dobře, pojď se mnou.“ odpovím jí a mířím na mýtinku. Deepblack nejdříve tvrdí, že je to v pořádku, že je to obyčejné kousnutí, ale nakonec jí přesvědčím, aby mně následovala na mojí mýtinku. „Pověz mi, ta liška… neměla náhodou pěnu u huby a nebyla příliš agresivní?“ zeptám se, čeho jsem se obávala. „Agresivní sice byla, ale to spíš ze zoufalosti, očividně dlouho nežrala. Žádné pěny jsem si nevšimla, ale při boji, všímej si,“ odpoví mi Deepblack. „Dobře, tak já ti na to dám alespoň trochu jitrocele a heřmánku a zavážu ti to, aby se ti do toho nic nedostalo,“ řeknu jí a zmizím do své spíže pro bylinky. „Zavazovat to nemusíš. Myslím, že teď klanu nepomůže mít zraněného bojovníka,“ odpoví mi Deepblack. Na jejích slovech se mi nic nelíbí, ale částečně pravdu má. I tak by si ty bylinky vzít měla. „Tak já ti to zavazovat nebudu, ale slib mi, že si ti bylinky do té rány vetřeš.“ Deepblack si vezme do zubů hromádku listí, kterou jsem jí podala a odejde pryč. Snad bude v pořádku… Vyjdu ven. Konečně trochu času na jídlo… a koho to tam máme? Leafstorm? No co, mohla bych si s ním zase jednou popovídat. Jo, většina koček ho nemá ráda. Já se jim nedivím, on velmi rád reje. Ale mě nikdy nic zlého neřekl, tak proč se s ním nebavit? Zrovna odchází od hromady s kořistí, jen si všimnu, jak jsou všechny kočky tam načepýřené… Zavrtím hlavou a namířím i to směrem k němu. „Ahoj Leafstorm. Jak ses dneska měl?“ zeptám se mile.

Sunbowpaw ♂ - 27. ledna 2013 22:52

Na lovu (LF,TC) Potom, co přinesu k Lakefrost svojí první kořist, očekávám spíš studenou sprchu, nežli pochvalu. Nakonec poznám, že to bylo zbytečné. Lakefrost se nezlobí, jen mi řekne, jak se chovat, abych příště ulovil myš hned na první pokus. Očividně se mi uleví, že jsem nedostal za uši. Už se chci zeptat, jestli budeme lovit i dále, ale moje učitelka se jen podívá na oblohu a řekne, že je už pozdě a nechce zameškat velitelčino slovo pod zářící kožešinou. Zrovna v té chvíli se mezi námi objeví Tangleclaw. "Ahoj Tangleclaw, chystáš se také do tábora?" zeptá se Lekafrost. Potom, co se dva válečníci domluví, vyrazíme společně směrem k našemu táboru. Vezmu do tlamičky myš a s ocasem mávajícím přímo k nebi jdu za válečníky. To bude Pebblepaw koukat, jakou myš jsem ulovil... Cestou se stavíme ještě na místě, kde si Tangleclaw schoval svoji kořist a pak už jdeme přímo do tábora. V táboře (MF, WS Sh) U vchodu do tábora se rozhlédnu kolem. Kde je Pebblepaw? Snad v doupěti... Náhle mě něco napadne. Položím tedy myš na zem a hned se ptám: "Lakefrost, můžu tuhle myš odnést Needlefur? Prosím, prosím..." Bylo by super odnést svůj první úlovek své mamince... Podle Lakefrostiných slov se zachovám, buď zamířím do školky, kde s matkami prohodím několik slov a nebo myš odnesu na hromadu k ostatní kořisti. Tak či onak se stejně dostanu k hromadě kořisti, kde zrovna sedí Moonfang, Warsong a ta nová kočka. "Ahoj" pozdravím ostatní kočky. Ale je vidět, že jsou všechny trochu rozladěné. To by mě zajímalo proč... jo, tamhle je Leafstorm, už to chápu... musím se zeptat Pebblepaw, jaký byl výcvik. "Můžu si vzít tady tu myš?" zeptám se. Tak nějak si nejsem jistý, jestli se sluší mezi válečníkem a starší se prohrabovat v hromadě. Když mi dovolí si nějaký ten kousek potravy vzít slušně poděkuji a zamířím s ním do doupěte učedníků. V doupěti učedníků (BP) Vejdu do doupěte a hned spustím: "Hádej, jak se mi dneska dařilo, ulovil jsem myš. To koukáš, co? A hned jsem jí odnesl Needlefur. A co ty, ulovilas něco? A co Leafstorm, byl přísný? vychrlím dlouhý monolog, když si všimnu, že Pebblepaw sedí nad spícím Blackpawem. "Co tam děláš?" zeptám se jí. "Lindenstar mě poprosila, abych ho probudila. Jenže mě se to nedaří," odpoví mi Pebblepaw. BP, tento rozhovor už můžeš vnímat. "A zkoušela jsi do něj strčit?" zeptám se jí rozesmátým tónem. "Ne... "Tak do něj strč!" "Jasně a on mě sežere... To sotva, to si udělej sám," vynadá mi hlasitě Pebblepaw. Mě se však do jeho buzení také nechce. Naštěstí, dřív, než stihnu něco dalšího říct, všimnu si, že se Blackpaw už hýbe, tedy budí... Jen doufám, že nás neslyšel...

Lindenstar ♀ - 27. ledna 2013 23:11

Ve svém doupěti, začínající shromáždění. Klid, ticho a ničím nerušený spánek. Jen co by si kočka uši umyla, alespoň těch pár drahocenných chvil zamhouření oka. Už uplynuly? Tak rychle... Ráda, tak ráda bych ještě spala, ale nemůžu, mám ještě mnoho povinností. Slunce už brzy zapadá a kočky čekají na nové zprávy, na uklidnění... které jim však nemohu přinést. Stoupnu si zpět na všechny čtyři nožky, přičemž se protáhnu, hezky celá od hlavy až k patě. Zpátky se nahrbím a už postavím normálně. Při tomto “obřadu“ se ozve můj žaludek. Měla bych se před proslovem navečeřet… Vyjdu se rozhlédnout po táboře, tedy dojdu na místo, kde obvykle stojím při klanových shromáždění. Nyní však jen abych pohlédla do celého táboru. Naloveno je dost, ale jestli všechny kočky ještě nevečeřeli… Vždyť si můžu ulovit sama. Vyjdu ze svého doupěte a zamířím na sever do lesa. Pach je tam horší, ale nehrozí mi tam útok lišek. Po delším snažení se mi podaří ulovit veverčí mládě. Pro jednu kočku tak akorát… Vydám se zpět do tábora, když procházím středem ke svému doupěti, zrovna potkám Pebblepaw a tak jí zastavím slovy: „Mohla bys probudit Blackpaw, za chvíli budu mluvit, tak aby to nezmeškal.“ Na odpověď nečekám, místo ní mizím ve svém doupěti. V doupěti si v klidu smlsnu na své veverce, potom se posadím, oblíznu si čumáček a packou umyji obličej. V očistě bych pokračovala dále, avšak pohled na temnou oblohu mě probudí. Je čas… Opět vyjdu na místo, odkud mluvím ke klanu, tentokrát již se záměrem opravdu promluvit. Tak jdeme na to… Starclane, stůj při mne! Nadechnu se a vykřiknu: „Ať se všechny kočky, které jsou schopné ulovit si vlastní potravu, dostaví na shromáždění klanu!“

Lakefrost ♀ - 28. ledna 2013 21:28

První lekce: Sunbowpaw má úlovek Sleduji, jak Sunbowpaw vyskočí a trošku neobratně zápasí s myší. Nesměj se, přemlouvám v duchu sama sebe. Kocourek však navzdory svým dost netradičním pohybům myš nakonec pevně chytne a zakousne. Teda! On to dokázal, blikne mi překvapeně hlavou, i když to nebylo zrovna elegantní, dokázal to! "Výborně," pochválím ho uznale. Oči se mi zalesknou pýchou i pobavením, "podařilo se ti jí ulovit na první pokus, to je skvělá zpráva." Pak si olíznu tlapku a pokračuji: "Jen příště nemáchej tolik ve vzduchu tlapkami a soustřeď se víc na místo, kam dopadneš. Takhle by tě i krátký lov brzo vyčerpal," neubráním se úsměvu, "každopádně, na první pokus to bylo víc než dobré. Jsi vážně talent! Needlefur by na tebe byla hrdá." Vidím, že kocourek září štěstím. A má k tomu důvod; ne každý učedník zvládne ulovit myš hned napoprvé. Sunbowpaw je celý natěšený na další lov. Já však zvednu hlavu a spatřím, že slunce už se sklonilo ke korunám stromů na západě. Nesmíme zmeškat proslov velitelky, pomyslím si. "Pro dnešek by to stačilo, lekce byla úspěšná," brouknu a dloubnu do něj jemně čumáčkem, "pojď, musíme se stihnout vrátit na naše klanové shromáždění." Všimnu si, že se k nám blíží nějaký stín. Zdvihnu hlavu a spatřím, jak k nám kráčí Tangleclaw. No jo, byl taky na lovu. Zavolám na něj: "Ahoj, Tangleclaw, chystáš se také do tábora? Myslím, že bychom se měli vrátit, už je docela pozdě a čeká nás večerní shromáždění." Pozorně se mu zadívám do tváře. Potěší mne, že je tu taky; aspoň nám cesta zpátky rychleji uteče. "Jak šel lov?" zeptám se. Mezitím mávnu ocáskem na svého učedníka, aby vzal svou právě ulovenou myš s sebou. "Jen si ji vezmi," usměju se bokem na Sunbowpawa. Je mi jasné, jak je na úlovek pyšný. Sama tlapkou přitáhnu svou kořist. Zvednu se a nechám Tangleclawa, aby si vybral, z které strany mne nechá jít; vím, že je na svou zraněnou stranu citlivý. Ptám se ho zcela bezstarostně na jeho dnešní lov, protože ani nevím o boji s liškou; byli jsme se Sunbowpawem příliš daleko a nic jsme neviděli ani neslyšeli. Pak si ale vzpomenu, že jsem viděla Tangleclawa na počátku tréninku někam běžet. Zkrabatím čelo. "Nedělo se tu něco divného? Všimla jsem si, že jsi od skal běžel někam nahoru do lesa, ale neviděla jsem, co se tam děje," odtuším a vezmu myš do tlamičky. To zní, jako kdybych ho sledovala, ušklíbnu se sama pro sebe, prý 'náhodou jsem si všimla, že jsi běžel do lesa'. To je mi pěkná náhoda. Ta myšlenka mne docela pobaví. Stále s drobným úsměvem na rtech nechám Tangleclawa, aby mi buď povyprávěl, co se dělo, nebo si to nechal pro sebe. Stavíme se na místě, kde si zahrabal svou dnes ulovenou kořist. Odtamtud je to ještě kus cesty, takže když se dostaneme do tábora, je čas tak akorát na večeři. Tábor Lesního klanu Projdeme tunelem z křovin. Na nebi už se leskne mlčenlivá Stříbrná kožešina, její tlumený svit se odráží od našich kožíšků. Zvednu zrak nahoru k nebi. Jak je to dlouho, co jsme od Hvězdných naposledy dostali nějaký vzkaz? prolétne mi hlavou. Sunbowpaw mne vytrhne z přemýšlení otázkou, jestli může svou myš odnést Needlefur. "Jen běž, určitě bude mít radost," brouknu zamyšleně skrz zuby svírající myš. Můj učedník odběhne. Dojdu k hromadě, následovaná Tangleclawem. Odložím svou kořist na opačný konec hromady, než kde jsou ostatní kočky. Chvilku váhám. Nakonec si vyberu hubeného rejska; mám docela hlad, ale vím, že kořisti není moc a nechci ubírat ostatním, když jsem sama přinesla jen jednu myš. Kvůli výcviku jsme toho moc nalovit nestihli. "Dáš si taky něco tady, nebo si to odneseš někam stranou?" zeptám se zdvořile Tangleclawa. Po té cestě do tábora mu z mých otázek a Sunbowpawova štěbetání musí docela bzučet v hlavě, pomyslím si, nedivila bych se, kdyby se teď radši stáhnul do klidnějšího kouta tábora. Podle jeho odpovědi buď povečeřím s ním, nebo sama. Během večeře zaslechnu, jak se Sunbowpaw zdvořile ptá ostatních. Takové uctivé kotě, pomyslím si pobaveně, Needlefur ho dobře vychovala. Teď je řada na mně, abych ho naučila, jak být válečníkem. Těším se na další den; vyrazíme znovu na lov. Jestli bude čas, naučím ho i nějaké bojové techniky. Na to se těším nejvíc. Když dokoušu poslední sousto tuhého rejska, odeberu se do koutku tábora, kde si tlapkou myju vousky. Pozoruji z ústraní dění v táboře. Zrovna přemýšlím nad dnešním dnem, když se ozve povědomé velitelčino volání. Á, je to tady, napadne mě, to jsem zvědavá, co nám Lindenstar poví. Klidným krokem se vydám do středu mýtiny, kde se usadím jako jedna z prvních.

Blackgale ♂ - 29. ledna 2013 00:07

Probuzení Jsem v lese za temné noci. Obloha je zatažená, stříbrná kožešina skryta za temnými, neprostupnými oblaky. Všude je husté křoví, ve kterém by se dalo snadno skrýt, nebýt toho že z nich už dávno opadalo listí a všude kolem je sníh, na kterém jsou jasně viditelné moje stopy. A tak nějak jsem cítil, že schovat bych se měl. Něco mě totiž hledalo. Zápach, který tak dobře znám a je zdrojem všech našich problémů, je zde všudypřítomný a silnější než kdykoliv předtím. Schovám se za strom, chráněný od směru, ze kterého tuším, že ten zápach přichází. Vím, že je to až tragicky nedostatečné, ale něco udělat musím. V tu chvíli za sebou ucítím NĚCO. Instinktivně přenesu svou váhu na přední nohy a silně kopnu dozadu, moje nohy hned najdou svůj cíl a já se otočím, abych zjistil, co přesně jsem to vlastně trefil. Za sebou uvidím kočku... dalo by se to tak říct. Je celá černá, vlastně průhledná, jediné co poznám jsou ty oči, kterými na mě hledí. Až poté mi dojde, že to je vlastně Deepblack. Z lesa se začnou vynořovat další kočky, všichni jsou temní, stvořeni spíše z kouře než z masa a kostí. Poznám jejich rysy, Moonfang, WArsing, Lakefrost Silvercare, Tangleclaw... dokonce i Firefly. Všechny kočky z klanu mě pomalu obkličují a já se připravuji na marnou obranu, které snad bude následovat bezhlavý útěk... Obloha se vyjasní, stříbrná kožešina je znovu vidět, jako každou noc a kočky se pomalu začínají rozplývat. Místo nich vše zalije stříbrná záře, ve které kohosi vidím... Hádej, jak se mi dneska dařilo, ulovil jsem myš. To koukáš, co? A hned jsem jí odnesl Needlefur. A co ty, ulovilas něco? A co Leafstorm, byl přísný? Kdo říkal, že mi hvězdný klan musí sesílat noční můry o zániku? Ty si dokážu seslat sám. podrážděně si řeknu v myšlenkách a ještě chvíli jen tak ležím se zavřenýma očima, snažíc se utřídit si myšlenky a trochu se z toho vzchopit, přitom poslouchám ty dva Vážně, příště už nebudu myslet na všechno možný před spánkem. Nebo se mi ještě bude zdát o tom, jak mě Deepblack požírá zaživa. Co tam děláš? Lindenstar mě poprosila, abych ho probudila, jenže mě se to nedaří. Tak do něj strč!" "Jasně a on mě sežere... To sotva, to si udělej sám Mám co dělat, abych se nahlas nerozchechtal. Trochu sebou cuknu, ale jinak to dokáži zadržet, i když se mi nachvíli trochu zkřiví obličej zadržovaným smíchem. A já myslel, že to o Deepblack se říká, že žere koťata k snídani. Jinak díky za probuzení, kdybych zmeškal další shromáždění tak by sežrala i mě. řeknu ještě když ležím a přeruším tak jejich rozhovor, poté vstanu a začnu se protahovat. Jinak, gratuluji vám k prvním úlovkům. Lovit je teď dost těžké kvůli tomu pachu a když se vám to podařilo i tak, věřím, že nebudete učedníky dlouho. Ne jako někteří že... řeknu jim, potom se s nimi kývnutím hlavy rozloučím a ještě si stihnu u hromady s kořistí vybrat jednu velkou myš a slupnout ji, než Lindenstar svolá shromáždění. Hned na něj vyrazím a sednu si vedle Deepblack. Jen se na ní podívám a řeknu: Tak sem tady. Spokojená?

Sunbowpaw ♂ - 30. ledna 2013 22:08

V doupěti učedníků a na scházejícím se shromáždění Opravdu, nemýlil jsem se, Blackpaw je vzhůru a po chvilce i vstane. Super, slyšel nás, tak teď dostaneme za uši... Naštěstí, vše, co jsme s Pebblepaw říkali přejde s humorem a ještě nám pochválí dnešní úlovek. Jak to slyším jen se v zádech napnu, přeci jen on už je učedníkem... vlastně co si pamatuji, beru ho jako takového napůl válečníka. Měl bych odpovědět něco pořádného... "Děkuju," mrouknu. No to ses tedy vytáhnul Sunbowpawe... Blackpaw hned odejde, asi také na večeři a tak si sednu ke své myši a pustím se do jídla. Stejně tak Pebblepaw si dojde na hromadu pro večeři, ale vrátí se za mnou. Povečeříme tedy spolu a samozřejmě si přitom stihneme vyměnit horké informace, jako jací jsou naši učitelé a že celý klan mluví o nějaké lišce. Náhle zaslechneme volání naší učitelky. Shromáždění.. to jsem zvědav o čem bude mluvit dnes. Vyběhnu z pelechu a Pebblepaw v patách. "Kam se posadíme?" mňouknu potichu na Pebblepaw. K Blackpaw asi ne, ten sedí vedle své učitelky a moje učitelka zase s ostatními válečníky... asi si budeme muset najít své vlastní místečko. Nakonec se uvelebíme jen na králičí skok od Blackpaw a napjatě čekáme, co nám naše velitelka chce dnes sdělit.

Tangleclaw ♂ - 31. ledna 2013 19:26

Vůně čerstvé krve mě pohltí natolik, až se neudržím a pustím se mlčky do hodování. (Tábor Lesního klanu, mýtinka.) Sněhobílá kočka mou přítomnost nakonec uvítá a společně se vydáme s mladým učedníkem do našeho tábora. Při cestě se mě zdvořile zeptá, jak šel dnešní lov a co se vlastně stalo. Viděla mě totiž pelášit mezi stromy k místu útoku. Pobaveně mrsknu vousky, když si uvědomím, že jsem sledován, aniž bych si to zcela uvědomoval. Na průběh lovu odpovím jen tichým zavrněním a později ji nastíním problém s liškou, přičemž svou mluvu dokončím tím, že se o bližších informacích jistě dozvíme na následujícím shromáždění. Cestou mě nechají obstarat zahrabanou kořist, kterou při vstupu do tábora položím k viditelně vzrůstající hromadě. Zaregistruji napjatou atmosféru. Leafstorm, nervózně mrsknu ocasem a stáhnu se o něco dál, jelikož se necítím ve své kůži, když do mě mladší kocour rýpe. V příštích vteřinách se mě Lakefrost zeptá, zda budu večeřet tady nebo v ústraní. Na okamžik zaváhám. Obvykle večeřím sám, to je pravda, avšak její slušně vyslovenou otázku podpořím kladnou odpovědí. "Zůstanu." Z hromady si vyberu myšku, s kterou se uvelebím naproti kočce, co si vybrala hubeného rejska. Vůně čerstvé krve mě pohltí natolik, až se neudržím a pustím se mlčky do hodování. Mňam, zavrním si v myšlenkách, skoro jsem zapomněl, jak taková dobrota chutná, nezapomenu se spiklenecky ušklíbnout. Poté, co společně dohodujeme, se Lakefrost vydá do ústraní poupravit si kožíšek a mě nezbývá nic jiného, než spokojeně trávit tu chutnou odměnu za úspěšný lov a pozorovat dění v táboře. Chvíli na to zazní pevný hlas naší velitelky, Lindenstar. Ať se všechny kočky, které jsou schopné ulovit si vlastní potravu, dostaví na shromáždění klanu. Unaveně, ale s jistým zájmem, se vydám na mýtinku, kde se nakonec posadím poblíž sněhobílé, již zmiňované, kočky, čekajíc na začátek shromáždění. Zatímco kočky postupně přicházejí, stačím se zlehka naklonit ke kočce vedle sebe a tiše se zeptat: "Bojíš se?" Ach, Tangleclawe, proč by se měla bát? Nic zlého se přece neděje, napomenu se. Prozatím.

StarClan - 31. ledna 2013 20:42

Pro Firefly "Obávám se, že Siamky jsou nenapravitelně sobecké. A jako všechny velké krásny i ony si spíše zasluhují, aby ji bylo odpuštěno, než aby dostaly, co jim patří. Val Gielgud Plížila ses za kořistí, opravdu, nebyl to lehký úkol. Matně sis vzpomínala, co ti tvůj učitel Tangleclaw o plížení říkal, navíc ses jen modlila, aby ti v nevhodnou chvíli nezakručelo v břiše. Avšak tvé úsilí se vyplatilo, v dalším okamžiku už jsi králíka držela v tlamě a nesla si ho do pelechu. Po večeři už tě čekala jen údržba kožichu a sladký spánek, doufejme ničím nerušený. Zítra tě přeci čeká velká cesta...

Warsong ♀ - 01. února 2013 12:51

Hlúpe reči, 2. časť Leafstorm na moje jedovaté otázky akosi neodpovedal, ale je mi to jedno. Aj tak by to boli iba ospravedlnenia jeho vlastného prerasteného svedomia. Miesto toho mi veľmi vecne, v tóne asi ako : „Toto by si si mala vážiť, to nehovorím hoci komu!“ oznámi, že voľakedy som bývala užitočná. Nad touto drzosťou mi začína rozum stáť. Našťastie prehodí ešte niečo na adresu Moonfanga (teda, tomu kocúrovi sa divím, také sebaovládanie) a so zdvihnutým chvostom, celý natešený, čo sa mu to zase podarilo, odkráča niekam preč. Zlovestne sa usmejem, v jedinom oku sa mi zablesne zloba, a popod fúzy zavrčím: „Veď len počkaj, ničomník. Aj ty raz budeš starý. Potom sa ti to všetko vráti.“ Je dosť možné, že to ešte začul, lebo ho zastavila kus od nás Silvercare. Neviem, čo na tom nevychovanom kocúrovi vidí. Radšej sa otočím ku Moonfangovi, na ktorom sa srsť konečne vracia do správnej polohy. „Teda... mala som pocit, že ešte chvíľku a skočíš mu po krku.“ Usmejem sa a švihnem chvostom. Počkám si na odpoveď, ale keď ja plánujem odpovedať, zaznie hlas Lindenstar. „Hmm, zhromaždenie. A je to tu. Tak? Môže vás stará, krívajúca a neužitočná mačka odprevadiť?“

Moonfang ♂ - 01. února 2013 12:54

Upokoj sa Moonfang, upokoj sa .... Počúvam jedovaté reči Leafstorma a hnev vo mne pomaly chladne. Veď on je vlastne chudák nevedomý hlupák. Vôbec netuší, že mačky od dvojnožcov nebívajú len mazlíčkami, ale majú ťažký život, keď sa musia preplietať pomedzi ich brlohy a živoriť zo dňa na deň. Vzápätí sa ma však moja vlastná myšlienka opýta: A myslíš si, že keby to vedel, bol by príjemnejší? Odpovedať si ani nemusím, je mi jasné, že by nebol. Kocúr s jeho povahou by si našiel niečo iné, do čoho by zapáral. Vzápätí sa mi zúrivosťou zježí srsť. To, ako sa správa ku Warsong je neodpustiteľné. Snažím sa udržať si pokoj, ale ide to len ťažko. Našťastie sa konečne poberie preč, vypúšťajúc jedovatú slinu mojim smerom. Warsong zavrčí jeho smerom, a mne jej slová pripomenú kliatbu, zlú veštbu. Nečudoval by som sa, keby sa jej slová vyplnili. Lenže jednooká bojovníčka sa už otočila späť k nám a s milým úsmevom mi chváli sebaovládanie. Myknem chvostom a poviem: „Myslím na klan, Warsong. Pozri sa na nás- ja som síce huňatý, ale moja veľkosť nie je iba o srsti. Veľkosť, váha a sila je na mojej strane, ale k by som sa pobil s Leafstormom, boli by sme nakoniec dokaličený obaja. Nemôžem klan v núdzi obrať o dvoch bojovníkov.“ Warsong múdro prikyvuje, ale zrovna, keď sa nadychovala k odpovedi, ozval sa hlas Lindenstar. Warsong nás požiada o doprovod, ja na ňu trošku zazriem a poviem: „Neber si tie blbé reči k srdcu. Nevie, aké to je, byť väzňom vo vlastnom tele. Raz na to možno príde, ale bude už neskoro... Poďme už ale, nenechajme Veliteľku čakať.“ Všetci traja svorne vyrazíme ku zhromaždisku.

Leafstorm ♂ - 01. února 2013 17:35

Shromáždění Veď len počkaj, ničomník. Aj ty raz budeš starý. Potom sa ti to všetko vráti. Kéž bych už byl, Warsong. To už bych si nemusel dělat starosti s ničím. A snad by to bylomé vykoupení. Ta slova zasáhla hlouběji, než si zjevně Warsong uvědomovala. Nevěděla, že toužím potom, abych si mohl vyměnit osud s Grassblade. Když za to všechno můžu jenom já. A ta kočka od dvojnožců... Chtěl jsem se zrovna vrátit do svého doupěte (už dlouho spím jinde než ostatní válečníci, podobně jak Moonfang) když vtom narazím na Silvercare a trochu se uklidním. S ní jsem si vždycky rozuměl, ne úplně ve všem, ale lépe než s ostatními. Ušlo to. Jen ta má nová učednice mě zklamala. Je neobratná, odmlouvá, všechno se jí musí vysvětlovat víckrát... Bude trvat, než z ní něco udělám. Ale já to dokážu, staly se i horší věci, že Leafstorme? Všimnul sem si, že tu dnes byla Firefly... zajímalo by mě, kdo ji sem pustil. Určitě ji nějaký myší mozek pustil pod nějakou její výmluvou a ona tu mezitím ukradla nějakou kořist. Hodilo by se to k ní. řeknu, ale to už naše spanilá vůdkyně ohlásí další shromáždění. Vydám se tam spolu se Silvercare a sednu si vedle ní. Tak uvidíme, jestli ta Moonfangova liška vážně existovala...

Silvercare ♀ - 01. února 2013 17:58

Začínající shromáždění "Ale ty se s ní nakonec vypořádáš. Jsi dobrý bojovník," řekla jsem, aniž bych mu chtěla nějak lichotit. Je to pravda, je dobrý bojovník a moc dobře to ví. "Bude to chtít asi jen více trpělivosti... dodám. Každý se musí něco učit, Pebblepaw lovit... Leafstorm trpělivost... a já?... věřit si. Ano, sebedůvěra, přesně s tím se potýkám hned jak se stočí naše konverzace k trochu jiné kočce. Firefly... jen to jméno slyším, naježí se mi chlupy na hřbetě. Ale přiznej si to, doufala jsi, že se o ní zmíní... chtěla jsi si mu postěžovat... Ano, byo to tak, možá nejsem tak hodná, jako si všichni myslí, ale Firefly mi prostě neskonale leze na nervy. "Taky jsem jí tu zahlédla. Byla u velitelky, ani nevím proč. Viděla jsem jí tam jít s Deepblack, ale kdy odešla netuším," odpovím Leafstormovi. "Stejně má velkou drzost, že sem potom, co nás opustila, ještě zavítá," řeknu. Možná bych si stěžovala i déle, ale najednou všichni zaznamenáme velitelčin hlas. Všechny kočky se pomalu začnou seskupovat na mýtině před spadlým stromem a tak i já s Leafstormem se tam vydáme a usadíme nedaleko ostatních bojovníků. Hlavně neříkej, že se chce Firefly mezi nás vrátit...

Lindenstar ♀ - 01. února 2013 21:49

Shromáždění, první část Jak zvolám svou obvyklou větu, začnou se sbíhat kočky ze všech možných koutů našeho tábora. Všimnu si, že přišel i Blackpaw, kterému věnuji krátký pohled. Poslední, naše léčitelka s Leafstorm dorazí, můžu tedy začít mluvit. "Kočky a kocouři, dne Vám nesu špatné, ale i dobré zprávy." vydechla jsem a rozhlídla jsem se po tvářích ostatních, po jejich reakcích. "Dnes ráno potkala hlídka na našem území mladou lišku, která se nebála na kočky zaútočit. Naštěstí se jim útok podařilo odrazit a lišku zahnat do ostrých skal. Bohužel nevíme, jestli se liška nepokusí vrátit. Právě proto musím od této chvíle zavést další opatření. Prvním z nich je, že hlídka bude pokaždé čítat alespoň dva válečníky, ne učedníky, ani jiné kočky. Druhé omezení se týká učitelů a jejich žáků. Od této chvíle budou chodit učit pouze na severní stranu teritoria. Pach je tam sice horší, ale nemůžeme riskovat další útok lišky, nyní, když musíme být silní," dořeknu a chvíli se odmlčím. Vím, že poslat koťata na sever také není nejlepší nápad, ale liška nás momentálně ohrožuje více. "Snažila jsem se zjistit více o pachu, který nás sužuje. Nyní vám však mohu jen říct, že je nad celým lesem, od území Firefly až po jezero. Dál už nezasahuje. Máme tedy alespoň nějakou naději. Děkuji Blackpaw Blackpawovi věnuji krátký pohled, přesně tak, aby si ho všiml, ale ostatní kočky nic neuvědomily. Chvíli mlčím, jako kdyby si slova, která chci pronést zasluhovala větší ticho a pozornost. "Hlavní důvod dnešního setkání však je, že nadešel čas na provedení důležitého rituálu. Já, Lindenstar, velitelka Lesního klanu, žádám své předky válečníky, aby shlédli na tohoto učedníka. Prošel tvrdým výcvikem, aby pochopil jeho ctihodné zákony, a já vám ho nyní doporučuji k přijetí mezi Válečníky." Podívám se nahoru na stříbrnou kožešinu a potom zpět mezi válečníky, až můj pohled spočine v očích Blackpaw. "Blackpaw, slibuješ, že budeš zachovávat válečnický zákoník a chránit tento klan, i kdyby tě to mělo stát život?" zeptám se a čekám na odpověď.

Blackgale ♂ - 01. února 2013 22:19

Shromáždění Tak a je to tady... Lindenstar nejdříve začne mluvit o lišce, na kterou jsme ráno narazili. Ta se nejspíš jen tak nevrátí, ale to asi jen v případě že si najde potravu někde jinde. Spíš bych se bál toho, že se sem zatoulá ještě něco dalšího. Poté zavede nové pravidlo, hlídkovat teď budou moci jen válečníci a učni budou trénovat na Severu. Dobrá, s tím hlídkováním jen válečníků souhlasím, přecejenom učni jsou jimi jen dva dny a proti té lišce by toho zmohli asi stejně jako Shadow. Ale nemyslím si, že trénovat učně na severu u zdroje toho pachu je o tolik lepší. Lindenstar mi ještě pošle děkovný pohled a já jí to oplatím nenápadným mrknutím. Možná to nakonec nebyla až taková ztráta času... Poté se odmlčí a chvíle na kterou jsem čekal je tu. A je to o dost více oficiální, než na co jsem zvyklý. Bezva, teď jsem středem pozornosti já. Ne že by mi to ale až tak vadilo, že... Lindenstar se mě zeptá, zda budu zachovávat zákoník válečník a chránit klan i vlastním životem. Odpověď je snad jasná. Zajímalo by mě, jak by se asi tvářila, kdybych řekl NE. pomyslím si, ale poté řeknu. Ano, slibuji.

Lindenstar ♀ - 02. února 2013 20:22

Shromáždění, druhá část. Ano, řekl že slibuje. Pohlédnu mu do očí. A myslí to vážně... "Pak ti z moci hvězdného klanu dávám válečnické jméno. Budeš ode dneška zván Blackgale. Hvězdný klan oceňuje tvoji statečnost a sílu a přijímá tě mezi válečníky Lesního klanu." Několika skoky se dostanu z větví stromu na zem, a dotknu se čelem Blackgalovi skloněné hlavy. Potom počkám až mi olízne rameno, přesně jak má rituál probíhat. Pokud se v klanu (jak to při jmenování válečníku bývá) ozve jásot koček, počkám, až utichnou. A potom jen připomenu: "Podle tradic našich předků teď musí Blackgale bdít až do rána a mlčenlivě střežit náš spánek." Doufám jen, že se Blackgale dost vyspal po dnešním rušném dopoledni. Tímto je shromáždění ukončeno, nechci v této chvíli nic dodávat. Nic, co by rušilo atmosféru tohoto okamžiku a tak jí nechám doznít a jen potichu odejdu do svého pelechu. Až když se kočky začnou rozcházet, vrátím se a oslovím Deepblack a Leafstorm s žádostí o večerní hlídku po hranicích našeho území.

Firefly ♀ - 02. února 2013 20:53

Večer. Keď sa zahryznem do čerstvej koristi a potrasením hlavy zbavím králika života, konečne sa prestanem tak chvieť. Podarilo sa mi to. Vďaka Tangleclaw, bol si výborný učiteľ. Spomeniem si naňho. Nato na chvíľku vyvrátim hlavu dohora. Ďakujem hviezdny klan, na tú výpravu sa mi hodí každá časť energie ktorú získam z potravy. A králiky sú vzácne. Poďakujem sa hviedznemu klanu a rýchlo sa rozbehnem k svojmu pelechu. Zjem králika a skontrolujem zásoby byliny, ktorá vie potlačiť hlad v najnutnejších prípadoch. Nato sa ešte chvíľu skrčím pri vchod a vetrím, aby som si bola istá že som v bezpečí. Pach, líška... v poslednej dobe sa tu diali samé čudné veci.  Hviezdny klan na striebornej kožušine, bdi nad nami a pomôž nám nájsť cestu z tejto situácie, prosím. Prenesiem k nemu krátku modlitbu. Odkedy žijem sama, zvyknem sa takto zhovárať alebo iba zdieľať myšlienky až vysoko k nebu. A pomôž aj klanu. Dodám nakoniec. Nato sa vrátim do pelechu a s výhlidkami, že zajtra by som mala vyraziť na brieždení, upadnem do nepokojného spánku.

Blackgale ♂ - 02. února 2013 21:30

Shromáždění a hlídka Blackgale? Mohlo to dopadnout hůř. A rozhodně to zní líp než Blackpaw. Blackgale... převaluji si své nové jméno v myšlenkách a zkouším si tam jak zní, Lindenstar mezitím seskočí ze stromu a dotkne se čelem mé skloněné hlavy. Takže, co to mám udělat teď... jo vlastně, olíznout jí rameno... fuj. Nakonec jí však i to rameno olíznu. Následně se spustí takový jásot, jako kdyby z nebe začali pršet králíci. No tak, tohle už je moc... pomyslím si a rozpačitě skloním hlavu, jelikož až tak velké ovace si snad nezasloužím. Nejradši bych se hanbou propadl a to jsem pravý opak stydlivého kocoura. Po očku se kouknu vedle sebe na Deepblack, ale ta už vedle mě nesedí. Nebo jsem jí přehlédl v tom povyku, který tu nastal. Nakonec se to jakžtakž uklidní a Lindenstar ještě dodá to o mé hlídce, kdy musím být ticho a střežit klan, zatímco všichni spí. Upřímně, není to má oblíbená část celého toho ceremoniálu, ale nakonec jsem přece jenom skoro celý den prospal, takže bych to měl zvládnout v pohodě. Alespoň neusnout. Tu část s mluvením budu muset risknout, ale nemělo by to být až tak těžké. Zkusím ještě v davu koček najít Deepblack, ale ta je už někde pryč, stejně tak i Leafstorm. Hned mě napadá spousta věcí, o kerých bych mohl přemýšlet, já je ale zaženu a postavím se na stráž, kde mám být. Bude to dlouhá noc.

Leafstorm ♂ - 02. února 2013 22:44

Shromáždění Silvercare mi ještě řekne, že při cvičení Pebblepaw budu potřebovat trpělivost, s tm nemohu jinak než souhlasit. Tak každý by občas potřeboval trochu trpělivosti. To už ale začíná shromáždění. Tak se zdá, že to s tou liškou přecejen byla pravda. Škoda že tu malou nezakousla, měli bychom o problém míň. Lindenstar vzápětí zavede nová opatření, která nejsou až tak nerozumná, jak bych čekal, ale myslím si, že je na naše učně až moc měkká. Takhle se nic nenaučí, budou někde pěkně schovaní, daleko od problémů které klan sužují a s kterými se budou jako válečníci potýkat. A nakonec skončí jako večeře nějakého tvora většího než myš. Poté následuje něco, co mě hodně zaujme, a svým způsobem i potěší. Náš klan má dalšího válečníka. Ne že by se ta zbabělá zrádkyně Firefly rozhodla vrátit, ale Lindenstar se konečně rozhodla povýšit Blackpawa. Upřeně celou věc sleduji. Chudáku Blackpawe, ty by sis zasloužil víc. Nejdřív si tě nechávají jako učně déle, protože jinak by neměli nikoho jiného na obskakování starých koček. Poté ti dají místo mě učitelku, která je moc zaneprázdněná skrýváním Lindenstariny neschopnosti a velením klanu na to, aby se zajímala o tebe a nezměnilo by seto ani kdybys jí v zubech přinesl čerstvě zabitou lišku. A nakonec tě povýší jen proto, že klan potřebuje víc lovců a neměl by jinak kdo hlídkovat. Takové mrhání talentem... Snad se to dá ještě napravit. K následnému jásotu se přidám i já a když se shromáždění rozpustí, projdu kolem Blackpawa- tedy vlastně Blackgalea a řeknu jen Gratuluji, Blackgale. a pokračuji dál. Není to nic neobvyklého, koneckonců i Moonfangovi jsem pogratuloval poté, co z něj udělali válečníka. A projednou ne ironicky. Ta jeho učitelka Deepblack není nikde k nalezení, vlastně se mi zdá, že se vytratila ještě v průběhu jeho jmenování, i když nevím. Alespoň něco mu potom říct mohla. A zrovna já musím myslet o tom, co je citlivé a co ne... jak dlouho budu muset ještě tuhle masku nosit. Ale nic už nebude jako dřív. Nakonec zahlédnu i Deepblack. Je to jasné, je s Lindenstar daleko od mýtiny a o něčem se tam baví. Poté se na mě jen otočí a suše mi oznámí, že spolu máme hlídku. Já jen přikývnu a už mříme ven z tábora. Jakmile jsme trochu dále od tábora, promluvím k Deepblack. Dnes to vlastně byl i velký den pro tebe, že? Konečně jsi se zbavila dalšího učedníka. Je mi jasné, žes po tom toužila už dlouho. neodpustím si komentář. Dalo by se to vyložit i jako vtip mezi přáteli, ovšem Deepblack a já nic takového nejsme. A já sám nevím, jak přesně jsem to myslel. Ty máš co říkat, Leafstorme. Tvoje první učednice je teď mezi mrzáky a je to jen tvoje chyba...

StarClan - 03. února 2013 12:51

Pro Leafstorm "Když se vás kočka rozhodne milovat, moc s tím nenaděláte." Katrina Smytheová Na hlídce s Deepblack Potom, co si neodpustíš rýpavá slova na stranu Deepblack, jdete opět chvíli v tichosti. Už to vypadá, že zapomněla na to, co jsi řekl, nebo to chtěla přejít, ale najednou odpoví. "Važ slova Leafstorm. Zrovna od tebe by se taková řeč dala vyložit moc zle a ne na mou kůži," pronese bez emocí, ne zle, ne domlouvačně, dalo by se říct až lhostejně. Potom odejde ke stromu a podle všech zvyků ho označkuje. Když je značka obnovená, vrátí se za tebou a dodá: "A Ano. Je to pro mne velká událost, stejně jako pro zbytek klanu. Máme dalšího plnohodnotného válečníka." Postupujete lesem dál, žádné neobvyklé události se vám po cestě nepřihodí.

Lakefrost ♀ - 03. února 2013 14:24

Shromáždění Zpozoruji, že se vedle mne usadil Tangleclaw. Spokojeně si obtočím ocásek kolem tlapek a vyslechnu si jeho otázku. Bojíš se? Stříhnu ouškem, protože mne to trochu zmate. Obrátím hlavu směrem k němu a na okamžik se na něj zkoumavě zahledím. Pak zavrním: "Měla bych se bát?" Pobaveně přivřu oči. "Jsem zvědavá, to ano. A těším se na jmenovací rituál," poznamenám při pohledu na Blackpawa. Tu novinku o jeho jmenování válečníkem jsem zaslechla při večeři. "Ale strach? Na ten bude ještě dost času," dodám klidně. Znovu už si ho zkoumavě neprohlížím, ale hlavou mi víří otázky. Má strach on sám? Pokud ano, z čeho? I přes svá zranění je zdatným válečníkem a lovcem, býval i skvělým učitelem. Čeho by se měl zrovna on obávat? Pak zatřesu hlavou: Nebuď paranoidní, napomenu se, nejspíš se ptal jen tak. Nic víc za tím nehledej. V tu chvíli začne Lindenstar hovořit. O lišce už vím od Tangleclawa, takže mě to nijak nepřekvapí. Trochu mne rozladí, když se dozvím, že s učedníky můžeme chodit trénovat už jen do severní části teritoria. Co se dá dělat, pomyslím si. Zachytím zklamaný pohled Sunbowpawa a ironicky se ušklíbnu. Pak přijde čas pro jmenovací ceremoniál. Pobaveně pozoruji, jak Blackgale s trochou odporu rozpačitě olízne velitelce rameno. Společně s pár dalšími začnu skandovat nové jméno mladého válečníka, tak, jak se sluší a patří: "Blackgale! Blackgale!" Já sama jsem válečnicí teprve krátce, takže si dobře vzpomínám, jak slavnostně jsem se cítila při svém vlastním jmenování. K černému kocourkovi se nahrne spousta koček a radostně mu blahopřejí k jeho přijetí mezi válečníky. Trochu moc jásotu najednou, napadne mne, takovéhle chvíle jsou jedny z mála, kdy je celý klan až komicky šťastný. Sama však také cítím radost, která mne celou prostupuje. Máme nového válečníka! Zvednu se a ohlédnu se na Tangleclawa, jestli jde černému kocourovi také pogratulovat. Tázavě se na něj podívám, mrknu a pohodím hlavou směrem k mladému válečníkovi, který je teď obklopen houfem koček. Pokud půjde také, pak se vydáme gratulovat společně; pokud ne, půjdu sama. "Blahopřeji, Blackgale," zavrním, když se na mne dostane řada, a pokývnu na něj. Mám ho ráda, ale nejsme natolik blízcí přátelé, abych mu při tom olízla ouško. Pak odkráčím do svého oblíbeného klidného kouta, odkud vše opět pozoruji. Večerní hlídku dostanou na starost Leafstorm a Deepblack, oba dva zamíří ven z tábora. Blackgale se na svou vigilii usídlí uprostřed mýtiny. Tábor se pomalu vyprazdňuje, jak kočky míří do svých doupat. Přemýšlím, že bych také měla jít spát. Ceremoniál mi ale tak rozproudil krev v žilách, že bych teď nejspíš neusnula. Co takhle se připojit k večerní hlídce? S Deepblack a Leafstormem? Ne, díky, nejsem sebevrah, bleskne mi hlavou, to radši budu chvíli zírat do stropu a čekat, až usnu. Zavadím okem o Tangleclawa. Teď večer tedy na hlídku nepůjdu, ale zítra je přece taky den. "Chci požádat Lindenstar, abych mohla zítra vést ranní hlídku," vyslovím náhle, "a vzhledem k tomu, že máme chodit aspoň po dvou..." Mrknu. "...mohl bys jít taky, jestli máš chuť. Aspoň budeme mít čas v klidu probrat dnešní události." Jsi vlezlá jak smrad z měsíc staré mršiny, poznamenám v duchu sarkasticky. Představa ranní hlídky s Tangleclawem se mi však docela zamlouvá.

Tangleclaw ♂ - 03. února 2013 16:33

Není nad to, když můžete hlídkovat s někým, s kým se cítíte nadmíru příjemně. (Tábor lesního klanu, mýtinka.) Zaregistruji její zmatené střihnutí ouškem, zkoumavě se na mě zahledí a poté zavrní, že se v žádném případě nebojí, ale naopak těší. Těší se na jmenovací rituál. Cítím zježené chlupy za krkem. Teď ne, prosím. Její odpověď mě vyvedla lehce z míry. Kdo se dnes stane válečníkem? Jak je možné, že mě to nenapadlo? Oči nechám zlehka spočinout na černém kocourovi opodál. Ano, dneska se přece obzvlášť činil. Zaslouží si vyšší postavení v klanu, zavrtím poklidně ocasem. Silný velitelčin hlas se roznese nad mýtinou ve znění o lišce a podivném pachu. Drží se prý nad celým lesem, od území Firefly až po jezero. Vyslovení jména mé dávné učednice mě povznese. Tíží mě otázka, jak se ta dobrá kočka vlastně má. Měl bych se někdy z tábora nenápadně vytratit a konečně ji po dlouhé době navštívit.. ve tváři se mi při té myšlence vykouzlí lišácký úsměv. Pokud se vytratím opravdu šikovně, jako pokaždé, nikdo se nic přece nedozví. V mžiku sebou trhnu a ve vteřině mi dojde, který pach jsem zachytil při vchodu do tábora, když jsem doprovodil Deepblack. Patřil Firefly. Chce se vrátit? Vzpomínky na samotářskou kočku mě pohltily na tolik, že sotva vnímám pokračující shromáždění. Vzpamatuji se až tehdy, kdy naše velitelka Lindenstar seskočí ze spadlého stromu a obdaruje mladého kocoura novým válečnickým jménem. Kolem sebe zaznamenám jásot koček pro počest Blackgalea. Zní to dobře, spokojeně zavrním. Podle tradic našich předků musí bdít až do rána a mlčenlivě střežit náš spánek. Lakefrost se zvedne ze svého místa a ohlédne se s otázkou v očích. Pohodí směrem k hloučku koček, které už gratulují. Mlčky přikývnu a vydám se za ní, přičemž se rozhodnu počkat, až se mýtina trochu vyklidí. Až poté se přiblížím k tmavému šťastlivcovi, ukloníc uznaně hlavou. "Gratuluji, Blackgale," zkusím si vyslovit nové jméno a zavrním: "Jsem si plně jist, že novou roli budeš plnit velice zodpovědně a co nejlépe." Odeberu se plouživým krokem z mýtinky, když mě zrovna osloví Lakefrost. Chce požádat Lindenstar, aby mohla vést ranní hlídku. Nechápavě natočím hlavu. Vzhledem k tomu, že máme hlídkovat ve dvou, o čemž se velitelka zmínila ve spojením s liškou, mi nabídne, že bych se mohl vydat rovnou s ní. Pousměji se a pobaveně mrsknu vousky. Není to špatná nabídka. Vůbec špatná.. "Rád se k Tobě připojím," odpovím nakonec. Není nad to, když můžete hlídkovat s někým, s kým se cítíte nadmíru příjemně. Není to pak přetvářka, soustředěně se zamračím. "Chystáš se spát?" Kývnu směrem k válečnickému doupěti, ale zarazím se v tu dobu, kdy zavadím o její modré jiskřičky v očích. "Nevypadáš na to," lišácky a neslyšně si rýpnu. Vypadá šťastně a rozprouděně. Fascinuje mě, jak si dokáže zachovat dobrou náladu v každé situaci. Zajímalo by mě však, zda i nitro je podobné. Přimhouřím oči, nevypadá, že by byla stejným nervákem jako jsem já. Do toho Ti přece nic není, zaútočím na sebe v duchu.

Sunbowpaw ♂ - 03. února 2013 18:27

Shromáždění Sedíme spolu s Pebblepaw na shromáždění a posloucháme slova velitelky. Liška? Na našem území byla liška? Sotva si doedu představit, jak to stvoření vypadá, ale podle toho, co jsem slyšel od ostatních koček, je to nebezpečné zvíře. Učit se jen na severu? Trochu posmutním z nařízení Lindenstar, zrovna jsem se naučil lovit myši a ty jsou přeci u ostrých skal. Myslel jsem, že to zítra zužitkuji. Podívám se smutně na Lakefrost, očividně také není nadšená. Ze špatných myšlenek mě ale hned dostanou další slova Lindenstar. „To je jmenovací rituál?“ šeptnu se zatajeným dechem směrem k Pebblepaw. Jak moc se těším, až se ho jednou také zúčastním… Takže Blackpaw už bude válečníkem… podívám se na černého kocoura, který sedí kousek vedle mě. Bedlivě a s úctou pozoruji, co se děje a když se kočky dají do jásotu, samozřejmě se přidám. Kéž bych už byl v jeho kůži… Potom, co odejde Lindenstar počkám, až všichni válečníci popřejí Blackpaw a přidám se k nim, potom to samé udělá i Pebblepaw. Potom se Blackgale usadí na místě, kde bude hlídat tábor a tak se rozejdu s Pebblepaw směrem k učednickému pelechu… nyní už jen našemu. „Schválně, kdo tam bude dřív?“ mňouknu vesele a rozeběhnu se ke vchodu do pelechu. Pebblepaw je mi v patách, ale jsem rychlejší, samozřejmě. V pelechu se rozvalím, až zaberu jeho polovinu. To Blackgalovo jmenování nějaké výhody bude mít… Po chvilce se dám do večerní očisty, potom si dvojitým otočením udupu mech a oddám se sladkým snům.

Lindenstar ♀ - 03. února 2013 18:47

Po shromáždění… Shromáždění už skončilo, ale já mám ještě něco na srdci, ano. Ještě mám co říct, avšak jen dvěma očím, které mě nechtějí vidět. Počkám do chvíle, kdy z mýtiny zmizí většina koček, pohledem najdu Shadow a pomalým, zamyšleným krokem se vydám směrem k ní. Už z dálky předu, to aby viděla, že přicházím v míru. Dojdu až do místa, kam ona sama svými gesty dovolí, tedy tak, aby neutekla a zároveň slyšela, co jí říkám. "Shadow," řeknu a podívám se po Moonfangowi, který je neustále u ní, potom sklopím zrak. "Jdu se ti omluvit za včerejší ráno. Nepřivítala jsem tě zrovna nejlépe. Byla jsem rozrušená jinými starostmi, avšak to mne neomlouvá. Je mi líto, jak jsem se chovala, snad mi odpustíš." Chvíli se odmlčím, počkám, jestli nějak zareaguje, nebo alespoň přestane syčet. „Dnes jsi poznala, jak funguje klan. Staráme se tu o sebe navzájem, nasazujeme za ostatní členy klanu vlastní životy. Jdu ti nabídnout... jestli se chceš přidat k nám, přijala bych tě jako učednici. Učila by ses to, co ostatní,“ řeknu a počkám na reakci. Ať odpoví cokoliv, dodám: „Přemýšlej o tom, zítra se tě znovu zeptám.“ Potom se podívám na Moonfanga (pokud je to Warsong, tak na oba) a popřeji: „Dobrou noc, ať vám Hvězdný klan nadělí jen příjemné sny.“ Potom už se naposledy rozejdu do svého pelechu, připravena po dlouhém dnu konečně ulehnout a spát.

Silvercare ♀ - 04. února 2013 21:24

Shromáždění To je úleva, taková úleva... Čeho jsem se nejvíce bála se naštěstí nestalo. Nějaký zápach nebo liška mě nevyděsí tak, jako hrozba zvaná Firefly. Máme dobré bojovníky, lišku vyženeme, zápach přišel, zase odejde, ale říct, že se Firefly vrátí, moc s tím nezmůžu. Podívám se spokojeně na Leafstorma, ani nevím jestli můj úsměv zachytil. Očividně přemýšlí o něčem jiném a tak je to dobře, potřebujeme válečníky, kteří jsou ve střehu a nezabývají se svými strachy. Vidíš Silvercare, jaký jsi myší mozek? Měla by ses raději pečlivě připravit, kdyby se liška vrátila. Máš dost jitrocele... no? Náhle chytnou mé uši neobvyklá slova... Jmenovací rituál? Že by konečně přišel Blackpawův čas? Hned v zápětí se přesvědčím, že se nepletu. Blackpaw je od dnešního večer válečník - Blackgale. Přidám se k všeobecnému veselí, i když podle pohledu Blackgale by to ani nemuselo být. Jen si to užij... taková chvíle je jen jednou v životě. Po shromáždění se přidám ke gratulacím ostatních a potom už se vydám na svojí mýtinku. Cestou potkám Shadow s Moonfangem. "Počkej tu chviličku, dojdu ti pro mák..." řeknu a odběhnu. Neměla bych ho drogovat každý den... jen ještě dnes. Potřebuje se vyspat. Zítra toho nechám. Ztratím se ve svém doupěti, abych se po chvíli vynořila a všimla si, že u Shadow je zrovna Lindenstar a Shadow nevypadá nadšeně. Počkám tedy až Lindenstar odejde, donesu Shadow mák a sama se uchýlím do svého pelechu a příjemných snů.

StarClan - 10. února 2013 20:23

Pro všechny. "Nesejde na tom, že jste vysocí šest stop čtyři palce a máte široká ramena - když kotě hledá mámu, stanete se jí." Anonym Zbytek večera Lakefrost a Tangleclaw Dokončili jste společný rozhovor – domluvili se na ranní hlídce a potom se vydali do pelechu. Shadow a Moonfang Shadow si vzala mák, aby se jí spalo stejně dobře jako dnes v noci a uložily jste se ke spánku. Blackpaw Poslední kočky opustili mýtinu… začala tvá Vigile. Po chvíli hlídkování sis všiml Deepblack spolu s Leafstorm, jak se vrátili z obchůzky území. Leafstorm zakryl vchod do tábora a odešel spát, Deepblack k tvému překvapní šla vstříc tobě. „Nechtěla jsem tě rušit v radování s ostatními válečníky, proto za tebou jdu až teď,“ řekla milým tónem, u ní velmi neobvyklým. „Gratuluji, za jmenování válečníka Blackgale,“ řekla, jako kdyby úplně ignorovala to, že máš mlčet. Pokud jsi odpověděl, přikývla na tvou odpověď, pokud jsi mlčel, řekla: „Vím, že držíš mlčenlivost, nebudu více rušit,“ . V obou případech se přátelsky otřela o tvůj bok a odešla. Začátek noci byl klidný, nikde žádná hrozba. Trochu jsi klimbal, raději ses začal procházet po táboře, až najednou jsi slyšel na severu v lese hluk. Bylo to podivné, zvuky byly lesní, šustění stromů, dupání, ale hluku bylo příliš. Žádné známé zvíře tolik rozruchu v lese nedělá. V jednu chvíli se ti zdálo, že se to přibližuje, byl jsi připraven jednat, ale potom se hluk zase začal oddalovat, až úplně zmizel. Po zbytek noci se nic neobvyklého nestalo. Následující den ráno. Vítejte v dalším ránu… Slunce nám stále vesele svítí, ale vítr, který lesem vane, je dnes chladný, období padajícího listí už neklepe na dveře, ale rovnou je otevírá. Pach tu stále je, ale už si na něj pomalu začínáte zvykat. Lindenstar Ráno se probudš trochu později, tedy probudí tě Lakefrost, která vtrhne do tvého doupěte a hned ti nabízí ranní hlídku. Deepblack Ráno se probudíš, noha tě nebolí a tak se rozhodneš vydat na lov, ale dřív, než vyjdeš z tábora, zastaví tě Silvercare. Silvercare Dnes v noci se ti zdál podivný sen… objevil se ti v něm Scarstar a řekl: „Ze slepé uličky Vás vyvede svítání.“ Chystáš se o tom říct Lindenstar, i když nevíš, co jeho slova znamenala. Nejdřív ale dojdeš za Deepblack podívat se na její nohu. Tangleclaw Ráno jsi zvědav, jak dopadne tvá hlídka s Lakefrost, dřív než jí ale najdeš, zastaví tě Moonfang, že máš jít na hlídku s ním. Blackgale První kdo ráno vstane je Lakefrost, míří rovnou za Lindenstar. Už bys mohl jít spát, ale chceš Lindenstar říct o tom, co se dělo v noci a tak počkáš až Lakefrost vyjde ven z jejího pelechu a vydáš se za ní. Potom odejdeš znaven ulehnout do svého pelechu… pelechu VÁLEČNÍKŮ. Moonfang Jelikož musí hlídkovat nejméně dva válečníci, dnes na tebe opět připadá ranní hlídka. Nemůžeš s sebou ale vzít Shadow. Když přemýšlíš, co s tím, napadne tě ji nechat u Warsong, vypadalo to, že si padly do oka. Shadow Moonfang má dnes opět hlídku, ale nemůže tě vzít s sebou a tak ti nabídne, že můžeš zůstat s Warsong tou milou starší kočkou. Lakefrost Ráno vyhledáš Lindenstar a požádáš jí o hlídku, ta ti bohužel řekne, že je důležitější cvičit Sunbowpaw, hlídkovat mohou kočky bez učedníků. Po cestě z jejího pelechu potkáš Leafstorm. Subowpaw Rozvaluješ se v pelechu spolu s Pebblepaw, která ještě spí jako jezevec. Dokud za tebou nepřijde Lakefrost máš v podstatě volno. (Můžeš probudit a zlobit Pebblepaw.) Leafstorm Ráno se probudíš a přemýšlíš, co dnes. Víš, že bys měl cvičit Pebblepaw, ale stále tě dráždí pomyšlení, že Firefly byla na procházce ve tvém klanu. A tak hned jak potkáš Lakefrost, Vychází z velitelčina pelechu. požádáš jí, aby přibrala k tréninku i Pebblepaw. Ty se potom můžeš nerušeně vytratit z táboru a vydat se za Firefly, vysvětlit jí, co se sluší a patří. Pebblepaw Spokojeně chrápeš v pelechu, dokud tě neprobudí Sunbowpaw. Warsong Probudíš se, rozhlédneš kolem. Greypelt jako obvykle spí, Grassblade se myje – nejspíš zase rozladěná. Vypadá to na velmi zábavný den… (ironie) Náhle za tebou přijde Moonfang se Shadow v závěsu. Firefly Po prochrápané noci se probudí a uvědomíš, že ses včera rozhodla navštívit kočky bydlící na území dvojnožců, abys zjistila, co se děje… Než se však pustíš na výpravu, rozhodneš se ještě ulovit něco k snídani.

Lindenstar ♀ - 10. února 2013 20:41

V mém pelechu (LF) Spánek, ničím nerušené sladké sny... konečně. Včerejší ponocování se na mě podepsalo, ale dnes v noci jsem si konečně mohla dovolit usnout. Blackgale hlídal náš klan, věřila jsem mu, stejně jako každé klanové kočce a tak jsem si dovolila tvrdě usnout. Probudila jsem se leknutím. Do mého pelechu vlítla jako uragán Lakefrost. Ta je prostě taková. Možná jsem jí měla pojmenovat Whitegale, místo Blackgala nyní... Nakazí mě Lakefrost svou veselostí, že se začnu usmívat i já. "Dobré ráno Lakefrost? Co se děje?" zeptám se jí. Když se mi svěří se svým nápadem, podělit se o ranní hlídku s Tangleclawem, chvíli se zamyslím a potom odpovím: "Jsem ráda za tvoje nadšení Lakefrost, ale potřebuji, aby jsi šla co nejdříve cvičit svého učedníka, takže se nehodí, aby jsi hlídkovala. Ale můžu tě poslat na večerní hlídku." Jsem ráda, když jsou ostatní kočky pracovité a pouští se i do úkolů, jako je hlídka s takovou vervou, ale zrovna nyní se to nehodí. Jen doufám, že jí nezarmoutím.... Lakefrost vyjde ven z mého pelechu a míří k doupěti učedníků, aby probudila Sunbowpaw. Tvoje chvíle Leafstorm, zastav jí a zmanipuluj. :-) Já, jen zívnu. Teď už stejně neusnu... když mě tak náhle probudila. Protáhnu si celé tělo a vydám se podívat ven, jestli už se klan budí.

Sunbowpaw ♂ - 10. února 2013 21:46

Pelech, ráno Spím velmi tvrdě, zvláště po takto namáhavém dni. Je u mě normální, že spím tvrdě jako balvan, ale dnes by mě neprobudila ani liška ukusující mou tlapu. Naštěstí se ale tak nějak vzbudím sám, líně se protáhnu s tichým zívnutím. Posadím se, stočím svůj huňatý ocásek kolem předních tlapek které si ještě jednou protáhnu. Pár chvilek si očišťuji plec, abych se mohl nadýmat pýchou se svou hřívičkou. Pak se rozhlédnu po pelíšku, a ihned zjišťuji že Pebblepaw ještě spí. To mi dává naprosto perfektní příležitost ji něco provést. Kdybych našel nějakou šišku, tak bych jí třeba mohl nasypat špičky z ní do kožíšku. Ale ne, nebudu ji zlobit, přeci jen není hezké někomu něco dělat když spí. I když mě to tak láká. Je celkem škoda, že nemáme s Pebblepaw stejného učitele. Je sice pravda, že by jsme se potom asi moc nesoustředili, ale bylo by to o něco zábavnější. Pebblepaw má za učitele Leafstorma. Někdo povídal, že je zlý. Doufám, že na ní bude hodný. Vždy se na ostatní dívá takovým povýšeným pohledem, ale nemohu ho soudit, vůbec ho neznám. Moje učitelka naopak vypadá celkem mile. Ale co už, však je všechny jednou poznám lépe. Celkem se nudím, tak svou vznešenou prdelku posunu a posadím se vedle pochrupující Pebblepaw, a začnu ji pravou packou šťouchat do krku. Když se probudí, tak v tom vesele pokračuji, užívajíc si dočasného volna dokud pro mne někdo nepřijde.

Pebblepaw ♀ - 11. února 2013 19:18

Pelechu učedníků (SbP) Spánek, ničím nerušený. Hm... tak tohle bych mohla dělat celý den a celou noc... napadne mě, když začnu přicházet k sobě. Zacukám ocáskem, převalím se na záda a chystám se prospat zbytek dne. Když mě najednou začne něco šťouchat do krku, okamžitě mě napadne původce toho jevu. Sunbowpaw... Otevřu oči, samozřejmě nade mnou sedí můj milovaný bráška a tiše se mě směje. "Ty......" řeknu a packou, kterou mám nahoře ho švihnu po jeho tlapce a potom přidám i druhou packu. Hned jak to půjde vyskočím na všechny čtyři nohy, připravena pokračovat ve hře.

Deepblack ♀ - 11. února 2013 22:23

Pelech válečníků a před ním. Probudím se po příjemně strávené noci... no příjemně. Dvakrát jsem se probudila, když jsem si lehla na tu bolavou nohu, ale jinak to byla příjemná noc. Válečník se nemá co litovat... Deepblack! napomenu se v duchu, sedu si a rozhlédnu se po doupěti. Lakefrost už je vzhůru, ale u této energické kočky to není nic neobvyklého. Co je zvláštnější, je tu vlastně jen Tangleclaw... chvíli mne napadne, co se asi tak stalo... Nebuď nervózní, Deepblack, Moonfang spí už déle někde jinde a Leafstorm také. Stejně by mě zajímalo, proč se od nás drží dál. z Leafstorma nemám vůbec dobré pocity... ta jeho včerejší slova nebyla zrovna přívětivá. Co se mu asi tak honí hlavou? Zamyslím se chvíli, zatímco si myji svůj temný kožich. Při mytí se dostanu až ke své noze poraněné včerejším bojem. No tak, nezlob mě noho! Budu tě potřebovat víc, jak kdy dřív! Vyjdu ven z pelechu, a hned uvidím Blackgale, jak dokončuje svou Vigilii. Bude z něj dobrý válečník... usměji se. Ano, jsem na něj hrdá, vždyť včera ukázal, jak se dokáže poprat s liškou. Sednu si vedle vchodu do pelechu a najednou mě napadne, tak co teď? Už nemáš koho učit... tak směle na lov! Ještě chvíli tu však zůstanu sedět.

Firefly ♀ - 12. února 2013 16:46

Ráno vstanem reĺatívne včasne...teda, keď som bola v klane, vstávala som tak aj normálne, výhoda života osmelej mačky je však aj tá, že si niekedy môžem dopriať lehnenie navyše. Ponaťahujem si najprv predné labky, pričom vystrčím zadok do vzduchu a spokojne vrtím končekom chvosta, nato aj zadné labky a vyjdem pred pelech. Najskôr ostražito sledujem okolie a až potom sa pustím do rannej očisty. Aspoň som sa dobre vyspala. V noci mi hviezdny klan nezoslal nijaké obrazy, takže to bol pokojný spánok. Ale... keď sa mi včera tak darilo s tým králikom, mám ešte trochu čau, som hore celkom skoro, a ak by som si stihla niečo uloviť, nebolo by to na škodu, práve naopak. Otrasiem sa a myknem fúzami. Zdvihnem hlavičku a zavetrím vo vzduchu. Stačila by nejaká pinka, alebo plch. Opatrne sa plížim okolím, ale nevzďaľujem sa príliš od brloha, ke´dže som pevne rozhodnutá vyraziť čo najskôr.

Moonfang ♂ - 14. února 2013 14:24

Zhromaždenie a nasledujúce ráno Na zhromaždenia klanu nemá Shadow zrovna dobré spomienky, ale keď by chcela vycúvať, tajnostkársky jej pošepkám: "Neboj sa, dnes bude stredobodom pozornosti niekto úplne iný." Posadíme sa teda a čakáme na Lindenstar. Tá začne hovoriť o líške a potom vydá príkaz trénovať učňov v severnej časti teritória a o dvoch mačkách na hliadke. To je rozumný príkaz. Sama mačka by si s líškou neporadila, dve už majú šancu. S trochou šťastia. No a potom začne to, na čo zrejme celý netrpezlivý čakal Blackpaw. Po zložení bojovníckeho sľubu sa z neho stal Blackgale. Dobré meno. Hodí sa k jeho divokej povahe. Bude mu robiť česť. Zdvihnem sa, aby som mu zagratuloval. Nie je treba slov, priateľsky mu položím tlapu na tlapu a obtriem si o neho hlavu. Zhromaždenie sa pomaly rozchádza a Blackgale sa odoberie na svoju hliadku. Ja sa vrátim ku Shadow, zaželám dobrú noc Warsong a chystám sa na odchod. Vtedy sa pri nás objaví Lindenstar. Nie som si istý, ako sa mám zachovať, lenže hlboké pradenie našej veliteľky ma upokojilo. Lindenstar neprišla so zlým úmyslom, a tak dúfam, že to vezme na vedomie aj Shadow. Vypočujem si aj ja, čo jej chcela povedať, a prijmem to s istým uľahčením. Teraz záleží na Shadow, ako sa s tým vyrovná. Na ceste do brlohu nás ešte zastaví Silvercare a podaruje jej ďalší mak. Už schovaný v pelechu jej pomôžem ho nejak zjesť, ale potom si spomeniem, že mám zajtra rannú hliadku. Hmm, čo so Shadow? Samu ju tu nechať nemôžem... so mnou ísť tiež nemôže. Silvercare má asi dosť vlastnej roboty... Jediný, s kým sa Shadow ešte ako tak znesie, je Warsong. Hmm, asi to skúsim u nej. S touto myšlienkou som konečne zaspal. Na druhý deň ráno som Shadow situáciu vysvetlil. Nebola zrejme nadšená, ale Warsong bola ku nej milá. Spoločne sme sa teda vybrali ku brlohom starších. "Dobré ráno, Warsong. Stále máš vo zvyku vstávať zavčasu?" spýtal som sa starej mačky sediacej pred brlohom a umývajúc si labku. Vyzerala prekvapene, že nás vidí, tak som radšej išiel rýchlo s farbou von. "Mám dnes hliadku a nebolo by bezpečné, aby šla Shadow so mnou. Už včera ju skoro zožrala líška a druhý krát jej život ohroziť nechcem. Môže dnes Shadow zostať s tebou? Stará mačka je, zdá sa, potešená, ja jej poďakujem a odhádzam ku vchodu do tábora, aby som počkal na mačku, s ktorou budem dnes hliadkovať.

Warsong ♀ - 14. února 2013 18:20

Zhromaždenie a po zhromaždení Čo sa týka udalostí s líškou, vďaka Moonfangovi som v obraze. Povýšenie Blackpawa sa mi zdá už len ako logická dohra. Navyše, ten chudáčisko bol učeň dlhšie, ako by sa patrilo. Čo ale zaujalo mňa a vzbudilo moje obavy, bol rozsah toho podivného pachu. Nechávam Blackgala, aby si užíval svoj večer a poberiem sa do brlohu. Neschádza mi z mysle fakt, že Lindenstar zisťovala čo všetko je zasiahnuté. Žeby zvažovala opustenie nášho územia a presťahovanie klanu? Pokiaľ sa ukáže, že niečo takéto je nutné... Potrasiem hlavou nad takýmto nápadom. Na sťahovanie som už pristará... Navyše, pre toto územie som krvácala, kvôli tomuto miestu som sa stala mrzákom... A teraz hrozí, že nejaký smrad nás odtiaľto vyženie? Nepriateľ, ktorého nemôžem ani švacnúť, ani pohrýzť? Slovami nejde opísať, ako ma čo i len pomyslenie na niečo takéto rozčuľuje. Upokoj sa, Warsong. Nikam sa ešte nejde, a je otázkou, či sa vôbec niekam pôjde. Napokon sa stočím do klbka a zaspím. Ráno vstávam skoro. Vyjdem z pelechu, ponaťahujem sa, ako mi to moje telo dovolí a začnem s očistou. Vtedy zazriem, ako ku mne mieri Moonfang a Shadow. Okamžite si spomeniem, o čo ma požiadala Silvercare. Moonfang ma požiadal, či by u mňa nemohol nechať Shadow. "Pokiaľ u mňa bude chcieť zostať, ja sa nenahnevám. S hluchým Graypeltom už žiadna zábava nie je a Grassblade je mrzutá ako vždy. Príjemná spoločnosť je pre mačku môjho postavenia viac ako vítané spestrenie inak nudného dňa." Moonfang mňaukne svoje ďakujem a beží ku vstupu do tábora. Zostali sme tam so Shadow pozerať jedna na druhú, ona neistá a ja premýšľajúca, čo teraz. Napokon som si povedala, že si nad tým nebudem lámať hlavu sama. "Hmm, a čo budeme robiť teraz?"

Silvercare ♀ - 16. února 2013 19:08

V mém pelechu a venku v táboře. (DP) Spánek, ničím nerušený a klidný sp…. Náhle jsem se objevila v našem lese, nepoznala jsem v jaké části, pachy se nedaly rozeznat a hlavně byla tma. Dívala jsem se kolem, co se to děje… ve tmě se objevil obrys kočky, která šla proti mně. Zavětřila jsem. Zahaloval jí pach lesního klanu a tak jsem se uklidnila. Když kocour popošel blíž ke mně, rozeznala jsem v něm Scarstara, bývalého vůdce našeho klanu. Posadil se naproti mně a příjemným hlasem, jako kdyby ztratil svou povýšenost a zlobu, řekl: „Ze slepé uličky Vás vyvede svítání.“ Potom se otočil a odešel. Trhl jsem s sebou a rozhlídla jsem. Ano… byla jsem ve svém pelechu a bylo ráno… takže, takže to mi poslal hvězdný klan zprávu? Zaraduji se. „Ze slepé uličky Vás vyvede svítání.“ Co však mají ta slova znamenat? Svítání, tím myslí ráno? A z jaké uličky? Anebo to má přenesený význam, jak už to bývá? přemýšlím chvíli nehnutě, ale nakonec se rozhodnu tomu dát čas a začnu se mýt. „Ze slepé uličky Vás vyvede svítání.“ Měla bych o tom říct Lindenstar… třeba těm slovům porozumí ona. Napadne mě a tak se rozhodnu za ní zajít. Pomalu se zvednu, protáhnu a poté vyjdu ze svého pelechu a mýtinky. Rozhlédnu se po táboře, pár koček už je vzhůru, Moonfang sedí u vchodu, asi půjde na hlídku, ale kde má Shadow… A Lindenstar přechází poblíž vchodu do svého pelechu. Rozejdu se za ní. „Ze slepé uličky Vás vyvede svítání.“ V půlce cesty si však všimnu, že Deepblack už je také vzhůru. Podívám se na ní… vypadá naštvaně, asi se nevyspala zrovna nejlépe… a nebo je už z pravidla naštvaná. Lindenstar počká, musím se podívat Deepblack na nohu. Dojde mi a náhle změním směr své chůze. Zastavím se až před Deepblack. „Dobré ráno. Jak ses vyspala. A co noha, už je to lepší, nebo pořád bolí?“ řeknu a sednu si vedle ní.

Blackgale ♂ - 24. února 2013 00:38

Noc a den Nakonec to bylo i docela dost příjemné... líbí se mi když si alespoň na jeden večer všichni všimnou mých schopností. A když se dozvím, že mám vážně důvod být na sebe pyšný. Někdo by to možná nazval arogancí, podle mě to bylo spíš ale zdravé sebevědomí. Rozhodně jsem se svými schopnostmi nechvástal jako někteří, to bylo vůbec proti mě. A rozhodně jsem si nemyslel, že se nemám už co naučit. Stále jsem ve všem co jsem dělal nacházel drobné chyby nebo přicházel na způsoby jak to zlepšit (hlavně pomoc Deepblack, ale později už i sám). Ale celkově jsem byl se sebou náramě spokojený. Jen jestli je tak spokojená i Deepblack, že... V tu chvíli se posledně jmenovaná vrátí s Leafstormem z hlídky a zamíří hned ke mě. V duchu se připravuji na další lekci. Nemysli si, že když si bojoval s liškou tak už víš všechno... To že jsi válečník ještě neznamená, že se nemáš co učit a můžeš ohrnovat čumák nad prací... Hlavně mě nebo klan prosímtě nezahanbuj... Být to na mě, tak bych tě válečníkem nejmenovávala... Za mých časů byl test na válečníka takový, že jsme museli ulovit jedno z těch monster dvojnožců na hromové stezce a dotáhnout ho v zubech do tábora... Ty standardy již o hodně klesly, když i TEBE udělají válečníkem... Čekal jsem, že mi poví cokoliv z tohohle (dobře, ty poslední dvě věci bych rozhodně nečekal) ale nakonec nastane příjemné překvapení. Takže přece jenom... Je toho hodně, co jsem jí chtěl říct, ale uvědomím si, že mám držet mlčenlivost, tak jen kývnu hlavou na znamení vděku. Deepblack se o mě potom přátelsky otře, což bylo asi nejpřátelštější gesto, které mi kdy projevila, a zmizela v doupěti válečníků. A já se vrátil k hlídce. Hodiny ubíhaly a já se začal nudit. Začal jsem se procházet po táboře, když tu náhle jsem něco uslyšel. Bezva, zrovna na mojí hlídce na nás musí zaútočit tlupa rozzuřených monster. Zvuk se začínal přibližovat a už už jsem chtěl všechny probudit, nebo alespoň zjistit co ho vydává, když úplně ustal. Dobře, tak tohle definitivně musím říct Lindenstar... Ráno konečně přišlo akočky už byly konečně vzhůru. Já mezitím dokončoval své kolečko kolem tábora. Cestou jsem potkal Moonfanga, jak někam vede Shadow. Myslím že mě zahlédla, ale nejsem si jistý. Já jen unaveně pokračuji do doupěte Lindenstar. Z toho právě odchází Lakefrost, která vypadá trochu zklamaně, i když ani nevím z čeho. Ahoj Lindenstar. Vím že je ráno, ale v noci se stalo něco trochu.... no zvláštního. Podrobně Lindenstar opíšu ty zvuky.

Lindenstar ♀ - 24. února 2013 22:16

Před doupětem vůdkyně (BG) a v doupěti válečníků (TC) Vyjdu ven z pelechu téměř hned po Lakefrost a trchu naježím srst, první závan chladného vzduchu mě překvapí. Lindestar, Lindenstar, vrací se každý rok a ty jsi každý rok stejně překvapená. Podívám se kolem po táboru, Moonfang už sedí u vchodu, čeká na Tangleclawa se hlídkou. Mohla bych mu dojít říct, že zamnou byla Lakefrost a co jsem jí řekla... A potom vyjde ze svého pelechu i Deepblack, kývnu ji na pozdrav. V tu samou chvíli vyjde i Silvercare ze své mýtiny. Vypadá ustaraně, očividně jí něco vrtá hlavou. Po chvíli změní svůj směr a zastaví se u Deepblack. Zvednu se tedy a vyrazím do pelechu válečníků vyburcovat Tangleclawa, aby chudák Moonfang nevyseděl u vchodu dolíček. Jenže v tu chvíli se v mém zorném poli objeví Blackgale, unavený po Vigilii. Zataví se u mne a řekne, že slyšel nějaký divný šramot v lese, ale že to brzy ustalo. Potom, co mi blíž popíše zvuky ještě se ho zeptám, z jakého směru ty zvuky šly. Odpověď zní, že ze severu. "Děkuju. Řeknu to hlídce, aby se podívali, jestli se v lese něco nestalo," odpovím Blackgale a nakonec dodám: "A teď se běž vyspat, musíš být po takové Vigilii unavený." Po odchodu Blackgale pokračuji ve své cestě do pelechu válečníků, projdu kolem Deepblack a vlezu dovnitř. Tam už je pouze Tagleclaw, očividně se zrovna probudil. "Dobré ráno, Tangleclawe. Byla za mnou Lakefrost a žádala mě, abych jí a tobě přidělila ranní hlídku. Já ale potřebuji, aby byla se svým učedníkem a tak jsem hlídku přidělila tobě a Moonfangovi," řeknu přívětivým tónem. "Hlavně jsem ti přišla říct, že za mnou byl Blackgale, že v noci slyšel nějaké zvuky ze severu území, tak se podívejte, jestli je tam ve v pořádku," dodám.

Deepblack ♀ - 24. února 2013 22:33

Poblíž vchodu do doupěte učedníků (SC) Chvíli jen tak sedím u vchodu do našeho doupěte, přeci jen včera večer jsem mluvila s Blackgale, ale on nemohl odpovědět, jelikož měl Vigilii, zdá se mi férové, abych tu počkala, kdyby mě chtěl něco sdělit. Nejdřív však rozmlouvá s Lindenstar. To je správně, musí jí předat hlášení z noci a pokud se něco událo, bude to trvat déle. Ale o tom bychom přeci věděli... Dřív, než spolu domluví a stihne za mnou přijít se u mě objeví Silvercare. ...že mě nenapadlo, že se mnou bude chtít mluvit... "Dobré ráno. Noc byla slušná," odpovím jsem na zdvořilostní otázku. I když zažila už jsem lepší... ale nebudu si stěžovat. "No, zdá se mi lepší, už skoro nebolí, ale to posuď sama. Já se v léčení nevyznám," odpovím jí. Silvercare hned ochotně řekne, že se na to podívá a abych si lépe sedla. "Počkej, raději bych to udělala v soukromí tvé mýtinky," řeknu svým přísným hlasem, kdy je jasné, že odpověď ne, ani otázka proč, neexistují. Silvercare na to bez zbytečných slov zareaguje, že jde tedy k sobě. "Hned za tebou přijdu," odpovím a pozoru ji jí, jak odchází do svého pelechu. Potom co odejde, ještě chvíli čekám na místě, můj pohled opět spočine na Blackgale, který už domluvil s velitelkou.

Sunbowpaw ♂ - 25. února 2013 18:37

Stále v doupěti Pebblepaw se postaví, a hned mi vyjede po pacce. Já se nervozně otočím, jestli pro nás nejdou učitelé, protože se mi zdá že někoho venku slyším. Vypadá to, že ne, a tak líně narazím hlavou do Pebblepaw a vší vahou se na ní povalím. Pokud možno, tak ji nepříjemně šťouchám packou do obličeje, vím že to je každému nepříjemné. Stále se tak nějak snažím zavětřit pach některého z učitelů, ale zdá se, že máme stále volno. Jak se povalím na Pebblepaw, ulehnu na ní, a svým huňatým kožichem ji v podstatě celou pokryji. Tak se pokouším vydržet co nejdéle. Přemýšlím, že by to asi nebylo dobré kdyby při takovéto rodinné pranici přišel některý z učitelů, ale nebudu si kazit náladu stresem z ostatních.

Tangleclaw ♂ - 27. února 2013 22:22

Byl to přece jen sen. Nic se nestalo. (Doupě válečníků, východ z tábora.) Nakonec se s Lakefrost opravdu vydám k válečnickému doupěti již černočernou tmou. Rád bych ji popřál klidnou noc, ale než se stačím ke svému proslovu nadechnout, z úkrytu vyskočí tmavý stín s válečným syčivým povykem a s napřaženými drápy dopadne přímo na mě. Ve vteřině si však uvědomím, že mě tíží čas, musím si pospíšit. Žádná bolest, jen zmatek.. Trhnu sebou a okamžitě se zvednu, abych se ujistil, zda je vše kolem v pořádku. Když zjistím, že ano, pokojně a zamyšleně se posadím, obmotajíc si ocásek kolem těla, a v duchu se uklidním: byl to přece jen sen. Nic se nestalo. Náhle uslyším přibližující se kroky. Zamžourám do slunečních paprsků, a to mi připomene, že mám ranní hlídku s Lakefrost. Ve vchodu se nečekaně objeví Lindenstar. Vykulím polekaně oči a bleskurychle vylezu z pelechu. "O - omlouvám se," naježím se, ale velitelka značně přívětivě spustí, že by byla raději, kdyby se Lakefrost starala o svého učedníka, zatímco já budu na ranní hlídce doplňovat Moonfanga. Po chvíli dodá Blackgaleovu zprávu o dnešní noci. Slyšel ze severu území nějaké zvláštní zvuky. Máme se podívat, zda je všechno v pořádku. Souhlasně přikývnu, ikdyž se stále cítím jako vystupující ve snu. Popřeji velitelce poklidný zbytek rána a odeberu se k východu tábora rovnou k čekajícímu kocourovi, kterému se v prvé řadě omluvím a sdělím velitelčin vzkaz, a to jedním dechem. Nerad si připouštím ten fakt, že mě byla probudit osobně sama Lindenstar. Tohle nejsem schopen rozdýchat ani do večera, s nádechem ironie se pro sebe ušklíbnu.

Lakefrost ♀ - 27. února 2013 23:03

Tábor Lesního klanu: Nový den Vzbudím se brzy ráno. Vstávám mezi prvními, blednoucí obloha získává stejný bílý odstín jako můj kožíšek. Tiše zavrním, abych nikoho nevzbudila. Pomalu se rozpomínám, co vše se včera událo. Tolik skvělých věcí! Nejdřív ten Blackgaleův jmenovací rituál a pak večer strávený s Tangleclawem... byl to zajímavý den. Olíznu si náprsenku a radostně mávnu ocáskem. Po včerejším dni se mi ani nechtělo usnout, nakonec jsem se však přemluvila. Čím dříve usnu, tím dříve nastane ráno a má hlídka, odůvodňovala jsem si to. A teď to ráno konečně nastalo. Ještě se trochu upravím a už se ženu do doupěte velitelky, abych se jí zeptala, jestli smím vést ranní hlídku. Vtrhnu do jejího doupěte jako tornádo. "Dobré ráno, Lindenstar!" zavrním potěšeně. Velitelka viditelně pookřeje. Všimnu si, že i v jejích očích se rozzářily veselé ohníčky, které u ní od dob, kdy se objevil ten divný pach, nevídám často. I ji musí těšit všechny ty dobré zprávy, řeknu si pro sebe, to je dobře. Bohužel se však dozvím, že bych se měla věnovat tréninku Sunbowpawa. Hlídka nepřichází v úvahu, aspoň ne ta ranní. Rozčarovaně stříhnu oušky. No, co se dá dělat. Trénink se Sunbowpawem má zkrátka přednost. Když s ním půjdu cvičit hned ráno, třeba se mi podaří to usmlouvat na večerní hlídku, napadne mne. Šibalsky mi zasvitne v očích a na velitelčin návrh smířeně kývnu. Na rozloučenou mňouknu přes rameno a vyjdu ven na mýtinu. Měla bych najít Sunbowpawa. Čeká ná dnes dlouhý den. Když se však blížím k válečnickému doupěti, zpozoruji Leafstorma. Kývnu kocourovi na pozdrav a zavrním: "Dobré ráno, Leafstorme." Chci pokračovat dál v cestě, když na mne Leafstorm náhle promluví. Překvapeně se po něm ohlédnu a poslouchám, co má na srdci.

Shadow ♀ - 01. března 2013 15:47

...Little ball of dark furr - scared, but gently purr... Byl to obtížný den, co si budeme nalhávat - mé vztahy se zbytkem klanu se nijak nezlepšili, ani přes fakt, že mne ten černý kocour, kterému nemohu ani přijít na jméno, zachránil před zakousnutím liškou. Pach toho rezavého zvířete z čumáku nevyženu asi ještě velmi dlouho, ale pak tu bylo ještě to nevrlé prskání dalších koček. Ne, nemám je ráda... Několik černých zrnek máku mi zajistilo opět klidnější snění po boku Moonfanga a právě tenhle posilující spánek mi pomáhal každé ráno opět hrdě zvednout hlavu a prsknout s naježeným hřbetem vstříc všem těm zlým protivným kočkám. Jenže tohle ráno mi podrazilo všechny čtyři tlapky s výsměchem, jakého je schopný jen život. Můj ochránce mne nemohl vzít s sebou a chtěl mne nechat ve společnosti staré kočky, která se ke mně, jako jedna z mála nechovala s povýšeným odporem. Přesto jsem se obávala toho strávit v její přítomnosti bez ochrany silných tlap celičký den. Skrytá za huňatým tělem jsem si starou kočku prohlédla a lehce jsem se otřásla strachy při zjištění, že v nějakém souboji zřejmě utržila vážná zranění. Můj společník odešel - dlouho jsem ho vyprovázela pohledem zlatých očí, ale pak mi zmizel a já si tiše smutně povzdechla. Warsong ke mně vlídně promluvila a já nejistě zdvihla pohled do jejích očí a zavětřila po jejím pachu. "...Nevím...Co si přejete..." Mňoukla jsem tiše a uhnula pohledem, tlapky napjaté nervozitou. Co když i tahle kočka mne za chvíli bude nenávidět a proklínat? Proč mne Moon opustil? Připadala jsem si zraněná, opuštěná a nemilovaná - jednoduše malé vystrašené kotě, které ještě nerozumí zákonitostem tohoto světa...

Moonfang ♂ - 01. března 2013 16:44

Tangleclaw a začiatok hliadky Sadol som si pri vchod do tábora a čakal som, kto že sa to ku mne dnes pridá. V myšlienkach som bol stále pri Shadow. Trápilo ma, že som ju musel nechať v tábore. Nehlúpni, Moonfang! Včera takmer prišla o život, dnes sa jej to môže prihodiť znovu. S Warsong bude v bezpečí. Nečakal som dlho, keď ma z nelichotivých myšlienok vytrhol príchod Tangleclawa. Zdalo sa mi, že je vytrhnutý zo svojho obvyklého pokoja, ale nijako som to nekomentoval. Potom, čo sa mi ospravedlnil, že mešká, dodal oznam o podozrivých zvukoch zo severnej strany teritória. Pokojne som prikývol a vyrazil na pravidelnú pochôdzku. Po pár krokoch prehovorím: "Nič si z toho nerob, že si meškal. To ja som sa bál, že prídem neskoro. Musel som prenechať niekomu na starosti Shadow. A čo vieš ďalšie o tých podozrivých zvukoch?" Ešte chvíľu kráčam a počúvam čo hovorí Tangleclaw, keď zostanem stáť ako zamrznutý. Vyplašene otočím hlavu ku kocúrovi po mojom boku. "Počuj, vyrazil už von niekto s učňami? Lindenstar hovorila, že odteraz sa budú trénovať učni v severnej časti teritória..." Nedokončil som, nebolo to treba. Tangleclaw si tiež rýchlo zrátal, koľko je dve a dve a obaja sme vyrazili podozrivým smerom.

Warsong ♀ - 01. března 2013 17:05

Sedíme tu traja: ty, strach a ja Shadow nešťastným pohľadom vyprevádzala Moonfanga, kým jej nezmizol z dohľadu. Potom sa jej neistý pohľad stočil ku mne, zastavoval sa na všetkých mojich šrámoch a zrejme premýšľala nad tým, ako je vôbec možné takéto zranenia prežiť. Na moju otázku odpovie takmer bojazlivo. Prižmúrim svoje jediné oko a hlboko zapradiem: "Zlá odpoveď. Ale neboj sa, hneď ti vysvetlím, prečo. Poď, posunieme sa kúsok stranou, nech nie sme toľko na očiach. A navyše sem bude o chvíľku príjemne svietiť slniečko. Urob si pohodlie, nenechaj sa núkať." Spokojne som sa usalašila na tráve, ktorá je už na pohľad utlačená od stáleho používania. Je to moje obľúbené miesto, a dnes tu mám hosťa, tak sa oň rada podelím. Počkám, až sa uloží Shadow a začnem rozprávať: "Tvoja odpoveď mala jednu zásadnú chybu. A to tú, že si v nej neprejavila tvoju vlastnú vôľu. Vari nemáš túžbu urobiť niečo, čo si už dlho nerobila? Napríklad ponaháňať zopár chrobákov na lúke alebo sa hrať na skrývačku? Ja som síce stará, a vzhľadom na svoj vek by som sa mala zrejme správať dôstojnejšie, ale... občas by som ešte vyvádzala ako mačence v škôlke..." Svojmu priznaniu sa ticho zasmejem. No a? Veď je to pravda... Otočím sa na Shadow a sprisahanecky na ňu žmurknem: "To len tak, medzi nami... ostatné mačky by si asi mysleli, že som sa zbláznila." Veselo sa zazubím a spokojne začnem priasť, ako mi na čierny kožuch spadnú prvé, hrejivé slnečné lúče. Musím si ich patrične užiť, kým ešte vôbec nejaké sú... zima je už skoro tu.

Leafstorm ♂ - 02. března 2013 01:13

Den předtím a den poté Po mé poznámce pokračovala hlídka bez sebemenšího problému a v tichosti. Deepblack očividně necítila potřebu nic dodávat a já sem neměl chuť dál mluvit. My dva možná přáteli nejsme, ale Brambleclaw, její bratr, byl mým nejlepším přítelem, zůstal jím i poté, co jsem se vrátil. Ale potom zmizel... a ani já ho nedokázal najít. Bedlivě pozoruji okolí a hledám případné nepřátele. Hlídky beru smrtelně vážně, stejně jako všechny ostatní činnosti v klanu. Tedy, jako vlastně úplně všechno co dělám. Někdo by možná polevil v ostražitosti, když je takový klid a krásná noc. Já ale ne, na mě se můžou v tomhle spolehnout: nikdy je nenechám ve štychu. Ať už některé nemám rád sebevíc. I tak přitom ale dokáži přemýšlet i o jiných věcech. Vážně mi trochu připomněla Scarmoona- pardon, Scarstara. Našeho legendárního a slavného vůdce. O kterém nikdo nemluví, je to téma v podstatě zapovězené, jelikož většina si ani nechce připomínat vůdce, za jehož vlády se nám tak dařilo v ohledech na teritorium, kořist a pověst. A přitom to zároveň byla i doba hrůzy. Scarstar rozhodně nepatřil mezi shovívavé vůdce, vlastně byl dost krutý. Kdybych tam nebyl já, abych ho mírnil, mohlo to být ještě horší... A už vůbec se nikdo nechce zmiňovat o té době, kdy začal šílet... Nikdo neví, co se na konci toho období stalo a jak vůbec přišel o svůj předposlední život. Pár koček z klanu vyhnal, mnoha z nich způsobil zraněn za malé prohřešky. A poté mě vzal do lesa, celý natěšený. Pochlubil se mi mrtvolou kotěte, které se sem zatoulalo z území dvounožců. Kotěte, které sám zabil a jeho mrtvolu použil k tomu, aby odstrašil případné další. "Není to skvělé, Leafstorme? Později můžeme i vyhnat ty prašivé Jezerní z našeho lesa. Zaměříme se na ty nejmladší. Uneseme jejich koťata, pár jich zabijeme a jejich rodiče budou zoufalí a jistě se je budou snažit získat zpátky. Pro to se ale budou muset podřídit mě. Spojím tak oba klany. Není to dobrý plán? Není jediný, který mám. Je jich spousta dalších, jak si nad oběma klany, nyní už jedním, udržet kontrolu. Ale nyní na to ještě není čas. Zatím musíme začít s první fází." Ano, přesně takhle to říkal. Ani nevím proč, ale byl jsem jediný, komu tehdy věřil, možná proto, že jsem jako jediný proti němu nevystupoval otevřeně ale jednal s ním jako rovný s rovným... Poté to šlo ráz na ráz. Nejdříve chtěl někoho zabít, obvinil celý klan z velezrady, zaútočil na mě. Zachránil jsem život nějakému samotáři a nějakému kotěti od jezerních, ale obrátil jsem se proti vůdci klanu... Jeho tělo, které se stále vzpamatovávalo ze ztráty života, jsem do klanu odnesl já. Scarstar hned poté vlétl do zuřivého šílenství, ve kterém začal všechny nazývat zrádci a brutálně na ně útočit. Poté najednou upadl do stavu úplné netečnosti, ve které setrval skoro až do své smrti. Nikdo se mě neptal, co přesně se mu stalo. Většina vlastně byla i ráda, že je Scarstar očividně neschopný velet. Jsem prostě jen zrůda, vrah a zrádce. Nezasloužím si nic jiného než nenávist.[/i řeknu si v mysli chladně, bez známky citu, nebo lítosti. To není něco, co si zasloužím. To už jsem si ujasnil dávno. Jsem smířený s tím, co jsem a snažím se jen starat o klan, o všechno. [i]Grassblade... měl jsem říct ne. Je to jen moje chyba. Prožili jsme si toho dost, oběma se nám stalo hodně zlých věcí. Já ale dostal jen to, co jsem si zasloužil, za svou hloupost a za to, že jsi tam byla se mnou jen kvůli mě. Mělo se to všechno stát jen mě. Jediné co jsem udělal dobře bylo to, že jsem tě dokázal odvést zpátky domů, ke klanu. Ale byl jsem moc sobecký a zbabělý na to, abych odešel. A přinesl jsem tak do klanu jen zlo, z toho jejich světa. Já se tam k nim měl vrátit. Tady se snažím jak chci, ale stejně vše dělám jen horší. Alespoň klan a jeho kočky ze mě mohou těžit. řeknu si zatímco se dívám někam do lesa, kde se právě mihla veverka. Nenávidím se, přijdu si odporný, ale jsem si vědom svých schopností, objektivně je dokáži zhodnotit. A vím čeho jsem schopný a jak to mohu klanu pomoci. Pro sebe od klanu nechci nic, ani si nic nezasloužím. Vlastně se nepovažuji za člena klanu, který by v něm měl nějaká práva. Platím tím v podstatě svůj dluh za své zločiny a chyby. "Tak to chodí, když jsi zrůda, že Leafstorme?" ozve se mi v hlavě. Přesně takhle mi to řekl i tehdy, když jsem se vrátil ke klanu. A měl naprostou pravdu. A jestli existoval někdo, koho jsem nenáviděl víc než sebe, byl to právě on. Ne že by to moc koček vědělo, Já na něj občas převedu řeč, protože mám potřebu provokovat. Připomenout jim to. Nebo přiblížit, pro ty, co tu nebyli, jako Moonfang, který sem přišel v době, kdy Scarstar ležel netečný a šílený v doupěti léčitelky a Lindenstar byla "prozatímní" vůdkyní. Není si toho vědom, ale jsem rád, že se mu podařilo utéct "od nich". Stejně tak i ta malá kočka, kterou našli včera a kterou prý Lindenstar představila na včerejším shromáždění. Na tom jsem já nebyl, což bylo nezvyklé. Obvykle jsem tam jeden z prvních. Jejich zlo jsem sem přinesl už já, takže na tom už nezáleželo. Ale i tak... ta podoba byla až příliš velká. A já už dávno moc zahořknul a zatvrdil se na to, abych se navenek choval nějak jinak. A v podstatě jsem už i zapomněl, jak být nějak jiný. Tatam byl ten kocour, kterým jsem býval než jsem... se ztratil. Byl pevně schovaný v nitru a jen čas od času vytryskl navenek. Dneska mám nějakou melancholickou náladu. Teď se jen musím vzchopit a přestat myslet na pitomosti. Tyhle patetické breky nikoho nezajímají a mě samého už vůbec ne. Tak tu přestaň myslet na to, jak moc velká troska, zrůda a všechny ty vznešené tituly kterými se častuješ proto, aby sis myslel že na tobě nějak záleží a něco vůbec jsi. Teď je důležitý ten zápach a ubývání kořisti, tak se soustřeď na něj. A přesně to po celý zbytek večera dělám. Když se vrátíme do tábora, já za námi zavírám vchod. Vidím tam Blackgalea, jak si svědomitě plní svou Vigili. A Deepblack se k mému překvapení rozejde k němu. Chvíli jen tak stojím, pozoruji a poslouchám. Jaké to bylo v průběhu tvojí vlastní Vigile, Leafstorme? Dost jiné. Scarmoon si zrovna tuhle chvíli vybral pro to, aby na chvíli přerušil svou ignoraci tebe a přišel ti vyhrožovat a nadávat ti. "Jestli uděláš jen jedinou chybu, která by mě zahanbila, tak tě zabiju..." Jediné, čeho se mu dostalo, byl vzpurný pohled, jelikož jsem musel držet mlčenlivost. To se mu zjevně nelíbilo, tak mě seknul packou a na boku mi nechal krvavý šrám. Bolelo to, ale před ním jsem nechtěl projevit žádnou slabost, takže jsem ani nesyknul. "To aby sis to zapamatoval." Deepblack je ale úplně jiná. Blackgaleovi pogratuluje, nežně se o něj otře a poté už jde spát. Vůbec to není jako to moje... Na tváři se mi po dlouhé době rozline spokojený úsměv, který nikdo nevidí, a vydám se do svého pelechu spát. Vstávám první, jako většinou. Na obloze vídám vycházející slunce a ranní červánky. A také Blackgale, který stále ještě drží svou hlídku. Já se jen posadím před své doupě a přemýšlím, co dnes: Měl bych dneska trénovat Pebblepaw, teď už vím jak na ni a když se bude snažit, určitě se dokáže stát výbornou válečnicí... ale trénoval jsem jí už včera a potřebuji se na něco podívat ohledně toho zápachu. Ale o starší už se starala a všechno co se tam může naučit se musí dávat po malých dávkách, jinak jí to začne jen frustrovat a odmítne všechno dělat. A může poslouchat jen příběhy té zapšklé staré kočky Warsong. I když ji může lecčemu naučit... ale je ještě tak mladá, že nic takového ji nenapadne. Co s tím... Právě v tu chvíli z doupěte válečníků vychází Lakefrost, která míří do brlohu velitelky. Chvíli za ní vyjde z doupěte i Deepblack. Co třeba kdybych jí dal na dnešek Lakefrost. To by mohlo být prospěšné pro obě strany. Ale jak na to jít... To že bych jí prostě mohl požádat mě napadlo, ale to není můj styl. Mám také reputaci, kterou si musím zachovat. A navíc, já nechci už nikomu nic víc dlužit. Už tak toho mám hodně. Deepblack mezitím domluvila se Silvercare, která už odešla. Já se mezitím vydám pryč, cestou projdu kolem Deepblack. Zastavím se u ní, pohlédnu jí do očí a řeknu jen: Deepblack? Omlouvám se. Poté hned pokračuji dál, nechám ji ať sama přemýšlí nad tím, za co přesně se jí omlouvám. Trochu mě i pobavilo to její letmé ohromení. Lindenstar mezitím vyjde z brlohu a vydá se hvězdný-klan-ví-kam, když tu ji náhle zastaví Blackgale. Jsem dost blízko na to, abych ten jejich rozhovor slyšel a oba dva jsou až moc zaujatí svým rozhovorem na to, aby se nějak starali o okolí. Takže na severu se ozývaly nějaké divné zvuky. Navíc je tam zdroj toho pachu. Navíc právě odtud přišla ta liška. A my tam máme učit. Bravo Lindenstar. pomyslím si. Trochu mě zamrzí, že zrovna tam žije Firefly. Ano, nemám ji rád, její odchod si vykládám jako zradu klanu, ale stále je to kočka. Z pelechu válečníků najednou vyběhne Tangleclaw, který očividně zaspal a hned za ním vylézá Lindenstar. Dost se zamračím a i temně zavrčím, když to vidím. Tohle se teda nemá stávat a už vůbec ne to, že by ho musela budit samotná velitelka klanu. Na tom, abych si plnil své povinnosti, si dost zakládám. Ale co, nikdo není dokonalý... A já už vůbec ne. Ale ještě chci něco říct Lindenstar. Přijdu k ní zrovna, když se vrací do svého doupěte. Lindenstar! Dobré ráno, víš chtěl bych ti pogratulovat, vážně. řeknu a posadím se přímo před ní. Tvůj brilantní plán na to, jak otestovat případné další účinky a projevy toho zápachu a vylákat z úkrytu případné další nepřátele, abychom věděli proti čemu stojíme, je přímo geniální! řeknu a obdařím ji přímo zářivým úsměvem, při kterém asi až moc ukazuji své velké tesáky. Firefly tu byla kvůli té lišce, že? Nic neříkej, je mi jasné, že do tábora jí musel někdo pustit z nějakého důvodu a říct to někomu jinému než velitelce samotné zřejmě bylo pod její úroveň, i když tím všechno jen zdržela a skoro jsme kvůli tomu přišli o dva mladé, nebo alespoň o jednu. Ale co, stalo se. řeknu a jen tak mimochodem se podívám zrovna na sever, kde má "území" Firefly. Jak jsem říkal, Firefly ucítila tu lišku na tom kusu země, který se rozhodla obsadit a který je čirou náhodou na severu. Její stopa jí dovedla až na hranice s Územím Lesním klanem a zjevně i dál, takže ta liška přišla ze severu. Z místa, kde je čirou náhodou ten pach nejsilnější. Hlídka na tu lišku mezitím narazila také někde na severních hranicích teritoria, že? A vyhnali ji až do skal, přitom ji pořádně poranili a především jí dali dost dobrých důvodů na to, aby se už nevracela a našla si nějakou jinou kořist. Přitom je jasné, že ta liška prchala před tím zdrojem pachu, který je na severu a hledala snadnou kořist. Očividně byla velmi vyhladovělá, když se odvážila vrhnout na tři kočky jen s tou mizivou šancí, že se jí podaří shrábnout kotě a utéct. A je velice pravděpodobné, že nebude sama, kdo bude ze severu prchat. Další lišky, rysové, vlci... všichni uštvaní, zoufalí... a hladoví. Upřímně lituju Firefly. Ta poslední věta je asi to jediné, co nemyslím sarkasticky. Jedna mladá liška se odvážila zaútočit na jedno kotě s jedním starším učněm a dospělým kocourem. Ty jsi samozřejmě věděla, že jedno kotě chráněné jedním bojovníkem pro ně určitě bude ještě lákavější cíl a proto jsi zavedla to, že trénovat se chodí trénovat na sever. Abys vylákala tu stvůru, co způsobuje ten pach a ty zvuky, rozhodla jsi se, že budeš posílat na sever, nejnebezpečnější část území, učně jen spolu s jejich učiteli, téměř nechráněné, zatímco ostatní bojovníci jsou posláni na hlídky a soustředí se na ochranu hranice u skal před liškou, která je mladá, vystrašená a vážně zraněná. A která se tu pravděpodobně již nikdy neukáže a i kdyby ano, byla by hračka si s ní poradit i pro samotného válečníka. Ale jak se říká, nebezpečí, které je reálné, neznámé a o kterém nevíme skoro nic je o hodně méně závažné než nebezpečí, jehož pravděpodobnost návratu je mizivá, bylo už jednou úspěšně zažehnáno a jestli se vrátí tak jen slabší, a které bylo jen symptomem nebezpečí prvního. Ano, vážně, je o mnoho lepší zaměřovat se na projevy jednoho problému, které samy odezněly, a ne se postarat o to, aby se to už neopakovalo. Což samozřejmě bude, ale z úplně jiné strany, než se zdá být názor většiny. Pěkně jsi je všechny převezla, to se musí uznat. řeknu a srdečně se zasměji. Ano, všichni byli příliš zaneprázdnění strachem z lišky, že tvé zvláštní opatření přijali bez toho aby je napadlo, že sis mohla snadno vybrat o hodně bezpečnější místo, než sever, kde je pach nejhustší a odkud vyběhla liška, a než západ, kde jsou skály, ve kterých je zrovna ta do krve zraněná, mladá a slabá liška. Třeba Jih, buď poblíž hranic s Jezním Klanem, nebo poblíž břehu jezera a východních skal, pokud by ses bála, že nám ta koťata nějaký jezerní unese nebo něco. Pevně se na ní zadívám. V noci se ozývají právě ze severu divné zvuky a už z něj začaly utíkat divoké a hladové šelmy. Tím, že se válečníci soustředí na východní stranu sem nalákáš více těch šelem spolu s tou, která způsobuje ty zvuky a zápach, jelikož široko daleko nebudou k nalezení žádní válečníci, jen šťavnatá a snadná kořist v podobě koťat, která jsou doprovázena jen jedním válečníkem, což pro smečku nebo něco dostatečně velkého či rychlého nebude žádný problém. Tím náš nepřítel získá tvář a my se zbavíme přebytečných koťat. Další fáze tvého plánu jistě zahrnovala zbavit se podobným způsobem té Shadow, když ti to napoprvé nevyšlo, protože je ti jen na obtíž a kdybys to udělala otevřeně, Moonfang by odešel. A následovalo by zřízení nového pelechu pro starší na severních hranicích, do kterého bys nastěhovala třeba i mě. Přitom bys čekala, až se ta stvůra chytí na návnadu a s ostatními válečníky bys ji zabila, přitom bys samozřejmě počkala, aby se stvůra zbavila co nejvíce nepotřebných starších a rušivých jevů, jejichž užitečnost již daleko přesáhla cenu, kterou za ně musíš platit, jako například já. Samozřejmě by to byla velká tragédie a ty bys je všechny náležitě uctila a jistě bys na večerním shromáždění měla náležitě slavnostní projev. To se mi líbí, a Starscarovi by se to určitě líbilo také. Měl rád plány, při kterých někdo zemřel, hlavně koťata, ty vždycky nesnášel. Gratuluji Lindenstar, Scarstar se na tebe jistě z Hvězdného Klanu usmívá. řeknu, hluboce se jí ukloním a otočím se k odchodu. Po chvíli se na ní ještě otočím a zavolám: Neboj, já tvůj geniální plán nikomu neprozradím. Ale to nevíš určitě, takže mě stejně budeš muset zabít. Poté to vypadá, že budu pokračovat v chůzi, ale zase k ní něco prohodím. A ano, myslel jsem to sarkasticky. To jen pro případ, že by sis začala myslet, že trpím Scarstarovou paranoiou. Poté odejdu někam najít Lakefrost.

StarClan - 06. března 2013 18:35

Pro Moonfanga a Tangleclaw "I tomu nejmenšímu kotěti stačí týden, aby se stalo pánem domu a jeho majitelů." Pam Brownová Jdete na hlídku a v klidu si povídáte, nic zvláštního se neděje, když dojdete na Sever teritoria, tam kde nehraničí s území Firefly, ale územím nikoho. Zrovna z tohoto místa se ozývaly ty zvláštní zvuky, které v noci slyšel Blackgale. Jejich popis máte v jeho příspěvku za ráno. Větříte, zdali něco necítíte, nejdříve nic, ale najednou cítíte zvláštní pach a každý ho vnímáte jinak. Tangleclaw ho cítí prostě jen jako něco podivného, jako kdyby tam byl nějaký živočich, ale žádný kterého by znal, pouze si pach může spojit s pachem, kterým je cítit Shadow. Moonfang v tomto pachu bezpečně rozezná dvounožce. Pach je sice intenzivní, ale ne čerstvý, dvounožec tu byl opravdu v noci, ale znovu už ne. V místě s tímto pachem je navíc hodně udusaná tráva. Potom, co prozkoumáte místo, pokračujete v hlídce, podél ostrých skal. Můžete si dále povídat. (Ale držte se u skal.)

Lindenstar ♀ - 06. března 2013 18:38

V doupěti válečníků, na mýtině a ve školce. (LfS) Popohnala jsem Tangleclawa, aby šel na hlídku a on vystřelil, jako blesk ven. Chudák, je citlivý a já ho takhle vyděsím hned po ránu. Můj příchod k němu navíc nebyl myšlen nijak zle, na rozdíl od slov, které jsem si vyslechla já, když jsem vyšla ven. Venku jsem potkala Leafstorma. On je… kousavý… ano, tak by se to dalo říct. Jeho tesáky koušou stejně jako jeho slova. Nedivím se, vyrůstal v těžkých časech, navíc, dlouho byl pryč, kdo ví, co se mu stalo. Dnes však byl jeho proslov obzvlášť dlouhý, i pravdivý. Pozorně jsem poslouchala, i když úplně všechno, co řekl, jsem pochytit nemohla, jeho slov bylo až příliš. „Vím, že je těžké rozsoudit, kde se skrývá větší nebezpečí. Na jihu se skrývá reálná nebezpečná liška, která se nebojí útočit a ze severu přichází divný pach, neznámého původu. Nikdo neví, co z toho je nebezpečnější pro naše učně, já zvolila jako menší zlo sever, ale věřím, že někdo, například ty, by se stáhl raději na jih,“ odpovím Leafstormovi, než náznaku emocí, či sarkasmu, jako kdybych nepochopila, že mě chtěl zranit. Jeho tón se mi však zapsal hluboko v hlavě. Potom, co Leafstorm odkráčel, jako kdyby nic neřekl. Já jsem se zamyslela, kam ještě potřebuju zajít, co vyřídit. Mohla bych se podívat do školky, Leopardhairs už je delší dobu těhotná, myslím, že má návštěva jí jedině potěší. Napadne mě a odejdu směrem do školky.

StarClan - 06. března 2013 19:03

Pro Leafstorm a Lakefrost "Budiž požehnány jejich špičaté čumáčky a velká, věrná, milující srdce. Pokud by kočka sem tam neukázala pevnou tlapku, jak by si svého člověka udržela? Winifred Carriereová Potom co Leafstorm promluví s Lindensta, potká Lakefrost a protože si chce něco zařídit, domluví se s ní, že dnes lakefrost vezme na tréning i Pebblepaw. Lakefrost ani neví jak, ale odsouhlasí mu to. Pokračuje tedy do doupěte učňů a Leafstorm směrem k Fireflyinému území, aby jí "vysvětlil", že na jeho území nemá, co pohledávat. Ten rozhovor vynechte a pokračujte každý od této chvíle. Děkuji.

Lakefrost ♀ - 11. března 2013 21:30

Doupě učedníků Ještě stále mi bzučí v hlavě z Leafstormova přesvědčování. Nebylo pro něj až tak těžké mě přimět, abych si dnes vzala na starost i jeho učednici. Aspoň uvidím, jestli je Pebblepaw stejně šikovná jako její bratr, pomyslím si, Leafstorm sice tvrdil, že je to nemotorná hromádka chlupů, ale... Sama pro sebe se pousměju. ...pro Leafstorma jsem nemotorná hromádka chlupů i já nebo Lindenstar. S touto myšlenkou se potichoučku vydám do pelechu učňů. Cestou se ohlédnu po Tangleclawovi, který na druhém konci mýtiny zrovna vyráží ven na hlídku s Moonfangem. Pobaveně zpozoruji, že je Tangleclaw ještě celý rozlítaný a udýchaný, jak rychle vystřelil z pelíšku. Mňouknu na pozdrav a chci s ním prohodit pár slov, ale to už oba kocouři míří ven. Nejspíš mě ani neslyšeli. Trošku smutně si pomyslím, že jsem dneska mohla vyrazit na hlídku s Tangleclawem já. Ale co se dá dělat; trénink je trénink. Třeba bude čas na večerní hlídku. Je na čase najít oba učedníky. Tiše jako stín se vyplížím podél stěny učednického doupěte. Vklouznu dovnitř. Oba sourozenci jsou zabráni do vzájemného kočkování, takže mě vůbec nezpozorují. Pach ucítí až v poslední chvíli, kdy už je pozdě. Zlehka strčím tlapkou do Sunbowpawa, který se zrovna snaží zalehnout svou sestřičku. Tím ho vyvedu z rovnováhy, takže měkce dopadne do mechu přímo na čumáček. Pak bleskurychle strčím do Pebblepaw a ta, ani neví jak, vedle něj lehce dopadne na záda. Oba dva vypadají dost překvapeně. Tahle taškařice mě docela pobaví. Vzpomínka na mé učednické časy... "Dobré ráno," zavrním zvesela, "máte chuť dneska trénovat svou bojovou techniku?" Kývnu na Pebblepaw. "Leafstorm mě požádal, abych vás dnes vzala ven oba. Tak si pospěšte, sejdeme se za chvilku před východem z tábora! Kdo tam bude poslední, je myší bobek!" S těmito slovy vyběhnu ven. Chovám se jak bláznivá učednice, napadne mne. V hloubi duše mi to však vůbec nevadí.

Tangleclaw ♂ - 12. března 2013 18:41

Nedokáži pach přiřadit k žádnému tvorovi, kterého bych spolehlivě dodnes znal. (Severní část teritoria.) Moonfangova reakce mě uklidní a společně se vydáme východem z tábora, zatímco mu krátce odpovím na otázku, co vím o těch podezřelých zvucích: "Vím jen to, že je v noci zaregistroval sám Blackgale." Náhle se kocour vedle mě prudce zastaví a vyplašeně se zeptá, zda už někdo vyrazil ven s učedníky. Uvědomím si to. Vždyť mají přece trénovat tam, odkud číhá další nebezpečí. Vydáme se proto ihned na sever. Cestou prohodíme občas pár slov, ale většinu času trávím spíše naslouchání přírodě, aby mi nějakým způsobem napověděla, co se v lese děje. Snažím se zůstat v pozoru, ikdyž se mi myšlenky v hlavě motají kdo ví kam. Uvědomuji si, že poblíž leží teritorium Firefly, a to mi připomene včerejší otázky, jak se ji asi daří a zda by byla nadšená, kdyby ji opět navštívil její dávný učitel. Zatřepu nesouhlasně hlavou. Věnuj se situaci v lese, kocoure. Jsi přece na hlídce! Zavětřím a ohlédnu se po kocourovi tázavým pohledem. Měli bychom být přibližně na onom místě, ale zvláštní pach či známky po životě, kterých bych se mohl chytit, nezaregistruji. Nechám své štíhlé tělo proplout mezi vysokými trsy trávy. Do čumáčku mi proklouzne intenzivní pach. Konečně nějaká stopa, mlčky se zaraduji, ale pohled na udusanou trávu mou náladu stáhne zpět. Živočich, o kterého tu celou dobu kráčí, se musel v noci objevit a v tentýž okamžik zmizet, protože pach není rozhodně čerstvý. Nedokáži pach přiřadit k žádnému tvorovi, kterého bych spolehlivě dodnes znal. Zmateně zavětřím znovu, zkoumajíc prostředí kolem. Zapáchá to tak zvláštně. Nejde mi to na rozum. Připomíná mi to.. zhluboka se nadechnu a nuceně se zeptám: "Nenechal jsi náhodou Shadow tentokrát v táboře?"

Pebblepaw ♀ - 12. března 2013 22:23

V doupěti učedníků, přes tábor až k východu. (SbP, LF) Můj brácha se jen na chviličku ohlédne a hned na mě zase vystrčí drápky. I přes to, že mě povalí na zem se nepřestávám bránit, snažím se mu chytit packu, kterou mě dloube do obličeje, přičemž na něj prskám. Zalehne mě a já se snažím ještě "zachránit", ale nedaří se mi. Náhle Subowpaw odskočí, rychle zavětřím, ale už bych ani nemusela, protože toho, koho cítím i vidím a slyším. Lakefrost, Subowpawova učitelka. Také se rychle posadím a jazykem si dvakrát přejedu hruď, kde mám nejvíce rozčepýřené chlupy. Až po chvilce mi dojde, že mluví i na mě a nejen na svého učedníka. Takže dneska si nás vezme Lakefrost oba? Super! Tohle určitě bude zábavnější lekce, než včera! Zamyslím se a tak, než stihnu zareagovat na slova Lakefrost, Sunbowpaw vystřelí z doupěte jako splašený zajíc. Vyběhnu za ním, přesto, že vím, že už nemám šanci ho dohonit, poblíž vchodu už zvolním úplně. Vždyť to nemá cenu... A na místo srazu, tedy před tábor, už pouze dojdu. Tam už na mě vítězně čeká Sunbowpaw. Hm....

