Andor.cz - online Dračí doupě

Fallout: Kapitola I
autorefresh

hrálo se Denně

od: 16. ledna 2020 21:40 do: 16. dubna 2020 09:47

Dobrodružství vedl(a) Gorax

Vypravěč - 16. ledna 2020 21:40
death2676392677144309.jpg

Válka. Válka je vždycky stejná.

Římané vedli války kvůli bohatství a čerstvým otrokům. Španělsko vybudovalo své impérium díky své touze po zlatu a nových územích. Hitler vybudoval ze zničeného Německa ekonomickou supervelmoc.

Ale válka zůstala pořád stejná.

V 21. století se vedly války o zbytky vytěžitelných surovin. Ale tentokrát byla válečná kořist zároveň i jejími zbraněmi. Ropa a uran. Kvůli těmto zdrojům Čína obsadila Aljašku, Američané anektovali Kanadu, Evropské společenství se rozpadlo na rozhádané, hašteřící se národní celky, usilující o ovládnutí zbývajících pozemských zdrojů.

V roce 2077 se znovu rozhořely plameny světové války. Ve dvou krutých hodinách se většina planety proměnila ve spáleniště a z dusivého popela nukleární zkázy začala o místo na slunci bojovat nová civilizace. Nemnoha šťastlivcům se podařilo dosáhnout relativního bezpečí obřích podzemních Vaultů.

Tvoje rodina spolu s několika ostatními vyhledala Vault Třináct. Bezpečně uvězněny za masivní branou Vaultu, pod masou neprodyšného kamene, celé generace žily bez potuchy o vnějším světě.

Ale to všechno se má brzy změnit.

 
Vypravěč - 16. ledna 2020 22:19
death2676392677144309.jpg

Tvorba postavy



S.P.E.C.I.A.L

*Síla – Fyzická síla, ovlivňuje vše co s ní souvisí, tedy sílu úderů, chladné zbraně. Také nosnost postavy a částečně i HP.
*Vnímání – Ovlivňuje co vidíte, slyšíte, cítíte. Také ovlivňuje schopnost zásahu na delší vzdálenost, schopnost najít a trefit slabá místa protivníka, nebo odhalit skryté pasti či poklady.
*Odolnost – Především určuje jak se vaše tělo vypořádá se zraněním, nemocemi a rozmary počasí. Ovlivňuje především množství HP.
*Charisma – Osobní kouzlo. Ovlivňuje fyzický vzhled a to jak působíte na druhé. Má vliv na řečnické schopnosti, tedy na přesvědčování, smlouvání a podobně.
*Inteligence – Co dodat, je to ukazatel Vaší chytrosti. Ovlivňuje dovednosti založené na inteligenci jako třeba léčení, opravy a podobně.
*Obratnost – Neboli pohyblivost. Ovlivňuje množství Akčních bodů, šanci vyhnout se útoku, nebo vlastní schopnost někoho trefit.
*Štěstí – Inu ovlivňuje jaké máte štěstí ve hře, lásce a životě…daří se vám, nebo ne? Výrazně ovlivňuje šance na kritický zásah!

Odvozené statistiky

*Odolnosti – Snižují % poškození způsobeným daným typem poškození. Při vysoké hodnotě nemusíte dostat žádné poškození.
*Akční body – Napovídají PJ v boji o tom, kolik akcí jste schopni realizovat v porovnání s Vašimi soupeři za bojové kolo.
*Šance na KZ – Pokud trefíte soupeře, vždy máte šanci mu uštědřit Kritický zásah, tedy bonus 100% poškození. Nebo ho instantně zabít, či zmrzačit. Tohle říká PJ jak velká ta šance je.
*Šance na úhyb – Říká PJ, jakou máte šanci se vyhnout útoku soupeře v případě, že by vás jinak trefil. Jednoduše, když vás má zasáhnout, tohle vám dá malou šanci se přeci jenom útoku vyhnout.
*Nosnost a zatížení – Určuje kolik toho uneset/kolik toho aktuálně nesete a jak jste na tom. Při malém přetížení nelze běhat, při větším se nelze vůbec pohybovat. Navíc to poutá pozornost nepřátel.

Charakterové rysy
(Každý si může vybrat dva libovolné charakterové rysy, ale nemusí.)

*Krvák – Nepřátelé umírají obzvláště krvavým způsobem.
*Rváč – Bonu +2 k síle, postih -2 Akční body.
*Rychlý metabolismus – Mnohem rychlejší přirozené léčení, snížená odolnost vůči radiaci a otravě.
*Mrňous – Bonus +1 k obratností, postih k nosnosti.
*Jednoruký – Bonus +20 k pistolovým zbraním, postih – 40 bodů k puškám a těžkým zbraním.
*Kamikadze – Bonus k způsobenému poškození, postih k vlastním odolnostem.
*Těžká ruka – Bonus poškození v boji na blízko, snížení šance na KZ.
*Rychlostřelec – Dokáže vystřelit vícekrát během bojového kola, ale má postih k míření.
*Poznamenaný – Jsi prokletý, všem ve tvém okolí se dějí špatné věci, bohužel i tobě.
*Dobrák – Postih k bojovým dovednostem -20 bodů, bonus léčení, opravám, vědě a řeči +20 bodů.
*Narkoman – Snadno získáš závislost, ale rychleji se dostaneš z negativních účinků drog.
*Nadaný – Bonus +1 ke všem SPECIAL, postih -10 bodů ke všem dovednostem.
*Sex-Appeal – Bonus k jednání s opačným pohlavím. Bonus na svádění, řečnictví a podobně. Je hodně závislé na charismatu.

 
Vypravěč - 16. ledna 2020 22:40
death2676392677144309.jpg

Herní mechaniky



Boj a bojové dovednosti

Z pohledu hráče by měl boj probíhat klasicky pomocí bojových příspěvků, kde je popsáno o co se hráč v rámci boje snaží. Jakou zbraň zrovna používá a podobně. Prostě jak jsme zvyklí z jiných jeskyní. Na průběh boje si hráč hodí 3 x %k a PJ si na základě Dovedností, Akčních bodů a dalších faktorů zhodnotí a popíše výsledek bojového kola. Tak se pokračuje do doby, než někdo nezvítězí.

Bojové dovednosti vám poskytují bonus k vašim hodům na používání konkrétních typů zbraní. Ovlivňují vaši šanci zasáhnout nepřítele. Samozřejmě je možné i kriticky selhat a zasáhnout sebe samotné, nebo své kolegy, zvláště když vám stojí v palebné zóně, nebo když se snažíte používat zbraň co neumíte moc ovládat.

Aktivní dovednosti jsou dovednost, které používáte obvykle mimo bojové sekvence. Používají se aktivně v rámci RP a šanci na jejich úspěch ovlivňuje jejich úroveň a samozřejmě hod %k. Spadá sem rovněž řečnictví, tedy vše schopnost smlouvat s obchodníky, přesvědčovat různé lidi a podobně.

Pasivní dovednosti
Jsou RP dovednosti u kterých je ve většině případů nutné splňovat hranici dovednosti, aby ji bylo možné použít v konkrétním případě.
Například musíte mít určitou úroveň dovednosti výbušnin, aby jste byly schopni zneškodnit minu. Bez toho ji prostě nezneškodníte. U Léčení záleží na druhu zranění. Také je třeba mít vhodné nástroje, tedy třeba lékařský kufřík pro léčení, nebo opravářskou sadu pro Opravy.

Cestování a Přežití
Mezi osadami se bude cestovat formou rychlého cestování, kdy si PJ na základě Vaší schopnosti přežití určí rychlost vašeho cestování, případně náhodné setkání, vaši šanci se mu vyhnout a podobně. Když je vše OK, tak se rovnou přenesete do cílové oblasti…za předpokladu, že víte, kde se nachází.

Klíčová je v tomto schopnost přežití na jejímž základě si během cestování obstaráváte potravu, vodu, tábor a podobné věci – je na tom závislá i kvalita potravin získaných v Pustině. Vše na pozadí v rámci hladkého průběhu celé hry. Můžete si to usnadnit množstvím vlastních zásob na cestu.

Perky a váhody
Během hry lze získat řadu dalších zvýhodnění pro vaši postavu. Perky si můžete vybrat každé 3 úrovně Vaší postavy. Svojí aktivitou můžete získat i některé navíc.

Karma a reputace
Do hry chci implementovat i získávání reputace a karmy, což je něco co vás na cestě pustinou provází. Vaše činy na jednom místě mohou ovlivnit přístup různých NPC k vám na jiném místě. Některé věci jsou pozitivní, některé negativní.

Každopádně je třeba si pamatovat, že činy mají následky. Reputace člověka provází a mnohdy ho dokonce předchází…

 
Vypravěč - 17. ledna 2020 00:12
death2676392677144309.jpg

Počáteční vybavení



Vault 13 je trvale uzavřen od vnějšího světa, vlastně až do nedávna nebyl od doby svého uzavření po jaderném holokaustu otevřen. To znamená, že Vault 13 nemá žádný kontakt s vnějším světem. Jeho obyvatelé tak nevědí nic o světě venku a o tom jak to tam vlastně funguje. Dá se říci, že si žijí svým vlastním rutinním životem, když jim je vše potřebné distribuováno skrze vnitřní systémy Vaultu 13. Všichni tak mají v zásadě k dispozici to samé a liší jen v maličkostech, dle své specializace a činnosti v rámci struktur Vaultu 13.

Kombinéza Vaultu 13

Obrázek

Oblečení ve Vaultu 13 je standardizováno, všichni fasují a běžně nosí to stejné oblečení. Tím, co se nosí je Kombinéza Vaultu 13 vyvedená v modré barvě se zlatým lemováním. Je to jednodílná kombinéza vyrobená z velice elastického materiálu, který funguje jako druhá kůže. Materiál je to vskutku jedineční, neboť dovede člověku udržet relativně stálou teplotu (trochu jako neopren). Kombinéza je vybavena dvěma kapsami na stehnech.

Tato kombinéza je velice praktická a je napojená na Pip Boye každého obyvatele Vaultu do kterého posílá informace o jeho zdravotním stavu a dá se říci, že ho i nějakým způsobem napájí. Není pochyb o tom, že kombinéza v sobě obsahuje nějaké elektrické rozvody a také senzory co člověka monitorují. Rovněž se dá říci, že ona kombinéza je velice odolná vůči běžnému poškození – snadno se neroztrhá, aspoň v podmínkách běžných ve Vaultu 13.

Obvykle se přes nic nenosí, i když existují určité výjimky. Lékařský a věděcký personál Vaultu fasuje ještě bílé laboratorní pláště s velkými kapsami na kdo ví co. Bezpečnostní důstojníci přes ni nosí jakousi zbroj, jenž je odznakem jejich funkce, mechanici zase mají k dispozici kšandy a pásy na své nářadí.

Součástí balení kombinézy je i sada pevných bot vhodných na dlouhé chození po různých površích.

Pip Boy

Toto zařízení dostává každý občan Vaultu 13 ve svých deseti letech a je to pro něho velice slavnostní událost, neboť právě v tomto věku mu začínají jeho první pracovní povinnosti pro dobro Vaultu 13. Pip boy je osobní počítač, co se nosí na ruce a je spojen s kombinézou Vaultu 13, která ho napájí a dodává mu informace o celkovém stavu občana Vaultu.

Pip Boy má celou řadu nejrůznějších funkcí. Může fungovat jako navigace, rádio, holopřehrávač, osobní deník a záznamník zdravotního stavu. Je možné k němu připojit i další dodatečná zařízení jako gaigerův počítač, nebo senzor pohybu v blízkém okolí. No zkrátka je to velice chytré zařízení srovnatelné s chytrými telefony. Jen nemá funkci volání, či posílání emailů, neboť tyto komunikační kanály vzaly za Velké války za své…

Speciální vybavení na cestu

Dobrovolníci, které Správce vybral pro úkol v pustině. Tedy pro úkol najít vodní čip dále dostanou další vybavení nutné pro jejich úkol. Tím je:
1 x Samonabíjecí pistole ráže 10 mm
72 x munice 10 mm
1 x Nůž
5 x Stimpak
1 x Lahev vody Vaultu 13 (0,5 l)
1 x Balíček potravin (tak na týden)

Bohužel ve Vaultu 13 neexistuje nic co by se dalo nazvat cestovním batohem, nebo něco podobného. Nejlepší, co může Vault 13 nabídnout je malý kufřík na dokumenty, ale tam se toho mnoho nevejde. Jednoduše batohy a podobné nebyly ve Vaultu nikdy potřeba, a tak nejsou.

Další vybavení je závislé na talentech (dovednostech) konkrétních dobrovolníků. Někteří z nich tak mohou na základě své odbornosti dostat něco navíc, co by se jim mohlo v pustině hodit.

1 x Kufřík první pomoci – pro ty co se vyznají v Medicíně
1 x Kufřík s nářadím – pro ty co se vyznají v opravách
1 x Kufřík s věcmi pro přežití – pro ty co se vyznají ve věcech okolo přežití v Pustině (aspoň teoreticky)

 
Vypravěč - 20. ledna 2020 21:39
death2676392677144309.jpg

Úvod



Válka. Válka je vždycky stejná.

Římané vedli války kvůli bohatství a čerstvým otrokům. Španělsko vybudovalo své impérium díky své touze po zlatu a nových územích. Hitler vybudoval ze zničeného Německa ekonomickou supervelmoc.

Ale válka zůstala pořád stejná.

V 21. století se vedly války o zbytky vytěžitelných surovin. Ale tentokrát byla válečná kořist zároveň i jejími zbraněmi. Ropa a uran. Kvůli těmto zdrojům Čína obsadila Aljašku, Američané anektovali Kanadu, Evropské společenství se rozpadlo na rozhádané, hašteřící se národní celky, usilující o ovládnutí zbývajících pozemských zdrojů.

V roce 2077 se znovu rozhořely plameny světové války. Ve dvou krutých hodinách se většina planety proměnila ve spáleniště a z dusivého popela nukleární zkázy začala o místo na slunci bojovat nová civilizace. Nemnoha šťastlivcům se podařilo dosáhnout relativního bezpečí obřích podzemních Vaultů.

Tvoje rodina spolu s několika ostatními vyhledala Vault Třináct. Bezpečně uvězněny za masivní branou Vaultu, pod masou neprodyšného kamene, celé generace žily bez potuchy o vnějším světě.

Ale to všechno se má brzy změnit.


Obrázek

 
Vypravěč - 20. ledna 2020 22:04
death2676392677144309.jpg

Vault 13


První Vault Dweller
Vault 13, vstupní podlaží
5. prosince 2161, 7:00


Vault 13 je domovem jednoho tisíce lidí, potomků původních obyvatel USA, kteří zde byly internování, když začala Velká válka. Svět jak ho známe shořel v nukleárním, ale tito lidé zde přežili...v naději, že jednou jejich potomci opět osídlí zemi. Tak tomu místní alespoň věřili, jen první Správce a jeho nástupci znali skutečnou povahu Vaultu 13, ale o tom tento příběh není.

Od svého uzavření v roce 2077 byl Vault 13 hermeticky uzavřen, aby se 5. prosince 2161 v 7:00 ráno neplánovaně otevřel. Měl snad Správce na výběr? Nikoliv, byla to jediný možnost. Do pustiny se tehdy vydal První Vault Dweller hledat nahrání vodní čip.

„Á, tak jsi tady. Dobrá. Máme jeden problém. A velký. Kontrolní čip naší čističky pitné vody
definitivně dosloužil. Nedokážeme vyrobit jiný a čistící postup je příliš složitý
než aby to šlo bez něj. Stručně řečeno, dochází nám pitná voda.
Bez vody je s Vaultem konec.

Jsme opravdu v kritické situaci. A na rovinu, ... myslím, že jsi naše jediná naděje. Někde musíš najít jiný kontrolní čip. Odhadujeme, že naše vodní zásoby vydrží maximálně čtyři, pět měsíců. Ten čip prostě potřebujeme.

Označili jsme v tvé mapě polohu nejbližšího Vaultu.
Snad ti to pomůže v začátku tvého pátrání.

Hele, dávej na sebe pozor, jo?“


S těmito slovy a trochou zásob se za Prvním Vault Dwellerem zavřely masivní vrata Vaultu 13 a on se vydal do Pustin. Tato událost je známa všem obyvatelům Vaultu 13, nikdo si nemohl nevšimnout, že je s Vaultem něco v nepořádku a také nikdo neprotestoval proti řešení problému, které Správce vymyslel.

 
Vypravěč - 20. ledna 2020 22:16
death2676392677144309.jpg

Vault 13


Všichni
Vault 13, Command center
1. leden 2162, 7:30


Od doby co se První Vault Dweller vydal za svým úkolem uběhlo rovných 27 dní. Zásoby vody ve Vaultu vydrží již jen nějakých 123 dní a Správce si evidentně dělá starosti. Ti co ho mají možnost občas vidět si nemohli nevšimnout, že je den za dnem podrážděnější a znepokojenější.

Právě první den nového roku, v čase kdy většina obyvatel Vaultu ještě vyspává po oslavách spojených s příchodem Nového roku, si k sobě Správce pozval několik lidí, kteří byly již dříve mezi kandidáty na hledání Vodní čipu.

„Dámy a pánové! Všichni víte jaká je situace, vodní čip je v háji a náhradu vyrobit nedokážeme. Musíme sehnat nový.“ Zopakuje hlavní problém. „Myslel jsem, že to zvládne jeden z našich kolegů, ale mám obavy že ne.“ Přizná Správce, ale důvod svých pochybností neprozrazuje. Nicméně ti věděcky nadaní si mohou, že to nejspíš souvisí s Pip Boyem a signálem, který vysílá. Pokud se přestal hlásit, tak je buď jeho majitel po smrti, nebo příliš daleko. Pravděpodobnost, že by byl jenom rozbitý je prakticky mizivá.

„Náš čas se krátí, možná byla chyba vyslat jen jednoho člověka. Proto pošleme skupinu. Vás!“ Oznámí Správce své rozhodnutí, i když se nedá říci, že by někoho do účasti na cestě mimo pohodlí Vaultu 13 nutil. „Měly byste se sbalit a rozloučit, za hodinu se sejdeme u brány.“ Dodá Správce harmonogram plánovaného vyslání expedice. Ono není důvod se nějak zdržovat.

 
Holly Henderson - 21. ledna 2020 22:06
img_20200517_2029334585.jpg

Vault 13



Všichni
Vault 13, Command center
1. leden 2162, 7:30


...Měly byste se sbalit a rozloučit, za hodinu se sejdeme u brány. Já to věděla! Sama jsem se přihlásila mezi dobrovolníky a navíc, když jsem se včera dozvěděla, že máme být dneska ráno u správce, tak mi něco vzadu v té mé hlavě říkalo, že si mám nachystat věci už večer. V noci jsem toho moc nenaspala a přemýšlela zda tomu tak skutečně bude a pokud ano, tak co nás čeká tam venku? Co mohu nabídnout já našemu Vaultu? Jak můžu pomoct skupině dobrovolníků? Jak se s tím nakonec smíří můj otec s kterým jsem bydlela v rezidenční zóně? Hledala jsem odpovědi na spoustu otázek a na některé si dovedla odpovědět. Na některé však nikoliv. Nakonec mě však únava přemohla a já se odebrala do sladké říše snění.

Od včerejšího večera už mám své věci v kufříku nachystané. Pistoli, munici... Když jsem chystala tyhle dvě věci, pobavila jsem sebe samu. Snad se nezastřelím. Mé přednosti jsou přece jenom jinde. Taky nůž, stimpaky, vodu, jídlo a samozřejme kufřík první pomoci.
Nyní už jsem se chtěla jen rozloučit se svým tátou. Vždycky stál při mě a vždycky jsem se na něj mohla spolehnout, věděla jsem za kým jít když jsem potřebovala pomoc. Tam venku... Bude to jiné.

Rozhlédnu se po ostatních dobrovolnících, kteří se rozhodli pomoct při hledání vodního čipu. Vidím ženu a muže. Oba znám od vidění, víc však nic.
On... Už od pohledu vypadal jako drsňák, co se vyzná ve zbraních. To nešlo přehlédnout. Ona... Nevím. I kdybych si tu ženu prohlížela ještě chvilku... Prostě nevím jaké jsou její přednosti.
Mě samotnou mohli ostatní znát skrz můj bílý plášť, kdy patřím ke zdravotnickému personálů našeho Vaultu 13. A jaké znalosti bych mohla nabídnout dál? To jistojistě brzy zjistíme.

Moc času nyní nemáme a chci ho co nejvíc ještě strávit se svým tátou, ale myslím si, že bych měla vědět alespoň něco málo.
"Ahoj." Promluvím nakonec jako první potom co nám dal správce prostor. "Já jsem Holly." Promluvím ke Gall a Johnovi, kteří jsou hned vedle mě. "Vypadá to, že spolu teď strávíme nějakej čas." Usměji se. "Musím se ještě rozloučit se svým tátou, tak kdybych se chvilku zdržela, počkejte na mě prosím." Ano, byla jsem dochvilná ale tahle situace... člověk ji přece jenom zažije za celičký svůj život jen minimálně. Jestli vůbec.
"Vy už jste nachystaní?"
 
Gal - 22. ledna 2020 18:46
35588363475_ea934656e6_b1210.jpg

Vault 13



Všichni
Vault 13, Command center
1. leden 2162, 7:30


Je to tady, Den D. Včera jsem moc nehýřila, ostatně myšlenkami jsem už beztak byla někde jinde. Mentální příprava je neméně důležitá jako ta materiální, tak proto jsem se na oslavě spíš stranila a prohrabávala se přes vzdálený přístup našimi archivy, jestli z meteorologických dat a skenů povrchu vyčtu něco, co bych ještě nevěděla. Staré žurnály a knihy jsou mi k ničemu, svět nahoře se určitě stihnul desetkrát změnit. Zda k lepšímu či horšímu si nechám až poprvé stanu mimo území vaultu. Chtěla jsem si aspoň pročíst psychologický a zdravotní posudek předchozícho Vault dwellera, abych si dala do kupy co je to za člověka, ale narazila jsem na zaheslovanou databázi, do které se se svým oprávněním nedostanu. Zkrátím to - šla jsem spát relativně brzy.

Teda, spát... Před mou ubikací čekal Greg. Nevím jak to dělá, ale vždycky je přesně tam kde ho nemůžu minout.
"Chtělas odejít jen tak, bez rozloučení?" usměje se na mě a popostrčí si brýle na nose.
"Ne, rozloučila bych se s tebou ráno před odchodem," odpovím a cítím se blbě. Trapně.
"Já myslel pořádně rozloučila."
"Aha. Tak o to jde?"
"Neblbni," přistoupí ke mě. "Já to nemyslel zle."
Obejmě mě, ale já se k němu nedokážu pořádně přivynout. Já se už odpoutala, on stále ještě ne. Je na něm poznat, že mě potřebuje víc, než si je ochoten si přiznat. Zatímco se probírá mými vlasy a funí mi tiše do ucha, moje myšlenky bloudí po nehostinných planinách posetými mrtvou vegetací.

Přesto skončíme u mě. Chci to mít rychle za sebou. Kéž bychom se dnes večer nepotkali. Dělá si to akorát horší.

Ráno. Fakt, že se sprchuji možná naposled v životě, si nepřipouštím. Je to prostě další den ve službě. Obléknu se do své kombinézy, přes ni navléknu bezpečnostní vestu, připnu si opasek s pouzdrem na pistoli a nůž, přes rameno přehodím tašku s ostatními věcmi. Že v místnosti nejsem sama si uvědomím vlastně až ve dveřích.
"Takže... takhle odcházíš?" ozve se za mnou chladně. Otáčím se k sedícímu Gregovi. Ústa má stažená a je poznat, že zatíná čelisti.
"Jo. Mám schůzku se Správcem, nechci přijít pozdě."
Greg mlčí, žádná odpověď. Vyčítavé ticho by se dalo krájet.
"Tak ahoj, kdyžtak... zas někdy, až se vrátím," vyhrknu a mám se k odchodu.
"Mohlas říct ne. Proč jsi to neudělala?" A je to tady.
"Já se o tom nechci..."
"Kdokoliv jinej! Kdokoliv! Sakra, proč ty?"
Pokrčím rameny a mlčky sleduju jeho naběhlou žílu na čele.
"Jseš sobec!" vykřikne.
"Končím, Gregu."
"S čím jako? Se mnou?"
"Se vším," odpovím chladně. "S vaultem a jeho kovovejma stěnama. S tebou a tvým neustálým fňukáním. S tím posraným recyklovaným vzduchem a vodou co smrdí po chcankách. S tím každodením hučením klimatizace. Končím s těma furt stejnejma lidma, každej den ty samý ksichty a ty jejich 'Dobrý den Gal' a 'Jak vám chutnal oběd v kantýně?'. S tou posranou prací. Prostě... se vším."
Greg na mě užasle zírá, nejspíš poprvé jsem se zmohla na comeback, na který by neměl chytráckou odpověď.
"Tos mi nikdy neřekla, že... že to tak cítíš."
"No vidíš. Asi jsem si to sama potřebovala ujasnit. Takže pokud už jsme se dostatečně rozloučili, tak já bych šla. Měj se."

Po cestě do kanceláře Správce mám v hlavě podivně prázdno. Nepřítomnost myšlenek a emocí. Je to nádhera. V kanceláři už čeká pár lidí. Znám je všechny, va Vaultu se těžko jeden druhému vyhýbá. Při nejmenším od vidění se tu známe všichni. Kývnu na pozdrav a usadím se na jednu z připravených židlí.

Po velmi stručném brífinku je chvíli ticho, čehož využiji a vezmu si slovo. "Budu potřebovat všechna data, která náš předchůdce stačil odeslat. Hlavně mapy, audio a videonahrávky, vše, co si uložil do Pip-Boye." Rozhlédnu se po ostatních, zda chce někdo něco doplnit.
 
John M. Bishop - 23. ledna 2020 23:14
11806014602675821189.jpg

Vault 13


Všichni
Vault 13, Command center
1. leden 2162, 7:30


Život ve Vaultu 13 je jedna velká nudná rutina, takže oslava Nového roku je velmi příjemným zpestřením té šedi běžných dní. Podle toho si ji také užívám ve společnosti dobrého pití, jídla a především ve společnosti žen. Je o mě známo, že mám ženy rád. Sice ne moc, ale za to mnoho. Ano jsem tím, co by lidé za starých časů nazvaly proutníkem, nebo starým mládencem. Ale čím jiným se tak mohu ve Vaultu bavit, když na vzdělání, práci či podobné činnosti mě neužije?

Lidé co mne znají lépe, vědí, že krom svádění žen, je jedním z mých koníčků i cokoliv co se dá zapálit, nebo vyhodit do povětří. To je jedna z mála věcí co mě ve škole na hodinách chemie bavila a u čeho jsem svým způsobem zůstal. Bohužel ne každý má pro moje záliby pochopení, zvlášť ne Správce, nebo naše ochranka, co nepochopí třešňovou bombu v narozeninovém dortu jako žert a bere to hned všechno vážně. Že by proto si mě Správce dneska zavolal? Říkám si když vstávám z postele ženy, jejíž jméno si nepamatuji a nehodlám tu zůstat tak dlouho, abych se na něj zeptal.

Natáhnu na sebe kombinézu, obuji si pevné boty a vyrazím za Správcem, abych ho nenaštval tím, že snad přijdu pozdě. Při příchodu si prohlédnu přítomné dámy a přemýšlím přitom, jestli na mě zase není nějaká stížnost ohledně nevhodného chování, obtěžování, či z jiného nesmyslného důvodu. Ale mýlím se. Správce má jiný zájem a já si matně vybavím, že jsem se z hecu přihlásil už před pár týdny, kdy vyšel ten první... Kruci... Zrovna moc se mi nechce ven z Vaultu, ale nehodlám se Správcem hádat. Navíc bude lepší, když budu pár dní.

„Ale jistě krásko.“ Povím doktorce s rošťáckým úsměvem na tváři. Samozřejmě lžu, nebo vlastně možná ne. Netuším co si sbalit, nebo proč si něco balit. Správce nám určitě dá na cestu všechno co budeme potřebovat, navíc po cestě jsou určitě výdejní automaty, kde si doplníme jídlo, vodu a stimpaky. „Půjdu si dát ještě sprchu a snídani. Takže za hodinku!“ Oznámím svůj plán a vydám se ke svému pokoji dát si teplou sprchu a potom i něco k jídlu v kantýně.
 
Vypravěč - 23. ledna 2020 23:37
death2676392677144309.jpg

Vault 13


Všichni
Vault 13, Command center
1. leden 2162, 7:30


Správce Jacoren řekl vše co bylo třeba a s dalšími dotazy a požadavky se všichni musí obrátit na jeho asistentku, případně na důstojnici u zbrojnice. Ostatně u ní si každý vyzvedne výstroj na cestu mimo Vault 13 , konkrétně pistoli ráže 10 mm, munici a nůž, nebo teleskopický obušek.


Obrázek
Asistentka Marie v typické kombinéze Vaultu 13


„Moc toho není. V Pip Boy máte nahranou mapu Jižní Kaliforinie a lokaci nejbližšího Vaultu, kde by měl být vodní čip.“ Pokračuje asistentka a pošle Gal do počítače potřebná data. Od předchůdce mnoho informací není, vlastně nejsou žádná, krom směru cesty k Vaultu 15. Dá se říci, že si váš předchůdce nepotrpěl na nějaká hlášení o průběhu cesty, psaní deníku, nebo na podobných věcech co by ho zdržovaly v jeho úkolu.

 
Gal - 24. ledna 2020 08:57
35588363475_ea934656e6_b1210.jpg
Všichni
Vault 13, Command center
1. leden 2162, 7:30


No úžasný. Jdeme ven a nemáme prakticky nic v ruce. Jen zastaralou mapu, kde není prakticky nic zaznamenáno a náš předchůdce byl nekompetentní lempl, který místo na misi šel nejspíš na výlet a jaksi "zapomněl" na důležitost svého poslání. A Správce... Inu, čím vyšší pozice, tím větší hovado. Ten mi chybět nebude.

Připadám si spíš jako vyslaná do exilu, než jako někdo, na němž závisí úspěch mise a v podstatě přežití celého vaultu. Pistole a nůž? To už rovnou mohli rozdat gladiátorské helmy a vypustit šelmy. Nahlas ale své myšlenky neříkám. Ne proto, že bych se bála udělat si u někoho škraloup, ale prostě jen proto, že člověk nikdy neví, co od koho ještě získá. Usměju se na asistentku a mile ze zeptám:

"Nemáme teda žádné informace o tom, co je venku? Žádná meteodata, biometrické skeny povrchu, nevíme nic? Máme jen sto let starou informaci, že támhletím směrem by možná mohlo něco být a to je vše? Ani netušíme, na koho nebo na co můžeme narazit? Jaká je venku úroveň radiace? Jak se změnilo celé podnebí našeho kontinentu? Dostali jsme jen informaci, že máme jít tamtím směrem a že možná tam něco bude. To jako vážně?" Stále se usmívám, to mám nacvičené. Na některé lidi obyčejný úsměv účinkuje víc než kdybych jim zvětšovala nosní dírku ústím pistole. I když k tomu taky možná dojde, kdo ví?

Bishopa přejdu bez povšimnutí. Jeho charakter znám až moc dobře, jako členka Bezpečnosti jsem se s jeho prohřešky vypořádávala častěji než by mi bylo milo. Jeho záletnická povaha mě nechává zcela chladnou. Pokud jde s námi, bude se držet na uzdě a soustředit se na misi.
 
Vypravěč - 24. ledna 2020 10:21
death2676392677144309.jpg

Vault 13


Všichni
Vault 13, Command center
1. leden 2162, 7:30


„Máte všechny informace co máme k dispozici.“ Pokrčí rameny asistentka. Vault nejspíš nemá nic, čím by mohl, zjistit jak to venku vypadá, jak to tam funguje, nebo co tam žije. Nic krom lidí, které by tam poslal se skenery, aby se to zjistilo. Což se nikdy nestalo, neboť Vault byl od svého uzavření otevřen jen jednou a to když odcházel První. Dnes bude otevřen podruhé.

 
Gal - 24. ledna 2020 11:12
35588363475_ea934656e6_b1210.jpg
Vault 13

Všichni
Vault 13, Command center
1. leden 2162, 7:30


Pokrčím rameny a dál už na asistentku netlačím. Holt musím pracovat s tím co máme. Škoda že se náš předchůdce trochu víc nezhostil role prvního průzkumníka naší uzavřené komunity a nedodal nám více informací. Vše pro něj muselo být úplně nové, neřku-li fascinující, a přesto nám nepodal jedinou zprávu o tom, jak to venku vypadá. Narazil na vegetaci? Na zvířata? Na lidi? Jak se svět asi proměnil za ty desítky let, kdy na povrchu zuřila válka? Tyto a mnohé další otázky mi víří hlavou po cestě do výstrojního skladu. Než se vydám ven, chci mít jistotu, že dostanu vše co vault může postrádat.
 
Arvid Lindman (FKS) - 24. ledna 2020 20:03
arvid_lindman3358.jpg

Vault 13



Všichni
Vault 13, Command center
1. leden 2162, 7:30


“Amagova rodina nepochází původně z Ameriky, byly to pravděpodobně Japonci, vyrovnaní a disciplinovaní. Jsou známí svým rodinným výcvikem a předáváním kulturních znalostní vlastního lidu. Sám Amago by se dal klasifikovat jako takový novodobý samuraj, i když těžko říct co samurajové vlastně jsou, protože se o nich nepíše v žádném zdejším deníku, který Vault nabízí.“


Jsem tichý a nenápadný společník, který se také účastnil schůze u Jacorena. Od Marie jsem převzal vybavení. Na pistoli jsem se dlouze díval, než jsem jí dal s ostatním vybavením do kufříku. Asi jsem přemýšlel nad tím, že tam venku bylo něco na co tahle zbraň nestačila ani předchozímu Vault Dwellerovi.

Ve Vaultu zase nebylo tolik japonců, aby ostatní nevěděli kdo jsem. Představování jsem tedy vynechal a čekal, až si i ostatní vezmou své vybavení a bude se moci pokračovat.
 
John M. Bishop - 24. ledna 2020 20:05
11806014602675821189.jpg

Vault 13



Všichni
Vault 13, Obytné pokoje
1. leden 2162, 7:30


Odcházím z velícího centra s jasným plánem dát si před odchodem sprchu a snídani v kantýně. Při odchodu ještě věnuji lehký úsměv asistentce a ostatním slečnám v upnutých modrých kombinézách co nenechávají moc prostoru představivosti. Jo život ve Vaultu, to je pohoda, klídek a bezpečí. Škoda jen těch problémů s vodou. Škoda, že musíme hledat nějaký čip, kdo ví kde.

Na pokoji si dám rychlou sprchu, pak se znovu obléknu do kombinézy, pevných bot a nasadím si Pip Boy. Rovnou si vezmu i zbytek věcí, které jsem vyfasoval a vydám se do kantýny dát si pořádnou snídani.

„Tak, co máme dobrého?“ Podívám se na nabídku výdejního automatu a dám si nějakou masovou směs s nějakou přílohou a trochu pečiva. „Jo snídaně, nejdůležitější jídlo dne!“ Začnu si pochutnávat na svém přídělu denní krmě. Jídlo mi přijde skvělé, ale nejsem žádný vybíravý labužník, abych řešil rozdíly mezi tím jak by mělo chutnat a jak skutečně chutná. Ne v tom se nevyznám. „Čas jít.“ Zakroutím hlavou, když si na Pip Boyi všimnu, že čas na loučení a balení přidělený Správcem skoro vypršel. Vlastně si musím trochu pospíšit, abych k východu nepřišel pozdě...nepochybuji totiž, že by mě ta svině Správcovská vyhodil za dveře Vaultu tak i tak.
 
Holly Henderson - 24. ledna 2020 21:34
img_20200517_2029334585.jpg

Vault 13



Všichni
Vault 13, Command center - u brány
7:30 - 8:30


Ale jistě krásko. Na Johnova slova zareaguji úsměvem. Něco málo jsem o něm slyšela, ale kdo ví, jestli je to vůbec pravda. Tak či tak, dokázalo to potěšit.
Mezi dobrovolníky se taky ukázal náš Amago. Znala jsem ho a jsem za něj ráda. Se zbraněmi to taky určitě umí a pokud by nás venku čekalo nějaké nepříjemné překvapení, jsou se mnou lidé kteří pomohou.

Co bych Vám tak vlastně o sobě ještě řekla. Jsem přibližně 175 cm vysoká, štíhlé postavy, dlouhé blond vlasy. Nosí náušnice z nerezové oceli a samozřejmě kombinézu vaultu 13. Kdo měl to štěstí mě vidět s vyhrnutými rukávy, mohl si také všimnout, že levou ruku mám kompletně zdobenou tetováním. Vlastně jsem jednou viděla stařičké obrázky jak to na světě kdysi vypadalo a zaujalo mě to. Od zápěstí výš se táhnou smrkové stromy, měsíc a nad tím vlčí hlava, kterak cení zuby. Vlk je prý ochránce. Nechybělo tam ani vyobrazení našeho vaultu. Vlastně takový malý příběh? Možná mapa? Tak jako tak, mě se to líbilo. A můj věk? Není to ani víc a ani míň než 22 let.

Když jsem se z Command center zpět do svého bydlení, kde žiji s tátou... Neobešlo se to bez slz, obejmutí, úsměvu, příslibu úspěchu a toho, že se vrátím.

S kufříkem v ruce, vydala jsem se na smluvené místo k bráně. V hlavě se mi honilo snad tisíc myšlenek najednou. Pohledem zjistím, že jdu akorát.
 
Natalia - 25. ledna 2020 00:27
carolina3233.jpg

Díra 13


Všichni
Vault 13, Command center - brána
1. leden 2162, 7:30 - 8:30


Přetočím se na bok a přitáhnu si přikrývku až ke krku, když v ten okamžik zrovna zapípá pip-boy na mém nočním stolku hned vedle porcelánové vázy s kytkou z papíru. Jedna z věcí, kterou si babička sebou do Vaultu v kufru přinesla, prý je vzácná, pochází z Ruska. Ta váza, ne papírová kytka, jen pro upřesnění. Tři kufry plné věcí, tolik jsme toho měli navíc oproti ostatním. Dědeček byl konzul sovětského svazu, kdysi mi vyprávěl, co ten svaz vlastně byl. Dneska už si vzpomínám jenom na to, že tam měli opravdu velkou slabost pro červenou barvu. Já osobně spíš ocenila babiččiny šaty, přesto že proti kombinéze jako takové nic nemám, jen těžko v ní nějak vyniknete a odlišíte se od ostatních. Takže jo, já jsem to děvče v karmínových šatech. Dědeček pro změnu měl slabost pro komiksy, Barbar Grognak, Silver Shroud, Unstoppables ale hlavně, a především Mistress of Mystery. Nejspíš proto jsem se rozhodla přihlásit na tu výpravu, zažít dobrodružství, vidět víc než samé stěny, stěny a stěny a zase stěny, co jen omezují ve všem. Sakra! Budík! Správce! Přesně proto pípal!

Safraporte!
Odhodím přikrývku div neshodím rodinné dědictví v podobě vázy s kýčovitým barevným vzorem. Jen trochu zatančí, ale jinak zůstane díky Bohu na místě, jinak bych se sem už opravdu v životě nemusela ani vracet. Rychle a tichosti se nasoukám do kombinézy, jak moc ráda bych si vzala na sebe své šaty, nerada bych si je ale zničila. Holt nemůžu mít všechno. Na ruku si nasadím pip-boye a obezřetně se vyplížím z bytu. Když jsem dostatečně daleko od něho, rozběhnu se na místo určení.

Dorazím tak akorát načas abych stihla Správcův projev o našem úkolu. Část pozornosti ale věnuju druhým dobrovolníkům. Chlapík, kterého máma nazvala nejednou dost nelichotivě, potom ten s šikmýma očima, a ještě jeden kterého vůbec neznám. Potom už zbývala jen doktorka, myslím že jsem u ní jednou byla na standartní povinné prohlídce a na samý závěr bachařka! Jednou mě načapala, jak jsem se plížila do uzavřené oblasti. Moji výmluvu že moc co jiného se tu dělat zrovna nedá, zrovna nepřijala.

Běžte se rozloučit, těmi slovy se rozloučí na závěr Správce. To určitě! Rodiče nevědí, k čemu jsem se to upsala a kdyby jo, nejspíš by mě svázali, hodili do skříně a tu omotali řetězem. Záletník nezahálí a začne cukrovat s doktorkou. Hned na to mi ale připomene, že jsem ještě nesnídala, tak se vydám do jídelny, a vlastně ani ta sprcha nezní špatně.

Šedesát minut uplyne rychle a brzy tak zamířím k východu, s menší zastávkou pro vybavení. Dostala jsem pistoli a nůž, no snad si nevystřelím mozek a nevypíchnu oko, láhev vody, zásobu jídla na sedm dní a čtyři stimpaky. Čas na dobrodružství!

Vzhled: Natalii je podle vašeho odhadu mezi 18-19 lety, je zhruba 160 cm vysoká, štíhlá a pohledná, tmavě zrzavé vlasy má spletené do copu do poloviny zad.

 
Vypravěč - 25. ledna 2020 01:53
death2676392677144309.jpg

Vault 13


Všichni
Vault 13, Východ z Vaultu 13
1. leden 2162, 8:30, zbývá 123 dní


Hodinka na přípravu utekla velice rychle, snad nikdy před tím žádná neutekla tak rychle jako tahle. Než se člověk nadál, už bylo na čase vyrazit do správného podlaží, kde se nachází masivní vrata Vaultu 13. Pro mnohé z účastníků pátrání po vodním čipu je první návštěva tohoto podlaží v životě. Za běžných okolností totiž neexistuje důvod, proč by sem někdo chodil. Není tu nic co by stálo za pozornost, snad až na masivní vrata ke kterým stejně nikdo, krom Správce nemá přístup.


Obrázek
Správce Jacoren


„Výborně. Jste tu všichni.“ Prohlédne si správce půl tuctu lidí vybraných pro nelehkých úkol. Všichni na sobě mají oblečené své modré elastické kombinézy s velkou zlatě vyšitou třináctkou na zádech. Na nohou mají všichni pevné boty vhodné na dlouhé cesty a v rukou či kapsách mají všichni nějaké to potřebné vybavení, které je dle úvah Správce dostatečné pro splnění úkolu.

„V mapě ve Vašem PipBoy máte polohu nejbližšího Vaultu. Je to Vault 15 a nachází se na východě.“ Doplní Správce a nemýlí se. Podle mapy v PipBoy se Vault 15 nachází jen nějakých devět kostiček směrem na východ. To je asi 180 kilometrů, nebo 112 mil – což samozřejmě nikdo z Vaultu 13 netuší a vlastně ani nedokáže odhadnout. Celý život strávený ve Vaultu se u všech nepochybně podepsal na způsobu uvažování a představách o vzdálenostech...ve Vaultu, když se řekne, že je něco velmi daleko tak to znamená, že se tam jde dvacet, třicet minut. Když je něco blízko, tak jste za pět minut tam. Větší vzdálenosti si těžko někdo dovede reálně představit...i když nějaký ten kilometr se za den i ve Vaultu nachodí.

Správce každopádně nepředpokládá, že by cesta tam a zpět mohla trvat déle jak týden. Možná dva, když než se nějakým způsobem dohodnete s obyvateli Vaultu 15 na podmínkách získání vodního čipu. Ale to už se s hlasitým syčením a skřípáním otevírají masivní vrata Vaultu 13 a vás čeká posledních pár nadechnutí recyklovaného vzduchu, než budete na jejich druhé straně, kde se za vámi opět neprodyšně uzavřou.


Obrázek
Masivní dveře Vaultu 13


Jakmile dveřmi prošel poslední člen výpravy, tak zase začaly za skupinou uzavírat. Nyní již není cesty zpět. Jediný, kdo může nechat dveře opět otevřít je Správce a ten tak učiní nejspíše až se vrátíte s vodním čipem, nebo hlášením o pokroku vaší mise.

Jakmile se masivní dveře uzavřou, tak vás zahalí temnota nějakého neosvětleného koridoru. Je to jeskyně, ale kdo z vás kdy slyšel pojem jeskyně, že? Dá se říci, že je to koridor s nepravidelnými hrubými stěnami a stropem. Ani na zemi není žádná podlaha, jen udusaná zemina a kamení. Všude v okolí se navíc ozývají podivné pištivé zvuky, kdo ví, jakých malých stvoření. Krysu nikdo z vás také nikdy neviděl a ani o nich nejspíš neslyšel, ale jsou to právě obrovské krysy, co slyšíte ve svém okolí. I vzduch zde je jiný než ve Vaultu, takový nečistý a divně stojatý.

Nicméně není třeba bloudit v temnotě, neboť PipBoye jsou vybaveny baterkou. Ta sice neposkytne, kdo ví kolik světla, ale je to lepší než nic. Právě ve světle baterky si můžete potvrdit své dojmi, že ač má chodba před vámi podobné rozměry jako koridory a chodby ve Vaultu, chybí tu klasické ocelové obložení, průduchy klimatizace, systémy kontroly teploty a další vymoženosti, kterými jste byly po celý život obklopení.

Nutno dodat, že první, čeho si můžete všimnout potom co se dostane ven z Vaultu jsou vybělené kosti zbytky modré kombinézy na zemi před vchodem. Je to Ed, jak vyplívá ze jména na rozbitém PipBoy na jeho ruce a už tu nějakou dobu leží. Holly jako znalkyně medicíny může s jistotou říci, že tu leží možná i několik let. To, co má mrtvola na sobě jsou zbytky modré (prakticky rozpadlé) kombinézy Vaultu 13. Co se tomu ubožákovi stalo…těžko říct, ale na kostech jsou stopy malých zubů.


Obrázek
Jeskyně u brány do Vaultu 13

 
Arvid Lindman (FKS) - 25. ledna 2020 09:40
arvid_lindman3358.jpg

Vault 13


Všichni
Vault 13, Východ z Vaultu 13
1. leden 2162, 8:30, zbývá 123 dní


Hned jak jsme vylezli, musel jsem se dotknout jeskynní stěny. Bylo to něco jiného, než technické průchody uvnitř Vaultu, bylo to přírodní. Po chvilce, když už jsem měl toho hmatání dost, stočil jsem pohled na Eda, který ležel vyhublý na zemi. Kvůli pištění v okolí jsem si připravil nůž jako primární zbraň. Dveře zpátky do úkrytu byly uzavřené.
„Tady nemá smysl zůstávat. Půjdeme.“ Pronesu klidně a s nervozitou v kroku vyrazím vpřed, svítíc si baterkou z Pipboye.

 
Natalia - 25. ledna 2020 14:08
carolina3233.jpg

Díra 13, tedy Vault 13 ;)
(nemohla jsem si to odpustit, je to ale naposledy :)


Všichni
Vault 13, Východ z Vaultu 13
1. leden 2162, 8:30, zbývá 123 dní


Bylo na čase vyrazit!
Je to poprvé, co masivní vrata oddělující nás od světa venku vidím na vlastní oči a nejenom jako, „Velký, kulatý kus železa,“ popis. Sešli jsme se před nim všichni, nikdo si to evidentně nerozmyslel. To je fajn, čím víc nás půjde, tím líp. Cíl naší cesty, Vault 15. Snad uvidíme ale trochu víc a nebude to jen nudná cesta z jednoho Vaultu do druhého a zpět do prvního. Bez velkého zdržování nás nakonec Správce pustí ven.

Když se začnou masivní dveře se skuhráním železa zavírat, přece jenom tolik námahy v tak krátkém čase po desetiletích nečinnosti, dostaví se zvláštní pocit. Nadšení mísící se značnou dávkou nového strachu, který dost přiživuje pohled na bělostnou kostru. Jedno je jasný, rozhodně to není náš předchůdce, vznikne tak ale jiná otázka.

„Kdo to je? Myslela jsem, že nikdo kromě toho před námi a nás, se na povrch nevypravil?“ Zamyslí se nahlas, modré cáry kombinézy nenechávají moc prostoru k pochybám. Obezřetně se ke kostře přiblížím, vezmu pip-boy, a hned zase o několik kroků couvnu, jako by se snad kostěná ruka po mně mohla natáhnout. Zkontroluju, jestli v něm není nějaká holopáska. Jeden nikdy neví. „Promiň Ede.“ A potom ho stejně opatrně položím vedle jeho majitele.

Japonec navrhne, že bychom měli vyrazit. Nejde mu nedát za pravdu a tak jen přikývnu. Zapnu tedy taky baterku a vytáhnu pistoli. Sakra, taky nám mohli dát nějaký rychlokurz. Prst ale pro jistotu držím daleko od spouště.
 
Vypravěč - 25. ledna 2020 17:16
death2676392677144309.jpg
soukromá zpráva od Vypravěč pro

Vault 13


Gal
Vault 13, Východ z Vaultu 13
1. leden 2162, 8:30, zbývá 123 dní


Jako důstojnice bezpečnosti máš přístup k jistým osobním informacím o svých současných společnících. Není to nic extra a závěry si musíš udělat sama, ale přesto o nich víš víc, než sami mohou nyní dávat najevo.

John M. Bishop
John Bishop má u bezpečnosti tlustý spis. Většinou jde o drobnosti spojené s jeho zálety, nebo žerty s výbušninami. Nic vážnějšími.

Po fyzické stránce je na tom velmi dobře, je nadprůměrně silný a snad nikdy nebyl nemocný, také je celkem charismatický a inteligentní. Z nějakého mu většina žen nedovede odolat, i když je o něm známo, že je střídá velmi často. Na druhou stranu, jak nějakou dostane tak rychle ztrácí zájem.

Amago
Amago nemá u bezpečnosti žádný záznam.

Po fyzické stránce je velice silný, dokonce o něco málo silnější než John. Nicméně je náchylný k nemocem a dalším neduhům. Amagova hlavní přednost je jeho obratnost, kde se mu jen tak někdo nevyrovná. Bohužel má tendence se do všeho vrhat po hlavě bez přílišného rozmyslu. Alespoň to o něm tvrdí jeho profil.

Holly
Holly nemá u bezpečnosti záznam.

Holly je od přírody dobračka, navíc je velice pohledná a má vše po čem muži touží. Dá se říci, že má vše potřebné, aby si dokázala muže omotat kolem prstu.

Po fyzické stránce na tom není nijak dobře, nemá velkou sílu. Za to je nadprůměrně inteligentní.

Natalia
Natalita nemá u bezpečnosti záznam.

Po fyzické stránce není Natalia nijak zvlášť silná. Nicméně je velmi inteligentní a charismatická. Podobně jako Holly je i Natalie velmi pohledná a má vše po čem muži mohou toužit. Dá se říci, že má vše potřebné, aby si dokázala muže omotat kolem prstu.

Spencer
Spence je rozený flákač, co nikdy pořádně neplnil své pracovní povinnosti.

Po fyzické stránce je to průměr, také je spíš nepřitažlivý a krom toho ještě prakticky retardovaný. Má jen pod průměrnou inteligenci. Jeho předností je především jeho obratnost, také se dá říci, že má celkem štěstí.

 
Spencer - 25. ledna 2020 17:57
a3830.jpg

Vault 13



Všichni
Vault 13, Východ z Vaultu 13
1. leden 2162, 8:30, zbývá 123 dní


Tohle musí být omyl. Musí. Jiné vysvětlení pro to není. Vybrán jako dobrovolník do expedice vyrážející na povrch za úkolem nalezení nějaké shit součástky. Vždyť už jen to zadání vypadá jako hodně velký vtip. Vodní čip ? CO to sakra je ? Neměl by být Vault dokonalý ? měl nás uchránit na dalších x set let. Ať dělám co dělám, v duchu se sám sebe snažím přesvědčit o nějakém velkém omylu. Hovno jako já bylo vybráno aby se potulovalo po děsivém povrch naší rozmašírované planety. U ostatních to dává smysl. Byla tam zdravotnice, drsnej chlápek v letech, nějaká vědkyně, šikmé oko a pár dalších existencí. Všichni měli nějaký účel, smysl. A já ? Co budu kurva dělat na povrchu já ? honit mývaly a dělat náhodný terč ?

Nope. Ani po té hodince pauzy jsem nepřišel na odpověď. Vtip to evidentně nebyl a já byl tak odkázaný na skupinku profesionálu kráčející do oka vulkánu. Jsem v prdeli... Poberu co můžu. Nějaký žrádlo, pití, bouchačku a nůž. A ostatní krámy. Stejně toho moc není. V podstatě jsem komplet připraven. Neoslovuji ostatní, jen je očkem skenuji. Někdo vypadá jako fajn osoba, někoho znám jen od pohledu. Nevím. Sám jsem jen červ vydolovaný z té nejpodřadnější stoky. Černá ovce téhle velké svaté archy. Ten kdo nic nedělá a nikdy ani nic dělat nechtěl. Prostě jen žil jak mohl....

....ale s tím je konec. A je to tu... Chvíli jsem se cítil jako normální člověk. Už je to ale pryč. Zase jsem jak Alenka v říši divů a to jsem ani nevytáhl paty z archy. Deprimovaně sleduji dlouhou proceduru otevírání pravěkých dveří a trpce snáším ten hlasitý skřípavý zvuk. Ale je hotovo. Dveře otevřeny. Hůra na svět. Leda hovno. Už při prvních pár krocích temnou jeskyní nás zastihne jasná výstražná zpráva. "Holy shit....mrtvola..." Vyjeknu jak zděšená holka. Né moc hlasitě, ale mělo to i ten pískavý podtón. "....Ed asi vykročil špatnou nohou.." I ostatní si všimli té kostnaté kreatury a zareagovali po svém. Okamžitě souhlasím s panem Šikmookým. Musíme pryč. Ale stejně zabořím svůj pohled do čerstvě odloženého Pip-boye. "Tohle je škoda tu nechávat....strejda Ed to stejně už nepotřebuje.." Ať už s ním ta holka dělala cokoli, rozhodně nestojí za zrezivění v téhle díře. Takže se sehnu, seberu ho země a schovám na horší časy. Pro mě za mě ho klidně ponesu i v ruce. Je to fuk. Vše má svou cenu... A když už jsem u toho, prohledám i ostatní části našeho skeletona. Nikdy nevíš co mezi kostmi může být.
 
Vypravěč - 25. ledna 2020 20:06
death2676392677144309.jpg

Vault 13


Všichni
Vault 13, Východ z Vaultu 13
1. leden 2162, 8:30, zbývá 123 dní


Amago se nechce více zdržovat a vyrazí do temnoty jeskyně před vámi. Natalia mezitím kontroluje mrtvolu a jejího PipBoye. Je v něm holopáska s osobním deníkem majitele PipBoye jinak nic důležitého. Natalia zařízení zase odloží, čehož využije Spencer.

„Jmenuji se Ed, tohle první záznam v mém deníku, který si hodlám vést během své cesty...“ To je jediné co si Ed na holopáskou stačil nahrát.

Edův PipBoy je na první pohled rozbitý, bez náhradních dílů a velmi schopného opraváře, co by ho spravil je také k ničemu. No Spencrovy může složit jako těžítko, pokud se s ním chce vláčet do světa.

Ale to už se Amago setkává s prvními obyvateli této temné jeskyně. S obyvateli, které mohl doposud jenom slyšet. Jsou to krysy, obrovské, nechutně vypadající krysy s velkými ruby a drápy.


Obrázek


Taková Krysa obrovská měří tak dvacet až třicet centimetrů, má černou lesklou srst, rudá očička, odporný nos a dva až tři centimetrové zuby, kterými se nepochybně umí pořádně zakousnout do masa. Taková krysa může váži něco mezi 200g až jedním kilogramem. Kolik jich tu v temnotě jeskyně je? Mnoho.

 
John M. Bishop - 25. ledna 2020 20:35
11806014602675821189.jpg

Vault 13


Všichni
Vault 13, Východ z Vaultu 13
1. leden 2162, 8:30, zbývá 123 dní


No skvělý. Rozsvítím baterku, jak se za námi zavřou masivní dveře. Tady máte polohu, kopanec do řiti a snažte se. To je přístup Správce, kterému bych nejraději dal do záchodu třešňovou bombu. To by mi zvedlo náladu.

To už se Natalie ohýbá pro počítač nějaké mrtvoly, tak ji na to trochu posvítím svoji baterkou. No spíš ji posvítím na pozadí upnuté v té krásně modré kombinéze a hned se mi o něco zvedne nálada. Možná tenhle výlet nebude úplná ztráta času. Začnu se lehce usmívat, když sleduji společnost ve které jsem se ocitl. No pánům pozornost nevěnuji, ti mě prakticky nezajímají.

Kdo že je John Michael Bishop? Inu je muž kolem 30 let, co měří tak 185 centimetrů a váží něco kolem 90 kilogramů. Ne většinu této váhy netvoří tuk, nýbrž svaly způsobené dřinou v tělocvičně Vaultu. No vzhledem k mému způsobu života ve Vaultu nejsou svaly na škodu, navíc je tělocvična jedno z mála míst, kde jsem mohl zabít nudu a vypustit trochu páry.
 
Arvid Lindman (FKS) - 25. ledna 2020 21:16
arvid_lindman3358.jpg

Vault 13



Všichni
Vault 13, Východ z Vaultu 13
1. leden 2162, 8:30, zbývá 123 dní


Byl jsem trochu napřed všem ostatním, protože je upoutala mrtvola ležícího Eda na delší dobu, než mě. Když jsem byl ve Vaultu, tak mě rodiče trénovali v disciplíně, ale praxe je něco jiného, než teorie. Jakmile jsem uviděl před sebou to podivné stvoření, tak mě to prostě vyděsilo. Bezhlavě jsem se proti té kryse rozeběhl se svým nožem.

„Hya, Hya.“ Začal jsem proti ní švihat zbraní s úmyslem jí zabít.
V obličeji mi zůstával vyděšený výraz.
 
Holly Henderson - 25. ledna 2020 22:15
img_20200517_2029334585.jpg

Vault 13



Všichni
Vault 13, Východ z Vaultu 13
1. leden 2162, 8:30, zbývá 123 dní


Jak se sem Ed dostal? Nikdy jsem přece neslyšela, že by někdo opustil náš Vault. Opatrně si přičupnu prohlížím mrtvolu. Tedy spíš jen to, co z ní zůstalo.
Pip-boye, ani Spencra, který vypískl jak malá holka... Nevěnuji jim tolik pozornosti, i když jsem vše samozřejmě vnímala.

To už se zvedám abych šla dál za Amagem, jediným který šel dál zatímco se ostatní včetně mě zarazili u Eda.
V tom ale... Pohled mi padne na světlo, které míří přímo na pozadí patřící Natalii. A šlo od Johna, jak hned následující okamžik zjistím. Prostě chlap. Zazubím se na Johna a když kolem něj procházím, pouze špitnu. "Nech toho, krasavče." Vrátím mu jeho oslovení a schválně do něj mírně narazím ramenem.

Když pomalu doháním Amaga, prudce se mi zvýší tep. Už teď vím, že nesnáším krysy! Tak odporný stvoření! Když ale vidím jak vypadá, její zuby... Hned mi došlo od čeho měl Ed ta zranění.
Amago se pustil do boje, ale krysy se většinou nepohybují samostatně. A ještě takhle velký a odporný. Bylo mi jasný že v boji příliš nepomůžu. Pohledem rychle přejedu okolí a když vidím zatím pouze jednu, udělám několik rychlých kroků zpět. "Pomoc! Rychle!" Křiknu na ostatní.
 
John M. Bishop - 25. ledna 2020 23:18
11806014602675821189.jpg

Vault 13


Všichni
Vault 13, Východ z Vaultu 13
1. leden 2162, 8:30, zbývá 123 dní


Co? Na okamžik se zmateně rozhlédnu, když na mě někdo promluví. To už je Holly na cestě za Amagem a já proud světla baterky namířím směrem, kterým odchází. Je jen shodou okolností, že osvětlím odcházející Holly. „No co, čas vypadnout.“ Pokrčím rameny a vydám se do chodby za nimi.

„Co?!“ Okamžitě zbystřím, jak se ozve slovo pomoc, netuším co se děje, ale nůž v pravé ruce sevřu pevněji. Pistoli moc nedůvěřuji, nikdy jsem reálně nestřílel a nechci se to učit v průběhu boje.
 
Natalia - 25. ledna 2020 23:45
carolina3233.jpg

Vault 13


Všichni
Vault 13, Východ z Vaultu 13
1. leden 2162, 8:30, zbývá 123 dní


Jenom jsem rozbitého pip-boye vrátila na místo, neznámý, který předtím vypískl skoro stejně jako to, co se schovávalo ve tmě, si ho vezme. Třeba ho svede opravit? Sama se spíš ale se zájmem začnu věnovat holopásce a jejímu záznamu. Deník na něm je ale opravdu dost krátký a Edova cesta skončila dost rychle, ne třeba při návratu z ní. Kam ale měl namířeno? Proč? Z nějakého důvodu už někdo, někdy někoho ven vyslal. Bez víc podrobností je to ale jenom hádání ve tmě.

Holopásku nechám v Pip-Boy, možná já sama bych si mohla vést deník nebo něco podobného, uvidí se. Teď bych se ale nejradši dostala odsud, mám totiž pocit, jako by mě něco pozorovalo.

V ten okamžik se ozve výkřik o pomoc a já sebou trhnu. Sakra! Měla bych něco udělat? Ani nad tím víc nepřemýšlím a vydám se rychle ke zdroji. Hned toho zalituju, když uvidím tu ohavnost. Fuj, fuj, FUJ! Něco tak odporného jsem v živote neviděla ani v té nejhorší noční můře. Asiat se to pokouší zapíchnout. Jen při matné představě, že bych se k tomu měla přiblížit tak blízko, je mi skoro na zvracení. Přesto podvědomě, možná instinkt přežití nebo spíš asi jenom strach, mě přinutí napřáhnout pistoli před sebe. „Proč nám sakra nedali rychlokurs!“ Snažím se krysu zaměřit, jak nejlíp dovedu, sakra. Střelba nemůže být tak těžká. Změřím mířidly cíl, pevně držet zbraň, připravit se na kopnutí a zmáčknu spoušť? Snadný! Popravdě nepřijde mi to o nic snadnější i když se o tom přesvědčuju. „Uhni!“ Vykřiknu na Asiata, v naději, že tak dostanu lepší výhled a pokud se mi naskytne, zmáčknu spoušť. Jestli ne a překáží mi v tom, prst mám od spouště.
 
Gal - 26. ledna 2020 16:40
35588363475_ea934656e6_b1210.jpg
Vault 13

Všichni
Vault 13, Východ z Vaultu 13
1. leden 2162, 8:30, zbývá 123 dní


Velká vrata se otevírají a spolu s ostatními pěti společníky čekáme se zatajeným dechem. Mimoděk si položím dlaň na rukojeť pistole v pouzdru u pasu. Nečekám, že se na nás hned něco vyřítí, ale dotyk mé zbraně mě uklidňuje.

Na druhé straně jen holá skála a v dálce, kam nedosvítí světla vaultu, tma. Nečekkám na pokyn a vyjdu ven. Skoro hned zakopnu o cosi na podlaze, co pokládám za hromadu odpadků. Jakmile si ale všimnu kostí a vybělené lebky, zahoupe se se mnou svět. Mrtvolu jsem samozřejmě ještě nikdy neviděla. Odvrátím od nebožáka zrak a jeho ohledávání nechám ostatním. Cosi mi říká, že bych se neměla rozpytlovat hromadou starých kostí, i když patřily jednomu z nás, obyvatel vaultu.

"Co to...?" pronesu tiše spíše pro sebe. než pro ostatní a opět se dotknu pistole u pasu. Mám pocit, že tu něco nehraje. Jako bych zaslechla jakýsi pravidelný zvuk, ozývající se mezi ozvěnou našich hlasů. A pak si toho všimnu. Dvojice rudých světýlek kdesi ve tmě před námi. Moje ruka okamžitě nacvičeným pohybem vytasí zbraň. Lehce přikrčená svírám pistoli obouruč a mířím do tmy. Amago, ten mladý asiat, je už ale přede mnou a potvrdí mi svou reakcí, že to něco před námi nemá přátelské úmysly. Na jeho bojový pokřik a vzápětí i volání ostatních reaguji bez zaváhání. Pokročím dál od kostlivce a jakmile spatřím podivné čtyřnohé tvory, zamířím a střílím. Každý výstřel pečlivě vážím, nerozhazuji náboje. Pokud se přiblíží další tvorové, přesměrovávám palbu na nové cíle.
 
Vypravěč - 26. ledna 2020 17:51
death2676392677144309.jpg

Vault 13


Všichni
Vault 13, Východ z Vaultu 13
1. leden 2162, 8:30, zbývá 123 dní


Amago na krysu zareagoval rychle, se svým bojovým pokřikem, nožem v ruce a povahou Kamikadze se bez hlavě vrhl do boje. To upoutalo ostatní, kteří se rychle přihnali za ním. No neměli to daleko, jen pár kroků co Amago stačil udělat napřed.

„Uhni!“ Povídá Natalia, aby mohla střílet, ale to už je vlastně zbytečné. Amago krysu párkrát bodl a ta odletěla někam na zem do temnoty jeskyně. Střílet rázem není na co. I když není pochyb, že tu takových krys bude mnohem víc. Jenom, kdyby tu bylo více světla a daly se vidět dřív, než na ně člověk narazí, nebo třeba šlápne.

 
Gal - 26. ledna 2020 18:36
35588363475_ea934656e6_b1210.jpg

Vault 13



Všichni
Vault 13, Východ z Vaultu 13
1. leden 2162, 8:30, zbývá 123 dní


Je po všem. Ta věc, kterou Amago zlikvidoval nožem, tu určitě nebude sama. Žádné zvíře nemůže přežít bez reprodukčního partnera, čili minimálně jeden další jedinec tu někde bude číhat. Se zbraní v ruce vykročím dál jeskyní, oči i uši na stopkách. Nechci tu trávit víc času než je nezbytně nutné, takže rovnou hledám východ ven.
 
John M. Bishop - 26. ledna 2020 19:16
11806014602675821189.jpg

Vault 13



Všichni
Vault 13, Východ z Vaultu 13
1. leden 2162, 8:30, zbývá 123 dní


Všichni jsou tak hr do boje, že najednou zůstávám vzadu a jediné co můžu dělat je svítit na cestu a kochat se pohledem. Proč taky ne! Pokrčím rameny, v ruce sevřu nůž, kterému věřím víc než pistoli a mířím za ostatními. Svítím v před, sleduji dění v chodbě přede mnou. nehrnu se tam. Tvora co Amago zabil si raději moc neprohlížím a prostě jdu za všemi přede mnou.
 
Natalia - 26. ledna 2020 19:34
carolina3233.jpg

Vault 13


Všichni
Vault 13, Východ z Vaultu 13
1. leden 2162, 8:30, zbývá 123 dní


Fuj! Srdce mi bije jako o závod, všechno ale naštěstí skončí dřív, než začne a ta ohavnost je pryč a snad i nadobro mrtvá. Fuj! Pomalu teda skloním zbraň. Fuj! Snažím se na to stvoření nemyslet, ale mám pocit, jako bych o to víc, viděla ty žlutý zuby, odpornou vrásčitou kůži, drápy, a červený oči. Fuj! Teprve až po chvilce si všimnu, že nejsem jediná co přispěchala na pomoc a pohled mi hlavně sklouzne k bachařce (Gal). Přesněji k způsobu, jakým drží pistoli. Napodobím to jenom jak nejlépe svedu. Že by už někdy střílela? Když udělá krok, tak jí následuju.

„Jsi v pohodě?“
Otočím se na Asiata.

„Neměli bychom se tu rozhlídnout?“ Navrhnu, i přesto že sama bych nejradši odsud pádila tak rychle, jak jenom dovedu. „Co když Ed nebyl jedinej? To by bylo...“ Sama netuším co, vzrušující, zajímavé, znepokojující, asi všechno. Proč to nikdo nikomu neřekl? Měl snad Správce z něčeho strach. Jedna kostra a tolik otázek. Pomalu se mi začalo vracet moje nadšení, přece jenom, je to dobrodružství, po kterém jsem tak tužila! Plné záhad, ohavných příšer a určitě šťastného konce.