Leafstorm ♂ - 14. března 2013 01:59

Odchod z tábora Od Lakefrost odcházím s potěšením, nakonec to nebylo ani tak těžké přesvědčit ji o tom. Nakonec, ona sama vypadala na to, že se na to i těší. Tak to by bylo. Možná jí to bude i ku prospěchu. Ještě předtím než odejdu, povím jí: Jinak, radil bych ti abys ty dva nebrala na sever, ale spíš na jih, třeba poblíž břehu jezera. Ze severu přišla ta liška, je tam největší pach a Blackgale z toho směru slyšel v noci dost podezřelé zvuky. Liška je ve skalách a na jihu hrozí nebezpečí akorát od jezerního klanu, a ti už se dlouho nepokusili překročit hranice. Ale je to na tobě. Vše říkám klidným, bezvýrazným hlasem beze stopy povýšenosti nebo arogance. Tady jde o klan, navíc když někomu poradím tak mu poradím vždy podle svého nejlepšího svědomí. A dneska mám ještě docela dobrou náladu. Jen Lindenstar... Na jihu je liška? To už ani neumí světové strany nebo zapomněla kde jsou skály? Možná už příliš dlouho seděla na zadku v té své díře, tak vystrašená ze všeho, že už i zapomněla jak vypadá území klanu. A ta její odpověď... i když, asi sem měl použít méně slov, z toho jejího prázdného pohledu bylo jasné, že její mozek z toho přepětí shořel na prach. Vysvětlovalo by to tu její inteligentní odpověď. Vydávám se z tábora přímo na sever, na území té zrzavé potvory. Plížím se podrostem, chci ji totiž trochu vyplašit. Mám i štěstí, že jdu proti větru, takhle by mě ani neměla ucítit. Nakonec ji i uvidím, zdá se, že je na lovu a právě se plíží za jednou zrzavou veverkou, která právě na zemi okusuje šišku. Připlížím se blíže, vypadá to, že je příliš fixovaná na tu veverku na to, aby si hlídala záda. Chyba. Pokud tedy o mě neví a nerozhodla se mě ignorovat. I to by byla chyba. Pomalu se proplížím na doskok k té veverce, kryt keřem, veverka ještě stále okusuje tu šišku. Firefly se k ní plíží s elegancí a dovedností, že i já bych nad tím uznale pokýval hlavou. Kdybych tu nebyl já, jistě by ji snadno chytila. Ale já tu jsem. Firefly se asi chystala skočit, ale to už z keře vyskočím já, přímo na tu veverku, kterou chytnu do pacek a hbitě zakousnu. Poté se otočím k Firefly. Á, zdravím Firefly, vyšel jsem si na procházku a náhodou narazil na tebe. Krásný den, nemyslíš? rozhodně to nezní přátelsky, i když se přitom usmívám. I ten úsměv vypadá trochu zlověstně, čemuž nepomáhá ani to, že na zubech mám ještě krev z té veverky.

Blackgale ♂ - 15. března 2013 00:24

Tábor Pomalu dojdu k Deepblack, která ještě posedává před vchodem do doupěte válečníků. Ahoj. řeknu a posadím se vedle ní, podívám se jí do očí a trochu svěsím hlavu. Já jen... Zdá se, že mám teď trochu problém se vymáčknout, což je asi poprvé. Většinou jsem právě já ten nejukecanější. Ale nakonec se vzchopím. Včera sem s tebou nemoh mluvit, protože jsem držel mlčenlivost. Chtěl jsem ti jen poděkovat za to, jakou si měla se mnou trpělivost a za všechno, cos mě naučila. Vím, že sem byl dost divoký, hlavně na začátku. řeknu a v oku se mi objeví uličnická jiskřička. Já... snad jen už toho umím dost. Já si myslím že jo, ale... no, nevím jestli si to myslíš i ty. řeknu a trochu svěsím hlavu.

Deepblack ♀ - 15. března 2013 22:58

Před pelechem válečníků (BG) Jak jsem čekala, přišel za mnou Blackgale, včera sice nemohl mluvit, a tak své myšlenky nechal až na dnešek, alespoň jsem předpokládala. "Ano, je vidět, že je z tebe zodpovědný kocour... válečník," odpovím mu na to, že nemohl mluvit. Možná to ode mě teď vypadalo jako test, kdo ví. Mě je to jedno, ať to byl test či ne, on prošel. Opravdu mě Blackgale překvapí slovy díky, nevím proč, ale zrovna ty jsem nečekala. Ano, změnil se od dob kotěte a to hodně... "Byla to pro mě výzva, pokusit se tě zkrotit... a myslím, že ať se mi to povedlo nebo ne, oba jsme se něco naučili. Takže i já děkuji." Blackgale se zeptá, jestli si i já myslím, že toho umí dost... dnes je ten kocour samé překvapení! Možná si není jistý, protože já nerozhodla o jeho povýšení, ale tak je to správně, učitel nemá rozhodovat. Nikdy by nemohl být spravedlivý, ani já ne. "Blackgale, naučil ses vše, co jsi ve válečnickém výcviku měl a ukázal jsi mě i ostatním válečníkům, že své umění umíš zužitkovat. Budeš dobrý válečník, ale i tak... Nepřestávej se od ostatních učit, jak tví přátelé, tak i nepřátelé ti mohou dát mnoho užitečných rad, zkušeností a lekcí. To si pamatuj," odpovím mu na jeho otázku, jestli toho umí dost. "Ani já toho neumím tolik, abych se ničemu nemohla přiučit," doplním větu, která přibližně shrnuje to, co jsem chtěla předtím říct.

Firefly ♀ - 17. března 2013 17:54

Príjemný kocúr- spoločnosť na nezaplatenie. Znova ma postihne šťastie a ja narazím na ešte celkom slušne vyzerajúcu veveričku. Okamžite zhodnotím situáciu a vyberiem si vhodné miesto na plíženie za korisťou. Všetko vyzerá dobre, keď som dostatočne blízko, prikrčím sa, takmer úplne nehybná, korisť už mám na doskok. Napnem svaly, na chvíľu zadržím dych a... preletí popri mne čosi hnedé a hneď nato sú moje rańajky v ťahu. Vystriem sa a myknem fúzami. Čo tu robí Leafstorm? Sám? Tak blízko pri mojej nore? Bol za mojim chrbtom inak by som ho ucítila... Na to, že si mi práve ukradol raňajky, sa tvárim až príliš pokojne. Musím vyraziť...prinajhoršom si niečo chytím cestou. A čím viac by som sa tu s ním naťahovala, tým viac by ma zdržoval. Čo chceš Leafstorm? Odpoviem na rečnícku otázku otázkou, pričom sa sa mi stále hybú trojuholníkovité uši, aby som zachytávala zvuky z okolia. Nech povie čo chce a potom ma nechá ísť.

StarClan - 22. března 2013 21:21

Pro Lakefrost, Sunbowpaw a Pebblepaw. "Pokud si Vás adoptuje zaběhnutá kočka, je to znamení, že jste hodný, štědrý a laskavý naivka."Giovanni Andretti Přes to, co ti řekl Leafstorm, posloucháš slova Lindenstar a vydáš se s učni na sever teritoria k hranicím s Firefliným území. Cítíš, že tudy již prošla hlídka, takže byste měli být v bezpečí. Původně jsi chtěla trénovat boj, ale vzhledem k tomu, že je to jejich druhá lekce, řekneš jim, aby ti ještě předvedli, jak loví. Sunbowpawovi to jde, stejně jako včera, ale Pebblepaw je méně šikovná, je vidět, že se jí budeš muset věnovat více. Necháš tedy Sunbowpawa, aby se pokusil sám něco ulovit a ty se zatím opodál budeš plně věnovat Pebblepaw.

Leafstorm ♂ - 25. března 2013 23:58

S Firefly To zrzavé škrvně se očividně snaží tvářit, jak moc ji nezajímám a je jí všechno jedno. Trochu se pousměji, když si toho všimnu. Dá se i vypozorovat, že někam spěchá, alespoň z toho, jak přímá byla. Kam ty se jen chystáš... Veverku, kterou sem jí ulovil přímo před nosem si položím k nohám. Chvíli se na ní jen dívám, nic neříkám, až poté spustím: Co chci? Toho je hodně. Pro začátek: Respektuj hranice našeho území. Už k nám nepatříš, odešla si, využila si nás jen k tomu, abychom tě vše naučili, ale hned potom si odešla. Tvé rozhodnutí. Takže se do tábora nevracej z jiného důvodu než toho, že se chceš vrátit. Dneska si to porušila. Ano, dnes byla vyjímečná situace kvůli té lišce, ale vážně nevidím důvod, proč si to nemohla prostě říct hlídce nebo někomu u tábora a jít přímo do tábora za Lindenstar, jako bys byla tak důležitá, že je tě hodna vyslyšet jen samotná velitelka. Vše to zdrželo, bylo to drzé, arogantní a zbytečné. Zadruhé: Starej se o to svoje "území", ta liška přišla od tebe a kdybys jen trochu dávala pozor, celý tento problém mohl být odvrácen. Ale ty si zjevně byla někde na louce na kytičkách, jak to prý máš v oblibě, a na tohle se vykašlala. Ta liška klidně mohla sežrat i tebe. Zatřetí: Přestaň už konečně stále odvracet Blackgalea od jeho povinností. Víš koho myslím, že? Blackpawa. Povýšili ho díky té lišce. A nebuď tak překvapená, možná sis myslela, že těch jeho tajných návštěvách tebe nikdo neví, ale já nejsem slepý. Chodil k tobě i v době, kdy měl jiné povinnosti a tím způsoboval jen problémy, jak klanu, tak sobě. Ty ho jen obtěžuješ, rozptyluješ a možná ho i chceš přesvědčit, aby utekl od klanu jako ty. Poté shlédnu na tu mrtvou veverku u mých nohou a posunu ji k Firefly. Tohle si nech, koneckonců tohle je TVOJE území a tahle kořist patří tobě. Už se otáčím k odchodu, když tu si na něco vzpomenu. Ach ano, skoro jsem zapomněl. Věřím, že s tímhle budu mluvit i za Silvercare: Začtvrté, přestaň si už konečně hrát na léčitelku. Jenom se ztrapňuješ. Pravá léčitelka potřebuje velkou moudrost, kterou zjevně nemáš, rozsáhlé znalosti bylin a léčebných metod, které jsou diskutabilní, loajalitu, čest a touhu sloužit klan, což jsou pro kočku s liščím srdcem jako ty zjevně neznámé pojmy. Vážně, jestli se někdy chceš něčemu takovému vyrovnat, bude to dost trvat. A ty bys se musela vážně dost snažit. Ale dost řečí, omlouvám se ti, ale nikdy sem nedokázal být stručný. Sbohem. A poté se otočím, s úmyslem jít zpátky do tábora, pokud mi tedy Firefly nemá ještě co říct.

Moonfang ♂ - 26. března 2013 20:12

Dvojnožci? S Tangleclawom okamžite vyrážame na sever, ostražito sledujúc les vôkol nás. Len občas prehodíme slovko- dve. Konečne! Prichádzame na miesto, kde sa v noci muselo diať niečo naozaj nezvyčajné. Tráva je tu udupaná a okrem toho to tu veľmi intenzívne páchne po ... dvojnožcoch. Srsť na krku sa mi zježí a dostávam neodolateľnú chuť niečo poriadne dotrhať. Čo tu robia? Prečo nás nenechajú na pokoji?! Z neradostných myšlienok ma vytrhne Tangleclawova otázka. Na chvíľu netuším, čo s tým má moja malá priateľka, lenže potom si uvedomím, že môj spoločník zrejme nikdy pred tým pach dvojnožcov necítil. Teda, okrem toho, čo ešte zostal na Shadow. Prikývnem a odpoviem: "Nechal. Lenže s týmto ona nemá nič spoločné. To, čo tu cítime, je čistý pach dvojnožcov. Boli tu, ale prečo a čo tu robili, mi je záhadou..." Ešte niekoľko krát obídem celú čistinku, pátrajúc po hoci čom, čo by mohlo viac osvetliť túto situáciu. Napokon poviem: "Nech už im šlo o čokoľvek, bude lepšie, ak sa sem naši učni ani nepriblížia. Je to tu dosť nebezpečné pre nás, nie to ešte pre nich. Myslím, že tu už viac nezistíme, mali by sme pokračovať ďalej v hliadke." Počkám, až dokončí svoju obhliadku Tangleclaw a vyrazíme ďalej, smerom ku Ostrým skalám. Som ostražitý a snažím sa všímať si všetko, čo sa pohne. Bolo to sem, kam sme zahnali líšku zo včera. Čo ak sa vrátila?

Lakefrost ♀ - 28. března 2013 11:24

Dvojitý trénink Jsem trochu na vážkách. Leafstorm mě přesvědčoval, abych se severu území vyhnula, já ale nechci porušit příkaz velitelky. Dneska ne, pomyslím si, Lindenstar má jistě důvod, proč nařídila, abychom trénovali na severu. Usměju se. Není se čeho bát; své velitelce v tomhle skutečně věřím. Na čem jiném by měl být postaven klan než na bezmezné důvěře v druhé? Původně jsem měla v plánu naučit oba učedníky nějaké bojové pohyby, ale když vidím, jak jsou nadšení z každého šelestu v keři u cesty, rozhodnu se, že dneska budeme lovit. "Skvěle, Sunbowpaw!" pochválím svého učedníka, když předvede perfektní plížení. Mezitím, co se snažím naučit Pebblepaw, jak se dostatečně snížit a přenést váhu do stehen, uloví Sunbowpaw sám od sebe malého rejska. Pebblepaw vážně není tak šikovná jako její bráška. Snažím se jí však v její snaze podporovat a chválím ji za každý malý pokrok. Ani já nebyla hned zpočátku šikovná, pomyslím si omluvně, jen musí přijít na ten pravý gryf, v tom to je. Když za mnou přiběhne nadšený Sunbowpaw nesoucí v tlamičce rejska, rozzářím se. Dotknu se nosem jeho tváře. "Tedy, to se ti povedlo," kývnu na něj uznale, "víš ty co? Můžeš jít lovit támhle mezi stromy, my mezitím budeme trénovat plížení. Nechoď moc daleko, buď pořád v dohledu. Přece jen teď není bezpečná doba..." Čas od času se ohlédnu, jestli je Sunbowpaw nablízku, a dál se věnuji jeho sestřičce.

StarClan - 28. března 2013 17:19

Pro Moonfanga a Tagleclawa "Občas se hranice mezi lidskou a zvířecí inteligencí jeví jako velice tenká - tu člověk zakouší nanejvýš zneklidňující nejistotu, zda je to on, kdo vlastní kočku, či zda spíše dovolil, aby kočka vlastnila jeho."Catherine Manleyová Jdete dál podél hranic klanu, až dojdete k jihozápadnímu rohu území. Zde je místo, zvané Ostré skály. Neobývají je žádné kočky, protože jsou příliš prudké a nebezpečné, navíc v jednom místě se nachází měsíční kámen. Právě sem jste včera zahnali lišku, proto, aby nemohla ohrožovat vás, ani jezerní klan. Když jste přišli k hranicím, necítili jste liščin pach, ale naprosto něco jiného a to pach koček. Kromě vás je široko daleko pouze klan jezerních, ale ti jsou cítit jinak. Tohle byl pach vám neznámých divokých koček. Strom vedle toho, který běžně značkují hlídky Lesního klanu, byl jeden označkován někým jiným. Podivné. Náhle zašustilo křoví za hranicemi, viděli jste, jak se tam mihla zrzavá srst. Čekali jste, co bude. Ze křoví vylezla cizí zrzavá kočka střední velikosti, ve dvou byste jí přeprali... otázka, jestli přišla sama.

Pebblepaw ♀ - 28. března 2013 17:29

Tréning (LF, SBP) Na smluvené místo dorazím jako poslední. No super, teď se do mě bude Sunbowpaw pořád navážet, že jsem myší bobek... Vyjdeme na místo, kde budeme trénovat a tak se smutně táhnu až za Lakefrost a Sunbowpawem... nerada prohrávám, i když se to děje poměrně často... Můj brácha je hold příliš šikovný. Stejně tak mě předčí i v plížení a lovení, mě myš jako obvykle uteče. Čekám nějaké ošklivé slovo i od Lakefrost, ale jak jí slyším pochopím, že ona není taková jako Leafstorm. Škoda, že jsem nedostala jí. On by mě už určitě vynadal, ale ona mě naopak začne trpělivě vše vysvětlovat. Sunbowpaw mezitím už sám loví a mě se věnuje Lakefrost. Když přinese Sunbowpaw v tlamě rejska, jen na něj mňouknu: "Počkej, za chvíli ti to nandám... Potom, co znovu odběhne, zeptám se ještě jednou Lakefrost: "Jak mám přesně vyskočit na tu myš, abych byla dost rychlá? Já to pořád nějak nechápu..."

StarClan - 28. března 2013 17:43

Pro Sunbowpaw "K potěšení z toho, že někomu patříte, náleží i vhled a porozumění, jehož jsou schopny kočky, když si podmaní člověka." Winifred Carriereová Lovíš opodál, od Lakefrost. Zrovna vidíš veverku. To by byl skvělý úlovek, Lakefrost by byla opravdu pyšná. Jenže veverka skočí ze stromu na strom... běžíš za veverkou. Už to konečně vypadá, že se zastavila a jsi k ní dost blízko, když veverka ještě rychleji uteče a zmizí někde v lese. Nejdřív nevíš, co se děje, ale náhle před sebou spatříš dvojnožce. Vyděsíš se a utečeš. Běžíš, běžíš rychle pryč, nezajímá tě kam, chceš být hlavně dál od toho ďábelského stvoření. Když se konečně zastavíš, zjistíš, že nevíš kde jsi, ani zavětřit tu pořádně nelze, protože ten štiplavý pachu už je opravdu silný. Vydáš se tedy směrem, kde tušíš, že by mohl být tábor, ale pořád nic, až náhle dojdeš na konec lesa, tedy les by tu neměl končit, ale očividně další stromy chybí. Před tebou se rozkládá pláň a na ní "popocházejí" obrovské dvounožčí příšery, které bafají ten hnusný zápach. A nejen to, ty příšery doslova požírají stromy, váš les! Otočíš se a rychle běžíš zpět hlouběji do lesa po svých stopách, nevíš sice přesně kam, ale hlavně pryč od těch příšer. Náhle špatně šlápneš, odkutálíš se po mechu a spadneš rovnou do díry v zemi. Asi máš něco s nohou,bolí tě a nemůžeš vylézt, tak alespoň voláš o pomoc.

StarClan - 28. března 2013 18:03

Pro Lakeforst a Pebblepaw "Stačí jedna malá kočka, aby se váš příchod do prázdného bytu změnil v příchod domů." Pam Brownová Lakefrost, vysvětluješ a předvádíš Pebblepaw, jak správně vyskočit, aby jí myš neutekla, tak jako se jí obvykle stává. Když se po delší době ohlédneš mezi stromy, kde byl Sunbowpaw, není tam, nejdřív jsi v klidu, ale když se delší dobu nevrací, jdeš ho hledat. Jdeš po jeho stopách dál do lesa, až dojdeš někam, kde stopy končí. Nemůžeš zavětřit dál, nejen, že jeho pach překrývá pach veverky, ale i dalšího tvora, kterého nedokážeš identifikovat, navíc je tu stále ten silný štiplavý zápach. Sunbowpaw, jako kdyby se propadl do země, neodpovídá na volání, ani ho není cítit. Není jiná možnost, než se vrátit do tábora a vyslat po něm pátrání více koček. Jen jak tuto nepříjemnost sdělit Lindenstar? A Leafstormovi? Naštěstí Pebblepaw je v pořádku, stále po tvém boku.

Firefly ♀ - 30. března 2013 18:29

A tak mňaukal, a mňaukal a mňaukal... Leafstorm mal vždy rád dlhé prejavy, to som si všimla už v klane, ale že jednou vetou rozpútam až taký dlhý monológ som nečakala. Kým rozprávaš, vyčistím si predné labky, ale stále zostávam v strehu. Neskáčem ti do reči, ale som ticho. Zle položená otázka. Malo mi napadnúť že ma bude zdržiavať ak sa ho spýtam niečo také banálne. Ale čujme, čo mi chce. Takmer nepočuteľne zamraučím. Neverí mi. Preto sa mu nepáči, že som bola na území klanu. Ale nakoniec, komu verím ja? Iba pár mačkám. Ja neverím im, oni mne... a preto som nemohla zostať v klane. Tam to bez dôvery jednoducho nejde.  K jeho "za prvé" sa nevyjadrím nahlas, len čakám na ďalšie slovné bodnutia. Pri druhom sa ani moc nepozastavujem, najskôr mi dá dôrazne najavo, že klan už nie je mojou záležitosťou, a potom ma vlastne obviní z toho, že sa nestarám o jeho ochranu. Avšak kto by sa s ním o tom hádal? Nikto, kto nemá čas a má zdravý rozum. Jeho tretie upozornenie ma však prekvapí, čo sa prejaví myknutím končeka chvosta a vystretím. Prvá správa, ktorá ma poteší...aspoň časť z nej. Tak z Blackpawa je Blackgale? Och, som naňho hrdá. A kvôli tej líške? Takže ju zvládol odohnať spolu s ostatnými bojovníkmi. Vravela som mu, že dospieva. Najbližšie ho riadne pochválim. Má svoj vlastný rozum, ja ani Leafstorm mu nemôžme povedať, kam má a kam nemá chodiť. A klan neopustí určite, miluje ho. Opäť to prejdem bez hlasných poznámok, iba sa trošičku viac vystriem. Je právoplatný bojovník! Tak dlho na to čakal... Keď ku mne posunie veveričku, pritiahnem si ju k sebe labkou. Samozrejme, on ju ulovil, ale bola to čistá škodoradosť. A ak sa chce hrať na samaritána že mi ju láskavo prepúšťa, tak nech. Posledné vety ma však pobavia. Hrať na liečiteľku? Tu, na samote? A koho asi tak liečim okrem seba a sypem mu múdrosti do hlavy, hraboše? Pokrútim nad ním hlavou. Aspoň posledná veta o "stručnosti" bola absolútna pravda. Vieš, Leafstorm, na to že máš na mňa také ťažké srdce si toho okolo mňa dosť všímaš.  Rozlúčim sa s ním po tom príhovore a vezmem do papule veveričku, považujúc naše stretnutie za rozpustené. Pozriem na oblohu. Fajn, ešte som nestratila príliš veĺa času. Vrátim sa k brlohu, zožeriem tú veveričku a pri odchode ešte raz označkujem územie. Snáď mi to tu nikto  nezaberie kým budem preč, veď by som nemala byť dlho...a ak hej, vyženiem ho.  S týmto rozhodnutím sa rezko otočím a rozbehenm sa k nore. Našťastie som nelovila ďaleko, a tak mi to netrvá dlho. Veveričku zmlsám raz dva a podĺa plánu sa posledný krát vydám na rýchlu obhliadku po hraniciach svojho územia spojenú so značkovaním. Ak je všetko v poriadku, vydám sa pri územie dvojnožcov, kde je zápach intenzívnejší a kde majú svoje územie mačky, ktoré žijú bezprostredne pri nich.

Leafstorm ♂ - 30. března 2013 23:44

Cesta zpátky Já si všímám všeho, pamatuji si hodně, dávám pozor na všechno. Někdo musí. odvětím suše na odpověď Firefly, poté se otočím a nechám ji, ať si svůj úlovek sní v klidu a vydá se na tu svou cestu do neznáma. Ano, bral sem to jako její úlovek. Kdybych jí nevyrušil já, chytla by jí sama, navíc to bylo její území a její kořist. I když jsem si pohrával s myšlenkou, že si ji vezmu, za to její vniknutí do tábora. Ale nakonec sem se rozhodl jinak. Takže, co teď... Mohl bych jít lovit, ale ještě musím něco zkontrolovat. Přesněji řečeno, sám se podívat na to místo, ze kterého Blackgale slyšel ty zvuky. Koneckonců, na severu už sem, takže to daleko nebude. A mě to vážně zajímá. Začichám ve vzduchu, pach je tu vážně silnější. Poprvé si i nějak uvědomím, že mi něco připomíná... Už jsem něco podobného cítil, že? Ne přesně stejného, místy to bylo ještě silnější... Stále přemýšlím, kde přesně to bylo, má mysl zabloudí do jedné části mé minulosti, ze které ji hned vyženu. K tomu se nebudu vracet, pokud to nebude nezbytně nutné. Čím více se přibližuji místu nočního rozruchu, tím více mi začíná do nozder bít další pach, schovaný pod tím všudypřítomným. Poznám ho prakticky ihned. Dvounožci. Jasně. Zase jsou za tím oni. Trochu zavzpomínám na dříve zmiňovanou dobu a zjistím že ano, tento pach je vážně dost podobný tomu, který vypouštějí ta monstra dvounožců. Pachu, který je v těch jejich hnízdech všude. Viděl jsem již spoustu druhů těch příšer, většina z nich dvojnožce spolkla, utekla s nimi a potom je vyplivla, další bouraly hnízda dvojnožců... Bourali... Najednou mi to všechno dojde. Vzpomenu si na příběh, který jsem slyšel, když jsem byl já sám ještě učedník. Jedna starší jménem Morningheart byla původně v jiném klanu a uměla vyprávět ty nejpodivnější a nejstrašlivější historky. Jako třeba tu o tom, proč se její klan vlastně rozpadl. Dvojnožci přišli. Byli vevnitř těch svých monster. Ta monstra vydávala příšerný rachot, který odehnal všechnu kořist, vzduch se naplnil prachem a podivným smradem, který otravoval mysl, vycházející právě z těch jejich monster. A ta monstra začala požírat stromy... Celý les začínal mizet nám před očima. Nakonec se dostala až k nám do tábora, který rozdupala na prach. Všichni jsme se rozutekli, nevím co se stalo s ostatními, ale já zbytek klanu už nikdy neviděla. Prostě jsem běžela tak dlouho, že už sem nevěděla, kudy zpátky. A ani nevím, jestli vůbec bylo k čemu se vracet. Jen málokdo vůbec věřil, že je něco takového možné a většina to považovala jen za zábavné senilní bláboly staré kočky. Ovšem já už toho viděl hodně a jsem schopen věřit, že něco podobného je možné. Ale proč to vůbec dělají, Leafstorme? Přišel jsi na to už? Schválně, jestli si alespoň na tohle dost chytrý. ozve se mi v hlavě Scarstarův výsměšný hlas. Přemýšlím, není ani tak těžké přijít co chtějí. Dvojnožci vždycky potřebují hodně místa, musí se pořád roztahovat. Určitě si chtějí postavit další hnízda... proč zrovna tady? Je to jen kvůli místu, nebo je tu pro dvounožce něco zajímavého? Mimoděk se kouknu směrem k jezeru, které sice přes stromy nevidím, ale vím že tím směrem je. Vzpomenu si, že jsem párkrát viděl nějaké dvounožce, jak se na druhé straně jezera koupou. Byli vážně divní, zdálo se, že vodu mají rádi i víc než ty kočky od jezera. Chtějí mít hnízda přímo u jezera... Jestli je to tekhle, tak jim celé naše území stojí přímo v cestě. Sám doufám, že se mýlím. Možná to je jen šílená hypotéza, ale... Všechno to do sebe zapadá. Ty zvuky co Blackgale slyšel, ta mostra jsou dost těžkopádná na to, aby tak otřásla stromy, dvojnožci objevující se na severu. Liška, která už před nimi prchala. Rozhodně nebude jediná. Jak už jsem říkal Lindenstar, nebudou to jen lišky, možná i psi, vlci, rysové... další klany koček. Tady Rozhodnu se neztrácet dál čas a běžím hned do tábora. Projdu tunelem a vydám se najít Lindenstar. Hned ji uvidím, jak právě vyšla ze školky a zrovna chtěla něco říct Warsong. Ta leží v trávě spolu s tou Moonfangovou malou... Shadow? Tak nějak. Zdá se, že ta malá asi zrovna tvrdě spí. Každopádně je zatočená do klubíčka. Přijdu k Lindenstar, Warsong je hned vedle mě, samotná Shadow zjevně pochrupuje někde za Warsong, jako by ji stará kočka chránila vlastním tělem. Lindenstar? Myslím, že už vím, co je příčinou toho zápachu, úbytku kořisti a dalších věcí. Jedno slovo: Dvounožci. Tenhle pach je podobný tomu, který vydávají ta jejich monstra. Ne úplně stejný, ale dost podobný. Mají monstra, která požírají stromy a zanechávají za sebou jenom pustinu, na které mohou poté oni sami postavit svá nová hnízda. Možná je chtějí mít až u jezera. Dvojnožci vždycky měli až moc rádi vodu. Ty zvuky co Blackgale slyšel byly způsobeny těmi monstry dvojnožců, které se v noci blížily k okraji lesa, aby se ve dne mohly nacpat stromy. Také jistě bylo viníky pár dvojnožců, kteří to tu šli zjevně trochu obhlédnout. Je možná že někde na severu je to již v plném proudu a právě před tím prchala ta liška. Tady to teprve započne. Jak sem ti už říkal, je možné, že se brzy dočkáme dalších návštěvníků, kteří tu budou hledat kořist. Vlků, psů, rysů, ale možná i koček, kterým dvojnožci zdevastovali území. Nedivil bych se, kdyby tudy prošel celý klan... Jen doufám, že se nebudou ptát, jak sem na tohle všechno přišel. Nadechnu se a zapřemýšlím. Navrhuji výpravu na severní okraj lesa, abychom potvrdili, že jestli mám pravdu nebo jestli se na mě už v mládí pokouší senilita s paranoiou. Já a Deepblack bychom měli stačit. Pokud někoho z nás chytí dvounožci a nebude šance ho zachránit, ten druhý může běžet zpátky za klanem s informacemi a pro pomoc. Navíc, více koček by akorát zvýšilo riziko odhalení. A musí tu zůstat někdo, kdo bude hlídat tábor. Souhlasíš? Lindenstar jako vůdkyně by neměla být vystavována přílišnému nebezpečí, ať už má devět životů nebo ne. Navíc, zachvíli by se měli vrátit Moonfang a Tangleclaw z hlídky. Uvědomím si, že se tak trochu chovám, jako bych byl ještě zástupcem vůdce... tedy, spíše zastával nějakou podobnou funkci neformálně jako u Scarstara. Staré zvyky se těžko shazují. Teď takovou funkci plním o hodně neformálněji než předtím, vlastně jsem jenom asi nejzkušenější válečník, který může přispět radou a ostatní ho buď poslouchají, nebo jen dělají že ho poslouchají a dělají si své. Lindenstar se řadí k těm druhým. Vtom si ale vzpomenu na Lakefrost. Počkat, Lindenstar. Řekni mi, stále jsi ještě poslala na Sever? A nevíš, jestli tam opravdu šla, nebo zašla na jih? řeknu trochu podrážděně a kousavě. Je jasné, na co narážím. Dost podrážděně a jedovatě na ni vyjedu, s podivným sladkým podtónem. Já jí kdyžtak doporučil, aby šla na jih... Tam kde jsou skály a ta liška, nebo to je snad na západě? Ach, ta má hlava- To je jedno. zarazím se okamžitě. Teď na tom nezáleží a jsou důležitější věci na práci, než poslouchat moje kydy.

Blackgale ♂ - 31. března 2013 20:26

Jdu spát To by mě ani na minutu nenapadlo. odpovím Deepblack. Protáhnu se a zívnu. Už bych měl vážně jít spát, i když si vlastně připadám, jako bych poslední dobou nedělal nic jiného než chrápal. Co už. Já už asi půjdu spát. řeknu Deepblack a rozloučím se s ní. Ta se ještě rozhodne zůstat chvíli před doupětem válečníků, alespoň to nevypadá na to, že by se někam chystala. Vlezu dovnitř a hned se dám do vytváření svého pelechu. Nanosím si mech a vytvořím si místo někde na okraji, jak se sluší pro nové válečníky. Je někde poblíž pelechu Lakefrost. Poté se stočím do klubíčka ve svém novém pelechu a usnu. Tak, moje první noc... teda, první spánek v doupěti válečníků. Vypadá to tu o hodně líp než u učedníků, hlavně je tu větší teplo a víc místa. To už se ale vydám do říše snů.

Tangleclaw ♂ - 31. března 2013 21:27

Svraštím čenich do křečích vzteku a rozhořčení, co je zač a co tu dělá? (Ostré skály.) Dozvím se, že prapodivný pach a udusanou trávu způsobili dvojnožci. Tvorové, o kterých jsem doposud jen slýchával z vyprávění ostatních koček v klanu. Shadow s tím nemá nic společného, ale dokázal jsem si ji s nimi spojit. Jelikož jsem nikdy tohoto nepřítele nespatřil, jsem otřesen zprávou, že se tuto noc těmito trsy trávy pohyboval. Nervózně se porozhlédnu kolem, čekajíc na okamžik, kdy na mě vybafne hlava z mého fantazírování. Jak vypadají a co tu dělali? S mírnými rozpaky si uvědomím, že na mě Moonfang opodál čeká a naléhá, že bychom měli pokračovat v hlídce. Jací jsou, kocoure? Povíš mi o nich něco? Neodpustím si otázky v duchu, ale nahlas je nevyslovím. Připadal bych si hloupě a na svůj věk bez žádných zkušeností. Mohl bych se zkusit zeptat Lakefrost, zda už se s nimi někdy setkala, zavrním si pro sebe. Cestou k Ostrým skalám jsem se obával převážně lišky, kterou jsme včera pracně zahnali, ale vánkem se ukázalo, že nás čeká zdaleka něco jiného a zvláštního. Dostane se ke mně neznámý pach divokých koček. Jezerní klan to nemůže být, znám ho více než důvěrně. Zastavím se u stromu, který byl označkován někým jiným a bleskurychle švihnu pohledem po kocourovi, co si o tom myslí. Z očního kontaktu mě vyruší zašustění keřů, kde se později mihne zrzavá srst. Svraštím čenich do křečích vzteku a rozhořčení, co je zač a co tu dělá? Když se objeví, majetnicky se otřu bokem o kůru stromu, jež označuje naše hranice a zasyčím: "Co tu chceš?!"

Moonfang ♂ - 01. dubna 2013 11:36

Votrelec Prítomnosť dvojnožcov na našom území ma hlboko znepokojila. Po ceste si preto Tangleclawa veľmi nevšímam, zaoberám sa vlastnými chmúrnymi myšlienkami a zvyšok pozornosti venujem okoliu... Predsa len, líška... No nie je to líška, čo nám prešla cez cestu. Pach cudzích mačiek a okrem toho ako výsmech označkovaný strom, ktorý sme značkovali MY... Mám toho už tak akurát dosť, a keď sa v kroví mihne ryšavá srsť, zlovestne pritisnem uši k hlave, naježím sa a zasyčím: "Kto si? Toto je územie Lesného klanu, porušuješ hranice!" Od Jazerných nie je, to by som spoznal. A tí by ani nemali tú drzosť takto o sebe dávať vedieť. Nepriateľsky si premeriavam druhú mačku.

StarClan - 01. dubna 2013 20:04

Pro Tangleclaw a Moonfanga "Je nejvěrnějším přítelem. Sdílí s Vámi hodiny , kdy pracujete, chvíle samoty i melancholie - a kvůli vám zavrhne společnost vlastního druhu." Theophille Gautier Zrzavá kočka vyjde přímo ze křoví a za ní ještě jeden velký tmavě hnědý kocour, očividně je starší, než zrzavá. "Máš pravdu, u té značky končí vaše území, ale také začíná to naše," odpoví Vám zrzavá domlouvavým tónem. "Jsme hlídka ze Skalního klanu a vy jste očividně ti lesní, o kterých nám říkali," doplní jí hnědý a slovo lesní řekne až sarkasticky. "Do dnes jsme žili pouze z druhé strany skal, ale náš klan se rozrůstá, potřebujeme území. Je nám to líto, ale na Váš úkor," mluvý dál hnědý, přičemž přijde na jeden kočičí skok od hranic vašeho teritoria a ta zrzavá ho následuje. Podle jejich chování je zrzavá o dost mladší a nebo níž v hierarchii klanu. "Ještě dnes začneme obsazovat vaše loviště a to i za cenu války, pokud se tedy Lindenstar nebude chtít domluvit jinak. Přiveďte ji přímo sem, ke hranicím, budeme tu čekat," pokračoval hnědý kocour, přičemž když jmenoval vaší vůdkyni ohlédl se na zrzavou kočku, ale potom zase rychle vrátil do stejného tónu. "Rozuměli jste," zeptá se zvýšeným hlasem a počká, co mu odpovíte.

Shadow ♀ - 03. dubna 2013 21:32

...What is that strange game... Seděla jsem, nervózně pohazovala oháňkou a takticky udržovala lehce tíživé mlčení, abych se nemusela příliš zapojovat do dění - ne že by to dění bylo kdovíjak uspěchané, ale stále bylo trochu lepší nebýt středem jakékoliv pozornosti, než strhnout svým směrem tu špatnou. Přesto stará kočka, na jejíž jizvy, jistě z lítých bojů, jsem nemohla přestat ujíždět zlatavým pohledem, navrhla hru. Narkčila jsem překvapeně čumáček a několikrát rychle zamrkala, než jsem se odvážila přiškrceně pípnout. "Co to je?" A po chvilce ještě má tlamička zamňoukala, aby obhájila mou neznalost. "...Nikdy jsem...Si s nikým nehrála...Jak se to dělá?" Už ve chvíli, kdy se ty kratičké věty vydraly na světlo světa jsem hluboko v hrudi cítila jakési závistivé bodnutí a bylo mi nad slunce jasné, že jsem řekla něco špatného, co jsem neměla.

Deepblack ♀ - 04. dubna 2013 11:03

Před vchodem do doupěte válečníků a u Silvercare (BG, SC) Blackgale mě vyslechne a souhlasí, asi je to opravdu pravda, opravdu se stal zodpovědnějším. Pokud mně tedy netahá za packu. To zase ne, sice býval neřízená střela, ale nepřetvářel se, alespoň jsem si nikdy ničeho takového nevšimla. "Přeju klidný spánek poprvé v doupěti válečníků," řeknu a Blackgala nechám odejít. Zamyslím se, co mám teď dělat, ano Silvercare a potom bych měla jít jít lovit. Klan potřebuje potravu a zatím nikdo na lov nešel... Zvednu se, protáhnu celé tělo, přičemž oklepu nohou, která mě ještě trochu bolí. Opravdu, bych tam měla jít. Rozejdu se směrem k doupěti naší léčitelky. Zrovna přijde Leafstorm odněkud bez své učednice i bez kořisti. Zajímalo by mě, kde se poflakoval... Ale myšlenky na jeho svědomitou práci brzy zazeženu, jelikož už vcházím do pelechu Silvercare. "Ahoj Silvercare, tak jsem tady," řeknu hned na uvítanou a počkám, až přijde s bylinkami.

Moonfang ♂ - 08. dubna 2013 21:33

Votrelci... a navyše drzí k tomu Čím dlhšie počúvam reči oboch mačiek, ktoré sa predstavili.... no, nepredstavili sa, len o sebe tvrdia, že sú z nejakého Skalného klanu, o ktorom som doteraz nemal ani potuchy, tým viacej sa mi nepáčia. Vymením si s Tangleclawom nechápavý výraz. Napokon sa teda obrátim späť ku obom votrelcom, a hnev v mojom hlase sa snažím skrývať: "Nie si náhodou tak trochu drzý? Prídeš sem a chceš nám prikazovať, čo máme a čo nemáme robiť, a správaš sa, ako keby ti to tu patrilo? Ešte stále sme tu zvrchovanými pánmi my, ešte si nič nevyhral.... Dobre, privedieme Lindenstar, ale dovtedy dúfam, že ťa v klane naučia slušnému správaniu. Ináč tvoju výchovu vezmeme do paciek my..." Švihnem chvostom a nakoniec dodám: "Ty poznáš meno našej vodkyne. Aké meno nesie váš vodca?" Vyčkávam, úplne pokojne a uvoľnene. Aspoň tak sa to môže obom votrelcom zdať. V skutočnosti som pripravený na ich odvetnú reakciu. Moje slová boli nepríjemné, je možné, že si to nenechajú... a budú mi to chcieť zrátať. Preto dávam pozor, nesmiem sa nechať prekvapiť.

Warsong ♀ - 08. dubna 2013 21:56

Poďme sa hrať... Shadow dlho mlčala, celá neistá. Ale potom, keď sa odhodlala prehovoriť, srsť na chrbáte mi prečesal mráz. Nie, žiaden studený vietor. Len hrôza z prehlásenia malinkého mačaťa, ktoré sa nevie hrať. Neviem, čo jej mám odpovedať, v hlave mi dokola víri otázka, že ako je možné, že jedno mláďa nemá potuchy, čo je to hra. Budem sa musieť na pár vecí spýtať Moonfanga. Okrem iného vnímam strach klbka srsti vedľa mňa a je mi jasné, že ju teraz nesmiem vydesiť ešte viac, ako je. Prinútim sa znovu začať priasť a začnem rozprávať: "Čo je hra? To sa ľahšie ukáže, ako vysvetlí... " Dovolím si jeden vážny pohľad na ten chumáč srsti a poviem: "Je zlé, že si sa nikdy nehrala. Prišla si tak totiž o veľa zábavy a radosti. Nuž, ako sa dívam na teba, zrejme ťa v živote veľa radosti nepostretlo. Ale vieš čo? Začať sa hrať nikdy nie je neskoro." Poslednú vetu doplní veselé prižmúrenie môjho jediného oka. "Je veľa hier... ako maličké mača, kým som ešte žila so svojou matkou, som zvykla hrávať s jej chvostom." Ako som ležala stočená do klbka, pohla som špičkou chvosta ležiacou na dosah mojich predných labiek. Ešte jedno pohnutie a PAC! A pričapla som si packou vlastný koniec chvosta. Keďže sa už nehýbal, prepustila som ho a znovu som ním začala provokačne pošvihávať. Pac! tentokrát to bolo úplne vedľa. Ticho som sa zasmiala: "Mám len jedno oko, a odhad vzdialenosti mi robí trochu problémy." Tentokrát som provokačne hýbala chvostom pred Shadow a akoby mimo iné som pokračovala v rozprávaní: "Keď sme ešte podrástli a zvládli sme už behať, hrávali sme sa na schovávačku. Nikdy nebolo presne isté, kto koho hľadá. Vždy niekoľko z nás niekam zaľahlo, či v tráve, či v kroví. Keď okolo nás prechádzal ten, čo hľadal, vyskočili sme na neho a strhla sa hravá bitka. Takto sa väčšinou zo schovávačky stala naháňačka... Boli to krásne časy. A pripravovali nás na cestu bojovníka klanu. Tam sme sa naučili ovládať vlastnú silu, aby sme neskôr, počas trénovania niekomu neublížili." Počas rozprávania stále pozorujem Shadow... No tak, načo čakáš? Skoč po tom chvoste...

Tangleclaw ♂ - 14. dubna 2013 17:09

Neměli bychom si my dva klást podmínky a povely? (Ostré skály.) Když se oba dva přiblíží o něco blíže, nalepím se co nejtěsněji ke kmeni. Nesouhlasně zasyčím. Nesouhlasím s ničím, co doposud vyslovili. Neměli bychom si my dva klást podmínky a povely? Moonfang má pravdu – zatím nic nevyhráli. Přicházejí z druhé strany hor a říkají si Skalní. Dodnes jsem se s nimi nesetkal a rozhodně se mi nelíbí, jak s námi komunikují. Jelikož se jejich teritorium rozrůstá a chtějí obsadit naše loviště, potřebují námi přivést Lindenstar. Nepociťuji žádnou důvěru, že by tu na nás spolehlivě čekali. Nechce se mi věřit, že nám na našem území diktují, co máme pro ně splnit. Svou nahněvanou tvář stočím k Moonfagovi a aniž bych nechal cizince odpovědět na vyslovenou otázku, jak se jmenuje jejich vůdce, syknu: „Přivedeme Lindenstar?!“ šokovaně si odfrknu. Se slušným vychováním a vítězstvím dokáži souhlasit, ale s tím, že na povel přivedeme naši zaneprázdněnou velitelku.. tomu se mi věřit nechce. Po pár vtěřinách si uvědomím, s kým mám tu čest mluvit a omluvně změním grimasu svého obličeje. Všechno má své meze, mluvíš s válečníkem ze svého klanu, vzpamatuj se! Podrážděně švihnu ocasem a rozhodnu se vykročit blíže. Kdybych neuznával názory druhých (v tomto případě Moonfangův), dovolil bych si zaútočit slovy, že s velitelkou mohou mluvit, ale jedině pod naším dozorem, a jako zajatci. Uvědomuji si však moc dobře, že na slovech válečníka něco je. Bylo by moc nebezpečné, přivést je přímo do našeho tábora. Pohlédnu staršímu kocourovi do očí a ironickým, až cynickým, mňouknutím se zeptám: "Jak moc Vám máme věřit, že tu opravdu počkáte?“ K smíchu, co když je to past?

StarClan - 14. dubna 2013 20:28

Pro Tangleclawa a Moonfanga "Člověk zavírá oči, avšak Sasha zůstává bdělá a sleduje neviditelná znamení, jež se vznášejí nad spící lidskou bytostí, zatímco světlo dohasíná." Colette Mladšího koucoura Moonfangova řeč očividně podráždila, jelikož se mu zježil pruh chlupů na zádech a podrážděně zasyčel. Starší kocour si však uchovával kamenný výraz naprosté lhostejnosi k tomu, co říkáte. Jen se na mladšího kocoura otočil, aby se uklidnil, potom se vrátil pohledem zase k Vám a odpověděl na Vaše otázky. "Vše se dozvíte, až přivedete Lindenstar, my našeho vůdce také přivedeme. Chce s ní mluvit," řekl mladší, než stihl hnědý cokoliv říct. "Buď zticha, Goldenfur," utrhl se hnědý starší na zrzavého, ten se ztáhnul zase zpět. Hnědý mrskl ocasem sem tam a potom Vám řekl: "Budete nám muset věřit." Po těchto slovech už nečekal na Vaší odpověď zvedl se a odešel se zrzavým kocourem v závěsu. Zůstali jste na místě sami, ale dlouho jste neváhali a rozeběhli se do tábora. Lindenstar naleznete před školkou, kde zrovna sedí s Leafstormem. Leafstorm zrovna domluvil, můžete na ně vychrlit, co je libo.

Silvercare ♀ - 15. dubna 2013 20:18

Na své mýtince (DB) Chvíli čekám, ale Deepblack nejde a nejde. Kde se ta kočka fláká? Ale potom si připomenu, že její učedník má po Vigilii, asi mají o čem mluvit. "Ze slepé uličky Vás vyvede svítání." Snad přijde co nejdříve, potřebuji jít za vůdkyní, kdyby nebyla tak zaneprázdněná, už bych tam byla dávno. Hvězdní ke mě promluvili, ale nevím, co jejich slova znamenají. To se nemůžou vyjadřovat Jasněji. Ach Silvercare, neměla bys takhle přemýšlet o hvězdných. Napomenu se v duchu. "Ze slepé uličky vás vyvede svítání." Nechci nad tím teď uvažovat, nejspíš o těchto slovech budu ještě hodně debatovat. Raději se zvednu a dojdu pro zásoby bylinek, nachystám si ty, které podávám Deepblack. V tom jí uslyším přicházet. "Už jsem tady," zamumlám přes bylinky a položím je před Deepblack. Podívám se jí na nohu, zdá se, že se hojí, ale i tak zranění bude chtít ještě intenzivní péči. "Jak moc to bolí? Můžeš na to chodit?" zeptám se Deepblack, když roztírám bylinky do rány. Odpověď slyším záhy, že chodí už bez problému, jen když si nešikovně lehne, zranění se ozve. "Zítra už bys o něm neměla vědět," odpovím povzbudivě Deepblack. "Ze slepé uličky vás vyvede svítání." Když jsem s prací hotová, zeptám se: "Když jsem odcházela Lindenstar mluvila s Leafstormem, nevíš, jestli už má čas?" Deepblack mi odpoví, že Leafstorm odešel, ale Lindenstar se šla podívat do školky. Leopardhairs, tu bych taky měla zkontrolovat... Výlet za Lindenstar se opět odkládá. Snad se s ní ještě dneska potkám. "Už je to všechno, můžeš jít," řeknu Deepblack, která hned odejde a já se zamyslím, kam dřív.

Moonfang ♂ - 17. dubna 2013 15:22

Smer tábor "Nepáči sa mi to," poviem nahlas ku svojmu spoločníkovi potom, ako obaja kocúri zmizli. Ešte chvíľu otáčam ušami na všetky strany a čuchám vo vzduchu, hľadajúc stopy po ich prítomnosti, no žiadne nenachádzam. "Musíme do tábora, nech Lindenstar rozhodne, čo spravíme s ich ponukou." Skonštatujem napokon a otočím sa na Tangleclawa, či aj on náhodou ešte nemá k tomu čo povedať. Napokon sa otočíme a zamierime si to do tábora. Netrvalo dlho a obaja sme stáli pred Lindenstar. Spoločnosť jej robí Leafstorm, ale toho som sa rozhodol zatiaľ ignorovať. "Odpusť, že ruším tvoj rozhovor, ale máme s Tangleclawom dôležité hlásenia z hliadky." Počkám, až nám začne venovať Lindenstar pozornosť, pohľadom si vypýtam dovolenie od Tangleclawa a spustím: "Hliadku sme začali na severnej hranici, tam, kde Blackgale počul zvláštne zvuky. Ukázalo sa, že ich spôsobovali dvojnožci. Je tam množstvo udupanej trávy, ale nepodarilo sa mi zistiť, čo tam robili alebo prečo sa tam zdržiavali. Nepovažoval by som tú oblasť za bezpečnú. Potom sme pokračovali ďalej, smerom ku Ostrým skalám, pretože sme sa chceli uistiť, že sa líška nevrátila. Tam sme stretli trochu iný problém." S poslednou vetou sa mi zježil huňatý golier srsti na krku a v očiach sa mi zlostne zablýskalo. Nasledujúce slová sú plné ťažko ovládaného hnevu: "Votrelci. Stretli sme dvoch kocúrov, jeden bol hnedý, mohutnejší. Jeho spoločník je ryšavec, očividne mladší a nízkeho postavenia, vraj sa volá Goldenfur. Tvrdia o sebe, že sú z nejakého Skalného klanu spoza druhej strany skál. A chcú naše územie. Dnes večer privedú k hraniciam svojho vodcu a chcú s tebou hovoriť. Neverím im ani nos medzi očami." Poslednú vetu som už otvorene zavrčal. Z tohto môže byť vojna. Som si toho veľmi dobre vedomí, ale... toto je niečo, čomu rozumiem, nepriateľ, ktorého poznám a viem ako s ním bojovať. A som za to rád.

StarClan - 17. dubna 2013 20:26

Pro Firefly „Calvin nás přivítal se zjevným potěšením, leč jeho spokojenost se projevovala spíše tichou blažeností nežli křepčením. Měl onen talent vzbudit v nás radost, že jsme doma.“ Charles Dudley Warner Obhlídla sis teritorium, ještě jednou ho označkovala a vydala ses na dlouhou cestu. Vyšla jsi za hranici teritoria a pokračovala v cestě, kde stála lidská obydlí. Dlouho už jsi dál od svého teritoria nebyla, ale i tak sis cestu pamatovala. Čím dál od svého teritoria jsi byla tím více, byl les zamořený pachem, až jsi téměř nemohla větřit. Pochodovala jsi až do pozdního odpoledne, potom ses rozhodla si udělat pauzu, umýt se, chvíli si odpočinout, posedět a podobně. Po pauze ses vydala opět na cestu, pokud bys šla takhle, mohla bys být u lidských obydlí chvíli po západu slunce. Jenže náhle jsi uslyšela zoufalé mňoukání, nezvládla jsi zavětřit přes štiplavý zápach, ale řídila ses podle sluchu. Vyhnula ses několika kamenům, jámám (které rozhodně nebyly přírodní), stále ses přibližovala onomu hlasu. Až jsi pochopila, z které jámy vychází. V této jámě leželo pochroumané kotě, možná čerstvý učeň. Teď když jsi zavětřila, konečně jsi cítila jeho pach. Lesní klan. Kotě bylo pochroumané a vyděšené.

Lindenstar ♀ - 21. dubna 2013 22:14

Před vchodem do školky. (LfS, MF a TC) Zamyšleně vejdu do školky, avšak vycházím už bezstarostně. Pohled na těhotnou matku mě vždy uklidní. Je příjemné vidět budoucnost klanu, koťata jsou naděje i v době, kdy už si nikdo není jistý zítřka. Tak krušná doba zatím naštěstí není. Alespoň tak jsem si to ještě malovala. Před školkou mě však zastavil Leafstorm a všechny iluze mě vzal. Začal na mě chrlit informace, co se děje na severu. Dvojnožci, to dává smysl. Někde na severu přeci musí mít doupata... "Máš pravdu, je docela možné, že za všechno můžou dvojnožci, ten pach co sem jde není přírodní," přitakám Leafsotrmovi a on začne zase mluvit o tom, co by se mělo udělat. "Dobře, bude lepší to tam zkontrolovat, najdi Deepblack a o všem jí řekni," odpovím mu a potom se na chvíli zamyslím. Neříkala Firefly, že se půjde podívat v lidským obydlím? Pokud je to na severu, nepotká jí tam nic dobrého. Před tím, než Leafstorm odejde, ještě se mě zeptá, kam šla Lakefrost s učni, už se nadechuji, abych odpověděla, když přiběhne Moonfang a začne vyprávět, co bylo na hlídce. Dobře, co říkal Leafstorm o dvounožcích tedy bude naprostí pravda. Ale jestli ničí les, nevím jak se ubráníme... Potom mě však Moonfang začne vyprávět o dvou kočkách, které potkali, což se mi vůbec nelíbí. Mrsknu zlostně ocasem z jedné strany na druhou a potom prsknu: "Od lesa dvounožci a od skal další klan..." potom se chvilku zamyslím, protože vím, že to ode mne nebylo uvážené. "O žádném skalním klanu jsem ještě nikdy neslyšela, ale je možné, že se tam nějaké kočky zdržovaly," řeknu, potom se otočím na Leafstorma a Moonfanga, aby bylo vidět, že mluvím hlavně na ně. "Řekněte mi, jak rychle se pohybují dvounožci se svými monstry požírajícími les? Máme čas jít promluvit se skalními a až potom zkontrolovat sever území?" Počkám na odpověď a potom přidám argument: "Myslím, že hrozbu od Skalních je nutné řešit ihned, pokud je odrazíme, budeme mít dost času poslat výpravu na sever." Počkám, co ostatní odpoví, když si všimnu, že z mýtiny Lindenstar vyšla Deepblack, kývnu na ní, aby k nám přišla, a potom ještě dodám: "Moonfangu není divu, že jim nevěříš, ani mě se to nelíbí, proto bych byla ráda, kdyby jsme šli my všichni ještě s Deepblack. Kdyby na nás chtěli zaútočit, bude nás víc."

Leafstorm ♂ - 22. dubna 2013 00:13

U školky Lindenstar trpělivě vyslechne moje poznatky, čímž u mě alespoň trochu zaboduje. Nemyslím si, že mám úplně vždycky pravdu (jen většinou), ale aspoň mě vyslyšela. A vypadá to, že i souhlasí s mým plánem... Dvounožcům se bylo vždycky lepší vyhýbat nebo před nimi utéct, ale k tomu bych se zatím ještě nesnižoval. Možná najdeme jiný způsob... Prozatím, to nejlepší co můžeme udělat je- Potom mě ale přeruší příchod Moonfanga a Tangleclawa. Nejdříve začne Moonfang hulákat o tom, že na místě našli stopy dvojnožců. Taky jsem je tam cítil. Zkoumali okolí, možná chtěli zmapovat terén a ujistit se, že tamtudy ta jejich monstra projdou, možná chtěli pár stromů porazit těmi svými tyčemi a ohnutými klacky se zubama. Ale to by to tam bylo víc porušené. Takže jen zkoumali terén. Bude to ještě trvat, než se sem ty jejich monstra "prožerou". odpovím jim, i když pochybuji, že je to zajímá, hlavně Moonfangovi to bude určitě úplně ukradené. A snad už i ty teď považuješ tu oblast za nevhodnou pro výcvik. povím suše Lindenstar. A jak se zdá, supi přeci jen přišli, nakonec sice z jiné strany, ale to je jedno. Má teorie se nevztahovala jen na sever. Tak jak sem říkal, vlci nakonec přišli s vidinou snadné kořisti. Další klan byla nejhorší možnost, ale ne tak nepravděpodobná. Povzdechnu si a začnu o tom všem znovu přemýšlet. Celé je to až příliš dobře načasované, zrovna když se objeví dvounožci na nás zaútočí i tenhle klan. Možná jejich území také srovnávají dvounožci se zemí. To by vysvětlovalo tu jejich náhlou potřebu po území. Ale pochybuju, že je to tak, a i kdyby ano, určitě to není jediný důvod. Možná se dozvěděli o tom pachu na našem území a rozhodli se zaútočit, dokud jsme oslabení. Navíc, podle toho co jsi říkal jsou dost sebejistí a arogantní, takže bych tomu rozpínání klanu možná i věřil. I když to mohli jen hrát. Trochu mě ale zaráží, proč si klan nerozpínají směrem jiným, který jim neblokují skály. Pokud teda nejsou dalšími směry neprostupné hradby nebo silnější klany. Anebo mají něco speciálně proti nám. Prohlédnu si důkladně všechny přítomné a řečním dál: Nejhorší je, že o nás zjevně věděli, zatímco mi o nich ne. A stále jsou pro nás jednou velkou neznámou, zatímco oni znají minimálně jméno naší vůdkyně, naše západní hranice a možná i víc. My jsme o nich nevěděli, dokud se oni sami nerozhodli nám ukázat. Diktují si podmínky. Přikazují našim válečníkům a přivolávají si naši vůdkyni jako nějakého učedníka místo toho, aby se dohodli na společném místě střetnutí. Chovají se, jako kdyby už vyhráli. Mají navrch a co je nejhorší, vědí to. Postavím se před naši sešlost a začnu na ně všechny promlouvat, jako jsem to občas dělal, když byl Scarstar zrovna pryč. TO se rozhodně nesmí opakovat. TAKHLE to zůstat nemůže. MY musíme mít navrch. MY si musíme začít diktovat podmínky a vybírat si bojiště. Jen tak máme šanci. Teď je jasné, co musíme udělat. Nesmíme se tam došourat jako poslušná koťata. Musí z nás mít strach. Musíme jim ukázat, že tady nevládnou. Že tady jsme my vládcové. Třeba můžeme využít našich znalostí našeho území a lezení na stromy k tomu, abychom je nejdříve nepozorovaně přepadli, obklíčili a dali jim najevo, že oni tu neznají ani jedno stéblo trávy, zatímco my je můžeme přepadnout odkudkoliv. První dojem je důležitý. Nejdříve je nechat čekat. Teprve potom, až vylezeme z úkrytů bez toho, aby věděli, že jsme tam byli celou dobu, s nimi začít mluvit. A stále se tvářit, jako že jsme s nimi mohli skoncovat kdykoliv se nám zachtělo. Nebo jiné způsoby. Je tolik možností. Agresoři a tyrani se skloní jen před sílou a my jim musíme ukázat jen sílu. Když přijmeme hned první nabídku, kterou nám dají, budeme vypadat zoufale a slabě. Nakonec po nás budou chtít víc a víc. Až nakonec nezbyde nic, co bychom měli. Musí věřit, že kdyby se s námi pustili do boje, způsobíme jim tolik problémů, že to nebude stát za to. Že jsme silní a měli Napřímím se a všechny sjedu hodnotícím pohledem. Dokážete to? Ukázat jim, co v nás je?Vysvětlit jim, že mají důvod bát se nás? Já ano. A věřím, že vy také. Vám všem věřím. Nebo se snad mýlím? Odpovězte! Snad to trochu vylepší morálku. Potom si ale uvědomím, že něco takového by měl říkat vůdce a tím, že tu právě zastiňuji Lindenstar spíš působím jen problémy. Seberu se k Lindenstar a přijdu před ní, jako bych to plánoval už od začátku. A co ty, Lindenstar. Dokážeš vést náš klan k vítězství? Dokážeš nás zastupovat a být tou nejstrašlivější z nás? Dokážeš jim dát dobrý důvod, aby se klidili pryč? Dokážeš to? Pokud je odpověď uspokojivá, jen skloním hlavu, dotknu se jí čumáku na znamení podřízenosti a věrnosti a vrátím se do hloučku k ostatním. Odpověď na plán, že půjdeme všichni: Neměl by někdo hlídat tábor? I když, můžeme vzbudit Blackgalea a nechat ho prozatím hlídat, brzo by se měla vrátit i Lakefrost s učni, takže by to tu aspoň nebylo úplně nechráněné, protože očekávám, že starší, koťata a matky sebou brát nebudeme. Celkově se chovám jinak, než ten věčně naštvaný Leafstorm, který je asi jediný, kterého většina zná.

Firefly ♀ - 22. dubna 2013 15:46

Nalezenec. Nahodila som celkom slušné tempo, raňajky mi dodali energiu a okrem toho, ak som si dobre pamätala a ak tam ešte boli, tesne pri ľudských bylinách rástli bylinky, ktoré zaháňali hlad, takže by som mohla cestu zvládnuť v ukážkovom čase. Po krátkej prestávke, keď som si natiahla namáhané končatiny a dopriala si chvíľu oddychu, znova vyrazím. Najskôr som vetrila okolo seba, či nezacítim nebezpečenstvo, ale postupom času sa to už jednoducho nedá. Ten pach je neznesiteľný. Čo môže vydávať až takýto prenikavý zápach, ktorý mi úplne zamedzuje schopnosť cítiť? Ale tipujem, že tu mi až také nebezpečenstvo od predátorov nehrozí, buď utiekli pred tým pachom alebo pred dvojnohými, ich obydlia už nie sú tak ďaleko. Zrazu šmykom zabrzdím a zbystrím, pričom začnem natáčať uši, kým neidentifikujem, z ktorého smeru vychádza zvuk. To nie ako mačka....nie, je to mladá mačka, veľmi jemný hlas. Čo tu robí mača? Pochybujem že je tu nejaký klan, a mačky ktoré žijú u dvojnožcov sa nezvyknú zatúlať tkato ďaleko...aj keď aj to je možné. Znie to zúfalo, nemôžem to nechať len tak. Bez zaváhania sa rozbehnem smerom, odkiaĺ počujem zvuk, nerozmýšľam nad tým že ma to spomalí. Musím zistiť, čo sa tomu mačaťu stalo. Keď obídem ďalšiu veľkú jamu, zarazím sa, pretože zvuk ide priamo z nej. Podídem k jej kraju a nakuknem dnu. Pootvorím papuľku. To je...to je pach lesného klanu. Čo robí mačiatko z lesného klanu tu? Bez učiteľa? Zrakom skontrolujem jamu a keď zistím, že budem schopná aj so záťažou z nej bez pomoci aj vyliezť, opatrne sa zošuchnem do jamy tak, aby som nezavalila mačiatko. Pššt, neboj sa, neublížim ti.  Prihovorím sa mu najprv jemne. Stalo sa niečo klanu, keď nedávajú pozor na svojich mladých? Takto ďaleko...musí byť neuveriteľne vydesené. Si z lesného klanu, cítim to. Pomôžem ti, ale najskôr musím zistiť, či nemáš niečo zlomené. Môžem? Spýtam sa, stále hovorím nežným hlasom a priateľsky vrtím končekom chvosta. Ak privolí a nebude sa brániť, opatrne ho obzriem aby som si bola istá, že ho budem môcť vyniesť z jamy bez toho, aby som narobila viac škody ako úžitku.

Deepblack ♀ - 22. dubna 2013 21:25

U Silvercare a před školkou (SC, poté LS, LfS, MF, TC) Přišla jsem k Silvecare a nikde nikdo, avšak léčitelka obratem přiběhla s bylinkami v tlamičce. Hned se mě ptala, jestli mě rána bolí a jestli na ní můžu stoupnout. "Ještě občas zabolí, ale to jen když si nešikovně lehnu, nebo podobně, jinak o ní nevím." Na to mě léčitelka potěší odpovědí, že už dlouho bolet nebude. "To je dobře, nepotřebujeme v klanu raněné," odpovím a nechám si nohu šetřit. Na Silvercařinu otázku jen odpovím: "Když jsem šla k tobě, viděla jsem jí odcházet do školky, asi se šla podívat na Leopardhairs, brzy bude mít mladé." Silvercare vypadá dnes obzvláště zadumaně a ve svém světě, nehodlám jí tedy už déle zdržovat a s úmyslem jít na lov vyjdu zase na mýtinu. Opravdu, chtěla jsem jít na lov, ale na mýtině mě zaujme shromáždění u školky. Navíc Lindenstar je očividně podrážděná a tak neváhám jít zjistit, co se děje. Přijdu ve chvíli, kdy má Leafstorm jeden ze svých táhlých monologů, ale alespoň z jeho náplně pochopím, že se schyluje k válce mezi klany. Měla bych se zeptat, co se děje... ale rušit Leafstorma, to není dobrý nápad. Počkám tedy až dokončí svou řeč. "Rozhodně jsem připravena bojovat Leafstorme a věřím, že i celý zbytek klanu. Jen se zeptám, co se stalo, přišla jsem o začátek rozhovoru," řeknu, avšak svou otázku směřuji spíš ke zbytku koček, než k Leafstormovi, jelikož bych byla raději za krátké, stručné a jasné vysvětlení.

Leafstorm ♂ - 22. dubna 2013 21:39

Stručná odpověď Jsme ve válce, nebo se k ní alespoň schyluje. Ze severu nám les požírají monstra dvounožců a ze západu se vynořil nějaký nový klan, říkají si Skalní. Vyhrožují nám, že už dneska začnou obsazovat všechna naše loviště, pokud se tedy s Lindenstar nedomluví jinak. Pozvali si ji k západním hranicím, kde se má sejít s jejich vůdcem. My všichni jdeme s ní, včetně tebe. Otázky? Snad je to pro ni dost "stručné".

Shadow ♀ - 30. dubna 2013 11:31

I'm a young huter - don't you think? Poslouchala jsem starou kočku a provinile sklonila hlavu, neboť jsem měla pocit, že mne kárá za mou neznalost, ale když se její hlas poněkud změnil v konejšivý a vesele zamrkala, abych si z toho nedělala těžkou hlavu, pousmála jsem a olízla čumáček jazykem, abych se zbavila nervozity, zatímco jsem pozorovala jak si kočky hrají. Stará kočka zavrtěla ohonem a chvilku vyčkávala, když tu najedou po svém vlastním ocásku skočila. Překvapeně jsem s sebou trhla a vykulila oči při tom nečekaném pohybu, ale pak jsem se musela od srdce zasmát, když se na druhý pokus netrefila. Toužila jsem se jí zeptat na její zranění, ale takové jizvy jednoho jistě poznamenají a bylo by nepříjemné dělat té hodné kočce nějakou vnitřní bolest připomínáním starých ran, a tak jsem se ani nedívala příliš často tím směrem, aby se necítila nějak nepatřičně. "Musí to být hezké mít rodinu a kamarády..." zazubila jsem se na starou válečnici přívětivě a už úplně viděla, jak se kolem prohání její mladší já v lovu na nějakého sourozence. Jenže pak, jako by mne to dočistě zhypnotizovalo, sledovala jsem trhaný pohyb jejího ocasu ze strany na stranu, podvědomě jsem se přikrčila, bez jediného mrknutí očí nepřerušovala oční kontakt s tím huňatým ohonem a těsně před skokem lehce zahýbala rameny, abych je uvolnila, ale pak už jsem se odrazila a vrhla se na lov. Tlapka tam, tlapka sem, nikdy ne příliš, aby to nebolelo, ale dost na to, abych oháňku chytila a zase pustila, dávaje si tak možnost dalšího pokusu.

Moonfang ♂ - 10. května 2013 12:44

Bojová porada Na otázku Lindenstar, či máme čas vyriešiť najprv Skalných, prikývnem: "Myslím, že na nich máme ešte čas. Okrem toho mám taký hlúpi pocit, že Skalný by nás nechali aj naďalej napokoji, ale majú podobné problémy ako my a tak to maskujú takto. Netušia, že sme tiež v úzkych." Potom ale spustí Leafstorm, a keby situácia nebola taká vážna, asi by som sa začal smiať. Zdá sa, že večne nabručaný kocúr sa ocitol vo svojom živle. Jeho správanie je občas na hranici, a byť na mieste našej vodkyne, asi by som mu dal pár poza uši. Lenže- ja nie som Lindenstar. Na druhej strane, musím mu dať za pravdu. Pri spomienke na sebavedomie a absolútny nedostatok rešpektu od Skalných sa mi ježí srsť a vyťahujú drápy. Onedlho sa k nám pripojí i Deepblack. Na jej otázku jej bleskovo odpovie Leafstorm a rozhostilo sa aspoň na chvíľu ticho. Venujem Leafstormovi jeden rýchly pohľad a poviem: "V tomto som s Leafstormom za jedno. Nesmieme si nechať takto diktovať podmienky. To im iba potvrdí, že sme slabí a klan sa ocitne v krvavej vojne. To je to, čo si nemôžeme dovoliť. Nie s dvojnožcami pred brlohom. Dúfam, že sa s nimi bude dať nejako dohovoriť.... ak nie, dám za klan aj poslednú kvapku krvi."

Lindenstar ♀ - 12. května 2013 22:34

Sešlost před školkou (LfS, MF, TC, DB) Nejdříve jsme se domluvili, že budeme nejdříve řešit situaci se Skalními a až potom se porozhlédneme po severu. Jak jsem naznačila, že by se mohlo na severu bojovat a že míním vzít všechny, Leafstorm se dostal do svého živlu. Je na něm vidět, že je to opravdu bojovný kocour. Sice je věčně nepříjemný a nabručený, ale má bojovného ducha a to je dobře, takového kocoura klan potřebuje. I když někdy by mohl ubrat. Vážně... Neměl by plánovat boj beze mě... Mrsknu ocasem z jedné strany na druhou. Docela mě naštve jeho chování. Normálně bych ho napomenula, ale teď se to nehodí, nemůžu shodit válečníka před zbytkem klanu zrovna když se schyluje k válce... Místo toho se chystám převzít slovo okamžitě jak to bude jen trochu možné. Na druhou stranu jako motivační proslov to nebylo špatné... Což je vidět i z reakcí ostatních. "Také, že si nic diktovat nenecháme. A pokud bude nutné válčit, k vítězství nás dovedu" reaguji na Leafstormova slova ne sice tak bojovně, ale určitě je má snaha o bojovného ducha znát. Potom se chvilku odmlčím a začnu mluvit reálněji a zároveň více sebejistě. "Lakefrost by se měla každou chvíli vrátit z výcviku a je tu Blackgale. Ti mohou jistit tábor. Půjde nás pět, ale nebudeme hned útočit. Já, Moonfang a Tangleclaw půjdeme k hranicím ostatní zůstanou schovaní o kus dál. Vyslechneme si Skalní a pokud by měli v plánu překročit hranice nebo zaútočit." řeknu svůj plán, přičemž se podívám na každého z bojvníků. "Dokud neporuší válečnický zákoník, nemůžeme útočit. Všichni budete čekat na můj signál." Řeknu a ještě jednou se důležitě podívám na Lafstorma, protože o toho jediného mám strach, že by nevydržel stál vedle.

Leafstorm ♂ - 13. května 2013 23:33

Před školkou Tak nakonec se přece jenom rozhodlo správně. Lindenstar se alespoň snaží, což je dobře. Nakonec, už dlouho tu nebyly vůbec žádné větší problémy, Jezerní Klan moc výbojný nebyl aaž na pár učňů co si popletlo hranice nám nezpůsobovali žádné problémy. Nepřekvapilo by mě, kdyby někteří usnuli na vavřínech a začali si myslet, že se nám nic nemůže stát a vykašlali se na procvičování svých bojových dovedností. Možná bych je dokázal i vyjmenovat. Jestli ale budeme doopravdy ve válce, bude se to rozhodně muset změnit. Po skončení svého proslovu zachytím Moonfangův pohled, navzdory vážnosti situace vypadá dost pobaveně. Ano, ano, i tohle je reakce. Lepší než kdyby tu naříkal nad tím, že jsme ztraceni. A nakonec, vždyť je to pravda. Určitým způsobem to bylo trapný. Když se na mě Moonfang tak dívá, pohled mu opětuji a zachechtám se. Představuji si sebe, jak tam tak náhle nastoupím a začnu tam na ně všechny promlouvat a burcovat je proti Skalním. Vážně, kdyby to byl někdo jiný, asi bych taky měl potíže zadržet smích. Potom se místo toho otočím k Lindenstar, která mě dosud dost netrpělivě pozorovala. To jen dodá na komičnosti této situace. Upřímně, dívá se na mě, jako kdyby se mi chystala vlepit pohlavek jako nějakému zlobivému učni. Uznávám, teď jsem si možná i dovolil příliš, ale bylo to myšleno jako rada. A mohla by být alespoň trochu vděčná, teď má veškerou pozornost, kterou by si přála. Co se týče mého přínosu pro klan, všechny své povinnosti si plním hned a nejlépe jak dokáži. Nikdy se nestalo, že bych na něco zapomněl, zaspal nebo něco prostě neudělal. Na tom si zakládám. Kdykoliv je to možné beru si práci navíc, až se někdy Lindenstar diví, kdy vůbec mám čas na odpočinek a jestli vůbec odpočívám. A dobrovolně se hlásím na co nejvíce hlídek mohu a kolik mi jich Lindenstar dovolí si vzít. S tím by problém mít neměla. I když já mám problém s tím, že jsem dneska poprvé "zklamal". Ano, domluvil jsem si to s Lakefrost, ale i tak... Stále mě to mrzí. Musím to někdy vynahradit. A co se týče mého chování... tak drzý snad nejsem. Snad nechce, abych se před ní plazil jako Tangleclaw nebo někdo podobný. Jak říkáš. odpovím Lindenstar na její "plán". Co více se od ní dá čekat, budu jí muset později trochu pomoct, snad jí to pomůže a stane se konečně lepším vůdcem pro dobu války. Když mi věnuje významný pohled po svém "hlavně mě poslouchejte", dost mě to urazí. Nevěř mi. A jaký signál přesně? Je lepší si to domluvit předem, aby poté nebyly zmatky. Poté co vyrazíme, jdu po boku Lindensar a zašeptám jí do ucha, aby to slyšela jen ona Nejsem mladý učedník co si myslí, že rozkazy a plány jsou nanic, takže toho se neboj.

Warsong ♀ - 21. května 2013 12:28

Lovec ako sa patrí "Musí to být hezké mít rodinu a kamarády...", odpovedala mi Shadow a vzápätí ju konečne dostal do svojej moci môj chvost. Bola radosť sa na ňu dívať. I keď vyrastala ako drevo v lese, bola to lovkyňa. Všetko to mala v krvi, a s trochou cviku bude onedlho veľmi šikovnou učnicou. Ak sa, pravda, rozhodne zostať. To ale teraz nebolo dôležité. Dôležité bolo to, že sa konečne začala správať ako to, čím je- mláďa plné života, energie a síl. "Je dobré mať súrodencov a kamarátov. Je sa s kým rozprávať, hrať, deliť sa o starosti, radosti, tajomstvá..." Moja vlastná packa sa hravo zahnala po chvoste mojej spoločníčky. Pre tentokrát som sa trafila. Zase som ho pustila, len preto, aby som naň mohla podniknúť útok znovu. Bolo to zložité, lebo Shadov poskakovala okolo mňa, ale zároveň to bola o to väčšia zábava. Po chvíľke divokej naháňačky za chvostami ma zradila chromá noha a natiahla som sa aká dlhá, taká široká. Chvíľu som zostala zarazene ležať, dávajúc si dohromady, čo sa to vlastne stalo, no potom mi to prišlo náramne smiešne. Ležala som tam a chichúňala sa, ako keby som priveľmi čuchala šantu. Žmurknem na Shadow: "Tak teraz už budem za úplne bláznivú!"

Deepblack ♀ - 27. května 2013 12:11

Před školkou a na cestě ke skalám (LS, MF, LS, TC) Leafstorm mě okamžitě odpoví a překvapivě stručně. Na jeho slova přikývnu a dál neruším, jen poslouchám slova vůdkyně. Má pravdu, nemůžeme útočit první, tím bychom porušili zákoník. Potom si všimnu jejího pohledu směrem k Leafstormovi. Ano, mezi nimi je rivalita odjakživa, nedivím se ani jednomu. On byl starší a měl se stát vůdcem, a stal by se jím, kdyby tenkrát nezmizel. A ona je dobrá vůdkyně, ale v určitých chvílích slabá a je si toho vědoma. Ale ten pohled si mohla odpustit, alespoň pro tentokrát. "To je dobrý nápad, nemusí hned zezačátu vědět, že se na ně chystáme s válečnickou výpravou." odpovím Lindenstar a potom se rozhlédnu, jestli chce ještě někdo něco dodat. "Můžeme tedy vyrazit." řeknu, bude lepší, když se nebudeme déle zdržovat. Sice vyrazím jako první, ale potom pustím vůdkyni před sebe a jdu až na konci našeho "průvodu".

StarClan - 27. května 2013 12:48

Zbytek tábora "Ta kočka (Samantha) mě miluje, ale říct, že je to vzájemné, by ani v nejmenším nevystihlo skutečnost. Jsem do ní naprostý cvok. My dva jsme prostě úlet." Helen Gurleyová - Brownová Po odchodu válečnické výpravy Tábor naprosto utichl, nebýt Shadow a Warsong skotačících kolem svých ocasů a občasné kolemjdoucí matky či léčitelky. Avšak ani toto těžké ticho s jemným náznakem války, netrvalo dlouho. Do tábora vběhla Lakefrost jako bílá střela. Pebblepaw jí byla v patách. Lakefrost se vyděšeně rozhlédla po okolí a potom se rozeběhla k pelechu Lindenstar, když tam nikoho nenašla vběhla do pelechu válečníků. Konečně někoho potkala. Blackgale! Rychle ho probudila a vychrlila na něj otázku: "Kde jsou všichni? Co se tu děje? Potřebuju pomoct!"

Pebblepaw ♀ - 28. května 2013 14:32

Cestou do tábora a poté mezi staršími (LF,WS, Sh) Hvězdný klane Sunbowpaw se ztratil. Můj brácha se ztratil... Od té chvíle, co to řekla Lakefrost nahlas už jsme jen utíkaly do tábora. Běžely a běžely. Pamtuju si jen jak jsem zakopla, Lakefrost mě zvedala a potom už jen míhající se stromy kolem mě. Běžely jsme tak rychle, že ani nevím, kde jsme byly. Až u vchodu do tábora jsem se vzpamatovala. Lakefrost na mě vyhrkla něco v tom významu, že mám zůstat v táboře a ona, že jde za Lindenstar. Vešla jsem do vchodu a potom si jen unaveně lehla do trávy. Potřebovala jsem se vydýchat. Když jsem konečně popadla dech a zvedla jsem se, všimla jsem si, že je něco špatně. Rozhlédla jsem se kolem... nikde nikdo. Mýtina prázdná, ani žádná kořist tu neležela. Po válečnících, jako kdyby se slehla zem. Asi šli na lov.... napadlo mě. Znovu jsem se rozhlédla. Ale co teď? Asi bych měla najít svého učitele a zeptat se ho. V tu chvíli jsem si však vzpomněla na Leafstormův pohled a co by nejspíš následovalo, kdyby zjistil, že jsem nic neulovila. Leafstorm počká, na nepříjemný rozhovor času dost. Teď bych ale měla zjistit, kde jsou všichni. Začala jsem bloudit po táboru, a nikde nikdo, až jsem si všimla dvou koček Pohled na ně mě docela pobavil. Netušila jsem, co se ve Warsong skrývá. "V téhle hře jsem přebornice," zavolala jsem na ně pobaveně. Ano, tuhle hru jsem měla vždycky ráda, na rozdíl od pranic, v nich pokaždé zvítězil Sunbowpaw. "...Dobré dopoledne," odpověděla jsem a blížila se k oběma. "Nevíte, kam se poděli všichni válečníci?" Měla bych jím říct o Sunbowpaw?

Lindenstar ♀ - 28. května 2013 16:56

Cesta ke hranicím (MF, LfS, DB, TC) ...a tak jsme vyrazili. Zařadila jsem se jak se patří na začátek válečnického průvodu, abych ho odvedla přesně na místo, jaké jsem měla na mysli. Právě to místo bylo tak dobře kryto stromy, že z něj sice bylo vidět k hranicím s Ostrými skálami, ale pokud nikdo nečekal, že by se zde bojovníci mohli schovávat dovnitř vidět nebylo. Nevím, jak je to možné, snad kvůli dopadajícímu světlu, nějak tak mě to alespoň vysvětlovala moje učitelka. Po cestě se vedle mě mihl Leafstorm a měl poznámku k mému pohledu. Znám ho, mohla jsem čekat, že to nepřejde jen tak. Teď jsem však neměla čas ani náladu vést s ním dlouhé dialogy na téma plánů a jejich dodržování. Odpověděla jsem tedy jen: "To jsem ráda." A zrychlila jsem krok, aby pochopil, že se s ním dále dohadovat nemíním. Došli jsme až na místo určení. "Vy zůstaňte tady a čekejte, jestli vás bude potřeba. Já s Moonfangem a Tagleclawem půjdu až ke hranicím. Najděte si takové místo, abyste měli přehled a mohli hned zasáhnout, ale nechoďte daleko. A buďte tu tiše. My jdeme dál," řeknu, otočím se na Moonfanga s Tangleclawem, jestli můžeme vyrazit a když jsou i oni připraveni dojdeme až úplně na okraj hranic. Každý z válečníků si mi sedne po jednom boku, a jelikož jsme tu zatím sami, čekáme, kdy se objeví kočky od Skalních. Hm... dávají si na čas, snad to není past. I kdyby, jsme připraveni...

Leafstorm ♂ - 28. května 2013 19:12

Konečně vyrážíme Nakonec jsme tedy již konečně vyrazili. Když Lindenstar odpoví na mou poznámku s "úplným nezájmem" a ještě zrychlí, lehce přidám do kroku, takže jsem zase u ní. Tak si to hlavně zapamatuj. To mi stačí. řeknu a poté se už zařadím na konec průvodu k Deepblack. Rozhodně teď není čas bavit se o pitomostech a ani nemám plány to dále řešit, ani se s ní dohadovat. I když budu potřebovat, aby mi věřila. Alespoň v některých věcech. Nyní se ale soustředím jenom na nadcházející "vyjednávání". Abych pravdu řekl, je asi jenom 50% šance, že to vážně vyjednávání bude. Pokud jsou opravdu tak silní jak říkají, tak na nějaké vyjednávání vůbec nemají zájem, nebo alespoň hodně malý. Je velká šance, že to je jenom past, při které se chtějí zbavit vůdce a podlomit tak naši morálku. A i kdyby to past nebyla, mohli by se v průběhu vyjednávání rozhodnout, že jim to za to nestojí a zaútočit stejně. Lindenstar nás odvede na dobré místo, to musím uznat. Je to kryté stromy a je tu dobrý rozhled. Lindestar nám ještě zopakuj své instrukce a potom odejde k hranicím s Moonfangem a Tangleclawem v patách. Já jen kouknu na Deepblack a najdu si své perfektní místo na schovávání.

Moonfang ♂ - 28. května 2013 20:00

Smer jednanie Reči a reči a reči... konečne nadišiel čas činov. Držím sa Lindenstar v pätách a občas po očku pozriem na Tangleclawa. Jednooký kocúr vyzerá pokojne. To je dobre. Lebo ja až taký pokojný nie som. Mám čo robiť, aby som ovládol svoju ježiacu sa srsť. Strach? Nie, niečo iné. Hnev, radosť, zúrivosť, krvilačnosť, obavy... všetko pomiešané v jednom, každú chvíľu hroziace predrať sa na povrch v jednom zúrivom bojovom škreku. Lindenstar zanechala našu eskortu v skutočne dobre vybranom mieste a ďalej sme pokračovali len v trojici. Prvého nechám usadiť sa Tangleclawa, tak, aby mu slepú stranu kryla Lindenstar. Ja sa usadím z druhej strany a začnem si čistiť labu. Jednak, aby som sám seba upokojil, a jednak aby som pre prípadného pozorovateľa vyzeral čo najuvoľnenejšie. Moje uši lovia všetky zvuky, ktoré mi len okolitý les poskytne. Určite sa nechcem nechať nachytať nepripravený. To by som si nikdy neodpustil.

StarClan - 03. června 2013 19:44

soukromá zpráva od StarClan pro Pro Rockfur „Čtyři perská koťata, ale jen jedno se dívalo mým směrem. Natáhl jsem áhavě prst a dvě hebké tlapky se ho chytly. Ozvalo se spokojené předení – mám dojem, že na obou stranách.“ George Freedley Úvod Skalní klan, tvůj domov, tvoje známí, přátelé, rodina… Tedy alespoň u většiny koček ses mohl spolehnout. I když mnoho se změnilo od příchodu Brambleblaze, přišel tak jednu zimu nazpět,(To je cca rok a půl.) prý byl od nějakého Lesního klanu, od koček, které byly zlé, a neřídili se zákoníkem. Alespoň tak vám to vyprávěl, vám i vašemu vůdci. Ten si ho oblíbil, byl nejen milý, obětavý, ale také velmi charismatický. Není s podivem, že po smrti vůdce na jeho místo nastoupil Brambleblaze, teď už Bramblestar. Vlastně celé jmenování se událo tak rychle… S nástupem Bramblestar se toho mnoho změnilo. Jeho „vláda“ byla krutá a výbojná. Učedníci se cvičili rychle a tvrdě, na válečníky kladl vysoké nároky. Ve válkách se zajatci nebrali. Jako kdyby si budoval bojovou jednotku a nikdo nevěděl proč. MH: Zvaž podle svého věku kolik z toho jsi zažil, a co znáš jen z vyprávění starších. *** Dnešní den a plánovaný boj. Dnes byl den, který se zdál, jako každý jiný. Začalo trochu foukat, není divu, blížilo se období padlého listí. Ráno jsi šel na lov, přinesl jsi toho celkem dost. Ve skalách se vždy pohybují nějaké myši. Když ses vrátil do táboru s kořistí, přiběhl zrovna Goldenfur (mladší válečník, nedávno jmenovaný) a za ním přišel Sparrowfoot (starší válečník, uznávaný a oblíbený vůdcem). Goldenfur přiběhl k ostatním kočkám klanu a vyprávěl, že u východních hranic, které včera Bramblestar posunul, se objevil nějaký další klan. Sparrowfoot běžel za vůdcem a několik minut na to se už shromažďovala bojová skupina. Ty jsi byl v ní. Vyrazili jste. Vůdce vám po cestě dával instrukce: „Takže je to tady, náš boj s Lesním klanem. Teď mě pozorně poslouchejte. Já s Goldenfur a Sparrowfoot půjdeme k hranicím, vy budete schovaní, kde řeknu. Budu s Lidenstar mluvit, pokud tam bude mít nějaké bojovníky, vyjmenuji je. Každému z vás přidělím jednoho bojovníka, budete si je pamatovat. Bojovat půjdou ti z vás, který uslyší jméno svého přiděleného protivníka. Chápete.“ Záporná odpověď ne na tuto otázku neexistovala a Bramblestar ji ani nečekal a tak pokračoval, začal přidělovat protivníky. Ty jsi měl přiděleného Moonfanga – který podle vůdce má mazlíčkovský původ, je větší a má hustou stříbrnou srst. Došli jste na místo. Stáli jste docela blízko, i když jste na místo setkání neviděli, slyšeli jste, to bylo nyní hlavní. A vůdce se s Vámi rozloučil a pouze se Sparrowfoot odešel k hranicím. Spolu s ním si tam ještě něco šuškal. MH: Piš šeptáním pouze Starclanu.

Deepblack ♀ - 03. června 2013 19:45

Chvíle napětí před bojem (LfS, MF, TC, LS) Konečně jsme vyrazili. Cesta proběhla potichu, není divu, všichni jsme bojovali s emocemi. Lindenstar nás zavedla na místo, které jsem znala. Jednou mi ho ukazovala. Tenkrát jsem ještě netušila, že se taková pozorovatelna bude hodit a ejhle ano. Já a Leafstorm jsme měli zůstat zde ukryti a ona spolu s Moonfangem a Tangleclawem šla dál. Podívala jsem se na oblohu a na rychlo poprosila hvězdné, ať nás ochrání. A potom jsem si našla i já dobrou pozorovatelnu. Nyní nebyl čas na rozhovory, ba naopak plně jsem se soustředila na dění u hranic.

StarClan - 04. června 2013 21:16

Pro kočky u hranic a Rockfur „Přicházejí a usedají na spisovatelově stole, aby dělaly společnost jeho myšlenkám… Zdá se, jako by kočky dokázaly vytušit myšlenky, jež proudí z mozku do pera, a když napřáhnou packu, snažily se je polapit na jejich cestě.“ Théophille Gautier Dění u hranic Lindenstar spolu s Moonfangem a Tangleclawem přišla k hranicím. Zatím tam byli sami, posadili se a čekali, co se bude dít. Už to vypadalo, že nikdo nepřijde, když se mezi stromy mihla hnědá srst. Byl to nepochybně ten kocour co ráno, alespoň Moonfang a Tangleclaw to poznali. Za ním šel ještě jeden kocour, nejspíš vůdce jejich klanu. Přišli až k hranicím a sedli si před vás. Až teď zblízka bylo jasné, co se děje. Ten kocour byl vám všem a příliš dobře známý - Brambleblaze. (Info. v Homepage) „Brambleblaze?“ vyhrkla Lindenstar udiveně. „Teď jsem Bramblestar, vůdce Skalního kmenu,“ odpověděl Bramblestar hrozivým tónem, nebo se alespoň o takový tón pokusil. „My jsme tě hledali… Proč jsi odešel?“ začala se zmateně vyptávat Lindenstar, byla celou situací rozhozená. „Mlč. Nenuť mě to rozebírat před mým a tvými válečníky. Nechci se bavit o tom, co bylo, přišel jsem domluvit podmínky míru.“ „Poslouchám,“ odpověděla Lindenstar, jelikož pochopila jaká je situace. Bramblestar se na ni a možná i na celý klan zlobil. Pravděpodobně právě to je důvod, proč vyhrožoval válkou. „Nejdřív se ale podívám, koho jsi přivedla s sebou,“ řekl Bramblestar a zavětřil, nejdříve jen tak, potom otevřel tlamu, aby se mu větřilo lépe a zkonstatoval. „Tohle je Moonfang a Tangleclaw a ještě někde támhle ve křoví je schován Leafstorm s mojí sestřičkou,“ slovo sestřička dodal opravdu pohrdavě. „No, moc vás není, ale i já jsem si s sebou přivedl své válečníky,“ řekl a od skal se vyhrnuly čtyři kočky, mezi nimiž byl i zrzavý kocour z rána. MH: Rockfur, prosím reaguj také a už veřejně.

Lindenstar ♀ - 04. června 2013 21:22

Schůze se skalními (MF, TC, LfS, DB a RF) Deepblack a Leafstorm se začali usazovat ve křoví a tak jsem já Moonfang a Tangleclaw vyrazili na setkání. Překvapilo mě, že ta nikdo nečekal. Třeba je to jejich taktika? Mlčky jsme si tedy sedli a čekali, co na nás Skalní přichystají. Pozorovala jsem bedlivě okolí, jak skály, tak i dění všude kolem mě. Překvapilo mě, jak Moonfang v klidu seděl a čistil si tlapku. To na něj bylo nezvyklé, v podobných situacích býval rozčilený a ostražitý. Třeba je to nějaký způsob, jak zneklidnit nepřátele… jako: Hele koukejte, my si z vás nic neděláme… Už jsem se ho chtěla zeptat, když se za hranicemi mezi stromy něco mihlo. Nervózně jsem poposedla a čekala, co se bude dít. Kocouři přišli před nás a až teď jsem pochopila. „Brambleblaze? řekla jsem nevěřícným tónem. Myslela jsem, že je ztracený, že už ho nikdy neuvidíme. Seděla jsem jako přikovaná a koukala na něj. Pořád mi nechtělo dojít, co se děje, a tak i jeho slova šla kolem mě. „My jsme tě hledali… Proč jsi odešel?“ odpověděla jsem na to, co říkal asi zcela nevhodně, ale ještě pořád jsem nevěřila vlastním očím a hlavně uším. Jeho následující slova mě probudila a až bych si dala lepáka, za to, co jsem mu před tím řekla. Takže on nezmizel, on odešel, protože chtěl. Zradil nás… Docházelo mi. „Poslouchám,“ odpověděla jsem nyní stručně a jasně. Pochopila jsem, že s ním musím mluvit stejně jako s každým jiným oprsklým vůdcem klanu. Ano, bylo to těžké, ale snažila jsem se. Potom začal větřit. Za chvilku jsem litovala místa, které jsem vybrala – ano před zraky bylo skryto, ale před pachy ne. Nepředpokládala jsem, že by nás mohl někdo po pachu takhle spolehlivě poznat. Kdokoliv jiný by cítil jen naše pachy, nepoznal by, kolik nás tu je. Ve chvíli měl přečtený, kolik nás tu je i kdo. Situace se ještě zhoršovala, on totiž neotálel a povolal i své bojovníky, kteří se kolem něj začali rojit. Tohle není dobré, takhle má výhodu… Budu je muset také přivolat. „Pojďte sem,“ zavolala jsem, ale hlavu neotočila, aby Skalní nemohli využít chvíle mé nepozornosti.

Rockfur ♂ - 15. června 2013 01:02

Setkání Hrdě kráčím v průvodu válečníků ze skalního klanu, šťastný že mě Bramblestar bere sebou na takovéto akce (ať už si o něm myslím cokoliv, vůdce je dobrý). Držím se za svým učitelem Sparrowfootem, poblíž Goldenfura, dalšího mladého válečníka. Taky sem dost mladý na to, abych byl v jedné z válečných výprav, které Bramblestar pořádal tak často, ale i tak mladý sem byl jeden z nejlepších bojovníků klanu. Stále nezkušený a zúčastnil sem se jen pár bitev, ale učím se neuvěřitelně rychle, jak mi Sparrowfoot často říkal. Sice na mě často řval kvůli některým mým "názorům", ale i tak si myslím, že mě má rád a co se týče mého výcviku tak byl se mnou více než ohromený. Válečníkem sem se dokázal stát rychleji než je obvyklé, i v téhle době, kdy se učedníci cvičí v kratším čase a tvrději. Já to zvládl dost dobře, i když si myslím, že to není moc dobrá strategie... Držím se poblíž Goldenfura, když nám Bramblestar předestře svůj "plán". Trochu si odfrknu, ale dál se k tomu nevyjadřuji. Další klan, který si potřebuje Bramblestar podrobit... už spousta se jich stáhlo a opustilo svá území. Podobné útoky postihly také Dawnstar a zbytek klanu... do té doby, než se Bramblestar rozhodl, že se nejdříve soustředí na východní stranu a až poté se vypořádá s Dawnstar a jejím klanem, který byl teď příliš silný a příliš těžko se vyháněl. Bitvy mezi ní a Bramblestarem byly nevyrovnané, ona byla stará a on mladý a silný. Stál jí pár životů darovaných hvězdným klanem. A co jsem zaslechl, zbývají jí už jen dva životy... a její zástupce Willowbreeze nedávno zemřel. Při tomhle přemýšlení si uvědomím, že i já se další "války" s Dawnstar a jejím klanem budu muset zúčastnit i já. Rychle tyhle myšlenky ale zaženu a raději se jdu schovat, jak mi Brambleblaze nařídil. Zapamatoval jsem si jméno bojovníka, kterého mi přidělil. Moonfang... mazlíček, bílá srst... snad to nebude tak těžké. Sedím a poslouchám, vůdkyně toho druhého klanu, který je prý "zlý" a "neřídí se zákoníkem" (spíš je to něco, čím chce Brambleblaze přimět bojovníky k urputnějšímu boji, co se týče zákoníku, tak ten on také nerespektuje) má zprvu dost ohromený a vytřeštěný hlas, i když se její reakce potom trochu vylepší. Buď je hodně mladá nebo žili v míru už tak dlouho, že na takovéhle situace není zvyklá. A Brambleclawovo objevení jí asi taky pocuchalo nervy... taky by mě ale zajímalo, proč vlastně odešel... To už ale Brambleclaw začne vyjmenovávat jednotlivé kočky a jakmile zaslechnu Moonfangovo jméno, už jdu přímo na tu mýtinu, další jméno mě ale trochu zarazí. Leafstorm? LEAFSTORM? Ne... to bude jen nějaká kočka s podobným jménem. Ale kdyby... bylo by to možné? S těmito myšlenkami vystoupím spolu s ostatními válečníky na mýtinu. Hned zahlédnu toho Moonfanga. Dobře, tak tohle rozhodně lehký nebude!

Blackgale ♂ - 15. června 2013 01:08

Další probuzení Zdá se mi, že sotva ulehnu v pelechu válečníků a už do mě někdo šťouchá, abych se vzbudil. Sakra, to chtějí, ať mám ješt jednu Vigili, nebo co? Nemotorně se vymotám z pelechu a pohlédnu do očí Lakefrost, která je zdá se dost vyděšená. Už sem vzhůru, co se stalo? zeptám se, ona na mě místo toho vyvalí přímo lavinu otázek. Jak kde jsou všichni? Oni nejsou v táboře? A co se vlastně stalo? Vystřelím z doupěte přímo s Lakefrost a opravdu, tábor je liduprázdný, až na Warsong, která leží v trávě někde na kraji tábora. Warsong! Nevíš náhodou, kde jsou všichni?

Lakefrost ♀ - 16. června 2013 10:27

Prázdný tábor Doběhnu do tábora, uřícená a nervózní. Pebblepaw mi běží v patách. Rychle na ni křiknu, že jdu najít Lindenstar, ať tady někde počká. Snad bude mít dost rozumu na to, aby se nikde netoulala. Ztratit dalšího učedníka opravdu nepotřebujeme. K mému překvapení je tábor naprosto prázdný. Po chvíli marného hledání narazím na spícího Blackgalea. Netrpělivě do něj šťouchnu a vyděšeně na něj začnu chrlit dotazy. Černý válečník vypadá však stejně zmateně jako já sama. Vrátíme se na mýtinku uprostřed tábora, kde leží jen Warsong s Shadow; Pebblepaw se k nim připojila. "Warsong, kde jsou všichni?" zopakuju bezmyšlenkovitě Blackgaleovu otázku. Pak zatřesu hlavou. Už mi ten strach leze na mozek, nebo co? Nedokážu zformulovat vlastní otázku? zlobím se sama na sebe. Uklidni se, Lakefrost! Přemýšlej. Na chvilku se mi pdoaří projasnit si mysl, ale pak se mi v hlavě ozve dotěrný hlásek:Sunbowpaw je ztracený. Tvůj učedník je pryč... klan se vydal zničit nějakou hrozbu a Sunbowpaw běhá po lese, sám a sám... možná už ho našli a zabili. Ukousli mu hlavu jako malé veverce. Rozdrtili jeho kosti. "Lžeš, to se nestalo!" zavrčím tichounce. Pak zvednu hlavu. Doufám, že mě nikdo neslyšel. Už vážně začínám bláznit. Jsem z těch představ tak vystresovaná, že se moje vždy tak klidná a veselá povaha začíná rozpouštět jako ledová kra. Nervózně zacukám vousky a upřu zrak na Warsong, jako kdyby nás měla všechny spasit.

Warsong ♀ - 16. června 2013 14:37

Kočkovanie nám zrušili... Ledva- ledva sa stihnem spamätať z pádu, keď si uvedomím, že na mňa a Shadow zíza mladá učnica. Myslím, že som ju videla naposledy keď mala u nás službu. Akože sa to volá...? Pebblepaw? Skonštatuje, že v hre "lovenie chvosta" je fakt dobrá (Pche! No na to by som sa pozrela!) a spýta sa, kam sa všetci podeli. Práve sa nadychujem ku odpovedi, keď si uvedomím že je tu naozaj podozrivé ticho. O chvíľu sa ku mne prirúti mladý Blackgale a zopakuje mi Pebblepawinu otázku. Aby toho nebolo málo, do tretice sa prirúti v tesnom závese za mladým bojovníkom aj snehobiela Lakefrost a znova položí tú istú otázku. Netuším, ako práve teraz vyzerám, ale ak nejaká mačka niekedy vyzerala ako stelesnenie nechápavosti, asi som to práve teraz ja... Rýchlo sa otrasiem (taký výraz je pod moju dôstojnosť) a začnem: "Upokojte sa mládež. Z čistinky starších toho veľa nevidno, a ja mám len jedno oko. Ak si dobre pamätám, naposledy som videla Lindenstar pri brlohoch budúcich matiek. Neskôr sa tam vôkol nej zhŕklo celé zhromaždenie. Podľa toho, čo mi hovorí moja bojovnícka krv, šlo o bojovú poradu. Zazrela som totiž Moonfanga a Tangleclawa. Vrátili sa z hliadky skôr, ako obvykle, a podľa toho, ako sa Moonfangovi ježil golier, bol hodne naštvaný. Netuším, čo sa zomlelo, ale všetci svorne sa zdvihli a vyrazili preč... kam, netuším." Spôsobne sa posadím, obmotám si okolo paciek chvost a čakám, čo z mojich spoločníkov vypadne.

Moonfang ♂ - 16. června 2013 14:58

Zradca Pokojne si čistím packu, keď si náhle uvedomím, že už tu nie sme sami. Po chvíli sa z krovia vytiahne... Na chvíľu som rád, že maám packu pred čumákom, pretože zakryla môj výraz čistého úžasu. Vedľa mňa Lindenstar rovnako neveriacky vydýchne meno nášho strateného druha. Brambleblaze... Bola doba, keď som ho považoval za priateľa, ctil si ho a rešpektoval ako staršieho a skúsenejšieho bojovníka. Počúvam jeho rozhovor s Lindenstar a všetko vo mne sa búri. Vrátil sa len preto, aby bol našou skazou... V hrudi mi rastie hnev, ktorý by sa rád predral na povrch v podobe nervy drásajúceho vrčania, avšak zachovávam chladný, nezúčastnený výraz. Čiastočne mi pomáha šok nad touto zradou. Ďalšia facka prichádza v podobe odhalenia našich spoločníkov. Toto bude hodne zlé ... zlé a škaredé. Myslím hlavne na Deepblack, ktorá je Brambleblazovou sestrou. Pre ňu to bude obzvlášť ťažké. No, pre mňa... nie. Nebojím sa, spolieham sa na svoju veľkosť, váhu a silu. Moja matka bola klanová mačka, i keď otec bol mačkou, ktorá patrila ku dvojnožcom. Práve po ňom som zdedil mohutné telo a hustý, huňatý kožuch. Zato povahu a inštinkty... som bojovník od špičky nosa po konček chvosta. Tí, čo ma budú považovať za maznáčika a mačku neschopnú boja budú trpko ľutovať. Pretože podľa toho, koľko bojovníkov si so sebou Brambleblaze (odmietam ho nazývať jeho vodcovským menom. Zradca ako on si to nezaslúži) priviedol, toto nebude mierové rokovanie... klame, a ja dúfam, že si je toho Lindenstar vedomá. Ja sám som ako na pružinách, pripravený zaútočiť či sa brániť pri najmenšom náznaku nebezpečia.

StarClan - 16. června 2013 16:58

Pro Firefly "Jen nemnoho lidí má tu možnost přátelit se s divokými zvířaty. Totiž s výjimkou našich koček." Marrion C. Garrettyová Kotě v jámě je vyděšené a přítomnost cizí kočky, totiž tebe ho neuklidní. Když sklouzneš do jámy, jen na tebe nepřátelsky zasyčí a snaží se přitisknout k druhé straně jámy, jenže se zraněnou nohou mu to moc nejde. I přes zranění je však kotě velmi bojovné. "Odkud znáš můj klan? Jak ti můžu věřit?" prskne na tebe silácky, i když ho bolest částečně přemáhá. Zatím jasně rozeznáš, že má kotě něco s nohou, možná zlomená, pohmožděná, jestli spadlo do téhle jámy... Blíž tě zatím nepustí, na to se tě příliš bojí.

Leafstorm ♂ - 16. června 2013 18:09

Setkání Místo, které Lindenstar vybrala je vážně dobré co se týče úkrytu ale co se týče skrývání pachu... Rozhodně to není dobré, vítr máme v zádech, takže nás hned ucítí. I když, to není zase až tak zlé. Ucítí nás, ale nebudou moct poznat kde přesně jsme a kolik nás je. Budou jen vědět že jsme tady a to je znervózní. Jestli tohle Lindenstar měla na mysli když tohle místo vybírala, tak je lepší než sem si myslel. A kdyby se strhlo k bitvě mohli bychom to i využít, rychle zaútočit a hned utéct zpátky do křoví a hned zaútočit z jiné strany. Tak by si nebyli jistí, kolik nás přesně je a mohli by si začít myslet, že jsme v přesile... Nejdříve jsem přemýšlel o tom, že bych vyšplhal na strom, abych se tomu pachu trochu vyhnul a měl bych dobré místo na výhled a nečekaný útok shůry. Jako se Scarmoonem na konci výcviku. Ovšem, byla tu šance, že nikdo se nedostane dost blízko k tomu, abych na něj mohl skočit. A potom bych musel nejdřív sešplhat než bych se mohl zapojit do bitvy. Pokud bych chtěl být vážně "neviditelný", vyválel bych se v bahně. Zakrývá pach, takže nás nepřátelé neucítí a pomůže s maskováním, hlavně u těch s velmi světlou srstí, jako je Moonfang. Někdy to tak dělám, hlavně při lovu, nevěřili byste o kolik více toho ulovíte, když vás vaše kořist neucítí... Nějaké kočky, které prý žijí hodně daleko v horách prý tuhle taktiku využívají denně, jak lovci tak válečníci. Pokud tedy to co říkal Greypelt je pravda. Ale jak tak přemýšlím... nevím, jestli si ostatní tohle vůbec uvědomují. Možná bych jim to příště měl doporučit a také se v tom blátě vyválet... ale teď je na to už pozdě a ten pach nm věci spíše ulehčí. Možná je ta hrozba odstraší a rozhodnou se útok neriskovat. Jakkoliv nepravděpodobné to je. Ovšem veškeré tyto plány vezmou za své, když se na druhé straně mýtiny zjeví BRAMBLEBLAZE! NE! To není pravda... nebo je? koukám jen, ale nepolevuji v pozornosti ani ostražitosti, naopak spíše obé ještě zesílím. Brambleblaze... býval mým nejlepším přítelem, předtím než zmizel. Chyběl mi. Snažil sem se ho najít. A on se teď zjeví tady, jako vůdce jiného klanu. A navíc si hraje na Scarstara, pokud tedy mohu soudit podle těch "hrozivých pohledů" a dalších věcí, které se u mě minou účinkem. Vlastně si nejsem jistý, jestli se mám smát nebo plakat. V tváří v tvář nepříteli? Smát. Dost mě zhrozí Lindenstarina reakce, tak že mám chuť jí dát facku, aby se už konečně probudila. Zase to ale dokážu pochopit. Ani já jsem tohle nečekal. Naštěstí se její reakce již zlepší, takže to alespoň více nepokazí. To už nás ale Brambleblaze začne po čichu vyjmenovávat a všechny plány jdou tatam. Kdyby tu nebyl, nebyli by si jistí, ale on zná naše pachy, takže nás mohl vyčmuchat a na mýtinu vstoupí jeho bojovníci. Chvíli si pohrávám s myšlenkou, že bych nešel za Lindenstar tak, jak mi nařídila a místo toho oběhnul mýtinu a případně jim vpadnul do zad, ale nakonec... Ona je tu vůdce. Ona chtěla poslušnost. A právě ona ti nevěří. Tak jí to dokaž. Jdu tedy na mýtinu, mezi Bramblestarovými válečníky zahlédnu nějakého mladého kocoura, který je mi trochu povědomý, ale nakonec tyto myšlenky nerozvinu dál a soustředím se jen na přítomnost. Věnuji Brambleblazovi zářivý úsměv a poté již jen pozoruji jeho válečníky a snažím se odhadnout jejich slabiny a plánuji již, jak přesně s nimi budu bojovat.

Deepblack ♀ - 16. června 2013 18:47

U hranic na jednání se Skalními a bratrem (LS, MF, LfS, TC a RF) Sedíme nedaleko místa shromáždění schovaní spolu s Leafstormem. Už to je nějaká doba, tak pojďte... Napadne mě a na chvíli se podívám na Leafstorma. Vypadá zamyšleně... Sama se v duchu okřiknu, abych dávala pozor a můj pohled se vrátí zase směrem ke shromáždění. Konečně vyjde hnědý kocour z porostu a za ním... BRAMBLEBLAZE? Můj ztracený bratříček? Co to má znamenat?... On, on přešel k nim!!! A teď na nás chce zaútočit? Hlava mě jde kolem. Můj bratr, člen naše klanu, nás zradil? Zatmí se mi před očima, studem, smutkem ale i vztekem. Hlavně vztekem. Jak teď bych ráda vyskočila a zaútočila. Lindenstar je také v šoku, nedivím se jí. Nebyla dlouho vůdkyní, kdy se Brambleblaze ztratil, bylo to těsně na moje jmenování. Nesla to těžce jako svoje osobní selhání. Konečně se zvládnu alespoň ohlédnout na ostatní kočky. Vypadají také překvapeně... Můj pohled se vrátí na Bambleblaze, nebo Bramblestar, jak si teď říká... Bratře, jak bych ti teď nejraději dala za ucho. Co nám to děláš? Potichu, podvědomě mi zavrčí v hrdle. Ticho Deepblack, ještě bude šance mu natrhnout zadek. Napadne mě a mé myšlenky jako kdyby volal hlas Lidenstar, ať jdeme k ní. Sejdu ze svého úkrytu a sednu si vedle Moonfanga, naproti velkému hnědému kocourovi a přeměřím si ho pohledem. Nechci se podívat na bratra, nechci vidět jeho reakci.

Firefly ♀ - 20. června 2013 13:32

Keď zachytím jeho obranne naladenú reakciu, šuchnem sa na zadné nohy a chvost si pokojne obmotám okolo predných labiek. Nemôžem ísť na neho tak zhurta, aj keď nás tlačí čas. Ktovie, ako vznikli tie jamy a čo tu nie je v poriadku. Musíme sa stadeto čo najskôr dostať, ale na to musí spolupracovať. Rozhodnem sa priamo odpovedať na jeho otázku. Možno keď poviem kto som a predstavím sa, trochu sa upokojí. Čeliť cudzej neznámej mačke a mačke s menom a minulosťou je rozdiel. Volám sa Firefly. Bola som v lesnom klane, keď som bola mladá. Môj učiteľ bol Tangleclaw. Odmlčím sa, aby som mu nechala pristor na premýšľanie čo ďalej a na rekaciu. Celý čas mám uvľnené svaly, aj keď uši sa mi otáčajú všetkými možnými smermi a pootvorenou papuľkou a nosom vnímam pachy okolo, aby som zaregistrovala blížiace sa nebezpečenstvo. Toto nie je najvhodnejšie miesto na rozhovor. Po chvíli, či už sa rohodne prehovoriť alebo nie, pokračujem Nemám dôdov ti spraviť nič zlé. Dovolíš mi pomôcť ti? Spýtam sa a venujem mačiatku mäkký pohľad.

StarClan - 21. června 2013 20:58

Pro kočky u hranic. „Hle, dcera stínu tak krotce se jeví – jen jež za krbovou mřížkou vzplanou zlaté oči, s takovým jasem, že v sobě vše by pojal, hledí teď do popela, co zbyl tu po plameni.“ Babbete Deutschová Všechny kočky vylezly ze svých úkrytů, tváříc se více, či méně překvapeně. (S výjimkou Leafstorma, který se smál.) Síly se vyrovnaly, tedy skoro, Skalních koček bylo o jednu více. „Co po nás chceš?“ řekla Lindenstar. Její slova však více, než otázka zněla jako varovné oznámení – jako kdyby chtěla říct: Žádné kočkování. „Požaduji ustoupit nám vaše území a to odtud až po vysoký smrk od severu k jihu v celé své šířce,“ řekl Bramblestar. To je třetina území. „Ne,“ odpověděla Lindenstar hned. „Rozmysli si to, buď nám ustoupíte, nebo bude válka,“ odpověděl Bramblestar, asi ho překvapila odpověď Lindenstar a chtěl na ní ještě zatlačit. „Z našeho území nedostanete ani myší ocásek,“ odpověděla Lindenstar. „V tom případě si ho vezmeme,“ řekl Brambleblaze, zvednul se a vyrazil k hraničnímu stromu, jeho kočky se zvedaly a po jeho vzoru ho následovaly. Lindenstar zatím nehnula ani brvou. Kočky se stále blížily, až Bramblestar překročil hranici. V tu chvíli se lesem ozval Lindenstarin bojovný výkřik. Bitva byla započata. Deepblack okamžitě po Lindenstřiném výkřiku, nebo možná ještě o krapet dříve po ní skočil Bramblestar. Lindenstar jelikož se Bramblestar vrhnu po Deepblack, Lindenstar škočila po dalším kocourovi, který byl nejblíže a to po velkém hnědém. (Ten, se kterým se bavil Moonfang s Tangleclawem.) (Sparrowfoot) Moonfang a Rockfur Jelikož si Rockfur vyhledal Moonfanga už při příchodu, je k němu nejblíž, a ty dva bojují spolu. (Útočí ten, kdo napíše první. :-P) Tangleclawa strhne někdo z jeho slepé strany na zem. Je to ten zrzavý kocour. (Ano, s jistotou předem věděl, že na tu stranu Tangleclaw nevidí) Leafstorm se vrhne na bílého kocoura s černým ocasem a flekem na boku, má hodně převahu, ale když to uvidí šedý skalní válečník, neváhá a vrhá se na Leafstorma.

Lindenstar ♀ - 21. června 2013 20:59

Začátek boje. A stáli jsme tam, tváří v tvář. Přejela jsem kočky pohledem. Bylo jich o jednu více. To není dobré, pokud dojde k boji, jeden z nás bude muset bojovat se dvěma… Já budu asi stát proti Bramblestarovi. Nastalo delší ticho. Měla jsem přemýšlet, co mu řeknu. Ale co říct, když nevím, co chce… „Co po nás chceš?“ řekla jsem chladným, odměřeným tónem. Už nebudu mít smilování. Musím ho brát jako dalšího drzého kocoura, který nás ohrožuje… Bramblestar řekl své požadavky, což se mi vůbec nelíbilo. Vždyť šlo o dobrou třetinu našeho území, a ještě taková loviště. „Ne!“ odpověděla jsem. Já i můj klan jsme připraveni své území chránit vlastním tělem. Nebudeme ustupovat. „Rozmysli si to, buď nám ustoupíte, nebo bude válka,“ pohrozil Bramblestar. To mi došlo, nejsem blbá! „Z našeho území nedostanete ani myší ocásek,“ odpověděla jsem, teď už jsem nemohla ustoupit, klan na mě spoléhal a já ho nechtěla zklamat! Bramblestar s celým klanem se začali přibližovat k hranicím, chtěli rozpoutat válku, bylo to nanejvýš jasné. Já jen čekala na ten okamžik, kdy hranici opravdu překročí. Cítila jsem, že v ostatních válečnících stoupá napětí, ale bylo potřeba počkat. Ještě chvíli, ještě jeden krok… „Do boje!“ vykřikla jsem. A potom se všechno semlelo tak rychle. Bramblestar skočil po Deepblaack, tak jsem se rozhlédla. Hned vedle stál Hnědý velký kocour. Neváhala jsem a skočila jsem po něm.

Pebblepaw ♀ - 23. června 2013 17:13

U doupěte starších (BG,WS,LF,Sh) Hned po mě ke starším přiběhne i Lakefrost s Blackgalem, který jako jeden z mála je v táboře. To je vážně zvláštní... zastříhám ušima. Shlukneme se tam všichni tak rychle, že mi Warsong ani nestíhá odpovědět na otázku. Chvíli nezúčastněně koukám po šedé kočce, vedle, předpokládám, že situace se nějak vyřeší. Já nechci příliš zasahovat. Ale jak začne Warsong vysvětlovat, že šli všichni pryč, nejspíš do boje, zpozorním, uvědomuji si, že tohle není vůbec dobré. "Ale co bude se Sunbowpaw, když jsou všichni pryč?" řeknu, aniž bych více rozmýšlela, co jsem řekla. Až když se pozornost stočí na mě, uvědomím si, že jsem prozradila něco, co jsem neměla. Podívám se omluvně a zároveň splašeně na Lakefrost, doufám, že mě pomůže s vysvětlováním. Ona nakonec všem vysvětlí, co se stalo, že se Sunbowpaw ztratil při tréningu a ona ho nemohla najít. A neví kde je. Přeskočme zatím LF a hrajme dál, jako kdyby Vám vše vysvětlila.

Sunbowpaw ♂ - 23. června 2013 17:24

Někde v jámě s Firefly Byl jsem vyděšený z toho všeho, co se tu dělo. Ten člověk, velké smrdící příšery a potom najednou bác. Spadnul jsem, nevěda kam, nemohl jsem se zvednout, na nohu jsem si nemohl stoupnout a bolelo mě v boku. Bál jsem se, že už jsem mrtvý a brzy půjdu za Hvězdným klanem. A najednou jako ze snad jsem uslyšel kočičí mňaukntí. Lakefrost! Má milovaná učitelka... a namísto toho jsem spatřil úplně cizí kočku. Skočila za mnou, začal jsem se zase bát. Kdo je? Jako Lesní nesmrdí a proč mě chce pomoci. Bál jsem se už všeho i svého zachránce. Až se mi představila, chvíli jsem přemýšlel, její jméno prohazoval v hlavě. Byla u našeho klanu? A Tangleclaw jí učil? je to možné? Jméo Firefly už jsem ale slyšel, určitě, někde vzadu v hlavě mi něco říkalo, že to není poprvé, co se s ním setkávám. Až jsem si konečně vzpomněl. "Nebyla jsi u nás včera? Warsong a naše léčitelka si povídaly o nějaké cizí kočce, která přišla na návštěvu," odpověděl jsem, co jsem si myslel. Když se mě Firefly znovu zeptá, jestli ke mě může jen přikývnu. "Mám asi něco s nohou," řeknu, "nemůžu si na ní stoupnout."

Firefly ♀ - 27. června 2013 23:30

Keď zbadám, že na moje meno zareagoval, spokojne zavrním. Áno, bola som za Lindenstar. Prisvedčím mu. Výborne, takže mi možno začína trochu veriť. Musím ho odtadiaľto dostať, potom bude čas na otázky ako sa sem dostal a čo robí tak ďaleko od klanu. Zaregistrujem prikývnutie hlavou. Zo sedu prejde do stoja a plynulými, pomalými krokmi k nemu podídem. Skloním hlavu, priateĺsky mňauknem a začnem si prezerať nohu. Nemôže na ňu stúpiť? Takže musí mať niečo s kosťami alebo šľachami, v každom prípade, musím ho vziať tak, aby sa príliš tá noha nehýbala... ak ho vezmem za kožu na krku a opatrne budem cúvať do kopca... bude to namáhavejšie ako pár skokmi vyskočiť von, ale aspoň sa mu nič nestane. Vystriem sa pomykám fúzami. Vytiahnem ťa z tejto jamy, sľubujem. Vezmem ťa za kožu na krku a pomaly ťa vytiahnem nahor tak, aby ťa to príliš nebolelo, dobre? Len sa skús čo najmenej hýbať. Zvládneme to. Obtriem sa oňho jemne chvostom a keď kývne, že je pripravený, opatrne začnem realizovať svoj plán pričom dávam stále pozor, aby ho to čo najmenej bolelo a zároveň si všímam, kam kladiem laby, skúšam povrch aby sme sa nezošmikli naspäť. Započnem namáhavý výstup z jamy von.

Moonfang ♂ - 07. července 2013 18:34

Boj začal Tretinu územia?! Brambleblazovi muselo preskočiť! Neprichádza do úvahy! Po Lindenstarinej zamietavej odpovedi Brambleblaze pohrozí vojnou. Ako keby sme to netušili v momente, keď sa tie vrecia bĺch tváriace sa ako mačky ukázali na našich hraniciach... Vyčkávam, kým Lindenstar vydá pokyn do boja... Vzápätí Brambleblaze skočí po Deepblack a Lindenstar si vyberá Hnedého. Nie! Toho som chcel ja! Predsa som mu sľuboval, že ho naučím slušnému správaniu! Trochu sklamane sa otočím, aby som si vyhliadol vlastného protivníka... len aby som zistil, že niekto si už stihol vyhliadnuť mňa. Útočí na mňa mladý kocúr, so srsťou len o niečo tmavšou, ako je tá moja. V očiach má sústredený, odhodlaný výraz a jeho pazúry sú pripravené urobiť mi do kožucha pár nových dier. Len to skús..., pomyslím si a zlovestne zavrčím. Skočí po mne a ja, miesto toho, aby som sa mu snažil vyhnúť, skočím mu naproti. Zrazíme sa vo vzduchu, tam, kde mi moja veľkosť a váha dáva výhodu. Ak všetko pôjde tak ako chcem, zrazím ho na zem a a začnem driapať a hrýzť, kam sa mi podarí zasiahnuť.

Warsong ♀ - 07. července 2013 20:39

Nepríjemné novinky Nespadla som snáď na hlavu? Čo myslela Pebblepaw s tým, že čo bude so Sunbowpawom? Vlastne, počkať, nemala dnes Lakefrost na starosť oboch učňov? Stočím pohľad ku bielej bojovníčke, ktorá sa zatvári nešťastne a začne vysvetľovať, že sa jej učeň niekam zatúlal, a len Starclan tuší, kde je a čo je s ním. Uvedomím si, že v klane som tu momentálne najstaršia a najskúsenejšia... a teda rozhodnutie je zrejme na mne. Chvíľu premýšľam a nervózne pošvihávam chvostom. Napokon teda prehovorím: "Klan je teraz v zlej situácii. Naša vodkyňa a takmer všetci bojovníci sú pri troche smoly v boji, o ktorého výsledku sa môžeme len dohadovať. V žiadnom prípade si nemôžeme dovoliť prísť o učňa. Preto mám návrh- ja, Lakefrost a Pebblepaw pôjdeme hľadať Sunbowpawa. Shadow, bola by som rada, ak by si šla s nami. Tvoje uši, oči aj nos sa nám určite zídu. Čo sa týka teba, Blackgale... nemôžem ti prikazovať, aby si šiel s nami. Okrem toho, ak odídeš aj ty, tábor zostane úplne bez ochrany, a to s možnou vojnou na krku nechcem." Zmĺknem a vyčkávam, ako sa Shadow a Blackgale rozhodnú. Či už idú s nami, alebo zostávajú, poviem Lakefrost: "Odveď nás prosím na miesto, kde si zistila, že Sunbowpaw už nie je s vami. Tam začneme hľadať," a nechám sa bielou mačkou vyviesť z tábora.

Leafstorm ♂ - 17. července 2013 21:50

Boj A je to tady. Brambleblaze se kompletně zbláznil, nebo si až příliš věřil. Copak si vážně myslí, že mu jen tak dáme třetinu území? Jen tak, když pohrozí válkou? To na jaké protivníky je zvyklý? Takové, kterým jen pohrozí a oni se před ním hned skloní a ohnou hřbet? Vypadá to, že je načase mu trochu srazit ego. Lindenstar vypadá trochu nervózně, ale drží se. To je dobře. A její odpověď mě potěší. Bylo to jediné správné rozhodnutí. Jsou v přesile, ale na tom až tak nezáleží. Pár z našich nepřátel jsou očividně jen válečníci, kteří sotva vylezli z učednického doupěte. My tu sebou nikoho takového nemáme. A i kdyby, bojovat se dvěma najednou klidně zvládnu. Tak pojďte. připravím se a vyhlédnu si toho kocoura, který je zřejmě Brambleblazův zástupce, jelikož on sám zaútočí na Deepblack. Ale předběhne mě Lindenstar. Já už si ale vyhlédnu náhradu. Malý bílý kocour s černým ocasem. Skočím po něm a chvilku se s ním peru, s jasnou převahou. Kocour je přitisknutý na zemi podemnou a nedokáže se z toho osvobodit, já už si ale všímám toho šedivého kocoura, který na mě chce zaútočit. Připravím se a v poslední sekundě se překulím na záda i s menším kocourem, takže nyní je přímo v cestě skákajícímu kocourovi jako štít, a ten tak plnou silou vrazí přímo do svého spolubojovníka. Já jen kocoura silně odkopnu na hromadu k jeho spolubojovníkovi a překulím se trochu dále na druhou stranu. Nedá šanci jim vzpamatovat se a začnu na ně dorážet drápy. Jen rychle doběhnout, zaútočit a rachle se stáhnout a zaútočit z jiné strany, tak to budu dělat, než se dokáží z toho klubka vymotat.

Blackgale ♂ - 17. července 2013 22:29

Tábor Sunbowpaw se ztratil? To nám ještě scházelo. S trochou smůly ho ještě zajali ti, s kterými bojujeme, ať už je to kdokoliv. Ale nedá se nic dělat, musíme hned začít s hledáním. Warsong se postaví do vedení, koneckonců jako nejstarší a nejzkušenější na to má právo. I tak mě ale trochu zarazí, že sebou chce brát i Shadow a Pebblepaw. Vážně tady Pebblepaw nemůže zůstat? Ztratili jsme už jednoho učně, takhle riskujeme ztratit dalšího. řeknu, ačkoliv mi to docela dělá potíže, nesouhlasit s Warsong. Ale dobře, já tu budu hlídat a vy půjdete hledat Sunbowpawa. Tím je to snad už vyřízené.

Rockfur ♂ - 17. července 2013 23:06

Bitva Netrvá dlouho a bitva započne, já se hned vrhnu na svůj přiřazený cíl, Moonfanga. Skočím po něm, drápy vytažené a už jen čekám, jak se pokusí uskočit. S jeho velikostí a velkým objemem těla se to nemůže podařit dost rychle, že? Stejně ho aspoň škrábnu. On ale udělá něco jiného, co jsem nečekal. Skočí mi naproti a srazí mě na zem. Dobře, podceňovat soupeře se nevyplácí. Tíha kocourova těla mě přišpendlí k zemi, já se ale nedám tak lacino. Zatímco se snaží drápat a kousat, já mu silně začnu drápat do břicha, nejzranitelnější místa na těle. Působí to ohromnou bolest a rychle mi to umožní získat zpátky kontrolu nad situací. Takovou bolest snad ani tahle hora svalů nedokáže ustát dlouho a já tak dostanu příležitost vymanit se z jeho sevření.

Greypelt - 18. července 2013 23:27

Sraz uprostřed tábora Další krásný den, který zpola prospím... Proklatě! Kdybych takhle vstal před pár lety, hanbou bych se propadl. zabručím si sám pro sebe, zvednu se na nohy a začnu se čistit a protahovat. Už nejsem nejmladší, vlastně jsem vážně dost starý. Nejstarší v klanu. Stále si ještě pamatuji, jak všichni ještě byli koťata. Každého z nich. A každého, kdo už tu s námi není. mimoděk se podívám nahoru, ale místo hvězdami posetého nebe vidím jen strop doupěte starších. Díky hvězdnému klanu, zdraví mi vydrželo i na stará kolena. Sice už i na mě je stáří znát a zdaleku už nebojuji jak mladík, ani nedokáži lovit jako zamlada, stále mám však za ta léta hromadu zkušeností. Rozhodně by mě nikdo zatím neměl podceňovat, ani odepisovat. Léty je to ale horší a horší. Grassblade v rohu stále ještě spí, proto tiše vyjdu ven. Jak jsem předpokládal, slunce je již pěkně vysoko na obloze a ještě k tomu je tu na mýtině nějaké malé shromáždění, které zdá se vede Warsong. Vřele se na ni usměji. Stále si pamatuji, jak si jako malé kotě hrála s ocasem své matky. Ta už je bohužel také s hvězdným klanem. V té době jsem byl ještě mladý válečník, stále jsem se ještě svým způsobem učil. A později jsem učil. V tom jsem byl vždy dobrý. Kolik učedníků jsem měl? Kolik dychtivých mladých válečníků jsem v klanu vychoval? Pamatuji si každého z nich. Bohužel, nikdy bych si nepomyslel, že jich tolik přežiju. smutně se usměji a pomalým krokem přijdu k Warsong. Učedník se ztratil... Klan je ve válce... Tolik jsem toho zaspal... Ale teď musíme rychle jednat... Zdravím, Warsong. Ano, tábor nesmí zůstat bez ochrany, to je jasné. Ještě by se tu zabydlel nějaký jezevec. vložím se do toho náhle. Ale také je nebezpečné se toulat jen tak lesem, proto musíme jít spolu. Jak jsem slyšel, jsme prý ve válce, i když nevím s kým. Les teď nebude nejbezpečnější místo. A o to větší důvod ke spěchu. Půjdu s vámi, alespoň budu jednou zase k něčemu. Tak pojďme, a držte se blízko jeden druhého. Jak říkal Blackgale, nesmíme riskovat ztratit někoho dalšího. Zase jednou.... pomyslím si a vyrazím pryč z tábora do lesa, snad následován ostatními, kteří se k pátrání připojí.

Deepblack ♀ - 19. července 2013 17:31

U hranic - boj s mým bratříčkem (LS, MF, LfS, TC, RF) Ano, je to konečné, mému bratrovi dokonale přeskočilo. Ano, vždy byl ctižádostivý, vždy si šel za svým přes mrtvoly, ale nikdy ne přes mrtvoly z vlastních řad... a třetina území, už asi zapomněl jak se bojuje mezi Lesními. Potom s Lindenstar hráli jakousi psychologickou hru - kdo dřív uteče, ale v tomhle byla Lindenstar vždy dobrá. Bojovníci jsou v klanu lepší, to je všeobecně známé, ale když je potřeba spolehlivý vůdce je tu ona. Lindenstar vykřikla... boj začal. Okamžitě na mě skočil Bramblestar. Nestihla jsem uhnout, tak mě na chvíli přimáčknul k zemi a hryzl za krk, v tom jsem se ale převalila na záda a snažila se dokoulet ke stromu, kam bych ho přimáčkla. Konečně se pustil. "Vypadá to, že potřebuješ za ucho, jako když jsi byl malé kotě," prskla jsem, ale on očividně byl v příliš bojovné náladě a místo toho, aby mi odpověděl po mě opět skočil. Tentokrát jsem byla připravena a stihla jsem uhnout.

Silvercare ♀ - 19. července 2013 17:43

V táboře - na mé mýtince a potom mezi matkami (Needlefur a Leopardhairs) Deepblack odešla a já uklízela bylinky, přitom jsem přemýšlela, jestli mám pro nějaké zajít, nebo mi stačí množství, které mám ve spýži. Nemocná je jen Deepblack, na tu vše nespotřebuji, zatím to tedy stačí, můžu pro ně vyrazit zítra nebo další dny... Sedla jsem si na chvíli a umyla si packou hlavu, přitom se zamyslela, co jsem chtěla udělat, v hlavě mi opět vytanula ta věta. Ze slepé uličky vás vyvede svítání... Ano, měla bych jít za Lindenstar... došlo mi a vyběhla jsem ven. Tábor byl téměř prázdný, ale v tu chvíli jsem o tom nepřemýšlela, došla jsem až k vchodu do doupěte vůdkyně, ale nikdo tam nebyl, před vchodem, ani když jsem se podívala dovnitř. Kde může být? Nenapadl mě však pravý důvod... Času je dost, svítat bude nejdříve zítra ráno! Zajdu za ní později... Potom jsem si uvědomila, kam jsem ještě měla zajít, za Leopardhairs a tak jsem si to namířila k jejímu doupěti, nevšímajíc si shluku u starších. Strčila jsem hlavu dovnitř a hned mě uvítala Needlefur. "Ahoj, jdeš se podívat za naší budoucí matkou?" zeptala se hned na přivítanou Needlefur. "Ano, tedy pokud je vzhůru," odpověděla jsem a mrkla dozadu do pelechu, kde ležela Leopardhairs. Byla vzhůru a tak jsem se protáhla dál a pozdravila jí. "Ahoj, jak se ti daří?" řekla jsem

Pebblepaw ♀ - 19. července 2013 17:54

Před doupětem starších (BG, LF, WS, Sh a později GP) Potom, co odvyprávěla Lakefrost, co se nám stalo, začala Warsong plánovat, jak zachránit Sunbowpaw. Chtěla se vypravit za ním, s tím jsem počítala dopředu, ale zarazilo mě, že chce, abych šla s nimi. Já? Tam kde se ztratil Sunbowpaw? Co když se mi něco stane? Já tam nechci, bojím se. Nejsem zdaleka tak dobrá, jako bratříček a teď tam mám jít taky? Co když ho někdo napadl, nebo unesl? Vyděšeně se rozhlídnu po kočkách sedících kolem, mám obavy a veliké. Blackgale mě ale zachrání tím, co řekne a já nesměle přidám. "Já bych... raději... zůstala tady. Budeme tu spolu se Shadow..." řeknu a podívám se na ní s prosebným pohledem, aby se přidala. Já tam nechci! Nakonec přijde i Greypelt a přidá se k výpravě, zatímco mluví, se stahuji do pozadí. Nechci budit pozornost, doufám, že na mě zapomenou. A opravdu, nevím jestli kvůli tomu, co jsem řekla, nebo že na mě zapomněli, ale vydají se beze mne.

Sunbowpaw ♂ - 19. července 2013 18:05

Kdesi v díře s Firefly Přikývnu na to, co Firefly řekne. Sice jí neznám, nevím, jestli jí můžu skutečně věřit, ale chci být z té zpropadené díry venku a ona mi jediná může pomoci. Chytne mě vzadu za krk a táhne mě ven. Je to namáhavé, už nejsem žádné malé kotě, které by matka nosila v tlamě, ale i tak se daří. Pomalu ale jistě se dostáváme ven. Jednou či dvakrát zavadím o bolavou nohu a tak zakňučím, ale snažím se nehýbat. Po chvíli snažení jsme venku. "Děkuji Firefly, mockrát děkuju," řeknu nadšeně z toho, že jsem konečně venku. Potom se pokusím postavit. "Au," mňouknu, zadní noha mě stále bolí. Ale budu se muset postavit, musím nějak dojít do tábora. Lakefrost už určitě umírá strachy. Ale kudy tam a dohrabu se tam vůbec? Musím! Znovu se pokusím postavit, tentokrát opatrněji, pořád mě ta noha bolí, ale když si stoupnu na tři a o zadní se jen lehce opírám, tak stát lze. Až teď si uvědomím, že je tu se mnou celou dobu Firefly. "Musím se vrátit domů..." řeknu jí skoro omluvně za své snažení.

StarClan - 19. července 2013 19:52

Pro kočky u hranic. „Když jde… natáhne se, podobna malému tygru, dlouhá a hubená, a hlavu drží vysoko zdviženou, aby viděla přes trávu, jako by se proplétala džunglí.“Sarah Orneová - Jewettová Boj pokračuje: Deepblack se odkoulela spolu s Bramblestarem k jednomu stromu opodál, setřásla ho. On po ní skočil, ale ona zvládla uhnout, teď se navzájem měří a Deepblack se chystá na protiútok. (Od pohledu je jejich souboj vyrovnaný.) Lindenstarstrhla velkého hnědého na zem a odkoulela se s ním do křoví, drží ho v patové situaci na zádech. (Od pohledu se jí daří) Moonfang a Rockfur Moonfang skutečně srazí Rockfura zpátky na zem. Chvíli se v klubku válí po zemi a drápou se. Když se Rockfurovi podaří Moonfanga škrábnout na břiše, Moonfang poleví v sevření. Rockfur může vyskočit a má výhodu při příštím útoku. (Rockfur je momentálně ve výhodě, ale jinak se zdá boj vyrovnaný.) Tangleclawa byl v prekérní situaci, ale nakonec se mu podařilo zrzavého nepříjemně kousnout, on zrzavý ho pustil. Tangleclaw se ho momentálně snaží obejít, aby ho bezpečně viděl, zrzavý mu ale stále uniká. (Od pohledu na tom není zrovna nejlépe, je dost zmatený.) Leafstorm, tomu se podařil manévr s živým štítem, takže opravdu skončili oba kocouři na jedné hromadě. Leafstorm jim udělá pár nepříjemných škrábanců, ale nakonec se protivníci vzpamatují a rozmotají, teď proti němu stojí oba vzdálení na jeden kočičí skok a měří si ho. (Od pohledu je to vyrovnaný souboj.) To co je napsáno zlatě, znamená, že tak vidí souboj kočky v okolí. Nestíháte vyhodnotit, co přesně se děje, ale vidíte, jak na tom je váš spolubojovník. Což je napsáno v těch závorkách. Chápeme?

StarClan - 19. července 2013 20:12

Pro záchranou výpravu. „Stačí jí stín listu, jímž zachvěje vánek pročesávající trávu, a náhle se vrátí o milion let, upře svůj noční zrak do křovisek a dá vyvstat hrozivé atmosféře strachu, v níž se krčí a utichá vše živé. Paul Annixter Vyrazili jste z tábora – tedy Warsong, Greypelt a Lakefrost. Blackgale nakonec zůstal hlídat tábor a Pebblepaw byla příliš ustrašená na to, abyste jí vzali s sebou. (Shadow nevím, nevyjádřila se, takže to nechávám na Warsong, jestli jí vezme s sebou, nebo nechá v táboře.) Lakefrost vás vedla celkem známou stezkou. Šli jste docela pomalu, museli jste brát ohled na Warsong, která má problémy s nohou. Nakonec jste dorazili až skoro k hranici vašeho území s území Firefly. Lakefrost vám vysvětlila, že tu Pebblepaw učila lovit a Sunbowpaw, kterému už lov šel dost dobře, zkoušel lovit opodál a přímo ukázala na nízký strom, na který z místa, kde jste stáli, bylo v celku slušně vidět. Prý se na chvíli otočila, vysvětlovala něco Pebblepaw a najednou byl Sunbowpaw pryč. Na mapce je pod Lakefrostinou ikonkou vyznačené místo, kde jste.

Shadow ♀ - 22. července 2013 09:15

...Mlčenlivý stín se zlatými očky... Mlčela jsem, ostatně těch cizích koček kolem bylo náhle až nějak příliš mnoho a jedna přes druhou mňoukaly o tom či onom co se stalo a pokazilo - atmosféra houstla a bylo by nerozumné přikládat do ohně ještě více svým mňoukáním. Seděla jsem tedy blízko Warsong, která jako jedna z mála mi naslouchala s klidem a pochopením, přestože jsem byla utečencem ze světa dvounožců, a snažila se rozluštit ze jmen a útržků co se vlastně stalo. Někdo zmizel, nejspíš kotě, jako já, a o to nebezpečnější to pro něj mohlo být, potulovalo-li se kolem to něco čemu říkali liška - ať už si pod tím moje bujná fantazie představila cokoliv bylo to smrtelně nebezpečné. Bylo rozhodnuto - tři dospělé kočky a já v těsném závěsu za Warsong, abych náhodou některou z druhých koček nerozlítila svou přítomností, cupitala jsem tlapku za tlapkou lesem. Bohudík za přítomnost staré kočky, neboť na ní zbylé dvě musely brát ohled a já se tak rychle neunavila. Konečně jsme dorazili na místo a bělostná kočička se snažila rychle vysvětlit celou situaci zbývajícím členům této výpravy. Z nějakého důvodu mi tohle celé přišlo jako strašná legrace - vydali jsme se na záchrannou výpravu kotěte, které ani neznám, ale mohlo být v nějakém strááášlivém nebezpečí a určitě by mi bylo hrozně povděčné, kdybych ho bývala byla zachránila. Neby by se propadalo hanbou, že ho musela zachránit cizačka, nu tak či onak jsem zvesela zašvihala ocáskem ze strany na stranu a zlatými očky se rozhlédla pozorně po okolí kam by mohlo to kotě zmizet. *Hmmm... Kam bych zmizela já?* Uvažovala jsem s hravou nenuceností mudrce přemýšlejícího nad osudem světa. *Možná támhle do koruny, nebo asi spíše tuhle za ten kámen, či tamtím směrem k řece? Řeka...* Našpicovala jsem zvědavě uši a naslouchala tlumenému předení řeky - kotě do ní mohlo spadnout a zmizet nebesa ví kam. Ale ne, to by přece místní kočky měly vědět, tak co třeba tam podél řeky až u těch stromů?

Firefly ♀ - 22. července 2013 20:15

A najväčší kus roboty je pred nami... Chvíľami mám pocit, že nás spoločná váha stiahne späť do jamy a zranená noha sa ešte viac pochráme, ale nakoniec predsa len zadnými labkami nahmatám okraj jamy a bezpečne sa vytiahneme na rovnú zem. Pustím mačiatku kožu na krku a dám sa do predýchavania. Na poďakovanie pokývem hlavou. Snáď si nemyslel že by som ho tu len tak nechala.  Sledujem jeho pokusy postaviť sa na nohy a najskôr ho nechávam tak, aby sa trochu spamätal a aby si oskúšal svoje zranenie. Po pár chvílach sa nepokojne pomrvím. Musíme sa odtialto hnúť preč. Mám tu z tohto miesta špatný pocit.  Chystám sa ho ubezpečiť, že ho odprevadím až domov, ale mača ma predbehne. Celkom som sa zatiaľ vydýchala a som pripravená pokračovať ďalej. Viem cestu späť, ak sa nevieš zorientovať. Pomôžem ti dostať sa ku klanu. Skús pomaly vykročiť a čo najmenej zaťažovať tú nohu. Budeš viacej namáhať tú druhú, ale nebude to tak bolieť. S myknutím fúzov sa postavím vedľa neho a pozorujm jeho snaženie. Potom zdvihnem guľatú hlavičku, pootvorím papuľku a zavetrím. Fajn...môžme vyraziť. Môj prieskumný výlet sa odkladá... na neznámy čas. Ale musím sa s ním vrátiť. Ani zdravé mača by nemalo veľkú šancu keby sa stratí takto ďaleko samé. Naznačím smer, ktorým sa má vydať a pomaly vykročím vpred, pričom stojí v takej vzdialenosti, aby som mu vedela priskočiť na pomoc a podoprieť ho, keby mu zlyhajú končatiny. Keby tu mám so sebou aspoň nejaké utlmujúce bylinky...ale nemôžem sa teraz vybrať niečo také hladať a nechať ho samé... Ako sa vlastne voláš? Teda, ak môžem vedieť... Mňauknem priateľsky, aby som mu aspoň na chvíľu odpútala myšlienky od zranenia a medzitým kontrolujem okolie.

Rockfur ♂ - 22. července 2013 21:16

Boj s Moonfangem Škrábu silně a rychle, přitom ale od Moonfanga dostanu pár škrábanců a kousanců, proti tomu zranění které jsem mu způsobil já jsou ale jen nepříjemnost. Trhám Moonfangovo břicho tak, jak se mi to povede a zanechávám za sebou vážnou krvácející ránu. Sotva se totiž Moonfang tou bolestí poleví, já tu situaci využiji tak, že do rány pevně zatnu své drápy a vší silou se vymrštím zpod Moonfanga, čímž ho ještě více zraním a způsobím mu ještě větší krvácení. Je mi ale jasné, že bolest kterou to musí působit ho také ještě více rozzuří a musím jednat rychle pokud nechci, aby mě následně přelomil vejpůl nebo sežral zaživa. Krev mi stéká po čele z rány, kterou mi Moonfang svými drápy uštědřil, když jsem pod ním ležel, ale já to ignoruju a sotva jsem pryč zpod jeho těla, prudce mu skočím na záda a škrábu a trhám, snažím se mu způsobit co nejhorší zranění. Jak říkal Bramblestar, zraněný bojovník se ti v dalších pár bitvách nepostaví. A mrtvý bojovník se ti už nepostaví nikdy, tak to své slavné moudro zakončuje. Ale já se budu řídit jen tou první částí. Koneckonců, musím se řídit Kodexem. Trhám a škrábu Moonfangova záda a snažím se na nich udržet, ačkoliv je to vážně dost těžké s tím, jak sebou šije a asi se tam už o moc déle neudržím.

Moonfang ♂ - 22. července 2013 21:48

Moonfang vs. Rockfur Trhám a driapem ako sa len dá, ale ten kocúr sa krúti ako červík po daždi a nedarí sa mi uštedriť mu poriadny driapanec. Zato ho hryznem do prednej laby. Nemám čas zisťovať, ako vážne zranenie to je, pretože vzápätí ucítim pálenie na bruchu. Je mi jasné, že môj protivník bol úspešnejší ako ja a poriadne ma drapol do brucha. Vzápätí sa oslobodí a vyskočí mi na chrbát, kde sa drží ako kliešť. Snaží sa udržať, ale ja už mám toho plné zuby. Zranenie bolí a páli, nemám čas skontrolovať, ako je vážne, ale je mi jasné, že ho bude musieť vidieť Silvercare. Cítim, že už to dlho nezvládne, ale v mojom kožuchu je pár ďalších dier. S divokým bojovým mraučaním vyskočím do vzduchu, využijem váhu ďalšieho tela na mojom chrbte a urobím salto. Kocúr je teraz presne medzi mnou a zemou... Pri dopade to hrklo aj vo mne, aké to muselo byť pre neho... no nezávidím mu. Pri pohľade na moje skrvavené brucho sa napravím- prajem mu to. Kocúr je trochu omráčený a pre tentokrát sa už nad neho nepostavím. Miesto toho sa mu zahryznem celo silou do zadnej nohy. Na jazyku ma šteklí najprv srsť, potom bojovníkova krv...

Rockfur ♂ - 22. července 2013 22:11

Round 3 Škrábal jsem co to dalo, krev kocourovi zbarvila bílou srst do růžova a já se čím dál tím více snažil udržet, ačkoliv to šlo hůře a hůře. Chastal jsem se skočit pryč, ale nestihl jsem to včas. Bílý kocour totiž provede salto i se mnou na zádech a oba tak míříme přímo na zem, já první. Dopad je tvrdý a chvilku mi trvá než se z něho vzpamatuji a zvednu se ze země, to už se ale kocour zakousne do mojí zadní nohy. Zatnu zuby bolestí a prudce ho nakopnu druhou zadní nohou do hlavy, aby mi ji pustil, na druhé noze vysunu drápy a švihnu ho jimi po krku.

Warsong ♀ - 22. července 2013 22:11

Záchranná výprava Pebblepaw sa rozhodla zostať, čo ma trošku zaskočilo. Ide predsa o jej brata, to ho nechá len tak? Keď však vidím, aká je maličká ustráchaná, rezignovane si povzdychnem. Veď sa hádam napraví, ako porastie... To za mojich čias... eh, škoda reči. Aj za mojich čias sa učni báli. To, že sa ale objaví ten starý, hluchý Greypelt ma úprimne zaskočilo. No, hádam bude ešte na dačo dobrý. Narozdiel odo mňa, mrzáčky.... Ale kuš, Warsong! Vyrazíme a Shadow sa ma drží.... ako tieň. Úprimne som za to rada. Napokon teda dorazíme na miesto, kde Lakefrost trénovala lov a ja sledujem, ako zvedavo sa moja spoločníčka obzerá. Zároveň počúvam, čo nám biela bojovníčka hovorí. Zdvihnem sa a zamierim si to ku stromu, kde bol Sunbowpaw videný naposledy a začnem opatrne čuchať v okolí. Cítim učňa, ale aj miznúci pach veveričky. S nosom pri zemi sa vydám po stope.

Moonfang ♂ - 22. července 2013 22:20

Kočkovanie pokračuje Som pevne zahryznutý v protivníkovej labe, keď schytám kopanec do hlavy. Na okamih som prekvapený a povolím zovretie čeľustí. Keď však cítim, ako sa mi kocúr chce vytrhnúť, zahryznem sa znovu. V tej chvíli sa zaženie labou po mojom krku. Mám tam hustý, huňatý golier, ale riskovať to nemienim. Nenapadlo ma nič lepšie, len využiť vlastnej telesnej prevahy a z celej sily šklbnúť celým kocúrom. Na okamih ho to vyviedlo z rovnováhy a to mi stačí. Pre tento krát mu skáčem na chrbát ja. A sú to moje pazúry, ktoré sa mu zarývajú do kožucha.

Leafstorm ♂ - 22. července 2013 23:44

Boj Tak nakonec jde vše pěkně jako po drátkách. I když se musím vypořádat se dvěma najednou, zatímco ostatní mají dost práce s jedním. odfrknu si, zatímco se společně měříme. Nesmím je podceňovat, to je jasné. I ten nejhorší bojovník dokáže překvapit a arogance se šeredně nevyplácí. Koutkem oka zahlédnu Tangleclawa, jak se snaží bojovat s tím zrzavým kocourem. Zatím se jakžtakž drž, ale je jasné, že moc dlouho to nebude. Bude potřebovat pomoc. A já asi i vím, jak přesně mu ji poskytnu. Mí dva protivníci jsou už teď dost poranění a posetí krvácejícími ranami. A já mám vplánu jim pár přidat. Zacouvám dozadu, trochu blíž k místu, kde se mlátí Tangleclaw se zrzkem. Chvíli zírám na toho menšího z nich, bílého kocoura s černým ocasem. Náhle proti němu ohromnou rychlostí vyběhnu, na první pohled z něj nespouštím oči. Kocour zřejmě očekává náraz a ať už se pokusí uhnout nebo po mě skočí, já v poslední chvíli skočím přímo pod něj, šlehnu drápy po zadní části jeho předních nohou, čímž mu bolestí aspoň na chvíli naruším stabilitu a nechám na nich krvácející rány. Kocour zřejmě čeká, že se objevím na druhé straně a možná se otočí, já ale udělám něco jiného. Rychle vycouvám zpět a zároveň zaháknu své drápy do kocourova kožichu a stáhnu ho silou na zem. Zatímco je na zemi, tak já vyskočím co nejvýše dokážu a spadnu přímo na kocoura, čímž ho ještě více přišpendlím k zemi a omráčím. Následně obrátím svou pozornost k druhému kocourovi, který touhle dobou snaží na mě zaútočit. Pokud na mě skočí, tak se nejdřív přikrčím, otočím a překulím o kus dál jiným směrem, následně do něj plnou silou vrazím. Přitom si ještě všimnu, kde je ten kocour, se kterým bojuje Tangleclaw. Musím si to vyměřit. Pokud do mě bude chtít vrazit, tak po něm skočím já a dopadnu mu na záda. Ať tak či onak, tvrdě se zakousnu a zaklesnu drápy do šedivého kocoura, koulím se s ním, zatímco on se snaží osvobodit, co největší rychlostí a nakonec se pustí a ještě do kocoura silně kopnu zadními nohami, abych jej létajícího hodil přímo do zrzavého kocoura. I kdybych se přesně netrefil, snad alespoň trefím do stromu. Ať už to dopadne jakkoliv, následně doběhnu k zpět k menšímu bílému kcourovi, chystajíc se to ukončit a přimět ho k tomu se vzdát. Skočím na něj s vytaženými drápy, zaklesnu se a následně seskočím rychle za něj, drápy mu vytrhnou kus kůže. Zakousnu se mu do ocasu a stáhnu ho přímo k zemi, čímž mám ještě lepší pozici k pokračování ve škrábání, trhání a kousání, dokud to bude potřebné. Přitom ale dávám pozor na případné kočky, které by se mu chtěly vrhnout na pomoc.

Rockfur ♂ - 23. července 2013 15:39

Last Round Kocour mnou flákne o zem, až to zapraští, mě se nachvíli zatmí před očima, ale rychle se z toho vzpamatuji. To už ale kocour skáče na moje záda a kouše a škrábe zase on. Bojuju s ním, ale jde to těžko. Nakonec ale silně nadskočím a torchu tím Moonfanga vyvedu z rovnováhy, než se může vzpamatuovat, tak mu vyklouznu. Jsem posetý krvácejícími ranami, noha mě pekelně bolí a v sobě mám jen myšlenky na pomstu. Okamžitě se vrhnu na Moonfangův pravý bok a začnu ho trhat, takže i ten je nyní zakrvácený, rychle toho ale nechám, než se Moonfang zmůže na protiútok a zaútočím na jeho přední nohu. Pomsta! Silně mu do ní kousnu a má drápy škrábou jako o život po té druhé, ignoruju Moonfangovy kousance, následně mě ale Moonfang silně kopne, takže dopadnu o kus dál, raději se ještě překulím dál od něj. Nakonec se postavím a zírám na Moonfanga. Jsem celý zakrvácený a dost vážně zraněný, ale to on také. A dost.

Sunbowpaw ♂ - 23. července 2013 19:50

Někde v lesích s Firefly Firefly mi nabídne doprovod až domů, což mě potěší. Nevím, jak bych cestu sám zvládnul a také nevím, kudy bych šel. Pomalinku tedy vyrazíme. Najednou se mě Firefly zeptá na jméno. Kde je mé dobré vychování, vždyť jsem se zapomněl představit. „Jmenuji se Sunbowpaw a nedávno jsem se stal učněm. Moje učitelka je Lakefrost,“ řeknu při vědomí, že by jí mohla Firefly znát. (Lakefrost byla učednicí ve stejnou dobu, jako ty.) Moje milá učitelka… určitě už je strachy bez sebe. Po kuse cesty se chvíli zastavím a sednu si, opravdu je chůze těžší, když nemůžu na jednu nohu stoupnout. „Zrovna nás, mě a sestru, Lakefrost učila lovit, když jsem honil veverku a najednou jsem nevěděl, kde jsem,“ dodal jsem a zamyslel se nad tím, co všechno se poté událo. Zježilo se mi pár chlupů na hřbetě. „A kam jsi vůbec šla ty, když jsi mě našla?“ zeptal jsem se. Došlo mi, že tady asi její území nebude, tedy bych nechtěl bydlet ani náhodou. Zase se rozejdu, přičemž poslouchám Firefly.

Lindenstar ♀ - 23. července 2013 19:52

Boj Můj útok se povedl, naštěstí. Myslím, že hnědý byl překvapený mou vahou těla. Nejsem jen kostra, na které je tlustá vrstva chlupů. Ve skutečnosti se pod chlupy skrývá velké množství svalů a tím i váhy. Díky kocourovu překvapení, jsem ho držela pod sebou a snažila se ho pokousat. Avšak, jak vzpamatoval, kopnul mě zadníma nohama do břicha a tak jsem odletěla o kus dál. Rychle jsem se postavila zase na nohy a tentokrát proti němu vyrazila. Neskákala jsem po něm, ale snažila se ho předními packami škrábnout do čumáku. Přitom sem se stihla ohlédnout kolem sebe a zhodnotit situaci. Všichni až na Tangleclawa boj zvládali, ale tomu brzy na pomoc přispěchal Leafstorm. Ve chvilce nepozornosti kdy jsem otočila hlavu po Deepblack, abych zjistila, jam se jí daří, po mě hnědý skočil a zarafnul se mi za krk. Já myší mozek. Nekoukej kolem sebe a bojuj! Snažila sem se tedy hnědého setřást.

Deepblack ♀ - 23. července 2013 19:53

Boj s bratrem. Dobře, nový poznatek – on je větší, já mrštnější. Už vím, jak na něj. Vzájemně se měříme pohledem a obcházíme se, až stojím před takovým pěkným tlustým stromem. Koukám upřeně na Brambleblaze, až najednou zaslechnu Moonfangovo zavřísknutí. Otočím hlavu tím směrem. Brambleblaze využije chvíli mé zdánlivé nepozornosti a skočí po mně. Zdánlivé nepozornosti! Včas se totiž překulím pryč a Brambleblaze narazí přímo na strom. Třeba se mu to srovná v hlavě… Uchechtnu se v myšlenkách, ale nezahálím a kočím mu na rozpláclé tělo a zatnu drápy do zad. Nenapadne mě však, že by na mě mohl použít mou vlastní taktiku. Mrští se mnou o strom. Fjn, tak blbej zase není… Náhle se ale něco stane. Jeho chování je divné… jako kdyby se uklidnil a místo boje se rozhlíží kolem. Rychle vstanu a čekám nějakou lest, ale Brambleblaze místo toho mňoukne: „Ústup!“

StarClan - 23. července 2013 19:57

Pro kočky u hranic. „Kočka je lvem v pralese nízkých keřů.“ Indické přísloví Náhlý konec boje „Ústup!“ rozlehne se volání lesem z Bramblestarových úst. Ano, byla to dobrá zpráva, ale tohle vůbec, ale vůbec nedávalo smysl. Vždyť ještě pro ně nebyl konec, neprohrávali. Ano Leafstorm ty dva kocoury kosil na plné čáře. (Stačí?) Ale ostatním skalním se nedařilo špatně. Velkému hnědému, který právě bojoval s Lindenstar se dařilo. Rockfur uštědřil Moonfangovi několik nepěkných ran. (Stejně jako on jemu.) A v podstatě i Bramblestar měl momentálně navrch nad Deepblack. „Ústup!“ křikl Bramblestar znovu a začal před Deepblack couvat. Stejně tak se začali stahovat i jeho ostatní bojovníci. Až byli Lesním klanem zatlačeni za hranici území. „Naše území si ubráníme,“ řekla Lindenstar. Bramblestar na ní hodil pouze neutrální výraz a potom řekl: „Neperete se špatně!“ Chvíli nechal větu zaznít, možná i chtěl vědět, jestli Lindenstar nějak odpoví. „Tak doufám, že si to zapamatujete a příště se našemu území vyhnete,“ řekla Lindenstar ještě opojená bojovnou náladou. „Mám ještě válečníky v táboře, zvládli bychom vaše území obsadit… ale nechci s vámi válčit. Mám lepší nápad. Co takhle naše klany spojit?“ Překvapený nebyl jen Lesní klan, ale podle pohledu i Bramblestarovi bojovníci. O nějakém spojování klanů vůbec nevěděli. Buď si to vymyslel teď, nebo jim nic neřekl. „Jak to myslíš?“ zeptala se šokovaná Lindenstar. „Jak to říkám. Tvůj a můj klan by se spojil a stejně tak i území. Měli bychom společný tábor, naše válečnící by bojovali bok po boku, učni by se spolu učili, léčitelé si pomáhali a samozřejmě… Vládli bychom společně!“ řekl Bramblestar svůj lákavý a pro všechny překvapivý plán.

StarClan - 23. července 2013 19:58

Pro záchranou výpravu. „Žádné ze zdomácnělých zvířat neztratilo méně ze své přirozené důstojnosti a nezachovalo si víc ze své zdrženlivosti nežli… kočka.“ William Conway Našli jste místo, kde Subowpaw proháněl veverku. Vydali jste se tedy po jeho stopě, nějakou dobu šly stopy společně, náhle její stopa mizí někde pryč ve výšce mezi stromy a Sunbopawova stopa zůstává na místě. A náhle mezi těmito pachy ucítíte i další pach. Neznámý, jen Shadow ho poznává. Je to zápach dvounožců. Naštěstí tento zápach míří někam jinam, než stopa po sunbowpawowi, který podle všeho utíkal jako o život skrz území Firefly.

Leopardhairs - 26. července 2013 23:40

Školka Jsem velice unavená, ráno za mnou byla Lindenstar si postěžovat se svými problémy a zjistit, jak se mám. Celý ten rozhovor byl dost vyčerpávající. Ach Lindenstar, snažíš se, co to jde, hraješ si na vůdkyni ze všech sil, ale uvnitř? Stále jsi jen malé kotě plné obav, nejistot a nerozhodnosti. A ty víš že já jsem ta, které se vždycky můžeš svěřit... Je to jen pár dní, co jsem své těhotenství oznámila zbytku klanu. Ty tváře plné naděje a radosti... Ano, přesně tak to bylo. To už sem ale přichází Silvercare. Trochu zavrčím, ale hned jak sem vleze, nasadím co nejpříjemnější úsměv a povídám: Zdravím, Silvercare. Vcelku to ujde. Stále mám ale chuť vyrazit na procházku. A dostat se co nejdál od tebe. Děje se tam něco venku? Slyšela jsem hlasy. A je tu ještě stále to nové... "kotě"?

Lindenstar ♀ - 28. července 2013 20:21

Konec boje a nečekaná nabídka (DB, MF, TC, LfS, RF) Točila jsem se jak opilá veverka ve snaze toho velkého hnědého setřást. A náhle jsem uslyšela spásná slova, avšak nevycházela z mých úst. Musel je pronést Bramblestar. Nečekala bych, že mu budu vděčit, za zachráněnou kůži. Velký hnědý ze mě seskočil ale až po druhém zavolání. Vyrazila jsem proti hnědému, abych ho zatlačil až na jejich území, přitom jsem mrkla na Deepblack a pošeptala jsem: „Musela jsi mu pěkně pocuchat kožich, že zavelel na ústup.“ Jinak jsem si totiž náhlé Bramblestarovo rozhodnutí nedokázala vysvětlit. „Naše území si ubráníme,“ řekla jsem ještě rozčileným hlasem z boje. Bramblestrova slova mě šokovala, ale nebyla ještě zdaleka ta nejvíce překvapující. Nějak jsem nevěděla, co říct, tak jsem zamlela větu, která sad měla znít bojovně a doufala, že se spolu se svým klanem odplazí a bude si lízat rány. On odejít ještě nechtěl, ba naopak, mluvil dál a tím, co řekl mě více, než šokoval. Měla jsem, co dělat, abych neotevřela ústa. Spojit klany? Kdo o něčem takovém kdy slyšel? A proč bychom to dělali? Rozhlédla jsem se, jak po svých válečnících, kteří byli patřičně překvapeni, tak i po jeho, jejichž překvapení se téměř rovnalo tomu našemu, ačkoliv se to snažili skrýt. „Jak to myslíš?“ zmohla jsem se konečně na větu asi celkem přijatelnou na to, jak jsem byla ochromená. „Jak to říkám. Tvůj a můj klan by se spojil a stejně tak i území. Měli bychom společný tábor, naše válečnící by bojovali bok po boku, učni by se spolu učili, léčitelé si pomáhali a samozřejmě… Vládli bychom společně!“ odpověděl mi Bramblestar. Při jeho slovech jsem se snažila vzpamatovat. Zněla by i celkem slibně, kdybych byla maniak toužící po moci. Na co jiného by mi byl druhý klan, kterému bych vládla? Už, už jsem se nadechovala se zápornou odpovědí v ústech, když ve mně něco promluvilo: Lindenstar, neunáhluj se. Jsou tu i větší problémy. Ze severu něco přichází, pravděpodobně dvojnožci. Tohle by bylo možné řešení…. „Je to zajímavá nabídka, ale také závazný krok. Nechci jednat unáhleně. Nech mi dvě úmrtí velké zářící koule na rozmyšlenou,“ odpověděla jsem. Bramblestar chvíli mlčel, asi přemýšlel a potom odpověděl: „Dobře, ale za dvě smrtě, tě budu čekat zde u hranic s odpovědí.“ Potom se i s válečníky sebral a odešel. I my jsme se tedy otočili a vydali do tábora.

Silvercare ♀ - 28. července 2013 22:01

V pelechu matek (LH, NF) Je tak krásné vidět matku, která čeká koťata. Je to jako naděje pro klan, probuzení. Něco, co každému řekne: Vstávejte, je tu důvod proč bojovat dál! Proto jsem tak ráda viděla Leopardhairs, navíc, když se jí tak dařilo. "Jsem ráda, že se ti daří," odpověděla jsem upřímně. "Jestli chceš na procházku a cítíš se na to, není důvod proč nejít. Ale raději si s sebou vezmi nějakého bojovníka. Lesy jsou nebezpečné," řekla jsem s trochu varovným hlasem. "Jo, Shadow tu stále je. Včera říkala Lindenstar, že tu zůstane, dokud se nebude vědět, co dál," řekla jsem. "Jestli se teď něco dělo, tak o tom nevím, byla jsem na své mýtince," řeknu, "ale je pravda, že většina válečníků je někde pryč." "A to vím zase já," ozve se náhle Needlefur, která celou dobu seděla neslyšně v koutu pelechu. No, jo, Needlefur, ta ví vždycky, co se kde šustne, i když někdy je mi záhadou, jak se to všechno dozvídá... "Seděla jsem poblíž vchodu, když se před vchodem domlouvala Lindenstar s dalšími válečníky, šli někam bojovat. A taky chvíli mluvili o dvounožcích," objasnila nám Needlefur.

Leafstorm ♂ - 29. července 2013 00:03

Cesta zpět Boj skončil, pro mě ještě dříve než začal. Bílý kocour s černým ocasem a flekem na boku se snažil osvobodit ze všech sil, ale nebylo mu to nic platné. Drápal jsem a kousal, dokud se nepřestal bránit a nevyzkoušel ten trik s předstíraným vzdáním se. Poznal jsem, o co se jedná, takže jsem dělal, že jsem mu na to skočil a čekal, sotva se pokusil o svůj "nečekaný útok", přišpendlil jsem ho k zemi a nadělil mu pár dalších škrábanců. A dalších a dalších, dokud to už nevzdal úplně a doopravdy. Vyvázl z toho ale s dost velkými zraněními, nic trvalého, ale je zakrvácený od hlavy k patě. Kdyby ses tak nebránil, měl bys o polovinu ran méně. No co, pár dní v léčitelském doupěti ti poskytne dost času na přemýšlení o tom útočit na náš klan. pomyslím si a nechám ho ležet zakrváceného u stromu. Šedivý kocour, kterého jsem hodil po zrzavém na něj vážně dopadl a oba dva pak sebou v kotoulu ještě třískli o strom. Šedivý je sám posetý ranami, které jsem mu ušetřil, ne tak rozsáhlými jako bílému kocourovi, ale stále dost bolestivými. A ten náraz do stromu byl dost tvrdý, určitě má něco zlomeného, nebo alespoň naraženého. Zrzavý kocour je také dost omráčený a navíc na něj doráží Tangleclaw, spokojený že už mu nikam neutíká. Deepblack jakž takž Bramblestara zvládá, ovšem Lindenstar má zdá se velké problémy s hnědým. U hvězdného klanu, překul se! Přašť s ním o strom! Skoč s ním na záda, netřes s ním jako kdyby sis chtěla protřepat kožich. S tím jak je tam zaseklý se jen tak nepustí. Lindenstar má docela štěstí, podle toho jak to vypadá se jí právě hnědý chystal připravit o jeden z jejích životů, tedy pokud jí za krk nekousl jen omylem. Ještě štěstí, že netrefil to správné místo... Plný hněvu vyrazím Lindenstar na pomoc, toho že Bramblestar zavelel k ústupu si poprvé nevšimnu, až když to zvolá podruhé a ten hnědý seskočí z Lindenstar to vezmu na vědomí. Kdyby o pár sekund otálel, už bych ho z ní srazil. Bramblestar posléze začne se svým proslovem. A když začne se svým plánem na spojení klanů, zatvářím se nejdříve překvapeně, za pár vteřin mi to ale dojde. A to už se jen ponuře dívám na Lindenstar a Bramblestara. Vím, co bych nejradši řekl a skoro to řeknu, ale ovládnu se. Tohle je chvíle, kdy potřebujeme být diplomatičtí a získat každou výhodu. Řekni mu, že potřebuješ čas na rozmyšlenou, no tak. Dělej. vysílám k Lindenstar mozkové vlny a buď jsem právě ovládl schopnost telepatie anebo na to přišla sama, ale udělala přesně to, co jsem chtěl. Nakonec jsme se rozešli, bílý kocour s flekem a černým ocasem spolu s šedivým se jakžtakž zvedli a odkulhali, poskytujíc si vzájemně oporu, aby nespadli. Až přijdeme do tábora, budu muset Lindenstar dát pár rad. Ohledně jejího bojového stylu. odfrknu si, to si ale všimnu Moonfanga a syknu. U hvězdného klanu, tohle mu kdo udělal? zaskočí mě to. Moonfang je ještě více zraněný než ten můj bílý kocour s černým ocasem a flekem. Z ohromné rány na břiše mu kape krev, záda má rozrytá na padrť a boky zkrvavené. Jeho přední nohy také vypovídají o tom, že ho chůze bude přinejmenším dost bolet. Jen počkejte, až dostanu toho kdo tohle udělal do rukou, tak si bude přát, aby byl zraněný jen takhle. Je jasné, že Moonfang nějakou chvíli neuvidí nic jiného než vnitřek doupěte Silvercare. Můžeš chodit? Myslíš, že to zvládneš až do tábora? Jestli chceš, podepřu tě. Pokud Moonfang pomoc nepotřebuje, tak potom co vyrazíme přijdu k Lindenstar a spustím. Je ti doufám jasné, o co mu jde, že? Snaží se nás ovládnout bez toho, aby o to musel bojovat. Zjistil, že na tu možnost je s námi až moc problémů.

Moonfang ♂ - 29. července 2013 14:04

Dobojované Kocúrovi sa podarilo striasť ma zo svojho chrbta a ešte mi stihol podarovať slušné uhryznutie. Napokon sme sa odtrhli jeden od druhého a práve som sa chystal skočiť, keď zaznel povel na ústup. Zlostne švihnem chvostom, venujúc môjmu protivníkovi vražedný pohľad. Potom mi to ale dopne... Na ústup nezavelila Lindenstar, ale Brambleblaze.... Ustúpim jeden krok, potom druhý. To len pre prípad, že by sa mladý kocúr pozabudol a stočím pohľad ku dianiu. Spojenie území? Jeden klan? Myši ti zožrali rozum, Brambleblaze! Celé moje ja sa proti tomu búri. Lindenstar si vyžiada čas dvoch smrtí. To je dobre, dovtedy už budem hádam fit, aj keď tá rana na bruchu mi robí starosti. Brambleblaze a jeho bojovníci odchádzajú. Ja sa tiež pomaly vyberiem ku zvyšku našej výpravy. Na chvíľu si sadnem a konečne venujem pohľad svojmu dotrhanému bruchu. Rýchlim pohybom si zlížem väčšinu krvi, ale je to na blbom mieste a sám si tam poriadne nedočiahnem, takže vlastne neviem, ako to tam vyzerá. Tak si ešte oblížem pohryznutú labu. Bolí, ale chodiť sa s tým dá. S behom to už bude ťažšie... ale trochu odpočinku robí divy. Vtedy si ma všimne Leafstorm. Na rozdiel odo mňa vyzerá len zľahka pocuchane. Jeho ponuku na pomoc však odmietnem. "Zvládnem chodiť, až také zlé to so mnou nie je. Bol to dobrý boj." Posledné slová sprevádza hlboké, hrdelné pradenie. Napriek tomu, že som dotrhaný, som spokojný. Bojovnícky duch dostal svoju krvavú obeť. Odtrhnem svoje myšlienky od bojovania, pretože sú tu iné, naliehavejšie problémy. Pripojím sa ku Lindenstar s Leafstormom a počúvam, o čom sa tí dvaja dohadujú. Zatiaľ mlčím, pretože som si Brambleblazov návrh ešte poriadne nepremyslel.

Rockfur ♂ - 29. července 2013 20:18

Cesta zpět Bramblestar zavelí k ústupu a já jsem i rád, že to už skončilo. Nevím jak dlouho bych ještě dokázal udržet tohle tempo... dost dlouho, ale bylo by to těžké a začínal bych dělat čím dál tím víc chyb. A nevím, jak přesně je na tom můj soupeř. Jo, je hrozně zraněný a taky určitě energií moc neoplývá, ale to se dá těžko poznat. Zatím se drží a jeho výdrž mě dost znervózňuje. To už ale Bramblestar přijde s tím svým plánem na sjednocení klanů. A musím uznat, že se mi ten plán líbí. Přidají se k nám a budeme nejsilnějším klanem v okolí a nikdo si na nás nepřijde! celý se rozzářím a nakonec se odbelhám k ostatním. Ta jejich slabá vůdkyně si vyžídala čas na rozmyšlenou, jakoby to nebylo nejlepší řešení pro ně. Ta jejich vůdkyně je hrozná, vůbec na mě neudělala dojem. Nejdřív tam přišla celá vyjevená, potom se ze všech sil snažila hrát si na tvrdou, ale Sparrowfoot jí pořádně spacifikoval. Heh, kdyby Bramblestar nepřišel s tímhle plánem, asi by dala ocas mezi nohy a zdrhla. Ustrašené kotě, které neumí bojovat. To že bych se mohl mýlit, mi na mysl nepřišlo. Nakonec jsme došli zpět do tábora, já zamířil přímo k léčiteli. Cesta tam nebyla dobrá, noha a rány mě pekelně bolely a je mi jasné, že si pár dní poležím. A zjevně budu mít i společnost. Wildflash a Blacktail jsou dobití asi stejně jako já. Wildflash je přitom asi druhý nejlepší bojovník v klanu a pořád se chvástá, že ho od jeho učednických let nikdo neporazil a až dodnes bych tomu věřil. Navíc je jeden z těch, kterým Bramblestar bezmezně věří. A ten jeho učedník Blacktail je taky něco. Pořád si stěžuje, dělá ze sebe nejlepšího válečníka světa, je arogantní a zlý, přitom ale když opravdu dojde, tak je to zbabělec a bojovat umí asi jako krysa zahnaná do kouta. To bude společnost.

Leopardhairs - 29. července 2013 22:53

Pokec Silvercare je jako vždy tak straaaaašně hodná, až je mi z toho zle. Jo jasně, seš tak úžasná a všichni tě zbožňujou, pche. Se tu nademnou nemusíš tak vyvišovat, mrcho. odfrknu si, ale zamaskuju to tak, aby si Silvercare myslela, že tak odháním tu mouchu, co tu kolem poletuje. No, víš, já nechci nikoho otravovat, všichni mají už tak dost starostí na práci... Ještě to tak, abych všude musela chodit s eskortou. Silvercare si snad myslí, že je taaak chytrá. Ale musím uznat... doteď jsem se dost nudila a Silvercare je i docela zábavné rozptýlení. Takže bych ji tu ještě chtěla. Proto mě nepotěší, když ta bázlivá a ustrašená Needlefur začne mluvit o válce a dvounožcích. Jsem si jistá, že hned začne šílet a vypraví se sbírat bylinky nebo tak a potom tu budu jen s Needlefur, která sice není až tak protivná, ale na druhou stranu je strašně nudná. Bojovat? Dvounožci? To se určitě sem zase zatoulali ti mazlíčci z hnízd dvojnožců, víte ti tři jak sem šli dělat problémy. Boj bych tomu neříkala, hned jak je uvidí tak stáhnou ocas a utečou. Zachvíli jsou zpátky vítězní. mávnu rukou a zachichotám se. Ale vžně by mě zajímalo, s kým to budou bojovat ve skutečnosti, tenhle klan je absolutně na dně jediní dva kteří za něco stojí jsou Leafstorm a Moonfang (i když je to jen mazlík, aspoň k něčemu je a umí bojovat), možná i Deepblack není absolutně k ničemu, ale zbytek? Škoda mluvit. Vše korunováno naší neschopnou vůdkyní. Scarstare, tys nás vyzvedl k vrcholu, ale jako svou zástupkyni sis vybral tu nejhorší možnou kočku. Škoda, že tu to kotě ještě je. Bude tu jen vyžírat zásoby, kterých je už tak málo kvůli tomu pachu. zanaříkám. Jako kdybychom potřebovali dalšího mazlíka. Moonfang je alespoň k něčemu, ale tohle škvrně působí jen problémy. Bojím se o to, že až se moje koťata narodí, nezbude na ně nic. řeknu jakoby plačtivě. A nejhorší je ta stará kočka Warsong, stále si na mě vyskakuje a syčí na mě. Myslí si, že když jsem byla vždy jen matka tak že jsem něco méněcenného. Dívá se na mě svrchu a mé názory nejsou pro ni dost dobré. Ještěže v klanu už tak nerozhoduje. Je na mě zlá a mě to mrzí. postěžuji si stále v tom plačtivém hlase, dost to přehrávám. Ale ano, Warsong je ta, kterou nesnáším ze všeho nejvíc. Ale pokud ji už urazím, tak to zkusím tak skrytě. Tu starou oprsklou kočku by už měli vyhnat do lesa. Prý "tak začni zabíjet mladé ve školce". Co kdybychom začali místo toho v doupěti starších, ti jsou minulost a ne budoucnost jako koťata. A ta malá zrůdička se mezi ně nepočítá. Poté už nevím, co bych dál řekla, tak se pokusím rozproudit konverzaci, mluvím tak, abych Firefly zaujala a "oblíbila" si mě. Ale co už, nesmím si to tak brát. Moonfang se o to kotě stará, že? Tak doufám, že se mu podaří z ní něco udělat. Vždycky byl dobrý v tom v čem dělal, i když je to mazlík. Možná bys mu mohla trochu pomoct. Koťata tě vždycky měla ráda a poslouchali tě. Třeba bys mu aspoň mohla dát pár rad. A co jsem slyšela, tak tu prý byla Firefly... nechápu, jaktože má ta zrzavá zrádkyně vůbec drzost sem dolézat, když jí už nejsme dost dobří. Jinak už jsem dlouho neviděla Leafstorma. Vlastně teda ano, naposledy jsem ho viděla, jak předevčírem šel spát až uprostřed noci a předtím lítal kolem a dělal toho zjevně za pět koček. A také přinesl do tábora takovou spoustu kořisti a přitom si on sám vzal jen takovou prťavou myš, a potom už nejedl, aspoň co vím. Sama nevím, kdy mě naposledy volnou chvíli, takhle se umoří! Možná by sis s ním měla promluvit. Vysvětlit mu, že nemusí nést celý klan na svých zádech, měl by si udělat čas pro sebe a také potřebuje jíst. řeknu s falešným pocitem lítosti. Co se mě týče, Moonfang by měl tu malou sežrat zaživa, Firefly je my ukradená a to jak Leafstorm nakládá se svým časem je jeho věc. Chci ale vypadat jako starostlivá kočka v očích Silvercare, také chci využít její nenávisti k Firefly.

Greypelt - 30. července 2013 23:19

Výprava Našli jsme stopu ztraceného učně, který zdá se byl vystrašený z dvounožců (za svého života sem se již s nimi setkal) a bezhlavě utíkal někam na území Firefly. Dvounožci se sem zatoulali a učeň se vyděsil a utekl, to už se párkrát stalo. Alespoň že neběžel dvounožcům vstříc, ale na území Firefly, tam se mu snad nic nestalo. Určitě se jen ztratil a nemůže najít cestu zpět. A zatím není tak dobrý ve stopování, aby šel zpět po svých stopách. Podle všeho Sunbowpaw běžel tímhle směrem, přímo k Firefly. Pojďme rychle, možná už ho našla ona a stará se o něj. Alespoň v to doufám, snad ho neulovila nějaká liška. prohodím k ostatním a vydávám se po Sunbowpawově stopě.

Firefly ♀ - 31. července 2013 13:00

Sunbowpaw. Poteší ma, keď sa mača rozrozpráva. Nakloním k nemu hlavu a pozorne počúvam. Takže Sunbowpaw... a jeho učiteľka je Lakefrost? Už dostala učňa? Och, musí teraz umierať strachom že sa stratil. A musia ju zožierať výčitky. Ešte dobre že som ho našla. Prikyvujem, aby som mu dala znať, že počúvam čo hovorí. nKeď sa zastaví, rešpektujem to, ale sama zostanem stáť a dávať pozor. Hej, lov niekedy dokáže veľmi upútať pozornosť. Na to si musíš dávať pozor, hlavne ak nepoznáš dobre oblasť kde lovíš.  Poznamenám. Neznie to vyčítavo, skôr ako rada. Začne sa pomaly zdvíhať. Ale drží sa statočne. Na to, aký musel byť vyčerpaný po tom úteku keď sa snažil dostať niekam, kde to pozná, a po tom ako padol do tej jamy...s prirátaním stresu ktorý zažil, je už celkom pokojný, a snaží sa ísť, aj keď už nemôže mať veľa energie. Nakoniec padne otázka na mňa. Mám mu to povedať? Neviem koľko toho vie o tom pachu...no tak Firefly, je v klane. V klane sa vždy všetko rieši spoločne. CHcela som nájsť mačky, ktoré žijú samotársky pri obydliach štvronožcov a spýtaŤ sa ich, či nevedia niečo bližšie o tom pachu a o tom, prečo utekajú zvieratá. Mohli by vedieť viac, keďže ten pach ide od nich. Vysvetlím mu, zavetrím a trocha zmením smer, aby sme išli správne.

Lindenstar ♀ - 01. srpna 2013 20:37

Po cestě do tábora a v táboře. Když Bramblestarovi válečníci zmizeli, sebrala jsem se i já a vydala se pomalu do tábora. Za mnou se pomalu začali zvedat i ostatní válečníci a všichni jsme šli zpátky. Byli více či méně pobyti, ale v boji si vedli výborně. To já v bojích nebývám příliš silná… Povzdychla jsem si a pomalu šla dál. Kousanec za krkem mě začal pálit, ale já jsem si bolest příliš neuvědomovala. Na to jsem byla příliš ponořená do myšlenek a hlavně Bramblestarovy nabídky. Šla jsem pomalu, i tak jsem se několikrát otočila, abych se podívala, jak mě ostatní válečníci stíhají. Hlavně ti, co byli zranění. Leafstorm pomáhal Moonfangovi, ale v půli cesty zrychlil a připojil se ke mně. Řekl, čeho jsem se obávala. Moc dobře jsem věděla, že Bramblestarovy pohnutky nemusí být zrovna nejušlechtilejší, ale zároveň jsem moc dobře věděla, že on není největším problémem na našem území. „Já vím, že to může být past. Ale jestli se k nám blíží dvojnožci, může Bramblestar být i naší záchranou. Nechtěl by naše území, kdyby věděl o hrozbě, která tu je. U něj teď bude bezpečno. Proto jsem nabídku ihned neodmítla,“ odpověděla jsem Leafstormovi na to, co řekl. Chvíli jsem se odmlčela a potom dodala: „Nevím, co od něj můžu čekat, proto jsem chtěla čas. Můžeme si zjistit, jestli tu opravdu jsou dvounožci a zvážit možnosti jaké máme.“ To už jsme se blížili k našemu táboru. Jak jsme vešli, rozhlédla jsem se kolem, tábor byl překvapivě prázdný a kus kořisti tu nebyl. To je průšvih… Za chvíli se bude stmívat! „Ti, co potřebují ošetřit, jděte k Silvercare. Ostatní prosím, jestli by nešli ještě ulovit nějakou kořist. Vím, že to byl dnes náročný den, ale bohužel nikdo na lovu nebyl. Já půjdu samozřejmě lovit také,“ řekla jsem a už se chtěla vydat pryč, když se ještě otočila. „Deepblack, až se vrátíš, stav se u mě v doupěti,“ řekla sem a konečně odešla. Ještě před tím, než jsem šla lovit, jsem se však zastavila v doupěti válečníků pro Blackgala a žádostí o lov. Potom jsem si to konečně zamířila do hlubin lesa.

Deepblack ♀ - 01. srpna 2013 21:06

Odchod z bojiště a v táboře. Počkat, počkat… CO?!?!?! Měla jsem, co dělat, abych nezůstala na Bramblestara vyjeveně zírat. On se snad do čista pomátnul! Spojit se? A proč bychom to jako dělali? Měla jsem, co dělat, abych si neutrousila nějakou nevhodnou poznámku. Věděla jsem však, že se to nesluší, navíc jsem nechtěla dávat najevo ještě více své překvapení. Lindenstar se měla rozhodnout, jestli nabídku přijme. Ne, řekni mu ne. Nebuď blázen. Viděla jsi, co nám udělal. Nechal své bojovníky, aby na nás zaútočili, a teď si z nás chce udělat kamarády? Vždyť se na mě doslova vrhnul ještě dřív, než jsi dala pokyn k útoku… Lindenstar sice neřekla ne, ale požádala o čas. Nebyl to nejhorší nápad, kdyby řekla ne, třeba by na nás poslal další bojovníky. Pokud nějaké v záloze má. Takhle máme možnost taktizovat. Jak se Lindenstar sebrala k odchodu, vydala jsem se spolu s dalšími válečníky i já, ale šla jsem až poslední. Potichu, zamyšleně jsem se loudala v zadu. Nechápala jsem, proč nám můj bratr dělá potíže. Našel si jiný klan, je vůdce – má, nejvyšší post, jaký si může vlečník přát a není mu to dost? Takhle potichu a zamyšleně jsem došla až do táboru a čekala jsem rozchod a odpočinek, avšak, stejně jako Lindenstar jsem si všimla prázdné hromady. Nedivila jsem se tedy její žádosti. Ale co Lakefrost s učni? Myslela jsem, že budou lovit? No, asi je něco zdrželo… Z přemýšlení mě vytrhla Lindenstar prosbou, nebo spíš příkazem, abych se u ní zastavila. „Přijdu,“ řekla jsem neutrálním hlasem a potom se vydala do lesa na lov. Předpokládala jsem, že Silvercare bude mít plné packy práce s Moonfangem a Tangleclawem a já tolik zraněná nejsem. Můžu za ní přijít později.

StarClan - 01. srpna 2013 21:40

Pro Rockfur "Vřeštění koček v noci na předměstí je tu proto, aby nám připomínalo, že život nebyl vždy tak krotký, chycený v řadových domcích a úhledných interiérech, jako život, jež žijeme dnes." Christine Harrisová U ošetřovatele Přišel jsi do doupěte ošetřovatele, na plácek, který je krytý několika vysokými kameny a vchod je skrytý keři, takže by ho vetřelec lehko přehlédl. Přišel jsi první a Moonthyme se o tebe okamžitě začal starat. „Slyšel jsem, že jdete do boje s těmi na východě, ale nečekal bych, že budeš takhle servaný. Řekni mi, vypadal tvůj protivník alespoň stejně jako ty, když odcházel?“ řekne Moonthyme a odběhne pro nějaké bylinky. „Nejdřív ti ošetřím nohu a potom se ti kouknu na zbytek,“ vysvětlí a začne ti obvazovat nohu, do které ti Moonfang tak ošklivě kusnul. V tu chvíli k tobě přišel vůdcův mazánek Wildflash a jeho ocásek Blacktail, oba bojovali proti Leafstormovi. Bohužel Wildflash byl protekční bojovník a tak Moonthyme hned skočil k němu a začal ho ošetřovat, ty jako kdybys byl vzduch. „Řekni mi, věděl jsi něco o spojování klanů?“ zeptal se Blacktail Wildflashe, protože ten většinou věděl, co Bramblestar plánuje. „Nic jsem nevěděl, stejně tak mě překvapilo, že ta černá kočka je vůdcova sestra,“ odpověděl mu Wildflash. „O tom, že vůdce patřil k jinému klanu, který žije v lesích, se tu šuškalo, ale přímo jsem to nevěděl. Ale to je jedno, já se jen bojím, co bude s námi, když se spojíme. Jak to bude fungovat?“ řekl Blacktail. „Jo, kdybych jim mohl roztrhat kožich, tak klidně, ale jako spojence nevím, co bych s nimi dělal,“ dodal. „Ty něco víc asi nevíš, co?“ zeptal se tě najednou wildflash, který se tě celou dobu snažil co nejvíce ignorovat. „Počkejte, co jste to říkali o spojování klanů?“ vpadnul do rozhovoru náhle Moonthyme, očividně ho zajímalo, co se to děje.

Silvercare ♀ - 01. srpna 2013 22:31

Ve školce „Jestli šli do boje, doufám, že se jim nic vážného nestane,“ řeknu potichu jakoby spíš pro sebe. A v duchu dodám: A doufám, že mám dost bylinek, některé se v tomto období špatně shánějí. Ale tohle neřeknu nahlas. Nechci, aby se matky zbytečně strachovaly o to, co mám zařizovat já. „Je to možné, občas se tu kočky od dvounožců objeví. A bylo by to vlastně dobře, ty většinou nedělají moc problémů. Nepouštějí se do boje,“ odpovím Leopardhairs souhlasnými slovy. „Navíc, s jezerním klanem žijeme už dlouho v míru, není důvod, aby na nás útočili,“ řeknu, abych uklidnila, jak matky, tak i toho červíčka, který hlodal v mé hlavě a říkal: Co kdyby to bylo něco vážnějšího? Sednu si na bok k matkám, vypadá to, že se tady chvíli zdržím a jsem tomu ráda už proto, že se Leopardhairs cítí dobře a taky, že má dobrou náladu, vždy tomu tak není. „Uvidíme, až se vrátí, půjdu to zjistit,“ dodala Needlefur s pobaveným zapředením. Tohle byla její parketa. Další Leopardina slova mě zamrzí. Vím, že Shadow není právoplatná členka klanu, že přišla od dvounožcům, že bychom jí nemuseli pomáhat a z vyprávění vím o časech, kdy se takoví vyháněli. Jsem ráda, že v této době nežiju. Lindenstar je dobrá vůdkyně a má velké srdce… Už jí chci odpovědět něco smířlivého, když pochopím… Ona se jen bojí o svá koťátka… to snad každá matka. „Já vím, že se bojíš o svá děťátka, ale věř našim válečníkům, jsou dobří lovci a přes všechno, co se kdy stalo, klan vždy uživili,“ řekla jsem jí na to. „A ten problém s pachem se určitě nějak vyřeší,“ dodala jsem. Na slova o Warsong jsem nereagovala, té kočky si zrovna velmi vážím a tak jsem nechtěla říkat nic ošklivého a stejně tak jsem nechtěla zarmoutit Leopardhairs slovy, které by byly směřované proti ní. „O Firefly mi ani nemluv,“ řeknu hned, co uslyším její jméno a přitom zacukám kožichem. „Jen doufám, že se sem nebude chtít vrátit. Podle toho, jak se tu včera procházela, jí Lindenstar bere neustále jako součást klanu a to odešla hed jak se stala válečnicí,“ řeknu a pak se zarazím. Jméno Firefly na mě prostě působí, jako kočičí kožich na psisko. Ale vím, že bych tak mluvit neměla a tak raději zmlknu. Potom, co Leopardhairs domluví o Leafstormovi - a má pravdu, on je jeden z tahounů klanu – promluví Needlefur, která stále sedí při vchodu do doupěte: „Vypadá to, že už se vrátili z bitvy.“ „To bych se na ně měla jít podívat,“ řeknu jako omluvu a pomalu se zvednu.

Sunbowpaw ♂ - 01. srpna 2013 22:47

S Firefly na cestě. Pomalu jdeme dál a já přitom poslouchám Firefly, co mi poví o své cestě. Jak řekne, že měla namířeno k dvojnožčím obydlím, vybaví se mi opět obraz, který jsem viděl těsně před tím pádem do jámy. Dvojnožci a příšery, obrovské, děsivé příšery s velkými zuby, které požírají stromy, náš les. A ten hrozný smrad, který vydávaly. Až se mi z toho všeho zamotá hlava a na chvíli si zase musím sednout. Začínám být unavený, strach opadl a přišla únava. „Ty chceš jít zpátky? To nedělej. Myslím, že jsem viděl něco strašného,“ řeknu nejdřív jistě, ale postupně mi začne hlas koktat. Není to zrovna příjemná vzpomínka. „Byly tam dvojnožcci… nebo aspoň myslím, že to byli oni…. a obrovské smradlavé… něco… požíralo to stromy. Bylo jich víc. Proto jsem utekl a spadl. Ohlížel jsem se, bál se, že mě také sežerou,“ řekl jsem a chvíli mlčel, snažil jsem se myslet na něco jiného, ne tak strašidelného. „Firefly, můžou přijít až k nám? Můžou nám sežrat les?“ zeptal jsem se rozechvělým hlasem, ačkoliv jsem si nebyl jistý, zda chci slyšet pravdu. Nemysli na to, Sunbowpaw a raději jdi dál, přikázal jsem si, vstal a pomalu se vydal zase dál. Jste uprostřed tvého území, blízko tvého doupěte. Můžeš ho vzít tam a ošetřit ho, nebo jít dál do táboru Lesních. Nechám to na tobě.

Leafstorm ♂ - 02. srpna 2013 00:26

Zpět v táboře a lov Lindenstar mi odpoví dosti naivně a stručně, vážně asi věří, že má Bramblestar v úmyslu splnit úplně všechno co slíbil, hlavně co se týče toho "vládnutí společně". Vážně, to si fakt myslí, že z tohohle vzejdou samé dobré věci? Neříkám, že jsi měla tu nabídku odmítnout, s tím jsem souhlasil, ale upínat se k tomu jako k naší jedinné záchraně je naivní. houknu na ní a dodám. Teď na to ale není čas... teď. odmlčím se a kouknu na Lindenstar. Je jasné, co tím chci říct. Později si spolu promluvíme. A já se nenechávám odbýt. To už ale prolézáme vchodem do tábora, kde uvidím zatím jen Blackgalea a na místě, kde měla být hromada s kořistí není vůbec žádná kořist. To se ještě nevrátili? Snad nenarazili na ty dvounožce... I když, dnes má Lakefrost dvojitou práci i s mým učedníkem, takže jí to asi trvá i déle. pomyslím si a zamrzí mě, že jsem jí nešel trénovat sám a takhle Lakefrost přeúkoloval. Já ale musel vědět, co se to na severu děje. Jdu, jídlo tu bude co nevidět. odpovím na rozkaz Lindenstar a vyrazím do lesa. Koutkem oka ještě zahlédnu Moonfanga, celého zakrváceného s mnoha ranami a zraněnými předními nohami, jak se belhá k Silvercare. Její zhrozený výraz, když uvidí zranění která utrpěl on a Tangleclaw se nedá vydržet. Proto se odvrátím a odejdu pryč z tábora ještě před Lindenstar. Ano, válečnice byla sotva průměrná, ale lov jí vždycky šel. Rozhodně byla jednou z nejlepších lovkyň v klanu, alespoň co já mohu soudit. Vydám se na jih, poblíž k jezeru. Klan bude potřebovat spousty jídla a já si nyní musím chytit pár velkých kusů. Takových, které jsme ještě nejedli, ale mohly by se z nich nasytit čtyři kočky. Snad se mi podaří ulovit aspoň jednu. Přijdu ke břehu jezera a ponořím se do jeho vod. Ano, technicky je to naše území, ačkoliv si Jezerní nárokují úplně celé jezero, ale mě je to jedno. A vím, že v našem klanu plavání a voda samotná je vnímána spíše s bázní a vyhýbáme se jí narozdíl od jezerních, ale tady kořisti jen tak neubyde. A mám chuť na pár ryb. Za dvacet minut se mi podaří ulovit jednu velkou rybu, kterou si vytáhnu na břeh a nechám ji tam. Tolik ryb by snad stačilo, teď do lesa... To ale zaslechnu kdákavý zvuk a za stromem se vyrojí hejno plovoucích ptáků... kachny. Tak tomuhle se říká štěstí. Zdá se, že dne budeme večeřet vskutku exoticky. Pochybuji že i Greypelt si pamatuje dobu, kdy naposledy klan jedl kachnu. Počkám si na vhodný okamžik a skočím. Než všechny kachny utečou zpět do jezera, dokáži chytit a zakousnout čtyři. Hvězdný klan se na nás dnes skutečně usmál... Kořist si zahrabu na bezpečném místě, naštěstí jsem dost blízko tábora, takže se nebudu muset vracet zpátky. Poblíž ucítím myš, rychle skočím směrem, kterým by měla být a v tlapkách mi skončí malá myška, sotva na jedno sousto. Tak tohle je zklamání. Rychlým kousnutím jí ukončím trápení a poděkuji hvězdnému klanu i za tuto kořist. Vzápětí se rozhlédnu kolem, jestli ještě něco nezahlédnu.

Blackgale ♂ - 02. srpna 2013 18:21

Tábor Sedím tam a hlídám tábor, když najednou vchodem do tábora někdo proléza. Připravím se k útoku, ale potom si uvědomím, že je to Lindenstar. Vrátili se z boje. A co tak vidím, rozhodně to nebyla jen malá potyčka s někým, kdo si spletl hranice. Moonfang je celý zakrvácený, Tangleclaw podobně dobytý a Lindenstar má krvácející kousanec přímo za krkem. Dobře, takže tohle určitě bude válka. Lindenstar si všimne neexistující hromady s kořistí a mě trochu zamrzí, že jsem nemohl jít lovit, ale musel jsem hlídat tábor. Hned jak ke mě přijde s žádostí o lov, spustím na ní. Jasně, hned půjdu, ale počkej chvíli. Mezitím, co jste byli pryč bojovat sem vběhla Lakefrost s Pebblepaw. Sunbowpaw se prý ztratil při tréninku na severu a ony ho nemohly najít. Pebblepaw zůstala tady se mnou, abychom hlídali tábor, Lakefrost šla spolu s....... no, šla s Warsong, Greypeltem a Shadow Sunbowpawa hledat. povím Lindenstar, není asi nejlepší, že na záchrannou výpravu se vypravila jedna válečnice, dva starší a kotě. Poté co Lindenstar sdělím novinky se tedy vydám na lov. Jdu na sever, s nadějí že na ně při lovu narazím když se budou vracet zpátky. Ale co je zlé je to, že se mi už hodně dlouhou dobu nedaří vůbec nic ulovit. No tak, musí tu něco být, stále je tu kořist, přece všechno neuteklo přes noc. Stopuju, čichám a dívám se všude možně, ale kde nic, tu nic. Po dlouhé době uslyším šramot malé myšky, sotva se ale otočím a uvidím jí tak zachytí můj pach a uteče. I tak po ní skočím, ale dopadnu do prázdna. NE! Musím něco chytit, musím... Po dalších pár neplodných minutách to vzdám a odejdu do jiné části lesa, tam je to ale stejné. Dokonce ani neslyším ptáky. I tak ale na pár stromů vylezu, bez ptáka k nalezení. Jen na posledním stromě uvidím jednu pěnkavu, sotva ale po ní skočím, odletí pryč a já se jen tak-tak udržím na větvi. Drápy se zaklíním do větve a snažím se vytáhnout nahoru, packa mi ale vyklouzne a já se šílenou rychlostí řítím přímo dolů. Jak se říká, kočky vždycky dopadnou na všechny čtyři, já ale dopadl z takové výšky, že ani to nestačilo. Nohy si pádem ošklivě pochroumám, nevím přesně jak vážné to je, ale mám problémy se vůbec zvednout. A navíc už se setmělo, kolem je už tma. Sotva se zvednu na nohy, je mi jasné, že alespoň dneska už nic neulovím, pokud se mi to nedobelhá přímo do tlamy. Smutně se odbelhám zpět do tábora. Všichni už se určitě dávno vrátili z lovu. Snad se jim vedlo o moc lépe než mě. pomyslím si ponuře. Vážně je to už doopravdy zlé. Vracím se, pozdě a bez kořisti, v čase, kdy už jsou všichni určitě kolem hromady s kořistí a večeří. A já nenesu nic. Hanbou bych se propadl. S hlavou svěšenou se probelhám skrz vchod do tábora, u vchodu špatně stoupnu na přední nohu a natáhnu se jak široký tak dlouhý na zem, ze všech sil se ale zvednu a pokračuji dál.

Firefly ♀ - 07. srpna 2013 11:28

Na svojom území. Postupujeme pomaly, ale vytrvalo. Sunbowpaw sa drží, nesťažuje sa ani nemraučí že ho niečo bolí. Odvážne mača. Bude prínosom pre klan keď vyrastie, bude z neho dobrý bojovník. Je to dosť dlhá cesta a viem si predstaviť, ako ho musí bolieť už každý kúsok tela a aký zmätok má v hlave. Tuším aj to, že keď sa mu z tela odplaví adrenalín, ozve sa hlad a túžba po mäkkom pelechu a spánku.  Poskočí mi srdce, keď prejdeme hranice môjho územia a zamierim kríom cez neho, popri svojom pelechu. Tesne pri ňom spravíme znova prestávku a Sunbowpaw ma zrazu varuje. Dvojnožci? To...to ešte nebolo ich územie. Ten kus lesa, tam zavítali len zriedkakedy. A obrovské smradlavé niečo?  Smradlavé... to stade pochádza ten smrad? Dvojnožci ho vytvárajú? A čo bolo to niečo? Zviera? Aké zviera by bolo schopné vydávať takýto pach? Ale...požieralo to stromy. To bolo až také obrovské? Žiadne zviera nepožiera celé stromy. Čo to vymysleli? Keď rozpráva a ja si to predstavujem, zježia sa mi chlpy za krkom a mám chuť zaprskať od zhrozenia. Aby som SUnbowpawa však ešte viac nevydesila, navonok sa upokojím, vykrútim hlavu a jazykom si uhladím zježené chlpy. Neviem. Dúfam, že ani dvojnožci nie sú taký nenásytný aby si vzali celý les.  Odpoviem mu popravde. Po tom, čo videl, by mu aj tak upokojujúce klamstvá nepomohli. Všimnem si, ako unavene, ale odhodlane vstáva a zamňaukám. Územie klanu už nie je tak ďaleko...a určite ho už hľadajú. Ale nebolo by lepšie schovať ho u seba, ošetriť ho a potom zabehnúť po niekoho z klanu? Takto sa vyčerpá až na hranice svojich možností a ak po ceste skolabuje, nebudem ho môcť nechať len tak na polceste a sama ho neodtiahnem. Sme na mojom území, tvoj klanový tábor nie je až tak ďaleko, ale v svojom pelechu mám veci potrebné na ošetrenie tvojej nohy a nejaké bylinky, ktoré ti zmiernia bolesť. Nechcem, aby si sa trápil dlhšie, ako je potrebné, bolo by ti lepšie a bol by si tam v bezpečí, zatiaľ by som mohla zbehnúť po niekoho z klanu. Je to blízko, poď. Povzbudzujúco sa oňho jemne obtriem bokom a podopriem ho. Brloh naozaj nemám ďaleko, pohľadom a jemnými dotykmi ťa navigujem ku vchodu. Dnu sa dvaja mestíme akurát. Rýchlo prejdem dozadu, kde mám pár byliniek pre vlastnú potrebu a prinesiem ti akési lístky s korenistou vôňou. Zjedz to, bude ti lepšie. Poviem. Byliny majú horkastú príchuť. Potom sa začnem venovať tvojej nohe a ošetrovať ju, obložím ti ju skorocelom, ktorý zafixujem kusmi lepkavej pavučiny, aby tam držal a spevnil ti trochu nohu. Pracujem opatrne, ab ťa to zbytočne ešte nebolelo. Keď skončímuvedomím si že som hladná, a že ty musíš byť hladný už dvojnásobne. Ale keď sa teraz vyberiem loviť...koristi je málo, a mohlo by trvať dlho kým by som mu niečo ulovila ak nebudem mať šťastie...a v tábore sa už naje, určite bude nazbieraná nejaká potrava, určite sa tam už chce čím skôr vrátiť. Vydrž ešte chvíľku, viem že si hladný a unavený. Idem ku klanu, bude to len pár mrsknutí chvostom a som späť aj s pomocou, dobre? Si odvážny mladý učeň. Povzbudím ho a venujem mu ešte jeden pohľad. Nato vycúvam z pelechu, pohýbem ušami a nasajem pachy, aby som sa zorientovala. Vyrazím poklusom smerom k územiu lesného klanu a čím viac sa blížim, tým viac zaregistrovávam pachy. Možno narazím na pátraciu čatu, alebo loviacu mačku...

Warsong ♀ - 08. srpna 2013 21:47

Záchranná výprava Dvojnožci! Zavrčím nad prítomnosťou tohto pachu v našom lese. Je to príliš blízko k našim brlohom. Prečo nás nenechajú na pokoji?! Našťastie Sunbowpaw zareagoval správne- vzal nohy na plecia a fujazdil kade ľahšie... to znamená cez územie Firefly. Nie som veľmi nadšená z toho, že prekračujeme územie patriace inej mačke, lenže toto je prípad núdze. "Poďme," zavrčím, skontrolujem, kde sa pohybuje Shadow a vyrazím po stope tak rýchlo, ako mi to chromá noha dovoľuje.

Moonfang ♂ - 08. srpna 2013 22:00

Tábor Počúvam rozhovor medzi Deepblack, Lindenstar a Leafstormom. Nemám veľmi čo povedať. Je pravda, že spojenie klanov by možno malo nejaké výhody, ako väčšie lovisko a bezpečie väčšej skupiny bojovníkov, lenže... neverím tomu, že by si mačky zo Skalného klanu mysleli, že sme im rovnými spolubojovníkmi. A to by pre nás nebolo dobré... Na väčšie premýšľanie už nemám čas, pretože prídeme späť do tábora. Znepokojene sa poobzerám. Je tu príliš ticho. Kde je nalovená korisť? Nepríjemné tušenie ma prinúti pozrieť smerom ku čistinke starších, a po zistení, že i tam je ticho, sa mi do srdca zakráda strach. Kde je Warsong a Shadow? Jediný, kto by o tom dačo mohol vedieť, je Silvercare. Liečiteľku musím navštíviť aj tak a tak zamierim ku jej čistinke.

StarClan - 09. srpna 2013 17:04

Pro záchranou výpravu a Firefly "Jako všichni kocouři i on snil. Jako všichni kocouři, i on lovil ve věčném šeru země stínů, trénoval své schopnosti ve světě, jenž si žádal to nejlepší načasování a maximální soustředění." C. S. Friedmanová Někde na území Firefly Všech pět vás jde po stopě Sunbowpawa. Běžel přímo skrz její území a měl to nasměrováno dál až k území dvounožců. Náhle jste se zastavili, ranní stopa Sunbowpawa byla překryta jeho mnohem čerstvější stopou, která se mísila s pachem Firefly. Museli tudy projít, spolu. Když jste se vydali po této čerstvé stopě zjistili jste, že vede k jejímu doupěti. Zrovna, když se přiblížíte k jejímu doupěti, všimnete si i jí samotné. Není daleko a jde přímo proti vám.

Silvercare ♀ - 09. srpna 2013 21:03

Přesun do svého doupěte (MF) Pokud Leopardhairs neřekne něco na protest, vyjdu pomalu ven. A vlastně i kdyby něco řekla, odejdu stejně. Prostě musím jít, když už nic jiného, tak zkontrolovat, jestli nepřišel někdo zraněný. Vylezu ze školky, ale všimnu si, že Lindenstar právě odchází, stejně tak i Deepblack. Ale potom si všimnu Moonfanga, který je zrovna na cestě na mojí mýtinku. Vypadá opravdu zbitě. Co mu to provedli... Ihned k němu přiskočím a snažím se mu pomoci dojít ke mě na mýtinku. "Ahoj, už jsem tu, abych tě dala do pořádku," řeknu, i když sama dobře vím, že léčit se to bude určitě nějakou dobu. Uložím ho na pěkné místo do mechu, aby ho nebolelo nic víc, než je nutné. "Kdo tě tak zřídil? A doufám, že je na tom ještě hůř, než ty," řeknu a skočím do spíže pro bylinky. "A co ostatní, jak vypadají?" zeptám se po návratu, protože už tuším, že toto nebyla jen obyčejná rvačka s kočkami od dvounožců Tohle museli provést zkušení bojovníci. Uvědomuji si, když Moonfangovi ošetřuji ránu na břichu.

Deepblack ♀ - 09. srpna 2013 21:36

Návrat z lovu (BG) Kéž by se mi do tlamičky vešlo více kořisti... Napadá mě, když zrovna jdu od svého oblíbeného místa na zahrabávání kořisti. Lov byl skvělým odreagováním a překvapivě úlovek byl lepší, nežli včera. Možná, že se Lindenstar příliš strachovala, že jsme byli příliš vyděšení ze zápachu a proto se lov nedařil. Ať to bylo cokoliv, musíme se tomu, co nejdříve podívat na zub. Máme na to dvě smrti. A už to tu bylo zase, odreagování bylo ta tam. Alespoň po dobu lovu jsem na bratra nemyslela a zase to bylo zpět. A ještě tomu návštěva Lindenstar, to jsem zvědavá, co mi chce. Co, bylo jasné. Bya jsem spíš zvědavá na formu té rozmluvy. Naposledy jsem se ohlédla, zdali jsem kořist zahrabala dobře a vydala se k táboru. A taky bych měla častěji měnit místa na zahrabování kořisti... kdyby mě sledovali. Došla jsem až ke vchodu do táboru a co to nevidím, zrovna tam ležel rozpláclý můj bývalý učeň Blackgale. Podle všeho šel také na lov, ale vracel se s prázdnou. Co se mu asi přihodilo? "Blackgale?" řeku potom, co vyplivnu kořist. "Jsi v pořádku?" zeptám se, ale potom si všimnu, jeho packy. "Chceš pomoci k Silvercare?" zeptám se, opět popadnu kořist do tlamičky a přijdu k němu, aby se o mě mohl opřít.

Leafstorm ♂ - 10. srpna 2013 15:30

Návrat z lovu Pozoruji veverku, která seskočila ze stromu a vydala se hledat šišku, kterou by okousala. Než se ale stihne pořádně rozkoukat, už je mou další kořistí a já jí přidám na hromadu ke třem myším, veverce a hryzci. Vážně to není ani zdaleka tak zlé, jak Lindenstar říkala. Stále je tu hodně kořisti, jen je těžší jí ulovit a musíte vědět, kde hledat a jak ji nevyplašit. Snažil jsem se toho ulovit více než normálně, jelikož jak Moonfang tak Tangleclaw byli alespoň pro dnešek neschopní lovu, ale i oni budou potřebovat jíst. A nevěřil jsem tomu, že Lakefrost s učni toho přinesou moc. Alespoň že jsem měl štěstí s těmi kachnami, to mi práci o hodně ulehčilo. Sotva ulovím svoji poslední kořist, dost velkého a tlustého bažanta, kterého jsem našel na hranicích s jezerními, začalo se už stmívat. Lov mi trval déle než normálně, což je pochopitelné. Lovil jsem více, snad za tři kočky. A sám hvězdný klan mi snad při lovu požehnal. Zakopal jsem bažanta do země na bezpečném místě a nejdříve donesl do tábora svou menší kořist, veverky a myši. Zdá se ale, že jsem nakonec přecijen přišel první, jelikož hromada je stále prázdná. Opatrně položím svou kořist na místo určení a vrátím se se pstruhem a čtyřmi malými kachnami. Už teď to vypadá na pěknou hromádku, takže určitě alespoň dnes a zítra ráno hladovět nebudeme. Naposledy se vrátím s obrovským, tlustým bažantem, kterého mám problém protlačit skrz tunel. Musím se do toho opravdu opřít a bažant nakonec proklouzne skrz tunel do tábora. Já jej následuji, sotva jej ale vezmu do tlamy, všimnu si Deepblack, která se už vrátila i s bohatou kořistí a Blackgalea, který je očividně zraněný. Tohle je to poslední, co potřebujeme... Sleduji, jak ho odvede za Silvercare, mezitím položím bažanta na vrchol "hromady", která je zatím tvořená jen mou kořistí. Lindenstar se ještě nevrátila a Deepblack ještě tu svou nechala ležet u vchodu, zatímco se starala o Blackgalea. Ale zachvilku i s kořistí přijde k hromadě a položí jí na ní. Hned jak tak učiní, zeptám se: Už byl někdo donést kořist starším, matkám a... zraněným? Mají jíst první.

Blackgale ♂ - 10. srpna 2013 15:55

S Deepblack Zrovna se zvedám na nohy, když tu zaslechnu hlas kočky, kterou jsem teď rozhodně nechtěl vidět: Deepblack. Její hlas mě přiměje rychle se zvednout a zkusit rychle doběhnout do doupěte válečníků a rychlým To nic není!, sotva ale udělám jeden krok, bolest mi vystřelí do celého těla a já se znovu svalím na zem. Ať už se mi s tou nohou stalo co chtělo, budu si asi muset pár dní poležet v klidu u Silvercare. A otravovat jí, když má teď hodně práce s válečníky, kteří narozdíl od tebe bojovali za klan. Narozdíl od tebe, který nechal starší a kotě jít se Silvercare hledat ztraceného učně. Tebe, který neulovil nic a ještě přidělává práci léčitelce, alespoň na pár dní. Jsi vážně skvělej, Blackgale. pomyslím si smutně v duchu a nechám Deepblack, aby mi pomohla k Silvercare. Nechci jí přidělávat práci. Spadl sem ze stromu, když jsem byl na lovu. Nedokázal jsem ale ulovit nic. Ani chcíplou myš. A když jsem se pokusil ulovit alespoň ptáka, tak jsem spadnul na zem a zranil se. Zklamal jsem vás. svěřím se Deepblack a očekávám seřvání, které si zasloužím, od toho mě asi ale zachrání to, že sotva to dořeknu, přiběhne Silvercare a ujme se mě, Deepblack mezitím někam odběhne, asi za kořistí, kterou nechala ležet u vchodu, aby mi mohla pomoct. Smutně se s pomocí Silvercare dobelhám na místo na mechu poblíž dobitého Moonfanga a jen o trochu méně dobytého Tangleclawa. Až teď si všimnu, že pád z větve mi mimo pochroumané nohy přivodil i krvavý šrám od větve na levém boku. Promiň, že ti přidělávám starosti. Nechtěl jsem. mňouknu k Silvercare. Spadnul jsem ze stromu, když sem byl na lovu.

Rockfur ♂ - 10. srpna 2013 16:10

V doupěti léčitele O to se neboj, ten vypadá ještě hůř. Kdoví, jestli se z toho vůbec dostane. zavrčím na Moonthyma svou ne tak úplně pravdivou, ale zase ne až tak úplně lživou odpověď a posadím se k němu, aby mě moh ošetřit. Sotva mi však ale obváže nohu, už sem vrazí Wildflash s Blacktailem a Moonthyme se samozřejmě začne věnovat Wildflashovi jako staršímu válečníkovi a oblíbenci samotného Bramblestara. Jen si odfrknu a znuděně pozoruji, jak se o ně stará, Blacktail vypadá dost strhaně, stejně tak Wildflash. Možná i víc, než jsem já. Protestovat by nemělo cenu. Blacktail se podle všeho mohl zachvíli sesypat. Ano, bojovat možná uměl dobře, byl to ale zbabělec a hlupák a mě se nemohl rovnat ani ve snu. Mezitím co tam tak ležím, se začnou bavit o Bramblestarově plánu. Jasně že ne, pokud vím, tak Bramblestar se svěřuje maximálně tobě a Sparrowfootovi, pokud tě teda nevyměnil za jiného oblíbence. ušklíbnu se na Wildflashe. Někteří ale rozhodně nebyli slabí, jen co je pravda. Ta jejich vůdkyně je ale přerostlé kotě, které se snad bojí i myší. Ta si rozhodně nezaslouží vést svůj vlastní klan, ještě tak vládnout i nám. zasyčím. Potom už ale Moonthyme začne se svými otázkami. Uprostřed boje zavelel Bramblestar k ústupu a navrhl té jejich "Lindenstar", že by se naše dva klany spojily a oba vládli společně oboum územím. Ta si nechala dvě úmrtí svítící koule na rozmyšlenou. Vážně nechápu, co by z toho měl. A pochybuju, že se bude chtít dělit o moc s takovou padavkou, jako je ta Lindenstar.

Deepblack ♀ - 11. srpna 2013 19:15

U Silvercare a u hromady kořisti (BG, SC, LfS) Blackgale se snažil ještě postavit, ale znovu upadl. Pohled na jeho zraněnou nohu mě trochu zachmuří Další raněný bojovník, to není dobré. Vidím, že je mu líto, co se stalo a má pocit, že zklamal klan. Nechci ho chlácholit, je to přeci už bojovník, ne kotě, aby potřeboval slova útěchy. Na druhou stranu, žádná drsná slova by mu nepomohla a raněného kocoura ještě k tomu v depresích vážně nepotřebujeme. "To se stane," odpovím stroze a potom ho odvedu k Silvercare, která už léčí Moonfanga a v rohu jejího doupěte leží i Tangleclaw, který je očividně zadumaný do sebe. Nedivím se, v boji je raněné oko velkou nevýhodou a ten zrzavý o tom očividně věděl. Když vidím Silvercare, jak běhá kolem ostatních koček, jen jí řeknu: "Já přijdu večer, až budeš mít víc času. Z boje mám jen pár škrábanců." Zato má noha se opět začíná ozývat... Nemysli na ni, když se na zranění nemyslí, je hned líp... Vyjdu z pelechu a odnesu kořist ke hromadě, kde už leží úlovek od Leafstorma, na jehož vrcholu leží bažant a kachny. Jemu se dnes lov opravdu vydařil... Hned se otočím a zaběhnu do lesa, pro druhou část kořisti zahrabanou listí a jehličí. Mám štěstí, nikdo jí nenašel. Rychle se vrátím zase do tábora k hromadě a konečně mám čas si vyměnit pár zdvořilostních vět s Leafstormem. "Kde jsi ulovil ty kachny?" zeptám se s úsměvem, jelikož představa Leafstorma, jak honí kachny mě pobaví. "Myslím, že ještě ne. Já tedy zajdu za zraněnými a ty můžeš za matkami," řeknu mu a s několika úlovky odejdu k Silvercare. U Silvercare se však pouze otočím a vyrazím zpět k hromadě.

StarClan - 11. srpna 2013 19:58

Pro Rockfur "Žije v polosvětle skrytých míst, svobodná a osamělá - ta tajuplná malá velká bytost, kteou její panička nazývá moje kočka." Margaret Bensonová U léčitele Moonthyme, léčitel, se na tebe jen díval a nestačil se divit. Podobnou nabídku od Bramblestara jste ještě nezažili. I jeho to překvapilo. "No, to jsem zvědavý, co z toho bude," odpověděl zaskočeně, ale rychle se vrátil ke své práci. Wildflash už byl ošetřený, teď byl na řadě Blacktail a potom možná ty. "Nepodceňujte Bramblestara, určitě ví co dělá. Určitě má nějaké velké plány," odpověděl Wildflash, obhajujíce vašeho vůdce, tak jak obvykle činil. Na tato slova Blacktail už nereagoval, ani Moonthyme, nechtěli si pohoršit. Tady i kameny mají uši, obzvlášť, když je v blízkosti Wildflash. Náhle do doupěte vešla jedna bojovnice - celá sněhově bílá s jemnou srstí jak prachové peří. Jmenuje se Feathershade. Většinou sedá po straně, není příliš komunikativní. Nikdo neví, co se jí honí hlavou. "Přinesla jsem vám večeři," řekla, když položila kořist na zem. Feathershade byla dnes na lovu, proto nebojovala. Wildflash si samozřejmě stopil nejlepší kus, na tebe zbyla obyčejná myš. "A Bramblestar vám vzkazuje, že to, že jste zranění vás neomlouvá z večerního shromáždění pod skálou. Bude prý mluvit o dnešním boji," řekla neutrálním tónem a odešla zase pryč.

Lindenstar ♀ - 11. srpna 2013 20:53

Na lovu , u hromady s kořistí a u sebe. (DB) Lov není špatný, potencionální kořisti je dost, ale já se nedokážu soustředit. Těsně před odchodem z tábora mi Blackgale řekl, co se dělo a já si to stále rovnala v hlavě. Sunbowpaw, náš nový a velmi nadějný učeň se ztratil. Je kdo ví kde. Co když se mu něco stane, už se nevrátí, zajmou ho ti od skal, nebo umře? Co bude potom? Co klan? O učně jsme ještě nikdy nepřišli, nevím, co by to udělalo s klanem. To se nesmí stát! Šli ho hned hledat, sice to byli starší s Lakefrost, ale vyrazili hned, mají velkou šanci ho najít. Pokud se neobjeví do shromáždění, pošlu za nimi další výpravu, tentokrát už válečníky. Ale kdo potom bude hlídat tábor? Ranění? Přiznej si to Lindenstar, tvůj klan je v rozkladu! Nakonec jsem se do tábora vrátila se slušným úlovkem, ale trvalo mě to o něco déle, jak ostatním. Přinesla jsem ho na hromadu a ještě jednou se vrátila do lesa, abych donesla zbytek. Zrovna jsem potkala Deepblack, která vycházela z mýtinky léčitelky. "Nesla jsi jídlo raněným?" zeptala jsem se. Deepblack mi přitakala. "Co takhle povečeřet u mě, stejně jsem s tebou chtěla mluvit," řekla jsem, Deepblack odpověděla něco ve smyslu, že si dojde pro jídlo potom přijde. Přikývla jsem tedy, nechala si pěnkavu a odešla k sobě.

Warsong ♀ - 12. srpna 2013 17:16

Straty a nálezy Ponáhľam sa po stope a zvyšok výpravy za mnou. Občas sa snažím bežať, pričom chromú nohu držím nad zemou. Je na mňa síce zvláštny pohľad a nevydržím to dlho, ale pohybujem sa takmer normálnou rýchlosťou. Náhle zastanem a prudko zakolísam. Cez starší pach vedie nová pachová stopa Sunbowpava. A v jeho pachu je primiešaný pach Firefly. Svoje pozorovanie si pre istotu potvrdím. "Zdá sa, že ten malý má viac šťastia ako rozumu," zamrmlem si popod fúzy, keď rázne zmením smer, ktorým postupujeme. Nevyznám sa tu, nebola som s Firefly od tých dôb, čo opustila klan, ale mám pocit, že mierime do centra jej územia. O nejaký čas sa ukáže, že som predpokladala správne. Zazriem niečo, čo by sa dalo nazvať slušivým brlohom a potom uvidím aj jeho majiteľku. "Zdravím, Firefly. Ak ma nos neklame, máš tu hosťa z nášho klanu. Dúfam, že je v poriadku."

Moonfang ♂ - 12. srpna 2013 17:26

Silvercare Čím bližšie som ku liečiteľkinej čistinke, tým viac na mňa padá únava. Okrem toho sa mi do toho pletie strach o Shadow. Silvercare bude vedieť, čo sa tu stalo. Akoby ju moje myšlienky privolali, náhle je po mojom boku a pomáha mi uložiť sa. Podľa jej otázok usúdim, že nemá potuchy, čo sa stalo a s kým sme sa to vlastne pobili. "Lesný klan má nepríjemných susedov, o ktorých doteraz nemal ani zdania. Hovoria si Skalný klan, a takto som dopadol po bitke s jedným z ich bojovníkov." Oblížem si uhryznutú labu a pokračujem: "Neboj sa, vyzerá aspoň tak "dobre" ako ja. Bojoval ako skutočný bojovník, to mu musím uznať. Naozaj úctyhodný súper. O tomto sa ale klan dozvie neskôr, priamo od Lindenstar. Táto roztržka pri hraniciach bude mať pre nás ešte iné, ďalekosiahle následky. Teraz ma ale zaujíma jedno- kde je Warsong a Shadow? Na čistinke starších je ticho, ako keby všetci starší nastúpili na púť ku Kožušine."

Leafstorm ♂ - 15. srpna 2013 21:02

Tábor Když se mě Deepblack zeptá, kde jsem ulovil ty kachny, jen se na ní podívám a zamyšleně odpovím. Na břehu u jezera. Měl sem štěstí, narazil jsem tam na celé hejno. Jinak bych za nimi musel plavat. Chytil sem jen čtyři, mohl jsem přinést i víc. zhodnotím svůj výkon, to už ale Deepblack odchází s kořistí k Silvercare. Kdoví, jestli mě vůbec poslouchala nebo se zeptala jen ze zdvořilosti, ať už je to jakkoliv, mě je to jedno. Mnohem víc mě znepokojuje to, co říkal Blackgale. Sunbowpaw se ztratil a starší se ho vydali najít... co je to vůbec napadlo? Jestli tam ti dvounožci ještě jsou, tak oni před nimi nedokážou utéct. Warsong s tou její nohou určitě ne. A ještě sebou vzali i to kotě... neměl jsem si dneska vzít volno, kdybych šel trénovat Pebblepaw sám, Lakefrost by se nemusela soustředit na dva učně a nikdo by se neztratil. Jen doufám, že ho nevzali dvounožci... Mám trochu chuť jít je hledat, ale pochybuju, že bych je našel tak rychle, navíc, s trochou štěstí už budou brzo zpátky. Pohlédnu na hromadu s kořistí a vezmu z ní dvě z mých kachen, abych je zanesl do školky. Ano, z jedné kachny by se najedly dvě kočky a možná jim nesu hodně, ale Leopardhairs je teď těhotná a jí i za svá koťata a Needlefur by neuškodilo trochu nabrat váhu, je dost vyhublá, asi kvůli tomu, kolik práce má se staráním se o Leopardhairs a asi na ní i moc jídla nezbyde, když teď Leopardhairs tolik jí. Do školky vejdu i se svým úlovkem, u vchodu mě trochu bázlivě přivítá Needlefur, která mi poděkuje za donesení kořisti a hned s oběma kachnami zmizí uvnitř za Leopardhairs. Vždycky se mi zdálo, že se mě tak trochu bojí, i když nějak nechápu proč. Když už jsem matkám donesl potravu, vydám se najít Pebblepaw, která by tu někde měla být.

Blackgale ♂ - 15. srpna 2013 22:14

U Silvercare Očekávané seřvání od Deepblack nepřišlo, a to je asi ještě horší, než kdyby do mě hučela celé hodiny, jak jsem neschopnej. Když mlčí, tak je naštvaná nejvíc a vyjadřuje tím, jak strašně jsem ji zklamal a nestojím jí ani za to, aby na mě promluvila. Tohle jsem teda pořádně projel... Sotva se posadím u Silvercare na mýtinu, Moonfang se zeptá, kde je Shadow a Warsong, ztuhnu. Tohle bude asi nepříjemné. Proč jsem je vůbec pouštěl? Proč jsem aspoň nešel s nimi? Abych tak pravdu řekl, nedokážu si představit, že bych odporoval Warsong, i vůči Greypeltovi mám obrovský respekt. A trochu se jich i bojím. Já vím, kde sou. řeknu a povzdechnu si. Mezitím, co jste byli pryč sem vběhla Lakefrost s Pebblepaw. Sunbowpaw se prý ztratil při tréninku na severu a ony ho nemohly najít. Pebblepaw zůstala tady se mnou, abychom hlídali tábor, Lakefrost šla spolu s....... no, šla s Warsong, Greypeltem a Shadow Sunbowpawa hledat. Já... asi sem je tam neměl pouštět, aspoň Warsong, Shadow a Greypelta. Warsong chtěla vzít i Pebblepaw, ale ta nechtěla jít. Já... asi jsem to pořádně zkazil.

Silvercare ♀ - 16. srpna 2013 20:05

Na mé mýtince (MF, TC, BG a chvilkami DB) Noví sousedé, válka na krku, to bylo příliš příliš nových informací, a ještě dalekosáhlé následky. A jaké to má spojení se svítáním? Musela jsem si nové informace chvíli přebírat v hlavě. Noví výbojní sousedé, to znamená více zranění, více bylinek. Budu se muset opět začít činit. Na zranění ostatních nedostanu odpověď, naopak se Moonfang zeptá na Shadow. "Shadow jsem naposledy viděla se staršími Lakefrost a Blackgalem jak se o něčem dohadovali u doupěte starších. Šla jsem do školky, ale jestli někam odešli nevím. Vylezla jsem ven, až když jste přišli vy," odpověděla jsem, zatímco jsem ošetřovala zbytek ran. "Pověz mi, chceš něco na utišení bolesti, nebo to zvládneš?" nechala jsem Moonfanga vybrat. Vím, že některé kočky nejsou rády otupělé z máku, raději menší bolest vydrží. Podle žádosti potom vyhovím. Zrovna v tu chvíli, přivede na mýtinku Deepblack Blackgala, který byl... kdo ví kde. Deepblack jen přikývnu na odpověď, protože nyní mám skutečně hodně práce. Někdy si říkám, proč v klanu není více léčitelů? Zrovna teď by se to hodilo... Na to, co řekl Blackgale, jsem jen kývla a řekla: "Něco podobného se někdy stane každému válečníkovi." Chudák malý, potřebuje povzbudit. První den je bojovníkem a zrovna se toho tolik děje a potom spadne a potká zrovna Deepblack, která byla jeho učitelkou. Tomu se říkám smůla. "Nejdřív se ale podívám na Tangleclawa, potom se hned vrhnu na tebe," řekla jsem mu a opět odběhla do své skrýše pro další bylinky. Mezitím stihl Blackgale sdělit Moonfangovi, kde je Shadow a starší, číst jeho slov jsem i slyšela. Opravdu se nám to začíná sypat na hlavu. Hned zítra ráno budu muset vyrazit pro bylinky... Na to, co řekl Blackgale Moonfangovi jsem nereagovala, to si musí vyřešit s Moonfangem, případně něco dodám, ale více nechci zasahovat. Potom, co se tu Deepblack objeví s kořistí a hned zase odběhne pryč, jsem se konečně otočila na Blackgala. "Tak mi to ukaž," řekla jsem a potom ho nechala, aby s nohou pohnul, přičemž jsem pozorovala jeho reakci.

Pebblepaw ♀ - 16. srpna 2013 20:21

V doupěti učňů - jen čumáček kouká. Hned jak všichni odešli, tedy i Shadow se kterou jsem si chtěla hrát, jsem se vrátila do pelechu učňů, lehla jsem si do co nejvzdálenějšího koutu od vchodu. Sice z něj netáhlo, ale já jsem si připadal zrovna tam nejvíce v bezpečí. Bála jsem se, co kdyby, to co uneslo Sunbowpawa přišlo i pro mě? Co když to má obrovské tesáky a drápy a co když to dostalo i ostatní válečníky? Seděla jsem schoulená v co nejúspornějším klubíčku a třásla jsem se, jak osika. Mě ne, jen mě prosím ne... Teď bych si připadala ve větším bezpečí, kdyby tu byl Blackgale - možná jsem od něj neměla odcházet, možná jsem u něj měla zůstat, dodal by mi jistoty, pocit bezpečí. Teď už ale nebylo na výběr, neodvažovala jsem se do prázdného tábora vytáhnout ani drápek. Až náhle jsem uslyšela nějaké zvuky. roztřásla jsem se ještě víc, ale po chvíli jsem v nich rozeznala hlasy koček. Pokusila jsem se zavětřit a ano, snad jsem cítila kočky z našeho klanu. Opatrně, tak, aby mě bylo co nejméně vidět (no, popravdě, moc mi to nešlo) jsem vykoukla ven. Byla tam Deepblack a ale ne... a můj učitel Leafstorm. Co mu řeknu? Co když se bude ptát na tréning? Můžu mu říct pravdu? A co potom o tom, že jsem s nimi nešla, že jsem se bála... Jen ať se neptá, ať se neptá!

Leafstorm ♂ - 16. srpna 2013 21:30

Pebblepaw Zrovna když jsem vycházel ze školky, ucítím čerstvý pach Pebblepaw, svojí učednice. Pebblepaw? Co ta tady dělá? To už se Lakefrost vrátila? začnu čenichat okolo, ale Lakefrost, ani Sunbowpawa nikde necítím. Ona se vrátila sama? Neříkejte mi, že by s ní nepřišli i oni. Snad jim neutekla a nerozhodla se na výcvik vykašlat. pomyslím si naštvaně a jdu po její stopě. Ani ale nemusím sledovat její pach. Snadno ji zahlédnu, jak se snaží schovat v tom keři v koutě tábora, třesoucí se strachem. Oči se mi zúží hněvem a zasyčím. Snažíš se předemnou schovat? Myslíš si, že tě nenajdu? odfrknu si a vydám se ke keři, ze kterého vykukuje hlava Pebblepaw. Nedám na sobě znát, že ji vidím, jen projdu kolem, jakoby nic. Sotva jsem ale za ní a ona si myslí, že jsem ji nenašel, vběhnu zezadu do keře a skočím jí na záda. Provedu s ní kotoul pryč z keře, směrem k táboru. Pebblepaw nakonec skončí zhroucená podemnou. Stejně jako ten bílý kocour z poledne. Ať už jsi dělala cokoliv, rozhodně ses neučila skrývat se. Takhle by tě našel i slepý jezevec. To mě také přivádí k otázce, jestli ses dnes s Lakefrost vůbec učila a kde vlastně je. řeknu ležérním hlasem a trochu povolím sevření, takže už není přitisknutá úplně k zemi a nemělo by i to bolet (ale nepříjemné to ale asi bude), stále z ní ale neslezu. To ale přijde potom. Teď se zkus vymanit z mého sevření. Dělej. přikážu jí a čekám, co začne dělat.

Leopardhairs - 16. srpna 2013 21:48

Ve školce Ta arogantní mrcha mě ani neutěší, když se jí svěřím se svým problémem s tou starou rašplí. Vlastně i vypadá, jako by ji i podporovala. Co si o sobě vůbec myslí? Mám velké potíže se ovládat a korunu tomu nasadí, když náhle odběhne se podívat na nově příchozí. Silvercare, počkej! není mi dobře! zaječím za ní, ale ona mě ignoruje a nevrací se. To už se dostanu do záchvatu zuřivosti. Ta pitomá, strašná, sobecká... myslí si, že je tak důležitá, ani na mě čas nemá... Needlefur ke mě přijde, asi se mě chce postarat ona, když mi teda není dobře. Zmiz už,všechno jen zhoršuješ. Jdi mi radši přinést něco k jídlu, mám hlad! zavrčím na ní a ona ustrašeně odběhne něco sehnat. A dlouho, předlouho se nevrací, až mám pocit, že zachvilku začnu trávit svá koťata. Kde ta neschopná hloupá husa je? To zapomněla, kde dávají lovci kořist? Vsadím se, že s tím svým myším mozkem asi jo. zavrčím si pod vousy, to už se ale vrací s tím, celá rozklepaná s tím, že na hromadě nic není a nikdo nic nemá. COŽE??? zaječím tak, že to snad slyší i ta mrcha Silvercare v tom svém hvězdném paláci důležitosti a kdokoliv je uvnitř, aby ji tam uctíval jako svou bohyni. To mi chceš říct, že od rána nikdo nebyl na lovu? Že teď musím hladovět? pohlédnu naštvaně na Needlefur a vrčící se k ní rozejdu, zatímco ona se snaží udělat co nejmenší a s pípnutím, že to nějak zařídí, odběhne k východu. S odfrknutím si znovu sednu na své místo, to ale zaslechnu Leafstormův hlas a ještě víc vyděšeou Needlefur, která se Leafstorma asi taky tak trochu bojí. Ani sem nepřišel, aby mě pozdravil, nezdvořák jeden. Jsem pro všechny vzduch. odfrknu si a zakousnu se do kachny, kterou mi dala Needlefur. Tohle jsme už dlouho neměly, vlastně já asi vůbec, ale je to vynikající a porce přesně pro mě. Pohlédnu už klidně na Needlefur. No konečně, ot to trvalo. No tak, dej si, nebo nám tu zachvilku umřeš hlady. Tak mě napadá, proč se vůbec tak bojíš toho Leafstorma? Když si od něj odešla, vypadalas, jako bys viděla rysa.