„Mimochodem, jsem Natalia, většina mi ale říká Nat.“ Představím se, zatím co následuju bachařku a baterkou svítím tam, odkud mám pocit, že mě něco sleduje. Několikrát se i ohlédnu, tam je ale jenom ten svalnatej chlapík. Takže nic nebezpečného.
 
Arvid Lindman (FKS) - 26. ledna 2020 19:52
arvid_lindman3358.jpg

Vault 13



Všichni
Vault 13, Východ z Vaultu 13
1. leden 2162, 8:30, zbývá 123 dní

Tu věc zabiju celkem snadno a s tím se vytratí i moje nervozita. Nevím jaké to mělo úmysly, ale je to mrtvé. Natálii k odpovědi jen souhlasně přikývnu.

"Ano, asi bychom měli... tu zůstat a rozhlédnout se. Nevím co to bylo, ale jde to snadno zabít. Moc tréninku jsme nedostali. Já zbraň teda nikdy nedržel. Tihle tvorové by mohli být dobré zkušební cíle k nacvičení střelby, než vyrazíme ven."

Předložím otázku mezitím co si přidám data o té mrtvé věci do svého pipboye
 
Spencer - 26. ledna 2020 19:55
a3830.jpg

Vault 13




Všichni
Vault 13, Východ z Vaultu 13
1. leden 2162, 8:30, zbývá 123 dní



Yoink, moje nyní..Zvědavě si prohlížím rozmlácený pip-boy a nadějně v něm hledám jakýkoli další užitek. Ale je to beznadějné. Je to jen kus šrotu. Asi. Tak i tak převezme priority mé pozornosti nově objevený přírůstek. "Co to sakra je....vyhublý vykastrovaný pes ?" Plácnu to první co mě napadne. Ani nevím proč. Jen stěží udržuji klidný výraz a pomalu ustoupím do zadní části skupinky. To abych dal šanci těm schopnějším, samozřejmě. ..musím zdrhnout...ale kam...vault je zavřený, správce na nás sere a všude je jen tma... Než se rozkoukám, krysa je vykuchaná šikmým okem a pomalu se zase vydáváme vpřed. Skoro jako by se nic nestalo. Přesto se překonám a zdvihnu krysu za ocas, tak abych si jí pořádně prohlédnul. Je to má nová hračka. Místo ní nechám leže na zemi zničený pip-boy. Stejně je moc těžký.
Ale oproti ostatním nezahálím. Tam kam jdou, jdu i já. Pěkně uprostřed skupinky. Tam kde je nejvíc bezpečno. Snad. "....já jsem určitě nebyl jedinej"..." Tichým pískavým tónem imituji mrtvou krysu a za ocas s ní komicky kolíbám jak s nějakým řetízkem. Stupidní otázka...prostě pojďme odtud než se to tu nahromadí dalšími hladovými Ratatouille..

No a kdo vlastně jsem já. Mladý 19letý kluk s podprůměrnou výškou a váhou. Černé vlasy, nezjizvená umouněná tvář a věčně obnošené špinavé oblečení. Va Vaultu prakticky totální nicka. Taková černá ovce celého bunkru. Nikdy extra nepracoval ani se nevzdělával, jen si prostě jel to svoje.
 
Holly Henderson - 26. ledna 2020 20:44
img_20200517_2029334585.jpg

Vault 13



Všichni
Vault 13, východ z Vaultu 13
1. leden 2162, 8:30, zbývá 123 dní


Byla jsem ráda že se s tou krysou Amago vypořádal tak rychle a že tady byli i ostatní. To už Gal jde se zbraní v ruce dál a ostatní ji následují. Na malou chvíli zalituji že jsem se nikdy nezajímala o zbraně. Ať už střelný nebo nějaký nože. Vždyť já to vlastně nesu ve svý podstatně jako něco navíc. Co s tím budu vlastně dělat?

"Já chci být co nejdřív venku." Odpovím Nat a Amagovi na jejich úvahy ohledně toho, že bychom se zde mohli rozhlédnout. "Ale pokud to tady chcete omrknout, vydržím to. Jen... ty krysy jsou prostě odporný!"

Snažila jsem se držet zhruba uprostřed skupiny. Dokud... "No to si děláš prdel!" Volnou rukou si přiložím před pusu a myslela jsem že se normálně pozvracím. To když Spencer houpal s tou mrtvou krysou ze strany na stranu. "Zahoď to!" Vyjekla jsem ještě a nechala ho projít dál. Vedle tebe teda nepůjdu chlapče.

Nechám pomalu všechny projít, ale poslední jít určitě taky nechci! Dokud nebudeme v bezpečí, musím být nablízku někomu kdo to umí se zbraní. Budeme vůbec v bezpečí než dorazíme do Vaultu 15?

To už se blížil John. Ten vypadal, že si se zbraněmi tyká. "Můžu jít tady s tebou?" Zeptám se ho. "Teda jestli nebudeš chytat ty krysy jako Spencer." Dodám vzápětí. Přeběhne mě mráz po zádech a nepatrně se z toho ještě oklepu.
"Už aby jsme byli venku." Dodám tiše.
 
John M. Bishop - 26. ledna 2020 22:07
11806014602675821189.jpg

Vault 13



Všichni
Vault 13, Východ z Vaultu 13
1. leden 2162, 8:30, zbývá 123 dní


Natalia. Poznamenám si jméno jedné z mých společnic. „Ale jistě, krásko.“ Povím Holly a Spencrovi s jeho novou přítelkyní nevěnuji pozornost. Raději ani nechci vědět k čemu tu krysu chce, jestli ke svačině, nebo k něčemu důvěrnějšímu. „Tyhle nechutnosti opravdu sbírat nehodlám.“ Zakroutím na Spencrem hlavou a víc pozornosti mu nevěnuji.
 
Natalia - 26. ledna 2020 23:26
carolina3233.jpg

Vault 13


Všichni
Vault 13, Východ z Vaultu 13
1. leden 2162, 8:30, zbývá 123 dní


Asiat souhlasí, to mě potěší a vlastně má i pravdu, ty ohavnosti by mohli posloužit jako terče na cvičnou střelbu! Takový rychlokurz! Jestli nás teda nesežerou. Doufám, že i ostatní budou souhlasit. Doktorka souhlasí nesouhlasí, pokud by tady vládla demokracie, tak jsem ve většině! Jenže takhle už nic nefunguje, teda jestli někdy fungoval tenhle systém, kdyby jo, určitě by na jeho principu nejspíš fungoval i Vault.

Potom ten neznámy kluk (Spancer) vymění pip-boy za mrtvou ohavnost. Věnuju mu a jeho hračce pohled plný naprostého znechucení. „To je odporný, opravdu na to šaháš?“ Konstatuju spíš, než že bych se opravdu ptala a vzdálím se od něho k bachařce a Asiatovy. Nechápu, jak se toho mohl dotknout, může se to válet kde v čem, žrát to kde co, vlastně ani nechci přemýšlet nad tím, co tady tak může žrát. Fuj! On to prostě jenom tak zvedl ze země. Nemysli na to!

Začnu se plně věnovat tmě, baterkou do ní svítít a v ruce svírám připravenou zbraň, abych s ní případně okamžitě odstranila další ohavnost nebo se o to aspoň pokusila.
„Nějaké rady?“ Zeptám se ještě bachařky a hlavou kývnu směrem k pistoli, aby věděla o jakou radu mi jde.
 
Vypravěč - 27. ledna 2020 01:05
death2676392677144309.jpg

Vault 13



Všichni
Vault 13, Jeskyně Vaultu 13
1. leden 2162, 8:30, zbývá 123 dní


Obrázek
Orientační schéma jeskyně


Chodba je široká asi dva metry, stěny jsou drsné, ale dá se říci, že nesou stopy opracování člověkem. To není zase tak překvapivé, vzhledem k tomu, že zde je vstup do Vaultu 13. Nejspíš původně přírodní jeskyní chodby a „místnosti“ byly rozšířeny, když se Vault budoval, ale to už je více jak půl století.

Každopádně chodba se po pár metrech rozděluje, kdy po levé straně je jen nějaký výklenek, ale po pravé straně je další chodba vedoucí neznámo kam. Rovněž se dá jít i rovně, ale také zatím není jasné kam ta chodba vede. Pištění krys se ozývá z obou směrů a není pochyb o tom, že na tyto tvory ještě narazíte.

Nutno dodat, že jeskyně je opravdu temná, není zde žádné přírodní světlo a baterky na PipBoyích nejsou nijak zvlášť výkonné. Vlastně se dá považovat za štěstí, že vidíte aspoň pár metrů před sebe a tedy víte co je ve zvoleném směru.

 
Arvid Lindman (FKS) - 27. ledna 2020 13:22
arvid_lindman3358.jpg

Vault 13




Všichni
Vault 13, Jeskyně Vaultu 13
1. leden 2162, 8:30, zbývá 123 dní

Nechal jsem zapisování poznámek. Situaci jsem nijak dále nekomentoval a vyrazil jsem prozkoumávat okolí na vlastní pěst. Většina skupiny šla rovna, tak jsem se šel podívat pár kroky na pravou stranu.
 
Gal - 27. ledna 2020 13:58
35588363475_ea934656e6_b1210.jpg

Vault 13



Všichni
Vault 13, Východ z Vaultu 13
1. leden 2162, 8:30, zbývá 123 dní


Mířím do tmy, ale nevidím žádný další cíl. Přesto zbraň neskloním, naopak jsem ještě ostražitější. Koutkem oka sleduji Spencera, toho blba, který se chová jako malé dítě. Později, až budeme mimo nebezpečí, s ním promluvím. Do té doby doufám, že ho nenapadne strkat si prsty do úst. Osloví mne Natalia, celkem hezká dívka, která se ale tváří trochu bezradně. Boj asi nebude nic pro ni, ale aspoň nám svítí pod nohy.

"Radím odsud co nejdřív vypadnout," odpovím trochu chladně, ale hned vzápětí se lehce pousměju. "Drž se u mě a nechoď přede mě. Možná ještě není dobojováno. To platí i pro ostatní!" dodám trochu ostřejším tónem. Tady v jeskyni není potřeba křičet, můj hlas se v úzkém prostoru dostatečně rozléhá i tak. Vykročím směrem kterým tuším východ z jeskyně, jiných odboček, očividně vedoucích do tmy, si nevšímám.
 
Vypravěč - 27. ledna 2020 19:29
death2676392677144309.jpg

Vault 13


Všichni
Vault 13, Východ z Vaultu 13
1. leden 2162, 8:45, zbývá 123 dní


Amago odbočí do chodby vpravo, aby prověřil, jestli tamtudy nevede cesta ven z jeskynního komplexu. Tma v jeskyni je obrovská, světlo baterky nedosáhne až na druhou stranu, kde by odhalilo stěny jeskyně. Místo toho Amago odhalí asi tucet obrovských krys a nespočet dalších, malinkých co téměř nestojí za pozornost.

Krysy vyrušené světlem baterky ze své činnosti, kterou je žraní a páření, nebo kombinace obojího na něho upřou svoji pozornost. Amago je pro ně jenom maso a krysy mají maso rády. Rády žerou a člověkem rozhodně nepohrdnou...nyní cupitají k němu a jeho společníkům v chodbě za ním, aby si urvali svůj díl masa.


Obrázek

 
John M. Bishop - 27. ledna 2020 20:56
11806014602675821189.jpg

Vault 13



Všichni
Vault 13, Východ z Vaultu 13
1. leden 2162, 8:45, zbývá 123 dní


Stále se držím nože, s pistolí si nerozumím a nechci plýtvat munici na něco co bych stejně nejspíš netrefil. Co se týče naší skupiny tak jdu jako poslední a s Holly ji tak uzavírám. Funkci průzkumníka a první na ráně mile rád přenechám našemu horkokrevnému asiatovi a slečně drsňák od bezpečnosti.

„No tak to je odporné.“ Znechuceně pozoruji krysy co si z nás chtějí udělat další chod. V této chvíli nejvíce lituji, že jsem si nepřipravil žádnou zápalnou lahev, co by tento problém rychle a se vší parádou vyřešila. „Hej Spenci, hoď ji tu svoji přítelkyni. Možná pak dají pokoj!“ Houknu na kolegu s nechutností v ruce. Na nějaké složité plánování není čas, těchto odporností se zbavíme jenom, když je zaměstná požírání svých vlastní druhů.

Do boje se nijak nehrnu, ale jak na něj dojde, tak budu sekat a kopat do všeho co se jenom přiblíží. Střílet nebudu, to bych nejspíš trefil sám sebe.
 
Holly Henderson - 27. ledna 2020 21:54
img_20200517_2029334585.jpg

Vault 13



Všichni
Vault 13, Východ z Vaultu 13
1. leden 2162, 8:45, zbývá 123 dní


Na slova Gal přikývnu. Na znamení souhlasu, i když to nemůže vidět. Pak už opět dávám pozor, pevně stisknu kufřík a rozhlížím se kolem sebe. Kam jde? Podívám se za Amagem i když ostatní pokračují rovně. Domluvili se vpředu nějak posunkama? Otočím se zpět k Johnovi a zeptám se na další otázku. "Je pravda co se o tobě říká?" Na tváři se mi objevil úsměv a byla jsem zvědavá na jeho odpověď. Než se však dostavila... "Krysy!" Mám z nich až panickou hrůzu.

Udělám krok zpět a schovám se za Johna. Volnou rukou nahmatám nůž, který mám sebou. Doufám, že se nedostanou až ke mě. Pokud ano, mám dvě možnosti. Buď se po nich ohnat nebo utíkat. Pevně stisknu rukojeť a rozhodnu se v okamžiku. Bodnu!
 
Natalia - 28. ledna 2020 00:05
carolina3233.jpg

Vault 13


Všichni
Vault 13, Východ z Vaultu 13
1. leden 2162, 8:30, zbývá 123 dní


Takhle jsem si svůj odchod z Vaultu za dobrodružství nepředstavovala! Přesněji, že mě sežere hejno odporných krysoohavností! Ale vezmu to hezky popořadě. Bachařka se sice nejprve snažila působit chladně ale nakonec se mi přece jenom dostalo rady, i když ne tak úplně té, co jsem chtěla. Ale lepší něco než nic, v podstatě to taky neznělo špatně držet se za ní. Budu jí sledovat a učit se. Trochu mě jen mrzelo, že i ona byla proti průzkumu. Popravdě přiznám, že jsem se i chtěla otočit a přidat k našemu mlčenlivému asiatovi. Ještě že jsem to nestihla, i když, na výsledku následující situaceby to stejně nejspíš nic nezměnilo.

„Do…“ Víc jsem při pohledu na zrůdné odporné krysoohavné hejno neřekla. Podívala jsem se na bachařku, mlčenlivého asiata, pohled sklouzl i na lamače dívčích srdcí s doktorkou a kluka hrajícího si s mrtvou ohavností. Co budeme dělat! Uchopila jsem pevně pistoli. V tomhle případě zaručeně musím něco trefit ne? Přesto spoušť nezmáčknu a čekám, jak se zachovají ostatní, hlavně bachařka a krysoohavnosti lákající asiat. Budeme bojovat? Nebo zdrhat?
 
Gal - 28. ledna 2020 07:59
35588363475_ea934656e6_b1210.jpg
Vault 13

Všichni
Vault 13, Východ z Vaultu 13
1. leden 2162, 8:30, zbývá 123 dní


Kalné světlo z našich Pip-Boyů osvítí záhyb skalního tunelu a odhalí to odporné klubko zmítajících se těl. Nikdy jsem se neprojevovala zbaběle a nemíním to dělat ani teď, ale dobrý stratég pozná, kdy jde do tuhého.

"Pryč! Rychle odsud!" Mám krysy stále na mušce a pomalu couvám k východu. Jen doufám, že se ostatní nebudou chtít ukázat jako hrdinové. Ed by mohl vyprávět o takovém osudu.
 
Arvid Lindman (FKS) - 28. ledna 2020 09:41
arvid_lindman3358.jpg

Vault 13


Všichni
Vault 13, Východ z Vaultu 13
1. leden 2162, 8:30, zbývá 123 dní


Jakmile hromadu těch věcí osvítí světlo z mého pipboye, tak mi na moment zamrazí. Je jich tu celkem dost, možná až moc na trénink střelby.
„Dobrá, rychle odsud.“ Pronesu naprosto vyrovnaně a s klidem
Tentokrát svým kamikadze stylem vykročím rázně směrem k ostatním z družiny. Jak ustupuji, oháním se svým nožem, aby na mě nějaká z těch věcí neskočila.
 
Spencer - 28. ledna 2020 10:34
a3830.jpg

Vault 13



Všichni
Vault 13, Východ z Vaultu 13
1. leden 2162, 8:30, zbývá 123 dní


No aby jste se neposrali...Oženu se po ostatních hned potom co doslova potopí můj malý krysí vtípek. Očividně naší skupině chybí smysl pro humor. Ale nebudu v tom dál rejpat. Prostě pokračuji dál, už jenom kvůli našemu neočekávanému objevu. Co to je ? Krysí grupáč ? Ty by sežrali i slona.... Možná jsem divnej, ale zajímalo by mě jak rychle by nás tahle skupinka zládovala. Hodiny ? Nebo dny ? Sakra, to by byl pohled. Ale já to riskovat nehodlám. Navíc John nahodil zajímavý nápad, kterého se okamžitě chytím. "Jasně....leť Ratatouille..." A na to hodím krysu před hejno splašených vrstevníků. Ani nečekám co se bude dít. Tady jde o kejhák, takže se prostě otočím na podpatku a zdrhám jeskyní bezpečně mezi ostatními. Stejně si ale vytáhnu tu zbraň. Pro jistotu.
 
Natalia - 28. ledna 2020 10:39
carolina3233.jpg

Vault 13


Všichni
Vault 13, Východ z Vaultu 13
1. leden 2162, 8:30, zbývá 123 dní


Nakonec je to teda ta druhá možnost, bereme nohy na ramena! Spíš teda volíme pomalý ustup ale kam? Kudy je to k východu? Napřáhnu zbraň před sebe, držím se vedle bachařky a mířidly vyhledám ty větší exempláře zrůdných krysoohavností. Tímhle tempem jim neutečeme, že na ně míříme zbraní je taky nezastraší. Jakmile se teda některá z těch krysoohavností někomu přiblíží, zmáčknu spoušť abych je pomohla držet dál. Fuj! Snad se nedostanou až ke mně. Fuj!

„Hej, ty milovníku krysoohavností! Hlídej kam šlapeme!“ Zavolám na neznámého klučinu (Spencer) když si uvědomím, že většina se věnuje hejnu ale už málokdo hlídá kam vlastně šlapeme.
 
Vypravěč - 28. ledna 2020 13:28
death2676392677144309.jpg

Vault 13


Všichni
Vault 13, Jeskyně Vaultu 13
1. leden 2162, 8:45, zbývá 123 dní


Gal velí k ústupu a couvá zpět do chodby, aby pokračovala druhou možnou cestou. Amago proti tomu nic nenamítá a také před hlodavci raději ustupuje. snažíc se je přitom držet od těla svým nožem. Což je vskutku nelehký úkol, krysy mu nesahají ani po kolena, takže se musí hodně ohýbat, aby na ně vůbec dosáhl. I další raději ustupují...a část krys stále míří za nimi.

Pak to přijde, pod nohami Gal, která je přece jenom vpředu něco zapiští. Je to další odporná krysa, kterou dozorkyně právě zašlápla. A kde je jedna je jich vždycky víc, o čemž se záhy přesvědčí, když ji další skočí z nějaké skalní římsy přímo na rameno. Ano Natalie má pravdu, bylo dobré se dívat, kam se šlape, ale to není v temnotě jeskyně osvětlené jen slabým svitem Pip-Boye dost dobře možné.

Další obrovská krysa skočí Amagovi na nehlídaná záda a zakousne se mu do pozadí, čímž mu způsobí menší zranění, ale bolestivé zranění. Dvě menší krysy skočí z římsy na Natalii, přičemž jedna skončí na jejím rameni a druhá ve vlasech.

To Specner, John Bishop a Holly jsou mírně pozadu, kde na ně doráží krysy původně vyprovokované Amagem. John jich už pár nakopl a odmrštil kdo ví kam, Spencer jich pár zaměstnal svojí krysí mršinou a Holly se je snaží bodat nožem, přičemž se podobně jako Amago musí dost pokrčit, což krysám umožňuje ji po nohách vylézt na záda a hledat slabé místo v kombinéze...


Obrázek
Krysy vpředu, krysy vzadu, krysy všude kam se podívám

 
Gal - 28. ledna 2020 16:22
35588363475_ea934656e6_b1210.jpg

Vault 13



Všichni
Vault 13, Jeskyně Vaultu 13
1. leden 2162, 8:45, zbývá 123 dní


"Do hajzlu!" zakleju, když se na nás náhle odevšad sesypou další krysy. Nebyli jsme dost ostražití a ani dost rychlí. Náhle si uvědomím, že jsem jediná, kdo nebyl přímo napaden tou strašnou havětí. Pistoli z rukou nedávám, ale vím, že s ní svým společníkům nepomůžu - sestřelovat jim hlodavce z nohou a ramen bych zvládla, ale to by sebou nesměli tak šít. Přesměruji tedy svou snahu na klubko krys, které se k nám blíží, a u kterého neriskuji náhodný zásah někoho z lidí. Třikrát stisknu spoušť a doufám, že hluk a záblesky výstřelů pomohou stejnou mírou jako případné zásahy těch bestií.
 
Natalia - 28. ledna 2020 17:04
carolina3233.jpg

Vault 13


Všichni
Vault 13, Východ z Vaultu 13
1. leden 2162, 8:30, zbývá 123 dní


Jak už jsem jednou řekla, takhle jsem si to vůbec nepředstavovala! Dřív, než se vůbec naděju, skáčou ty kryso ohavnosti na mě! Okamžitě jak ucítím, jak se ty jejich odporné nožky s drápky přichytí nejen kombinézy ale i mých vlasů. Mých vlasů! Začnu lehce panikařit. Jistě, všichni by mi v takový okamžik radili hlavně klid, no snáz se řekne, hůř udělá. Začnou křičet, strachem, zlostí že se mě ty ohavnosti dotkly, dost hlasitě a ve vysoké tónině. V tu stejnou chvíli se pažbou zbraně snažím zbavit té na rameni a volnou rukou zase shodit tu, co si usmyslela, že bude moje korunka. Mrcha. Fuj!

Pokud se mi to podaří, začnu do těch mrch plná zlostí střílet.
 
John M. Bishop - 28. ledna 2020 19:01
11806014602675821189.jpg

Vault 13



Všichni
Vault 13, Východ z Vaultu 13
1. leden 2162, 8:30, zbývá 123 dní


Nesnáším krysy! Uvědomím si o sobě zajímavý fakt, zatímco nakopnu další krysu. Nyní již neustupuji, stejně není kam. Krysy jsou všude, nebo mi to tak aspoň připadá. Hledat východ z jeskyně a zároveň odrážet hlodavce mi nepřijde jako dobrý nápad, ještě bychom mohly vběhnout do dalšího hnízda.

„Tak pojď potvoro!“ Konečně se rozhodnu použít pistoli. Namířím směrem ke krysám a zmáčknu spoušť. Jen doufám, že ta zbraň je nabitá a že vystřelí. Pokud ano, tak střelbu opakuji, do doby,, než zbraň bude cvakat na prázdno, ohlašujíc mi, že došli náboje.
 
Holly Henderson - 28. ledna 2020 21:53
img_20200517_2029334585.jpg

Vault 13



Všichni
Vault 13, Jeskyně Vaultu 13
1. leden 2162, 8:45, zbývá 123 dní


"Sundejte to ze mě!" Vykřikla jsem hned jakmile ucítím, že na mě ty krysy vylézají. Okamžitě se napřímím a začnu poskakovat, dupat. Házet sebou ze strany na stranu tak prudce jak to jen jde abych ze sebe setřásla tu havěť! Rukou, v které jsem měla svůj kufřík, jsem zvedla tak rychle nad sebe a rázem za svou hlavu abych se kufříkem bouchla přes záda.
Vím, bude mě ta tupá rána bolet a vůbec nad tím nepřemýšlím. Prostě je chci ze sebe dostat!

Prásk! Prásk! Prásk! Prásk!... Leknu se tak až se na několik málo okamžiků zadívám vedle sebe co se děje. "Padejte ze mě mrchy!" Znovu se prudce otočím a oženu kufříkem.

Snažím se nabrat co nejrychleji směr pryč! Někam ven!
 
Vypravěč - 28. ledna 2020 22:39
death2676392677144309.jpg

Vault 13


Všichni
Vault 13, Východ z Vaultu 13
1. leden 2162, 8:30, zbývá 123 dní


Pištění krys a dokonce i občasné výstřely Gal, nebo Johna rychle přehluší hysterický křik Natálie a Holly. Tyhle slečny opravdu nemají krysy rády a dá se říci, že je to vzájemné. Natalie shodí krysu z ramene na zem, ale druhá ji přeběhne po hlavě na krk a k volnějšímu lemu kombinézy. Je to jenom malá docela obyčejná myška, ne jedno z těch nebezpečných monster po kterých střílí Gal a John.

Holly šílí, křičí a chce prchnout někam kde nebudou krysy. Ale jeskyně je temná, slabě osvětlená a navíc přecpaná ostatními členy skupiny. Přesto se Holly snaží prchnout....neúspěšně. Gal trefí jednu krysu a ta se rozprskne po zemi, druhou ranou Gal mine a málem trefí právě Holly, která uklouzne po mršině a rozplácne se na zemi.

Mezitím John střílí směrem na krysy. Občas se i trefí, vlastně trefí tak jednu ze tří ran, ostatní jdou mimo. Přesto čtyři velké krysy se po zásahu 10mm kulky promění v krvavou kaši zdobící zemi.

Velkých krys již zbývá jenom osm, těch malinkých mnohem víc, ale na těch moc nesejde. Ty jsou spíše jen otravné, než nebezpečné. I když s tím Natalie, které jedna z nich leze za kombinézu asi moc souhlasit nebude.

 
Gal - 29. ledna 2020 08:17
35588363475_ea934656e6_b1210.jpg

Vault 13



Všichni
Vault 13, Východ z Vaultu 13
1. leden 2162, 8:30, zbývá 123 dní


Děláme malé pokroky, ale stále nejsme hotovi. Pár krys jsme s Johnem rozprášili po stěnách jeskyně, ale Nat a Holly mají stále problémy. Nechci riskovat náhodný zásah, střílím jen najisto, a proto přikročím i ke kontaktnímu boji. Jakmile je poblíž nějaká obří krysa, těžkou botou ji odkopnu co nejdál a zatímco se vzpamatovává, pokusím se ji zasáhnout mířenou střelou. Tuto proceduru opakuji do té doby, dokud poslední žijící krysy jsou ty, které po někom lezou. Rozhodně na žádnou z olezlých potvor nesahám holou rukou.
 
Natalia - 29. ledna 2020 10:48
carolina3233.jpg

Vault 13


Všichni
Vault 13, Východ z Vaultu 13
1. leden 2162, 8:30, zbývá 123 dní


Jedna dole, jedna zbývá!
Moje reakce je možná kapánek přehnaná napadne mě, když vidím, jak krysa z ramene letí neznámo kam a nejedná se o ohavné HNV (hlodavec nadměrné velikosti). Na svou omluvu můžu pouze říct, že když na vás něco skočí ze tmy, obvykle vaše fantazie si představí to nejhorší z nejhoršího. Přesto, srdce stálo bije jako o závod, lehká panika zůstává, a krysa na hlavě se mě drží jako stěžně potápějící se lodi aspoň do chvíle, než jí napadne se chtít dostat do podpalubí, teda pod kombinézu. V tenhle okamžik zrovna moc nevěnuju pozornost okolí, slyším jen střelbu a koutkem oka zahlédnu doktorku, jak snad padá k zemi. No, nezávidím jí to. Já sama se mezitím snažím konečně trochu uklidnit, ne zrovna úspěšně, do dnešního dne mělo nejblíž krizové situaci, když došla teplá voda. Budu se muset po tomhle všem vysprchovat!

Pokusím se krysu snažící se dostat pod kombinézu chytnou a vší silou hodit do hejna, mířím teda na jednu z těh ohavných HNV ale nedávám si moc nadějí, že bych se trefila a potom se sama případně přidám ke střelbě.
 
Arvid Lindman (FKS) - 29. ledna 2020 10:56
arvid_lindman3358.jpg

Vault 13


Všichni
Vault 13, Východ z Vaultu 13
1. leden 2162, 8:30, zbývá 123 dní


Shodím krysu ze zad a abych byl při ústupu lehce obratnější, tak se nad menšími krysami už neskláním, ale už je teď jenom kopu, abych se dostal rychleji pryč a nožem se oháním jen tam kam dosáhnu.

 
Spencer - 29. ledna 2020 13:30
a3830.jpg

Vault 13



Všichni
Vault 13, Východ z Vaultu 13
1. leden 2162, 8:30, zbývá 123 dní


Pomalu se to začíná zamotávat. Někdo se začíná ohánět slovy (nejsem žádnej krysopíchač -_-) a někdo zase zbraní. Ať už je to pižlátko nůž z Vaultu nebo cool bouchačka bez návodu. Jako ano, umím vystřelit a přebít. Ale to je asi tak vše. Navíc se ty krysí hejna začala vířit jak nějaký hurikán. Za náma, před náma, na nás....v nás ? No vím jediné. JE to jasný povel k opuštění téhle jeskyně. I když nás ty komplikace provází jak na běžeckém páse. Někoho pokousali, někomu zase vlezli do zapovězených míst a někdo se dokonce i vysekal v krysích zbytcích. Vůbec nevím. Sám se sotva držím na nohou. Ale snažím se pomáhat jak jen můžu. Kašlu na střílení....musíme pohnout prdelí.. Nejdřív pomůžu Holly zpátky na nohy, pak přiskočím k Natalii a vylovím jí toho mrňouse z pod kombinézy a pro mě za mě i pofoukám zadek šikmoočkovi. Je to fuk. Hlavně ať se už kurva hnem vpřed.
 
Vypravěč - 29. ledna 2020 14:21
death2676392677144309.jpg

Vault 13


Všichni
Vault 13, Východ z Vaultu 13
1. leden 2162, 8:30, zbývá 123 dní


Gal mění taktiku, aby náhodou netrefila někoho ze svých. Ono kopnout krysu do hlavy těžkou botou vyjde nastejno jako hlavou prohnat kulku, vlastně bota se trefí spíš, když na ni kryysa doráží. Gal první krysu mine a téměř upadne, když se jí ta proplete mezi nohama, aby vystartovala po někom dalším. Druhou krysu už trefí, doslova ji ukopne hlavu a zašpiuní si tak svoje pevné botičky.

Mezitím Spencer pomáhá Holly na nohy a pak chce pomoci Natalii vyndat krysu co jí leze do kombinézy. Ta to, ale zvládá docela dobře sama, takže když se k tomu Spencer dostane, už tak žádnou myš holka nemá.

To už se i Amago zbavil otravného hlodavce, přizpůsobil taktiku a kope po všem kolem sebe co se trochu hne. Inu Amago je docela silný a dost pohybliví, takže to může chvíli vybatad, že mezi krysami doslova tančí, přičemž je kope, nebo po nic šlape.

Každopádně boj ještě chvíli trvá, ale krys poměrně rychle ubývá. Navíc ty co zbývají mají větší zájem o požírání svých mrtvých příbuzných, než o napadání lidí, co začínají mít docela navrch. Dá se říct, že za chvíli je v této části jeskynního komplexu po všem....a odnesl to více jak tucet velkých krys. Čas vypadnout, léčení kousanců a škrábanců bude muset počkat!

 
Arvid Lindman (FKS) - 29. ledna 2020 18:44
arvid_lindman3358.jpg

Vault 13


Všichni
Vault 13, Východ z Vaultu 13
1. leden 2162, 8:30, zbývá 123 dní


Krys je mnoho a já skoro ztrácím naději, že je všechny dokáži rozkopat. Náhle mě však na zádech pohledí lahodný jemný závan. V naději, že se postupem blížíme k východu, se otočím. Ohromen a bez mrkání se dívám na Spencera, který se sklání s obličejem nad mým řitním otvorem a zlehka mi do něj fouká. (odkaz)

Nijak to nekomentuji a radši spěchám k východu, ale dává mi zabrat se s tou událostí duševně vyrovnat.

 
John M. Bishop - 29. ledna 2020 20:31
11806014602675821189.jpg

Vault 13



Všichni
Vault 13, Východ z Vaultu 13
1. leden 2162, 8:45, zbývá 123 dní


Pistole už jen cvaká na prázdno a na přebíjení jednoduše nemám čas. Místo toho zase používám své nohy a pevné boty, na krysy to naštěstí stačí. Ani si neuvědomím, že už je po všem, že už jsou krysy na kaši, nebo se požírají navzájem. Nechutné!

„Radši odsud vypadneme.“ Nijak mě neláká další průzkum těchto jeskyní a setkání s dalšími jejími obyvateli.
 
Natalia - 29. ledna 2020 21:47
carolina3233.jpg

Vault 13


Všichni
Vault 13, Východ z Vaultu 13
1. leden 2162, 8:30, zbývá 123 dní


Malé vítězství pro mě, prohra pro krysu! Jistě nepopírám, že se nejedná v podstatě o nic opravdu epického, jen se mi podařilo zbavit jedné nemravné krysy neznámo kam. Snad si o něco rozbila hlavu, nebo jí někdo zadupl. To už se ale nikdy nedozvím. Než se pořádné zorientuji v tom, co se děje, je prakticky po všem, aniž bych si vůbec vystřelila. No, snad teda příště.

Teď nadešel nejspíš čas, zkusit najít východ z téhle jeskyně, nikdo nejspíš nechce sledovat krysí kanibalizmus, a tak následuju bachařku. Při tom natahuju ruku s pip-boyem před sebe, abych byť i o ten kousek natáhla dosah jeho světla.
 
Holly Henderson - 29. ledna 2020 21:57
img_20200517_2029334585.jpg

Vault 13



Všichni
Vault 13, Východ z Vaultu 13
1. leden 2162, 8:30, zbývá 123 dní


Ležím na zemi, rukama si kryju obličej a nohama ještě kopu jak můžu. Když v tom ke mě přispěchá pomocná ruka, které jsem si v první chvíli ani nevšimla. Ve vteřině okamžiku ji však přijmu a když znovu stojím, teprve mi dojde že mi pomohl Spencer.
S vděčným výrazem v očích se na něj podívám. Určitě budu mít ještě čas mu poděkovat a vyrovnat účty.
Pohledem jezdím tam a zase zpět a kolem sebe. Všichni se začínáme pakovaz pryč a já vůbec neprotestuji.

Právě teď mi ani nevadí, že jsem se válela na nějaké z těch velkých krys, které předtím někdo prohnal kulku hlavou a já na zádech měla snad její mozeček. Hnus.

Běžím za ostatníma. Pryč z tohodle místa.
 
Vypravěč - 29. ledna 2020 22:46
death2676392677144309.jpg

Vault 13


Všichni
Vault 13, Východ z Vaultu 13
1. leden 2162, 9:00, zbývá 123 dní


Krysy jsou mrtvé, no aspoň většina z nich a je nejvyšší čas opustit jeskyní komplex. Jeskyně, kde Amago vyprovokoval hejno krys je slepá a není tam nic zajímavého. Nezbývá tedy než jít dál rovně chodbou k dalšímu rozdělení. I zde je možné jít do jeskyně, kde je pištění mnoha mnoha krys. Nebo lze jít směre, kde je vidět denní světlo.


Obrázek


Světlo v ústí jeskyně je velice jasné a intenzivní, skoro oslepující. Vůbec se nedá srovnávat s tím co poskytují baterky PipBoyů, nebo s osvětlením místností Vaultu 13. Také vzduch zde u východu není tak zatuchlý jako v jeskyni samotné, ale také nemá tu důvěrně známou vůni recyklovaného vzduchu z Vaultu 13. Ne smrdí zcela jinak...někdo by řekl, že čerstvě. Ano čerstvě a studeně. Ostatně je leden a navíc je svět postižen Nukleární zimou, která způsobila globální ochlazení tak o 10°C.

 
Vypravěč - 29. ledna 2020 23:00
death2676392677144309.jpg

Kapitola I.

Vítejte v pustině

 
Vypravěč - 29. ledna 2020 23:02
death2676392677144309.jpg

Velká pustina


Všichni
Crater, poloha Vaultu 13
1. leden 2162, 9:00, zbývá 123 dní


Téměř 85 let byl Vault 13 neprodyšně uzavřen a nikdo z jeho obyvatel za tu dobu neměl příležitost poznat jak se svět venku změnil oproti vyprávění svých předků, či tomu co bylo vidět v nejrůznějších filmech promítaných ve Vaultu 13. To se dnes změnilo.

Je leden, je zima. Teploměr Pip-Boye ukazuje 5°C a je možné, že teplota bude během dne stoupat, zatímco v noci zase o něco klesne. Slunce je vysoko na modré, bezmračné obloze a zdá se, že dneska bude pěkný, i když studený den. Což samozřejmě lidem v kombinéze Vaultu 13 zase tolik nevadí, tento výtvor moderní techniky funguje a ti co ji mají na sobě by neřekli, že je venku méně jak 15°C (tedy krom dýchání studeného vzduchu).

Všude kolem je vidět jenom kamení, štěrk a špína. Nikde ani živáčka, nebo něco co by naznačovalo směr. Ale od toho je samozřejmě Pip-Boy, který dovede do jisté míry navigovat. No spíš dovede ukázat aktuální polohu a směr k požadovanému cíli. Cesty bohužel neukáže, nemá je zrovna aktuální.

 
Gal - 30. ledna 2020 12:50
35588363475_ea934656e6_b1210.jpg

Velká pustina



Všichni
Crater, poloha Vaultu 13
1. leden 2162, 9:00, zbývá 123 dní


Krysy nás naštěstí nepronásledují k východu z jeskyně, takže mohu schovat zbraň. Pouze vyměním zásobník, abych měla opět plně nabito. Než vyjdeme na denní světlo, nezapomenu otevřít svůj kufřík a vyndat z něj ochranné sluneční brýle. Mé oči nejsou uvyklé ostrému světlu tam venku.

První pohled na svět je úchvatný. Mé srdce buší jako o závod a na moment mne přepadne cosi jako závrať. Není se o co opřít, nic není ani nade mnou. Jen zem pod nohama a širé nekonečno všude kolem. Tedy, technicky vzato jsme obklopeni vysokými hradbami terénu, ale jelikož se celý můj život pohyboval mezi kovovými stěnami, kde nejvíce volného prostoru bylo ve společenské místnosti, zdejší nepřítomnost hranic, zdí, přepážek a zábradlí je prostě fascinující.

Na chvíli se posadím na chladný kámen a kochaje se scenérií, prsty mimoděk prosívám písek a štěrk na zemi. Tolik nových vjemů, které jsem nikdy nezažila. Vítr ve vlasech a na tváři. Vůně a pachy z jiného světa. Kameny. Skály. Neuvěřitelná širá obloha, které dominuje obří Slunce. Nevím jak dlouho to mohlo trvat, snad minutu či deset, kdy se s otevřenými ústy jen rozhlížím okolo a ani nevnímám své společníky.

Jakmile se proberu z prvotního opojení, vrátím se zpět do svého těla a začnu vnímat i důležité věci. Zkontroluji úroveň radiace na svém Pip-Boyi a poté se podívám, zda všechny jeho interní funkce pracují správně. Fyzický stav, mapa, poznámky, časomíra, rádio... Ušklíbnu se a schválně zkusím zvolit poslední možnost. Třeba chytnu nějaký signál.
 
John M. Bishop - 30. ledna 2020 16:42
11806014602675821189.jpg

Velká pustina



Všichni
Crater, poloha Vaultu 13
1. leden 2162, 9:00, zbývá 123 dní


A jsme venku! Nějak se mi nechce věřit, že by mohlo existovat místo tak velké, že nevidím kovové stěny, že nevidím stropní klenbu, nebo že tu není způsob jak vypnout to intenzivní světlo. Z Vaultu jsem zvyklí na mnohem méně oslnivé, příjemnější. Další věcí co vnímám je chlad. Kombinéza sice docela pomáhá a já si raději ani nechci představit, jaká zima by byla bez ní, ale stejně. Není to ona standardní teplota, co na kterou jsem celý život zvyklý. Tedy krom případů, kdy se porouchá topení či klimatizace. Co je horší, tak nikde nevyzdím syntezátor jídla, nebo jiné místo pro doplnění zásob.

„Takže kudy teď?“ Optám se, sám nemám nejmenší ponětí, kterým směrem se vydat. Také netuším jak daleko je cíl naší cesty. Moje představy o vzdálenostech a čase nutném k jejich zdolání jsou značně zkreslené životem v malém Vaultu, kde je to všude nanejvýš pár set kroků.

Mezitím co se i zbytek naší skupiny rozkoukává po venkovním světě, tak po vzoru Gal znovu nabiju zbraň. Je to překvapivě snadné, když si to mohu prohlédnout a vyzkoušet si to. Také vypnu baterku Pip-Boye, abych neplýtval jeho energií.
 
Holly Henderson - 30. ledna 2020 22:14
img_20200517_2029334585.jpg

Velká pustina



Všichni
Crater, poloha Vaultu 13
1. leden 2162, 9:00, zbývá 123 dní


Stojím na nohou v předklonu rukama zapřenýma o svá stehna a hluboce oddychuji. Převelice šťastná že jsme se zbavili těch krys a přece jenom smutná z toho, že jsem pryč z Vaultu. Plná očekávání jaký je svět tady venku, co nás tady čeká. A přece jenom...
Po chvíli se dívám na oblohu, na všechno to neznámé kolem sebe. Na všechno to nové a jedna z věcí které teď pociťují je zima. Kolik tady může být stupňů? Nevím, ale rukama na okamžik obejmu sebe samu.

Takže kudy teď? Hlas patřil Johnovi. Prvnímu kdo tady venku promluvil. Podívám se na svého Pip-boye. "Tudy." Ukážu rukou směr který ukazuje na Vault 15. Jestli bude cesta přímá? Nějaké překážky? Hory? Nevím. Pip-boy ukazuje prostě tudy.

"Jste všichni v pořádku?" Zeptám se. "Nepokousala vás ta havěť?" Dodám vzápětí.

Jsou to snad dva, možná tři kroky abych se ocitla hned vedle Spencera a podívala se mu do očí. Ano, mohl to být mladý kluk a dělat dětinské věci. Ale... Pomohl mi tam u těch krys. Řekne se slovo krysa a přeběhne mě mráz po zádech. "Děkuju ti." Sklopím zrak a nevím jestli ještě nějak pokračovat. "Kdybys potřeboval s něčím pomoct, stačí říct."
 
Vypravěč - 30. ledna 2020 23:15
death2676392677144309.jpg

Velká pustina


Všichni
Crater, poloha Vaultu 13
1. leden 2162, 9:00, zbývá 123 dní


Hodiny Pip-Boye ukazují devět hodin ráno, ale to není podstatné. Zkrátka je ráno, nebo časné dopoledne, dle toho, kdo čemu dává přednost. Slunce svítí na obloze, teploty jsou nízké, a fouká jen mírný vítr.

Také se dá říci, že všichni jsou lehce zranění od krysích kousanců či škrábanců, nebo jako následek střetu s tvrdou podlahou. Ale není to niv vážného, co by se během několika málo dní zcela nezahojilo i bez pomoci zkušeného doktora. I když lékařská péče nikdy není na škodu.

Mezitím Gal zkouší naladit rádio na svém Pip-Boyi, ale z něho se ozývá jen praskání. Žádné vysílání momentálně není v dosahu, dokonce ani vnitřní rádio Vaultu 13. Možná později bude mít Gal více štěstí.

 
Natalia - 31. ledna 2020 11:32
carolina3233.jpg

Vault 13


Všichni
Vault 13, Východ z Vaultu 13
1. leden 2162, 9:00, zbývá 123 dní


Jsme venku! Zaraduju se, i když mě nejprve oslepí sluneční paprsky, do plic udeří čerstvý vzduch, a skoro zakopnu o nějakou nerovnost. Ale jsem venku! Žádný odporný HNV v dohledu. Upřímně, když si rukou zakryju oči a rozhlédnu se, tak není nic v dohledu. Kamení, menší kamení a špína jenom kam oko dohlédne. Další zklamání. Představovala jsem si to jinak, trochu zelenější, s těmi budovami z betonu táhnoucí se do výšky jako v těch komiksech, a ne jako špinavý nic. Zhluboka se tak nadechnu studenýho vzduchu, jediná věc, ze které mám dobrý pocit, je jiný, příjemnější.

Sednu si a zem jako Buddha. „Nejsem si jistá.“ Odpovím doktore na její dotaz a sama se začnu prohlížet a rukama kontrolovat, ale až na pár škrábanců na hlavě a v místech kde se mi ten drzoun snažil dostat pod kombinézu, nenajdu nic. „Asi jsem v OK.“

Bachařka už si začíná hrát s rádiem, já sama se rozhodnu, že začnu vést o téhle cestě deník, psát si poznámky a třeba z nich bude holokniha! Rychle si tak začnu zaznamenávat pocity, poznámky a mnoho dalšího. Při tom si uvědomím, že mi začíná být lehce chladno, ne zima, jen chladněji, než jsem zvyklá. Není to ale nic strašného i tak, si to zaznamenám. Později to přenesu na holopásku.

„Takže, co teď?“ Obrátím pozornost z pip-boye na bachařku. „Půjdem prostě směrem, kterým nám ukazuje pip-boy?“
 
Gal - 31. ledna 2020 14:28
35588363475_ea934656e6_b1210.jpg

Vault 13



Všichni
Vault 13, Východ z Vaultu 13
1. leden 2162, 9:00, zbývá 123 dní


"Hm?" zvednu pohled od Pip-Boye a obrátím se k Natalii. Rádio jsem vypnula a namísto něj přeladila na mapovou záložku. Trvalo to pár chvil, než se mapa načetla, ale jakmile se na mém displeji rozsvítí čtvercová síť a symbol našeho vaultu, přistoupím k ostatním, aby také viděli.

"Vault 15 leží tam," mávnu rukou přímo k západu. "Je to pořádný kus cesty, než tam dojdeme, uběhne několik dní. S jídlem šetřeme, každý si zodpovídá za své věci. A nemáme čas se s kýmkoli zdržovat." Jakoby mimoděk se podívám na Spence a Johna, ale hned zase sklopím pohled k přístroji.
"Teplota, úroveň radiace, rozptýlené patogeny v ovzduší, vše se zdá být v normě. Pokud jsme tedy připraveni, navrhuji vydat se přímou cestou ven z téhle jámy."
 
Arvid Lindman (FKS) - 31. ledna 2020 14:44
arvid_lindman3358.jpg

Vault 13




Všichni
Vault 13, Východ z Vaultu 13
1. leden 2162, 9:00, zbývá 123 dní


Nikdy jsem nestál mimo Vault. Nevím jestli je rozlehlá pustina kolem nás špatná, či není. Netušil jsem jak je cítit chlad venku, či jak fouká vítr. Byl jsem však strašně šťastný, že před námi byl takový volný prostor. Radoval jsem se z každého šutru, z barev, z obyčejné půdy.

Postával jsem zapřený s rukama na boku a s úsměvem jsem nasával hlubokým nádechem vzduch. odkaz

„Tak co myslíte, že zabilo předchozího Vault Dwellera?“ Otážu se s úsměvem a koukám do dálky kam máme namířeno.


 
John M. Bishop - 31. ledna 2020 15:33
11806014602675821189.jpg

Vault 13



Všichni
Vault 13, Východ z Vaultu 13
1. leden 2162, 9:00, zbývá 123 dní


Vlastně by mě ani nenapadlo cestovat jiným směrem, než kam nás vede navigace Pip=Boye. To vůbec ne. Vault 15 je naším cílem a naší nadějí na záchranu našeho domova ve Vaultu 13. Kam jinak bychom teda měly jít?

„To je dobrá zpráva, ne?“ Věnuji Gal hravý úsměv, když nám oznamuje údaje z okolí. Nevidím důvod se tu dál kochat pohledem na prach a kamení, takže pomalu vyrazím určeným směrem. Nedělá mi problém nasadit i ostřejší tempo a nějakou dobu ho udržet.
 
Natalia - 31. ledna 2020 21:16
carolina3233.jpg

Vault 13


Všichni
Vault 13, Východ z Vaultu 13
1. leden 2162, 9:00, zbývá 123 dní


Bachařka určí stejný směr, co doktorka, takže pravděpodobnost omylu je menší, jejich prst ale směřoval nikam. No vlastně, kromě jeskyně s krysoohavnostmi, ať ukážu kamkoliv, tak je tam jenom špína, prach a kamení. Vault 15, jestli pak to tam vypadá naprosto identicky? Snad to brzo zjistím nebo ne, jak zmíní bachařka. Sprchu si asi nedopřeju tak brzo, jak jsem doufala.

„Nebuď pesimista, proč by musel bejt hned mrtvej? Třeba našel něco zajímavějšího a jenom se na nás vykašlal. Nebo se ztratil, nebo jenom dýl odpočívá ve Valutu 15 a mi tam tam jdeme naprosto zbytečně“ Povím směrem k asiatovi a sama se postavím. Lamač dívčích srdcí je nejspíš plný energie, já sama jsem ale rozhodnutá spíš tu svojí šetřit a upřednostním normální krok.
 
Vypravěč - 01. února 2020 10:19
death2676392677144309.jpg

Velká pustina


Všichni
Velká pustina, provizorní tábor
1. leden 2162, 16:00, zbývá 123 dní


Jedním z prvních zjištění přicestování otevřenou krajinou pustinou je fakt, že se jen málo kdy dá jít přímo. Ano Navigace Pip-Boye se vás snaží vést přímou, nejkratší cestou, již nepočítá s tím, že na té cestě jsou hory a další těžko překonatelné překážky. Taková nepřekonatelná skaliska byla i u Crateru v blízkosti Vaultu 13. Nakonec se ukázalo jako mnohem jednoduší a paradoxně rychlejší je jednoduše obejít mnohem delší cestou, než se snažit vyškrábat nahoru a pak zase hledat cestu dolů.

Velkou pomocí se ukázaly být zbytky starých cest a silnic na které je občas možné narazit. Silnice rozhodně nejsou v dobrém stavu, osm desítek let působení koroze, živlů a absence jakékoliv údržby se na nich těžce podepsala. Mnoho z nich si také zpět vzala Pustina, ale něco přece jen zůstává.

Až krátce po poledni jste našli rozcestí s rezavou cedulí a sotva čitelným nápisem Death Vaelly Road a hned dvě odbočky kam se vydat. Obě sledují cestu Údolím smrti, ale Pip-Boy ukazuje jasně. Dalších pár hodin sledování Stezky smrti vás dovedlo k dalšímu starému značení, k hranici Kalifornie/Nevada, ale to se již začíná pomalu smrákat.

Během této cesty jste nepotkaly jedinou živou duši. Nikde široko daleko nebylo vidět nic co by připomínalo nějakou civilizace. Skoro by se dalo říci, že tahle oblast bývala pustinou již před jaderným holokaustem.

Každopádně slunce pomalu zapadá a teploty začínají klesat k bodu mrazu. Dá se s jistotou odhadnout, že během noci klesnou pod bod mrazu. Kombinéza by čistě teoreticky neměla dovolit vaše umrznutí, ale i tak tu bude velice chladná noc. Úkryt na noc nikde v dohledu není, ale je tu spousta keřů, křovisek a dalšího potencionálního paliva.

 
Spencer - 01. února 2020 16:12
a3830.jpg

Velká pustina



Všichni
Velká pustina, provizorní tábor
1. leden 2162, 9:00 - 16:00, zbývá 123 dní


A hle, světlo na konci tunelu... Napadne mě hned při prvním vyškrábání se ze zakrysované jeskyně. Ani se nestačím rozkoukat a celý svět se do mě okamžitě opře. Nejdřív to prudké oslepující světlo, pak ten obrovský kráter plný prachu a nakonec ten řídký studený vzduch. No, asi bych raději zůstal v té jeskyni. ...nebýt těch krys... Mé původní očekávání jsou hned shozena ze stolu a já se pomalu vyrovnávám s krutou realitou dnešní éry.Takhle to bude všude co....žádná města nebo lesy....jen kamení, prach a hovna po krysách...prostě nic. Nevím co jsem čekal. Asi jsem až moc snadno uvěřil naivním příběhům z mládí.

Ale co bylo, bylo. Pomalu se adaptuji na tohle nové prostředí, když mě překvapí letuška Holly a poděkuje mi velice cute způsobem. Nelením a obratem vyslovím co mam na jazyku. "V pořádku...snad si toho zajíce aspoň chytla..." S úsměvem narážím na její jump v jeskyni a rovnou jí i několika plácnutími přes oblečení opráším. I když většina z toho je krev a krysí zbytky. Přesto může ocenit malou laskavost a navíc je na ní hned o to lepší pohled eHmm....Ruka šmatrálka....

No nic dalšího se nekonalo. Jako skupina se postupně zkontrolujeme, rozdáme instrukce a navolíme směr naší cesty. Pak už následuje jen několika hodinový výšlap, přičemž se zastavím jen u netradičního jména pustého údolí. "Údolí smrti ? ..tak to zní hodně pozitivně...určitě nám nic nehrozí..." Dodám s pořádnou dávkou ironie. Jen samotný název vykazuje jak nebezpečné to cestování vlastně je. Možná proto se celou cestu netrpělivě otáčím za zády, jen abych předešel možným komplikacím. Štěstíčko vzalo za své a náš den se pomalu chýlí ke konci. Ale co teď ? zahrabat se do země ? "Ví někdo co teď ?" Není divu nad mou otázkou. Jako mladej kluk bez znalostí či dovedností vím o přežití v pustině úplný prd. Asi by mě hned první noc něco sežralo nebo hůř, použilo.
 
Natalia - 01. února 2020 21:50
carolina3233.jpg

Velká pustina


Všichni
Velká pustina, provizorní tábor
1. leden 2162, 16:00, zbývá 123 dní


„♫ ♪♫ Cestou necestou, prázdnou pustinou, vedení pip-boyem rovnou do... ♫ ♪♫“ Pobrukuju si a tiše popěvuju, aby cesta lépe ubíhala. Nejspíš jak se ukázalo, bude mnohem ale mnohem delší, než jak nám radila chytrá mašinka na našich rukách, která není zrovna nejaktuálnější a většinu překážek je tak snazší a rychlejší vzít oklikou, než se je pokoušet zdolat. „Údolí smrti?“ Dokončím a poupravím refrén, když uvidím rezavou ceduli s už skoro vybledlým nápisem.

„Třeba už to dávno neplatí, aspoň se niko nenamáhal ten nápis zvýraznit už hodně dlouho.“ Povím trochu pozitivně, ve snaze pozvednout náladu ostatních, aby z toho nebyli, vystrašení, smutní nebo zklamaní? Nevím jistě.Já sama jsem doufala, že v tuhle dobu už narazíme na nějaký známky čehokoliv, hlavně teda lidí. Doufám, že se nakonec neukáže, že ve Vaultu jsou jediní přeživší z lidstva. To by bylo, smutný.

Údolí smrti se ukáže jako dost mrtvý místo, ani tady nenarazíme na žádnou známku života. Ne, že bych teda toužila po nějakých smrtihlavech a lupičích? Opravdu ne, stačil by nějaký výletník? No, co se dá dělat, přinejhorším moje budoucí kniha bude hodně krátká a nebude obsahovat moc postav. Tou dobou už nám ale slunce dává skoro dobrou noc, a přístřeší nikde.

„Netuším, ale začíná mi být zima.“
Odpovím Spencerovi upřímně a obejmu se v naději, že tak tělu dodám trochu tepla navíc. Moc to nefunguje. „Možná bychom mohli udělat ohniště, posbírat co se dá, větve nebo spíš támhle olámat křáky. Snad někdo máte zapalovač?“ Podívám se střídavě po všech přítomných. Doufám že jo.
 
Holly Henderson - 01. února 2020 22:03
img_20200517_2029334585.jpg

Velká pustina



Všichni
Velká pustina, provizorní tábor
1.leden 2162, 16:00, zbývá 123 dní


"Já zapalovač nemám." Pokrčím výmluvně rameny. Podívám se na ostatní. Nikdy jsem se nezajímala o nějaké táboření a nečetla žádné skautské příručky ohledně přežití v divočině. Jen co jsem prostě někde zaslechla a postřehla.
Co ale na stoprocent vím je, že se musíme nějak ochránit před chladem a zimou, která tuhle noc určitě přijde a udeří v plné síle. Jak rozdělit oheň bez zapalovače? Nevím.

"Co určitě pomůže před zimou je tělesné teplo." Tohle je jedna ze základních věcí co by měl vědět téměř každý a o to víc ještě někdo s lékařskou praxí. "Co Spencere?" Zeptám se s úsměvem na rtech a mrknutím oka mladíka a vzpomenu si na tu jeho ruku, která byla proklatě nápadná. Přesto by přítomnost tohoto muže měla být klidnější a bezpečnější než některých jiných.

Rozhlédnu se znovu kolem sebe. "Co ten zapalovač?" Dodám už vážněji.
 
Arvid Lindman (FKS) - 01. února 2020 22:12
arvid_lindman3358.jpg

Velká pustina


Všichni
Velká pustina, provizorní tábor
1. leden 2162, 16:00, zbývá 123 dní


Tak jsme konečně na cestě v Údolí Smrti, ach jaké krásné místo pro náš začátek. Snažím se udržovat pozitivně naladěný a při našem zastavení opětovně a s úsměvem nasaji do plic čerstvý vzduch. Rozhodně přikývnu na Spencerovo prohlášení, že nám zde nic nehrozí.

Mezitím co postáváme na tomto překrásném místě, tak se usmívám směrem k Natalii, až se skoro zubím. Následně co se Holly zeptá na zapalovač, otočím se pohledem od Natalii ke zbytku družiny.
„Tak co myslíte, že zabilo předchozího Vault Dwellera?“ Otáži se naprosto klidným hlasem s pozitivním nádechem, zatímco všichni hnijeme uprostřed téhle nekonečné pustiny.
 
John M. Bishop - 02. února 2020 10:31
11806014602675821189.jpg

Velká pustina



Všichni
Velká pustina, provizorní tábor
1. leden 2162, 16:00, zbývá 123 dní


Kondici mám dobrou, takže mi cesta nedělá velké problémy. No snad krom pár úseků o kterých jsme si mysleli, že nám ušetří trochu času na cestě. Nakonec se ukázalo, že nám cestu spíše prodloužili, ale kdo to mohl tušit? Během cesty šetřím své zásoby, ale občas se nevyhnu doplnění tekutin, či ukousnutí něčeho k obědu, nebo svačině.

„I kdybych měl jít údolím stínu smrti, ničeho zlého se nebojím.“ Vybavím si slova při pohledu na zašlou ceduli, ale už nevím kde jsem je slyšel. Pak jen pokrčím rameny a pokračuji v cestě. Ta se mi zdá mnohem delší, než se původně del mapy v Pip-Boyi zdálo. Už tam budem? Šklebím se v duchu a vím, že ještě dlouho ne. Nakonec padne soumrak.

„Co teď?“ Zamyslím se. „Úkryt jsem nikde po cestě neviděl.“ Oznámím, nepředpokládám, že by někde dál na cestě snad nějaký byl. „Takže se můžeme utábořit tady. Rozdělat oheň a přenocovat.“ Navrhnu a zvědavě se podívám na Holly, která navrhuje více než zajímavou možnost jak se zahřát.
 
Gal - 02. února 2020 11:21
35588363475_ea934656e6_b1210.jpg

Velká pustina



Všichni
Velká pustina, provizorní tábor
1. leden 2162, 16:00, zbývá 123 dní


Cesta na východ je náročnější, než se na první pohled zdálo. Terén je sice víceméně rovný, ale s množstvím kamenů, skal a prasklin na silnicích. Člověk musí neustále dávat pozor kam šlape.

Krajina je pustá a bezútěšná, nikde ani stopa po životě. Proměnil se takto celý svět? Navíc to ticho. Když jsme zastavili, abychom si trochu odpočali (přeci jen naše hony jsou zvyklé na kratší cesty, navíc po zcela jiném povrchu), vnímala jsem ticho pustiny. Svět přeci nemohl být tak tichý vždycky. Rostly zde stromy? Tráva? Stála tu města?

"Divím se, že nikde v blízkosti našeho vaultu není žádné město," ozvu se během odpočinku. "Čekala bych, že se takovéto kryty stavěly tak, aby se do nich mohli evakuovat lidé v případě náhlého poplachu. Ten náš se ale zdá být uprostřed ničeho, všude okolo je jen poušť."

Mrtvá pustina je sice skličující, ale na druhou stranu jsme ani nenarazili na nic nebezpečného. Žádné obří krysy, ani... co vlastně může žít na takovém místě, v Údolí smrti? Není tu žádná potrava, žádný úkryt, nic.

Potom přišel čas rozbít provizorní tábor, ve kterém přečkáme noc. Mí společníci se začali ozývat, že jim je zima. Ačkoli s nimi souhlasím a rozdělání ohně se jeví jako logický krok, neodpustím si varování: "Oheň nás sice zahřeje, ale budeme díky němu svítit do dálky jako maják. Taky kouř půjde vidět na desítky mil daleko. A my stále netušíme, zda jsme tu sami." Každopádně přesto otevřu svůj kufřík a vylovím z něj hořčíkové škrtadlo, s jehož pomocí mohu vytvořit žhavé jiskry i za mokra a v podstatě kolikrát chci.

"Jak to vidíte vy?" otážu se ostatních. Nebudu přeci rozhodovat za všechny.
 
John M. Bishop - 02. února 2020 15:40
11806014602675821189.jpg

Vault 13



Všichni
Velká pustina, provizorní tábor
1. leden 2162, 16:00, zbývá 123 dní


„Máš pravdu, že oheň a kouř budou vidět.“ Povím Gal. „Ale nevidím jinou možnost, než to risknout.“ Pokračuji, nemyslím, že jen tělesné teplo by nás přes noc udrželo pěkně v teple. „Taky bychom si měly rozdělit hlídky, ať nás nic nepřekvapí.“ Navrhnu jednoduché opatření proti nočnímu překvapení.
 
Natalia - 02. února 2020 17:29
carolina3233.jpg

Velká pustina


Všichni
Velká pustina, provizorní tábor
1. leden 2162, 16:00, zbývá 123 dní


„Jsem pro teplo, široko daleko kam až dohlídnu není nic než nic, ani za celou cestu jsme nikoho nepotkali.“ Jestli se mám rozhodnout mezi hřejivým ohněm, byť svítícím jako maják uprostřed naprosté pustiny, nebo zimou a tulením se k sobě, ve snaze jí utéct, volím rozhodně to první. „Stejně tak nevíme, co v noci leze ze svých děr. Přes den je to tady možná totálně mrtvý ale v noci?.“ Dodám ještě další možný důvod, proč zapálit ohníček a sama si začnut zahřívat třením ruce. Kombinéza se sice postará o většinu těla, ruce a tváře ale před chladem nechrání.

Co se hlídek týče, k těm se nijak nevyjadřuju. Už jenom proto, abych na sebe tak neupozorňovala a nestala se tak jedním z potencionálních kandidátů. Radši bych hezky celou noc prospala do krásy, jak se říká.
 
Vypravěč - 02. února 2020 18:53
death2676392677144309.jpg

Velká pustina




Všichni
Velká pustina, provizorní tábor
1. leden 2162, 17:00, zbývá 123 dní


Obrázek


Nasbírat dřevo, respektive nalámat roští a křoviska co rosou divoce kolem není velký problém. Stejně tak není nijak obtížné rozdělat oheň, neboť se svým výcvikem v přežití ví co a jak. Navíc má sebou vše potřebné ve svém kufříku pro přežití. Tedy vše potřebné k rozdělání ohně a základní přípravě jídla. Co nemá je stan, nebo něco podobného. Na to zkrátka Správce ani nikdo jiný nepomyslel – a i kdyby, tak nic takového nejspíš není ve výbavě Vaultu 13.

Oheň plápolá, slunce zapadá a na nebi svítí měsíc. Oheň dovede zahřát, stejně tak tělesné teplo. Má to jen jednu velkou nevýhodu a tou je kombinéza, která funguje jako izolační materiál oběma směry. Tepla ven moc nepropustí, ale také ho téměř nepustí dovnitř.

V každém případě je tma, i když podle časomíry je jen pozdní odpoledne – čas tak akorát na čaj o páté ve staré dobré Anglii. Nebo také čas na brzkou snídani...ostatně být to ve Vaultu, tak většina pracujících v odpolední směně němá za sebou ani polovinu své denní šichty.

 
Holly Henderson - 02. února 2020 21:03
img_20200517_2029334585.jpg

Velká pustina



Všichni
Velká pustina, provizorní tábor
1. leden 2162, 17:00, zbývá 123 dní


V čem můžu být v tomto případě nápomocna, je nošení dřeva v množství jakém jen dovedu. Několikrát tam a zpět a znovu a znovu... Dokud ho není zásoba na rozdělání ohně a taky nějaké zásoby.
"I když je to pravděpodobný, nevíme jestli je mrtvý." Odpovím Amagovi na jeho dotaz. ůPokud by byl mrtvý, mohlo by ho zabít prakticky cokoliv. Ať už mráz nebo nějaký krysy a kdo ví, co tady venku ještě žije." Hned na to, ale obrátím svá slova v pozitivní myšlenky. "Třeba se dostal na nějaký místo zaslíbený, plný zeleně, vody." Na malou chvíli se zasním.

Oheň začíná plápolat a musím přiznat, že Gal odvedla velmi dobrou práci. "Vezmu si hlídku jako první jestli můžu." Reaguji na Johnova slova zatímco se usadím pohodlně k ohni. Chvíli se do něj slepě koukám a vypnu myšlenky, než mi však dojde jedna věc. Je mi zima, přestože sedím poměrně blízko zdroje tepla.
Podívám se na ostatní abych zjistila, že na tom budou asi stejně. Sklopím zrak na svou kombinézu a v tom mi to dojde.

Když kombinézu sundám, nahřeji se a můžu ji zase obléct. Mělo by to nasátý teplo chvilku udržet. Znovu se rozhlídnu po ostatních. Co chlapi? Kombinéza by teoreticky neměla nechat proniknou takový chlad abychom umrzli. Teoreticky.

Zapřemýšlela jsem o tom a nechci nechat nic náhodě. Poodstoupím kousek dál od ohně. Trochu do stínu, přesto abych byla v dosahu tepla a pronesu svoji myšlenku nahlas. "Kombinéza by nás teoreticky neměla nechat umrznout. Teoreticky. Pokud ale nachytám teplo a znovu se pak obléknu, neměla by ho téměr propustit ven. Promiňte pokud někoho pohorším, ale musím to zkusit." S těmito slovy ze sebe postupně kombinézu svléknu, přitisknu před sebe na hruď a druhou rukou si přikryji všechny mé tajnosti abych přistoupila o krok, pak další, blíž, sedla si a přitáhla kolena k bradě.

Oheň hřeje příjemně.
 
Arvid Lindman (FKS) - 02. února 2020 21:03
arvid_lindman3358.jpg

Velká pustina



Všichni
Velká pustina, provizorní tábor
1. leden 2162, 17:00, zbývá 123 dní


Dřevo se rychle nasbíralo z okolního roští a oheň za chvíli už plápolal. Jen tak jsem u něj posedával a koukal na něj. V ruce jsem držel nůž co jsme dostali z Vaultu a lehce jsem s ním dloubal do písku. Byl jsem tichý člen družiny., byl jsem nervózní. Netušil jsem co dělat.

Podíval jsem se na nůž a následně se rozhlédl po okolí. Ten nůž by určitě šel nějak využít, abych s ním nerýpal jen tak do země. Mohl bych třeba opracovávat nějaké dřevo na zkrácení chvíle.

„Podívám se kolem.“ Pronesl jsem tiše k družině, vstal a odešel se projít kolem jak jsem říkal, abych našel něco do čeho bych mohl rýpnout, protože nemám co dělat a nudím se.
 