Rockfur ♂ - 17. srpna 2013 17:43

U léčitele Jsem si jistý, že Bramblestar má plán, jen doufám, že se o něj s námi podělí co nejdřív. odpovím Wildflashovi, zatímco se Moonthyme stará o Blacktaila. Ať si je klidně obskakuje první, stejně by jen jinak brečeli, jak moc je to bolí... no dobře, možná ne, ale já to vydržím. Mezitím co mluvíme s Moonthyme sem vejde Feathershade s kořistí určenou pro nás, Wildflash si hned vezme velkého králíka a než se tam dobelhám já, Blacktail už čmajzne malého hryzce a uteče s ním do rohu k Wildflashovi. Odfrknu si, zatímco beru do tlamy malou myš a usadím se s ní. Taky nám mohli přinést víc. pomyslím si a odpovím ještě Feathershade. Dobrá, tak vyřiď Bramblestarovi, že o naši účast se bát nemusí, nemám pravdu? povím a pohlédnu na ostatní. Je jasné, že nikdo si nedovolí říct něco jiného, než souhlas. Poté už jen odpočívám a očekávám ošetření a shromáždění.

Greypelt - 18. srpna 2013 17:52

Firefly Sledujeme Sunbowpawovu stopu až daleko na sever, tam kde se usadila Firefly. Držím čumák při a sleduji pach, stejně tak Warsong, Shadow a Lakefrost, která je ještě stále zmítaná strachem o svého učně. Doufám, že Firefly bude vědět, co se s ním stalo, třeba ho zahlédla. V nejlepším případě ho našla a je teď s ním ve svém doupěti. Sotva dojdeme k doupěti Firefly, Sunbowpawův pach nabere na síle a jasně vychází z příbytku Firefly. A nakonec si všimnu i jí samotné, jak jde přímo proti nám. A za ní skrz vchod vidím ležícího Sunbowpawa. Výborně, našla ho. Snad je v pořádku. šťastně zapředu a vykročím k Firefly. Warsong zafrflá, že ten malý má víc štěstí než rozumu a já jen souhlasně dodám. Zdá se, že Hvězdný klan samotný nad ním držel stráž. Zdravím Firefly, začnu vlídně a usměji se na ni. omlouvám se, že rušíme, ale hledáme Sunbowpawa. Ztratil se při výcviku. Děkujeme ti, že ses o něj postarala, my už ho zavedeme zpátky do tábora.

Sunbowpaw ♂ - 18. srpna 2013 19:47

Ve Fireflině pelechu (FF) Firefly mi řekne, že jsme a jejím území, což mě těší. Dodá to alespoň trochu bezpečí. doufám, že ví, co se tu děje a že se tu nepotulují žádní dvounožci. "Dobře, rád si odpočinu," řeknu Firefly s upřímnou úlevou a trochu rychleji vyrazím za ní, už chci ležet někde v mechu. Mlčky dojdeme až do jejího pelechu, kde se doslova zřítím na bok a protáhnu nohu. Potom mě Firefly podá nějaké bylinky, hrozně smrdí a vůbec se mi nechce je jí, ale jestli mi uleví od bolesti a potom budu moci lépe jít... Nakonec se přemluvím a s trochou prskání je sním. Firefl se začne starat o mojí nohu, tak se trochu natáhnu a položím hlavu. Jitrocel příjemně chladí, když ho přikládá na mojí nohu a tak začnu příst. Jak bych si teď přál, aby tu byla Needlefur, a nebo Lakefrost. Někdo kdo by mi pomohl, pohladil mě... Oddychuji pomaleji a pomaleji, jde na mě spaní. Cestou jsem překonal sám sebe a teď na mě padá únava z dlouhé cesty. Už jí jen přikývnu při odchodu a poté se vydám do říše snů. Přicházející záchranou výpravu již nezvládám spozorovat.

Pebblepaw ♀ - 18. srpna 2013 20:14

U pelechu učňů - přepadena Leafstormem Všimnu si, že jde Lefastorm ke mě. Musel si mě všimnout, musí vědět, že se tu schovávám. Určitě se na mě zlobí, že jsem s nimi nešla... Začala jsem zmatkovat a tak jsem se stáhla ještě víc do keře, aby ani ten čumáček nebyl vidět. Nakonec Leafstorm prošel kolem mě a šel dál. Spadl mě kámen ze srdce, že to muselo být slyšet až k hromadě s kořistí. Náhle na mě Leafstorm ze zálohy skočí. Kutálíme se někam pryč. Je všude kolem mě, ani nevím, co se děje, i když se snažím marně zorientovat. "Prosím, pust mě, prosím," zaúpím, když konečně popadnu dech. "Já jsem se bála, že po mě půjde to co odneslo Sunbowpawa," řekla jsem ve snaze omluvit, že jsem se schovávala. Konečně mě alespoň trochu ze sevření Leafstorm pustí, když si ale myslím, že jsem konečně svobodná, ubezpečí mě, že to tak jednoduché nebude, že se z jeho sevření musím dostat sama. Nejdřív se zkusím vysmeknout, ale potom znovu zaúpím: "Prosím, pust mě!"

Leafstorm ♂ - 18. srpna 2013 20:25
	Pebblepaw Prosím? odfrknu si a nepovoluji sevření. Myslíš si, že až- začnu, ale to vyhrkne něco o tom, že Sunbowpawa odnesli. Vmžiku seskočím z Pebblepaw a postavím se přímo před ní, zatímco ona se choulí strachem, já jsem ale až moc naštvaný a vyděšený na to, abych se o to staral. A co mi to tu vykládáš, co odneslo Sunbowpawa? Mluv!

Pebblepaw ♀ - 18. srpna 2013 20:42

Obležena Leafstormem Jak promluvím o Sunbowpawovi, Leafstorm mě pustí, naštěstí. Odběhnu od něho dál a choulím se v klubíčku. Nyní nejen, že se bojím, toho něčeho, co běhá po lese a unáší učedníky, ale i Leafstorma a na chvíli jako kdybych nevěděla, co je horší. "My byli jsme na tréningu... já, Lakefrost a Sunbowpaw... a Lakefrost se věnovala mě a Sunbowpaw lovil sám o kousek dál..." kotkám a mezi tím oddychuji. "No a najednou byl pryč... nemohli jsme ho najít... tak, tak jsme se vátili... a Lakefrost se staršími ho šla hledat... a já se bojím, co se mu stalo, jestli ho něco neodneslo."

Leafstorm ♂ - 18. srpna 2013 20:55

Pebblepaw To co Pebblepaw říká mě vážně vyděsí. Sunbowpaw se ztratil? Starší ho šli hledat? Co za šílenosti se tu děje? Šli lovit a něco odneslo Sunbowpawa... LINDENSTAR! A já. Měl jsem tam být. Potom by nemusela Lakefrost dávat pozor na oba. Jen jednu věc potřebuji vědět... Navenek se zklidním, snažím se nevyděsit Pebblepaw ještě víc než teď. Dobře. Tak mi odpověz na pár věcí. Proč za nimi šli starší, kdo všechno šel a proč jsi už místo starších nešla třeba ty s Blackgalem. Osobně bych učně nebral, ale lepší než starší. Není to tím, že bych vůči nim neměl respekt, ale je důvod, proč už jen odpočívají. Takhle jen ztratíme další, tak jako Sunbowpawa. A poslední otázka, šli jste trénovat na Jih nebo na Sever? A neříkala vám Lindenstar, že byste měli jít na jih?

StarClan - 18. srpna 2013 21:00

Pro Leopardhairs "Lidé přetvořili psy, aby se hodili k jejich vlastním účelům. Kočky jsou přesně takové jako před tisíci let." Marion C. Garrettyová V doupěti matek "Já nevím, děsí mě. Je přísný, stejně jako Deepblack," odpověděla ti Needlefur s připomínkou kočky, které se bála snad ještě víc, než Leafstorma. "Obdivuji tě, že z nich taky nemáš strach," dodá. Potom si z druhé kachny utrhla jednu honu a dala se také do večeře s tím, že ti i druhou kachnu nechala k dispozici "Když budeš mít ještě hlad, tak si vezmi. Kdyžtak skočím ještě pro další," řekne ti a dál se cpe stehnem, a potom počká až ty dojíš. Když se tak stane, dojí zbytek kachny a následně si začne mýt obličej a hlavně tlamičku.

Pebblepaw ♀ - 18. srpna 2013 21:15

S Leafstormem - to bude bolet. Vypadá to, že se Leafstorm uklidňuje, nebo alespoň, že na mě v příštím okamžiku neskočí, což je příjemný posun v před. Jen se bojím další otázky. Bojím se ho a bojím. Proč jsem nemohla dostat za učitele třeba Moonfanga? "Nikdo jiný v táboře nebyl. Šla Warsong, Greypelt a Lakefrost a brali s sebou i tu malou od dvojnožců," odpověděla jsem mu rychle na příjemnější část otázky. A bylo na čase přiznat barvu, i když jsem se bála. Lezlo to ze mě jako z chlupaté deky. "Měla jsem strach..." řeknu potichounku a jsem připravena na Leafstormův útok. "Byli jsme na severu," odpovím jako samozřejmě jště ve stále stejné rádoby obranné poloze. "Ne, Lindenstar s námi nemluvila," odpovím a doufám, že už mě Leafstorm propustí.

Leafstorm ♂ - 18. srpna 2013 21:47

S Pebblepaw -> U Lindenstar Mohl jsem si to myslet. Jasně, že mě nikdo neposlouchal, jasně že naše Lindenstar, která neví ani na které straně slunce zapadá, je poslala přesně tam. A jasně že Warsong sebou vzala starého hluchého Greypelta, kotě a chtěla vzít i další prakticky kotě, jen s jedním válečníkem. Co si mysleli? Vypadám rozladěně, potom si ale všimnu, jak vystrašeně vypadá a uklidním se. Mělas strach? zeptám se jí a pousměji se. Jen blázni nemají strach. Ale nesmíš se jím nechat ovládat. To tě zabije o mnoho spolehlivěji, než kterákoliv zrůda. Hodím zamyšlený pohled k doupěti Lindenstar a prohodím k Pebblepaw. Na to je ale ještě čas. Zatím se jdi najíst, přinesli jsme kořist a pochybuji, že vy jste v tom spěchu nějakou měli. Zažila jsi toho dneska už dost, s trochou štěstí se ti čtyři vrátí v pořádku i se Sunbowpawem. Jak se říká, odvážným a hlupákům vždycky osud přál. A oni jsou zjevně obojí. A neboj, zítra už budeme trénovat mi dva, už tě takhle neopustím jako dneska. řeknu k Pebblepaw (ať už jí ta poslední věc potěší nebo ne) a nechám jí, ať si jde k hromadě s kořistí, já zatím vykročím k doupěti Lindenstar, vztek se ve mě znovu začíná zmítat. Ta hloupá... pitomá... Vlezu přímo dovnitř, je mi jedno, co tam Lindenstar dělá. Vejdu tam, zlostně si ji měřím a vypadám asi jako Bramblestar, když se díval na Deepblack. Zdravím Lindenstar. Asi tě ruším, ale upřímně řečeno je mi to jedno. začnu na ni mluvit s hrozivým podtónem. Jen bych se tě chtěl zeptat, už víš, co se stalo s naším Sunbowpawem? A kdo se ho vydal zachránit? Mohla bys mi vysvětlit, jestli jsou pro tebe moje varování jen bláznivé řeči? zeptám se jí klidně, zdvořile, s podtónem, že jestli mě odpověď nepotěší, tak něco uvidí. Jestli totiž ne, tak se ztratil na Severu, šli ho hledat starší a to kotě Shadow doprovázeni jen Lakefrost a pokud hned nevyšleš za nimi válečníky, s největší pravděpodobností narazí na to samé, na co i Sunbowpaw. Ovšem nevím, jakou by to mělo cenu, když ani nevíme, kam přesně šli. A Pebblepaw nás asi moc nenasměruje. Ale aspoň by ses mohla snažit.

Leopardhairs - 18. srpna 2013 23:06

soukromá zpráva od Leopardhairs pro Školka a u hromady s kořistí Odpověď Needlefur nakonec je o hodně nudnější, než jsem čekala. Naštvaně si odfrknu a pokračuji v jezení své kachny. Není čeho se bát. odpovím Needlefur, i když to co se týče mě není tak docela pravda. Já se jicha taky bojím a hodně. Deepblack, Leafstorma, Moonfanga, té staré Warsong, která ještě stále má drápy. I starý Greypelt dokáže být hrozivý, když zrovna náhodou nespí. Ale já, i když se jich bojím, v tom strachu nežiji pořád a jdu na to chytře. To mě odlišuje od takové padavky jako Needlefur. Ale vážně, Deepblack, je vůbec živá? A ta Warsong, jak přišla k těm zraněním, brr, nechci vidět její soupeře, určitě s ní nechci bojovat. NE přímo a sama. Na to mám jiné. Škoda že ji Scarstar nevyhodil z klanu jako nepotřebnou, na konci o tom začal i uvažovat. O mém nápadu. Samozřejmě sním celou svou kachnu, ten kus té druhé ale Needlefur laskavě nechám. Zatímco ale jím, Needlefur si po umytí na chvilku lehne do kouta a usne, jak má po večeři ve zvyku. A já mám stále hlad. Prý "kdyžtak přinesu další", to si myslí, že se tam mám plahočit sama? pomyslím si a chystám se Needlefur probudit, potom si ale uvědomím, že jí by to stejně trvalo dlouho, ještě by zabloudila a na zpáteční cestě by se dala do řeči s každým kdo není Deepblack nebo Leafstorm. Jestli něco chci pořádaně, musím si to udělat sama. rozzlobím se a na cestě pryč Needlefur schválně šlápnu na ocas, ta se ale jen překulí a chrní dál. Než ale vyjdu ze školky, zaslechnu hlasy, Leafstorma a jedné té malé chlupaté koule, která se narodila Needlefur, tu Pebblepaw, nebo jak se teď jmenuje. Zůstanu stát ve školce a tajně je odposlouchávám, není to ani těžké. Takže ten Needlefuřin synek se ztratil, ta malá byla pateticky nemožná a vyslala místo sebe ty staré vykopávky (prosím, ať se Warsong nevrací), protože se bála, a vůbec je jako budoucí válečník k ničemu. odfrknu si pohrdáním a když uslyším, že se rozejdou, vyjdu chvilku za nimi ze školk.y Vydám se k hromadě s kořistí, která je od školky a doupat trochu dál, spíše blíže vchodu. Takové privátní místo, kde máme klid na jezení a nejsme přímo uprostřed klanového shonu. Pokud tedy nejste tak důležití jako já a jídlo vám nepřinášejí. Tam si ale všimnu toho malého kotěte. Toho malého prcka Needlefur, toho menšího. Pche, břídilové. Moje koťata budou mnohem hezčí a silnější než tyhle nanichodné koule chlupů. Ale co to? ONA JÍ Z HROMADY S KOŘISTÍ, KDYŽ JSEM JÁ JEŠTĚ NEDOJEDLA? MÁ JÍST POSLEDNÍ!!! Jen počkej, já ti dám. I za tu druhou a za to, jak otravná, nemožná a k ničemu si. odfrknu si. Ano, vím o tom. Zatím ani nic nechytila, Needlefur to zaslechla a hodně se tím trápila. Já jí samozřejmě utěšila jako dobrá "přítelkyně". Ale tohle budižkničemu potřebuje lekci. Rychle se rozhlédnu, abych se ujistila, že tu nikdo není. A ano, vážně, tábor je prázdný, všichni jsou buď zalezlí v doupatech nebo pryč a tohle místo je dostatečně odlehlé na to, aby mě nikdo nerušil. Vidím, jak tam Pebblepaw očuchává nějakou myš a chystá se do ní kousnout. Zdravím, "Pebblekit". přijdu k ní a oslovím jí jejím kotěcím jménem, jakoby to nebyla jedna z nejhlubších urážek v klanu. Jak se má naše koťátko? Víš, že nejdříve mají jíst matky a starší, učni až poslední? Je to v kodexu. přijdu k ní a zavrčím na ní. Starší ještě nejedli a já také ještě nejsem hotova. Starší jsou pryč a hledají tvého bratra, který se ztratil jen kvůli tobě. A ty jsi tak slabá a ty jsi jen sprostý zbabělec a tvůj bratr je ti ukradený. Proto tam necháváš jít chromou kočku. mluvím k ní posměšně a tiše, tak aby mě slyšela jen ona. Rychle jí vytrhnu myš z tlamy a silně jí udeřím packou tak, aby ji to bolelo co nejvíc, můj pohled ale říká, že jestli jen cekne, tak se stane něco hrozného. Jsi jen malá chlupatá sobecká koule, co si myslí, že je kotě. Nic nedokážeš. Řekni mi, co jsi dneska udělala, co jsi dneska ulovila, že si zasloužíš najíst? Nic. zasyčím k ní posměšně. Ty si nezasloužíš nové jméno. Jestli se Sunbowpawovi něco stane, je to jen tvoje vina. řeknu jí, ačkoliv mi je upřímně jedno, co se mu stane a je mi jedno, čí je to vina. Tohle kotě mě ale hrozně naštvalo a je to jen malý hnusný hnid, který nic nedělá. Dám jí další ránu, pak další a další, nepoužívám ale drápy. Skočím na ní a přitlačím jí k zemi, abych ji ztlumila a drtím ji pod svou vahou. Ztichni! Jsi jen malý hnid a nic jiného. Jen hnusný malý zabírač místa. Trochu z ní slezu, ale stále jí tvrdě přidržuji packou k zemi. Přiblížím svůj obličej k jejímu, takže si hledíme přímo jeden na druhou. Kdyby ve starém klanu, když ještě velel Scarstar byl takový patetický učedník a kotě k ničemu, už by tě Scarstar sám zakousnul. Bohužel, Lindenstar je na to moc měkká. Ale proč myslíš, že máš za učitele zrovna Leafstorma? Je to zrůda. Jeho první učedník zmizel a potom se vrátil, slepý a šíleně zraněný. Ale ty se nedostaneš ani tak daleko. Tebe vyhodí z klanu, jako příživníka. A tam venku tě sežere nějaká liška a to bude správný konec pro tebe. Mé oči září hněvem a nenávistí, přiblížím svou hlavu k její tak, že se už dotýkáme čumáky, druhou volnou packou jí silně udeřím přes záda. Tak mi řekni, ty jeden hlupatý hnide, myší mozku a liščí srdce. Řekni mi, Pebblekit, je to pravda, že? Odpověz mi, ty jeden hnusný vřede na tváři klanu. Je to tak? Budu se těšit, až tě konečně vyhodí z klanu. šeptám k ní a stále jí držím, chci, aby něco řekla, tahle jedna otravná koule. Tuhle budeme také muset vyhodit z klanu, spolu s tou druhou, agresivní Shadow a Warsong. Odpověz mi. Nemáš právo na nic. Souhlasíš?

Firefly ♀ - 19. srpna 2013 16:16

Výprava. Len čo vyjdem z pelechu a pustím sa smerom ku klanu, zaňuchám na svojom území nejasne cudzie pachy, keďže vietor fúka doboku. Nemusím však ani dlho premýšľať a zaraďovať komu patria, lebo podivná skupinka sa mi zjaví rovno pred očami. Po ich slovách sa mi hneď potvrdí, že prišli hľadať Sunbowpawa. Warsong, Greypelt a nejaké neznáme mača? Nepatrne skloním hlavu a prekvapene pomykám fúzami. Trochu... cítiť z nej mačky z klanu, ale zdá sa mi, že na nej cítim aj... to bude to zatúlané mača, ktoré spomínal Blackpaw. Zamraučím na súhlas, že Sunbowpaw je u mňa. Ale prečo poslali hľadať ho starších? Prečo neposlali s nimi aspoň jedného bojovníka? Čo sa deje s klanom? Podľa toho čo hovoril Sunbowpaw, dvojnožci majú nejaké... neviem, či sú to živé bytosti, jednoducho majú niečo zlé... žeby to už napadlo klan? Ale Warsong a Greypelt nevyzerajú byť až taký strhaný aby sa stala taká katastrofa... Warsong, Greypelt, mladé mačiatko... Pozdravím ich najskôr oslovením, ...áno, našla som Sunbowpawa keď som bola na výprave. Má dosť zranenú nohu a je riadne vyčerpaný, ale samozrejme, idem poňho. Akurát som bola na ceste ku klanu, aby som niekoho našla a oznámila mu, že je v poriadku. Oboznámim ich aj s jeho stavom a obzriem sa cez plece. Zdá sa mi, že v prítmí sa nič nehýbe. Možno od vyčerpanie zaspal... Otočím sa ešte späť k dvom starším. Potrebujem vedieť čo všetko v klane vedia. Ako mačka samotárka vez informácii čo tu hrozí neprežijem... viem že v klane ma neprivítajú dva krát nadšene, ak im tam dva krát za dva dni len tak vbehnem, ale... chcem si zachrániť svôj vlastný život. A aspoň im poviem, že mi povedal Sunbowpaw, aby ho nemusela ešte viac stresovať tým, že to bude znova rozprávať.  Mohla by som ísť... s vami? Viem, že nie som vítaná, ale veľmi ma znepokojuje situácia, ktorá tu nastala a veci, ktoré som videla ďaleko na severe, kde som našla Sunbowpawa. Nemôžem chcieť inofrmácie od vás, keďže bez súhlasu Lindenstar mi asi nemôžete nič povedať, tak sa chcem spýtať priamo jej. Potom hneď odídem, sĺubujem na hviezdny klan. Hovorím pokojne, ale vidno na mne rozrušenie zo zvratu udalostí za posledné dva dni. Aby som im dala čas na rozmyslenie, zacúvam k pelechu a šuchnem sa doňho, kde nájdem spiaceho Sunbowpawa. Ešte raz mu skontrolujem nohu a potom ho jemne šťuchnem ňufáčikom do boku. Ak sa nezobudí, zopakujem to. Prepáč že ťa hneď budím, ale prišli po teba maličký. Za chvíľku budeš doma. Poviem nežne a keď sa úplne zobudí, podopriem ho bokom, aby sa mohol o mňa oprieť a vykrivkať z pelechu. Zamierim s ním k starším a spýtavo sa na nich pozriem, ako sa rozhodli.

Greypelt - 19. srpna 2013 17:01

Firefly Firefly se na nás obrátí s prosbou, jestli by s námi mohla hít do tábora, zeptat se Lindenstar na pár věcí. Postarala ses o Sunbowpawa, zatímco jsme ho hledali, takže alespoň takto ti to můžeme oplatit. Navíc, řeknu trochu smutně Já a Warsong už máme svá nejlepší léta zasebou. Další válečnice se na cestu zpátky bude hodit. Kdyby náhodou. Pokud Warsong nemá žádné námitky, tak se poté co Firefly probudí Sunbowpawa vydávám na cestu zpět do tábora.

Warsong ♀ - 19. srpna 2013 17:32

S Firefly Takže stopovať som ešte nezabudla, pomyslím si posmešne na svoju vlastnú adresu, keď nám Firefly potvrdí, že Sunbowpaw je u nej. Už menej ma poteší správa, že je zranený. Hmm, lenže ako poznám Firefly, tá ho nenechala bez ošetrenia. Silvercare má na ňu ťažké srdce práve preto, že jej fušuje do remesla. V tejto chvíli som ale rada, že ho ošetrila práve naša suseda. Ak sa vrátia naši bojovníci, bude treba každého lístku, každého stebielka zo zásoby Silvercariných byliniek. Zároveň mi neujde zvedavý pohľad, s akým si nás Firefly premeriava. Nuž, starší neopúšťajú tábor často, len v naozaj ťažkých situáciách, a Firefly nie je hlúpa, ľahko si spočíta dve a dve. A podľa jej žiadosti, či môže navštíviť klan, má zrejme aj ona pár informácií, ktoré by nám nezaškodilo vedieť. Bude len dobre, ak nás odprevadí. Preto prikývnem a potom, čo prehovorí Greypelt, dodám: "Navyše ak je Sunbowpaw zranený, bude potrebovať pomoc. Ja mám dosť čo robiť sama so sebou, takže to zostáva na tebe a Greypeltovi. Poďme teda, v klane sa už o nás budú báť."

Moonfang ♂ - 19. srpna 2013 17:48

U Silvercare Na čistinku liečiteľa sa pomaly ale iste zliezajú všetci pošramotení bojovníci. Trochu prekvapene sledujem príchod Blackgala. Tomu sa čo stalo? Nevenujem sa mu však dlho, pretože Silvercare mi konečne odpovedala. Z jej odpovede som pochopil, že ona toho veľa nevie. Zato sa ozve Blackgale. Pri jeho slovách mi vstávajú chlpy na celom krku, pleciach, chrbáte, chvoste... všade. Mladý bojovník vyzerá skleslo a môj výzor tomu veľmi nepomáha. Upokoj sa, Moonfag... je s Warsong. Tá stará mačka dokázala prežiť stret s rysom, zvládne aj toto... nedopustí, aby sa jej niečo stalo. Prinútim sa vychladnúť a nahlas poviem: "Nič si nepokazil, Blackgale. Shadow by tu s tebou nebola ochotná zostať a starší síce majú svoje najlepšie časy za sebou, lenže sú skúsenejší ako my všetci dohromady. Navyše si nemohol nechať tábor bez ochrany. Bolo to ťažké rozhodnutie, ale správne. Sám váham, ako by som sa rozhodol v tvojom prípade." Poďakujem sa Silvercare za ošetrenie, a na ponuku maku odpoviem: "Dnes ešte budem potrebovať čistú hlavu, trochu bolesti vydržím." Skloním hlavu unavene na packy, vzápätí ju zdvihnem. Položil som si ju presne na miesto, kde ma pohrýzol môj protivník. Zamručím popod fúzy a uložím hlavu niekam, kde ma to nebude bolieť. Vzdychnem si a ticho sa modlím ku Hviezdnym. Už neviem ani vlastne za čo... za prežitie klanu? Za bezpečný návrat Shadow a starších? Za zachovanie nášho lesa? Niekedy vtedy som sa prepadol do ľahkej driemoty, s jedným uchom nastraženým, pre prípad, že by sa dačo zomlelo.

StarClan - 19. srpna 2013 21:31

Pro Rockfur „Za hezkou tvářičkou a pronikavým pohledem kočky se vždy skrývá cosi svůdného a záhadného, jakási skrytá exotická podstata, která sahá až kamsi do starověku k tajným kultům a černé magii.“ David Taylor V doupěti léčitele Oba kocouři rozhodně přikývnou a Feathershade zase odběhne. „I když určitě bych dovedl s Bramblestarem domluvit abychom ty a já na shromáždění nemuseli,“ řekne Willdflash větu určenou Blacktailovi, ale řekne jí tak nahlas, abys jí slyšel i ty. „Ale půjdem tam, když už jsme to slíbili,“ odpoví Blacktail. „To kvůli Bramblestarovi, nebo Feathershade?“ zeptá se Wildflash Blacktaila přičemž do něj jemně strčí. „No tak, žádné kočkování,“ okřikne je Moonthyme a konečně jde k tobě, aby tě ošetřil. „Stejně zbytečně slintají, tahle kočka by dokázala odmítnout i Bramblestara,“ řekne ti s úšklebkem. Vypadá to, že už ho jejich vychloubačné řeči také nebaví. Navíc si tak úplně nevymýšlí, proslýchá se, že by si z téhle pohledné mladé kočičky udělal Bramblestar rád družku. Zrovna, když tě Moonthyme ošetří a odejde do své spíže, vrátí se Feathershade a přinese ti ještě jednu myš. Položí ji před tebe a potichu řekne: „Předpokládám, že ti dva nenažranci všechno zblafli, tak jsem ti tady ještě něco přinesla.“ Dřív, než stihneš zareagovat, zase odejde.

Lindenstar ♀ - 19. srpna 2013 21:35

Pohroma jménem Leafstorm Odešla jsem do svého doupěte doprovázena Deepblack, potřebovala jsem s ní probrat otázku jejího bratra. Ona ho znala z nás všech nejlépe a nejen to, vrtalo mě hlavou jeho chování… On se na ní vrhnul, zaútočil na ní, protože prostě chtěl ublížit jí. Ne našemu klanu, ne mě ale jí. Vrhnul se přímo na ní, bez přemýšlení, bez zaváhání. „Co si myslíš o Bramblestarově nabídce,“ zeptám se nejdřív otázkou, která by jí neměla zaskočit. „Nevěřím mu ani fousy na čumáku, rozhodně tu nabídku nepřijímej,“ odpoví Deepblack rozhodně, to co jsem čekala. „Takže myslíš, že jeho nabídka je bouda,“ zeptám se, její přikývnutí mě potvrdí, to co si sama myslím. Nebyl by to dobrý krok. „Celý ten jeho útok se mi zdál podivný. Prosím řekni mi, nemá nějaký důvod chovat k tobě zášť?“ zeptám se jí na to, co mě tíží. „Také jsem o tom přemýšlela, ale myslím, že jediný důvod může být žárlivost. Určitě si brousil zuby na můj post,“ odpoví mi, načež mě projede mráz po zádech. Ano, ta doba, ten šílený chaos. V tu dobu jediný válečník, na kterého jsem se mohla spolehnout, byla právě ona. Byla mladá a hlavně moje učednice. Nevím, jestli jsem udělala dobře, jediné mé rozhodnutí o kterém pochybuji. Každopádně své činy si neseme s sebou. „Já vím, ale tenkrát…“ začnu větu, kterou však nestihnu dokončit, jelikož do mého doupěte vtrhne Leafstorm. Kdyby neměl chlupy, řekla bych celý rudý vztekem. Nadechnu se pro odpověď na jeho otázku o blázivých řečech. To ti mám jako odpovědět ano, aby ses ještě víc rozzuřil. „Ne, nejsou, ale dokud se neobjevila hrozba dvounožců, netušila jsem jak velké nebezpečí tam je. A potom už nebyl čas je jít varovat,“ odpovím mu, doufaje, že ho tím nerozčílím ještě víc. Potom se rychle otočím na Deepblack, snad abych věděla, jestli od ní můžu čekat podporu, ale ta kouká úplně zmateně. Netuší, která bije. Potom, co Leafstorm začane vysvětlovat, co se stalo, přemýšlím jsem co odpovědět. Náhle jeho slova zní tak urgentně. Blackgale to řekl, že jsem měla pocit, že mají starší vše pod kontrolou, Leafstorm ovšem mluví velmi rozrušeně. Potom, co vše vypoví, točí se na mě i Deepblack. „Cože? Sunbowpaw se ztratil? A my tu jen tak sedíme a večeříme?“ vyhrne rozčíleně. „Leafstorm má pravdu, měli bychom se okamžitě vydat starším na pomoc s hledáním,“ řeke a v rychlosti se podívá na Leafstorma. „Dobře, vyražte oba, vydejte se po stopě starších, ta bude čerstvější a líp se budou stopovat, navíc by měli být na Sunbowpawově stopě a potom je pošlete zpátky do tábora a spolu s Lakefrost hledejte dál,“ odpovím a sleduji, jestli nejsou nějaké námitky.

Deepblack ♀ - 19. srpna 2013 21:36

V doupěti vůdkyně – Nepříjemný rozhovor rychle u konce. Jsem trochu nervózní z toho, co chce Lindenstar rozebírat, něco mi říká, že bude chtít debatovat o Brambleblazovi, což mě děsí. Nechci o něm mluvit, i když bych jí měla varovat, aby mu nesedla na lep, ale přeci by sama nebyla tak hloupá. Její první otázka je naprosto očekávatelná, nejraději bych jí řekla pěkně od srdce, že je to, to a to, ale to by se neslušelo a už vůbec ne při jídle. „Nevěřím mu ani fousy na čumáku, rozhodně tu nabídku nepřijímej,“ odpovím a zakousnu se do čerstvého masa, hned jak polknu, můj žaludek radostně zazpívá. Fuj, to jsem měla hlad! Dál jen přikyvuji, jelikož mám plná ústa masa a nehodlám je jen pro odpověď ano nechávat prázdná. Až otázka, co jsme si provedli, mě donutí ztěžka polknout a zamyslet se nad odpovědí. Přeci jí nemůžu říct, že udělala chybu, když mě jmenovala svojí zástupkyní. „Také jsem o tom přemýšlela, ale myslím, že jediný důvod může být žárlivost. Určitě si brousil zuby na můj post,“ odpovím a podívám se na podlahu. A Lindenstar mé jmenování bylo až příliš nápadné, příliš. Bojím se, že výslech bude pokračovat, musela bych jí říct o jeho žárlení i o naší hádce krátce před tím, než odešel. Jenže než stihne dokončit větu, vtrhne do jejího doupěte Leafstorm. Nikdy bych si nemyslela, že tomuto kocourovi budu za něco vděčná. Neprotestuji tedy kvůli jeho nezdvořilosti a nechám ho vykecat, očividně má s Lindenstar nevyřízené účty. Jak ale začne vykládat o Sunbowpawovi začne mi docházet, co se stalo. Projede mnou blesk. Sunbowpaw se ztratil? Nevěřím vlastním uším. „Cože? Sunbowpaw se ztratil? A my tu jen tak sedíme a večeříme?“ vyhrknu, když jsem konečně překonám překvapení. „Leafstorm má pravdu, měli bychom se okamžitě vydat starším na pomoc s hledáním,“ dodám a podívám se na Leafstorma. Neměl by protestovat, v podstatě jsem podržela. Potom už si jen vyslechnu Lindensařiné pokyny, přikývnu a čekám jestli Leafstorm ještě něco řekne, nebo konečně vyrazíme.

Sunbowpaw ♂ - 19. srpna 2013 22:36

U Firefly Zdál se mi sen, tak krásný a tak krátký. Ležel jsem u své maminky, myla mě něžně na hlavičce a při tom jsem ještě stíhala škádlit sestřičku konečkem svého ocásku. Náhle do mě něco šťouchlo a znova, znova. Uvědomil jsem si že to do snu nezapadá a bohužel toto uvědomění přišlo spolu s probuzením. Nejdřív jsem se trochu lehl, když jsem spatřil Fireflinu tvář, snažil jsem se i vyskočit, ale jak jsem ucítil bolest nohy, uvědomil jsem si, co se stalo a kde jsem. "Já... asi jsem usnul," řekl jsem, hned jak jsem si zpátky sedl. Její další slova mě však vymrštila zase na nohy. "Přišli pro mě? Opravdu a kdo?" vstal jsem, jako kdybych vypil nějaký zázračný nápoj, a vykulhal z doupěte ven. Před ním jsem uviděl starší, to nové kotě a... a svojí učitelku! Hned jsem k ní přiskočil. "Lakefrost, Lakefsrost, já jsem rád, že tě vidím. Já, já se omlouvám, že jsem utekl, ale potom, potkal jsem dvojnožce a..." začnu vysvětlovat, ale ona mě zastaví, ať šetřím dechem i silami a přijde mě obejmout. "Firefly, vím, že jsi mi říkala, že bych měl ležet, ale už chci jít domů. Já ten zbytek cesty zvládnu vím to," řeknu, jelikož mám momentálně pocit, že mám více síly, než celý dnešní den.

Firefly ♀ - 20. srpna 2013 14:57

Na ceste. To  nevadí, si unavený. Utišujem ho, keď sa po zobudení zľakne. Nečudujem sa mu, asi ešte je trochu stratený po tých udalostiach a v spánku na to zabudol. Poď sa pozrieť sám. Zamraučím spokojne. Je mi jasné že Lakefrost aj Sunbowpaw budú omnoho pokojnejší, keď sa naozaj zbadajú. A naozaj, akoby to kocúrikovi dodalo sily, hneď sa rozhovorí a zrazu vyzerá úplne svieži. Prekvapí ma, že sa na mňa obráti s akousi žiadosťou o povolenie, či môže ísť domov. Verí mi, keď to povedal. Akoby som nebola len cudzia mačka, ktorú pozná len jeden deň. ALe zachránila som ho, to bude tým. Odprevadím vás, rozhodne ti bude najlepšie keď budeš naspäť v klane. Pri svojich. Uistím ho, potom sa pozriem na ostatných či sú pripravený a vyrazíme s menšími prestávkami späť, odkiaľ prišli starší. Idem vedľa Sunbowpawa, aby som ho mohla podoprieť ak bude treba a dávam pozor na jeho zranenú nôžku. Tesne pred tým, ako prídeme k vstupu do tábora, sa tam vynorí Deepblack...a Leafstorm. Pozastavím sa. Greypelt a Warsong mi síce dovolili ísť s nimi, ale...je mi jasné, že Leafstormovi by to ako povolenie na vstup nestačilo. Ale nakoniec...Deepblack je Lindenstarina zástupkyňa. Môžem sa porozprávať aj s ňou. Najskôr sa však otočím k Lakefrost. Tu sa s vami asi budem musieť rozlúčiť... odvedieš ho za Silvercare? Nohu som mu síce ošetrila a upevnila, ale určite ho bude chcieť vidieť. A povedz jej prosím, že som mu už dala bylinky na upokojenie, tak ak by mu chcela dať mak tak s mierou...aby to nebolo naňho moc.  Poprosím ju a otočím sa na dvojicu vo vchode. Uf, hlavne s pokojom. Zdravím. Deepblack, mohla by som s tebou hovoriť? V podstate ak uznáš za vhodné, môže tu zostať aj Leafstorm...  Poviem im, aby mi hneď nezmizli v tábore a čakám, či ma vypočujú alebo moju žiadosť zamietnu.

Leopardhairs - 20. srpna 2013 23:31

Školka a u hromady s kořistí Odpověď Needlefur nakonec je o hodně nudnější, než jsem čekala. Naštvaně si odfrknu a pokračuji v jezení své kachny. Není čeho se bát. odpovím Needlefur, i když to co se týče mě není tak docela pravda. Já se jich taky bojím a hodně. Deepblack, Leafstorma, Moonfanga, té staré Warsong, která ještě stále má drápy. I starý Greypelt dokáže být hrozivý, když zrovna náhodou nespí. Ale já, i když se jich bojím, v tom strachu nežiji pořád a jdu na to chytře. To mě odlišuje od takové padavky jako Needlefur. Ale vážně, Deepblack, je vůbec živá? A ta Warsong, jak přišla k těm zraněním, brr, nechci vidět její soupeře, určitě s ní nechci bojovat. NE přímo a sama. Na to mám jiné. Škoda že ji Scarstar nevyhodil z klanu jako nepotřebnou, na konci o tom začal i uvažovat. O mém nápadu. Samozřejmě sním celou svou kachnu, ten kus té druhé ale Needlefur laskavě nechám. Zatímco ale jím, Needlefur si po umytí na chvilku lehne do kouta a usne, jak má po večeři ve zvyku. A já mám stále hlad. Prý "kdyžtak přinesu další", to si myslí, že se tam mám plahočit sama? pomyslím si a chystám se Needlefur probudit, potom si ale uvědomím, že jí by to stejně trvalo dlouho, ještě by zabloudila a na zpáteční cestě by se dala do řeči s každým kdo není Deepblack nebo Leafstorm. Jestli něco chci pořádně, musím si to udělat sama. rozzlobím se a na cestě pryč Needlefur schválně šlápnu na ocas, ta se ale jen překulí a chrní dál. Než ale vyjdu ze školky, zaslechnu hlasy, Leafstorma a jedné té malé chlupaté koule, která se narodila Needlefur, tu Pebblepaw, nebo jak se teď jmenuje. Zůstanu stát ve školce a tajně je odposlouchávám, není to ani těžké. Takže ten Needlefuřin synek se ztratil, ta malá byla pateticky nemožná a vyslala místo sebe ty staré vykopávky (prosím, ať se Warsong nevrací), protože se bála, a vůbec je jako budoucí válečník k ničemu. odfrknu si pohrdáním a když uslyším, že se rozejdou, vyjdu chvilku za nimi ze školky. Vydám se k hromadě s kořistí, která je od školky a doupat trochu dál, spíše blíže vchodu. Takové privátní místo, kde máme klid na jezení a nejsme přímo uprostřed klanového shonu. Pokud tedy nejste tak důležití jako já a jídlo vám nepřinášejí. Tam si ale všimnu toho malého kotěte. Toho malého prcka Needlefur, toho menšího. Pche, břídilové. Moje koťata budou mnohem hezčí a silnější než tyhle nanichodné koule chlupů. Ale co to? ONA JÍ Z HROMADY S KOŘISTÍ, KDYŽ JSEM JÁ JEŠTĚ NEDOJEDLA? MÁ JÍST POSLEDNÍ!!! Jen počkej, já ti dám. I za tu druhou, tu Shadow, a za to, jak otravná, nemožná a k ničemu si. odfrknu si. Ano, vím o tom. Zatím ani nic nechytila, Needlefur to zaslechla a hodně se tím trápila. Já jí samozřejmě utěšila jako dobrá "přítelkyně". Ale tohle budižkničemu potřebuje lekci. Rychle se rozhlédnu, abych se ujistila, že tu nikdo není. A ano, vážně, tábor je prázdný, všichni jsou buď zalezlí v doupatech nebo pryč a tohle místo je dostatečně odlehlé na to, aby mě nikdo nerušil. Vidím, jak tam Pebblepaw očuchává nějakou myš a chystá se do ní kousnout. Zdravím, "Pebblekit". přijdu k ní a oslovím jí jejím kotěcím jménem, jakoby to nebyla jedna z nejhlubších urážek v klanu. Jak se má naše koťátko? Víš, že nejdříve mají jíst matky a starší, učni až poslední? Je to v kodexu. přijdu k ní a zavrčím na ní. Starší ještě nejedli a já také ještě nejsem hotova. Starší jsou pryč a hledají tvého bratra, který se ztratil jen kvůli tobě. A ty jsi tak slabá a ty jsi jen sprostý zbabělec a tvůj bratr je ti ukradený. Proto tam necháváš jít chromou kočku. mluvím k ní posměšně a tiše, tak aby mě slyšela jen ona. Rychle jí vytrhnu myš z tlamy a silně jí udeřím packou tak, aby ji to bolelo co nejvíc, můj pohled ale říká, že jestli jen cekne, tak se stane něco hrozného. Jsi jen malá chlupatá sobecká koule, co si myslí, že je kotě. Nic nedokážeš. Řekni mi, co jsi dneska udělala, co jsi dneska ulovila, že si zasloužíš najíst? Nic. zasyčím k ní posměšně. Ty si nezasloužíš nové jméno. Jestli se Sunbowpawovi něco stane, je to jen tvoje vina. řeknu jí, ačkoliv mi je upřímně jedno, co se mu stane a je mi jedno, čí je to vina. Tohle kotě mě ale hrozně naštvalo a je to jen malý hnusný hnid, který nic nedělá. Dám jí další ránu, pak další a další, nepoužívám ale drápy. Skočím na ní a přitlačím jí k zemi, abych ji ztlumila a drtím ji pod svou vahou. Ztichni! Jsi jen malý hnid a nic jiného. Jen hnusný malý zabírač místa. Trochu z ní slezu, ale stále jí tvrdě přidržuji packou k zemi. Přiblížím svůj obličej k jejímu, takže si hledíme přímo jeden na druhou. Kdyby ve starém klanu, když ještě velel Scarstar byl takový patetický učedník a kotě k ničemu, už by tě Scarstar sám zakousnul. Bohužel, Lindenstar je na to moc měkká. Ale proč myslíš, že máš za učitele zrovna Leafstorma? Je to zrůda. Jeho první učedník zmizel a potom se vrátil, slepý a šíleně zraněný. Ale ty se nedostaneš ani tak daleko. Tebe vyhodí z klanu, jako příživníka. A tam venku tě sežere nějaká liška a to bude správný konec pro tebe. Mé oči září hněvem a nenávistí, přiblížím svou hlavu k její tak, že se už dotýkáme čumáky, druhou volnou packou jí silně udeřím přes záda. Tak mi řekni, ty jeden chlupatý hnide, myší mozku a liščí srdce. Řekni mi, Pebblekit, je to pravda, že? Odpověz mi, ty jeden hnusný vřede na tváři klanu. Je to tak? Budu se těšit, až tě konečně vyhodí z klanu. šeptám k ní a stále jí držím, chci, aby něco řekla, tahle jedna otravná koule. Tuhle budeme také muset vyhodit z klanu, spolu s tou druhou, agresivní Shadow a Warsong. Odpověz mi. Nemáš právo na nic. Souhlasíš? skoro k ní křiknu, ale hned se zase uklidním. Nechci, aby se sem seběhl celý klan. Náhle mě ale napadne skvělá lež. Možná je to tím, že tvůj otec není žádná klanová kočka, ale jen nějaký pitomý mazlík. Ano, Sunbowpaw není tvůj bratr. Jste jen poloviční sourozenci. Proto je on dobrý a kompetentní, ty jsi ale hloupá nula, mazlíku. Ano, jsi mazlík. zachechtám se a začnu do Pebblepaw schoulené ve vzlykajícím klubku znovu bušit, ten její strach mě dokáže jen víc naštvat. Je mi špatně jen z toho, jak tě vidím. Zbabělec. Hlupák. Zrádce. Mazlík. zasyčím a plivnu na Pebblepaw. Jestli tě ještě někdy uvidím, že si bereš něco k jídlu z klanové hromady, tak si mě nepřej. Ty klan vyžírat nebudeš! zasyčím, to si ale všimnu, že u vchodu pár koček je. Sakra, snad si ničeho nevšimly. Ale vážně, jaká je na to šance? Mysli, Leopardhairs, mysli!

Pebblepaw ♀ - 26. srpna 2013 21:18

U hromady s kořistí (LfS, LH) Už, už se bojím nejhoršího, že mě Leafstorm rozcupuje, ale dle jeho pohledu tuším, že by raději rozcupoval naší vůdkyni. Nakonec mi odpoví až překvapivě smířlivě. Přikývnu, abych dala najevo, že jeho sova plně poslouchám a pokusím se jimi řídit. Pokusím… Nakonec mi dokonce dovolí, abych se navečeřela. „Děkuju,“ pípnu a Leafstorm doslova odběhne pryč, ještě se za ním ohlídnu. To bylo o fous… a zvláštní, že mi nic neudělal. Podívám se na hromadu s kořistí a vyberu si menší myš, popadnu jí do úst a chystám se odejít na nějaké klidnější místo, nejlépe do pelechu učňů, ale zrovna v tu chvíli před sebou uvidím tu těhotnou matku… Leopardhairs. Jak uslyším její posměšný pozdrav, jen mi to v hrdle zavrčí, ani nevím, jak se to stalo. Slyším její další slova a po celém těle se mi ježí srst, jde proti mně a já couvám. Opravdu se bojím, ani nevím proč. Jen blázni nemají strach, ale nesmíš se jím nechat ovládat… vyběhne mi na mysl a tak se jen na chvíli vzmůžu na odpor a řeknu: „Leafstorm mi dovolil najíst se.“ Její další slova však veškerou mojí odvahu odeženou, zasáhne do bolestivého místa. Ani se nestačím rozkoukat a vytrhne mi myš z tlamy a potom mě začne mlátit. Na její slova nedbám, jen se snažím packami bránit. Docela to jde, dokud mě nepovalí na zem a nezalehne mě. „Pusť mě, prosím pusť mě,“ škemrám, ale není mi to nic platné. Konečně ze mě sleze, ale jak na mě kouká, děsí mě, možná bych raději kdyby mě opět zasedla, než hledět jí do tváře. „To není pravda, ne,“ řkenu na její slova o Leafstormovi, nemůžu nechci tomu věřit. Dál mě uráží, ale mě je to jedno, já už jen chci, aby mě pustila, aby byl všemu konec, bojím se jí strašně moc. „Pusť mě, prosím,“ dál škemrám. „Ano, souhlasím,“ řeknu rezignovaně, už mě je všechno jedno, chci jen a pouze, aby to přestalo, aby se tento zlý sen přehnal. Na její další slova již nereaguji, už nemám sílu se fyzicky ani slovně bránit. Schoulím se do klubíčka a pouze břečím, a tiše doufám, že mě jí Hvězdný klan nějakým zázrakem zbaví.

Leafstorm ♂ - 30. srpna 2013 00:15

Tábor - Lindenstar, Leopardhairs, Firefly... koho mám roztrhat jako prvního? Lindenstar vypadá, jako kdyby se po mích slovech probrala z transu, dokonce i Deepblack mě rozčileně podpoří. Jdeme, už tak jsme ztratili dost času. kývnu na Deepblack a vyjdu z doupěte Lindenstar, s ní v patách. Ještě ale mám v úmyslu se tam vrátit. Sotva ale vyjdeme z tábora, už naši "záchrannou výpravu" uvidíme na obzoru. Mají víc štěstí než rozumu. zabručím a uvolním kulhajícímu Sunbowpawovi cestu. Nemá cenu je teď zdržovat. Nepochybuji, že ho Lakefrost hned zavede k Silvercare. Co ale uvidím, přišla s nimi i Firefly. Hned se zase začne dožadovat pozornosti Deepblack a na její nabídku jen odfrknu. Nemusím být u všeho. Klidně si jdi přímo za Lindenstar, za těch pár hodin se tu toho nic moc nezměnilo. odpovím jí kousavě a projdu tunelem zpět do tábora za Greypeltem. Tam ale mou pozornost upoutá sténání ozývající se od hromady s kořistí. Starší si toho taky všimli, uši mají našpicované a hledají příčinu. A já jí najdu jako první. No to si ze mě... pomyslím si a pojme mě hrůza když vidím, jak LH mlátí a nadává Pebblepaw. Se zavrčením vystřelím jako blesk, jestli jsem byl dneska naštvaný, tak to bylo nic proti tomuhle. Prudce vrazím mezi Pebblepaw a Leopardhairs a odstrčím jí od Pebblepaw, až LH spadne na zem. Řekni mi, co tady děláš Pebblepaw! zařvu na ní, až to je slyšet na celý tábor. Napnu se, abych byl co největší a zaujmu ochranný postoj před Pebblepaw.

Deepblack ♀ - 30. srpna 2013 20:11

Výprava se ruší (hlavně FF) Vyběla jsem za Leafstormem z doupěte Lindenstar a zamířila rovnou ven z tábora. Není čas na zdržování... Zrovna jsem se ho chtěla zeptat, jestli má nějaký plán, jestli chce nejdřív nalézt starší a potom spolu s nimi postupovat dál, nebo hledat na vlastní pěst, když jsme téměř vrazili do starších v čele s Lakefrost, Firefly a ano, mají s sebou i Sunbowpawa. Naštěstí.... Velmi se mi ulevilo, načež jsem si nahlas zhluboka oddychla. Můžeme děkovat hvězdným! Dřív, než jsem se s výpravou stihla přivítat, nebo cokoliv říct, promluvila ke mě Firefly. Potom, co poslala ostatní za Silvercare, poprosila mě, jestli by se mnou nemohla mluvit. I když se její dotaz z půli obracel i na Leafstorma, ten jen odvětil, že ho není potřeba a odešel. Vlastně jsem tomu byla ráda, on dokázal kočku pěkně rozhodit a zrovna s Firefly se neměli v lásce. A s kým se on také má rád? "Jo, pojď se mnou," řekla jsem a poodešla od vchodu pryč, abychom ho neblokovaly. Ale počkat, někdo by měl říct Lindenstar, že Sunbowpaw je zpět. "Nechceš spíš mluvit s Lindenstar? Pokud se jedná o Sunbowpawa stejně bude chtít vědět, co se stalo," navrhla jsem a potom, co Firefly odpověděla jsme se vydaly za vůdkyní do jejího doupěte.

Leopardhairs - 06. září 2013 22:37

S Leafstormem, Warsong, Shadow... Sešlost u vchodu se naštěstí nedívá mým směrem, s trochou štěstí nás minou, takže se o ně přestanu zajímat. S odporem se podívám na Pebblepaw schoulenou v brečícím klubku. Už jsem chtěla odejít zpátky do školky, potom mě ale napadne, že bych jí mohla uštědřit poslední lekci, aby na to pamatovala. Vší silou do ní udeřím packou, až vykníkne, abych si vyžádala její pozornost Ať už uneslo Sunbowpawa cokoliv, přijde si to i pro tebe. Odtáhne si tě to pryč a všichni budou rádi, že se to tak stalo. Budou k tomu přihlížet s radostí. Nechala jsi Sunbowpawa napospas tomu monstru, i Needlefur tě za to bude nenávidět. zašeptám k ní a vysunu drápy. Jemně jí přejedu s vystrčenými drápy po zádech, abych ji vyděsila. A teď, aby sis tuto lekci zapamatovala... zašeptám a chystám se jí seknout drápy po zádech... Než ale vůbec stihnu svůj záměr uskutečnit, vrazí do mě nějaký neidentifikovatelný velký objekt řítící se asi rychlostí, jakou mají monstra na hromové stezce a já od Pebblepaw odletím o pěkný kus dál. Hned se postavím na nohy a odběhnu o kus dál, kdyby cokoliv to do mě vrazilo chtělo ještě pokračovat. A potom uvidím auslyším Leafstorma. Viditelně se zmenším, když si všimnu, že to zrovna on to na mě zaútočil. A možná i viděl můj malý "rozhovor" s Pebblepaw. Sakra, zrovna její učitel. Zrovna Leafstorm. Proč to nemohla být třeba Lakefrost, Blackgale nebo Needlefur? Ty bych dokázala snadno oblbnout. Nebo třeba Warsong, ta by s tím nemohla nic udělat, jen prskat s tou svojí nohou. Klidně bych jí utekla a tvrdila bych že je senilní nebo něco. Ale Leafstorm je jeden těch nejhorších možných koček, které se mohly nachomítnout. A jakoby naschvál se zdá, že není sám. No jasně, Warsong je tu a na náladě mi to jen ubere. I když před ní samotnou bych utekla a mohla bych se jí zdálky smát, jsem si ale jistá, že ať už by mi chtěla udělat cokoliv, Leafstorm nebo kdokoliv jiný by jí mě přidržel. Vážně se jí bojím. Nemáš se proč jí bát, je to stará vykopávka, nic. Opakuji si v duchu, ale nepomáhá to. Při pohledu na ni se zmenším ještě víc, Greypelta jen přelétnu pohledem (je to starý měkota, ten mi nic neudělá) a otočím se zpátky na Leafstorma. Co dělám? No, já... začnu vystrašeně koktat, potom se ale posbírám dohromady a začnu naštvaně (a i vyděšeně) vysvětlovat. Ten tvůj učeň porušil kodex válečníka a ještě mě odháněl pryč od hromady s kořistí, jako bych neměla právo se najíst a nadávala mi. Tak jsem jí dávala za vyučenou. Vážně, měl bys jí trénovat lépe. odseknu k němu, dívám se na něj rozrušeně a hrdě, jakobych se ho vážně nebála, ani jednoho z nich, uvnitř se ale třesu strachem. Zase je to jako když jsem ještě byla válečnice. Potřebovala, aby si s ní někdo od plic promluvil a vysvětlil jí, že se chová jako dvoutýdenní kotě. Támhleto... kývnu hlavou k té malé chlupaté kouli Shadow, která je u Warsong. ...by také potřebovalo lekci. A pořádnou. Možná ještě větší, než tahle drzá učednice. odfrknu si.

Warsong ♀ - 08. září 2013 19:33

Pri hromade s korisťou Keď sa vrátime konečne do tábora, som už unavená. Predsa len, mám svoj vek a na takéto prechádzky sa už necítim. Takže ešte raz: som unavená a hladná. Keď vo vchode stretneme Leafstorma s Deepblack, som skutočne rada, že je tu už konečne niekto ďalší, kto sa už postará jednak o Sunbowpawa ako aj o Firefly. Nechávam teda učňa aj s ryšavou susedkou v tlapkách zástupkyne a vydám sa smerom ku hromade s korisťou. Večer bude určite zhromaždenie, takže sa aj tak všetko dozviem. Zdvihnem hlavu a som svedkom skutočne zaujímavej scény. V tej chvíli popri mne preletí rýchlosťou útočiaceho sokola Leafstorm. Srsť vzadu na pleciach sa mi už ježí, keď pomalým, ale rozhodným krokom zamierim ku dejisku. Počúvam koktajúcu Leopardharis a cítim, ako sa do pachu strachu Peeblepaw primiešal pach strachu škvrnitej budúcej matky. Láskavo oblížem to klbko strachu pred mojimi packami a šťuchnem do nej ňucháčom. Peeblepaw je hrôzou polomŕtva, netuším, či ma vôbec dokáže vnímať. Z toho, čo vidím a cítim, mi je jasné, že tu niekto klame. Toto vydesené klbko pri mojich packách to nebude. Keď sa už oprela aj do Shadow, ktorá celý deň nebola v tábore a nikomu, a už vôbec Leopardharis, nič nespravila, vzkypí vo mne zlosť. "Leopardharis, drahá, načo sa takto strašne rozčuľuješ?" môj hlas je láskavý, niekde pod ním je cítiť hlboké, hrdelné vrnenie. Pokračujem ďalej: "Zastrašovanie a šikana slabých je tvoj koníček, ale mala by si s tým prestať, kým neporodíš. Tvojim malým to nerobí dobre. Potom, keď už budú mláďatá trošku odrastené, pokojne pokračuj, ale rátaj už s tým, že tam už nikto nebude brať ohľad na tvoj stav a dostaneš za všetko, čo si napáchala. Byť tebou, čo najrýchlejšie by som už zasa zostala tehotná. Bojovnícky život už aj tak nie je nič pre teba... nie že by dakedy aj bol." Počas môjho hovoru sa to hlboké vrnenie, ktoré by sa dalo spočiatku pokladať za pradenie, premenilo v nebezpečné vrčanie. No v posledných slovách je cítiť pohŕdanie a sklamanie. Áno, som sklamaná, že sa takáto mačka nachádza v našom klane. Skloním hlavu ku Peeblepaw a ticho jej poviem: "Tvoj brat sa vrátil. Neboj sa, trochu ho bolí noha, ale ináč je v poriadku."

Pebblepaw ♀ - 08. září 2013 21:29

U hromady s kořistí - zachráněna Leafstormem (LH, LfS, WS) Navzdory mým prosbám a vzlykům, Leopardhairs mě nepřestává napadat. Už se téměř začínám modlit k hvězdným za svojí spásu. Když se kdosi přiřítí jako bouře a zachrání mě. Zjištění kdo to je, mě velmi překvapuje. Leafstorm? Zachránil mě právě on? Vždyť on je on... čekala bych, že právě on mě v tom vykoupat. Jen ať se snaží... Teď mě opravdu překvapil. A po chvíli jsem se vzpamatovala a uvědomila si, co Leopardhairs říká. "Já... já si jen brala večeři, když jsi mě to dovolil," odpovím na svojí obranu ještě rozklepaným hlasem. Z pohledu na obě kočky jsem vyděšená. Leopardhairs, která mi ubližovala a Leafstorm, který se sice za mě postavil, ale celou dobu jsem se ho bála a tak i teď trochu strachu v mém kožichu zbylo. Navíc, komu uvěří... Opět jsem se stáhla do klubíčka a čekala, co bude, když najednou jsem ucítila jemné žďuchnutí čísi čumáku o mojí srst. Kdo to může být? Smrt, nebo spása? Opatrně se otočím. Warsong. Zjištění mé srdce potěší. Přísná, ale i tak hodná kočka. Její přítomnost mě o trochu víc uklidní. Poslouchám, co řekne, její první slova mě nepotěší, ale postupně cítím v jejím hlase vrčení a pohrdání Leopardhairs. Je na mé straně. Nakonec mi řekne, že se Sunbowpaw vrátil. "Opravdu, je tady?" zeptám se a opatrně se napřímím. Ano, zjištění, že se nic špatného nestalo, že přežil, že jsem nic nezkazila, mě natolik posílí. Dál ale pouze sedím vedle Warsong, která mě obhajuje a nehodlám se od ní hnout.

Leafstorm ♂ - 09. září 2013 20:17

U hromady s kořistí Leopardhairs se snaží být nebojácná a nad věcí, ale moc jí to nejde. Cítím z ní strach, line se z ní jako pach rozkladu z mršiny. A její slova mě jen ještě více rozzuří. Ale nedám to najevo. Navenek se uklidním a normálním, příjemným hlasem poznamenám. Leopardhairs, řekni mi jedno. Myslíš si, že jsme všichni úplně pitomí, nebo si to myslíš jen o mě? zavrčím na ni. Mezitím si všimnu Warsong, která oblíže Pebblepaw a začne ji uklidňovat. Na to se zatvářím trochu nesouhlasně Není přece malá, ale neudělám nic pro to, abych ji zastavil. Koneckonců, je vyděšená, aspoň jí to uklidní. Potom Warsong ještě prohodí pár slov k Leopardhairs. To že na ní bereme ohledy kvůli těhotenství je pravda. Kdyby nebyla těhotná, rozhodně bych k ní nebyl při svém zásahu tak "šetrný". Pokud máš nějaké problémy s mým učedníkem, jdi s tím za mnou nebo za Lindenstar. Ale rozhodně tu na ní neskákej a nemlať do ní hlava nehlava a nenádavej jí i kdyby byla sebevíc drzá. promluvím k ní chladně. Já jsem jí dovolil se najíst, jestli s tím máš problém, tak si to vyřiď se mnou. Nic ve válečnickém kodexu jsem tím neporušil. Válečníci už večeřeli a do školky jsem vám jídlo donesl já sám. Takže s tímhle na mě nechoď. vyprsknu najednou, zase je vidět, že jsem naštvaný. Když zmíní to, že by podobnou "lekci" potřebovala i ta koule chlupů Shadow, zběžně na zmíněnou kouli chlupů bez zájmu pohlédnu, poté znuděně pohlédnu na Leopardhairs a naši mladou matku zatlačím až dozadu k hromadě s kořistí, do které až skoro spadne. Jestli jěště někdy udělíš nějakou ze svých "lekcí" nějakému kotěti či učedníkovi, ať už to bude Pebblepaw, Sunbowpaw nebo třeba ta Moonfangova Shadow, dostaneš lekci ode mě. Pořádnou. Věř mi, to jaks mlátila Pebblepaw proti tomu nebude nic. Rozumíš? zasyčím na ni a strčím do ní tak, že se do té hromady nakonec spadne. Krátká srst se mi ježí a z očí dští jen zloba. A teď zmiz! zasyčím na ní.

Leopardhairs - 09. září 2013 22:35

Leafstorm a Warsong jsou na mě zlí Schoulím se skoro až na zem, když do mě začne Warsong nadávat, se strachem přijde ale i zlost. Jak se ta stará rašple opovažuje vůbec ke mě takhle mluvit? Prý že jsem jako válečnice za nic nestála? Nedá mi to a zasyčím na ni. To už se do mě ale pustí Leafstorm. Strachy se choulím, zatímco mě zatlačí ke hromadě s mršinami a nakonec i do ní. Vážně chci utéct, jak mi řekl. Potom si ale něco uvědomím. Oni mi vlastně nemohou nic udělat, jsem matka a mám mladé! Proč jsem se jich kdy bála? I ta rašple to tak říkala. Nové zjištění mi vlije krev do žil. Tatam je strach, důstojně (jak moc to jde) se vyškrábu z hromady mršin a namířím si to k Warsong, které sladkým hláskem odpovím. Drahá Warsong, děkuji ti za tvé doporučení. Myslím, že o tom pouvažuji, přecijen, každý tupec dokáže chytit myš ale jen velice speciální kočky dokáží přivést na svět a vychovat dobrá a šikovná koťata. Taková, která hned neumřou. Kde jsou vlastně tvá koťata, Warsong? Vždycky jsem je chtěla poznat. Asi umřeli tehdy na ten zelený kašel, co? Strašná tragédie. A tragédie oddělují zrna od plev. promluvím k ní sladce s falešným soucitem. Slyšela jsem, že kdysi byla matka, tak snad to co říkám zasáhne do citlivého místa. Ano, tvůj bratříček žije. Kulhá. Bude z něj bohužel asi mrzák, jako tady z naší Warsong. Strašná tragédie, kdoví co by se stalo, kdyby ho našli dříve, kdyby tam šlo více koček, mohl by být zdravý. Ale to se asi nikdy nedozvíme. řeknu a samolibě se podívám na Pebblepaw. To už přijdu k Leafstormovi. I tak se stále bojím, ale o moc méně než předtím. A Leafstorme, musíš uznat, že si to ty dvě chlupaté koule zaslouží. Needlefur je nedokáže vychovávat a tak to dopadá. A tenhle mazlík tu jenom na všechny útočí a vyžírá nás. Ano Warsong, pamatuji si, co jsi mi řekla. Zajímavý nápad, ale myslím, že členové klanu mají přednost před cizinci. usměji se na ni a otočím se znovu k Leafstormovi. Už si připadám tak v bezpečí, až z toho trochu zblbnu. Jsem matka a právě čekám mláďata. Tak si ty své lekce nech na jindy. Co mi ty můžeš udělat? Nic! zasměji se, skoro až tak, že sama si připadám pitomá a seknu po Leafstormovi packou s vytaženými drápy a nechám na něm menší krvavý škrábanec, potom do něj skočím a mlátím do něj packou. Co mi uděláš? Nic! zasměji se afektovaně. Co to dělám? Šílím snad? říká mi můj vnitřní hlas, ale já pokračuji.

Leafstorm ♂ - 09. září 2013 22:58

Zešílela? Leopardhairs se najednou zvedne a místo toho aby vypadla, začne mluvit v jednom kuse a nakonec přijde ke mě. Se zaujatým výrazem ji pozoruji, protože z rozklepané kočky plné strachu se najednou změnila a teď už jako by se nebála ničeho, dělá jako by měla nad námi vysokou převahu a právo na to dělat si co chce. To co se jí to najednou stalo? Její seknutí do mého boku mě překvapí, hlavně proto že jsem vážně neměl tušení, že by něco takového udělala. Kdybych to očekával, snadno bych se tomu vyhnul, takhle ale dokázalo to, co se nepodařilo nikomu ze skalního klanu. Zranila mě, i když je to jen škrábanec. A ještě k tomu do mě začne bušit jako tehdy do Pebblepaw. Vztek ve mě dosáhne nebývalých rozměrů a já zachytím její packu ve vzduchu, když se mi snaží uštědřit další ránu, seknu do ní drápy do boku a zanechám po sobě krvácející ránu o něco větší než jakou uštědřila ona mě, stále to je ale jen škrábanec. Jsem si ale jistý, že Leopardhairs to bude brát jako smrtelnou ránu. Následně do ní zepředu vrazím a svou vahou ji povalím na záda a zalehnu ji. Zajímavý souboj. Chceš pokračovat? Jen začínám. zasyčím na ni s chladným úsměvem a potom z ní slezu a počkám až se znovu postaví na nohy. Jestli chceš pokračovat, jen do toho. Čekám. Možná máš třeba ještě něco na srdci. Nebo bys už konečně mohla přestat útočit na každého, když si myslíš, že ti to projde. Chováš se hůř než ta Moonfangova Shadow. Ta zatím nikoho nezranila. zasyčím na ni a doufám že už konečně uteče zpět do toho svého doupěte.

Shadow ♀ - 10. září 2013 08:37

...Moonfangova Shadow... Daleko od lidských útočišť a ještě dál od náhodných cest, až tam za nedozírnými pláněmi a divokou řekou, kde za skálami vyrůstá les, tak právě tam v úkrytu klanu na sebe nedaleko nepříliš velké hromádky nanošené kořisti prskalo několik koček, zatímco já seděla stranou od nic v kroužku slunečního světla, které mne jemně hřálo v tmavé srsti. Vydala jsem se se starou Warsong a dalšími kočkami najít ztraceného učedníka a mohu snad říci, že štěstí stálo při nás, neboť se vrátil v rámci možností živ a přiměřeně zdráv. Přesto jsem se necítila jako hrdinka po záchranné výpravě, ale spíše jako kořist, na níž ze stínů každým okamžikem vyskočí mstitel s krvelačnou touhou zahryznout se do mého hebkého kožíšku. Protáhla jsem hlavu dopředu a natáhla šlachy na krku a ramenou, abych uvolnila napětí v nich usídlené, ale horší to bylo s nepříjemným pocitem, který mi hlodal uvnitř žaludku. *...Moonfangova Shadow...Jsi horší než Shadow...Přednost před cizinci...Zase rychle těhotná...Co mi uděláš...* Slova z nich létala jako otrávené šípy tím či oním směrem a přestože jsem se snažila být neviditelná zraňovalo mne každé z nich. Možná to byly kočky, ale smrtelná zloba sídlila v jejich srdcích, ačkoliv ještě nepáchli tím děsivým pachem, který se stále jemně vznášel všude kolem mne, jako by se snad drápky držel v mé srsti a toužil mne stále trápit. Bylo mi jasné, že ať udělám cokoliv jen sotva si mne začnou vážit a ještě menší je naděje, že by mne kdy brali jako jednu z nich - to spíš mne pokradmu zakousnou ve spánku a nakrmí mnou Leopardhairs. Situace gradovala. Nešťastná kočička učednice se choulila do huňatého klubíčka a její mistr s nenávistným vrčením častoval rodičku mnoha nevybíravými slovy stejně jako stará Warsong. Přemýšlela jsem, zda vstoupit do této rozjařmené debaty, ale usoudila jsem, že by to bylo jen pramálo moudré, a raději jsem opět přivřela své velké jantarově zlaté oči a ovinula huňatý ocas kolem tlapek, vyčkávajíc na další vývin situace se kterou jsem měla jen pramálo co do činění, ale zvláštním způsobem jsem byla z velké části její náplní...

Warsong ♀ - 10. září 2013 11:55

Mlieko jej zalialo mozog... Leafstorm sa pustí do Leopardharis ešte v celku mierne, vzhľadom na to, ako je na ňu naštvaný. Keby ju prichytím, ako toto robí môjmu učňovi, chlpy by už lietali. Alebo keby som ju prichytila ako ubližuje Shadow.... no, potom by sa do nej pustil aj Moonfang, o tom žiadna pochybnosť. Lenže potom sa stane niečo neočakávané... Leopardaris si to pyšne nakráča ku mne a falošným, zaliečavým tónom začne hovoriť o mojich mláďatách. Ako sa opovažuje to vypĺznuté vrece bĺch brať do svojej smradľavej tlamy MOJE mláďatá?! Na okamih mi srdce prestane tĺcť, no potom poslušne naskočí. Pokojne, Warsong. Táto mačka musela zošalieť, chce iba provokovať, chce ťa vidieť zúrivosťou slepú... a takú radosť jej predsa nespravíš, nie? To určite nie... A tak, navzdory zúrivosti horiacej v mojej duši vysokým plameňom sa spokojne posadím, chvostom si obmotám packy a s úsmevom odpoviem: "Tebe asi myši vyžrali rozum, však, moja zlatá? Ináč by si nemala tú drzosť hovoriť o MOJOM potomstve. A na rozdiel odo mňa majú to šťastie, že sú v spoločnosti veľkých bojovníkov v Kožušine... a mňa tu nechali v tvojej skutočne mizernej spoločnosti. Okrem toho, tam za nimi nemôžeš... už im nemáš ako ublížiť. Dúfam, že ťa to patrične štve." No zdá sa, že škvrnitá matka postúpila v šialenosti na ešte vyšší stupeň a zaútočila na Leafstorma. Bojovník bol chvíľu zaskočený, a vôbec som sa mu nečudovala. Leopardharis muselo buď mlieko zatopiť rozum, alebo jej ho fakt vyžrali myši. Som zvedavá, či už má po tomto kole dosť, alebo bude ešte pokračovanie.

Leopardhairs - 10. září 2013 15:51

Bojím, bojím Jsi snad úplně pitomá? křičím sama na sebe ve své hlavě, když mě Leafstorm dá se říci za pár sekund hravě spacifikuje. Seknul mě drápy do boku a strašně to bolí, až vykníknu. Krev se z toho valí, až se bojím, že vykrvácím. Ne, ne, ne! ozývá se hlas v mé hlavě, to už ze mě ale Leafstorm sleze, já ale místo toho abych ještě něco řekla s řevem utíkám, někam se schovat. Vždycky jsem byla rychlá, snad nejrychlejší z klanu a zachvíli zmizím těm třem z dohledu.

Firefly ♀ - 11. září 2013 21:03

U vodkyne. Keď Leafstorm odíde aj s pár slovami, ktoré zamňauká nie práve najprívetivejším tónom, ani si z toho príliš ťažkú hlavu nerobím. Jednak ma zamestnávajú skôr problémy, ktoré sa objavili ďaleko na Severe s veľkými ľudskými stvoreniami, ktoré žerú stromy a plašia všetky zvieratá, a jednak... je to Leafstorm. Pri ňom si mačka zvykne, aj keď ho nevída často. Zostane mi teda len Deepblack, ktorá ma nasmeruje priamo za vodkyňou, Lindenstar. Fajn, bude to mať z druhej, nie tretej ruky a SUnbowpaw jej to potom iba potvrdí, aby o tom nemusel znova rozprávať, už takto je to dosť desivé... Súhlasne zavrním a vydám sa zopár krokov za Deepblack k pelechu Lindenstar. Zastavím sa pred vchodom a pustím Deepblack prvú. Potom trpezlivo čakám, či ma Lindenstar zavolá dnu alebo vyjde za mnou. Nech už sa rozhodne akokoľvek, prispôsobím sa a začnem vysvetlovať, čo sa stalo. Chystala som sa dostať k samotárksym mačkám na hraniciach s ľudskými obydliami, ako som mala naplánované, a cestou som videla...veľmi čudné veci. Všade boli velikánske jamy,celú kusy zeme niekam zmizli, akoby ich vyhrabalo nejaké neuveriteľne veľké zviera. Zápach tam bol neznesiteľný, a bolo tam nezvyčajné ticho... vyzeralo to ta naozaj desivo, akoby sa niečo rozhodlo ničiť les. A z jednej z jám som počula mňaukanie. Našla som Sunbowpawa, bol dosť rozrušený, teraz je asi už niekde so Silvercare, má zranenú nohu a je otrasený, ale mal by byť v poriadku. Rozprával mi strašné veci... Na chvíľu sa odmlčím, aby som si oblizla papuľku, vyschnutú od toľkého mňaukania. Rozprával mi, že utekal pred dvojnožcami. Dvojnožci žerú náš les, majú na to...niečo, nejaké zviera, ani Sunbowpaw ho nevedel dobre opísať, vraj to žralo stromy a bolo to naozaj desivé. Myslím si, že to isté zviera čo zožrale stromy, spravilo aj tie jamy, možno práve tým že z nich vyťahovalo stromy. Aké to musí byť zviera čo vytiahne celý strom? Lindenstar, ja sa ani nečudujem že všetky zvieratá utekajú... deje sa niečo čudné. Dokoncčím, prestúpim z packy na packu a čakám na jej reakciu. Snáď som povedala všetko...Ešte stále som z toho taká prekvapená, že je možné že som niečo vynechala...

Sunbowpaw ♂ - 11. září 2013 22:18

Cesta domů a rovnou za léčitelkou. Firefly mi naštěstí dovolila hned vrazit domů a tak jsme se spolu s ostatními vydali na cestu. Noha mě sice ještě pobolívala, a občas jsem musel odpočívat, ale všichni mě moc pomáhali, navíc vůně domova... cestu jsme zvládli. U vchodu už na nás čekali další bojovníci, měl jsem hroznou radost, kdybych mohl, snad bych běhal, či skákal. Vůně domova na mě měla léčebné účinky. U vchodu jsme se rozloučili s Firefly, která odešla s Deepblack a Lakefrost mě potom odvedla za léčitelkou. Jak jsme tam přišli, všiml jsem si, jak je mýtinka přeplněná. Lehnul jsem si vedle Blackgala a Moonfanga zatímco Lakefrost vysvětlovala Silvercare, co se stalo. "Co se vám to všem stalo?" zeptal jsem se, když jsem si prohlížel jejich zranění. Moonfang a Tangleclaw jsou hrozně poškrábáni. "Neříkejte, že jsem se ztratil, zrovna když je nějaká důležitá bitva!" řeknu v celku vesele. Jsem rád, že jsem celý a doma se svým klanem. V tu chvíli přijde Silvercare a začne mě okamžitě opečovávat. "Raději ti převážu tu nohu, aby to bylo pořádně a řekni mi, nic víc tě nebolí?" zeptá se mě, ale v jejím hlasu je vidět, že jí něco naštvalo, či rozrušilo. "Dobrý, nic víc mě nebolí, Firefly mi dala nějaké bylinky proti bolesti," odpovím jí, načež něco zamumlá a zmizí ve svém doupěti. Lakefrost mi slíbí přinést jídlo a odejde pryč.

Silvercare ♀ - 11. září 2013 22:33

Na mé mýtince - další návštěvník (TC, MF, BG, SbP, LF) Potom, co zavážu Blackgalovi nohu, vydám se hlouběji do svého doupěte, kde skladuji bylinky, abych se podívala, kolik jich mám a případně věděla, co mám zítra nasbírat. Jen co odejdu, přijdou na mýtinku další kočky. Vrátím se a na mé tváři se rozlije úsměv. "Super, Sunbowpaw se nám vrátil," řeknu a potom se s úsměvem ohlédnu na Blackgala. Snad teď bude klidnější. Jak si ale Subowpaw lehne, můj pohled spočine na jeho noze, vypadá tak, ošetřeně. Co to je? "Lakefrost, vy jste mu tu nohu ošetřovali?" zeptám se zatímco jdu opět dozadu. Lakefrost mě následuje a vypráví, co se stalo, že se Sunbowpaw ztratil a našla ho Firefly. V tu chvíli mi to je jasné. Firefly, Firefly, Firefly.... opět je tady... opět mi dýchá na záda... jen ať zase zase hezky spakuje a znovu zmizí. Co mi Lakefrost vypráví poslouchám jen na jedno ucho a přikyvuji. Mám vztek, ale i tak se snažím udržet neutrální výraz. Vrátím se na mýtinku se vším, co potřebuji. "Raději ti převážu tu nohu, aby to bylo pořádně a řekni mi, nic víc tě nebolí?" zeptám se, co kdyby ta malá zrzka něco přehlédla. Sunbowpaw odpoví, jak mu Firefly pomohla. Zase Firefly... "Dobře, já už ti nic dávat nebudu a zítra uvidíme," řeknu mu a dál raději mlčím. Tedy nejraději bych šla si postěžovat Leafstormovi, ale nechci tu zraněné nechat samotné. Lakefrost už se má k odchodu, ale ještě poznamená, že dojde Sunbowpawovi pro večeři. "Budeš hodná," odpovím jí s přikývnutím a potom zalezu zase k sobě.

Pebblepaw ♀ - 11. září 2013 23:00

U hromady s kořistí - mučení snad končí(LH, LfS, WS, a později LF) Neposlouchám rozhovory koček, nebo se alespoň snažím jej neposlouchat. Nechci slyšet další urážky mě, Warsong ani Shadow. Bohužel některá bolestivá slova přeslechnout nelze, ale snažím se vypadat o líp, než když jsem ležela schoulená v klubíčku. Teď alespoň sedím vedle Warsong. Nakonec Leopardhairs napadne Leafstorma, což mě opravdu překvapí, ale musím přiznat, že jsem ráda, jsem ráda, že jí přepral, že jí ukázal, že na nás si vyskakovat nemůže. Jsem ráda, že je můj učitel. Když Leopardhairs uteče, konečně se usměju, jsem ráda, že jsme vyhráli, navíc se mi uleví. "Děkuju," řeknu Leafstormovi - svému zachránci - s viditelným respektem. Počkám, co mi odpoví a potom se otočím na Wasong a zeptám se, co mi leží na srdci: "Je pravda, co Leopardhairs říkala? Bude Sunbowpaw chromý?" Jako na zavolanou si všimnu Lakefrost, která se blíží k našemu hloučku. "Lakefrost, jak je Sunbowpawovi?" vyhrknu okamžitě, až se zarazím, jestli jsem se nezachovala neslušně.

Lindenstar ♀ - 11. září 2013 23:26

V mém doupěti - domluva s Firefly (DB, FF) Neuplynula dlouhá doba a do mého pelechu zavítala opět Deepblack. "To už jste zpátky? Už jste našli-" začnu mluvit, ale dřív, než dokončím větu, vstoupí i Firefly a mě všechno začne docházet. "Řekněte mi, že jste ho našli," podívám se na Deepblack, která přikývne, díky čemu se mi uleví a můžu v klidu vyslechnout Firefly. Přikývnu na to, co řekla. Bohužel se Leafstorm se svým odhadem nemýlil. "Mysleli jsme si, že za ten zápach můžou dvojnožci. V noci k nám nějací zavítali. Nechali na našem území stopy. Měli jsme podezření, že se děje něco takového. Bohužel je to pravda," odpovím Firefly. Potom se odmlčím a zase pokračuji. "Moc děkuji, že jsi se postarala o Sunbowpawa, kdo ví, jestli bychom se k němu dostali dost rychle a stihli ho zachránit." Jo, tak kočky samotářky musí napravovat, co Lindenstar natropila... Výborně! "Bohužel naše území už není bezpečné, musíme začít jednat," odpovím a přemýšlím, jak nakousnout, co chci říct. "Ale tvé území je dvojnožcům ještě blíž. Nevíme, jak rychle se pohybují ani kam až půjdou. Ráda ti nabídnu azyl v našem klanu," řeknu a čekám na její reakci.

Firefly ♀ - 24. září 2013 21:08

Návrat? Lindenstar ma trpezlivo vypočuje až do konca. Nevyzerá mojimi informáciami až tak zaskočená, ale vysvetlí to hneď ako sa dostane k slovu. Mňa však prekvapí. Mohla som si myslieť že pre klan kde je tak veľa mačiek nebude niečo také novinka, hliadky museli niečo spozorovať...ale aby dvojnožci prišli na územie klanu, tak blízko? Sú príliš nebezpeční... Nervózne prelšapnem prednými labkami, akoby som uťapkávala pôdu pod nimi. Na jej poďakovanie mykne fúzami. To je v poriadku, spravila by to každá normálna mačka. Je to mláďa. Odpoviem iba jednoducho. A vyzeral teda tak zúfalo, že by mi muselo puknúť srdce keby som ho tam nechala. Čakám, že ma Lindenstar prepustí, no ona hovorí ďalej. Vidím, že sa snaží nájsť nejaké slová, a tak sa trochu nahnem dopredu a natočím k nej obe uši. ri slovíčku azyl nimi zastrihám a trochu zarazene pokrútim končekom chvosta. Azyl? To sa mám..vrátiť do klanu, kým sa tie problémy nevyriešia? Naspäť medzi ostatné mačky? To je..neprijmú ma tu, to je jasné. Ale na druhú stranu... Lindenstar má pravdu. Moje územie je ešte bližšie k dvojnožcom, ak boli, tu, mala som len obrovské šťastie, že neišli cez moje územie...a vlastne mám šťastie že žijem tým pádom. A mačky sú najsilnejšie keď sú pokope. Dumajúc zostávam pár sekúnd ticho. &&ale..ak by to bolo iba dočasné... mohla by som klanu za tú chvíľu aj pomôcť, na oplátku. Pomocné labky pri zháňaní potravy alebo obrane sa vžd zídu, a ja som mladá a zdravá. Nebudem tu na príťaž. Pred očami sa mi zjaví Leafstormova a Silvercarina tvár. Ale bude to ťažké spolunažívanie... Oliznem si packu, prejdem si ňou po hlavičke a až potom sa ozvem. Ja...je to od teba naozaj štedrá ponuka. Priznám sa, z dvojnožcov mám strach, a keď si povedala že prišli už aj sem... tak azyl v klane znie bezpečne. Naozaj ti ďakujem, ale naozaj si myslíš že je to dobrý nápad? Mačky ma nepríjmu naspäť moc dobre. Začnem opatrne rozvíjať svoje myšlienky. Chcem tým povedať, teraz je dôležité aby klan držal pokope... ale ak sir ozhodnutá ma tu aj tak nechať, rada to príjmem...iba na pár umretí žiarivej gule, kým sa to nevyrieši. Budem pomáhať, a vyspím sa niekde na odĺahlejšom mieste tábora. Navrhnem.

Deepblack ♀ - 09. října 2013 21:10

V doupěti Lindenstar Vešla jsem s Firefly do doupěte Lindenstar. Naštěstí pro ni máme dobré zprávy a je vidět, že se jí ulevilo. Navzdory tomu, že Sunbowpaw bude v pořádku se cítím neklidná kvůli tomu, co dvounožci dělají s naším lesem. Stále je pro mě těžké přijmout, že všechny stromy a zem jsou prostě jen tak pryč. Důstojně sedím vedle Lindenstar a rozvážně kývám hlavou. Souhlasím s tím, že by Firefly měla jít na čas k nám. Jen Hvězdný klan ví, co mají ti dvounožci v plánu! Firefly naštěstí souhlasí. "Možná bychom měli svolat klanové shromáždění, abychom všechny informovali o tom, že tu Firefly zůstává? Taky by jsme jim měli říct o těch dvounožcích, stejně se to dřív nebo později všichni dozví."

Leafstorm ♂ - 13. října 2013 23:37

Pěkná práce Leopardhairs uteče jako zbabělá myš s ocasem mezi půlkama, možná bych cítil potěšení nebo i zadostiučinění, kdyby mi nebyla úplně ukradená. Více pozornosti než jí věnuji škrábanci, který mi udělila. I to je jen ale zběžné mrknutí na krvácející škrábanec, kterým se rozhodnu nezabývat. Vždyť to skoro vůbec nic není. Pebblepaw se najednou začne radovat, já se na ní jen suše dívám a odpovím. Tak se snaž, abys to už nepotřebovala. Existují horší. Všimnu si Shadow, která tam leží za Warsong, ovšem žádnou zvláštní pozornost jí nevěnuji. A co se týče Warsong, už jen čekám, kdy na mě vybafne něco podobného jako před chvílí na Leopardhairs. Sunbowpaw je v pořádku. Má jen něco s nohou, přinejhorším to má jen vyvrtnuté nebo naražené, nic víc. odpovím jí na její otázku, bez špetky emocí, přitom zívnu, ať už únavou nebo nudou. Kdy to bylo naposledy, co jsem spal víc než pár hodin? Možná bych si měl trochu přispat... ne, na to nemám čas. Mrzák bude z Leopardhairs, jestli ještě někdy vyleze z té díry a zkusí zase něco podobného. Řeknu o tom Lindenstar, i když mě asi nebude věřit. Nevím proč, ale jsou nejlepší kamarádky. Já jí ale přinutím, ať už chce nebo ne. zavrčím. A mě určitě řekne, že si vymýšlím, nebo jsem její jednání "špatně pochopil". Možná mě dokonce obviní z toho, že jsem Pebblepaw terorizoval já a svádím to na hodnou, obětavou a bázlivou Leopardhairs. Tak hloupá ale ani ona nebude. Vzápětí se kouknu na naši Warsong, jestli pro mě nemá něco milého na srdci, když je teď v ráži. Vždycky má co říct, jak ostatně ukázala i teď na Leopardhairs a já se již "nemůžu dočkat" co to bude tentokrát. Často i já si od ní vyslechnu pěkné věci (ne že bych si to někdy nezasloužil), i když zatím jsem si nevysloužil nic ani z poloviny tak nenávistného jako jejích pár vět k Leopardhairs. Asi jediné co by mě opravdu vyvedlo z míry a šokovalo by bylo, kdyby o mě řekla něco hezkého nebo mě dokonce pochválila. Tak krutá snad nebude.

Moonfang ♂ - 14. října 2013 17:04

Prebudenie I v spánku som bojoval. Zmätok a udalosti posledných dní sa premietli do mojich snov. Bežal som temnou a strašidelnou krajinou, ktorá možno bývala lesom. Nejakým zvláštnym spôsobom som vedel, že je noc, i keď oblohu zakrývali olovené mračná.Vzduch páchol smrťou. Nie však len smrťou zvierat... ale smrťou všetkého. Po stromoch zostali hnijúce vývraty, tráva bola nezdravo žltá a pod labkami sa rozpadala. Zo zeme trčali kosti. Avšak aj tak som bežal. Niekde vpredu bolo niečo veľmi dôležité. Napokon som zacítil známu vôňu... Shadow? Pichalo ma v boku, dusil ma smrad vo vzduchu ale ja som aj tak pridal. Vyrútil som sa spomedzi skál a hrôzou som stuhol. Nad Shadow sa týčila nenávidená silueta dvojnožca. Nenávistný škrek, ktorý sa mi zrodil v hĺbke hrudi sa nie a nie dostať von, mal som pocit, že ma zadusí spoľahlivejšie, ako smrad okolo. Bez akéhokoľvek premýšľania som sa vrhol do útoku. Moje pazúry sa zasekli do tvorovho tela a držali ma na ňom. Zaboril som tesáky do jeho mäsa a kopal som a trhal. Do tlamy mi však netiekla krv... ale niečo odporné, nechutné.... Dvojnožec sa spamätal a jediným pohybom ma zmietol dolu. Bolestne mi zovrelo útroby a zamotala sa mi hlava. To tá krv? Otrávil som sa? Nedokázal som sa už znova zdvihnúť na nohy, telo mi zachvátila triaška. Kde je Shadow?! Ušla? Bezmocne hľadím, ako ku mne kráča môj najväčší nepriateľ a nedokážem sa ani hnúť... Vtedy niekde za ním zazriem lúč svetla. Skrz mraky sa predral najprv jeden nesmelý odvážlivec, avšak po chvíli sa pridal ďalší. A ďalší. Svitalo. Slnečné lúče roztrhali mračná a pod ich nemilosrdnou silou začala temnota ustupovať... S trhnutím som sa prebudil. Na liečiteľovu čistinku prišla Lakefrost a Sunbowpaw. To ich príchod ma prebudil. Lenže... keď prišli oni, musela sa vrátiť aj Warsong so Shadow. Lakefrost zmizne s tým, že prinesie nejaké jedlo. Zostane s nami len Sunbowpaw. Mladý učeň prezerá naše zranenia a poznamená niečo o dôležitej bitke. Zdvihnem hlavu a zľahka ňou potrasiem, tak, aby som príliš nenaštval doráňaný chrbát. "Máš pravdu, mladý. Bitka to bola poriadna. Ty by si z nej nevyviazol živý, buď rád, že si tam nebol. Ostatne, ty sám máš za sebou dobrodružstvo, z ktorého si vyviazol len o fúz, a tiež nie celkom bez zranenia. Inak by si tu nebol. Mimo iné, nevidel si Warsong a Shadow? Povedali mi, že sa ťa vybrali hľadať." Znepokojenie z môjho hlasu sa mi podarilo vyhnať, len do posledných slov preniklo dačo, čo by sa dalo nazvať starosťou.

Warsong ♀ - 14. října 2013 17:44

Po boji Hľadím za vreštiacou Leopardharis, kým nezmizne. Potom mi oči padnú na Leafstorma a krvácajúci šrám na jeho boku. Dokázala ho zraniť. Musela skutočne zošalieť. Nechám Peeblepaw hovoriť s Lakefrost a prejdem bližšie k hromade s korisťou, a teda aj bližšie ku Leafstormovi. Teraz mám jeho plnú pozornosť a z jeho zelených očí dokážem vyčítať jeho očakávanie. Sama pre seba sa v duchu uškrniem. Aj jemu som už pár krát pekne od pľúc povedala, čo si myslím. A navyše mi ešte stále leží v žalúdku istý rozhovor pri hromade s korisťou. Je zábavné, že sme sa znova stretli na tom istom mieste, len pre zmenu stojíme na jednej strane, a nie proti sebe. Alebo nie? Skúmavo pozriem na bojovníka v snahe zistiť, v akom je rozpoložení. Unavene si vzdychnem. Za dnešok mám už toho naozaj dosť, a slovná vojna s Leafstormom je to posledné, po čom túžim. Avšak- klan u mňa je stále na prvom mieste. A tak sa potichu spýtam: "Keď o tom budeš hovoriť s Lindenstar a tá by mala námietky, pošli po mňa, dosvedčím každé tvoje slovo." Stíchnem a znovu pozriem do smeru, kam škvrnitá matka ušla. "Je zákernejšia ako líška, a keď má možnosť, je aj rovnako škodná. Dnes si urobil dobrú vec, Leafstorm." Venujem mu unavený pohľad svojho jediného oka, potom sa zaškľabím a zľahka nakloním hlavu na stranu. "Ale to asi odo mňa nepotrebuješ počuť."

Leopardhairs - 15. října 2013 00:13

Lindenstar Strachy se celá třesu, zatímco jsem zahrabaná ve školce a vystrašeně sleduju východ, společnost mi tvoří jen tvrdě spící Needlefur. Prohlédnu si svá zranění, zaútočili na mě a vážně mě zranili, ještě teď krvácím! Vypadám vážně strašně, hlavně kvůli tomu, že krev se mi roztekla po celém těle, kde jsem si ji rozmázla. Takže není poznat kde je rána a kde zaschlá krev. Jen počkejte, já se vám pomstím. pomyslím si vztekle a ublíženě. Ještě si trochu krve rozmažu i na druhý bok, použiji k tomu krev z mršiny, kterou Needlefur nakonec nedojedla a nyní se už na nic jiného nehodí. Teď už rozhodně vypadám tak, jak mě podle mého názoru Leafstorm, ta Warsong i ty dvě protivné mrňavé tlamy zranily. Aspoň Lindenstar uvidí, co jsou zač a jaký má ta malá stvůřička špatný vliv na klan. Do očí mi vyhrknou slzy, vykročím pryč ze školky a na levou nohu kulhám přinejmenším jako bych ji měla stejně zraněnou jako Sunbowpaw, přitom úpím z neexistujících modřin. Je na mě vážně děsivý pohled, jako kdybych se sama zúčastnila toho boje. Lindenstar zahlédnu okamžitě, sotva vyleze z pelechu a Deepblack s tím zrzavým hnidem odejdou pryč, zavolám na ní zoufalým úpícím hlasem. Lindenstar! Slzy mi vyhrknou do očí, bolestí jako již ani nemohu jít, ale přese všechno se dobelhám přímo k ní. Naštěstí je v docela odlehlé části tábora. Kočky z klanu mě napadly... Leafstorm, stará Warsong si také škrábla, stejně tak i to nové kotě. Bušily do mě, i když jsem je prosila, ať mě nechají na pokoji! Sesypu se v klubku neštěstí přímo před ní a chvilku jen vzlykám, než pokračuji. Měla jsem hlad... tak jsem si šla k hromadě s kořistí *fňuk* Byla tam Leafstormova učednice Pebblepaw. Poprosila jsem jí, jestli by mi neuvolnila místo, víš jak se mi s tím břichem špatně chodí, ale ona mi drze odpověděla, že když sem tak tlustá, mám si jít něco chytit sama do lesa, ať zhubnu a nezabírám místo. Prý jí to říkal Leafstorm.Zvednu hlavu a zajeknu, jak se mi "zraněná noha" ozve. Tak jsem jí dala jen jemně za ucho, ani to nemohla cítit a napomenula ji, ať je uctivá k ostatním. Ona ale začala ječet a skočila na mě. To už přiběhl Leafstorm a srazil mě na zem a začal do mě bušit, Pebblepaw ho povzbuzovala. Přitom se odněkud vynořila Warsong s tou... Shadow a začala mi říkat strašné věci. Prý že můžu za smrt jejích koťat, ani nevím jak! Víš jak sem ti říkala, že je na mě zlá, protože na to žárlí, že jsem těhotná a ona ne a koťata nemá. plačtivě Lindenstar připomenu. Prý, že jestli chci přežít, tak se mám hned rychle zase stát těhotnou potom co odnosím koťata, protože jinak se do mě pustí a to je to jediné, co mě od ní chrání. Vyhrožovala mi. rozpláču se. Leafstorm do mě i tak bušil, prý že jemu to je jedno, že prý se mi pomůžou jich zbavit a Warsong s ním souhlasila. Že to prý mám za to, že si prý "dovoluji" na jeho učedníka a že to jsou stejně jen podvraťáci od dvounožců a ti jsou jediní, se kterými se spouštím. Potom do mě začali bít drápy, i Warsong si do mě párkrát sekla. Potom do mě skočila ta Shadow a začne do mě kousat a škrábat, já jsem jí odkopla pryč, to ale přiskočila Warsong a zavrčela na mě, že to poví Moonfangovi a ten ze mě udělá mrtvolu! řeknu táhlým hlasem, jako kdybych byla na konci sil. Takhle de mě bušili ještě chvíli, než mě odkopli stranou a odešli pryč, nechali mě tam tak zraněnou ležet. Proč mě všichni nenávidí! Já... já vím, že moje koťata nejsou s někým z klanu, nebo nějakého jiného klanu z lesa, ale s kocourem z ulice, ale... já, já už takhle dál nemůžu! Proč mě všichni kvůli tomu pořád nenávidí!!! rozpláču se na celé kolo, sesypu se v neurotickou hromádku a čekám jen na Lindenstar až mě "ukonejší"... Tak, a máte to vy všichni!

Pebblepaw ♀ - 19. října 2013 21:47

U hromady s kořistí a u léčitelky Moje možná až přílišné nadšení zchladí Leafstormův tón, opět je zpátky, ten starý Leafstorm, kterého se všichni bojíme… i já. Ale jak mi pomohl, si budu na vždy pamatovat… „Budu se jí snažit vyhýbat, slibuji, odpovím, ještě si mi dostane odpověď na otázku, že Sunbowpaw je v podstatě v pořádku, to se mi opravdu uleví. Potom už si začnou povídat spolu s Pebblepaw a tak odejdu trochu dál, nechci je rušit. V tu chvíli ale uslyším milý hlas Lakefrost. Kdybych nebyla ještě pořád tak vyděšená z předešlého dění, vrhla bych se jí radostně vpřed. „Sunbowpaw má ošetřenou nohu a leží u léčitelky,“ odpoví mi Lakefrost, přičemž přijde k hromadě s kořistí a vybírá z ní něco k jídlu. „Můžu se za ním jít podívat?“ zeptám se jí opatrně. „Klidně, a můžeš mu odnést jídlo,“ odpoví mi a tak vezmu myš, kterou mu vybrala a vydám se na mítinku k léčitelce. Vejdu dovnitř a hned si všimnu, jak je mýtinka plná. Tak tady jsou všichni… Až v rohu si všimnu, že leží Sunbowpaw a baví se s Moonfangem. „Sunbowpaw, tady jsi, měla jsem o tebe takový strach,“ řeknu a potom se podívám na svoje tlapky. Vím, že jsem udělala chybu, že jsem se o něj měla víc starat, že jsem se za ním měla také vydat… „Neboj, ještě furt tě zvládnu přeprat,“ zavtipkoval Sunbowpaw. Lakefrost měla pravdu, je mu lépe. „Přinesla jsem ti jídlo,“ řeknu mu a odnesu mu myš.

Sunbowpaw ♂ - 19. října 2013 21:48

U léčitelky (TC, MF, BG, později PP) Poslechnu si Moonfangova slova o bitvě a jen obdivně koukám. Dle jeho slov to opravdu zní, jako kdybych se ztratil na celé období padajícího listí. A já myslel, že žijeme v míru. „Jo, Shadow a Warsong pro mě taky byli. Objevila mě Firefly někde v lese, vzala mě k sobě, ošetřila mně nohu, je to hodná kočka…“ řeknu a na chvíli se odmlčím a bezděky usměji. „No a potom se tam objevily kočky od nás - Warsong, Greypelt, Lakefrost a také Shadow a spolu i s Firefly jsme šli sem. Firefly se bavila s Deepblack a mě odvedla Lakefrost sem,“ vysvětlím, jak se celá výprava domů seběhla a potom dodám. „Warsong s Shadow odcházeli k hromadě s kořistí, to jsem je viděl naposledy,“ řeknu, zrovna když se zachvěje vchod na mýtinku. Že by Lakefrost s večeří? Padám hlady… K mému překvapení však na mýtinku vejde Pebblepaw. „Ahoj“ mňouknu na pozdrav a snažím se o naprosto normální výraz, ale je pravda, že jí rád vidím. Pobaví mě její strachování a tak jí odpovím, že bych jí i teď zvládnul přeprat. Potom mi podá večeři a tak se do ní zakousnu a náhle nevnímám nic jiného, než dobré jídlo, vůni domova a společnost svého klanu…

Lindenstar ♀ - 19. října 2013 21:50

V mém doupěti – No tos přehnal(a)! Navržený azyl v klanu Firefly překvapí, nedivím se jí a má obavy a to už se nedivím vůbec. Některé kočky – Leafstorm – nevzali její odchod zrovna nejlépe. Já to tenkrát neviděla jako něco špatného. Postarali jsme se o kotě, které to potřebovalo a že chtěla odejít, bylo její rozhodnutí. Nemohla jsem jí v klanu věznit… A pokud si nekonkurujeme, nevidím tu problém. To Brambleblaze je doslova veš v kožichu. „Zvládnou to, věřím, že pochopí, jak jsi klanu pomohla. Každá packa se nám hodí, kořisti je málo, navíc se tu v sousedství ukázaly nové kočky.“ Překvapí mě, že Deepblack nemá žádné poznámky, ale snad chápe, proč jsem se takhle rozhodnula. Jen poznamená, že bych o tom měla promluvit na večerním shromáždění. Ano, už se zešeřuje. Kočky budou nervní, navíc, drby se tu šíří velmi rychle. Bude lepší je utnout hned v začátku, než přerostou v paniku… Zívnu. „Ano, promluvím o tom, vlastně měla bych to udělat hned. Prosím Deepblack, vezmi Firefly dolů, kdyby někdo prskal, co tu dělá, řekni jim, že má mé povolení tu teď být. A já zatím svolám shromáždění,“ řeknu Deepblack. „Děkuji,“ řeknu jí ještě, když už s Firefly odchází. Už chci vylézt na vyhlídku, když uslyším nářek a volání svého jména. Spěšně zavětřím. …Leopardhairs? A krev? Kachna?... Už chvi vyběhnout z pelechu a prošetřovat, co se stalo, když se mi zhroutí Leopardhairs před dveře, vypadá opravdu zuboženě, pohled na ní mě vyděsí a to ještě nezačala mluvit… Leafstorm, Warsong, koťata… málem si nestíhám ukládat informace, o tom co se stalo, do hlavy. Leopardhairs je opravdu vyděšená a zmatená. Ale že by jí napadli? Dobře, Leafstorm je blázen… ale Warsong? To se mi nechce věřit, ale podle toho, jak vypadá, se jí opravdu něco stalo. Nakonec se mi zhroutí pod nohy. Hlavně, aby nepřišla o koťata… Nesmí se tahle stresovat! „Neboj, to bude dobrý,“ řeknu potichu a párkrát jí oblíznu, poté i přes ránu, aby jí jí aspoň vyčistila. Ale proč to chutná jak kachna… Tady mi něco nesedí… Zase se narovnám. „Mám zavolat Silvercare, aby se ti na tu ránu podívala?“ zeptám se, a podle odpovědi buď dojdu pro léčitelku a nebo ne. Každopádně potom řeknu: „Tak si tu odpočiň, uklidni se, já zatím promluvím ke klanu a potom vyřešíme, to co se stalo, ano?“ řeknu milým tónem, pod nímž tiše předu. Když Leopardhairs souhlasí, vyskočím konečně na větev, kde vždy sedím při shromáždění, a zvolám: „Všechny kočky Lesního klanu, které jsou schopny samostatně přijít, nechť se okamžitě dostaví na klanové shromáždění.“

Leafstorm ♂ - 20. října 2013 21:12

U hromady s kořistí Jen nedělej, jako by to byla jediná dobrá věc, co sem kdy udělal. zasyčím na ni uraženě. Vážně by mě zajímalo, jestli sem pro ní jenom nějaký padouch, co všechno ničí a bez kterého by tu permanentně bylo pěkné počasí, kořist by skákala přímo do huby a další pěkné věci. Dělám spousta věcí, s ochotou a bez odmlouvání. A mám obrovský podíl na fungování klanu, i kdyby počítala jenom lov a bitvy. Jen mě mrzí, když to všichni ignorují a vidí mě jen jako hrozbu pro klan. S největší pravděpodobností je to jen moje schopnost se nad vším urazit, ale to si asi nepřipustím. Potom se ale místo toho jen podívám na miniaturní krvavý škrábanec, co mi uštědřila Leopardhairs a povzdechnu si. Tady vidíte, ž ať už jste sebelepší, musíte být vždycky ostražití, nebýt zaslepeni arogancí a nepodceňovat nepřítele. Zahledím se na Pebblepaw. Dnes jsme bojovali proti skalnímu klanu. Bojoval jsem se dvěma kocoury najednou a nikdo z nich mě nedokázal ani jedinkrát zasáhnout. Sotva ale přijdu do tábora, zraní mě Leopardhairs. povzdechnu si a ponuře se sám sobě zasměju. To jsem ale válečník. Nečekal jsem od ní žádný útok a ve svojí aroganci jsem neměl připravenou skoro žádnou obranu. Kdyby se snažila, mohla by mě dost vážně zranit. Takhle mě sotva škrábla. Takže ve zkratce: ani na vteřinu nepovoluj v ostražitosti. Především když si myslíš, že jsi v bezpečí. Pebblepaw vypadala, že si moje slova vzala k srdci, potom se ale rozběhla otravovat Lakefrost. Takže jsem tu zůstal jen já s Warsong. Já už ani nevím co říct, takže se mezi námi rozprostře trapné ticho (trapné hlavně pro mě), které přeruším až já. Nejdřív se ale doopravdy ujistím, že okolo není nikdo, kdo by mohl vidět nebo slyšet to co se teď chystám udělat. Naštěstí Pebblepaw obhěhla za Lakefrost a Shadow asi šla hledat Moonfanga nebo se zajímá o něco jiného, takže je to dobré. K tomu, co jsem tobě a Moonfangovi včera říkal... začnu a chvilku se odmlčím, jako kdybych hledal správná slova. Začnu nervózně kroutit ocasem a trochu skloním hlavu. Nic z toho jsem nemyslel vážně. No, já... skloním hlavu ještě trochu víc, takže teď vypadám spíš jako učedník, který se svému učiteli příznává, že zapomněl jít na hlídku, i když od toho mám hodně daleko. Jsem skoro tak starý jako Lindenstar. Tohle je vůbec jediná chvíle, kdy nevypadám jako ten vždy sebejistý a nebojácný Leafstorm, kterému je všechno ukradené. Snad si to Warsong užije. No, já... Omlouvám se? řeknu skoro tázavě a podívám se na Warsong. Na shrmáždění odejdu hned, jak ho Lindenstar svolá.

Deepblack ♀ - 21. října 2013 22:00

Odchod od Lindenstar "Půjdeme?" mňouknu na Firefly. Pokývnu směrem k Lindenstar a společně s Firefly vyjdeme ven. Všimla jsem si, že těsně po nás za Lindenstar přišla Leopardhairs. Byla jsem celkem ráda, že jsme se jí akorát vyhnuly. Odvedu Firefly na shromaždiště, k místu, odkud Lindenstar obvykle mluví. Jsem připravena vysvětlit situaci jakékoli kočce, která by mohla mít námitky. Lindenstar to nezvykle trvá a já si jen povzdechnu. Mám pocit, jako by nás zbytek klanu propaloval pohledem a Leopardhairs to jistě jen zbytečně protahuje, ať už po vůdkyni chtěla cokoli. Konečně se Lindenstar objeví a začne shromáždění.

Warsong ♀ - 22. října 2013 11:17

Čo to moje staré uši počujú? Po mojej poslednej poznámke na mňa Leafstorm urazene zasyčí. Trochu podráždene myknem chvostom. Nepochopil si ma, môj milý. Ale to už nie je moja vec. Zatiaľ čo môj spoločník udeľuje lekciu Peeblepaw, rýchlo si z hromady vyberiem nejakého väčšieho operenca. Som hladná ako som už dávno nebola. Trochu pohybu a zjedla by som aj psa. Zamyslím sa nad tou predstavou a pobavene myknem fúzmi. Náhle si uvedomím nastalé ticho a zvedavo stočím pohľad ku Leafstormovi. Tvári sa, akoby si sadol do mraveniska. Čo z tohoto bude? Ešte chvíľku a už to z neho začína ťažko, ale predsa len liezť. Z každým jeho slovom vo mne rastie prekvapenie. Našťastie som sa ešte ako zástupkyňa klanu naučila zachovávať vážny výraz za akýchkoľvek podmienok, takže nič z toho, čo cítim, neprenikne na povrch. Skloním pohľad ku mŕtvolke vtáka a jemne do neho štuchnem packou. Potom začnem hovoriť: "Je ľahké ublížiť niekomu, keď presne poznáš jeho trápenie. Navyše čo sa mňa týka- nemám ti čo vyčítať, pretože každé tvoje slovo bola pravda- krutá, horká pravda. Chce to veľa premáhania a bojovníckej cti každé ráno vôbec vyliezť z pelechu. Začať ďalší deň ako mrzák a neužitočná príťaž... Prijímam tvoje ospravedlnenie, Leafstorm. Len ťa prosím- skús sa niekedy v budúcnosti pozrieť na vec aj skrz oči toho druhého. Len to skús, viac nežiadam." Zdvihnem pohľad ku kocúrovi po mojom boku, a náhle mám pocit, že určite na mne musí byť vidieť každá jedna zima, ktorú som už prežila, každá jedna jazva, ktorú som kedy získala, že kožuch už dávno stratil svoj lesk a vlastne tu sedí iba vypĺznuté strašidlo. Našťastie práve vtedy sa ozve volanie Lindenstar a zlomí kúzlo okamihu. Trochu prekvapene nadskočím a začnem potichu nadávať: "Ja sa snáď dneska nenajem! Najprv tá bláznivá Leopardharis a teraz Lindenstar! Grrrrr! Nech si myslí kto chce čo chce, večeru si beriem na zhromaždenie." S týmito slovami vezmem vtáka do tlamy a vyberiem sa tam, kde sa zhromaždenie obvykle koná.

Moonfang ♂ - 22. října 2013 11:34

Zhromaždenie Vypočujem si vysvetlenie od Sunbowpawa. Warsong je síce stará, ale srdce má na správnom mieste, a stále bije pre klan. Mladého učňa by niekde v neznáme nenechala, a väčšina z nás je v poľutovania hodnom stave, neschopnom hľadania. Však, Moonfang? Leafstorm neutŕžil ani škrabanec. Vzdychnem si, a už si začínam v duchu predstavovať, ako sa mi bude pruhovaný kocúr celú zimu vysmievať. Raz sa s ním naozaj kvôli tomuto budem musieť (aj keď nerád) pobiť. Len to už ma dúfam nebude bolieť každý pohyb. "Ďakujem, Sunbowpaw", poviem učňovi predo mnou a odhodlávam sa na výpravu ku hromade s korisťou. Teraz, ako som dlhší čas ležal, som poriadne stuhol a je mi jasné, že moje telo bude proti akémukoľvek pohybu tvrdo protestovať. Vtedy na čistinku vtrhne Peeblepaw a je celá šťastná, že sa jej brat našiel. Nedá mi to a musím sa na súrodencov usmiať. Náhle sa vo mne objavila sila a uvedomím si, že stojím na nohách. Práve včas, pretože klanom zaznieva volanie Lindenstar. Výprava ku hromade s korisťou sa ruší. Je mi jasné, že Warsong aj Shadow zamieria na zhromaždenie, a tam povedú aj moje kroky.

Tangleclaw ♂ - 25. října 2013 19:13

Oznámí snad Linderstar můj odchod ke starším? (Shromáždění.) Bolest. Bolest zatemňující myšlenky. Zrovna ležím schoulený s unavenými packami pod sebou a neklidně podřimuji. Jednou za čas zastříhám ušima a natočím je směrem k východu doupěte léčitelky. Jsem velice vděčný, že tu mohu být a přemýšlet nad tím, co se událo. Z ovzduší vycítím jemný pach krve, zřejmě vycházející z mého kožichu. Co si pamatuji z bitvy, byl jsem jen a jen zmatený. V myšlenkách mám pouhé záblesky a čirý strach. Někde v dáli se ozve velitelčin hlas, který upozorňuje na brzké shromáždění. Bez váhání se pokusím zvednout na všechny čtyři, což mi ve skutečnosti dělá problém. Nohy se třesou a bolest neustává. Veškerá síla se nahromadí v ten správný čas a já se mohu pomalinku odšourat na mýtinku, přičemž věnuji vděčný pohled své léčitelce a přátelsky se otřu bokem o ten její. Chůze mi sice činí problém, ale vědomí uvnitř se rozpadá ještě bolestněji. Jistě jsem zklamal celý klan. Oznámí snad Lindenstar můj odchod ke starším? A tak se s roztříštěnou osobností dostavím mezi ostatní. Zničený levý bok, divoce rozcuchaná a krví slepená srst. Je to snad poprvé, co se mé emoce a vyčerpání projevily i na onom vzhledu. Smutné..

Pebblepaw ♀ - 03. listopadu 2013 21:08

U léčitelky a na shromáždění Nakonec jsem se navečeřela spolu se Sunbowpawem na mýtince s nemocnými. Nikdo se netvářil, že by mu to vadilo a já jsem bráchu chtěla vidět. Nebyl pryč sice ani celý den, ale já jsem ho postrádala víc, než kdy jindy. Do našeho spokojeného šepotu a mlaskání se náhle rozezní slova Lindenstar, která svolává shromáždění. Pro všechny, kdo můžou přijít. Dokonce zranění Moonfang a Tangleclaw jdou. „Chceš tam jít? Klidně tě omluvím, když máš zraněnou nohu a všechno ti přijdu říct,“ nabídnu Sunbowpawovi, který přikývne a poznamená něco o únavě a odpočinku. „Dobře, řeknu to Lakefrost,“ odpovím mu a potom si všimnu pohledu Silvercare, která už také odchází, a tak vyběhnu z mýtinky a přidám se ke shromáždění. Na shromáždění už jsou skoro všichni a tak vyhledám Lakefrost, sednu si vedle ní a tiše zamňoukám: „Sunbowpaw se omlouvá, ale bolí ho noha a je unavený, tak nepřijde.“ Lakefrost jen tiše přikývne, jelikož už Lindenstar začíná mluvit.

Silvercare ♀ - 03. listopadu 2013 21:10

Na mé mýtince a na shromáždění Ze slepé uličky vás vyvede svítání… U psí nohy, zapomněla jsem zajít za Lindenstar… Proběhne mi hlavou, téměř ve stejnou chvíli, kdy uslyším její zavolání, které mě ujišťuje v tom, že dnes už za ní zajít skutečně nestihnu. Opět svolává celý klan, ale vzhledem k válce je to pochopitelné. Vyjdu ze svého doupěte na mýtinku, která se k mému překvapení téměř vylidnila (vykočkovala zní fakt divně). Všichni šli na shromáždění? To jsem opravdu zvědavá… Můj pohled spočine až na Sunbowpaw dohadujícím se s Pebblepaw. Ta, hned jak mě vidí, vyběhne ven. „Jenom si odpočiň, je to pro tebe užitečnější, než jít na shromáždění,“ řeknu Sunbowpawovi potichu, když vidím, jak si skládá hlavu na pacičky. Vyjdu ven z mýtiny a zamířím pod padlý strom, kde se koná shromáždění. Cestou pohledem hledám své pacienty, ale Blackgala si nevšimnu a Moonfang sedí u Shadow a tak se nakonec posadím k Tangleclawovi, který ztrápeně sedí bokem ode všech. „Jsi v pořádku?“ zeptám se ho potichu, jelikož vidím, že má bolístku na duši. Je na něm, jestli o tom bude chtít mluvit. O chvilku později, bych však potřebovala šálek teplého mléka – všelék – já sama. Přítomnost Firefly je pro mne jako rána od zdatného bojovníka. Jen klid Firefly, přivedla Sunbowpawa, pravděpodobně jí chce Lindenstar jen poděkovat a potom zase zmizí někde na svém území… Nebylo však více času zaobírat se svými myšlenkami, Lindenstar začala mluvit.