John M. Bishop - 02. února 2020 23:08
11806014602675821189.jpg

Velká pustina



Všichni
Velká pustina, provizorní tábor
1. leden 2162, 17:00, zbývá 123 dní


Jsem ledacos, ale nejsem žádný flákač. S dřevem vypomůžu jak to jenom jde, přičemž si vypomůžu pár triky jako je obyčejný klacek a hrubá síla. Tím se keře kosí mnohem lépe než holýma rukama, nebo snad nožem. Vlastně mám přitom pocit, že takový klacek by mohl být vhodnější zbraní, než nůž. Minimálně mí větší dosah, takže si ho pro jistotu nechám. Během cesty se může hodit i jako hůl, což je další důvod, proč se jím vybavit.

Konverzace na téma: Co zabilo našeho předchůdce zcela ignoruji. Nemyslím si, že je mrtví. To by znamenalo, že na téhle cestě můžeme také umřít a to si nějak nechci zatím připustit. Osobně čekám, že vyzvedneme náhradní čip a pomažeme zpátky domů, kde zůstaneme zbytek života...ušetřeni rozmarům místního počasí! „Jak jenom chceš, klidně si vezmu tu poslední.“ Mrknu na Holly s tím, že si vezmu ranní hlídku, nebo i jakoukoliv jinou. Je mi to jedno, zatím se spokojím s tím, že si hřeji ruce nad ohněm od Gal.

„Výborná myšlenka!“ Přikývnu a sleduji Holly, jak si sundává kombinézu. Vyloženě necivím, jen se dívám a vůbec mě nenapadne odvrátit zrak. To není můj styl. Když jde kombinéza dolů, tak přemýšlím, jestli Holly patří k těm co pod ní něco nosí, což způsobuje otlaky, nebo má jen ji, jako třeba já. Pěkné charisma. Dívám se a mírně se usmívám, tohle představení se mi docela zamlouvá.

Sám se nechám inspirovat a rozepnu zip své kombinézy, aby teplo mohlo pěkně pod ní. Dokonce zkusím stáhnout i vrchní část a uvázat si ji provizorně kolem pasu, ale necítím v tom velký rozdíl.
 
Natalia - 03. února 2020 11:48
carolina3233.jpg

Velká pustina


Všichni
Velká pustina, provizorní tábor
1. leden 2162, 16:00, zbývá 123 dní


Plamen ohniště hezky tančí a větvičky, které jsem pomáhala sesbírat, měnící se pomaloučku v popel příjemně praskají. Poté c si dlaně příjemně ohřeju, lehnu si blíž k ohni a dám si je pod hlavu. „Měsíc.“ Řeknu tiše sama k sobě, s pohledem upřeným na noční nebe. Bílý nebeský kotouč je na pohled mnohem příjemnější než slunce a díky různotvarým mrakům přes něj plující i mnohem zajímavější. Nemůžu se toho pohledu nabažit, žádný sterilní strop zkrášlený nakreslenými hvězdami fixou.

Z rozjímání mě vyruší až Holly, která se začne svlékat s kombinézy, aby nachytala prý teplo. Myslím, že to není jediný důvod a podívám se směrem k nadšenému Bishopovi, který nezůstává o nic pozadu. Odvrátím od nich pohled. Já sama zůstanu dál ležet a sleduju radši objevenou temnou oblohu. Kombinézu nosím prakticky celý život, na teplotu jakou mi poskytuje jsem zvyklá, stačí když neklesne a teplo ohniště se postará o tvář a ruce.

„Buď opatrnej.“
Povím směrem k Amagovi, když se jde podívat kolem.

„Myslíte, že Vault 15 vypadá stejně? Taky vchod schovaný někde v jeskyni, plné ohavnoněčeho, uvnitř stejně nudný stěny? A co když žádný náhradní čip nemaj, stejně jako mi? Možná proto se První odmlčel? Taky bych na jeho místě takovou zprávu nechtěla Správci a ostatním říct. Za tolik a tolik dní jste bez vody, mám se dobře, čau. Možná tam jenom zůstal.“
 
Gal - 03. února 2020 12:06
35588363475_ea934656e6_b1210.jpg

Velká pustina



Všichni
Velká pustina, provizorní tábor
1. leden 2162, 16:00, zbývá 123 dní


Poprvé v životě hledím do velkého, divokého ohně. Žádné laboratorní testy v digestoři, ověřující funkčnost škrtadla. Teď tu máme pravé, divošské plameny, které hladově stravují vyschlé dřevo. Snad díky tomuto animálnímu, nám nepoznanému zážitku se začali někteří z nás svlékat. Koukám na své společníky a kroutím nevěřícně hlavou. Vůbec se nedivím, že Amago opustil naši skupinu a šel se projít. Že bych se k němu přidala? Jestli se atmosféra stane "důvěrnou", asi to udělám.

Prohrabuji se uhlíky a fascinovaně hledím do ohně. Obě dívky začaly mluvit o zajímavém tématu a já přidám i svoje myšlenky.

"Náš předchůdce byl sám, nezkušený, bez informací o vnějším světě. Podle mě je mrtvý, nedokážu si představit, že tady někde mohou žít lidé. Není tu z čeho pěstovat plodiny, nedá se tu nic lovit. Země je vyprahlá. Myslím si, že lidstvo vymřelo a my z Vaultu jsme poslední přeživší."

Vím, že má slova zní depresivně, ale nic si z toho nedělám. Stále tápeme v temnotě, nic nevíme jistě, můžeme pouze tušit.

"Předchozí Vault Dweller nás nemusí zajímat. Odmlčel se a to může znamenat prakticky cokoli. Máme cíl a máme způsob, jak jej dosáhnout. Nic jiného by nás nemělo rozptylovat." Na ta slova hodím podmračený pohled na Holly a Johna. Oni vědí proč.
 
Vypravěč - 03. února 2020 13:31
death2676392677144309.jpg

Velká pustina


Všichni
Velká pustina, provizorní tábor
1. leden 2162, 17:30, zbývá 123 dní


Oheň plápolá a Holly se svléká, aby nachytala trochu tepla do kombinézy. Inu proč ne, nápad to není špatný, neboť kombinézy sice fungují skvěle, ale mají své limity. Obecně se dá říci, že pocitově je rozdíl v teplotě tak 10-15°C o proti tomu co ukazují teploměry. Tedy při 0°C je člověku příjemně jako by bylo 10-15°C. Zkrátka je to oblečení do nepohody, ale nic by se nemělo přeceňovat a ani podceňovat.

Amago místo, aby sledoval Holly či se hřál u ohně tak raději odchází na procházku po okolí. Gal se ho nejspíš chystá následovat, ale zatím zůstává u ohně. Natalie se nezajímá ani o jednoho a jen v leže pozoruje hvězdy na obloze. Zem není zrovna pohodlná, je docela tvrdá a studená, ale jiná možnost vlastně ani není. A co dělá Spencer? Kdo ví, nejspíš nic, jen sedí u ohně a pozoruje plameny...


Obrázek
Krysokrt Obrovský


Amago se nudí, a tak obchází okolí a hledá vhodné dřevo na kterém by mohl zapracovat. Toho je tu celkem dost – tedy je tu dost větví, klacků, kamení a občas se najde i nějaký ten trs trávy.

Někdo zmínil, že v noci mohou vylézat tvorové co přes den nejsou téměř vidět. Ten někdo měl samozřejmě pravdu. Jedním z těch tvorů jsou Krysokrti Obrovští, což je nějaký mutant křížence krysy a krtka, nebo kdo ví čeho. Každopádně je obrovské, hnusné stvoření, co má v kohoutku tak půl metru a může mít deset kilogramů živé váhy. Také to má obrovské zuby a drápy. No zkrátka je to ohavnost, které je lepší se vyhnout. Stvoření je, dá se říci slepé, ale za to má výborný čich a sluch. Také má rádo teplo.

A právě na jednoho z těchto tvorů Amago právě narazil při své procházce kolem provizorního tábora. Nicméně Amago není jediný, kdo má dnešní noci tu čest seznámit se krysokrtem. Další tři obdobná stvoření přilákalo k táboru teplo ohně a pach lidského masa.

Ale přece jen je tu rozdíl. On Amago je připraven na potíže, zatímco v táboře je tomu jinak. Bishop obhlíží Holly, Gal na ně vrhá zamračené pohledy a Natalie pozoruje hvězdy. Tři obří krysy tak všechny přítomné dost překvapí.

 
Spencer - 03. února 2020 14:18
a3830.jpg

Velká pustina



Všichni
Velká pustina, provizorní tábor
1. leden 2162, 16:00, zbývá 123 dní


Je rozhodnuto. Vypomůžu při shromažďování čehokoli hořlavého a tím se podílím na zapálení našeho improvizovaného táboráku. Teď už jen snad chybí ty legendární buřty. V tomhle případě ale vystačí obyčejný proviant z Vaultu. Přes to všechno připravování se mi tady prostě nelíbí. Open pole jak na nějakém hřišti...zlatá jeskyně... Do společného rozhodování o hlídkách se nezapojuji a prostě jen následuji instrukce povolanějších. Stejně si první hlídku vzal někdo úplně jiný. No a pak už jen relax. Táborák je ve vteřině rozdělán a doslova stačí pár minut k pronesení kdejakých peprnějších témat. Celé to začalo Holly. Tělesné teplo, nahota ve vší kráse a všemi neočekávaný klobásník John. No, nestačil jsem se divit. Tedy dívat. Samozřejmě jen na polovinu tohoto příjemného představení. Já sám se nezapojím. Tedy, zapojil bych se....ale zas taková zima mi není. I když. "Tak tělesné teplo....no kdyby ti byla až moc velká zima, řekni...." Pronesu směrem k Holly. Nepatrná poznámka v příjemné odvážné scéně.

Ale vše má i svůj konec. V tomhle případě ukončila tuhle fajn seanci nečekaná slepá veverka. A je jich hned několik. "Co to sakra....zase něco...slepého a zubatého..." Pronesu o něco zvýšeným hlasem, přičemž chci především informovat mé společníky o nečekaném návštěvníkovi.Proč je tady všechno tak ohavné a hladové...kde jsou nějací motýli nebo kočičky... Sám se pak přesunu blíž k ostatním, tak abych jim kryl záda. Samozřejmě se zbraní v ruce. Vlastně s oběma zbraněmi. S nožem i pistolí. Ani s jedním neumím, ale zbraň si i tak natáhnu a trpělivě čekám na další pohyb. Ať už to bude někdo od nás nebo někdo od nich.Třeba nás nechají být... V případě útoku se prostě bráním tak jak nejlépe budu moct. Nožem, příležitostně zbraní.
 
Gal - 03. února 2020 14:42
35588363475_ea934656e6_b1210.jpg
Velká pustina

Všichni
Velká pustina, provizorní tábor
1. leden 2162, 16:00, zbývá 123 dní


A je to tady, přesně jak jsem říkala. Studium knih se mi vyplatilo, i když to beztak nevedlo k žádné výhodě. Náš oheň přilákal nezvanou společnost a nám nezbývá než se bránit.

"Držte se u sebe! Nikdo neutíkejte od ohně!" stačím ještě vykřiknout a to už tasím pistoli, kterou jsem stále neodepnula od pasu, a střílím na nejbližší nestvůru. Samozřejmě se snažím stát tak, abych při přenášení palby neměla nikoho mezi sebou a cílem.
 
Natalia - 03. února 2020 17:47
carolina3233.jpg

Velká pustina


Všichni
Velká pustina, provizorní tábor
1. leden 2162, 17:30, zbývá 123 dní


Další ohavnost, to si opravdu nemůžeme ani v klidu odpočinout, pokochat se pohledem na noční oblohu? Evidentně ne, aspoň ale nejsem vysvlečená jako někteří, a tak jakmile na ně Spencer upozorní, nemám žádný problém vyskočit na nohy se zbraní v ruce. Moc si ty krtkoohavnosti neprohlížím, prostě odpornost chodící po pustině.

Gal vydá rozkaz? Povel? Netuším, ale nemám důvod se jím neřídit, stejně tak moc neváhám. Zaměřím mířidly toho nejblíž, jediné na co si dávám pozor aby někdo nestál v dráze střely, a mačkám spoušť. Fuj! Tyhle jsou nejen odpornější ale i větší!
 
John M. Bishop - 03. února 2020 18:49
11806014602675821189.jpg

Velká pustina



Všichni
Velká pustina, provizorní tábor
1. leden 2162, 17:30, zbývá 123 dní


Všichni se dobře baví, i já se bavím sledováním Holly a nejen tím. Také přemýšlím nad vznesenými otázkami, ale než se dostanu k odpovědi tak to uzavře Gal. Holka má pravdu. Kouknu na Gal co mi věnuje jenom zachmuřený pohled, takže já ji na oplátku věnuji jeden ze svým úsměvů, než zase pozornost obrátím k Holly.

„Co to?“ Vyskočím na nohy, jak zazní Gal s náznakem něčeho, co bych se odvážil označit za autoritu. Potom i já zahlédnu zdroj potíží v podobě něčeho velkého, masitého a hladového. Do pravé ruky, té hlavní rychle chytnu pistoli, zatímco v druhé sevřu klacek. Moc nepřemýšlím o tom co je to za tvory, jenom namířím pistoli a zmáčknu spoušť. Když se náhodou tvorové přiblíží na dosah klacku, tak se oženu zase jím.
 
Holly Henderson - 03. února 2020 22:06
img_20200517_2029334585.jpg

Velká pustina



Všichni
Velká pustina, provizorní tábor
1. leden 2162, 17:30, zbývá dní


Než stihnu navázat na hovor Natali a Gal, než stihnu zareagovat na poznámku Spencera... V táboře se objeví stvoření, který je snad ještě ošklivější než ty krysy. Člověk by se z toho i pozvracel.
Vyskočím na nohy a rukou sáhnu po pistoli. Už jsem zmoudřela a po takovým protivníkovi se nebudu ohánět nožem. Neumím teda ani s jedním.

Poslouchám rozkazy Gal. Držím se u ohně, pohromadě a navíc nelezu nikomu do výhledu. Nervózně držím spoušť a sleduji dění kolem sebe.
Vystřelím však až pokud by se některý z nich dostal do mé těsné blízkosti a věděla bych, že nemůžu minout. Vystřelím až pokud by se některý z nich dostal těsně přede mě.
 
Arvid Lindman (FKS) - 03. února 2020 22:23
arvid_lindman3358.jpg

Velká pustina



Všichni
Velká pustina, provizorní tábor
1. leden 2162, 17:30, zbývá 123 dní


Procházím se po okolí a hledám něco na práci, abych jen tak neposedával kolem ohniště, i když je tam mnohem lepší výhled, než kde jsem teď. Znuděně kopám do kamení a rozhlížím se po zemi. Povšimnu si podivného stvoření jak se plíží opodál a snaží se dostat k ohništi. Jiné krysy však nezpozoruji.

Vypadá to jako něco co jsme potkali na cestě z Vaultu, ale je to trochu větší. Nejsem bohužel akademický znalec, abych poznal nepatrné rozdíly, a tak si prostě pomyslím, že nás ty zvířata sledovali až sem a snaží se nás přepadnout. Tentokrát jsem si ve krocích už mnohem jistější a ani mě ta stvoření nevyděsí.

Tryskem zamířím k té věci a kopnu jí do hlavy.
 
Vypravěč - 03. února 2020 23:46
death2676392677144309.jpg

Velká pustina


Všichni
Velká pustina, provizorní tábor
1. leden 2162, 17:30, zbývá 123 dní


Spencer reaguje na ohrožení jako první, ale jeho taktikou je čekání v obrané pozici na útok. Což je fajn taktika, pokud by byl cílem útoku on sám. Tím by byl, kdyby Gal nezačala střílet, čímž upoutala pozornost Krysokrtů na sebe. První výstřel od Gal jde mimo, druhý bestii jen lehce škrábne a než Gal stihne vystřelit po třetí už na ni jeden Krysokrt skočil. No není to nic příjemného, když do člověka narazí deset kilo živé váhy s ostrými zuby, ale boj pokračuje.

Současně s tím co Gal střílí se vzpamatuje i Natalie a ihned se přidá se svoji pistolí. První ranou se trefí docela přesně a zvíře zraní. Bohužel víc výstřelů nestihne jelikož Krysokrti se pohybují docela rychle a nyní jsou nebezpečně blízko ostatních, takže šance trefit vlastní je celkem vysoká.

Jako poslední, i když jen s rozdílem několika vteřin reagují John M. Bishop a Holly. Holly je vlastně nahá a na oblékání rozhodně nemá čas ani prostor. Navíc je poučena z dřívějšího boje, stud musí jít stranou, nezbytnost velí dát přednost obraně.

Holly vystřelí, John vystřelí – oba minou, respektive John mine Krysokrta a Holly trefí Jonha přímo do zadku. Krysokrt narazí do Johna a povalí ho na zem, kde se mu snaží prokousnout hrdlo, ale to už John znovu střílí a z této těsné blízkosti jen tak nemine. Dva výstřely způsobí, že Krysokrtův útok zeslábne, aby po chvíli ustal úplně. Jeden Krysokrt je mrtví, Jonh má střelu v pozadí a navíc je celý od krve Krysokrta. Holly má svůj první zásah.

Mezitím Gal dál zápasí s jedním Krysopotkanem, další výstřel zvíře trefil, ale dá se říci, že ho rána jak zranila, tak rozzuřila. Krysokrt se zakousl Gal do ruky s pistolí, který upadla na zem.

Poslední tvor doráží na Natalii, které se daří držet si ho od těla. No je je v tom více štěstí, než umu, ale i to se počítá.


***


Amago netuší co se v táboře děje, sám tu má jednoho Krysokrta, kterému chce nakopat zadek. Jde do toho jako vždy po hlavě a především na férovku jenom svýma nohama. První kopanec zvíře odhodí kus zpátky, nejspíš mu i zlomí nějakou tu kost, ale dalším se už už zvíře uhýbá a samo doráží na Amagovy nohy.

 
John M. Bishop - 04. února 2020 19:19
11806014602675821189.jpg

Velká pustina



Všichni
Velká pustina, provizorní tábor
1. leden 2162, 17:30, zbývá 123 dní


Vystřelím a o moc víc si neuvědomuji, snad jen nepříjemný pocit, že mě něco kouslo do zadku. Že je to kulka si neuvědomuji, nemám čas nad tím přemýšlet, protože mě hned na to zavalí to odporné monstrum a já mám co dělat, abych uchránil krk. Doslova. Další dva výstřely a už cítím, jak z bestie vyprchává život.

Výdech, nádech,... Odvalím bestii stranou, abych se mohl posadit a potom vstát. Což jde hůř, než bych čekal. Také koukám, jestli není poblíž další z těch potvor, abych ji mohl přetáhnout klackem.
 
Holly Henderson - 04. února 2020 20:58
img_20200517_2029334585.jpg

Velká pustina



Všichni
Velká pustina, provizorní tábor
1. leden 2162, 17:30, zbývá 123 dní


Všechno se seběhlo tak proklatě rychle a nakonec i já jsem stiskla spoušť. "No doprdele!" Křiknu když vidím co jsem udělala. Střelec ani bojovník ze mě nikdy asi nebude.
Zbraň držím dál, ale roztřese se mi ruku a ustoupím o krok dozadu. Všimla jsem si, že jedna ta potvora to má za sebou, další jsou zraněný.

Očima těkám ze strany na stranu a v hlavě se mi ne a ne usadit nápad jako pomoct ostatním. Vím, že po boji pomůžu určitě, ale teď? Ustoupím o další krok. Snad by bylo nejlepší kdybych po těch potvoráh svou zbraň hodila. Ale k tomu určitě nedojde.

Jeden zářez mi stačí. Pokud by se některý z nich dostal do mé blízkosti, musím se dostat prostě dál od něj.


 
Vypravěč - 04. února 2020 21:46
death2676392677144309.jpg

Velká pustina


Všichni
Velká pustina, provizorní tábor
1. leden 2162, 17:35, zbývá 123 dní


Kamikadze Amago pokračuje ve zběsilém útoku na krysokrta, jenom jeho nohy nyní nahradil nůž do ruky. První divoký výpad mu příliš nevyšel, krysokrt by rychlejší a zakousl se mu do stehna. No vlastně může být mladík rád, že tímto útokem nepřišel o své poklady ukryté jen o něco málo výš. Další útok je o poznání úspěšnější, jelikož je monstrum stále zahryznuté a tedy je snadnějším cílem. Jedno, druhé bodnutí do hlavy a je spolehlivě po něm.


Mezitím Gal v táboře pokračuje v táboře ve svém souboji s Krysokrtem. Nejprve ze země zvedne svoji zbraň, což zaplatí řadou dalších kousanců. Potom už jen střílí, než je ze zvířete jenom krvavá kaše a ona nemá prázdný zásobník.

Zbývá poslední monstrum dorážející na Natalii, ale to už není problém dorazit. V první řadě do něj Natalie vyprázdní zásobník, i když kdo ví kolikrát se trefila a kolikrát minula, v druhé řadě ho John praští svým klackem. Každopádně je konečně po všem.

Výsledkem střetnutí v táboře jsou tři mrtví Krysokrti. John je postřelený do pozadí a Gal má poraněnou ruku. Také Amago je pokousaný do stehna. Ostatní zranění nestojí moc za pozornost.

 
Gal - 04. února 2020 22:29
35588363475_ea934656e6_b1210.jpg

Velká pustina


Všichni
Velká pustina, provizorní tábor
1. leden 2162, 17:35, zbývá 123 dní


Je po boji. Část z nás je raněná, všichni jsme však otřesení. Mnoho nábojů je vystříleno kvůli několika přerostlým potvorám.

"Říkala jsem, kurva, abyste nestříleli přes ostatní! Čemu, do prdele, nerozumíte?!" zakřičím na ostatní, když vidím výsledek bitvy. Sama jsem pokousaná, ale to není tak hrozné, jako postřelený John. Obořím se rovnou na Holly:

"Ty káčo blbá, když neumíš používat pistoli, radši někam zalez a vůbec o sobě nedávej vědět!" Vzteky jsem úplně bez sebe, ani si nevšímám, že krvácím z bezpočtu ran. Snad za to mohou má zranění, dílem možná i něco jiného, o čem se zatím nemluvilo. Vší silou nakopnu zastřeleného hnusáka pod sebou a abych nemusela dodávat další nadávky, nakopnu ho znovu. Nicméně se poté pustím do provizorního ošetřování svých zranění. Možná v mém kufříku bude nějaké anestetikum, nebo aspoň obinadlo.
 
Natalia - 05. února 2020 15:55
carolina3233.jpg

Velká pustina


Všichni
Velká pustina, provizorní tábor
1. leden 2162, 17:35, zbývá 123 dní


Ha! A máš to ty jedna, jedna… krtkokrysoněcoohavnosti! Zabila jsem tě! Sice mě to stálo celý zásobník, ale aspoň se ho naučím nabít a vyměnit! Jistě, John do něho sice taky dloubl klackem, ale nepochybuju o tom, že smrtící rána vyšla z mojí pistole! Takže v deníku jeho zásah netřeba moc zmiňovat, nechám mu tam ale nějaký menší zásluhy v odvedení pozornosti, protože v jedné chvíli jsem těm zubům uskakovala jenom se štěstím.

Spokojeně se culím, aspoň do chvíle, než Gal začne křičet. Chvilku mi trvá než si uvědomím, na koho a proč? Když mi dojde, že tím důvodem je Johnův zadek a kulka vystřelená z pistole Holly, nemůžu si pomoct a skoro doslovně vyprsknu smíchy. Jasně, vzhledem k situaci plné ohavných stvoření toužících nás sežrat zatím co táboříme uprostřed pustiny by žerty měli jít stranou. Měly by.

„Ty si ho opravdu střelila do zadku? Neúmyslně ?“ Musím se i tak pro jistotu zeptat, zatím co se snažím udusit svůj smích. Ten mě ale skoro hned přejde, když si všimnu kousanců a krve na ruce Gal. „Sakra, ono tě to kouslo!“ Teď už to tak vtipné není, jako když jsem si myslela, že jediné zranění je kus olova v zadnic. Co když jsou jedovatí, nemocní! Fuj!

„Můžu nějak pomoc, něco udělat?“
Zeptám se, i když mě moc nenapadá, s čím bych mohla pomoc, co se ošetřování týče dovedu leda tak nalepit náplast nebo obvázat ránu. Jestli odpovědí bude ne, sednu si k ohni a začnu zjišťovat jak přenabít zbraň. Jedno je totiž jistý, okolí není zrovna nejpřívětivější.
 
Arvid Lindman (FKS) - 05. února 2020 17:13
arvid_lindman3358.jpg

Velká pustina



Všichni
Velká pustina, provizorní tábor
1. leden 2162, 17:35, zbývá 123 dní


Jsem opodál družině, ale ne daleko na to, abych je neslyšel. Poslouchám jak někdo někoho postřelil, jak se tomu někdo směje, jak to někdo bere vážně. Noha mě bolí, posadím se. Koukám na mrtvolu tvora přede mnou. Rozhlédnu se, jestli mi nehrozí další nebezpečí.

Jsem unavený. Provizorně se pokouším ošetřit si zranění, ale cíleně k sobě žádného doktora nevolám. Nějak výrazně se zde venku v pustině nebavím, ale jsem rád, že jsem z Vaultu venku. Z dálky otočím pohled směrem k Holly a prohlížím si jí.
 
Spencer - 05. února 2020 18:03
a3830.jpg

Velká pustina




Všichni
Velká pustina, provizorní tábor
1. leden 2162, 17:35, zbývá 123 dní


Ozvalo se párkrát bang bang a už to tu vypadalo jak na místní střelnici. Nevím kdo začal. Já ne. Popravdě jsem nevystřelil ani jednou. Byl jsem připravený bojovat ale krysáci se podivně rozprchli všude kolem a než jsem stačil vypomoct, bylo po všem.To je pech... Krysáci mrtví, pár vystřílených zásobníků a John s druhou dírou na prdeli. Navíc se tu pomalu projevuje menší hysterie.No ježiš.. "Klídek šerife....prostě se jen bránila..." Tiše zamumlám do davu ve snaze bránit zdrcenou Holly. Asi bych mohl aspoň pomoct....ať nejsem za úplný hovno... Přitom drobnými kroky překročím táborák, natáhnu se ke kombinéze patřící Holly a hodím jí zpět ke své majitelce. Jinak aby se zakryla a hlavně aby se znovu oblékla. Kdo ví co na nás ještě naběhne. Hned potom přiskočím i k Johnovi a případně ho podepřu, pokud to bude nutné. "Hold si chvíli nesedneš na zadek no...."S komickou poznámkou mu pomáhám se nějak usadit a případně i asistuji při ošetření. I když nemam páru co dělat, takže stejně nakonec čekáme na profíka. "A co ostatní ? V pohodě ?" Projevím nepatrnou starost i o ostatní mé zachránce.
 
Holly Henderson - 05. února 2020 21:43
img_20200517_2029334585.jpg

Velká pustina



Všichni
Velká pustina, provizorní tábor
1. leden 2162, 17:35, zbývá 123 dní


Střelba ustala a já se jen dívala na ty mrtvý věci na zemi. Co tady venku na nás proboha může ještě čekat? Přerostlý krysy, teď tenhle hnus... Když v tom se do mě pustí nevybíravě Gal. Překvapeně na ni hledím, když se mě zastal Spencer a hodil mi kombinézu. Neváhám a začnu ji na sebe rychle natahovat. "Jen jsem chtěla pomoct!" Odseknu polohlasem nakonec. V jednom má ale pravdu, sice jsem to nahlas neřekla, ale pistoli fakt už používat nehodlám.
"Jo, střelila." Pronesu k Natali.

To už ber do ruky svůj kufřík abych jej otevřela. "Stáhni si Johne kombinézu ať ji ještě víc nezničím." Teď už jsem si ale jistá co dělám. Sáhnu pro jednu malou jehlu, v které je čirá náplň. Než bych se dala do vysvětlování, píchnu ji Johnovi kterého jsem si natočila čelem do tmy a zádama k ohni, do odhalené zadnice. "Lokální umrtvení." Povím tiše. "Jen se teď neotáčej." Odložím jehlu a zašmátrám znovu v kufříku. Kde seš hergot. Tady. Vždycky jsem měla přesné prsty, pevnou ruku a z krve se mi zle nedělalo. Prodloužená pinzeta nebo jak by se to dalo nazvat, postačující na to abych kulku vyndala. Snad. Prsty nejdříve prohmatám místo kde bude kulka, než se v ráně začnu šťourat.
Neotáčej se. Zvednu rychle hlavu jestli se John nedívá. Z rány se vylilo něco další krve, ale několik rychlých pohybů a tadááá. Dívám se na kulku kterou s přesností svírám ve svém nástroji. Zabraná do své práce... Několik stehů a nůžkami ustřihnu nit. Náplast! Opatrně nalepena. A nakonec, jeden stimpak.

Tak. "Kalhoty nahoru." Zavřu kufřík. "Cejtil jsi něco?" Zeptám se Johna. Jsem si ale jistá, že místama mi asi úplně nevěřil.

Podívám se na Gal a Amaga. "Mám se vám na to podívat?" Na malou chvíli se odmlčím. "Tohle mi jde líp než s pistolí. Ty už se ani nedotknu."
Během okamžiku ji uklízím mezi své ostatní věci abych udělala tři kroky ke Spencerovi. "Děkuju." Špitnu tiše.
 
John M. Bishop - 05. února 2020 22:54
11806014602675821189.jpg

Velká pustina



Všichni
Velká pustina, provizorní tábor
1. leden 2162, 17:35, zbývá 123 dní


Najednou je po všem a já si pomalu uvědomuji, že to kousnutí na zadku není jen tak. Do teď to nebylo díky adrenalinu skoro cítit, ale jak vyprchává, přichází zvláštní pocit a dokonce i bolest. Křik Gal mi moc nepomáhá, stejně tak smích naší drahé Natalie. Nedůmyslně?! To bych taky rád věděl! Jen stěží se ubráním se na to zeptat přímo strůjkyně mé bolesti, ale než to stihnu přisadí si Spencer.

„Co kdybych tě taky střelil, ať víš jaký to je?“ Optám se smrtelně vážně mladíka s blbou poznámkou. Ale to už se mi začne věnovat Holly se svoji něžnou, léčivou ručkou. No aspoň něco pozitivního na celé té patálii. Během svého léčení se držím rad a doporučení lékaře, tedy dělám co se mi řekne a co se očekává. Bolest snáším celkem dobře, sice jsem ještě nikdy nebyl postřelen, ale už jsem v životě pár ran schytal.

„Je to lepší. Díky.“ Natáhnu si kalhoty a i zbytek kombinézy. Před tím se, ale trochu opláchnu a otřu si krev té zatracené bestie – tedy v rámci možností. Vodou nechci moc plýtvat.
 
Gal - 06. února 2020 14:40
35588363475_ea934656e6_b1210.jpg
Velká pustina

Všichni
Velká pustina, provizorní tábor
1. leden 2162, 17:35, zbývá 123 dní


Jasně, chtěla pomoct. Jak se to říká, "cesta do pekel je lemována dobrými úmysly?" Nikdy jsem tohle rčení moc nechápala, ale teď se mi, kdo ví proč, vrátilo do mysli. Aspoň že jako felčarka se ukazuje být schopná. Nechci na ni být zlá víc než je nutné, ale zbraně nejsou žádné hračky. V podstatě mě víc než Holly a její amatérské zacházení s pistolí nesere tolik, jako fakt, že většině z nás nedali žádnou průpravu. Jen jsme všichni nafasovali bouchačky, náboje a pár užitečností a šup, nazdar za dva týdny. Výkvět vaultu. Na nás šesti závisí přežití tisíce.

Zhluboka se nadechnu a svět se se mnou zamotá. Ruka nepřestává krvácet a já budu muset požádat o pomoc.

"Holly..." ozvu se, jakmile je doktorka hotová s ošetřováním ostatních. Nechtěla jsem se moc cpát dopředu, dokud neošetří ostatní. "Asi budu potřebovat něco udělat s rukou."

Zatímco mě ošetřuje, přemýšlím, jak začít hovor. Cítím, že jsem se jí dotkla. Postřelit kolegu není žádná maličkost, ale na dívce je vidět, že je jí to opravdu velice líto.

"Omlouvám se, že jsem na tebe křičela. Hele, jestli chceš, tak tě naučím základy používání zbraně. Není to zas tak těžký a může se ti to vážně hodit." Snažím se neznít moc provinile, ale nedaří se.
 
Arvid Lindman (FKS) - 06. února 2020 15:42
arvid_lindman3358.jpg

Velká pustina


Všichni
Velká pustina, provizorní tábor
1. leden 2162, 17:35, zbývá 123 dní


Koukám se jak se Holly obléká, a když se ozve jestli chce někdo pomoci, tak jen unaveně pozvednu ruku na souhlas. Sedím na zemi, sleduji své zranění na noze, přemýšlím nad vodním čipem.
 
Holly Henderson - 06. února 2020 21:36
img_20200517_2029334585.jpg

Velká pustina



Všichni
Velká pustina, provizorní tábor
1. leden 2162, 17:35, zbývá 123 dní


"Neomlouvej se. Na tohle jsem fakt jelito." Zapřu rozhovor s Gal, zatímco ji odkrývám potrhaný rukáv s otevřených ran. Z kufříku vytáhnu jako první dezinfekci. Kdo ví, co ta zvěř může mít. "Trošku to zaštípe." S těmito slovy dezinfekci rozetřu po raněné ruce a povídám dál. "Jestli bys někdy měla čas a chvilku, vlastně bych byla ráda. Kdo ví, co nás tady venku ještě čeká." Na tváři se mi objeví úsměv. "Není to tak hrozný jak to vypadá." Sáhnu po jedné kouzelné mastičce, kterou rozetírám Gal po ruce. Měla by trošku zacelit rány a napomoct k zastavení krvácení. Následuje obvaz. "Vypadá to, že jsi ztratila trochu víc krve a musíš si prostě odpočnout. A pokud možno, co nejvíc pít. Ještě to stáhnu." Pořádně zaberu za obvaz ale ne zase tolik aby to bylo stažený příliš. "Na šití to není a za nějakou dobu ani nebudeš vědět že tě něco kouslo." Zvednu pohled ke Gal. "Podíváme se na to později a nejspíš to ještě přebalíme."

Pak už sbalím svůj kufřík a přejdu k Amagovi, který se taky hlásí. Když vidím, kde má své zranění, malinko se zarazím. Johnův zadek už mám za sebou, ale vypadá to že Amagovo nejcennější zboží před sebou. "Podíváme se na to. Sundej si kombinézu." Načež chvíli počkám než tak učiní. Vypadá to, že ta potvora co mu vysela na stehně udělala jednu ránu, ale za to hlubokou. Začala jsem znovu dezinfekcí, ale tentokrát bez varování. "Ty toho moc nenamluvíš, že?" Prohodím k Amahovi a pokračuji. To už mám v ruce jehlu a nit. "Ničeho se neboj, zašiju jen to, co je potřeba." Snažím se odlehčit situaci. "Tři stehy a je to." Zadívám se na svou práci a přelepím místo ještě náplastí. "Tak." Věnuji asijskému chlapci úsměv.

Pak už se podívám do kufříku co mi vlastně zůstalo.
 
Arvid Lindman (FKS) - 06. února 2020 21:43
arvid_lindman3358.jpg

Velká pustina




Všichni
Velká pustina, provizorní tábor
1. leden 2162, 17:35, zbývá 123 dní


Vysvléknu se z kombinézy. Nejsem zrovna stydlivý a ani se nemám vlastně za co stydět. Asistuji Holly jak je potřeba a koukám se co dělá. „Nemám potřebu moc mluvit. Jsem spíš na dělání věcí, než povídání o nich.“ Pronesu a na její úsměv se taky lehce usměji. „Mohl bych ti ukázat o čem mluvím. Ty, já, někde stranou.“
 
Vypravěč - 06. února 2020 22:06
death2676392677144309.jpg

Velká pustina


Všichni
Velká pustina, na dohled Shady Sands
5. leden 2162, 11:00, zbývá 119 dní


Je zima, první měsíc nového roku. Noci jsou zatím velmi dlouhé a také velmi studené, což je fakt o kterém se všichni mohou přesvědčit hned první noci. To teplota vzduchu klesne až pod bod mrazu a jen oheň v kombinaci se zázračnými vlastnostmi kombinézy Vaultu 13 brání podchlazení, omrzlinám, nebo něčemu horšímu.

Ano první den mimo Vault nebyl snadný, přežití stálo několik zásobníků munice a téměř třetinu zásob z kufříku první pomoci, co má sebou Holly. Ale s tím se nedá nic dělat, rány bylo třeba ošetřit, aby se zabránilo infekci a dalším nepříjemnostem s nimi spojenými.

Ona první noc pod širým nebem ukázala nutnost hledání nějakého úkrytu pro další dny. Jeden totiž nikdy neví jak až mohou teploty klesnout, nebo co všechno může přilákat rozdělaný oheň. Ale po první noci přišlo ráno a potřeba jít zase dál směrem k Vaultu 15.


***


Dalších několik dní cestování nebezpečnou pustinou je vyčerpávajících. Chlad jako by z lidí vysával energii, ale není to jenom on. Je to i bez útěšnost prostředí kolem, které je prakticky bez života. Tedy když se nepočítají nějací ti odporní hraboši a podobná havěť, jejíž stopy je možné občas zpozorovat v prachu cesty.

Denně je možné ujít tak dvacet, třicet kilometrů, podle obtížnosti terénu. Ale také je třeba občas hledat nějaký ten zdroj vody pro doplnění vlastních lahví, nebo úkryt na noc. Také je třeba se vypořádat s rozmary počasí, kdy občas silně prší, nebo dokonce sněží. Jindy zase fouká vítr co ze země zvedne prach a písek, takže toho není zase tolik vidět. Zkrátka a dobře cestování není jednoduché ani, když ji člověku nekomplikuje nějaká ta havěť.

Po několika dnech cestování konečně svítá naděje a to, když se před vámi asi kolem poledne objeví známka civilizace. Tedy konkrétně vysoké, nejspíše sluncem vybělené zdi nějaké osady. Asi kilometr, či dva od vás směrem na jih dál po silnici s označením US 95 jestli se dá věřit tomuto starodávnému značení.

Na PipBoyi lze zjistit pár zajímavých informací, tedy konkrétně, že jste ušli od Vaultu 13 něco kolem 120 kilometrů Další ukazatel říká, že jste vzdušnou čarou tak 60 kilometrů od svého domova.

 
Vypravěč - 06. února 2020 23:03
death2676392677144309.jpg

Shady Sands


Obrázek
Panorama Shady Sands


Shady Sands je malá osada postavená na „zelené louce“ s využitím místních materiálů a soupravy G.E.C.K. Celá osada je obehnaná dva metry vysokou zdí z vepřovic, kamení a dalších přírodních materiálů. Osada má jen jednu vstupní bránu, které je dobře hlídaná místními obyvateli. Nicméně je třeba zmínit, že i vně opevnění lze pozorovat nějaké další stavby, které slouží pravděpodobně k sezonním účelům. Také je možné v okolí osady pozorovat jednoduché ploty ohraničující pastviny Brahmín – tedy v letním období, kdy se nepochybně zelenají trávou. Nedaleko osady jsou rovněž hory, tolik typické pro celou tuto oblast.

Do Shady Sands se dá vejít pouze jedinou branou na severu města. Hned za branou je možné vidět jakýsi monument, kde je zaznamenána historie této osady. Dá se říci, že monument tvoří jakousi náves celé osady.

Ve vesnici se nachází několik významných budov, všechny na první pohled vybudované z vepřovic, kamení a dalších přírodních materiálů. Nezdá se, že by ve vesnici byla elektrická energie. Nejsou tu vidět žádné rozvodné sítě, nebo nějaké generátory. I osvětlení ulic a budov je ryze přírodní.

Důležité stavby:

Stinná slečna to je místní nálevna a ubytovna pro honáky dobytka, nebo obchodníky karavan co občas do osady zavítají. V nálevně je bar, kuchyně a postele k pronajmutí. Občas tam lze nají i nějakého toho obchodníka, co by mohl mít k prodeji nějaké dobrodružné vybavení.

Veřejné latríny toalety se nacházejí v malém stavení hned za Stinnou slečnou, nejde o nic víc než dvě dřevěné mísy a hlubokou díru v zemi. Ale svůj účel to plní více než dobře.

Radnice Shady Sands je stavba nacházející se naproti přes ulici od Stinné slečny. Je to největší budova ve vsi a nelze ji prakticky minout. Radnice slouží jako domov místního stařešiny a jeho rodiny. Také slouží jako komunitní centrum, kde se pravidelně scházejí místní, když je potřeba něco projednat a rozhodnout.

Klinika je malá stavba naproti radnici, žije zde místní doktor se svojí rodinou. Dokonce tu je i nějaká ta postel pro pacienty, ale moc se na to spoléhat nedá. Zde je možné pořídit nějaké léčiva.

Ve vesnici je i pár domků místních obyvatel, nějaké to skladiště zemědělských nástrojů, ohrady pro dobytek a samozřejmě jatka. Také tu je velká zahrada, kde se pěstují obiloviny a zelenina. I když nyní v zimě toho tam moc neroste.

Vodu vesnice čerpá pomocí studny z podzemních zdrojů. Každý z obyvatel si musí pro vodu sám dojít s vědrem ke studni a pěkně si ji natahat domů.

Významní obyvatelé:

Katrina je mladá žena u brány do Shady Sands. Slouží jako oficiální uvítací výbor, nebo ozbrojená stráž. Záleží na okolnostech.

Seth je starý, zkušený strážce brány. Velmi odvážný a schopný bojovník, kterému leží na srdci blaho celé komunity.

Ian je cestovatel, dobrodruh a žoldák, kterého lze najít ve Stinné slečně. Když je třeba tak pomáhá místním s obranou jejich osady.

Tandi je mladá krásná, inteligentní, i když lehce naivní dívčina. Nepochybně je alespoň z části původní Američankou. Rovněž je dcerou místního stařešiny Aradeshe. Obecně se od ní očekává, že jednoho dne převezme vedení celé komunity.

Aradesh je původem původní Američan, někdo by ho mohl označit za Indiána, nebo rudocha. Je to celkem inteligentní a schopný muž, i když k cizincům je jednoduše velmi nedůvěřivý.

Razlo je místním doktorem a údajně nejchytřejším člověkem v celé osadě. Když je někdo zraněný, nebo nemocný, tak míří právě za ním. On už se o všechny neduhy postará. Razlo je rovněž šťastně ženatý a má dokonce i syna.

V Shady Shands žije asi padesátka dalších obyvatel a nejméně stejný počet jich bude žít v blízkém okolí osady. Většinou se jedná o zemědělce, honáky, drobné řemeslníky, nebo žoldáky.

Oblečení místních obyvatel je velice různorodé, obvykle vládne styl „co bylo zrovna po ruce“. Jde tak o směsici nejrůznějších látek, kůží a kožešin ze všeho možného. Většina obyvatel je také nějakým způsobem ozbrojena, mnohdy se jedná o nože, kopí, nebo pistole. Co je o lidech ještě potřeba zmínit, je ne zrovna důvěrný vztah k osobní hygieně. Ona hygiena sice nebyla zcela zapomenuta, ale pravidelná koupel v horké vodě tu rozhodně nepatří mezi každodenní rutinu, spíše jde o sváteční záležitost tak jednou, dvakrát do měsíce.


Obrázek
Orientační mapa Shady Sands

 
Gal - 07. února 2020 07:20
35588363475_ea934656e6_b1210.jpg
Velká pustina

Všichni
Velká pustina, na dohled Shady Sands
5. leden 2162, 11:00, zbývá 119 dní


Ukrytá za skálou pozoruji osadu v dálce před sebou. Tak přeci jen jsou zde lidé! Jsem ostražitá a tak se nechci hned ukazovat. Z předního průzkumu se vrátím ke skupině a podávám hlášení.

"Vypadá to na nějaké město, už takhle z dálky jde vidět několik desítek obyvatel. Okolo jsou vysoké stěny, mají pole, dobytek, ale žádnou techniku. Někteří jsou ozbrojení. Celé to místo půjde obejít aniž by si nás někdo všimnul, ale můžeme se tam zkusit zastavit. Jestli budou obyvatelé přátelští, to je otázka."
 
Holly Henderson - 07. února 2020 22:03
img_20200517_2029334585.jpg

Velká pustina



Všichni
Velká pustina, na dohled Shady Sands
5. leden 2162, 11:00, zbývá 119 dní


První dny mimo Vault mi připadalo téměř jako konec světa. Najednou jsem si uvědomila, jaké mám ve Vaultu pohodlí, nemusím se starat téměř o nic. Přesto ten svět tady venku má něco do sebe. Celé čtyři dny mám na povídání s ostatními, přemýšlení o všem možném včetně toho Amagova návrhu. Když mi před pár dny řekl to co řekl já mu jen letmou pusou na tvář odpověděla slovy někdy jindy.

Písek se mi hnal do tváře, byla jsem taky promoklá až na kost. Přemýšlela jsem o tom, jaký jsem střelec, jak je Gal rozená vůdkyně a Natali je sympatická dívka. Co je vlastně Spencer zač a jak je to doopravdy s Johnem. Doteď mi vlastně neřekl jestli je pravda to, co se o něm povídá.

Střídala jsem pravou nohu s levou a tak pořád dokola. Byla jsem ráda, že nás nepotkalo něco jako první noc i když mám tušení, že tady venku mohou být podstatně horší věci. Když v tom... Co to je? Přihmouřím oči a Gal se vydala dál na průzkum. během několika okamžiků přinesla vskutku zajímavé zprávy.
"Takže je tady venku život." Dostanu ze sebe tiše. "Já bych tam šla. Zkusila bych to. Chtěla bych doplnit trochu zásoby pokud by to bylo jen trochu možný." Na chvíli se odmlčím. "A podívat se jaký je život tady venku." Podívám se na ostatní a poškrábu na hlavě.
 
John M. Bishop - 08. února 2020 01:17
11806014602675821189.jpg

Velká pustina



Všichni
Velká pustina, na dohled Shady Sands
5. leden 2162, 11:00, zbývá 119 dní


Dny a noci mimo Vault se mi příliš nezamlouvají, na jednu stranu je zajímavé vidět velikost světa mimo zdi Vaulu. Na druhou mi dochází jaké vymoženosti ve Vaultu máme, jaké pohodlí a vše pěkně po ruce. Tady spíme na zemi z čehož mě akorát bolí záda, sprchu jsem už také pár dní neměl a na to jednoduše nejsem zvyklí. Ale nestěžuji si, beru to jak to je. Zatím.

Během oněch dní se bavím s ostatními o čemkoliv to jenom jde. Jsem celkem společenský a rád si povídám, když je s kým. Pravda, většinou si neodpustím nějakou tu narážku, dvojsmysl, nebo i kompliment. Koneckonců půlku naší veselé party tvoří ženy a s nimi si rozumím o něco víc, než se Spencrem, nebo zamlklým Amagem.

„Co se o mě povídá pěkného?“ Ptám se Holly, co se evidentně zajímá o moji reputaci ve Vaultu, to je Gal na obhlídce té vesnice co jsme spatřili před chvílí. Ale než se mi dostane odpovědi, tak je zpátky a informuje nás o tom co tam viděla. „No zásoby nám do Vaultu a zpátky stejně nevydrží. Tak bych to tam šel navštívit.“ Souhlasím s Holly, nepřipouštím si, že by se těmi lidmi nedalo mluvit, že by mohly být rovnou nepřátelští, nebo hůř.
 
Arvid Lindman (FKS) - 08. února 2020 09:30
arvid_lindman3358.jpg

Velká pustina



Všichni
Velká pustina, na dohled Shady Sands
5. leden 2162, 11:00, zbývá 119 dní


Pár dalších dní putování nebezpečnou pustinou. Nebylo co dělat, jen jsme prostě šli vpřed. Dokonce ani Holly neměla zájem o trochu zábavy. Potřeboval jsem si sehnat něco na práci. Na pustinu jsem si kupodivu zvykal velmi rychle a už mi nepřišla ani tak skvělá, jako když jsme opustili náš Vault. Mám dojem, že mě omrzela.

Těžko si asi představit tu pouť napříč ničím. Je to spousta hodin šlapání a musíte jít v doprovodu ženských, který se asi šetří pro svatbu, i když je zde kdykoliv v noci může něco zabít, či znásilnit. Není divu, že když se Gal vrátí z průzkumu, můj kamikadze smysl prostě vyjde vstříc Shady Sands. Mezitím co si ostatní povídají, šinu se krokem k bráně ledabyle, jako bych šel do nějaké putyky kam chodím každý den.

Zastavím se u vstupu do osady. Prohlížím si dva metry vysokou zeď. Koukám na bránu a stráže, které u ní stojí ozbrojené.
„Dobrý den, já jsem Amago. Procházím tudy. Dají se tu naplnit zásoby na cestu? Najdu tu něco na práci?“
 
Gal - 08. února 2020 11:05
35588363475_ea934656e6_b1210.jpg
Velká pustina

Všichni
Velká pustina, na dohled Shady Sands
5. leden 2162, 11:00, zbývá 119 dní


Se zatajeným dechem sleduji Amaga, který se ani nezapojil do porady a rovnou zamířil k osadě. Kde bere přesvědčení, že ho stráže hned nezastřelí? Třeba jsme narazili na osadu lupičů, pro které někdo tak exotický, jako je Amago v kombinéze vaultu, bude skvělá oběť. Nehodlám ho ale nechat samotného, takže se vydám za ním a jen doufám, že se ke mě přidají i ostatní. Ruku nedám od rukojeti pistole dál než pár centimetrů a při prvním náznaku agrese ze strany stráží jsem připravena ji tasit. Stojím trošku stranou a mluvit nechám ostatní.
 
Vypravěč - 08. února 2020 15:15
death2676392677144309.jpg

Shady Sands


Všichni
Velká pustina, na dohled Shady Sands
5. leden 2162, 12:00, zbývá 119 dní


Strážný Seth stojí u brány a pozoruje okolí. Skupiny půl tuctu cizinců v modrých kombinézách si samozřejmě nemohl nevšimnout a nyní všechny bedlivě sleduje jak se přibližují. Seth drží v rukou nějakou pušku, připraven bránit své město. To jeho kolegyně Katrina má na první pohled jenom nějaké kopí a nůž za pasem. Je to právě ona, kdo přivítá Amaga, kdybž se s ostatními přiblíží k bráně.

„Vítejte Modrásci, zbraně raději nechte v klidu.“ Začne s úsměvem na uvítanou. „Samozřejmě, támhle v hospodě lze něco koupit. Na práci se budeš muset zeptat ve vsi.“ Pokračuje s úsměvem a dobrou náladou.

 
Spencer - 08. února 2020 19:44
a3830.jpg

Shady Sands



Všichni
Velká pustina, na dohled Shady Sands
5. leden 2162, 12:00, zbývá 119 dní


Po krysím náletu jsou rány olízány, obvázány a po stimpakovém rauši i částečně zahojeny. Tím pádem jsme byli hned ráno ready a opět jsme vyrazili na tůru táhnoucí nás bůh ví kam. Na nohou jsme dalších pár dní, než narazíme na něco nečekaného. Obyvatelnou oblast. Takže nakonec nejsme jediní naživu.... Nečekanou novinku si každý přechroustá po svém. Někdo přemýšlí, někdo mluví a pak je tu Amago. Muž činu. Než se nadějeme, jsme nuceni pokračovat v jeho krocích a nově objevenou osadu oslovit jako by to byla sousedka od vedle. A oni kupodivu odpoví.

To co je jim ? svět je v troskách, všude běhají přerostlí hlodavci a oni s námi mluví jak s vzdálenými příbuznými....tak určitě.... Doběhnu pár kroků tak, abych byl uprostřed skupinky a jakmile se trochu vzdálíme od místních, promluvím.
"Takové přivítání a přístup.....není to divný ?" Alespoň mě to připadá jako bizár. Člověk pořádně nemá ani co do huby a oni nás pustí přes opevnění jak s otevřenou náručí. Je to tu divný.To chce drink.... Ale slovo "hospoda" mi na krátko vypálila pochybnosti z hlavy a zaujala mou veškerou pozornost. Takže mířím rovnou tam. Protože každý zná to slovo. Minimálně z vyprávění.
Obrázek
 
Holly Henderson - 08. února 2020 21:05
img_20200517_2029334585.jpg

Shady Sands



Všichni
Velká pustina, na dohled Shady Sands
5. leden 2162, 12:00, zbývá 119 dní


Nevěděla jsem jak Johnovi odpovědět tak nějak... kulantně. "Že se vyspíš se vším co má ruce a nohy." Odpovím nakonec pobaveně. To už si to ale Amago namíří rovnou k bráně a já neváhám a běžím za všemi co si to namířili přímo za ním.

Prý že zbraně máme nechat v klidu. V ten okamžik, kdy se ke mě dostane tato věta... Vykouzlí mi to úsměv na tváři. Já a zbraně?

V hospodě že lze něco koupit, ve vsi zjistit zda je zdě nějaká práce. Spencer míří přímo do hospody. A já mám v plánu doplnit zásoby kufříku první pomoci.
"Amogo?" Oslovím asijského přítele. "Jestli by ses dozvěděl, že se dají někde sehnat lékařský věci nebo zásoby, který bych si tady mohla koupit nebo odnýst, dáš mi prosím vědět?" Zeptám se. "Byla bych ti vděčná." Sama mám v plánu, ať už v hospodě nebo někde jinde se po těchto věcech pozeptat.

"Měli bychom si dát někde a někdy sraz."
Promluvím na Gal zatímco se naše skupina rozprchá do všech stran. "Budete mi prosím tady někdo dělat společnost?" Podívám se po společnících, kteří se zatím ještě nerozutekli do všech stran.

Mám jasný plán. Sehnat lékařské věci, jídlo a pití. A hlavně koupel.
 
John M. Bishop - 08. února 2020 21:41
11806014602675821189.jpg

Shady Sands



Všichni
Velká pustina, na dohled Shady Sands
5. leden 2162, 12:00, zbývá 119 dní


„Ne.“ Stihnu ta akorát zakroutit hlavou, ale už to nevysvětluji. Přece jen mám jisté nároky a jen ruce a nohy mi nestačí, například s muži nespím vůbec a ti mají také ruce a nohy. Ale to už jsme u brány, kde sám dostane vřelého přivítání.

„Co třeba za hodinu zase tady?“ Navrhnu, zatímco Amago vybavuje s kráskou u brány. „Rád bych o tomhle místě věděl víc, taky o světě kolem. Když už jsme tady.“ Zamířím ke staříkovi s puškou v ruce, ten vypadá, že by mohl vědět něco o okolí.

„Dobré poledne pane!“ Začnu. „Jak už zmínil tady Amago, procházíme kolem a narazili jsme na vaši osadu. Chtěli bychom tu doplnit zásoby před další cestou, ale nedostává se nám platidla. Takže se chci zeptat, jestli nevíte o nějaké příležitosti k výdělku.“ Sice nevím čím se v pustině, nebo tomhle městě platí, ale je mi jasné, že zásoby nebudou zadarmo.
 
Vypravěč - 08. února 2020 22:57
death2676392677144309.jpg

Shady Sands


Všichni
Velká pustina, na dohled Shady Sands
5. leden 2162, 12:00, zbývá 119 dní


Amago se baví s Katrinou, John se Sethem, ale Spencer má namířeno do hospody. Nikdo mu v tom nebrání a navíc to není daleko. Jenom pár kroků za branou, první dveře vpravo a je tam. Ono označit Stinnou dámu za hospodu je trochu nadnesené, je tu výčep s mrzutím hostinským, nějaký ten stolek a pár židlí k sezení. Také je tam celkem příjemně teplo. Pokoje k pronájmu jsou za závěsem co je odděluje od výčepu.

„Tak co to bude mladej? Pivo, kořalka, nebo něco k jídlu?“ Zajímá hospodský a nedá se říci, že by se tvářil přátelsky. „Mimochodem, čím hodláš zaplatit?“ Ptá se Spencera dál. Zadarmo mu nejspíš nic nedá, možná tak ránu do zubů.


***


„Dobrý!“ Kývne Seth a Johna si nedůvěřivě prohlíží. On není tak příjemný jako Katrina. „Zásoby můžeš koupit v hospodě, nebo u Razla. To je místní doktor.“ Odbude Seth Johna. „No a jestli nemáš na zaplacení, něco si můžeš vydělat v kravíně kydáním hnoje.“ Pokračuje s náznakem pobavení ohledně pracovních příležitostí.

 
Gal - 09. února 2020 00:37
35588363475_ea934656e6_b1210.jpg
Shady Sands

Všichni
Velká pustina, na dohled Shady Sands
5. leden 2162, 12:00, zbývá 119 dní


Celé setkání je ještě podezřelejší než na začátku. Strážným není ani trochu divné kdo jsme a odkud jsme se tu vzali. Navíc nás bez jediného protestu pouští dovnitř, žádná prohlídka, žádné dotazy, nic. Někteří mí společníci se už nemohou dočkat, až budou uvnitř, ale já stojím dál před bránou. Mozek mi pracuje na plné obrátky.

"Co jste zač?" zeptám se opatrně. Ruku mám jakoby ležérně položenou na rukojeti zbraně. "Mám tím na mysli... neznáte nás a zvete nás dál, jako bychom byli vaši přátelé. Přitom tu stojíte na stráži se zbraněmi v rukou. My přicházíme z pustiny, vypadáme jinak než vy a vám to není... divné?" Vím, že si zahrávám s ohněm, ale poslední co bych chtěla je vlézt do pasti. Celé to smrdí průserem. Jen pojďte dál, jezte, pijte, pracujte, jenom nechte zbraně v klidu. Blbost. Jakmile nás budou mít všechny pohromadě mezi svými zdmi, zavřou bránu a ještě dlouho se budou smát naší prostotě.
 
Vypravěč - 09. února 2020 02:23
death2676392677144309.jpg

Shady Sands


Všichni
Velká pustina, na dohled Shady Sands
5. leden 2162, 12:00, zbývá 119 dní


Jelikož se John baví se Sethem, tak je Galina otázka směřována nejspíš na Katrinu. Nikdo jiný, komu by mohla být směřována tu jednoduše není. Katrina dost zmatená a podle toho se taky tváří.

„Tohle je Shady Sands.“ Odpoví Katrina jako by to všechno vysvětlovalo. „Na nájezdníky nevypadáte, takže budete buď obchodníci, nebo tuláci. Takže proč vás neuvítat?“ Přejde Katrina zbytek Galiných otázek.

 
Gal - 09. února 2020 09:07
35588363475_ea934656e6_b1210.jpg
Shady Sands

Všichni
Velká pustina, na dohled Shady Sands
5. leden 2162, 12:00, zbývá 119 dní


"Nájezdníci?" zeptám se. "To je něco jako zloději? Loupežníci?" vylovím z hlavy archaický výraz vyčtený z knih. "Jejich tu v okolí hodně? My krom prázdné pustiny nenarazili na nic a na nikoho, jste první lidé, co jsme potkali."

Beztak se mi to nezdá. Jak můžeme vypadat jako obchodníci, když krom pistolí a sem tam nějakého příručního kufříku nic neneseme? Jsou to tedy podivní strážní, jen co je pravda.
 
Natalia - 09. února 2020 10:56
carolina3233.jpg
Všichni
Velká pustina, na dohled Shady Sands
5. leden 2162, 12:00, zbývá 119 dní


Pustina kam se podíváš, další den další procházka pustinou a další. Pomalu jsem začínala ztrácet naději, že venku dýchá a žije něco jiného než ohavnosti. Do toho hromada prachu a špíny a mráz. Popravdě celý tenhle výlet mi začal připadat ne jako zrovna dobrý nápad, nebo aspoň takhle jsem si to nepředstavovala. Kromě pokecu a seznamování s ostatními dobrovolníky toho moc nešlo dělat. Náladou jsem tedy na tom nebyla nejlíp a fyzicky stejně tak, zdolávání terénu bylo náročný, svaly se ozývaly prvních pár nocí a dávali o sobě vědět, že běhaní na běžeckém páse a cvičení podle gymnastických videi je na tohle nepřipravilo. Takže si to zahrňme, jsem špinavá od hlavy až k patě, lehce unavená a do toho se nehorázně nudím.

Přesto, tohle všechno odfoukne vítr, když uvidím osadu, vesnici, městečko? Něco z toho a jsou tam i lidi! Žádný ohavnolidi! Gal zvažuje, jestli se tam jít podívat. Zvedla jsem energeticky ruku a s hlavou kývala plna nadšení, dávajíc tak na vědomí, že jsem pro. Nakonec to za nás rozhodl dost rázně Amago, který se prostě k bráně osady vydá.

Hurá! Hurá! Jde se do osady! Plna nového nadšení a energie jsem začala následovat ostatní, přesto jsem se držela trochu vzadu, co si budeme říkat, můžou mít ledajakou náladu v tomhle světě krysoakrtkoohavností.

Dostalo se nám popravdě vřelého přivítání hned u brány, to na mojí tváři ještě mnohem víc rozzáří úsměv. Bez studu sleduju tyhle přeživší, obyvatele, lidi z povrchu? Jsou špinavý, lehce zapáchají ale co jiného očekávat, když žijete uprostřed ničeho. Ostatní se pustí s nimi dohovoru, takže jenom poslouchám a neskáču nikomu do řeči. Všechno to popravdě zní skvěle, nájezdníci nejsme, takže brány nám jsou otevřený a já tenhle koutek nové civilizace můžu prozkoumat,

„Super.“
Řeknu nadšením dost nahlas i když je to určený jenom pro mě. „Ne, nejsme ani jedno!“ Skočím poprvé do řeči strážné. „Jsme asi tuláci. Je tu hodně podobných vesnic, měst, osad?.“ Zeptám se na to nejpodstatnější, když Vault evidentně není jediné místo, kde je život. Mezitím přemýšlím, kam se vydat. Možná ta hospoda nezní špatně, nikdy jsem v žádný nebyla.

 
Vypravěč - 09. února 2020 12:58
death2676392677144309.jpg

Shady Sands


Všichni
Velká pustina, na dohled Shady Sands
5. leden 2162, 12:00, zbývá 119 dní


„Jo, otravná havěť. Čas od času chodí krást úrodu, nebo brahmíny.“ Vysvětluje Katrina. „No teď v zimě jsou nejspíš někde zalezlí.“ Dodá po chvíli, přece jen bude asi rozdíl mezi útokem na stáda někde venku na pastvinách, nebo za opevněním ve chlívě.

„Takže tuláci, ti tu taky občas procházejí.“ Podívá se na Natalii. „Ani nevím, moc toho o okolí nevím. Někde na východ je náš starý Vault a někde na jihu je prý pár větších měst.“

 
Gal - 09. února 2020 13:11
35588363475_ea934656e6_b1210.jpg
Shady Sands

Všichni
Velká pustina, na dohled Shady Sands
5. leden 2162, 12:00, zbývá 119 dní


Odpověď strážkyně mi skoro vyrazí dech. "Řekla jsi Vault? Vy jste původní obyvatelé vaultu?"
 
John M. Bishop - 09. února 2020 13:24
11806014602675821189.jpg

Shady Sands



Všichni
Velká pustina, na dohled Shady Sands
5. leden 2162, 12:00, zbývá 119 dní


„No šéfe, kydání hnoje není nic pro mě. Ale kdyby jste věděl o pořádné práci, tak jsem k dispozici.“ Nabídnu se, ale jsou věci co klidně přenechám jiným.
 
Vypravěč - 09. února 2020 13:36
death2676392677144309.jpg

Shady Sands


Všichni
Velká pustina, na dohled Shady Sands
5. leden 2162, 12:00, zbývá 119 dní


„Jo, ale to už je dávno. Já byla ještě malá, když jsme odešli, takže toho moc nevím.“ Zavzpomíná Katrina, je na první pohled něco mezi pětadvaceti a třiceti lety, i když těžko říct.

„No jestli hledáš skutečnou práci, tak tu mámě jeden problém.“ Začne Seth lehce nervózně. „Poslední dobou naše stáda napadají Radškorpioni, pořád se vrací bez ohledu na to kolik jich zabijeme.“ Začne objasňovat svůj problém. „Přicházejí z nedaleké jeskyně, ale jak řikám, ať jich oddělám kolik chci tak se vždycky vrátí. Chce to trvalé řešení.“ Pokračuje Seth s objasněním úkolu Zastavit útoky Radškorpionů. „Mimochodem Razlo poptává jejich jedové žlázy. Ocasy.“ Dodá k tomu.

 
Gal - 09. února 2020 13:56
35588363475_ea934656e6_b1210.jpg
Shady Sands

Všichni
Velká pustina, na dohled Shady Sands
5. leden 2162, 12:00, zbývá 119 dní


Neuvěřitelné. Máme co do činění s opravdovými obyvateli vaultu, jako jsme i my. Mám ještě spoustu dotazů, ale tuším, že tato mladá dívka mi na ně neodpoví. Budu muset najít někoho staršího, kdo si bude pamatovat více detailů.

"Žije tu s vámi váš původní správce? Nebo někdo, kdo pamatuje váš odchod z vaultu? Potřebuji s tím člověkem probrat nějaké technické detaily a nesnese to odklad."

Srdce mi divoce buší a mé obavy z tohoto místa jsou rázem pryč. Vypadá to, že jsme konečně na stopě něčemu pořádnému.
 
Vypravěč - 09. února 2020 14:00
death2676392677144309.jpg

Shady Sands


Všichni
Velká pustina, na dohled Shady Sands
5. leden 2162, 12:00, zbývá 119 dní


„Tak možná starosta Aradesh, ale ten nemá cizince moc v oblibě.“ Pokračuje Katrina, nyní je zřejmé, proč ji modré kombinézy Vaultu 13 nepřipadají až tak podivné. Koneckonců bývali časy, kdy sama nejspíš měla jednu podobnou.

 
Arvid Lindman (FKS) - 09. února 2020 14:03
arvid_lindman3358.jpg

Shady Sands



Všichni
Velká pustina, na dohled Shady Sands
5. leden 2162, 12:00, zbývá 119 dní


"Pardon, ale Rad- co? Povíte nám o tom trochu víc?" Pronesu
 
Natalia - 09. února 2020 14:15
carolina3233.jpg
Shady Sands

Všichni
Velká pustina, na dohled Shady Sands
5. leden 2162, 12:00, zbývá 119 dní


Takže, tahle osada je z obyvatel Vaultu? Zajímavé, co to ale znamená? Proč ho opustili? Strážkyně byla tehdy malá, takže asi nemá moc cenu se jí vyptávat ale zmíní starostu aneb jiný název pro správce hádám snad správně.

„Je tu někdo, kdo ví víc o těch městech?“ Sobecky přiznávám, že víc mě zaujala zmínka o nich. „A kde najdeme toho správce, teda starostu?“ Položím i druhý dotaz, kterým si připomenu že nejprve je potřeba splnit povinnosti a potom se bavit. S tím se vydám ho hledat, možná nemá rád cizince ale mě má rád každý!
 
Gal - 09. února 2020 14:21
35588363475_ea934656e6_b1210.jpg
Shady Sands

Všichni
Velká pustina, na dohled Shady Sands
5. leden 2162, 12:00, zbývá 119 dní


Tak Aradesh nemá rád cizince? To mě ani trochu nezajímá. Nějaké sympatie mě neodradí od toho, abych z něj dostala vše, co potřebuji. Jakmile se dozvím kudy za tím starostou (zvláštní slovo, je odvozeno od starostí?), neváhám a rovnou k němu zamířím. Nehodlám být hrubá, ale lézt po kolenou před nějakými otrhanci, byť původních vaulťanech, taky nehodlám.
 
Vypravěč - 09. února 2020 14:45
death2676392677144309.jpg

Shady Sands


Všichni
Osada Shady Sand, Radnice
5. leden 2162, 12:00, zbývá 119 dní


„Přece na radnici, to nemůžete minout.“ Katrina ukáže cestu k radnic, když se znovu ozve Amago, který nejspíš zaslechl něco o čem se baví John se Sethem. leč se ptá špatné osoby, „To se musíš zeptat Setha já o nich nic nevím.“


Obrázek
Starosta Aradesh


Radnici není možné minout, na to tu těch staveb zase tolik není. Vlastně radnice samotná není ničím nijak zvlášť zajímavá, je to prostě jen největší budova ve vsi v blízkosti monumentu, kde je vytesána historie města.