Lindenstar ♀ - 03. listopadu 2013 21:15

Shromáždění (téměř všichni) Sedím ve větvích spadlého stromu a čekám, až se sejdou všichni, nebo všichni, kdo můžou. Překvapí mě účast zraněných bojovníků – na druhou stranu se nemůžu divit, že se chtějí dozvědět, co se bude dít dál. „Kočky a kocouři, zdravím vás při úmrtí zářící koule, na klanovém shromáždění. Za dnešní den se toho událo mnoho. Jedna nešťastná událost se stala dnes při výcviku učedníků. Sunbowpaw zabloudil, podle všeho ho vystrašil dvounožec, a dal se na útěk. Běžel na sever, přes území Firefly až na konec lesa, kde ho zraněného a vyděšeného našla Firefly. Ošetřila ho a dovedla zpátky do našeho táboru, za to jí patří náš velký dík,“ řekla jsem a podívala jsem se na Firefly. „Sunbowpaw je díky jejímu ošetření v pořádku u naší léčitelky. To však není vše. Na místě, kde se Sunbowpaw ztratil, prý byli dvounožci, s velkými obludami, které požíraly les. Podle všeho mohou i za štiplavý pach, který se nese až k nám. O jejich přítomnosti svědčí i jejich pachové stopy, které zasahují až k našim hranicím. Nevíme, jak rychle postupují, ani jak velkou část lesa chtějí sežrat, ale zde už není bezpečno. Už nyní se dostali tak blízko k území Firefly, že tam nemůže zůstat, nabídla jsem jí proto azyl u nás. Bude se plnohodnotně účastnit klanového života, zároveň bude lovit a bránit náš klan, jako každý jiný válečník. Nezapomeňte, že jí vděčíme i za záchranu Sunbowpawa,“ řeknu a na chvíli se odmlčím, abych dala prostor na vstřebání této objemné informace. „To však bohužel není vše. Dnes ráno naše hlídka zahlédla nové kočky v Ostrých skalách, je to úplně nový klan přicházející z území za skalami a jejich vůdcem je Brambleblaze, náš bývalý válečník. Ví o nás vše, zná naše slabiny i území, na kterém sídlíme. Požadoval po nás ústupek třetiny území pod pohrůžkou války, neustoupila jsem. Jedna bitva proběhla okamžitě při vyjednávání, mé poděkování patří válečníkům, kteří Brambleblazovy kočky odrazili,“ řeknu a podívám se s lehkým přikývnutím na každého válečníka, který byl bitvě přítomen. „Brambleblaze ustoupil zpět na své území, a nabídl nám kompromis – chce sloučit naše klany. Dal nám dvě smrtě zářivé koule na rozmyšlení - Buď sloučení, nebo válka.“ Na chvíli se opět odmlčím, jelikož očekávám, že kočky budou na má slova reagovat, dám jim čas na uklidnění. „Jeho nabídka se mi nezamlouvá, nevěřím mu, avšak dvounožci na severu nám nedávají příliš možností. Sloučení klanů a území by bylo východisko, druhou možností by bylo přestěhování celého klanu někam úplně jinam, avšak nemůžu říct, jak daleko bychom museli jít, cesta by byla nejspíš složitá,“ řeknu a pokynu v gestu nakazujícím ticho. „Budu ráda za jakékoliv rady či postřehy, co můžeme udělat. Máme dvě smrtě, než bude chtít Bramblestar odpověď a ani dvounožci nám nedají o mnoho času více,“ vydechnu, konečně je to všechno venku, už se stačí jen rozloučit. „Děkuji za pozornost, tímto končím dnešní shromáždění, můžete se rozejít,“ řeknu a sama zalezu do svého pelechu, kde stále leží Leopardhairs. Teď rychle přemýšlej, co si s ní počneš…

Shadow ♀ - 06. listopadu 2013 19:02

...Tichá kočka na vyhlídce... Situace s flekatou kočičí matkou se vyřešila ačkoliv ne zrovna obrým způsobem, nicméně já ani v nejmenším nezasáhla a nijak se nezapojovala. Mlčky sedíc opodál jsem se klidně vyhřívala v posledních paprscích zářivé věci na nebesích, která mne vlídně hladila po srsti - tak nějak jsem si představovala matku, kterou jsem nepoznala. Pramálo mne zajímalo co si mezi sebou ostatní kočky vyříkávají za účty, ačkoliv jsem je pozorně naslouchala, abych se podle toho mohla zařídit. Warsong mne bránila, byla to hodná a spravedlivá kočka a já ji měla ráda pro její otevřenost, z druhého válečníka jsem cítila odtažitý neklid a kotě bylo prostě kotě. Kočka, co si říká vůdce, svolávala shromáždění. Neměla jsem ji ráda, ale přesto jsem chtěla slyšet, co bude klanu říkat, kdyby se mne to mělo týkat. Usedla jsem daleko od ostatních na vyvýšeném místě skrytém mezi keři, kde hrdě vztyčená jsem omotala tlapky huňatou oháňkou a jantarovým pohledem svých zlatých očí si prohlédla všechny ty kočky pod sebou. Byl tam Moonfang, byla tam Warsong, dokonce i léčitelka. Poznala jsem toho černého kocoura, kterého nesnáším, i několik dalších tváří, ale můj výraz byl chladný a nepřístupně odtažitý a věci, které vůdkyně říkala vážné. Jenže já byla jen cizí kotě a stěží by mne poslouchali i kdybych něco řekla.

Deepblack ♀ - 09. listopadu 2013 15:13

Shromáždění Seděla jsem vedle Firefly a poslouchala Lindenstar. Se vším, o čem mluvila jsem už byla obeznámena, tak jsem jen sledovala směsici pocitů na tvářích ostatních koček. Tohle je těžká doba a oboje se to děje najednou. Brambleblaze si vybral opravdu skvělou chvíli k tomu, aby na tohle území přitáhl další hladové krky, když kořisti kvůli dvounožcům ubývá! Když ho Lindenstar zmínila, musela jsem potlačit nutkání se ošít, protože se po mě část shromážděných koček ohlédla. Snažila jsem se tvářit neutrálně. Po shromáždění se otočím k Firefly: "Ráda bych si šla promluvit s Lindenstar. Teď už všichni ví, že tu zůstáváš, poradíš si tedy sama?"

StarClan - 11. listopadu 2013 22:21

soukromá zpráva od StarClan pro Pro Rockfur "Kočky přemýšlejí po svém - ani tisíce let domestikace je nepolidštily, a nepodaří se to nespíš ani za další tisíciletí." Allen a Ivy Doddovi Shromáždění Zrovna jak dojíš, ozve se Brambleblazův hlas svolávající shromáždění, svolává všechny kočky schopné samostatného lovu. Momentálně jsi zraněný, nemuselo by se tě to týkat, ale z vlastní zkušenosti víš, že se nevyplácí na shromáždění nepřijít. Navíc, jdou všichni z doupěte léčitele. Když se sejdou všechny kočky, Bramblestar spustil: "Můj klane, dnes se scházíme při radostných událostech. Naše válečnická výprava svedla další boj o rozšíření hranic, tentokrát na východě s Lesním klanem," řekl nejdříve a cukl trochu fousy při slovech o Lesním klanu. "Chci vám říct, jak se to všechno seběhlo i postup, který bude následovat," pokračoval, to bylo zvláštní, nikdy se s bojovou taktikou nesvěřoval. "V půlce boje jsem naše bojovníky odvolal, abych nabídl jejich vůdkyni dohodu. Nazval jsem to spojením klanů, ale to pouze pro ní. Pokud bude souhlasit, spojíme své území a poté si všechny kočky z jejího klanu podmaníme, budou pro nás lovit a bojovat nebo zemřou. Pokud nebude se spojením klanů souhlasit, budeme dál bojovat až je vytlačíme z lesa," vysvětlil Bramblestar to, co se v bojích odehrálo. Tato strategie byla naprostou novinkou. Dříve postupoval klasickým způsobem - válka, zajatci, mrtví, převzetí území... Kdo ví, co mu prolítlo před čumákem, že vymyslel toto. "Tímto končím dnešní shromáždění. Připomínám, že Rockfur má dnes večerní hlídku," řekl s pohledem upřeným na tebe a poté zmizel mezi kameny.

Tangleclaw ♂ - 18. listopadu 2013 15:13

Vzdát se toho, co jsme tolik let budovali. (Shromáždění.) Jelikož situaci kolem dnešního konfliktu znám, zaměřím se spíše na Lindenstařina slova ohledně Sunbowpawa a Firefly. Překvapí mě, že se vrací a nedokáži ji během shromáždění přestat bystrým pohledem pozorovat. Znepokojuje mě pach strachu, zoufalství a touhy po boji. Při slově "sloučení" se má srst za krkem naježí. Nemůžeme se jen tak vzdát. Vzdát se toho, co jsme tolik let budovali. Když však velitelka klanu rozpustí shromáždění, mé tělo se uvolní a já se rozhodnu opatrně se přiblížit ke své dávné učednici. S odstupem, protože vyjadřování emocí nemám rozhodně v povaze a také proto, že ji chci ušetřit pohledu na můj zničený zevnějšek. Uznale mrsknu vousky a pokloním se. "Moc rád Tě vidím zpátky, Firefly," potichu zavrním. "Prokázala jsi svou odvážnost a oddanost klanu. Cením si toho." A jak! Jsem pyšný. Má jediná učednice..

Moonfang ♂ - 18. listopadu 2013 18:22

Zhromaždenie Podarilo sa mi dostať sa na zhromaždenie a tak počúvam nepríjemné novinky. Vysvetlilo sa, čo sa stalo so Sunbowpawom, ale zároveň to len znamenalo ďalšie problémy pre klan. Naše najhoršie obavy boli potvrdené. Azyl pre Firefly schvaľujem... A potom nasledovali správy od hraníc. Netuším, ako by sa mal klan rozhodnúť. Je tu priveľa udalostí, čo sa ovplyvňujú navzájom. Nájsť správne riešenie pre to všetko je úloha nad sily obyčajného kocúra, ako som ja. Tak som sa len posadil a pozoroval výrazy v tvárach ostatných mačiek. Zhromaždenie končí a ja konečne zazriem Shadow. Sedí bokom od ostatných, ale načúva pozorne. Opatrne sa zdvihnem a vyberiem sa k nej. "Ahoj Shadow. Vraj si dnes bola na výprave s Warsong." Snažím sa hovoriť uvoľnene, aby mi do hlasu nepresiakla bolesť z mojich zranení. Aspoň že jej sa nič nestalo.

Warsong ♀ - 18. listopadu 2013 18:32

Grim news Zhromaždenie začalo a ja som sa usadila tak, aby som zvyšok mačiek nerušila chrúmaním mojej večere/obedu v jednom. Lindenstar všetkým povedala o Sunbowpawovi a jeho objave. Každému došlo, čo to znamená. Ale potom začala hovoriť o dianí u hraníc. Aj mi prestalo chutiť. Dvojnožci, málo koristi, sneh a teraz aj cudzie mačky... Starclan si zrejme povedal, že sme mali už príliš dlho pokoj... Niekoľko krát zlostne švihnem chvostom. Toto nie je dobre. Len ako z toho von? Opustiť územie, pre ktoré sme bojovali, krvácali, umierali? Ustúpiť ho dvojnožcom, s tým by som sa možno zmierila, proti nim neviem bojovať. Ale inému klanu? Tak to teda nie... a navyše takému prebehlíkovi? Zradcovi? Mimovoľne sa mi zježila srsť na krku a chrbte. Keby sa mi tak Brambleblaze dostal do pazúrov....

Firefly ♀ - 22. listopadu 2013 16:47

Späť... doma? Keď nás Lindenstar prepustí, na Deepblackinu napoly otázku, napoly poštuchnutie prikývnem a dlhými krokmi zamieim za ňou na miesto zhromaždenia. Nech to je rýchlo za nami. Cítim na sebe cestou pohľady mačiek, ktoré sa po Lindenstarinej výzve začali zbiehať na miesto. Hlavu nedvíham nijako moc vysoko, ale ani ju nenesiem spustenú medzi plecami, mám ju skôr ostražito, ale hrdo natiahnutú rovnobežne so zemou. Nespravila som predsa nič zlé. Nič, čo by im ublížilo. Musím prestať chytať paniku. Sadnem si teda pri Deepblack a upriem pohľad na našu vodkyňu, ktorá začne o chvíľu rečniť. Keď dokončí svoju reč, všetky mačky majú čo vstrebávať. Toľko pohrôm čo sa valí naraz... hviezdny klan, ak existuj vhodná doba na pomoc, je to táto. Pomyslím si trochu smutne. Sledjujem mačky, priateľsky žmurknem na SUnbowpawa, načo zaregistrujem že Deepblack ku mne otáča hlavu a hovorí. Samozrejme, pokojne bež. Ja si pôjdem nájsť miesto kde sa zložím. Mňauknem a vďačne za to, že tu so mnou sedela zamraučím a nakloním hlavu nabok. Deepblack sa zdvihne a odchádza a to isté pláujem urobiť aj ja, ale periférne zbadám pohyb mieriaci ku mne. Pripravím sa na nejakú prskavú poznámku, no zbadám Tangleclawa. Myknem fúzami na pozdrav a podídem ešte trochu bližšie ako nastavil vzdialenosť medzi nami on, ale nie tak, aby to bolo nepríjemné. Môj učiteľ... toľko mi toho ukázal. Och, au, ten jeho bok vyzerá veľmi zle. Chcelo by mu umyť tú zachnutú krv nech mu nedráždi ranu. Bránil naše územie zo všetkých síl. Chýbal mi, vždy vedel, čo robiť. Bol to kocúr na svojom mieste. Bol ten posledný, ktorý si zaslúžil podľa mňa zranenie, aké mal. Poklonu mu opätujem a bradou sa takmer dotknem zeme, čím mu vyjadrím úctu. Aj ja som rada že sa po dlhom čase vidíme. A rada vidím, že si stále nič nestratil zo svojej bojovnost a húževatosti. Tavrním priateĺským tónom. Narážam aj na situáciu z dneška, pričom na jeho bok sa nepozriem ľútostivo alebo ohľadom, ktorý by hovoril, že za nič nestojí, skôr hrdo, a narážam aj na to, že napriek svojmu jednému nezdravému oku stále drží hlavu hore. Naozaj som bola rada, že v klane sa nájde aspoň pár mačiek, pre ktoré nebudem tŕňom v oku a že jednou z nich je Tangleaclaw.. Mala som skvelého učiteľa. Poviem na to, čo mohlo znieť ako pochvala. Úprimne to, že mi povedal že si cení niečo, čo som urobila, ma poteší. Hold, názor učiteľa vždy zostane pre mačku dôležitý. Mohol by mi poradiť, kde by sa tu dala zložiť hlava. Prešlapnem z labky na labku a mrsknem končekom chvosta. Prosím, nevieš kde by som si tu mohla spraviť provizórny pelech, trochu ďalej od ostatných? Nech nikomu...neprekážam. Spýtam sa.

Lindenstar ♀ - 02. prosince 2013 22:59

V doupěti a mezi kočkami Vešla jsem zpátky do doupěte a přemýšlela, co udělám s Leopardhairs. Avšak jak jsem přišla do doupěte, pochopila jsem, že není potřeba přemýšlet, co jí řeknu. Leoparhairs totiž tiše spala. Chápu, je chudák celá unavená ze všeho co se dělo, navíc ta koťata jí ubírají síly. Vylezla jsem tedy tiše ven na palouk a dívala se na ostatní kočky, vyhlédla jsem si Leafstorma a Warsong a potom se vydala jejich směrem. "Leafstorme, Warsong, pojďte ke mě," řekla jsem tiše a potom popošla bokem od davu koček, aby nemohli slyšet, co jim povídám. "Byla za mnou Leopardhairs, tvrdila, že jste jí u hromady s kořistí napadli. Pomlácená je, ale chci slyšet i od vás, co se tam stalo," řekla jsem odměřeným ale nijak zlým hlasem a čekala na jejich vyjádření.

Leafstorm ♂ - 06. prosince 2013 00:00

Doupě s Warsong a Lipovou hvězdou Po výlevu Warsong jsem si odfrknul a chtěl jí něco říct, něco drsného, ale míněného jako rada. Přestaň se litovat a- začnu, to už ale Lindenstar svolá shromáždění. Podrážděně si odfrknu, jelikož Warsong mi už tak očividně nevěnovala pozornost a nějakým nepochopitelným způsobem i přes svou chromou nohu na shromáždění odskákala tak rychle jako kdyby byla kamzík. Já se jen šourám za ní a sednu si někam na kraj. Žádné ovace ani zvláštní místo při shromáždění nečekám a ani se mi ho nedostane. Lindenstar sice poděkuje všem, co se zůčastnili bitvy, o mě ale ani pohledem nezavadí. Možná je to kvůli tomu, že sedím až někde na hranici jejího zorného pole, ale mě je to v podstatě jedno. Po skončení se už zvedám, že odejdu, to si nás ale zavolala Lindenstar, mě a Warsong. Je mi jasné, o co tu jde a Lindenstařin odměřený hlas si vyložím jako obvinění. Zavrčím na ni, vypadám očividně absolutně naštvaně a na Lindenstar jen vyprsknu. Asi už máš jasno, co? zavrčím, otočím se a kráčím pryč. Poď za mnou! přikážu jí, v mém hlase je jasné, že je mi jedno že má vyšší hodnost, tohle splnit musí. Já se vydám k pelechu učedníků, následován (snad) Lindenstar a Warsong. Pebblepaw, pojď sem na chvilku. řeknu pevným, rozhodným hlasem, který nemá ani špetku tónu, kterým jsem obdařil Lindenstar. Z doupěte vykoukne Pebblepaw a tázavě ke mě přijde. Kvůli modřinám od Leopardhairs trochu kulhá a je jasné, že ji bolí celé tělo, vše by měl ale zpravit spánek. Naštěstí jí nestihla ublížit více, jediné další viditelné zranění je pár lehkých škrábanců. Řekni prosím tady Lindenstar, co se dnes stalo s Leopardhairs u hromady s kořistí. přikážu jí mírně.

Pebblepaw ♀ - 22. prosince 2013 20:56

Shromáždění, pelech a rozhovor s Lindenstar (LfS, WS, LS) Spolu s bratrem poslouchám shromáždění. Jsem hrozně ráda, že ho vidím a tak, nebýt nepříjemných novinek, bych se s ním i povídala. Bohužel shromáždění se nese ve velmi pochmurném duchu, je tu více problémů, než jsem myslela: Dvounožci, nový klan, stěhování... Už z Lindenstařina vypravování se málem třesu strachy. Co když to všechno nezvládnem? Co když nás dvounožci přepadnou? Co když?... Z přemýšlení mě vytrhne až Sunbowpaw s otázkou, jestli půjdu s ním zpátky k Silvercare. "Já už půjdu spát," odpovím mu, protože z toho, co říkala vůdkyně mě přepadla chmurná nálada. Raději se sbalím v našem brlohu do klubíčka a budu ležet. "Nevadí," odpoví mi a odbelhá se zpět k léčitelce. Já se tedy propletu mezi hovořícími kočkami, až se dostanu do našeho pelechu. V pelechu několikrát přejdu do kolečka, čímž si sešlapu mech a chystám se vydat do říše snů. Náhle zaslechnu své jméno, hned s sebou hrknu. Po příhodě s Leopardhairs se až příliš lekám. Zavětřím... podle pachu a také hlasu poznám, že jde o Leafstorma. "Leafstorm je hodný... přesvědčuji se ještě, když vylézám z pelechu. Překvapí mě, že před pelechem čeká celá delegace... Leafstorm, Warsong a vůdkyně. Po slovech Leafstorma je hned jasné, proč. Co se stalo s Leopardhairs... Vytřeštím oči, doufala jsem, že je to vyřešené. Dívám se z jednoho na druhého, podle jejich pohledů je jasné, že nemůžu mlčet... "Já... šla jsem ke hromadě s kořistí a vzala jsem si jednu myš. Potom přišla Leopardhairs a nadávala mi a strkala do mě. Naštěstí přišel Leafstorm a zachránil mě," řeknu na konec a odmlčím se. "Warsong tam byla taky..." ještě vychrlím snad v naději, že mě starší válečnice dosvědčí, co říkám.

Rockfur ♂ - 28. prosince 2013 19:36

soukromá zpráva od Rockfur ♂ pro Tábor Vše je dokonáno a Bramblestar všechny propouští. Jenom já mám hlídku, ještě k tomu když jsem zraněný. Zavrčím a vydám se na hlídku, mám ji sám, takže aspoň budu moci jít vlastním tempem. Bramblestarův plán mě až tak nepřekvapil, bylo mi jasné, že tímto sleduje něco takového. Zdá se mi to podlé a zákeřné, přímo jeho styl, ale co nadělám. Kéž by už bylo po všem a já si konečně mohl odpočinout. pomyslím si a vyrážím na hlídku.

Tangleclaw ♂ - 29. prosince 2013 20:44

"Lépe by se mi, co se týče Tebe, hovořilo o válečnickém doupěti." (S Firefly za školkou.) V odpověď na její pochvaly jen pobaveně mrsknu vousky a obšťastním ji úsměvem. Pouze ona byla mou jedinou učednicí, na což vzpomínám velice rád. Doba bez mého zranění a doba, kdy jsem byl plnen všelijaké energie. Postupně se mé tělo o něco málo uvolní. Bojovnost a houževnatost. Popravdě řečeno se mi z pohledu Firefly ježí srst na zádech. Nikdy jsem si nepřipadal obdivovaný a její oči mluví za vše. Kdybych byl mladší, jistě bych se styděl, ale teď? Beru to spíše jako souboj očních kontaktů, a proto se po celou dobu rozhovoru snažím nezamrkat a neuhnout pohledem. "A já jedinou, přesto výtečnou, učednici," odvětím se zavrněním. Na nic jiného se však nezmohu. Jsem citlivý kocour, ale své emoce si nechávám pro sebe. Už i tyto pochvaly a komplimenty jsou zázrak. Ano, Firefly by si toho měla vážit. Když se zeptá na zatím provizorní pelech, mrsknu nervózně ocasem ze strany na stranu. Velice rád bych ji nabídl místo v jednom z doupat, ale poznatek, aby nikomu nepřekážela, mě zarazí. "Vím, že je za školkou pohodlný mech, který by ti měl k přespání zatím stačit. A neboj se, že by tam napršelo. To místo chrání keře a stromy." Povzdechnu si, přistoupíc k ní blíž a zachraptím: "Lépe by se mi, co se týče Tebe, hovořilo o válečnickém doupěti, než-li o mechovém paloučku, kde jsem se schovával před stejně starými koťaty jako malý," a bez dalších okolností švihnu ocasem a zmizím ji ze zorného pole. Je na ni, zda se mě rozhodně opravdu následovat. Nemohu se dočkat, až si večerní rutinou vyčistím rány. Snažím se však našlapovat sebejistě a bez žádné známky bolesti. "Tady," hlesnu směrem k Firefly, pokud ji mám v těsném závěsu za sebou, nevšímajíc si zvědavých pohledů ostatních koček z klanu. Při shromáždění jsem cítil většina názorů, a to nesouhlas s tím, že se má dřívejší učednice vrací. Abych zahnal nepříjemné myšlenky a ušetřil zrzavou kočičku nenávistných pohledů, vezmu do tlamičky trs větviček a odhrnu jej do strany jako záclonu. "Nechť nad Tebou bdí Hvězdný klan, Firefly," zavrním, nechajíc ji projít do provizorního pelíšku.

Warsong ♀ - 31. prosince 2013 22:19

Problémy nekončia... Po ukončení zhromaždenia mohutne zívnem. Na spánok sa dnes celkom teším, výprava za Sunbowpawom mi dala zabrať, plné brucho mi na čulosti tiež nepridáva. Avšak príchod Lindenstar ma preberie okamžite. Vyšetruje, čo sa stalo s Leopardharis. Podráždene prsknem, avšak vedenia sa ujal Leafstorm a ja mu do toho nechcem hovoriť. Koniec koncov, Pebblepaw je jeho učnica. A tak ich oboch nasledujem ku pelechu učňov. Pebblepaw je trochu zmätená, avšak odpovedá bez zbytočného premýšľania a po pravde. Potom, čo spomenie mňa, prikývnem a poviem: "Práve sme sa vrátili do tábora, s Firefly aj Sunbowpawom. Bola s nami aj Shadow, pretože v tábore nechcela zostať sama. Vo vchode sme stretli Deepblack a tak som im učňa aj Firefly prenechala. Sama som bola hladná, mala som len raňajky, čo mi priniesla Silvercare a tak som zamierila ku hromade s korisťou. Vtedy som si všimla Leopardharis, ako drží v pazúroch Leafstormovu učnicu. To už sa okolo mňa prehnal Leafstorm a malú vyslobodil. Ja a Shadow sme sa teda vybrali na večeru/obed. Leophardaris sa správala ako šialená, dokonca skočila aj do Leafstorma."

Lindenstar ♀ - 31. prosince 2013 23:49

U pelechu učňů (LfS, PP, WS) (Silvevstr nepodporuji, tedy zde je příspěvek) Nepřekvapilo mě prskání Leafstorma, ani podrážděný pohled Warsong, vždyť jsem je právě obvinila z porušení válečnického zákoníku. Popravdě, věřila jsem jim více, nežli Leopardhairs, ale muselo to být takhle. Přeci jako vůdkyně nemůžu přijít: "Jako Leopardhairs hráblo, ale já věřím jen a jen vám.... Ona je starej blázen." Šla jsem tedy bez jakéhokoliv slova za Leafstormem kam mě vedl. Zavolal Pebblepaw, vzpomněla jsem si, že i o ní Leopardhairs něco blekotala. Pozorně si vyslechnu povídání jak Pebblepaw, ze které je strach znát ještě teď a také je v bídném stavu. Musela by být moc dobrá herečka, aby tohle uhrála.... Potom si ještě poslechnu Warsong. Na vyprávění všech jen přikývnu, a potom řeknu: "Omlouvám se, za to obvinění, ale musela jsem se zeptat. Každopádně věřím vám." Na chvilku se podívám do země s lehkým úklonem, gestem omluvy. "Leopardhairs čeká koťata, je možné, že se kvůli tomu chová nevypočitatelně, nebo to udělala naschvál. Nevím. Nicméně, kvůli koťatům jí nemůžu potrestat. Nechám ale jednoho bojovníka, aby jí provázel a hlavně hlídal, kamkoliv půjde. To, co se stalo, se nesmí opakovat," řekla jsem a podívala se na přítomné kočky, jestli se mnou souhlasí. "Dnes v noci bude spát u mě v pelechu, ohlídám jí sama. Stejně bych probděla noc," dodám a druhou větu téměř zašeptám. Je vidět, že už se mám k odchodu. "Děkuji vám," řeknu. "Leafstorme, můžu tě poprosit o večerní hlídku. Vezmi si s sebou třeba Lakefrost," řeknu úplně na konec. Potom už se odeberu rozvážným krokem do svého pelechu.

Leafstorm ♂ - 01. ledna 2014 22:30

U pelechu učňů a dál Vše se nakonec v dobré obrátí, i když sem tomu skoro ani nevěřil. Pebblepaw je možná až moc stručná, ale nakonec řekla to nejdůležitější. Warsong koneckonců také pomohla. Lituji toho, kdo ji bude muset hlídat. Pokud to teda nemám být já. A já na něco takového čas mt nebudu. Koneckonců, žádný válečník by neměl mít. Jsme teď ve válce. Nesmíme ztratit ani jednoho válečníka na něco takového. řeknu bezvýrazně. Pokud nemáš v plánu nechat Firefly bojovat, tak jí to přiděl. Nebo někoho jiného, to je na tobě. Pebblepaw řeknu, že se může vrátit do svého pelechu a sotva zaleze dovnitř, obrátím svou pozornost zpátky k Lindenstar. Překvapila mě, příjemně, ale stále jsem na ni ještě uražený, že mě z něčeho takového obvinila. I když vím, že je to nerozumné a já bych asi jednal stejně. Večerní hlídka? Dobře, i když jsem s tebou chtěl po shromáždění ještě mluvit. odpovím a pokud o mě ještě něco nechtějí, odcházím. Když projdu kolem Warsong, řeknu jí jen Díky. Lakefrost najdu před doupětem válečníků a vezmu ji sebou na hlídku.

StarClan - 02. ledna 2014 23:05

Pro Leafstorma, Lakefrost a Rockfura "Světélkující oči žhnou co lucerny a jiskřivé záblesky odletují z hřbetu. To kočka beze strachu kráčí tmou." Théophille Gautier Hlídka Skupinka z Lesního klanu i Rockfur se vydali na noční hlídku... Lesnímu klanu ubíhala cesta rychleji. Lakefrost šla v tichosti kousek za Leafstormem, zahloubaná. Ona sice nebojovala, ale události dnešního dne jí též hrály hlavou, vždyť málem přišla o jednoho učně. Les byl tichý, až na téměř neslyšitelné vrčení ze severu, které snad vydávaly blížící se příšery. Jako kdyby se vám chtěli připomenout. Vzduch byl nepříjemný, ale to už delší dobu novinka nebyla. Žádný vetřelec na cestě, žádná cizí kočka, až se dostali k hranici s ostrými skalami... Rockfur se vydal na hlídku pomaleji, byl více zraněný. Snad by se slušelo poslat jinou kočku, ale s Bramblestarem se nesmlouvá. Na Severu, v polích procházel Rockfur bez problémů, ale jak se hranice stáčely více do skal, šlo se mu hůře, musel skákat z kamene na kámen a jeho zmožené tělo se začalo ozývat, ale už byl u konce cesty, už stačilo jen projít kolem Ostrých skal... A náhle, snad náhodou, nebo tomu chtěl Hvězdný klan, se obě dvě skupinky sešly u Ostrých skal. Všechny tři kočky na sebe překvapivě koukaly. Bylo jen na nich, zda-li se dají do hovoru, či půjdou dál...

Silvercare ♀ - 03. ledna 2014 21:22

Ne, Ne, Ne a ještě jednou Ne. Firefly Vrať se domů! No to se na to můžu ***!!! Snad bych to u řekla nahlas, kdybych si včas neuvědomila, že sedím vedle Tangleclawa, učitele výše zmíněného zrzavého písklete. (Dobře, až takové pískle to není, vždyť je stejně stará jako já.) Její návrat by mě ani ve snu - noční můře - nenapadl. Mrskala jsem podrážděně ocasem z jedné strany na druhou a trhala srstí, ale snažila se, aby mé rozrušení Tangleclaw nezpozoroval. Slečna velkolepá zachránkyně je tu a já dnes ošetřila čtyři kočky... nějaká zmínka? Poděkování? Ne! Děkuji pěkně! Tak moc mě rozrušil návrat Firefly, že jsem po zbytek shromáždění ani nedávala pozor. Pamatovala jsem si jen, že byla řeč o dvounožcích a nových nepřátelích, ale o tom jsem více nebo méně věděla od zraněných koček. Shromáždění končilo a všechny kočky se začaly rozcházet. Neměla už jsem chuť jít za Lindenstar, ani se bavit s někým jiným. Navíc, Tangleclaw beze slova odešel za Firefly. Vydala jsem se tedy sama do svého pelechu, ještě jsem hodila nenávistným pohledem po Firefly. Pochybuji, že si toho všimla. Na mýtince jsem ani nepozdravila přítomné kočky a nevrle zalezla do svého pelechu. Měla jsem všeho za jeden den až dost. Firefly, vrať se odkud si přišla!

Firefly ♀ - 15. ledna 2014 16:52

Spánok. Jeho tichú výzvu na "súboj oči" prijmem a, stojac si za svojimi pochvalnými slovami sa mu bez mihnutia oka pozerám striedavo z jedného oka do druhého. Život osamote vás naučí neuhýbať pohľadom či tváriť sa, že máte navrch, keď chcete sám odplašiť často horšieho protivníka, ktorý si brúsi zuby na vaše územie. Tangleclaw mi kompliment vráti, čo ma trochu prekvapí.Nakoniec som to predsa len ja, kto skloí pohľad prvý, ako poďakovanie. Učnicou, ktorá je pre trištvrťku klanu jednoducho utečenec ktorý ich zradil. A môj učiteľ na mňa predsa nezanevrel, aj keď mohol. Mohol mi povedať, že je mu hanba že vychoval mačku, ktorá opustí klan. Zavrním a potrasiem hlavou, aby som zahnala temné myšlienky. Ale on ma podržal. Ktorá ti bude za tie skúsenosti ďakovať, kým si ju hviezdny klan neprivolá k sebe. Mrknem naňho, keďže mi z prílivu vďačnosti jednoducho nedá nič na to nepovedať, ale pritom vetu zakončím, takže nemusí už nič odpovedať. Keď mi povie o machovom pelechu, spokojne prikývnem a postavím sa na všetky štyri. Tangleclaw príde bližšie a vylúdi mi na tvári smutný úsmev. Nuž... niekedy je naozaj potreba sa schovať. To je v poriadku, nemusíš sa cítiť za mňa zle, zvykla som si na...súkromie. Odpoviem vyhýbavo, mrštne sa otočím a nasledujem ho. Najskôr sa pozerám rovno pred seba na Tangleclawa, ale keď už myslím, že mi ti epohľady vypália v kožuchu dieru, mlčky ich pár opätujem. Nech si nemyslia že sa ich bojím. Ukázať strach je chyba. Hlavne ak chcem prežiť ďalšie dni bez zbytočných konfliktov. Zastavím rovnobežne s mojim bývalým učiteľom a nakuknem pod vetvičky. Vyzerá to celkom dobre. Usmejem sa pod fúzy a keď prechádzam okolo Tangleclawa, zbežne mu oliznem ňufák. Ďakujem. Dobre sa vyspi Tangleclaw, a nech sa ti rýchlo zahoja rany. Zamňaukám, načo zmizne v prítmí machového miestečka. Najskôr to tam celé preskúmam, nájdem si najpohodlnejšie miesto, labkami ho trochu ešte upravím a potom sa schúlim do klbka. Mám pocit, že z toľkých vecí, ktoré sa dnes stali ani nezaspím, no pravda je že ma asi natoľko zaťažili, až ma tma pohltí celkom rýchlo.

Leafstorm ♂ - 09. února 2014 04:22

U skal Hlídka probíhá docela klidně. Sotva se však dostaneme do blízkosti skal, něco zavětřím. I Lakefrost to ucítí. Co je to za pach? zeptá se mě zmateně. Smrdí to jako cizí kočky... To je pach skalních. řeknu jí, jelikož si ho stále ještě dobře pamatuji. Zdá se, že se zase odvážili na naše území... syknu a kývnu na Lakefrost, ať mě následuje. Vyrážíme přímo za tím hlupákem, ano podle toho co cítím je tam jen jeden. Vidím, že pachové a jiné značky hranice území jsou smazané a místo nich jsou nové, skalního klanu. Narážíme na něj v úzkém průsmyku mezi skalami. Je to takový ten menší, co tak pořádně zřídil Moonfanga. Jaké to štěstí, jestli k tomu bude příležitost, dám mu dost tvrdou lekci. Tohle je území skalního klanu, nemáte co tu pohledávat. Vraťte se k té své slabošské vůdkyni a vyčkejte na spojení klanů. zavrčí na nás. Je vidět, že je zraněný, ale stále se snaží vypadat strašlivě a nebezpečně. Je mi na něm něco povědomého. Takhle si tu už zvykáte? Nevím, co vás tam za horami napadá, ale buď hned přestaneš rušit naše značky a vrátíš se do té svojí nory, nebo tě tam zaženeme a dáme ti navíc pár dalších ran, které ti může Brambleblaze olízat. zavrčím na něj a je vidět, že ho to dožralo. V tu chvíli mezi nás vstoupí Lakefrost, snažíc se uklidnit situaci. Přestaňte, zatím ještě nejsme ve válce. Teď se poklidně rozejdeme a vrátíme se každý na své území. Nemá cenu- V tu chvíli na ni však ten druhý kocour skočí a začne do ní drápat jako tehdy do Moonfanga. V jednu chvíli vypadal úplně klidně, jako by s ní souhlasil a v té druhé se na ni krvelačně vrhnul. Nedivím se, že to nečekala. Ani já bych snad nestihl přesně zareagovat. Vrhnu se jí na pomoc, ale sotva se přiblížím, Rockfur Lakefrost kopne mým směrem a já při nárazu jejího těla letím do skalní stěny. Zkrvavená Lakefrost se hned zvedá a vrhá se na toho kocoura. Já se však ještě chvíli stavím na nohy, náraz byl dost drtivý a bude chvilku trvat, než se z něj vzpamatuju. Je mi jasné, co se stalo. Podcenil si ho. Zatím pozoruji boj Lakefrost a Rockfura. Je docela vyrovnaný, chvíli má navrch ona, chvíli on. Konečně se zvednu. V hlavě už je mi jasné, co udělám. Rychlý, rozhodující útok, který ho hned neutralizuje. Rozběhnu se a chystám se uskutečnit svůj plán... Najednou Lakefrost hodí Rockfurem o jeden balvan a ten se uvolní. Po něm další a další. Řítí se na nás kopa suti a hotová lavina kamení, která nás chce pohřbít zaživa. Rockfur hbitě uskočí, Lakefrost tak tak, nevím jestli to zvládla úplně, snad je v pořádku. Já skončím na druhé straně závalu, s Rockfurem. A zpola pohřbený v hlíně a kamení. Stále jsem se ještě neotřepal z toho nárazu. Celé tělo mě bolí, mám naraženou a modřinami pokrytou snad každou část těla, stejně tak škrábance od ostrých oblázků jsou patrné. Hlava se mi motá, jako kdybych byl ospalý. Zatím nepozoruji nic trvalého, ale tady je to jedno. Musím se odtud dostat... Kocour ke mě pčichází, já však už upadám do bezvědomí. Vezmu si tě s sebou. Jako vězně. Nevím, jestli tě mám vzít k Bramblestarovi. Možná si tě nechám u sebe, možná tě předhodím jemu. Co myslíš? zeptá se mě, ale to už upadám do říše snů...

StarClan - 13. února 2014 20:57

Pro všechny. „I ty nejdomáčtější z koček nějak dokážou žít svůj život tam venku." Katharine Briggsová Zbytek večera Blackgale, Sunbowpaw, Moonfang, Tangleclaw Po shromáždění jste všichni odešli spát na mýtinku léčitelky. Tak se na vás ještě rychle podívala a zalezla do svého doupěte. Rockfur, Leafstorm, Lakefrost Vše se seběhlo tak rychle… Nadávky, bitka, zával kamení. Leafstorm stihnul uskočit, ale vzhledem ke zranění hlavy brzy upadl do bezvědomí. Rockfur byl též zavalen. Byl vzhůru, na jeho volání však nikdo ze Skalních nereagoval. Po chvíli padl únavou. Nejlépe dopadla Lakefrost, ta byla jen poškrábaná po bitvě. Kamenům se stihla vyhnout – běžela po pomoc ke skalním. Ostatní kočky se postupně uložily ke spánku. Střípky následujícího dne Vítejte v dalším ránu… Dnešní den je opět o něco méně slunný, nežli ten včerejší. Navíc, dle vzduchu to vypadá, že dnes bude pršet. Čekejte soukromé příspěvky.

Lindenstar ♀ - 13. února 2014 20:59

soukromá zpráva od Lindenstar ♀ pro Na mýtince léčitelky. (BG, SBP, MF, SC, TC) Dnešní den se prostě nedařil. Další zranění? Zavalený Leafstorm? Jakto? To nebylo vůbec dobré. Nechtěla jsem přemýšlet nad tím, kolik bojeschopných válečníků mezi sebou ještě máme. Ale tuto náladu jsem nechtěla přinášet mezi zraněné. Nechtěla a nesměla. Ještě poslední nádech a vlezla jsem na mýtinku léčitelky. „Silvercare?“ zeptala jsem se potichu. Některé kočky byly už vzhůru. Některé spaly a já je nechtěla rušit. Léčitelka mě naštěstí slyšela a hned přišla. „Jak jsou na tom?“ zeptala jsem se na kočky ležící okolo. SIlvercare se rozhlédla a potom začala vysvětlovat: „Sunbowpawa si tu ještě dnes nechám, ale je dá se říct v pořádku. Zítra se bude moci vrátit na trénink. Blackgale měl tu nohu jen naraženou. Pokud nebude skákat z výšky nebo běhat závody, pustím ho klidně hned. Bohužel Monfang a Tangleclaw si tu ještě poleží.“ Přikývla jsem. Ráda jsem slyšela, že na tom je někdo lépe. „Před vchodem je Lakefrost. Můžeš za ní?“ pošeptala jsem Silvercare, tak aby to nikdo neslyšel. Silvercare potom vyběhla ven. „Blackgale, můžeš jít se mnou?“ řekla jsem vlídným hlasem a vyšla ven následována osloveným válečníkem. Příspěvky posílejte všem přítomným (jsou vypsání za nadpisem).

StarClan - 13. února 2014 21:08

soukromá zpráva od StarClan pro Firefly, Deepblack a Pebblepaw – společný lov. Firefly se ráno probudí a hledá po celém táboru Lindenstar. Nenajde jí – nějakým záhadným způsobem se s ní mine. Když už neví co, potká Deepblack, která jí požádá, zdali by s ní nešla na lov. Deepblack je nějaká rozhozená, ale snaží se to skrýt. „Můžeš prosím dojít ještě do pelechu učňů pro Pebblepaw, vezmeme jí s sebou na lov,“ řekne ještě Deepblack. „Já počkám u vchodu.“ Prosím šeptat jen FF, DB a PP

Silvercare ♀ - 13. února 2014 21:29

soukromá zpráva od Silvercare ♀ pro Pod závalem (RF, LfS) Lakefrost mě dovedla přesně k tomu závalu, o kterém celou dobu tak překotně mluvila. Měla štěstí, ona sama byla jen poškrábaná, neměla větší zranění a tak cestu zvládla. Stejně jako cestu nazpátek. Přiběhla jsem tam a uviděla to dílo zkázy. Ale ne… co to na nás Starclan seslal? Podívala jsem se do nebe a hned přemýšlela, co budu dělat. Leafstorm byl omráčený a ten cizí kocour napůl zavalený, musel mít něco s nohou. Jak nás uslyšel, začal se opět probouzet. Leafstormovi jsem ošetřila ránu na hlavě a snažila se ho probudit, ale moc to nešlo. „Neboj, nic ti neudělám. Jen se postarám o Leafstorma,“ řekla jsem cizímu kocourovi, když jsem viděla jeho pohled, potom co se vzpamatoval. Znovu jsem zatřepala Leafstormem. „Můžeš mi prosím sehnat ještě trochu jitrocelu? To jsou ty listy, které jsem sem nesla,“ řekla jsem Lakefrost, která hned přikývla a odběhla. „Co ty? Cítíš zadní nohy?“ zeptala jsem se, jelikož jsem o něj měla starost. Mohl to být nepřítel, mohl ublížit našim válečníkům, ale pořád to byl kocour a pořád byl raněný. Náhle jsem si všimla, že Leafstorm konečně přichází k sobě. Prosím o šeptání pouze pro přítomné kočky.

Leafstorm ♂ - 13. února 2014 22:59

soukromá zpráva od Leafstorm ♂ pro Zával Tak ty si myslíš, že mě dostaneš? Uvidíme, kdo co komu udělá, ty jeden malý... pomyslím si jak přicházím k sobě. Uslyším kroky poblíž mě a poté něco co zní jako hlas toho zrádného kocoura. Ještě stále jsem nepřišel k sobě a bolí mě celé tělo, i tak se ale vymrštím a zaútočím na kočku, která se ke mě přibližuje a kterou považuji za Rockfura. Skočím jí na záda a kutálím se s ní dolů, až ji nakonec hodím na zem a surově přitlačím k zemi, slepý zuřivostí, že se nemůže hýbat. Až potom si uvědomím, že kočka podemnou není ten šedý zbabělec, ale Silvercare. Zděšeně z ní seskočím a zmateně se začnu omlouvat. Já, co, promiň... V tu chvíli mi celým tělem projede bolest, jak se mé modřiny ozvou a já zasyčím bolestí a sesunu se k zemi. Jen tak tak se dokáži postavit zase na nohy. Hlava mi přestane třeštit, ale každý pohyb těla mě bolí, i když se to statečně snažím zakrýt. Moc mi to nejde.

Blackgale ♂ - 13. února 2014 23:29
	soukromá zpráva od Blackgale ♂ pro Tábor Ráno se probudím a vidím Lindenstar, jak se o něčem baví se Silvercare. Než k nim ale stačím dojít tak Silvercare odběhne. Lindenstar poté chce, abych šel za ní. Ano jistě. odpovím a následuji Lindenstar, noha už mě skoro nebolí.

Rockfur ♂ - 13. února 2014 23:47

Pod závalem Ano, zajal jsem jednoho válečníka. Přijde mi na něm něco divné nebo známé, ale zatím to je jedno. Nakonec je štěstí, že se stal ten zával. Takhle se mohu pyšnit trofejí. Jinak bych to snad nedal. Ten zával zneutralizoval toho kocoura dřív, než mohl něco udělat a odehnal tu kočku. Začnu se přibližovat k tomu kocourovi, když tu se zase uvolní pár kamenů a spustí další zával. Jsem moc zraněný, unavený a zaujatý svou kořistí na to, abych se mu vyhnul a nakonec skončím pohřbný pod hlínou a kamením, zatímco ten kocour se ze svého "hrobu" vyhrabe a poté spadně v bezvědomí na zem. Super, teď to máš. Chtěl jsi přinést zajatce a nakonec tu buď chcípneš, nebo budeš sám zajatcem. zavrčím a mé pokusy o osvobození to vše jen zhoršují. Noha mě bolí ještě víc než předtím a kameny otevřely mé rány ze souboje. Zavřeštím a přestanu s pokusy o vysvobození. Teď mi pomůže jen zázrak... Zachvíli se vrací ta druhá kočka s nějakou další, zjevně léčitelkou. Řekne, že mi nic neudělá, na což jí jen zavrčím a snažím se vyprostit. Jde to těžce, ale o hodně lépe než předtím. Nakonec se dostanu zpod kamenů a jsem zahrabán jen v hlíně. Pokud bych chtěl tak bych mohlvyjít, já se ale sesunu na zem. Ten druhý kocour na tu kočku omylem zaútočí a poté co ke mě zase přijde a ptá se mě, jestli nemám něco s nohama a jestli je cítím, tak mě něco napadne. Obrať její pozornost na má zranění, útok nebude čekat. Necítím nohy. Já... asi je mám zlomené. postěžuji si lživě a hned jak ke mě přijde tak napnu zbytku svých sil a zaútočím, koušu a drápu do ní jak jen budu moci.

Lindenstar ♀ - 21. února 2014 20:17

soukromá zpráva od Lindenstar ♀ pro Po cestě do mého doupěte (BG a LH) Blackgale se vydá za mnou, už vypadá opravdu lépe. Vyjdeme ven, přičemž se rozhlédnu, ale kolem už nikdo není, všechny kočky se rozeběhly do svých pelechů. "Blackgale. Mám pro tebe dnes trochu jiný úkol, než pro ostatní, pojď za mnou," řeknu mu a rozejdu se směrem ke svému doupěti. "Včera při večeři Leopardhairs zaútočila na jednoho učně a potom se poprala s dalšími kočkami. Potřebuju, aby s ní byl nějaký bojovník, teď ty a během dne tě přijde někdo vystřídat. Prosím, pohlídej jí, aby nic neprovedla, nikomu neublížila a nikdo nic neudělal jí," vysvětluji mu po cestě. "V noci spala u mě," dořeknu a pustím ho k sobě do doupěte. Potom, vejdu i já. Leopardhairs už je vzhůru a naprosto probuzená kouká na nás. "Leopardhairs, přivedla jsem Blackgala. Bude s tebou, aby se neopakoval ten včerejšek," řeknu bez jakéhokoliv zabarvení hlasu. Není poznat, zda jsem myslela na to, že ona někomu ublížila, či někdo ublížil ji. "Můžete se klidně pohybovat po táboře, teď je tu zrovna celkem prázdno. Ale buď prosím s ní," dopovím a s druhou větou se podívám na Blackgala. Potom už se otočím k odchodu, ale ještě dodám: "V průběhu dne tě přijde někdo vystřídat." Aby si chudák Blackgale nemyslel, že tu bude kysnout celý den.

Lindenstar ♀ - 21. února 2014 20:28

soukromá zpráva od Lindenstar ♀ pro U léčitelky (MF, TC a SBP) Potom, co jsem zaúkolovala Blackgala, vrátila jsem se opět do doupěte léčitelky. Uvědomila jsem si že mám ještě jednu věc k řešení a zrovna tady jsou dvě kočky se kterými jsem chtěla mluvit. "Jak se cítíte?" zeptám se po příchodu a přešlápnu z jedné nohy na druhou. Téměř je neposlouchám, nevím, jestli si toho všimli, ale mám momentálně myšlenky úplně jinde. Nevím, jak se s nimi domluvit a nikomu neublížit, hlavně Moonfangovi. Podívám se ještě na Sunbowpawa, ten sebou sice trhá, ale jen ze spánku, asi se mu něco zdá. Jsme tu relativně sami. "Tangleclawe, už jsi přemýšlel o dalším učni?" zeptám se. Je jasné o co mě jde a určitě to dojde i jim dvěma. Oba jsou chytří kocouři. "Nabídla jsem Shadow místo v klanu a jestli přijme. Napadlo mě, jestli by jsi jí nechtěl učit," řeknu, přičemž tikám pohledem z Moonfanga na Tanglleclawa a zase zpátky.

Silvercare ♀ - 21. února 2014 20:49

soukromá zpráva od Silvercare ♀ pro U závalu (RF, LF, LfS) Cizí kocour na mě nejdřív vrčí, ale nakonec se uklidní, není divu i on je raněný a ví, že odtud bez pomoci jen tak neodejde. Bylo by pro nás velmi lehké ho zajmout, nebo mu nějak jinak ublížit. Konečně se mi podařilo Leafstorma oživit, ale ani jsem se nerozkoukala a vrhl se na mě. Ač jsem absolvovala válečnický výcvik, už je to dlouho, co jsem se s někým prala. A Leafstorm je velmi dobrý bojovník... Naštěstí si dost rychle uvědomí, co se stalo a tak mě neublíží a pustí. Sednu si a ulížu rozcuchané chlupy na rameni. "To je dobrý, klidně seď a vzpamatuj se. Já se zatím podívám na něj," řeknu potichu a pohodím hlavou směrem k cizímu kocourovi. Zrovna, když se zvednu přijde Lakefrost s bylinkami. "Lakefrost, přilož je Leafstormovi na ta zranění, prosím," řeknu jí po cestě k Rockfurovi. Útok nečekám a tak se mu i přes to, že je raněný podaří mě povalit na zem. já nejdřív jen zaječím, ale náhle se mé bojovnické reflexe probudí a já ho ze všech sil odhodím na zem. Kdo by čekal, že se mi ten výcvik bude hodit... Tady sis chlapče troufl na špatnou léčitelku! V tu chvíli už je i Lakefrost s Leafstormem u mě. "Raději odejdi. Jsi raněný a my tři," řeknu, ale jsem připravena na případné odražení dalších útoků. Pokud však ten kocour není úplný blázen, měl by hned utéct.

Moonfang ♂ - 21. února 2014 21:24

soukromá zpráva od Moonfang ♂ pro Liečim sa Po zhromaždení som sa odvliekol späť ku Silvercare, kde som sa zvalil do machu a prepadol sa do ťažkého spánku, plného nočných môr. Keď som sa ráno prebudil, cítil som sa ako zbitý. Iróniou osudu bol fakt, že som bol zbitý naozaj. Telo bolo po nočnej nehybnosti stuhnuté a bolestne protestovalo proti každému môjmu pohybu, ale ja som tvrdohlavo trval na svojom. A tak, keď k nám zavítala Lindenstar, som si práve dával okružné koliesko po čistinke. Keď som rozhýbal otlčené svaly, už to nebolo také zlé. Zbadal som, že sa už zobudil aj Tangleclaw a tak som zašiel k nemu. "Dobré ráno. Ako sa cítiš?" spýtal som sa a posadil sa k nemu. Krátko na to sa znovu objavila vodkyňa a pre tento krát si to zamierila k nám. "Dobré ráno," pozdravím a dodám: "Už je to o niečo lepšie." Zdá sa mi nervózna a nesvoja, a ani sa jej nečudujem, pri tom všetkom, čo sa na nás valí... Ako však hovorí ďalej, zisťujem, že príčinou jej nepokoja je niečo iné. A to niečo sa mi ani trochu nepáči. Iste, bol by som rád, keby Shadow zostane. Na druhej strane, najradšej by som ju mal sám pre seba. Cítim, ako sa mi ježí srsť, keď to vyzerá tak, že ju chce zveriť na starosť Tangleclawovi. Ničoho sa neboj. Shadow je tvrdohlavá a vždy sa bude snažiť presadiť si svoje. A je celkom dobre možné, že Tangleclawa odmietne... snažím sa upokojiť seba samého, ale pre každý prípad mlčím. Obávam sa, že ak by som otvoril tlamu, dakomu by ublížilo to, čo z nej vypadne.

Tangleclaw ♂ - 22. února 2014 00:04

soukromá zpráva od Tangleclaw ♂ pro V nitru cítím, že bych mohl opět omládnout, aspoň o pár let. (Doupě léčitelky.) Střípky vzpomínek z včerejšího večera a shromáždění se rozplynou zrovna, když zaslechnu v dáli hlasy. Zastříhám nevěřícně ušima, tělo se napne pulzující bolestí. Bohužel Moonfang a Tangleclaw si tu ještě poleží.. otevřu náhle oči a zamžourám ke všem přítomným. Jen, co si uvědomím, že se na mýtince léčitelky nachází hned mnoho koček, bleskurychle vstanu a otřepu se. Srst se mi ježí překvapením. To už se ke mně blíží válečník. "Dobré ráno, Moonfangu," odpovím tiše, posadíc se, a zmohu se jen na: "Jsem.. jsem v pořádku. Jak je Tobě?" Zní to velmi lacině. Ve vchodu doupěte se objeví Lindenstar. Něco mi říká, že tu před chvílí byla, avšak to jsem jistě ještě spal. Odpověď na otázku se od Moonfanga dozvím později, vlastně hned, co odpoví velitelce. Souhlasně přikývnu a zároveň ji pokynu na pozdrav dobrého rána. Pachy kolem mě znervózňují. Věnuji Lindenstar zpočátku nic neříkající pohled. Já a další učeň? Pootevřu tlamu, váhajíc. Popravdě řečeno.. mě velitelka převážně vyvedla z míry hned jedním faktem. Potřebujeme další schopné válečníky. Naše situace není v pořádku. Připadám si zmatený. Mé myšlenkové pochody se zpomalí. Jako kdybych najednou nechápal, co se za posledních pár okamžiků vlastně doopravdy stalo. Znovu se nadechnu ke slovu. Vrátím se očima k válečníkovi vedle sebe. Jeho náhlá změna mě znepokojí. Proč Lindenstar funkci nenabídla zrovna jemu? On a Shadow. Jsou spolu viděni hned několikrát do dne. "Bylo by mi nesmírnou ctí," odpovím váhavě. "Lindenstar." Zlehka skloním hlavu a zastříhám ušima. Nemohu takovou nabídku přece odmítnout. V nitru cítím, že bych mohl opět omládnout, aspoň o pár let. Ta představa je neuvěřitelná. "Pokud by ale.." opatrně tiknu pohledem k Moonfangovi a přerývavě se nadechnu. "..nastal jakýkoliv jiný návrh či rozhodnutí, jsem připraven odstoupit." Podívám se znovu na velitelku. Jistě by si takovou nabídku zasloužil Moonfang, spolknu nevyřčenou myšlenku. Tangleclawe, vždyť po učení tolik toužíš.

Leopardhairs - 28. února 2014 02:33

soukromá zpráva od Leopardhairs pro Doupě Lindenstar Zdají se mi sladké sny, tak nádherné... Warsong je trhána na kusy dravými liškami, kus po kousku a přitom vřeští jako splašená. Ach ano, kdyby to tak bylo doopravdy. Lindenstar je maximálně jen vyžene z klanu, bohužel. Snad ji ale potom nějaká liška sežere, doufat můžu. Ale teď mě bohužel probudil nějaký shon venku a sladké sny jsou pryč. Také by si mohli dávat větší pozor a neprobouzet unavené a zraněné kočky z jejich spánku. Byla bych ty myší mozky seřvala, ale teď na to nemám energii. Včera také byl shon, shromáždění. Přijala jsem nabídku Lindenstar, že můžu přespat v její noře, ale všechno jsem si stejně vyslechla, i když tajně. Nora Lindenstar nakonec nebyla od shromáždění daleko a já se jen ppřisunula blíž a poslouchala. Když bylo po všem, zase jsem nepozorovaně zalezla zpět. Tak konečně, možná ten shon byl kvůli tomu, že je už šla potrestala... to bych dokázala pochopit. pomyslím si spokojeně. Zapředu a vypnu se hrdě do výše, ovšem vtom si všimnu že s Lindenstar přišel i ten nejnovější bojovník, Blackgale. Ano, znám ho, moc se s Lindenstar nemusí. Co tu ale dělá? Poté zachytím pohled Lindenstar. Je mi to hned jasné. Nevěří mi... Dalo se to jasně poznat. Dvojsmyslnost její věty, bezbarvý tón jejího hlasu. Poznala jsem to ne podle toho co říkala, ale jak to říkala. Tedy spíše neříkala. Tak ona mi nevěří... to je zlé. Z tohohle nevyváznu jen tak. Myslela jsem že jsem si ji dokázala získat. Musím vymyslet plán... Přitom kouknu na Blackgalea. Co kdyby mi pomohl on. Naoko předstírám, že jsem si ničeho nevšimla. Děkuji ti, Lindenstar, s mladým bojovníkem poblíž se budu cítit hned bezpečněji. Zvlášť s někým tak dobrým, jako je Blackgale. řeknu radostně a přidám lichotku pro Blackgalea. Poté co Lindenstar odejde si lehnu a pozoruji Blackgalea. Pojď trochu blíž, přece nebudeš mrznout u vchodu. Dneska je obzvláště chladno. Chvíli si tu ještě poležím, pokud ale chceš, můžeme jít poté na procházku. Ale raději nikam daleko, koťatům se to moc nelíbí. zapředu a poté se podívám na Blackgalea. Vyprávěj mi prosím o Skalním klanu. Bitva proti nim musela být jistě strašlivá. Nepochybuji ale, že sis v ní vedl dobře.

Firefly ♀ - 28. února 2014 11:00

soukromá zpráva od Firefly ♀ pro Vstanem pomerne skoro, veľká žiarivá guľa ešte len začína svoju púť po oblohe a trhá tmu nad našimi hlavami. Lindenstar....bude ešte spať. Musím počkať kým nebude viacej svetla aby som za ňou mohla ísť. A potom b som chcela ísť pozrieť Sunbowpawa, ako sa mu darí, či je v poriadku. Ale asi pôjdem až neskôr, určite bude dlho spať, musí byť veľmi vyčerpaný po včerajšku. Skúsim ešte na chvíľu zadriemať, ale nejde mi to, tak nadbytok času využijem na popreťahovanie všetkých svalov. Mäkkučký mach je naozaj výborný na spánok, v duchu si spravím poznámku že nesmiem zabudnúť poďakovať svôjmu bývalému učiteľovi za dobrú radu ohľadom pelechu. Na konci mojej malej rannej rozcvičky si dôkladne vyčistím celý kožúšok, až kým nie je opäť žiarivo ryšavý, podobného, no bledšieho odtieňa ako okraj žiarivej gule, ktorý sa zjavil na spodku oblohy a sviežo sa dostával stále vyššie a vyššie. Myknem ňufáčikom, všadeprítomný smrad už tak prenikol na územie mačiek, že som si naňho takmer úplne zvykla a nebudím sa už s kýchaním a znechutením. Zvážim, že mačky už budú hore a vykĺznem zo svojho útočišťa nájsť Lindenstar. Neúspešne. Namiesto toho narazím na Deepblack, ktorá ma požiada, či by som s ňou nešla na lov. Vyzerá byť trochu vykoľajená, ale bez zbytočných otázok prikývnem. Samozrejme, pôjdem s tebou. Hneď sme obidve tam. Ranný lov pre klan. Vracajú sa mi spomienky, je to také..nostalgické. Takto som kedysi začínala každé ráno. prebehnem cez prbúdzajúci sa tábor a nakuknem do brloha učňov. Ak spia, jemne drgnem do Pebblepaw ňufákom a jemným hlasom, aby som ju nezobudila moc prudko, na ňu prehovorím. Dobré ráno. Natiahni sa a poď, Deepblack nás volá na lov. Mňauknem jej stručne. Nato vytiahnem prednú polku tela z brlohu a počkám na ňu pred ním. S učnicou po boku sa pripojím k Deepblack pri vchode a nastražím všetky zmysli. Je mi jasné že ak neprinesiem dosť potravy, mačky budú mať iba ďalšiu príležitosť opovrhovať mnou.

Leafstorm ♂ - 28. února 2014 20:24

soukromá zpráva od Leafstorm ♂ pro U skal Naštěstí jsem Silvercare nic neudělal. Vážně jsem si myslel, že to je ten kocour... a kde ten vlastně je? Otřepu se a konečně se vzpamatuji, když se ale otočím, je už pozdě. Ten šílený krvežíznivec se už vrhl na Silvercare. Zavrčím a sotva ho ze sebe skopne, už jsem na něm i já, nevnímám, že už mezitím přišla i Lakefrost. Snadno ho přemůžu, ostatně je dost zaraněný a vysílený. Předtím ho navíc porazila i Silvercare, já ho jen dorazím. Mrštím jím o zem až se odkutálí pár liščích délek od nás, poté na něj zavrčím: Ztrať se. Hned! A vyřiď Brambleblazeovi nebo jak si to teď říká že jej Leafstorm pozdravuje.

Blackgale ♂ - 28. února 2014 20:49

soukromá zpráva od Blackgale ♂ pro Doupě Lindenstar Následuji Lindenstar, celou cestu se mi v hlavě honí, proč se mnou chce mluvit. Jistě to bude nějaký důležitý úkol. Nějaká příležitost jak se předvést po tom, jak jsem včera zklamal na celé čáře. Možná jdu na tajnou misi proti skalním, nebo jdu konečně do boje! Dost mě zklamalo a urazilo když jsem zjistil, že do něj odešli beze mě a ani mě neprobudili. Vůbec na mě nemysleli. Teď to ale bude určitě jiné. Ano, musí. Jdeme do doupěte Lindenstar, takže to asi bude tak tajné, že o tom chce mluvit o samotě. Trochu mě ale překvapí, když zastavíme před vchodem. A vtom se dozvím, co je tedy můj tajný úkol. Co? Leopardhairs? Ta těhotná matka že se s někým poprala? Co je to za pitomost? Počkat... JÁ JÍ MÁM HLÍDAT? Kdyby zklamání vybuchovalo, celý tábor by nyní již byl jen kouřící kráter. Navenek ztuhnu a podívám se na Lindenstar dost naštvaně, jinak ale nereaguji. Je to jasné, Deepblack jí řekla, jak jsem včera nedokázal chytit vůbec nic a ještě se přitom zranil. Nohu mám už úplně v pořádku, ale stejně. Proto mě ponižuje něčím takovým, zatímco ostatní jsou na nějaké bitvě. Vždycky tzo tak dělala, dává mi úkoly pro učedníka, i teď, když jsem válečník! Moje sebelítost je strašná a můj vztek zrovna tak. Byl jsem učedníkem skoro rok, abych byl vůbec povýšený na válečníka, musel jsem přemoct lišku. Zlostně si odfrknu a její poznámka, že mě potom někdo vystřídá mi moc nepomůže. Určitě mě už zase pošle na nějakou bezvýznamnou věc, jako čistit starším kožich. Zachází se mnou jako s učedníkem, i když jsem válečník. Lindenstar mezitím odejde a já se ještě trochu zachmuřený posadím k Leopardhairs. Ta se ale potom zmíní o tom, že jsem určitě v bitvě zazářil. Já tam ani nebyl. Tohle mě jenom víc naštve. Nezazářil. Nevzali mě sebou. Nechali mě v táboře. A když se ztratil Sunbowpaw, dva starší byli zjevně lepší kandidáti na jeho záchranu než já. To mě museli nechat v táboře už podruhé. Ale promiň, asi si moc stěžuji. řeknu Leopardhairs. Všechno ze mě leze a potřebuji to někomu říct. Komu také, Deepblack? Ta by mě jen sjela. A Firefly teď kvůli té válce asi neuvidím dlouho. Jestli už kvůli ní neodešla.

Rockfur ♂ - 28. února 2014 20:55

soukromá zpráva od Rockfur ♂ pro Skály Dbře, tak to nebyl dobrý nápad, měl jsem jen běžet. Takhle mě porazila i jen léčitelka a dodělal mě ten další, co byl předtím pohřbený pod závalem. Jak se odtamtud dostal? Takhle nás naučil bojovat Bramblestar. Proti nám nemáte šanci. Buď budete žít s námi v jednom klanu, nebo vás vyženeme a zabereme vaše loviště. Tak to... Potom na mě zavrčí ten kocour. Leafstorm? Takže to vážně je Leafstorm? Počkat, tohle nemůže být pravda... Potřeesu hlavou, ještě jednou zavrčím a poté pádím zpátky do tábora, přímo za Bramblestarem. Stejně se mu mám ohlásit a teď se ho můžu zeptat na pár věcí.

Blackgale ♂ - 28. února 2014 21:02
	soukromá zpráva od Blackgale ♂ pro Dodatek: Místo - s Firefly se kvůli válce asi dlouho neuvidm - by mělo být - a Firefly se pořád někde skrývá před Silvercare.

Leopardhairs - 28. února 2014 21:14

soukromá zpráva od Leopardhairs pro Doupě s Blackgale Ano, přesně jak jsem věděla, je to citlivé místo. A je to ještě lepší, než jsem si mohla myslet. Tohle by mělo být snadné, ale nebudu raději podceňovat situaci. Hlavně kout železo dokud je žhavé, to teď musím udělat. To je smůla. Slyšela jsem, že jsi už jako učedník byl lepší než většina válečníků. Prý jsi i bojoval a přemohl lišku. Nechápu, proč Lindenstar trvala na tom, že máš zůstat učedníkem tak dlouho... promluvím k Blackgaleovi sladkým, chápavým mateřským hlasem. Musím říci, že naši Lindenstar moc nechápu. Stejně tak Deepblack. Myslím, že strach jí až moc zatemňuje rozum.

Blackgale ♂ - 28. února 2014 21:30

soukromá zpráva od Blackgale ♂ pro U Leopardhairs Zdá se mi to, nebo jsem konečně našel někoho, kdo mě chápe? pomyslím si šťastně. Konečně se někomu můžu svěřit s tím, co mě trápí. Ano, to taky nechápu. Většina učňů už je osmým měsícem válečníkem a já jsem starý rok a dva měsíce a válečníkem jsem jen den... a přitom to nic nezměnilo, stále se mnou jednají jako s učněm. Aby o tom tom Lindenstar a Deepblack vůbec začaly uvažovat musel jsem jít do boje s liškou. A i tak se musela zeptat Moonfanga, jak jsem si vedl, jako by mě nevěřila. Po svém stěžování si ale uvědomím, že asi nejsem moc spravedlivý a Leopardhairs určitě není zvědavá na to poslouchat, jak tu někdo brečí. Promiň, já- asi bych měl mluvit o něčem jiném. odpovím jí, ta její narážka na to, že Lindenstar se bojí mě ale trochu překvapí. Ta? Bát? Těžko. Ta se určitě nebojí, ani Deepblack. Celá tahle situace je divná. Nejdřív ten divný pach, potom skalní klan... chtějí se s námi spojit, což by náš problém vyřešilo, ale Lindenstar jim nevěří... já nevím, čemu vůbec věřit. svěsím hlavu.

Leopardhairs - 28. února 2014 21:36

soukromá zpráva od Leopardhairs pro Popovídání si Ne, to je dobré, každý se jednou za čas potřebuje někomu svěřit. A ty máš proč být naštvaný. nemusíš se omlouvat. ukonejším Blackgalea. Víš, není to tím, že by proti tobě Lindenstar nebo Deepblack něco měly... ony se jen bojí. Bojí se tebe. A více věcí. Ztiším hlas, jako bych byla vystrašená, že nás někdo uslyší. Věř mi, že Lindenstařino rozhodnutí nepřijmout nabídku skalních má s tímto souvislost. Nervózně se ohlédnu ke vchodu a poté se nakloním k Blackgaleovi, očividně rozrušená a trochu se třesoucí. Něco ti řeknu, Blackgale. Pokud mi slíbíš, že o tom nikomu neřekneš, povím ti příběh. Slibuješ?

Blackgale ♂ - 28. února 2014 21:42

soukromá zpráva od Blackgale ♂ pro Příběh? Miluju příběhy! Slova Leopardhairs mě konejší, už jsem si myslel že jsem blázen a nikomu jinému to nepřipadá divné a jen já vidím ty nespravedlnosti. Spokojeně zavrním a kdybych mohl, zčervenal bych studem. No, děkuji... já jen chci, aby konečně poznaly, co ve mě je, že jsem výborný válečník a hodím se na víc. Poté Leopardhairs najednou ztuhne a ohlédne se, jakoby se strachovala, že nás někdo bude sledovat. Sám přijdu ke vchodu a vykouknu ven, pro jistotu zavětřím. Nikde nikdo. Slibuji. Slibuji, že všechno, co mi tady řekneš zůstane naším tajemstvím. odpovím Leopardhairs. Chci slyšet, co je tak tajné a nebezpečné, že se pro jistotu ohlíží a má strach to jen vyslovit.

Leopardhairs - 28. února 2014 22:24

soukromá zpráva od Leopardhairs pro Storytime Lítostivě se na černého mladého kocoura zadívám. Ti mladí a ta jejich naivita. Já vím. Stále jsi musel vybírat blechy starším, i když by to stejně tak mohli udělat sami. Strážit zavřený tábor, zatímco i staří a zranění byli v lítém boji. A teď jsi tu s tlustou starou těhotnou kočkou a děláš jí chůvu. chápavě se na něj usměji aby věděl, že to nemyslím zle. Neboj, chápu tě. Tohle je věc pro učně, ne pro válečníka. Převalím se na bok a začnu vyprávět. Víš, jak jsem říkala, že Lindenstar strach zatemňuje mozek? O jejím strachu tebe? Z dalších mladých? Proč ti dává jen podřadné úkoly, stejně tak Deepblack? na chvíli se odmlčím, abych tomuto odhalení dala na dramatičnosti. Lindenstar se bojí, stejně tak Deepblack. Vždycky se bála toho, že jí někdo nahradí. Že by přišla o moc a místo vůdce, které si tak lehce ukradla. Ještě trochu ztiším hlas, až už doslova šeptám. Naše Lindenstar vždy toužila po moci, i když to skrývá dokonale. Před ní byl vůdcem klanu Scarstar. Jistě jsi o něm slyšel. Když byl vůdcem, naše teritorium bylo dvakrát větší než nyní, jezerní žili na malém kousku u pobřeží jezera, který jim Scarstar laskavě daroval. I doteď sklízíme plody jeho úspěchů. Předtím než byl vůdcem naše teritorium obsahovalo jen bezprostřední okolí tábora a úzký pruh země táhnoucí se až k jezeru a kousek země na severu, končící tam, kde má území Firefly. Zbytek byl okupován nepřátelskými klany a agresivními samotářskými kočkami, které útočily na naše území a nejednoho učně vážně zranily. Scarstar tomu učinil přítrž. Všechny je vyhnal, pouze jezerní nechal na pokoji, protože narozdíl od ostatních se oni ničím neprovinili. Náš klan zažíval zlatý věk. Jeho zástupkyní byla Warsong. Nejdříve... odmlčím se a nechám jej, aby to mohl vstřebat. Poté byla Warsong vážně zraněna při útoku rysa a odešla ke starším. Scarstar tedy musel jmenovat jiného zástupce. Chtěl jmenovat mladého bojovníka jménem Leafstorm, ano, přesně jeho. Bohužel se zrovna tehdy "náhodou" ztratil i s další válečnicí a bývalou Leafstormovou učednicí Grassblade. Hádej, kdo tedy Leafstorma kvůli jeho "zmizení" nahradil? Ano, byla to Lindenstar. Leafstormovo zmizení jí poskytlo to, po čem již dlouho snila. Jistě si dokážeš domyslet zbytek, chytrý jsi na to dost. To jí ale nestačilo. Chtěla být vůdkyní. A vše se zkomplikovalo tím, že Leafstorm se nakonec za půl roku až rok, nevím přesně, vrátil. Vrátil se zlomený a jako vyměněný se slepou Grassblade. I tak ale na něj Scarstar nezanevřel a pověřoval jej úkoly, které by normálně dával svému zástupci. Leafstorm, i když zlomený, se jich zhostil s chutí a Lindenstar byla stále více a více utlačována do pozadí, až se Leafstorm stal zástupcem místo ní. V té době byla zlá epidemie zeleného kašle. A tehdy to přišlo. Scarstara někdo napadnul mimo tábor. Byl šíleně zraněný, přiřítil se jako šílený a začal všechny obviňovat, až nakonec ve svém šílenství omdlel. Leafstorma stav jeho bývalého učitele hluboce zasáhl a tak měla Lindenstar možnost zhostit se "dočasně" velení. I když to měl správně být Leafstorm. Dokonce si ho ale nevybrala jako zástupce, místo toho si vzala svou oddanou učednici Deepblack. Měsíc na to šílený Scarstar zemřel, na zelený kašel. Trpěl celý měsíc, ale nakonec nepřežil. Lindenstar se tedy vyhlásila vůdkyní. Podívám se na něj a naléhavě k němu prosebně řeknu. Chápeš? Lindenstar v tobě vidí hrozbu. Ví, že máš na to stát se novým vůdcem klanu a nahradit ji. Přijmout nabídku skalního klanu by nás všechny zachránilo, ovšem její paranoia jí nedovolí dělit se o vedení s nikým. Raději by byla, abychom všichni zemřeli, než aby se vzdala svého postu. Vím, zní to vše podivně... ale je to tak. Nikomu to neříkej, prosím. Kdyby se to dozvěděla Deepblack nebo Lindenstar, zmizela bych a ty také. Stejně tak jako Leafstorm a Grassblade, ale nevrátili bychom se.

Blackgale ♂ - 28. února 2014 22:32

soukromá zpráva od Blackgale ♂ pro To snad ne... Se zaraženým dechem poslouchám Leopardhairs. Proč to tak dává smysl? Proč? Protože je to pravda, tak je to. Možná to vypadá šíleně, ale... proč jinak by nás Lindenstar nechávala napospas válce a dvounožcům, když by nás mohla zachránit? Deepblack o tom možná neví. pomyslím si a doufám, že je to pravda. Navzdory všemu svou učitelku mám rád. Nikomu o tom neřeknu ani slovo! Ale pokud je to tak... měli bychom všechny přesvědčit, že bychom měli nabídku skalních přijmout. Když přesvědčíme všechny, určitě přinutíme Lindenstar, aby to přijala. řeknu hlasitě, potom si to ale uvědomím a ztiším hlas. Promin... Lindenstar mi říkala, že ses poprala s ostatními kočkami a proto tě mám hlídat. Přišlo mi divné, že zrovna ty by ses s někým prala. O to tady nejde, že? Jde tu o něco jiného...

Leopardhairs - 28. února 2014 22:47

soukromá zpráva od Leopardhairs pro Konečně! Učíš se rychle. pochvalně na Blackgalea kývnu hlavou. Byla jsem napadena tou Moonfangovou malou koulí chlupů jménem Shadow, tou co přišla a je tak agresivní. Lindenstar to našla jako dobrý důvod se mě zbavit, proto mě obvinila, že jsem jí napadla já. Jsem si jistá, že mě brzy čeká vyhoštění z klanu jen zs to, že mám jiné názory. řeknu Blackgaleovi a spiklenecky se k němu přitočím. Mohli bychom to zkusit, ale nakonec bychom byli jen za zrádce a Lindenstar by si prosadila svou. Nakonec bys mě do vyhnanství následoval. Ne, takto to nepůjde. Teď už ho mám přesvědčeného, nyní jen to dokončit. Víš, je tu způsob, jak to vše vyřešit. Plánovala jsem to od doby, co jsem tu zavřená jako ězeň. Ale potřebuji někoho statečného, aby mi pomohl. Nakloním se Znám Brambleblaze. Byl to dobrý bojovník a zmizel v podobnou dobu jako Leafstorm, zjevně také kvůli Lindenstařině ambici a strachu. Jistě je dobrý vůdce klanu, což jen dokazuje to, jak jsou mocní. Musíme jít k němu. A vzít sebou učně, aby byli v bezpečí před Lindenstar a aby nedošlo ke krveprolití. Pokud se ostatní rozhodnou zaútočit bez provokace, pouze bídně zemřou. Tomu musíme zabránit. V noci se musíme vyplížit a vzít sebou Pebblepaw a Sunbowpawa nebo alespoň jednoho z nich. Tak bude klan nucen kapitulovat, Lindenstar bude sesazena a nastoupí nový vůdce, kterrý bude našemu klanu velet spolu s Bramblestarem. Možná to budeš i ty. Po tvém výkonu budeš hrdina celého klanu. učni budou v bezpečí u skalních a i kdyby se přesto někdo rozhodl zahájit válku, krveprolití by je nezasáhlo. Pokud si myslíš, že to je špatný plán, tak mi řekni. Můžeme vymyslet něco jiného. nebo se jen můžeme dívat, jak Lindenstar vede klan do záhuby.

Blackgale ♂ - 28. února 2014 22:50

soukromá zpráva od Blackgale ♂ pro Plán Ano, vím o ní. Zachránil jsem ji, chovám se k ní zdvořile, ale ona? Pořád se ke všem chová, jako bychom byli lůza a Moonfang ji nedokáže udržet na uzdě. Tohle je jí typické. odfrknu si. Poté ale Leopardhairs předloží svůj plán. A musím uznat, že zní dobře. Odejdeme pryč spolu s učni, kteří jsou ještě malí a na Lindenstařině šílenství by utrpěli nejvíce. Nikdo tak nepřijde k úhoně a dvounožci nám již nebudou dělat starost. Sohlasím. špitnu nakonec.

Leopardhairs - 28. února 2014 22:55

soukromá zpráva od Leopardhairs pro Šachmat! Kdybych byla sama, vítězně bych zavřískla, ale krotím se. Mám spojence. To je dobré, takhle mi to určitě vyjde. pomyslím si a k Blackgaleovi promluvím: Skvělé. Vyžádej si u Lindenstar večerní hlídku a postarej se o to, aby brána do tábora zůstala otevřená. Potom... Chvíli s Blackgalem probírám svůj plán, až nakonec uslyším kroky Lindenstar. Teď jdi a pamatuj na to, co jsem ti říkala. S tímto Blackgale odejde a Lindenstar mi přiřadí nového "ochránce", Lakefrost. Spokojeně se uvelebím a nedokáži se dočkat večera.

Leafstorm ♂ - 01. března 2014 00:09

Zpátky od skal Ten malý hned uteče potom, co ho vystraším. Typické, myslel jsem, že aspoň skalní budou mít kapku bojovnického ducha. Nedělejte si se mnou starosti, můžu chodit a mám jen pár škrábnutí, pojďme. Musíme to říct Lindenstar. řeknu Lakefrost a Silvercare a vyrazím k táboru i přes jakékoliv protesty Silvercare. Tam narazím na Lindenstar a povyprávím jí, co se stalo. U skal jsme narazili na jednoho ze Skalního klanu. Napadl nás a při boji se na nás sesypaly balvany. Lakefrost vyklouzla, ale mě a toho kocoura to pohřbilo. Silvercare a Lakefrost nás odstaly zpod závalu, ale ten druhý kocour i přes její pomoc na ni zuřivě zaútočil. Prý je to tak učí Bramblestar. odfrknu si znechuceně. Prý jestli se nepodvolíme tak nás vyženou, což už víme. Po pár dalších urážkách utekl zpátky za skály. Měli bychom asi svolat shromáždění a říct všem, co se stalo. Možná i vyřešit to s Leopardhairs.

Blackgale ♂ - 01. března 2014 16:17

soukromá zpráva od Blackgale ♂ pro Máme plán Leopardhairs je velice vynalézavá, to musím uznat. Její plán je dokonalý a jsem si jistý, že bude nejlepší pro všechny. Konečně se už nebudeme muset bát dvojnožců ani podivného pachu. Konečně bude dost kořisti. A konečně... Konečně už budu mít uplatnění jaké si zasloužím. pomyslím si šťastně. Když Lindenstar pošle někoho, aby mě vystřídal, potěšeně vyjdu ven. Pokud najdu Lindenstar, požádám ji o večerní hlídku. Vše bude nakonec dobré.

Greypelt - 01. března 2014 17:13

soukromá zpráva od Greypelt pro Ráno Staré kosti se ozvou a já vstávám do nového dne. Není co si nalhávat. V mém věku se to již dá čekat. Pomyslím si smutně a začnu se protahovat. Warsong tiu nikde nevidím, zřejmě už vstala a Grassblade stále leží schoulená v rohu. Dojdu si tedy pro něco k snědku. Vezmu si jen malou myš, koneckonců jsem starý a mladí bojovníci potřebují jídlo více než my. Poté vyrazím na procházku po táboře, až se uvelebím v zákrytu mýtinky s nemocnými. Chystám se k polednímu šlofíku, když tu uslyším nějakou diskuzi z mýtiny s nemocnými. Ano, slyšel jsem o tom útoku. Jako vždycky je třeba, aby se zapojil každý člen klanu... i já. Přemýšlím, jestli je navštívit a zapojit se, ale nakonec se mi nechce zvedat a tak tam ležím a poslouchám až do té doby, než Lindenstar nesvolá shromáždění. PS: Pokud Greypelt slyšel něco zajímavého, tak mi to třeba shrň nebo zkopíruj nebo tak. Na návštěvu je teď pozdě a já už to nechci zdržovat, protože se na ten herní večer těším :)

Lindenstar ♀ - 01. března 2014 21:51

soukromá zpráva od Lindenstar ♀ pro Na mýtince léčitelky. (MF, TC, SbP) Stalo se to, čeho jsem se obávala. Moonfang si můj návrh pro Tangleclawa vzal osobně. Ale jak mu slušně vysvětlit proč to dělám? Nechci, abyste se neustále vraceli ve svých vzpomínkách. Abyste si potají snili svůj život. Máte stejný úděl, je jednoduché být myšlenkami jinde… Zavrtěla jsem hlavou, tohle nepřipadalo v úvahu. „Moonfangu, to není nic proti tobě, nerada bych, aby sis mojí nabídku Tangleclawowi vzal osobně,“ řekla jsem mírně Moonfangovi a chvíli se zamyslela, co říct dál. „Chtěla bych, aby se Shadow více začlenila mezi klan. Poznala i další válečníky,“ vysvětlím mu. „I tak spolu budete moci dále trávit volný čas. Navíc, když se domluvíte s Tangleclawem, budete spolu moct chodit na lov a trénovat. Nechci ti jí odvést,“ snažím se zmírnit svá slova. Opravdu nikomu nechci ublížit, ale věřím, že takhle to bude nejlepší. Navíc, Tangleclaw už z jednoho nalezeného kotěte vycvičil výbornou bojovnici. Odmlčím se a čekám, co na to kočky řeknou. „Ráda bych Shadow jmenovala už dnes večer při shromáždění, dřív než se začne chaos kvůli dvojnožcům a skalním,“ dodám další nepříjemnou zprávu. Nedávám příliš času na rozmyšlenou, já vím. Tak, směle do mě…“

Lindenstar ♀ - 01. března 2014 21:52
	soukromá zpráva od Lindenstar ♀ pro Před mýtinkou léčitelky. Na mýtince je podle všeho Lindenstar a vypadá to, že se s přítomnými na něčem domlouvá a tak se rozhovneš nerušit. Uvnitř je Tangleclaw a Moonfang. Lindenstar mluví o Shadow, vypadá to, že by jí chtěla jako učednici přidělit Tangleclawovi. Ten je rád, otázka je, co na to řekne Moonfang, který zatím zarytě mlčí.

StarClan - 01. března 2014 21:53

soukromá zpráva od StarClan pro V táboru skalních U Vás v táboře je všechno naprosto v pořádku, snad jako by si ani nikdo nevšiml, že jsi byl celou noc pryč, že se ti něco stalo. Každá kočka si hledí svého a všeobecně tu panuje běžný chaos. Bramblestara najdeš v jeho pelechu, uvnitř je podle pachu Sparrowfoot a tak čekáš, až odejde. Zatím na tebe padá únava a ozývá se opět bolest ze starých i nových zranění. Sparowfoot konečně vyjde ven, jen si tě změří pohledem, zakroutí hlavou a jde mlčky pryč. Můžeš jít dovnitř. Uvnitř tě „uvítá“ Bramblestar svým obvykle strohým až naštvaným tónem: „Rockfur. Konečně jsi přišel. Ráno jsem tě neviděl v táboře. Jakou omluvu pro to máš?“ Otočí se na tebe, konečně vidí, jak vypadáš, prohlédne si tě, ale stále bez emocí mlčí.

Pebblepaw ♀ - 01. března 2014 21:55

soukromá zpráva od Pebblepaw ♀ pro Na Lovu s Deepblack a Firefly Vyjdu za Firefly z pelechu, zívnu si a protáhnu se. Potom se pomalu vydám za ní. Dnes by to měl být první lov, kdy mě nikdo nebude učit. Snad to zvládnu… Podívám se na zrzavou kočku vedle sebe. Včera přišla do táboru. Prý zachránila Sunbowpawa… Možná si jí až trochu moc prohlížím. „Ty se jmenuješ Firefly, že?“ zeptám se opatrně, snad se neurazí… „Prý jsi zachránila Sunbowpawa,“ podotknu. „Já… moc děkuju,“ řeknu tak trochu obdivným hlasem. To už ale dojdeme ke vchodu k Deepblack. „Půjdeme lovit k jezeru, budeme se držet blízko. Každá sama bychom toho ulovili sice více, ale nemůžeme riskovat, že se nám něco stane,“ řekne Depblack a rozejde se po známých stezkách na jih teritoria, na louku k jezeru. „Naše teritorium končí jezerem, ale nechoď příliš daleko. Kdyby se něco dělo, tak volej, ano?“ řekne Deepblack. Jen tiše přikývnu, avšak doufám, že tyto informace nebudu potřebovat. „Až budete mít naloveno, sejdeme se támhle u toho velkého stromu,“ řekne Deepblack a odejde. Podívám se na Firefly, cítím se trochu ztracená. Dobře, co teď? Co by tu mohlo být? Jo… zavětřit. Zavětřím, ale žádný výrazný pach necítím. Ehm? Která strana je povětrná? Jak mám stát? A jéje… Na Deepblack nebudeme čekat, rovnou reaguj na tento příspěvek.

Lindenstar ♀ - 01. března 2014 21:58

soukromá zpráva od Lindenstar ♀ pro Jen zvládnout situaci a připravit se na shromáždění…. (LfS, BG) Opět vylezu z mýtinky léčitelky. To by bylo za mnou… hurá! Zrovna když se chystám vydat do svého pelechu, i proto abych zkontrolovala Leopardhairs přijde Silvercare s Leafstormem a Lakefrost. Silvercare se okamžitě odebere na svou mýtinku, má hodně práce… Chudák… Možná bych jí mohla dát Firefly na pomoc… Ta má přeci také léčitelské znalosti. Z myšlenek mě ale vytrhne blížící se Leafstorm s Lakefrost. Dřív, než spustí Leafstorm o tom, co se stalo, řeknu Lakefrost: „Mohla bys prosím vystřídat Backgala? Je u mě v pelechu, hlídá Leopardhairs.“ Lakefrost naštěstí nic nenamítá a jde rovnou ke mně. „Co se tedy u těch hranic stalo?“ zeptám se a sednu si, tuším, že tohle bude dlouhé vyprávění. Jestli něco udělali ti Brambleblazovi kocouři, tak ho půjdu vlastníma drápama rozpárat. Naštvaně si odfrknu. Čekala jsem něco podobného, ale… Samovolně se mi zatínají drápy. Nechápu, jak mohl někdo tak čestný jako Bramblestar udělat z bojovníků tohle… „Pokud jsou ty jeho kočky takové, tak ať s žádným sjednocováním Brambleblaze nepočítá,“ vyprsknu podrážděně. Klid, klid… „Samozřejmě. Teď se jdi najíst, možná ještě skoč na mýtinu, jak budeš potřebovat a já za chvíli svolám shromáždění. Děkuji za informace,“ řeknu a vydám se pomalu do svého pelechu. Zrovna mi jde vstříc Blackgale. Super… nemusím ho hledat. „Jak to šlo s Leoardhairs?“ zeptám se ho, když se potkáme.

Leafstorm ♂ - 01. března 2014 22:18

Po skalách - super krátký příspěvek Lakefrost je hned odvolána hlídat Leopardhairs. Nezávidím jí to, to je teda pravda. Lindenstar vše řeknu a její reakce mě potěší. Jestli sis to někdy myslela, tak jsi byla naivní. Tomu nejde o nic jiného než o moc. A děkuju za starost, ale je mi dobře. A Silvercare má už tak dost práce. zavrčím a jdu se před shromážděním najíst. Poté už jen čekám na shromáždění.

Blackgale ♂ - 01. března 2014 22:27

soukromá zpráva od Blackgale ♂ pro S Lindenstar Lakefrost mě vystřídá a já odcházím z Lindenstařina doupěte s vidinami slávy a konečně po dlouhé době i blahobytu a míru. Konečně už nebudu v klanu jen "neoficiální učeň". Lindenstar a Deepblack už budou vědět, že se hodím i k něčemu víc- Jako na potvoru ale zrovna tehdy narazím na Lindenstar. Co? No... bylo to nudné. odpovím a snažím se nadat na sobě nic znát. Poslyš... mohl bych mít dneska večerní hlídku? Když je tolik zraněných, tak abych pomohl. požádám Lindenstar přesně jak mi uložila Leopardhairs a po její odpovědi odejdu pryč od ní. Ji a Deepblack teď rozhodně vidět nechci. Vrátím se až na shromáždění.

Greypelt - 01. března 2014 22:38

"Odposlouchávání" Zdá se, že zranění se baví o té malé Shadow, prý bude učednicí Tangleclawa. Tangleclaw je dobrá volba. S koťaty to umí a i když je zraněný dokáže bojovat i tak. Navíc je trpělivý a s tímto divokým mládětem to bude potřebovat. Chvíli tu ještě tiše ležím, potom si ale jdu jen vzít něco k snědku. Cestou narazím na Lindenstar. Pokud je tu něco, co bys potřebovala, mohl bych to udělat. Sice jsem velmi starý, moje matka v mém věku byla již na pokraji smrti, stále jsem ale dost silný na to, abych pomohl. Teď když je tolik zraněných je potřeba, aby se zapojil každý. řeknu jí a po její odpovědi si vezmu jednu veverku a odejdu s ní na nějaké odlehlé místo.

Rockfur ♂ - 01. března 2014 22:56

soukromá zpráva od Rockfur ♂ pro Tábor skalních To není možné... to není možné... to není možné... honí se mi hlavou celou dobu, co zběsile utíkám do tábora skalních. To není ten Leafstorm, to není on, on není můj- Přefrčím kolem bran tábora a trochu zpomalím, abych do Bramblestarova doupěte nevlétl jako uragán. Sotva tam dorazím, Bramblestar už vypadá, jako by mě očekával. Hned na mě vyjede s tím, jakou že to budu mít výmluvu. Výmluvu jo? Já ti dám výmluvu! zavrčím si pod vousy a začnu mu o překot mluvit. Žádná výmluva, na hranicích u skal jsem natrefil na nějaké dvě kočky z Lesního klanu. Hned na mě vyjely, že jim prý posouváme hranice. Strhnul se boj a já jednu bojovnici snadno přemohl a ještě hodil na toho druhého, kterého to omráčilo. chlubím se. Potom ale ta bojovnice spustila zával kamení, který mě a toho omráčeného kocoura pohřbil a já tam zůstal uvězněný pár hodin. To už se vrátila ta druhá s posilami, mezi nimi byla léčitelka. Představ si, potom co ošetřila toho zavaleného kocoura tak vytáhla i mě a chtěla ošetřit i mě, zatímco ta třetí byla pryč pro byliny. Tak naivní. Samozřejmě sem jim tu jejich léčitelku pěkně poranil, teď bude muset léčit i sama sebe. Potom mě ale nějak dokázala setřást a už se na mě vrhnul ten omráčený kocour. To taky přišla i ta co byla pro byliny, ta léčitelka jí říkala Lakefrost. Věděl jsem, že zraněný a unavený nemám šanci, tak jsem utekl zpět do tábora. řeknu mu co se semlelo. Jinak... mohl bys mi říct něco o tom, kdo je Leafstorm? požádám Bramblestara. Ten zavalený kocour na mě křičel že ti mám vyřídit, že tě pozdravuje Leafstorm.

Moonfang ♂ - 02. března 2014 18:24

soukromá zpráva od Moonfang ♂ pro Jedna pohroma za druhou Zrejme som sa neovládal tak dobre, ako som dúfal, pretože Lindenstar začne predo mnou obhajovať svoje rozhodnutie. Tým to akurát tak pokazí ešte viac. Nie som zvedavý na jej ospravedlnenia, koniec koncov, je vodkyňa a má plné právo rozhodnúť kto bude koho učňom. Avšak, celý jej krásny plán má jednu veľkú neznámu. Lindenstar sa príliš spolieha na to, že Shadow, po celý svoj doterajší život nezávislá a sama, sa nechá zviazať pravidlami klanového života. Len tak, od dnešného večera... Príde mi to smiešne, ale držím kamennú tvár. Naďalej zaryto mlčím, no nedokážem udržať v pokoji vlastný chvost, ktorým z času na čas zlostne švihnem. Nie, tu nejde o mňa, moju hrdosť či nejaký iný pocit... Mne ide o Shadow. A mám strach. Možno hlúpy, neopodstatnený, ale o to zžieravejší. Bojím sa, že tá malá guľa šedej srsti po dnešnom prehlásení za učňa v strachu a nechuti opustí náš klan a vydá sa sama niekam do lesov. Aký to vezme koniec, radšej nemyslieť...

Tangleclaw ♂ - 02. března 2014 21:47

soukromá zpráva od Tangleclaw ♂ pro Jsem si naprosto jist tím, co chci. (Doupě léčitelky.) Naštěstí velitelka své počínání Moonfangovi vysvětlí. Shadow se potřebuje více začlenit mezi válečníky. Není v tom však skryté to, že jich potřebujeme mnohem více? Přikývnu na souhlas, když se o mě Lindenstar zmíní. Samozřejmě, že se budou moci nadále vídat. Na válečníka vedle sebe se však nepodívám, znervózňují mě pachy jeho pocitů. Soustředěním zavřu na okamžik oči, abych se svou empatií nedal svést. Rád bych promluvil a omluvil se mu, ale má příliš velká hrdost mi to nedovolí. Když Greypelt nabídne klanu svou pomoct, hlasitě zavrním a doprovodím ho pohledem neznámo kam. To už ale stojím před velkým rozhodnutím. Kočka před námi se rozhodla, že by k jmenování mělo dojít při dnešním shromáždění. Trpělivě se nadechnu. Jsem si naprosto jist tím, co chci. Svým přístupem přece pomohu klanu. Rozhodně užitečnější, než nečinně sedět, jako jsem to dělával po mnoha posledních měsících. Až na lov. Nejraději bych se rozběhl z doupěte. Jednak z radosti a pak z toho, že už mě jistojistě nebaví jen tak ležet. Později jsem připraven se vyplížit ven. Pohlédnu velitelce do očí a zavrním: "Spolehni se, Lindenstar." A tímto snad získám učedníka. A možná se objeví nepřítel, sedící přímo po mém boku.

Moonfang ♂ - 02. března 2014 22:06

soukromá zpráva od Moonfang ♂ pro Dokonáno jest... Ešte chvíľu, a je mi jasné, že Tangleclaw ponuku prijíma. Na rozdiel odo mňa je nadšený, a - úprimne, nečudujem sa mu. Bude takto robiť niečo pre klan, prakticky môže začať hneď. Zatiaľ čo ja budem zabíjať čas liečením vlastného dokaličeného tela. V duchu sa pýtam, kedy sa vlastne začal celý môj svet rozpadať na kusy. Tangleclaw sa chystá odbehnúť, a ja si všimnem neistý pohľad, ktorý pošle mojim smerom. Zachytím ho, a donútim jazyk, aby sa pohol. "Veľa šťastia..." budeš ho potrebovať. To si však už len pomyslím. Žiarlim? neviem... Rozhodne však Tangleclawovi neprajem nič zlé. Neviem, koľko trpkosti, čo cítim, presiaklo do tých dvoch slov, ale dúfam, že si to bojovník nevysvetlí zle. Zdvihnem sa a odkráčam hlbšie na liečiteľskú čistinku. Mal by som vyhľadať Shadow a porozprávať sa s ňou o tom, čo sa chystá, ale... nejak nenachádzam silu ani odvahu. Bojím sa, že by som ju ovplyvnil zlým smerom, že by som obral Tangleclawa o šancu, na ktorú mal plné právo... V hneve a bezmocnom zúfalstve zatínam pazúry do trávy, ale na upokojenie to určite nestačí...

Lindenstar ♀ - 03. března 2014 21:04

Svolání shromáždění. Potom, co se vrátím do tábora unaveně lehnu do doupěte. Lakefrost pošlu pryč, vždyť já sama na hlídání Leopardhairs stačí. Navíc jsem Leopardhairs přinesla večeři. Položím před ní dvě myši a sama si vezmu sýkoru. Musí hodně jíst, čeká koťa... "Přinesla jsem ti něco k snědku," řeknu jí a sama napůl lehnu napůl sednu ke své večeři. Jak daleko jsem šla? Jak daleko jsem běžela... Zívnu. Dnes to vypadá, že snad konečně budu spát. Peří ode mě lítá. Zhltnu sýkoru v celku rychle. Ale, možná jsem neměla tolik jíst... začne mě padat hlava. O čem jsem to chtěla dnes mluvit? Skalní? Shadow? Dvojnožci?... je toho příliš. Jak přemýšlím, hlava mě začne padat, až se bradou opírám o zem. Možná bych i předčasně usnula, kdybych si naštěstí nevšimla, že se stmívá. Shromáždění, kočky čekají... připomenu si a konečně vylezu na vrchní větev padlého stromu odkud vždy svolávám shromáždění. Rozhlédnu se. Opozdila jsem se, kočky jsou už nervózní.. "Všechny kočky Lesního klanu, které jsou schopny samostatně přijít, nechť se okamžitě dostaví na klanové shromáždění," rozlehne se můj hlas po táboře. MH: Dodělejte, co jste měli rozdělané a přijďte. Píšeme už všichni veřejně.

Greypelt - 03. března 2014 22:59
	Shromáždění Sotva dojím svoje jídlo, už Lindenstar svolává ke shromáždění. Ještě zahrabu zbytky a poté hned vyrazím, i když mi mé klouby trochu dávají najevo, že bych měl ležet a ne chodit. Tak se dnes dozvíme, co se stalo. Asi Lindenstar vyhlásí, že je Shadow Tangleclawova učednice. S tímto se odeberu na shromáždění a sednu si někam na stranu, abych viděl.

Leopardhairs - 03. března 2014 23:38

Shromáždění Lakefrost si tu moc dlouho nepobyde, protože zachvíli se vrací sama Lindenstar a dokonce mi přináší kořist. Děkuji Lindenstar, to je od tebe moc laskavé. Já se neodvažuji jít ven, protože by mě někdo nebo něco mohlo zabít. vystrašeně odpovím Lindenstar a pojím dvě myši, které mi přinesla. Potom už mě čekají jen sladké sny... Probozím se takřka současně s Lindenstar. Ta už odběhne hlásit začátek shromáždění, tak hrubě mě vzbudí a ani mě nevezme sebou. Asi čeká, že tu zůstanu zalezlá, ale to se plete. Jdu na shromáždění, ale držím se někde stranou.

Leafstorm ♂ - 04. března 2014 00:13
	Konečně už to bude Sednu si někam dopředu a už jen čekám, až shromáždění začne.

Blackgale ♂ - 04. března 2014 00:16
	Průběh shromáždění Lindenstar mi odsouhlasí večerní hlídku a já si poté odběhnu pro něco k snědku. Poté už začíná shromáždění a já tak jdu. Všimnu si, že je tam i Deepblack, ale k n si nesednu, i když to tak většinou dělám. Firefly tu zatm nevidím, ale všimnu si Leopardhairs, tak si sednu vedle ní.

Tangleclaw ♂ - 04. března 2014 20:32

Nechci nikomu ublížit, ale zároveň toužím po svém přání.. (Shromáždění.) Moonfangovo "hodně štěstí" ve mně zanechá zvláštní pocit. Cítím, jak se mi za krkem ježí srst, aniž bych chtěl. Pátravě si ho prohlédnu a tiše mňouknu: "Děkuji." A vzápětí odcupitám z doupěte. Ten pohled a ta slova mluvila za vše. Nejde mi na rozum celá situace. Je možné, že bych si každou činnost druhého bral osobně? Nechci nikomu ublížit, ale zároveň toužím po svém přání.. Zvládnu předávat své zkušenosti? Dokáži vůbec ještě učit? S takovou myšlenkou opustím mýtinku léčitelky s tím, že se poohlédnu po nějaké kořisti, kterou bych následně donesl na hromadu zásob pro klan. Bohužel ani na lovu se zmatených myšlenek a černých scénářů nezbavím. Trápí mě bolest kloubů a ozývají se čerstvé rány z předešlé bitvy. Navíc, když konečně zachytím pach veverky, nešikovně spadnu z větvě rovnou do menší tůňky. Mám však štěstí, že mi voda sáhne jen po břicho, jinak bych přišel zpět do tábora celý promočený. Chvíli se očisťuji a duchem nepřítomen hledím do prázdna. Dnes bys neměl jíst, vnutím si a v ten okamžik, co velitelka svolá shromáždění, se rozběhnu do tábora s napůl mokrými tlapkami, doufajíc v to, že brzy oschnou. Posadím se poblíž Greypelta. Nasadím kamennou nic neříkající tvář a s nervozitou v srdci vyčkávám.

Moonfang ♂ - 04. března 2014 21:17

Zhromaždenie Deň pretrpím v nevraživej nálade, zalezený vo svojom kúte na liečiteľovej čistinke, vylizujúc si zranenia. Zvlášť to na bruchu mi na nálade veľmi nepridáva. Keď sa ozve zvolávanie na zhromaždenie, chvíľu váham. Nie že by som nebol schopný prísť... od toho mám ďaleko. Chýba chuť a akýkoľvek záujem. Napokon sa predsa len zdvihnem a vyrazím. Rýchlim pohľadom zistím, kto všetko je prítomný, a napokon si nájdem miesto čo najďalej od všetkých a tam sa posadím.

Warsong ♀ - 04. března 2014 21:27

Nuda... končí? Vzhľadom na to, ako bol včerajšok plný udalostí a napínavý, bol dnešok až prehnane nudný. Vrátiť sa ku klasickému ničnerobeniu starších bolo snáď únavnejšie ako beh lesom o troch packách. A tak, keď sa ozvalo večerné zvolávanie, som sa len poriadne natiahla, zívla a vyrazila na zhromaždisko. Pokojne som sa posadila ku ostatným mačkám, zvedavo si obzerajúc napäté tváre. Bolo zábavné sledovať, ako sa mačky rozdelili do skupiniek. Ešte tak vyzistiť, ktorá skupinka zastáva aký názor... to by mohlo byť zaujímavé...

Firefly ♀ - 04. března 2014 21:47

soukromá zpráva od Firefly ♀ pro Učnici prikývnem na súhlas. Áno, to som ja. Mňauknem a pri jej poďakovaní iba zavrním a jemne sa o ňu obtriem. Ešte že sú jediný dvaja momentálny učni, aspoň hneď bezpečne viem, že ona je jeho sestra. Neviem si predstaviť že by tam spali viacerí a ja by som ich všetkých budila aby som zistila ktorá z nich je ona. Každá normálna mačka by to spravila. Držíme predsa spolu. Prijmem poďakovanie a nechám Pebblepaw, aby išla pol kroka pred mnou, zľahka našlapujúc idem takmer pri nej. Stretneme sa s Deepblack a vyrazíme na lov. Prederieme sa cez les až ku jazeru a Deepblack rozdá pokyny. Iba prikývnem na znak že som porozumela. Jazero... na svojom teritóriu som židane veľké nemala, na ryby si netrúfam, veľa roboty a je to risk, ale...ak ich ešte nevyhnal smrad, mohli by tu byť Ondatry. Majú radi vodu a takto za rána bývajú celkom aktívne. Postavím sa tak, aby niesol vietor pachy ku mne, zdvihnem hlavu, pootvorím papuľku a vnímam pachy. Zacítim neďalekú myš a veľmi nejasný pach pinky a keď natočím hlavu k jazeru, aj pach vlhkej srsti. Už-už sa chystám vybrať k brehom jazera, kde zvyknú mať v zráze vyhrabané nory, no zbadám zmätenú Pebblepaw. To, že Deepblack nezostala pri nej ale išla si loviť po svojom znamená, že že učnica sa musí naučiť takto si poradiť sama. Keď vidím že vetrí, avšak vetrí s vetrom za chrbtom, keď prechádzam okolo nej skloním hlavu a otočím jej prednú časť tela tak, aby bola čelom otočená k vetru. Odtiaľ vanie vietor, aj keď len veľmi jemne. Vlnia sa od neho fúzy, cítiš? Ak nechceš aby ťa cítili, nenechaj ho nech fúka v smere v akom hľadáš korisť. Odnesie tvoj pach široko ďaleko. Mrknem na ňu, kým sa sama nevydám pár skokmi za svojim pachom, ktorý znova nájdem. Keď sa priblížim k jazeru, rejdem do plíženia sa. Hustá tráva, dobre živená vodou mi pomáha ukryť sa a tlmiť moje kroky. Chvíľu hliadkujem popri jazere, kým znova nezacítim ten pach, ktorý prebíja smrad okolo nás. Začujem šplachot vody a podídem k okraju zrázu. Pod sebou zbadám iba dlhý chvost a pod sebou šípim vyhrabanú noru. Trocha sa nehlučne posuniem, aby som ju mala šikmo nadol, potichučky zosuniem predné labky z príkreho kopčeka nad norou, vytasím pazúry a odrazom zadných končatín sa zošuchnem priamo do diery, čím zablokujem jej vchod, pripravená zaťať zuby do koristi. Neočakávane tam nie je ondatra, ale párik potkanov. Jedného chňapnem za krk do zubov, ale druhý, ktorého sm nezacítila, sa s piskotom prevlečie popri mne a prekvapivo rýchlo vyskočí hore a zmizne v tráve. Ondatry síce nenájdem, ale k mäsitému potkanovi, ktorého zahrabem na bezpečné miesto pribudne onedlho ešte malá myš, ktorú som zacítila aj predtým a tri neopatrné plchy, ktoré hodovali na nájdených bobuliach. Mohlo byť toho viac, striahla som aj na brhlíka skrývajúceho sa na nízkom kríku, ale neopatrne mi pod nohami zašušťali listy a brhlík zmizol za mávania krídel. Keďže zhodnotím, že som už lovila dosť dlho, po chytení plchov sa vrátim k zahrabanej koristi, všetku ju pochytám do úst a vyberiem sa na dohodnuté miesto.

Firefly ♀ - 04. března 2014 22:33

Hneď ako sa vrátime z lovu, odnesiem svoju korisť, tučného potkana, malú myšku a tri plchy na hromadu koristi. Sama si doprajem najmenšieho plcha zo všetkých. Pred tým ako som plánovala ísť na výpravu som sa najedla...a som zvyknutá vyžiť z mála. Ako tak pozerám na kopu koristi... netreba ich ukracovať. Prinajhoršom si pôjdem ešte večer zaloviť. Sporiadam ho pomerne rýchlo, načo sa utiahnem očistiť sa z lovu na svoju machovú čistinku a potom chcem navštíviť Lindenstar a Sunbwpawa, keď zrazu začujem zvolanie k zhromaždeniu. Znova? Nejaké novinky? Predstava, že by som mala ísť znova medzi všetky mačky mi zježí chlpy na krku, no predsa sa vytiahnem zo svojej skríše a opatrne zboku vyleziem na čistinku. Zbaádm, že nie som jediná kto je tak trochu bokom. Moonfang tiež sedí trochu mimo od ostatných. Prebehnem očami po čistinke. Najskôr zbadám Blackgala, ale sedí vedĺa Leopardhair, pri ktorej mám tušenie, že moju spoločnosť by nevítala, a nechcem ju rozrušovať keď čaká mačiatka, preto sii vyberiem ako spoočnosť Tangleclawa a Greypelta. S kývnutím hlavy ich pozdravím, prejdem popri nich a usadí sa dva kroky za nimi, hlava otočená k vodkyni.

StarClan - 06. března 2014 20:18

soukromá zpráva od StarClan pro Pro Rockfur "Kočka je domácím zvířetem jen potud, pokud se to hodí jí samé; nedá se zavřít do boudy či spoutat postrojem ani nestrpí žádný diktát v tom, kterak má odcházet a zase se navracet." Saki V doupěti s Bramblestarem "Cože jsi udělal?" vyštěkne na tebe Bramblestar. "Ty jsi zaútočil na lesní a ještě k tomu zranil jejich léčitelku, to myslíš vážně?" vrčí na tebe výhružně. "Já jim tu nabízím spojení klanů, přátelství a ty na ně zaútočíš! Uvědomuješ si vůbec co jsi způsobil? Na spojenectví - a mou lest můžeme s klidem zapomenout. Budeme rádi, když nás oni sami nenapadnou." Zasyčí na tebe. Konečně se uklidní a začíná to vypadat, že už tě i nechá, ale potom opět otevře tlamu. "A jestli si myslíš, že nevím o tvých výletech za tou kočkou na severu, tak se pleteš..." zaprská. Jde o narážku na Rainsong, to je ti jasné. "V tomhle klanu už jsi toho natropil dost, jsi tímto okamžikem vyloučen z klanu. Můžeš si sbalit své věci a na večerní shromáždění ať tě tu už nevidím. Tam také oznámím své rozhodnutí." Zakončí Bramblestar a chystá se tě vyprovodit i ze svého pelechu.

Lindenstar ♀ - 06. března 2014 20:38

Shromáždění - první část. Počkám, až se shromáždí všechny kočky, které můžou. Přijdou i ranění, což mě potěší, dává to příslib, že zítra bude lépe. "Kocouři a kočky, svolala jsem toto shromáždění, protože došlo zase ke změně situace." Na chvíli se odmlčím, přemýšlím, kde začít. "Dnes v noci se potkala hlídka z našeho klanu s hlídkou skalních přímo u hranic, kde jsme včera bojovali. Hlídka skalních naše napadla. Když jsem následně poslala na místo léčitelku, aby raněné ošetřila, kocour od skalních napadl i ji." Odmlčím se. "Pokud se skalní pod vedením Brambleblaze chovají takto, nedá se jim věřit. Proto jsem se rozhodla nabídku spojenectví odmítnout," řeknu a počkám, až si kočky informaci přeberou. Případně uklidním nastalý povyk. "Dnes jsem se taktéž byla podívat na severu, abych zjistila, zdali se dvojnožci zkutečně blíží a mám špatnou správu. Už jsou za severní hranici území Firefly, nemáme příliš času. Budeme muset odejít." "Chápu vaše rozrušení, i já jsem za toto území riskovala vlastní život, ale nebude tu bezpečno. Brambleblaze bychom porazili, ale s dvojnožci bojovat neumíme. Bude to náročná cesta, nemůžu s jistotou říct, co nás čeká, půjdeme přes území jezerních dál na jih. Vyrazíme zítra v noci, tak se skalní nic nedovědí." Umlknu a poodsunu se trochu dozadu - chci tím dát kočkám chvíli volna, aby se uklidnili, případně si vyměnili své postřehy, zároveň je vidět, že budu ještě něco sdělovat.

Rockfur ♂ - 06. března 2014 21:06

soukromá zpráva od Rockfur ♂ pro Vyloučen? Ehm, oni napadli mě. Zjevně je naštvalo nějaké posouvání hranic jejich směrem. A za to já teda nemůžu. Myslíš, že ti vůbec někdy věřili? Podle toho, jak se chovali o tom pochybuju. bráním se, ale nemá to cenu. Já už si ani nepamatuju, kdo zaútočil na koho, když na někoho spadne tuna kamení, tak mu to moc s pamětí nepomůže. Bránil jsem se, jaks nás to ty naučil. Pokud to tak bylo špatně, tak je chyba u tebe. prsknu. To už ale vybafne o tom že ví o mých schůzkách s Rainsong. To už je mi jasné, že to nemá cenu. Vyhodil mě z klanu. A proč mě to ani moc nemrzí? Dobře teda. Jak myslíš. Stejně bych brzo odešel sám. Asi si to ještě neuvědomuješ, ale ty tvé plány Skalní klan jen zničí. odseknu a odejdu z jeho doupěte. Poté, co vyjdu z jeho doupěte se jdu nažrat a vezmu si ten největší kus. Nikdo neví, že jsem zatím vyloučen, takže je to jedno. Potom si vezmu těch pár věcí co mám a před večerním shromážděním odejdu pryč z tábora, k Rainsong.

Leopardhairs - 06. března 2014 22:58

soukromá zpráva od Leopardhairs pro Shromáždění Konečně přijdou všichni a já se tedy můžu pohodlně uvelebit vedle Blackgalea a poslouchat. Určitě to nebude nic zvláštního, dneska byl narozdl od včera dost nudný den... Ani nevěřím, jak moc jsem se spletla. Cože? Bramblestarovi válečníci napadli hlídku? Nevěřím, že by Bramblestar byl tak pitomý. Určitě něco zvoral jeden z těch jeho poskoků. Měl by si je trochu krotit. odfrknu si. A to s tím odchodem? Skandál! Trochu mi to možná zkomplikuje plány, ale... Možná mi to pomůže... Pošeptám Blackgaleovi do ucha Vidíš, už to začíná. Proč by Bramblestar útočil, když chce mír? To nedává smysl. Teď odejdeme pryč, budeme se plazit v zimě bez domova a potravy, polovina z nás zemře, ale Lindenstar bude stále vůdkyní. A to je pro ni to hlavní...

Greypelt - 06. března 2014 23:52

Shromáždění Moonfang se posadí někam poblíž a vypadá absolutně sklesle. Chudák, to že mu Shadow nebyla přidělena jako učednice ho muselo hluboce zasáhnout. Věřím ale, že Shadow potřebuje kontakt i s jinými kočkami než s ním. Naučit se věřit i dalším... nemůže pořád zůstat schovaná u něj. Hledám správná slova, kterými bych mu to vysvětlil, ovšem to už Lindenstar začíná a já jako slušný kocour vůdkyni nepřerušuji. I když bych si přál, abych tak udělal. Cože? Opustit území? Vzdát se bez boje? A proč by Bramblestar takto útočil? I kdyby měl něco v plánu, nedává to smysl... znal jsem ho a stále věřím, že je možnost se nějak domluvit. Ne přímo spojením klanů, ale nějaká dohoda by mezi námi vzniknout mohla. Když se odmlčí a zažádá o názory, vystoupím do popředí. Omlouvám se, Lindenstar, ale příčí se mi, že bych jen tak opustil zemi, pro kterou jsem celý svůj život proléval krev, ať už se sem řítí stovky dvounožců či ne. začnu klidně, ale dost zřetelně, aby mě každý slyšel. Dvounožci u nás žili od nepaměti a možná si to už většina nepamatuje, ale dvounožci už tu párkrát byli trhat stromy. Asi je k něčemu potřebují. Severní strana kdysi bývala menší, poté dvounožci část lesa cyklidili od stromů a předtím než odešli tam vysadili nové, mladé a silné. Zatím nevíme, co přesně chtějí a jak daleko chtějí zajít. Mohou zítra odejít a kořist se vrátí. A i kdyby si dali za úkol zpustošit celou oblast od území Firefly až k břehu jezera, pouze můžeme přesunout tábor. Naše území je už tak dost velké. Když se sníží na polovinu, tak se nic nestane. Odkašlu si a podívám se na všechny přítomné. Pouze si myslím, že utíkat už teď by nebylo moudré, když ještě nevíme, co bude. A co když mám pravdu a dvounožci odejdou? Bramblestar dostane naše právoplatné území bez boje a bude se tu vyvalovat, zatímco my budeme hladovět kdesi v neprozkoumaných pustinách? Takovou možnost nedokáži přijmout. To by bylo horší než bojovat a prohrát. Smutně se podívám na Lindenstar. A co se týče Bramblestara, tak nevěřím, že ten útok zosnoval on. Co by z toho měl? Jeden kocour proti dvěma? Ještě k tomu zraněný? I kdyby nás chtěl nějak podrazit tímto by si jen uškodil. Říkejte tomu senilní naivita, ale stále věřím, že se s ním je možno nějak dohodnout. Jsem proti spojení klanů, ale snad by se dalo najít něco jiného, co by neznamenalo ztrátu poloviny teritoria. Nechci rozhodovat za nikoho, ani vás přesvědčovat, abyste zůstali, když nechcete. Ovšem takováto cesta by byla obtížná i v létě a teď se navíc blíží zima. Už bychom si měli obstarávat zásoby a místo toho se budeme v mrazu plahočit kdovíkam. Co se týče mě, ať už nakonec klan odejde nebo ne, já tu zůstanu. Něco takového už bych nepřežil a jen bych všechny zdržoval a byl bych zbytečná přítěž. Navíc chci spočinout doma. A to je tady, na pradávném území Lesního klanu.

Blackgale ♂ - 07. března 2014 22:48

Shromáždění Nakonec se všichni dostaví na shromáždění. Když uvidím Firefly, čekám že si sedne ke mě, ale ona místo toho zamíří k Tangleclawovi. Asi nechce být tak na očích no. Nebo chcenějaký čas strávi se svým učitelem. Přemýšlím, že bych si šel sednout k ní, ale než se odhodlám, tak už Lindenstar začne se shromážděním. Se zděšením poslouchám Lindenstar a uvědomím si, že o ní Leopardhairs měla absolutní pravdu. Vážně to pokračuje přesně tak, jak říkala. Takže to prostě nepřijme? Ani se nepokusí zeptat Bramblestara, co ten útok měl znamenat? Pochybuju, že to byl nějaký útok. A jestli byl, tak ten kocour zaútočil sám od sebe, ne kvůli Bramblestarovi. Jaký idiot by ale útočil, když jsou proti němu tři kočky? To nedává smysl. Poslouchám, co mi řekne Leopardhairs a musím s ní souhlasit. Naštěstí vystoupí Greypelt a začne mluvit jasněji a rozumněji než Lindenstar. Takhle se vzdávat? Když máme možnost jak z toho ven? To sotva. Mě jsi teda neoblbnula, Lindenstar. Poté co vystoupí Greypelt se přidám i já. Souhlasím s Greypeltem, částečně. Tohle je unáhlené řešení. Ale podle mě bychom měli zatím nejdřív zkusit diplomacii. Co by Bramblestar získal tím, že by poslal jednoho zraněného kocoura, aby zaútočil na hlídku koček, která je zdravá a počtem ho převyšuje? Na tom něco nesedí, Lindenstar. Při poslední větě se na ni podívám trochu podezřívavě. A co se týče té nabídky... možná na to nejsem ten pravý, abych něco takového uhádl, ale máme problémy, dvounožci odhánějí všechnu kořist a ničí les. A za svítání přijde Bramblestar s nabídkou, která by nás mohla snadno vyvést z téhle slepé uličky. To je jako zázrak od Hvězdného Klanu. Možná že místo vizí či rad nám poslali Bramblestara. Protože jestli tohle není zázrak tak nevím co je.

Tangleclaw ♂ - 10. března 2014 16:07

Smutně se rozhlédnu po našem táboře. (Shromáždění.) Jediný, kdo se dočká mého dnešního přívětivého úsměvu, je přicházející Firefly. Jsem moc rád, že svou učednici opět vidím, a tak tiše zavrním. Zaregistruji, že si sedne kousek za námi, ale pak už věnuji svou pozornost velitelce. Znění shromáždění nikomu nevoní, i já se nedůvěřivě vrtím a je snad poprvé, co velitelčina slova neuznávám. Tak snadno se vzdát a odejít. Opustit domov, jako kdybychom tu nikdy nebyli. Odmítám se za každou cenu vzdát. První se odhodlá vykročit starší kocour sedící vedle mě. Souhlasím s tím, že by bylo rozumné počkat. Souhlasím s většinou, co řekl a když zmíní Fireflyino území, tiše couvnu za ní a abych ji neošidil o své zdravé oko, mlčky kočku obejdu a konečně se usadím, natočený pravým bokem. Jen si překvapivě nad celou situací s pobaveným pousmáním povzdechnu. Zdvořilost jde stranou. Tímto gestem dávám najevo všechno. Vše, co mi v tu chvíli proletělo hlavou. Ano, Lindenstar mě šokuje. Greypelt zmíní, že pokud se klan opravdu rozhodne území opustit, zůstává. Chápu ho ve všech ohledech, ale pro mě by bylo jistě těžší klan nechat odejít. Smutně se rozhlédnu po našem táboře. Blackgale přijde s názorem k zamyšlení. Bramblestarovy nabídky bychom mohli využít. Dvounožci pro nás představují však větší zlo. A Hvězdý klan jistě pomáhá. Přerývavě se nadechnu. "Touha po moci," hlesnu. "Brambleblaze byl dříve naším spojencem. Nemůžeme ho jen tak zavrhnout. Nechci znít naivně, ale co když za tímhle vším stojí někdo zdaleka jiný?" Zklamání a zrada. Nechce se mi uvěřit tomu, že by byl ten kocour tohoto schopný. Cítím, jak se mi ježí srst na zádech. "Uznávám Tvé tušení, Blackgale," kývnu i k Greypeltovi. "Zachovejme se jako kočky. Lindenstar, my přece nemůžeme stáhnout ocas mezi nohy a utéct, už kvůli svědomí, legendám a Hvězdnému klanu, který nad námi tiše bdí a očekává od nás odvážnost a obranu našeho území." Byli bychom zbabělci, dodám si v mysli a pohlédnu na naší velitelku, opět se třpytící na svolávácím místě. Tak rád bych ji pomohl. Její smutné jiskřičky v očích mě hypnotizují. Před jakým rozhodnutím musí stát? Sklopím pohled ke svým tlapkám, toužíc po rozumné domluvě a obávajíc se o životy druhých.

Moonfang ♂ - 10. března 2014 19:16

Katastrofy pokračujú... Ja som na toto zhromaždenie asi naozaj nemal ísť... Dnešok nemá v sebe ani záblesk dačoho dobrého. Lindenstar hovorí o odchode, a celé moje ja sa proti tomu búri. Viem, aké to je, nemať domov. A teraz, keď som sa naučil milovať toto miesto, kde som dostál snu svojej matky, mám len tak hodiť za chrbát? Nie, neprichádza do úvahy... A potom počúvam slová od ostatných. Súhlasím s väčšinou povedaného, ale akonáhle sa začne spomínať Brambleblaze, zježím sa. Keď dohovorí Tangleclaw, vezmem si slovo ja. "Súhlasím. Aspoň s tým, že odmietam ustúpiť toto územie, či už v prospech dvojnožcov, či iného klanu. Tangleclaw má pravdu- zachovajme sa ako mačky. Sme bojovníci. Na druhej strane..." hodím zamračený pohľad na Blackgala "... odmietam sa dívať na Brambleblaza ako na dajakého spasiteľa. Je to zradca, opustil klan a teraz sa nám vyhráža. Čo sa s nami stane po spojení klanov? Neverím, že im budeme rovnocennými partnermi... Ich bojovníci neuznávajú pravidlá, zaútočili na liečiteľku... Ak zostáva Greypelt, zostávam aj ja." Zmĺknem a zdvihnem pohľad k miestu, kde tuším Lindenstar. Už mi je všetko jedno.

Leafstorm ♂ - 10. března 2014 21:54

Lindenstar zešílela Vše začalo tak slibně. Brambleblaze prozradil, že ty řeči o společném vládnutí jsou jen fraška. Lindenstar to zdá se chápala. Vše tedy směřovalo k výsledku, se kterým bych byl spokojený. To se ale Lindenstar vybarví a ukáže, že vše co dokáže v těžkých situacích udělat je utéct. Jasně, dá Brambleblazeovi co chce. Ať už to tu zdemolují celé dvounožci nebo ne, alespoň část území zůstane nedotčená a Brambleblaze se tak jako tak rozhodne pokračovat s Jezerními. Ne že by mi na nich až tak záleželo, ale... přemýšlím, zatímco vystoupí Greypelt. Alespoň někdo tu má odvahu. Možná až moc věří v diplomatické řešení, ale tohle je uspěchané. A navíc bychom mohli začít bojovat proti ohni ohněm... Možná si zabrat část JEJICH území pro sebe. Tangleclaw je podobně rozumný jako Greypelt a Moonfang také, ovšem Blackgale... Brambleblaze jako zachránce vyslaný hvězdným klanem? Sežraly mu myši mozek nebo co? pomyslím si a chci ho hrubě přerušit, ale ovládnu se. Musím si dobře promyslet, co řeknu, abych ho jenom v tomto přesvědčení neutvrdil. Lindenstar... není mi jasné, jestli se vážně bojíš o klan, nebo Brambleblaze. Každopádně je tohle rozhodnutí, které by nemělo být jen na tobě, ať už tě vyvolil Hvězdný Klan nebo ne. A také je absolutně stupidní. Utéct? Teď? Máme výhodu. Brambleblaze se nás bojí. Proč myslíš, že nám poskytl tu dohodu? Chce nás pokořit lstí když silou to nejde. Můžeme proti němu bojovat, snadno. A stále ještě nevíme, jak daleko dvojnožci zajdou. Ať už se děje cokoliv, já tu zůstávám, i kdybych měl se Skalním klanem bojovat jen já sám. Na druhou stranu, veškeré teorie o tom, že je Brambleblaze zachránce jsou padlé na hlavu. Pokud tedy nevěříte, že nás Hvězdný Klan doopravdy z hloubi duše nenávidí. Ten útok byl divný, vážně to vypadá jako příklad jednoho fanatického bojovníka, který jednal sám za sebe. Ale ať už to bylo jakkoliv, nic to nemění. Jenom Brambleblaze si zapomněl hlídat své nohsledy. Poté Moonfang promluví o tom, že je Brambleblaze zrádce. Zrádce? Nevím, jestli bych ho tak nazval. Je teď vůdcem jiného klanu a musí se starat především jeho zájmy. Neříkám, že s ním souhlasím nebo s tím co dělá. A na druhou stranu je očividné že využívá znalosti ze své doby v klanu proti nám, takže úplně čistý není. Ale rád bych věděl, proč vůbec klan opustil. Něco mi říká, že ty o tom něco víš, Lindenstar. A Deepblack také, že? zasyčím na ni. Celé mi to bylo divné. Proč tak najednou odešel? Vždycky byl ambiciózní. Žeby žárlivost? A byla jednostranná nebo oboustranná? On totiž vypadá, že mu někdo dal vysoce dobrý důvod nás nenávidět.

Leopardhairs - 17. března 2014 03:55

soukromá zpráva od Leopardhairs pro Malý rozhovor s Lindenstar - po odchodu Lakefrost Lakefrost je dost nudna, narozdíl od Blackgalea. U te to nezkouším, je příliš mlada a idealisticka na to, aby jen přemýšlela o tom jít proti Lindenstar. Tak tam jen tak sedim až do doby, než přijde Lindenstar a Lakefrost odvolá. Dokonce mi přinese i večeři. Jsem dnes ale v povidave náladě, takže při večeři nadhodim. Blackgale byl velice dobrý strážce a probrali jsme spolu hodně zajímavých věcí. Je to velice bystrý a šikovný kocour. Určite se v klanu dostane daleko. A je hodně ambiciózní. Dost mi připomíná Brambleblaze - Hvězdný Klan ho ochraňuj, ať už je kdekoliv. předstiram, že o Brambleblaze ove pozici jako vudce Skalního klanu nemám ponětí. Půjde si za svým cílem a nic nebo nikdo ho od něj neodradí. Má ale v srdci tolik starosti a pochyb... nic proti Deepblack ale přemýšlím, jestli pro něj vážně byla tou správnou volbou pro učitelku.

Lindenstar ♀ - 18. března 2014 20:35

Shromáždění - část druhá (všichni) Mluvím o odchodu, vím, že je to riskantní, ale i zůstat tady je velký risk a já mám odpovědnost za celý klan. Věřím, že se dokážeme zaopatřit na cestách, nevěřím, že dokážeme bojovat proti dvounožcům a jejich zrůdám. Už včera jsem nadhodila nápad o stěhování, napadlo mě, že se to ostatním nebude líbit, že mě budou chtít přesvědčit o opaku, právě proto jsem se o tom zmínila už včera. Nečekala jsem, že se vzbouří nyní. Každého jsem pečlivě vyslechla, jejich námitky, důvody, proč chtějí zůstat, mluvili o dvounožcích i skalních. Když Leafstorm mluvil o důvodech počínání Brambleblaze, kdesi ze tmy se vynořila Deepblack, ani jsem si nevšimla, že tam sedí, asi nechtěla být viděna. "Žárlivost," řekla. "Brambleblaze chtěl být vždy vůdcem." Podívala jsem se na ní a přikývla, byla jsem ráda, že promluvila ona, toto se týkalo nejen mě, ale i jí. "Scarstar si však za svého zástupce vybral mě, pravděpodobně proto, že jsem podle něj byla slabá," dodala jsem, přičemž jsem zacukala fousy. Ano, Scarstare, teď se asi posměšně šklebíš, vím to... "A když jsem si já za zástupkyni vybrala Deepblack, jeho mladší sestru, naštval se a odešel. Nyní je jasné kam. Nic víc za tím není." Vysvětlila jsem, snad dostatečně, abych zamezila dalším rozbrojům a nedorozuměním. A přišel čas odpovědět na ten větší problém. "S Brambleblazem se spojovat nebudeme, jeho výhružek se nebojím," odpověděla jsem pevně, v tomhle chci, aby měli všichni jasno. Seskákala jsem ze stromu dolů mezi kočky, o takových problémech jsem se nechtěla bavit z nedotknutelné vzdálenosti, ale tváří v tvář, domluvit se s nimi. "Větší problém máme s dvojnožci. Chtěla jsem zvolit možnost odchodu, protože teď je jediná možná chvíle, máme možnost nalovit si zásobu, vzít bylinky, později už bude příliš zima a nebude tolik potravy," řekla jsem nejdříve. "Pokud ale nechcete jít, co budeme dělat, až se sem dvounožci dostanou? Mají velké plechové příšery, jak s nimi budeme bojovat? Leafstorme, říkal jsi, že si tu můžou stavět hnízda, v tom případě by šlo o celé území. Moonfangu, co si myslíš ty? Kolik lesa jsou schopni dvounožci sežrat? A ostatní, máte nějaké nápady? "

Leafstorm ♂ - 21. března 2014 22:37

Řešení Ano Lindenstar, je tu řešení. promluvím poté, co skončí se svým proslovem. Můžeme bojovat. A zabrat si část JEJICH území pro sebe. promluvím k ní, jako by to byla ta nejjasnější věc na světě a naprosto nechápu, jakto že ji to samotnou nenapadlo. Můžeme vyhrát. Brambleblaze možná zná nás, ale my známe jeho. Já ho znám. A ať už jsme v té bitvě utrpěli jakákoliv zranění, je to zasáhlo více. Kdyby Brambleblaze tu bitvu nezastavil, tak bychom nakonec vyhráli my, ať už on říkal cokoliv. Vím, bylo by to těžké. Ale i tak je tahle možnost pro mě osobně lepší, než se vzdát. A než mi odpovíš s tím, že by to bylo nemorální nebo něco podobného, vážně si myslíš, že jsme první, komu chce Brambleblaze sebrat území? Jestli ho nezastavíme my tak se požene klidně třeba i na jezerní.

Leopardhairs - 21. března 2014 23:07

soukromá zpráva od Leopardhairs pro Příležitost Vydím, že Blackgale nepřijal Leafstormův návrh zrovna nadšeně. Ach Leafstorme, jaktože jsi začal s podobnými plány až teď, když už je pozdě. Bývala bych ti i pomohla. Ale teď už na tom nezáleží. A Lindenstar něco takového stejně nikdy nedovolí. Musela by zmizet ze scény. A Deepblack možná taky. Škoda, že jsi v tomhle klanu tady tě asi nikdo poslouchat nebude. Kéž bys nebyl tak šíleně věrný a odhodlaný na to, abych věděla, že se s tvým připojením k mému plánu nemám vůbec snažit. povzdechnu si soukromě. Tak moc se podobá Bramblestarovi. Nakloním se k Blackgaleovi a pošeptám mu. Víš, Leafstorm je také pěkný kousek. Leafstorm se také snažil stát vůdcem klanu, víš? To on napadl Scarstara a nechal mu jediný život, udělal mu něco, co jej zbavilo jeho rozumu a přivedl jej k šílenství. Sám jej přinesl do tábora s tím, že ho někdo napadl. Samozřejmě s malým postrčením od Lindenstar. On za ni odvedl tvrdou práci a ona vše šikovně navlékla tak, že shrábla výsledky. Dokonce jej ani neudělala zástupcem a on jen těžko mohl odporovat, když v té době byl Scarstarem také zraněný. A od té doby spolu soupeří. Leafstorm se snaží shrábnout to, co podle něj právoplatně patří jemu. A Lindenstar se snaží tesáky, drápy udržet na místě, které tak dlouho chtěla. A tohle je jeden ze způsobů, kterým toho chce Leafstorm dosáhnout. Bezdůvodně zaútočit na jiný klan a vzít si jeho území pro sebe. Jak jsi viděl, většina s odchodem nesouhlasí. Po vítězství by tak byl hrdina a Lindenstar by již nikdo neposlouchal. Nevím, jaký to bude mít efekt, snad to ale pomůže mým záměrům.

Blackgale ♂ - 21. března 2014 23:52

Odhalení Jsem natolik naštvaný, rozzuřený na nejvyšší míru. Už mě to nebaví. Tohle musí skončit. Musím se o to alespoň pokusit. To nové odhalení mě až tak nepřekvapuje. Mohl jsem tušit, že by Leafstorm byl schopen něčeho takového. Ano, to je přesně jako ty Leafstorme, že? Zaútočit a podmanit si. Ať už říká zákoník nebo pravidla cti cokoliv. Trochu se mi zdá, že Bramblestar tu není ten tyranský dobyvatel, za kterého ho máte, ale jsi to ty. Na té Hlídce a při tom útoku jsi byl přece ty, ne? Mohl sis vymyslet cos chtěl. Možná si to i začal. Bez války bys ztratil příležitost, že? řeknu suše Leafstormovi. Už mě unavují ty vaše neustálé "boje o moc". Ani jeden z vás se nezajímá o klan ale jen o sebe. O moc. řeknu a pohlédnu přitom jak na Lindenstar tak na Leafstorma. Lindenstar radši nechá polovinu klanu zemřít hlady nebo odejít namísto toho, aby udělala správnou věc i kdyby to znamenalo, že ztratí velitelskou pozici. To je jediné na čem jí záleží. A Leafstorm? Ten je ještě horší. Je to jen vrah a zrádce. Otočím se k Leafstormovi. Zabils přece Scarstara, nebo to snad popíráš? Minulého vůdce klanu. To tys mu nechal jen jediný život a přinesl do tábora blekotající trosku. Chtěl ses stát vůdcem, že? Lindenstar tě ale přechytračila a stala se vůdkyní místo tebe. Využila tě. Mluvíš tady o ochraně Jezerních, jako by ti na nich záleželo. A přitom máš cti asi tolik jako liška. Zabil jsi ho, že ano? Tak to jen přiznej. PŘIZNEJ TO! zaječím na něj. Myslíš si, kdovíco jsi, jak tě všichni potřebujeme, klan by se bez tebe rozpadl a velet bys měl ty. A přitom si jen obyčejný zrádce a vrah. Jestli existoval někdy ubožejší a perverznější opak čestného válečníka klanu než ty, tak ho nechci vidět. Jsi výsměch všemu, k čemu byl stvořen válečnický zákoník. Měl bys být vyhnán z klanu. Poté ještě nakonec dodám. Víš čím bys posloužil klanu nejlépe? Kdyby ses vrátil tam, kdes byl když si tehdy zmizel. A vzal sebou Lindenstar. Potom by naše problémy byly aspoň únosnější. Teď jenom, jestli přežiju jeho následný útok. Ano, jestli mám pravdu tak na mě zaútočí. A bude se mě snažit zabít. Tím to zpečetí. I kdybych se nedokázal zbavit Lindenstar, alespoň Leafstorma bych odsud vyštval. A žádný útok na nevinné by se nekonal.

Leafstorm ♂ - 22. března 2014 00:44

Shromáždění Ještě než mi Lindenstar odpoví, stane se něco nečekaného. Vystoupí Blackgale a začne mluvit. S každým jeho slovem ve mě roste vztek. Nechám ho mluvit. Musím. Nemůžu ho zastavit. "Není to skvělé, Leafstorme?" slyším Scarstara ve svých myšlenkách, vidím ho před sebou, jeho a mrtvolu toho kotěte, jak tam je napíchlé na té větvi. Jako varování. Sám ho zabil a z jeho mrtvoly vyrobil odstrašující značku. "Později můžeme i vyhnat ty prašivé Jezerní z našeho lesa. Zaměříme se na ty nejmladší. Uneseme jejich koťata, pár jich zabijeme a jejich rodiče budou zoufalí a jistě se je budou snažit získat zpátky. Pro to se ale budou muset podřídit mě. Spojím tak oba klany. Není to dobrý plán? Není jediný, který mám. Je jich spousta dalších, jak si nad oběma klany, nyní už jedním, udržet kontrolu. Ale nyní na to ještě není čas. Zatím musíme začít s první fází." Ano, stále se to ozývá v mé hlavě. Stále to slyším. Pokračovalo to nějak? Nebo byl přerušen? Ano byl. Z keřů na konci lesa vylezlo kotě... staré sotva pár měsíců. Zatoulalo se sem. Buď značku nevidělo, nebo se jí nebálo. "Podívejme se, zvědavost zřejmě nezná strachu. Řekni mi, mládě, jak se jmenuješ? A co tady děláš?" zeptal se jej Scarstar. "Snowkit, pane. Já... jsem hladový. Chtěl jsem zkusit něco ulovit. Utekl jsem dvounožcům. Cestou sem se nechtěl zastavovat... bál jsem se, že si pro mě zase přijdou." odpověděl, celý vystrašený. "To se jen tak nevidí. Taková drzost. Víš Snowkite, dopustil ses toho, žes bez povolení vkročil na území Lesního klanu. A ještě s úmyslem lovit. A víš jaký je za to trest? Smrt." Odhalil tesáky, natáhl drápy, skočil po něm a už ho měl. Chtěl k první značce přidat další, snad to tentokrát bude fungovat, že? Než se ale mohl zakousnout, někdo skočil do něj, kocourek utekl pryč a veškeré Scarstarovy plány na jeho zpětné dopadení byly zmařeny změtí zubů a drápů... S ledovým klidem přejdu doprostřed mýtiny se skloněnou hlavou, možná Blackgale čekal, že na něj zaútočím, ale to se plete. Proč bych měl? Má úplnou pravdu. Gratuluji... Sice nevím, co jsi to myslel s Lindenstar, ale se mnou máš pravdu. Ano, jsem zrádce. Vrah. Zrůda. Poté znovu zvednu hlavu a je na mojí tváři vidět nenávist a hněv tak silný, že by mohl spálit celý tenhle les. Takže ano. Zabil sem ho. Má cenu říkat něco jiného? Užíval jsem si to, víte? Na konci, když už bylo po všem. Byl jsem rád, že jsem ho zabil. Udělal bych to znovu. Ale s jedním nepatrným rozdílem. Dodnes totiž lituju toho, že jsem mu nechal poslední život a neroztrhal ho. Rozříznul bych mu břicho. Možná bych mu vyrval střeva nebo žaludek. Tak to dělají dvounožci kočkám. Potom co jim vytrhají všechny zuby a drápy. mluvím a mluvím a mluvím... sám nevím, jestli sem zešílel nebo ne. Je mi už všechno jedno. Ať už z jakéhokoliv důvodu, dopustil sem se zrady podle válečnického zákoníku. Až nadejde můj čas tak se neodeberu mezi Hvězdný klan, ale do Místa bez hvězd jako ostatní zrádci a zrůdy. Snad tam potkám Starscara. řeknu podivně šťastným tónem, při kterém se usmívám jako šílenec. Brzo se ale usmívat přestanu. Svěsím hlavu a smutným hlasem pokračuji. Už jsem to jednou musel říct. Všechno. Dříve či později by se to stalo. Snažil jsem se zasvětit celý svůj život klanu, každý moment svého života mu zasvětit. Bil jsem se za něj, chránil jsem jeho území, lovil jsem co nejvíce jsem mohl a sám si bral ty nejhorší kusy a to jenom proto, abych měl sílu. S válečníky jsem nespal v jednom doupěti, protože sem si to nezasloužil. Všechno jen proto, že jsem doufal, že tak tím odčiním svou zradu. Ale nemůžu. Jsem zrádce a vždycky budu. A to nemůžu změnit ať už udělám cokoliv. Zvednu hlavu a pohlédnu na Lindenstar. Nemusíš se obtěžovat soudem, Lindenstar. Rozsudek znám. Poté se rozběhnu co největší rychlostí pryč z tábora, vyběhnu z východu a běžím, nezastavuji se dokud nejsem dostatečně daleko.

Moonfang ♂ - 25. března 2014 20:15

Nesťažuj sa, že je zle... stále môže byť ešte horšie, pomyslím si, keď sledujem výmenu názorov medzi Leafstormom a Blackgalom. Čo sa stalo tomu učňovi? Pohrýzla ho šialená líška? A Leafstorm? Vyznáva sa tu zo svojej zrady, ako keby mu to malo priniesť večnú slávu... Vyťahujú na svetlo hriechy dávno minulé, akoby práve v minulosti mali nájsť riešenie pre budúcnosť. Prečo nenechajú minulosť minulosti? No čo je horšie, Leafstorm mizne niekde v neznáme a my tu zostávame zarazene hľadieť... teda, aspoň ja. Netrvá to dlho. Zlostne sklopím uši a zle zasyčím na Blackgala: "Nuž, to sa ti podarilo. Gratulujem, dúfam, že si so sebou spokojný. Práve sa ti podarilo oslabiť náš klan o schopného bojovníka. Brambleblaze by bol na teba pyšný..."

Blackgale ♂ - 25. března 2014 20:46

Shromáždění Věděl jsem to. Pozoruji Leafstorma, jak mele něco nesrozumitelného o dvounožcích a potom jako zbabělec uteče. Konečně jsem udělal něco pro klan, něco dobrého. Kouknu na Lindenstar, ta se ale tváří nějak šokovaně a na nic ještě nereaguje. Asi zrovna tohle nečekala a tak jsem jí zkazil jakékoliv plány, které měla. A to je dobře. Její manipulování musí skončit. Odhalil jsem zrádce, Moonfangu. Takže ano, jsem na to pyšný. zle na něj zasyčím. Co bys udělal ty? Možná jsi sem přišel od dvojnožců, ale i ty bys už měl chápat, co pro nás válečnický zákoník znamená a co je Hvězdný klan. Tím, že jsme u nás trpěli zrádce trpěla čest všech koček v klanu. Proto se od nás odvrátili. Proto Silvercare nedostala už dlouho žádné vize či pomoc od Hvězdného klanu. je vidět, že jsem absolutně přesvědčen, že to co říkám je pravda. Teď mi prosím vysvětli, co jsem udělal špatně. A pokud by Bramblestar byl pyšný na to, že jsem zbavil klan zrádce tak je to jen jeho plus. Syčím na něj a nemíním ustoupit ani opíď. Kouknu se na Leopardhairs, u které hledám podporu. Její slova mi pomohla prohlédnout tyhle lži.

Moonfang ♂ - 25. března 2014 21:00

Blackgale "Odhalil si zradcu? A ako prosím? V dobe, keď sa toto dialo, si ešte nebol na svete..." podráždene zavrčím, no potom si všimnem, ako sa jeho pohľad zatúlal ku Leopardharis. Zle sa rozosmejem: "Aha, tak už viem, odkiaľ vietor fúka, a kde sa u teba vzalo toľko múdrostí." Venujem Leopardharis jeden pobavený pohľad, no potom sa otočím znova ku mladému bojovníkovi: "V prvom rade si zbavil klan schopného bojovníka. Nech vykonal čo vykonal, pre teraz ho potrebujeme tu. A veľmi dobre viem, aký je náš zákonník. Preto vravím: prečo nenechať Hviezdnych, nech nad ním vynesú svoj súd? Kto si ty, že ho chceš súdiť?" Svet sa naozaj postavil na hlavu... Nikdy by ma nenapadlo, že toho hnusáka budem nakoniec hájiť...

Leopardhairs - 25. března 2014 21:15

Do všech... Všechno jde dobře, klan je rozhádaný, Leafstorm je usvědčen jako zrádce a utíká, takže je klan i oslabený a snad tím budou i svolnější. Teď ještě se pomstít Warsong... nebo ne, počkám. Však stojí mi to za to? Je stará a slabá, brzo umře. Když se ale na mě Blackgale podívá, jako kdybych mu měla pomoct, mám chuť ho zakousnout. Ty myší mozku, takhle tu na mě upozorňovat...! Naštvanému Moonfangovi jeho pohled neušel, já se však tvářím jenom navýsost zmateně. Zrádce? O čem to mluvíte? Leafstorm? Ten? Celé tohle je nějaké zmatené. Co se vůbec stalo se Scarstarem? A proč to tu řešíme... já, vážně nevím. Nezabil ho třeba Bramblestar? Jestli byl teda v klanu? A proč to tu vůbec řešíme? zeptám se, očividně zmatená na nejvyšší míru. Já věděla, že dnes nemám chodit na shromáždění. Je to všechno jen samé obviňování, nic se nevyřeší a jediné co z toho je že všichni jsou naštvaní. Koťatům to nedělá dobře. Dobře, asi sem ho vybídla až moc. Stejně je ale můj cíl splněn.

Blackgale ♂ - 25. března 2014 21:26

Moonfang vs Já Leopardhairs začne něco nesrozumitelně blábolit, v tu chvíli si uvědomím že se asi stále ještě bojí toho, že ji Lindenstar za to co ví zabije. Neměl jsem na ni přitahovat pozornost, ale teď už je pozdě. Proto se otočím k Moonfangovi. Naštvaný jsem na nejvyšší míru a možná řeknu i věci, kterých budu litovat. A v té době jsi ty žral zbytky od dvounožců a o klanovém životě jsi neměl ani páru. Takže se nedělej, že jsi něco víc a všechno víš nejlíp. zařvu na něj a skoro vzápětí toho lituju. Ani nevím jak to ze mě prostě vypadlo. Na lítosti ale není čas, tak tedy pokračuji. Slyšeli jste ho všichni, přiznal se, mluvil o tom, jak si to užíval a udělal by to znovu. A teď ještě utekl jako zbabělec. Lindenstar to věděla, ale mlčela, protože se jí to hodilo. Scarstar byl dlouho v léčitelském doupěti po Leafstormově útoku, po tu dobu se ona prohlásila vůdkyní a dělala si co si chtěla. Tak to bylo. Leafstorm ho dokonce i přitáhl do tábora a co udělala ona? Nic!

Moonfang ♂ - 25. března 2014 21:40

Už je to jedno... Po urážke od mladého bojovníka svet vybledol niekam do neurčita. Nevnímam jeho ďalšie slová. Veľmi sa snažím, aby som sa ovládol, avšak spaľujúci hnev, čo sa vo mne hromadil dnes už od rána, reve v divokej túžbe dostať sa von. Jedným skokom som zrušil vzdialenosť, ktorá nás oboch delila a zrazil som mladíka k zemi. S dunivým vrčaním poviem: "O mojom živote nevieš nič, mláďa, tak o ňom druhý krát nehovor. A ešte menej vieš o tom, čo sa tu dialo so Scarstarom. Nevieš o tom ani myšacie hovno, a teraz sa opovažuješ vynášať súdy?! Preto, že ti to povedala mačka, ktorá nemá ani toľko odvahy, aby sama otvorila tú líščiu tlamu?! A teraz ťa v tom nechala samého? Úbohé naivné mláďa..." pustím ho a otočím sa mu chrbtom. Nestojí mi za to, aby som na neho použil zuby či pazúry.

Leopardhairs - 25. března 2014 21:53

Zásah Já? Zbabělec? Mezi inteligencí a zbabělostí je velký rozdíl Moonfangu. Co jsem mu vůbec udělala, že je na mě hned tak útočný? Asi mu už řekli o tom, jak sem potrestala Pebblepaw. No a byla sem proti tomu, aby Shadow vzali do klanu. Jo, to bude ono. Zatímco Moonfang leží na Blackgaleovi a plácá si co chce já hrdinně vystoupím k němu a řeknu mu přísně: Tak už dost, Moonfangu. Chápu, že Blackgale se tu nechoval zrovna nejlépe, ale k násilí tu nemusí dojít, ne? Nemůžeš tu útočit na mladší válečníky jenom proto, že ti Lindenstar nedala Shadow jako učednici. Za to nikdo z nás nemůže a Blackgale rozhodně ne. Greypelt je někdy tak ukecaný. pomyslím si šťastně.

Warsong ♀ - 25. března 2014 21:53

Všetci sa zbláznili?! A to som si hovorila, že mi dnes chýbalo trochu vzrušenia. Všetko sa to evidentne zhromažďovalo na dnešný večer... A je to taká divočina, že to skoro nestíham vnímať. Lindenstar hovorí o opustení územia, mnohí nesúhlasia a potom sa to zvrhne úplne. Blackgale skočí do Leafstorma, a začnú vyťahovať veci dávno minulé. A ja viem prečo. Blackgale urobil tú chybu, že sa posadil ku Leopardharis. Čo všetko mu táto zákerná fľakatá líška narozprávala, že takto zhlúpol? Leafstorm beží niekam do preč, ale šou pokračuje. Teraz si skočili do kožuchov Moonfang a Blackgale, a je to hnusná hádka. Čo to preletelo inokedy tak pokojnému kocúrovi cez nos? Blackgalov pohľad ku Leopardharis mi neunikne, a tak, keď sa jej pozornosť znovu upriami na oboch kocúrov, dostanem sa jej za chrbát. "Pomsta dokonaná, hmm?" spýtam sa celkom nahlas, tak, aby to počuli aj mačky v okolí, poprípade obaja bojujúci.

Leopardhairs - 25. března 2014 21:57

Zásah 2.0 Já? Zbabělec? Mezi inteligencí a zbabělostí je velký rozdíl Moonfangu. Co jsem mu vůbec udělala, že je na mě hned tak útočný? Asi mu už řekli o tom, jak sem potrestala Pebblepaw. No a byla sem proti tomu, aby Shadow vzali do klanu. Jo, to bude ono. Zatímco Moonfang leží na Blackgaleovi a plácá si co chce já hrdinně vystoupím k němu a řeknu mu přísně: Tak už dost, Moonfangu. Chápu, že Blackgale se tu nechoval zrovna nejlépe, ale k násilí tu nemusí dojít, ne? Nemůžeš tu útočit na mladší válečníky jenom proto, že ti Lindenstar nedala Shadow jako učednici. Za to nikdo z nás nemůže a Blackgale rozhodně ne. Greypelt je někdy tak ukecaný. pomyslím si šťastně. To už ale za mě vleze ta stará plesnivá kočka a něco tu začne o pomstě. A ještě tohle tu chybělo. Teď začneme obviňovat i mě? Dobrá teda Warsong, co máš na srdci?

Blackgale ♂ - 25. března 2014 22:00

Moonfang je taky zrádce Poslouchám Moonfanga také jenom na půl, možná jsem měl útok očekávat, ale to že by si to dovolil před celým klanem sem vážně nečekal. Vidím rudě a ať už Moonfang říká co chce, já ho neposlouchá. Je to zrádce. Lindenstar mu vymyla mozek... Trochu se nadzvedne, možná ze mě chce konečně slézt, já v tom ale vidím pokus o další útok. A tek teď zaútočím já. Zuby a drápy. Silně se do něj opřu a brzy jsme oba v klubku zubů a drápů.

Greypelt - 25. března 2014 22:06

Chaos Tak dost! najdu v sobě znovu svou sílu z mládí a vrazím mezi bojujícího Blackgalea a Moonfanga, oba se zřejmě snaží toho druhého přivést mezi hvězdný klan. Vrazím do nich tak silně, až oba odletí o kus dál. Snad je to uklidní. Potom jsem ale dost vyčerpaný a sípavě poznamenám. Přestaňte, oba! Chováte se jako koťata ze školky. Shromáždění nejsou k tomu, abychom se mlátili. Jsme ze stejného klanu! Poté si sednu, abych si trochu odpočinul. Už skoro nemám sil. Hvězdný klane, pomoz nám, hroutíme se do zkázy.

Warsong ♀ - 25. března 2014 22:24

To sa mi snáď len zdá... No nezdá. Skôr, ako stihnem nejako zareagovať na Leopardharis, Moonfang a Blackgale sú v jednom klbku. Našťastie aspoň Greypelt má trochu rozumu a oboch bojujúcich uzemní... Pokojne sa posadím a poviem: "Blackgale? Napadlo ťa, prečo bola zrazu Leopardharis tak veľmi ochotná deliť sa o príbehy z dávnych dôb? A prečo sa tak silou mocou snažila presvedčiť ťa, že Leafstorm je stelesnené zlo? Má to niečo spoločné s tým, čo sa stalo včera pri hromade s korisťou... Totiž táto "zákonníka a cti" dbalá mačka surovo zbila Leafstormovu učnicu... a keď sa jej jej učiteľ zastal, napadla aj jeho. Jednu jej sekol, potom utekala žalovať k Lindenstar. Keď ani u tej nenašla zastanie, rozhodla sa spriadať pomstu... čo jej celkom dobre ide, to sa musí uznať. A tak sa rozhodla rozoštvať všetky mačky proti seba... opäť, vyšlo jej to do poslednej bodky, moja úcta, Leopardharis. Leafstorma, ktorého si sa bála, si skrz Blackgala vyštvala. Lindenstar, u ktorej si tiež nepochodila, si ohovorila a obvinila z manipulovania druhými... ešte premýšľam, čo vytiahneš na mňa. Drápy? Alebo sa postaráš o nejakú nenápadnú, uveriteľnú nehodu? Alebo ma obviníš zo senility, že?" pobavene sa zasmejem, ale v skutočnosti som poriadne rozzúrená. Ak v klane niekto naozaj vie, ako to bolo za Scarstarových čias, tak som to ja a Greypelt. A my vieme, že Leafstorm urobil dobre.

Leopardhairs - 25. března 2014 22:42

To sem si mohla myslet Bylo jasné, s čím to ta mrcha pižlavá přijde. Její smůla, že neví, že to jsem Blackgaleovi už vysvětlila. Vážně mě má za tak naivní abych jen doufala, že se o tom nedozví? Prosím vás. Nemáš pravdu Warsong, ačkoliv jsi asi přesvědčená, že máš. Tady jde o více, než jen o nějakou pomstu, ačkoliv ta je dobrá také. Leafstorm byl nejlepší válečník v klanu a jeho odchod náš klan notně oslabí, však válečníků už tak klan má pomálu. Tenhle souboj Moonfanga a Blackgalea zranil ještě dost, takže zase budou muset jít k Silvercare a nebudou moci bojovat. Všichni budou podezřívat všechny a klan bude rozhádaný. Naservíruji tak Bramblestarovi klan na stůl. A poté uvidíme, jak se věci vyvinou. A co vše budu chtít. S lítostivým, velice lítostivým výrazem se otočím k Warsong a řeknu jí: Ano, nejsem pyšná, že se to stalo. Od té doby co jsem těhotná trpím velkými výkyvy nálad. Čas od času mě ovládne vztek a já potom nevím co dělám. Samozřejmě mě to neomlouvá. Proto jsem se chtěla hned po shromáždění jít Pebblepaw omluvit a nějak jí to vynahradit. řeknu takovým tónem, že by mi snad prošla i vražda. Nedělám si ale iluze, že tobude fungovat na Warsong. Vlastně, to ani nechci. Tobě a Leafstormovi jsem vděčná za to, že jste mě zastavili. Ať už Leafstorm zabil Scarstara nebo ne, o klan se staral vždy. Proč bych se mu chtěla mstít? A tobě, Warsong? Poté přejdu do sladkého tónu, který Warsong zní vskutku falešně. Warsong, já se ti nechci pomstít za nic. Jestli k tobě něco cítím, tak je to lítost. pohlédnu na ni jakoby-soucitně. Chápu tvou nenávist vůči mě. Teď již ano. Já jsem to, čím jsi ty vždy chtěla být a kdysi byla, dokud nepřišel ten rys a stáří a všechno ti nevzalo. Já jsem mladá, zdravá a brzo budu mít koťata. Tys o ta svá přišla, nechť se o ně Hvězdný klan postará. Nyní jsi stará, sotva se hýbeš a ráno máš potíže vůbec vstát. O nohu jsi přišla při hrdinském výkonu pro celý klan, ovšem jak se ti odvděčili? Vzali ti tvé postavení a hodili tě do smradlavé díry, aby se na tebe nemuseli dívat. To by naplnilo kohokoliv nenávistí. A nyní jsem tu já, jediná matka, která je těhotná. Mladá, zdravá, brzo na svět přivede koťata. Jsem to, čím chceš být ty. A to ti nedá po zbytek tvého života spát. Pohlédnu jí do očí a ukápne mi slzička. Měla bys to už opustit a smířit se se svým osudem. Já bych s tebou ráda vycházela, Warsong. Pomstu si na tobě nepřeji. Cítím jen lítost.

Warsong ♀ - 25. března 2014 23:00

Ach... iste Len pokojne, Warsong, všetko čo chce, je rozzúriť ťa do nepríčetna. Už to na teba skúšala včera, snáď jej to nezožerieš teraz? ... Nie, nezožeriem. S každým slovom tej líščej potvory sa usmievam čoraz širšie. Keď skončí svoj citovo veľmi vydarený výkon, obdivne poznamenám: "Keby ťa nepoznám, tak ti určite uverím. Výkyvy nálad? Pokiaľ sa k tomu viaže premyslené týranie, tak na tele ako aj na duši, bude pre klan lepšie, ak už matkou viacej nebudeš. Nie, nežiarlim, nemám na čo. Moje mladé sú na lepšom mieste a ak Hviezdny dajú, znovu sa stretneme. Nemám prečo žiarliť, skôr ľutujem tvoje mladé... A vlastne, čo sa súcitu týka... Zabúdaš na jednu vec. JA som bola Scarstarovou zástupkyňou. Vedela som o všetkom, čo sa v klane šuchlo, ani chrobač v lístí mi neušla. Takže veľmi dobre viem, akou zhodou náhod som v tej ... ako si to povedala? Aha, smradľavá diera.... ako som v tej smradľavej diere skončila. A vlastne som mala veľké šťastie, že som ešte vôbec živá. Lebo si to bola ty, drahá Leopardharis, kto Scarstarovi šepkal do uší, aby ma zabil, že som už neužitočná... Krívam na nohu, nie na rozum, moja drahá... a pamäť mi ešte slúži."

Leopardhairs - 26. března 2014 14:10

A tohle ví jak? Všechno ve mě řve, když začne s tím, že jsem chtěla, aby ji Scarstar zabil. To sem chtěla, ale jak o tom ví? Scarstar by jí o tom neřekl, takže to nějak musela přeslechnout. Přemýšlím, co dál. Můj proslov o žárlivosti se minul účinkem, doufala jsem, že ji tak naštvu až na mě zaútočí a tím moje slova potvrdí. Ale ta kočka je až moc klidná, i když dokážu poznat, jak moc ji stojí to se ovládat. Warsong. pohlédnu na ni lítostivě. Tak proto. Už to chápu. začnu zase, kompletně se ovládám. Warsong, když tě přinesli zpátky do tábora, vypadala si strašně, dny si strávila v bolestech a když sem mluvila s léčitelem, jen si povzdechl a prý jediné co mohl udělat bylo ti ulevit a o pár dní oddálit tvoji smrt. Tehdy jsem se vyjádřila v tom smyslu, jestli by nebylo lepší tvé trápení ukončit, když zemřeš stejně. Tvé uzdravení byl zázrak seslaný samotnými Hvězdnými. Vím, kdybych se mohla vrátit v čase už bych to nenavrhla. Nešlo mi ale o to se tě zbavit ale o to, abys zbytečně netrpěla.

Firefly ♀ - 30. března 2014 15:13

Vidno, že mačky čakajú, čo nám chce Lindenstar povedať. A tá teda má čo hovoriť.  Trochu nervózne mykám špičkou chvosta a uši mám bez pohybu obe nasmerované na našu vodkyňu. Nie som ani tak nervózna z jej slov, skôr z obavy, ako na to zareagujú ostatné mačky. Moje predpoklady, že nebudú príliš spokojné, sa ukážu ako správne. Iste, klan tu žije už od nepamäti. Je pre nich neuskutočnitelné už len pomyslieť na to že by mali odísť. Ale oni nevideli tie velikánske jamy. A podĺa toho čo hovoril Sunbowpaw... proti dvojnožcom by sme nemali šancu. Nemali by s nami zľutovanie. Nepomohol by nám ani hviezdny klan. Brambleblaze by sa ešte možno dal zvládnuť, ale s dvojnožcami ako druhou hrozbou..to nie je také ľahké. Osobne mi pomyslenie, že by sme mali presťahovať klan, nepríde až také strašné. Samozrejme, sťahovanie zranených a mladých nie je jednoduché, nikdy nevieme, čo je na neznámom území, ale s dostatočnou ostražitosťou sa to dá. Možno preto, že som sa nenarodila v klane, alebo možno preto, že som si vybrala radšej samotársky život, lebo mi vadilo, že mačky v klane majú také predsudky voči "maznáčikom" od ľudí a teda som nebla naviazaná až tak veľmi na jedno územie som nemala až taký problém s touto myšlienkou. Ale ja už nie som časť klanu, aj keď som na zhromažední. Nebudem sa vyjadrovať. Okrem tho, keby to teraz poviem, mačky by ma zožrali...je to ich domov. Potom však prehovorí Greypelt a ja musím uznať, že v pár veciach nemá zlý názor, Áno, dvojnožci môžu prísť a odísť bez toho, aby sa nás to dotklo...ale čo ak nie? Čo ak prídu tak rýchlo že už nestihneme ujsť? Čo ak nás zožerú tie veĺké smradľavé bludy kým stihneme myknúť fúzami? Je to príliš riskantné. Následne sa začnú zapájať aj ostatné mačky a napätie sa stupňuje. Tíško sedím vzadu a bdelo všetko sledjujem, prekvapená, ako sa to začína...zvrhávať. Kým všetci viac-menej vyhlásili, že sa nikam nejde a zostávame, strelím po Blackgalovi prekvapeným pohľadom. Na čerstvého mladého bojovníka má dosť odvážne slová. A ostré. To však neviem, čo všetko sa v ňom vlastne skrýva. Jeho slovný útok na Leafstorma a Lindenstar ma prekvapí tak, ža vstanem a nespokojne potichu zamrnčím. Blackgale? Čo to robí? Kde nabral takéto myšlienky? Toto sa na neho nepodobá. Je krutý. Príliš krutý, takmer ako Leopardhairs....Leafstorm síce spravil to, čo spravil, ale toto, toto je zbytočné vyťahovanie špiny. Súdený už bol. A teraz nemôžme prísť...och nie. Leafstorm, od tlaku ktorý naňho Blackgale uvrhol, vystrelí preč ako raketa. Viem, že to, že odíde, ničomu nepomôže. Na čistine, sa to začnem podobať takmer na bojisko, je tu chaos a agresia. Cítim sa, akoby som sa ani neúčastnila, akoby som bola len pozorovateĺ z diaľky, neviem tak celkom pochopiť, ako sa každý mohol tak zvrhnúť, mačka proti mačke, z jedného klanu. Viem však, že nechcem ďalej počúvať tieto obvinenia a šarvátky a viem, že nechcem nechať Leafstorma, aj keď s ním nemám vrelé vzťahy, aby skončil ako samotársky zatrpknutý kocúr. Leafstorm žil a dýchal pre klan. Bez neho nebude šťastný. Vytrielim preto za ním po jeho pachovej stope, znechutená správaním mačiek, s jasnou myšlienkou. Musí sa vrátiť späť.

Lindenstar ♀ - 30. března 2014 22:47

Shromáždění III. Řekla jsem svůj názor a čekala racionální a praktické návrhy od starších z klanu, místo toho se jako jeden z prvních ujal slova Blackgale, a dost zlého a bolavého slova. Prskal na všechny strany, útočil na mě, na Deepblack i na Leafstorma. To mu blechy vyžraly mozek? A kde se vůbec takové věci dozvěděl? přestala jsem poslouchat a zamyšleně jsem se rozhlédla po ostatních kočkách. Kdyby blechy!!! Leopardhairs, ta liška v kočičím převleku. To ona mu takové věci napovídala. Zase začnu poslouchat debatu, ale na to už je pozdě, Leafstorm se zpovídá ze svých hříchů a utíká, před náma, před hvězdným klanem, ale ze všeho nejvíc, myslím, že sám před sebou. Rychle se podívám za ním, nemá smysl ho pronásledovat, nevrátí se, jedině, že by on sám chtěl. Poslouchám dál slovní přestřelku a už se přestávám orientovat, kdo koho z čeho obviňuje, kdo právě teď má slovo a hlavně kdo pravdu. Už, už jsem zařvala ticho, ale dřív stihnul situaci uklidnit Greypelt. Konečně nastává ticho, jen doufám, že není příliš pozdě. Opět vyskáču na strom a z výše se chopím slova. Je na čase vše vysvětlit, vše odhalit… „Ticho!“ křiknu, i když už by nebylo příliš, potřeba, jen chci, aby mě všechny kočky poslouchaly. „Vidím, že je potřeba osvětlit minulost. Udělám to jen jednou, jen nyní. Nerada připomínám časy Scarstarovi vlády, byla to temná doba, kdy neexistoval zákoník, každý z nás dělal věci, kterých dodnes lituje a jen se modlí, aby byl očištěn. Scarstar byl velmi krutý vládce, válčil se všemi klany okolo. Nešetřil nikoho, nebral zajatce, nepřátelské bojovníky zabíjel. Nešetřil matky ani koťata, když jakákoliv cizí kočka překročila hranice, byla na místě mrtvá. A stejně tak zacházel s vlastním klanem.“ Odmlčela jsem se, tohle bylo příliš bolestivé, nikdy, nikdy jsem u toho neměla být. „Když se narodila jedné matce příliš slabá koťata, neváhal a zabil je.“

Silvercare ♀ - 30. března 2014 22:49

Shromáždění Sedím opodál shromáždění, jsem zvědavá, co Lindenstar řekne, zdali bude mluvit o tom, jak na nás Skalní zaútočili nebo ne. Mluví o tom, ale navíc přidá ještě další překvapení a nejen ona. Padají taková slova jako stěhování, válka, nepřátelé, zrádce. Až nestíhám vnímat, o čem všem se tu mluví, jaká špína byla na všechny nanesena. Konflikt se vyhrotí útěkem Leafstorma a následnou bitkou. Naštěstí situaci uklidní Greypelt a po něm i vůdkyně. Její slova poslouchám, nežila jsem v té době, ale často jsem s bývalou léčitelkou rozmlouvala o těch časech, o válkách, o bolestech, o křivdách i o tom, jak se zachovala moje matka. Po poslední větě nemůžu mlčet a promluvím do ticha: „V té době jsem sice nežila, ale slýchávala o ní od své učitelky.“ Rozhlédla jsem se, zraky koček se na mě otočily, ještě nikdy jsem na klanovém shromáždění nepromluvila. „Vyprávěla mi, že jsem se narodila jedné už starší matce, porodila mě a Lakefrost, ale já byla malá, hodně malá. Věděla, že když by mě viděl Scarstar, usmrtil by mě. Schovala mě pod mech a listí, kde mě Scarstar při své obvyklé obchůzce nenašel, tak to dělala každý den, tajně mě kojila, pečovala o mě, vychovávala. Nikdo nevěděl, že žiju dokud Scarstar nezemřel,“ řekla jsem, musela jsem to říct, už jen kvůli tomu, aby ostatní věděli, co vím já, jaký byl Scarstar, ale také jaká byla má matka. Když už jsem si přivlastnila pozornost, chtěla jsem říct ještě něco. „A kdyby měl někdo obavy, že se k nám hvězdní otočili zády, dostala jsem poselství,“ řekla jsem a podívala se na Blackgala.

Lindenstar ♀ - 30. března 2014 22:51

Shrmáždění IV. Měla jsem v plánu ještě pokračovat, ale do ticha promluvila Silvercare se svou minulostí. Ano, to už jsem byla zástupkyní a o její matce jsem věděla, když Scarstar zmřel, vše mi vypověděla. Víc mě však zaujmou její předešlá slova. Poselství? Jaktože o tom nic nevím? Okřikla jsem se následnou myšlenkou, že teď není čas na vyčítání čehokoliv komukoliv. „Dobře, po shromáždění přijď do mého pelechu, probereme jej tam,“ odpověděla jsem a potom jsem se obrátila opět na všechny kočky. „Takový byl Scarstar. Nikdy jsem s Leafstormem nemluvila o tom, co udělal, jestli ho skutečně zbývajících životů zbavil, ale tušila jsem to, už z toho důvodu, že se na tak dlouhou dobu ztratil.“ Odmlčela jsem se a poté řekla: „Ano Leafstorm zaútočil na svého vůdce, ale kdyby to neudělal, Scarstar by nás zničil, nejen zde na zemi ale i před hvězdnými. Někdy je větší prohřešek jen sedět a přijímat co dělají ostatní, než zabít.“ Ano, řekla jsem velmi vážná slova, taková, která se později můžou otočit proti mně, ale musela být vyřčena. Teď jsem pohlédla na oblohu a v duchu hvězdné prosila, aby při nás i nadále stáli, potom jsem se otočila na ostatní kočky, čekajíce na jejich případné reakce.

Lindenstar ♀ - 30. března 2014 22:52

Pro Firefly a Leafstorma "Kočka mezi lidmi je jenom kočka; kočka mezi kočkami je plíživý stín v džungli." Karel Čapek, Měl jsem psa a kočku Na severozápadná hranici území. Leafstorm běží jak o život jen s jednou myšlenkou, chce být pryč, pryč od klanu, od koček nejraději by utekl i sám sobě, jenže to nejde. Zraněný a unavený. Doběhne až na severovýchod území, zde se snad s žádnou kočkou, jak ze svého klanu tak od Skalních nepotká a dvounožce by byl momentálně schopen rozsápat na kusy. Konečně se zastaví, vydechne a uvědomí si, že je velmi unavený, adrenalin ustoupí a ozvou se rány z minulé noci a též bolest hlavy. Je na čase si udělat přestávku. Firefly ho celou cestu pronásledovala, letěl jak blesk, nebylo snadné udržet jeho stopu a hlavně tempo, věděla, že pokud ho nedožene nyní, bude schopen zmizet navždy a to nechtěla. Zpomalil a konečně zastavil až na hranici území. Vidíš, že je unavený a zraněný z boje s tím parchantem od skal.

Leafstorm ♂ - 16. dubna 2014 00:07

S Firefly Kam prchám? Co nejdál, alespoň zatím. Vím, co musím udělat. Co budu dělat. Možná bych se měl cítit strašně, ale teď se cítím... volný? Nevím přesně. Ať už jsem ale vyhnán z klanu nebo ne, je to asi tak, jak to mělo být. A já vím, co teď mám udělat. Zastavím se. Zranění z našeho malého boje s tím šmejdem od skalního klanu co na mě shodil horu se ozvala. Očividně to tak rychle nepřejde, jak jsem si myslel. Budu muset zastavit a počkat, odpočívat dokud se neuzdravím. To už ale ucítím, že jsem byl sledován. Kdo to je? Chtějí mě zabít? Ujistit se, že doopravdy opustím území? Ten pach... Firefly. Ano, asi se mi přišla vysmát, nebo mě vyhnat. Teď ona byla u klanu, zpátky u něj a já byl vyhnanec. Pokud jí to udělá radost, tak jí to klidně dopřeji. Jen pojď. Vím, že si tu. Promluvím k Firefly, stále jsem k ní otočen zády. Koukám se někam nahoru, na noční oblohu. Jestli chceš něco říct, tak dělej. Mám teď času dost. Čekám něco typu "já to věděla" nebo "takže nakonec jsi ty zradil klan, ne já", spíše něco ostřejšího. Ale nějak ta slova nepřicházela. Tak jsem se k ní otočil a místo toho začal mluvit já. Dlouze jsem se na ni podíval, poté jsem stočil pohled nahoru. Na oblohu. Podívej. ukázal jsem Firefly místo, kam jsem se díval. Hvězdná kožešina tuto noc jasně zářila. Vše bylo naprosto jasně vidět. I místo, na které jsem ukazoval. Přímo uprostřed. Temná skvrna, kde nebyly žádné hvězdy. Místo bez hvězd. Vidíš ho? Temné srdce samotného hvězdného klanu. Místo, kam po své smrti putují kočky, které se provinily vůči svému klanu nebo Válečnickému zákoníku. Kočky, které samotný Hvězdný klan odvrhl. Vrahové, zrádci, zrůdy. Jistě mezi ně zapadnu. V mém hlase není znát žádná lítost nebo strach, je to jen suché konstatování. Odmlčím se, chvíli se jen dívám na Místo bez hvězd, poté se otočím k Firefly. Firefly, už jsi někdy zabila nějakou kočku? Už jsi někoho někdy nenáviděla tak, že jeho utrpení by ti způsobilo radost a přála by sis jen jeho smrt? Už jsi se někdy dívala, jak někoho jiného krutě mučí, zatímco ty nemůžeš nic dělat. Ačkoliv chceš a snažíš se, nemůžeš uprchnout ze svého vězení a pomoct jí. Už tě někdy zradili tvoji nejbližší a vědělas, že jediný způsob, jak jim zabránit v zabíjení a ničení všeho v cos kdy věřila je zabít je? Proč se jí na to ptám? Sám nevím. Vím vůbec něco? Celé tohle je jako sen, ze kterého se nedokáži probudit. Nedívám se na ni. Nejdříve. Poté se jí podívám do očí, můj pohled je ledový, chladný. Vypadám jako socha.

Lindenstar ♀ - 21. dubna 2014 22:29

soukromá zpráva od Lindenstar ♀ pro Rozhovor se Shadow Moonfang dnes v noci přespával u léčitelky a Shadow byla celou dobu s Warsong,a vlastně i dnes jsem jí u ní zahlédla. Je to dobře, měla by se seznamovat i s ostatními kočkami, nejen být s Moonfangem. Vydala jsem se tedy k pelechu starších, kde byla právě Shadow s Warsong. A potom zajdu za Moonfangem a Tangleclawem... Pomalu jsem se blížila, nechtěla jsem Shadow vyplašit, stále jsem měla v hlavě to, náš první rozhovor, nezačaly jsme spolu právě dobře a ona mě má za strašáka. Lindenstar, to jsi pěkně pokazila... "Shadow?" řekla jsem, aby věděla, že jdu za ní, přičemž jsem se podívala na Warsong a jemně přikývla, že klidně může zůstat. "Jdu se tě zeptat, jestli se tedy chceš k naše klanu přidat na stálo, stát se jedním z učedníků," řekla jsem jí, snažila jsem se, aby to neznělo příliš přísně, ale potřebovala jsem už od ní odpověď. Čas na rozmyšlenou měla, tak snad... MH: Warsong, Shadow, jste u toho obě. Odehrává se to v tomto dnu, avšak ráno před shromážděním. Kdyby jste měli nějaký problém, piště do diskuze. A prosím odpovědi šeptat do trojice: Shadow, Warsong, Lindenstar.

Shadow ♀ - 22. dubna 2014 07:41

soukromá zpráva od Shadow ♀ pro ...If we shadows have offended, Think but this, and all is mended, That you have but slumbered here While these visions did appear.... William Shakespeare A Midsummer Night's Dream Byl to těžký den. Začal noční můrou, pokračoval odloučením od Moonfanga, následoval výpravou za ztraceným kotětem, hádkou s Leopardhis, návratem zraněných válečníků, a končil shromážděním. Vzhledem ke zraněním, která můj ochránce utržil, jsem zůstávala s Warsong, aby se mohl rychle uzdravit pod dohledem stříbrosrsté léčitelky. Jen co se shromáždění rozešlo, zůstávala jsem na svém vyvýšeném místečku, ale když zbyla už jen má stařičká chůva, cítila jsem, že rozhodně musí čekat právě na mne. Seskočila jsem dolů a aniž by kterákoliv z nás cokoliv řekla, rozešli jsme se společně kamsi po táboře - já ji samozřejmě slepě následovala, protože jen stěží jsem se tu vyznala. Pelech starších. Kočky v požehnaném věku tu ulehávaly vedle sebe a mne alespoň na tuto noc přijaly mezi sebe, ačkoliv některé cosi nespokojeně zamrmlaly. Cosi uvnitř mne zatahalo za vousky a já se rychle otočila - můj jantarový pohled se střetl s pohledem Lindenstar. Kožíšek se mi varovně naježil, ale ona se zdála klidná, jako by naši předchozí neshodu zkusila přejít. Naznačila Warsong, že může zůstat a já za tu oporu byla ráda, ačkoliv otázka vůdkyně mne nepřekvapila. Usedla jsem, nervózně poškubávala konečkem huňatého ohonu, a po chvilce tiše zamňoukala. "...I kdybych chtěla jít dál, jsem ještě kotě a stěží bych nějak dlouho přežila..." Byla to pozoruhodně prozíravá myšlenka na tak malé kotě. "...Ale zdá se mi, že klan o mou přítomnost nestojí a já nejsem z těch, co by chtěli dělat problémy - sami jich máte dost..." Nějak se mi nechtělo přiznat, že vůbec nevím kam utíkám a rozhodně jsem se nechtěla dělit o důvod. Nevěděla jsem jak na mou podivnou vyhýbavou odpověď kočka zareaguje, pohlédla jsem jí do očí a vyčkávala, přičemž jsem se hrdě a odvážně narovnala, aby si nemyslela, že když mne vyžene, tak nepřežiju a zhroutím se z toho. To tedy ne - budu kousat a škrábat, prskat a vrčet, ale rozhodně se nevrátím do prostředí naplněného tím odporným pachem smrti!

Lindenstar ♀ - 27. dubna 2014 19:52

soukromá zpráva od Lindenstar ♀ pro Pelech starších, rozhovor se Shadow Překvapila mě. Opět. Moc dobře si uvědomovala svoje šance, a nesnažila se je paličatě pokoušet tím, že by chtěla sama jít dál. Čekala jsem vzdor, prskot, nebo nepříjemnou odpověď. Už jen z toho důvodu, že si mě zapamatovala jako nepřátelské stvoření – první dojem se mi nepovedl. Ale ona opět překvapila. Naprosto přesně vystihla situaci ve které je. Přikývla jsem, protože jsem viděla, že chce ještě něco říct. Bála se, nedivila jsem se, bylo toho na jedno malé kotě hodně. Pokud žila u dvounožců, kdo ví, jestli se někdy s jinou velkou kočkou střetla a nyní je tu na ní celý klan. „Chápu tvé obavy,“ odpověděla jsem jí. „Klan se zdá být nepřátelský, ale to není nutně trvalý stav. Když jim ukážeš, že jsi stejně dobrá jako oni, že se vyrovnáš klanovým učedníkům, naučíš se lovit a bojovat, přijmou tě,“ řeknu jí a potom se jí podívám do zlatých očí, které na mě upírá. „A já vím, že ty bojovnice jsi. Nenabízela bych ti místo v klanu, kdybych tě považovala za mazlíčka, který by se raději celý den válel na polštářku, než žil v lese s nutností ulovit si kořist,“ dodala jsem a čekala na její odpověď.

Shadow ♀ - 27. dubna 2014 20:49

soukromá zpráva od Shadow ♀ pro ...Hvězdní nad námi bdí... Uznání mne pohladilo uvnitř duše jako hebký dotek tlapek velkého zlatého kola na obloze. Vzpnula jsem hruď o to výce a nadmula se pýchou, že na vůdkyni i přes naše první setání tak působím. Bojovnice. To slovo znělo v mých sleších silou, vznešeností a mocí, drnčelo mi v hrdle a lechtalo na hrubém jazýčku. "Neznám tento svět, ale mám-li přežít, pak potřebuji učitele." Pronesla s pokorou, kterou vyhrabala kdesi na dně svého ega, ale rychle se jí vrátila její odvážná neústupná stránka. "Možná nebudu jako divoké kočky..." Pronesla po chvíli a pevně pohlédla vůdkyni do očí. "...Ale budu bojovnice proti které není radno stát!" V tu chvíli jsem vypadala tak nějak starší, mohutnější a nebezpečnější, ale totálně toto vzezření zahnalo, když jsem si začla olizovat tlapku, která mne svědila. Potřeba podrbat se prostě byla silnější než touha na někoho nějak zapůsobit.

Warsong ♀ - 16. května 2014 20:20

soukromá zpráva od Warsong ♀ pro Diplomatické jednanie To, že sa v našom brlohu objavila Lindenstar, ma trochu prekvapilo. Potom som si uvedomila, že neprišla za nami, staršími. Pokynula mi, že môžem zostať. Ako keby som sa chcela niekam vytratiť, he. Mlčky načúvam rozhovoru týchto dvoch mačiek, a nejak mi nepripadá, ako keby sa rozprávali vodkyňa a učeň, ale ako rovný s rovným. V každom prípade je to zaujímavé divadlo. Shadow uvažuje až netypicky rozumne, na tak malé mača. Na druhej strane mi je jasné, že toto mláďa malo všetko možné, len nie bezstarostné detstvo, aké mali naše mladé. Po prehlásení, že je teda ochotná zostať, ticho sa zasmejem: "Určite. Len im všetkým ukáž. To je niečo, čo určite zvládneš," a povzbudivo žmurknem.

Lindenstar ♀ - 24. května 2014 20:54

soukromá zpráva od Lindenstar ♀ pro V pelechu starších - odchod. Shadow přes všechny pochyby nakonec nabízené místo učedníka přijme a moc mě tím potěší. Nejen, že ona u nás nalezne útočiště, ale zároveň náš klan posílí o dalšího učně a jednou i válečnici. Věřím, že ona to dokáže. Warsong, jako Shadowina spojenkyně poznamená, aby se Shadow ostatním ukázala. Její poznáma mě potěší a tak se jen usměji. Tíha, jak se Shadow rozhodne, ze mě spadla a konečně jem se mohla smát. I když... Napadlo vůbec Shadow, že nemusí jako učitele dostat Moonfanga? Představila jsem si, co by se mohlo stát, kdybych jí to řekla až při jmenování. I když tohle je věc za kterou si budu stát! "Jsem ráda, že ses tak rozhodla," řekla jsem jí nejdřív. "Jmenuji tě hned dnes při shromáždění," dodám a už se otáčím, abych odešla. Ten učitel, musíš jí to říct teď! V poslední chvíli se však zarazím, točím se ještě na Shadow a řeknu: "Tvůj učitel bude Tangleclaw." Potom už skutečně odejdu. MH: Po tomto rozhovoru by mělo následovat shromáždění, přesně to shromáždění na kterém se klan rozhádal a Leafstorm opustil klan. Tedy ty veřejné příspěvky, které tu jsou jako poslední. (Začínají příspěvkem Lindenstar, který se jmenuje "Shromáždění I.") A právě v rámci tohoto shromáždění má být Shadow jmenována. (To se ještě nestihlo odehrát.) Tedy prosím o přečtení těchto příspěvků a začlenění do děje. Rekaci na tento příspěvek prosím ještě šeptem a na shromáždění potom veřejně. Děkuji. (Snad je to pochopitelné.)

Firefly ♀ - 11. června 2014 16:34

Nakoniec sa Leafstorm zastaví a so zaklonenou hlavou zotrváva na mieste. Prikrčím sa v kroví a v tom momente si uvedomím, do akej ozície som sa po naháňačke po jeho stope dostala- stojím po vetre, ktorý môj pach prenáša priamo k nemu. Začiatočnícka chyba...naozaj, Firefly? Takto ťa.... Zašmikám ušami keď ma osloví. ...veľmi rýchlo najde....no čo, aj tak som sem prišla preto, aby som mu robila...spoločnosť? A nie aby som sa schovávala a špehovala ho. Tak či tak by som sa odhalila aj sama. Vystriem sa a pokojným krokom prejde asi na chvost ďaleko od neho, kde si sadnem a pozriem na neho. Aj keď ma vyzve, aby som niečo povedala, zrazu mi slová na jazyk neprichádzajú a skôr ako stihnem niečo vymňauknúť, Leafstorm sa ozve sám. Pozriem sa dohora a počúvam. Áno...vidím. Je to, akoby stade všetky svetlá zmizli, zutekali. Je tam tmavo... Ale netušila som, že tam putujú..mačky ktoré sa previnia. Myslela som, že...vlastne som nad tým nikdy nepremýšľala. Nikdy som nepočula túto teóriu. Leafstorm je na seba príliš tvrdý. Neviem, čo sa poriadne stalo, bola som vtedy príliš malá, vôbec na svoje skoré mačiatkovské časy mám veľmi zahmlené spomienky, ale všetci hovorili... že bývalý vodca bol zlý. Krutý. Leafstorm pokračuje v čomsi, čo mi pripomína spoveď, séria otázok a úvah, na ktoré asi hľadá odpoveď. Nepozerám sa naňho, stále hľadím na tmavú škvrnu ďaleko od nás. Čo sa tam naozaj vlastne stalo? Keď hovoril o Scarstarovi.... bolo toho cítiť naozajstnú nenávisť. podľa toho čo teraz povedal, robil strašné veci. Chcel im iba zabrániť. A aj to urobil, nie? Ako môže byť ukončenie niečoho zlého...zlé? Nakoniec sa naňho predsa len pozriem a keď vidím, ako sa takmer viditeľne uzatvára, potichu mňauknem a mrsknem koncom chvosta. Nie, nikdy som sa tak necítila. Ale myslím...ak dá hviezdny klan nejakej mačke dôvod na takéto pocity a nenávisť, tak by sa potom nemal čudovať nad jej skutkami a nemal by ju trestať. Smrť je všade okolo nás. Ak by pavúky nelovili hmyz, premnožili by sa a zničil by les svojimi larvami. Ak by sme my nezabíjali myši, bolo by ich príliš veľa, zožrali by všetky rastliny a zničili by lúky. Smrť dopomáha...k rovnováhe, nie? Počas rozprávania behám očami po stromoch a svojom okolí, po lese. Máš pocit, že pred tým, ako si smrť cez teba vzala Scarstara, bola v klane väčšia rovnováha ako teraz? Oliznem si labku a pomocou nej si vyčistím ucho, na ktorého citlivých chĺpkoch som zacítila akúsi nečistotu. Niekomu by sa mohli tieto slová zdať strašné, akoby som protirečila zákonom podľa ktorých mačky žijú, ale... preto som aj odišla z klanu. Nie všetko sa mi páčilo. Upriem machovo zelené oči na Leafstorma. Prejdem zrakom jeho rany a nespokojne zamraučím. Cestou som zahliadla bylinky. Mala by som ťa ošetriť. nebola to priamo otázka, ale predsa len, bolo to čosi ako dotaz o povolení.

Moonfang ♂ - 08. července 2014 19:25

Greypelt a minulosť Blackgale sa do mňa pustil celkom slušne a robil mi problémy. Nestál mi za skutočný boj, a len som odrážal jeho útoky. Keď však bolestivo zasiahol hojacu sa ranu, vytočil ma a pustil som sa do boja s plným nasadením. Niekedy vtedy sa k nám z boku prirútil šedý tieň a jeho náraz nás oboch poslal v kotrmelcoch každého v iný smer. Vstanem, uši stiahnuté a zlostne na staršieho zasyčím. Necítim sa dobre, ani na tele, ani na duši, a je mi úplne jedno ako sa správam. Divoko švihajúcim chvostom bičujem trávu, ale s vypätím vôle sa donútim zostať na mieste a neskôr i sednúť. Do podvedomia mi prenikne hlas Warsong, háda sa s Leopardharis. Nedokážem presne vnímať o čom hovoria, ale škvrnitej matke venujem taký pohľad, až sa čudujem, že tráva vôkol nej nevzbĺkla. Niečo vo mne chce, aby niečo povedala... aby urobila tú chybu. A potom... Zúrim. Zúrim. Zúrim. Trvá to, ale napokon sa nejako ovládnem, dosť na to, aby som bol schopný vnímať rozhovor. Práve včas, Silvercare hovorí, ako to bolo so Scarstarom a o veštbe. Zavriem oči a chcem, aby už bolo po všetkom. Na Blackgala ani nepozriem. Je mi jasné, že mladík sa nechal zviesť z cesty, nie je jeho chybou, že takto zhlúpol, ale som v takom stave, že stačí jeden blbý pohľad a skočím po ňom zase. Príliš dlho si bol považovaný za dobrosrdečného a mierneho hlupáka, Moonfang... Príliš dlho si sa nechával odstrkovať... a príliš dlho si v sebe dusil všetok hnev a bolesť. Niet divu, že sa to derie von. A teraz ti zachutila krv, Moonfang...

Leafstorm ♂ - 22. července 2014 20:27

V lese s Firefly Slyším Firefly a její proslov. Neodpovídá tak, jak jsem čekal. Se zhnusením, odporem, strachem... a měla by? Nyní si ani sám nejsem jistý ničím. Otočím se na Firefly. Není to tak jednoduché, jak si myslíš. Scarstar byl možná brutální vrah, ale klan byl pod jeho vládou silnější než kdy předtím. A nyní... sama vidíš, v co jsme upadli. Je to... složité. Vím, že Lindenstar se snaží, ale... Povzdechnu si. Někdy je slepá k věcem, které jsou nutné. Snažím se postavit, ovšem jde mi to jen s velkými bolestmi, přesto jen slabě zasyčím. Ten Brambleclawův poskok mě dostal o trochu silněji, než sem si myslel. Dokážu se o sebe postarat. Nemusíš tu se mnou zůstávat, nebudu teď moc dobrý společník. Vlastně, nikdy nejsem. kouknu na Firefly, zároveň ale dám najevo, že jestli tu vážně chce se mnou zůstat, tak ji vyhánět nebudu.

Leopardhairs - 01. srpna 2014 22:15

Shromáždění. aneb co jsem tak mohla čekat? Všechno co jsem tu zaslechla mě štvalo, ale upřímně, mohla jsem čekat něco jiného? Kdybys to jen viděl, Scarstare. Plnili každý tvůj příkaz, oslavovali tvé jméno a sotva jsi byl sesazen, hned se na tebe sesypali a považují tě za zrůdu. Ti, kteří tě ani neznali pouze slepě opakují slova jiných a věří tomu, co se jim řekne. Žijí z tvých zbytků. Nebýt tebe, stále by se prali o zbytky s kočkami od dvounožců, liškami, rysy, brutálními samotářskými kočkami a pár dalšími klany, z nichž jezerní byli nejmenší starost. Území klanu by bylo malé a chudé. Mláďata by musela žít ve strachu ze stvůr, která brázdila okolí tábora. Lindenstar nás do té doby vrací. Bramblestar je silný. V něm je budoucnost a on je pravým vůdcem klanu. Možná. Rozhodně by byl lepší, než Lindenstar. Asi ale nemá moc dobré válečníky, jak vidím z toho jeho "přepadení" u skal. Nemyslíš, Lindenstar, že jsi nějak neobjektivní? Scarstar je ten, kdo náš klan udělal tím, čím je teď. Tedy ne, to není pravda. Tuhle ruinu jsi z něj udělala ty. Musím uznat, že je to dobrý výkon, zničit vše, co Scarstar budoval roky za tak krátkou dobu. Tak. Teď jsem se odhalila a přestala si hrát na tu bezbrannou a bojácnou dobromyslnou mladou matku. Ne že by na tom záleželo. Teď už ne. Poté se otočím k Silvercare a jemným, konejšivým hlasem k ní promluvím. Silvercare, možná ti tvá matka říkala, že o tobě Scarstar nevěděl, to se ale mýlila. Později na to přišel a já byla ta, kdo jej přesvědčil, aby tě nechal naživu. Ne každá kočka může být velká nebo silná, ale klan nepotřebuje jen velké a silné kočky. A každá kočka navíc je dobrá. Scarstzar se mnou nakonec souhlasil a nechal tě naživu. Stačilo jej přesvědčit, že se mýlí, že dělá chybu a proč to nebo ono bylo lepší. Ne se schovávat ve stínech jako tehdy tady Lindenstar. Jestli měl někdo možnost mu radit, tak ona. Jako jeho zástupkyně to byla i její povinnost. Ve které zklamala. Klan by měl být silný. Scarstar to chápal a proto byl tak velkým vůdcem. Na chvíli se odmlčím a přejedu pohledem všechny shromážděné. Pro všechny zde přítomné, nyní vám osvěžím paměť. Než se Scarstar stal vůdcem, byli jsme jen malý a slabý klan, jehož území bylo sotva čtvrtinové současného. Byli jsme obklopeni predátory, samotářskými kočkami a jinými klany, které si braly co chtěly. Lišky a rysové zde pravidelně procházely a kočky se bály za hranice území klanu vystrčit byť jen čumák. Pryč od bezprostředního okolí tábora se muselo chodit po dvojicích. A také sem chodily zuřivé, špinavé kočky od dvounožců, které žily ze zbytků, motaly se kolem jejich hnízd a čas od času vpadly na naše území ve skupinách, aby nám ukradly naši těžce ulovenou kořist a uspokojily svoji touhy po krvi. Při bitvách o ni vždy příšerně zranily naše lovící válečníky. Útočily ze zálohy, na osamnělé lovící kočky, ať už na matky a po každém útoku měl alespoň jeden válečník novou jizvu na celý život. Jednoho mladého válečníka, který byl na svém prvním lovu rozsápaly na kusy a nechaly tam jen jaho mrtvolu. Jen si vzpomeňte. A vy mladší se zeptejte ostatních. Všimla jsem si, jak je Moonfang rozzuřený. A já se chystám mu to ještě ztížit. Chci ho vytočit do nejvyšší míry. Chci, aby udělal chybu. Například tady Moonfang by nám o jejich taktice mohl povědět. Jistě buď on nebo jeho příbuzní takové věci prováděli. Možná stále provádějí. Proto nechceš mluvit o svojí minulosti, že? Přišel si k nám od dvojnožců, bojovat umíš, straníš se nás a máš před námi tajemství. Víš o tom, jak ty a tobě podobní zabíjejí a ničí a nechceš, abychom to zjistili. Možná jsi je zradil a hledáš u nás úkryt. To by mnohé vysvětlovalo. Řekni mi, kolik koťat jsi už zabil? zeptám se jakoby mimochodem a pohlédnu na Shadow. Já vím, Moonfangu, že je Shadow tvoje další kořist. Nebo náhrada? Za koho? Dceru? Sestru? Matku? Jednou jsi zklamal, zklameš podruhé. A teď ti ji Lindenstar sebrala. To má ve zvyku. Oba jste jen Hvězdným klanem opuštěné kočky, které hledají útočiště. Teď se o ni už starat nebudeš, možná je to ale tak lepší. Je ještě mladá, možná z ní něco bude a klan z ní vychová správnou kočku. U tebe by byla jen další vyvrženec z ulice, o kterého se musíme starat.

Moonfang ♂ - 03. srpna 2014 15:15

Červená tma Celý čas, čo Leopardharis hovorí, si želám, aby niekto vstal a umlčal ju. Skôr, ako to urobím ja. A potom urobí tú chybu, že začne hovoriť o mne. Myši jej museli vyžrať rozum, inak by videla, že si každým slovom podpisuje vlastný rozsudok smrti. A každé jej slovo rozdúchava plamene zúrivosti, ktoré spálili všetko, až zostala len červená tma. Leopardharis ani poriadne nedokončí svoj preslov, a skáčem na ňu. Zaseknem do nej pazúry a zubami sa snažím prebojovať ku krku. Nedbám na zranenia, ktoré mi o život bojujúca mačka spôsobuje, idem za svojim cieľom, a tým je ju umlčať raz a navždy. Pokiaľ ma z nej niekto nezloží, je celkom dobre možné, že sa mi to podarí.

Leopardhairs - 03. srpna 2014 15:39

Ano! Čekala jsem to a vlastně po tom toužila. Sice jsem nevěděla, jestli se mu ubráním dost dlouho, ale jsem si jistá, že někdo skočí na mou obranu dřív, než Moonfang dokáže dokončit to, co začal. Zaujmu obranné postavení dělám vše proto, abych se mu ubránila. Možná bych ho dokázala i porazit, tedy přesněji od sebe odtrhnout, ale pokročilé těhotenství mi v tom brání. Povalí mě na zem a jen mé packy mu brání v tom, aby mi prokousl hrdlo. Jen do toho. Zmaříš víc než jeden život najednou. Věděla jsem to od prvního okamžiku. Už dlouho jsi neochutnal krev koťat, že? A teď jedním kousnutím zabiješ rovnou několik a mě s tím. Pro takové, jako jsi ty to je velká hostina. Na mé tváři není vidět ani špetka strachu, jen pohrdání.

Blackgale ♂ - 03. srpna 2014 15:59

Leopardhairs v ohrožení Mimoděk pohlédnu na ostatní, kteří tu ale jen tak stojí a pozorují to. Nevím, jestli šokem, nebo snad chtějí, aby Leopardhairs Moonfang zabil. I Deepblack a Lindenstar tam jen sedí a nic nedělají. Vší silou vrazím do Moonfanga, který je zřejmě připraven Leopardhairs vyrvat koťata z břicha drápy, znechucený celým klanem a dnešním večerem. Leopardhairs mluvila rozumně. A místo toho, aby se pokusili její argumenty vyvrátit na ní zaútočili a chtěli ji zabít. Moonfang se mezitím postaví na nohy, já se postavím před Leopardhairs, abych ji chránil, vrčím na Moonfanga, připraven s ním znovu bojovat, pokud je to nutné. Zabil bys koťata. Ať už máš s ní jakékoliv problémy, její koťata z toho vynech. Neútoč na ni. Možná se Leopardhairs mýlila, možná nejsi z klanů z ulice. Ale z toho, co jsem viděl dnes, mezi tebou a jimi takový rozdíl není. Čekal bych to od Leafstorma, ale od tebe? A vy, to tu budete jen tak přihlížet tomu, jak tu vraždí kočku s nenarozenými koťaty? To si říkate válečníci?

Moonfang ♂ - 03. srpna 2014 17:17

Bojovníci? Pche! Potom, čo ma od matky odtrhne Blackgale premýšľam, či sa vrhnem znovu na neho. Krv na jazyku ma šteklí, beštia v mojom vnútri sklamane skučí, pretože škvrnitá matka nedodýchala pod mojimi zubami. Srsť mám zlepenú krvou, tak jej, ako aj mojou vlastnou. Zježená odstáva a tak nejak ma robí ešte väčším ako obvykle. Zlostne vrčím a sledujem Blackgala, čakám, čo urobí. Miesto toho sa postaví pred Leopardharis a začne rečniť. Jeho slová mi znejú ako bzučanie komárov.... "Mlč, Blackgale," zavrčím, a mám problém spoznať vlastný hlas. "Ty a ani tá škvrnitá zmija nemáte potuchy o mačkách medzi dvojnožcami. Ja po dnešku rozdiel medzi vami a nimi vidím. Klan? Kód bojovníkov? Rečičky pre mačatá!" zasyčím s takým pohŕdaním, až mi je divné, že som bol toho schopný. "Dokázali žiť jeden vedľa druhého aj bez týchto pravidiel, a neboli o nič menej čestné. V núdzi sa stiahli k sebe a držali spolu. Čo ste spravili vy?" vycerím zuby.

Lindenstar ♀ - 03. srpna 2014 20:11

Konec shromáždění „Ticho!“ zařvu rozzuřeným hlasem do davu koček, takhle mě žádná z nich ještě neslyšela. Dav utichne, ještě Moonfang něco říká, ale hodím po něm pohled, aby už také zmlkl. Konečně nastane ticho a klid, ještě jednou se podívám na všechny kočky. O co Leopardhairs jde? Popírá cokoliv řeknu, jako kdyby se mě snažila zničit. Mě i celý klan. Ale u Hvězdných, proč? „Leopardhairs přestaň prskat na všechny kolem sebe. Mluvíš o časech dávno minulých, o tom, jak se Scarstar choval přiměřeně a hrdině. Zapomínáš ale, že nyní žijeme v jiné době o moc lepší, než tenkrát, máme všeho dostatek, s ostatními klany jsme v míru, nebo alespoň do nedávna byli. Není proč být krutovládce. Naopak, to co se tenkrát zdálo být přiměřeným, teď by byl zločin,“ odpověděla jsem jí na její obhajobu Scarstara. Potom jsem vydechla. Pokud budeme pokračovat, neskončí to dobře, buď se rozpadneme, nebo vzájemně pozabíjíme. „Toto shromáždění se vymklo kontrole, nyní už nic nevyřešíme. Proto jej okamžitě rozpouštím. Všichni se prosím v poklidu odeberte do svých pelechů,“ řeknu. „Zítra budeme pokračovat v debatě,“ dodám nakonec, ale stále nehnutě sedím na zadku. Nehodlám své místo opustit, dokud se poslední kočka neodebere spát a pokud by se některé ještě chtěly seprat, jsem připravena skočit mezi ně a osobně je zpacifikovat.

Silvercare ♀ - 03. srpna 2014 20:12

Shromáždění Lindenstar mluvila moudře, ale poté se opět chytla slova Leopardhairs a stále pokračovala ve svých útocích. Odmítala jsem uvěřit čemukoliv, co říkala. Nedivila jsem se Moonfangovi, co udělal, už takhle z něj čišela obrovská zloba a zuřivost a Leoardhairs to věděla, vycítila to a využila toho. Nechápala jsem tu šílenou matku, proč to dělá? Další bitka, při které mohlo jít dokonce i o život, byla rozehnána, avšak bála jsem se, že by mohlo dojít i na další a další. Lindenstar rozpustila shromáždění, měla pravdu, v současné situaci to bylo nejlepší možné řešení, ale stejně nebylo jisté, zdali se všichni rozejdou, zdali ve svých sporech nebudou pokračovat. Dobře, budu muset mezi ně… Vyrazila jsem směrem k Blackgalovi a Moonfangovi. Blackgala, jako kdybych ignorovala, otočila jsem se rovnou k Moonfangovi. „Nechceš ještě dnes spát u mě na mýtince?“ zeptala jsem se Moonfanga. „Bude tam větší klid a Tangleclaw tam aspoň nebude sám,“ dodala jsem a otočila jsem se na Tangleclawa odcházejícího k mé mýtince. Čekala jsem na jeho vyjádření, nechtěla jsem místo opustit, dokud i on nepůjde se mnou. Doufala jsem, že tak zamezím další bitce.

Deepblack ♀ - 03. srpna 2014 20:14

Shromáždění Ano, neangažovala jsem se při shromáždění, možná ode mě někdo očekával, že se budu vyjadřovat, přeci jen, jsem zástupkyně vůdkyně, ale já měla pocit, že do této situace nemám, co mluvit. V době, o které se mluvilo, jsem byla ještě malé kotě, později učednice, neměla jsem rozum z toho, co se kolem dělo, byly to jen vzpomínky, velmi ovlivněné výchovou Lindenstar. Ano, to hlavně ona mě vychovala, nikdy jsem sice nebyla stejná jako ona, ale měla jsem v hlavě její myšlenky a hodnoty, to už mě nikdo neodpáře. Nakonec jsem byla ráda, když Lindenstar rozpustila shromáždění, nechtěla jsem přihlížet, jak klan sám sebe zničí. Ke shromáždění jsem sice nic neříkala, ale neodpustila jsem si zajít za Blackgalem, přeci jen, není to dávno, kdy byl mým učedníkem a teď dělá takové věci. Počkala jsem, až Silvercare odvedla Moonfanga a potom jsem se objevila ve tmě hned vedle něj. „Hej, Blackgale,“ křikla jsem na něj, čímž jsem se snažila připoutat jeho pozornost. Přišla jsem až k němu, přičemž jsem po cestě Leopardhairs spálila pohledem. „To ti krysy vyžraly mozek, nebo, co se ti stalo, že tu vyvádíš takové scény,“ řeknu mu velmi potichu varovným tónem, který se pohybuje na tenké hranici mezi mluvením a vrčením. „Nějak ti to válečnické místo stouplo do hlavy. Sotva jsi přestal používat jméno Blackpaw, už se motáš do věcí, o kterých nemáš nejmenší pojem. Nemůžeš vědět, co se tenkrát dělo a chceš rozhodovat o věcech, o kterých víš jen z doslechu jedné kočky. Myslíš, že takhle by se choval rozumný válečník?“ řeknu, přičemž se můj hlas mírně uklidňuje. „Příště se snaž zjistit si víc informací, než se pustíš do takové debaty, víc o tom přemýšlej, než začneš mluvit,“ řeknu a pomalu se chystám odejít. Nehodlám debatovat. „A nezapomeň na svou hlídku, půjde s tebou Lakefrost,“ dodám a opět zmizím ve tmě.

Firefly ♀ - 04. srpna 2014 01:17

Možno bol brutálny vrah ale klan bol silnejší? Ako môžu byť mačky ovládané strachom silnejšie ako mačky ktoré sa nemusia báť svojho vodcu? Ale ako je možné, že teraz sa javí náš klan taký rozsypaný a nevládny? Sú to naozaj len veľmi zlé okolnosti alebo to má niečo dočinenia s Linderstariným vodcovstvom? Naisto si liznem packu a prejdem si ňou po líci aby som si ho očistila. Deje sa toho teraz neskutočne veľa. Hviezdy klan nás stavia pred ťažkú skúšku, a Lindenstar obzvlášť. Ale po každom padaní vody vyjde ohnivá gula a bude zase dobre. Mňauknem. Pozornosť sa však zameria na Leafsormove rany a nasledujúce slová. Vyháňa ma? Nie, neznie to tak...Nech už medzi nami panovala akákoľvej nevraživosť, nenechám ho v strede lesa raneného a samého. Bez slova sa zdvihnem akoby na odchod a zmiznem v lesnom poraste. O pár mrsknutí chvostom sa vrátim aj s bylinkami v papulke a pavučinou prevesenou cez nos. Opatrne ti priložím bylinky na rany na povrchu tvojho kožucha a zaistím ich pavučinou. Ak si zlý spoločník alebo jednoducho chceš pokoj na premýšľanie, môžme byť len ticho. Som na ticho zvyknutá. Ale tiež nemám čo robiť, takže myslím že tu pri tebe chvíľu pobudnem. Chcelo by to nájsť nejaký úkryt, pre istotu. Pomaly otáčam hlavu aby som neprehliadla nejaké útulné suché miesto.

Leopardhairs - 04. srpna 2014 18:39

Noc Jistě Lindenstar, jen to pořád opakuj, možná to i začne být pravda. odseknu na Lindenstařin proslov, ale dál už se nevyjadřuju, bylo by to k ničemu. Povzbudivě zašeptám Blackgaleovi do ucha a otočím se, abych odešla do svého pelechu. To se ale přižene Deepblack a začne Blackgaleovi spílat a nadávat mu. Ochranitelsky se před něj postavím a zpražím Deepblack takovým pohledem, že automaticky o pár kroků couvne, než se konečně ovládne a zasyčí na mě. To jsi ty, Deepblack, že? Blackgale je už válečníkem a má právo se ozvat. Už to není tvůj učedník. Hvězdný klan ví, že už bylo načase. Já říkám, jak to bylo a jak to je. Blackgale se sám rozhodl, co je pravda a co není. To ty a Lindenstar umlčujete ty, kteří s vámi nesouhlasí a jejich řeči se nehodí, jak se říká vám do tlamy. Pokud vím, tak ani ty nevíš, co se tehdy dělo, přesto ale hltáš každé slovo Lindenstar, jako by skrz ní mluvil samotný hvězdný klan. Tak kdo je tu pokrytec a hlupák? Deepblack přestane vrčet a podívá se na mě úplně zaražená, neschopná slova, snad na chvilku to vypadá, že o mých slovech přemýšlí, než mě zpraží pohledem ledově chladné nenávisti. Jdi na hlídku a nevšímej si jí, Blackgale. Ta by mě a moje koťata nechala klidně sežrat. A to si říká válečnice. Zástupkyní je jen proto, že ji učila Lindenstar. Deepblack se ke mě nijak nevyjadřuje, jen po mě hodí pohledem, který by mohl zabíjet a odkráčí. Kdyby sis chtěl promluvit, víš, kde mě najít. řeknu Blackgaleovi a odejdu do svého doupěte ve školce.

Blackgale ♂ - 04. srpna 2014 19:14

Jdeme na hlídku Přijde Deepblack a na její spílání na ni jen chladně hledím. Poté se mě však zastane Leopardhairs a Deepblack doslova stáhne ocas a odejde. Konečně se mě někdo zastal. Leopardhairs měla pravdu. Vážím si toho. mňouknu na Leopardhairs a už jen se vydám najít Lakefrost a jít s ní na hlídku. Lakefrost moc do řeči není a mě to tak vyhovuje. Území projdeme a nic zajímavého nenajdeme, Leafstorm zřejmě utekl pryč a já jsem jen rád. Jen doufám, že Firefly se brzy vrátí. Hlídka uběhne rychle, Lakefrost jde napřed a pověří mě zavřením brány, zatímco ona jde spát do doupěte válečníků. Povzdechnu si. Tahle noc je vážně strašná.

Leopardhairs - 04. srpna 2014 19:30

soukromá zpráva od Leopardhairs pro Noční akce Otevřu oči, když uslyším vracející se hlídku. Zrak mi zbystří a chvilku počkám, než si jsem naprosto jistá, že Lakefrost už spí. Blackgale na mě čekal u brány. Všechno jde podle plánu. Jdi pro učně, řekni jim, že společně jdete na tajnou misi, která bude i jejich zkouškou nebo něco. Prostě je zkus přesvědčit, aby s tebou šli dobrovolně. Pokud by začali křičet, rychle je vezmi za kožešinu na krku a utíkej. Já na vás počkám támhle u toho stromu. řeknu a čumákem ukážu na jeden vážně veliký strom s tlustým kmenem.

Blackgale ♂ - 04. srpna 2014 19:35

soukromá zpráva od Blackgale ♂ pro Noc černá jako já Cítím zvláštní směsici strachu a vzrušení. Nevím, co si myslet a začínám mít pocït, jestli nedělám chybu. Ovšem rychle jej zaženu, tyto pochybnosti teď nepotřebuji. Počkám, až Lakefrost zaleze do pelechu a usne, já mezítím otevřu bránu a počkám na Leopardhairs. Ta nakonec rychle přijde a hned mi uloží, co mám dělat. Odpovím jí kývnutím a zamířím do učednického doupěte, kde je teď Sunbowpaw a Pebblepaw. Naštěstí je docela odlehlé, takže by náš rozhovor neměl kdo slyšet. Vejdu dovnitř a šetrně oba probudím. Tiše. Vy dva se jako učednící vydáváte na tajný úkol. Já vás mám doprovázet spolu s další válečnicí. Hlavně tiše, pokud nechcete, abychom neuspěli.

StarClan - 04. srpna 2014 20:21

soukromá zpráva od StarClan pro Pro Blackgala a Leopardhairs Cesta na území jezerních Blackgale šel pro učně, zezačátku to vypadalo, že s tebou nepůjdou. Hlavně Sunbowpaw, který je raněný, nikam chodit nechtěl, ale Pebblepaw byla nadšená, asi doufala, že se po nevydařeném dnu něčím blejskne. Sunbowpaw nakonec také uvolil a šel. Potkali jste se na domluveném místě s Leopardhairs. Šli jste lesem, cesta byla klidná, nic zvláštního se nedělo, nikoho jste nepotkali. Tedy až na to, že začalo trochu pršet. Pebblepaw se celou dobu držela vedle Blackgala, přeci jen Leopardhairs nedůvěřovala a Sunbowpaw šel pomalu v závěsu za Vámi. Došli jste až na hranice klanu, s jezerními. (Tam kde se bojovalo.) Hranice byly zavaleny hlínou a kameny a páchlo cizími kočkami. Najednou zpoza navalené hlíny a kamení vykoukla bílá kočka a spolu s ní zrzavý kocour, pravděpodobně hlídka jezerních. Ihned vás zpozorovali a čekají, co uděláte.

StarClan - 04. srpna 2014 20:25

soukromá zpráva od StarClan pro Pro Rockfur U matky a na procházce Matka tě ve svém pelechu přivítala. Jako vždy viděla ráda, když ses za ní přišel podívat. Na druhou stranu, je jasné, že u ní nebudeš moci zůstat příliš dlouho, její území není pro dvě kočky dost velké, brzy by nebylo dost kořisti. Večer u Rainsong je příjemný, ale tebe stejně okolnosti, ať už je to hlad, nutnost být chvíli sám, či cokoliv jiného, přimějí vyjít si na procházku. V celku kašleš na to, kam jdeš a na nějaké porušování hranic. Jsi cítit jako každá jiná skalní kočka, nikdo nebude podezírat tebe. Začne trochu pršet. A tak se stane, že se ocitneš nedaleko hranic Lesního a Skalního klanu, kde zrovna sedí několik koček z obou klanů, konkrétně Feathershade a Goldenfur, ty z Lesního klanu ale neznáš. Ti od vás budou hlídkou, ale těch od Lesních je na hlídku příliš moc. Určitě tě zajímá, co se tam bude dít...

Moonfang ♂ - 04. srpna 2014 20:27

Spánok? Blackgale mi už neodpovedá, a možno je to tak lepšie. Lindenstar sa ujala iniciatívy a zhromaždenie odvolala. Pomaly chladnem, a ako opadáva zúrivosť, uvedomujem si, ako sa v mojom tele prebúdza bolesť. Na chvíľu som ňou zaskočený, ale potom som za ňu rád. Niekedy je dobré cítiť bolesť tela, aspoň tá v duši popri nej vybledne ako Kožušina na svitaní. Vedľa mňa sa objaví Silvercare a opatrne ma pozýva stráviť noc na jej čistinke. Z toho, ako opatrne sa približuje, mám pocit, že sa ma bojí. Mlčky prikývnem a z nohy na nohu vyrazím. Silvercare ma opatrne nasleduje. Pri zmienke o Tangleclawovi sa len ironicky uškrniem: "Ak mu nebude vadiť stráviť noc v prítomnosti vraha matiek a mačeniec, ja sa mu brániť nebudem."

Warsong ♀ - 04. srpna 2014 20:53

Tichý pozorovateľ Deje sa tak veľa a toľko zlého... už nie je v tvojej moci to zastaviť, Warsong. Ale prečo tí, čo môžu, mlčia? Nejde mi to do mojej starej hlavy. Moonfang sa úplne odtrhol z reťaze, vôbec ho nespoznávam. Leopardharis sa prestala skrývať a otvorene ukazuje, čo je zač. A čo robí Deepblack a Lindenstar? Ako toto môže dovoliť? Klan sa jej rozpadá pred očami a ona sa prizerá... Aspoň že nedôjde k žiadnym vraždám, i keď... Dosť. Hviezdny vedia, či sa dnes stalo dobre, alebo zle. Napokon sa Lindenstar konečne preberie a celé toto fiasko zruší. "Poď Shadow, dnes by si nemala spať sama, v mojom brlohu je miesta dosť. A Hviezdny vedia, že ak sa po dnešnej ukážke klanového života rozhodneš zobrať nohy na plecia, vôbec sa ti nebudem čudovať ani ti to mať za zlé."

Pebblepaw ♀ - 07. srpna 2014 20:33

soukromá zpráva od Pebblepaw ♀ pro V pelechu, noční výprava Po shromáždění, které bylo plné překvapení jsem si zalezla rovnou do pelechu. Chtěla jsem se z tohohle příšerného dne vyspat a už se k jeho náplni nikdy nevracet. Jenže, jakmile jsem zavřela oči, přehrával se mi před nimi celý dnešní den. Ranní lov, ztráta Sunbowpawa, jeho návrat, ubližování od Leopardhairs... nemohla jsem usnout. A ani náplň shromáždění nepřidávala na klidných myšlenkách. Nevěřila jsem Lopardhairs ani slovo, nerozuměla jsem tomu co říkala, ale bylo vidět, že rozeštvala část klanu, bála jsem se, co bude. „Sunboowpawe, spíš?“ zeptala jsem se potichu. Byli jsme tu jen sami my dva. Sunbowpaw jen zamrmlal něco neslyslného. „Jak ti je?“ zeptala jsem se, ale než mi stihl odpovědět, přišel k nám Blackgale. Blackgale nám vyprávěl o nějaké noční výpravě, kterou máme podniknout. Sice jsem se jindy nikam moc nehrnula, ale teď, co bych tu dělala? Stejně jsem nemohla usnout. A pokud uspějeme, třeba si zlepšíme reputaci. „Já jdu,“ odpověděla jsem mu, avšak Sunbopawowi se nechtělo, samozřejmě, ještě byl zraněn. „Pojď taky, to zvládneš...“ odpověděla jsem mu, nechtělo se mi chodit bez něj. „Budeme na tebe dávat pozor a kdyby tě noha zase rozbolela, hned se vrátíme,“ navrhla jsem a přitom jsem se podívala na Blackgala... Snad se mnou bude souhlasit. Nakonec jsme skutečně vyrazili všichni. U hranic jsme se sešli se zmíněnou bojovnicí, překvapilo mě, že to byla Leopardhairs, a popravdě, moc se mi to nelíbilo. Ale už jsem byla tady a přesvědčila k tomu i Sunbowpawa, nemohla jsem uhnout. A tak jsem se alespoň držela od podlé matky co nejdál a šla po boku Blackgala. Nebyla jsem si úplně jistá, kam jdeme, ale měla jsem ten pocit, že jsme se blížili k hranicím se skalními. Potvrdilo se mi to, až když jsem zahlédla cizí hlídku. Že by špionážní úkol? To by bylo super... A dávalo by to smysl, na to se jako učni hodíme, jsme drobní, nenápadní.... „Tak co budeme dělat?“ zašeptala jsem směrem k Blackgalovi.

Blackgale ♂ - 07. srpna 2014 21:52

soukromá zpráva od Blackgale ♂ pro Tajná porada Je to tady. Chvíle, kdy se konečně vyznamenám. Budu hrdinou Lesního klanu. Nadmu se pýchou a držím se dál od Leopardhairs spolu s učedníky. Dávám si pozor, aby to, co se jim chystám říct, nemohla slyšet. Teď mě dobře poslouchejte. promluvím šeptem k Pebblepaw a Sunbowpawovi. Leopardhairs je zaujatá vidinami slávy a blízkostí hranic, takže by neměla být podezřívavá. A i kdyby nás vyděla, mohu se vymluvit, že je uklidňuju. Leopardhairs chce zradit náš klan. Musel jsem ji přesvědčit, že jsem na její straně, proto sem se choval, jak sem se choval. odpovím s trochou lítosti v hlase. Naše mise je opravdová, jenom jiná, než si Leopardhairs myslí. Budeme špehovat Skalní klan. Budeme předstírat, že se k nim přidáme. Zjistíme, co můžeme. Zničíme, co můžeme a oslabíme je zevnitř. A po pár dnech, až toho uděláme dost utečeme a přidáme se zpět k Lesnímu klanu s tím, co zjistíme a díky tomu, jak sabotujeme jejich snažení může náš klan zvítězit. řeknu a vážně se na ně podívám. Sunbowpawe, ty jsi zraněný. Až ti řeknu, tak se odplížíš pryč. Buď jdi do tábora zpět sám, nebo najdi Leafstorma a Firefly, aby ti pomohli dostat se zpět. Ti jsou poblíž. Cítil jsem tam jejich pach na hlídce. řeknu a povím mu přibližné místo, kde by měli být. Pebblepaw. Vím, že žádám hodně, ale pokud bys se mnou šla špehovat do skalního klanu, všechno by bylo o dost jednodušší. Pokud ne, jdi pryč se Sunbowpawem. Pochopím to. Když se na ni podívám, je jasné, že se mnou půjde a Leopardhairs tak stále bude mít svou "kořist". Sunbowpawe, až se vrátíš do tábora, vzbuď Lindenstar a o všem jí pověz. Nikomu jinému o tom ale neříkej, dobrá? Je na Lindenstar, aby uznala za vhodné, kdo to potřebuje vědět. Až je dobrá chvíle na to, aby Sunbowpaw zmizel, tak se tak stane. Je to ještě předtím, než přijde hlídka ze skalního klanu.

Sunbowpaw ♂ - 08. srpna 2014 21:03

soukromá zpráva od Sunbowpaw ♂ pro Shromáždění a výprava Dnes jsem setrvával na mýtince léčitelky a přestože nás tam bylo hodně, povídali jsme si a dokonce za námi přišla vůdkyně řešit nějaké věci, byla to otrava, skutečně. Dnes už mi bylo lépe a tak jsem se začínal nudit, těšil jsem se na to až budu moci pokračovat ve výcviku. Snad již zítra... A tak jsem nakonec vyrazil i na shromáždění, přestože jsem nemusel. Byl jsem zraněný nikdo by se nezlobil, kdybych na shromáždění chyběl. Já se však chtěl zúčastnit, to co se v lese dělo bylo vážné a já tušil, že o tom bude Lindenstar mluvit. Shromáždění bylo jedním slovem děsivé, všechno co se tam dělo, obviňování, urážky, bitky... byl jsem rád, když shromáždění skončilo a my se mohli rozejít do vlastních pelechů. Udupal jsem si pod sebou mech, uložil se a upřímně doufal, že dnešní den skončí. A skončil by, kdyby mě Pebblepaw pořád nerušila, jen jsem nazlobeně zamrmlal nazpátek, aby věděla, že jí vnímám a znova jsem si ulehl. Už, už jsem usínal podruhé, když do našeho pelechu vlezl Blackgale. „Na výpravu? Teď? Ale já jsem raněný...“ odpověděl jsem mu a on začal říkat, že to nevadí, že můžu jít také. Nelíbilo se mi to, ale Pebblepaw na mě stále naléhala. Bál jsem se, že by mohla jít sama, nechtěl jsem jí pouštět. „Dobrá půjdu,“ zamrmlal jsem ještě pořád nabručeně a spolu s Blackgalem a Pebblepaw vyrazil. Došli jsme až ke vchodu do tábora, kde na nás čekala Leopardhairs, to mi na důvěře nepřidalo, ale s vědomím, že se můžu přeci kdyžtak vrátit jsem se vydal na výpravu s nimi. Došli jsme až na hranice, kde byli i přes začínající déšť cítit cizí kočky. Dobře, tady něco smrdí...

Blackgale ♂ - 08. srpna 2014 21:59

soukromá zpráva od Blackgale ♂ pro Výprava Celou cestu se držím vzadu, s učni, kteří se plouží za mnou. Dávám na ně pozor, kdyby se náhodou rozhodli utéct. Největší pozor dávám na Pebblepaw, která se ke mě choulí a očividně vypadá velice vystrašeně a je u ní riziko útěku nejvyšší. Vypadám trochu podrážděně, jako kdybych už chtěl celou věc mít z krku. Když se objeví kočky ze skalního klanu, nechám všechno mluvení na Leopardhairs. Koneckonců, ona s tm plánem přišla a jsem si jistý, že v tom bude lepší než já.

Blackgale ♂ - 08. srpna 2014 22:05

soukromá zpráva od Blackgale ♂ pro Dodatek Ještě než Sunbowpaw odejde, dopovím mu ještě vše, co jsem slyšel od Leopardhairs a o jejím plánu. Také dodám: Až to bude možné, řekni Leafstormovi, že se mu omlouvám. Nevěděl jsem, že jej to tak zasáhne. Myslel jsem, že je to celé jen nějaká lež, jako to s Lindenstar... A omluv se také Moonfangovi mým jménem, až mu to budeš moc říct. I Deepblack. A Firefly řekni... že doufám, že ji zase brzy uvidím. A že ji mám rád. Abych řekl pravdu, Leopardhairs měla v některých věcech pravdu. Ale přesto to byla zlá a zkažená kočka. Pamatuj si to. Vezmi to moudré a zahoď to zlé. Jen kmitnu pohledem na vzdalujícího se Sunbowpawa a poté jenom trochu zrychlím krok a držím si Pebblepaw poblíž.

Leopardhairs - 08. srpna 2014 22:51

soukromá zpráva od Leopardhairs pro Hranice Půjdu napřed ke dvěma kočkám, které jsou ze Skalního klanu. Zdravím. Já jsem Leopardhairs. Z Lesního klanu. A toto je Blackgale. Chceme se setkat s Bramblestarem ohledně jisté pomoci, kterou mu můžeme nabídnout. Jsem velice krásná mladá kočka, snad jedna z nejkrásnějších na světě. A vím, jak zapůsobit. Mluví jasným, autoritativním tónem, který si už mimoděk sjednává respekt a autority a ty dva mi podstrkuje do spárů. Snad si Bramblestar ještě pamatuje naši společnou minulost. Na důkaz naší přivádíme Bramblestarovi darem i něco, díky čemu se mu bude Lindenstar a Lesní klan muset podvolit. řeknu a mávnu hlavou k Blackgaleovi a učňům. Jenom doufám, že se hned nerozutečou. Odveďte nás k vašemu vůdci. Nebo přiveďte jeho sem. Řekněte mu, že jde za ním Leopardhairs. Jistě bude vědět. A pokud ne, nevadí. Postarám se, aby si vzpomněl.

Rockfur ♂ - 09. srpna 2014 18:58

soukromá zpráva od Rockfur ♂ pro Menší Procházka Les je tichý a klidný, jako vždycky takhle pozdě v noci. Vyjdu si na procházku, chci být chvíli sám a utřídit si myšlenky. Hlídky se nebojím, tak si klidně vyrazím i přes hranice. Záleží teď na tom? Začne pršet. Skvělé. To mi tak scházelo. Vydám se pryč z mýtiny zpět mezi stromy a tehdy to najdu. Hlídku od skalních. Goldenfur a Feathershade. Ne že by mě to tak zaujalo, spíš to, s kým tam jsou. To jdou Lesní smlouvat nebo co? podivím se, najdu si místečko a tajně sleduju a poslouchám, co se tam děje.

Sunbowpaw ♂ - 09. srpna 2014 19:57

soukromá zpráva od Sunbowpaw ♂ pro Výprava Já věděl, že je tu něco špatně... A teď se mi to jen potvrdilo. Byl jsem rád, že Blackgale patří mezi ty hodné, že to všechno jen hrál. Poslouchal jsem co říká, jaký má pro nás úkol, přičemž jsem jen mlčky přikyvoval a snažil se zapamatovat, vše co říkal. Najednou už jsem nevypadal jako ten mladý ztřeštěný učeň, který se v pauzách mezi výukou pošťuchuje se svou sestrou. Najednou jsem byl kocourem, který si plně uvědomoval vážnost situace a věděl, že je ho tu potřeba. Nebylo času nazbyt, Leopardhairs byla zaměstnána hlídkou od Skalních a tak nás nechala si povídat, ale jak dlouho to mohlo vydržet? Blackgale domluvil, podíval jsem se na sestru a s vážnou tváří přikývl. „Půjdu, pokusím se co nejrychleji dostat do tábora,“ odpověděl jsem mu, cestu jsem si pamatoval, to by neměl být problém. Ano, Leeafstorm je možná blíž a s jeho ochranou bych měl cestu do tábora snazší, ale říct mu, co se děje by bylo riskantní, ještě by se sám vrhl mezi Skalní, aby naše zachránil. Pebblepaw odvážně odpověděla, že zůstane s Blackgale, bylo to překvapivé, a oudfal jsem, že i správné rozhodnutí. „Všechno vyřídím a přetlumočím omluvu,“ odpověděl jsem. „Jen mi slib, že na ségru dohlédneš,“ dodal jsem a potom, vida, že hlídka skalních už odchází, jsem se otočil a rozeběhl směrem, kterým jsem větřil tábor.

StarClan - 09. srpna 2014 20:28

soukromá zpráva od StarClan pro Pro Leopardhairs, Blackgale, Pebblepaw, Sunbowpaw „Kočka mezi lidmi je jenom kočka; kočka mezi kočkami je plíživý stín v džungli.“ Karel Čapek Na hranicích se Skalními Skalní kočky Leopardhairs vyslechnou a potom se na sebe podívají, zrzavý kocour je očividně nadšený, ale bílá kočka je skeptičtější. Potom pohodí hlavou směrem dovnitř tábora. „Počkejte chvíli,“ řekne bílá a oba odejdou trochu dál, ale tak, aby na Vás stále viděli, a něco si tam neslyšně šuškají. Potom bílá odběhne a zrzavý se k vám vrátí. „Feathershade dojde pro Bramblestara, já tu s Vámi zatím počkám,“ řekne zrzavý a sedne si proti Vám. „A proč jste se rozhodli nám pomoci?“ zeptá se najednou do ticha, asi ho to vážně zajímá a asi vám vážně věří. Když se ohlédneš, všimneš si, že je Snbowpaw pryč, ale není čas to řešit, protože zaznamenáš pohyb u Skalnch, vrací se bílá kočka (Feathershade) a vede s sebou Bramblestara. „Tady jsou, Bramblestare,“ řekne Feathershade. „Leopardhairs?“ zeptá se Bramblestar a překvapeně si tě prohlíží, očividně si tě pamatuje. „Feathershade mi říkala, že se s námi chcete spojit,“ řekl Bramblestar a čekal, co mu k tomu povíte.

StarClan - 09. srpna 2014 20:42

soukromá zpráva od StarClan pro Pro Rockfur „Každé kotě se od svojí matky dozví delké tajemství. Kočky vládnou světu.“ Pam Brownová Na výzvědách Sedíš nespozorován pod stromem, kde na tebe tolik neprší. Celý rozhovor koček zřetelně slyšíš. (Nebudu to sem kopírovat, můžeš si to přečíst v ostatních příspěvcích.) Očividně to není žádná mírová skupina, která se přišla domluvit, vypadá to, že tyto kočky jednají na vlastní pěst. Potom Feathershade odběhne pro Bramblestara a Goldenfur se chystá si dál povídat s kočkama. Feathershade se potom vrátí s Bramblestarem, který se chce domluvit s Lesními.

Leopardhairs - 09. srpna 2014 21:01

soukromá zpráva od Leopardhairs pro Hranice - Setkání s Bramblestarem Vše jde jako po másle. Ten oranžový kocour už mi doslova olizuje packy, jenom ta bílá kočka se tváří dost skepticky. Co mi je do ní? Jediný, na kterém záleží je Bramblestar. Na její názor se nikdo neptá. Dobrá tedy, počkáme. odpovím jim a mimoděk se kouknu za sebe, kde mě čeká menší šok, který však snadno skryji. Ten malý kocour Sunbowpaw se někam ztratil. Vevnitř zuřím, ale navenek je vidět jenom klid a radost. Gestem přivolám Blackgalea, aby přišel ke mě i s tou malou a dával na ní pozor. Já si ji budu střežit jako oko v hlavě. Už jsem to plánovala dlouho. A poblíž jsem viděla jednu pohozenou věc, která by mohla pomoci. Blackgalea z toho ani moc neviním, s tím, jak se k němu ta malá Pebblepaw lísá strachy, tak na Sunbowpawa asi i zapomněl. Jeden učeň stačí, ale stále jsem doufala, že mu mohu naservírovat oba. Proč? Lindenstar nemá vizi ani schopnosti k tomu, aby vedla koťata na procházce ze školky, natož celý klan. Navíc znám Bramblestara a pokud je někdo právoplatným vůdcem našeho klanu, tak je to on a ne ta podvodnice. Mimoděk se k němu trochu natočím a zářivě se na něj usměji, až zrudne ještě více, než jeho srst. Detaily povím Bramblestarovi, ale buď si jistý, že Lesní klan nyní válčí sám mezi sebou stejně tak jako proti vám. Švihnu ocasem a vytasím se s jedním esem, na které jsem pyšná, abych jej ještě více ohromila a on potom po celém táboře mohl rozhlašovat, jak jsem chytrá, krásná, prohnaná a vůbec úžasná. Například, pamatuješ si na Leafstorma? Nejlepšího válečníka Lesního klanu? Toho, jak sám při tom vašem souboji porazil tři kočky najednou? Vidím, že při zmínce o něm se mu strachem zježí chlupy a vyděšeně na mě pohlédne. Zařídila jsem, že ho vyloučili z klanu. Je pryč. Touhle dobou opustil území klanu a je někde pěkně daleko. Je toho samozřejmě i více, ale nebudu tak nezdvořilá a počkám s tím na Bramblestara. zavrním a jakoby mimoděk dodám. A Blackgale tady mi také pomohl. To kotě vedle něj je váš nový zajatec. Jmenuje se Pebblepaw a je to učednice Lesního klanu. To už ale zacítím pach Bramblestara a otočím se k němu. Zdravím, Bramblestare, už je to dlouho, že? zatrylkuji a dodám. Ano, je to pravda. Neseme dary a informace. A jistě ti budeme i nadále užiteční. Tohle je Blackgale, válečník Lesního klanu, který mi se vším pomohl. A tohle je Pebblepaw, váš nový zajatec. Mohli bychom si promluvit někde ve větším soukromí? Kdoví, kdo by se tu poblíž mohl skrývat.

Rockfur ♂ - 09. srpna 2014 21:02
	soukromá zpráva od Rockfur ♂ pro Špehování Ležím nehnutě a stále poslouchám.

Blackgale ♂ - 09. srpna 2014 21:07

soukromá zpráva od Blackgale ♂ pro Setkání Je to pravda. Už se nemůžu dívat na to, jak klan jen nadále upadá a nikdo s tím nic nedělá. postěžuju si a dávám pozor na Pebblepaw, aby nechtěla náhodou utéct jako její bratříček. Vduchu si spílám za to, že mi uteklo malé kotě s bolavou nohou, ale teď ho nemá cenu jít hledat. Leopardhairs chytře opomenula Sunbowpawovu někdejší přítomnost, takže se o tom ani nemusí dozvědět. Stále mlčím a nechávám Leopardhairs, aby mluvila za nás oba, jde jí to o hodně lépe, než kdy mě. Pokud nás odvedou do tábora, jdu s nimi a držím Pebblepaw při sobě.

Pebblepaw ♀ - 11. srpna 2014 19:57

soukromá zpráva od Pebblepaw ♀ pro Na hranici se skalními. Nějak mě nenapadlo, co se děje, dokud nebylo pozdě. Ale Pebblepaw, kam jsi to zase vlezla... Až když Leopardhairs začala mluvit o zajatci, došlo mi, že mluví o mě. Vyděšeně jsem se ohlédla, vedle mě seděl Blackgale a výhružně se na mě díval. Ano, napadlo mě zdrhnout, stejně jako se povedlo Sunbowpawovi, ale potom se mi vybavilo včerejší odpoledne, to co mi ta tříbarevná mrcha provedla a čeho by byla schopná, kdybych utekla... Bála jsem se jí. Navíc vedle mě seděl Blackgale, který potom, co utekl Sunbowpaw se mě držel jako klíště. Jen jsem stáhla uši k hlavě a dělala jsem, co mi bylo řečeno.

StarClan - 11. srpna 2014 19:58

soukromá zpráva od StarClan pro Pro Leopardhairs, Blackgale, Pebblepaw „Co se koček týče, jediná záhada je v tom, proč se vůbec rozhodly stát se domácími zvířaty.“ Compton Mackenzie Na území skalních Bramblestar poslouchá, co mu Leopardhairs říká a očividně se mu její slova líbí. „Máš pravdu, Lindenstar se nikdy neměla stát vůdkyní, a už vůbec si neměla vzít Deepblack za svojí zástupkyni. Byla příliš mladá, a příliš ovlivněná Lindenstar,“ odpověděl ti na tvojí řeč Bramblestar a potom se zadíval dál do tmy, kde byl Blackgale s Pebblepaw. „Dobře, věřím vám, pojďte se mnou,“ zakončí a potom se otočí ke svým dvěma kočkám. „Vy dva dokončete hlídku a vraťte se do tábora,“ řekne zrzavému a bílé, ty dva se ztratí do tmy. Vede vás do středu území Skalních koček, většinu jejich území tvoří vysoké skály, ale vy jdete nejdříve při zemi. „Říkala jsi, že Leafstorm je z klanu pryč, ale pověz mi, nabídl jsem Lindenstar spojení klanů, jak se k této nabídce postavila? Vědět její odpověď dřív by nám pomohlo,“ zeptal se Bramblestar ještě po cestě. Při mluvení šplháte kus po skalách, až skončíte u nenápadné pukliny, kterou se protáhnete a jste v táboře skalních. „Tak, tady je náš tábor, většina koček šla už spát,“ řekne a opravdu, tábor je pustý a možná je tomu dobře, protože nevyvoláváte tolik pozornosti. Bramblestar se na chvíli zastavil a přemýšlel, asi hned nevěděl, co s vámi. „Vaši zajatkyni dejte támhle,“ řekne nakonec a poukáže na místo mezi dvěma vysokými kameny. „Probudím někoho z válečníků, aby jí přes noc pohlídal. Nechtěli bychom, aby nám utekla,“ řekl a ztratil se někde v táboře.