Starosta Aradesh je starší muž, může mu být něco kolem padesátky a nepochybně to není klasický bílí Američan. Když k němu dorazí Gal, či Natalie tak zrovna stojí u okna a vylíží někam ven. Cizincům věnuje jen letmí, mírně zamračený pohled.

„Hmm. Koukám další návštěva z Vaultu 13.“ Povzdechne si a zakroutí hlavou. „Tak co chcete tentokrát?“

 
Gal - 09. února 2020 17:17
35588363475_ea934656e6_b1210.jpg
Shady Sands

Všichni
Osada Shady Sand, Radnice
5. leden 2162, 12:00, zbývá 119 dní


Starosta se ani neobtěžuje pozdravit, čímž hned na úvod dává nápovědu k tomu, jakým stylem s námi chce jednat. V pořádku, ze své profese jsem zvyklá jednat s potížisty, i když výřečnost a sladká slůvka nebyly mými doménami. Jak on na mě, tak já na něj, čili i já přeskočím pozdrav a ostatní slušnosti a formality.

"Potřebujeme funkční vodní čip. Ve Vaultu 13 se rozbil a zásobu vody máme jen na pár měsíců. Dostali jsme instrukce, že náhradní by mohl být ve Vaultu 15. Čistě náhodou, není to vault, ze kterého jste před dvaceti, třiceti lety odešli vy sami?"

Nehraju si na slušnost, ani na respekt. Dědek mi sám nic z toho nedal, proč bych měla oplácet jinou mincí?
 
Natalia - 09. února 2020 17:32
carolina3233.jpg
Shady Sands

Všichni
Osada Shady Sand, Radnice
5. leden 2162, 12:00, zbývá 119 dní


Radnice? Dobře, možná je to očividné pro ně ale pro mě moc ne, tím se ale zaobírat moc nehodlám a jen poděkuju a vyrazím k cíli. Teda radnici. Nejspíš tam najdu odpověď i na otázku jiných měst. Hurá!

Gal to vezme hezky zostra a s lidmi to evidentně moc neumí, nebo jím spíš míří lampou do obličeje a vyslýchat. Myslím, že tenhle přístup moc fungovat nebude.
„Dobrý den. Vy jste Aradesh? Zvláštní jméno ale zajímavé. Já jsem Galina a tohle je Gal.“ Ukážu na sebe a potom i na doprovod. „Omluvte její vychování, měli jsme ale pár perných dnů.“ Na starší ročníky se mi vždy vyplatil pomalý přístup plný zdvořilostí a úsměv, snad to i tady zafunguje a napravím škody.
 
Vypravěč - 09. února 2020 18:48
death2676392677144309.jpg

Shady Sands


Všichni
Osada Shady Sand, Radnice
5. leden 2162, 12:00, zbývá 119 dní


„Jo, na to se už ptal ten před vámi.“ Přikývne Aradesh. „Něco takového jsme tam měli, ve Vaultu 15. Nejspíš to tam pořád je, k čemu by nám byl tady, že?“ Potvrdí.

 
Gal - 09. února 2020 19:45
35588363475_ea934656e6_b1210.jpg
Shady Sands

Všichni
Osada Shady Sand, Radnice
5. leden 2162, 12:00, zbývá 119 dní


"Proč jste odešli z Vaultu? Nedá se říct, že byste tady žili lépe než se dá žít tam." Zmínku o našem předchůdci přecházím, je mi jasné, že se tu nepochybně před měsícem zastavil.
 
Natalia - 09. února 2020 19:46
carolina3233.jpg
Shady Sands

Všichni
Osada Shady Sand, Radnice
5. leden 2162, 12:00, zbývá 119 dní


„Fajn, ale musím se vás zeptat, proč jste opustili Vault? Nějak si nedovedu představit, že by někdo dobrovolně vyměnil pohodlí za, no s prominutím, za tohle? Jste vlastně první život tady venku, co nás nechce sežrat.“ Musím se na to zeptat, jasně, sama jsem z toho našeho chtěla vypadnout za dobrodružstvím ale úplně ho opustit a nikdy se nevrátit? Tak se mi zatím život tady ani vzdáleně nezalíbil.
„A kdy tady vlastně byl ten první z nás? Jak je to dlouho, co odešel?“ Budu se muset zeptat, jestli někdo nezná jeho jméno. „A pokud by vás to moc neobtěžovalo, ještě bych se vás ráda zeptala na města na jihu, jestli o nich něco víte, cokoliv.“ Zazubím se a je evidentní, že jsem konečně načala téma, které mě upřímně zajímá.
 
Holly Henderson - 09. února 2020 20:37
img_20200517_2029334585.jpg

Shady Sands



Všichni
Osada Shady Sands, Klinika
5. leden 2162, 12:00, zbývá 119 dní


Jakmile se dozvím o místním doktorovi a ostatní se rozutečou po všech čertech, namířím si to rovnou k místnímu doktorovi. Razlo se jmenuje, jak jsem se dozvěděla. Cestou se rozhlížím kolem sebe, všimnu si i místní hospody, kam zmizel Spencer.

"Dobrý den." Promluvím k muži který se pohybuje v místní, honosně řečeno, nemocnici. "Vy musíte být doktor Razlo." Rozhlédnu se kolem sebe. "Mé jméno je Holly a přišla jsem k vám do osady se svými přáteli." Pokračuji dál. "Jen jsem se vás chtěla zeptat, zda bych si mohla..." Chtělo se mi říct koupit, ale čím zaplatit? "... zda bych si u vás mohla doplnit zásoby léků, obvazů a všeho potřebného na cestu. Jen..." Teď mi to přišlo trošku, jak to říct, no. "Nemám jak zaplatit. Snad jen bych mohla něco vyměnit ze svých věcí pokud byste souhlasil."
 
John M. Bishop - 09. února 2020 20:37
11806014602675821189.jpg

Shady Sands



Všichni
Osada Shady Sand, Brána
5. leden 2162, 12:00, zbývá 119 dní


„Jo to už zní zajímavěji.“ Ušklíbnu se na Setha, konečně nabídka co stojí za úvahu. „Ale nechci nic slibovat, rád bych to tam nejdřív obhlédl. Ať vím na co se připravit.“ Snažím se působit sebevědomě, ale nejsem sebevrah. Když se to bude jevit jako šílené, tak nemám problém ustoupit a vzdát to.
 
Vypravěč - 09. února 2020 20:55
death2676392677144309.jpg

Shady Sands


John, Amago
Osada Shady Sand, Brána
5. leden 2162, 12:00, zbývá 119 dní


Seth chvilku přemýšlí, ale nakonec se jen souhlasně pousměje. „Jo můžu tě tam vzít, nebí to daleko. Ale dovnitř nepolezu.“ Nabídne doprovod k nedaleké jeskyni, odkud pocházejí Radškorpioni.

Natalie, Gal
Osada Shady Sand, Radnice
5. leden 2162, 12:00, zbývá 119 dní


Na radnici si mezitím Gal a Natalie skáčou do řeči a zasypávají starostu podobnými otázkami, což budí úšklebky od náctileté dívčiny co právě vyšla z kuchyně. Je to jeho dcera Tandi.

„Proč?“ Zní Ardaresh skoro pobaveně. „Asi před dvaceti lety tam začali docházet zásoby, navíc se objevili nájezdníci co zničili vrata, tak jsme odešli. Teď je to opuštěný.“ Moc nad Vaultem 15 nepřemýšlí, nejspíš tam od odchodu nebyl.

„No ten váš kolega tu byl necelej měsíc zpátky, modrá kombinéza, velká 13tka na zádech. Vyptával se, slíbil pomoc a pak zmizel a už se nevrátil.“ Dodá směrem k Natalii ohledně předchozího vyslance z Vaultu 13. „O těch moc nevím, zkus Iana, ten odtamtud přišel.“ Mávne rukou nad dalšími městy.

Holly
Osada Shady Sand, Klinika
5. leden 2162, 12:00, zbývá 119 dní


„Dobrý.“ Kývne doktor a poslouchá co mu Holly chce. „To záleží co sháníte, základní soupravu tu mám za 300 zátek. Taky mám na prodej nějaké stimpaky, 125 zátek/kus.“ Ukáže svoji omezenou nabídku. Ona souprava, kterou nabízí je podobná té co již Holly má, položky co obsahuje nejsou samostatně nijak k dostání.

„Samozřejmě lze platit různě, především nějakou tou výbavou.“ Dodá ohledně Holly, i když není zřejmé co může nabídnout, když prakticky nic nemá. Doktor je navíc ženatý a jeho žena stojí opodál, kde připravuje něco k obědu.

 
Arvid Lindman (FKS) - 09. února 2020 21:49
arvid_lindman3358.jpg

Shady Sands



Holly, Amago
Osada Shady Sand, Klinika
5. leden 2162, 12:00, zbývá 119 dní


Dojdu za doktorem, u kterého je teď Holly.
„Dobrý den, já se jmenuju Amago a souhlasil jsem s řešením problému Radškorpiónů. Můžete mi o nich povědět něco víc? Prý potřebujete nějaké jejich části. Nevím přesně co to je, ale můžeme se domluvit co za to.“
Odmlčím se.
„A máte kondomy? Můžu vám za ně dát trochu munice 10mm.“
 
Holly Henderson - 09. února 2020 22:23
img_20200517_2029334585.jpg

Shady Sands



Amago, Holly
Osada Shady Sands, Klinika
5. leden 2162, 12:00, zbývá 119 dní


Začínám zjišťovat, že tady venku člověk zadarmo těžko něco dostane. "Děkuji doktore, asi ale nemám tak hodnotné věci." Pokrčím rameny. "Jestli seženu zátky nebo něco na výměnu, vrátím se."

Už jsem chtěla odejít s nepořízenou, když se na klinice objevil Amago a začal mluvit o problémech s radškorpióny a po chvíli dodá, že by chtěl kondomy. Trošku překvapeně se na něj podívám. Už jednou přišel se svou nabídkou. Vůbec se přede mnou nestyděl, stejně jako teď.
Ano, už venku nějakej den jsme a člověk se může cítit... osaměle? Pak mi pohled padne zpět na doktora a jsem zvědavá zda Amago pochodí. "Jak je vlastně využiješ?" Špitnu mu do ucha.
 
Gal - 09. února 2020 22:29
35588363475_ea934656e6_b1210.jpg
Shady Sands

Natalia, Gal
Osada Shady Sand, Radnice
5. leden 2162, 12:00, zbývá 119 dní


Zamračím se, když Aradesh odpovídá na naše otázky s pobavením. Podívám se proto na Natalii a jako by nebylo starosty, hovořím jen se svojí společnicí. "Takže je to v háji. Jestli ten vault napadli před dvaceti lety nájezdníci, dá se logicky předpokládat, že po odchodu jeho obyvatel buď vault zcela vyplenili, nebo se tam dokonce usadili. Nevidím důvod, proč by neměli zvolit druhou variantu, takové místo se dá skvěle bránit a pro nevelkou tlupu to může být skvělá základna. Osobně nevidím důvod tam chodit."

Aradesh mě už dál nezajímá, jeho arogance a nabubřelosti mám až po krk. Beze slova rozloučení se otáčím a vycházím ven z budovy radnice. Venku si opět nasazuji ochranné brýle a rozhlížím se okolo. Myslím, že zaznělo, že si dáme sraz až za hodinu, tak uvažuji, jak mezitím zabiju čas. Holly šla k místnímu felčarovi, chlapi se zasekli u brány, mě ale zaujal ten Ian, o kterém už také padlo slovo. Není odsud... To mi dává trochu naděje, že to nebude taková hlava zabedněná, jako ten trhan s hlavou v prdeli. No, uvidíme. Jdu najít toho Iana.
 
Vypravěč - 09. února 2020 22:50
death2676392677144309.jpg

Shady Sands


Amago, Holly
Osada Shady Sands, Klinika
5. leden 2162, 12:00, zbývá 119 dní


„Jo, jejich jedové váčky. Ale jednoduší bude, když přineseš celý ocas a já už si to vypreparuji. Dám 5 zátek za kus.“ Začne o škorpionech, což je jeho hlavní starost. „A jo nějaké zboží tu mám, řekněme zásobník za kus?“ Pár kondomů, tak 80 let starých, ale ještě nerozbalených přece jenom na skladě má.

Gal, Spencer
Osada Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 12:00, zbývá 119 dní


Starosta Galino hodnocení nijak nekomentuje a když se ta rozhodne odejít, prostě se zase vrátí ke své práci.

Ian je k nalezení ve Stinné slečně, konkrétně v pokoji pro hosty, což je jenom velká čtvercová místnost, kde jsou tři dvojlůžkové postele, neoddělené žádnými přepážkami. Také tam menší stolek a čtyři židle, samozřejmě tu je i pár polic na odložení osobních věcí.

Krom Iana, což je drsně vyhlížející, štíhlý muž ve věku kolem třiceti let, oblečený v černé kožené zbroji, tu jsou tři další místní drsňáci. Když tam Gal dorazí, tak všichni popíjejí pivo, kořalku a jedí teplý a celkem dobře vonící oběd.


Obrázek
Žoldák Ian v kožené zbroji

 
John M. Bishop - 09. února 2020 22:59
11806014602675821189.jpg

Shady Sands



John
Osada Shady Sand, Brána
5. leden 2162, 12:00, zbývá 119 dní


„To zní dobře.“ Souhlasím a když se rozhlédnu, tak vidím, že všichni se rozprchly někde po vesnici. „Ale využiji toho později.“ Rozloučím se Sethem a zamířím k místní studni, kde si jako první doplním svoji lahev na vodu. „No když už jsem tady...“ Vytáhnu další vědro s vodou, abych se pořádně opláchl a i umyl. Na koupel to není, voda je ledová, ale krev, špínu a prach z mého těla nepochybně smyje.

Když si dopřeji pořádnou dávku osobní hygieny, tak se zajdu podívat do chlíva a celkově si prohlédnout zbytek vesnice. Chlív, zahrady, ohrady, ...
 
Gal - 10. února 2020 06:33
35588363475_ea934656e6_b1210.jpg
Shady Sands

Gal, Spencer
Osada Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 12:00, zbývá 119 dní


Stinná Slečna je něco jako naše kantýna, kam jsem ve Vaultu chodila jednou za čas na skleničku, akorát že tento podnik je cítit jako hovno. Malými okny sem neproniká moc světla, což je asi jen dobře, protože vidět všudypřítomnou špínu není nikterak lákavé.

"Hledám Iana, je tady?" otážu se rovnou. Barman jen neurčitě kývne hlavou směrem k vedlejší místnosti, což beru jako potvrzení. Vedle vidím docela pohledného mladého muže. Na první pohled je poznat, že sem nepatří.

"Ty jsi Ian? Jsem Gal, z Vaultu 13. Můžeme si promluvit?" oslovím ho.
 
Arvid Lindman (FKS) - 10. února 2020 10:07
arvid_lindman3358.jpg

Shady Sands



Amago, Holly
Osada Shady Sands, Klinika
5. leden 2162, 12:00, zbývá 119 dní


„Díky, vezmu si tři kondomy. Tady máte náboje.“
Řeknu doktorovi a s kondomy v ruce se podívám na Holly, která mi mezitím šeptala do ouška. Chvilku mlčím, než se mi pohled stočí do blízkého okna, ze kterého je vidět na dvojhlavé Brahmíny. Pamatuji si obrázek z dětských knížek, kde kravička dělala bú, ale jsem si naprosto jistý, že měla jen jednu hlavu.
„Abych něco nechytil.“ Řeknu Holly s klidem a jdu se projít po Shady Sands, jestli se tu neválí něco co lze použít jak batoh, místo toho nepohodlného kufříku.
 
Spencer - 10. února 2020 11:22
a3830.jpg

Shady Sands



Všichni
Velká pustina, na dohled Shady Sands
5. leden 2162, 12:00, zbývá 119 dní


Svůj směr znám. Tím pádem už ostatním nevěnuji ani špetku pozornosti a okamžitě se rozprchnu vstříc svému cíli. Stejně se asi rozdělíme. No a kde jinde trávit čas než v místní hospodě. Hlavně je to místo plné ožralů, drbů a radovánek.....ideální pro sbírání informací a využívání příležitostné ručky šmatrálky.. Hospodu je lehké najít. Prostě budova s cedulí a poloprázdnou halou. Nic extra. Jen takový mini-bar. I tak mi to ale nedá. "Rozumím....no a co první runda zdarma ? na zkoušku..." Usadím se u baru, zatímco pokouším své vrtkavé štěstí. Pravděpodobně marně, proto pokračuji ve vyslýchání. " A co se tu vlastně děje zajímavého ? V tomhle malém útulném brlohu..."A teď se samozřejmě neptám na všude známé veřejné blbosti. Né, ptám se na to tajnější. Drby, pomluvy a jiné nekalosti soustřeďující se právě okolo výčepu. Tedy v místě kde jsou jen ožralové, fetky nebo cestovatelé.
 
Vypravěč - 10. února 2020 11:51
death2676392677144309.jpg

Shady Sands


John, Amago
Osada Shady Sands, Ohrady
5. leden 2162, 12:30, zbývá 119 dní


Shady Sands není nijak velká osada, projít ji netrvá déle jak půl hodinky včetně zastávky u studny na ruční pohon. Sem si chodí pro vodu všichni, takže tu je možné leccos zaslechnout. Například stížnost na obchodníka co jim tu nedávno prodal čerpadlo, které nefunguje úplně, jak by mělo.

Ohrady pro dobytek nejsou nic zvláštního, u koryt se tu krmí a napájí dvouhlavá stvoření a to je asi tak vše. Co stojí za zmínku je nabídka nádenické práce, kde platí 20 zátek za vykydání hnoje, což je práce tak na půl dne. No je to špinavá práce, ale nezbytná, neboť hnůj je docela důležitou součástí místního života. Vyrábí se z něho palivo do kamen, nebo vepřovice pro stavbu domů a čehokoliv jiného.

To vše si může John a později i Amago dobře prohlédnout. No John má mírný náskok, neboť Amago si byl nejprve koupit tři kondomy, které ho stály hned tři zásobníky munice do jeho pistole. Pro doktora jistě výhodný obchod, ne?

Rovněž jsou zde pole, kde je zaseto, ale do jara se nedá čekat, že tam něco skutečně rostlo. O pole se stará Curtis, ale momentálně nemá do čeho píchnout. Stejně jako ostatní. To je také důvod, proč se zde v provizorním kolbišti pořádají souboje beze zbraní o pár drobných. Souboje pěkně na blátě a pod širým nebem – bez zbraně, beze zbroje. Dva lidi vejdou, jeden odejde jako vítěz…druhý se odbelhá s hanbou porážky a nosem od bahna.

Co se týče užitečností, které se tu mohou povalovat a teoreticky změnit majitele. Inu Amago při své obhlídce, nenašel nic zajímavého. U něho vzhledem k jeho vrozené nevšímavosti to není nic extra překvapivého.

Gal, Spencer
Osada Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 12:00, zbývá 119 dní


„Jo to jsem já krásko.“ Zvedne Ian hlavu od oběda a prohlédne si Gal od hlavy k patě. „Jsem Ian, a jestli chceš mluvit, klidně si přisedni a mluv.“ Nabídne místo u stolu, když už nic jiného.

Mezitím se ve vedlejší místnosti Spencer vyptává na novinky ve vsi, ale nic moc zajímavého hospodský nezmiňuje. „Zdarma? Ani náhodou, jestli chceš pít tak zaplať. Jinak si můžeš dát vodu ve žlabu u brahmín.“ Hostinský zdarma nenalévá a rovněž nemá moc potřebu se vybavovat s cizinci. Takže jednu z mála zajímavostí, kterou se Spencer může dozvědět je jeho stížnost na potulného obchodníka, co jim zde prodal vadné čerpadlo vody.

Za zmínku stojí, že je v hospodě i pár lidí co se baví hrou v kostky o pár drobných, nejspíš si tak krátí dlouhou chvíli ve své rutině.

 
Vypravěč - 10. února 2020 11:52
death2676392677144309.jpg

Shady Sands


John, Amago
Osada Shady Sands, Ohrady
5. leden 2162, 12:30, zbývá 119 dní


Shady Sands není nijak velká osada, projít ji netrvá déle jak půl hodinky včetně zastávky u studny na ruční pohon. Sem si chodí pro vodu všichni, takže tu je možné leccos zaslechnout. Například stížnost na obchodníka co jim tu nedávno prodal čerpadlo, které nefunguje úplně, jak by mělo.

Ohrady pro dobytek nejsou nic zvláštního, u koryt se tu krmí a napájí dvouhlavá stvoření a to je asi tak vše. Co stojí za zmínku je nabídka nádenické práce, kde platí 20 zátek za vykydání hnoje, což je práce tak na půl dne. No je to špinavá práce, ale nezbytná, neboť hnůj je docela důležitou součástí místního života. Vyrábí se z něho palivo do kamen, nebo vepřovice pro stavbu domů a čehokoliv jiného.

To vše si může John a později i Amago dobře prohlédnout. No John má mírný náskok, neboť Amago si byl nejprve koupit tři kondomy, které ho stály hned tři zásobníky munice do jeho pistole. Pro doktora jistě výhodný obchod, ne?

Rovněž jsou zde pole, kde je zaseto, ale do jara se nedá čekat, že tam něco skutečně rostlo. O pole se stará Curtis, ale momentálně nemá do čeho píchnout. Stejně jako ostatní. To je také důvod, proč se zde v provizorním kolbišti pořádají souboje beze zbraní o pár drobných. Souboje pěkně na blátě a pod širým nebem – bez zbraně, beze zbroje. Dva lidi vejdou, jeden odejde jako vítěz…druhý se odbelhá s hanbou porážky a nosem od bahna.

Co se týče užitečností, které se tu mohou povalovat a teoreticky změnit majitele. Inu Amago při své obhlídce, nenašel nic zajímavého. U něho vzhledem k jeho vrozené nevšímavosti to není nic extra překvapivého.

Gal, Spencer
Osada Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 12:00, zbývá 119 dní


„Jo to jsem já krásko.“ Zvedne Ian hlavu od oběda a prohlédne si Gal od hlavy k patě. „Jsem Ian, a jestli chceš mluvit, klidně si přisedni a mluv.“ Nabídne místo u stolu, když už nic jiného.

Mezitím se ve vedlejší místnosti Spencer vyptává na novinky ve vsi, ale nic moc zajímavého hospodský nezmiňuje. „Zdarma? Ani náhodou, jestli chceš pít tak zaplať. Jinak si můžeš dát vodu ve žlabu u brahmín.“ Hostinský zdarma nenalévá a rovněž nemá moc potřebu se vybavovat s cizinci. Takže jednu z mála zajímavostí, kterou se Spencer může dozvědět je jeho stížnost na potulného obchodníka, co jim zde prodal vadné čerpadlo vody.

Za zmínku stojí, že je v hospodě i pár lidí co se baví hrou v kostky o pár drobných, nejspíš si tak krátí dlouhou chvíli ve své rutině.


 
Vypravěč - 10. února 2020 11:52
death2676392677144309.jpg
soukromá zpráva od Vypravěč pro

Shady Sands


John
Osada Shady Sands, Ohrady
5. leden 2162, 12:30, zbývá 119 dní


Vnímání:
*V kůlně se válí obyčejný, špinavý pytel a tak 10-12m dlouhé lano.


 
Vypravěč - 10. února 2020 11:53
death2676392677144309.jpg

Jednoduché MiniHry



Pro zpestření, kdyby někdo neměl do čeho píchnout, je možné se zapojit do některých jednoduchých miniher. Soupeře lze teoreticky najít kdekoliv, výše odměny za úspěch se velmi liší dle oblasti, obtížnosti a soupeře. Z technických důvodů nelze sázet na nikoho jiného, než sebe, nebo člena družiny.

Hra v kostky
Velmi rozšířená hra s velice jednoduchými pravidly. Obvykle se hraje v barech, hospodách, nebo si tím obchodníci krátí volnou chvíli.
Hod: 2k6
Vyhrává: Vyšší součet, nebo jakýkoliv pár. Vyšší pár má přednost.

Obvykle se hraje buď rychlá hra, tedy jedno kolo a vítěz bere vše. Hod 2k6 vítěz bere vše.

Výjimečné není ani hra na dvě ze tří. Technicky hod na tři kola 6k6, vítěz dvou bere vše.

Žádné dovednosti se zde nezapočítávají. Sázky bývají obvykle celkem nízké a pohybují se mezi 5-100 zátkami.

Rvačky beze zbraně
Také velmi rozšířená hra, zvláště mezi muži, ale ani ženám nic nebrání v účasti. Nicméně pro všechny zde platí stejná pravidla. Cílem je porazit soupeře, nebo ho přinutit se vzdát. Bojuje se holýma rukama, tedy bez jakýchkoliv zbraní a také beze zbroje.

Hod: 3k%
Vyhrává: Ten, kdo zvítězí ve 2 ze tří kol.

K hodu se připočítá úroveň boje beze zbraně a další modifikátory pro boj beze zbraně. Ale pozor bonusy mají i soupeři dle své úrovně.

Odměnou je výše vložené sázky.

Souboj probíhá na tři kola, kde se rozhodne o vítězi. HP na průběh souboje nemají vliv. Nicméně je možné zde utržit zranění, zlomeniny, monokly, nebo přijít o ucho.


 
Vypravěč - 10. února 2020 12:04
death2676392677144309.jpg
soukromá zpráva od Vypravěč pro

Shady Sands


Amago
Osada Shady Sands, Ohrady
5. leden 2162, 12:30, zbývá 119 dní


Vnímání:
*Nenalezeno nic. Možná někde něco je, ale prostě to snadno přehlédneš.

 
Gal - 10. února 2020 12:09
35588363475_ea934656e6_b1210.jpg
Shady Sands

Gal, Spencer
Osada Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 12:00, zbývá 119 dní


Nehodlám s Ianem flirtovat, ale doufám, že se s ním bude moci dát mluvit snáze než s tím starcem na radnici. Přisednu si k jeho stolu naproti němu a zkusím s ním zlehka začít rozhovor.

"Dostala jsem na tebe tip, že prý nejsi místní a taky trochu cestuješ. A to z tebe dělá někoho, kdo by mi mohl pomoci." Nehodlám ho tahat za slovíčko a tak rovnou pokračuji. "Zajímalo by mě, jestli jsi někdy navštívil nějaký vault a jestli ano, tak kde se nachází." Doufám, že ví, co to je. Nechci ho urážet vysvětlováním toho slova, tak budu doufat, že už o vaultech slyšel.
 
Natalia - 10. února 2020 18:12
carolina3233.jpg

Shady Sands


Natalia
Osada Shady Sands,
5. leden 2162, 12:00, zbývá 119 dní



Gal odešla, dalo by se skoro říct že mi i utekla, než jsem se se starostou zdvořile rozloučila a otočila k odchodu, už byla neznámo kde. Děkuji pěkně. Povzdechnu si a přemýšlím co teď, když se vlastně všichni rozutekly neznámo kam a já zůstala sama. Rozhodnu se teda nakonec nejprve prohlídnout si osadu, než se vydám za tím Ianem vyptat na města na jihu, ne že by ale bylo popravdě o moc co stát. U studny jsem si vyslechla nějaké ty stížnosti ani nevím na co, mnohem zajímavější už se jevily dvouhlavé krávy? Netuším, jak jinak ty tvory nazvat. Nejzajímavější asi bylo kolbiště kde spolu bojovali lidi! Ve Vaultu zrovna jakýkoliv druh násilí nebyl k vidění, jistě občas padla nějaká ta facka nebo nevinné pošťuchování, ale nikdy jsem snad neviděla že by někdo někomu jednu opravdu vrazil. Neodolám a jdu se na to podívat mnohem blíž, jak se válejí v bahně. Kdo by něčemu takovému mohl odolat a hned potom se půjdu podívat do té hospody.
 
John M. Bishop - 10. února 2020 21:06
11806014602675821189.jpg

Shady Sands



John, Amago, Natalie
Osada Shady Sands, Ohrady
5. leden 2162, 12:30, zbývá 119 dní


Nemám moc co dělat, jelikož jednání s místními autoritami si vzala na starost Gal. Nemám důvod nevěřit, že zjistí co půjde mnohem lépe než já, takže se nějakou dobu jen procházím po vsi. „Aha.“ Ušklíbnu se, když pochopím proč místní nemají cizince moc v oblibě. Podle jednoho mizery posuzují všechny ostatní... Jen nad tím zakroutím hlavou, přičemž omylem zabloudím do kůlny. „A hele.“ Usměji se nad svým objevem a seberu starý otrhaný pytel a provaz, ale nejsem zloděj, abych si to nechal bez dovolení. Proto zajdu za Curtisem u polí.

„Zdravím šéfe, se Sethem jsem se dohodli, že zkusíme něco udělat s těmi škorpiony. Mám pár nápadů, ale potřeboval bych pár drobností. Myslíte, že tohle můžete postrádat?“ Ukážu pytel a kus provazu, co podle mě nebude mít velkou hodnotu, ale hodit se určitě může.
 
Vypravěč - 10. února 2020 21:09
death2676392677144309.jpg
soukromá zpráva od Vypravěč pro

Shady Sands


Amago, Holly
Osada Shady Sands, Klinika
5. leden 2162, 12:00, zbývá 119 dní


Inteligence, medicína:
Tvé znalosti a vrozená inteligence ti nepochybně prozrazují, že 80 let staré kondomy, i když nerozbalené jsou již dávno po datu spotřeby. Nedá se spoléhat, že jsou stále schopné splnit svůj účel.


 
Holly Henderson - 10. února 2020 21:23
img_20200517_2029334585.jpg

Shady Sands



Holly
Osada Shady Sands, klinika
5. leden 2162, 12:00, zbývá 119 dní


Dívala jsem se beze slova jak Amago ujednal svůj obchod s místním doktorem. To myslí vážně? Dívám se na Razla jak bez starostí právě prodal možná nefunkční věc.
Hned potom co Amago odejde padne má první otázka. "Doktore, vždyť jste právě tomu mladíkovi prodal tři kondomy, který s největší pravděpodobností svou funkci nemůžou ani splnit. Vždyť jsou osmdesát let starý." Mluvím klidně, ale mračím se. "A ještě k tomu jsou předražený." Dívám se Razlovi do očí. "Vždyť jak můžete jako doktor něco takovýho udělat?"

"Nezlobte se na mě, ale jako doktorka musím toho mladíka na tohle upozornit. I když jste mu nabídl nějaký další obchod." Podívám se na Razla tázavě a zatím neodchazím.
 
Vypravěč - 10. února 2020 21:37
death2676392677144309.jpg

Shady Sands


John, Amago, Natalie
Osada Shady Sands, Ohrady
5. leden 2162, 12:30, zbývá 119 dní


„Ha, rovnou na věc, krásko.“ Dopřeje si Ian nějaké to místní pivo na začátek vyprávění o svých cestách pustinou. „Ne ve Vaultu jsem ještě nebyl, jen jsme o pár slyšel.“ Začne pomalu, ale těžko říct na kolik se mu dá věřit, nebo jestli si jen vymýšlí ve snaze dostat se Gal do kombinézy.

„Někde kus odsud má být Patnáctka, prej je to opuštěný místo, ale občas tam zavítal lovci pokladů. To víš, tyhle místa bejvaj plný techniky a všelijakejch zázraků.“ Znovu si přihne, ale pivo je docela slabé, aby opíjelo nějak rychle. „Jenom je to v horách a daleko mimo běžný obchodní cesty z jihu na sever. Taky se tu nedávno mihnul někdo ze třináctky, ale o tom asi víš víc než já.“ Pokračuje, pohled upřený na Gal a do očí se jí příliš nedívá. „Na jihu by mělo být pár dalších, jenom je najít.“ Zakončí svoje vyprávění.

John, Amago, Natalie
Osada Shady Sands, Ohrady
5. leden 2162, 12:30, zbývá 119 dní


„Vážně?“ Diví se Curtis s pohledem upřeným na Johna s kradenými věcmi. „Když myslíš, že na to máš.“ Nezní moc přesvědčeně. „Víš co, můžeš si to nechat. Oboje, dokonce přihodím lahev pálenky, když támhle na kolbišti porazíš aspoň jednoho soupeře.“ Dodá Curtis a tváří se, že vlastně nemá co prohrát. Starý pytel a kus lana je malá cena za to vidět cizáka rýt hubou v bahně.

Někdy tou dobou může Natalie sledovat jeden z drobných zápasů, kdy proti sobě jdou dva z místních honáků. Rozdávají si to pěstmi, i nohama. Téměř nic není zakázáno, včetně kopanců mezi nohy, takže souboj je řádně brutální. Ano brutální, leč celkem krátký, za chvíli jeden odchází s hlavou hrdě vztyčenou a tuctem zátek v kapse, zatímco prská bláto a snaží se vstát na nohy.

Holly
Osada Shady Sands, klinika
5. leden 2162, 12:30, zbývá 119 dní


„Ale drahoušku.“ Začne Razlo skoro soucitně. „Chtěl je a s cenou souhlasil, tak to chodí. Obchod je obchod, krom toho je na nich napsáno, že nefungují ze 100%.“ Pokračuje, když je Amago pryč a doktor si může uložit své tři nové zásobníky. „S cenou nemusel souhlasit a co já vím, třeba je někde prodá ještě lépe.“ Je zřejmé, že Razlo si nemyslí, že by jednal nějak nečestně, nebo nepoctivě – pro něho je to prostě obchod, peníze nevracíme.

 
Arvid Lindman (FKS) - 10. února 2020 21:47
arvid_lindman3358.jpg

Shady Sands



John, Amago, Natalie
Osada Shady Sands, Ohrady
5. leden 2162, 12:30, zbývá 119 dní


Během procházky po Shady Sands si povšimnu nějakých zápasů mezi místními. Netuším proč se mlátí a jako správný Japonec spíše řeším pohledem jejich neohrabané bojové techniky.
„Vy tady pořádáte souboje?“ Podívám se na muže, který odchází se zátkami, tedy zdejší měnou.
„Jsem Amago. Přišel jsem nedávno do Shady Sands a rád bych se účastnil turnaje. Kdo chce se mnou bojovat? Zátky nemám, ale v jejich hodnotě nabízím tuhle pistoli.“ Pronesu a připravím se na průběh událostí. (pěstní souboj)
 
Holly Henderson - 10. února 2020 22:09
img_20200517_2029334585.jpg

Shady Sands



John, Amago, Natali, Holly
Osada Shady Sands, ohrady
5. leden, 2162, zbývá 119 dní


S kroucením hlavy odejdu od doktora. Původně jsem si říkala, že bych šla do ty místní nálevny, ale cestou narazím na Natali, jak sleduje dva chlapy co se rvou. "Co se to tady děje?" Stoupnu si vedle Natali a rukama se zapřu o dřevěné zábradlí. "Kde jsou..." Než se stihnu zeptat, kde jsou ostatní, všimnu si Amaga, kterak se hlásí na další souboj.

"Tak na tohle si počkám." Doufám, že ví co dělá a nenechá se tam od nějakýho hromotluka zmrzačit.

 
Gal - 10. února 2020 22:22
35588363475_ea934656e6_b1210.jpg
Shady Sands

Gal, Spencer
Osada Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 12:00, zbývá 119 dní


No vida, tak i s Ianem budu nejspíš podobně rychlá jako s Aradeshem. Ještě chvilku vydržím jeho očumování, i když ruce se mi chtějí zkřížit na prsou, abych mu zkazila požitek.

"To se nedivím, takový místo je pro tuláky a sběrače učiněnej zlatej důl. Takže jih, říkáš? Dokázal bys mi tady do mýho přenosnýho počítače zanýst do mapy jiný města a osady?" Sakra, ta jeho vidlácká mluva je nakažlivá. Ale třeba na ni bude líp reagovat, než když budu dělat intelektuálku. Nakloním se k němu s Pip-Boyem a snažím se nekřenit, když nabídnu dekolt jakoby mimoděk k nahlédnutí. Ať se trochu popase a hlavně ať mi dá co potřebuju.
"U brány zmínili nějaký problémy s nájezdníkama, o těch něco víš?" dodám ještě. Jen doufám, že moje "ženské zbraně" postačily k tomu, aby mi Ian zadal do mapy co nejvíc nových lokací.
 
Natalia - 10. února 2020 22:31
carolina3233.jpg

Shady Sands


John, Amago, Natalie, Holly
Osada Shady Sands, Ohrady
5. leden 2162, 12:30, zbývá 119 dní


Zápas byl sice rychlý ale brutální a bez pravidle. K mému překvapení mě i bavilo to sledovat, ale dost mě překvapí, když výherce si do kapsy strká zátky, staré rezavé zátky od limonád, na které byly často reklamy v komiksech přes celou stránku. Že by sloužily podobně jako lístky? Nejspíš. Přesto mi to nedá a otážu se na to jednoho přihlížejícího, který mi moji domněnku potvrdí. Opravdu slouží jako platidlo.

Povšimnu si i Johna a Amaga, který jak to vypadá, se rozhodl soubojů zúčastnit. Že bych si na něho vsadila? Problém je, že nemám co, za nůž mi nikdo nic moc nedá a vzdát se pistole která je asi to nejcennější, ale hlavně jediná obrana, by bylo hloupost prohrát. Přiblížím se tedy ještě blíž kde se potkám s Holly, která taky usoudí že by byla přece jenom škoda nechat si tohle ujít a poskytnu mu trochu té psychické podpory, možná nejen té.

„Půjdu mu pomoct.“ Špitnu spiklenecky, kdy mou hlavičkou probleskne napadne lehké zábavné špinavosti jak zvýšit šance našeho bojovníka v modrém a to s pomocí menšího odlákání pozornosti soupeře. Uchopím zip kombinézy a táhnu ho dolů do vytvoření celkem odvážného dekoltu, takový s jakým bych se doma rozhodně neprocházela po chodbách. Potom se už jenom postavím za našeho Asiata, hlasitě ho povzbuzuj abych na sebe strhla pozornost a občas i decentně poskočím. Tohle přeci nemůže být proti pravidlům?
 
Vypravěč - 10. února 2020 22:43
death2676392677144309.jpg

Shady Sands


John, Amago, Natalie, Holly
Osada Shady Sands, Ohrady
5. leden 2162, 12:30, zbývá 119 dní


Amagio teatrálně vznese svoji výzvu ohledně turnaje a upoutá tak pozornost většiny místních přihlížejících. No zájemci tu jsou, ale nikdo s takovým obnosem,a by vyrovnal celou pistoli, nebo její větší část.

„To je sice pěkný, ale tolik ti nenabídnu. Max 20 zátek jestli bereš.“ Přihlásí se jeden hromotluk se svoji skromnou nabídkou. Pistole má tak desetinásobnou hodnotu, ale ve výsledku jde jen o to jak se soupeři dohodnou. „Zásobník by stačil.“ Je tu protinávrh co sice také není kdo ví jak výhodný, ale pořád víc než pistole.

Gal, Spencer
Osada Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 12:30, zbývá 119 dní


„To rozhodně a najde se spousta lidí co to koupí.“ Ian se dívá na vše co je mu nabízeno, zvlášť když začne do mapy na PipBoy neodborně zadávat nějaké souřadnice. „Největší je Hub, ale po cestě je Junktown, kde to není zlí. V Hubu zase sídlej karavany, co pořád hledaj strážný. Výhodou je, že jezděj skoro do všech koutů.“ Nakonec přidá ještě jedny souřadnice daleko na jihu, je to Pohřebiště Andělů, ale moc k tomu neřekne.

„Jo gangy nájezdníků jsou problém pustiny, napadaj obchodníky, tuláky a vlastně kohokoliv, kdo si nedá bacha.“ Je zřejmé, že s nimi má své neblahé zkušenosti. „Co vím jedna banda má sídlo tak dva dny na jih odsud v ruinách nějakého města. Občas dorážej na Shady Sands.“ Vysvětluje, ale jejich přesnou polohu do PipBoye nezadá, jen přibližnou. „Taky jsou tu otrokáři, supermutanti a další havěť.“ Dodá jako by to bylo samozřejmé a moc to nerozebírá.

 
Gal - 10. února 2020 23:01
35588363475_ea934656e6_b1210.jpg
Shady Sands

Gal, Spencer
Osada Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 12:30, zbývá 119 dní


"Super... mutanti?" zamrkám na Iana v nepředstíraném překvapení. "To sis teď vymyslel, ne? Nečteš trochu moc komixy?" Snažím se vypadat uvolněně, skoro až žoviálně, ale na pozadí toho všeho mě zamrazilo u páteře. Co když si to nevymyslel? Co když pustinou opravdu chodí něco horšího, než přerostlí hlodavci?
"Pověz mi prosím víc, to víš, já takové věci neznám a ty vypadáš, že máš hodně zkušeností. Zajímají mě hlavně ti mutanti, ale i nájezdníci a otrokáři. Je jich hodně? A jak o nich vlastně víš ty sám? Ty jsi s nimi někdy mluvil?" Začínám hrát trochu blbku, buď mi na to skočí, nebo ne. Nejdůležitější je pro mě mapa a dokud já vystavuju, on zadává.
 
Vypravěč - 11. února 2020 08:33
death2676392677144309.jpg

Shady Sands


Gal
Osada Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 12:30, zbývá 119 dní


„Co jsou to komiksy?“ Optá se Ian, mezitím jeho společníci dokončí oběd a na nějaký neurčitý signál se vytratí. Nejspíš chtějí svému kumpánu dopřát trochu toho soukromí. „Supermutanti…velcí, silní zelení. Určitě si je nespleteš a lepší je se jim vyhnout.“ Pokračuje docela vážně, než přejde k nájezdníkům a jim podobným.

O svých zkušenostech s nimi nemluví, vlastně nezmiňuje ani moc podrobností o nich samotných. Spíš objasňuje, že v podstatě neexistuje způsob jak na první pohled mezi sebou rozeznat nájezdníky, otrokáře, tuláky, honáky, nebo obchodníky cestující pustinou. Člověk jednoduše nikdy neví, koho potkal, navíc není nijak neobvyklé, že se tito lidé prostě přizpůsobují tomu, co se jim zrovna hodí. Zkrátka a dobře nájezdníci to o sobě nevytrubují do světa, ani nemají jasné rozpoznávací znamení a to platí i o ostatních v Pustině.

„Co se trochu pobavit?“ Navrhne a naznačí směrem k postelím, nejspíš ho mluvení o nebezpečích pustiny moc nebaví, i když toho určitě ví ještě docela hodně.


 
Vypravěč - 11. února 2020 08:34
death2676392677144309.jpg
soukromá zpráva od Vypravěč pro

Shady Sands


Gal
Osada Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 12:30, zbývá 119 dní


Záznamy:
*V PipBoy jsou odhaleny lokace: Junktown, The Hub, Boneyard a cca Raiders
*Nájezdníci jsou odhadování někde na cestě mezi Shady Sands a Junktownem.

*Junktown je dle souřadnic tak 300 km směrem na jih, The Hub ještě o 80 km dál za Junktownem.
*Nájezdníci jsou v ruinách přibližně 50 km od Shady Sands, po cestě do Junktown.
*Pohřebiště je více jak 500 km od Shady Sands.

*V Pustině nelze příliš rozeznat nájezdníky a další obyvatele – nemají nic dle čeho by to šlo, aspoň podle Iana. Jsou to prostě všechno lidé.


 
John M. Bishop - 11. února 2020 10:47
11806014602675821189.jpg

Shady Sands



John, Amago, Natalie, Holly
Osada Shady Sands, Ohrady
5. leden 2162, 12:30, zbývá 119 dní


„Jo proč ne.“ Souhlasím s návrhem, nemám co ztratit, takže proč ne. Ale to už se do boje hrne Amago a hned chce přitom přijít o pistoli. Nad tím jen kroutím hlavou, nepřijde mi to jako dobrý obchod. „Zajímá váš šou?“ Řeknu, když dorazím k holkám, zatímco se Amago připravuje k boji a vezmu je kolem ramen.

„Pěkný kůzlátka…“ Zašeptám, když se Natalii koukám přes rameno do hlubokého dekoltu. Holly jsem si prohlédl již dřív a rozhodně nejsem zklamán, snad jen tím, že jsem zatím neměl čas na něco víc. „Myslíte, že vyhraje?“
 
Gal - 11. února 2020 12:58
35588363475_ea934656e6_b1210.jpg
Shady Sands

Gal
Osada Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 12:30, zbývá 119 dní


Zatímco Ian hovoří o folkloru obyvatel zpustlého povrchu, věnuji polovinu pozornosti displeji svého Pip-Boye. Jen občas zvednu pohled a podpořím jeho vyprávění překvapeným "pane jo" nebo "neříkej, vážně?" Snažím se odhadnout vzdálenosti měst a osad na mapě, ale nechce se mi věřit, že jsou od sebe tak strašně daleko. Nakonec Ian zakončí svůj monolog třešinkou na dortu, když mě pozve do postele. Opřu se do židle se zkříženýma rukama na prsou a chladně se ho otážu: "Jseš docela frajer, rovnou na věc. Ale nekaž si to, zatím nám to povídání docela šlo." Nechci ho rovnou zavrhnout, ne tak jako Aradeshe, který je sám o sobě užitečný jako automat na kondomy v dětské herně, a tak si chci mladíka ještě chvíli udržet na udičce.
"Pověz mi spíš, co tady vlastně děláš? Proč někdo jako ty, kdo sem očividně nepasuje, skončí v takovéhle díře? Nejbližší osada je stovky kilometrů daleko." Mile se na něj usměju a moje ruce jdou zase hezky dolů, aby se měl při povídání na co koukat, kdyby ho moje tvářička omrzela.
 
Vypravěč - 11. února 2020 13:20
death2676392677144309.jpg

Shady Sands


Gal
Osada Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 12:30, zbývá 119 dní


Ian se jen ušklíbne, ale nezdá se být odmítnutím nějak uražen. Prostě to bere jako teď ne, ale den je ještě mladý, takže se jednoduše vrátí k původním tématům.

„Jednoduše zlato, nechal jsem se najmout ke karavanám, a když jsme dorazili sem, trochu jsem se zdržel. Nečekali a vyrazili zpět do Hubu.“ Moc to nerozebírá, i když je za tím nepochybně mnohem víc, než prozrazuje. „Takže teď čekám, až se tu zase nějaký ukážou a vyrazím dál.“

 
Gal - 11. února 2020 13:59
35588363475_ea934656e6_b1210.jpg
Shady Sands

Gal
Osada Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 12:30, zbývá 119 dní


Nakloním se blíž k Ianovi a spiklenecky na něj mrknu. "To mi teda vysvětli, kterýmu obchodníkovi by se vyplatilo plahočit se sem kolik, tři sta kilometrů pustinou a pak zase to samý nazpátek? Tihle lidi," kývnu bradou směrem ke dveřím pokoje (a míním tím obyvatele Shady Sands), "nevypadají, že by byli nějak bohatí. Tak co tady může hýbat obchody?"
 
Vypravěč - 11. února 2020 15:43
death2676392677144309.jpg

Shady Sands


Gal
Osada Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 12:30, zbývá 119 dní


„Jo to se musíš optat nějakýho obchodníka, nebo starosty.“ Mávne nad tím rukou, jako by to nebylo vůbec důležité. „Mě platí za ochranu.“

John, Amago, Natalie, Holly
Osada Shady Sands, Ohrady
5. leden 2162, 12:30, zbývá 119 dní


Zatímco Gal odolává Ianovým pokusům o sblížení, tak se v bahnitém kolbišti schyluje k souboji beze zbraní. No řekněme, že je to jenom bahno, i když všude kolem je spíše písek a prach. Ale lepší složení bahna nezkoumat…

Amago nastupuje proti jednomu z místních, Natalia si zatím rozepíná kombinézu, aby vzbudila v jeho soupeři patřičnou pozornost. Holly stojící vedle a přihlížející nadcházejícímu dění jen čeká, co se bude dít. Do toho se ještě přidá John, který obě slečny vezme zezadu na ramena, aby sledoval Amagův výkon.

Amago jde do všeho po hlavě a jinak tomu není ani nyní, když prudce vyjede po svém soupeři a získá výhodu. Těžko říci, jaký podíl na tom má Natalie se svým povzbuzováním, které budí zájem spíše v jejím blízkém okolí. Aneb, kdo by se rád nepodíval, že?

Soupeři v kolbišti si chvíli vyměňují údery, kopy a chvaty. Amago má ze začátku výhodu, ale po chvíli se síly vyrovnají, když jeho soupeř začne uplatňovat své zkušenosti s tímto druhem boje, až začne zase získávat menší výhodu on. No souboj je vyrovnaný až do konce, který přichází po další výměně, kdy se ukáže, jak moc bahno podkluzuje a kdy sebou oba praští do bláta. Tento souboj končí remízou.

 
Gal - 11. února 2020 16:24
35588363475_ea934656e6_b1210.jpg
Shady Sands

Gal
Osada Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 12:30, zbývá 119 dní


"Myslím že buď kecáš, nebo mi něco schválně tajíš," zamračím se na Iana. Jeho lakonická odpověď mi něčím zavání, ale ještě nevím čím. "Jako najatá zbraň se táhneš pustinou a tady se jako náhodou zapomeneš? A karavana tě už dál nepotřebuje? Odjede bez tebe? Tomu se mi těžko věří."
 
Natalia - 11. února 2020 16:40
carolina3233.jpg

Shady Sands


John, Amago, Natalie, Holly
Osada Shady Sands, Ohrady
5. leden 2162, 12:30, zbývá 119 dní


„Jestli budou všichni čučet jako ty, tak snad jo.“ Svěřím se pobaveně s prohnaným plánem lamači dívčích srdcí a stejně tak nemůžu říct, že jeho dost neotesaný kompliment by mi neudělal radost. Bohužel pro něj, jeho reputace včelky snažící se opilovat co nejvíc květinek ho přechází a více k obdivu nedostane.

Zápas začne a můj prohnaný plán se moc neosvědčí nebo aspoň ne v takové míře v jaké jsem doufala a jakmile souboj skončí, chytnu opět zip a zapnu ho až skoro k krku. Za pokus to stálo. Amago ale vypadá v pořádku až teda na to, že se válí v bahně. Nejspíš žádný zátky nebudou, nebo možná jo? Můj vnitřní hrabivý křeček začne razantně souhlasně přikyvovat hlavou a vydám se tak za pořadatelem. Nějaký zátky by se mi hodily.

„Zdravím, měla bych pro vás menší obchodní nabídku.“ Usměju se na pořadatele? Dojednávače? Nebo to jenom vede, aby v tom nebyl chaos? To je asi fuk. „Co byste řekl na zpestření, souboj odvážněji oblečených holek v bahně? Spíš takové zábavné představení pro potěchu oka než skutečný zápas. Věřím, že leckdo by za takovou podívanou nějakou zátku rád dal a i by si by si určitě potom vsadil.“
 
Vypravěč - 11. února 2020 16:56
death2676392677144309.jpg

Shady Sands


Gal
Osada Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 12:30, zbývá 119 dní


„Jo, tak nějak.“ Zakončí to Ian. „A co vy? Odešli jste z V13 celkem na lehko do pustiny, co vlastně hledáte?“ Než by mladík mluvil o sobě a své minulosti, tak raději začne sám s otázkami na Gal. Že je z Vaultu 13 již ví, nebo minimálně tuší podle kombinézy a PipBoye.

John, Amago, Natalie, Holly
Osada Shady Sands, Ohrady
5. leden 2162, 12:30, zbývá 119 dní


Zápasy nepořádá nikdo oficiálně. Prostě tu je je parta místních nadšenců co se rádi poperou mezi sebou, aby zabili čas a nudu, nebo zlepšili své dovednosti. Takže nejlepší je se zeptat přímo místních rváčů, nebo Curtise co do zápasu ukecal Johna. Vlastně Curtis je jediný, kdo tu působí trochu jako autorita kolem zápasů.

„To máš možná pravdu, klidně si to tu zorganizujte.“ Curis není proti, ale vstupné na podívanou si Natalia bude muset zorganizovat sama. Stejně tak propagaci mezi místními trhany, i když to je nejspíš to nejmenší...je sem natáhnout. Otázkou je, kolik se na tom dá trhnout, vzhledem k tomu, že místní peněz moc nejspíš nemají.

 
John M. Bishop - 11. února 2020 17:07
11806014602675821189.jpg

Shady Sands



John, Amago, Natalie, Holly
Osada Shady Sands, Ohrady
5. leden 2162, 12:30, zbývá 119 dní


„Umím ocenit krásu.“ Zašeptám a něco bych klidně zašeptal Natalii do ouška, ale to už mizí za mým sponzorem s nějakým návrhem. Mě čeká boj, abych mu dokázal, že na to mám. „Omluv mě krásko, musím si jít umazat ruce.“ Pošeptám místo toho Holly něžně do ouška, odložím pytel, pistoli, munici a vše ostatní, krom kombinézy a bot, abych se mohl věnovat Curtisově výzvě.

„Pánové, támhle Curtis by rád viděl co zvládnu, takže kdo se mi postaví?“ Nenabízím nic konkrétního vsázku páč nemám nic s čím bych se chtěl rozloučit. „Ale támhle moje kamarádky se jistě nechají pozvat na skleničku od vítěze.“ Pokynu směrem k Holly a Natalii. No co slibuji jen skleničku, nic víc, krom toho si dost věřím a počítám s tím, že na tu skleničku půjdou holky se mnou.
 
Gal - 11. února 2020 17:16
35588363475_ea934656e6_b1210.jpg
Shady Sands

Gal
Osada Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 12:30, zbývá 119 dní


Ian mlčí, to jsem koneckonců čekala. Ale i já umím být skoupá na informace.
"Průzkumná mise, nic zvláštního," pokrčím rameny. Proč mám jen pocit, že rozhovor skončil?
"Kdo tady má na starosti obchody s karavanami? A mám na mysli přímý styk s cizími obchodníky."
 
Natalia - 11. února 2020 18:38
carolina3233.jpg

Shady Sands


John, Amago, Natalie, Holly
Osada Shady Sands, Ohrady
5. leden 2162, 12:30, zbývá 119 dní


„Díky.“ Fajn, dobré je, že aspoň nikdo není proti ale to je tak všechno, špatný je, že evidentně nikdo nezabrání aby si sem chodil kde kdo. Ještě horší je, že naprosto netuším, jakou hodnotu mají zátky a kolik jich místním chrastí v kapse. Musí to být zátky? Přesně proto jsem chtěla zlanařit někoho z místních. A nakonec aby toho nebylo málo, počasí tomu taky zrovna moc nemusí přát. Takže můj podnikatelský záměr může mířit rovnou do záchodu, pokud nepřijdu, jak na to jít jinak.

Přesto se ještě otočím na Curtise. „Netušíte, jestli tady někdo nemá nebo není nějaký krytější místo?“ Zeptám se, i když o tom dost sama pochybuju a jestli jo, tak tam spíš bude hnůj než bahno.

Potom už si mou pozornost získá John, ne ani tím že sám vejde do kolbiště ale protože mě a Holly nabízí skoro jako výhru, aniž by se vůbec zeptal! Děkuju pěkně! Na druhou stranu, možná aspoň dostanu něco k pití.
 
Vypravěč - 11. února 2020 19:47
death2676392677144309.jpg

Shady Sands


Gal
Osada Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 13:00, zbývá 119 dní


Ian nepochybně vnímá, že se na hovoru něco změnilo, něco v tónu jakým je veden, ale moc ho to z míry nevyvádí. „Tak to bude Aradesh, kdo zastupuje zájmy místních.“ Odkáže Gal zpět ke starostovi. „Ale posledně ho napálili s vodním čerpadlem.“ Skoro se uchechtne, jelikož to poruchové čerpadlo je ve vsi zdrojem všeobecné nespokojenosti a také řady vtipů na Aradeshův účet.

John, Amago, Natalie, Holly
Osada Shady Sands, Ohrady
5. leden 2162, 13:00, zbývá 119 dní


„Tak maximálně kůlna, nebo výčep.“ Pokrčí nad tím rameny. Ona kůlna je nedaleko a na první pohled nebude mít víc jak 3x5 metrů. Také určitě nebude prázdná, takže sice nějaký prostor poskytne, ale určitě ne dost na zápasiště.

Ale tu už je v kolbišti John a jeho soupeř, takový obyčejný tupě vyhlížející venkovský balík – podobný tomu se kterým bojoval Amago před pár minutami. Ono kdyby se Natalie v prvním zápase dívala na místní, všimla by si, že tento věnoval jejímu dekoltu obzvláště zvýšenou pozornost, ale ta měla jiné zájmy.

Souboj na nějaký signál začne a ještě než se k sobě soupeři přiblíží a stačí si vyměnit pár ran, tak John uklouzne a praští sebou na zem do bláta. Což vzbudí u jeho soupeře a všech místních balíků hrdelní smích a peprné poznámky nad jeho kondicí a schopnostmi. Dokonce i děcka se mu pošklebují, že se neudrží na nohou.

Ale John se nevzdává, rychle se zase vzchopí a vrhne se na svého soupeře. Vymění si pár ran a pak mu John zasadí hned dva přesné a tvrdé údery, takové které ho pošlou rovnou k zemi a do hlubin nevědomí. I když jen na chvíli. Každopádně vítězem je John a za odměnu si může nechat pytel a provaz také od Curtise dostane odměnou lahev pálenky.

 
Gal - 11. února 2020 20:06
35588363475_ea934656e6_b1210.jpg
Shady Sands

Gal
Osada Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 13:00, zbývá 119 dní


Čekla jsem tuhle odpověď, kdo jiný by to taky měl být, než Aradesh.
"S ním už jsem mluvila. Z nějakýho důvodu nesnáší všechny, kdo nemají hlavu v prdeli jako on. Divím se, že pod jeho vedením vesnice už dávno nelehla popelem. Ale to mě napadá, jak je možný, že tlupa nájezdníků nedokáže tohle město dobýt a vyrabovat během pár minut? U brány stál jen nějakej dědek a holka s nožem a že by tu každej chodil ozbrojenej." Na moment se odmlčím a olíznu si rty. "Skoro si říkám, že i nás šest s bouchačkama by si to dala docela na pohodu. Napadlo tě to taky někdy?"
 
Natalia - 11. února 2020 20:36
carolina3233.jpg

Shady Sands


John, Amago, Natalie, Holly
Osada Shady Sands, Ohrady
5. leden 2162, 13:00, zbývá 119 dní


John zvítězil, i když nejprve jsem se div i já sama smíchy neudusila, když uklouzl na bahně. Smích ale přejde nejen mě ale i ostatní, když dvěma ranami svého protivníka potom skolí, a v mém případě ho nahradí radostný pokřik. Když se ale přiblížím, dostane se mi další dost podstatné ale mého plánu na získání zátek.
„Smrdíš.“ Upřímnost nadevše a trochu se od Johna zase o nějaký ten krůček vzdálím, abych neskončila i já sama od…Bahna. Dobře, začínám uznávat že můj nápad se zápasy v bahně evidentně má víc děr než ementál z automatu. „Měli byste se někde umejte a rychle, než tím načichnete.“ Zacpu si nos a podívám se na oba naše bojovníky. Další podstatný zádrhel.

„Já se zatím vydám asi do té hospody a na tu skleničku mě můžeš pozvat potom.“ Rozloučím se, nerada bych přišla s tím bahnem do kontaktu, ne když z toho nic nekápne a i tak mi ten zápach dal nový pohled na celou záležitost. S tím se otočím a vydám se k místní nálevně.
 
John M. Bishop - 11. února 2020 21:19
11806014602675821189.jpg

Shady Sands



John, Amago, Natalie, Holly
Osada Shady Sands, Ohrady
5. leden 2162, 13:00, zbývá 119 dní


Souboj nezačal zrovna nejlépe, chtěl jsem se předvést a to se mi povedlo, jenom úplně jinak než jsem chtěl. Ale pak se vzpamatuji a začne se mi dařit. Vítězím, ani si to moc neuvědomuji, protože jsem celý od bláta.

„Díky mockrát!“ Vezmu si výhru, sbalím si zbytek věcí a pohledem se střetnu s Natalií. „Já vím!“ Souhlasím a skoro se tomu směji. „Jdu se umýt!“ Rovnou zamířím ke studny, kde se nyní hodlám zdržet trochu déle než prve. Nejdřív ze sebe chci setřást všechno co půjde a potom to zkusím opláchnout z kombinézy. „Takhle to nepůjde.“ Kroutím nad tím hlavou, když mi dochází že budu muset kombinézu důkladně vyprat, jestli si nemám nést to bahno sebou. No pustím se do toho jak to jen jde, i když to znamená se v téhle zimě vysvléknout a pustit se do praní a ždímání, než si to zase obléknu.

Když je můj oděv v odpovídajícím, i když mokrém stavu, zamířím do lokálu důkladně uschnout.
 
Vypravěč - 11. února 2020 21:33
death2676392677144309.jpg

Shady Sands


Gal
Osada Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 13:00, zbývá 119 dní


„Jo k cizincům je nedůvěřivej a netají se tím.“ Komentuje místního starostu. „Tak to se budeš muset zeptat u nich, ale řekl bych že by si tím zničili zdroj obživy. Vypálí osadu, obchodníci sem přestanou chodit, pole budou ležet ladem a oni budou muset jinam za obživou, nebo začít poctivě makat.“ Plácne první co ho napadne a dává mu trochu smysl. Poslední část raději nekomentuje.

John, Natalie, Spencer
Osada Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 13:30, zbývá 119 dní


Natalie zamíří do lokálu, kde už nějakou tu dobu vysedává Spencr aniž by dělal cokoliv užitečného. Maximálně trochu leze na nervy hostinskému protože nemá peníze a nic si tedy neobjednává. Krom nich tu jsou dva další štamgasti, takový obyčejní balíci středního věku. Nic extra.

John mezitím pere svoji kombinézu,což jde docela dobře. Ostatně materiál je docela elastický, nepromokavý a špína z něho jde dobře dolů. I když pro důkladné očištění je třeba si ji sundat a víc vydrhnout. Nicméně to celé netrvá víc jak dvacet minut, než pak může pokračovat do lokálu. Kombinéza je stále mokrá, ale časem uschne.

 
Arvid Lindman (FKS) - 11. února 2020 21:46
arvid_lindman3358.jpg

Shady Sands



John, Amago, Natalie, Holly
Osada Shady Sands, Ohrady
5. leden 2162, 13:00, zbývá 119 dní


Souboj neproběhl zrovna dle plánů, a i když jsem jednou vyhrál, celkově to pro mne byla porážka. Jsem dosti od bláta a naštvaný, že roky informací, které jsem dostával od rodičů ohledně bojového umění, byly vlastně celkem k ničemu.

Se špatnou náladou jsem se obrátil k odchodu jen, abych zahlédl Holly, která se přišla na souboje podívat.
„No...“ Pokrčím rameny a koukám na ní.
„Pomůžeš mi se umýt? Podržím ti vědro, abys ses mohla také umýt a hlavně si umýt vlasy.“
 
Holly Henderson - 11. února 2020 21:58
img_20200517_2029334585.jpg

Shady Sands



Amago
Osada Shady Sands, Ohrady
5. leden 2162, 13:00, zbývá 119 dní


Všechno se to semlelo strašně rychle. Amagův souboj skončil remízou, Natali mě chtěla naverbovat na holčičí souboj v bahně, John nás v podstatě nabídl jako případnou výhru, ale vyhrál a postupně se téměř všichni odebrali do hospody.
Venku zůstal už jen Amago, který byl celý od bláta. Snad to bylo bláto. "Jseš celej?" Zeptám se, zda je po svém boji v pořádku.

Během okamžiku mi však nabídne, v uvozovkách, koupel. Ano, i když bude voda studená, musím říct že nad tímhle opravdu přemýšlím. Po čtyřech dnech venku trochu vody... "Jo, pomůžu. Klidně se opláchni první, zatím ti přemáchnu kombinézu." Kývnu hlavou na všechno to bláto a pak se rozhlídnu kolem sebe.
"Nebudu se ale umývat na prostředku vesnice. Viděla jsem jednu kůlnu támhle. Kdybys tam dostal vodu tak se umyju fakt ráda."

 
Natalia - 11. února 2020 22:04
carolina3233.jpg

Shady Sands


Natalie, Spencer
Osada Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 13:30, zbývá 119 dní


Vejdu do nálevny a porozhlédnu se. Moc toho k vidění popravdě ale není, povšimnu si sedícího Spencera a podle absence jakékoliv sklenice před ním, usuzuju že narazil na stejný zádrhel, absenci zátek v kapse. Potom už tam sedí nějací dva místní, hádám podle jejich vzhledu, který se moc neliší od ostatních venku, a ten koho jsem ale skutečně hledala tu není. Nejspíš jsem přišla pozdě nebo tu Ian kterého zmínil starosta ani nebyl. Možná jsem sem měla zamířit rovnou, a ne se potulovat venku. No, nebudu brečet nad rozlitou Nuka-Colou. Možná někdo jiný zjistí víc o městech na jihu.

„Nasuchu?“
Pronesu směrem ke Spencrovi a přisednu si vedle. Hádám, že chlapík za barem nebude mít moc velkou radost, že místo jednoho mu tu sedí najednou dva, aniž by se vůbec napili. A co teprve, jestli sem přijde John s vlastní flaškou.

„Zdravím, je mi líto ale stejně jako kamarád vedle si nic nemůžu kopit, zatím.“ Usměji se na chlápka za pultem. Říká se pult, nebo možná spíš za barem? Trochu kladu důraz na slovo zatím, ne že bych snad měla v plánu si tady něco kupovat i tak, ale možná přece jenom bude vstřícnější s nadějí že tomu tak bude. „U brány jsem se doslechla, že sem občas zamíří obchodníci a jim podobní, napadlo mě, že jestli tu nějací jsou, nejspíš budou tady nebo budete aspoň vědět kde. Ráda bych zjistila něco o městech na jihu, možná i něco směnila.“
 
Arvid Lindman (FKS) - 11. února 2020 22:16
arvid_lindman3358.jpg

Shady Sands



Amago, Holly
Osada Shady Sands, Ohrady
5. leden 2162, 13:00, zbývá 119 dní


„Dobře, díky.“ povím Holly a vysvléknu se z kombinézy, abych jí ji podal, načež se sám schoulím u studny, abych se lehce opláchnul.

„Kůlnu.“
Položím řečnickou otázku a rozhlédnu se, ale moc toho nevidím. „Tak ona by stačila i ta půllitrová lahev. No, tak můžeš zavázat na rukách a nohou té mojí kombinézy uzly a já tu vodu přenesu v ní. Je elastická a nepropustná, odlévat z ní můžeme do malých lahví. Teď jsem si vlastně uvědomil, že jsem se doktora mohl zeptat na mýdlo, no nevadí už, nechci tu mrznout.“
 
Holly Henderson - 11. února 2020 22:32
img_20200517_2029334585.jpg

Shady Sands



Amago,
Osada Shady Sands, Kůlna
5. leden 2162, 13:00, zbývá 119 dní


Zatímco se Amaga umývá, leju vodu na jeho kombinézu a třu postupně zašpiněná místa o sebe. Znovu na ni vyleju vodu a znovu a znovu, dokud není tak nějak čistá. Víc s tím neudělám.

"Máš pravdu s těma láhvema. Ta kombinéza to nevím." Pokrčím rameny a začnu plnit láhve. "Třeba bude ještě nějakej kýbl nebo něco v tý kůlně. Je to támhle kousíček. A kdybys měl mýdlo..." Podívám se na Amaga. "...Tak to bys byl úplně zlatej. Ale nic prosímtě nehledej a nedávej za ně žádnej další zásobník. Už tak tě ten doktor natáhl." Na chvilku se odmlčím. "Pak až někdy budeš používat ty věci co sis od něj koupil, dej si pozor. Je to starý omdesát let nebo kolik říkal a pochybuju že to splní svou funkci."

Pak už mé kroky směřujou přímo do toho stavení, které se nazývá kůlnoua přivřu za námi dveře. "Nalil bys mi tu vodu pomalu na vlasy? A kdyby ji pak bylo málo, zašel bys prosím ještě?" Pak už rozepnu zip u kombinézy, kdy jsem k Amagovi otočená zády a jak se z ní vysoukám, odložím ji. "Jsem připravena." Zasměju se a zvednu ruce abych si alespoň čistou vodou začala umývat vlasy. Jsem připravená, že bude studená jako blázen.
 
Vypravěč - 11. února 2020 22:52
death2676392677144309.jpg

Shady Sands


John, Natalie, Spencer
Osada Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 13:30, zbývá 119 dní


„Jo, když dorazí karavana, ale další tu bude nejdřív příští týden.“ Povídá hostinský mnohem příjemněji, než jak kdy mluvil se Spencerem. „Ale nějaké zásoby z poslední návštěvy ještě mám, záleží o co máš zájem a čím platíš.“ Pokračuje v obchodním duchu. Informace o jihu nezmiňuje, ale jako hospodský u kterého se zastaví každý obchodník co tudy projde určitě ledacos zaslechne. Mimochodem, říkají mi Calian.“

Amago, Holly
Osada Shady Sands, Kůlna
5. leden 2162, 13:00, zbývá 119 dní


Je leden a i když je krátce po poledni, tak je venku docela chladno. Vlastně je tak 5°C a slabě fouká, což pocit chladu ještě zintenzivňuje. Kůlna není nijak vytápěná a proti chladu pomáhá jen velmi málo. Voda ze studny je jednoduše ledová, ale docela čistá. Je vhodná k pití i mytí.

 
Arvid Lindman (FKS) - 11. února 2020 22:56
arvid_lindman3358.jpg

Shady Sands



Amago, Holly
Osada Shady Sands, Kůlna
5. leden 2162, 13:00, zbývá 119 dní


Nějak se v rychlosti odrbu. Voda bez mýdla smyje aspoň pot a zatuchlost, kterou jsem získat z dlouhé chůze. Potom si od Holly vezmu zpátky kombinézu, ale nenandavám si jí, aby trochu proschla.

„Nebo snad nebude vadit, když si na pět minut půjčíme to vědro co tu je.“ Opět položím řečnickou otázku a zapůjčím si vědro s úmyslem ho potom vrátit. Láhve pro jistotu také naplním. Potom pokračuji za Holly směrem do kůlny.

„Jak to myslíš natáhl? Já nemám ponětí jakou tady mají věci hodnotu, sama si to viděla, že platí zátkami od plechovek. To jsme mohli ve Vaultu shromažďovat. Kolu jsme tam měli.“ Odpovím a pokrčím rameny, že už je to minulost.

„Osmdesát let starý? Vždyť jsou plastový. Neboj, to se oklepe a budou jako nový.“


Zajdeme do kůlny kde si Holly sundá kombinézu. Vezmu si jí od ní, aby to nepokládala na zem a pověsím jí spolu se svojí kombinézou na háček na stěně. „Aby se zbytečně neušpinila.“ Pronesu.

Byla zima a já byl rád, že mi Holly pomohla s čištěním oblečení, jinak bych u toho strávil dost času.
„Tak jo, ale je to ledový.“ Upozorním jí a naschvál jí položím ledovou ruku na záda, aby si mohla otestovat, že nekecám.

„Budu to lít pomalu, neboj.“
Povím a vypustím jí půl litr vody na hlavu.

 
Holly Henderson - 11. února 2020 23:20
img_20200517_2029334585.jpg
soukromá zpráva od Holly Henderson pro

Shady Sands



Amago, Holly
Osada Shady Sands, Kůlna
5. leden 2162, 13:00, zbývá 119 dní


"Haaa..." Lehce se prohnu když se mě Amago dotkne rukou na zádech. Než však stihnu říct, že je to pěkně studený, pustí mi na hlavu vodu. Ostatně, sama jsem si o to řekla. Je to studený jako sv...., prostě pěkně studený. Jak se leknu, prudce se otočím k Amago i abych si uvědomila, že jsem v jeho těsné blízkosti a ani jeden nejsme oblečení.
Pohled mi padne na pootevřené dveře, ale nějak to neřeším, pak zpět na Amaga.

"Jak jsi to myslel tam venku?" Zeptám se jej a čekám na odpověď. Když je člověk tady venku, tak se lidi z Vaultu nemusí vlastně nic dozvědět. Navíc... Najednou mám v podbřišku takový hřejivý pocit a přitisknu se k Amagovi. Je taky pravda, že tady venku jsem se cítila tak nějak osaměle.
Viděla jsem jeho lékařské záznamy a znám své. "Nic nepoužívej." Řeknu tiše zatímco mám ústa přitisknutá k jeho uchu a svou pravou rukou ho pomalu chytnu za věc, která je jeho nejcennější, abych přejela párkrát tam a zpět. "Je to jen nezávazně." Špitnu ještě. "Dělej si teď se mnou, co budeš chtít."
 
Natalia - 11. února 2020 23:27
carolina3233.jpg

Shady Sands


Natalie, Spencer
Osada Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 13:30, zbývá 119 dní


Takže žádní obchodníci tu zrovna nejsou, nebo kecá, aby zvedl hodnotu zrovna svých zásob? Těžko říct, nikdy jsem nic neprodávala ani nekupovala, kromě automatu, kam jsem jen strčila lístky a dostala jsem to, co jsem zrovna chtěla. Jednou to ale budu muset zkusit, tak proč ne teď!

„Mě Natalie, ale přátelé mi říkají Nat.“ Představím se taktéž. „To záleží na tom, jaká by byla cena…“ Krátkou chvíli přemýšlím, co by se mi zrovna popravdě hodilo nejvíc a rychle usoudím, že největším mým nepřítelem je zatím noční chlad. „Něčeho, do čeho bych se mohla hezky zachumlat, aby mi bylo v noci teploučko a zpříjemnilo mi putování tou pustinou.“
 
Vypravěč - 12. února 2020 07:10
death2676392677144309.jpg

Obchod a ceny



Když přijde na nabídku zboží, tak uvádím ceny, za které můžete zboží nakoupit u daného obchodníka. Různí obchodníci mohou mít různé ceny, ale většinou aspoň minimálně v rámci daného města je mají všichni cca stejné. Nákup zboží není problém, pokud máte peníze, nebo něco na výměnu.

Prodej kořisti a zboží…to je ošemetná věc, neboť ne všechno má pro obchodníky nějakou cenu. Jsou věci, které prostě nikdo nekoupí, nebo je koupí jenom ten konkrétní obchodník co pro to má využití. Od toho se může odvíjet cena, kterou jsou za vaši kořist ochotni zaplatit.

Běžně vykupují tak za 10-25% skutečné ceny onoho zboží, ale v podstatě je na vás jaké ceny si zkusíte určit a nasmlouvat. Díky úspěšnému smlouvání (rozhodující je charisma a řeč) lze získat o něco víc, pokud má o to zboží kupec zájem.

 
Vypravěč - 12. února 2020 07:11
death2676392677144309.jpg

Shady Sands


John, Natalie, Spencer
Osada Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 13:30, zbývá 119 dní


Venku je stále velmi chladno, to si musí uvědomit každý, kdo tam je. Sice nemrzne, ale není víc jak 5°C, což se při slabém větru může zdát ještě méně. Ale v lokále u Stinné slečny je celkem příjemně, i když trochu smrádek, ale to místním nevadí. Ti jsou více než zvyklí.

„Mám tu pár věcí, ale není to nejlevnější.“ Nabídne Natalii něco z toho co má pod pultem, Spencrovi přitom nevěnuje pozornost.

Zboží je to různorodé a celkem nákladné, ale rozhodně se dá říci, že praktické na dlouhé túry v nepříznivém počasí a těžkém terénu. Jenom je potřeba mít čím zaplatit. Také je nutné podotknout, že onoho zboží má velmi omezené množství, obvykle jde o jeden, nebo dva kousky. Takže problém krom ceny je mnohdy i dostupnost daného zboží.


 
Vypravěč - 12. února 2020 07:13
death2676392677144309.jpg
soukromá zpráva od Vypravěč pro

Shady Sands


Natalie
Osada Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 13:30, zbývá 119 dní


Calianova speciální nabídka
Batoh (10 sotlů), cena: 100 zátek, 4ks
Cestovní batoh (20 slotů), cena: 250 zátek, 2ks
Malý stan (2x2x1,3m), cena: 300 zátek, 2ks
Spací pytel, cena: 250 zátek, 3ks
Karimatka, cena: 100 zátek, 5ks
Cestovní sada (ešus, tác, příbory, hrnek, zapalovač), cena: 300 zátek, 3ks


 
Gal - 12. února 2020 08:31
35588363475_ea934656e6_b1210.jpg
Shady Sands

Gal
Osada Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 13:00, zbývá 119 dní


"Tak to mi teď Aradesh přijde jako ještě větší blbec," odpovím Ianovi na jeho vysvětlení místních poměrů. "Asi to má vážně rád do prdele, když se nechá pravidelně ojíždět od nájezdníků, co si sem choděj jak do kantýny. Místo aby hledal pomoc, radši pokorně drží s půlkama od sebe a k cizincům se zbraněma se chová jako k odpadu. Kdo taky jinej mu může pomoct. Ti nájezdníci mi skoro přijdou jako chytrá parta, co ví, jak se o sebe postarat. Narozdíl od ubožáků v týhle žumpě."
 
Natalia - 12. února 2020 10:48
carolina3233.jpg

Shady Sands


John, Natalie, Spencer
Osada Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 13:30, zbývá 119 dní


„Děkuju.“
Zazubím se na Caliana jak jen nejpříjemněji dovedu. Aspoň nějakou tu představu o cenách jsem si udělala, a to vděk zaslouží. „Bohužel je jasný, že nemám nic, co bych mohla směnit za takový zboží, když pomalu začínám i umírat hlady.“ Pronesu trochu trpitelsky a zoufale, s pohledem kotěte na konzervu, kterou nemá šanci otevřít. „Nechtěl byste udělat dobrý skutek a nakrmit hladového duši?“ Mrknu očkem a pokračuju už s úsměvem na rtech. „A během toho byste mi třeba mohl poradit, jak bych mohla získat zátky, které bych obratem utratila za vaše zboží.“
 
Vypravěč - 12. února 2020 11:00
death2676392677144309.jpg

Shady Sands


Gal
Osada Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 13:00, zbývá 119 dní


Zatímco byl Ian na začátku hovoru s Gal hovorný a v pohodě, i když trochu drzí a s mozkem v dolních partiích, nyní když Gal uráží místního šéfa a poměry, jeho zájem celkem rychle opadá. Jo je to chlap, tak pobavením nepohrdne, ale jeho ochota se kdo ví, jak vybavovat s Gal rychle klesá.

„No to radši neříkej před místníma, ti ho milují a uznávají.“ Kroutí nesouhlasně hlavou. „No jestli zvládneš nájezdníky vyřídit, tak se určitě bohatě odmění. Ale výš jak pomoc nabízí každej druhej co tu projde, ale skutek utekl. Jenom část platby předem by chtěli všichni.“ Pokračuje s jistou dávkou opovržení, i když těžko říct vůči komu.

John, Natalie, Spencer
Osada Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 13:30, zbývá 119 dní


„Za málo.“ Calin zase zavře skříňku, kde má nějaké to zboží a schová klíč. „To bych mohl, proč ne.“ Rozmyslí se vzápětí, nepochybně okouzlen Natalií a jejími přednostmi, tak jasně se rýsujícími v ohybech těsné kombinézy. „Jestli ti bude stačit polívka a kus chleba.“ S tím nalije plnou misku nějaké hutné polévky a s krajícem chleba to položí před Nat na pult. Spencer může jenom tiše závidět, jelikož on z drsného hostinského zadarmo nic nevymámí.

„Zátky si můžeš vydělat. Nemůžu si sice dovolit platit servírku, ale když se toho chopíš, můžeš si nechat, co ti dají navíc.“ Zmíní jednu možnost, která nejspíš nebude moc výdělečná. Hostí je pomálu a nevypadá to, že by se to mělo nějak výrazně změnit.

 
Natalia - 12. února 2020 11:37
carolina3233.jpg

Shady Sands


John, Natalie, Spencer
Osada Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 13:30, zbývá 119 dní


Hladový pohled, i když asi nejen ten, zabral a přede mnou je rázem polívka a kus chleba. Věřím, že spousta spoluobčanů Vaultu by na něco takového koukala možná s odporem a nedůvěrou, mě osobně ale zajímalo, jak to bude chutnat, i nové chutě jsou svým způsobem dobrodružství. Hezky s úsměvem přikývnutím poděkuju a pustím se do polívky.

Nabídka práce nebyla až tak špatná, nebo aspoň podle mého skromného ne zrovna nejlepšího odhadu, ale moc dlouhodobá aby se opravdu vyplatila, kdybychom tu měli strávit týden nebo dva, proč ne. S lidmi mi to vždycky šlo, nebo aspoň doma, a i bych poznala místní. Pochybuju ale, že tak dlouho tu budeme.
„Děkuju, ráda bych na to kývla ale mám pocit, že šéfová tu tak dlouho chtít zůstat nebude ale jestli jo, hned jsem tu.“ Hodím hezky všechnu vinu na někoho jiného, proč takovou skvělou nabídku musím odmítnout, ale nechci hned tu možnost zavřít. Třeba tu nakonec ztvrdneme. „A jestli potřebujete teď vyřídit nějakou objednávku, ráda se vám tak aspoň odvděčím za tuhle skvělou polívku.“ Usměju se s plnou pusou. Třeba i nějakou tu zátku dostanu, když už jsem tady ale nejsem zavázána. „ A kdyby vás napadlo něco dalšího, jsem jedno velký ucho."
 
Gal - 12. února 2020 11:40
35588363475_ea934656e6_b1210.jpg
Shady Sands

Gal
Osada Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 13:00, zbývá 119 dní


Vycítím u Iana změnu nálady, ale nechci se vzdávat. Třeba ještě něco zjistím. Znovu si otevřu mapovou záložku v Pip-Boyi a nakloním se k Ianovi, aby také viděl, co ukazuji.
"A poslouchej, karavanám nevadí, že když sem míří z jihu, tak musí projíždět údolím kolem základny nájezdníků? Jeden by skoro hádal, že tam musí docházet k častým přepadům. Ty sám jsi přece bojovník, tak víš o čem mluvím. Možná by i stačilo vycvičit místní, aby se uměli bránit. Pak by mohli připravit těm banditům nepěkný překvapení."
 
John M. Bishop - 12. února 2020 12:18
11806014602675821189.jpg

Shady Sands



John, Natalie, Spencer
Osada Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 13:30, zbývá 119 dní


Do baru dorazím vykoupaný a čistý, i když dost zmrzlí. Kombinézu mám rozepnutou, abych se trochu zahřál a ona na mě mohla v klidu oschnout. Že za sebou dělám loužičky, jak z odkapává voda mi v nejmenším nevadí. Na baru se posadím vedle Natali, co si dokázala svým šarmem zajistit něco teplého do žaludku…a z toho začínám mít hlad.

„Něco nového?“ Usměji se na Natalii a hostinského požádám o dvě skleničky, abych nám nalil panáka pálenky, co jsem vyhrál. „Šéfe, půjčil byste mi ještě zapalovač?“ Přemýšlím, jestli je pálenka dost silná, aby hořela. V hlavě začínám skládat plán na ty Radškorpiony a tohle by mi přišlo celkem vhod.
 
Vypravěč - 12. února 2020 13:38
death2676392677144309.jpg

Shady Sands


Gal
Osada Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 13:30, zbývá 119 dní


„Určitě vadí, ale je to obchodní riziko. Počítá se s tím, krom toho jsou i jiné cesty. Navíc banditi jsou běžným problémem všude, ne jenom u Shady Sands.“ Moc to nerozebírá, prostě to bere jako něco zcela běžného a přirozeného, tedy to že tě na cestě mohou kdykoliv přepadnout a zabít, nebo i hůř. „Jestli se chceš pustit do výcviku místních, tak zajdi za Sethem. Ten velí něčemu jako milice.“ Z Ianových úst to zní skoro jako výzva.

John, Natalie, Spencer
Osada Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 13:30, zbývá 119 dní


„Za málo.“ Nechá hostinský Natalii v klidu jíst horkou polévku, když si přisedne John. „Jo tady.“ Vytáhne dvě skleničky a dá je pult, také Johnovi zapůjčí zapalovač s varováním, že ho bude chtít zpátky. „Dáš si ještě něco? Jestli máš čím zaplatit.“ Optá se ho přímo, přičemž si nemohl nevšimnout Johnova pytle s něčím uvnitř. Že je to jen obyčejné lano samozřejmě netuší.

Pálenka je domácí výroby, takový místní samohonka z mutovaného ovoce a kdo ví čeho ještě. Je opravdu velice silná. Dokonce při kontaktu s ohněm hoří.


 
Gal - 12. února 2020 14:12
35588363475_ea934656e6_b1210.jpg
Shady Sands

Gal, John, Natalie, Spencer
Osada Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 13:30, zbývá 119 dní


"Ani se nedivím, že jsou nájezdníci tak běžná věc, když proti nim nikdo nic nedělá, ani silný, zdravý chlapi s kvérama." Ian mě nějak začíná unavovat a já začínám mít pocit, že už se od něj víc užitečného nedozvím. To hlavní mi sdělil - do vaultu 15 není třeba chodit, protože ten je kompletně vyrabovaný. Nedokážu si aspoň představit situaci, kdy nám tam několik part sběračů a lapků nechá perfektně funkční a zachovalý kus předválečné technologie, jako je vodní čip. Můj vděk patří mladíkovi minimálně za to, že nám ušetřil týden chůze nebezpečnou pustinou. Jeho netečnost vůči všemu ostatnímu je pro mě ale zaručený "turn-off".

Zvedám se ze židle a mám se k odchodu. "Měj se Iane, jdu se tady ještě trochu porozhlídnout. A díky za pokec."

Pokud Ian neřekne či neudělá něco, co stojí za to se u něj zdržet, odcházím do vedlejší místnosti, která slouží jako výčep.
 
John M. Bishop - 12. února 2020 14:51
11806014602675821189.jpg

Shady Sands



John, Natalie, Spencer
Osada Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 13:30, zbývá 119 dní


„Děkuji pěkně.“ Dovedu ocenit, že mi to půjčí bez zbytečného dohadování. Rovnou naliji dva velké panáky pro mě a Natalii. „Záleží, co mi můžete nabídnout a nějak se už určitě dohodneme.“ Rovnou přitom zkouším zapálit svůj nápoj a docela mě překvapí, když to chytne jasným plamenem.. No raději plamen zase zhasím, přece nebudu plýtvat dobrým pitím na své experimenty s ohněm. „Na zdraví!“ Vybídnu Natalii, aby si se mnou dala skleničku. Ostatně jsem jí to slíbil.
 
Vypravěč - 12. února 2020 15:01
death2676392677144309.jpg
soukromá zpráva od Vypravěč pro

Shady Sands


John M. Bishop
Osada Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 13:30, zbývá 119 dní


Calianova speciální nabídka
Batoh (10 sotlů), cena: 100 zátek, 4ks
Cestovní batoh (20 slotů), cena: 250 zátek, 2ks
Malý stan (2x2x1,3m), cena: 300 zátek, 2ks
Spací pytel, cena: 250 zátek, 3ks
Karimatka, cena: 100 zátek, 5ks
Cestovní sada (ešus, tác, příbory, hrnek, zapalovač), cena: 300 zátek, 3ks

 
Spencer - 12. února 2020 15:10
a3830.jpg

Shady Sands



John, Natalie, Spencer
Osada Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 13:30, zbývá 119 dní


Už několik minut rejpu do chladného hostinského ve snaze vyloudit aspoň kus něčeho poživatelného. Furt nic. Stále odolává mému mizernému šarmu a děravé kapsy, která neviděla hodnotnou věc x let Skoro jako bych měl smůlu nebo co (-_-). A jako na provokaci přicupitá Nat, pohodí vlasama a roztaje tak dosud odolného výčepního svým klasickým ženským šarmem. Byť se ten švejk nepřetrhne.Girl power....rozumím..."Ehm...hladové duše ?" Nope. Ani opětovný útok v podobě přiživení se na této situaci prostě nevyšel. Hold dokud nemáš pořádný ženský dekolt, umřeš hlady. Ale ok, nedivím se mu. I já bych se v nich ztratil. Nebo minimálně zabloudil...

Hold se nedá svítit. Prostě jen trpce snáším benefity mé parťačky na baru a netrpělivě vyhlížím zdejší hazard v akci. Vlastně je to celkem jednoduché. Eazy hra...větší číslo vyhrává...to by se dalo i pěkně podvádět... Při mé nekalé myšlence si ďábelsky promnu ruce. Tam kde jiní vidí štěstí, já hledám podvod. Asi prostě vrozený talent.....nebo jsem prostě takový krypl no.
Ale na to je času dost. Teď jsem jen odkázán na štědrost ostatních. Navíc přichází další podraz přímo od Johna. Místo toho aby si ťuknul se svým věrným bratrem na této výpravě, nechá se zlákat ďáblicí vedle mě a společně si tak vychutnávají místní rundu. Asi zase ta ženská síla no. Spal se... Závistivě polknu. Nakonec zkusím i já nějaké to štěstíčko. A to rovnou u té hezčí části mé společnosti. "Nat...to je ale dneska hezký den že....a už jsem ti řekl jak pěkná a úžasná dneska si ?...ehm..." Zkřivím ústa do malého úsměvu, počkám až si získám její pozornost a teprve pak až velice nápadně pokouknu po stále nedojezené polévce. Co to asi znamená :O
 
Natalia - 12. února 2020 17:08
carolina3233.jpg

Shady Sands


John, Natalie, Spencer
Osada Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 13:30, zbývá 119 dní


Nemá smysl na barmana naléhat nebo se vnucovat, však času je dostat na vyzvídání a nerada bych, aby mě označil za otravnou. V tu chvíli dorazí John a posadí se vedle.
„Nic zásadního, rozhlížím se.“ Odpovím mezi sousty a sleduju, jak zapaluje tekutinu ve sklenici, než druhou přisune ke mně. Nejprve k tomu přičichnu. Upřímně se přiznávám, že silného alkoholu jsem si předtím jen jednou usrkla, .Doma zrovna nebyl k dostání nebo jsem se spíš nestýkala s těmi správnými lidmi. Sem tam sice něco přinesli kamarádi, ale to spíš byla jen trochu ostřejší limonáda oproti tomu, jak tohle už jen vůní utočilo v plné síle na můj nos.

„Díky, tak teda na zdraví.“
Vezmu skleničku nejistě, ale nakonec její obsah pošlu rovnou celý do žaludku, následkem toho celá zrudnu v obličeji, rozkašlu a začnu se ksichtit pod tou sílou. Tohle zahřeje. Když se z toho vzpamatuju, Spencer přijde s komplimenty a moc dobře vím, po čem skutečně pase a dává to záměrně dost okatě najevo. No snaha se cení ale klidně stačilo požádat a vyšlo by to nastejno. Chvíli zvažuju, co udělat. Na jednu stranu mé sobecké já se dělit nechce, polívka je dobrá, ale jak na mě budou zírat ostatní, když se nepodělím? Ach jo, nesnáším dilemata.

„To bylo, nechci říct mizerný, ale jiný slovo, jak to popsat mě popravdě nenapadá. Budeš na tom muset ještě zapracovat.“ Uchechtnu se a podívám se na polívku, který zbývá ještě zhruba polovina a stejně tak krajíce chleba. „Fajn, budu u tebe ale mít laskavost obřích rozměrů bez odmlouvání, protestů a jakéhokoliv druhu, souhlasíš a slib k tomu?“ Zazubím se na Spencera ale mluvím naprosto a smrtelně vážně. Dědeček mi vyprávěl o ruské gentlemanské dohodě a pokud jí prý někdo porušil, trest byl nemilosrdný! Nekoukejte na mě tak. Vím, že bychom si měli všichni pomáhat, třeba ale najdu způsob, jak zbohatnout, ale budu k tomu potřebovat pomoc, ke které se nikdo hlásit nebude. Nebo dalších sto a jeden důvod, proč se to může hodit. Jestli na to kývne, přesunu misku k němu.

 
John M. Bishop - 12. února 2020 17:26
11806014602675821189.jpg

Shady Sands



John, Natalie, Spencer
Osada Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 13:30, zbývá 119 dní


„Na zdraví!“ Kopnu do sebe panáka a ten padne do žaludku jako dělová koule. Sice jsem si občas dopřával alkohol, ale nikdy ne nic takhle silného. „Ach!“ Trochu sebou cuknu, jak vstřebávám své dojmy. Jo alkohol mě vnitřně zahřeje, ale další rundu si hned tak nedám. Ale to už přijde žebrat Spencer.

Nechám svoji milou společnici učinit mu nabídku a sám si zatím prohlédnu co mi Calian může všechno nabídnout. „Máte to pěkný, ale momentálně mimo moje možnosti.“ Smutně koukám na zboží a vím, že ho chci. „Souhlasil jsem, že se podívám na ten problém s Radškorpiony, mám pár nápadů, ale něco bych potřeboval. Kus hadru a půjčit si ten zapalovač, jestli to můžete na chvíli postrádat.“ Zkusím to na Caliana s jistou dávkou sebevědomí a snad přesvědčivou upřímností.
 
Vypravěč - 12. února 2020 20:21
death2676392677144309.jpg

Shady Sands


John, Natalie, Spencer, Gal
Osada Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 13:45, zbývá 119 dní


Rozhovor mezi Gal a Ianem se docela protáhl, takže když ta konečně přijde do lokálu, tak se John na baru dohaduje s hostinským o hadru a Spencer žebrá u Natalie o trochu té polévky.

„Hadr a zapalovač?“ Nadzvedne Calian jedno obočí, když si prohlíží Johna jestli si z něho neutahuje. Ale vzhledem k ukázce hořlavosti alkoholu mu nejspíš dochází, co chce na ten otravný hmyz vyzkoušet. „Hadr si klidně nech, ale zapalovač mi neztrať.“ Souhlasí po chvíli přemýšlení, jestli má Johnovi věřit, nebo ne. Nakonec to riskne, i když zase neriskuje mnoho.


***


Nutno dodat, že všichni mají stále železné zásoby z Vaultu 13, které vystačí tak dva, možná tři dny. Potom bude třeba se živit vším možným co se v pustině objeví, včetně mutovaných krys, divných rostlin a tak podobně.

Zásoby trvanlivých potravin lze koupit u hostinského Caliana, který má celkem pestrou nabídku podle toho, kdo je ochoten za svoji stravu kolik utratit. V zásadě se tyto denní balíčky dají rozdělit do tří kategorií podle jejich kvality a to na: Prosté za 10 zátek kus, průměrné za 20 zátek kus a kvalitní za 30 zátek kus.

Ale pokud se člověk vyzná v přežití, umí si opatřit potravu v pustině sám a je tomu ochoten věnovat čas během své pouti, tak je v podstatě nepotřebuje. Jen se musí smířit s občasnými žaludečními potížemi.

 
Spencer - 12. února 2020 21:02
a3830.jpg

Shady Sands



John, Natalie, Spencer, Gal
Osada Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 13:45, zbývá 119 dní


Má lstivost nezná hranic. Mistrovským hereckým výkonem z Nat poslední zbytky oběda, jen za cenu příslibu budoucí pomoci. Taková maličkost za takovou odměnu. Proč ne. Co se asi může stát... Stejně bych jí pomohl. Asi. "Souhlasím.....ale nebudeš mě chtít vláčet skrz toxické jezírko že ne ?" Protože tak úžasný zas nejsem. Ať už tu bláznivou ženskou napadne cokoli, polévka je moje a já se jí rozhodně nebudu stranit. Naopak. Pustím se do ní jak hladový vlk po třech zimách. "Takže....máš nějakou představu jak využít mé pomocné ruky ?" Pokouším se s plnou pusou vyzvídat v doposud tajemné ženštině. Sám nemam páru co ode mě vlastně chce. Mam mizernou mušku, nožem ublížím jen sám sobě a v pustině bych patrně nepřežil ani půl dne. Nehledě na mé sklony dostávat se do těch nejvíce nepředvídatelných smolných událostí roku.
 
Holly Henderson - 12. února 2020 21:13
img_20200517_2029334585.jpg
soukromá zpráva od Holly Henderson pro

Shady Sands



Amago, Holly
Osada Shady Sands, Kůlna
5. leden 2162, 13:30, zbývá 119 dní


Podívám se na Amaga, když mi nijak nereaguje. "To nic, to se prostě občas stane." Mohli jsme se zahřát a zimu bychom alespoň na chvíli ani nevnímali. Ale takto jsem začínala mrznout jako blázen. Husí kůže mi naskočila snad všude.
Pustím Amaga a začnu se rychle oblékat. "Pojď, než se nastydneme." S těmito slovy si doplním zásobu vody a vyběhnu ven z kůlny a rychlými kroky mířím přímo do hospody.
 
Holly Henderson - 12. února 2020 21:22
img_20200517_2029334585.jpg

Shady Sands




John, Natalie, Spencer, Gal, Holly
Osada Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 13:45, zbývá 119 dní


Dveře do hospody prudce otevřu v naději, že tady bude pěkně teplo. Vlasy mám ještě mokré, rukama objímám sebe samu a klepu o sebe zuby.
Rozhlédnu se po hospodě, což je pro tuto špeluňku velmi pěkný název.

Vidím zde téměř všechny a namířím si to přímo za nimi, vezmu jednu z židlí, zatímco se snažím potlačit zbytky vlezlého chladu.
"Dá se tady koupit nějaká kořalka nebo rum? Něco na zahřátí." Ptám se hned po něčem co by mě zahřálo. "Přišla jsem o něco?" Hrnu ze sebe otázky
 
Natalia - 13. února 2020 00:50
carolina3233.jpg

Shady Sands


John, Natalie, Spencer, Gal, Holly
Osada Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 13:45, zbývá 119 dní


Spencer souhlasí s mou nabídkou, tak polívka putuje k němu i s úsměvem. „Jenom v případě, že tam bude něco, bez čeho nebudu moc žít.“ Pár takových věcí si dovedu představit, vlastně víc než pár, mám totiž opravdu bohatou fantazii. „Zatím ne, jednou se ale přihlásím, neboj.“ Zavrtím hlavou. Že bych ho nechala vykydat hnůj a shrábla všechny zátky?! No uvidíme, zatím ho nechám věnovat se polévce.

Otočím ale na Johna. „ Radško-co?“ Zeptám se ho zvídavě ale to zrovna Gal vyleze z nějaké zadní místnosti, které jsem si předtím nevšimla, a hned na to dorazí i Holly třesoucí se jako puding z automatu. Mám chuť si rýpnout, že by jí na ty radško-něco mohl vzít jako podporu, že proti krysokrtkoohavnostem jim to šlo spolu skvěle ale nakonec mlčím, stále znám všechny poměrně krátce a nejsem si jistá, nakolik si takový věci berou osobně.

„Nic, co by stálo za řeč a vítěz tě určitě rád pozve.“
Přisunu svou prázdnou skleničku k Holly.

„Jak to vypadá šéfová?“ Obrátím nakonec svou pozornost ke Gal. „Hádám že ne moc dobře?“ Dovolím si, hádat podle jejího pohledu, i když těžko u ní říct který je který a jaký. „Narazili jsme na zásadní problém, nemáme zátky, taková obdoba lístků u nás doma.“ A bez nich si samozřejmě nic nekoupíme, to ale nemusím zmiňovat.
 
Gal - 13. února 2020 06:43
35588363475_ea934656e6_b1210.jpg
Shady Sands

John, Natalie, Spencer, Gal, Holly
Osada Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 13:45, zbývá 119 dní


V lokálu je plno, zvlášť když se naší přítomností počet hostů zdvojnásobil. Chybí jen Amago, ale ten se od pohledu o sebe umí postarat sám. Někteří z nás se už i krmí místní stravou a to první, co mi vysvitně v mysli, je úvaha, jak jejich žaludky přijmou stravu, na kterou nejsou zvyklí a která může být dosti pofidérního původu. Nicméně zrovna Spencer se jeví být velice odolný, poté, co sahal na tu zmutovanou krysu taky nedostal žádnou prašivinu, takže jeho žaludek by mohl ledacos vydržet.

Hovor je v plném proudu. Všimnu si, že někteří jsou umazaní a mokří. Přejdu to mlčením a spíš se dám do řeči s Natalií.
"Mám nějaké informace, ale nejsou zatím potvrzené," začnu a přisednu si vedle Johna. "Ten chlápek odvedle říká, že Vault 15 byl před mnoha lety vyrabován nájezdníky. Tihle lidé jsou uprchlíci a částečně jejich potomci. I starosta potvrdil, že z Vaultu museli odejít před asi dvaceti lety a nechali ho napospas všem sběračům cenností. A to je docela průser. Šance, že by nám tam po letech nechali zachovalý a funkční čip, je prakticky nula. Mám sice v mapě nějaké daleké osady, ale nejbližší je tři sta kilometrů daleko a to neujdeme dřív než za nějaké dva týdny. V oblasti navíc operují nějací nájezdníci a nejspíš tam nebudou sami, po zemi teď chodí krom otrokářů i nějací zmutovaní lidé, už nevím, jak se jim říká. Dochází nám jídlo a nevíme, kde se nachází jiné vaulty. A ty ještě říkáš: zátky? Jako od Nuka-Coly? To se používá místo peněz?" Na moment se zamyslím a pak jen rezignovaně zakroutím hlavou. "Těch ve Vaultu moc nemáme, spíš prakticky žádné. A co si tady vyděláme, to beztak hned projíme."

Po mém dlouhém monologu dokonce i Spencer přestal na chvíli jíst. Vím, že jsem nepřinesla dobré zprávy, ale to je holt život. Jestli chceš Boha rozesmát, řekni mu o svých plánech.
 
Arvid Lindman (FKS) - 13. února 2020 08:32
arvid_lindman3358.jpg

Shady Sands



Všichni
Osada Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 13:45, zbývá 119 dní


Bylo mi trapné vysvětlovat Holly, že mi opravdu šlo o to se jen rychle umýt, takže jsem byl radši zticha když se to začalo vyvíjet. Vážně jsem nechtěl, aby tu Holly nastydla a byla z toho nemocná. Kdyby někdo z družiny v pustině onemocněl, tak já bych určitě nebyl ten co mu dokáže pomoci. Lékařských schopností jsem měl jen pramálo.

Přesunuli jsme se tedy zpátky do hospody. Přišel jsem zrovna v momentě kdy Gal hovoří o tom, že je něco docela průser. Sednu si kousek stranou a jsem typicky zticha.
 
John M. Bishop - 13. února 2020 08:38
11806014602675821189.jpg

Shady Sands



John, Natalie, Spencer, Gal
Osada Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 13:45, zbývá 119 dní


„Díky!“ Sbalím hadr a zapalovač. Pomalu abych se vrátil k Sethovi a šel se na tu jeskyni podívat. Víc jsem mu ostatně neslíbil a tohle je to nejmenší co můžu udělat, když jsou ke mě místní tak milí. To už se Nat dohodne se Spencrem, nad čímž jenom zakroutím hlavou. Já bych se s tím darmožroutem nedělil, ale je to její věc.

„Pokud se nechá.“ Naliji Holly panáka, přece jen jsem to slíbil. Sobě také, ale hlídám si, aby v lahvi ještě zůstalo dost pro to co s ní chci udělat, než vyrazím k Sethovi. „Na zdraví!“ Vybídnu jí k přípitku tvrdého alkoholu, zatímco Natalie objasní naši situaci a Gal spustí svůj monolog. Gal poslouchám tak na půl, protože na můj vkus mluví moc rychle a sype všechno najednou, takže když končí už si skoro nevzpomínám čím začala. Snad jen, že to bylo něco o Vaultu 15 a nedostatku peněz.

„Takže co? Chceš se vracet a doufat, že nám Správce dá něco dalšího na cestu, nebo se táhnout kdo ví kam na jih?“ Ani jednu situaci si neumím dost dobře představit. Už vidím nadšení Správce, když se za ním vrátíme, že potřebujeme víc zásob a lepší vybavení, které stejně nejspíš mít nebude.
 
Gal - 13. února 2020 09:28
35588363475_ea934656e6_b1210.jpg
Shady Sands

John, Natalie, Spencer, Gal, Amago
Osada Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 13:45, zbývá 119 dní


V tichosti dorazil Amago, což je dobře, jsme kompletní.
"Nevím, musíme se na dalším postupu domluvit společně. Máme možnosti." Sejmu si z předloktí svůj Pip-Boy a položím jej mezi nás na stůl, aby všichni mohli vidět mapu, kde svítí pojmenované body označující osady.

"My jsme tady, tady je náš vault, tady je Patnáctka," ukazuji prstem všem, kdo mají zájem se podívat. "Daleko na jihu je nějaký Junktown, ještě dál Hub a skoro u moře Boneyard. A někde v týhle oblasti se prý pohybuje nájezdnická banda.

Můžeme se vrátit, můžeme zkusit štěstí v Vaultu 15 a taky můžeme jít naslepo na jih a věřit, že cestou nezdechneme. Napadají někoho i jiný možnosti?"
 
Natalia - 13. února 2020 10:18
carolina3233.jpg

Shady Sands


John, Natalie, Spencer, Gal, Holly, Amago
Osada Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 13:45, zbývá 119 dní


„Jo.“ Přikývnu hlavou, zátky od sladké limonády se staly nejspíš mnohem důležitější součástí světa, než by si kdo kdy myslel. A měla jsem pravdu, to co následně Gal popisuje nezní zrovna moc dobře ale spíš naopak, a ať nad tím přemýšlím jak přemýšlím, moc možností zrovna nemáme. Všechny její body si zaznamenám i do své mapy.

„Patnáctka vyrabovaná, města moc daleko, zdá se mi, že vrátit se domů zní logicky.“ Podívám se po chvilce uvažování na Gal, když to všechno shrnu krátce. „ Možná bychom nemuseli, nebo ne všichni. Možná bychom mohly počkat na ty obchodníky, co sem putují a přidat se k nim potom? Nebudou tu sice dřív než za týden, ale zatím bychom třeba mohli pomáhat místním, i jenom za jídlo nebo nějaký zásoby.“ Nahodím svůj návrh, popravdě nenapadá mě moc iných alternativ. „A třeba zatím by se někdo mohl vrátit domů, jít zjistit, jestli by nám Správce nedal něco, co můžeme směnit za zátky a zásoby.“
 
Gal - 13. února 2020 10:26
35588363475_ea934656e6_b1210.jpg
Shady Sands

John, Natalie, Spencer, Gal, Holly, Amago
Osada Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 13:45, zbývá 119 dní


"Taky mě napadlo spojit se s obchodníky," kývnu na Natalii, "ale nikdo nám nezaručí, že se k nim budeme moci přidat na cestě na jih. Ale líbí se mi tvůj nápad vrátit se zpět do Třináctky a vzít si co nejvíc cenných věcí pro směnu. Správce na to nemůže nic říct, jde přece o záchranu všech lidí."

Myšlenky mi začínají vířit hlavou a já se přistihnu, že přemýšlím nahlas.

"Počkáme na obchodní karavanu... s obchodníky se domluvíme, že je vezmeme do Třináctky... uděláme tam nějakou směnu a oni... jo, to by šlo. To by mohlo fungovat. Oni nás pak dostanou kam budeme potřebovat. Možná... hm, třeba i vědí, kde jsou jiné vaulty. Nebo někdo, kdo by mohl obchodovat s předválečnými technologiemi. Sběrači... překupníci... sběratelé možná?"
 
Natalia - 13. února 2020 10:36
carolina3233.jpg

Shady Sands


John, Natalie, Spencer, Gal, Holly, Amago
Osada Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 13:45, zbývá 119 dní


Takže jsme tu uvízli! „Takže si tu nějaký čas pobudeme?“ Položím spíš řečnickou otázku do placu. Galin plán popravdě nezněl špatně, myslím že obchodníci by na takovou nabídku mohli kývnout a plahočit se až k nám domů i když přesto. „Neměl by se aspoň někdo vrátit zeptat Správce? Co když se m nebude líbit, že někoho táhneme až k našim dveřím a natruc nám neotevře, nic nedá?“ Správce mi vždycky připadal dost nevyzpytatelný, když nad tím přemýšlím, poslal nás s trochou jídla a pistolí do naprostý pustiny plné ohavností!
 
John M. Bishop - 13. února 2020 10:38
11806014602675821189.jpg

Shady Sands



John, Natalie, Spencer, Gal
Osada Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 13:45, zbývá 119 dní


Poslouchám holky jak se baví a plánují. Nápady Natalie se mi celkem líbí, až na tu část s návratem do Vaultu 13. Tam jen kroutím hlavou, jaký je to nesmysl. O to víc mne překvapí Gal tím, že souhlasí. O té jsem si nemyslel, že je tak naivní, aby věřila ve štědrost našeho drahého správce.

„Už vidím Správce, jak se tváří až se vrátíme tři tejdny potom co jsme odešli s tím, že nevíme co je v Patnáctce, nemáme čip a chceme hromadu dalších zásob. A krom toho sebou máme hordu místních obchodníků se šrotem, kterým jsme slíbili technologii Vaultu.“ Skoro se tomu směji, ani by mě nepřekvapilo, kdyby nám vůbec neotevřel a místo toho vyslal další partu bláznů.
 
Gal - 13. února 2020 11:02
35588363475_ea934656e6_b1210.jpg
Shady Sands

John, Natalie, Spencer, Gal, Holly, Amago
Osada Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 13:45, zbývá 119 dní


"Myslím, že Správce nemá na výběr," odpovím Johnovi. "V sázce je přežití všech obyvatel vaultu. Navíc on nás poslal do pustiny s tím, že si čip prostě jen tak vezmeme z Patnáctky, vůbec se nepočítalo s tím, že ho budeme muset získat jinak, třeba obchodem. Pokud nás odmítne, může si klidně posílat ven jednu družinu za druhou, dokud všichni v tom podzemí nepochcípají žízní. Prostě to není otázka libosti a nelibsti, je to čiré přežití," dokončím svou řeč a zkřížím ruce na prsou.
 
John M. Bishop - 13. února 2020 11:13
11806014602675821189.jpg

Shady Sands



John, Natalie, Spencer, Gal
Osada Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 13:45, zbývá 119 dní


„Potom bychom měly pokračovat do patnáctky, jestli to tam nebude můžeme se vrátit s tím, že tam je hovno a potřebujeme zásoby na další pátrání.“ odpovím Gal. „Minimálně si na PipBoyi ověří, že jsme tam skutečně byly.“´Stále mi to přijde jako ztráta času vracet se do Vaultu 13. „Mimochodem, co může karavana Vaultu nabídnou?“ Sám si neumím představit, že bychom pro něco z místní produkce měli doma využití.

„Hele, když dáme dohromady zásoby a třeba zítra do 15tky vyrazí jen pár lidí co se nebude nikde zdržovat, tak to rychle obhlídnem a za pár dní jsme zpět. Mezitím tady ostatní můžou něco vydělat. Tady Spencer může kydat třeba hnuj.“ Dám mu přátelskou herdu do zad.
 
Gal - 13. února 2020 11:23
35588363475_ea934656e6_b1210.jpg
Shady Sands

John, Natalie, Spencer, Gal, Amago
Osada Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 13:45, zbývá 119 dní


"U Patnáctky je možný problém. Byla totiž přepadena nájezdníky," vysvětluji Johnovi. "Je to sice už dávno, ale nikdo neví, jestli se tam třeba nezabydleli. Takový Vault je lepší než bydlet v chatrči.

Karavana může Vaultu nabídnout málo, ale pro nás to může být jízdenka na jih. Anebo máš představu, že těch tři sta kiláků budeš šlapat po svých? S karavanou bys měl odvoz, jídlo a ochranu. A já nebudu kydat hovna za pár rezavých zátek. To radši půjdu zpět a Správce stáhnu o cokoli, co se obchodníkům bude zdát cenný, abych se dostala kam potřebuju v jednom kusu."


Začínám být hodně podrážděná a je to na mě poznat. Všechno se sere, nic nefunguje jak má a naděje na nějaké zlepšení je jen v rovině fantazie.
 
Natalia - 13. února 2020 11:35
carolina3233.jpg

Shady Sands


John, Natalie, Spencer, Gal, Holly, Amago
Osada Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 13:45, zbývá 119 dní


Mám pocit, že rozhovor se nějak vyostřuje nebo aspoň Gal vypadá podrážděně ale moc se ji nedivím, popravdě fakt s každým slovem jen zjišťujeme, že na nás ne zrovna prší ale stouply jsme si rovnou pod okap. Co je vlastně okap? Nikdy jsem se dědečka nezeptala.

„Myslím, že zrovna nemáme popravdě moc na výběr. Karavana je naše jediná jízdenka odsud a jen tak, nás sebou nevezmou, nic cenného nemáme a jestli jsme si schopni vydělat sami dost na to, aby nás vzali, netušíme. Všechno je jeden velký otazník ale něco dělat musíme.“
Pokouším se znít povzbudivě.
 
John M. Bishop - 13. února 2020 11:52
11806014602675821189.jpg

Shady Sands



John, Natalie, Spencer, Gal
Osada Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 13:45, zbývá 119 dní


Gal se zdá být rozhodnutá a já nad tím můžou jen kroutit hlavou. Ne nehodlám ji o ničem přesvědčovat, nemá to smysl. „Hele jak chceš. Já se tam vracet nechci, páč je to podle mě ztráta času. Jo s Karavanou by to šlo líp, ale sedět tu kdo ví jak dlouho na prdeli a čekat až se nějaká objeví taky nechci.“ Nijak nezastírám, že nějaké čekání na místě také není můj šálek čaje, krom toho bych si tu musel na sebe nějak vydělat, zásoby mi docházejí jako ostatním.

„Já osobně bych se tam rád vydal, třeba jenom tady s Nat to rychle obhlídnout a dostat do toho krámu data o poloze.“ Poklepu na PipBoy zatímco kopíruji záznamy o dalších lokacích. „Když půjdeme jen dva a nebudeme se zdržovat, tak budeme zpátky dřív, než se tu ta karavana objeví.“ Moje volba Nat souvisí čistě s tím, že Gal je proti tam jít, Holly a Amago neříkají nic a Spencra moc nemusím, nejspíš bych ho někde zapomněl.
 
Arvid Lindman (FKS) - 13. února 2020 11:53
arvid_lindman3358.jpg

Shady Sands



Všichni
Osada Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 13:45, zbývá 119 dní


Seděl jsem a poslouchal, sušil se. Postup pro mě byl celkem jasný. Zajít za Sethem, vybít monstra v jeskyni, získat za ocasy léky od doktora a potom se jít podívat do Vaultu 15. Co je mi do toho, že to někdo už vyraboval. Některé ty věci jsou tam staré více jak náš věk dohromady. Kdo ví co z toho Vaultu vlastně vzali a co tam zůstalo. Hlavně tady nebudu jen tak dřepět na zadku, na to prostě nejsem.
 
Natalia - 13. února 2020 12:18
carolina3233.jpg

Shady Sands


John, Natalie, Spencer, Gal, Holly, Amago
Osada Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 13:45, zbývá 119 dní


„Cože?“ Podívám se trochu šokovaně na Johna, když mě navrhne na možnou rychlou obhlídku do patnáctky. Po tom, co Gal zmínila, že tam můžou být nějací lupiči, se mi zrovna představa tam vydat jen ve dvou nezamlouvá. Chtěla jsem dobrodružství to jo, ale nějaká banda zlodějů spíš vypadá na špatný konec pro to dobrodružství! Dřív něž vůbec začne. „Co když tam opravdu jsou ti nájezdníci a chytnou nás? Gal zmínila i nějaký otrokáře, jestli někdo někoho otročí, nechci ani pomyslet, jak bychom skončili.“ Nepopírám, že pociťuju trochu strach, možná trochu víc. „Málem nás sežrali krysoohavnosti a krtkokrysoohavnosti, máme šanci proti někomu, kdo dělá nájezdy na jiný?“
 
Gal - 13. února 2020 12:27
35588363475_ea934656e6_b1210.jpg
Shady Sands

John, Natalie, Spencer, Gal, Amago
Osada Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 13:45, zbývá 119 dní


"Johne," oslovím klidněji společníka a pokusím se o úsměv, "vzpomeň si na ty zmutovaný zvířata, co nám udělaly. A to nás bylo šest." Výsledek: moje ruka na hadry a jedna prostřelená prdel. "Jestli tam mermomocí chceš jít, tak půjdu taky. Ne ale proto, aby měl Správce radost, ale prostě proto, že nechci sedět na zadku, zatímco ostatní můžou být v nebezpečí." ...A cenu za nejlepší ženský herecký výkon získává...

"Asi bude nejlepší, když půjde jen ten, kdo se na to cítí. Víme, že to může bejt ostrý a tady se dá ještě ledaco zjistit, nebo s něčím pomoct. Záleží na vás."

Nevím přesně, co mě u Johna přesvědčilo. Zda jeho argumenty, nebo spíš rozhodnost, jakou bych u floutka jeho formátu nečekala. Popravdě, asi spíš to druhé. Vždycky se jevil jako nezodpovědný sobec, co má mozek mezi nohama a teď se zdá být odhodlanější než my všichni dohromady. Samozřejmě si stále stojím za svým názorem, že cesta do V15 bude ztráta času a zdrojů a riziko pro celou výpravu, ale přesto nechci jen čekat se založenýma rukama. To vše se mi honí hlavou, zatímco si zase nasazuji Pip-Boy na předloktí.

Ohlédnu se i po ostatních, po Holly, Spencerovi a Amagovi, zda se k nám v plánování připojí, či se jen v tichosti svezou na vlně. Přeci jen jsme v tom všichni nastejno.
 
Arvid Lindman (FKS) - 13. února 2020 12:36
arvid_lindman3358.jpg

Shady Sands




Všichni
Osada Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 13:45, zbývá 119 dní

„Co?“ Otážu se, když vidím, že se na mě Gal mlčky dívá. „Půjdeme pobít ty monstra co z jejich ocasů dělá doktor léky, protože léky se vždycky hodí. Kdo ví z čeho všechno tady můžeme chytit infekci“ Zabručím „Ale až za chvíli. Nejdřív trochu uschnu.“
 
John M. Bishop - 13. února 2020 12:47
11806014602675821189.jpg

Shady Sands



John, Natalie, Spencer, Gal
Osada Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 13:45, zbývá 119 dní


Co když, co když...s tím se nikam nedostaneme. Věnuji Natalii úsměv, než navážu na její výstup. „Z toho co Gal řekla, to vypadá že na ně můžeme narazit kdekoliv a kdykoliv. Dokonce bych se ani nedivil, kdyby ta karavana kam nás chce upsat byla nájezdníků, nebo otrokářů a mi sem jim ještě sami dobrovolně upsali.“ Snažím se říct, že strach není na místě, stejně to nemůžeme ovlivnit.

Sotva vyjádřím svoje obavy, už se ozve Gal a pro změnu mě příjemně překvapí. „Nebo tak.“ Přikývnu. Vlastně je mi celkem jedno, kdo se mnou půjde, když to nebude Spencer.

„No já teď vyrazím za Sethem, slíbil jsem mu, že se na tu jeskyni aspoň podívám a hodlám to dodržet.“ Sbalím si své věci, včetně lahve alkoholu ze které chci velmi rychle udělat zápalnou lahev pro všechny případy. Ještě chvíli počkám, jestli někdo něco nenamítne, nebo se ke mě nepřidá a pak vyrazím k bráně. Čas dodržet slib.
 
Gal - 13. února 2020 20:06
35588363475_ea934656e6_b1210.jpg
Shady Sands

John, Natalie, Spencer, Gal, Amago
Osada Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 13:45, zbývá 119 dní


Nad johnovým konstatováním ohledně obchodníků nezbývá než smutně povzdechnout. "máš pravdu, obchodníci nemusí být v žádném případě poctiví. Kdo ví, jak se po sto letech proměnil význam toho slova. Můžeme být rádi, že lidé ze Shady Sands nejsou otrokáři, nebo i horší sorta."

Jakmile se Amago zmíní o nějakých monstrech, které je potřeba pobít, a john to doplní zmínkou o jeskyni, zpozorním.

"Asi jsem nedávala pozor, o čem to vy dva mluvíte?"
 
Holly Henderson - 13. února 2020 21:32
img_20200517_2029334585.jpg

Shady Sands



Všichni
Osada Shady Sands, Stinná slečna
5.leden 2162, 13:45, zbývá 119 dní


Chvíli naslouchám tomu, co ostatní říkají, o čem se baví. Otočím do sebe kořalku kterou mi John nalil. Ty kr.. o! Byla silná. Zakašlala jsem se. Ale svůj účel splnila a na těle mě to zahřálo.
Mluví se o Vaultu 15, najezdnících, otrokářích, mutantech? Radškorpionech? U všech svatejch, co to tam všechno je?

"A co teda kdybych šla s Johnem a Gal do Vaultu 15 nebo do toho co z něj zbylo. Opatrně to obhlídli a šli zpátky. Stihneme to tak akorát než tady bude ta karavana." Podívám se na ostatní. "Půjdu s váma kdyby se náhodou stala nějaká nehoda." Pak mi pohled padne na Johna. "Teda vyrazili bychom hned potom co si vyřídíš ty svoje záležitosti?" Pak se zeptám Gal. "Nebo ráno?" Povídám dál. "Natali, Spencer a Amago by zatím mohli zkusit tady obstarat nějaký ty zátky. Teda jestli nechcete ještě někdo s náma." Dodám nakonec.
 
John M. Bishop - 13. února 2020 21:54
11806014602675821189.jpg

Shady Sands



John, Natalie, Spencer, Gal
Osada Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 13:45, zbývá 119 dní


„Setha u brány trápí nějaký potvory, sice jich vždycky pár zabije, ale pořád se vracej.“ Shrnu, když se i Holly nabídne jako doprovod. Představa cesty do V15 ve společnosti dvou žen se mi celkem zamlouvá, ani by mi nevadilo, že to potrvá mnohem déle, než kdybych šel sám. „Klidně, jenom budeme potřebovat sehnat víc zásob.“ Věnuji Holly úsměv, podívám se na Caliana, který jistě slyšel všechno co tu padlo.

„Šéfe, jak to vlastně vypadá s cestou k Vaultu 15. Tady na mapě je to celkem kousek, ale stejně.“ Vzpomenu si, že zatím naše cesta moc přímá nebyla. „Jak je to vlastně daleko?“ Ptám se ho dál, abych tak nějak věděl do čeho se vlastně chystáme.
 
Holly Henderson - 13. února 2020 22:33
img_20200517_2029334585.jpg

Shady Sands



Všichni
Osada Shady Sands, Stinná slečna
5.leden 2162, 13:45, zbývá 119 dní


Podívám se na Caliana a pak zpátky na Johna abych mu vrátila jeho úsměv. Pomalu se zvednu od stolu abych přešla k baru.
"Dobrý den. Kamarád mi řekl že bych si u vás mohla koupit nějaký zásoby na cestu." Pokynu hlavou ke stolu. "Někteří z nás se vydají dál na cestu." Usměju se na Caliana. "Mohla bych i vás koupit nebo směnit nějaký věci?" Zeptám se toho muže. "Potřebovala bych zásoby nějakého jídla. Taky pokud byste měl třeba nějakou koženou bundu co by mi padla aby mi venku nebylo tak chladno." Zapřemýšlím. "A nějaký léky bych u vás taky sehnala? Nebo to jen u Razla?" Zvědavě ho sleduji.
"Můžu vám za to nabídnout nějaký zásobníky do pistole." Přijde mi to nebo je tady v hospodě oproti venku skutečně tak teplo. Porozepnu zip u kombinézy, který je až ke krku, o dobrých dvacet čísel. "Mohla bych vám taky přislíbit lékařskou péči kdyby bylo potřeba."Zapřemýšlím co mám ještě na výměnu. "Jinak moje jméno je Holly." Dám pramínek vlasů za ucho a rozhlídnu se po hospodě. "Máte to tady na okolní poměry pěkný."
 
Vypravěč - 13. února 2020 23:04
death2676392677144309.jpg

Shady Sands


John, Natalie, Spencer, Gal
Osada Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 14:00, zbývá 119 dní


Calian je u svého baru a věnuje se své práci, přitom poslouchá o čem se šestice modrásků tak aktivně baví a není jediný. Vlastně v lokále není nikdo, kdo by neslyšel o čem se mluví a co se plánuje.

„Jen se podívej.“ Odkáže Holly za bar, kde má svoji skromnou nabídku zboží k prodeji. Jenom jeho ceny nejsou zrovna nízké a zásobníky do 10 mm pistole pro něho nemají velkou hodnotu. Zatímco se Holly může dívat, tak on s lehkým úšklebkem začne o cestě k Vaultu 15.

„No co vím bando, tak je to vodsaď asi 60 kiláků. Teda pokud umíte lítat. Po zemi tam vedou dvě cesty, první je celkem krátká, ale ne zrovna snadná. Druhá je prý pohodlnější, ale mnohem delší.“ Začne s náznakem pobavení. „Ta první, to je přímo na východ přes hory. Jo jsou tam prý nějaký stezky, ale i tak to není žádná sranda, zvlášť takhle v zimě.“ Zmíní směr k masivnímu pohoří, které bylo možné zdálky pozorovat při příchodu do vsi. Na vrcholcích hor byly vidět bílé čepičky. Každopádně to vypadá na pěkný výšlap po horách a to prosím pěkně v zimě. „Ale prý se to dá celý obejít někde z jihu, ale je štreka tak na 200 kiláků.“ Tuhle alternativu nerozebírá, nejspíš o ní nic neví, když je to tak daleko.

„Zaujalo tě něco?“ Optá se Holly co si zatím mohla prohlédnout nabídku.


Obrázek
Hospodský Calian ze Shady Sands

 
Vypravěč - 13. února 2020 23:07
death2676392677144309.jpg
soukromá zpráva od Vypravěč pro

Shady Sands


Holly
Osada Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 14:00, zbývá 119 dní


Calianova speciální nabídka
Batoh (10 sotlů), cena: 100 zátek, 4ks
Cestovní batoh (20 slotů), cena: 250 zátek, 2ks
Malý stan (2x2x1,3m), cena: 300 zátek, 2ks
Spací pytel, cena: 250 zátek, 3ks
Karimatka, cena: 100 zátek, 5ks
Cestovní sada (ešus, tác, příbory, hrnek, zapalovač), cena: 300 zátek, 3ksu.

Zásobník má pro něho cenu tak 15 – 25 zátek (dle míry smlouvání), i když se běžně prodává za 75 zátek.

 
Holly Henderson - 13. února 2020 23:21
img_20200517_2029334585.jpg

Shady Sands



Všichni
Osada Shady Sands, Stinná slečna
5.leden 2162, 13:45, zbývá 119 dní


Prohlížím si Calianovu nabídku. "Jo, líbilo by se mi toho víc." Mluvím zklamaným polohlasem."Jen je to na mě prostě příliš." Nasadím na něj smutný pohled. "A nebyla by možná nějaká drobná sleva? Víte co, poslali mě z Vaultu ven aniž bych cokoliv věděla jak to tady venku chodí." Povzdychnu si.
"Jakou hodnotu má pro vás tahle pistole?"
Vyndám z kufříku zbraň. "Líbil by se mi ten malý batoh. Taky další věci. Ale..." Nedokončím větu. "A nějakou tu bundu byste měl? Jestli ano, chtěla bych batoh, bundu a jídlo tak na týden aspoň pro tři lidi. Co by vás přesvědčilo abyste mi dal nějakou slevu? " Zeptám se přímo.


 
Vypravěč - 14. února 2020 08:56
death2676392677144309.jpg
soukromá zpráva od Vypravěč pro

Shady Sands


Holly
Osada Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 14:00, zbývá 119 dní


Calianova speciální nabídka
Batoh (10 sotlů), cena: 100 zátek, 4ks
Cestovní batoh (20 slotů), cena: 250 zátek, 2ks
Malý stan (2x2x1,3m), cena: 300 zátek, 2ks
Spací pytel, cena: 250 zátek, 3ks
Karimatka, cena: 100 zátek, 5ks
Cestovní sada (ešus, tác, příbory, hrnek, zapalovač), cena: 300 zátek, 3ksu.

Zásobník má pro něho cenu tak 15 - 25 zátek (dle míry smlouvání), i když se běžně prodává za 75 zátek.

Pistole 10mm má pro něho cenu tak 50 - 75 - 100 zátek, i když se běžně prodává za 250 zátek.

Bunu či jiné oblečení v nabídce nemá. U Caliana je možné dostat buď slevu, nebo lepší ceny své zboží výměnou za sex (ne obojí).

Nabídka sexu v Shady Sands
I příležitostná prostituce je možnost jak se uživit, ale Shady Sands je malá osada, kde je tak 15-20 chlapů a většinou ženatých a s dětmi. Klientů tu jednoduše moc nebude a ti budou mít nejspíš hluboko do kapsy.

Cena prostitutky: cca 20 zátek za číslo (jsou tu tak 3 klienti)

Sex s Calianem:
*Buď odměna 20 zátek
*Nebo sleva na zboží 5% za rychlovku za barem, 10% kvalitní jízdu večer v jeho ložnici.
*Nebo lepší ceny za vlastní zboží: Zásobník 20/25, pistole 75/100 zátek.

PS: V ložnici, může znamenat strávit noc v teplé pohodlné posteli.
PS: Slevy jsou platné aktuální den.

 
Vypravěč - 14. února 2020 09:00
death2676392677144309.jpg

Shady Sands


Všichni
Osada Shady Sands, Stinná slečna
5.leden 2162, 14:00, zbývá 119 dní


„Batoh je za sto, ale oblečení nevedu. Jídlo tě bude stát 210 to obyčejné, 420 lepší a 630 to opravdu kvalitní.“ Oznámí ohledně jídla a dalšího zboží. Potom Holly zašeptá jakou cenu je ochoten nabídnout za pistoli, což je nějakých 50 zátek a také možnosti jak získat nějakou tu menší slevu, ale to nikdo jiný slyšet nemůže.

 
Gal - 14. února 2020 10:52
35588363475_ea934656e6_b1210.jpg
Shady Sands

Všichni
Osada Shady Sands, Stinná slečna
5.leden 2162, 13:45, zbývá 119 dní


Překvapeně zamrkám na Amaga a Johna, když mi s bohorovným klidem řeknou o menší odbočce, kterou se chystají vydat.

"Myslím, že máme na práci důležitější věci, než bojovat s nějakými "potvorami", pánové. Fakt chcete plýtvat naše už tak dost skromné zdroje v boji proti něčemu, o čem nemáme ani páru? Měli byste to nechat místním a soustředit se na naše poslání."

Stále mám v živé paměti to, jak s námi zacvičily obyčejné přerostlé krysy a později jejich ještě zmutovanější hlodavčí příbuzní. A chlapům to evidentně nestačilo a koledují si o další průser.

"Jestli tam zařvete, je celá naše výprava totálně v hajzlu, doufám, že je vám tohle jasný," zavrčím ještě potichu na jejich adresu.
 
Holly Henderson - 14. února 2020 11:30
img_20200517_2029334585.jpg
soukromá zpráva od Holly Henderson pro

Shady Sands



Calian
Osada Shady Sands, Stinná slečna
5.leden 2162, 13:45, zbývá 119 dní


Když mi Calian zašeptá to co mi zašeptá, hned neodpovím. Pozorně si ho prohlídnu od hlavy až po pas, kde stojí za barem a stejně hlasitě mu zašeptám odpověď. "Nevím jestli se zdržíme přes noc." Podívám se na své společníky. "Jestli ano, celou noc jsem tvá. Jestli ještě dnes půjdeme dál, zvládneme to vzadu za barem." No co, cítila jsem se osaměle a Amago se neměl vůbec k ničemu. Navíc Calian, není to kdoví jaký krasavec, ale ty jeho mohutné ruce a ramena... Skousla jsem si před ním spodní ret. Byla bych raději, kdybychom se zdrželi přes noc. Představa teplé postele a možná i sprchy s tím vším kolem, je pro mě prostě lákavá.

V hlavě už jsem si taky přepočítavala, co si pak vlastně vyberu.
 
John M. Bishop - 14. února 2020 12:51
11806014602675821189.jpg

Shady Sands



Všichni
Osada Shady Sands, Stinná slečna
5.leden 2162, 14:00, zbývá 119 dní


Poslechnu si Caliana a v duchu počítám cestu a nutné zásoby, ale než se o své závěry stihnu podělit se zbytkem skupiny, tak se Holly odebere k prohlídce zboží a Gal vyjádří své obavy.

„Poslyš Gal, slíbil jsme Sethovi, že se na tu jeskyni podívám. Nic víc.“ Začnu s lehkým úsměvem, tenhle slib mi zatím vynesl pytel, lano a pálenku, takže toho nelituji. „Pokud s tím bude možné něco udělat, tak mu pomůžu, ale rovnou jsem ho varoval, že když to bude příliš riskantní, že do toho nepůjdu.“ Nejsem sebevrah ani blázen, abych se vrhl do sebevražedného boje. Sorry Sethe, tohle je momentálně nad moje síly.
 
Gal - 14. února 2020 13:20
35588363475_ea934656e6_b1210.jpg
Shady Sands

Všichni
Osada Shady Sands, Stinná slečna
5.leden 2162, 14:00, zbývá 119 dní


"Tak jo, Johne. Dávej na sebe pozor," usměji se lehce na společníka. Každý se něčemu věnuje, jen já se přistihnu při chytání lelků. Do nějaké jeskyně se mi nechce a Holly se zdá být schopná v obchodním vyjednávání. Spencer se krmí a Natalia je podobně nezaměstnaná jako já.

"Byla ses už projít po celé osadě? Potřebuju na vzduch, nechceš jít se mnou?" oslovím Natalii. Ať už se ke mě přidá či nikoli, vyjdu ven na denní světlo. Ne že bych se ocitla na čerstvém vzduchu, všude je cítit zápach nemytých lidí a něčeho, co jsem ještě nikdy necítila. "Hele, to bude asi kráva!" zvolám nadšeně, když spatřím o kus dál v ohradě čtyřnohé zvíře. Když ale dojdu blíž a tvor ke mě otočí hlavu, všimnu si, že ty hlavy jsou ve skutečnosti dvě. "Co to kurva je?!" vykřiknu v šoku a ruka mi mimoděk zalétne k pouzdru s pistolí. Provinile se rozhlédnu okolo sebe, zda můj instinkt nevzbudil moc pozornosti a rozhodnu se pořádně si zvíře prohlédnout. Je na čase začít si dělat poznámky o všem tady venku, pomyslím si. Mutace zjevně dokáží zasáhnout zvířata, ale co lidé? Že by to pak byli ti supermutanti, o kterých se zmínil Ian?

Procházím se po Shady Sands, prohlížím si zvířata, lidi a rostliny na poli a zkoumám, jak se liší od obrázků a fotografií z doby před válkou. Jakmile vidím nějakou odlišnost či rovnou mutaci, zaznamenám si vše do Pip-Boye. Tyto poznámky se budou jistě hodit dalšímu vědeckému výzkumu života na povrchu, až se vrátíme domů.
 
Vypravěč - 14. února 2020 13:29
death2676392677144309.jpg
soukromá zpráva od Vypravěč pro

Shady Sands


Všichni
Osada Shady Sands, Stinná slečna
5.leden 2162, 14:00, zbývá 119 dní


Calian se zdá být potěšen a tobě se potvrzuje, že muži jsou všude stejní. Pro hezkou holku co je svolná jsou ochotni udělat leccos, platilo to ve Vaultu (minimálně jsi o tom slyšela) a platí to i zde venku.

„Tak se potom stav.“ Rozloučí se Calian, jelikož nyní stejně nemá čas si odskočit dozadu trochu si užít. Na to má v lokále stále dost lidí, kterým by se měl věnovat.

 
Vypravěč - 14. února 2020 13:32
death2676392677144309.jpg

Shady Sands


Všichni
Osada Shady Sands, Stinná slečna
5.leden 2162, 14:00, zbývá 119 dní


Calian si u baru vymění s Holly pár tichých slov a zdá se být celkem potěšen výsledkem jednání, ale žádný obchod zřejmě zatím uzavřen nebyl. On se totiž hned zase vrací ke své práci a Holly ke svým společníkům. Celá šeptanda netrvala déle jak několik málo minut.