StarClan - 11. srpna 2014 19:59

soukromá zpráva od StarClan pro Pro Rockfur „Kočky by mohly vládnout vesmíru, ale ani je to nenapadne.“ Paul Gray U hranic se skalními. Poslechneš si celý rozhovor koček od Lesních a hlídky Skalních, je jasné o co jde, ty od Lesních se rozhodly zradit klan a Bramblestar je přijal. Potom se rozhodl, že je odvede někam dovnitř území, pravděpodobně do tábora. Poslední, co slyšíš, je věta: „Vy dva dokončete hlídku a vraťte se do tábora.“ Je jasné, že pokud zůstaneš na místě, hlídka tě objeví a je otázka, co by s tebou udělali, jsi přeci vyloučen. Raději se tedy vzdálíš. Jak tak jdeš, najednou narazíš na kotě, nebo spíš učně (Sunbowpaw), sedí na zemi, je zmoklý, a má něco s nohou. Vedle něj leží obvaz, který mu z té nohy spadl. Na zemi je sice flek od krve, ale noha mu momentálně nekrvácí, jen si na ní nemůže stoupnout. Vyděšeně se na tebe podívá, stáhne uši a zasyčí. Ví, že je v ouzkých a ano, bojí se.

Silvercare ♀ - 11. srpna 2014 20:28

Po cestě na mojí mýtinku Naštěstí, myšlenku vmísení se do situace jsem neměla jen já. Přišla i Deepblack, i když ona přišla asi hlavně z toho důvodu, aby vynadala Blackgalovi. Nedivím se jí, on potřeboval dostat jednu přes čumák. A opravdu, bitka se, možná i díky našemu vkladu, rozpustila a já s Moonfagem jsme se vydali na mojí mýtinku. „Nemyslím si, že je důvod se tě bát,“ odpověděla jsem a chvíli se odmlčela. „Leopardhairs své chování skutečně přehnala. Dotkla se tvého bolestivého místa, proto jsi po ní vyjel, bylo tu hodně vzteku a zloby. Vím, a určitě to ví i Tangleclaw, že by jsi jinak nikomu neublížil,“ odpověděla jsem potichu, tak, aby nás nikdo jiný neslyšel. „Jediné, čeho se bojím, je, jak bude vypadat zítřejší shromáždění, pakliže budeme pokračovat v této debatě,“ dodala jsem. Vím, je potřeba o tom mluvit, ale pokud se to zvrtne znovu, bude to jen ke škodě. Zrovna jsme došli na mýtinku, kde už podřimoval Tangleclaw.

Rockfur ♂ - 11. srpna 2014 20:40

soukromá zpráva od Rockfur ♂ pro Nález Zrada. No jistě, krysy opouštějí potápějící se loď. Potom co odejdou se rychle odplížím pryč a vida, co neuvidím... Tak kohopak to tu máme. Řekni mi, jak se jmenuješ? Už jsi učedník, nebo ještě kotě? V duchu přemítám, jakou cenu by tak mohl mít, ale nejsem si jistý, jestli bych to měl udělat. Najednou sebou škubne, jakoby chtěl odpajdat pryč, já ho ale packou přitlačím zpátky k zemi a a druhou packou mu švihnu přes bolavou nohu. Ještě jednou zkusíš utéct a budeš ji mít zlomenou. Jasné? Tak mi odpověz. Skalní klan je můj klan. Měl bych mu být věrný, i když mě vyhodili. Nakonec, Bramblestar měl pravdu. Zaútočil jsem na Lesní a skoro tím vyvolal válku. A tohle možná byl můj lístek zpět. A možnost, jak všechno napravit.

Leopardhairs - 11. srpna 2014 21:14

soukromá zpráva od Leopardhairs pro Tábor Skalních Radostně následuji Bramblestara. Vypadám velice krásně. Takovým tím exotickým typem, který všechny rychle zaujme. Jsem trochu překvapená, že to o Leafstormovi slyšel, ale zřejmě už byl tou dobou blíže, než jsem si myslela. Není to jasné? Nikdy se k tobě nechtěla připojit. Místo toho se rozhodla s celým klanem utéct. Nebýt mě, stalo by se tak ještě dnes v noci. Takže jsem ti zařídila den času na to, aby ses rozmyslel, jak zareaguješ. odpovím mu na Myslím, že jsem poblíž zahlédla něco, co nám hlídání trochu usnadní, ale dobře, strážce musí být. Zle se na Pebblepaw usměji a ten pohled značí, že se má na co těšit. Hned jak odejde, obořím se do Blackgalea. Hlídej ji a snaž se, aby ti neutekla, jako ten zchromlý. Jak se to vůbec stalo? Myslela jsem, že máš mozek a bystré oči. Tak teď mi dokaž, že se nemýlím. dodám smířlivě. Až tak to nevadí, ale musím si být jistá, že s tebou mohu počítat. Potom se vydám kousek od tábora skalních, kde to uvidím. Stará, zahozená přepravka pro kočky, kterou jsem si už vyhlédla předtím. Pebblepaw tam nebude moc pohodlně, což je jen bonus. S úsměvem ji dovleču do tábora.

Blackgale ♂ - 11. srpna 2014 21:26
	soukromá zpráva od Blackgale ♂ pro Tábor Už se to nestane. Musel sem dávat pozor na Pebblepaw a... já sám nevím, jak se to stalo. Omlouvám se Leopardhairs, příště budu pozornější. Samé čekání, jen doufám, že už brzo se bude něco dít. Výhrůžně se zadívám na Pebblepaw, kdyby chtěl snad utéct, moc daleko by nedošla, to je jasné.

Sunbowpaw ♂ - 12. srpna 2014 20:28

soukromá zpráva od Sunbowpaw ♂ pro Někde na našem území (RF) Běžím jako o život. Vím jen jedno, musím se co nejrychleji dostat do táboru a o všem říct Lindenstar, musí to vědět, musí se vydat je zachránit. Přestávky nedělám, jen běžím, pomalu už ani nekoukám pod nohy. A právě to se mi stává osudným. Za obvaz se mi zachystne kořen stromu a obvaz mi stáhne, přičemž mi nepěkně skroutí nohu. Vyjeknu bolestí a padám. Nohu se mi podaří vyvléknout, ale nedaří se mi postavit. Pravděpodobně jsem si zranění zhoršil. Že jsem já dnes večer ještě nezůstal u SIlvercare V duchu zakleji. Najednou uslyším a ucítím, jak se blíží nějaký kocour. Nejraději bych utekl, ale není to možné a tak na kocoura alespoň zasyčím, aby neviděl, jak se bojím. Jenže kocour mě přišpendli k zemi a začne mi vyhrožovat. „Jsem od Lesních, učedník,“ pošeptám. „Jmenuji se Sunbowpaw,“ dodám potichu, stydím se, že jsem povolil.

StarClan - 12. srpna 2014 20:32

soukromá zpráva od StarClan pro Pro Leopardhairs, Blackgale a Pebblepaw „Ve starém Egyptě byly uctívány jako božstvo. Od těch dob mají sklony stavět se co přísní posuzovatelé a kritici křechkých a chybujících lidských bytostí, s nimiž sdílejí životní prostor.“ P. G. Wodehouse V táboře skalních. Scarstar se vrátí s mourovatou kočkou, a chvíli se podivně kouká, co to Leopardhairs přinesla. Potom mu to dojde. „To není vůbec špatný nápad, Leopardhairs, tak aspoň budeme mít opravdu jistotu, že nám neunikne,“ řekne ti, potom co si krabici prohlédne. „Ale i tak, hlídku tu nechám, už kvůli tomu, kdyby si pro ni Lesní přišli. Přivedl jsem tady Brownstripes a už jsem jí vše vysvětlil,“ řekne vám a potom se otočí na mourovatou. „Brownstripes, odnes to prosím někam támhle,“ ukáže někam do tmy, „aby se to tu nepletlo. Dovnitř zajatkyni, předpokládám, nějak dostanete.“ Podívá se na Vás dva, protože předpokládá, že jí máte nějak zmáknutou, když se vám jí podařilo přivést až sem. „A pokud je to vše, vy si můžete ustlat támhle pod tím převisem. Bude tam sucho a klid. Zítra se domluvíme, co podnikneme dál. Pokud už nic nechcete, půjdu spát,“ řekne, počká, jestli po něm něco nechcete a potom odejde. „Tak pojďte se mnou,“ řekne vám Brownstripes a sama vezme přepravku do zubů. Odnese ji až do rohu tábora, kde kolem jsou vysoké stromy a křoviska. „Tady jí necháme, budu tu vedle ní bdít, aby se nepokusila udělat nějakou hloupost. Vy si můžete ustlat pod převisem, jak říkal Bramblestar. Ten je támhle,“ řekne a ukáže na místo nedaleko odsud, ze kterého bude na přepravku i dobře vidět.

Leopardhairs - 09. září 2014 20:29

soukromá zpráva od Leopardhairs pro Tábor Skalních Vlastnoručně tam to malé drzé kotě strčím, pokud se snaží utéct tak jí dám pohlavek, aby ji něco takového už nenapadlo. Hned jak se tam natěsná, tak za ní zavřu dveře od klece a zamknu. Tak a teď neuteče. S tím ji nechám v péči válečníka, co ji má hlídat a spolu s Blackgalem odejdu na místo, kde můžeme přespat. Zítra nás čeká vítězství, Blackgale, to ti zaručuju. S tím se uvelebím ke spánku a nechám si zdát o tom, jak společně porážíme tu mrchu Lindenstar.

Rockfur ♂ - 09. září 2014 20:39

soukromá zpráva od Rockfur ♂ pro Rozhodnutí (Tak aby už konečně mohl být další den a nezdržuju to) Stojím nad naším učněm a rozhoduji se, co udělám. Kdybych ho odvedl k Scarstarovi, dal by mi zpět mé postavení v klanu a ještě více. Lákavá možnost. Možná bych se na žebříčku válečníků vyhoupl pěkně vysoko. Ale vážně to chci? Nikdy jsi ho neměl rád. Vždy si byl proti němu. Konflikt na hranicích jsem vyvolal, aby se mu ten jeho plán ztížil. Máš přátele mezi klany, které utiskuje. Vážně to chceš? Je ale jasné, jaká je odpověď. Podívám se na učně podemnou, sestoupím z něj a pohlédnu na něj. Přimluvíš se za mě u vaší vůdkyně. Pokud bojujete proti Scarstarovi, chci se k vám přidat. promluvím k němu suše a bez špetky emocí. Teď vstaň a odveď mě do vašeho tábora. Jestli tě to bolí, tak tě podepřu. řeknu a stejně tak udělám. Sunbowpaw mě odvádí do svého tábora a já už jen čekám, kdy tam dojdeme.

Blackgale ♂ - 09. září 2014 21:17

soukromá zpráva od Blackgale ♂ pro Tábor Pozoruji, jak Leopardhairs strká Pebblepaw do té divné boudy, co přinesla. Je mi líto, že bude muset strávit nějaký čas v tomhle a jen se na ni dívám tak, aby tam poslušně vešla a Leopardhairs ji nemusela pobízet. Jen doufám, že tohle bude brzo za námi. Lehnu si vedle Leopardhairs a na její slib odpovím: Jenom doufám, že už brzy všechno bude lepší. Poté se stočím do klubíčka a uvelebím se ke spánku. Snad mi Hvězdný Klan přinese nějaké sny.

StarClan - 10. září 2014 22:01

soukromá zpráva od StarClan pro Pro Firefly „Koťata si vždycky dokážou najít domov. Toulají se kolem domu a vypadají přitom roztomile a zranitelně, dokud nenajdou slabinu ve vaší obraně. Pak rychle obsadí dobyté území – a to beze zbytku.“ Lisa Scullyová – O‘Gradyová Hledání přístřeší Vydáš se tedy na obhlídku po suchém místečku, zajdeš i trochu dál, až narazíš na něco zvláštního. Na zemi leží pavučinový obvaz a je na něm trochu krve. Když k němu přičichneš, poznáš, že se jedná o pach Sunbowpawa, ale není to jediné, co je zde cítit. Podle pachových stop Sunbowpaw tu byl a s ním i nějaká kočka z jezerních, a pach míří k táboru, je jasné, že tam šli. Když začneš okolí více ohledávat, zjistíš, že blíž k hranicím (ta hranice se skalními o kterou se bojovalo) je cítit i čerstvý pach Leopardhairs, Blackgala a Pebblepaw. Něco se tu rozhodně dělo, možná něco zlého. Bylo by vhodné to říct Leafstormovi a taky varovat klan.

Firefly ♀ - 13. září 2014 10:13

soukromá zpráva od Firefly ♀ pro Sunbowpaw? Poriadne očuchám obväz, aby som sa uistila že sa nemálim, ale pach krvi je rozoznateľný dosť. Zdvihnem hlavu, pootvorím papuľku a zavetrím, načo idem za ďalšími a ďalšími pachmi.  Rybina...prečo bol s jazernou? A šli smerom k táboru. Brala ho ako zajatca? Nie, to by neišla iba jedna. Čo ak to bola pasca a posily boli niekde ukryté? Prečuchávam sa naokolo, až kým nenarazím na nové stopy. Pebblepaw? A tá zákerná leopardhairs s Blackgalom. Čo tu robili všetci traja? Aké plány má Leopardhairs, keď už rozoštvala celý klan? Mala by som ich stopovať? Ale potom je tam tá stopa so Sunbowpawom. To mača má talent dostávať sa do problémov. Nespokojne zavrčím a bežím späť za Leafstormom.

Firefly ♀ - 13. září 2014 10:26

soukromá zpráva od Firefly ♀ pro S tichým mňauknutím, že idem nájsť nejaké miesto na prenocovanie sa od teba vzdialim kúsok do lesa. Trvá mi asi 10 minút, kým sa vrátim, podľa mrskania chvostom som značne rozrušená. Niečo sa stalo kúsok odtiaľto, sú tam dve pachové miesta. Na jednej som našla Sunbowpawov pach spolu s jazernou, netuším čo robilia s mláďaťom od nás. A pri hranici so skalnými bol pach Leoparhairs, Blacgalaa a Pebblepaw. Netuším čo sa deje, ale očividne sa klan rozliezol kade tade a vládne tam chaos. Jazerná mačka a traja výletníci...nepáči sa mi to. Oboznámim ho s situáciou a pozorne ho pri tom sledujem. Teraz ušiel, lebo naňho nahádzali obvinenia a prebudili v ňom...výčitky? Neviem či sa teraz chce starať do klanových záležitostí. Ale ja chcem zistiť čo sa stalo...a bojím sa o Sunbowpawa.   Prešlapnem. Pochopím ak to nechceš teraz riešiť. Okrem toho, si ranený, mal by si si oddýchnuť. Kúsok odtiaľto som videla starú noru, môžeš si tam odpočinúť, ale ja pôjdem späť do klanu. Zistím čo sa stalo a vrátim sa ťa indormovať. Navrhnem a čakám, ako zareaguje.

Leafstorm ♂ - 14. září 2014 21:35

soukromá zpráva od Leafstorm ♂ pro Noc Sedím a čekám, kdy se Firefly vrátí s tím, že našla nějaké vhodné místo na přenocování. Když jsme uprostřed lesa a ještě tak blízko hranic s nepřátelským klanem, vyplatí se najít si nějaký úkryt a neležet tu jen tak na volném prostranství. A ani se nenaději a je brzo zpátky. Moc dobré zprávy ale nenese. Hned jak domluví, vyskočím na nohy a viditelně jsem rozrušený. Počkej, Leopardhairs, Blackgale a dva učňové... já jsem takový hlupák! zavrčím Leopardhairs nás zradila. Naplánovala si to skvěle. Rozpoutala chaos v klanu, vyhnala mě a nějak přesvědčila Blackgale, aby jí s jejím plánem pomohl. Proto byl na tom shromáždění takový. Ti dva zradili klan, unesli učně a teď je přivedli Brambleblazovi jako rukojmí! zasyčím a v očích je znát strašný vztek a nenávist. Až se mi ti dva dostanou do drápů... zamumlám a pohlédnu směrem, odkud přišla Firefly. Větřím. Když si Firefly začne dělat starosti o moje zranění, jen si odfrknu, teď jsem zaměřený jen na jednu věc. Tohle není zranění, bojoval jsem i s horšími. Navíc na to teď není čas. Rychle, musíme jít- zarazím se, skoro jsem řekl "do tábora Skalních vyprášit Brambleblazovi, Leopardhairs a Blackgaleovi ty jejich zablešené kožichy, ale má hlava si jasně uvědomuje, že to nemá moc velkou naději na úspěch, Vím dobře, co je třeba udělat. -zachránit aspoň Sunbowpawa... asi jim utekl a ten Skalní ho našel. Rychle, kde jsi našla jejich pach? zeptám se Firefly naléhavě, aby mě odvedla na místo, kde je ucítila a mohli jsme je vystopovat.

StarClan - 15. září 2014 21:44

soukromá zpráva od StarClan pro Pro všechny, co jsou v táboře "Kdyby kočky vládly světu: Psi by se museli klanět, když jde kočka kolem… Smetana by byla k dispozici na požádání. Jejich lidé by byli stále v dosahu. Myši by se vyskytovaly v řadě příchutí. Déšť by byl zrušen." Stuart a Linda Macfarlaneovi Ráno Ať už jste večer měli jakkoliv těžké myšlenky, vydali jste se všechny spát a nakonec jste i usnuli. V noci pršelo, dnešní ráno už bylo opravdu podzimní, vlhké a studené. Určitě budete mít mokré celé packy… Jako první se probudila Lakefrost, už od ztráty Sunbowopawa se probouzela časně, asi se jí špatně spalo. Vás ostatní ze snu probudilo ostré zavřísknutí Lindenstar. „Nechť se všechny kočky, které jsou schopny přijít, dostaví na mimořádné klanové shromáždění,“ ozvalo s hned potom. Muselo se stát něco opravdu špatného, když Lindenstar svolávala klan hned po ránu.

Lindenstar ♀ - 15. září 2014 21:46

soukromá zpráva od Lindenstar ♀ pro Ráno V noci jsem špatně spala, bylo toho na mě příliš. Na severu dvojnožci, z druhé strany Skalní. A co bylo nejhorší, klan se mi rozkládal před očima. Vše by se dalo nějak vyřešit, ustát to, pokud budeme držet pohromadě, ale takhle? Bála jsem se, že je konec, úplný. Před ostatními kočkami jsem nemohla dát najevo žádnou slabost, proto na mě doléhala v soukromí, po večerech a nocích. Dlouho do noci jsem se modlila ke hvězdným, dlouho, dokud jsem samovolně neusnula. Proto jsem dospávala po ránu. Probudila mě až Lakefrost, která se přihnala jako ohnivá čára. Nejdříve hrozně drmolila, nevěděla jsem, co říká, až jsem jí přinutila zpomalit, až potom jsem konečně vyslechla, co se stalo. Nic jsem neřekla, jen přikývla a okamžitě vyskákala do svého stromu. „Nechť se všechny kočky, které jsou schopny přijít, dostaví na mimořádné klanové shromáždění,“ vykřikla jsem tak prudce, jak snad ještě nikdy. Potom jsem si uvědomila další skutečnost. Je po dešti, to nepůjde větřit... To tak ještě chybělo. Rozhlédla jsem se před sebe a pozorovala, jak se prostranství plní překvapenými, rozespalými a někdy i naštvanými kočkami. „Omlouvám se, že vás zvu na shromáždění takhle brzy, ale stalo se něco zlého. Oba učni zmizeli. V táboře nejsou a jejich pelech je vychladlý, jsou pryč už několik hodin, ne-li celou noc,“ řekla jsem a potom jsem se otočila na Deepblack. „Deepblack, prosím projdi tábor, zdali ještě nějaká kočka nezmizela, někteří se tu nesešli.“ Potom jsem nechala informaci chvíli usadit, aby se kočky uklidnili, či měli čas nějak zareagovat.

StarClan - 15. září 2014 21:48

soukromá zpráva od StarClan pro Pro Leopardhairs a Blackgala "Kdyby kočky vládly světu: Psi by se museli klanět, když jde kočka kolem… Smetana by byla k dispozici na požádání. Jejich lidé by byli stále v dosahu. Myši by se vyskytovaly v řadě příchutí. Déšť by byl zrušen." Stuart a Linda Macfarlaneovi Ráno v táboře skalních Bylo ráno, vlhko a zima. Tady, díky vychladlým kamenům, kterými byl tábor obklopen, byla ještě o něco větší zima, nežli ve zbytku lesa. Probudili jste se, když už byl tábor v plném dění, kočky kolem kmitaly, hlídka se vydávala na obchůzku, ostatní na lov. Kočky už byly patrně informované o tom, kdo jste, protože si z vás vůbec nic nedělali. Dokonce se u Pebblepaw vyměnila hlídka, teď tam stála bílá chundelatá kočka. Leopardhairs napadlo, že by se mohla dojít zeptat Bramblestara, jaký má plán ohledně dalšího postupu proti skalním. Ale sotva se postavila na nohy a udělala pár kroků, přišlo to na ní. Začaly jí porodní bolesti. Blackgale je celou dobu s ní.

Greypelt - 16. září 2014 00:21

soukromá zpráva od Greypelt pro Ráno Noc je temná a nepokojná. Warsong vzala Shadow k nám do doupěte starších hned poté, co skončilo to strašné shromáždění. Skoro se divím, že hned po něm ta malá neutekla. Když viděla to nejhorší z klanu. Co je to všechny popadlo? Leopardhairs, Blackgale... copak nevidí, že v tuto chvíli nám malicherné spory jsou to nejhorší? Musíme držet při sobě. V noci mám noční můry. Vidím kočky z klanu, jak bojují proti sobě, krvavá, bratrovražedná válka, na jejímž konci zbydou jen ruiny a mrtvá těla. A Leopardhairs, která ční na vrcholu s krvelačným úšklebkem. A po jejím boku Brambleblaze. A Blackgale někde v pozadí za nimi ve stínech. A co je nejhorší, před Leopardhairs a Barambleblazem jsou dvě mrtvoly koťat. Jedno je Pebblepaw a to druhé Sunbowpaw... Zděšeně sebou cuknu a probudím se. Všichni ostatní ještě spí, ostatně je ještě dost brzy. Právě vychází velká zářící koule na nebe. Tohle nebyl jen tak obyčejný sen. Ten mi seslal Hvězdný klan. Varování? Nebo vize budoucnosti? Strach a panika, nemluvě o jakémsi podivném tušení mé mysli nedají klid a já vyjdu z doupěte starších. Leopardhairs... je něco s ní... je tu? Co se stalo? Bramblestar... a Blackgale... to shromáždění bylo ještě horší, než jsem si myslel. Musím to zkontrolovat a tak pomalým, bojácným krokem jdu k doupěti matek, zděšený z toho, co bych mohl najít. Prosím, buď tam, prosím buď tam... Ale ne, jediný, koho ve školce najdu, je dřímající Needlefur. Po Leopardhairs ani stopy. Ztuhnu zděšením a vydám se k doupěti válečníků. A Blackgale nikde nevidím a na ranní hlídku je ještě moc brzy. To už ale slyším, jak Lakefrost zděšeně vybíhá z doupěte učňů. Když mě uvidí, zadrmolí něco o tom, že učňové zmizeli a utíká za Lindenstar. U hvězdné kožešiny, copak jsme netrpěli dost? Teď máme ještě snášet zradu z vlastních řad? Musím to zkontrolovat a vážně tam nikde nejsou. Navíc je po dešti a pachové stopy jsou smyté. Bude těžké je najít. Prohledám celý tábor a nikde je nenajdu, ani jednoho z těch čtyř. Zoufalstvím bych plakal. To už Lindenstar svolá mimořádné shromáždění. A já jediný vím, o čem se bude jednat. Stěžkým srdcem hledám ta správná slova, zatímco se belhám na shromáždění, kam dorazím jako poslední. Lindenstar akorát chce poslat Deepblack na obhlídku tábora, já ji ale zastavím. Není třeba Lindenstar. Sám jsem již tábor prošel a kromě Leafstorma s Firefly a našich dvou učňů zde chybí jen dvě další kočky. Odmlčím se, atmosféra rázem zhoustne a je jasné, že ať už řeknu cokoliv, bude to strašlivé. Něco, co by snad bylo lepší nikdy nevyslovit. Ale je to potřeba. Leopardhairs a Blackgale tu nejsou. To oni dva unesli naše učně. Zděšení v kočičích tvářích je jasně patrné a já začnu mluvit rychle, aby to již bylo za námi. Hvězdný klan mi v noci seslal vizi o jejich zradě. Nechtěl jsem tomu věřit, ale bohužel je to tak. Ani Leopardhairs ani Blackgale tu nejsou a učni zmizeli. A obávám se, že jejich osud může být vskutku ponurý. Ale nebude, že? Stále je můžeme zachránit! A poté řeknu to, čeho se všichni obávali a já ze všeho nejvíce. Něco, co se jen tak nezahojí. Zpečetím jejich odporný čin v očích jak Lesního tak Hvězdného klanu. Leopardhairs a Blackgale nás zradili. Unesli učně a vedou je Bramblestarovi jako rukojmí! Chtěli nás rozdělit, poštvat proti sobě aby měli volný průběh se svým plánem. Unesli nám učně, odehnali Leafstorma a nechali nás bojovat mezi sebou. A to vše jen pro moc a sobecké choutky. Nechť ty dva zrádce Hvězdný klan prokleje navždy!

Firefly ♀ - 16. září 2014 11:28

soukromá zpráva od Firefly ♀ pro Počúvam Leafstormovu teóriu. Verím tomu, čo hovorí. Ja som bola z klanu preč už dlho, nevedela somp oriadne aké sú tam vzťahy, ani čo prežili mačky za posledné obdobie, poznala som iba útržky klanového života z Blackgalovho rozprávania. Leafstorm vedel omnoho lepšie, v takejto situácii, vydedukovať čo sa deje. Blackgale. Leopardhairs ho zmanipulovala. Je mladý, ovplyvniteľný, a tak veľmi sa túžil stať bojovníkom. Musíme ho vymaniť spod jej vplyvu, ak je to tak ako hovorí Leafstorm. A samozrejme usporiadať nejakú...záchrannú výpravu. Ak naozaj odviedli Pebblepaw aj Sunbowpaw ku skalným, musíme tam prísť čo najskôr. Dvaja to ale nezvládneme...ešte keď je jeden zranený. Mali by sme zburcovaž klan.  Leafstorm však chce ísť najskôr po Sunbowpavovi.  Je to...no, nebol ďaleko. A očividne za ním poslali len jednu mačku, je to predsa len ešte mača, jeden bojovník by naňho stačil...ale nebude stačiť na nás dvoch. A potom ho môžme bezpečne odviesť do klanu a potom sa vrhnúť na skalných. Dnes to bude zlý, zlý deň. Prikývnem. Dobre. Poď za mnou. S mrsknutím fúzov sa vychytím po svojej predošlej stope, kde som natrafila na jeho pach. Ako sa blížim k tomu miestu, trocha zbystriem, zavetrím a pre istotu si trocha nadbehnem, aby som nebola po  vetre. Nastražím uši a keď zistím, že je bezpečno, dostanem sa k pachovej stope a začnem hľadať, kam vedie, stále bystro dávajúc pozor na okolie, či niečo nezachytím. Pozerám sa dokonca pre istotu aj do koruny stromov.

Moonfang ♂ - 16. září 2014 12:42

soukromá zpráva od Moonfang ♂ pro Hrôza prichádza s úsvitom... Na čistinke u Silvercare som si našiel chránený kútik a uložil som sa. Sen sa mi však ešte najmenej hodinu vyhýbal. Bol som rozzúrený na celý klan. No dobre, celý nie, ale aj to stačilo. Premýšľala som dlho, čo vlastne s týmto všetkým urobím, až som sa rozhodol. Ak sa ráno nenájde nejaké rozumné riešenie, opúšťam klan a idem vlastnou cestou. Toto rozhodnutie mi prinieslo mier a ja som konečne zaspal. Zobudil ma až Lindenstarin výkrik. Znel skôr ako zlostný škrek, no pod tou zlosťou sa skrývala hrôza. V momente som na nohách. Zhromaždenie? Teraz? Muselo sa stať niečo príšerné, avšak nepočujem zvuky boja, takže pod útokom nie sme. Vyrazím teda na zhromaždisko. Chvíľu vyčkávame v tichosti, čakáme na oneskorencov. V tvárach členov klanu vidím zmätok a ... počkať? Kde je tá škvrnitá líška a ten čierny myší rozum? Znovu preletím pohľadom prítomných, ale naozaj tu nie sú. Vtedy už prehovorí Lindenstar a ja cítim, ako sa mi ježí srsť. Potom, čo dodá Greypelt sa všetka moja včerajšia zlosť rozhorí novým plameňom. "Mal som ju včera zaškrtiť," zavrčím sám pre seba, ale dosť nahlas na to, aby to počuli aj okolité mačky. Potom ale pokračujem nahlas: "Predpokladám, že akékoľvek stopovanie v tejto rose nemá význam. Pokiaľ mala hlavné slovo tá líška Leopardharis, bežali rovnou a najkratšou cestou ku Skalným, a teraz sú už zrejme na ich území. Brambleblaze nie je hlupák a chopí sa príležitosti. Teraz mu tí dvaja dali do pazúrov zbraň proti nám... Buď spojíme klany alebo našich učňov zabije," a so zavrčaním ukončím chmúrnu víziu.

Warsong ♀ - 16. září 2014 13:56

soukromá zpráva od Warsong ♀ pro Zlá noc, ešte horšie ráno Ľahli sme si do Shadow spolu, hľadajúc v prítomnosti tej druhej útechu. Dnes však zlé sny netrápili iba moju malú spoločníčku, ale aj mňa. Takmer celú noc som zápasila s rysom, len aby som našla telá mojich detí.... mojich detí? Veď to vyzerá ako Peeblepaw a Sunbowpaw. Kde sú moje deti? Volám, kričím a potom sa mi zdá, že kričí ešte niekto.... Lindenstar? S trhnutím sa prebudím a počujem doznievajúce volanie našej vodkyne. So zlou predtuchou sa vypotácam z pelechu, stuhnutá a znepokojená. Shadow je už hore, snažila sa ma prebudiť a pozerá na mňa ustarostenými očami, ktoré vyzerajú staršie, o veľa staršie, ako sa malá zdá. Deti by nikdy nemali prežívať trápenie dospelých. Pokúsim sa vydolovať zo srdca aspoň trochu uveriteľný úsmev, kvôli nej, a rýchlo ju oblížem. A potom sme na ceste. Keď prídeme, Moonfang tam už sedí a zozbierali sa aj zvyšné mačky. Slová Lindenstar aj Greypelta na mňa dopadajú ako skalná lavína. Neslýchané. Po hlbokom zavrčaní od Moonfanga sa strhnem. Nikdy by ma nenapadlo, že budem s niečím takým súhlasiť, ale v duchu mu dávam za pravdu. Vtedy ma prepadne nová hrôza. Lindenstar mala včera ohlásiť Shadow ako učňa... Len kvôli tej hádke na to zabudla. Radšej nemyslieť, čo by sa stalo, ak by malá nespala dnes v noci so mnou, ale v učňovskom brlohu... Lenže čo teraz? Moonfang má pravdu, že Brambleblaze nás teraz môže vydierať. A kto to povie Needlefur? Nie, tej radšej nič nepovedať, panikáriaca matka je to posledné, čo teraz potrebujeme. A zobrať útokom tábor Skalných tiež nemôžeme, nemáme na to dosť bojovníkov. Bezradne sa obzerám po tvárach prítomných, pretože skutočne netuším, čo by sa dalo spraviť...

Deepblack ♀ - 16. září 2014 22:45

soukromá zpráva od Deepblack ♀ pro Ráno Dlouho jsem nemohla usnout, moc dlouho, musela jsem přemýšlet. Nevěděla jsem, zda všechno, co se v minulosti dělo bylo správné, už jsem si ani nebyla jistá, jestli vše bylo správně. Nevěděla jsem a nebyla jsem si jistá, zdali můžu v takové chvíli rozhodovat. Vykolejilo mě to a to se nestává často... Nakonec jsem usnula, byl to bezesný spánek, ze kterého mě probudil ostrý křik. Lindenstar svolávala shromáždění. Teď? Snad nechce v debatě pokračovat hned z rána... Vyběhla jsem z pelechu a podívala jsem se do stromů. Lindenstar byla opravdu rozčílená, takhle tvářit jsem jí snad ještě neviděla. Muselo se něco stát, tohle není jen tak... A potom začala Lindenstar mluvit. Co říkala mě vyrazilo dech. Jak ztratili, za tím bude něco.... Lindenstar mě požádala, abych se podívala po všech kočkách, ale ani jsem to nemusela dělat. Greypelt už přesně věděl kdo chybí a myslím, že to tušili i ostatní. Vrčela jsem, jen jsem slyšela co Greypelt říká a také jsem chtěla vykřiknout, ale nakonec to stihli dřív jiní a já měla čas se uklidnit. Nakonec jsem také promluvila: „Brambleblaze je podlý. Nemyslím, že s naším klanem má dobré úmysly a tohle mu dalo velkou výhodu. Na jeho spojování a dobré věci nevěřím. Musíme vymyslet pořádný plán a udeřit.“

StarClan - 16. září 2014 22:46

soukromá zpráva od StarClan pro Pro všechny, co jsou v táboře "Opodstatněná námitka vůči drtivé většině koček se týká nesnesitelného dojmu nadřazenosti, jejž kolem sebe šíří."P.G. Wodehouse Shromáždění Lindenstar vám řekla, co se stalo, Greypelt doplnil informace a dál jste debatovali. Lindenstar zatím mlčela, čekala, co jí řeknete vy a pravděpodobně přemýšlela, co dál. Poslední promluvila Depblack, když najednou jste uslyšeli šustění ze vchodu do tábora. Kapradinová zástěna se pohnula a z ní vykoukla hlava Sunbowpawa. MH: Prosím posílejte své reakce všem, co jsou tu vypsaní + RF a SBP

StarClan - 16. září 2014 22:47

soukromá zpráva od StarClan pro Pro Sunbowpawa a Rockfur "Byla nesmírně panovačná; velmi neústupná a absolutní ve svých požadavcích. Ve skutečnosti potřebovala vazala, jenž by oddaně sloužil pouze jí: zavíral a tevíral dveře, hledal pingpongové míčky, která vždycky odpálila na ta nejnepřístupnější místa, či ji nosil na ramenou," Marguerite Steenová Před táborem Sunbowpaw tě dovedl až ke dveřím tábora, byl to dlouhý pochod. Cestou jste si udělali pár zastávek, Sunbowpaw měl zraněnou nohu a potřebovali jste si odpočinout. Až ráno jste došli ke vchodu. Kočky uvnitř se zrovna na něčem dohadovaly, slyšeli jste hlasy až sem, ale nebylo jasné, co říkají. Bylo na čase tam vstoupit. [font color=gold] MH: Posím posílejte své reakce MF, DB, LS, Sh, SC, WS, LF, TC a GP

Sunbowpaw ♂ - 16. září 2014 22:55

soukromá zpráva od Sunbowpaw ♂ pro Cesta Zezačátku to tak nevypadalo, ale Rockfur mě zachránil, pomohl mi na nohy a podpíral mě. Byl jsem tak rád, že jsem potkal právě jeho. Šli jsme celou noc, dělali jsme přestávky, noha mě bolela a byl jsem unavený. Možná jsem měl varovat Leafstorma a ne jít do tábora, byl určitě někde blízko, pomohl by rychleji. Ale teď už nebyl čas na rozmýšlení, co by bylo kdyby... Konečně jsme byli u cíle. Stáli jsme před vchodem do našeho tábora. "Jsme tu," řekl jsem unaveně. Možná to ani nebylo potřeba, mňaukání bylo slyšet až sem. Asi se o něčem zrovna dohadovali. "Už asi zjistili, že jsme pryč." Sedl jsem si a přemýšlel, co dál. "Půjdu tam jako první, a řeknu jim, že jsi mě pomohl. A potom tě zavolám," řeknu Rockfurovi, opatrně odtáhnu vchod do tábora, vlezu do něj a sednu si před něj. I kdyby Rockfura cítili, přese mě se na něj vrhnout nebudou moct.

Leopardhairs - 02. října 2014 22:27
	soukromá zpráva od Leopardhairs pro Tábor skalních Tak už je to tady. Co jsem čekala? Měla jsem velké plány a nakonec tu budu muset sedět a starat se o pár hladových krků. Uvidím Bramblestara, jak k nám dvěma přichází. Rodím, potřebuju léčitele. Ten jenom přikývne a nařídí dvěma válečníkům, ať mě odvedou na léčitelskou mýtinu.

StarClan - 04. října 2014 18:58

soukromá zpráva od StarClan pro Pro Blackgala "Ačkoliv byl zatím jen malé kotě, chundelatý pumlíč honící se sem a tam, dospěl již pate k jednoduché filozifii. Já jsem měl na starost ubikace, proviant a počasí; on se staral o všechno ostatní." Robert Heinlein Leopardřin porod a následující události Leopardhairs začala rodit, Bramblestar, hned jak se to dozvěděl, jí nechal odvést na mýtinku léčitelky. Ty jsi tedy měl relativní klid od jejího dohledu. Vydal ses tedy za Pebblepaw, podívat se, jak zvládá to, že je zavřená v kleci. Jak jsi přicházel ke kleci, už z dálky jsi viděl, že tam není stráž, místo toho sedí před klecí bílá chundelatá kočka a baví se s Pebblepaw. Rozhovor jsi ale neslyšel, vydal ses blíž. V půli cesty tě ale zastavil Bramblestar. „Blackgale, Leopardhairs rodí a ty máš volné ráno, myslím, že by ses mohl vydat na lov, tady Wildflash půjde s tebou, ukáže ti nějaká pěkná loviště,“ řekl ti a doslova Wildflashe přistrčil k tobě. Nebylo úplně poznat, zdali ti má pomoci při lovu (jako říkal Bramblestar) nebo tě hlídat. „Jdeme?“ řekl wildflash a vydali jste se z tábora. Wildflash byl šedý středně velký kocour, byl sice už zdravý, ale dalo se poznat, že byl jeden z těch, co bojovali u hranic. Došli jste až na konec skal, zde také končil les a začínala louka. Byly tu sice ještě nějaké velké kameny, ale dalo se mezi nimi bez problému pohybovat. „Tak jo, tady bývá dost myší a občas nějací zajíci,“ řekl ti Wildflash. „Vidíš támhle ten uschlý strom?“ řekl a ukázal packu a osamělou souchotinu uprostřed louky. „Za něj už nechoď, tam kočí naše území,“ řekl a chvíli se odmlčel. „Tak jo, jdeme na to, až budeme mít dost naloveno, sejdeme se tady,“ řekl ti a ztratil se.

Blackgale ♂ - 04. října 2014 20:31

soukromá zpráva od Blackgale ♂ pro Ráno v táboře Leopardhairs začala rodit a tak ji kočky ze skalního klanu odvedly na mátinku léčitelky. Já sám jsem se díval, jak Leopardhairs mizí v dáli. Lituju těch malých, že na svět přijdou zrovna tady a jejich matkou je taková prohnilá kočka jako Leopardhairs. pomyslím si, zatímco se rozhoduji, co dělat. Mám opravdu velké štěstí. Jsem tu sám bez Leopardhairs, která by na mě mohla dohlížet. Takže je to nejlepší chvíle na průzkum a začátek mých plánů. Vyrazím k Pebblepaw, která je stále zavřená v té hrozné kleci. Upřímně jsem nečekal, že Leopardhairs něco takového plánuje. Trochu to věc ztíží, ale dokážu ji odtamtud dostat. Alespoň u ní ale nemusí být vždy stráž. I když teď tam u ní někdo je a s Pebblepaw si povídá. Kdo to je? divím se a vydám se blíž abych slyšel, o čem se baví, to mi ale cestu zastoupí Bramblestar. Jistě, to je dobrý nápad. souhlasím s ním, když mi nařídí, ať jdu lovit s Wildflashem a toho kocoura si prohlédnu. Zřejmě to byl jeden z těch, se kterými bojovali u řeky. Tak mě veď, Wildflashi. řeknu kocourovi a následuji ho. Pečlivě poslouchám, co mi říká a obhlížím si území. Jsou tam lišky? zeptám se Wildflashe, když mi řekne, že tam nemám chodit. Poté co Wildflash zmizí se vydám na louku pod záminkou lovení králíků. Chci to trochu prozkoumat u toho uschlého stromu. Možná j tu někde v okolí nějaký klan, který by se s námi mohl proti skalním spojit? Přitom se samozřejmě snažím ulovit nějakého velkého králíka.

Warsong ♀ - 05. října 2014 11:25

soukromá zpráva od Warsong ♀ pro Čo to...? Zdá sa, že Deepblack vidí do mojej hlavy a vlastne len vyslovuje moje obavy. Mlčím, premýšľam, čo by sa s tým všetkým dalo urobiť. "Územie Skalných nepoznáme. Neviem o mačke, ktorá by sa zatúlala tým smerom. A tak sa môže stať, že ak by sme vyslali záchrannú výpravu, nenájdeme ich tábor, alebo, čo bude ešte horšie, nabehneme priamo do ich hliadky... No súhlasím s tým, že takto to nechať nemôžeme!" Učňov im nemôžeme nechať, klan má málo bojovníkov a týchto dvoch jednoducho potrebujeme! Vtedy začujem šuchot lístia, papradie sa rozhrnie a vykukne z neho Sunbowpawa. Som tak prekvapená, že sa zmôžem len na nemé zízanie.

Moonfang ♂ - 05. října 2014 11:37

soukromá zpráva od Moonfang ♂ pro Útok? Mali by sme bojovať... vziať späť čo je naše. Lenže klan je oslabený, takže musíme vymyslieť nejakú lesť. Nie vždy vyhráva ten mocnejší. Premýšľam nad tým, čo hovorí Warsong, a stará bojovníčka má pravdu. Budeme na cudzom, neznámom území a ak sa dačo zvrtne, nebudeme vedieť ktorým smerom hľadať útočisko. "Na tú záchrannú výpravu by sme mali ísť všetci. Buď vyhráme späť, čo je naše, a zachránime klan, alebo... " Zmĺknem. Šuchot lístia prezradí blížiaceho sa... nepriateľa? Keď spoznám Sunbowpawa, neverím vlastným očiam. Čo sa tu deje? Nebodaj úplne zabudol na svoj výcvik a priviedol nepriateľa priamo k nám?!

Sunbowpaw ♂ - 05. října 2014 21:29

soukromá zpráva od Sunbowpaw ♂ pro Vejití do tábora Vešel jsem do tábora a sednul si před vchod, aby přeze mě žádná kočka nemohla projít, to kdyby ucítili Rockfura. Rozhlédnul jsem se po ostatních kočkách, vypadalo to, že mají nějaké shromáždění. Teď ráno? Už asi přišli na to, že jsme zmizeli… Všichni na mě koukali, jako kdybych spadl ze stříbrné kožešiny. Až se konečně Lindenstar zeptala, jestli jsem v pořádku, kde jsem byl a co se stalo. Zraky všech koček se na mě upíraly, ale nebyl to nepříjemný pocit, pravděpodobně ve mně viděli naději, jen jsem nevěděl, v co doufají. Zároveň jsem si uvědomil, že budu muset mluvit rychle, než pochopí, že je tu Rockfur. „Leopardhairs nás zradila. V noci vylákala mě a Pebblepaw z tábora a dovedla nás ke skalním. Šel s námi i Blackgale, ale ten nezradil, jen chtěl, aby to tak vypadalo před Leopardhairs. Pořád je věrný našemu klanu, jen dělá špióna u Skalních. U hranic mě řekl, abych utekl a běžel za Vámi říct, co se děje. Běžel jsem k táboru, ale nešikovně jsem šlápnul, spadl mi obvaz a to zranění nohy si zhoršil. Tam mě pomohl jeden kocour. Jmenuje se Rockfur, byl u skalních ale Bramblestar ho vyhodil, pomohl mě dojít až sem, celou dobu mě podpíral. Teď je tady před vchodem, chtěl by se přidat k našemu klanu. Myslím, že je to dobrý kocour, moc mi pomohl, bez něj bych sem nedošel,“ musel jsem mluvit hrozně rychle, možná kočky nezachytily všechno, ale potřeboval jsem dojít až k informaci o Rockfurovi. Čekal jsem, že ostatní kočky budou pobouřené, podíval jsem se tedy na Lindenstar a řekl: „Lindenstar, prosím, můžeš ho přijmout?“

Lindenstar ♀ - 05. října 2014 21:32

soukromá zpráva od Lindenstar ♀ pro Sunbowpaw Sunbowpaw vešel dovnitř, posadil se před vchod a tyčil se tam v celé své kráse. Bylo až s podivem, že takhle dokáže vypadat po tom, co si minulou noc prožil. Bude z něj opravdu silný bojovník… Potom jsem si uvědomila další skutečnost, celý klan byl zticha, tajil dech a díval se na něj. Ano, nečekali jsme, že ho dnes uvidíme, ale očividně přišel sám. Že by jim utekl? „Sunbowpawe, jsi v pořádku? A co se stalo? Kde jsou ostatní?“ zeptala jsem se konečně na tři otázky, které se zdály být nejdůležitější. Měla bych samozřejmě ještě další a další doplňující, ale všechno postupně. Sunbowpaw začal vyprávět, dalo práci udržet s ním v myšlenkách tempo. Mluvil celkem rychle a informací, které řekl, bylo mnoho. A hlavně ta závěrečná. On přivedl cizího kocoura, který byl u nepřátel a chce, abych ho přijala mezi své? …možná by se mohla jeho pomoc hodit, ale budu mu moci věřit? Tiše jsem se ptala sama sebe, zatímco si ostatní kočky vyměňovaly své osobní názory. Nevím, neznám ho… ale znám Sunbowpawa, jemu můžu věřit. On je věrný klanu a určitě ví, co smí. Přikývla jsem a pozvedla packu na sigál, aby se ostatní kočky utišily. „Zatím ti nemůžu slíbit, že ho přijmu jako plnoprávného člena klanu, musela bych se poradit s dalšími kočkami, a pravděpodobně i s Hvězdným klanem. Ale můžu mu u nás nabídnout azyl, může tu zůstat, když nám pomůže přivést Blackgala s Pebblepaw a Leoparhairs zpátky. Nikdo z našeho klanu mu neublíží, za to se zaručuji,“ řeknu nahlas a čekám nevoli od zbytku klanu, ať už se dostaví, nebo ne, utiším jej a řeknu. „Ať tvůj přítel vstoupí, nic se mu nestane,“ řeknu nakonec pevným hlasem a jsem připravena okamžitě vyskočit, pro případ, že by někdo chtěl na kocoura zaútočit.

Rockfur ♂ - 06. října 2014 21:52

soukromá zpráva od Rockfur ♂ pro Tábor Vejdu do kruhu ostatních koček, nevšímám si nepřítelských a zvědavých pohledů a přistoupím k Lindenstar a Sunbowpawovi. Jmenuju se Rockfur a donedávna jsem býval válečníkem ze Skalního klanu. Moc dlouho sem jím nebyl, protože mě Bramblestar vyhnal. Kdybych mu přivedl tady vašeho učně, přijal by mě zpátky a ještě by mě bohatě odměnil. Navíc, špiona nepotřebuje, stejně už o vás všechno ví. Myslel jsem, že bych to měl říct dřív, než mě budete považovat za zvěda.

StarClan - 07. října 2014 20:13

soukromá zpráva od StarClan pro Pro Blackgala "Kočka vede život samostatný, není jí třeba společnosti, poslouchá jen tehdy, těší-li to ji samu, předstírá spánek, třebaže zcela bdělá, a rozdrápe vše, na co jen packou dosáhne. " Francois – Auguste – René de Chateaubriand U suchého stromu Wildflash ti řekl, že tam prý bydlí nějaká kočka samotářka. Když jsi se vydal k té hranici, opravdu byla cítit pouze pachem Skalních a jedné jediné další kočky, nevypadalo to, že by ti lhal. Co de týče lovu, ze začátku jsi nebyl tak úspěšný, musel sis zvyknout na nové prostředí, les přeci jen není to samé jako louka, ale postupně ti to šlo lépe a lépe a nakonec jsi nalovil docela dost potravy. Bylo vidět, že je tu kořisti více, než v lese, pravděpodobně díky tomu, že tu nebyli ti dvojnožci se svými smradlavými příšerami. Když jsi došel na místo srazu, čekal tam už na tebe Wildflash se svým úlovkem. „Výborně, už jsi tady, tak se vydáme zpátky,“ řekl Wildflash a šli jste zpět do tábora. Po cestě mlčel. Vrátili jste se, kořist jste přidali na hromadu, kterou nalovili ostatní válečníci. V podstatě si nyní měl volno, alespoň dokud tě nevyčmuchá Bramblestar a nedá ti další úkol.

StarClan - 07. října 2014 20:15

soukromá zpráva od StarClan pro Pro Leafstorma a Firefly "Co je u člověka ctnost, nemůže být kočce neřestí. " Marry Abigail Dodgeová Pronásledování Vydali jste se po stopách Sunbowpawa s tím skalním kocourem. Během noci přestalo pršet, už bylo jen mokro, přesto bylo dobře, že jste se po stopách vydali hned, jak jste je našli, ráno už by nemusely být cítit. Celou noc jste šli. Bohužel se vám je nedařilo dohonit, šli rychleji nežli vy, a jelikož Leafstormovi nebylo ještě úplně dobře, museli jste dělat občas přestávky. Ráno, potom co vysvitlo slunce jste se konečně „někam“ dostali. O to překvapivější bylo místo, kam jste došli. Stáli jste u vchodu do tábora Lesního klanu. Cestou jste žádnou z koček nepotkali, pravděpodobně hlídka ještě nevyrazila, tábor musel být plný, přesto tam bylo naprosté ticho. A pach obou pronásledovaných mířil hlavním vchodem přímo dovnitř.

Warsong ♀ - 22. října 2014 11:27

soukromá zpráva od Warsong ♀ pro Prekvapenia pokračujú Keď sa vo vstupe do tábora objavil Sunbowpaw, spadol mi kameň zo srdca. Chvíľu som ešte dúfala, že sa objaví aj jeho sestra, no zdá sa, že to by som od Hviezdnych chcela už priveľa. Počúvam čo rozpráva, a je na ňom vidno, ako sa snaží zo seba novinky vysypať čo najrýchlejšie. Dôvod sa ukáže o chvíľu. Sebavedomý kocúr, len čo je pravda. A Blackgale že to iba hral? Potom musí mať polovicu líščej krvi, lebo sa mu podarilo oklamať nás všetkých. Lenže čo teraz? Lámem si hlavu, neistá tým, čo príde. Máme špióna u Skalných, cudzieho kocúra medzi nami a len Hviezdny vedia, čo je s Pebblepaw. Máme počkať na správu od Blackgala? Skalní by boli hlúpi, keby mu hneď verili od začiatku, určite bude mať celý čas niekoho za chvostom. A ak hovorí tento Rockfur pravdu, vedia o nás všetko. Na informácie ho nepotrebujú... Je vo veľkom nebezpečí.

Moonfang ♂ - 22. října 2014 11:42

soukromá zpráva od Moonfang ♂ pro Nečakané To, že sa vráti Sunbowpaw, bolo vskutku nečakané. Správa o zrade Leopardharis vôbec. Zato ma prekvapila pravda o Blackgalovi. Nemal som čas nad tým premýšľať, pretože prišla časť o Rockfurovi. Keď sa bojovník od Skalných objavil v našom tábore, zježila sa mi srsť na krku. Spoznal som v ňom bojovníka, s ktorým som mal ten nerozhodný zápas pri hranici. Prehovorí, a ja mu musím dať za pravdu. Je zbytočné, aby u nás špehoval. Brambleblaze vie o nás všetko, a čo nevie, mu s radosťou vykváka Leopardharis. Úbohá Pebblepaw. Znova a znova sa mi v mysli ozýva myšlienka o nepriateľovi v našom tábore. Zlostne sa ju snažím zahnať, na Rockfura predsa útočiť nebudem. Keď už pre nič iné, pomohol Sunbowpawovi. Pomohol... Vtedy mi to konečne zapne. "Rockfur, konečne poznám tvoje meno. Tvrdíš, že sa chceš pridať k nám. Mohol si Sunbowpava odvliecť späť k vašim, no neurobil si to... to je pekné. No je tu ďalšia príležitosť dokázať tvoju vernosť. Potrebujeme získať späť Peeblepaw a Blackgala... a vyzerá to tak, že si jediný, kto by mohol poznať cestu."

Firefly ♀ - 24. října 2014 13:27

soukromá zpráva od Firefly ♀ pro Postupujeme pomalšie, no najrýchlejšie ako to je možné. Sem tam doprajem Leafstormovi prestávku. Bolo dôležité zostať na stope, avšak odmietam ho úplne vyčerpať. Prebehne mi mysľou, že Leafstorm má svoju hrdosť, nebude chcieť často zastavovať aby nevyzeral byť slabý, a tak vždy urobím prestávku nie za zámienkou aby sme si oddýchli, ale aby som skontrolovala okolie, či nejdeme do nejakej pasce a či je bezpečné pokračovať. Nebolo to príliš neprehliadné, ale bolo to najlepšie, čo ma v daný moment napadlo.  Keď žiarivá guľa vykukne kúsok za hranu a na Leafstormových očiach vidím, ako sa mu čierne guličky začínajú sťahovať keď do nich zasvieti svetlo, doputujeme na koniec stopy. Rovno pred vchod do klanu. Naježia sa mi chlpy na chvoste. Išli...do klanu? Prečo? Čo sa tu stalo kým sme boli preč? Je tu ticho...až píliš. Môže bť, že tábor... že ho obsadili? Vyhnali mačky? Prečo by skalný bojovník išiel so Sunbopawom tam, kde je preňho bezpečno....malo by byť bezpečno? Švihnem chvstom a pozriem sa na Leafstrma. Nepáči sa mi to. Zamraučím potichu. Ak vnútri, ak sa tam niečo stalo, tak vpadnúť hlavným vchodom nie je najnepredvídatelnejšie. Odišla som ako mladá bojovníčka, nevedela som o iných vchodoch. Dá sa do tábora dostať aj inokade?

Leafstorm ♂ - 26. října 2014 23:41

soukromá zpráva od Leafstorm ♂ pro Stopování až k táboru Smozřejmě, že jsem si všiml, že Sunbowpawa ta kočka od skalních táhla do našeho tábora. To bylo jasné už ze směru, kterým se vydala. Firefly si to uvědomit nemusela, koneckonců byla už nějakou dobu mimo klan a naše území jí tak známé nepřipadalo, jako mě. Abych řekl pravdu, nejdříve jsem si myslel, že Sunbowpawa našel nějaký jezerní, jehož pach už zmizel a odváděl ho na jejich teritorium, než se později cesta stočila přímo k táboru. Protože tohle je nějaké divné. To mu Sunbowpaw utekl a on ho pronásledoval? S tou jeho nohou by ho chytila i chromá veverka. Tady jde o něco jiného... Předpokládám, že Firefly došla ke stejným závěrům, takže to nahlas nevyslovuji. Mě je cesta pronásledovaných jasná. Proto jsem schopen zpomalit a nechávat tu svou naraženou nohu odpočívat, dokonce svolím i na ty krátké přestávky, jak chtěla Firefly. Už mě ta noha skoro nebolí, jsem si jistý, že zítra už budu ve špičkové kondici. A můžu se pomstít tomu pytli blech, co na mě shodil půlku skály. Víš, že Scarstar byl můj učitel? Jeho učební metody by se ti asi nelíbily. Na můj první lovecký úkol mě poslal chytit živou zmiji. uchechtnu se. Asi doufal, že se mě tak zbaví a bude moct tvrdit, že jsem se zatoulal do lesa a tam mě uštknul nějaký had. O to větší byl jeho vztek, když jsem mu tu zmiji přinesl. A když jsme trénovali boj, častokrát jsem se divil, jestli vážně trénujeme, nebo bojujeme na život a na smrt. zavzpomínám, nezním ani zklamaně, smutně nebo nostalgicky, jenom věcně, zatímco odpočíváme i zatímco chodíme. Učedníkem jsem byl o něco dél než většina, jelikož mi stále odmítal dát závěrečný test. Proto jsem ho jednoho dne překvapil na lovu, kdy jsem se kolem něj nepozorovaně protáhl a skočil na něj z větve stromu. Poté, co jsme se od sebe odtrhli, on se zmohl jen na mlčení a zkoumavý pohled. A další den mě čekal obřad zasvěcení mezi válečníky. vyprávím dál. Hned po obřadu, když jsem měl sám držet mlčenlivou hlídku ke mě přišel, dránul mě hluboko do krve na hřbetě a řekl, že jestli ho zahanbím, tak mě zabije. Z nějakého důvodu se při tomhle šklebím. Předtím, než jsem ho toho "osudného dne" zbavil jednoho z jeho životů, pochlubil se mi zabitým kotětem, které chtěl použít jako výstrahu pro ostatní kočky. Víš, tehdy jsme měli o hodně lepší "vztah" než za mých učňovských let, je to na dlouhé povídání. Potom se tam zatoulalo nějaké koté od dvounožců a on po něm skočil, protože chtěl mít další výstrahu. Srazil jsem ho ještě předtím, než mohl tomu kotěti něco udělat a když mi chtěl rozdrápat břicho až do vnitřností, prokousnul sem mu hrdlo. povím suše a odplivnu si. Vidíš, jaké mám pěkné vzory do života? Není divu, že mi Lindenstar nevěří. Jsem nejlepší válečník a lovec z klanu. To není arogance nebo nadhodnocování. Je to fakt, který Lindenstar a Deepblack dobře vědí. Ale k čemu to je, když své dovednosti nemohu nikomu předat? Grassblade se mnou zmizela týden poté, co se stala válečnicí a oslepla. Blackgalea mi jako učně dát odmítli, zřejmě se báli, že ho sežeru zaživa. A vidíš, jak to s ním dopadlo. A Pebblepaw teď unesla ta flekatá liška Leopardhairs předtím, než jsem ji mohl vůbec začít učit. A ostatní mě neposlouchají. uchechtnu se. Z části za to můžu já, z části ale jejich arogance. Myslí si, že umí všechno a jsou v tom dokonalí jenom proto, že už jsou válečníci. Hlupáci. Tyhle dovednosti se musí zlepšovat až do okamžiku smrti. A já nejsem vyjímkou. Myslíš, že Brambleblaze by se s něčím takovým spokojil? Ten ty své určitě cvičí den za dnem. Dojdeme do tábora, kde je ticho a zdá se i prázdno. Firefly znervózní, já si ale jak vevnitř, tak navenek zachovám ledový klid. Firefly ví, že už jsem lecos zažil a v takovýchto situacích se vyznám. Dá, ale proč se namáhat? Tábor neobsadili, to by to tu vypadalo jinak. Buď všichni hledají naše ztracené učně, odešli do bitvy, nebo jsou možná shromáždění k diskuzi a my je odtud neslyšíme. Pojď, i kdyby tu něco bylo, u hlavního vchodu nic nevidím a tunel nám poskytuje ochranu. Je čas zjistit odpověď na naši malou záhadu. pomyslím si, zatímco vstupuji do tábora.

Rockfur ♂ - 26. října 2014 23:46
	soukromá zpráva od Rockfur ♂ pro Cestu znám, ale tu není těžké najít i pro vás. Klidně vám ji ukážu, horší bude dostat se dovnitř. A ne, žádná slabá místa či tajné vchody v táboře nenajdete. Tu svou Pebblepaw odtamtud dostanete jedině, pokud tábor vezmete útokem. Můžete ale také počkat na toho Blackgalea, snad vám ji přivede zpátky. Je o hodně snažší dostat se ven než dovnitř.

Lindenstar ♀ - 28. října 2014 19:24

V táboře, rozpouštím shromáždění. Poslouchala jsem všechny kočky a přemýšlela, co si o tom vůbec myslet, zdali Rockfurovi věřit. Zatímco ostatní mluvili, přemýšlela jsem. Nepotřebují jej, aby nám nosil informace, na to jim bohatě stačí Leopardhairs. Ale může to být past, může nás odvést někam úplně jinam...Ale pokud je tam Blackgale a je na naší straně, máme výhodu. Rockfur odpověděl ohledně vstupu do tábora, to jsem částečně i čekala. Brambleblaze by si nepostavil tábor na zranitelném místě, byl vždy dobrý stratég. „Dobře,“ přikývla jsem. „Děkujeme ti za to že jsi přivedl Sunbowpava, Rockfure. Jak už jsem řekla můžeš s námi zůstat, a budeme rádi, když budeš bojovat po našem boku a pomůžeš nám osvobodit naše kočky,“ odpověděla jsem. „Teď rozpouštím klanové shromáždění. Zůstanou tu pouze vlečníci, potřebuji se s nimi poradit o dalším postupu. Silvecare, ty se zatím postarej o Sunbopawa s Rockfurem, myslím, že oba uvítají tvou péči,“ řekla jsem, Sunbowpaw byl zraněn a Rockfur předevčírem bojoval s Rockfurem, včera ho zavalily kameny a tuto noc celou putoval k nám do tábora. Zrovna, kdy jsem domluvila, do tábora vstoupil Leafstorm.

Silvercare ♀ - 28. října 2014 19:42

Silvercare skoč sem, Silvercare skoč tam.... Pouze jsem seděla vzadu a poslouchala shromáždění. To, co se dělo mě velmi znepokojovalo, bála jsem se o učedníky. Znala jsem je ještě jako malé chomáčky chlupů, chodila jsem se na ně dívat, ošetřovala je... Přesto jsem mlčela, necítila jsem se, že zrovna já bych měla rozhodovat, jaký protiútok provedeme. Navíc, moc dobře jsem si uvědomovala v jaké kondici jsou naši válečníci, nebyla nejlepší. A potom se stal něco opravdu nečekaného. Ze vchodu se vynořil Sunbowpaw. Mňoukla jsem překvapením. Hned jsem za ním vyběhla, ale on začal mluvit, tak jsem se zbrzdila a čekala jsem, co má na srdci. Mluvil rychle, skoro jsem mu nerozuměla, ale náplň řeči byla jasná. Leopardhairs je unesla, on se zachránila přivedl ho nějaký cizí kocour. Lindenstar svolila, aby kocour vstoupil, hned jak se ukázaly jeho šedé chlupy, bylo mi jasné o koho jde. „Ty...“ zavrčela jsem, a začala jsem pobouřeně mrskat ocasem. Byl to ten, který mě napadl u hranic. A teď mu máme věřit? Kolem sedící kočky si určitě všimly mé podrážděnosti, ale nejméně Lindenstar to nedávala najevo. Vlastně, dokonce mi ho dala na starost? Vážně? Jako Vážně? Ale určitě se k němu nebudu otáčet zády... Došla jsem až k Sunbowpawovi spolu s Rockfurem, Sunbowpavovi jsem drkla do čumáku a řekla: „Sunbowpawe jsem ráda, že jsi zpátky, pojď podívám se ti na tu nohu.“ Potom jsem se odměřeně podívala na Rockfura a řekla: „Jsem Silvercare, léčitelka. Pojď s námi, jen tě prohlédnu.“

Blackgale ♂ - 28. října 2014 19:42

soukromá zpráva od Blackgale ♂ pro Tábor Skalních Takže tam není žádný další klan, jen samotářská kočka. Z toho co jsem tam cítil se to zdálo jako pravda. No co, nalovil jsem co nejvíce potravy, aby Skalní viděli, že jsem dost schopný lovec a začali mi aspoň trochu víc věřit. Wildflash s tím očividně byl spokojený, když jsme oba své úlovky položili na hromadu s kořistí. Měl jsem teď volno, takže jsem se vydal k Pebblepaw zavřené v kleci, abych zjistil, jak na tom je a prodiskutoval s ní pár věcí. Nejdříve ale obhlédnu okolí, abych zjistil, zda tam někdo nemůže odposlouchávat nebo tam není až moc koček. Leopardhairs teď rodí a dokud si Bramblestar nevzpomene že existuji tak mi nedá žádný další úkol, alespoň zatím, takže bych měl mít dost příležitostí. Kdyby se někdo divil, co že dělám s Pebblepaw, můžu vždycky říct, že ji přesvědčuji, aby se přidala ke Skalním nebo něco podobného. Anebo ji prostě hlídám. Jdu tedy na pokec s Pebblepaw a rozhodně se jí chci zeptat na tu divnou kočku, co s ní předtím mluvila.

Deepblack ♀ - 28. října 2014 20:01

Tábor – příchod Leafstorma Potom, co Lindenstar rozpustila shromáždění, nastal rozruch. Několik koček odešlo, bojovníci se začali shlukovat u padlého stromu. Já zrovna procházela kolem vchodu, nebylo s podivem, že jsem si přicházejícího Leafstorma a Firefly všimla jako první. „Leafsrotme, Firefly. Je dobře, že jste se vrátili. Přes noc se toho hodně stalo. Leopardhairs odvedla učedníky ke skalním, je tam s ní i Blackgale, ale ten je prý s námi, dělá zvěda. Sunbowpaw se vrátil s jedním skalním kocourem, který nám chce pomoct. Lindenstar zrovna svolala válečníky, chce se s námi poradit, co podnikneme,“ řekla jsem a vydala se blíže ke stromu. „Pojďte se mnou,“ řekla jsem. Když jsme se dostali ke skupince ostatních válečníků sedících u padlého stromu, řekla jsem nahlas. „Leafstorm s Firefly se vrátili.“

Pebblepaw ♀ - 31. října 2014 19:28

soukromá zpráva od Pebblepaw ♀ pro V kočičí přepravce Ležela jsem napůl na zádech a čistila si kožíšek na břichu, co jiného jsem také tady v té krabici mohla dělat? Alespoň, že jsem byla nakrmená a že byla Leopardhairs z dohledu. Vážně jsem se té kočky bála. Nudila jsem se do chvíle, kdy ke mě přišel Blackgale, byla jsem ráda, že ho vidím, jeho přítomnost mi dodávala odvahu, a slibovala, že vše dobře dopadne. "Ahoj," mňoukla jsem a postavila jsem se blíž k mříži, aby náš rozhovor nikdo neslyšel. Hlídači byli už od ráda pryč, přeci jen kolem chodilo hodně koček - já utéct nemohla a osvobodit mě by si nikdo neodvážil. Potom se mě zeptal na tu kočku, která se mnou mluvila. "Jmenuje se Feathershade, je moc milá. Donesla mi ráno myš, abych se najedla. Přišlo mi, že jí bylo líto, že jsem zavřená. Říkala mi, že s takovým zacházením nesouhlasím, že si to nezasloužím a potom mi řekla, že se přimluví u Bramblestara, aby mě nedržel v té přepravce," vysvětlila jsem Blackgalovi. "A kde jsi byl dneska ty?" zeptala jsem se potom, chtěla jsem si popovídat, příliš společnosti jsem tu přeci jen neměla.

Firefly ♀ - 22. listopadu 2014 23:20

soukromá zpráva od Firefly ♀ pro Počas cesty začne Leafstorm rozprávať, a ja trpezlivo počúvam. Zmiju? Na prvú loveckú úlohu sa väčšinou posielajú hľadať a uloviť myši, nie..zmije. Ako ju mohol chytiť? Mal šťastie, alebo bol taký obratný už ako učeník? Neviem si predstaviť že by som v svojih učeníckych časoch chytila hneď zo začiatku zmiju..popravde by som to asi ani neskúšala, učiteĺ neučiteľ. Zamrskám končekom chvosta, ale neprerušujem ho. Leafstorm sa vzoprel..klanovej hierarchii, keď skočil na svojho učiteĺa, aj keď mal na to dobrý motív. Zatúlané mača od dvojnohých? Od dvojnohých je len Moonfang a ja, čo viem, ale...možno už nežije, to, ktoré zachránil. O tomto nič neviem. Vlastne, doteraz som toho všeobecne o Leafstormovi veĺa nevedela. ROzhodne nie veci, čo mi rozpráva teraz. Jeho dni od malička boli také...smutné. Kruté.  Popravde, ako mača som sa Leafstorma trošku bála. Nebol príliš priateľský, bol silný, schopný a v istom zmysle neľútostný, čo som videla na počte koristi ktorú nosil. Vždy bola zabitá rýchlo, jedným kusom prelomené väzy, neľútostne. Teraz všk začnem mať k nemu rešpekt, k toomu čím si musel prejsť. Na jeho mieste by som asi už niekde so stiahnutým chvostom žila sama v lese. Nie že by som to nerobila, ale mala som iné motívny, a nemala som stiahnutý chvost. Bola som s tým spokojná. Nikdy ma nenapadlo, prečo mu nedávali často učňov. Muselo to byť trochu ponižujúce, ten nedostatok dôvery. Urobil to čo urobil, ale hviezdny klan ho nechal žiť ďalej. Nezoslal nańho chorobu. Ale nežil spokojne. Už len to že mi to teraz hovorí...ako dlho o takýchto veciach asi nehovoril? Rozhostí sa medzi nami ticho, keď dohovorí. Neviem, čo mu mám na to povedať, nestihla som to ešte ani spracovať. Pootočím hlavu a zboku sa naňho pozriem, potom sa opatrne priblížim a zľahka sa oňho otriem bokom. Je to znak dôvery, podpory. Potočím ušami a vtiahnem pachy do nosa.  Sme tu.

Firefly ♀ - 22. listopadu 2014 23:28

Po Leafstormovej reči vstúpime do tunela a vojdeme do klanového tábora. Naozaj, ako hovoril, je tu relatívny pokoj, mačky sú zhromaždené na jednom place a akurát sa rozpúšťajú, zamierime tam. Bystrými očami si prezriem osadestvo a všimnem si sivú srsť kocúra, ktorý smrdel po skalných. Napnem svaly, ale uvedomím si, že nikto naňho neútočí a mačky nie sú pdráždené.  Čo tu chce? Skôr než nieč zistím, príde k nám Deepblack a začne vysvetľovať. Leopardhairs? Zákerná mačka, vždy bola úlisná ako hady. A Blackgale ako špeh, to je náročná úloha. Čo ak sa mu niečo stane? Bol jediný kto so mnou zostal v kontakte keď som z klanu odišla, prirástol mi k srdcu. Nahnevane a s obavami zamručím. Nepáči sa mi ani to slovo "vraj s nami". Aké vraj? Blackgale..by nezradil. Verila som mu. Skalný, ktorý nám chce pomôcť? To sa mi nepáči. Je to také...nepravdepodobné. Dobre. Odpoviem krátko. Pozriem sa na Leafstorma, čo jeho zranenie, keďže so zahliadla aj Silvercare, ktorá by mu mohla ešte trošku pomôcť, a potom sa po jeho boku vydám za Deepblack.

Moonfang ♂ - 10. prosince 2014 12:06

Aspoň dačo Z Rockfurovej odpovede nie som veľmi nadšený. Ale aspoň odpovedal jasne, bez vytáčok a mám pocit, že aj po pravde. Ostatne, bolo by ťažké uveriť, že tábor Skalných by mal nejaké slabé miesta, i keď som tak trochu dúfal v nejaký tajný vchod či východ. Učni zvyknú nájsť nejakú škáru, ktorou sa vytiahnu z tábora za dobrodružstvom na vlastnú päsť. Ale... nechajme to zatiaľ tak. Lindenstar zatiaľ rozpustila klanové zhromaždenie, či skôr zúžila svojich poslucháčov len na bojovníkov. Vidím, ako Warsong s tichým hundraním vedie Shadow ku brlohu starších. V duchu si poznamenám, že sa po zhromaždení budem musieť u starej bojovníčky zastaviť a porozprávať jej, čo sa tu dialo. Potom ale moju pozornosť pritiahne rozruch pri vstupe do tábora. Ten rachot, keď mi spadol kameň zo srdca, museli počuť až v Kožušine. Z hrdla sa mi vyderie radostné pradenie, keď spoznám Leafstorma a Firefly. Žeby nás Hviezdny predsa len neopustili?

Leafstorm ♂ - 17. prosince 2014 21:33

Návrat nejlepšího válečníka Lesního Klanu všech dob... neboli mě Vše je tak, jak jsem říkal Firefly. Není se čeho obávat, všichni jsou jen zrovna na hromádce. Ne že by mi na tom vůbec záleželo. Jsem až moc plný emocí na to, abych řešil takové pitomosti. Deepblack mi toho řekla spoustu, z toho sem ale nevěděl jen jednu věc. Tak Blackgale je "prý" s námi. Máme tu zrádce ze Skalního klanu. To jsou mi novinky. Rozhodně se prodlužuje seznam věcí, které si budu muset s Lindenstar vyříkat. A nebude to příjemná konverzace. Zpříma na Deepblack pohlédnu, hledím jí přímo do očí a můj pohled by mohl zabíjet. Čiší z něj jakási chladná zuřivost, dost silná na to, aby něco spálila na prach. Deepblack až mimoděk couvne a i poté jí dělá potíže skrývat to, že má strach a neví, co si myslet. Jestli se mě pokoušet uklidnit, nebo se připravit k boji. Anebo utéct, protože teď se předemnou musí cítit jako kotě, na které zírá rys. Tak Blackgale je "prý" s námi. zasyčím. Jaký jsme to úžasný klan, když si ani nejsme jistí, kdo je s námi a kdo ne. Když ani učitelé neznají své učedníky, které provázeli od jejich kotěcích let. řeknu chladně a bez obalu, ať už se stalo cokoliv, jakákoliv přetvářka spadla a nyní už říkám jenom to, co si myslím. A i to se změnilo. Měla bys to vědět, cítit, věřit mu. Anebo si být jistá, že je ztracen. Promluvím na Deepblack bez špetky slitování. Jestli jsi Blackgale znala tak špatně, že si ani nejsi jistá, zda zradil klan, tak jsi zklamala. Potom bych se mu ani nedivil, kdyby to nakonec klan zradil. Nesla bys za to stejnou odpovědnost jako on. Zeptal bych se tě znova, ale očividně bys mi dala tu samou odpověď nebo bys lhala. Takže jsi zklamala. řeknu, jako bych vynášel rozsudek. Stejně jako já. Nejsem o nic lepší. Moje první učednice je slepá a tu druhou unesla ta flekatá mrcha k tomu, kdo byl kdysi mým přítelem a teď je cizincem. Zasyčím a vycením zuby. Těším se na to, až je oba rozsápu na kusy. Na co tedy čekáme? Lindenstar! Pojď sem k nám. zavolám na ni. 5ekni mi, kdepak máte toho našeho zrádce? Rád bych se ho na něco zeptal. Možná si najdu čas i na tebe. zašklebím se a celý můj projev nedává zjevnou odpověď, co přesně myslím tím "popovídat si".

Blackgale ♂ - 17. prosince 2014 21:43

soukromá zpráva od Blackgale ♂ pro Klec Aha... odpovím a je znát, že se mi to moc nelíbí. Je totiž docela možné, že to jenom hraje, aby zkusili Pebblepaw přetáhnout na jejich stranu, nebo si jenom vybudovat důvěru, aby ji mohli zneužít, ale zatím nic neřeknu. Byl jsem na lovu, jinak nic moc, poblíž žije jen nějaká samotářská kočka. Leopardhairs teď rodí. Upřímně lituju jejích koťat. řeknu a ohlédnu se k áboru, abych zkontrolovat situaci. A jaký jsi z té Feathershade měla pocit? Myslíš, že byla upřímná?

Lindenstar ♀ - 19. prosince 2014 21:09

Porada válečníků (MF, LFS, DB, FF, TC, LF) „Za Rockfurem budeš moct později, teď se s Vámi chci domluvit na dalším postupu a potřebuju, aby jsi byl tady,“ řekla jsem trochu rázději, než bylo mým zvykem. Už mě unavovalo, jak si Leafstorm vyskakoval. Je naprosto neuředitelný, což je někdy velký problém... jako například teď. Je velmi rozrušený a naštvaný, naprosto z něj čiší agresivní nálada, nechtěla bych vidět, co by Rockfurovi mohl udělat. A to by byl problém, momentálně je Rockfur naše největší výhoda. Seskákala jsem z větví stromu dolu a sedla si mezi ostatní válečníky. „Ty sám jsi říkal, že bychom mohli zabrat území klanů kolem, když náš les požírají dvounožci. Tenkrát jsem s tím nesouhlasila, ale nyní se situace změnila a myslím, že něco podobného by nám mohlo zachránit kůži, vypořádali bychom se tak se Skalními i s dvojnožci,“ řeknu a potom se otočím na všechny, jak na Leafstorma, tak na ostatní. „Napadlo mě, že bychom mohi Skalní vystrkat z jejich území a vyhnat je sem do lesa. Oni zaberou náš tábor, budou si myslet, že vyhráli, nebo že na ně budeme útočit, ale my je tu necháme a počkáme, až je převálcují dvojnožci. My sami budeme mít kryté území ve skalách, budeme stále tady v našem lese, i když o kousek vedle. Nebudeme se muset stěhovat někam pryč a budeme mít od Skalních pokoj,“ navrhnu. Vím, že i toto (stejně jako mé předešlé návrhy) zní šíleně, ale zdá se mi to reálné. „Myslím, že máme i značnou výhodu, uvnitř jejich tábora je Blackgale s Pebblepaw a my máme Rockfura, který přesně ví, jak jejich území vypadá,“ řekla jsem nakonec. „Co si mém návrhu myslíte?“ zeptala jsem se a počkala, co mi ostatní odpoví.

Firefly ♀ - 18. února 2015 22:13

Len čo prídeme a Leafstorm si vypočuje čo sa deje, s hnevom, ktorý takmer byteľne cítim, začne vypúšťať z tlamy kopu slov. Kritických slov, ale... dalo sa nad nimi zamyslieť. Sadla som si nie tak presne do centra hlúčika, skôr na okraj. Stále, nie som časťou klanu. Som ochotná pomôcť, ale radšej som mala svoj osobný priestor. Niečo na tom čo hovorí je. Keď som tu bola, práve to mi hovorili, že v klane si musíme veriť, mňaukať všetko na rovinu, že klan je ako rodina, ba viac. Aké argumenty by naši nepriatelia mali aby poštvali Blakgala proti nám? Keď tu prežil celý život? Neviem si predstaviť že by ich zraidl. Bol taký natešený že sa raz stane bojovníkom, práve lesného klanu. Lindenstar nevyerá, že by ju Leafstormove nasledujúce slová vyviedli z rovnováhy alebo nejak zastrašili.  Je dobre rozbehnutý. Ale po tom všetko čo mi povedal... nemôžem mu to zazlievať. Lindenstar medzitý rozoberá stratégiu. Urovnám si packy a počúvam, po očku však sledujem stále Leafstorma.  Zabrať ich územie a vyhnať ich na naše? Ale..ak sa nám to nepodarí a premôžu nás... klan bude stratený. A ak o dvojnožcoch vedia alebo čosi tušia? Ten zápach a málo potravy museli zaznamenať aj keď sú ďalej. Muselo ich zaujímať čo to je.  Nie som si istá tým plánom, ale sama neviem, čo lepšie by sa dalo urobiť. Zostať nemôžme. Putovať do neznáma má ešte menšiu pravdepodobnosť úspechu ako zaberať územie skalných.Nepokojne myknem ryšavým končekom chvosta. Ale tým uprchlíkom od skalných som si stále neni istá. Vie ako to tam vyzerá, ale kto hovorí, že nám povie pravdu. Iba si čosi zavrním pod nos, ale som ticho. Chcel najskôr nechať vyjadriť sa právoplatných členov klanu a vypočuť si ich postoje.

Rockfur ♂ - 08. března 2015 19:21

Tábor se Silvercare Jsem už v podstatě za vodou. Skalní jsou daleko za mnou a já tu aspoň mám útočiště, když už ne domov. Ta jejich velitelka mi ho tu alespoň poskytla. A hned mě i se Sunbowpawem poslala za tou jejich léčitelkou. To asi nebude moc přátelské setkání. pomyslím si a mé myšlenky jsou potvrzeny, když ji uvidím. Ano, já. Problém? zeptám se té šedivé kočky, zatímco ji následuji. Bojoval jsem tak, jak mě to naučili ve Skalním klanu. Krutě, nelítostně, do posledního dechu. Rychle odstranit důležité kočky nepřátel jakýmikoliv prostředky, využít každé příležitosti k tomu získat výhodu. začnu a hned jak vlezeme na tu její mýtinu i se Sunbowpawem, pohlédnu jí do očí. Ty bys snad svůj klan nebránila za každou cenu? Neudělala bys pro svoji vůdkyni cokoliv? Takto to totiž Bramblestar chce.

Silvercare ♀ - 19. března 2015 21:16

Cesta na mýtinku a právě tam (RF, SbP) Celou cestu poslouchám, co mi Rockfur říká. Nejde o omluvu, byť by momentálně byla více na místě, nežli jeho slova. Na druhou stranu, vždy se na problém snažím nahlédnout z obou pólů... ... a na tom, co říká je něco pravdy. „Tady si sedni,“ řeknu nejdřív, už nezním tak podrážděně, snad jen chladně, nebo odměřeně, ale nepříjemnost z mého hlasu vymizela. „Prohlédnu si tě,“ řeknu mu, než se přiblížím, aby věděl, že mu nechci ublížit. Prohlížím ho, přičemž konečně odpovím na jeho otázku. „Ano, v případě nebezpečí, kdyby někdo napadl náš tábor, chtěl ublížit někomu z našeho klanu, bránila bych jej do posledního dechu, udělala bych cokoliv. Ale nikdy bych nezaútočila na cizí léčitelku, matku nebo kotě,“ řekla jsem zase svůj názor. „Je to zlé, že vás Bramblestar učil něco jiného. Proviňuje se proti kodexu, proti hvězdnému klanu,“ řeknu a jen na okamžik vzhlédnu k nebi, než opět obrátím pozornost k prohlídce Rockfura.

Pebblepaw ♀ - 19. března 2015 21:22

soukromá zpráva od Pebblepaw ♀ pro V přepravce - rozhovor o Feathershade (BG) Na chvíli se zamyslím. Ano, je pravda, že bychom neměli nikomu nic věřit, ale ta kočka byla jiná, než ostatní. „Já nevím, jak to říct, ale zdála se mi jiná než ostatní,“ odpověděla jsem. „Byla taková klidná a víš, všichni ostatní se na mě divně dívají a asi si myslí, že jsem cizí otravné kotě, ale z ní jsem ten pocit neměla. Když jsem s ní mluvila, zase jsem byla učednicí, jako kdybych měla nějakou cenu a nebyla jen kořistí,“ snažila jsem se popsat pocit, který jsem z kočky měla.

Rockfur ♂ - 20. března 2015 00:00

U léčitelky Ta jejich léčitelka je nějaká divná. Mluví o divných věcech. Vypadá už docela rozumně, ale stejně mi přijde nějak odtažitá. Kodex? zeptám se udiveně? Co je to? A co je vůbec zač ten hvězdný klan? Nějak nechápu, o čem to tahle divná kočka mluví. Čemu se má Bramblestar zodpovídat? Jeho slovo platí a basta. Vlastně ani nevím, proč jsem mu to jen o pár měsíců mladší kotě nepřinesl a nevrátil se k němu. Aspoň bych se tam vrátil k přátelům a nemusel tu trávit s čas s kočkou, která by mě nejradši otrávila místo toho, aby mě vyléčila. Je mi zatím asi devět měsíců. Stále ještě vypadám jako kotě. I když dost zuřivé a dobře vytrénované kotě. A už začínám hodně růst. Nevím, jestli si toho ta kočka vůbec všimla. Ve skalním klanu se z učedníků válečníci stávají dřív. Pamatuju si jednu naši kočku z tábora. Tigerstripe se myslím jmenovala. Ta taky něco o nějakých hvězdách a kodexu jednou řekla Bramblestarovi. vzpomenu si. To byl jediný okamžik, kdy sem něco takového slyšel. Snažím se vzpomenout si víc, ale nedokážu si vynavit, o čem to spolu mluvili. Byli ale dost naštvaní, to si pamatuju. Vlastně brzo potom tu odpornou zrádkyni Bramblestar vyhnal z tábora. Nevím co udělala, ale muselo to být dost zlé, protože jí předtím ještě vyškrábal obě oči. Musela odejít společně s Barkfur. Tu vyhnali, protože už byla moc stará a nemohla lovit ani bojovat. A když se nedokážeš sám o sebe postarat tak nemáš v klanu co dělat. Klan totiž nesmí nic oslabit. Bramblestar ale říkal, že je milosrdný a dovolil jim odejít místo toho, aby je zabíjel. Tak to prý dělají jiné klany. Ty prý taky jejich těla požírají. Brr. U klanu, ke kterému původně patřila matka (a prý ho původně vedl můj otec) byly staré kočky, tam jsem ale byl tak dvakrát, třikrát, takže nevím, jestli to dělali jen později, nebo na svůj věk prostě ještě byly fyzicky schopné. Matku znali, protože za nimi často chodila. Mě po třetím pokusu návštěvy osobně zakázal Bramblestar. Návštěvy matky mi ale jakžtakž toleroval. Vlastně jsem jiný klan viděl jen jednou. Bylo to asi před měsícem, když jsem se stal válečníkem. To mě matka vzala ke svému někdejšímu klanu. Ona totiž žije sama někde u lesa, není s námi. Bylo to divné a když to zjistil Bramblestar, tak mi zakázal se tam vracet. Chvíli přemýšlím a potom pokračuju. Škoda že to ale bylo tak pozdě. Většinou z tebe válečníka udělají už v sedmi měsících, já se jím ale stal až v osmi. Bramblestar se mnou měl stále problémy. Prý jsem moc svéhlavý nebo co. Co to vůbec znamená být svéhlavý? Jako že mám svojí hlavu? To je jako možné mít hlavu někoho jiného? podivím se, nečekám ale na odpověď. Matka řekla, že to mám prý po otci. Jmenoval se Leafstorm nebo tak nějak. Prý to byl velký hrdina, co založil ten její klan, porazil spousty zlých koček a všechny je zachránil a vyvedl je pryč z hnízd dvounožců do lesa nebo tak. Prý se obětoval, abychom mi mohli žít. Nějak nevím, proč se jí tak zpovídám. Asi prostě využívám toho, že mám příležitost o těchle věcech mluvit bez toho, abych se kvůli tomu dostal do problémů s Bramblestarem. Asi ale nemohl být takový hrdina, když nakonec umřel. Jednou jsem se na to zeptal Bramblestara a ten tvrdil, že jestli se jejich vůdce musel obětovat za svůj klan tak to musel být špatný vůdce. Pravý vůdce prý totiž neumírá, stejně jako on. Najednou vypadám vystrašeně, když si na to vzpomenu. Jak ho můžou porazit? Vždyť on je vlastně nesmrtelný! Jednou jsem to viděl. Bylo to asi před týdnem. Lovili jsme lišku a ona dokázala Bramblestarovi protrhnout hrdlo. Už jsme si mysleli, že je to konec, ale on jen vstal zpátky na svoje nohy a tu lišku zabil jediným máchnutím prackou. Dokonce na sobě už ani neměl žádné zranění. Prý to dokáže jen on a když mu budeme věrní tak nás to taky naučí. zděšeně na léčitelku hledím. Co když už je to naučil? Potom budou neporazitelní!

Silvercare ♀ - 26. března 2015 20:34

Mýtinka léčitelky – rozhovor s Rockfurem (Rf, SbP) Zatrhám kožichem, když se Rockfur zeptá na to, co je to kodex a hvězdný klan. Tušila jsem, že u skalních není všechno úplně dobře, ale nikdy by mě nenapadlo, že se Bramblestar proviní tak moc. A najednou se Rockfur rozpovídá. Vypráví a vypráví, je jasné, že si prožil hodně špatného, musel vidět různé věci. A teď když dostal možnost to vše říct, je to jako lavina. Zaposlouchám se do jeho slov, ale mám pocit, že ani nestíhám veškeré vyprávění pochytat. Mezi slovy pochytím zmínku o kocourovi Leafstormovi. Zarazí mě to, samozřejmě, že mě v první chvíli napadne, že je to náš Leafstorm, byl dlouho pryč. Potom se ale uklidním myšlenkou, že tak se mohl jmenovat i jiný kocour, může jít klidně o náhodu. Nebudu mu teď plést hlavu, je důležité nejdřív zjistit, jestli to může být pravda... Myšlenkami se vrátím k Rockfurově vyprávění, je vidět jak moc má z Leafstorma strach, z očí mu úplně sálá zděšení. Zavrním a přátelsky se o něj otřu. „Neboj, není nesmrtelný, žádná kočka není nesmrtelná.“ Snažím se ho uklidnit. „Vůdci klanu mají vždy devět životů, to co jsi viděl, jak mu liška prokousla hrdlo, to ztratil jeden z životů. Naše vůdkyně jich má také devět. Není nesmrtelný ani neporazitelný, jen musíme přijít na to jak ho porazit,“ vysvětlila jsem mu, přičemž jsem stále vrněla. Všechna nepřátelskost už ze mě opadla, uvědomila jsem si, že to není rváč, jen mladý ustrašený bojovník, kterého celý život cvičili k útoku. „To co Bramblestar dělá, to co jsi mi vyprávěl je zlé, takhle se kočky v klanu k sobě nechovají. Dřív tomu tak bývalo, byla to zlá a krutá doba, bylo těžké přežít. Je špatně, že i v dnešní době tak musí některé kočky žít. Náš klan je jiný nasloucháme hvězdným, řídíme se kodexem. Starší válečníci žijí bok po boku těm mladým, nikoho nevyháníme, neubližujeme si navzájem. Budu ti o tom všem vyprávět, chceš? Nejsi moc unavený?“ zeptala jsem se, kdyby si náhodou chtěl odpočinout. Když jsem viděla, že dál naslouchá, začala jsem s vyprávěním. „Ptal ses kdo je to hvězdný klan. Když zemře kočka, která ctí válečnický kodex, dostane se na hvězdnou kožešinu. To je místo, kde je stále dost potravy a mezi kočkami nejsou sváry. To místo je nad našimi hlavami. Vždy když umře velká zářící koule, hvězdná kožešina se objeví. Každé to světélko je jeden válečník, který na nás seshora shlíží. Vidí vše co děláme a hlídá, jestli dodržujeme válečnický kodex. Občas někdo z nich sestoupí a v noci když spíme mě nebo vůdkyni předá zprávu. Může nás varovat před tím, co se stane a nebo nám dát radu,“ začala jsem vysvětlovat. „Chceš se na něco zeptat? Nebo ti mám vysvětlit co je to válečnický kodex?“ zeptala jsem se. Tohle je důležité, potřebovala jsem, abych měla jeho plnou pozornost.

Leafstorm ♂ - 31. března 2015 04:00

Shromáždění Koukám na Lindenstar jako kdybych ji chtěl zrovna teď rozpárat na kusy. Téměř už jí řeknu, ať se jde bodnout a odběhnu si kam chci, potom ale dodá, že mě tu "potřebuje". Ty mě potřebuješ, Lindenstar? To je tedy velká pocta! řeknu s naprostým odporem, přesto mě to přiměje zůstat. Je dobré být potřebný, ať už jakkoliv málo. Přesto se mi hlava otáčí směrem k Silvercařinu doupěti. Cítím jeho pach a jsem si stoprocentně jistý, že se nemýlím. A musím ho vidět co nejdříve. Skoro se za ním rozběhnu už teď, ale nakonec tu zůstanu. Lindenstar, tento plán by býval absolutně geniální, nebýt jedné vady. začnu s ledovým klidem, když se s námi o něj Lindenstar podělí. Počítá totiž s tím, že Bramblestarovi sežraly mozek krysy a on je absolutně pitomý a s ním i celý sklaní klan. Opravdu si myslíš, že Bramblestar nechá svůj tábor nechráněný? Že mu to nepřijde divné? Že ho vůbec dokážeme odehnat k našemu táboru? Že se nás nevydá hledat? A milion dalších věcí? Tohle je plán kotěte ve školce, ne plán války. odfrknu si. A i kdyby to tak nějak nakrásně vyšlo, myslíš, že Bramblestar to jen tak nechá? Ne. Zjistí to a pomstí se nám. nebude jen tak čekat až ho převálcují dvounožci. Nebude chtít ztratit úzrmí, která dosud vlastnil. A i kdyby nastala ta malá šance, že to tak nebude, pomstí se na jiných. Například na jezerním klanu. Jak dlouho podle tebe bude trvat, než zabere jejich území? zeptám se jí. Jezerní klan má tak polovinu našich válečníků. Skalnímu klanu se nebudou moci rovnat. Ne, tohle musí skončit. S Bramblestarem se musíme vypořádat. Nemůžu mu dovolit, aby s tím svým imitováním Scarstara pokračoval, i kdyby náš klan byl před ním uchráněn. A nemůžeme couvnout jen proto, že by se nás to netýkalo. Nestrpím, abych se jen tak musel dívat, jak jiné kočky trpí pod nadvládou takových jako je Bramblestar. Mluvím a mluvím a mluvím. Ať již jde o cokoliv, zdá se jakoby se ve mě něco probudilo. Něco, co nějakou dobu leželo skryté v hlubinách mé duše. Jestli chceš, tak odejdi jak jsi pro celý náš klan plánovala, nebudu tě soudit. Chápu, že nemusíš smýšlet stejně jako já. A myslím to upřímně. V mém hlase není ani špetka ironie. Co se mi v jednom momentu stalo? Snad každý si myslel, že mi na nikom a ničem nezáleží a ostatní kočky se klidně mohou propadnout do země. Teď tu ale mluvím buď jako hrdina nebo šílenec. Možná šílený, hrdina, hrdinný šílenec? Já tu ale zůstanu, i kdybych měl proti Bramblestarovi a celému jeho klanu bojovat sám. Rozumíš? pohlédnu jí zpříma do očí a poté pokračuji klidněji. Někdo by měl odejít k jezerním, vysvětlit jim situaci a požádat je o spojenectví. Jestli Bramblestar vyhraje, budou další na řadě a to by je mělo motivovat k tomu, aby nám pomohli. Bramblestara neobelstíme jen tak nějakým hloupým trikem. Musíme využít jeho hrdosti a pýchy. To je cesta k úspěchu. Chvilku přemýšlím. Například, vyzvat jej na souboj. Nejlepší válečník jeho klanu proti našemu nejlepšímu válečníkovi. Je jasné, že jako nejlepšího válečníka bude brát sebe. A tímto jej na chvíli zaměstnáme, zatímco ostatní zaútočí na tábor skalních. Stále nevím, jak dál pokračovat. Plán je teprve v zárodku. Ale na to potřebuji čas. A nápady ostatních. Ale teď mám jednu neodkladnou záležitost. A snad dokáži i rozvést moji myšlenku, vy mi s tím pomožte. Ale teď už musím jít. Pojďte se mnou jestli chcete. zavrčím a neomylně zamířím k léčitelské mýtince, na tváři výraz absolutní zuřivosti. Podle toho jak vypadám bych rozsápal na kusy každého, kdo se mi postaví do cesty.

Deepblack ♀ - 01. dubna 2015 20:39

Shromáždění bojovníků (LS, MF, LF, LfS, FF, TC) Seděla jsem opodál a poslouchala. Zvykla jsem si na Leafstormovy proslovy a tak už jsem ani nemluvila, jen poslouchala a čekala až dá prostor nám ostatním. Ano, mluvil k věci a chytře, jako obvykle, ale jako obvykle nedošel k žádnému výsledku, to mě na něm štvalo. Jo, rozdrtit názor ostatních a svůj nepřeložit, to by umělo víc koček... Mlčela jsem celou dobu, byla jsem klidná a přemýšlela, co udělat. Až jsem zaslechla něco o pýše, o Bramblestarově pýše. Ano, to je jeho velká slabina, ale on má jednu ještě větší slabinu, než je pýcha. „Já bych ho mohla vylákat,“ promluvila jsem náhle, tak najednou, že to nikdo nečekal. Stihla jsem to ještě před tím, než Leafstorm odešel. „Má na mě zlost, vždy měl. Když ho vyzvu na souboj, domluvím si s ním schůzku neodolá, aby tam nepřišel,“ vysvětlila jsem. Nevím jak si toho jsou ostatní vědomi, ale při tom boji u hranic ani nečekal a skočil po mě. Nebyl to boj v zájmu klanu, ale v zájmu jeho žárlivosti. Podívala jsem se na Lindenstar, nebyla nadšená z mého nápadu, trhala ocasem. Lindenstar, Lindenstar, ty tvoje ochranitelské sklony tě jednou doženou... Nedala jsem na sobě ale nic znát. Potom, co se rozeběhl Leafstorm k léčitelce a vůdkyně mu byla v patách, rozeběhla jsem se za nimi, nevěděla jsem, co se bude dít, ale Leafstorm vypadal zlověstně.

Lindenstar ♀ - 01. dubna 2015 20:54

Shromáždění bojovníků (DB, MF, LF, LfS, FF, TC) ...a opět Leafstorm, mluvil, mluvil, mluvil a mluvil. Ano, měl pravdu, ale opět nutně musel vystupovat proti mě. Nechápal, že nechci utéct, ale využít dvounožců v náš prospěch. Chtěla jsem to říct dřív, zastavit jeho proud řeči, ale nedal se. Ke slovu jsem se dostala až možná příliš pozdě. „Nejdřív jsem chtěla odejít, ale s tím klan nesouhlasil a já to přijímám a zůstanu tu s klanem až do odchodu mezi hvězdné. To co navrhuji teď je něco trochu odlišného. Chci využít dvounožců v náš prospěch. Pokud si se skalními vyměníme území, dvounožci je do několika dní převálcují. Budou muset čelit jim a pravděpodobně odejít a my budeme mít jejich výhodnou krytou pozici ve skalách. Nám už se mstít nebudou, protože nebudou mít vlastní území, budou mít jiné problémy.“ Snažila jsem se vysvětlit lépe svůj záměr, měla jsem pocit, že oba mluvíme v podstatě o tom samém, ale z jiného úhlu. Já nejsem takový šílenec, abych chtěla Bramblestara porážet, vždyť je to vůdce, pravděpodobně má ještě několik životů, jak s ním se chce vypořádat? Zničit klan zevnitř, vzít jim území, to je dle mého uvážení nejlepší plán. Potom se opět ujal slova Leafstorm a po něm jako rána z nebe promluvila i Deepblack. Její plán se mi prach nic nelíbil, nechtěla jsem, aby tolik riskovala. Mohl by jí velmi ublížit nebo klidně i zabít. Podle toho, co teď dělá, nemá s nikým slitování... Podívala jsem se na ní naštvaným pohledem, jako kdybych jí říkala, že tohle si ještě vyříkáme. Potom se ale Leafstorm rozeběhl jako šílený k mýtince léčitelky. Lekla jsem se, aby něco nechtěl provést Rockfurovi, nebo snad jednat na svojí pěst. „Pojďte,“ stihla jsem jen vyhrknout na ostatní válečníky (snad aby mě případně pomohli) a běžela jsem za ním ho zastavit.

Moonfang ♂ - 01. dubna 2015 22:00

Zhromaždenie Nuž... bol som rád, keď sa Leafstorm vrátil. Či som tomu rád aj teraz? Ťažké odpovedať. Škriepiť sa o každé jedno slovo mu vždy šlo. Hľadať chybu vo všetkom, čo nevzišlo z jeho mysle tiež. Som už z celej tejto situácie unavený a znechutený. Čoraz častejšie mi myšlienky utekajú k nápadu, ktorý mi včera dovolil zaspať. A Leafstorm len hovorí a hovorí a hovorí.... zrejme sa rád počúva. Keď mu to Lindenstar strpí... aspoň to tak vyzerá, keď sa konečne dostala k slovu. No v každom prípade to vyzerá tak, že klan má konečne aspoň aký taký plán. I keď nerozumiem histórii medzi Deepblack a Brambleblazom. Skloním hlavu pred čiernou bojovníčkou v úctivom geste. Chce to veľkú odvahu postaviť sa bojovníkovi, ktorý má niekoľko životov naviac. Alebo skutočné zúfalstvo. Mlčím. Nemám čo povedať a vlastne ani nechcem. Ešte tento boj... Potom ale vykročím zo svojho miesta za vodkyňou aj Leafstormom. Zdá sa, že prekvapeniam ešte nie je koniec.

Rockfur ♂ - 02. dubna 2015 21:10
	Mýtinka léčitelky Silvercare mluví zase o dalších divných věcech, o kterých budu muset přemýšlet. Hvězdný klan... kodex... Co přesně je to ten kodex? A jdou všechny kočky k Hvězdému klanu? zeptám se jí a pohlédnu na oblohu jako kdybych tam mohl spatřit hvězdy. Možná že jedna z těch hvězd na obloze je můj otec Leafstorm.

Silvercare ♀ - 03. dubna 2015 21:27

Mýtinka léčitelky (RF, SbP) Už jsem Rockfura ošetřila, teď jsem jen seděla a poslouchala, co říkal, ptal se na kodex a jestli všechny kočky jdou mezi hvězdné. Bylo to na něj spoustu informací, ale i tak jsem začala znovu vyprávět: „Mezi hvězdné se dostanou všechny kočky, které ctí válečnický kodex. To je osmnáct pravidel, kterými by se měla řídit každá správná kočka. První zní: Braň svůj klan svým životem. Můžeš mít přátele v jiných klanech, ale musíš být oddaný svému klanu. To znamená, že se můžeš přátelit s kýmkoliv, ale kdyby tvůj klan bojoval proti tvým přátelům mimo klan, musíš bojovat na straně klanu. Druhé pravidlo je – Nelov a nepřecházej na území jiného klanu. U tohohle pravidla je ale výjimka, můžeš překročit hranice když to dovolí vůdce a když o tom vědí vůdci ostatních klanů. Třetí pravidlo je, že starší, koťata, matky a radění jedí dříve, nežli válečníci a učni, pokud ti to dovolí někdo ze starších, můžeš se najíst dřív. Navíc kořist by měla být lovena jen kvůli jídlu a vždy by jsi měl poděkovat hvězdným, z její život. To je čtvrté pravidlo. Páté pravidlo říká, že se učedníkem smí stát pouze kočka starší šesti měsíců. A sedmé pravidlo je, že nově jmenovaný válečník musí držet tichou hlídku v noc svého jmenování. To znamená, že tu noc je celou vzhůru, hlídá tábor a nesmí ani mňauknout. další tři pravidla se týkají zástupce vůdce. Říkají, že zástupcem vůdce se nesmí stát ten, kdo ještě nevycvičil žádného učedníka, zástupce vůdce se stává vůdcem když ten předešlý zemře nebo odstoupí a že pokud zemře zástupce, nový musí být zvolen před úplňkem. Desáté pravidlo se týká shromáždění všech klanů, tu noc by mělo být příměří mezi všemi klany a nemají probíhat žádné boje. Jedenácté pravidlo zní, že hranice území musí být kontrolovány denně. Další pravidlo je velmi důležité. Žádný válečník nesmí nechat kotě v nebezpečí či nemoci, i když není z tvého klanu měl by ses o něj postarat. Slovo vůdce je zákon, to je třinácté pravidlo. Čestný bojovník nezabíjí v boji. Může zabít jedině, pokud protivník porušuje kodex, nebo když je to nutné. To si určitě taky zapamatuj. Válečník odmítá pohodlný život domácího mazlíčka. To jsou kočky kteří žijí s dvounožci, nevím jestli jsi už někdy nějakého viděl. Sem do lesa naštěstí příliš nechodí. Šesnácté pravidlo se týká hlavně mě. Léčitelka nesmí mít přítele a koťata. Koťata nesmí odcházet z tábora, ani lovit, dokud se nestanou učni. To je, aby byli v bezpečí. A poslední pravidlo. Žádná kočka nesmí škodit jménu klanu. Je čest být jeho členem. To je celý kodex. Já vím, je toho hodně, ale určitě si to zapamatuj a klidně se ptej mě i ostatních koček.“ Vydechla jsem, bylo toho opravdu mnoho a neměla jsem možnost to pořádně vyložit, potřebovala jsem mu toho říct příliš mnoho příliš rychle. Nakonec opět řekl jméno svého otce, svědilo mě na jazyku i v hlavě....Leafstorm....že by to byl vážně Leafstorm? „Tvůj otec? To nevím, pověz mi, co o něm víš?“ zeptala jsem se ho zvědavě, ale tak lehce zvědavě, jako kdybych si s ním chtěla nezávazně povídat.

Warsong ♀ - 13. dubna 2015 13:36

Ráno plné prekvapení pokračuje Aspoň taký mám z toho všetkého pocit. Najprv zmiznú učni a majú to na svedomí dvaja z nášho klanu, potom sa jeden vráti v sprievode bojovníka nepriateľského klanu a tvrdí, že ho vlastne jeden z nich pustil, potom sa vráti Leafstorm... Nie som už na toto všetko naozaj stará? Shadow na mňa vrhá neisté pohľady. "Pritrafilo sa, že si sa dostala k nášmu klanu v neistých časoch. Vo vzduchu je cítiť veľká zmena, a nebude to len príchod obdobia bez listov." Len či to bude zmena k lepšiemu? Usadím sa na čistinke starších a začnem sa umývať. Mám tak čas premýšľať a zároveň tak nebudem musieť odpovedať na otázky. Dúfam, že Lindenstar má nejaký plán. Lebo ak nie ona, Leafstorm bude určite chcieť vyraziť do útoku. Sama s tým súhlasím a určite by to bola vec, na ktorej by som trvala, keby som bola ešte vždy v pozícii zástupkyne. Len škoda, že o území Skalných nič nevieme. Nerada skáčem, keď nevidím kam. Do uší mi doľahli zvuky presunu väčšieho počtu mačiek. Obzriem sa, a cez škáry v kroví uvidím procesiu mačiek vedených Leafstormom smerom ku Silvercarinej čistinke. "Niečo sa deje, počkaj tu na mňa," poviem Shadow a vykĺznem za ostatnými. Pripojím sa ku Moonfangovi. "Ako dopadla porada?" Huňatý bojovník mi venuje chladný pohľad a ja si znovu uvedomím, ako veľmi sa zmenil. "Porada? Hádka je príhodnejší výraz. A predpokladám, že ešte nie sme na konci," odpovie potichu a významným pohľadom ukáže na Leafstorma. "Naozaj sa čudujem Lindenstar. Po dnešku by mu po práve mala vytrepať kožuch." "Leafstormovi išlo vždy iba..." "... o dobro klanu, ja VIEM," dokončí Moonfang miesto mňa s tlmeným vrčaním. Po chvíľočke dodá: "To ešte neznamená, že musím schvaľovať spôsob, akým to robí." Čo mu na to mám povedať?Našťastie ostatné mačky pred nami zastali. Boli sme na mieste, Silvercare aj náš hosť sedia kúsok pred nami a netvária sa z našej prítomnosti práve nadšene. Moonfang sa posadí a chvost si obmotá okolo paciek. Nasledujem jeho príklad a som naozaj zvedavá, čo sa bude diať.

Firefly ♀ - 13. května 2015 10:15

Plánovanie Očami skáčem hlavne z Leafstorma na Lindenstar. Nehovorím že jeden z nich má úplnú pravdu a druhý žiadnu, ale v každom prípade...aspoň sa to rieši. Nesedia tu potichu bez nápadov. Hlavne nad jedným sa zamyslím. Keby sme sa spojili s jazerými, mohli by sme to zvládnuť. Je to nepriama hrozba aj pre nich. Bramblestar pôjde ako divé prasa, rozbehne sa a už sa nezastaví, prevalcuje všetko v ceste...ako tie ľudské kovové zvieratá. Ale ak by sme len tak zabrali jeho územie..aj keby sa dostane od dvojnožcov úplne sám, príde sa pomstiť. Prešľapujem prednými packami. Ako sa môže v priebehu pár pádov ohnivej gule všetko zmeniť. Prekvapí ma Deepblack. Otočím na ňu hlavu a takmer nepočuteľne mňauknem otáznik. Zlosť? Vyláka ho? Čo má Brambleblaze proti Deepblack? Snažím sa čosi zachytiť vo všetkých informáciách, ktoré doteraz viem, ale už sa mi trošku motajú v hlave a nemám pocit, že by som o tomto čosi vedela. Kým sa stihnem spamätať, tak Leafstorm vyrazí ako líška z nory na liečiteĺskú čistinu, s Deepblack a Lindenstar za pätami. Vykročím v tom istom čase ako Moonfang, spýtavo na neho pozriem, ale bez ďalších zbytočných mňaukaní obozretne klušem za trojkou predo mnou. Nemohla som si nevšimnúť, ako sa Leafstorm tváril pred tým, ako vyrazil. Chce dostať od toho skalného nejaké informácie.... násilím? Bude sa mu vyhrážať? Na rozdiel od Moonfanga a príchodzej Wasong si nesadnem, zostanem ostražito stáť kúsok bokom od Leafstorma a pozorujem čistinu. Po celý čas som bola ticho a skôr plním roľu pozorovateľa ako niekoho, kto zasahuje do deja. Nie som súčasť klanu, a aj keď som viac než ochotná im pomôcť, nemám pocit, že by som mala rozhodovať o takýchto veciach.

Greypelt - 22. května 2015 18:59

Ráno Připojím se k Warsong s Moonfangem, kteří se spolu dohadují. Ne že bych měl Leafstorma zrovna dvakrát v lásce, ale někdo tu musí pomoct Warsong a přimět Moonfanga, aby se taky uklidnil. Už tak mám dost problémů s Leafstormem. Leafstorm byl možná hrubý jako obvykle, ale ve spoustě věcí měl pravdu, Moonfangu. začnu. Bylo by naivní očekávat, že se Brambleblaze jen tak vzdá. Zvlášť s tou pomstou, kterou slíbil Deepblack. začnu mírně. A také byl jediný, kdo kromě Lindenstar nějaké nápady má. Nikdo jiný se k tomu nevyjádřil. Nikdo jiný to neměl Lindenstar odvahu říct, nebo si to neuvědomil. Povzdechnu si a otočím se k oběma. Takhle to už dál nejde. Musíme oba dva přimět, aby spolupracovali. Leafstorm má potenciál být skvělým vůdcem, jen kdyby se umírnil. A Lindenstar by mu měla dát šanci, ať už Scarstarovi provedl cokoliv. Bez Leafstorma budeme notně oslabení a nemůžeme si dovolit o něj teď přijít. Navíc, Leafstorm právě kvůli Leopardhairs prožil asi nejhorší okamžik ve svém životě. Je jasné, že bude takový, jaký teď je. A bychom mu měli pomoct se z toho dostat. Pojďme. A spolu s Warsong a Moonfangem vcházíme na léčitelskou mýtinku.

Leafstorm ♂ - 23. května 2015 21:33

Mýtinka léčitelky Neposlouchám vůbec, co ostatní říkají a jdu si dál za svým cílem. Už dlouho jsem chtěl zjistit, jak na tom jsou, ale nikdy jsem si nenašel čas, ani odhodlání. Byl to již téměř rok, co jsem ji viděl naposledy a nesčetně dávno, kdy jsem viděl ty ostatní. Setkání to bylo přímo zázračné. Myslela, že jsem mrtvý... Samou radostí nemohla věřit svým očím. Požádala mě, abych s ní zůstal a společně se toulali světem. Ale ty, hrdý hlupáku jsi pro ni nedokázal opustit svůj klan, který tě prý "potřebuje". A byl jsi moc zbabělý na to, abys vyhledal klan, který jsi sám stvořil. A ona chtěla žít svobodným životem, který nebyl svázán klanovými pravidly. A tak se naše znovushledání proměnilo v hořkosladké rozloučení. A zdá se, že jsem jí zanechal více, než jen své sbohem. Ten pach znám. Předtím jsem si nebyl tak jistý, ale nyní už je to jasné. A odpověď jsem měl přímo na dosah. A nenechám se nikým zastavit, ať se Lindenstar vzteká jak chce. Je mi to jedno a zpovídat se jí nebudu. Alespoň jednou si můžu dovolit aspoň na chvíli myslet na sebe, ne? Myslel jsem, že už ji nikdy neuvidím. Že odešla a po té noci se již nevrátí. Když jsme si tehdy řekli sbohem, myslel sem, že tentokrát naposledy. Ale zdá se, že přecijen se znovu setkáme. A že tentokrát nebudeme sami dva... Vejdu dovnitř, zatímco ostatní se ještě srocují venku a dohadují se kdoví o čem. A tam ho zahlédnu, jak mluví se Silvercare. Oba se zarazí a pohlédnou na mě. Silvercare je zmatená a neví, jak reagovat poté, co jsem v noci tak náhle odešel. Já jsem však úplně klidný a konejšivě oslovím Rockfura, snažíc se ho nevyděsit ani Takovým tónem mě ještě mluvit snad neslyšela. "Zdravím. Jmenuji se Leafstorm. Začnu a přemýšlím jak dál, ale nějak nevím, jak na to. Vážně super. Vždycky nejlíp víš, co říct a teď tě vůbec nenapadá, jak bys na to měl jít. Nakonec si povzdechnu a jdu na to zpříma. Znáš jménem Rainsong? Je to tvá matka? Tak tam stojím a čekám, co mi poví. Ale jsem si jistý, že to tak vážně je.

Rockfur ♂ - 23. května 2015 22:45
	U Silvercare Chci se Silvercare zeptat ještě na něco, to už sem ale vejde právě ten kocour, který se prý jmenoval Leafstorm. Myslel jsem si, že je to jen shoda jmen. Ale zdá se, že nakonec se stal zázrak. Chvíli o tom pochybuji... To ale vysloví jméno mé matky. Na nic nečekám a s hlasitým výkřikem OTČE! se na něj samou radostí vrhnu, povalím ho na zem a začnu ho olizovat a otírat se o něj.

Leafstorm ♂ - 23. května 2015 22:56

Shledání Reagoval o hodně lépe, než jsem čekal. A dokonce se ke mně radostně rozběhl.Mohl bych se mu lehce ubránit a reflexivně jsem se na to připravil. Silvercare to hned poznala, jak jsem ve zlomku vteřiny přešel do obranného postoje. Ale ve stejné chvíli jsem také obranu povolil. Absolutně jsem nevěděl, jak reagovat. A tak jsem tak jen tak stál a nechal ho, ať mě povalí na zem a začne mě olizovat jako nějakou jahodu. A taky si všimnu, že zrovna v tom okamžiku, kdy po mě s výskotem skončil se k Silvercare nahrnula snad půlka Lesního klanu. Tak to už by stačilo, ne? Taky tě rád vidím. zasměju se, mírně od sebe Rockfura odstrčím a zase se vyškrábu na nohy. A čekám na otázky od ostatních, které teď určitě přijdou...

Shadow ♀ - 25. května 2015 09:14

...Sleduj, maličká, sleduj vše pozorně a uč se... Jak dávno už to bylo co jsem uprchla z toho děsivého světa. Zdálo se to jako celé věk, ale hrozivý pach jsem stále cítila v husté srsti pevně zakousnutý jako klíště. Jenže jako by mne dvounožci z nějakého nepochopitelného důvodu nechtěli ze svého světa pustit, vznášela se hrozba podivného stvoření, které požírá stromy na území klanu. Děsivé sny se mi vracely každou noc, ale noční můry, z nichž mi vlhla jemná srst chladným potem. Stále jsem nebyla ani učedník ani člen klanu a proto mne pod ochranou svých drápů stále držel Moonfang a Warsong. Celé dny jsem trávila v blízkosti alespoň jednoho z nich a snažila se vyhýbat kontaktu s ostatními kočkami, jejichž nasupené vrčení a prskání jsem často slýchávala jako reakci na mou přítomnost v klanu. Nebrala jsem si to vlastně moc osobně, ostatně byla jsem cizák a hladový krk navíc v této těžké situaci, takže jistá dávka nepřátelství je pochopitelná, nehledě na to, že už tak bývají mazlíčci dvounožců zavrhováni. Aby mne začali brát lépe musela jsem být klanu něco platná a to mi zatím nebylo dovoleno, takže jsem sbírala síly a snažila se proniknout do složitých zásad tohoto zvláštního světa. Jemně jsem si zuby a drsným povrchem jazýčku čistila zježenou srst na svém hřbetu, usazená vedle Warsong před doupětem starších, zatímco část bojovníků mluvila s Lindenstar. Byla jsem nervózní, což prozrazovala špička ocásku, která s sebou cukala ze strany na stranu. Obávala jsem se, že všechny nepříjemnosti, které se děly byly nějak spojeny se mnou, ale v duchu jsem zasmála jak směšné to je. *Jako bych snad mohla mít moc něco takového dokázat.* Oklepala jsem se, abych setřásla nepříjemný pocit v zátylku a vyklepala z hlavy temné myšlenky, právě ve chvíli, kdy se začaly sbíhat kočky k doupěti léčitelky. Zbystřila jsem, našpicovala uši a sledovala situaci ostražitým pohledem svých jantarově zlatých očí, ale když se stará kočka rozhodla jít okouknout situaci zblízka, ňufla jsem jí čumáčkem do boku na znamení podpory. Seděla jsem dál na místě právě tak, jak si přála, ale s jejím odchodem jsem se přestala cítit v bezpečí. Usadila jsem se trochu blíže ke stěně doupěte a ohonem si přikryla tlapky, napjatě ušima naslouchajíc všem zvukům okolo, ale pohledem jsem nervózně sledovala situaci, k níž se již přidali oba mí ochránci.