 
Vypravěč - 14. února 2020 13:38
death2676392677144309.jpg

Shady Sands


Gal
Osada Shady Sands, Průzkum
5.leden 2162, 14:00, zbývá 119 dní


Shady Sands není nijak velká osada, projít ji netrvá déle jak půl hodinky včetně zastávky u studny na ruční pohon. Sem si chodí pro vodu všichni, takže tu je možné leccos zaslechnout. Například stížnost na obchodníka co jim tu nedávno prodal čerpadlo, které nefunguje úplně, jak by mělo.

Ohrady pro dobytek nejsou nic zvláštního, u koryt se tu krmí a napájí dvouhlavá stvoření a to je asi tak vše. Co stojí za zmínku je nabídka nádenické práce, kde platí 20 zátek za vykydání hnoje, což je práce tak na půl dne. K tomu je oběd a možnost se vyspat v chlévě na slámě. No je to špinavá práce, ale nezbytná, neboť hnůj je docela důležitou součástí místního života. Vyrábí se z něho palivo do kamen, nebo vepřovice pro stavbu domů a čehokoliv jiného.

To vše si může bez problému prohlédnout kdokoliv, kdo vyrazí na průzkum osady.

Rovněž jsou zde pole, kde je zaseto, ale do jara se nedá čekat, že tam něco skutečně rostlo. O pole se stará Curtis, ale momentálně nemá do čeho píchnout. Stejně jako ostatní. To je také důvod, proč se zde v provizorním kolbišti pořádají souboje beze zbraní o pár drobných. Souboje pěkně na blátě a pod širým nebem – bez zbraně, beze zbroje. Dva lidi vejdou, jeden odejde jako vítěz…druhý se odbelhá s hanbou porážky a nosem od bahna. Pro dnešní den již bylo soubojů dost, takže žádný momentálně neprobíhá. Což neznamená, že někdo nemůže zkusit nějakého vesnického balíka vyzvat.

 
Vypravěč - 14. února 2020 13:54
death2676392677144309.jpg
soukromá zpráva od Vypravěč pro

Shady Sands


Gal
Osada Shady Sands, Průzkum
5.leden 2162, 14:00, zbývá 119 dní


Vnímání:
*Nic užitečného se tu nepovaluje, to již pobral John
*Čerpadlo je možné opravit. Nutné: 35 Opravy + nářadí

*Na polích v zimě není nic zajímavého, ale Curtis si stěžuje na snižující se úrodu. Zřejmě s polem není něco úplně v pořádku. Nutná: Věda 40

Inteligence:
*Ekonomika Shady Sands je založená na zemědělství, především na brahmínách, které poskytují mléko, maso, kůže, tažnou sílu a samozřejmě hnůj.

*Z hnoje se tu vyrábí hnojivo, palivo do kamen (dřevo je v okolí dost vzácné) a vepřovice.

*Kydání hnoje je špinavá a časově náročná práce a výdělek je 20 zátek za směnu, nicméně je tu individuální prostor pro vyjednávání.

 
John M. Bishop - 14. února 2020 14:04
11806014602675821189.jpg

Shady Sands



Všichni
Osada Shady Sands, Brána
5.leden 2162, 14:00, zbývá 119 dní


„Dám, neboj.“ loučím se s Gal co se má k odchodu, což mám také v plánu. „Díky šéfe a ten zapalovač vrátím.“ Rozloučím se s Calianem a pomalu vyrazím z lokálu k bráně za Sethem. Čas dodržet svůj slib a podívat se na jeskyni s problematickými Radškorpiony.

Jdu rovnou za Sethem a jestli jde Amago se mnou, nebo ne, to vůbec neřeším, ale nijak se tomu ani nebráním. „Tak Sethe, ukaž mi tu jeskyni.“ Vyzvu ho a pokud souhlasí, tak ho se vším co mám u sebe a provizorním molotovem následuji k jeskyni.
 
Natalia - 14. února 2020 16:47
carolina3233.jpg

Shady Sands


Všichni
Osada Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 14:00, zbývá 119 dní


Tak jak to vypadá, je nejspíš rozhodnuto o dalším postupu, nebo mi to tak připadá z větší části. Gal, John a Holly se vydají do patnáctky, jestli se k nim připojí i někdo další už je asi ve hvězdách. Poslední jmenovaná se ještě vydá zjistit, že ceny nejsou zrovna lidového charakteru. Třeba ale k ní Calin bude přívětivější.

„Byla, půjdu ale s tebou.“
Podpořím svou odpověď Gal ještě přikývnutím. Druhou prohlídka osady? Proč nakonec ne, třeba mé pozornosti něco uniklo na poprvé. „Za minutku se sejdeme venku.“ Dodám ale rychle, když se vrátí Holly a muž za barem se zdá být podezřele spokojený. Zajímalo by mě i o čem si šuškali. Rozhodnu se využít jeho dobré nálady.

Po krátkém rozhovoru s barmanem se vydám ven za Gal, kde jí zastihnu zrovna ve chvíli, kdy obdivuje dvouhlavé krávy. Jejímu překvapenému výrazu se nedivím, taky jsem na ně zírala jako tele a uvažovala nad tím, jestli dvě hlavy jsou lepší než jedna i v takovéhle případě.

„Co si o tom upřímně myslíš? Nejen o tom se rozdělení ale o všem.“
Pronesu během procházky, když vidím jak si všechno pečlivě zapisuje.
 
Natalia - 14. února 2020 17:14
carolina3233.jpg
soukromá zpráva od Natalia pro

Shady Sands


Natalie
Osada Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 14:00, zbývá 119 dní


Tak, jestli tu mám zůstat, musím si zajistit minimálně dvě ze tří věcí! Jídlo, protože moje skromný zásoby tak dlouho nevydrží, jestli teda nechci jíst jenom co druhý den, a to rozhodně nechci a jen představa toho mě děsí! Potom nějaký místečko, kde se můžu schovat před nepřízní počasí, protože opravdu netoužím přespávat venku, kde na mě fouká studený vítr a do zad mě tlačí kdejaký šutr ať se snažím, jak se snažím. A nebudu zmiňovat tu havěť, co tam venku žije! Fuj! A do třetice, jestli bych za ten čas získala nějaký zátky, nebylo by to na škodu! Všechny tři by perfektně splňovalo místo, kde zrovna jsem a jestli tu mám zůstat, chci mít jistotu.

Jak teda od něho Holly vypadne, vydám se za spokojeně se tvářícím mužem za barem.
„Tak Caline.“ Zazubím se na něho. „Nějaký ten čas tu jak slyšíš nejspíš zůstanu, jestli teda šéfový nerupne v bedně a nerozmyslí si to.“ Pronesu to tonem jako by se jednalo o naprosto skvělou zprávu až teda na poslední slova o Gal, který pronesu opravdu ale opravdu šeptem. „Jestli té servírce dáš každý den najíst a nabídneš střechu kde bude moct složit hlavu před nepřízní počasí, zimou a havětí, tak příště tě oslovím už jako Pane Šéf.“

Jo, možná bych se měla zeptat i na nějaký to přístřeší pro ostatní, ale nebudu lhát, jsem trochu sobecká a předně mi jde o moje pohodlí.
 
Vypravěč - 14. února 2020 19:53
death2676392677144309.jpg
soukromá zpráva od Vypravěč pro

Shady Sands


Natalie
Osada Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 14:00, zbývá 119 dní


Calian moc neváhá, taková servírka mu může přilákat další hosty co sem zavítají třeba z okolních usedlostí. „Dobrý něco k jídlu tu pro tebe najdu, složit se večer můžeš tady.“ Souhlasí s podmínkami, které se ovšem týkají pouze tebe a ne tvých společníků.

Natalie nyní může:
- pracovat jako obsluha v lokále (roznos objednávek, příjem objednávek a plateb, menší úklid)
- jíst u Stinné slečny zdarma.
- nocovat v lokále u Stinné slečny, není to sice postel, ale i lavice je lepší než holá zem.

- Tyto benefity mají význam jenom při delším posunu (přes noc), kdy zůstane v Shady Sands.

 
Vypravěč - 14. února 2020 20:02
death2676392677144309.jpg

Shady Sands


John M. Bishop, Amago
Kousek od Shady Sands, jeskyně
5.leden 2162, 14:30, zbývá 119 dní


Seth již dříve souhlasil, že Johna vezme do jeskyně, která je zdrojem Radškorpionů. Tak se nyní stalo a on Johna a Amaga odvedl pár kilometrů od Shady Sands směrem na východ, směrem k Vaultu 15 a horám co se těmto směrem tyčí. Jsou to skutečně majestátní pohoří, které jistě není snadné přejít, i kdyby tam byly stezky.

„Tak jsme tady. Dovnitř nejdu, ale počkám tady na vás.“ Dodá Seth a s puškou v ruce zůstane stát venku před vchodem do jeskyně. Vchod je celkem velký, ale co je za ním se po pár metrech ztrácí ve tmě. Přírodní světlo v jeskyni pravděpodobně nebude žádné.


Obrázek
Seth, velitel milice Shady Sands

 
Holly Henderson - 14. února 2020 21:49
img_20200517_2029334585.jpg

Shady Sands



Spencer
Osada Shady Sands, Stinná slečna
5.leden 2162, 14:30, zbývá 119 dní


John zmizel s Amagem aby šli splnit přání nějakému Sethovi. Gal s Natali se během chvíle taky ztratili venku. Zůstali jsme v hospodě sami se Spencerem.
"Nevypadá to, že by jsme dneska ještě vyrazili na cestu." Prohodím k mladíkovi. "Jestli jsem to teda dobře pochopila, vyrazím s Gal a Johnem do Vaultu 15." Na malou chvíli zapřemýšlím.

"Neměli by jsme zatím zkusit sehnat pár těch zátek?" S otázkou se mi nadzvedne obočí. "Potřebovala bych doplnit zásoby léků, ale nemám tušení jak. Nenapadlo by tě něco?"

"Pojď, něco zkusíme sehnat." Pak se podívám na štamgasty. "Nezkusíme s nima kostky?" Nadhodím. Co bych tak vlastně mohla vsadit? Jedině snad nůž.
 
John M. Bishop - 15. února 2020 11:25
11806014602675821189.jpg

Shady Sands



John M. Bishop, Amago
Kousek od Shady Sands, jeskyně
5.leden 2162, 14:30, zbývá 119 dní


„Tak se na to podíváme.“ Prohlížím si vstup do jeskyně a skály všude kolem. To bude obtížná cesta. Přemítám přitom o cestě do Vaultu 15. Osobně počítám, že nám tam cesta nezabere víc jak dva dny když si trochu pohneme, možná tři při volnějším tempu. Ale nejdřív se chci podívat do jeskyně.

„Jdeš Amago?“ Vyzvu svého společníka, sám zapnu baterku na PipBoyi, zkontroluje pistoli jestli je nabytá a také si připravím molotova se zapalovačem, aby to bylo po ruce, kdyby šlo do tuhého. Ať už Amago souhlasí, nebo ne, já jdu dovnitř, ale velmi pomalu a opatrně, prohlížím si každý detail, aby mě nějaká z těch ohavností náhodou nepřekvapila.
 
Spencer - 15. února 2020 13:06
a3830.jpg

Shady Sands



Holly
Osada Shady Sands, Stinná slečna
5.leden 2162, 14:30, zbývá 119 dní


Rozpoutalo se debatní peklo. Každý tu ze sebe začal chrlit nápady jak místní vševěd a postupně se to tak dělilo na jednotlivé skupiny. Někdo chce zpět, někdo zase vpřed. No, já jen mlčím. Vlastně vůbec nevím, komu dát za pravdu. Zpět do vaultu ? Stařec se na nás vysere....a z Vaultu 15 je zřícenina...asi bych nechodil nikam..Tiše mlčím i se svým nejistým názorem a jen došušňávám svou zaslouženou poloviční porci polévky.

Co to pro ostatní znamená ? Jednoduchý. Prostě půjdu tam, kam řeknou. Ať už to bude zpět nebo vpřed. Je to fuk. Mezitím se prostě nějak zabavím přímo ve vesnici. Například právě kostkami, jak Holly bystře podotkla. "Výborný nápad....ty vytáhni dekolt, já vytasím své štěstí v neštěstí a obereme zdejší blbce o trochu zátek..." A nebo konečně objevím jak využít své dovednosti v plném rozsahu. Koneckonců kostky jsou hazardní hra a v takových hrách jde velmi snadno podvádět. Jen se musí vědět jak.
 
Arvid Lindman (FKS) - 15. února 2020 20:18
arvid_lindman3358.jpg
Shady Sands

John M. Bishop, Amago
Kousek od Shady Sands, jeskyně
5.leden 2162, 14:30, zbývá 119 dní

"Víš co Johne, já půjdu radši první." řeknu svému kolegovi a zapnu baterku na pipboyi. S nožem v ruce si stoupám před Johna. "Budu tě krýt, kdyby to na nás naběhlo, abys mohl střílet."
 
Holly Henderson - 16. února 2020 09:38
img_20200517_2029334585.jpg

Shady Sands




Spencer
Osada Shady Sands, Stinná slečna
5.leden 2162, 14:30, zbývá 119 dní


"Nemluv o nich takhle." Reaguji na poznámku Spencer ohledně toho, jak nazval místní. Jsem si moc dobře vědoma toho, že tohle může kdokoliv slyšet a dovedu si představit reakci kdyby tomu tak skutečně bylo.

Kombinézu už více nerozepínám. Vždyť tu už mám porozepnutou co jsem byla na baru. "Zdravím vás pánové, můžeme si k vám přisednout a zahrát si kostky?" Zeptám se mužů co sedí u jednoho stolu. Než se mi dostane nějaké odpovědi, pomalu si sedám na jednu z volných židlí, kdy mám Spencra po své levé ruce a jednoho z mužů po pravé.
"Jmenuji se Holly." Povídám dál s milým hlasem a úsměvem na tváři. "Jen nemám žádné zátky, ale mohla bych vsadit tenhle nůž." Podívám se na všechny přítomné."Nebo si můžete zahrát tady s kamarádem. Taky by to chtěl zkusit. Třeba vám do sázky nabídne i něco lepšího. Pohled mi padne na Spencera a doufám, že ho nenápadne žádná blbina.
 
Vypravěč - 16. února 2020 13:06
death2676392677144309.jpg

Shady Sands


John M. Bishop, Amago
Kousek od Shady Sands, jeskyně
5.leden 2162, 14:30, zbývá 119 dní


Amago vyrazí do jeskyně a svítí si na cestu baterkou v PipBoy, není to moc silný zdroj světla a on sotva vidí kam šlape natož, aby viděl nějaké nebezpečí někde dál před sebou. John jde za ním a je zřejmé, že mnohem opatrněji, také si více prohlíží jeskyni.

No netrvá dlouho a proti Amagovi, blokujícímu téměř celou chodbu svým tělem, nejméně jedno obrovské, podivně vyhlížející stvoření. Je rychlé a celkem tiché, snad je slyšet jenom tiché klapání chitinu o kámen na zemi. V té tmě není nijak dobře vidět, vlastně ani není moc jasné, kolik jich tu je.


Obrázek
Jeden z mnoha druhů radškorpionů


Spencer
Osada Shady Sands, Stinná slečna
5.leden 2162, 14:30, zbývá 119 dní


Mezi tím chce Hollya Spencer zkusit štěstí v kostkách, což není problém, ale hraje se jen o pár drobných. Na větší sázky místní jednoduše nemají kapitál, jde jim spíš o to se pobavit, zabít čas a ne vydělat celé jmění.

„Jen do toho krasavice.“ Vybídne jeden z hazardérů Holly, aby si přisedla ke hře. „Pěkný nožík, nebude ti chybět?“ Může proti němu vsadit tak dvacet zátek, víc ani nejspíš nemá. „Jak to chceš?“ Zajímá se, jestli chce Holly rychlou hru rozhodnutou jediným vrhem dvou kostek, nebo raději na dvě vítězné ze tří kol.

 
Vypravěč - 16. února 2020 13:12
death2676392677144309.jpg
soukromá zpráva od Vypravěč pro

Shady Sands


John M. Bishop, Amago
Kousek od Shady Sands, jeskyně
5.leden 2162, 14:30, zbývá 119 dní


Vnímání, výbušniny
*Vstup do jeskyně nevypadá úplně stabilně. Silnější výbušnina by ho mohla zavalit a uzavřít.

*Škorpiony slišíš a nepochybně vidíš lépe než Amago. První není moc velký, i s ocasem má tak má tak metr na délku a silná klepeta.

 
Holly Henderson - 16. února 2020 19:59
img_20200517_2029334585.jpg

Shady Sands



Spencer
Osada Shady Sands, Stinná slečna
5.leden 2162, 14 :30, zbývá 119 dní


"No chybět..." Zapřemýšlím. "... budu doufat že mi na konci hry zůstane." Na tváři se mi objeví úsměv od ucha k uchu. "Pojedeme na dvě vítězný, tři kola?"
Zeptám se svého protivníka a položím svůj nůž na stůl. Těžko říct jestli mám nějakou šanci, ale zkusit to musím. Navíc nožem se ohánět neumím a maximálně bych se s ním pořezala nebo ukrojila krajíc chleba. Který nemám.

Ono výhra a těch dvacet zátek by mi udělalo fakt radost. To už do kalíšku beru kostky abych hodila.
 
Vypravěč - 16. února 2020 20:17
death2676392677144309.jpg

Shady Sands


Holly, Spencer
Osada Shady Sands, Stinná slečna
5.leden 2162, 14 :30, zbývá 119 dní


„Dobře.“ Souhlasí hráč s pohledem upřeným na odhalený dekolt Holly. Zároveň ji předá sadu kostek se kterou může zkusit své štěstí. Hra celkem rychle plyne. Holly hodí pár čtyřek a vyhraje první kolo, její soupeř hodí pár šestek a vyhraje druhé kolo. Třetí kolo opět patří Holly, když hodí součet sedm, zatímco její soupeř jenom šest.

„No štěstí ti dneska přeje holka, ale jsem na suchu.“ Zatváří se smutně místní hazardér co právě prohrál hotovost co měl u sebe. Každopádně jsou tu ještě dva jeho kumpáni, co by mohly něco málo vsadit do hry.

 
Arvid Lindman (FKS) - 16. února 2020 21:15
arvid_lindman3358.jpg

Shady Sands



John M. Bishop, Amago
Kousek od Shady Sands, jeskyně
5.leden 2162, 14:30, zbývá 119 dní


Navzdory svým instinktům se tentokrát zastavím na místě. Jsem velmi potichu, abych radškorpióna nevyplašil a s pohledem upřeným stále na něj ho studuji. Věřím, že ho John taktéž zaregistroval. Dané zvíře mi navíc připadá povědomé a je možné, že jsme se o něm učili ve Vaultu nebo o něčem co tomu bylo velmi podobné. Využívám tedy inteligence, abych si nepřítele důkladně prohlédl a poznal jeho možné slabiny.... případně si vzpomněl co jsme se ve Vaultu o tom stvoření učili.
 
Holly Henderson - 16. února 2020 21:17
img_20200517_2029334585.jpg

Shady Sands



Holly, Spencer
Osada Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 14:30, zbývá 119 dní


Když padl poslední hod a já viděla, že jsem těsně vyhrála, radostí poskočím na židli a vesele vyjeknu. Pak mi pohled padne na toho muže, kterého jsem právě obrala, nadšený z toho není. Ani já bych nebyla, kdybych přišla o svůj nůž. Nic to ale nemění na tom, že dvacet zátek rukou hrnu do svého kufříku.

"Co ty Spencere, zkusíš taky štěstí?" Podívám se na mladíka v modré kombinéze sedícího vedle mě. Pak promluvím opět k muži, kterého jsem obrala. "Zeptám se vás, nejspíš zítra budeme zase vyrážet dál. Neměl byste prosím doma nějakou kožešinu, koženou bundu nebo něco, kterou bych přes sebe mohla přehodit abych v noci tolik nezmrzla?" Tentokrát nasadím smutnější výraz já. "Mohla bych vám za to dát nějaký zátky zpátky. Šlo by to? v tom počasí bych ani psa do pustiny nevyhnala a sama tam musím." Povzdechnu si.
 
Vypravěč - 16. února 2020 21:49
death2676392677144309.jpg

Shady Sands


John M. Bishop, Amago
Kousek od Shady Sands, jeskyně
5.leden 2162, 14:30, zbývá 119 dní


Amago přemýšlí, jestli už podobné stvoření viděl, nebo o něm slyšel a škorpion rovnou útočí. Je celkem rychlý a před sebou má vetřelce co narušil jeho teritorium, dle toho jedná, útočí masivními klepety se silou stisku kolem 3 000 newtonů. To už je pořádný stisk. Zároveň je připraven švihnout a bodnout svým minimálně půl metru dlouhým ohonem s jedovým bodcem na konci.

O předválečné fauně a floře se nic nevyučovalo, snad krom toho co bylo v dětských knížkách o pejskovi, kočičce, nebo kravičce. Ale to je asi tak vše. Z flory to mohly být informace maximálně o tom co se pěstuje v hydroponiích zahradách v podzemí Vaultu, nebo o dávné historii zemědělství.

Holly, Spencer
Osada Shady Sands, Stinná slečna
5.leden 2162, 14 :30, zbývá 119 dní


„Jo něco bych našel, ale stojí za víc jak pár zátek.“ Zmíní jeden z hazardérů. „Vyjde tak na tři sta zátek, ale na cestách ochrání.“ Pokračuje ohledně kožené bundy, přece jenom je to kus kvalitního vybavení na cesty, které má na sobě třeba žoldák Ian.

 
Gal - 17. února 2020 08:58
35588363475_ea934656e6_b1210.jpg
Shady Sands

Natalia, Gal
Osada Shady Sands, Průzkum
5.leden 2162, 14:00, zbývá 119 dní


Kývnu na Natalii a počkám na ni venku. Společně se poté jdeme projít po osadě, i když ona si ji už jednou prošla. Moje prvotní zaslepenost naším cílem mírně odpadlo. Aradeshe jsem odbyla hned jak jsem zjistila, že nám příliš nepomůže. Shady Sands pro mě vlastně není nic než nepovinná zastávka po cestě k Vaultu 15, ale teď když víme, když je velká pravděpodobnost že tam nepořídíme, se začínám zpomalovat.

"Co si myslím?" oslovím Nat a simultánně zapisuji bodové poznámky do Pip-Boye, "Myslím, že bylo pošetilé se domnívat, že tohle bude jednoduchý výlet, 'za dva týdny doma.' Vždyť my ani netušili, že přežili lidé. A podívej, mají pitnou vodu, pěstují zeleninu a ovoce, chovají zvířata, i když... všechno je pokroucené a zmutované. Ale je to život."

Přejdu ke studni a nakouknu dolů. Ne, tohle všem obyvatel vaultu stačit nebude. Snad kdyby se udělaly další vrty, hlubší, než je tento, mohli bychom tu žít, pomyslím si, ale i když mám ledacos načteno, je to pro mě příliš technické, než abych to dokázala vymyslet sama.
 
Natalia - 17. února 2020 11:54
carolina3233.jpg

Shady Sands


Natalie, Gal
Osada Shady Sands,
5. leden 2162, 14:00, zbývá 119 dní


No jo, i já musím pomalu dát za pravdu Gal, že nejspíš to nebude takový jak si většina, nebo aspoň já, představovala. Stejně jako už nejspíš je jasný, proč náš předchůdce se tak rychle nevrátil za zvuku fanfár i s čipem. Možná ani není mrtvej, jak si myslí většina, ale jen ho hledání zavedlo neznámo kam.

„Stále máme.“
Podívám se na pip-boy kde probíhá nastavený odpočet času. „119 dní, i když, kde vůbec ten čip hledat? Jestli v patnáctku vyrabovali a nějakým zázrakem tam čip nenechali, tak kde hledat? Sice netuším co ten čip přesně je ale asi to nebude nic úplně běžnýho, nebo co by se kdysi používalo mimo Vaulty.“ Pane Bože, čím víc i já sama o tom mluvím nahlas, tím víc mě celý tenhle výlet začíná připadat odsouzený k nezdaru! K tomuhle jsem se opravdu nehlásila!

„Zvládneme to!“ Pronesu optimisticky nejen abych přesvědčila sama sebe. „Calin, ten chlapík, co vlastní tu hospodu, mi nabídl práci. Můžu tam dělat servírku, myslím že tam chodí po práci nebo k večeru víc lidí, jako u nás do jídelny, prostě pokecat, a jestli tu teda zůstanu, zkusím zjistit co se dá.“ Podělím se o své plány? Je to plán? Asi ne. „Abych tady jenom nelelkovala.“
 
Gal - 17. února 2020 12:38
35588363475_ea934656e6_b1210.jpg
Shady Sands

Natalie, Gal
Osada Shady Sands,
5. leden 2162, 14:00, zbývá 119 dní


"Možná, jen možná náš předchůdce zjistil to samé co my teď. Je už měsíc pryč. Pokud není mrtvý, tak se jistě vydal na jih, kde jsou další osady a možná i další vaulty. V Patnáctce nic nenajdeme, ale třeba měli štěstí jiní lidé, co to tam vyrabovali před námi. A s nimi se dá vyjednávat, obchodovat, v nejhorším případě si vodní čip prostě vezmeme silou."

Snažím se mluvit tak, aby nás pokud možno místní neslyšeli. Zatím vypadáme jen jako dvě nepatřičně oděné ženy, co okouní po vesnici a něco si šeptají, zatímco sledují dvouhlavé krávy a skomírající políčka.

"Máme sice ještě nějaké čtyři měsíce, ale to je absolutní limit. Ve skutečnosti je času míň. Nesmíme ztrácet čas kravinami, jako je posluhování těmto lidem za pár zátek. Náš úkol je důležitější. Nechci si ani představovat, že tu budeme třeba týden obsluhovat štamgasty a kydat hnůj. To radši..." Znovu se ujistím, že nás nikdo neposlouchá.

"Ukrást jídlo a vydat se na jih mi přijde jako nejlepší možnost. Až budeme mít vodní čip a až bude náš vault v bezpečí, pak všechno místním splatíme, klidně s úroky. Ale zaseknout se v téhle díře prostě nemůžeme." Zním hodně naléhavě a ve výrazu mé tváře Natalia jasně vidí, že ani v nejmenším nežertuji.
 
Natalia - 17. února 2020 16:01
carolina3233.jpg

Shady Sands


Natalie, Gal
Osada Shady Sands,
5. leden 2162, 14:00, zbývá 119 dní


Galin návrh mě naprosto zastihne nepřipravenou, hlavně když zmíní, že bychom si zásoby vypůjčili s tím, že možná v budoucnu jim je splatíme. Značně nejistě a nevěřícně na ní zírám, protože něco takového mě popravdě ani nenapadlo a netuším, co si o tom celém zrovna moc myslet.
„To myslíš vážně?“ Zašeptám ale její výraz mluví jasně a zřetelně, že ne, a tak je z toho spíš řečnická otázka. „Já, no, nejsem si zrovna jistá, jestli je to dobrý nápad, když nás chytí tak tu ztvrdneme stejně tak, jestli nás teda rovnou nezastřelí. A i kdyby, nevíme ani kde a aspoň já nikdy v životě nic neukradla?“ Proč bych taky kradla? Stačilo mi o to většinou požádat nebo smutně koukat a dostala jsem to, co jsem chtěla. Mé jediné prohřešky byly, když jsem se večer vyplížila z bytu.

„Možná máš ale pravdu, já nevím.“ Přiznám popravdě svou nejistotu a obezřetně se ohlédnu, jestli nás někdo nesleduje nebo není moc blízko a potom pokračuju. „Myslíš, že ostatní budou souhlasit? A…a… i kdybychom to teda udělali a podařilo se nám to, tak nedohoní nás? Znají okolí líp než mi a sami jsme jim řekli, jaký plány máme, že zamíříme na jih. A budou nás zpomalovat zásoby. V čem bychom je vůbec odnesly?“
 
Gal - 17. února 2020 17:56
35588363475_ea934656e6_b1210.jpg
Shady Sands

Natalie, Gal
Osada Shady Sands,
5. leden 2162, 14:00, zbývá 119 dní


Natalia je z mého návrhu hodně perplex a já se jí vlastně vůbec nedivím.

"Asi je to blbost," odtuším a zvednu pohled od displeje. "Jen tady prostě nechci ztrácet čas. Osobně si stojím za tím, že nejefektivnější bude vrátit se do Třináctky a nabrat zásob kolik uneseme. Stačí jen sehnat nějaký transport nebo aspoň něco, v čem můžeme zásoby nést. A pak nebudeme muset dělat melouchy, abychom si vydělali na kus smradlavého žvance z místní hospody. Skoro si říkám, že když mě v tomhle skupina nepodpoří, vrátím se klidně sama."
 
Natalia - 17. února 2020 18:29
carolina3233.jpg

Shady Sands


Natalie, Gal
Osada Shady Sands,
5. leden 2162, 14:00, zbývá 119 dní


„Chápu tě.“ Kývnu hlavou. „Skoro mi to ale zní, jako by si neplánovala jít s Johnem a Holly do patnáctky?“ Jo, přesně takhle mi její slova zní, což mě vzhledem k tomu, co řekla v hospodě mate.
 
Gal - 17. února 2020 18:54
35588363475_ea934656e6_b1210.jpg
Shady Sands

Natalie, Gal
Osada Shady Sands,
5. leden 2162, 14:00, zbývá 119 dní


"Půjdu s nimi proto, že nevím, jestli mám pravdu. Pokud se vrátím domů a nebudu mít hmatatelný důkaz, že Patnáctka je vybraná, Správce nás nikdy nepodpoří. Ne na základě domněnky, nebo slov několika trhanů z povrchu."
 
Spencer - 17. února 2020 19:17
a3830.jpg

Shady Sands



Holly, Spencer
Osada Shady Sands, Stinná slečna
5.leden 2162, 14 :30, zbývá 119 dní


"Kostky jsou vrženy"....počkat...kde jsem na to jen narazil ? Doslova mlčím jak hrob. I během napjatého sázkařského duelu tiše podporuji dekoltem vyzbrojenou Holly a očekávám neočekávané. Buď bude mít štěstí, nebo ne. Jednoduchá pravidla. A ono jako by nás obdařil sám radioaktivní bůh !!! Holly se podaří hodit dobrá čísla a s úsměvem na tváři shrábne svou drobnou výhru. Jako když pes dostane kostičku. Zároveň jsem po tom všem chytil nečekanou slinu. Taky to chci zkusit, nehledě na výhru či prohru. "Ok ok, přemluvila si mě....taky to zkusím..." Převezmu hlavní místo u stolu, natáhnu se pro kostky a zkušeně je protřepu v ruce."No táák hoši...pojďte..jeden z vás....vsadím zásobník, možná dva...." A na to vytáhnu z kapsy mou tučnou sázku. Stejné očekávám i od nich. Jsem schopný hrát prakticky o cokoli. Samozřejmě to ale musí mít svou cenu. A jakmile je vše dokonáno, rozehraji tu samou partii jako Holly. Přitom už během hry si nevědomky přivlastním kostky, které tu zanechal bývalí nyní obraný hazardér. No a ten si toho samozřejmě doposud nevšiml. Proč taky. Jsou to jen stupidní kostky a on právě přišel o vše co měl. Asi. Tak bundu za 300 ?...to bych si jí mohl večer půjčit...
 
Vypravěč - 17. února 2020 19:46
death2676392677144309.jpg

Shady Sands


Holly, Spencer
Osada Shady Sands, Stinná slečna
5.leden 2162, 14 :30, zbývá 119 dní


Spencer v hospodě také zkouší své štěstí v kostkách, ale sází celý zásobník nábojů proti dvaceti obyčejným zátkám. Skoro by se dalo říci, že mu štěstí přeje, kdy to vypdá, že by na první hod hodil pár jedniček. Ale to je mu zřejmě málo, neboť nenápadně postrčí jednu z kostek, aby padla vyšší hodnota. Místo páru tak má jen jedničku a trojku...na řadě je jeho soupeř.

Hazardér naproti Spencrovi je natolik soustředěným na dekolt mladé Holly, že si pokusu o podvod ani nevšimne. Sám vezme kostky a jednoduše je vrhnu do hry. Padnou dvě trojky. „Moc pěkné trojky.“ Prohlásí s jednoznačným dvojsmyslem, zatímco si bere Spencerům zásobník do svého vlastnictví. Spencer svoji partii prohrává. „Zkusíš to znovu? Stejná sázka?“ Usmívá se hazardér.

 
John M. Bishop - 17. února 2020 20:00
11806014602675821189.jpg

Shady Sands



John M. Bishop, Amago
Kousek od Shady Sands, jeskyně
5.leden 2162, 14:30, zbývá 119 dní


„Bacha!“ Zmůžu se na tiché varování, slyším jak se ten tvor blíží a jak se odhaluje, vůbec se mi nelíbí. Je to něco ohavně velkého a určitě nebezpečného, takže si musím dávat bacha. V tomhle jsem trochu sobec, záleží mi v první řadě na mě samotném a až potom na ostatních, přičemž dámy mají jednoznačnou přednost.

Namířím pistoli na tvora, ale Amago se mi celkem plete do rány. Je mi jasné jak snadné je asiata trefit místo toho tvora. Kurva uhni člověče. Váhám se střelbou, čekám na jasný výhled, abych při nejhorším trefil jenom stěnu jeskyně. Pak zmáčknu spoušť. Jednou. Podruhé. Čekám.
 
Natalia - 17. února 2020 20:03
carolina3233.jpg

Shady Sands


Natalie, Gal
Osada Shady Sands,
5. leden 2162, 14:00, zbývá 119 dní


„Dobře, zkusím tu teda zatím zjistit co se dá, určitě musí vědět víc, všichni rádi drbeme.“ Zazubím se. Nebo aspoň já jsem od přírody zvědavá! „Třeba v patnáctce zůstalo něco cenného, co se bude moct směnit!“ Snažím se Gal zvednout náladu, možná by neměla být až tak nezdravě pesimistická. „Třeba tam i ten čip nechali, třeba nevědí k čemu tam je většina věcí, já sama to nevím, a to ve Vaultu žiju.“

„Nejspíš se vrátím do hospody, jestli mi teda nemáš něco na srdci.“ Jenom co to dořeknu, znovu se obezřetně ohlédnu a začnu šeptat. „O tamtom pomlčím před ostatními, zůstane to jen mezi námi.“ Neměla bych to být já, kdo jim případně takovou alternativní možnost nabídne.
 
Vypravěč - 18. února 2020 08:33
death2676392677144309.jpg

Shady Sands


John M. Bishop, Amago
Kousek od Shady Sands, jeskyně
5.leden 2162, 14:30, zbývá 119 dní


Amago jedná proti všem svým instinktům a místo, aby se tvoru postavil, tak se mu snaží jít z cesty, aby mohl John střílet. No není to snadné, není moc kam se vyhnout. Vlevo stěna, vpravo stěna, v předu bestie a vzadu John s pistolí. Radškorpiona Amagovo chování moc nezajímá, ten si jde za svým cílem a útočí na Amaga.

Radškorpion na něho doráží klepety, bodá ocasem a nutno říci, že celkem úspěšně, vzhledem k tomu, že Amago nemá moc kam uhnout a nedělá nic na svoji obranu. John střílí, jednou, dvakrát. Možná že tvora i zasáhl, ale jedna či dvě kulky zcela jistě nestačí na jeho likvidaci a ten tak pokračuje v útoku na Amaga.

 
John M. Bishop - 18. února 2020 11:18
11806014602675821189.jpg

Shady Sands



John M. Bishop, Amago
Kousek od Shady Sands, jeskyně
5.leden 2162, 14:30, zbývá 119 dní


Moc na zvíře nevidím, ani nevím jestli jsem se trefil nebo ne. Snažím se dál mířit, ale Amago se mi spíš plete a co hůř nebojuje! Kurva chlape, na krysy jsi vlítl jak divoký zvíře a teď hovno! Vůbec nechápu co Amagho zamýšlí, jestli se chce nechat zabít, zmrzačit, nebo jen čeká na vhodnou příležitost nakopat tomu hovadu prdel, nebo ocas?, ale nehodlám čkeat, než se vzpamatuje. Udělám pár kroků blíž, třebas i do Amaga strčím, abych lépe viděl na cíl a znovu, z větší blízkosti střílím. Snažím se mířit na hlavu, kde by mohly být oči a snad i něco jako mozek toho tvora. Jediné co potřebuji je jeden šťastný zásah. Pálím třikrát. S rozvahou.
 
Vypravěč - 18. února 2020 12:02
death2676392677144309.jpg

Shady Sands


Natalie, Gal
Osada Shady Sands,
5. leden 2162, 15:00, zbývá 119 dní


Čas lehce pokročil, život na vsi jde dál svým nudným tempem. Místní se věnují své práci spočívající po většinou v drobných řemeslech, nebo ve zpracování hnoje či čehokoliv jiného co mohou brahmíny nabídnout.

Dvěma ženštinám v těsných kombinézách na procházce po vsi je věnováno jen málo pozornosti. Ano občas si je někdo zvědavě prohlédne, ale za chvíli se zase věnuje své práci. Snad jen špinavé děti se zajímají trochu více o tyto cizince, neboť to je pro ně jedno z mála rozptýlení, kterých se jim tu ve vsi dostává.

Do soumraku ještě nějaká ta hodinka zbývá, ale ne mnoho. Dny jsou v tomto ročním období docela krátké, zato noci jsou dlouhé, studené a celkově ne zrovna příjemné. No ani dny nejsou všechny zrovna příjemné, nyní se obloha začíná zatahovat těžkými mraky a nepochybně bude brzy pršet. Nic neobvyklého v těchto dnech, ale také to není nic příjemného...

 
Arvid Lindman (FKS) - 18. února 2020 14:55
arvid_lindman3358.jpg

Shady Sands


John M. Bishop, Amago
Kousek od Shady Sands, jeskyně
5.leden 2162, 14:30, zbývá 119 dní


Už předtím jsem viděl jak John vehementně sahá po pistoli. Sotva stačím uhnout, abych se mu nemotal do rány a úzkým jeskynním tunelem projde ohlušující ozvěna. Netvor ani po pár zásazích neztrácí na útočnosti a vrhá se proti mně.

Ohlušený ránou z pistole na vteřinku mrknu směrem k Johnovi a on do mě v tu ránu ještě strčí. Tak si najednou říkám, jestli on není ten John vlastně dement. Proč mě doprdele nenechá to zvíře potichu kuchnout, když vidí, že nemůžu útočit, jestli mi střílí přes záda. Nemám kam uhnout, aby měl čistý výhled. Chápu, že výcvik s pistolí nemá, ale snad kurva ví kolik je tu místa, a že střílením přivolá všechny ostatní tvory v okolí.

Tentokrát však neváhám a na Radškorpióna zaútočím bodáním. Jestli mě John zasáhne do zad pistolí, tak ho kuchnu nožem do oka.
 
Spencer - 18. února 2020 16:51
a3830.jpg

Shady Sands



Holly, Spencer
Osada Shady Sands, Stinná slečna
5.leden 2162, 14 :30, zbývá 119 dní


Dvě jedničky...dneska to asi fouká opačným směrem... Nic. Ani lehké popostrčení naproti vítězství nepomůže tak špatnému hodu. Doslov jako by se štěstí obrátilo zády ke mě. Se na to můžu vysr... Rozhodilo mě to. Možná ve mě i něco zabublalo. Ale nic se neděje. Nedávám na sobě znát pochyby a dokonce se i pobavím nad nekalým vtípkem. Hahaha...vpal si kulku do oka...

No, rozhodně mu to tady nechci nechávat. Takže jedeme znova. To samé. I s tou samou pitomou sázkou. Protože já chci ten zatracený zásobník zpět. Tentokrát ale ať hraje první tady pán zmrdeček. Chce to víc vyprsenou Holly... Počkám, obhlédnu jeho šance a pak při svém hodu šťouchnu svou odvážnou kolegyni pod stolem. Ta jakmile se na mě otočí, uvidí klasické gesto naznačující "trochu mi pomoz a nahni se.". Samozřejmě tím bylo myšleno odvedení pozornosti. Protože tohle svým mizernými hody nevyhraji. Takže jakmile se tak stane a oči toho nekňuby poputují úplně někam jinam, hodím. Ale né obyčejně. Hodím tak aby se kostky neprotáčely. Tedy aby ta hodnota kostek byla taková, jakou chci já. Samozřejmě ta největší část podvodu přijde v udržení pozornosti od Holly. Trojky vždycky zaberou...
 
Vypravěč - 18. února 2020 18:17
death2676392677144309.jpg

Shady Sands


John M. Bishop, Amago
Kousek od Shady Sands, jeskyně
5.leden 2162, 14:30, zbývá 119 dní


Souboj v jeskyni je svým způsobem dost zmatený a nepřehledný. Amago nejprve na bestii nijak nereagovala nechal ji na sebe útočit se snahou udělat Johnovi místo, aby viděl a mohl střílet. Do boje se pustí až po prvních dvou výstřelech, když už na něj bestie docela agresivně doráží.

Amago bodá, první ranou se trefí do chitinu a bestii zraní, druhou ranou trefí jen kámen div si o něj nezlomí nůž. V ten moment ho bestie přesně trefí svým ocasem a zabodne mu ho hluboko do masa. Bolí to.Škorpion se znovu ožene ocasem, ale na podruhé ho zabodne jenom do stěny jeskyně. Najednou zazní další výstřel a to co by se mohlo považovat za radškorpionovu hlavu se rozletí na kusy. Škorpion je mrtev. Dostal dvě kulky a dvě rány nožem, těžko říct co z toho bylo definitivně smrtelné.

Holly, Spencer
Osada Shady Sands, Stinná slečna
5.leden 2162, 15 :00, zbývá 119 dní


Mezitím Spencer znovu zkouší své štěstí, aby vyhrál svůj zásobník zpět. To se mu s trochou snahy přece jenom podaří, kdy má na svých kostkách součet sedm a jeho soupeř jenom šest. Inu oba jsou nyní na svém. Jen Holly je v zisku dvaceti zátek.

 
Holly Henderson - 18. února 2020 20:13
img_20200517_2029334585.jpg

Shady Sands



Spencer, Holly
Osada Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 14:30, zbývá 119 dní


"Děkuji za pochvalu." S úsměvem se podívám na muže který pronese lichotku ohledně pěkných trojek. Pak už se dlaněmi opřu o bradu abych se ještě víc předklonila, zatímco sleduji Spencera jak hraje další hru. A naštěstí vítěznou. Oddechnu si. Vím, sama jsem riskovala, ale naštěstí vyhrála. Kdybychom ale takhle lehce ztrácet věci...

"Nevíte, kolik si Calian účtuje za pivo?" Na chvíli se pohodlně opřu o židli a mezitím, co se rozhlížím po hospodě, mi padne pohled taky ven z okna.
Šťouchnu loktem do Spencera. "Podívej se ven." Mračna se začínají zatahovat a vypadá to, jako by se měli ženit všichni čerti. A John s Amagem šli do nějaký jeskyně. Na chvíli se odmlčím.

"Měli by jsme najít Gal a Natali. Domluvit se co dál. Něco mi říká, že se dneska dál nevydáme." Znovu se podívám ven z okna a zapřemýšlím. Nejspíš tady zůstaneme přes noc. Spencer to zdá se, zatím neřeší.
"Pánové, nevíte, jestli se tady v osadě dá někde přenocovat? Mimo hospody teda." Zeptám se.
 
Vypravěč - 18. února 2020 20:48
death2676392677144309.jpg

Shady Sands


Holly, Spencer
Osada Shady Sands, Stinná slečna
5.leden 2162, 15 :00, zbývá 119 dní


„Co vím tak pět zátek.“ Utrousí hazardér a do očí se Holly nedívá. Samozřejmě jde o cenu pro cizince, nikoliv pro místní, kteří po většinou platí v naturáliích během roku. „Zadarmo ne.“ Pokračuje ohledně noclehu, aneb kdo má peníze může si zaplatit postel v hospodě, jiný si může vysloužit nocleh v chlívě u Brahmín a stráže karavan si většinou postaví stany za branou osady. To hazardér Holly bez větších obtíží prozradí.

Mezitím venku začíná pomalu, ale jistě pršet. Kdo ví jestli to bude jenom menší přeháňka, nebo pořádná průtrž mračen.

 
Natalia - 18. února 2020 20:52
carolina3233.jpg

Shady Sands


Natalie, okrajově Gal a i zbytek družiny
Osada Shady Sands,
5. leden 2162, 15:00, zbývá 119 dní


Čas zatím pozvolna plynul, co jsem se bavila s Gal a mračna pomalu se začínají mračit. Rychle se tedy rozloučím a vydám se zpět do hospody, ne že bych se až tak bála deště (i když představa toho, jak zmoknu ve mně nevyvolává zrovna moc nadšení) ale protože stejně jak se před ním logicky ráda chovám i já tak hádám že ani místní si zrovna neholdují v moknutí a kam aby v takovém případě mohli jít zahnali nudu? Do hospody! A stejně tak to s největší pravděpodobností znamená, že tu natuty zůstaneme přes noc.

„Tak jsem tady Pane Šéf!“ Pronesu, jak jsem (skoro) slíbila a usmívám se od ucha k uchu, teda spíš metaforicky. „Je tu něco, co bych měla vědět, než začnu? Možná co co stojí?“ Vyslechnu si vše, co mám vědět.

Obrázek

(Podprahová manipulace s PJ :D)

Nakonec toho všeho, chytnu zip uniformy a trošku ho popotáhnu níž. Jistě, laciný ale účinný. Nijak se za svůj vzhled nestydím a jak sama z vlastní zkušenosti vím, muži myslí nejednou jen tím jedním a trocha odhalené kůže s nimi dělá divy se správným vystupováním a přetvářkou. Tak už to bohužel nebo bohudík prostě je. Zatím, co tu není moc hostů, až skoro žádní, se spíš chci rozkoukat, obsloužit případně těch pár jedinců vepředu a potom se i podívat do té zadní části lokálu.
 
Arvid Lindman (FKS) - 18. února 2020 21:10
arvid_lindman3358.jpg

Shady Sands



John M. Bishop, Amago
Kousek od Shady Sands, jeskyně
5.leden 2162, 14:30, zbývá 119 dní


„Johne nestřílej pokud nebudeš mít čistý výhled. Nechci ti skočit do rány.“
Dodám suše jakmile je bestie usmrcena. Nečekám na odpověď a Radškorpióna prostě překročím. „Ten ocas potom musíme sebrat.“ Podotknu a vydávám se hlouběji do jeskyně.
 
Holly Henderson - 18. února 2020 21:24
img_20200517_2029334585.jpg

Shady Sands



Spencer, Holly, Natali
Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 15:00, zbývá 119 dní


Pozorně se vyslechnu všechno, co mi jeden z mužů říká. Kde se dá spát, co za to. Nakonec mu hlavou kývnu na znamení, že rozumím a na znamení, že děkuji.
Pak už se zpět v hospodě ukáže Natali a vypadá to že tady začíná pracovat. "Nechcete mi za tu podívanou koupit aspoň to jedno pivo?" Zeptám se s úsměvem na rtech. "Vypadá to, že si můžeme objednat u té slečny." Podívám se na Natali. "Jo, ještě se zeptám, je tady v hospodě nějakej obchodník?"

"To je počasí." Utrousím když začne pršet. "Omluvte mě, musím si jen odskočit. Za malou chvilku jsem tady." S těmito slovy se zvednu od stolu abych zamířila taky za Calianem. Samozřejmě potom, co dá všechny instrukce Natali.
 
Holly Henderson - 18. února 2020 21:34
img_20200517_2029334585.jpg
soukromá zpráva od Holly Henderson pro

Shady Sands



Calian
Osada Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 15:00, zbývá 119 dní


Trvá to jen několik málo okamžiků, než se objevím znovu u baru. Čekala jsem, až tam bude Calian sám. Mluvím tiše a dávám pozor aby nebyl nikdo v naší blízkosti.
"Vypadá to, že tady budeme přes noc." Prší... A venku se co nevidět začne stmívat. A to ještě nejsou naši přátelé ani zpět v osadě. Nebo minimálně v hostinci.

"V kolik hodin a kam mám přijít?" Pak se na chvilku zarazím, zapřemýšlím. "Myslíš, že bych si pak u tebe mohla dát i sprchu?" Usměju se na něj. "Měl bys na večer nějakej šátek nebo dva? A trochu nějakýho rostlinnýho oleje?" Ptám se dál s úsměvem a v úsměvu si mezi zuby vidětelně opatrně přikousnu jazyk.
To víte, slevu nebo obchodní výsledek musí mít člověk co nejlepší. A stejně tak zážitek s tím spojený.
 
Spencer - 19. února 2020 18:54
a3830.jpg

Shady Sands




Holly, Spencer, Nat
Osada Shady Sands, Stinná slečna
5.leden 2162, 15 :00, zbývá 119 dní


A zásobníček je zpět...díky bohu.. Problém je vyřešen. Další kolo až zase zítra. Ale jedno vím určitě. Nepůjdu do další hry bez nějakého esa v rukávu. Ono spoléhat se na matku štěstěnu fakt na hovno. Takhle dostanu aspoň nějakou šanci. A třeba vyhraji i něco užitečného...
Zvednu se, odejdu od stolu a přitom shrábnu své nově zabavené kostky. Samozřejmě jdu tak nějak za Holly, takže obejdu jak Natali tak i nevrlého výčepního. Stejně ale nakonec skončím u baru. Bez peněz, bez nápadů a bez pití. Jak v pekle... Přesto ve mě při zmínce o noclehu malinko hrkne. "Na co platit drahý pokoj ? Nestačí se uvelebit někde pod střechou ?..." Ano, tím je myšlen onen chlív. Protože proč ne.
 
Vypravěč - 19. února 2020 19:16
death2676392677144309.jpg

Shady Sands


Spencer, Holly, Natalie
Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 15:00, zbývá 119 dní


Calian jen pozvedne obočí, když se Natalie přihlásí do práce servírky. Pro něho to je nepochybně výhodný obchod, když ji nic neplatí, tedy krom nějakého toho jídla a noclehu na lavici v lokále. Ale co ctít také víc, že?

„Jen pár věcí...“ Začne a zmíní pár cen místní nabídky, pět zátek pivo, dvacet za jídlo, nebo silnou domácí pálenku. To jsou samozřejmě ceny pro cizáky. Místní to mají mnohem levnější a spíš na účet než by platili rovnou a hotově, což neznamená, že nedají žádnou zátku navíc pro milou servírku.

Celá Stinná slečna se skládá prakticky jen ze tří místností, je to lokál, společná nocležna pro tuláky, stráže karavan co nechtějí nocovat ve stanech, nebo pro obchodníky. Zkrátka pro všechny co mají pár zátek na postel – ceny si Calian určuje individuálně podle momentální nálady. Místa jsou omezena a v současné době jsou jenom dvě, neboť třetí má najatou právě Ian. Posledním místnost je soukromí pokoj, kancelář a sklad samotného Caliana. Rozhodně se nedá říci, že by to byl kdo ví jaký luxus, ale na místní poměry to celkem jde. Každopádně tahle místnost je zamčená a běžně nepřístupná.

Servírka Natalie nyní moc práce nemá, vlastně si to tu zatím jen důkladněji prohlíží, hostů tu moc není a ti co tu jsou mají vše co potřebují. Další nepochybně dorazí k večeru až bude venku příliš tma na nějakou skutečnou práci.

To Holly ponechá Spencera jeho kostkám, aby prohodila pár slov s hospodským. Uvelebit se v chlívě taky není zadarmo, tam je to určeno pro nádeníky co tam přes den makají. Rozhodně ne pro obyčejné tuláky. Kůlna je na noc samozřejmě zamčená.

 
Vypravěč - 19. února 2020 19:22
death2676392677144309.jpg
soukromá zpráva od Vypravěč pro

Shady Sands


Holly
Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 15:00, zbývá 119 dní


„To rád slyším.“ Calian má radost, i když ne zrovna dobré zprávy. Sprchu ani oleje tu nemá, možná tak káď ledové vody ze studny, ale to je více méně vše. Nějaký šátek, nebo spíš kus hadru, který se dá jako šátek použít by nejspíš našel. „K čemu šátek?“ Je celkem zvědavý a přeskočí první otázku, kterou ještě musí promyslet. „Zavírám v deset večer, tak se potom stav.“ Doplní.

 
Natalia - 19. února 2020 19:49
carolina3233.jpg

Shady Sands


Natalie, Holly, Spencer
Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 15:00, zbývá 119 dní


Hurá do práce!
Vlastně toho zatím moc na práci nemám, protože všichni už nečekaně mají to, co potřebují. Přesto v duchu si zopakuji všechny instrukce od Calina, jen tak pro jistotu, abych se ujistila, že si všechno pamatuju. Zaslechnu i jak Spencer zmíní něco o noclehu, tohle si já spokojeně můžu odškrtnout společně s jídlem, a když se tak dívám z okna, jak začíná víc a víc pršet, jsem ráda, že střechu nad hlavou pro tenhle večer mám. Snad i zbytek party tohle nějak vyřeší a nebudou muset moknout.

Stinná slečna není zrovna nějak velká, takže prohlídnutou jí mám víceméně hned a jelikož není moc co zrovna dělat a potřebuju nějak zabít nudu a čas, než budu moc zkoušet vábit zátky od hostů v plném provozu, vydám se do zadní místnosti sloužící podle slov Caliana jako nocležna pro různá individua.

„Zdravím, jsem Natalie ale přátelé mi říkají Nat.“ Představím se přátelsky a s úsměvem nejprve přítomným, spíše jako milá sousedka než nějak laxně koketně. „Nepotřebujete něco? Ať už na zub nebo svlažení hrdla?“ Zeptám se přítomných a pokud někdo něco bude žádat, tak vyřídím jejich žádost a pokud nikdo nic nechce, tak zamířím rovnou k Ianovi. „Můžu si na chviličku přisednout?“ Zeptám se ho.
 
John M. Bishop - 19. února 2020 20:28
11806014602675821189.jpg

Shady Sands



John M. Bishop, Amago
Kousek od Shady Sands, jeskyně
5.leden 2162, 14:30, zbývá 119 dní


Neodpovím. Osvítím si stvoření baterkou a trochu si ho prohlédnu. Co může udělat hned. vezmu nůž a na chvíli se sloním nad mršinou ze které odříznu ocas a strčím ho do pytle. Zbytek tu nechám, nevidím důvod se s tím tahat. S pistolí v ruce a pytlem v druhé pokračuji za Amagem dál do temnoty.
 
Vypravěč - 19. února 2020 20:47
death2676392677144309.jpg
soukromá zpráva od Vypravěč pro

Shady Sands


Natalie, Ian
Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 15:00, zbývá 119 dní


„Sedni si.“ Ian už má něco upito a je to na něm mírně znát. Měří si tě chlípným pohledem od hlavy až k patě, nijak se nestydí. Nechá tě přijít blíž, na dosah, skoro se posadit. „Víš co? Dáme si ještě pivo a sobě vezmi taky něco.“ Objedná si spíš proto, aby si tě mohl prohlédnout zezadu.

 
Holly Henderson - 19. února 2020 21:32
img_20200517_2029334585.jpg
soukromá zpráva od Holly Henderson pro

Shady Sands



Calian
Osada Shady Sands, Stinná slečna
5.leden 2162, 15:00, zbývá 119 dní


"To nevadí." Usměji se na něj. "Když večer naplníme káď vodou a bude v pokoji, tak do rána bude vlažná a to by mi na koupel úplně stačilo." Dobrá nálada mě neopouští.
Na malou chvíli se zamyslím, když řekne že olej nemá. Šátek ale najde. "Šátek..." Zopakuji tiše a chvíli ho nechám přemýšlet než znovu promluvím.
"Máš čas do večera si promyslet co bys všechno chtěl zkusit. Jestli máš nějaký tajný přání? Šátek se dá použít na spoustu věcí. Svázat ruce, dát přes oči." Sleduji Caliana a přemýšlím co on na to. "Nebo se nemusí použít vůbec." Na malou chvíli se odmlčím. "A když se mi to s tebou bude líbit, ráno si můžeme dát ještě rychlovku na rozloučenou. Jen tak." Mrknu na něj obouma očima zároveň.

Pak už se přiblíží Spencer...


 
Holly Henderson - 19. února 2020 21:51
img_20200517_2029334585.jpg
Shady Sands

Spencer, Natali, Holly
Osada Shady Sands, Stinná slečna
5.leden 2162, 15:00, zbývá 119 dní


Na co platit dráhy pokoj. Nestačí uvelebit se někde pod střechou? Dolehnou ke mě Spencerova slova. Zakroutím hlavou ze strany na stranu. "Tam je to pro ty co celej den pracují." Podívám se na Spencera, který je ještě o něco mladší než já.
"Já půjdu s Calianem na nějaký jeho obchodní jednání. Na mě se večer vůbec nevaž." Pořádně vlastně ani nevím jestli obchod bude probíhat v osadě nebo někde mimo. "Ráno budu ale určitě zpátky." Znovu se rozhlídnu po hostinci. "Jestli ale potřebuješ nějak pomoct něco na spaní zajistit, řekni." Pak se obrátím k hazardérům. "Můžeme zkusit ještě vydělat na pokoj u nich. Nebo pak u stráží bys možná mohl přespat ve stanu. Ale nevím co za to budou chtít." A do deště se mi teď úplně nechce.
 
Vypravěč - 20. února 2020 10:12
death2676392677144309.jpg

Shady Sands


John M. Bishop, Amago
Kousek od Shady Sands, jeskyně
5.leden 2162, 14:30, zbývá 119 dní


Amago pokračuje dál v cestě, John jde za ním. Chodba se za zúženou částí začíná rozšiřovat do větší jeskyně. Po chvíli se rozvětvuje do několika dalších chodeb, leč není vidět kam, která vede. Ta co by se dala označovat za hlavní je nejširší a vede severovýchodně. Zatím tu není patrné žádné nebezpečí, i když vzduch je zatuchlý a je v něm cítit hniloba a rozklad.


Obrázek
Ve sluji obřích Radškorpionů


Amago s Johnem pokračují v průzkumu a nakonec dorazí do velké sluje někde na severovýchodě, ano několik odboček bylo nepochybně minuto a mohou se tam skrývat další bestie. Je to velká sluj, světlo baterky ji nedokáže osvítit zdaleka celou. Přesto je zřejmé, že tohle je hnízdo...aspoň tomu by nasvědčovala hromada kostí uprostřed jeskyně. Na první pohled jde o kosti různých zvířat, ale také je možné rozeznat lidské lebky.

Dalším důkazem, že jde o sluj jsou čtyři obrovští rad škorpioni, které právě vyrušil svit Amagovi a Johnovi baterky. Ti čtyři rozhodně nemají rádi vetřelce co narušují jejich teritorium, a tak na ně rovnou divoce útočí.

 
Natalia - 20. února 2020 11:17
carolina3233.jpg
soukromá zpráva od Natalia pro

Shady Sands


Natalie, Ian
Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 15:00, zbývá 119 dní


Ianův pohled nijak neskrývá, co se mu nejspíš honí v hlavičce, s tím se ale asi tak nějak počítá s mým vzhledem a množstvím alkoholu proudícím v jeho krvi. Zrovna když si však chci přisednout, rozhodne se, že si přece jenom něco objedná. „Dobře, díky.“ S úsměvem se odeberu pro pivo a chvilku uvažuju co vzít pro sebe, dokonce si pohrávám s myšlenkou, že bych do sklenice nalila jenom vodu a mu naúčtovala nějakou dražší čirou tekutinu, ale nakonec touha ochutnat mě přiměje vzít i sobě pivo. No jo, zvědavost nakonec zvítězila i nad mou chamtivostí.

Po chvilce se teda vrátí, postarám se o zkásnutí zátek za objednávku, jak se říká nejprve práce a povinnosti, teprve potom vše ostatní. Jo, doma jsou na povinnosti dost fixovaní a tlučou vám to ve škole do hlavy nonstop, stejně jako že Správce má vždy pravdu a mu vděčíme za všechno.
„Nerada bych tě nějak otravovala ale slyšela jsem, že jsi opravdu hodně zcestovalý?“ Povím s trochou falešného obdivu v hlase, chlapi se rádi vychloubají stejně jako jsou rádi obdivovaní, a pokračuju. „Myslela jsem, že bychom si mohli popovídat, zahnat nudu, než se sem nahrnou lidi, určitě jsi zažil spoustu úžasných dobrodružství.“ Zase špetka falešného úžasu. Teprve teď nechám přiblížit pivo ke rtům a ochutnám, no rozhodně je to lehčí pití než ta kořalka od Johna, trochu hořký ale ne úplně špatný, příště si ale radši ty zátky nechám.
 
Vypravěč - 20. února 2020 12:14
death2676392677144309.jpg
soukromá zpráva od Vypravěč pro

Shady Sands


Natalie, Ian
Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 15:00, zbývá 119 dní


„Co by tě zajímalo?“ Vezme si Ian pivo a notně upije, pije to jako vodu, ale rozdíl by určitě poznal. Je to obyčejné pivo odpovídající běžnému ležáku, takže jedno pivko navíc ho moc neovlivní. Historek od karavan má nepochybně spoustu, stejně jako o různých místech co navštívil, nebo o zákonitostech pustiny.

Ian rád vypráví nejrůznější historky, pokud je má komu vyprávět. Mnohdy ty historky zahrnují dobrý boj, dobré pití a lehké holky. Takže je třeba ho trochu korigovat, podle toho co tě zajímá.

 
Gal - 20. února 2020 12:43
35588363475_ea934656e6_b1210.jpg
Shady Sands

Natalie, Holly, Spencer
Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 15:00, zbývá 119 dní


Začíná se zatahovat a to nevěstí nic dobrého. Nechi strávit svůj první déšť venku pod širákem a tak se otočím zpět ke Stinné slečně, abych si našla nějaké pohodlné nocležiště. Dochází mi, že vlastně nemám nic, čím bych zde mohla platit. Náboje rozhodně rozdávat nebudu, brzy se mi bude hodit každá kulka. Zkusím to tedy jinak. Až bude mít hostinský čas se mi věnovat, přitočím se k němu a nonšalantně pronesu:

"Zítra máme velkej den. S pár kolegy jdeme do Vaultu 15, prý to odsud není moc daleko. Chcete odtamtud něco přinýst? Nic neslibuju, ale můžu mít oči otevřený." Kdo ví, třeba hostinský bude mít nějakou prosbu, a to by se pak už dalo mluvit o budoucím obchodu. Případně může chtít nějakou služičku, to vyjde nastejno.
 
Natalia - 20. února 2020 13:10
carolina3233.jpg
soukromá zpráva od Natalia pro

Shady Sands


Natalie, Ian
Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 15:00, zbývá 119 dní


Na co se zeptat? Kéž bych to tak věděla, o světě tady venku nevím skoro nic, ale nějak usměrnit ho bude potřeba. „Slyšela jsem o nějakých městech na jihu, nějaký Smetišťák nebo tak nějak (Junktown) a Hub. Pověz mi třeba něco o tom prvním, nikdy jsem žádný město na vlastní oči neviděla, ani popravdě nevím, co si pod tím slovem představit, je to tam stejný jako tady, větší, nebo jiný? Bezpečnější? A jací jsou tam lidi?“ Vyptávám se a znovu si usrknu piva, mám pocit, že té chuti se musí postupně přijít na chuť. Podle mapy od Gal by Junktown měla být naše nejspíš první zastávka, pokud se odsud vydáme dál a tak hádám, bylo by lepší se o něm něco dozvědět.
 
John M. Bishop - 20. února 2020 13:32
11806014602675821189.jpg

Shady Sands



John M. Bishop, Amago
Kousek od Shady Sands, jeskyně
5.leden 2162, 14:30, zbývá 119 dní


Jdeme dál, hledáme další bestie k zabití a mě to připadá s každým krokem jako velmi špatný nápad. Tohle je bludiště a já jen doufám, že se dokážeme zase vrátit zpět. „A kurva!“ Zašeptám ve sluji, počkám než se nějaký z tvorů přiblíží a pak začnu střílet. Snažím se jim mířit na hlavu, kde myslím, že by mohly být nejzranitelnější.
 
Vypravěč - 20. února 2020 13:41
death2676392677144309.jpg

Shady Sands


Holly, Spencer, Gal
Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 15:00, zbývá 119 dní


Venku solidně prší, což vyhnalo většinu místních do jejich domovů. Komu by se chtělo promoknout, že? Takže tam zůstávají jenom vesničtí psi a dobytek, kterému déšť zase tolik nevadí.

Spencer má svůj zásobník a přemýšlí, kde na noc složit hlavu. Těch možností moc není, vlastně nejsou skoro žádné. Buď je tu chlív, kde by musel skutečně pracovat a to nejspíš až do pozdních večerních hodin, nebo postel k pronájmu od Caliana, která určitě nebude levná, jelikož na něj neudělal moc dobrý dojem.

Natalie v nové roli servírky zmizela v zadní části lokálu, kde je žoldák Ian a pár jeho místních kumpánů, které může bavit svými historkami.

A mezitím si Gal zkouší promluvit s Calianem. „Nevím o ničem...“ Začne hospodský neurčitě, koneckonců co on ví, co všechno se může skrývat v podzemí Vaultu 15. „...ale když najdeš něco zajímavého, přines to a třeba to koupím. Zvlášť jestli tam najdeš nějaké pořádné nářadí, nebo funkční elektroniku, či energetické články.“ Vyjmenuje pár užitečností, co by mohl dobře ocenit.

 
Vypravěč - 20. února 2020 13:47
death2676392677144309.jpg
soukromá zpráva od Vypravěč pro

Shady Sands


Natalie, Ian
Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 15:00, zbývá 119 dní


Ian se usměje a zavzpomíná. „Jo Hub, to je největší město co jsem kdy viděl.“ Zasněně zakroutí hlavou, ale Natalie chce spíš slyšet o Junktownu. „No Junktown, to je takový ospalá díra, i když pořád zábavnější než Shady. Vede to tam Kilian. On je obchodník, starosta, šerif, soudce a popravčí v jednom. Docela se na to hodí, je mladej, celkem chytrej a až přehnaně čestnej.“ Uchechtne se se. „Milici vede Lars, ale platí to Kilian. Určitě je navštiv, jestli tam dorazíš.“ Pokračuje o místních poměrech, ale není to nic moc zajímavého. „Jediný co tam stojí za pozornost je Gizmovo kasino, i když Gizmovi je lepší se vyhnout. Je to tlustý prase a pitomec, i když má talent na vydělávání peněz.“ Znovu se uchechtne a neopomene zmínit, že lidi chycení v kasinu při podvádění nekončí dobře...v lepším případě jako otroci někde v dolech. Nebo rovnou s další dírou v hlavě.

 
Natalia - 20. února 2020 14:08
carolina3233.jpg
soukromá zpráva od Natalia pro

Shady Sands


Natalie, Ian
Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 15:00, zbývá 119 dní


S opravdovým zájmem ho poslouchám, zatím co si ukládám do své paměti všechna jména. Kilian, šerif, obchodník, starosta, přehnaně čestnej atd.. Lars milice, navštívit je. A nakonec Gizmo vlastnící kasino, nebezpečný tlustý prase s talentem vydělat. „Panejo, jak tak slyším znáš důležitý lidí.“ Zářivě se usměju, „Takže Hub je největší město? Hádám, že tam to si budu mnohem zajímavější?“ Pobídnu ho k vyprávění, i o druhém z měst.
 
Vypravěč - 20. února 2020 14:31
death2676392677144309.jpg
soukromá zpráva od Vypravěč pro

Shady Sands


Natalie, Ian
Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 15:00, zbývá 119 dní


„Jo Hub, to je centrum obchodu v pustině, co nenajdeš tam nejspíš neexistuje.“ Zavzpomíná na to město. „Je to taková velká obchodní křižovatka, kde se dříve či později zastaví každý. Koneckonců tam sídlí obchodníci v vodou a čistá voda, to je vzácnost.“ Pokračuje s vyprávěním. Koneckonců voda je i problém Shady Sands...ta studna co tu je dovede poskytnou vodu jen omezenému počtu lidí. Velmi omezenému.

 
Natalia - 20. února 2020 14:45
carolina3233.jpg
soukromá zpráva od Natalia pro

Shady Sands


Natalie, Ian
Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 15:00, zbývá 119 dní


„Tam bych se ráda podívala, musí to být úžasný.“
Zatvářím se trochu zasněně jak si představuji skoro obrázkové město z pohlednic a komiksů, i když realita musí být podstatně špinavější. Nejspíš tam bychom měli možná největší šanci ten vodní tentononc získat. A evidentně, jak to tak vypadá, kdo vládne vodě, vládne všem a problém s ní není jen lokální. „Znáš tam někoho zajímavého, určitě tam musí být dost zajímavých lidí jako ty? Mají tam třeba taky nějakýho šerifa?“

 
Vypravěč - 20. února 2020 16:43
death2676392677144309.jpg
soukromá zpráva od Vypravěč pro

Shady Sands


Natalie, Ian
Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 15:00, zbývá 119 dní


Ian sedí, popíjí a sleduje jak se Natalil pohybuje hrudník v rytmu jejího dechu a otázek. Baví se a baví své okolí vyprávěním o vzdáleném Hubu. „Jo mají tam městskou radu, policii a tak podobně. Taky tam mají sídla snad všechny karavany co se potulují Pustinou.“ Vypráví o Hubu, ale žádná jména místních si nevybavuje. „A co ty? Odkud jsi, kam pak míříš?“ Zajímá se.

 
Arvid Lindman (FKS) - 20. února 2020 16:55
arvid_lindman3358.jpg

Shady Sands



John M. Bishop, Amago
Kousek od Shady Sands, jeskyně
5.leden 2162, 14:30, zbývá 119 dní


„Jednoho po druhým!“
Zvolám, přesto že se počtu netvorů také zaleknu. Díky prostoru jsem však mnohem akčnější, než předtím u toho jednoho v úzké uličce. Velmi rychle se vrhnu vpřed prvnímu monstru a zároveň stojím tak, abych nebránil Johnovi ve střelbě. Snažím se je zasáhnout do těla a bránit se primárně ranám jejich ocasu, protože je na něm znatelný bodec.
 
Natalia - 20. února 2020 17:17
carolina3233.jpg
soukromá zpráva od Natalia pro

Shady Sands


Natalie, Ian
Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 15:00, zbývá 119 dní


Ianův pohled je zaměřený na oblast, kde rozhodně nejsou moje oči, ale nehodlám ho nijak opravovat. Dokud si udržuju jeho zájem a odpovídá na otázky, nevidím důvod. A co si budu nalhávat, většina mi spíš dá nějaký to dýško za trochu té odhalené kůže než nejzářivější úsměv na světě. Nejlepší je ale spojit všechno, úsměv, potěchu oka, a nakonec příjemné vystupování. Dokonalý balíček!

Nakonec i on sám se začne vyptávat a po vteřinu trvající rozvaze myslím, že není moc důvod cokoliv zatloukat, ví to všichni a prakticky jsme to vykecali při diskuzi v hospodě my sami.
„Já? Jsem z Vaultu 13.“ Ukážu palcem na modrou kombinézu a loknu si piva, tentokrát mnohem víc. „Jsem tu s pár… přáteli by bylo asi moc silný slovo, možná parťáky nebo tak nějak. Znám je teprve chvíli.“ Přiznám popravdě. Některé sice znám od vidění ale za jiných okolností, bych s nima doma nejspíš čas netrávila. „A kam mířím? Nejspíš nikam, polovina z nás se asi vydá do Vaultu 15, šéfova to tam chce okouknout, a aby je zbytek nezpomaloval, tak zůstane asi tady. Patřím do té druhé poloviny. Snad potom ale zamíříme do některýho z těch měst, i když, co jsem slyšela tak cesta je to daleká a není zrovna nejbezpečnější, prý tam jsou nějací nájezdníci nebo co.“ Vzpomenu si na oblast označenou tak na mapě. „S nima asi nebude žádná sranda ani domluva.“
 
Vypravěč - 20. února 2020 17:26
death2676392677144309.jpg

Shady Sands


John M. Bishop, Amago
Kousek od Shady Sands, jeskyně
5.leden 2162, 15:00, zbývá 119 dní


Sluj je prostorná a Amago se žene do útoku, čímž upoutá většinu bestií co tu jsou. Na jednu se vrhne, další dvě jdou po něm. Čtvrtý jde po Johnovi, který střílí...leč mimo.

Pět ze šesti ran co John vystřelí na bestii jde mimo, jen jednou zasáhne svůj cíl a to když je škorpion téměř u něho a sám útočí svými klepety a mocným, tak metr dlouhým ocasem s velice ostrým koncem. Škorpion uštědří Johnovi hned několik tvrdých zásahů a způsobí mu nějaké to zranění.

Mezitím Amago tvrdě útočí na jednu bestii se svým nožem, ale i oni tvrdě útočí svými bodci. Amago celkem rychle utrží dalších několik bodnutí . Ono bodnutí je nepochybně bolestivé, ale nedá se říci, že by to bylo vážné fyzické zranění. Mnohem nebezpečnější je v tomto případě jed, který se tak může dostat do těla.

 
Vypravěč - 20. února 2020 17:38
death2676392677144309.jpg
soukromá zpráva od Vypravěč pro

Shady Sands


John M. Bishop, Amago
Kousek od Shady Sands, jeskyně
5.leden 2162, 15:00, zbývá 119 dní


Odolnost
- Byl si otráven, cítíš jak na tebe jed působí.
- Cítíš se slabý, jako by z tebe prchal život.

 
Vypravěč - 20. února 2020 17:38
death2676392677144309.jpg
soukromá zpráva od Vypravěč pro

Shady Sands


John M. Bishop, Amago
Kousek od Shady Sands, jeskyně
5.leden 2162, 15:00, zbývá 119 dní


Odolnost
- Byl jsi otráven, cítíš jak na tebe jed působí.
- Tvá vysoká odolnost minimalizuje účinky jedu...do jisté míry.
- Cítíš se slabý, jako by z tebe prchal život.

 
Gal - 20. února 2020 17:48
35588363475_ea934656e6_b1210.jpg
Shady Sands

Holly, Spencer, Gal
Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 15:00, zbývá 119 dní


"To by neměl být problém sehnat," kývnu hlavou směrem k hostinskému. "Navrhuju udělat předběžný obchod. Tři z nás tam půjdou a přinesou cokoli, co by se ti mohlo hodit. Až se vrátíme, je to všechno tvoje. Výměnou za to nám poskytneš zásoby jídla a nějaké dodatečné vybavení, hlavně něco, v čem můžeme věci odnést. Taky by bodlo nějaké oblečení, co tu běžně nosíte, ty naše kombinézy jsou příšerně nápadné."
 
Vypravěč - 20. února 2020 17:51
death2676392677144309.jpg
soukromá zpráva od Vypravěč pro

Shady Sands


Natalie, Ian
Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 15:00, zbývá 119 dní


Ian nadzvedne obočí a konečně se ti podívá do očí. Na chvíli, pak mu pohled zase sklouzne mnohem níže. „Slyšel jsem.“ Zmíní. Ono to není překvapivé, půl tuctu lidí v modrých kombinézách těžko unikne pozornosti někoho jako je Ian. „Vault 15, o to místo se poslední dobou zajímá dost lidí. I když nevím proč. No dva, tři dny svižným tempem, to není tak daleko.“ Samozřejmě bere v potaz jenom svoji kondici a rychlost, kterou schopen vyvinout.

„Jo nájezdníci jsou problémem všude. Tady v okolí řádí Khánové a pár dalších tlup.“ Zmíní se o stejném problému jako tehdy Gal. „Někdy útočí rovnou a bez varování, někdy se dá domluvit. To víš. Zaplatit jim, nebo...“ Začne lehce chlípně s alternativou, jak by se daly nájezdníci obměkčit při svém plenění. „Největší problém je, že nikdy nevíš koho jsi na cestě potkala. Je to jen kupec se zeleninou, nebo banda nájezdníků, či lovci odměn? To se nikdy nepozná, páč v pustině všichni vypadají stejně.“

 
Natalia - 20. února 2020 18:11
carolina3233.jpg
soukromá zpráva od Natalia pro

Shady Sands


Natalie, Ian
Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 15:00, zbývá 119 dní


Patnáctka teda není tak daleko, i když jak pro koho, a jak se na povrchu vyzná. Když zmíní možnou chlípnou alternativu, jak nájezdníky obměkčit, nepatrně se mé tváře zabarví dočervena. Něco takového… Radši začnu myslet na něco jiného.
„Takže lepší je první střílet a potom zjišťovat, kdo to byl?“ Pronesu lehce jako by se spíš jednalo o žert, snahu pobavit.
„Khánové? Jsou něčím zvláštní? Určitě už jsi spoustu nájezdníku zahnal. Pro někoho jako já, je asi hádám lepší cestovat s nějakými obchodníky, karavanou, co myslíš? Určitě znáš spoustu cestovatelů, myslíš že by vzaly pasažéry? Ale i kdyby, nejspíš by to nebylo levný?“
 
Vypravěč - 20. února 2020 18:20
death2676392677144309.jpg

Shady Sands


Holly, Spencer, Gal
Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 15:00, zbývá 119 dní


„Neměl?“ Skoro se zasměje svým hrdelním hlasem. Skoro. „Nějaký jídlo bych postrádat mohl, ale ostatní je dost drahý, než abych to jen tak dal za slib něčeho v budoucnu.“ Zakroutí hlavou, důvěra není něco co by jen tak rozdával a ni fakt, že tu půlka skupiny zůstane na tom nic nemění.

„Jestli chceš, můžu ti tu kombinézu vyměnit za něco jiného.“ Calian nemá nijak zajímavý výběr běžného oblečení, vlastně má jen nějaké svoje náhradní oblečení a to je složené z kalhot z brahmíní kůže s kšandami a obyčejné plátěné tuniky. Také má růžové letní šaty sahající tak po Galina kolena, která tu údajně nechala jeho bývalá přítelkyně. Posledním kouskem oblečení, který může dát Gal za její kombinézu jsou potrhané džíny a černobílé, pruhované triko. Samozřejmě ani jedno nelze obléci přes kombinézu Vaultu 13, tu to nahradí – se všemi důsledky.


Obrázek
Calianova nabídka oblečení

 
Arvid Lindman (FKS) - 20. února 2020 18:30
arvid_lindman3358.jpg

Shady Sands



John M. Bishop, Amago
Kousek od Shady Sands, jeskyně
5.leden 2162, 15:00, zbývá 119 dní


V zápalu bitvy si vrazím jednu ampuli stimpaku do nohy a pokračuji v souboji se zbraní na blízko. „Johne stáhni se.“ Řeknu nahlas a taktéž se stahuji zpátky do té uličky, kde se dá bojovat jen 1 na 1.
 
Vypravěč - 20. února 2020 18:38
death2676392677144309.jpg
soukromá zpráva od Vypravěč pro

Shady Sands


Natalie, Ian
Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 15:00, zbývá 119 dní


„To je nejlepší způsob jak se dostat na seznam lovců odměn.“ Uchechtne se pobaveně a dorazí své pivo. „Ale jsou to obyčejní lapkové, jenom trochu drsnější než jiní.“ Zakroutí nad nimi hlavou. „Útočí zbaběle ze zálohy.“ Evidentně je nemá rád, ale nic moc s nimi nehodlá dělat.

„Ke karavanám se dá dostat různě, ale pasažéry moc neberou. Na druhou starnu vždycky hledají stráže, honáky a další lidi na doplnění stavu. To víš, spousta cestovatelů se nechá najmout a pak to někde po cestě zabalí, když se dostane kam chce.“ Uchechtne se. „Vůdcům karavan to moc nevadí, páč lidi platí až když se vrátí zase zpátky, většinou do Hubu.“ Dokončí ohledně karavan. „Co se ještě napít, přines nám něco silnějšího.“ Objedná si pálenku, když mu dojde pivo.

 
John M. Bishop - 20. února 2020 18:47
11806014602675821189.jpg

Shady Sands



John M. Bishop, Amago
Kousek od Shady Sands, jeskyně
5.leden 2162, 15:00, zbývá 119 dní


Dál střílím na bestie a moc neposlouchám co na mě Amago volá, jediné čeho si všimnu je, že ustupuje zpět ke vchodu. Nevypadá dobře. „Krej se, jsme hned za tebou.“ Začnu ustupovat, ale nechám jít Amaga před sebou.
 
Natalia - 20. února 2020 19:24
carolina3233.jpg
soukromá zpráva od Natalia pro

Shady Sands


Natalie, Ian
Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 15:00, zbývá 119 dní


S úsměvem přikývnu, takže něco silnějšího, a i pro mě. Vstanu a zamířím k baru a zatím si to v hlavičce hezky zahrnu. Hub je velké město kde se dá sehnat ledasco, a když se to nedá sehnat tam, tak nejspíš nikde. Ovšem logicky takový místo, bude mnohem dražší než tady, a cokoliv tam bude mít vysoký ceny. Nebo aspoň takový je můj odhad. Junktown oproti tomu je menší, možná by tam bylo snazší se s lidmi domluvit, dokonce mám i pár tipů s kým si promluvit. Nájezdníci jsou nejspíš dost náladový, někdy se snaží domluvit, jindy ne, a Khanovci jsou z místních nejhorší. Stejně tak to vypadá, že lidi se tady na povrchu nemůžou střílet jen tak, evidentně nějaký rádoby pořádek se tady udržuje, nebo si můžu vysloužit zájem nějakých lovců odměn. Za cestování s karavanou se neplatí a prakticky, by neměl být až takový problém s nimi se dohodnout na společné cestě, i kdyby možná jen jako dočasná spolupráce. To by bylo asi všechno, takže další kolo za okamžik.

Za okamžik se vrátím s láhví pálenky a dvěma sklenicemi. „Tak tady, prosím.“ Oběma nám naliji, nejprve jemu tři čtvrtě sklenice ale sobě pouze sotva čtvrtinu, nerada bych skončila opilá, když mě čeká ještě celý den práce. „Jsem ráda, že si mám s kým popovídat a že jsi mi povyprávěl o těch městech, blíž se k nim asi nikdy neodstanu. Myslíš, že je tam venku víc takových měst?“
 
Vypravěč - 20. února 2020 19:40
death2676392677144309.jpg
soukromá zpráva od Vypravěč pro

Shady Sands


Natalie, Ian
Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 15:00, zbývá 119 dní


„Určitě. Na sever vodsaď jich je prý taky dost, ale nikdy jsem tam nebyl. Válku přežila spousta lidí´na spoustě míst. Jenom to přežití není snadný.“ Chce si přiťuknout a pak to do sebe obrátí, aby si hned mohl dolít další rundu.

„Jenom se to chce vyhnout ruinám velkoměst. Pořád jsou plný radiace a divokých ghoulů, nebo jiných bestií. To jsem takhle jednou...“ Začne vyprávět další historku o útoku tlupy divokých ghoulů živořících někde v ruinách nějakého města na západním pobřeží. „No řekl jsme toho už dost. Nechceš mi trochu rozjasnit den a pobavit se?“ Navrhne na konci historky s pohledem významně směřujícím k nedaleké posteli. Měkké, teplé, pohodlně vyhlížející posteli.

 
Vypravěč - 20. února 2020 19:57
death2676392677144309.jpg

Shady Sands


John M. Bishop, Amago
Kousek od Shady Sands, jeskyně
5.leden 2162, 15:00, zbývá 119 dní


Amago pokračuje v boji, ale jak se jeho stav zhoršuje, tak začíná ustupovat. Ještě dá škorpionovi nějakou tu ránu ostrým nožem, ale hlavně ustupuje. To škorpiony na okamžik zmate a on tak má čas se stáhnout do chodby.

Mezitím John především střílí, tentokrát mnohem přesněji než prve. Dvě další střely usmrtí škorpiona co na něho dorážel a třetí trefí jednoho z těch co šli po Amagovi. John také ustupuje, je hned za Amagem a stále je pronásledují dva ze škorpionů. Třetí, nejspíše těžce zraněn Amagovým nožem za nimi značně pokulhává.

Amago je na první pohled zraněný mnohem vážněji než John, což je zejména tím, že bojuje na kontaktní vzdálenost, zatímco John dává přednost ostřelování pěkně z bezpečné vzdálenosti.

 
Natalia - 20. února 2020 20:02
carolina3233.jpg
soukromá zpráva od Natalia pro

Shady Sands


Natalie, Ian
Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 15:00, zbývá 119 dní


Skleničky o sebe rytmicky hezky cinknou, a i já si spálím hrdlo tekutou lávou, zaksichtím se nad její sílou a chvíli mi trvá, než se vzpamatuju. Nad jeho historkou plnou nějakých rozpadajících se mutantů, nebo ozářených lidí, který radiace uškvařila mozek nebo co, jen nevěřícně kroutím hlavou. Tohle zní neuvěřitelně, vlastně se mi tomu nechce ani věřit ale na druhou stranu, přerostlé krysokrtkoohavnosti by mi tak připadaly taky, kdybych je neviděla na vlastní oči.

Když nečekaně zmíní, jestli bych mu nerozjasnila den s pohledem na postel, ve tváři zrudnu víc než z pití alkoholu. Takhle na přímo mi to nikdy nikdo nenavrhl a už vůbec ne, po tak krátké známosti. Většina toho zkoušela dosáhnout několika pozváními do kantýny na večeři, potom třeba k sobě, nebo procházku po chodbách, možná nějaký dárek ale takhle?
„Já… myslím že Calianovi by se asi nelíbilo, kdybych, no, kdybychom si tady rozjasňovali den místo abych pracovala, možná jindy, co kdyby někdo přišel, nerada bych aby mě vyhodil, tuhle práci potřebuju.“ Vysoukám ze sebe, těžko skrývajíc své rozpaky.
 
Vypravěč - 20. února 2020 20:08
death2676392677144309.jpg
soukromá zpráva od Vypravěč pro

Shady Sands


Natalie, Ian
Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 16:00, zbývá 119 dní


Ian se jenom pousměje, když dostane košem. Na odmítnutí je nejspíše zvyklí a nebere si to nijak zvlášť osobně. Nalije další rundu jak tobě, tak sobě a znovu si chce připít na zdraví. „Hraješ kostky?“ Změní téma jako by o nic nešlo. „Čas se tady neskutečně vleče, když není do čeho píchnout.“ Povzdechne si, čímž vyjádří své znudění nad zdejší osadou.

 
John M. Bishop - 20. února 2020 20:18
11806014602675821189.jpg

Shady Sands



John M. Bishop, Amago
Kousek od Shady Sands, jeskyně
5.leden 2162, 15:00, zbývá 119 dní


„Běž, trochu je osmahnu!“ Křiknu na Amaga, aby pokračoval v ústupu. Sám stále sleduji bestie, přičemž si rychle připravím molotova, kterého zapálím a vrhnu proti nim. Čekám přitom až budou u vstupu do jeskyně, kde jim plameny znemožní nás pronásledovat dál...
 
Natalia - 20. února 2020 20:28
carolina3233.jpg
soukromá zpráva od Natalia pro

Shady Sands


Natalie, Ian
Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 15:00, zbývá 119 dní


V duchu si odechnu, když si Ian ne zrovna moc zdařilé odmítnutí nebere nijak osobně a dál se se mnou baví. Dokonce mi znovu nalije, i když po cinknutí si spíš usrknu.
„Ne.“ Zavrtím hlavou. „Teda, nikdy jsem kostky nehrála ale můžeš mě to naučit, jestli chceš.“ Uvedu na pravou míru s úsměvem a pokračuju. (Pravidla znám, nemusíš je znovu psát) „Jo, moc co dělat tady asi není, a co teprve pro tebe, kdo je zviklej na živější místa. Já můžu být ale ráda, že nemusím kydat hnůj a můžu sedět tady.“
 
Vypravěč - 20. února 2020 20:35
death2676392677144309.jpg
soukromá zpráva od Vypravěč pro

Shady Sands


Natalie, Ian
Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 15:00, zbývá 119 dní


„Jo kydání hnoje, to je asi jediná práce tady.“ Uchechtne se a připraví obyčejné hrací kostky. „A střílení banditů, když něco zkusí.“ Pokračuje s náznakem úsměvu. „Ale už dali dlouho pokoj.“ Udělá trochu prostoru na stole, kde by se dala rozjet hra.

„Co to trochu okořenit? My vsadíme zátky, ale když prohraješ, políbíš vítěze.“ Navrhne sázku pro první kolo. Je zřejmé, že se do hry pustí Ian a jeho dva kumpání co zatím jenom poslouchali. Samozřejmě je může poslat ven, kdyby to měla být hra jenom s Ianem. Každý do hry může hodit nějakých pět zátek, vítěz bere vše.

 
Arvid Lindman (FKS) - 20. února 2020 20:40
arvid_lindman3358.jpg

Shady Sands




John M. Bishop, Amago
Kousek od Shady Sands, jeskyně
5.leden 2162, 15:00, zbývá 119 dní


Jakmile vidím, že se John chystá něco házet tak se stáhnu. Při ústupu si vezmu stimpak.
 
Holly Henderson - 20. února 2020 20:47
img_20200517_2029334585.jpg

Shady Sands



Gal, Holly, Spencer
Osada Shady Sands, Stinná slečna
5.leden 2162, 15:00, zbývá 119 dní


Naslouchám rozhovoru Gal a Caliana. Když přijde řeč na oblečení, ráda se podívám na nabídku. Není tam ale nic, co by mě vyloženě zaujalo a tak se do tohoto nemíchám.
"Gal, řekni mi." Oslovím ženu, která ví o přežití, bojí a pohybu v téhle nehostinné krajině o spoustu věcí víc než já. "Kolik jídla potřebujeme ještě sehnat aby jsme došli do Vaultu 15 a zpět?" Zeptám se. "Potřebovala bys něco koupit? Já si pořídím batoh." Dodám hned. "Na léky od doktora nemám ani náhodou." Poškrábu se na hlavě.
 
Natalia - 20. února 2020 20:49
carolina3233.jpg
soukromá zpráva od Natalia pro

Shady Sands


Natalie, Ian
Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 15:00, zbývá 119 dní


Na stole se udělá místo, pravidla jsou snadno k pochopení. A hurá na to! I když Ian ještě navrhne, jak celou hru okořenit a nějak nevidím důvod, proč odmítnou. První políbení to nebude a svým způsobem má pravdu, aspoň to bude větší sranda a možná vyhraju nějaký zátky!. „Fajn, souhlasím.“ Usměji se a vezmu kostky. V našem počtu hádám, že se bude hrát tak zvaná rychlá hra. „Ale ne, že na ně budete používat nějaký skrytý superschopnosti.“ Zazubím se na všechny přítomné, náznakem poplivu kostky pro štěstí a vrhnu je.
 
Vypravěč - 20. února 2020 20:53
death2676392677144309.jpg

Shady Sands


John M. Bishop, Amago
Kousek od Shady Sands, jeskyně
5.leden 2162, 15:00, zbývá 119 dní


Dva škorpioni útočí na Johna a třetí se sune pomalu za nimi. I on si chce smlsnout na lidském masu. John hodí svoji zápalnou lahev a přesně trefí jednoho z rad škorpionů. Lahev se rozbije o jeho chitinový krunýř a její obsah ihned začne hořet. Plameny zachvátí rad škorpiona a dalšího popálí.

Amago mezitím ustupuje dál chodbou, dává si přitom stimpak, který ihned začne působit a léčit jeho otevřené rány. Proti otavě škorpióním jedem ovšem nepůsobí.

 
Vypravěč - 20. února 2020 21:03
death2676392677144309.jpg
soukromá zpráva od Vypravěč pro

Shady Sands


Natalie, Ian
Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 15:00, zbývá 119 dní


Hra je to jednoduchá a rychle odsýpá Ian hodí stejná čísla co Natalie, jeden z jeho kupánů hodí méně, ale další má součet jedenáct a tak vítězí. Ihned se dožaduje své odměny, tedy polibku od Natalie.

Ten si hodlá také vychutnat a pokud mu dáš příležitost tak si onu odměnu vybere skutečně vášnivě i s pořádným záklonem.

Potom jsou všichni připraveni pokračovat ve hře...se stejnými sázkami.

 
Gal - 20. února 2020 21:12
35588363475_ea934656e6_b1210.jpg
Shady Sands

Holly, Spencer, Gal
Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 15:00, zbývá 119 dní


Koukám, že s nikým ze Shady Sands není snadné pořízení. Každý se buď chová jako arogantní blbec, nebo je to rovnou vypočítavý vydřiduch. Jak asi místní obyvatelé přežívají, když mají takové manýry?

"Nic směňovat nechci, chci obyčejné šaty nádavkem k tomu ostatnímu," zamračím se na hostinského. "Asi jste o tom neslyšel, ale ve vaultech se dá stále ledacos hodnotného najít. O to se můžu postarat a hodně vám toho donést, anebo taky nemusím. Navíc, pokud se otevře obchodní cesta k našemu vaultu 13, bude to v podstatě na nás šesti, s kým budeme obchodovat a s kým ne. Zvažte spolupráci, mohlo by se vám to hodně vyplatit."

Nejdřív Aradesh, pak Ian, teď tenhle pitomec. Copak si neuvědomuje, že my nejsme jen tak obyčejní trhani z pustiny? Že máme možnosti, o kterých se jemu nikdy ani nezdálo?
 
Natalia - 20. února 2020 21:23
carolina3233.jpg
soukromá zpráva od Natalia pro

Shady Sands


Natalie, Ian
Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 15:00, zbývá 119 dní


Ian hodí stejně, jeden jeho kumpán míň ale druhý hodí jedenáct. Sakra! Zklamaně se zamračím, hned na to ale pokrčím rameny. „Sázka je sázka.“ Postavím se, popojdu blíž a trochu nejistě se k němu natáhnu, než se ale naděju už mám jeho jazyk v puse a jsem v záklonu. Trvá vteřinu, než se vzpamatuju ze šoku a rukama ho odtáhnu. „Brzdi kovboji!“ Povím šokovaně ale hned nato se usměji, abych ten šok ukryla. "Načekala jsem tak hrrr přístup."
Povím se zarudlými tvářemi.

Navrhnou stejnou hru znovu. „Dobře znovu.“ Usrknu ze skleničky a usadím se za stůl.

(pět her.)
 
Vypravěč - 20. února 2020 22:13
death2676392677144309.jpg
soukromá zpráva od Vypravěč pro

Shady Sands


Natalie, Ian
Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 15:00, zbývá 119 dní


Ian si dopřává další pálenky a rovněž ti nalévá jednu rundu za druhou, zvlášť když prohraješ a musíš se líbat, tak ti nalévá na kuráž. Hra rychle odsýpá, ale štěstí ti moc nepřeje. Znovu musíš políbit onoho chasníka, potom toho druhého a zase tohoto. Ani Ianovi štěstí nepřeje. Jednu hru vyhráváš a po posledním kole musíš políbit Iana.

Během toho všeho líbání se dá říci, že spolu pánové soupeří o to, kdo je v tom lepší, takže se snaží a občas jejich ruce i zabloudí po tvých oblinách.

„Pokračujeme? Nenavýšíme sázku?“ Zaškytá jeden z Ianových kumpánů, který je také posilněn pivem. „Dvojnásob zátek, když vyhraješ. Když prohraješ, uděláš striptýz!“ Navrhne opile.

 
Natalia - 20. února 2020 22:48
carolina3233.jpg
soukromá zpráva od Natalia pro

Shady Sands


Natalie, Ian
Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 15:00, zbývá 119 dní


Radiací opálený Bůh mi nejspíš není zrovna nakloněn, první kolo prohrané, další prohrané, do třetice zase prohrané, čtvrté jsem překvapivě vyhrála! A nakonec i Ian se dočká, který mi po celou dobu tak ochotně naléval i když jsem spíš z toho usrkávala. Nejprve se jejich nadšení a chlapeckou rivalitu v tom, kdo to svede líp snažím krotit stejně jako jejich nezbedné ruce, ale u posledních dvou polibků už v tom nejsem tak pečlivá jako na začátku. Možná za to přece jenom mohla ta pálenka, která ale není jediný důvodem proč mi tváře skoro hoří. Vidět tohle máma, tak dostanu na zadek! Ale na druhou stranu, co se stane tady, se nejspíš nikdo nikdy nedoví! A bude zapomenuto.

Když jeden z kumpánů navrhne navýšení sázek, vím že bych měla zakroutit hlavou, místo toho se ale ohlídnu k východu a potom zpět na všechny tři. „Myslím že ne…“Znovu se podívám k východu hned na to zase zpět. „Leda, že by ho jenom vítěz měl zdarma, ti, co by prohráli by zaplatili?“ Chvíli přemýšlím. „Třeba čtyřicet zátek každej, bez možnosti prostě odejít, a byl by až po zavření, nerada bych aby mě někdo ze společníků náhodou tady načapal.“ Znovu se ohlídnu k východu, jestli tam nikdo není a jako náhodou jim předvedu více svůj dekolt, jako další argument.
 
Vypravěč - 20. února 2020 23:36
death2676392677144309.jpg
soukromá zpráva od Vypravěč pro

Shady Sands


Natalie, Ian
Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 16:00, zbývá 119 dní


Ian nic neříkán, jen pozvedne obočí, nejspíš překvapen tím, že o tom vůbec uvažuješ. Dvojice kumpánů o tom více přemýšlí a jak o tom přemýšlí, jejich tváře se mírně zachmuřují. „Dobrá, pro vítěze zdarma. Ostatní zaplatí, ale jen 20 zátek.“ Zmíní svoje maximum. Kdyby jsi nebyla již poněkud pod vlivem silné pálenky...ono usrkávání tak půl tuctu panáků se na nezkušené dívce docela podepíše...mohla by sis z předchozích partií spočítat, že se v zásadě všichni drží na svém ti dva nemají víc jak 20-30 zátek celkem. Jen Ian je více při penězích. „Nebo to bude jen soukromé představení pro vítěze.“ Vloží se do toho Ian se svým návrhem, sám proti platbě 40 zátek za sebe neprotestuje – i když dává přednost soukromí.

 
Natalia - 21. února 2020 00:00
carolina3233.jpg
soukromá zpráva od Natalia pro

Shady Sands


Natalie, Ian
Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 15:00, zbývá 119 dní


Alkohol, adrenalin ze hry, svoboda, kterou pobit mimo Vault poskytuje, sama nechápu, z jakého důvodu jsem vůbec něco navrhla dokonce nad tím uvažuju, a čím déle nad tím uvažuju, tím víc se divím. I když nejspíš za to může všechno dohromady. „Já, myslím že jsem moc pila.“ Podívám se na skleničku a odsunuju jí od sebe. „Myslím, že pro teď to stačí, rozjasnili jsme si den až až.“ Povím s úsměvem na rudé tváři. „A měla bych se dát do pořádku, než přijdou další hosté a bude frmol, třeba si to ještě zopakujeme.“ Povím ani sama pořádně nevím proč, nejspíš je na vině alkohol. Přesto se v duchu zastydím, že jsem vůbec navrhla nějakou cenu za to, že mě můžou vidět nahou a skoro jsem i souhlasila!
 
Vypravěč - 21. února 2020 00:34
death2676392677144309.jpg

Shady Sands


Holly, Spencer, Gal
Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 16:00, zbývá 119 dní


Co si Calian uvědomuje, nebo ne je záhadou. „A platit budeš čím?“ Optá se, ono obyčejné oblečení není moc drahé, vyjde tak na dvacet, třicet zátek podle Calianovi momentální nálady. „To jsou všechno moc pěkný sliby, ale chtělo by to něco hmatatelnějšího, jinak z toho nic nebude.“ Zakroutí hlavou, zatímco venku zesiluje déšť a mění pustinu v jedno velké bahniště.

„Víš půl dne tady poslouchám toho flákače od vás jak tu žebrá o něco zadarmo, místo, aby projevil trochu snahy udělat něco užitečného. To nevzbuzuje moc obchodní důvěry, spíš mám dojem, jestli vás z toho slavného Vaultu nevyhodili.“ Nepochybně mluví o Spencrovi, který tu neudělal zrovna dobrý dojem ohledně obyvatel Vaultu 13. „Vysvětlilo by to váš nedostatek zboží.“ Lehce se uchechtne a přeměří si Gal od hlavy až k patě, hodnotí přitom každou část jejího vybavení a zásob. Není toho mnoho. „Jak jsem řekl, když přineseš něco zajímavého a užitečného, zaplatím za to.“

To se venku začíná šeřit, i když do tmy ještě nějaké dvě, tři hodinky zbývají. Do lokálu se také začínají hrnout další hosté, místní chasníci na nějaké to pivko po práci, nebo něco lepšího k jídlu.

 
Gal - 21. února 2020 08:19
35588363475_ea934656e6_b1210.jpg
Shady Sands

Holly, Spencer, Gal
Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 16:00, zbývá 119 dní


"Přirozeně nemáme ty vaše zátky a nejsme vybaveni pro obchodování. Popravdě jsme ani nevěděli, jestli na povrchu žijí lidé," vysvětluji hostinskému. "Máme ale zdroje a jsme ochotni s vámi zahájit obchod, ale potřebujeme nejdřív dokončit naši cestu do Patnáctky a zpět. Nežebrám, snažím se s tebou uzavřít kurevsky výhodnej obchod. A neslibuju nic, co bych nedokázala splnit, potřebuju ale nejdřív nějaký věci od tebe."

Postoj hostinského na jednu stranu chápu, na druhou ale nevěřícně kroutím hlavou nad jeho zabedněností. Přijde mu do vesnice šest lidí z vaultu, který je našlapaný jídlem, zbraněmi a proviantem, který má cenu tisíců těch jejich zasraných zátek a jeho obchodnický duch dál chrápe.
 
Vypravěč - 21. února 2020 10:07
death2676392677144309.jpg

Shady Sands


Holly, Spencer, Gal
Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 16:00, zbývá 119 dní


Hostinský se nezdá přesvědčen o výhodnosti nabízeného obchodu. „Hele neznám tebe ani ten tvůj Vault 13, všechno co nabízíš jsou jenom pěkný sliby, ale záruky nedáváš žádný.“ Prostě není není ochoten věřit někomu koho vidí poprvé v životě a kdo po něm chce cenné zboží s tím, že mu ho možná časem nějak zaplatí. Někomu, kdo se netají tím, že se chystá osady v nejbližší době opustit a nemusí se už vrátit. „Jak už jsme řekl, můžu postrádat trochu jídla na cestu a možná bych našel i nějakej pytel na kořist, ale víc ne.“ Lehce se zamyslí. „No možná bych mohl postrádat i ten Oděv z brahmíní kůže, i když na to by sis do večera určitě stačila vydělat.“ Pohled přitom upírá na Spencera, který se tu celý den jenom flákal a žebral. To Caliana celkem rozčiluje.

Natalie, Ian
Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 16:00, zbývá 119 dní


Mezitím Natalie ve vedlejší místnosti zjistí od Iana všechno co potřebuje a tak akorát se s ním a jeho kumpány rozloučí. „Jo přines ještě jednu láhev a pár piv, zlato.“ Usměje se Ian, když tuší, že další partie kostek hned tak nebude.

Natalie, posilněná pivem a tak půl tuctem panáků silné samohonky, se musí vrátit do lokálu a začít se věnovat své práci servírky. Lokál se přitom pomalu začíná plnit vidláky a i Calian se jim bude muset co nevidět věnovat. Těch nových hostí je prozatím jen šest a všichni chtějí pivo, dva si potom rovnou chtějí objednat žvanec.

 
Natalia - 21. února 2020 10:51
carolina3233.jpg

Shady Sands


Natalie, (Ian), Holly, Spencer, Gal
Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 16:00, zbývá 119 dní


„Jistě, za chviličku je to tady.“ Povím s úsměvem, no řekla bych na rozloučenou ale jelikož tu budu roznášet pití a jídlo, nejspíš se to tak úplně nehodí. Zamířím rovnou k baru, kde je Gal a jak to tak vypadá, rozmlouvá s Calianem. No moc pozornosti jim oběma nevěnuju, jenom se na ně zazubím a s lehce narudlými tvářemi pronesu. „Pane Šéf, poučka číslo jedna, nepít s hosty.“ Než ale stihne cokoliv někdo říct, otočím se s láhvemi a vydám se zpět, které jim s úsměvem položím na stůl a hezky je zinkasuju.

To už se ale do lokálu blíží další hosté, takže žádný pokec a kostky už se konat nebude. „Jsem Natalie, přátelé mi ale říkají Nat.“ Seznámím se takhle nejprve s každým pro začátek, než s úsměvem pokračuju, „Copak si dáte?“ V duchu doufám, že alkohol v krvi práce co nejrychleji vypudí, stejně jako voda, kterou jedinou se rozhodnu už pít.
 
Vypravěč - 21. února 2020 10:58
death2676392677144309.jpg

Shady Sands


Holly, Spencer, Gal, Natalie
Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 16:00, zbývá 119 dní


Nepít s hosty je dobrá rada, zvlášť co se silné pálenky týče. Jenom to Natálie zjistí tím horším způsobem, koneckonců alkohol ji teprve začíná stoupat do hlavy, metabolizovat do krve a s tím se bude nejspíš potýkat až do pozdních večerních hodin.

„Pivo Nat!“ Poruší si někdo, aniž by ho překvapilo, že má lokál obsluhu. Nejspíš se to rozneslo, což vzhledem k velikosti osady není moc překvapivé. „A něco k jídlu, běžnou Calianovu specialitu.“ Objedná si polévku co mohla Natálie již dneska ochutnat. On ten výběr jídle není nijak široký.

 
Gal - 21. února 2020 12:27
35588363475_ea934656e6_b1210.jpg
Shady Sands

Holly, Spencer, Gal
Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 16:00, zbývá 119 dní


Rty mám pevně semknuté, ale ještě se nevzdávám. "Vydělat jak? Obsluhováním kydačů hnoje?" zavrčím potichu a čekám, co mi odpoví hostinský. Na jeho odpovědi teď závisí hodně.
 
Vypravěč - 21. února 2020 13:11
death2676392677144309.jpg

Shady Sands


Holly, Spencer, Gal, Natalie
Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 16:00, zbývá 119 dní


„Třeba, nebo jít vykydat stáje.“ Odsekne Calian, kterého tohle už jednoduše nebaví. Gal prakticky vůbec nezná to, že je údajně z Vaultu 13 pro něho znamená jen velmi málo. Proč by fakt, že je někdo z Vaultu mělo znamenat víc, než kdyby byl z nějaké zapadlé farmy, že?

 
Natalia - 21. února 2020 13:18
carolina3233.jpg

Shady Sands


Natalie, Holly, Spencer, Gal
Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 16:00, zbývá 119 dní


Jak se říká, chybami se člověk učí a bez práce nejsou lístky na koláče! Takže si nehodlám stěžovat, přesto alkohol proudící v krvi není zrovna příjemný, ale zase mám roztomile prokrvené tváře. Snažím se na všem stále vidět aspoň něco pozitivního. Novinky se evidentně šíří stejně rychle jako doma a brzy už seznamovaní můžu klidně přeskakovat. Pivo, Calinova specialita, pivo, pivo, Calianova specialita atd… S úsměvem na rtech pokračuju v práci, vždy hezky poděkuji a i s pěknou nepatrnou vděčnou úklonou navíc, když přibude náhodou nějaká ta zátka i pro mě. V tomhle duchu to víceméně pokračuje., než si všimnu Spencera.

Opravdu? Trošku mě irituje, jak nic nedělá celý den a jen vysedává, zatím co já jsem naopak na nohou, dokonce i začala tady jako servírka pracovat. Ve chvilce, kdy se to trošku uklidní, protože každý má co jíst a pít, aspoň pro teď, vyrazím k němu.

„Ještě furt si tady? Neměl bys taky už začít něco dělat? Vím, že kydat hnůj není zrovna voňavá práce, ale aspoň nebudeš spát venku, dostaneš najíst, a konečně něco budeš dělat, ne jenom spoléhat na dobročinnost ostatních.“ Poslední slova pronesu trochu ostřeji a nebýt té kořalky, nejspíš bych takhle upřímně nemluvila. Potom ale zaslechnu Gal, takže jsem teda teď nějaká obsluhovačka kydačů hnoje! Opravdu? Mlčky na ní pohlédnu, dotčeným a dost naštvaným výrazem se staženými rty. Nakonec se ale otočím aniž bych cokoliv řekla, kašlu na to, mám kde spát a mám co jíst, to oni říct nemůžou! A tak radši dál pokračuju v práci, i když nejprve si dam chvilku, abych se uklidnila hlubokými nádechy, a vykouzlila si tak úsměv na tváři.
 
John M. Bishop - 21. února 2020 13:31
11806014602675821189.jpg

Shady Sands



John M. Bishop, Amago
Kousek od Shady Sands, jeskyně
5.leden 2162, 15:00, zbývá 119 dní


Fascinovaně sleduji jak plameny stravují jedno z těch odporných stvoření. Líbí se mi to. Líbí se mi něco pálit, něco vyhazovat do vzduchu. Oheň mě vždycky fascinoval a tohle je ještě mnohem lepší. Usmívám se do plamenů. Čekám. Cítím jak mi jed proniká do těla.

Znovu vezmu svoji pistoli. Udělám krok blíž k hořícím bestiím a z blízkosti odkud bych neměl minout vystřelím. Nejprve na jednu, potom na druhou, případně i na třetí, jestli ještě žije. Chci je dorazit, ukončit jejich trápení. Amago říkal něco o ocasech, tak je tu nechci nechat.
 
Arvid Lindman (FKS) - 21. února 2020 13:36
arvid_lindman3358.jpg

Shady Sands



John M. Bishop, Amago
Kousek od Shady Sands, jeskyně
5.leden 2162, 15:00, zbývá 119 dní


Jsem opodál bitvě. Necítím se moc dobře, ale nemám zájem se vracet zpátky do Shady Sands. Čekám jestli je John dorazí, či bude zapotřebí ještě mojí pomoci.
 
Vypravěč - 21. února 2020 14:24
death2676392677144309.jpg

Shady Sands


John M. Bishop, Amago
Kousek od Shady Sands, jeskyně
5.leden 2162, 15:00, zbývá 119 dní


John rychle dorazí dvě bestie, čímž spotřebuje zbytek nábojů ve svém zásobníku. Třetí škorpion mezitím podlehne zranění, co mu způsobil Amago svým nožem. Potom už jen John odřízne jejich jedovaté ocasy a nacpe si je do svého pytle, který začíná docela těžknout. Koneckonců takový ocas neváží zrovna málo, i když většinu toho tvoří spíše jen chitin a maso.

Zatím bylo zabito celkem pět radškorpionů...což zdaleka nejsou všichni co v jeskyni žijí, navíc to podle Setha problém řeší pouze dočasně, než se zase časem objeví.

Střelba, vřeštění škorpionů a hluk plamenů není bez následků. V zásadě všichni obyvatelé jeskyně jsou tím upozorněni, že došlo k narušení jejich teritoria. Další trojice obřích radškorpionů se blíží ke hnízdu z nějaké severní sluje a Amago s Johnem jim stojí v cestě. Kde je ona úzká chodbička? No někde směrem na západ.

 
John M. Bishop - 21. února 2020 15:23
11806014602675821189.jpg

Shady Sands



John M. Bishop, Amago
Kousek od Shady Sands, jeskyně
5.leden 2162, 15:00, zbývá 119 dní


„Jsou tu další!“ Houknu zatímco nabíjím pistoli. Musím začít šetřit municí, nebo mi za chvíli žádná nezbude. Tohle jsem lehce podcenil a se Sethem si budu muset promluvit o odměně. Pořádné odměně. Pokud se odsud dostanu.

„Kryj se a rychle pryč, další koktejl nemám!“ Sám se přesunu ke stěně, abych měl krytou aspoň jednu stranu, přitom se snažím jít k východu kudy jsme přišli. Až když zahlédnu bestie, tak se přikrčím, zamířím pistoli a pálím jejích směrem. Nechci jim nastavit záda při úprku.
 
Gal - 21. února 2020 15:23
35588363475_ea934656e6_b1210.jpg
Shady Sands

Holly, Spencer, Gal, Natalie
Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 16:00, zbývá 119 dní


Nechápavě zakroutím hlavou a odpoutám se pohledem od hostinského. Teprve až teď si plně uvědomím, že na mě mluvila Holly. Překvapeně na ni zamrkám a omluvně se jí otážu, zda mi svou otázku zopakuje. Teprve potom mohu odpovědět.

"Prý je to vzdušnou čarou okolo šedesáti kilometrů, ale cesta může být delší. Záleží na terénu. Pro cestu tam i nazpátek budeme potřebovat tak sedm až osm dávek jídla pro jednoho. Určitě nebudeme zpátky dřív než za týden, ale klidně se může stát, že se vrátíme až za dva, hlavně když cesta přes hory nebude schůdná. A v tomhle počasí..." kouknu oknem na průtrž venku.

Najednou mi začne docházet, že cesta k Patnáctce je skoro nemožná. V zimě a dešti přes neznámé hory, bez přístřeší, neustále napadáni divokými zvířaty... to nemáme šanci. A i kdybychom to zvládli, najdeme akorát vyrabovaný vault, který bude přinejlepším prázdný. Spíš ale čekám, že v něm bude žít spousta havěti, která si nás tři a jen s omezenou municí, hravě podá. A až se vrátíme nazpátek (pokud se vrátíme nazpátek), budeme mít prázdné ruce. Správce nás vyhodí zpět do pustiny a do nejbližší civilizace se nikdy nedostaneme.

"Omluv mě, Holly," zašeptám sklesle směrem ke světlovlasé dívce a odlepím se od barového pultu. Nech i sedět tady mezi lidmi a tak se přesunu vedle k Ianovi.

Sedám si ke stolu a pokládám na něj svou pistoli i s pouzdrem a postupně i ostatní věci, které nesu u sebe. Mlčky počítám zásoby jídla i munice. V kufříku, kde mám základní věci pro přežití, je také dost věcí, ale pochybuji, že by lidé tady vůbec tušili jak a na co je použít. Nemohu si dovolit vzdát se ničeho z už tak dost spartánského vybavení.

Hostinský má pravdu v tom, že vážně vypadáme spíš jako vyhoštěnci, parta nechtěných obyvatel vaultu, které správce vyhnal do mrtvé pustiny, aby zde našla smrt. Opravdu čekal, že zvládneme úkol jen s hrstí nábojů a bez jakékoli přípravy a znalosti terénu? Nemáme nic a jsme odkázáni k žebrání, sloužení vidláků, kydání hnoje a dost možná časem i k prostituci či krádežím. A kvůli čemu vlastně?

Riskujeme vlastní životy pro lidi, kterým na nás nezáleží. Tady sloužíme a děláme šašky lidem, kterým na nás záleží ještě míň. I jedna dvouhlavé kráva hodnotou převáží kohokoli z nás pro tyhle lidi, dost možná by nedali nás všech šest za jedno zmutované tele. Zmizela lidská důvěra, zmizela sounáležitost, smysl pro bratrství. Je jen holé přežití. Svět je prý plný loupeživých nájezdníků a vrahů, ale přesto se pár přátelským cizincům nedostane lepšího přijetí než chladné "zaplať, nebo vypadni na mráz!" Byli takoví lidé i před válkou? Zmizela charita, důvěra, pomoc.

Poslouchám déšť a se zavřenýma očima nechávám svou mysl aby se pomalu zklidnila. Postupně nechávám odcházet jednu myšlenku za druhou, dokud se v mé hlavě nerozhostí opět klid, který neruší ani hovor okolo sedících lidí, ani nepřízeň počasí. Myslím na Správce a myslím na Amaga s Johnem. Myslím na náš úkol a začínám mít dojem, že řešení neexistuje. Buď zemřeme zde, nebo ve vaultu. Naděje není.
 
Vypravěč - 21. února 2020 19:54
death2676392677144309.jpg

Shady Sands


John M. Bishop, Amago
Kousek od Shady Sands, jeskyně
5.leden 2162, 15:00, zbývá 119 dní


Zatímco Amago preferuje boj pěkně tváří v tvář, John preferuje střelbu z bezpečné, relativně bezpečné vzdálenosti. Tři obří radškorpioni se rychle přibližují, když John začne střílet, čímž na sebe stáhne jejich pozornost. No stáhne pozornost dvou z nich, třetí míří na stále ustupujícího a nožem se bránícího Amaga.

John střílí, trefí se tak v polovině případů a oba škorpiony znatelně zraní. Což jim nebrání, aby po něm šli svými ohony a klepety. Ti na něj agresivně dorážejí, bodají, štípou klepety. Zkrátka se ho snaží udolat.

 
Arvid Lindman (FKS) - 21. února 2020 20:12
arvid_lindman3358.jpg

Shady Sands



John M. Bishop, Amago
Kousek od Shady Sands, jeskyně
5.leden 2162, 15:00, zbývá 119 dní


Jakmile uvidím, že se Radškorpióni dostali až k Johnovi, tak přestanu odpočívat a vyměním si s ním pozici tím, že do nepřátel opětovně naběhnu. Tentokrát jsem však při útoku unavenější, ale stále se silně proti tvorům dokáži ohánět nožem a poranit je.

„Výměna.“
Vykřiknu nahlas jakmile se před svým kolegou objevím, aby pochopil, že se může opět během boje trochu stáhnout.
 
John M. Bishop - 21. února 2020 21:28
11806014602675821189.jpg

Shady Sands



John M. Bishop, Amago
Kousek od Shady Sands, jeskyně
5.leden 2162, 15:00, zbývá 119 dní


„Co?!“ Moc nechápu co che Amago dělat, ale já se snažím odpoutat od bestií a pokud možno držet se z jejich dosahu. Přitom střílím po těch co jdou po mě a jen doufám, že je udolám dřív než oni mě. Potřebuji Stimpak! Jenom nemám čas ani prostor ho použít. Ne teď, i když jde docela do tuhého.
 
Holly Henderson - 21. února 2020 21:59
img_20200517_2029334585.jpg

Shady Sands



Holly, Spencer, Gal, Natalie
Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 16:00, zbývá 119 dní


V tichosti sleduji, jak Natali sjede Spencera. V tichosti naslouchám Gal kterak mi odpovídá na mou otázku a nevadí mi, že to je trošku opožděně. Sleduji na ni změnu chování. Když odchází, připadá mi taková... Odevzdaná? Nikdy mi moc nešly konejšiv řeči a nevěděla jsem jestli se za ní vydat.

Nakonec se přece jen od baru odpoutám. Natali tady běhá, Spencer je jak tvrdý y. Mám v živé paměti jak mě Gal sjela. A oprávněně. Udělám několik rychlých kroků abych ji následovala. Ani vlastně nevím co je v tý druhý místnosti, ale přece ji nemůžu nechat samotnou.

Vejdu akorát, když vyndává své věci na stůl a vypadá fakt zklamaně. Je zde i několik mužů, kterým mlčky přikývnu na pozdrav.
Čupnu si vedle židle, na které Gal sedí abych se k ní nahla blíž. "Gal, co se děje?" Podívám se na ni, pak na její věci. Nevím jak pokračovat. "Nechceš pivo?" Alkohol, ten přece dokáže udělat občas dobře. "Jestli chceš být sama, stačí jen naznačit."
 
Vypravěč - 21. února 2020 22:10
death2676392677144309.jpg

Shady Sands


John M. Bishop, Amago
Kousek od Shady Sands, jeskyně
5.leden 2162, 16:00, zbývá 119 dní


John pokračuje ve střelbě na nejbližší cíle, ne vždy se trefí. Přece jenom jeskyně je temná a viditelnost mizerná, což není zrovna nejlepší pro střelbu. Mezitím Amago ignoruje bestii co jde po něm a místo toho vystartuje proti jedné co právně zabodla svůj bodec do Johna.

Pár kulek, pár bodnutí a rázem je o jednu bestii méně. I když tím boj zdaleka nekončí. Zbývají ještě dvě. John dál střílí a Amago bod, krev stříká kolem, kousky chitinu létají kolem a nakonec je po všem poslední z obřích Radškorpionů vydechne naposledy. I když Johnovi a ani Amagovi mnoho nezbývá. I když rozdíl tu je a ne zanedbatelný.

John se díky své nadprůměrné odolnosti vypořádává se zraněním a otravou mnohem lépe, než Amago. I když pravda Amago má v těle toho jedu o něco více, než John. Nejvyšší čas vypadnout, to je nepochybně jasné oběma...


***


Čas mezitím pokročil a venku momentálně docela slušně prší, nicméně Seth stále na okraji jeskyně se svojí věrnou loveckou puškou v ruce. Čeká, jestli se neobjeví někdo s dobrými zprávami.

„Vy tedy vypadáte, jenom vydržet. Razlo vás snad dá dohromady!“ Seth se nevysmívá, naopak vypadá, že má docela starosti. Také je připraven se vrátit do zpět do vesnice, což potrvá tak půl hodinky.

 
Vypravěč - 21. února 2020 22:10
death2676392677144309.jpg
soukromá zpráva od Vypravěč pro

Shady Sands


Amago
Kousek od Shady Sands, jeskyně
5.leden 2162, 16:00, zbývá 119 dní


Úroveň 2
- Poražení nepřátel v jeskyni Radškorpionů tě učinilo zkušenějším.
- Postupuješ na úroveň 2
- Máš k rozdělení 12 bodů dovedností

Odolnost, stav
- Jsi otráven, nejsi na tom se zdravím příliš dobře.
- Stimpak, který sis dal pomáhá hojit tvé rány, ale s otravou nic nezmůže.

 
Vypravěč - 21. února 2020 22:12
death2676392677144309.jpg
soukromá zpráva od Vypravěč pro

Shady Sands


John M. Bishop
Kousek od Shady Sands, jeskyně
5.leden 2162, 16:00, zbývá 119 dní


Úroveň 2
- Poražení nepřátel v jeskyni Radškorpionů tě učinilo zkušenějším.
- Postupuješ na úroveň 2
- Máš k rozdělení 12 bodů dovedností

Odolnost, stav
- Jsi otráven, díky vysoké odolnosti s jedem vypořádáváš celkem dobře.
- Stimpak, který sis dal pomáhá hojit tvé rány, ale s otravou nic nezmůže.

 
John M. Bishop - 21. února 2020 22:41
11806014602675821189.jpg
soukromá zpráva od John M. Bishop pro

Shady Sands


John M. Bishop
Kousek od Shady Sands, jeskyně
5.leden 2162, 16:00, zbývá 119 dní


Úroveň 2
8 bodů do Lehkých zbraní
4 body do Výbušnin

 
John M. Bishop - 21. února 2020 22:52
11806014602675821189.jpg

Shady Sands



John M. Bishop, Amago
Kousek od Shady Sands, jeskyně
5.leden 2162, 16:00, zbývá 119 dní


Ani nevím jak, ale najednou je po boji. Bestie jsou mrtvé a já jsem stále naživu, sice mě bolí celé tělo. Teče mi krev z mnoha ran, ale stále žiji. Kombinéza bude potřebovat vyprat. Napadne mě, kdy si dávám jeden ze svých stimpaků, nechci vykrvácet cestou zpět do vesnice. To by byla pěkně blbá smrt.

„Vypadneme vodsaď, nedivím se Sethovi, že se dovnitř nehnal.“ Zamumlám na kolegu, když odřezávám jedovaté ohony těchto potvor. Přece to tady jen tak nenechám, když za to někdo zaplatí. Po cestě ven cítím jak Stimpak působí, cítím jak mé tělo bojuje s jedem a jsem rád za svoji vrozenou vysokou odolnost. Nikdy jsem nebyl nemocný a teď možná přežiji i otravu! Jo není nad silné geny. Kvalitní geny.

„To doufám.“ Ušklíbnu se na Setha, když spatřím tu jeho vousatou tvář. S tím konečně uložím zbraň do pouzdra, přehodím si těžký pytel na druhé rameno a počkám, než dorazí Amago. „Doufám, že je dobrej.“ Co se mě týče, tak se tu nechci zdržovat ani o minutu déle. Déšť mi moc nevadí, aspoň ze mě smyje špínu a krev. Moji vlastní krev...
 
Arvid Lindman (FKS) - 22. února 2020 09:41
arvid_lindman3358.jpg

Shady Sands


John M. Bishop, Amago
Kousek od Shady Sands, jeskyně
5.leden 2162, 16:00, zbývá 119 dní


Boj skončil a já překvapeně zůstával stát nad dohořívajícím tělem Radškorpióna, kterého zasáhl Johnův molotov. Bylo mi velmi slabo, srdce mi bušilo a já si říkal, že za takovou námahu tahle pitomost ani nestála. Pohledem se otočím k Johnovi a uvědomím si, že bych si měl taky dát ještě jeden stimpak, abych neskapal ještě před cestou k lékaři.

„Ty jsi sem chtěl jít sám.“ Zakroutím nad tím nesmyslně hlavou a chytnu se za čelo potom co Bishop něco zamumlá. Asi mi je jasné, že by tohle setkání sám nepřežil. Jsem méně odolný než můj kolega, a tak je na mě působení jedu celkem znát. Jakmile boj skončil, tak se spíše plížím pomalu vpřed, není to klasická chůze.

„Tak jdeme za doktorem.“
Pronesu už dosti unaveně. Držím se za břicho jako bych měl zvracet. Déšť v podstatě ani nevnímám jak moc mi je špatně.
 
Vypravěč - 22. února 2020 09:55
death2676392677144309.jpg

Shady Sands


John M. Bishop, Amago
Shady Sands, klinika
5.leden 2162, 16:30, zbývá 119 dní


Sethovi déšť příliš nevadí, ne na tolik, aby setrval v jeskyni s Radškorpiony než ten déšť přejde. Během cesty zpět do vesnice se zajímá o vše co Amago a John v jeskyni zjistili, včetně toho kolik bestií se jim podařilo ulovit. Těch bylo osm, což může John snadno doložit jejich ohony ve svém pytli.

Asi po půl hodině všichni dorazí zpět do Shady Sands, kde Seth zamíří rovnou na kliniku doktora Razla a prohodí s ním několik tichých slov ohledně Amaga a Johna. „Tak se na to podíváme.“ Souhlasí doktor a jde si rovnou prohlédnout oba jeskyňáře. „S tím si poradíme, jenom ta otrava bude trochu oříšek.“ Poznamená, kdy dokončuje prvotní prohlídku obou pacientů. „Odlož si, lehni si a dám tě dohromady.“ Vyzve Amaga, který je na tom o poznání hůře než John. „Ráno budeš zase jako rybička.“ Doplní ohledně stavu mladého asiata.

Zatímco má Amago prostor si odložit a připravit se na ošetření, tak se věnuje Johnovi a jeho nákladu. „Máte nějaké jedové žlázy? Za pět zátek?“ Zajímá ho s pohledem na plný pytel.

 
Gal - 22. února 2020 10:07
35588363475_ea934656e6_b1210.jpg
Shady Sands

Holly, Spencer, Gal, Natalie
Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 16:00, zbývá 119 dní


Chvíli neodpovídám, počítám náboje a plním zásobníky. Chci mít perfektní přehled o všem, co s sebou nesu. Samozřejmostí je i moje sada na čištění zbraně, kterou s sebou nosím. Dám se tedy do rozebírání své pistole, jednotlivé díly kladu před sebe a každý z nich důkladně otírám. Během práce, která je pro mě takřka meditací, konečně odpovím Holly.

"Chceš vědět co se děje? Neděje se nic, to je to. Nehodlám tu ztratit ani jeden den. Mám úkol a chci ho dokončit. Jak se u toho budu cítit je nepodstatný. A pivo nechci, kdo ví, z jakých chcanek ho vařej."

Zvednu pohled k Holly. Tváří se ustaraně a popravdě by měla, jenom z jiných důvodů, než že já se zrovna mračím. Její empatie je příjemná, ale nyní trochu nemístná. Přesto ji nechci hned zahnat. Proto dodám trochu smířlivěji:

"Jestli jdeš zítra s námi, a John taky, budeme potřebovat od ostatních jejich zásoby potravin na cestu. A taky náboje a stimpaky, prostě všechno, co se nám v pustině bude hodit, ale oni to tady v osadě nepotřebují. Kdybys tyhle věco od nich sehnala a přinesla mi je, pokusím je rozdělit pro nás tři a nějak to na zítra spakovat." Dokonce se i na Holly usměju, což je něco jako moje "prosím a děkuji".



 
John M. Bishop - 22. února 2020 10:45
11806014602675821189.jpg

Shady Sands



John M. Bishop, Amago
Shady Sands, klinika
5.leden 2162, 16:30, zbývá 119 dní


„No nechtěl jsem se pouštět do boje...“ Ušklíbnu se, než vyrazíme zpět do vsi a za doktorem. Vím vše co jsem potřeboval zjistit a vlastně jsem to zjistil ještě před tím, než jsme těm sviním nakráčeli do hnízda. Po cestě Sethovi stručně shrnu co jsme tam potkali, trochu to přitom nafouknu a zveličím, abych měl prostor pro vyjednávání ohledně odměny, což jsem na začátku lehce podcenil. Ale nejdřív hurá za doktorem a jeho péčí.

Na klinice

Nechám se prohlédnout a raději se neptám na cenu co by za to mohl chtít, pak konečně přijde čas obchodního jednání. „Pane doktor mám ty vaše žlázy, ale nebylo to snadný. Byly s tím nečekané náklady a pět zátek je málo.“ Nevidím důvod mu je dávat tak hrozně levně, to už bych raději zkusil jak by chutnali opečené nad ohněm. „Ale mám pro vás návrh, co vás nebude stát ani zátku.“ Pokračuji s náznakem úsměvu. „Především mě to stálo spoustu nábojů, to víte ty bestie mají dva metry na délku a metr rozpětí mezi klepety. Takže bych potřeboval munici.“ Začnu se svojí nabídkou, ale ještě nekončím. „Také bych spíše ocenil protijed než zátky, víte naše doktorka Holly by ho určitě svedla vyrobit.“ Naznačím, že svoji kořist vlastně můžu dát i Holly. Sice nevím, jestli by to svedla, ale Razlo to taky neví, takže bude lepší tvrdit, že to zvládne.

„Takže abych to shrnul, mám tu osm ocasů a mohou být vaše za munici, co mě stálo jejich získání, ošetření zranění co jsme přitom utrpěli a pár lahviček s protijedem, jestli to umíte vyrobit.“ Nemyslím, že bych chtěl kdo ví jak moc, jenom se nehodlám odbýt pár rezavými zátkami.
 
Spencer - 22. února 2020 11:54
a3830.jpg

Shady Sands



Holly, Spencer, Gal, Natalie
Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 16:00, zbývá 119 dní


Je pěkný den, já se spokojeně válím u baru v místní nálévárně a poslouchám kde se co šustne. Taková pohodička pro každého. Tedy do doby než se na mě vyřítí Nat a sprdne mě jak malého kluka. No dovol... Bylo to zlé. Taková rána pěkně do zátylku. Nekrvácí to ale bolí to. "Né každý se má čím vyprsit..." Stačím jen odseknout na její část o přiživování na úkor ostatních a vylítnu z malé hospůdky jak péro z gauče. Jasně, prší a je skoro tma. Ale koho to zajímá. Začali se tam řešit vážné věci a to je pro mě jako znamení. Takových věcí se prostě účastnit nechceš. No ještě abych tam roztáhl prdel nebo co...

A tak hold zatímco ostatní prozkoumávají jeskyně nebo se prsí na zákazníky, já se prostě toulám osadou. Prozkoumávám kde co, zjišťuji si kdo kde bydlí i jak dobře si kdo chrání majetek. Kdo ví, třeba se tu najde něco jen tak volně ležícího. A třeba to i náhle zmizí. Z čista jasná. Každopádně pokud na mě dolehne spánek, zapíchnu to někde pod střechou a uvelebím se jak u spaní na cestách. Klidně i do toho chlíva k těm divným dvouhlavým koňům.
 
Arvid Lindman (FKS) - 22. února 2020 11:57
arvid_lindman3358.jpg

Shady Sands




John M. Bishop, Amago
Shady Sands, klinika
5.leden 2162, 16:30, zbývá 119 dní


Jsem otrávený, a tak se řídím pokyny pana doktora. Setha požádám zda by nemohl předat informaci našim holkám, že jsme už s Johnem dorazili zpátky.
 
Vypravěč - 22. února 2020 12:48
death2676392677144309.jpg

Shady Sands


John M. Bishop, Amago
Shady Sands, klinika
5.leden 2162, 17:00, zbývá 119 dní


Razlova žena a zdravotní sestřička v jednom odvede Amaga za závěs do zadní místnosti, kde na jednom lůžku leží jeden z místních – je to muž ve věku mezi 30 a 40 roky jménem Jarvis, kterého nedávno otrávil radškorpion při shánění dobytka. Tam Amaga posadí na prázdnou postel, kde po něm chce, aby si odložil. „Svlékni si to, rány se musí vyčistit a obvázat.“ Nařizuje tiše, ale rozhodně. Sama si připraví horkou vodu a další věci pro svůj úkol.

Doktor Razlo mezitím poslouchá Johnovu nabídku, aby si ji mohl promyslet. Po chvíli váhání sní souhlasí. Přece jenom o zásobníky před pár hodinami obral Amaga v nevýhodném obchodě, ošetření mu vykompenzuje Seth, takže jediné co ho to stojí je protijed, který musí vyrobit.

„Dobrá, ale výroba chvíli potrvá. Nejspíš až do rána.“ John tak dostane Amagovi zásobníky jako kompenzaci za vyplýtvanou munici a příslib protijedu až bude vyroben. Sám si převezme všechny ocasy, aby z nich mohl vypreparovat jedové žlázy, nezbytné k výrobě proti jedu. Ale to udělá nejspíš později, potom co budou Amago s Johnem ošetřeni.

Tak za půl hodinky mají oba pánové vyčištěné a obvázané rány, nyní to chce čas a odpočinek, aby se mohly začít řádně hojit. Posledním problémem je otrava se kterou se Amago vypořádává mnohem hůře než John. Doktor mu doporučuje zůstat přes noc tady na klinice a odpočívat v teplé, relativně pohodlné posteli.

Holly, Spencer, Gal, Natalie
Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 17:00, zbývá 119 dní


Kolem páté hodiny se po vsi rozšíří, že se Seth a dva modrásci vrátili zpět do osady a že nepřišli zrovna s prázdnou. I Seth se v hospodě otočí, aby informoval Holly, že by se měla stavit na klinice za svými kolegy.

Natalie už nějakou tu hodinku obsluhuje hosty, roznáší pivo, kořalku a jídlo. Snáší plácání a štípání do zadku, vybírá peníze a samozřejmě si přijde i na nějaké to spropitné. To je přímo úměrné množství odhalené kůže a ochotě snášet rádoby náhodné doteky. Když to tak půjde dál vydělá si do večera víc, než za směnu kydání hnoje v místním chlévě.

Mezitím Spencer prochází vesnicí a mokne. Ves není velká, takže zjistit, kde kdo bydlí není moc problém. Najít nocleh, kde by na něj nepršelo, ovšem problém je. Momentálně to vypadá, že bude muset nocovat na holé zemi, pod širým nebem, kde na něj bude celou noc pršet.

 
John M. Bishop - 22. února 2020 13:51
11806014602675821189.jpg

Shady Sands



John M. Bishop, Amago
Shady Sands, klinika
5.leden 2162, 17:00, zbývá 119 dní


Nechám se ošetřit a poslouchám rady doktora. Trochu závidím Amagovi, že se o něj stará sestřička a že má kde přenocovat. „Díky doktore, stavím se ráno.“ Uklidím si zásobníky a natáhnu si špinavou kombinézu. Vyrazím ven, pomalu. K bráně. Za Sethem. Mám s ním co probírat.
 
John M. Bishop - 22. února 2020 14:05
11806014602675821189.jpg
soukromá zpráva od John M. Bishop pro

Shady Sands


John M. Bishop, Seth
Shady Sands, brána
5.leden 2162, 17:00, zbývá 119 dní


„Sethe, kamaráde.“ Začnu, když ho najdu u brány. „Ty jeskyně jsme vyčistili, ale nejspíš se zase časem vrátí.“ Pokračuji ohledně svého slibu, který jsem podle mě dodržel víc, než jsem původně zamýšlel. Taky jsem to odnesl na zdraví, ale z toho se během pár dní dostanu.