Lindenstar ♀ - 26. května 2015 20:03

Doupě léčitelky (MF, WS, LfS, GP, DB, SC, FF) Čekala jsem, cokoliv, ale toto rozhodně ne. Rockfur je Leafstormův syn... Musela jsem se s tou myšlenkou chvíli popasovat a přemýšlela jsem, jaký dopad to na nás bude mít. Co se bude dít dál? Mlčela jsem, byla jsem zahloubaná. Co se může stát? Odejdou spolu? Budou stát proti našemu klanu? To rozhodně ne. Snad naopak, mohlo by nám to zaručit Rockfurovu loajalitu. Přeci nebude stát proti vlastnímu otci a proti jeho klanu... A co když je to jenom jeho podlá hra? Co když lže? Ne... Leafstorm by mu na to neskočil... ale... Najednou se mi do mysli dostala další myšlenka, tentokrát temnější a o to nepříjemnější. Jak to? Jak se to mohlo stát? Ano, Leafstorm byl dost dlouho pryč, ale jak to, že jeho syn je součástí Bramblestarova klanu? Nemohl být součástí jeho klanu i Leafstorm? To je přeci nemožné... Už už jsem se chtěla nadechovat k otázce, když ji položila Deepblack, a tak jsem jen mlčky seděla a poslouchala, co nám Leafstorm řekne.

Deepblack ♀ - 26. května 2015 20:12

Doupě léčitelky (MF, WS, LfS, GP, LS, SC, FF) Byla jsem v šoku, tak jako asi většina koček tady. Na druhou stranu mi to přišlo i komické, přeci jen Leafstorm ležící na zemi, přičemž ho olizuje mladý kocour před chvílí ještě nepřítel, to se opravdu nevidí každý den... Své pobavení jsem na sobě ale nedala znát, byly důležitější otázky, které teď potřebujeme zodpovědět. V první řadě všechno... Podívala jsem se na zbylé osazení, všichni jako kdyby nevěděli, co mají říct, nedivila jsem se. Bylo na čase abych opět promluvila já. A Leafstorm to tušil, tušil, že se budeme ptát, protože už se opět uklidnil a zaujal pozici, kterou mívá v situacích, kdy se chystá něco vysvětlovat, či prosadit svůj názor. „Nikdy jsme se neptali, co se dělo, když jsi byl pryč, ale myslím, že právě teď je na čase to vysvětlit...“ řekla jsem svým běžně odměřeným tónem. Možná jsem nezněla příjemně, ale naschvál jsem se neptala přímo, neobviňovala jsem ho z ničeho. Dala jsem mu možnost říct jen to, co uváží za důležité.

Silvercare ♀ - 26. května 2015 20:26

Moje mýtinka (MF, WS, LfS, GP, LS, DB, FF) Nejdřív jsem byla překvapená, že se ke mě nahrnulo většina klanu, ale tak nějak jsem tušila, že je to kvůli Rockfurovi, věděla jsem, že dřív nebo později přijdou vyzvídat. A jak jsem uviděla Leafstorma v čele, začalo mít moje tušení konkrétnější obrysy. Nebyla jsem tedy z odhalení otcovství šokována tak jako všichni okolo. Už z Rockfurových slov i mého podvědomí jsem tušila, že ti dva mají spřízněnou krev. Vždyť kde jinde by se tu jen tak vzal druhý kocour jménem Leafstorm? Jen jsem doufala, že budu mít trochu víc času na to Rockfura připravit, říct to Leafstormovi. Přeci jen, teď si nemůžeme být jisti jejich reakcí. Nyní jsou šťastní, že jeden druhého našli, ale co potom? Oba se můžou zachovat jakkoliv. Nejsem jen fyzická léčitelka, snažím se pomáhat i psychicky a bude možná ještě složité... Podívala sem se po kočkách okolo – vůdkyně byla šokovaná, ale ne naštvaná, očividně o tom zrovna hodně přemýšlela, Deepblack se rozhodla situaci řešit a ostatní ještě zpracovávali nastalou situaci. Rozhodla jsem se zatím slovo nechat Leafstormovi, připravena, jakmile by došlo k ostřejší výměně názorů, vyhodit všechny ven, ať si to vyřídí mimo ošetřovnu.

StarClan - 03. června 2015 21:41

Pro Shadow Tangleclaw Většina koček zmizí na mýtinku ošetřovatelky, kde se pravděpodobně řeší něco důležitého. Jediný Tangleclaw, kocour se zraněným okem zde zůstává. Sedí a dívá se za mizícím davem, potom se oklepe, možná chladem, rána už jsou chladnější a nebo pomyšlením, že by měl jít za ostatníma kočkama. Kdo ví? Potom se pomalu rozejde k tobě. Sedne si proti oatrně k tobě, sleduje tvé reakce, a pomalu přívětivě poví: "Zdravím tě Shadow. Nevím, jestli jsme se už pořádně seznámili. Já se jmenuji Tangleclaw a jsem válečník lesního klanu." Chvíli na tebe upře své nezraněné oko. "Stalo se toho mnoho od doby, co jsi přišla a může se to zdát hodně chaotické," zkonstatuje obecně spíš, než že by tím něco sledoval. Potom se však zeptá: "Co si o tom všem myslíš ty?"

Drag Oncave - 09. srpna 2015 18:32

Nový příspěvek v dobrodružství. Modrý. Kvůli dlouhodobé neaktivitě Vaše dobrodružství spadlo do škatulky "Už se dlouho nehrálo -> odpad" a přišel na Vás správce s koštětem. Dejte mi do dvou týdnů vědět (nejlépe přímo herním příspěvkem, pokud si nechcete spamovat v dobrodružství, můžete i poštou), jestli jste našli novou chuť k hraní nebo byste rádi vyměnili vypravěče. Pokud se mi neozvete, po skončení lhůty bude dobrodružství ukončeno! Drag Oncave PS: Pro mé kontaktování nepoužívejte herní poštu! Vzhledem k tomu, že se tohoto dobrodružství neúčastním, nedostanu se k ní.

Leafstorm ♂ - 09. srpna 2015 19:02
	Rozhodně nerušit, bude se pokračovat, jen tu teď máme přes prázdniny takovou pauzu :)

Moonfang ♂ - 18. srpna 2015 16:49

Aké dojemné... Neviem, čo som čakal. Možno niečo viac "Leafstormovské". V každom prípade nie pradúce a oblizujúce sa klbko srsti na zemi. Mlčím, dívam sa a premýšľam. Z výrazu mojej tváre nikto nič nevyčíta, tým som si istý. Leafstorm... a otec? Zvláštne už len pomyslieť. Aká mačka bola ochotná prijať ho za druha? A nie len za druha. Obzriem si otca a syna a teraz vidím podobné črty. Ako zvláštne funguje osud. V jednu chvíľu rozdelí vlákna našich životov, aby ich znovu splietol dohromady za tých najpodivnejších okolností. "Aspoň vieme, čím všetkým sa Leafstorm zaoberal, kým sa potuloval mimo klan," potichu mi zašepká do ucha Warsong. V jej hlase znie pobavenie a v očiach sídli neha. Zdá sa, že ju toto znovunájdenie strateného syna teší. Stroho prikývnem. Niekedy v noci vo mne vznikol nepriechodný múr, ako tŕnitá stena, cez ktorú sa pocity nejak nevedia dostať k môjmu ja. Bude mať toto stretnutie význam pre klan? Zaistí to vernosť Rockfura? Preváži šťastie na našu stranu tento nový bojovník v našich radoch? Neviem. Warsong po mojom boku sa nespokojne zavrtí a ucítim na sebe jej skúmavý pohľad. Stočím k nej hlavu a výraz na tvári starej bojovníčky razom nabral ustarostenú podobu. "Si v poriadku?" spýta sa potichu. "Zle som spal," odpoviem a znovu upriem pohľad niekam za Leafstorma a Rockfura. Nevidím ani jedného z nich. Ešte jeden boj...

Firefly ♀ - 19. srpna 2015 13:01

Na čistine Naozaj čakám, že Leafstorm na neho skočí a bude sa dožadovať informácií, ale on sa namiesto toho spýta na...kocúrovu matku. V hlave mi skrsne podozrenie. Je to nejaký jeho príbuzný? Prehrám si v hlave všetko čo som doteraz o Leafstormovi vedela, ale nič ma nevedie k nejakému záveru, a tak len potichučky prešlapnem trochu doboku, aby som mala výhľad na oboch a s hlavou zvedavo natiahnutou vpred ani nemrkám. Reakcia skalného na seba nenechá dlho čakať. V prvom momente sa napnem, keď skočí na Leafstorma, akoby som čakala, že naňho ide zaútočiť, ale jeho hlasné vyjakutie mi v tom zbráni. Otče? Popravde, čakala som skôr že to bude...čo som si vlastne myslela? Brat z prvého či druhého vrhu? Ešte viac ako tánovina a prekvapí, že Leafstorm tam len tak stojí a proste... nechá ho, nech sa k nemu lísa ako malé mača. Od šoku zo zvláštneho smeru udalostí vyzerám ako kamenná socha, ako sa chvíľu ani nehnem. Moje očarovanie pretne až hlas Deepblack, pri ktorom sa posadím. Neočakávam, že to bude zrovna krátka reč. A popravde, som dosť...zvedavá. Neviem si tak celkom predstaviť Leafstorma ako...kocúra, ktorý by sa chcel pútať k bojovnici. Ako sa spoznali? Ak bola od skalných...je jasné prečo doteraz nikto nevedel o tom, že Leafstorm má potomka. Skáčem pohľadom z tých dvoch. Ale čo ak je to celé len pasca skalných? Čo ak naozaj Leafstorm mal niečo z mačkou z ich klanu, oni to zistili a toto celé je len trik? Neistá sa zmietam medzi dôverou a nedôverou ku kocúrovi pri Leafstormovi a utiahnem sa ešte viac do úzadia.

Drag Oncave - 10. září 2015 11:09
	Dobrodružství vytaženo z odpadu, hodně štěstí v obnovování příběhu! Pamatujte, prosím, že pokud uplyne od posledního herního příspěvku 6 měsíců, dobrodružství bude automaticky ukončeno. Drag Oncave

Rockfur ♂ - 25. ledna 2016 12:38
	Příběh Sedím a poslouchám, o čem se to tu ty kočky baví. Leafstorm, můj otec, je tu konečně se mnou a zdá se, že jsem konečně našel místo, kam můžu patřit. To se ale ta černá kočka zeptá Leafstorma na to, co dělal když zmizel. Tak trochu tomu nerozumím, ale já ani nevěděl, že Leafstorm k nějakému klanu patřil. Proto si sednu a čekám, až se o všem dozvím.

Leafstorm ♂ - 25. ledna 2016 14:41

Vyprávěj Když se mě Deepblack zeptala na moji minulost, mám chuť jí odseknout a nezabývat se tím. Ale něco to změní. Hlas Grassblade, která tu byla schoulená v rohu a až teď jsme si jí všimli. Silvercare se tu o ní asi dneska starala. Už je čas. řekne Grassblade. Řekni jim to, ať už to vědí a máme konečně pokoj. Nikdo z nich to úplně nepochopí. Možná až na Moonfanga. Pohlédnu na Grassblade a ta rozhodně dodá: Jednou to ale vědět musí. Otočím se a zavrčím. Dobrá tedy. Podívám se na Deepblack a pomalu se rozpovídám. Začalo to dvě oběhy velké zářivé koule na obloze poté, co se Grassblade stala válečnicí. Její první lov jako válečnice a na něm byl s ní. Byla velmi odhodlaná vydat se dále na sever od našeho území a já jí nechtěl kazit radost. Proto jsem se tam vydal s ní, abychom si případně kryli záda. Ale nakonec na tom ani nezáleželo. odfrknu si a pokračuji. Šli jsme daleko na severní hranici našeho území, překročili ji a vydali se přímo na území dvounožců. Nevím, kolik z vás tam už někdy bylo, ale je to dost nebezpečný kraj, zamořený dusivým kouřem, vrčícími obludami a hnízdy dvounožců. Spolu s Grassblade jsme se vydali jej prozkoumat a případně najít nějakou kořist.. Nebyl jsem totiž dost moudrý na to, abych rozhodl, že se máme vrátit. povzdechnu si. Obrovské domy, ulice po kterých projížděly ty věci, kterým zdejší kočky říkaly auta... vše se vrací. Narazili jsme na jednu ze zdejších koček, která nám řekla, že nás zavede na místo se spoustou kořisti. Bohužel, jak už si jistě dokážete představit, byli jsme tehdy strašně naivní. Ta kočka nás zavedla do pasti. Dvounožci nás chytili a zavřeli do jednoho z těch jejich vrčících monster, zatímco ta kočka byla schovaná opodál a smála se nám, zatímco nás zajali. A i když jsme se snažili bojovat, k ničemu to nebylo. Grassblade jeden z dvojnožců udeřil tak silně, až přišla o zrak. Na chvíli se odmlčím, abych si trochu utřídil myšlenky. Na to další sem se totiž snažil zapomenout. Dvounožci nás vzali na místo, kde drželi spousty ostatních koček. Bylo to temné, strašlivé a stísněné místo. Drželi nás ve velmi stísněných klecích, kde skoro nebylo místo na to se protáhnout. Všichni tam byli něšťastní, zoufalí a vystrašení. Místo jako z nočních můr. Nedá se na to zapomenout. Hlídal nás jeden dvounožec, který měl velkého huňatého kocoura s bílým kožichem. Mazlíčka jménem Tygr. Ten jediný byl svobodný a často se nám vysmíval a žral i z toho mála, co nám ten jeho dvounožec dával za krmení. Ano, stále si ho dokáži představit. Vypadal dost jako Moonfang. Nevím, jak dlouho jsme tam strávili, nakonec se nám ale podařilo utéct. Po dlouhé době se mi podařilo otevřít vchod do naší klece a společně s Grassblade a jednou další kočkou jsme utekli. Jmenovala se... Je to již dávno. Na chvíli se odmlčím a snažím se vzpomenout si na její jméno. Dawnkit. Ano. Byla ještě malá, skoro kotě. Náš útěk ale nepřežila. Když jsme utíkali, napadl nás ten mazlíček Tygr. Zabil Dawnkit, zbaběle zaútočil na nejslabšího člena naší skupiny a nás se pokusil zastrašit. Můj pohled ztvrdne, zahledím se přímo na Deepblack a zlověstně pronesu. Byla to ta poslední věc, o kterou se kdy pokusil. Po našem útěku jsme se skrývali, Grassblade zůstávala v úkrytu, zatímco já obstarával potravu. Abyste věděli, tam v srdci území dvounožců také žijí kočky, které se tam snaží přežít. Jsou ale jiné, než mi. Neznají Hvězdný Klan ani kodex válečníka, žádnou čest ani slitování. Platí tam zákon silnějšího. Slabí se musí podvolit silným nebo zemřít. Ti, kdo tam vládnou, jsou bezcitní vrahové, kterých se všichni bojí. A když věkem ztratí sílu, někdo je zabije a převezme jejich místo. A jednoho takového kocoura se mi podařilo porazit, když nás se svým "klanem" chtěli okrást o kořist. A tím, že sem ho porazil jsem se stal vůdcem. Nebyli všichni zlí, jenom plní strachu a bez toho, aby kdy poznali něco jiného. Tak jsem se snažil vést ten klan jako jsem znal ten náš. Naučil jsem je o kodexu válečníka, předával jsem jim své zkušenosti, přijali jsme mezi sebe i staré, mladé a matky, o kterých ostatní přemýšleli jen jako o kořisti. A zdálo se mi, že jsem byl úspěšný. Ovládali jsme velké území, žili jsme podle tradic, jak to v takovém prostředí šlo a naše jednota nám pomáhala odrážet útoky těch ostatních. A postupem času se přidávali další členové. Tak jsem nakonec poznal i Rockfurovu matku. Potom to ale vše skončilo. Ostatní klany se proti nám spojili a my jsme neměli žádnou šanci se jim ubránit. A poté mi Hvězdný Klan seslal vizi. Byla to bezpečná podzemní cesta, kterou se můžeme dostat do lesa. Ukázal jsem ji klanu a společně jsme utekli z území dvounožců. Ovšem Grassblade se ztratila a já se pro ni musel jít vrátit. Pověřil jsem Rockfurovu matku, aby ostatní odvedla do bezpečí a já zatím půjdu pro Grassblade. Měl jsem se vrátit co nejdříve, ale nakonec jsem je všechny ztratil. Myslel jsem, že nadobro. Grassblade byla zajata tím nejsilnějším z vůdců pouličních klanů. Unesl ji, aby mě přilákal a mohl mě vlastnoručně zabít a tím si vydobýt slávu. Ovšem jak vidíte, přepočítal se. Přesvědčil jsem ho, ať se mi postaví sám, pokud není zbabělec. Vyhrál jsem a zbytek jeho klanu začal mezi sebou bojovat o to, kdo jej nahradí a já mezitím osvobodil Grassblade. Ale podzemní cesta, kterou zbytek klanu uprchl byla zatarasená. A já si musel s Grassblade najít jinou cestu pryč. Nevím, jestli mě vedl Hvězdný klan, nebo já sám jsem měl štěstí, ale nakonec jsem cestu našel. A přivedla nás sem. Pryč od mého nového klanu, zpátky k tomu starému. Kde ani jednoho z náš nikdo nepoznal a všichni si mysleli, že jsme vetřelci. Jenom Scarstar mě poznal. Odmlčím se a prohlížím si reakce všech přítomných. Možná se zdá, že je to již konec. Ale není to všechno. Scarstar byl krutý a šílený kocour. Já to vím, byl jsem jeho učedníkem. Můj výcvik byl horší, než měl být. Posílal mě do nebezpečných situací, chtěl po mě věci, které by snad ani někteří válečníci nezvládli. Nevím jestli doufal, že se mě tak zbaví nebo mě vážně chtěl trénovat. Když jsem se konečně stal válečníkem a skládal jsem svou hlídku, řekl mi, že pokud někdy selžu a zostudím jej jako svého učitele, tak se mě vlastnoručně zbaví. A teď jsem byl zpátky. Jedno velké selhání. Řekl jsem mu vše, co jste teď slyšeli. A on mi nabídl dohodu. Přijme mě a Grassblade zpět do klanu, pokud budu dělat to, co bude potřeba, "pro dobro klanu". A budu jeho osobní služebník. Přijal jsem. řeknu bez emocí, věcně. Nevím, co si budou myslet. Scarstar se dopustil mnoha zrůdností a některé jsem musel vykonat i já jeho jménem. Nevím, jak dobře si na tu dobu pamatujete, ale byla to doba temna pro náš klan. Scarstar byl brutální, krutý a zlý, ale věděl, jak klan učinit silným. Vysvětlil mi, co jsem udělal špatně. Příliš jsem lpěl na tradicích a nedal jsem ostatním klanům dostatečný důvod obávat se nás. Chtěl jsem vytvořit klan, kde mohou žít kočky v míru. A přitom jsem měl vytvořit klan válečníků. Silný klan, který by všechny sjednotil. A to plánoval udělat on. Za jeho vlády bylo naše území větší než kdykoliv předtím. Dělal kruté věci, ano, a já mu pomáhal, usměrňoval jej. Ale nikdy je nedělal bezdůvodně a většinou byl krutý ke svým nepřátelům, ne ke svým vlastním kočkám. Ale postupem času se u něj začalo projevovat šílenství a klan to začal odnášet ze všeho nejvíc. Začal úpadek. A vše vyvrcholilo v ten den, kdy mi Scarstar ukázal kotě, které se zatoulalo na naše území. On sám jej zabil a jeho tělo vystavil na hranicích jako varování. Neudržel jsem se a zaútočil jsem na něj. Přišel o své tři zbývající životy a zbyl mu jen jeden. A tehdy jeho mysl propadla úplnému šílenství a on nebyl schopen ničeho jiného, než ležet nehybný na místě a syčet na všechny okolo. Nebyl už schopný velet a tak jej nahradila zde Lindenstar. Odmlčím se. Toto je konečně už konec. Pohlédnu Lindenstar zpříma do očí a čekám, co na to řekne.

Shadow ♀ - 30. ledna 2016 20:36

...Stařec a moře kotě... Dívala jsem se za Warsong a sledovala jak se připojila k Moonfangovi a celému shromáždění koček. Zdálo se mi, že není vhodné, abych se toho zúčastnila, ale stejně mi nebylo příjemné stát stranou a jen tomu přihlížet, což prozrazoval rozmrzele s sebou škubající koneček ocásku. Jedna kočka za druhou všechny mizely, až jsem u starších zůstala jen já a jeden starý kocour. Otočila jsem se na něho, když vstal, spíše abych se ujistila, že mi nejde po krku, když tu není nikdo okolo, než z nějakého zájmu. Kráčel pomalu a uvolněně, načež si sedl kousek ode mne. Nakrčila jsem čumáček a větřila jeho pach, ale už ze zvyku se mi ježila srst na hřbetu. Promluvil poměrně vlídným tónem a sledoval mne jediným zdravým okem. Lehce jsem sklonila hlavu na znamení pozdravu, ale on mne zřejmě znal z doslechu, zatímco já o něm nevěděla vůbec nic, ovšem otázka jíž směřoval přímo na mne byla překvapující. Stáhla jsem uši k temenu hlavy a rozhlédla se po táboru klanu, který jsem úplnou náhodou našla na svém zběsilém útěku a přemýšlela, co tomu kocourovi vlastně odpovědět. Převalovala jsem slova v tlamičce, ale pálila mne na jazyku jejich odporná pachuť, že jsem je raději spolkla a tiše mňoukla. "...Všechno je...Opravdu velmi zmatené..."

Lindenstar ♀ - 03. února 2016 18:58

Mýtinka léčitelky Leafstorm se najednou rozhovoří, a tak všichni posloucháme jeho příběh, všechno to, co roky tajil konečně vychází na povrch. Je tu pouze málo koček, které pamatují tuto dobu a myslím, že Leafstorm toto neřekl ještě nikomu. Ani já jsem nevěděla, kde strávil ten čas, kdy byl ztracený. Jeho příběh zní tak neuvěřitelně, až snad ani není možné, aby byl lživý. Ne, já vím, že by nám Leafstorm v takto těžké době nelhal. „Já ti věřím,“ řeknu do ticha, snad kdyby nějaká z koček pochybovala. Ano s Leafstormem si sice občas bojujeme, ale nikdy by neuškodil svému klanu, to vím. A nyní jsem o tom přesvědčená ještě víc... Je těžké říct něco po takovém příběhu s jakým se nám svěřil Leafstorm, všechno co bych řekla, by znělo... trapně. Už se chci nadechnout a něco trapně patetického dodat, ale místo toho promluví Deepblack. V duchu jí jen poděkuji.

Deepblack ♀ - 03. února 2016 19:04

Mýtinka léčitelky Vždycky jsem tušila, že Leafstorm zažil něco těžkého, něco s čím se nechce chlubit, za co se stydí, nebo nás jen nechce děsit. Toto je dá se říct směsice všeho toho dohromady. Nebudu říkat, že je chudák, nebo jak to měl těžké... každý z nás si zde prožil něco co mu ublížilo... bohužel hříchy našich předků s sebou neseme dál. Leafstorm dovypráví a nastane chvíle ticha, kterou prolomí Lindenstar s tím, že mu věří. Já stále nic neříkám, pouze výrazně přikývnu. Chápu, proč to říkám, ale nemám potřebu nic víc dodávat. Lindenstar se zase odmlčí, nebo se spíš nadechuje, aby pokračovala. Ale trochu se bojím toho, co řekne... Prosím... ať to není nic patetického... Znám jí, vidím, že tápe. Raději si slovo převezmu dál a rovnou také předám další kočce, řeknu totiž: „Rockfure, chceš k tomu něco říct?“

Lindenstar ♀ - 10. února 2016 18:28

Mýtinka léčitelky a před ní - plánování Rockfur už nemá co na Leafstormův příběh dodat a tak jen zavrtí hlavou. Je na čase se vrátit k plánování útoku. „Dobře, vraťme se k problémům se Skalními. Musíme naplánovat co udělláme,“ řeknu, ale to už si všímám nepříjemného pohledu Silvercare, která nás začne vystrkovat z mýtinky, doslova vyhodí všechny zdravé. Dnes pustí ven už i Moonfanga a Rockfur je podle ní také zdravý. Vyjdeme tedy ven a spolu s dalšími kočkami se shromáždíme před mýtinkou. „Nevíme, jak to mezi Skalními teď vypadá, potřebujeme vědět, kde drží naše kočky, ty jsou prioritou. Získání jejich území je až druhý úkol. Naštěstí tam máme Blackgala, který předpokládám, se s námi bude snažit spojit. Moonfangu a Lakefrost, běžte k hranicím a počkejte, jestli vám dá Blackgale nějaké znamení, nebo snad přijde. Pokuste se od něj případně zjistit, co nejvíc. Když se neobjeví do smrti žluté koule, vraťte se. Já ale věřím, že přijde. Ostatní prosím o to, aby šli lovit, jděte raději po dvojicích a držte se u sebe. Až budeme vědět, jak to u skalních vypadá, můžeme tam vpadnout. Čím dříve tím lépe, ale nemůžeme jít nepřipraveni,“ řeknu a doufám, že nebude mít nikdo nic proti. „Jinak, ti co v noci nespali, běžte si raději odpočinout, ať máte na případný boj dost sil,“ řeknu ještě, je to myšleno hlavně na Rockfura, Firefly a Leafstorma. Netuším, jestli mě poslechnou (hlavně Leafstorm), ale potřebujeme je odpočinuté a při síle, ne vyčerpané.

Silvercare ♀ - 10. února 2016 18:29

Moje mýtinka – běžte pryč! Prohlédla jsem Rockfura, ale zdál se být v pořádku, byl unavený, ale žádné zranění neměl. Potom jsem se pustila do ošetřování Tangleclawa a Sunbowpawa, už vypadali lépe, ale ještě tak dnešní den bych je nechala v klidu. Náhle jsem uslyšela něco o plánování boje, okamžitě jsem zvedla hlavu. Vyhledala jsem očima vůdkyni a pohlédla na ni nejnepříjemnějším pohledem, který jsem dokázala. „Boj už můžete plánovat venku, tady by měl být klid a ticho, nemocní to potřebují. Zbytečné rozhovory o boji je jen rozruší,“ řekla jsem klidně, ale rázně. Zdravé kočky se naštěstí začali soukat ven z mé mýtinky. „Moonfangu, ty už taky můžeš ven, ale snaž se dnes s nikým neprat. A ty Rockfure jsi zdravý, taky můžeš jít, ale doporučila bych ti, si ještě odpočinout po té divoké noci,“ řekla jsem a poslala ho také ven za hloučkem koček. Vyšla jsem ale také ven a poslouchala, co velitelka říká, dnes ještě boj neplánovala, to bylo dobře, do zítra se snad dá do kupy i Tangleclaw a bude moct bojovat.

StarClan - 10. února 2016 18:47

soukromá zpráva od StarClan pro Pro Blackgala "Kočky nelze přimět k tomu, aby udělaly cokoliv užitečného."P. J. O‘rourke Nový úkol Povídal sis s Pebblepaw, když jsi mohl slyšet přicházející kočky. Byl to Bramblestar a za ním pomalu šla bílá chundelatá kočka. „Blackgale, tady jsi,“ řekl na začátek a tvářil se podezřívavě, je otázka na kolik ti věřil. „Byl jsi sice lovit, ale ještě jsi neviděl naše hranice, takže si je teď tady s Feathershade projdeš, abys věděl, kde se můžeš pohybovat,“ řekl a přitom se otočil na bílou kočku, to byla Feathershade. Feathershade se na tebe jen podívá a potom řekne: „Tak pojď.“ Nečeká na tvojí odpověď a vydá se k východu z tábora. Kdo ví, co si myslí, moc sdílná tedy není.

Moonfang ♂ - 28. února 2016 13:31

Nová úloha Sedel som a počúval, čo Leafstorm hovoril. Po celý čas, čo rozprával svoj príbeh, sa mi v mysli dokázalo sformulovať iba jedno: Prečo? Ak sám tak dobre poznal, aké to je žiť popri dvojnožcoch, v temných zákutiach popri ich hniezdach, prečo sa po celý čas ku mne správal takto? Nerozumiem. A zrejme nikdy ani neporozumiem. Leafstorm dorozprával a Silvercare nás všetkých začala hnať so svojej čistinky. Vraj i ja by som už mal byť schopný niečoho viac, ako len polihovať. Lindenstar sa okamžite chopila príležitosti a ihneď ma poverila novou úlohou. Striehnuť na Blackgala pri hranici so Skalnými a ako doprovod mi pridelila Lakefrost. Vyhľadám pohľad mojej spoločníčky a potom mlčky prikývnem na znamenie, že rozumiem. Mačky sa rozchádzajú po svojej práci, je čas vyraziť. "Ak si pripravená, ja tiež. Môžeme ísť," poviem potichu a ak Lakefrost nemá námietky, vydáme sa ku hranici. Čím bližšie sa nachádzame, tým opatrnejšie postupujeme. Brucho ťahám takmer po zemi. V duchu krútim nad voľbou Lindenstar hlavou. Môj kožuch je nápadný a ten Lakefrostin dvakrát tak... Čuchám a snažím sa zistiť, či už tadiaľto prešla hliadka alebo nie. "Myslím, že dnes pri hraniciach ešte neboli," ticho pošepkám Lakefrost. "Potrebujeme si nájsť kryté miesto, kde nás neuvidia a nezaňuchajú a zároveň budeme mať dobrý výhľad." A vyčkávať. Fajn. Čakanie mi celkom ide.

Leafstorm ♂ - 08. března 2016 02:58

Odfrknu si. Ano, čekal jsem to. Bylo to už tak dávno. Drtivá většina tu dobu ani nezažila, nebo tehdy byli ještě příliš mladí. A ti, kteří si na tu dobu pamatují... pro ty už je to dávná historie, na kterou chtějí zapomenout. Nevím, jestli se mi mělo ulevit nebo být zklamaný. Vidím, jak se na mě Moonfang dívá. Vidím v jeho očích tu jeho otázku, ovšem jen odvrátím pohled. Vždy byl připomínka toho, na co jsem chtěl zapomenout. Mladý kocour ve věku učně, který se sem přitoulal prý ze světa dvounožců. Připomínal mi mě a zároveň i to nejhorší, co tam venku čeká. A já jsem rozhodně nechtěl, aby si to našlo cestu i sem. A také, ačkoliv navenek Moonfang vyzařuje auru sebelítosti a všichni jej hned od začátku jen litovali, bylo mi jasné, že on o opravdové krutosti světa nemá absolutní potuchy. Bylo mu to vidět na očích. Ani si nedokáže představit jaké štěstí měl, když před tím utekl předtím, než jej to hluboce poznamenalo. Ano, on vůbec nic neví. A ani to nikdy nepochopí. A jsem za to rád, i kvůli němu. Nikomu bych nepřál to zažít. Rozloučil jsem se s Rockfurem a slíbil jsem, že si o všem promluvíme později a poslal jsem jej do doupěte válečníků, ať si tam odpočine. Lindenstar jsem ještě pošeptal "Mám plán. Později si budeme muset promluvit o samotě. Vezmi i Deepblack." Poté jsem si všiml Firefly. Pomalu k ní nakráčím a promluvím k ní, na mé tváři je snadno poznat výraz vděku. "Firefly, děkuji ti za všechno. Ačkoliv jsem si to nezasloužil, tys mi byla oporou a já ti to nikdy nezapomenu." řeknu a skloním hlavu. "Dnes to pro mě byl náročný den a celý život se mi obrátil vzhůru nohama. A navíc jsme na pokraji války. Pokud všechno tohle přežiju, tak ti poděkuji ještě jednou a pořádně." Podaří se mi vykouzlit chabý úsměv a poté se s ní rozloučím. To už ale uvidím Moonfanga, jak se chystá s Lakefrost opustit tábor. "Moonfangu, s tou tvojí bílou srstí tě hned odhalí. Vyválej se předtím v blátě, zakryješ tak jak svůj kožich tak i svůj pach." "Ty taky, Lakefrost." poradím Moonfangovi s Lakefrost bez špetky emocí v hlase. Prostě věcně. "Hodně štěstí." Stejně věcně, bez špetky emocí. I tak je to ale zlepšení, oproti našim předchozím jednáním. Nechám je, ať si jdou po svém. Já jdu do svého doupěte, zdřímnout si. Již jsem sice spal v doupěti válečníků, teď jsem ale potřeboval být sám. Na čas zmizet od toho všeho... A vida, někdo tam je. Warsong Zřejmě asi jenom šla kolem cestou do doupěte starších a z nějakého důvodu se tu na chvíli zastavila. Ať už jen aby si trochu odpočinula nebo z nějakého jiného důvodu. , jako kdyby na mě čekala. "Vítej u doupěte Scarstarova monstra. Doufám, že je to tu tak strašlivé, jak se říkalo." řeknu s nadsázkou, s oním specifickým druhem kousavého humoru, který je mi tak charackteristický. Ovšem z hlasu mi čiší únava. Není fyzická, ale duševní. Bylo toho moc na jeden okamžik a všechno se to vyvalilo najednou. Vzhledem k okolnostem to zvládám lépe, než se dalo čekat. "Tak co, naplnil jsem všechna tvá očekávání? Nebo jsi čekala něco ještě horšího?" povzdechnu si a sednu si kousek od ní. Pocítím chuť se téhle staré kočce svěřit se vším. Možná kvůli našemu předešlému rozhovoru. Možná proto, že ona je jedna z těch, kdo si ty doby mohou pamatovat. A hlavně jedna z těch, kdo si možná ještě pamatovali toho veselého a dobrosrdečného mladého válečníka, kterým jsem kdysi byl. Předtím, než jsem s Grassblade zmizel. A ne toho uštěpačného, navenek krutého a nelítostného cizince, který se sem vrátil a zastínil všechny vzpomínky na toho druhého. "Vůbec na tom už nezáleží. V hloubi duše jsem to věděl. Jen pár koček z klanu si ty doby pamatuje a ještě méně jich to bude zajímat. Vše už je historie, Scarstar je pryč, vše upadlo do zapomnění a zločiny minulosti již nikoho nezajímají." Pohlédne do nebe a povzdechnu si. "Proč mi to tak ale jenom připadá špatně?" Neočekávám, že by mi na tuto otázku odpověděla. Vlastně napůl očekávám, že se již dávno vydala pryč a já si tu teď jako hlupák povídám sám se sebou. "A zdá se, že Hvězdný klan měl překvapení i pro mě." pomyslím na Rockfura. "A já vůbec nevím, co s tím mám dělat. Zaslouží si někoho lepšího než mě, ale nikoho lepšího teď nemá."

Blackgale ♂ - 11. března 2016 23:12

soukromá zpráva od Blackgale ♂ pro Nový úkol Můj rozhovor s Pebblepaw je přerušen, když nás vyruší sám Bramblestar a pošle mě na hlídku s Feathershade. Feathershade... není to ta kočka, která mluvila s Pebblepaw? pomyslím si a když ji uvidím, tak ji poznám jako jednu a tu samou kočku. "Dobře." řeknu Bramblestarovi a následuji Feathershade. když jsme trochu dál od tábora, zapředu s ní konverzaci. "Viděl jsem tě, jak mluvíš s Pebblepaw." řeknu a povzdechnu si. "Je to celé špatně. Vážně sem nečekal, že ji tu zavřou do nějaké krabice od dvounžců."

StarClan - 15. března 2016 21:06

soukromá zpráva od StarClan pro Pro Blackgala "Kočka je trpasličí lev, který má rád myši, nesnáší psy a blahosklonně toleruje lidské bytosti." Oliver Herford Featrhershade Dojdete až k východní hranici území, tam jsi dnes ráno lovil, je tam louka a uprostřed vysoký strom. Featrhershade ti jej ukáže a vysvětlí, že za ním žije kočka samotářka. Poté ho označkuje. „Bylo mi Pebblepaw líto, dala jsem jí myš, aby neměla hlad,“ řekne a podívá se do tvé tváře, asi chce vyčíst, co si o jejím počínání myslíš. Když se zmíníš o krabici od dvounožců, přikývne. „Bramblestar vždy říká, že jsme ve válce, že nesmíme nic podcenit, ale… potom se chvíli zamyslí, jak dokonit větu, kterou načala. „…taky mě to mrzí.“ Potom na chvíli zavládne ticho, Dojdete na konec louky, kde začíná zborcená kamenná zeď. Patrně jde o nějakou zahradu, ale podle pachu tu příliš mnoho dvounožců nebydlí, jestli vůbec nějaký. Dvounožčí obydlí budou dál. Featrhershade opět udělá značku. „Tady dřív začínalo území dvounožců, ale ti už tu dávno nebydlí. Teď i tento kus zahrady patří k našemu území,“ vysvětlí a dál tě vede podél hranice. Míříte opět ke skalám. „Proč ses k nám přidal?“ zeptá se tě najednou zamyšleně.

Warsong ♀ - 20. března 2016 14:25

Čas rozhodnutí Počúvam Leafstormov príbeh a pohľad mi kĺže po tvárach klanových mačiek. Hľadám emócie. Zatúlané myšlienky. Nevidím toho veľa. Možno po všetkých tých udalostiach nemajú sily. Alebo ich šetria na blížiaci sa boj. A čo si o tom myslím ja? Leafstorm si prešiel tvrdou školou. Tvrdšou, než by iné mačky zniesli. Vyšiel z toho víťazne, ale nesie si jazvy. Rozprávanie končí, začínajú sa zadeľovať nové úlohy. Odplížim sa bokom, nech nie som v ceste. Lakefrost a Moonfang vyrážajú ku hraniciam. Strieborný kocúr mlčky kývne na radu, ktorú za nimi ešte zavolá Leafstorm. Po ceste určite nájdu dosť prachu a blata, aby sa zamazali až za ušami. Možno nájdu aj niečo, čo im pomôže zakryť ich pach. Pozorujem mačky, ktoré sa rozchádzajú po svojej práci a pomaly sa chystám vrátiť na čistinku starších. Zastaví ma však Leafstormov hlas. Známy uštipačný tón je však zmiešaný s únavou. Obzriem sa a uvidím, že som sa naozaj zatúlala ku jeho starému brlohu. Posadím sa, chvostom si obmotám packy a pobavene prsknem: "Ale prosím ťa... táraš hlúposti. Žiadnu príšeru nevidím." Potom ale zmĺknem, pretože Leafstorm má toho zjavne na jazyku a aj na duši viac. Vypočujem si ho a potom mierne nakloním hlavu bokom, aby som na neho poriadne videla svojim zdravým okom. "Čas nezastavíš. Obdobie bez listov vystrieda obdobie listov nových. Staré mačky odchádzajú k Hviezdnym a zostávajú len mladé, ktoré nezažili to, čo my. Budú poznať len príbehy a aj tie každý rozpráva inak. My ale vieme svoje. A môžeme sa postarať o to, aby sa podobné nešťastia neopakovali." Kývnem k mačkám ponáhľajúcim sa po tábore a pokračujem: "Oni zabudnú. Nechaj ich, Leafstorm. Nezažili to, čo ty. Nedokážu si to predstaviť. Nemôžu žiť vo večnom strachu, z toho, čo bolo a mohlo by byť. Stačí, že my to vieme. A keď sa znovu objaví nový Scarstar, spoznáme nebezpečenstvo. Tak, ako je tomu teraz s Brambleblazom." Meno vodcu Skalných zasyčím. "No a čo sa týka Rockfura... " ticho sa zasmejem. "Prijmi ho ako dar. A ako liek. Návrat k nevinnosti. Dostal si možnosť vyviesť ho z bludu, ktorý mu vštepil ten myší rozum, ktorý si necháva hovoriť vodca. Urobiť z neho bojovníka, ktorým si ty sám. Videla som, ako sa na teba díva. Si pre neho tvor z rozprávok, ktorý mu ožil pred očami. Čo mu povieš, bude pre neho sväté. Je to výzva, Leafstorm... a tak trochu ti ju závidím." Zmĺknem a potom si pár krát uhladím srsť na pleciach. Ja už veľa krokov na tomto svete nespravím. Leafstormovi ich zostáva o mnoho viac, než mne. A kým mu bude slúžiť pamäť, ustráži klan pred nebezpečenstvom, ako bol Scarstar. Tak je to správne. No pokiaľ si neporadíme s naliehavejším nebezpečím Skalných, nebude už chrániť koho.

Blackgale ♂ - 10. dubna 2016 19:19

soukromá zpráva od Blackgale ♂ pro Rozhovor s Feathershade Když se mě zeptá, proč jsem se k nim přidal, nachvilku se zamyslím, aby to co jí řeknu bylo věrohodné. Nejlepší asi bude mluvit od srdce. "Brambleblaze- vy jej znáte jako Bramblestara - se narodil v našem klanu a prý to byl dobrý bojovník, ovšem jednoho dne odešel pryč a nikdo neví, proč přesně." "Náš klan měl nějakou dobu problémy a já si myslel, že nám je Bramblestar a váš klan pomohou vyřešit. Myslel jsem, že se můžou naše klany spojit a žít tady společně, přesně jak říkal Bramblestar. Ovšem vůdkyně našeho klanu mu nevěří a spousta dalších koček taky ne. A já jsem chtěl zabránit válce." "A abych řekl pravdu tak si nejsem jistý, jestli jsem neudělal chybu. Prosím, nikomu to neříkej. Hlavně ne Leopardhairs." Odmlčím se a poté se jí zeptám znovu. "Řekni mi, upřímně, jaký je život ve vašem klanu a jaký je Bramblestar samotný? Jaké jsou vaše zvyky a obyčeje? Uznáváte hvězdný klan a válečnický zákoník?"

StarClan - 14. dubna 2016 21:33

soukromá zpráva od StarClan pro Pro Blackgala "Není nejmenších pochyb o tom, že kočky se rodí s modrou krví. Na rozdíl od lidí nechávají za sebou nevkusné stadium zbohatlictví a okamžitě si vychutnávají život s vytříbenou sebejistotou."Vivian Cristolová Featrhershade a hranice Feathershade přikývne a potichu řekne: „Nikomu to neřeknu.“ Potom trochu zaváhá a dodá: „Ale dej si pozor, takové věci se nevyplatí říkat nahlas.“ „V našem klanu je život tvrdý, Bramblestar říká, že jsme ve válce a proto musíme neustále cvičit a bojovat s ostatními klany. Bramblestar se snaží neustále rozšiřovat území a je vůči ostatním kočkám velmi přísný, jeho slovo je zákon. Na druhou stranu, náš klan nikdy netrpěl nedostatkem jídla, a když se přizpůsobíš…“ začne vykládat, ale věta, kterou začala se tak nějak vytratila, pravděpodobně si uvědomila, že moc mluví. „Válečnický zákoník známe a dodržujeme, ale tak nějak jinak, než dřív,“ doplní svá předešlá slova po delší chvilce ticha. Mezi tím, co spolu mluvíte, už jste překonali většinu území ve skalách a dostali jste se na hranici území skalních a lesních. „A tady už to určitě znáš,“ řekne Feathershade a jak je vidět je trochu víc ve střehu, než dřív. Ty tu zatím můžeš cítit známou vůni domova, ale tak nějak víc, než na zbytku území, pravděpodobně jsou nějaké kočky z tvého klanu blízko, možná velmi blízko. Zatím ale nikoho nevidíš. Když se podíváš na Feathershade, podle jejího pohledu to vypadá, že si ničeho znepokojivého nevšimla.

StarClan - 14. dubna 2016 21:34

Pro Moonfanga "Kočky se v mnoha ohledech podobají lidem více, než psi; mají své nálady a složitou povahu."Helen Winslowová U hranice se skalními - Lakefrost „To jo, tak snad přijdou brzy,“ odpoví ti Lakefrost. Dnes už je v o něco lepší náladě, přeci jen, její učedník se jí vrátil a i když je ještě na ošetřovně, vypadá to, že bude v pořádku. To se také odrazilo na Lakefrost. „Kam se chceš schovat? Do koruny stromu, nebo máš nějaký lepší nápad?“ zeptá se tě naprosto upřímně, Lakefrost není zrovna zvyklá rozhodovat. Když se konečně schováte, nastane chvíle ticha a no... nudy, nakonec to Lakefrost nevydrží a pomalu zašeptá „Je to překvapení, že Leafstorm…“ ale myšlenku už nedokončí, místo toho nakrčí nos a potom zašeptá: „Cítíš to?“ Pach skalních o malinko zesílil, vypadá to, že se někdo blíží, ale zatím nikoho nevidíte.

Firefly ♀ - 18. dubna 2016 01:48

Zo svojho úzadia mierne zmútene a nedôverčivo sledujem Leafstorma, ktorý sa rozhovorí. Začne rozprávať o časoch, ktoré sa stali dosť dávno a nemala som o nich ani poňatia. Obe ušká mám natošené smerom k nemu a takmer sa počas príbehu ani nehýbem. Boli s Grassblade tak hlboko v území dvojnožcov? To sa už začína veľmi zle, tam sa nikdy nestane nič dobré. Podvedome ma strasie, ale iba prešlapnem prednými labkami a počúvam ďalej. Keď rozpráva, ako Grassblade prišla o svoje oči, súcitne na starú bojovníčku pozriem. Muselo to byť hrozné...ale...akú to má spojitosť s.och, určite sa k tomu dostane. Čím ďalej rozpráva, tým viac mám chuť schúliť sa v svojej nore do klbka a nikdy sa nezatúlať do blízkosti dvojnohých. Viem, že som od nich prišla, že som od nich voňala keď som bola ako malá, aj keď si ich vôbec nepamätám, a ďakovala som hviezdnemu klanu viac ako inokedy, že ma doviedol až k mačkám v lese. Leafstorm rozpráva ďalej a z toho čo hovorí chápem, prečo bol jedným z najschopnejším bojovníkom v klane. Musel sa prebojovať omnoho horšími nástrahami, ako boli pre nás jazvece a líšky. Myslím, že na jeho mieste by som tu už nebola. Zdesí ma tá myšlienka. Leafstorm bol silný, naozaj silný. A vyplynulo aj, ako sa spozal s mačkou toho mladého kocúra, ktorý mal byť jeho mláďa Tak predsa len to nemusí byť pasca. Ako boli silné jeho svaly, tak bola aj jeho myseľ. Snažila som sa pochopiť, aké to prnho muselo byť, keď sa vrátil a Scarstar mu položil tú.. podmienku. Pravdepodobne...mal z neho rešpekt. Bol to vtedy vodca. A možno sa cíti zodpovedný aj za Grassblade, aby sa aj ona mohla vrátiť do klanu. A preto začal robiť všetky tie veci, o ktoré ho Scarstar požiadal, a potom s nimi tak dlho žil... to mača, som pokojne mohla byť aj ja, keby som sa zatúlala skôr.  Ku koncu príbehu mám z prešľapávania pod packami dve malé jamky v hline a cítim sa celá nesvoja. Asi málokedy, odkedy som odišla z klanu, som sa cítila byť taká vytrhnutá z reality ako teraz. Akoby mi niekto odostrel závoj spred očí. Samozrejme že ma príbeh vykoľajil. O Starscarovej dobe som počúvala väčšinou iba historky pred spaním keď som bola mača. Strašidelné príbehy, viac vymyslené ako pravdivé, od ostaných mláďat. Toto bolo všetko tak reálne, a z celého toho príbehu mi Scarstar pripadal ešte ako to menšie trápenie. Preto keď začne Lindenstar znova riešiť náš reálny, aktuálny problém, chvíľku mi trvá kým sa skoncentrujem. Začne na mňa doliehať únava aj vypätie, ktoré som si doteraz kvôli adrenalínu neuvedomovala. Obliznem si papuľku. Jeden lovec navyše by sa zišiel, ale ak si neodpočiniem, budem v noji úplne nanič. Má pravdu, musíme sa vyspať... aspoň trochu. Otrasiem sa od ňufáka až po konček chvosta, akoby som sa snažila zbaviť toho zvláštneho desivého otupenia, ktoré som získala keď som si predstavovala situácie z Leafstormovho rozprávania, a zrovna keď sa rozhodnem potichu vytratiť za škôlku na svoj mach, tak vidím približujúceho sa kocúra. Prívetivo pootočím hlavu nabok a pri jeho slovách sa odvážim ho jemne drcnúť čelom do ramena. Po tom čo prežil si určite zaslúži oporu, aj napriek tomu čo všetko musel urobiť. Každý, kto pomáha, si zaslúži pomoc. A ja...mám dobrý pocit z toho že som ti pomohla.  Zamraučím potichu a v mojom pohľade môže vidieť, že ešte stále premýšľam o jeho rozprávaní a som z toho trochu...rozčarovaná. Pozriem Rockfurovým smerom a potom znova na Leafstorma. Prežiješ. Potrebuje ťa. Zamňaukám ešte jemne. Mal pre koho bojovať. Samozrejme, bojoval aj pre klan, ale teraz aj pre svojho potomka.  A pre koho bojuješ ty Firefly? Nie si súčasť klanu, a tvoja krv nie je podobná krvi nikoho tu.  Zaženiem chmúrne myšlienky a rozlúčim sa s Leafstormom tichým zavrnením. Dúfam, že si aj on pôjde odpočinúť, aj keď nemám ten pocit že by uposlúchol Linderstarino odporučenie.  Ja to však mám v pláne. Prišlo mi to rozumné, a tak sa po okraji čistinky dostanem preč a prešmyknem sa v pokojných tieňoch až na svoj mach za škôlku, kde sa skrútim na zemi a hodnú chvíľu ešte pozerám hore ku hviezdnemu klanu, spytujúc sa prečo niektorým mačkám prichystajú taký ťažký osud, prečo niektoré nechajú zatúlať sa, prečo je občas všetko také nejasné. Stratená v myšlienkach pomaly zavriem oči a zaspím.

Moonfang ♂ - 22. dubna 2016 13:06

Číhame Cestou ku hranici sme si s Lakefrost trochu zamazali kožuchy. Dávať ten bordel potom dolu bude pekne hnusné. Asi by som o to mohol požiadať niektorú zo skalných... Ostatne, pri troche smoly pôjde ten neporiadok dolu aj s celým kožuchom. Nespokojne myknem fúzmi. Lakefrost sa spýta, kam sa schováme. To by som aj ja rád vedel. Túto odpoveď však bojovníčke dať nemôžem. Rozhliadam sa, až napokon nájdem veľký javor. Jeho lístie je popadané všade okolo, ale hlavne pri koreňoch, ktoré vyliezajú zo skalnatej zeme. "Sem sa schováme. Ale najprv trochu odhrnieme lístie, ktorým sa potom zakryjeme. Pomôž mi trochu." Začnem odhŕňať lístie až na holú zem medzi koreňmi, tak, aby tam bolo miesto tak pre dve mačky. Mohutný koreň nás kryje z jednej strany, z druhej som opatrne na nás nahrnul lístie. Dokonca nás bude maskovať aj pach jeho tlenia a rozkladu. Sme od hranice trochu ďalej, ale máme dobrý rozhľad a naše kožuchy nesvietia. No a potom... čakáme. Nesmieme sa ani pohnúť, inak by z nás celá tá paráda opadala dolu. Sme síce fľakatý aj od blata, ale riskovať to nechcem. Lakefrost už bolo zrejme trápne to ticho, tak chcela zapriasť rozhovor. Vzápätí aj zmĺkla. O nosy sa nám obtrel silnejúci pach skalných. "Tak a teraz ani muk," poviem potichúčky a očami pátram, kde sa tá banda objaví a či s nimi bude aj Blackgale.

Blackgale ♂ - 24. dubna 2016 21:17

Hranice Poslouchám Feathershade a i když se mi to tu snaží ukázat v trochu lepším světle, její utajované reakce hovoří jinak. Musíme se odtamtud dostat a to co nejdříve a Skalní porazit. "Ano, tady to znám." odpovím Feathershade. "Měli bychom tady být v bezpečí, nikdo sem moc nechodí a ranní hlídka tudy už dávno prošla." uchlácholím Feathershade, ačkoliv je mi jasné, že Lindenstar by to tu nikdy nenechala nehlídané. Je mi jasné, že tu někdo bude. Někdo, kdo nám pomůže. "Pojď za mnou, ukáži ti trochu hraniční oblasti. Myslím, že by bylo dobré to tu opevnit a převzít, znám tu pár pěkných míst na schovávání." řeknu Feathershade a vedu ji hlouběji na území Lesního klanu.

StarClan - 28. dubna 2016 21:30

Pro Blackgala a Moonfanga "Všechny kočky jsou rády středem pozornosti."Peter Gray U hranice se skalními Blackgale navrhne prozkoumání hranic lesních a případné obsazení strategických pozic. Jakmile to řekne, Feathershade mu odpoví: „To není dobrý nápad, nevíme jakou má Bramblestar strategii, a když něco podnikneme bez jeho…“ Ale svou větu ani nestihne dokončit, jelikož Blackgale již stihne překročit hranice. „Do liščí nory…“ zanadává Feathershade a rozeběhne se za ním. „Stůj,“ volá stále potichu za Blackgalem. Moonfang s Lakefrost můžou cítit, že se kočky přibližují a už vyloženě poznají Blackgala, i to, že je v doprovodu někoho ze skalních, ale nepoznají kolik skalních koček je. Blackgale je necítí díky jejich maskování. Navíc je slyšet poslední Feathershadino zavolání.

Moonfang ♂ - 28. května 2016 13:02

Lov na votrelcov Striehneme s Lakefrost, uši nastražené. Áno, toto je Blackgale, spoznávam jeho hlas. Ale nie je sám... Brambleblaze nie je taký idiot, aby ho nechal potulovať sa samého. Zlostne myknem fúzmi. Lakefrost sa na mňa podíva s očakávaním. Aby líška zobrala celú túto situáciu! Vedúca pozícia mi vôbec nevyhovuje. "Pšššt!" ticho zašepkám Lakefrost a snažím sa zistiť, koľko mačiek s Blackgalom je. Veľmi sa mi nedarí. Jedna? Dve? Čakáme. Blackgale sa snaží zaviesť druhú mačku hlbšie na naše územie. Ešte chvíľu a budeme môcť zaútočiť. Ešte pár momentov a budem si istý, že je s ním len jedna ďalšia bojovníčka. "Ak by Blackgale urobil nejakú hlúposť, skoč na neho. Ja si vezmem tú skalnú..." zašepkám Lakefrost a až ma laby svrbia, ako by som vyštartoval. Ale ešte nie... ešte nie... teraz! Vystrelím spod lístia s jasným cieľom: zraziť skalnú k zemi a pekne si ju tam podržať.

StarClan - 01. června 2016 21:44

Pro Blackgala a Moonfanga "Všichi ho měli rádi, a on, úplně v pohodě, měl rád akorát sebe."Melisa Jonesová U hranice se skalními Lakefrost kývne na Moonfanga: „Zkusím ho odvalit pryč, abych s ním mohla promluvit, ty zabav tu skalní.“ Víc už Lakefrost Moonfang neodpoví, protože útočí na Skalní kočku, ta je skutečně překvapená, opravdu se mu podaří Skalní shodit na zem, ale ta se velmi rychle vzpamatuje a Moonfanga shodí, potom se převalí, aby stála naproti němu, a řekne: „Tak pojď, mazlíčku, aspoň poznáš, jak se perou velké kočky…“ Zatím Lakefrost skočí na Blackgala a několikrát se s ním převalí dál od Moonfanga, příliš nekouše, ani nedrápe, možná i on sám pozná, že jej nechce zranit. Nakonec Blackgala pustí a skrčí se, tak jako by chtěla říct, že se s ním nechce prát.

Moonfang ♂ - 03. června 2016 20:45

Boj, o ktorý nemám záujem Skalná najprv vytreští oči a skamenie. Skutočne nemala zdanie, odkiaľ sme sa vynorili. Pristál som jej na chrbte a chcel som ju tam dolu pridržať, kým nezmúdrie. Nejako sa jej však podarilo zvrtnúť a keď sa jej pazúry mihli iba kúsok od môjho ledva zahojeného brucha, pustil som ju. Vyskočí na nohy, pripravená na boj a samozrejme má hneď reči o mojom pôvode. Pobavene prsknem. "Naozaj chceš bojovať? Za vodcu, ktorý za to nestojí? Nechať sa zmrzačiť?" Zostanem nehybný a uprene sledujem každý jej pohyb. Som pripravený na všetko, no hovorím ďalej. "Veríš mu vôbec? Pokiaľ áno a nemáš pochybnosti, tu stojím. No mala by si vedieť jednu vec..." Siahol som do toho chladného miesta, ktoré sa vo mne zrodilo niekedy v minulú noc. "Vstúpila si na územie Lesného klanu a už ho neopustíš. Dnes ťa odvediem k našej vodkyni a je mi úplne jedno, či ťa tam budem musieť odniesť v zuboch ako vzdorovité mača." Zostanem stáť, pripravený na všetko. Budem hrýzť a trhať. A to o mačati som myslel smrteľne vážne.

StarClan - 05. června 2016 21:47

Pro Blackgala a Moonfanga "Psi jsou trochu jako levičáci. Chtějí každého potěšit. Kočky vědomí, že je mají všichni rádi, vůbec nepotřebují."William Kunstler Blackgale Lakefrost zapřede a potom řekne: „Nechci se s tebou prát, jen jsem tě chtěla dostat dál od skalní, abych s tebou mohla mluvit.“ Chvíli počká, jestli na ní nezaútočíš a potom začne mluvit: „V noci k nám přišel Sunbowpaw s jedním skalním bojovníkem, kterého prý vyhodili. Je vyčerpaný, trochu zraněný, ale bude v pořádku. Jak je na tom Pebblepaw a Leopardhairs?“ Když jí odpovíš, podívá se nervózně na stranu, kde by měl být Moonfang a skalní kočka (Feathershade), snaží se asi odhadnout, kolik máte času. „Jak vypadá Skalní klan? Kolik mají koček a připravuje se Brambleblaze nějak na válku?“ zeptá se dál. Moonfang Bílá skalní kočka stojí, připravena uskočit, kdybys chtěl zaútočit, poslouchá, skutečně pozorně co říkáš. Je vidět, že to není jen kupa svalů, ale skutečně nad tvými slovy přemýšlí. „Ano, vstoupila jsem na Vaše území, protože mě sem vpustil váš bojovník, ale myslím, že na tom už teď nezáleží,“ řekne nejdřív, chvíli se odmlčí, asi přemýšlí nad formulací další věty. „Myslím, že jsme se dostali do situace, kdy se musíme domluvit. Nezapomeň, že váš učedník a koťata jsou u nás v táboře, a pokud se já s Blackgalem nevrátíme, už je nikdy neuvidíte.“ Chvilku mlčí, pokud se budeš nadechovat, abys odpověděl, zvedne packu, že chce něco říct. „To nebyla výhružka, to je bohužel realita, takové věci Bramblestar dělá.“ Skutečně, neříká tato slova výhružně spíš smířeně a trošku trpce. Teď čeká, co ji na to řekneš, případně, jestli zaútočíš.

Moonfang ♂ - 06. června 2016 19:39

Mám dúfať? Načúvam slovám Bielej. Tiež veľmi netúži po boji a som tomu rád. Padne slovo "dohoda" a vzbĺkne vo mne iskierka nádeje. Keď pohrozí smrťou Pebblepaw, zlostne sklopím uši. Leopardharis môže Brambleblaze pokojne roznosiť v zuboch, no mladej učnici rozhodne nechcem ublížiť. "Takže ten lišiak sa poistil..." zavrčím, no o krok cúvnem a sadnem si. Chcem dať Bielej najavo, že i ja som ochotný jednať. "Znieš rozumne, skalná. Je vás tam takých viac? Tých, čo nie sú práve spokojní s tým, ako Brambleblaze vedie klan? Ktorým sa prieči vraždenie mačeniec a učňov?" Mohol by som ju reálne skúsiť prehovoriť, aby ušla aj s Blackgalom, Pebblepaw a ostatnými nespokojnými mačkami k nám. Sily by sa vyrovnali. "To, čo robí Brambleblaze, je proti Starclanu a všetkým ich pravidlám. Máte vôbec medzi sebou liečiteľa?" Liečitelia sú v úzkom kontakte s Hviezdnymi. Ten by nikdy nič takéto nedovolil. Neverím, že niekoho takého majú. A tak ma napadá... "A nevieš náhodou, koľko krát už Brambleblaze zomrel?" Bolo by dobré, keby už nemal úplných deväť životov. Jeden môže iba dúfať...

Blackgale ♂ - 15. června 2016 00:35

Hranice Když na mě Feathershade křikne tak zpomalím, aby mě mohla doběhnout, ale jdu dál. "Neboj, znám to tu a nic nám tu-" V té chvíli na mě odněkud skočí nějaká kočka a spolu se odkutálíme pryč z lesní cesty do mělké prohlubně. Koutkem oka zahlédnu Feathershade, ta je k nám ale otočená zády a její pozornost nyní plně zaujímá Moonfang. Už je mi jasné, že můj plán vyšel. Zjistím, že mě povalila právě Lakefrost. Zaujmě mě její zpráva o bojovníkovi skalních, který se přidal k nám, ale teď není čas na to se tím zabývat. Alespoň že Sunbowpaw se dostal domů v pořádku. "Vím jak vypadá jejich území a kde je jejich tábor." odpovím Lakefrost a stručně jí to popíšu. "Nějak to nevypadá, že by se nějak usilovně připravovali na válku, aspoň to nevypadalo na to, že by usilovně cvičili. Spš se zdá, že si je Bramblestar jistý svým případným vítězstvím. Leopardhairs mu řekla, že Lindenstar to neplánuje přijmout." řeknu a doplním pár detailů o kočkách, které jsem tam potkal. ""Co se týče Pebblepaw a Leopardhairs..." řeknu a to druhé jméno skoro zasyčím. "Leopardhairs je zrádkyně, ale nedovedl bych si představit, jak hluboko klesne. Odněkud vyhrabala nějakou krabici od dvounožců a Pebblepaw strčila dovnitř. Teď je tam zavřená a ani se nemůže pořádně protáhnout. Jinak je ale v pořádku. Feathershade byla asi jediná z klanu, která s takovou krutostí nesouhlasila a dokonce si stěžovala Bramblestarovi." "Ale zpátky k Leopardhairs... ráno začala rodit a je teď na mýtince léčitelky. Nějakou dobu je tedy naštěstí zaměstnaná." dopovím, to už ale uslyším, co Feathershade řekla. Najednou se mi rozšíří zorničky a já rychlým a silným pohybem shodím Lakefrost ze sebe. Jsem vystrašený a naštvaný zároveň. Kdoví jestli víc na ostatní nebo na sebe. Nevěděl jsem, jak až zlé to v tom jejich klanu bude... "DOST! PŘESTAŇTE!" zařvu a vběhnu mezi Moonfanga a Feathershade. Vypadám úplně vytočeně a vystrašeně, ocas úplně naježený a upřeně se dívám Feathershade do očí. "Prosím, řekni mi, že to není pravda." zašeptám a v mém hlase je znát úpěnlivá prosba. Tohle nemůže být pravda. Ona však mlčí, jako kdyby nevěděla, co říct. Její oči však mluví za ni. Zmocní se mě šílený vztek. "VÁŽNĚ TVRDÍŠ, ŽE JE BRAMBLESTAR SCHOPNÝ PEBBLEPAW ZABÍT, KDYŽ SE NĚCO POKAZÍ? CO JSTE TO ZA KLAN?" zařvu a chvíli to vypadá, že po ní skočím. "A tys tu mluvila o tom, jak je ten váš klan skvělý, dělala jsi, jak je ti moc líto Pebblepaw." Začnu pomalu kráčet k Feathershade a ona začne trochu couvat. "A PŘITOM JSI CELOU DOBU VĚDĚLA, CO S NÍ BRAMBLESTAR UDĚLÁ!"

StarClan - 15. června 2016 17:21

Pro Blackgala a Moonfanga "Jejím úkolem je sedět a být obdivována."Georgiana Sricklandová - Gatesová U hranic - Blackgale a Moonfang Blackgale se přihrne jako velká voda a začne Feathershade vyčítat, co řekla. Za ním běží i Lakefrost, ale popravdě to vypadá, že moc neví, co má dělat. Svůj vyděšený zrak upírá na Moonfanga. „Jsme špatný klan, ano vím to a vadí mi to, ale myslíš si, že to můžu jen tak říkat? Jsem ráda, že v klanu přežívám, i tak mně mnohé kočky podezřívají, že nejsem loajální. Potřebovala jsem se ujistit, jak smýšlíš, jestli jsi stejný jako Leopardhairs a nebo s tebou můžu otevřeně mluvit, potom bych ti řekla pravdu,“ snaží se obhájit Feathershade, je vidět, že je rozčílená a má pocit, že jí vůbec nerozumíš. „Vím, že mě nemusíš věřit, vlastně ani jeden z vás, ale chci nabídnout pomoc. Pebblepaw i Leopardhairs s koťaty spolu zachráníme,“ řekne Feathershade pevně, potom se obrátí na Moonfanga, aby mu odpověděla. „Většina ostatních koček jde slepě za Bramblestarem, jediný, kdo byl vždy trochu proti byl Rockfur, ale toho jsem už od rána neviděla. Obávám se, že mu Bramblestar něco udělal,“ řekne Feathershade a čeká, co bude, jestli jí Blackgale naloží další dávku urážek nebo budou chtít ostatní kočky jednat.

Blackgale ♂ - 15. června 2016 19:20

Hranice Dívám se na Feathershade a můj pohled už není tak tvrdý jako dřív. Viditelně se uklidním a zlost vystřídá porozumnění. "Věřím ti." řeknu a pokračuji: "Nevěděl jsem, jak zlé to tady je. A když jsem se dozvěděl, co se může stát Pebblepaw..." Odmlčím se. Snad je to jasné. "Tvoji pomoc bych přivítal. Podle toho, co říkáš je jasné, že tam Pebblepaw už déle nemůže zůstat." Když ale zmní i Leopardhairs, trochu mě to zaujme. "A co Leopardhairs? Myslíš, že jí taky hrozí nebezpečí?"

Moonfang ♂ - 17. července 2016 20:21

Rozhovor pokračuje Už to vyzeralo tak, že Skalná začne odpovedať na moje otázky, keď sa prihrnie Blackgale a všetko ide do hája. Toľko k mojim nádejám. Premýšľam, že mu niečo k jeho správaniu poviem, ale radšej si zahryznem do jazyka. Škoda námahy. V duchu som sa už pripravoval na naháňačku. Nečudoval by som sa, keby dostala Skalná chuť zmiznúť. Našťastie si zachová chladnú hlavu. A čo si cením ešte viac, začne odpovedať na moje otázky. To, čo sa dozvedám, mi ale na nálade nepridá. "To všetkým Brambleblazovým mačkám vyžrali myši rozum?" zavrčím polohlasne. Chvíľu uvažujem a potom poviem: "O Rockfura sa nemusíš báť. Je v bezpečí. Teraz potrebujeme nájsť spôsob, ako pomôcť úbohej Peeblepaw." Leopardharis vynechám naschvál. Jej mačence taktiež nepovažujem za nijak dôležité. Čo to muselo byť za zúfalca, s ktorým ich splodila? A ak podedia povahu svojej matky... lepšie im bude ďaleko od mojich pazúrov. Vrátim sa k otázke, na ktorú mi Skalná neodpovedala. "Čo tie Brambleblazove životy? Koľko krát už zomrel?" Koľko krát mu budeme musieť zakrútiť krkom? Keby tak chcel na neho spadnúť strom, aby spod neho už nikdy nevyliezol...

StarClan - 20. července 2016 21:05

Pro Blackgala a Moonfanga U hranic se skalními „Nebezpečí nehrozí nikomu, dokud se budeme chovat normálně,“ odpověděla bílá kočka již klidněji. „Jestli ale bude mít Bramblestar podezření, že mu nejste loajální, stane se něco zlého. Bud Vás využije jako páku na Lindenstar a nebo Vám ublíží, nejspíš oboje,“ dodá Feathershade, přičemž trhá kožichem, vdn ji t poomyšlení není poo chuti. „My dva si musíme pospíšit, nebo bude podezřelé, že jsme tak dlouho pryč. Nevím kolikrát Bramblestar zemřel, říká si nesmrtelný, ale nevím, co je na tom pravdy. Co se týče záchrany vašich koček, cokoliv uděláte, vyprovokuje Bramblestarův útok a nedopadne to dobře. Myslím, že nejlepší by bylo, kdyby váš klan zaútočil na nás, pokud jste připraveni na boj. Mohla bych pomoci dostat Vás do tábora, budete mít výhodu překvapení,“ navrhne Feathershade. Pořád se vyhýbá přímějším slovům o Rockfura, nakonec to ale nevydrží a zeptá se Moonfanga: „Co víš o Rockfurovi?“

Moonfang ♂ - 24. července 2016 13:47

Plány sa rodia Počúvam vysvetlenie situácie s Peeblepaw a tiež mi to nie je veľmi po chuti. Pri myšlienke, že jej ublížia zlostne sklopím uši. No potom sa rozosmejem. "Brambleblaze a nesmrteľný? Och, čo všetko sa ešte ten hlupák snaží nahovoriť vašim mačkám? Nebodaj mu to ešte veria..." Znechutene prsknem a pokračujem: "Žiadny vodca klanu nie je nesmrteľný, i keď mu Hviezdny klan deväť životov. Dostane ich, aby klanu slúžil, chránil ho a ak to bude treba, zomrel zaň. Urobí tak deväť krát, no potom i on odíde do Kožušiny. Žiadna mačka nie je nesmrteľná, ani Brambleblaze nie. Preto som sa ťa pýtal, koľko krát už zomrel. Potrebujeme vedieť, koľko životov mu ešte zostáva." A ako ťažké bude zbaviť sa ho raz a navždy. Keď povie o tom, že by nám pomohla dostať sa do tábora, švihnem očami po Blackgalovi. Pôvodne nás tam mal dostať on. No, ak v ňom budeme mať poistku, tento plán by nemusel zlyhať i keby Skalná slovo nedodržala. Preto prikývnem, že sa mi to celkom pozdáva. Potom sa spýta na Rockfura. Trochu pobavene myknem fúzmi a poviem: "Naozaj si oňho nemusíš robiť starosti. Naše mačky mu neublížia. Je v bezpečí nášho tábora." Chvíľu ju pozorujem a potom sa spýtam: "Aké je vlastne tvoje meno, Skalná?"

Blackgale ♂ - 25. července 2016 21:40

Vidím, že Moonfangovi se můj výstup nezamlouval, tak mlčím a nechávám to na něj. Když se ale diskuze stočí směrem k Bramblestarovi, rozhodnu se připojit. "Leafstorm porazil Scarstara, že je to tak? Serval z něho všechny ty zbývající životy najednou. Možná by mohl udělat to samé s Bramblestarem? Nebo nám říct jak to udělal? I když nevím, jak moc bude sdílný po tom, co mu Leopardhairs provedla. Vrátil se ke klanu, že ano? Jestli ne, tak bychom ho měli najít." Pohlédnu na Moonfanga a nedám mu šanci cokoliv říct. S Leafstormem vůbec nevycházejí a tak se mu to moc zamlouvat nemusí. A tak pokračuji dál, snažíc se jej přesvědčit rozumnými argumenty, aby to hned nezavrhnul. "Jen říkám, pokud má Bramblestar devět životů od Hvězdného klanu, tak porazit ho bude hodně těžké a je dost možné, že nás spoustu vezme sebou. Potřebujeme každou výhodu, kterou můžerme získat a Leafstorm je nejlepší válečník v našem klanu. Právě proto ho Leopardhairs chtěla vyštvat."

Moonfang ♂ - 28. července 2016 16:11

"Scarstar bol šialený," odpoviem potichu Blackgalovi. "A Leafstorm urobil to najsprávnejšie a jediné možné riešenie. Brambleblaze ide v Scarstarových šľapajách, je hrozbou pre všetkých a musí byť preto zničený. V dobe, keď Leafstorm Scarstara zabil, bol vládca klanu na posledných troch životoch. A tri je o mnoho menej, ako deväť." Lámem si hlavu nad tým, ako zabiť tvora, ktorý krátko na to znovu vstane z mŕtvych, aby mohol bojovať ďalej. Čo ho budem držať v zuboch, a pri tom najmenšom pohybe stisnem čeľuste, aby som lámal väz znova a znova? Potom si ale uvedomím, že sa ma Blackgale pýtal na to, či sa Leafstorm vrátil. "Firefly ho priviedla nazad. Žiadna z klanových mačiek nie je tak hlúpa, aby verila Leopardharis... aspoň dúfam," zamručím a pritom na neho pozriem kútikom oka. Ten malý výstup na zhromaždení som mu ešte neodpustil. Ako sa to hovorí? To, čo si o tebe druhý myslia, sa dozvieš, len keď ich rozzúriš?

StarClan - 01. srpna 2016 21:33

Pro Blackgala a Moonfanga „Jejím úkolem je sedět a být obdivována." G. S. Gatesová Poblíž hranic Skalní se chvíli zamyslí, je vidět, že nechce své jméno prozradit, je si vědoma, kolik toho riskuje. „Jmenuju se Feathershade,“ odpoví nakonec. „Kolikrát Bramblestar zemřel nevím, viděla jsem ho zemřít jen jednou, ale můžu se pokusit to zjistit, jestli je to tak důležité,“ odpoví. Následuje rozhovor Blackgale a Moonganfa, přičemž Feathershade pouze sedí a přešlapuje, začíná být velmi nervózní. „Blackgale, musíme už opravdu jít,“ řekne naléhavým hlasem a potom se otočí na Moonfanga a řekne: „Domluvte se s vůdkyní, jestli máte možnost útoku, a pokud bude souhlasit, můžeme se sejít opět zde v době ranního lovu, jindy se sem asi nedostanu.“

Blackgale ♂ - 05. srpna 2016 01:57

Odchod Všimnu si pohledu, který mi Moonfang věnuje, ale nyní to bohužel nemohu řešit. Mrzí mě, že moje malé představení si vzal k srdci, ale snad to budu moct ještě napravit. Proto jen přikývnu, věnuji jeden omluvný pohled Moonfangovi a vydám se za Feathershade. Když se nám Moonfang s Lakefrost ztratí z dohledu, přijdu blíž k Feathershade a začnu mírným tónem. "Hele, chci abys věděla, že si strašně vážím toho, že nám pomůžeš a že jsi byla tak hodná k Pebblepaw. Já jen, když jsem slyšel, v jakém je nebezpečí... neudržel jsem se. Nikdy bych si nedpředstavil, že by něčeho takového mohl být nějaký kocour schopný." Odmlčím se a chvilku přemýšlím, vzpomínám. "Jedna stará kočka od nás vždycky říkala, že největší odvahu vyžaduje postavit se vlastnímu klanu za správnou věc. Jako malý jsem nechápal, ale nyní myslím, že měla pravdu." povzdechnu si. Počkám na její odpověď a když to máme za sebou, přejdu k praktickým věcem. "Máš nějakou výmluvu kdyby se někdo ptal, proč jsme se tak zdrželi?" Potom začichám ve vzduchu a zjistím, že já nyní páchnu po Lakefrost a Feathershade po Moonfangovi. "A měli bychom ze sebe dostat ten pach, abychom nepáchli po kočkách z lesního klanu." Nevím, jestli by to tedy vůbec zaznamenali, ale lepší je být opatrný.Kdyžtak mi pověz jen ve zkratce, co všechno víš o Bramblestarovi? Kdy k vám přišel, jaký je, cokoliv co se ti zdá důležité. A poslední otázka... znáš někoho v klanu, kdo se cítí stejně jako ty a byl by ochotný nám pomoci?" Pokud máme osvobodit Pebblepaw, tak se bude pomoc hodit.

Moonfang ♂ - 22. srpna 2016 17:02

Rozlúčenie a nová úloha "Ďakujem, Feathershade," poviem bojovníčke skalných. "Za informácie, i za láskavosť k našej učnici. V dobe ranného lovu tu určite bude niekto čakať. Ale teraz bude naozaj lepšie, ak sa rozídeme." Obával som sa totiž, že si to ich oneskorenie skutočne odnesie neborák Pebblepaw. "Dávaj na seba pozor," poviem Blackgalovi a potom už len sledujem, ako obja miznú medzi skalami. Opatrne vetrím, či náhodou niekde nebol nejaký nevolaný svedok nášho rozhovoru. Ale nikde sa nepohne ani lístok. Vstanem a pritom sa jemne obtriem o Lakefrost. "Poď, musíme ostatným povedať, čo sme zistili a vymyslieť nejaký plán." Ešte raz sa pátravo poobzerám a potom vyrazím na cestu domov.

Leafstorm ♂ - 22. srpna 2016 18:21

Warsong "Ale nepovídej Warsong, vážně bys chtěla, aby dopadl jako já? Vážně si nemyslím, že jsem někdo, z koho by si koťata měla brát příklad. Možná odstrašující." odfrknu si. Byl jsem nejlepší válečník v klanu, nejlepší lovec. Zažil jsem již více, než někteří starší a zvládl věci, u kterých by jiní selhali. Měl bych být jedním z hrdinů našeho klanu, legendou, na kterou se bude vzpomínat ještě dlouho poté, co už tu nebude. Měl bych být tím, kým by každé kotě v klanu chtělo někdy být. Ovšem nebyl jsem. Navzdory všemu mi celý můj život připadal jako jedna velká prohra. Ať jsem již dokázal cokoliv, nikdy nebylo vítězství sladké. Vždy se nad ním snášel nějaký stín. "Nedokážu se postarat ani o učedníka, natož o syna. Grassblade je kvůli mě mezi staršími jako mladá kočka. Pebblepaw odtáhla ta zmije Leopardhairs ke Skalním, zatímco já jsem se schovával v lese a litoval se." zavrčím. Nevím, jestli si to někdy dokážu odpustit. "I když, jak my dva víme nejlépe, existují o mnoho horší." dodám po chvíli a pomyslím na Scarstara a Leopardhairs. Ať už jsem byl jakýkoliv, nebyl jsem ani zdaleka takový, jako oni. Bylo načase si připustit, že ani zdaleka nejsem zrůda, ať už Scarstarova nebo nějaká jiná. "Udělám to nejlepší, co budu moci. A ještě více." přísahám si a pohlédnu Warsong přímo do očí "Nikdy jsem se nevzdával, neutíkal před výzvou. Vždycky jsem do všeho dal své maximum. A tak se budu snažit být Rockfurovi tím nejlepším otcem, jakým mohu být." Na okamžik ztichnu a poté dodám. "Ale budu potřebovat pomoc." Uhnu pohledem od Warsong a zívnu. Vážně už se potřebuju vyspat a déle už vzhůru být nevydržím.

StarClan - 23. srpna 2016 20:49

Pro Blackgala „Když se kočka urazí, je uražena do posledního chloupku. I muže a ženy velké moudrosti a moci již srazila na kolena kočka, která se k nim obrátila zády." A. P. Reilly Cestou do tábora Feathershade mlčela a poslouchala tě a potom řekla: „Vím, proč ses rozčílil, není to lehké ani pro jednoho z nás. Chápu to.“ Chvíli přemýšlela a mlčela, už už se nadechovala, že něco řekne, ale potom raději myšlenku zahnala. Asi neměla dost odvahy mluvit, i proto byla ráda, že ses začal ptát, co budete dělat. Bylo na čase se vrátit do reality a plánovat, jak postupovat dál. „Můžeme říct, že jsem ti chtěla víc ukázat skály,“ navrhla Feathershade. „Nebo jestli tě napadá něco lepšího…“ „Bramblestar toho o sobě příliš neříká, kromě toho, že je nesmrtelný a neporazitelný. Na našem území se objevil před dlouhou dobou, tenkrát jsme měli ještě jen malé území na severu, vůbec jsme nebyli ve skalách. Já si tu dobu nepamatuji, ještě jsem nebyla na světě, ale říká se, že tenkrát tu řádila zlá nemoc, která postihla jak vůdce klanu, tak jeho zástupkyni. Klan byl malý a bezradný, nevěděli jsme, co si počít. Právě tenkrát se objevil Bramblestar. Byl to silný, velký kocour a věděl, jak to v klanech chodí, tvrdil, že je samotář. Starší říkali, že nám ho poslali Hvězdní. Přijali jsme ho jako bojovníka a do dalšího úplnku byl naším vůdcem. On sám o sobě vždycky tvrdil, že byl od Hvězdných předurčen stát se vůdcem velkého a slavného klanu. Víš, neptali jsme se ho, odkud je, měli jsme radost, že je s námi a že se díky němu stáváme silnějšími.“ Domluvila Feathershade, vyprávěla věci, které sama nezažila, ale které jí jen říkali ostatní. A její slova zněla, jako kdyby se chtěla omluvit, za to, že její klan má takového vůdce, jako kdyby se styděla a chtěla to vysvětlit. „V klanu bych nehledala nikoho dalšího, kdo by nám pomohl. Jediný kdo byl proti Bramblestarovi byl Rockfur… ale… možná je to hloupost, ale na severu území žije kočka. Nevím, jak se jmenuje, ale Rockfur o ni mluvil jako o své matce, možná by nám pomohla, kdyby věděla, co se tady děje.“ Už jste se blížili zpátky k táboru, to jsi poznal i bez toho, aby tě Feathershade upozornila, už nebylo příliš času se s ní takhle otevřeně bavit.

StarClan - 23. srpna 2016 20:49

Pro Moonfanga a ostatní v táboře „Na kočku, které se něco dotklo je děsivý pohled." Rosemary Nisbetová Cestou do tábora „Jasně, tak jdeme,“ zašvitoří Lakefrost a vyběhne na cestu do tábora. Vypadá to, že se jí pomalu vrací její veselá nálada, nebo přinejmenším, že už je na tom lépe. Poslední dva dny pro ni byly opravdu těžké. „Proč si myslíš, že nám ta kočka chce pomoct?“ prohodí najednou Lakefrost, asi se ji nechce celou cestu mlčet. „Všimla sis, jak se ptala po Rockfurovi?“ Do tábora dojdete, když už celý spí, přeci jen, cesta z tábora k hranicím a zase zpátky není zrovna krátká vzdálenost. Ale i přes pokročilou noční dobu není možné čekat, potřebujete vymyslet plán dalšího postupu. „Jdeme rovnou za vůdkyní?“ zeptá se tě pro jistotu Lakefrost, ale nevypadá to, že by měla v úmyslu jít kamkoliv jinam.

Moonfang ♂ - 03. září 2016 19:47

Po ceste domov Kedy sa stihlo zotmieť? Lámem si nad tým hlavu, zatiaľ čo s Lakefrost kráčame do tábora. Ušami lovím zvuky nočného lesa, ak by sa náhodou priplietla do cesty neskorá večera. Z myšlienok ma vytrhne otázka mojej spoločníčky. "Lebo nie je hlúpa," odpoviem pokojne. "Vidí, že to, čo robí jej vodca, nie je správne. Nebojí sa premýšľať sama za seba a nenasleduje slepo každý rozkaz." Aká to vzácna vlastnosť. Potom ale pobavene myknem fúzmi a ticho sa zasmejem: "Odovzdáme jej pozdravy Rockfurovi, uvidíme, ako sa zatvári." Keď prídeme do stíchnutého tábora, Lakefrost ani neodpoviem a miesto toho zamierim priamo ku brlohu našej vodkyne. "Lindenstar? Sme nazad a máme novinky. Môžeme?" Po kladnej odpovedi zídeme k nej a na striedačku vyrozprávame celý priebeh stretnutia. Na záver dodám: "Feathershade sľúbila, že sa do zajtra pokúsi zistiť, koľko životov Brambleblazovi ešte zostáva. Niekto sa tam ale s nimi bude musieť stretnúť v dobe ranného lovu. Navrhujem, aby sme to znovu boli my." Veľmi sa síce nevyspíme, ale v mene budovania dôvery treba priniesť aj nejaké obete.

Lindenstar ♀ - 05. září 2016 20:29

Dobré zprávy, tedy snad… Snažím se odpočívat, ale na spaní nemám moc myšlenek. Můj bojovník s učednicí a matkou jsou v nepřátelském klanu, nemáme dostatek potravy a stojíme na pokraji války. Hlavou se mi hodí spousty myšlenek, jen těžko se tak usíná. Alespon jsem seděla a klimbala, hlavu položenou na packách, zavřené oči, ale stále jsem měla přehled o okolí. A tak, když přišel Moonfang s Lakefrost, okamžitě jsem byla ve střehu připravena vyslechnout, co zjistili. Prosím, at mají dobré zprávy… Jak jsem přepokládala, spojil se s nimi Blackgale a měl plno zpráv. Ještě zajímavější ale bylo to, co slíbila Feathershade. Pomoc zevnitř by se nám hodila a to hodně. Ale je to také nebezpečné. Pokud se máme sejít zítra, musíme do té doby vymyslet plán… Přikývnu: „Moonfangu, děkuji za nabídku. Myslím, že by jeden z vás měl jít a určitě bych chtěla jít také. Nejdřív se ale musíme poradit s klanem, jak budeme postupovat dále.“ Potom se podívám také na Lakefrost, která tu celou dobu sedí a mlčí. „Běžte se oba najíst a ty Moonfangu se zastav u Silvercare, ráda bych věděla, jestli už můžeš jít do bitvy. Za chvíli svolám shromáždění.“ Počkala jsem, až odejdou a potom jsem se začala umývat a přemýšlela. Využít Feathershadinu pomoc byl risk, na druhou stranu bez ní nemáme moc šancí. Potřebujeme se dostat až do středu tábora, abychom osvobodili Pebblepaw… Chvíli jsem přemítala, co se mě zdá nejlepší, ale samozřejmě důležitý byl i hlas klanu. Nechala jsem ještě chvíli, aby měli Moonfang s Lakefrost čas se najíst a potom jsem vylezla na svou větev ve spadlém stromu, odkud vždy zahajuji shromáždění. „Necht se všechny kočky schopné samostatného lovu dostaví ke klanovému shromáždění,“ zakřičela jsem, můj hlas se linul táborem tak, že i spící kočky musel probudit. Dělala jsem to nerada, ale musela jsem jim říct novinky dřív, než vyjde hořící koule.

Lindenstar ♀ - 18. září 2016 19:23

Shromáždění Všichni v táboře lesních Počkám až se celý klan i s Firefly a Rockfurem shromáždí. Chci, aby tyto zprávy slyšeli všichni abych se se všemi mohla poradit. Když už konečně vidím všechny, začnu mluvit: „Kočky a kocouři, svolala jsem Vás, protože mám pro vás nové zprávy. Blackgale se s námi skutečně spojil a řekl nám, jak to vypadá v táboře skalního klanu. Při záchranné akci se budeme muset dostat až do středu jejich tábora, protože tam uvěznili Pebblepaw v dvounožčí pasti na kočky. Na svobodě je Blackgale, kterému snad věří a Leopardhairs, která je ale oddaná Bramblestarovi. Navíc Leopardhairs porodila a já bych ráda zachránila i její kotata.“ Ano, očekávám, že potom, co jsem toto řekla se spustí lavina nevole, ale její kotata nemůžou za to, jakou mají matku a jsou to stále živé bytosti. „To ale není vše, Moonfang a Lakefrost mluvili s kočkou, která patří ke skalním, ale chce nám pomoci při útoku. Jmenuje se Feathershade, říkám, to správně, že Moonfangu?“ otočím se na Moonfanga a čekám na reakci, případně opravu. „Featherina pomoc by se nám hodila, ale chtěla jsem se nejdříve poradit s vámi a také se zeptat Rockfura, jestli si myslí, že ji můžeme věřit.“

Moonfang ♂ - 30. září 2016 08:41

Zhromaždenie Po ukončení rozhovoru s Lindenstar som sa rozhodol najprv utíšiť nevrlo vrčiace brucho. Blížiace sa obdobie bez listov a činnosť dvojnožcov silne obmedzili naše zdroje a to, čo tu takto neskoro zostalo, boli už iba zvyšky. Nie som vyberavý a uspokojím sa s tým, čo je. Spravodlivo som sa podelil s Lakefrost, ktorá musela byť rovnako hladná ako ja. Čuduj sa svete, stačilo mi i to málo. Rýchlo som sa trochu umyl a až potom som sa vybral za Silvercare. Dúfal som, že ju nebudem rušiť počas nejakej dôležitej činnosti. "Silvercare?" ohlásil som sa potichu. "Môžem na chvíľu? Lindenstar by rada vedela, či už so mnou môže rátať v boji. Ja sa cítim celkom dobre, konečné slovo máš ale ty." Nebola to tak celkom pravda. Keď som teraz bojoval s Feathershade, pri niektorých pohyboch som ešte zranenie cítil. Odmietal som sa však nechať ním nejak obmedzovať. Niekedy vtedy zaznelo zvolávanie našej vodkyne. Spoločne so Silvercare sme sa naň vybrali. Mlčky som načúval jej slovám, no keď spomenula Leopardharis, srsť na šiji a pleciach sa mi naježila. Áno, mačence nemôžu za to, akej matke sa narodili. Ale kto zaručí, že po nej nezdedili líščiu krv? Nepáči sa mi to. Ale kto som ja, aby som o tom rozhodoval? Napokon sa Lindenstar otočí priamo na mňa a ja prikývnem, že je to tak, ako hovorí. "Feathershade je rozumná mačka. Vie, že to, čo sa deje v klane nie je ani dobré, ani správne." Napokon sa s očakávaním zadívam na Rockfura. "Pýtala sa na teba," poviem pokojne.

Warsong ♀ - 02. října 2016 21:25

Leafstorm a zhromaždenie Potrasiem hlavou pri tom, ako Leafstorm hovorí o sebe ako o odstrašujúcom príklade. "Večne uhundraný, namosúrený, so všetkým nespokojný... áno, učni by si z tohto rozhodne nemali brať príklad. Avšak tvoje kvality lovca a bojovníka by určite nemali prehliadať." Naozaj to toho kocúra baví? Utápať sa v mizérii vlastných zlyhaní a nevidieť kvôli nim to, čo dosiahol? Chyby sú predsa od toho, aby sme sa z nich poučili. Ale on nie. Pokiaľ niečo nedosiahne na výbornú, spokojný nebude. No jeho ďalšie slová znejú ako prísaha. Je mi jasné, že do toho vloží všetko. Niečo iné by som od neho ani nečakala. Spokojne prižmúrim to jediné oko, ktoré mi zostávalo a zavrním: "Nie je hanbou padnúť na čumák, Leafstorm. Hanbou je nepokúsiť sa vstať. Ale to ty veľmi dobre vieš. Už si sa zdvíhal zo zeme veľa krát. Hviezdni sa ti odmenili synom. Zvládneš to. Vlastne... zvládnete to spolu. A ak budem môcť nejak pomôcť... neboj sa prísť za mnou. Aj tak sa tam zväčša len nudím... nech som aspoň trochu užitočná." Keď vidím, ako zíva, neodolám a oblížem ho na hlave. "Bež spať, bojovník. Už to vážne potrebuješ. Zostanem tu, nech ťa nikto neruší a ak by sa niečo dialo, zobudím ťa." S týmito slovami sa uložím na zubaté jesenné slnko pred Leafstormovým brlohom a driemem. Uši mi však ostražito lietajú zo strany na stranu a držím si prehľad o dianí v tábore. Je už tma, keď zazriem zablateného Moonfanga a Lakefrost, ako sa vracajú do tábora. Zmiznú v brlohu Lindenstar a nejaký čas tam zostanú. Napokon vylezú von a zamieria ku zvyškom koristi, ktorú nanosili lovci. Lakefrost po jedle odťapkala ku brlohu učňov, asi aby skontrolovala Sunbowpawa a Moonfang sa vybral na čistinku ku Silvercare. Žeby sa od hraníc vrátil zranený? Tomu kocúrovi sa v poslednej dobe na päty lepí iba smola. Vtedy z brlohu vyjde Lindenstar a začína zvolávať mačky na zhromaždenie. Leafstorm by ho asi nerád prepásol, preto sa zdvihnem a vopchám do jeho brlohu hlavu: "Leafstorm? Moonfang a Lakefrost sa vrátili od hraníc s novinkami. Lindenstar zvoláva zhromaždenie." Trochu cúvnem, aby mal bojovník miesto a krívajúc ho nasledujem k zhromaždisku. Nie že by som bola schopná uloviť svoju korisť... to iba starecká tvrdohlavosť a zvedavosť. Stará mačka má iba málo radostí na svete... a to, čo sa bude prejednávať tu a teraz, ovplyvní to, či ešte dlho budem krívať životom.

Rockfur ♂ - 17. listopadu 2016 22:26

Shromáždění Na shromáždění přijdu až jako poslední a držím se spíš stranou, poblíž Leafstorma. I když mě tu všichni přijali a našel jsem tu otce, stále ještě nejsem tak úplně ve své kůži. To se ale určitě brzo zlepší. Lindenstar zahájí shromáždění a já ji pozorně poslouchám, když začnou mluvit o Feathershade. "Feathershade nám pomůže? A ptala se na mě? To je výborná zpráva!" Věnuji Moonfangovi vděčný pohled a poté odpovím Lindenstar. "Feathershade? Ta nám určitě pomůže. Je to dobrá a čestná kočka, rozhodně jí můžete věřit." Dále mlčím a čekám, až se vyjádří ostatní. Potřebujeme plán a to rychle a tak doufám, že s něčím rychle přijdou. Já si mezitím zkouším vzpomenout, jestli bychom se do tábora mého bývalého klanu nemohli dostat i jinudy. Pár tajných východů jsem využíval pro svoje tajné výlety za matkou. Možná že bychom jeden z nich mohli použít...

Firefly ♀ - 07. prosince 2016 17:27

Citlivé uši zachytia znám hlas v nepokojnom spánku a ja okamžite otvorím oči. Myknem končekom chvosta,  obtočeného okolo tela a stihnem pochytiť zmysel toho, čo Lindenstar oznamuje do klanu. Zhromaždenie? Mala som pocit že som nespala až tak dlho... Moje vnútorné ponímanie času mi vraví, že sa ani nemýlim- znamenalo to, že sa niečo stihlo udiať v krátkom časovom úseku. Chvíľku mi ale trvá kým sa naozaj prebudím. Moje telo sa dožaduje ešte odpočinku a svaly trochu protestujú. Zdvihnem sa na labky a ponaťahujem si predné aj zadné nohy, kým sa mi trocha neuvoľnia. Vyberiem sa na čistinu medzi poslednými. Očami nájdem Leafstorma a s tichým spýtavým pohľadom či sa k nemu môžem pripojiť sa usadím vedľa neho, keď zvolí. Odkedy som z minulého zhromaždenia vyštartovala za ním ako utiekol, a po tom čo sme zistili že má potomka, a ako sa mi zdôveril so svojim príbehom...Neviem, mala som pocit, že mu môžem najviac dôverovať, a bola som pri ňom akási uvoľnenejšia. Akonáhle sa spomenie meno Blackgale, zastrihám fúzikmi. Takže je v poriadku. Ako si mohol získať ich dôveru? Nepodozrievajú ho? Trocha sa pomrvím a prednými labkami rytmicky prešľapujem a posúvam kúsky hliny pred sebou. Lindenstar mňauká ďalej. Usúdim, že Blackgale spravil celkom slušnú obhliadku nepriateľského územia, keď vieme, v ktorej časti ich tábora sa nachádza malá Peeblepaw. Pri zmienke o Leopardhairs mám pravdepodobne jeden z najmenej pohoršených výrazov na čistine. Absenciou v klane dlhší čas som pri nej netrávila čas a tak na mňa nedoľahlo jej nepríjemné správnie, iba z nedávnych udalostí vyplynulo ako naozaj zákerná bola. Ako ale chceme zachrániť mačatá bez matky? Pochybujem že klan by prijal Leopardhairs naspäť... Chystám sa otvoriť papuľku a vyjadriť sa, ale naša vodkyňa ešte neskončila. Nečakaná pomoc v podobe mačky nepriateľského klanu ma zneistí aj napriek Moonfangovým a Rockfurovým slovám o jej dôveryhodnosti. Neodvážim sa ale spochybniť ich uistenia, a tak sa radšej vyjadrím k téme, ktorá ma tlačila pred chvíľkou. Lindenstar, ak si môžem dovoliť otázku... Čo chcete urobiť s Leopardhairs? Nemôžme zachrániť mačatá bez nej, nemali by mlieko, neprežili by... Teda ak nie je v klane mačka ktorá by mala iba málo mačiatok a dostatok mlieka pre ďalšie alebo mala to nešťastie že by jej mačence....neprišli do klanu...živé...hviezdny klan nás chráň. Tú myšlienku poviem len s veľkou nevôľou. Podobné situácie boli tragédia, ale boli to jediné mačky, ktoré by mali dosť mlieka aby nakŕmili vrh potomstva. Teda, ak to už neriešili pokiaľ som spala, a neprišli na rozumný spôsob ako z toho vkľučkovať.

Bimba - 04. února 2017 12:13

Vymetáme pavouky! Vaše dobrodružství spadlo do kolonky "Už se dlouho nehrálo - odpad" a stalo se jedním z nich. Máte-li zájem pokračovat ve hraní nebo vyměnit vypravěče, napište mi to sem jako herní příspěvek. Můžete mi též napsat poštou. Pokud nic z toho neučiníte do dvou týdnů, tato jeskyně bude ukončena a vaše postavy si budou muset najít novou práci. Bimba PS: Používejte klasickou poštu, nikoliv herní - k té nemám přístup.

Leafstorm ♂ - 04. února 2017 17:15
	Bude se hrát, prosím nerusit.

Bimba - 04. února 2017 22:42
	Dobrodružství vytaženo z odpadu. Držím vám palce, ať tam znovu nespadnete a dovete jeskyni ke zdárnému konci. Nezapomínejte, že pokud uplyne 6 měsíců od posledního herního příspěvku, dobrodružství bude bez milosti automaticky ukončeno. Bimba

Leafstorm ♂ - 21. března 2017 02:31

Můj Plán "Jedna skupina půjde za Feathershade a Blackgalem. Navrhuji na to Rockfura a Lakefrost. Někdo bude muset zůstat na stráží v našem táboře, kdyby se náhodou Bramblestar pokusil získat další rukojmí. Například by to mohl být Tangleclaw" Do tábora Skalních by mohl i Moonfang, ale v následující bitvě se bude každý bojovník hodit. Navíc není dobrý nápad jej posílat někam, kde bude Leopardhairs. "Tak tedy, Rockfur s Lakefrost proniknou do tábora Skalních a osvobodí Pebblepaw, s pomocí Feathershade. Pokud to bude možné, tak i koťata Leopardhairs a Leopardhairs samotnou. Lakefrost je odvede zpět do našeho tábora, Rockfur tam ale zůstane poblíž schovaný společně s Feathershade a Blackgalem. Všichni ostatní válečníci klanu půjdou na setkání se Skalním Klanem. Půlka z nás se schová, pořádně se vyválí v blátě, aby tím zakryli svůj pach a budou čekat někde schovaní. Někde v zákrytu, aby Skalním mohli vpadnout do zad. Bramblestar si tak také bude myslet, že je nás méně než jich a bude si tak více důvěřovat." Lindenstar následně prohlásí, že jeho nabídku přijme pouze pod jednou podmínkou. Skalní Klan nám má prokázat svou sílu a tak tedy nejsilnější válečník jejich klanu musí vyhrát v souboji proti nejsilnějšímu válečníkovi jejich klanu. Je jasné, že bude Bramblestar bojovat sám. Na to ho znám dobře, ješitný je na to dost. Otázka je, kdo bude bojovat za nás. A k tomu se nabídla Deepblack. Je perfektní návnadou, Bramblestar na ni vždy žárlil a bude na ni tak zafixovaný, že nebude vnímat nic jiného. A tak tedy bude souhlasit a následný souboj dá skupince Rockfura čas dostat rukojmí z tábora pryč. A v nejlepším případě i oslabit Bramblestara." "Ať již souboj dopadne jakkoliv, je jasné, že z toho vznikne bitva. A tehdy je sevřeme do kleští. Ukrytí válečníci je přepadnou ze zálohy a Skalní tak budou muset čelit útoku z obou stran. Až se budou chtít stáhnout do tábora, budeme je pronásledovat. A tehdy nám Rockfur s Feathershade otevřou bránu a my dokončíme dílo. Rozboříme ty jejich příbytky a ty Bramblestarovy vrahy buď rozeženeme do všech koutů světa nebo uděláme to, co bude nutné. Pokud tak hvězdný klan dá, nakonec zvítězíme. Ale musíme se zbavit hlavně Bramblestara. Je to jejich vůdce, dokáže je dát zase dohromady. Pokud uteče, vrátí se, ať už to bude za pár oběhů slunce nebo za pár let. Ta jeho zrada musí dnešním dnem skončit." "Firefly, nepatříš k našemu klanu, ale pokud nám pomůžeš, budeme ti zavázáni. A navíc, toto se týká všech obyvatel lesa."

Lindenstar ♀ - 17. dubna 2017 20:41

Shromáždění Seděla jsem a poslouchala Leafstorma, možná až s větší odevzdaností, než by se na vůdkyni klanu slušelo, ale on byl náš nejlepší bojovník a dobrý stratég a právě proto jsem ho zrovna nyní potřebovali. Vyslechla jsem si jeho plán, zněl dobře, přestože měl několik míst, které se spoléhali takřka na náhodu. Jak si může být jistý, že Bramblestar bojovou výzvu přijme, že v klanu nemají více bojeschopných koček, nežli my, ale hlavně, že nás naši spojenci od skalních nezradí. Té poslední věci jsem se bála nejvíce, možná jsem v posledních dnech zažila až příliš mnoho zrady. Věc, které moje duše nerozuměla. Potom, co Leafstorm domluvil, řekla jsem: „To je dobrý plán.“ Byla to pravda, věděla jsem, že já ani nikdo jiný takhle dobrý plán nevymyslí. Možná stará Warsong, ale ta tak dobře neví, proti komu stojíme. Potom jsem se otočila na Deeplack: „Deepblack, skutečně jsi ochotná bojovat se svým bratrem. Obávám se, že s nikým jiným nebude chtít bojovat víc, nežli s tebou.“ Deepblack se na mě podívala a pomalu s rozvahou přikývla. Myslím, že niko nemohl vědět, jaké to pro ní musí být, Bramblestar je sice zrádce, ale zároveň stále její bratr. „Dobře,“ odpověděla jsem jí a jemně zapředla, snad jako poděkování. „Viděla bych to takhle, Tangleclaw a Sunbowpaw zůstanou v táboře. Rockfur s Lakefrost půjdou do tábora Skalních, měli by nejdříve osvobodit naše bojovníky, potom to tam snad spolu s Feathershade zvládnou. Já a Deepblack půjdeme na střetnutí s klanem a ostatní se zamaskují,“ vypočítávala jsem, zatímco jsem pozorně koukala na kočky. „Souhlasíte, nebo máte nějaký nápad?“ zeptala jsem a čekala na reakce ostatních koček.

Leafstorm ♂ - 20. května 2017 15:12
	Po shromáždění Lindenstar zdá se souhlasí s mým plánem a já nemám nejmenší úmysl se k tomu dál vyjadřovat. Ano, není dokonalý. Ano, je v tom až moc "Ale" a "Snad". Bohužel, v tam krátké době jsem nic lepšího nevymyslel. Nezbývá než se tím řídit a doufat, že Hvězdný Klan nám dá vítězství.

Bimba - 01. července 2017 16:26

Vymetáme pavouky! Vaše dobrodružství spadlo do kolonky "Už se dlouho nehrálo - odpad" a stalo se jedním z nich. Máte-li zájem pokračovat ve hraní nebo vyměnit vypravěče, napište mi to sem jako herní příspěvek. Můžete mi též napsat poštou. Pokud nic z toho neučiníte do dvou týdnů, tato jeskyně bude ukončena a vaše postavy si budou muset najít novou práci. Bimba PS: Používejte klasickou poštu, nikoliv herní - k té nemám přístup.

Leafstorm ♂ - 01. července 2017 16:40
	Rozhodně se bude pokračovat, nerušit prosím.

Bimba - 04. července 2017 18:41
	Dobrodružství vytaženo z odpadu. Držím vám palce, ať tam znovu nespadnete a dovete jeskyni ke zdárnému konci. Nezapomínejte, že pokud uplyne 6 měsíců od posledního herního příspěvku, dobrodružství bude bez milosti automaticky ukončeno. Bimba

Rockfur ♂ - 13. července 2017 10:43
	Tábor Jdu za ostatními. Máme plán, tak ho pojďme uskutečnit.

Lindenstar ♀ - 29. srpna 2017 01:28

Jdeme do boje Shromáždění, kde jsme domlouvali taktiku boje probíhalo až překvapivě klidně, nikdo s Leafstormovým plánem nepolemizoval, byť by se tam dalo nalézt hodně slepých míst. Bohužel na vymýšlení lepšího plánu jsme neměli čas. Stejně tak bylo málo času na realizaci tohoto. Ještě téhož dne se Lakefrost znovu sešla s Feathershade, abychom ji potvrdili, že se chystáme na útok, potřebovali jsme její pomoc. Feathershade nám slíbila spolupráci a také informování Blackgale za to, že se po bitvě bude moct přidat do našeho klanu. Leafstormovi jsem zadala za úkol vzít si na starost skupinku, která se bude schovávat, bude jim muset ukázat, jak se nejlépe zamaskovat a zároveň najít nejlepší místo na schování. Tato skupinka také musela vyrazit ze všech nejdříve, aby si stihla zabrat místa, než se na setkání začnou objevovat skalní. Jako druzí vyráželi Lakefrost s Rockfurem, šli až po setmění, Rockfur znal území skalních a hlídku měla mít domluvenou Feathershade, takže by se měli dostat nepozorovaně až dovnitř tábora. No a potom jsme tu byli mi zbylí, vlastně jen já a Deepblack jdoucí se svojí kůží na trh. Trochu jsem to posunula, snad to nikomu nebude vadit. Prosím napište nějakou story o tom, jak jste vyrazili z tábora na své stanoviště, potom budu každého směrovat samostatně.

Bimba - 03. listopadu 2017 19:14

Vymetáme pavouky! Vaše dobrodružství spadlo do kolonky "Už se dlouho nehrálo - odpad" a stalo se jedním z nich. Máte-li zájem pokračovat ve hraní nebo vyměnit vypravěče, napište mi to sem jako herní příspěvek. Můžete mi též napsat poštou. Pokud nic z toho neučiníte do dvou týdnů, tato jeskyně bude ukončena a vaše postavy si budou muset najít novou práci. Bimba PS: Používejte klasickou poštu, nikoliv herní - k té nemám přístup.

Leafstorm ♂ - 03. listopadu 2017 19:18
	Ještě to tu nechte

Bimba - 05. listopadu 2017 10:59
	Dobrodružství vytaženo z odpadu. Držím vám palce, ať tam znovu nespadnete a dovete jeskyni ke zdárnému konci. Nezapomínejte, že pokud uplyne 6 měsíců od posledního herního příspěvku, dobrodružství bude bez milosti automaticky ukončeno. Bimba

Bimba - 02. ledna 2018 06:51

Vymetáme pavouky! Vaše dobrodružství spadlo do kolonky "Už se dlouho nehrálo - odpad" a stalo se jedním z nich. Máte-li zájem pokračovat ve hraní nebo vyměnit vypravěče, napište mi to sem jako herní příspěvek. Můžete mi též napsat poštou. Pokud nic z toho neučiníte do dvou týdnů, tato jeskyně bude ukončena a vaše postavy si budou muset najít novou práci. Bimba PS: Používejte klasickou poštu, nikoliv herní - k té nemám přístup.

Leafstorm ♂ - 02. ledna 2018 19:52
	Ještě budeme hrát.

Bimba - 10. ledna 2018 14:52
	Od posledního herního příspěvku uplynulo téměř 6 měsíců. Pokud se znovu dostanete do odpadu, dobrodružství bude ukončeno. Tentokrát vás ještě vytáhnu. Bimba

Leafstorm ♂ - 14. ledna 2018 22:02

Boj na obzoru Lindenstar mi přidělila skupinu bojovníků, s kterými jsem měl obsadit klíčové pozice okolo místa setkání a schovat se tam, abychom byli připraveni na náhlý útok na Bramblestara až Lindenstar dá signál. A přesně tak jsem učinil. Všichni jsme se předtím vyváleli v blátě, abychom schovali svůj pach a zabránili stejnému odhalení jako minule, kdy nás Bramblestar ucítil hned, jakmile se změnil směr větru. Poschovávali jsme se všude možně, většina v hustých keřích kolem mýtiny, jednoho válečníka jsem poslal do koruny nejvyššího stromu, aby mohl vyhlížet skalní a varovat nás. Toto bude ještě těžký boj, jsem ale připraven. Ležím v hustém křoví s dobrým výhledem na střed mýtiny a čekám, až bude čas udeřit.

Lindenstar ♀ - 26. ledna 2018 14:53

Začátek boje Netrvalo to dlouho a všichni jsme se sešli u hranic. Nějakou dobu před námi vyrazily obě skupiny, jak ti, co se měli infiltrovat do tábora, tak ti, co se tu měli zamaskovat. V tomhle jsem spoléhala na Leafstorma, měl nejen skvělé vůdcovské schopnosti, ale byl také výborný stratég. Ještě tu nikdo nebyl, sedla jsem si spolu s Deepblack na hranici a čekala. Podívala jsem se na ní, házela ohonem z jedné strany na druhou, byla nervózní, nedivila jsem se. Očekávali jsme, že právě ona se bude muset střetnout v boji se svým bratrem. Měla jsem před ní respekt, ne každý by tohle dokázal, navíc přes všechno špatné Bramblestar byl vždy velmi dobrý válečník a teď měl ještě devět životů. Následující chvíle mohly podle mě probíhat pouze dvěmi možnostmi, buď Bramblestar přijme spojení v jeden klan a nebo na nás zaútočí. Myslím, že na to, aby souhlasil se spojením klanů, nás až příliš nenáviděl a nyní měl navrch, alespoň si to myslel. Byl až příliš inteligentní, aby se držel tohoto plánu. A druhá možnost? Rozpoutá válku a bude chtít zabrat naše území. Najednou jsem zahlédla, jak se něco šustlo v křoví, Bramblestar přicházel. Naposledy jsem se podívala na Deepblack rádoby uklidňujícím pohledem a zadoufala, že Leafstorm s ostatními je dobře schovaný. Mezi stromy se objevil Bramblestar se dvěma dalšíma kočkama – zrzavým kocourem (Goldenfur) a jedním velkým válečníkem, kterého nikdo z vás zatím nepotkal. Hned jak se objevil v blízkosti, samozřejmě zavětřil. „Přišly jste samy? To bylo moudré,“ řekl zadumaně. Leafstorm se evidentně zamaskoval dobře, jen ať nám to aspoň chvilku věří… „Zvážili jsme tvojí nabídku Bramblestare,“ začala jsem mluvit se vším sebezapřením. Museli jsme nabídku přijmout, jedině tak jsme mohli získat taktickou výhodu v boji. „A?“ „Rozhodli jsme se ji přijmout,“ odpověděla jsem. V tu chvíli se začal Bramblestar smát, Deepblack to už nevydržela a zostra na něj zasyčela. Dala jsem před ní tlapku, aby věděla, že ještě není čas. „Dohoda padá, změnily se podmínky,“ řekl Bramblestar a okamžitě se vymrštil směrem k Deepblack a na mě se vrhli zbylí dva kocouři.

StarClan - 31. ledna 2018 18:01

Pro Blackgala „Nikdo se nedokáže tak nafrnit jako kočka, která si vybrala klín, na němž hodlala strávit večer, a byla z něj násilně vykázáná." Denise Hawkinsová V táboře skalních Dnes to byl náročný den, obcházení území, lov… byl jsi skutečně rád, když jsi mohl přijít k táborové hromadě jídla a vzít si svůj přiděl. Skutečně měli skalní dostatek jídla, vzhledem k tomu, že sídlili dál od smrdcích příšer, potravy tu bylo dost. Dokonce by se dalo uvažovat, jestli některá zvířata nepřeběhla z vašeho území právě sem. Skalní tě pořád nebrali, vzali si svůj příděl jídla a sesedli se do hloučku sami a koukali na tebe nevraživě jen, aby tě nenapadlo si přisednout k nim. Když jsi odcházel od večeře, tak se kolemtebe mihla Feathershade a v rychlosti ti špitla: „Po večeři se stav u Pebblepaw a dej pozor, ať tě nikdo nevidí.“ Nenechala ti ani prostor na otázky a odešla svým směrem, netušil jsi, kam jde, ani proč chce, aby ses tam objevil: To místo mělo jednu výhodu, bylo poměrně odlehlé a skryté zrakům. Buď ti chtěla něco tajného říct… a nebo tě zmlátit, to byla ta druhá možnost. Po večeři, když se sešeřilo, ses vydal k místu, kde byla uvězněná Pebblepaw. Chvíli jsi u ní seděl, možná jste spolu prohodili i nějaké to slovo, když jsi uslyšel, že v křoví někdo vrní a potichounku pošeptal: „Blackgale? Pojď se sem raději schovat…“ Byla to určitě Feathershade, jak podle hlasu, tak i toho, že se skrývala v křoví, měla příliš světlý kožich na to, aby přišla za tebou, někdo ji mohl snadno vidět. „Jsi tu sám? Určitě tě nikdo nesledoval? Nemám moc času…“ vychrlila ze sebe Feathershade rychle dvě otázky a jedno upozornění. „Připrav se dnes večer na boj, Lesní proti Skalním. Budou se snažit nepozorovaně dostat do tábora…“ řekla Feathershade. Z její řeči neblo úplně jisté, na které straně boje bude stát. Ale pokud předpokládala, že pomůžeš lesním, dala ti značnou výhodu. „Já teď jdu na hlídku,“ řekla a zvedala se k odchodu, jestli se jí chceš na něco zeptat, nebo jí něco říct, máš posledních pár vteřin.

Bimba - 02. května 2018 15:14

Vymetáme pavouky! Vaše dobrodružství spadlo do kolonky "Už se dlouho nehrálo - odpad" a stalo se jedním z nich. Máte-li zájem pokračovat ve hraní nebo vyměnit vypravěče, napište mi to sem jako herní příspěvek. Můžete mi též napsat poštou. Pokud nic z toho neučiníte do dvou týdnů, tato jeskyně bude ukončena a vaše postavy si budou muset najít novou práci. Bimba PS: Používejte klasickou poštu, nikoliv herní - k té nemám přístup.

Leafstorm ♂ - 02. května 2018 21:04
	Ještě to tu prosím nechte.

Bimba - 04. května 2018 12:51
	Dobrodružství vytaženo z odpadu. Držím vám palce, ať tam znovu nespadnete a dovedete jeskyni ke zdárnému konci. Nezapomínejte, že pokud uplyne 6 měsíců od posledního herního příspěvku, dobrodružství bude bez milosti automaticky ukončeno. Bimba

Bimba - 01. července 2018 22:28

Vymetáme pavouky! Vaše dobrodružství spadlo do kolonky "Už se dlouho nehrálo - odpad" a stalo se jedním z nich. Máte-li zájem pokračovat ve hraní nebo vyměnit vypravěče, napište mi to sem jako herní příspěvek. Můžete mi též napsat poštou. Pokud nic z toho neučiníte do dvou týdnů, tato jeskyně bude ukončena a vaše postavy si budou muset najít novou práci. Bimba PS: Používejte klasickou poštu, nikoliv herní - k té nemám přístup.

Leafstorm ♂ - 02. července 2018 17:59
	Ještě budeme hrát.

Bimba - 04. července 2018 13:15
	Dobrodružství vytaženo z odpadu. Držím vám palce, ať tam znovu nespadnete a dovedete jeskyni ke zdárnému konci. Nezapomínejte, že pokud uplyne 6 měsíců od posledního herního příspěvku, dobrodružství bude bez milosti automaticky ukončeno. Bimba

Bimba - 02. září 2018 20:47

Vymetáme pavouky! Vaše dobrodružství spadlo do kolonky "Už se dlouho nehrálo - odpad" a stalo se jedním z nich. Máte-li zájem pokračovat ve hraní nebo vyměnit vypravěče, napište mi to sem jako herní příspěvek. Můžete mi též napsat poštou. Pokud nic z toho neučiníte do dvou týdnů, tato jeskyně bude ukončena a vaše postavy si budou muset najít novou práci. Bimba PS: Používejte klasickou poštu, nikoliv herní - k té nemám přístup.

Leafstorm ♂ - 03. září 2018 00:32
	Ještě to tu nechte.

Bimba - 17. září 2018 09:08

Tvé dobrodružství jsem bohužel musel ukončit kvůli dlouhodobé neaktivitě. Aby se to příště neopakovalo, doporučuji přečíst si Pravidla pro dobrodružství a dodržovat je. Pokud budeš v budoucnu opět nucen(a) k dlouhodobé neaktivitě, napiš výrazně do jeskyně důvod a datum, kdy opět začnete hrát. Jestliže se ti nebude zdát reálné dobrodružství nadále zachovat, využij, prosím, svých možností Vypravěče a sám(sama) ho ukonči. V případě jakýchkoli nejasností se neboj zeptat mě nebo kohokoliv z online pomoci. Bimba