„Každopádně, myslím, že vím jak se jich zbavit trvale. Vytipoval jsme si tam pár míst, které by stačilo odpálit, aby se zavalil vchod. Takže jestli seženeš nějakou výbušninu, nebo několik výbušnin, tak to můžu zaříditi. V tomhle se celkem vyznám.“ Oznámím mu, ale shánění výbušnin chci nechat na něm. „Ale nejdřív zítra, teď jsem tak akorát na padnutí do postele. Kdybys náhodou věděl o nějaké volné.“ Zkusím si zajistit nocleh v teple a pod střechou. To by pro mě mohl udělat.

 
Vypravěč - 22. února 2020 14:35
death2676392677144309.jpg
soukromá zpráva od Vypravěč pro

Shady Sands


John M. Bishop, Seth
Shady Sands, brána
5.leden 2162, 17:00, zbývá 119 dní


Seth je na svém místě u brány, kde vyhlíží případné potíže. „Uvidím co se dá dělat. O Nocleh se neboj, u nás se místo najde. Katrina ti to ukáže.“ Vyzve svoji společnici na hlídce, aby ti ukázala jejich společnou domácnost.

Jejich stavení je kousek od brány na proti Stinné slečny, je to malý domek z místních materiálů, kde nechybí kuchyně, jídelna a dva pokoje sloužící jako ložnice. Jedna je Sethova, druhá Katriny. Ti dva jsou jen spolubydlící, nikoliv manželé. Je i možné, že Katrina je Sethova neteř či jiná příbuzná, těžko říci.

Je možné si ustlat na lavici v jídelně, což je pořád lepší než venku v blátě na dešti.

 
Natalia - 22. února 2020 14:39
carolina3233.jpg

Shady Sands


Natalie, Holly, Gal
Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 17:00, zbývá 119 dní


Uběhla tak hodinka, co jsem začala pořádně obsluhovat hosty, nebo spíš sem začali konečně proudit a bylo pořádně koho obsluhovat. Při prvním štípnutí do zadku, jsem div neposkočila leknutím a neupustila všechny piva v ruce, takže jsem to přešla, poté přišlo plácnutí a zátky! Spropitné! JO! Myslím, že jsem odhalila ten fígl! Dobře, je to jako dát si dohromady jedna plus jedna jsou dvě, spíš jsem se teda rozhodla přistoupit na pravidla hry. Svůj podíl na tom měl i fakt, že jsem byla naštvaná na osoby, které nebudu jmenovat. Však v konečným výsledku, se to moc neliší od domova, kluci si taky hledali příležitost k plácnutí už od školy a muži se taky v plným výtahu omlouvali za rádoby dotyky. Chlapi jsou jak to tak vypadá, všude stejní. U baru si tedy ještě trochu poupravím a zatraktivním hloubku dekoltu a dál pokračuji v práci, přičemž štípaní, plácání, a letmé dotyky přehlížím s mýlím úsměvem.

Přesto si část mozku najde čas přemýšlet nad celou naší situací a problémy s ní spojenými, a i nápady, jak některé z nich řešit. Nebo aspoň jeden.
 
Arvid Lindman (FKS) - 22. února 2020 14:48
arvid_lindman3358.jpg

Shady Sands


John M. Bishop, Amago
Shady Sands, klinika
5.leden 2162, 17:00, zbývá 119 dní


Ležím upoutaný na lůžku a potýkám se s velkou slabostí. Pohyb je mi celkově nepříjemný, ale pokud doktor ráno připraví protijed, tak se to dá asi přežít. Dále si povšimnu, že tu na lůžku leží nějaký místní muž. Zpozoruji, že má stejná zranění. Otočím k němu hlavu.

„Říkali mi, že Radškorpióni útočí jen na Brahmíny. O útocích na lidech nepadla řeč.“ Zabručím a otočím hlavu zpátky s pohledem do stropu. Nečekám, že mi Jarvis odpoví. Přemýšlím jestli mě někdo z naší družiny přijde navštívit.
 
Arvid Lindman (FKS) - 22. února 2020 15:05
arvid_lindman3358.jpg
soukromá zpráva od Arvid Lindman (FKS) pro

Shady Sands



Amago
Shady Sands, klinika
5.leden 2162, 17:00, zbývá 119 dní


Úroveň 2

Všechny volné body (12) použito na zvýšení dovednosti Chladné zbraně
 
John M. Bishop - 22. února 2020 15:16
11806014602675821189.jpg
soukromá zpráva od John M. Bishop pro

Shady Sands


John M. Bishop, Seth
Shady Sands, brána
5.leden 2162, 17:00, zbývá 119 dní


Obrátím se na sličnou blondýnku a bez dalšího ji následuji k ní domů. Zkouším přitom prohodit pár milých slov a komplimentů na její účet. Přidám k tomu i hravý úsměv a vůbec nemyslím na to, že mi v krvi stále koluje jed bestie.

„Ach děkuji ti krásná slečno. Ti škorpioni mě docela zřídili, ale myslím, že jsme dostali všechny. Tak dají na nějakou dobu pokoj.“ Zkusím skromně naznačit, že jsem vlastně hrdina, ale zároveň se nechci vychloubat. „Rád bych se opláchl a trochu si vypral oblečení, jestli tu máte nějakou káď, nebo něco.“ Zeptám se rovnou, i když bych si musel nanosit nějakou tu vodu.

Jelikož dneska nemám už nic na práci, tak si hodlám vyprat a bavit Katrinu nejrůznějšími historkami s cílem ji svést, pokud projeví trochu zájmu. Snažím se nenápadně uplatnit svůj vrozený šarm, pověst bestiobijce a také využiji příležitosti během praní, aby předvedl své vypracované tělo. Když se to povede, nocuji v posteli, když ne tak na lavici v jídelně.

 
Holly Henderson - 22. února 2020 20:24
img_20200517_2029334585.jpg

Shady Sands



Gal, Natali, Amago
Shady Sands, stinná slečna - klinika
5. leden 2162, 17:00 zbývá 119 dní


"Naprosto tě chápu. Taky se tady nechci zdržovat dýl než je potřeba. Hned ráno se vydáme na cestu. Vždyť musíme udělat všechno pro záchranu lidí z našeho Vaultu." Byť jen na malou chvíli sklopím zrak a vzpomenu si na svého tátu.
Když se Gal zmíní o pivu a chcánkách, začnu se smát. "Samozřejmě že jdu s tebou. Co vím, měl by s námi jít ještě John." Pak přikývnu, rozumím. Měla bych začít shánět ostatní a vyzjistit, co nám můžou dát na cestu.

V tom se u nás objeví Seth aby nás informoval o tom, že Amago a John jsou zpět. Podívám se ještě zpět na Gal. "Máš kde spát?" Zeptám se ještě. "Běžím se na ně podívat na kliniku."

Projdu hospodou a nevěnuji přílišnou pozornost místním štamgastům. Jen si povšimnu Natali, jak zrovna dostane plácanec přes zadek.

Otevřela jsem dveře a vyrazila do deště. Kapky deště mi stékají po tváři a vlasy mám během chvíle úplně mokré. Naštěstí to není daleko. "Kde jsou prosím ti dva muži?" Zeptám se na klinice doktora. Avšak John už byl pryč a na posteli ležel jen Amago. Vedle byl nějaký cizinec.
"Jseš v pořádku?" Zeptám se Amaga mezitím co si přisednu vedle jeho postele. "Co se tam stalo? A kde je vlastně John?" Padá ze mě jedna otázka za druhou.
Nečekám ani příliš dlouho na to, s čím mě poslala Gal. "Víš Amago, zítra půjdu s Gal a Johnem do toho Vaultu 15. Chtěla jsem tě poprosit. Mohl bys nám na cestu dát nějaký stimpaky, jídlo nebo náboje? Budeme to potřebovat a vy budete tady ve vesnici v bezepečí."
 
Vypravěč - 22. února 2020 22:24
death2676392677144309.jpg

Shady Sands


Amago, Holly, Seth
Shady Sands, klinika
5.leden 2162, 17:30 zbývá 119 dní


Seth měl po návratu z jeskyně docela na pilno, nejprve informovat Holly ohledně Amaga a potom se ještě o mečen pobavil s Johnem. Následně měl ještě nějaké běhání po celé vesnici, včetně několika tichých rozvorů s Calianem ohledně nejrůznějších zjištění v jeskyni.

Dokonce i Amaga na klinice ještě stačil navštívit, jenom aby se podíval jak se mu vede. Aby se ujistil, že je v dobrých rukou, když mu tak pomohl s jedním zapeklitým problémem. „Ráno, až ti bude líp, tak se stav. Za tvou námahu pro tebe něco mám.“ Informuje ho, než se zase vydá po svých pochůzkách.

No vlastně na klinice nebyl ani tak kvůli Amagovi jako spíš kvůli doktorovi Razlovi od kterého se vzal pár výdobytků jeho chemické kolony, kde se nyní připravuje slušné množství protijedu. Nakonec si to zamířil k sobě domů, kde John zotavuje z vlastních zranění.

Touto dobou již o činech Johna a Amaga ví celá vesnice. Jediné na čel se klepy neshodují je počet zabitých obřích Radškorpionů. Někdo říká, že jich bylo osm, někdo deset, jiný mluví o osmnácti. Další pod vousy trousí, že jich Seth již zabil kolem stovky, ale bez ohledu na to se stále vracejí...

 
Holly Henderson - 22. února 2020 22:37
img_20200517_2029334585.jpg
soukromá zpráva od Holly Henderson pro

Shady Sands



Calian
Osada Shady Sands, Stinná slečna - Callianův pokoj
5.leden 2162, 22:00, zbývá 119 dní


Do Stinné slečny jsem za Callianem přišla ještě nějakou čtvrt hodinu před zavírací dobou a počkala na něj, než si najde čas aby mě vzal do jeho obydlí. Nebyla jsem si vlastně úplně jistá jestli dělám správně, ale spojím vlastně příjemné s užitečným.
"Máš to tady pěkný." Rozhlídnu se po místnosti. "Jestli ti to nevadí, nejdřív bych něco málo snědla." Pustím se do jídla které přinesl sebou. Oči mi těkají po místnosti a jídlo mám během chvíle v sobě. Usměji se na něj a přejdu k nádobě s teplou vodou.

Beze slova si rozepnu zip své kombinézy tak jak to jen jde a svléknu ji ze sebe. Ohnu k horké vodě abych se začla pomalu umývat. Za krkem, na hrudi a břichu, taky nohou a všude, kde vpředu dosáhnu. Nějak se Calianovi nezakrývám. "Zaslechla jsem tvůj rozhovor s Gal. Kolik myslíš že bys nám mohl dát porcí jídla sebou?" Podívám se na něj. Sklopím hlavu. "Umyl bys mi prosím záda?" Jednou rukou dám na stranu vlasy.

Viděla jsem v jeho místnosti spoustu věcí co se dají různě použít. Své ostatní dotazy ohledně vybavení si nechám až na později. Počkám až přijde za mě. "Přemýšlel jsi o mě otázce?" Nečekám až mi záda umyje a svým zadečkem se přitisknu k jeho klínu, a několikrát se zavrtím tam a zpět.
 
Vypravěč - 22. února 2020 22:55
death2676392677144309.jpg
soukromá zpráva od Vypravěč pro

Shady Sands


John M. Bishop, Katrina, Seth
Shady Sands, u Setha
5.leden 2162, 17:30 zbývá 119 dní


Tvoje oblečení skutečně potřebuje důkladně vyprat a také vyspravit, což si Katrina vezme ráda na starost, zatímco se můžeš opláchnout v lavoru na kamnech ohřáté vody. K dispozici tu je i hadr a také nějaký ten ručník na osušení.

„Ha tady jste.“ Začne Seth, když dorazí domů. „Mluvil jsem s pár lidmi a myslím, že nějakou výbušninu do rána obstarám. Nic moc, ale mělo by to účel splnit.“ Pokračuje něčím co by se dalo označit za dobré zprávy. „Taky jsem slyšel, že zítra odcházíte. No myslím, že mám něco co by se ti mohlo hodit.“ Přejde k odměněn za vyčištění jeskyně, nepůjde o zátky, kterých se mu nedostává.

„Mě už žádný cestování nečeká, takže si vyber co bys rád za námahu.“ Nabídne ti jednu věc ze svého starého vybavení. Na výběr je mezi: Batoh (10 slotů), Malý stan (2x2x1,3m), Spací pytel, Karimatka a Cestovní sada (ešus, tác, příbory, hrnek, zapalovač)

Dá se čekat, že co z toho co zbude si bude moci vybrat i Amago jakožto druhý účastník celé operace čištění jeskyně.

 
John M. Bishop - 22. února 2020 23:01
11806014602675821189.jpg
soukromá zpráva od John M. Bishop pro

Shady Sands


John M. Bishop, Katrina, Seth
Shady Sands, u Setha
5.leden 2162, 17:30 zbývá 119 dní


Vysvléknu se z kombinézy, sundám si boty a zůstanu jen ve spodkách, co by také potřebovaly vyprat. Předám to do péče Katriny co se mi o to ochotně postará a sám se pustím do mytí vlastního těla. Jde to z tuha, místy cítím bolest, ale držím. Pak se objeví Seth.

„No jestli to seženeš, tak se tam můžeme zastavit brzy ráno, než se vydáme dál.“ Láká mě možnost hrát s výbušninami, to je taková moje úchylka. „Vezmu si stan, když dovolíš.“ Nejraději bych si vzal všechno, všechno se může v horách hodit, ale stan považuji za nejužitečnější věc.

„Něco bych zakousl, jestli můžu poprosit.“ Mám docela hlad, většinu dne jsme nic nejedl a nyní to na mě dolehlo. Dal bych si večeři a pokud možno jinou, než svoje železné, dehydratované zásoby.

 
Vypravěč - 22. února 2020 23:20
death2676392677144309.jpg
soukromá zpráva od Vypravěč pro

Shady Sands


John M. Bishop, Katrina, Seth
Shady Sands, u Setha
5.leden 2162, 18:00 zbývá 119 dní


„Fajn, kdyby něco budu u brány. V deset se zavírá.“ Oznámí Seth, uklidí zbytek svých věcí a vytratí se z domu.

To už Katrina co tu působí jako uvítací výbor dokončuje praní kombinézy, aby se mohla dát uschnout. „Taky mám celkem hlad, něco připravím.“ Pustí se dívka do vaření ve své skromné kuchyni vytápěné brahmíním trusem. „Trocha hovězí polévky a pak tu mám brahmíní řízek.“

Během další půl hodinky připraví jídlo a může se servírovat. Není to nic extra, ale po necelém týdnu o suchých přídělech je to vskutku vítaná změna. K pití tu má obyčejné pivo, nebo vodu. Podle libosti.

 
Gal - 23. února 2020 08:57
35588363475_ea934656e6_b1210.jpg
Shady Sands

Natalie, Gal
Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 17:00, zbývá 119 dní


Rozhovor s Holly přeruší Seth, který přijde s podivnou zprávou o Johnovi, Amagovi a hejnu radškorpiónů. Proboha! Normálně bych vstala a šla bych s Holly na kliniku, ale mám před sebou rozloženou pistoli, nemluvě o všech ostatních předmětech. Nemůžu je tu nechat a tak se Holly omluvím, že ji nedoprovodím.

"Snad se těm dvěma pitomcům moc nestalo. Jdeš to zjistit? Jo a co se týče spaní... ty máš kde hlavu složit? Snad bych mohla dnes přespat u tebe, prosím?"
 
John M. Bishop - 23. února 2020 09:21
11806014602675821189.jpg
soukromá zpráva od John M. Bishop pro

Shady Sands


John M. Bishop, Katrina, Seth
Shady Sands, u Setha
5.leden 2162, 18:00 zbývá 119 dní


Jen přikývnu a nechám Setha jít za jeho povinnostmi. Dokončím koupel, na závěr se ještě pořádně opláchnu a pak už na mě čeká teplá večeře. Tu vítám s neskrývaným nadšením, po necelém týdnu na balíčcích mi to přijde vhod.

„Výborné!“ Povím upřímně, i když myslím, že by mi momentálně chutnalo téměř cokoliv. „No měl bych se ukázat našim, že jsem v pořádku.“ Natáhnu si kombinézu, což není zrovna příjemné, jelikož je ještě mokrá. Pytel s věcmi a se stanem nechám zde, nemusím to tahat všude sebou. Vyrazím přes ulici do hospody.

 
Vypravěč - 23. února 2020 09:32
death2676392677144309.jpg

Shady Sands


John M. Bishop, Gal, Natalie
Shady Sands, Stinná slečna
5.leden 2162, 18:00 zbývá 119 dní


Holly už Gal odpovědět ohledně spaní nestihne, jelikož rychle zmizela směr klinika, aby se postarala o Amaga. Nebo spíš, aby dohlédla, že je o něj postaráno. Na klinice může s klidem říci, že je o něj postaráno. Tedy v rámci možností místní, proti Vaultu, primitivní kliniky.

Natalie se stále usmívá na místní vidláky, roznáší objednávky a kasíruje. Sama si přijde na nějakou tu zátku, či lahev piva pro sebe, což je fajn. Mnohem důležitější ovšem je, že díky této práci si může dopřát výdobytky místní kuchyně a také má kde na noc složit hlavu. I ta hloupá lavice v lokále je mnohem lepší, než rozbahněná země...pokud rovnou nezkusí využít jedné ze dvou volných postelí v ubytovací části podniku.

Kolem šesté odpolední dorazí John, na první pohled je překvapivě čistý a s vypranou, i když lehce potrhanou kombinézou. Calian mu na přivítanou rovnou pošle jedno pivo na Sethův účet. Nutno dodat, že se John díky množství obvazů, kterými je pod kombinézou obvázán nepohybuje tak svižně jako obvykle.

 
John M. Bishop - 23. února 2020 09:55
11806014602675821189.jpg

Shady Sands



John M. Bishop, Gal, Natalie
Shady Sands, Stinná slečna
5.leden 2162, 18:00 zbývá 119 dní


První co mě v lokále překvapí je Natálie, která se tu vystavuje všem na odiv. Sám si prohlédnu její přednosti, když se naskytne příležitost. Proč taky ne. Ale Nat není osobou, kterou hledám. Tou je Gal se kterou mám zítra vyrazit na cestu. Přisednu a neptám se na souhlas.

„Takže zítra pokračujeme?“ V obličeji jsem pobledlý z toho jak se mé tělo snaží vypořádat s účinky jedu. Tělo mě docela bolí a cítím se poněkud slabě, ale věřím, že to do rána přejde. Nebo, že to přejde potom co dostanu protijed od doktora. Až ho vyrobí. „Měl jsem čas o tom přemýšlet, těch šedesát kiláčků, to není daleko.“ Začnu, během cesty z Vaultu 13 jsem si udělal představu o své kondici. „Když pohneme, tak pozítří ráno tam můžeme být. Zbytek dne na zjištění jak to tam vlastně vypadá a další den zpátky sem.“ Jsem docela optimistický, nepřipouštím si problémy, co nás nepochybně čekají.

Zatímco mluvím na Gal, tak si dám pivo. Dneska už druhé. Hlad nemám, zrovna jsem měl vydatnou večeři.
 
Arvid Lindman (FKS) - 23. února 2020 10:25
arvid_lindman3358.jpg

Shady Sands



Amago, Holly, Seth
Shady Sands, klinika
5.leden 2162, 17:30 zbývá 119 dní


Byl jsem docela rád, že se za mnou Seth zastavil. Tiše jsem mu jeho nabídku odkýval a pokračoval jsem v namáhavém zírání do stropu. Nedlouho na to se na klinice objeví trochu promočená Holly. Na otázku zda jsem v pořádku jen tiše zabručím.

„Byly to nějaké zvířata s jedem. Mě to bodlo, ale John to asi oklepal. Nevypadal, že by ho to porazilo jako mě.“ Posunu se na posteli, aby měla Holly více místa. Když začne vyprávět o Gal a jejím plánu, tak protočím oči.

„Že jí tak posloucháte. Mě přijde, že od té doby co vylezla z Vaultu, tak hrozně panikaří. Není vůbec v klidu.“ Zívnu a zakryju si pusu. „Vidíš toho druhého nemocného?“ Ukážu na Sethova bratra. „Vesničani mi říkali, že ty potvory, které mi tohle udělali, útočí na ty zmutované krávy, ale oni útočí taky na lidi. Máme se sebou od správce dostatek výzbroje, abychom jim tu jeskyni, kde jsme s Johnem byly, pročistili za pár hodin. Kdybychom tam šli všichni společně jako družina, tak to je hned hotové a do Vaultu 15 můžeme jít potom. Získáme aspoň nějaké užitečné spojence mimo Vault, tady v Shady Sands. Jelikož o světě kolem víme úplné hovno, tak si myslím, že mít spojence blízko našeho originálního Vaultu se celkem hodí, než se teda vypravíme jinam. Možná byste měli tu cestu ještě přehodnotit.“
 
Vypravěč - 23. února 2020 12:12
death2676392677144309.jpg

Shady Sands


Všichni
Shady Sands, celá vesnice
5.leden 2162, 22:00, zbývá 119 dní


Den rychle utekl, pro některé rychleji než pro jiné. Někdy po páté hodině odpolední přestalo na chvíli pršet, což je houby platné vzhledem k tomu, že půda je promočená a rozbahněná. Ale aspoň se zalije zahrádka a ve studni se obnoví zásoby podzemních vod. Pro místní je déšť požehnáním, i když na něm nemusí strávit víc čas, než je nezbytně nutné.

Kolem šesté definitivně zapadlo slunce. Nastala tma, teplota zase klesla blíže k bodu mrazu, ale co by kdo čekal během zimních měsíců, že? Vlastně jediným důvodem, proč jste ještě v noci neumrzli je kombinéza, která je schopná trochu ochránit před zimou a oheň, který jste si během svých cest vždy dokázali založit. Založit si oheň uprostřed osady není možné, tak nějak není z čeho a vzhledem k vydatnému dešti to je problém i mimo osadu. Ale to většinu z vás dnes trápit nemusí. Většina z vás si zajistila teplé a snad i pohodlné místo na spaní.

John M. Bishop má zajištěný nocleh u Setha a Katriny doma,m za což vděčí především vděčnosti tohoto udatného bojovníka za pomoc s otravným hmyzem. Místo by se tu našlo i pro Amaga, kdyby neležel ve špitále.

Amago jak již bylo řečeno má pro dnešní noc také vystaráno, je ve špitále upoután na lůžku, kde může strávit noc a zotavit se ze svých zranění. Ne že by to snad John nepotřeboval, ale jeho tělo se se zraněním a jedem dovede přece jenom vypořádat o něco lépe.

Natalie se rovněž nemusí obávat, že by dnes mrzla venku na dešti s ústy pěkně v blátě. Ne. Díky své píli a pracovitosti se může na noc uvelebit pěkně v lokále na jedné z lavic, nebo možná si zalézt do jedné ze dvou volných postelí v ubytovací části podniku, kde bydlí i Ian.

Holly si umí také zajistit pohodlný nocleh, když je třeba. Jak či kde, inu to je jenom jeí věc a nikomu jinému do toho opravdu nic není.

Gal je na tom o poznání hůře než ostatní. Sama celý den strávila více méně nic neděláním a záležitost se spaním poněkud podcenila. Ale jako poměrně pěkná žena má řadu možností – pár z místních balíků ji nabídlo místo ve svém slamníku, dokonce i Ian, když se v hospodě otočil ji napůl žertem navrhl noc plnou zábavy v jeho posteli. Také má možnost navštívit Amaga na klinice a strávit tam noc s ním v jeho nemocničním lůžku – což sice nebude nic pohodlného, ale lepší než bláto pod širákem.

Spencer je na tom ještě hůře než Gal. O něho v posteli nikdo nestojí a ani ve chlívě tohoto flákače nenechají vyspat. Nepracoval, nemá nárok. Nějaké psí oči a žebrání tu nikoho neobměkčí. Tomu nezbývá, než se utábořit v bahně a jediné co si může vybrat je jestli to bude bahnu ve vesnici u zdi, nebo někde mimo opevnění vsi. Příjemná nebude ani jedna možnost. Samozřejmě stejnou možnost má i Gal, kdyby se ji snad nechtělo s nikým sdílet postel.

Někdy po osmé večerní začíná znovu pršet.

V deset hodin večer se zavírá městská brána a také podnik u Stinné slečny. Nicméně už asi čtvrt hodiny před zavíračkou se všichni místní pomalu vytrácejí do svých domovů. Jak vypadne poslední z hostí, tak Calian zamkne dveře, aby si přepočítal tržbu a dal Natalii poslední instrukce pro tento večer. To jest uklidit stoly a než půjde spát tak zhasnout svíce a lampy. On sám krátce na to mizí ve svém soukromém pokoji...

 
Gal - 23. února 2020 12:33
35588363475_ea934656e6_b1210.jpg
Shady Sands

John M. Bishop, Gal, Natalie
Shady Sands, Stinná slečna
5.leden 2162, 18:00 zbývá 119 dní


Zatímco dávám do kupy pistoli, přisedne si John. Jakmile zvednu pohled, abych ho pozdravila, vidím, že je celý zafačovaný a místy dost pořezaný a odřený.

"Panebože, Johne, ty ses teda nechal zřídit!" Evidentně ale nemá nic zlomeného, normálně chodí a hlava mu taky funguje. Takže zítra normálně vyrazíme, což on potvrdí tím, že začne rovnou s plánováním výpravy. To se mi líbí, žádné kecy okolo.

"Má to být šedesát kiláků, to jo, ale vzdušnou čarou. Tady hostinskej říkal, je cesta přes hory dost náročná, navíc v tomhle počasí to může bejt o hubu. Dá se prý jít někudy okolo, ale je to obrovská zacházka. Vidím to minimálně na týden cesty tam a zpátky."

Poslední díl pistole zacvakne na své místo. Zkusmo natáhnu závěr, vložím zásobník, opět jej vyjmu, vrátím nazpátek. Pojistka a šup s ní do pouzdra.

"Jak jsi na tom se zásobami a municí? Požádala jsem Holly, aby vybrala od ostatních náboje, léčivo a jídlo, ať můžeme rovnou ráno vyrazit."
 
John M. Bishop - 23. února 2020 12:54
11806014602675821189.jpg

Shady Sands



John M. Bishop, Gal, Natalie
Shady Sands, Stinná slečna
5.leden 2162, 18:00 zbývá 119 dní


S hodnocením náročnosti cesty sice nesouhlasím, ale nechávám si to pro sebe. Věřím, že svižným tempem tam můžeme za den, či dva být, zvlášť když se nebudeme cestou zbytečně zdržovat blbostmi a na někoho pořád čekat. Na Specera. Ušklíbnu se.

„Nějaké mám, ale ještě si něco obstarám.“ Naznačím neurčitě ohledně zásob. Hodlám využít své nově získané reputace jak to jenom půjde. „Ráno, jak otevře klinika si musím něco vyzvednout u doktora a pak můžeme klidně vyrazit na cestu.“ Pokračuji ohledně zásob co by se mohli hodit.

V hospodě se nehodlám zdržet déle jak hodinku a pak se vrátím k Sethovi. Dneska hodlám jít spát brzy. Potřebuji to, jestli mám zítra ráno vyrazit na cestu.
 
Natalia - 23. února 2020 13:41
carolina3233.jpg

Shady Sands


Natalie
Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 22:00, zbývá 119 dní


Hodiny ubíhaly a co víc říct? Moc toho nejspíš není. S úsměvem na tváři jsem snášela útrapy servírek, ale s vidinou odměny, která mě čekala nejen v podobě dýšek a piv, (která si schovám bokem a nemám naprosto tucha, co s nimi podniknu) to šlo o dost snadněji. Zahlédla jsem i Johna, takže jsem si v duchu odechla, že to jeho a Amagovo dobrodružství nebylo nejspíš tak kritické, jak někteří z hostů popisovali.

Nakonec ale přece jenom okolo desáté Calian zamkne dveře, dá mi ještě nějaké poslední instrukce, a potom mám čas jen pro sebe. Teda samozřejmě až nejprve poklidím a udělám oč požádal, teprve potom si ohřeju vodu v kuchyni a ve vědru si vyperu konečně kombinézu, stejně jako i jiné kousky oblečení, a potom přijde řada i na mě! (Špinavou vodu samozřejmě nahradím čistou)
Není to sice sprcha, ale i tohle mi bohatě stačí momentálně k tomu, abych se cítila jako v naprostém ráji. Sice trvá trochu déle, než se omyji ke své spokojenosti, ale to mi nijak nevadí, a odměnou je mi blažený pocit, jako bych byla o několik kilo špíny lehčí, a i mé vlasy opět vypadají k světu! Nádhera. Spokojeně si ještě něco málo málo zobnu k jídlu a teprve potom si začnu počítat svá dýška a kolik mám láhví piv.

Až jsem s tímhle hotová a má kombinéza jakž tak se zbaví vlhkosti a uschne, abych si jí oblékla, zhasnu lampy, svíce a vydám se do zadní místnosti. Pokud si dobře vzpomínám, Calian řekl, že hlavu můžu složit tady ve Stinné slečně, ale nebyl nijak konkrétní a ty dvě prázdné postele by byl hřích přehlédnout a aspoň jednu si nepřivlastnit pro dnešní noc. A že tam nebudu tak úplně sama? To nejsem ani když se mi do zad tlačí kameny u táboráku. Zbraň mám!
 
Gal - 23. února 2020 17:23
35588363475_ea934656e6_b1210.jpg
Shady Sands

Natalie
Shady Sands, Stinná slečna
5. leden 2162, 22:00, zbývá 119 dní


Všichni se postupně trousí do všech koutů Shady Sands, podle toho, kdo se kde s kým domluvil na noclehu. Tím jsem se já vůbec nezabývala, popravdě mě nenapadlo, že to bude nějaký problém. Očekávala jsem cosi jako veřejnou ubytovnu, která slouží všem. Realita je ovšem taková, že ve zdejší osadě se i za doušek vody platí těmi jejich zátkami. A ty já nemám. Sice jsem si chvilku pohrávala s myšlenkou vyměnit nocleh za hrst nábojů, ale nakonec jsem tento nápad zavrhla. Budeme potřebovat každý náboj co máme.

Vzpomněla jsem si samozřejmě i na Ianovu nabídku, abych zůstala přes noc s ním a postarala se mu o zábavu. Nad jeho balíkovským přístupem se jen zašklebím, ani na vteřinu jsem neuvažovala o tom, že mu vyhovím. Jsem snad nějaká děvka, co podrží nějakému smradlavému vandrákovi za kus místa na kavalci? Ani náhodou.

Přesto ve Stinné Slečně zůstávám a to dokonce i v pokoji, kde nocuje Ian. Mám možnost si všimnout, že jedna postel je neobsazená a tak jsem se rozhodla si ji prostě na pár hodin "vypůjčit" a strávit zde noc. Běhat někde po vesnici a škemrat od dveří ke dveřím vážně nehodlám a na zaplacení postele nemám peníze. Tak nad tím celým prostě pokrčím rameny a budu doufat, že mi to celé projde.

Přesunu se na prázdnou postel, pistoli a nůž vyndám z pouzder a položím je pod polštář. Kufřík a ostatní věci položím ke zdi, takže je doslova bráním vlastním tělem. Jen si sundám boty a ulehnu tak jak jsem.

"Nic nezkoušejte, mám dost lehký spaní a rychlou ruku," řeknu chlapům v místnosti a nechám vykouknout rukojeti obou zbraní, na kterých budu dnes spát. Nařídím si v Pip-Boyi budík, který mě probudí ještě před šestou ranní, čímž si chci zajistit, že se stihnu vypařit ještě před příchodem majitele hospody. Tedy aspoň teoreticky. Přesto jsem si zkontrolovala, že dveře do tohoto pokoje se otevírají jen na zástrčku a ne na normální zámek.
 
Vypravěč - 23. února 2020 18:38
death2676392677144309.jpg

Shady Sands


Všichni
Shady Sands, celá vesnice
6.leden 2162, 6:00 zbývá 118 dní


Pršelo téměř celou noc, přestalo až k ránu někdy mezi pátou a šestou raní, tedy pokud to má pro někoho význam.

John M. Bishop přenocoval u Setha a Katriny doma. Více o průběhu noci ví jen on sám.

Amago strávil noc na klinice. Sám. Více o průběhu noci ví jen on sám.

Spencer přenocoval v blátě někde venku. Je nyní zabahněný od hlavy k patě, unavený, hladový a promrzlý. Přitom stačilo vyměnit jeden hloupý zásobník za teplou, pohodlnou postel.

Natalie přenocovala v pohodlné posteli ve Stinné slečně. Více o průběhu noci ví jen ona sama.

Gal přenocovala v pohodlné posteli ve Stinné slečně. Více o průběhu noci ví jen ona sama.

Holly přenocovala v pohodlné posteli ve Stinné slečně. Více o průběhu noci ví jen ona sama.

Nyní je šest hodin ráno, do východu slunce zbývají nějaké dvě hodinky. Již neprší, ale stále je kolem 0°C. Hostinec u Stinná slečna a Klinika otevírají až v osm hodin. Nicméně bránu je Seth ochoten otevřít již nyní.


 
Vypravěč - 23. února 2020 18:40
death2676392677144309.jpg
soukromá zpráva od Vypravěč pro

Shady Sands


Holly, Calian
Osada Shady Sands, Stinná slečna – Callianův pokoj
6.leden 2162, 6:00 zbývá 118 dní


Calian je ochotný nechat tě se do syta najíst a omýt ti záda. To vše je pro něho jen předehra před velkým finále na které se bezesporu těšil už od doby co jsi mu učinila onen neslušný návrh. Ale ohledně cestovních zásob toho moc nenapovídá, kazí to atmosféru a přemýšlení o tom není momentálně jeho velkou prioritou.

Jako milenec je Calian vášnivý a zkušený, ale i trochu drsnější. Nepatří zrovna mezi ty něžné gentlemany, nebojí se tě zmáčknout, plácnout, nebo když je třeba tak přitlačit. Užívá si, experimentuje. I pro ten šátek najde nejedno využití, když tě lehce sváže. Sám tomu moc neholduje, ale jestli se ti to líbí tak proč ne. Dá se říci, že se s tebou miluje dlouho do noci. Výdrž mu rozhodně nechybí a když náhodou ochabne stačí ho vzít do úst a za chvíli je zase schopen pokračovat. Také u toho není nijak tichý, takže by tě nijak nemělo překvapit, kdyby vás slyšela Natalie a Gal ve vedlejší místnosti.

Zkrátka a dobře sis během noci užila množství kvalitního sexu, také jsi měla možnost se důkladně omýt v teplé vodě a přemáchnout si své obleční. Ráno nepochybně budeš dokonale odpočatá a svěží.

Nutno dodat, že když jsi spala, tak si byl Calian odskočit, aby si ulevil na místní latríně. To mohly být ta čtyři ráno a venku byla hluboká tma. Ráno nemá problém si přispat, stejně slunce vychází až kolem osmé a do té doby nemá co na práci.

Každopádně po ránu je poněkud rozmrzelý, nejspíš v noci viděl něco co ho nepotěšilo. Zřejmě si všiml Gal v posteli, kterou si nezaplatila a ani se nezeptala na svolení. Dá se říci, že ho již znáš natolik, aby jsi mohla říci, že nejde ani tak o těch pár zátek jako spíš o princip a aroganci se kterou Gal s místními jedná.


 
Vypravěč - 23. února 2020 18:41
death2676392677144309.jpg
soukromá zpráva od Vypravěč pro

Shady Sands


Natalie, Gal, Ian
Osada Shady Sands, Stinná slečna
6.leden 2162, 6:00 zbývá 118 dní


Ian nemá radost z toho jak s ním Gal vyběhla, jak ho zneužila, aby se dostala k volné posteli. Je naštvaný a není pochyb, že se od něho Gal již žádné laskavosti nedočká, ale co je jí vlastně potom, když ho má za venkovského balíka.

Někdy po desáté je potom jasné, jak Holly vyřešila svůj problém s místem na spaní. S Calianem na to evidentně vlítli a rozhodně se nedrží se zvukovými projevy nijak zpátky. Calian má evidentně slušnou výdrž, jelikož si dají pokoj nejdříve o půlnoci.

Někdy kolem čtvrté ranní si šel Calian ulevit na místní latrínu, jestli si Gal všiml, tak to nedal nijak najevo. Pravda měl v tu chvíli jiné zájmy a při cestě zpět se nepochybně těšil zpět do postele za Holly. Samozřejmě ve čtyři ráno Gal, Natalie i Ian velice tvrdě spí, takže kdo by si ho všiml...

Ráno si Calian rád pospí. Koneckonců slunce vyjde až kolem osmé a do té doby nemá moc co na práci.

 
Vypravěč - 23. února 2020 18:41
death2676392677144309.jpg
soukromá zpráva od Vypravěč pro

Shady Sands


John M. Bishop, Katrina, Seth
Shady Sands, u Setha
6.leden 2162, 6:00 zbývá 118 dní


Katrina tvému kouzlu nakonec podlehla. Ostatně moc jiných zajímavých mužů v Shady Sands není a ty jsi momentálně něco jako místní hrdina.

Noc jsi strávil v posteli s Katrinou a rozhodně nešlo jen o spánek. Nutno dodat, že většinu práce během vašeho milování odbyla ona. Pochopitelné vzhledem k tvému stavu a množství obvazů.

Předtím ti ještě vyspravila kombinézu, takže vypadá téměř jako nová.

Nyní je ráno a Katrina si ráda dopřeje ještě rychlovku na rozloučenou. Ona ví, že dneska odcházíš a že se nejspíš už nevrátí a kdo ví, kdy do vesnice zase dorazí někdo zajímavý.

 
Vypravěč - 23. února 2020 18:47
death2676392677144309.jpg
soukromá zpráva od Vypravěč pro

Shady Sands


Amago
Shady Sands, klinika
6.leden 2162, 6:00 zbývá 118 dní


Tvůj spolubydlící celou noc naříká a svíjí se v křečích, které mu způsobuje jed Radškorpiona. Ty až tak silnou reakcí netrpíš, ale rozhodně se nedá říci, že by ti bylo úplně dobře. Dobrou zprávou ovšem je, že se tvé ostatní rány celkem obstojně hojí.

„No vypadáš lépe.“ Zmíní doktorova žena, když tě přijde zkontrolovat. „Tohle vypij, bude lépe.“ Podá ti dávku čerstvě vyrobeného protijedu. „Teď se s tím tvoje tělo musí poprat a a pár hodin už ani nebudeš vědět, že tě to otrávilo.“ Další dávku dostane tvůj spolubydlící.

 
Gal - 23. února 2020 19:14
35588363475_ea934656e6_b1210.jpg
Shady Sands

Natalie, Gal, Ian
Osada Shady Sands, Stinná slečna
6.leden 2162, 6:00 zbývá 118 dní


"TÝT! TÝT! TÝ...!" Tisíckrát nacvičeným pohybem vypnu budík na svém Pip-Boyi a mé smysly začnou okamžitě pracovat. Sáhnu pod polštář a zkontroluji zbraně. Posadím se na posteli, hodím očkem ke zbytku svých věcí a pak si nazuji boty. Je ještě tma, ale pro rychlé sbalení svých věcí moc světla nepotřebuji. Připnu si pás s pouzdry na své zbraně, popadnu kufřík, zásoby a co nejtiššeji přejdu k zadním dveřím.

Pokud nenastanou nějaké komplikace, vyplížím se ven, zavřu za sebou dveře a jdu se projít po brzce ranním Shady Sands.
 
Holly Henderson - 23. února 2020 20:18
img_20200517_2029334585.jpg
soukromá zpráva od Holly Henderson pro

Shady Sands



Calian, Holly
Osada Shady Sands, Stinná slečna - Calianův pokoj
6. leden 2162, 6:00,zbývá 118 dní


Viděla jsem Caliana a jeho náladu. Taky mám jasné tušení proč tomu tak je. Venku byla ještě tma, ale zanedlouho mělo svítat. Záměrně jsem ještě ležela v posteli a čekala až bude Calian ležet vedle mě na zádech. Jak se tomu stalo, překulím se na něj abych ho v pase objala svými stehny a vzpřímeně na něm seděla.

"Neřeš to prosím. Dneska stejně odejde." A já taky. Vůbec nikam se mi ale nechtělo. Dovedla bych si představit ještě pár dní zdržet.
Nakloním se nad Caliana abych mu své vlasy spustila do tváře a sama tak byla v jeho těsné blízkosti. "Moc jsem si to s tebou v noci užila." Špitnu a políbím ho. "Budu muset ale vyrazit do toho Vaultu 15." Řeknu smutně. "Neměl bys pro mě prosím nějakej batoh na cestu? Když najdeme něco užitečnýho, budu na tebe pamatovat. Neměla bych to ale jak donést. A můžeme si pak spolu zase užít." Zase se narovnám a rukama se zapřu o jeho hruď. "A nějaký to jídlo? Půjdu tam ještě s Johnem. Jak byl v ty jeskyni a zabil nějaký radškorpióny." Gal z těch řečí raději vynechám.

Zhoupnu se v bokách dopředu a pomalu zpět. Potom ještě jednou. Znovu a znovu.
 
Natalia - 23. února 2020 20:40
carolina3233.jpg

Shady Sands


Natalie, Gal, Ian
Osada Shady Sands, Stinná slečna
6.leden 2162, 6:00 zbývá 118 dní


Co dělám o šesté ráno? Překvapivě nic zvláštního, jen pokračuji ve svém pobytu v říši snů, sice k mému uchu dolehne odporný zvuk budíku pip-boye ale ten nenáleží mně, a pro jeho vlastní dobro je rychle umlčen. Ten můj je nastavený až na půl osmou ráno, a rozhodně neplánuji vstávat dříve když si můžu dopřát spánek v pohodlné teploučké, měkoučké postýlce.
 
John M. Bishop - 23. února 2020 21:03
11806014602675821189.jpg
soukromá zpráva od John M. Bishop pro

Shady Sands



John M. Bishop, Katrina, Seth
Shady Sands, u Setha
6.leden 2162, 6:00 zbývá 118 dní


Nejsem zrovna ranní ptáče, takže z postele nijak nespěchám. Rád si poležím, rád si po ránu ještě užiji. Kdo ví, kdy se mi zase naskytne taková skvělá příležitost. Zkrátka a dobře si hodlám po ránu užít.

„To je mi, ale krásné ráno.“ Založím si ruce za hlavou a nechám svoji nocležnici, aby si užila co hrdlo ráčí. Včera v noci jí to tak pěkně šlo. Samozřejmě se také zapojím, aby si užila i ona, ale snažím se moc nenamáhat svá zranění.
 
Vypravěč - 23. února 2020 21:27
death2676392677144309.jpg
soukromá zpráva od Vypravěč pro

Shady Sands


Gal
Shady Sands, procházka
6.leden 2162, 6:00 zbývá 118 dní


Iana budík probudil také, ale na rozdíl od tebe nevstává. Jenom něco zavrčí, otočí se a sleduje jak mizíš z pokoje. Kdyby jsi se na něj podívala, mohla by jsi vidět jeho zklamání, nebo možná pohrdání. Zkrátka ti jen tak nezapomněl, jak jsi s ním vyběhla.

Shady Sands je takhle po ránu tichá a klidná, nikde nikdo není. Klinika je zavřená, lokál Slečny je zavřený, kuchyně zatím nefunguje. Snad jen nějaký ten pes štěká na hromadu bláta, která je Spencerem.

Jediný, kdo je již venku je Seth, co se nejspíše vystřídal s nočním hlídačem u brány. Jestli jde i kolem jeho domu, tak oknem můžeš akorát zahlédnout Katrinu jak rajtuje na Johnovi, ale víc zajímavostí ranní Shady Sands nenabízí. Ale aspoň neprší.

 
Vypravěč - 23. února 2020 21:42
death2676392677144309.jpg
soukromá zpráva od Vypravěč pro

Shady Sands


Calian, Holly
Osada Shady Sands, Stinná slečna – Calianův pokoj
6.leden 2162, 6:30 zbývá 118 dní


Calianovi se hned zvedne nálada, krom jiných věcí, když si ho osedláš ve snaze vyžehlit Galin malér. Jak mohl hostinský zmínit nejde ani tak o peníze, ale spíš o princip, kdy ho Gal zřejmě považuje za tupého idiota se kterým může vyjebávat.

„Fajn a když už ji neuvidím, tím líp.“ Zavrčí ještě trochu podrážděně, je zřejmé, že se Gal svým přístupem připravila o vše co si včera zkoušela dojednat. Jo kdyby se ve své nadutosti aspoň zeptala, ale takhle se Calianovo mužské ego cítí uražené. Nechá tě na sobě rajtovat, přičemž jeho velké ruce hnětou a mačkají pevná prsa.

„Dobře, něco ti zabalím, když mi přinesete soupravu nářadí, francouzák a kleště.. Nebo energetické články, elektroniku a podobné věci.“ Zmíní během toho co na něm jezdíš, o co má zájem, co je ochoten vyměnit za vybavení, nebo zátky od lahví.

Hotov je asi po dvaceti minutách, i když je zřejmé, že s trochou snahy by mohl být ještě něčeho schopen. Podobně jako večer tě ani nyní nijak zvlášť neupozorňuje, že to na něho jde. Ochranu samozřejmě žádnou nemá.

 
Vypravěč - 23. února 2020 21:52
death2676392677144309.jpg
soukromá zpráva od Vypravěč pro

Shady Sands


Calian, Holly
Osada Shady Sands, Stinná slečna – Calianův pokoj
6.leden 2162, 6:30 zbývá 118 dní


Přesvědčování
- za své postelové dovednosti získáváš od Caliana Batoh (10 slotů)
- za své postelové dovednosti získáváš od Caliana 7 x Denní zásoba jídla, průměr.
- za své postelové dovednosti získáváš 300 XP a pozitivní reputaci v Shady Sands.

- již více nejsi Virgin of the Wastes – Gratuluji!

Obrázek

 
Vypravěč - 23. února 2020 22:02
death2676392677144309.jpg
soukromá zpráva od Vypravěč pro

Shady Sands


John M. Bishop, Katrina
Shady Sands, u Setha
6.leden 2162, 6:30 zbývá 118 dní


Katrina si jde tvrdě za svým, je vášnivá a nijak se neomezuje. Tak o dvacet minut později, když je po všem, včetně marných snah o další prodloužení ti dá pusu a pak vstane, aby na sebe něco hodila. No co za chvíli svítá a ona musí ještě udělat snídani pro sebe a Setha a pak ji čeká práce na hlídce u brány. Nač se zdržovat.

„Dáš si taky něco?“ Optá se, když začíná připravovat chléb s máslem, solí a mlékem. K tomu nějakou tu zeleninu a uzení brahmíní maso. Zkrátka připravuje vydatnou snídani ze zásob ve své spíži.

 
John M. Bishop - 23. února 2020 22:20
11806014602675821189.jpg

Shady Sands



John M. Bishop, Katrina, Seth
Shady Sands, u Setha
6.leden 2162, 6:30 zbývá 118 dní


Vstávám a na pohostinství obyvatel Shady Sands si rozhodně nemohu ztěžovat. Za drobnou službičku se mi dostalo velice štědré odměny. „Áach!“ Zívnu, když lezu z pohodlné, teplé postele. Nechce se mi, ale musím. Čeká mě práce a cesta. „Dám si snídani, ale nejdřív se opláchnu.“ Oznámím své hostitelce co už řádí v kuchyni jako tajfun a připravuje vydatnou snídani.

Mám chvíli času, takže jakmile si na sebe natáhnu spodky, kombinézu a boty, vyrazím s vědrem ke studni pro vodu. Chci se po ránu opláchnout, abych se pořádně probudil. při té příležitosti se ještě zastavím na skok u Setha na bráně, zjistit jestli sehnal co je třeba k definitivnímu řešení problému v jeskyni. Vybíjet tu havěť pořád dokola není řešení!

Ale nakonec zase skončím v teple Sethova domu a u vydatné snídaně. „Dobrou chuť!“
 
Holly Henderson - 23. února 2020 22:20
img_20200517_2029334585.jpg
soukromá zpráva od Holly Henderson pro

Shady Sands



Calian, Holly
Osada Shady Sands, Stinná slečna - Calianův pokoj
6. leden 2162, 6:30, zbývá 118 dní


Tohle ráno jsem potřebovala jako sůl. V téhle poloze... Nechám ho aby se mě dotýkal úplně všude. Na prsou, aby mi mačkal zadeček, chytal za boky. Stejně jako v noci, taky teď jsem měla co dělat abych nezačala být hodně hlasitá a udržela jsem se jen na hlasitém sténání.
Mě to v téhle poloze netrvalo ani tak dlouho abych dosáhla svého cíle, což Calian jistě poznal. Nechala jsem však dojet do cíle i jeho. S hlubokým výdechem, náhlá jsem se k němu a chytila ho dlaněmi za tváře abych z něj vzápětí seskočila a padla na záda do postele.

To, že mě neupozornil... Už se mi to stalo i ve Vaultu. Naštěstí díky své profesi vím přesně co sledovat a co je potřeba udělat kdyby náhodou.

Nakonec pomalu vstanu, znovu se umyju, nasnidam a začnu se oblékat. "Děkuji za všechno." Usměji se když si beru batoh a skládám do něj zásoby jídla.

Pak už chytnu za kliku abych z jeho pokoje odešla.
 
Holly Henderson - 23. února 2020 23:13
img_20200517_2029334585.jpg

Shady Sands



Natali, Gal
Osada Shady Sands, Stinná slečna - volné prostranství
6. leden 2162, 7:00, zbývá 118 dní


Potichu a pomalu procházím místností, kde ještě spí Natalie a jen doufám, že ji nevzbudím. Rychle se rozhlédnu abych viděla, že Gal už tady není.
Do pr....! Do něčeho na zemi jsem kopla, ale neotáčím se a rychle spěchám ven. Trvá mi to dobrých deset minut než najdu Gal, jak se prochází osadou.

"Gal?" Oslovím ji, zatímco k ní spěchám. "Musím ti něco říct." Rozhlídnu se kolem sebe aby nás nikdo neslyšel. "Calian přišel na to, že jsi u něj v hospodě spala bez zaplacení a byl pěkně naštvanej." Podívám se na Gal. "Raději za ním dneska už nechoď." Hned na to povídám dál. "Včera jsem našla už jen Amaga, leží na klinice. Nic mi ale nedal. Ani náboje, jídlo. Nic. Prej máme nejdřív vyčistit jeskyni od těch radškorpiónů a pak jít společně dál." Na malou chvíli zapřemýšlím. "Nechci se ale zbytečně zdržovat když na nás čekají naši lidi a čas se bude jen a jen krátit." Na sucho polknu. "Kde je vlastně Spencer a John?" Zeptám se.

"Mám batoh a zásobu jídla pro jednoho na sedm dní." Natočím se s úsměvem na Gal půlkou zad. "Ze svých nábojů jsem ztratila jen ty, co jsem střelila Johna do zadku." Připomenu nehodu a zhodnotím tak zběžně stav svých zásob. Taky mám pistoli, kufřík první pomoci, nějaký stimpaky, vodu, nůž, několik zátek...

"Kdyby nám jídlo nevycházelo, dokážeme si obstarat něco po cestě?" Zeptám se se starostí v hlase.
 
Gal - 24. února 2020 06:38
35588363475_ea934656e6_b1210.jpg
Shady Sands

Holly, Gal
Osada Shady Sands, venku
6. leden 2162, 7:00, zbývá 118 dní


Ráno je mrazivé, ale to mi nevadí. Skvěle jsem se vyspala, v noci mě ani jeden z chlapů v hostinci neobtěžoval a já se cítím nabitá energií. Jsem dost překvapená, když první, kdo mě ráno odchytí na prázdné ulici, je Holly. S klidem vyslechnu její novinky a počkám, až mi řekne vše, co má na srdci. A že toho není málo, než se vypovídá, obejdeme skoro celé náměstí.

Že mě hostinský přistihne mi bylo jasné, pro mě je ale nejdůležitější že mě nechal v klidu dospat a nevykopal mě uprostřed noci ven. Takový samaritán!

Zato zpráva o Amagovi mě znepokojí. "Amago je na ošetřovně?" vyhrknu. Vtom si uvědomím, že i John byl včera celý zafačovaný. Jejich výprava se strážným tím pádem byla neúspěšná. "S Amagem si promluvím hned jak otevřou kliniku. Johna jsem viděla tamhle v baráku jak někoho z místních hobluje. Koukám, že to je mezi některými z nás běžný trend," blýsknu očima po dívce. Ale co, každý ať se chová dle své nátury.

Ostatní informace nekomentuji, zásoby dáme dohromady až se k nám přidá i John. Proč k němu vlastně nejít už teď? Beztak je vzhůru a u brány už stojí stráže, co nás mohou pustit ven.
 
Vypravěč - 24. února 2020 09:23
death2676392677144309.jpg

Shady Sands


John M. Bishop, Katrina, Holly, Gal
Shady Sands, u Setha
6.leden 2162, 7:00 zbývá 118 dní


V sedm hodin už mají Johna a Katrina nepochybně po snídani a uklizeno. Vlastně Katrina tou dobou už má nejvyšší čas vyrazit k bráně na stráž, což je její práce tady. Takže jestli Gal a Holly zamíří za Johnem k Sethovi domů, nejspíš ji minou ve dveřích.

Ale Johna bylo možné zahlédnout i na jeho vycházce pro vodu a při krátké slovní výměně se Sethem, kdy mu Seth sdělil že obstaral co je třeba. I když to nebylo zrovna snadné. Každopádně je připraven se vrátit znovu k jeskyni, jak bude John připraven.

Natalie, Calian, Ian
Shady Sands, Stinná slečna
6.leden 2162, 7:00 zbývá 118 dní


Kolem sedmé ranní začíná v kuchyni řádit také Calian. To zatápí v kuchyni, míří pro vodu ke studni a vůbec začíná svůj podnik připravovat na otevření. Není u toho zrovna potichu. Ian má houby co na práci, takže se tak akorát na chvíli zastaví u Setha na bráně s tím, že zkontroluje okolí.

 
Natalia - 24. února 2020 10:43
carolina3233.jpg

Shady Sands


Natalie, Calian, Ian
Osada Shady Sands, Stinná slečna
6.leden 2162, 6:00 zbývá 118 dní


Když ke mně začne doléhat zvuk pohybu a práce v kuchyni, tak se už spíš jen se zavřenýma očima pár minut převaluji v posteli a užívám si jí, dokud mám tu možnost a nenahradí jí zase nepohodlné kameny a prach. Nakonec se ale po těžkém přemlouvání rozhodnu její pohodlí opustit a pomalým krokem zamířit do kuchyně.
„Dobrý jitro Pane Šéf.“ Povím, zatím co si sevřenými dlaněmi mnu očka a poté je natáhnu nad hlavu, a chvilku se protahuju. „Snad jste se dobře vyspal.“ Zazubím se na Caliana ale to už mířím k vědru s vodou k provedení ranního rituálu hygieny. „Hřeben na půjčení, by asi nebyl?“ Zeptám se značnou nadějí v hlase.
 
John M. Bishop - 24. února 2020 12:32
11806014602675821189.jpg

Shady Sands



John M. Bishop, Katrina, Holly, Gal
Shady Sands, u Setha
6.leden 2162, 7:00 zbývá 118 dní


Vydatná snídaně mi udělá dobře. Dneska mám dobrou náladu a věřím, že mi ji jen tak něco, nebo někdo nezkazí. I Seth mi udělal radost, hodlám rozdělanou práci dokončit, ale už ne do toho investovat něco ze svých velmi omezených zdrojů. Jediná otázka, kterou zbývá vyřešit, jestli to zkusit udělat ještě nyní před odchodem, nebo po cestě k Vaultu 15.

Sbalím si svoje věci, ale pytel si nejdřív upravím, aby se dal zavázat a měl aspoň popruh přes rameno. Do něj si naskládám zásoby a většinu ostatní věcí co bych jinak tahal po kapsách. „No měl bych se podívat po zbytku naší veselé party, jestli ještě nevyspávají.“ Prohodím s širokým úsměvem, když mířím ven z domu směr latríny. Třeba po cestě někoho z mých kumpánů potkám.
 
Holly Henderson - 24. února 2020 20:30
img_20200517_2029334585.jpg

Shady Sands



Holly, Gal, John
Shady Sands, venku
6. leden 2162, 7:00, zbývá 118 dní


Ani vlastně pořádně nevím co mám Gal odpověď na její poznámku ohledně hoblovaní. A ten její pohled. Je fakt jako bachařka. Ale zase na druhou stranu, umí se o sebe postarat a stejně tak určitě i o ostatní. Věřím, že v té její drsné slupce je holka, z které se vyklube fajn kamarádka.

Naštěstí mě z nutnosti odpovědi osvobodí John, který vyšel z jednoho místního domu. "Johne." Zamávám na něj aby šel blíž. "Ty jsi v pořádku? Můžeš se vydat na cestu?" Ptám se hned. Viděla jsem včera Amaga, ale vypadá to, že John je na tom podstatně lépe.

"Co jste to včera dělali?"
 
John M. Bishop - 25. února 2020 13:50
11806014602675821189.jpg

Shady Sands



Holly, Gal, John
Shady Sands, venku
6. leden 2162, 7:00, zbývá 118 dní


„Nic extra.“ Opáčím Holly, když mířím tam kam i král musí sám. „Za hodinku klidně můžeme vyrazit. Jen se cestou ještě někde zastavím.“ Jeskyně je po cestě a jestli má Seth všechno co potřebujeme, tak to tam nebude na moc dlouho. Komplikace nečekám.
 
Gal - 25. února 2020 15:07
35588363475_ea934656e6_b1210.jpg
Shady Sands

Holly, Gal, John
Shady Sands, venku
6. leden 2162, 7:00, zbývá 118 dní


Nic extra, ale nechal se u toho solidně zrychtovat. Amago dokonce skončil na ošetřovně. Tak na tohle jsme místním dobří, abychom strkali svoje postradatelné hlavy tam, kam se oni neodváží. Jestli mě ještě včera zajímalo jak tito lidé žijí sto let od války, tak nyní pro ně mám jen skutečné pohrdání. John je ale podle všeho splachovací a tak je mu jedno, že přesto že má důležitý úkol, klidně by se tu nechal zabít. Amago to samé.

"V noci jsem dávala do kupy svoje zásoby a došlo mi, že ani když každý z nás přejde na poloviční denní příděl, nebude to stačit," zamračím se. Ano, mluvím o jídle, jehož zásoby se povážlivě ztenčily. "Dostali jsme na cestu jen sedm dávek, ale chytráci ve Třináctce nějak nedomysleli, že do cíle je to ještě dál, plus cesta nazpátek. Skoro jako by chtěli, abychom cestou žrali krysy opečené nad ohněm, nebo se ládovali zmutovanou zeleninou. Jinými slovy: buď seženeme mnohem víc jídla, pro každého aspoň na týden, nebo tu skejsneme a budeme si muset obstarat něco z místních zásob."

Pohledem kloužu z johna na Holly a čekám, jak se k celé situaci postaví.
 
Spencer - 25. února 2020 18:44
a3830.jpg

Shady Sands



Holly, Gal, John, Spencer
Shady Sands, venku
6. leden 2162, 7:00, zbývá 118 dní


Tohle jsem nějak nevychytal... Přelomený v zádech se protahuji jednotlivými cviky a pomalinku procházím mě už známou vesničkou. Včerejší noc byla má nejhorší. Déšť, bláto a zima. Co víc dodat. Asi jsem to trochu podcenil. ....ale co dneska...nechci přehazovat hnůj.. Pokud mi zčista jasná nespadne vysněná práce do klína, pokračuji rovnou směr hospůdka. Původně. Nakonec se ale zastavím u mých parťáků z Vaultu. "Takže co se chystá dneska ? Klidně vám helpnu. Stačí říct." ANo, tím myslím doslova v čemkoli. Skoro. "...ale kydat hnůj nejdu..." Nakonec si i dupnu. Jsem prostě ochotný jít jak zpět do Vaultu, tak i do té jeskyně nebo se podívat rovnou na trosky rozpadajícího původního cíle. Cokoli aktivního. Cokoli výnosného. Protože mam hlad. A to bláto už nechci vidět.
 
John M. Bishop - 25. února 2020 18:53
11806014602675821189.jpg

Shady Sands



Holly, Gal, John
Shady Sands, venku
6. leden 2162, 7:00, zbývá 118 dní


Skoro mám tendenci se zasmát. „Jo náš drahý pan Správce to zase jednou vymyslel a dokonale spočítal.“ Poznamenám ohledně nedostatku zásob na cestu. Nedostatek dalších zásob nechám bez komentáře. „Já nějaký zásoby mám a něco si ještě obstarám, stačit by mi to na cestu mělo.“ Místním zásobám se nebráním, lepší než žrát cestou kde jakou havěť, na to mě neužije.

„Co se dneska chystá?“ Zamračím se na Spencera. „Tady Gal dáš svoje zbývající zásoby jídla a munice, abychom se po cestě k Patnáctce ničím nezdržovali. My tak za hodinku vyrazíme a ty, Nat a Amago tady počkáte. To abychom neplýtvali zásoby.“ Jak se tu kdo uživí je mi srdečně jedno. „Teď mě laskavě omluvte.“ S tím zmizím na onom stavení a potom, po krátké zastávce u studny jsem v podstatě připraven vyrazit. No nejdřív na kliniku za doktorem pro zbytek odměny, potom za Sethem a na skok k jeskyni dodělat práci a na závěr směr Vault 15. Dámy mohou jít klidně beze mne, však já je doženu, když na to přijde.
 
Gal - 25. února 2020 19:17
35588363475_ea934656e6_b1210.jpg
Shady Sands

Holly, Gal, John
Shady Sands, venku
6. leden 2162, 7:00, zbývá 118 dní


John to v podstatě řekl za mě. Během jeho hovoru si prohlížím Spencera a marně se pokouším zjistit, kde na jeho kombinéze končí bahno a začínají hovna. Úvahy zda je tím vším obalený jen proto, že spal venku na dešti, anebo snad proto, že si také užíval noc plnou vášní v ohradě s dobytkem, rychle opustím. Říkám si, že Spencer by byl schopný možná i toho. Proto jen mlčky nastavím dlaně a pokud hned nepochopí co po něm chci, mrknu směrem k jeho proviantu, stimpakům a munici.

"Sejdeme se u hlavní brány," zavolám na Johna a poté se obrátím k Holly. "Půjdu se mrknout za Amagem a zkusím od něj dostat jeho věci. Zaběhneš za Natalií? Ber všechno co může postrádat, fakt to budeme potřebovat hlavně my tři."
 
Vypravěč - 25. února 2020 19:50
death2676392677144309.jpg

Shady Sands


Natalie, Calian, Ian
Osada Shady Sands, Stinná slečna
6. leden 2162, 7:30 zbývá 118 dní


„Jen si posluž.“ Nějaké drobnosti na púravu zevnější Calian má, i když on sám ji příliš často neholduje. Snad jen se občas oholí, ostříhá a učeše, aby byl fešák s velkýma rukama.

Potom se věnuje přípravě snídaně a dalších jídel pro své dnešní hosty. Natalie má dost času na zkrášlení svého zevnějšku. Ian stále ležící na posteli ji přitom pozoruje. No aspoň do doby, než se rozhodne že je čas vstát, jít se vyvenčit a třeba i začít něco dělat.

Holly, Gal, John, Spencer
Shady Sands, venku
6. leden 2162, 7:30, zbývá 118 dní


Mezitím se zbytek party, nyní i s hladovým Spencerem, na návsi dohaduje o dalších plánech pro dnešní den. No Spencer není jediný, kdo ještě nic nesnídal. Také Gal a vlastně ani Holly dneska ještě nic nejedly, i když u žen kdo ví. Třeba si jen drží linii...

V každém případě se rychle blíží osmá hodina, to jest doba kdy se klinika otevře novým pacientům a také doba kdy se otevře lokál a bude se podávat snídaně. Tedy snídaně jen těm co si ji mohou dovolit.

 
Holly Henderson - 25. února 2020 20:47
img_20200517_2029334585.jpg

Shady Sands



Holly, Gal, John, Spencer, Natali
Osada Shady Sands, venku - Stinná slečna
6. leden 2162, 7:30, zbývá 118 dní


Spencer nabídne pomoc. John spraží Spencera. John si musí něco zařídit. Gal mi dá úkol. Sraz je u hlavní brány, v osm hodin? Jestli jsem postřehla dobře. Je to tedy rozhodnuto, s Johnem a Gal jdeme do Vaultu 15. Na pokyn Gal přikývnu a přidám do kroku, do Stinné slečny. Otvírá se o něco později, ale jak jsem odešla, tak i přijdu. Samostatným vchodem přes místnost s postelama.

"Nat?" Nakouknu do další místnosti, kde už ji uvidím. "Za půl hodiny vyjdeme s Johnem a Gal do Vaultu 15. Potřebovali by jsme co nejvíc věcí. Jídlo, náboje, stimpaky. Pomůžeš nám? Můžeš z toho něco postrádat?" Jídlo si myslím že určitě, uvidíme co mi odpoví na to ostatní. "Vrátíme se tak rychle jak to jen půjde." Zamrkám na ni.

To už ale vidím i Caliana, jak připravuje snídaně. "Vím, že je ještě brzo, ale za chvilku odcházím. Mohla bych prosím dostat něco na snídani?" Zeptám se. "A jednu porci jídla sebou? Mám dvacet zátek. Bude to stačit?"
 
Natalia - 26. února 2020 10:46
carolina3233.jpg

Shady Sands


Natali, Holly
Osada Shady Sands, Stinná slečna
6.leden 2162, 7:30 zbývá 118 dní


„Dík Pane Šéf.“
Jo někdy stačí k naprosté radosti málo, jako například nějaké ty zkrášlující nástroje, díky kterým mé vlasy nebudou vypadat jako roztřepané spletené tkaničky od bot, ale mé rudé kadeře opět budou vypadat k světu, a ve chvíli kdy je opět hezky uspořádané splétám do krásného copu, přijde Holly.
„Dobrý ránko.“ Popřeju jí z vesele a vyslechnu si, proč je tady. „Moc toho popravdě nemám.“ Podám jí dva kusy denních přídělu. „Ráda bych dala i nějaký náboje nebo stimpacky, nechci tady ale zůstat bezbranná.“
 
Vypravěč - 26. února 2020 16:36
death2676392677144309.jpg

Shady Sands


Všichni
Shady Sands, brána
6. leden 2162, 8:00, zbývá 118 dní


Čas plánovaného odchodu se kvapem blíží a všechny přípravy se blíží ke svému konci. V zásadě jediné co zbývá je se rozloučit, popřát hodně štěstí a může se vyrazit smě Vault 15. Aneb dost bylo zdržování.

Před tím bylo vyřízeno ještě několik drobností. John si na klinice vyzvedl zbytek své odměny za oasy Radškopionů ulovených v jeskyni. Je to několik málo dávek proti jedu, které se mohu na cestě hodit.

Zablácený Spencer se neochotně podělil o část svých zbývajících zásob, konkrétně o polovinu munice a stimpaků. Zásoby jídla mi dají tak akorát na zbytek dne, takže zde se nemá moc o co dělit. Vše si převzala Gal.

I krásná Natalie něco věnovala, konkrétně své zbývající denní zásoby potravin. Nicméně munici a stimpaky si raději nechává pro případ, co kdyby náhodou jich bylo třeba. Ostatně výprava je riskantní, nikdo neví, jestli se ti tři ještě vrátí a kdyby náhodou ne, tak někdo musí pokračovat v tomto důležitém úkolu.

Nyní jste všichni u brány Shady Sands, všichni včetně Amaga, kterému je mnohem lépe než včera večer. Dokonce se díky včasnému podání protijedu zbavil otravy, která ho značně oslabila. Samozřejmě ještě není úplně OK, což platí i pro Johna, ale ve své podstatě je připraven k libovolné akci.

U brány je dále Seth a Katrina. Seth vás, respektive Johan hodlá doprovodit až k jeskyni, kolem které se stejně více méně musí jít. John se vyjádřil, že tam chce ještě po cestě dodělat nějakou práci. No je čas se rozloučit a vyrazit. Vault 15 čeká...

 
Spencer - 26. února 2020 20:20
a3830.jpg

Shady Sands



Všichni
Shady Sands, brána
6. leden 2162, 8:00, zbývá 118 dní


"No tak ná no.." Po otcovském sprdnutí od Johna a malé rekapitulaci našich plánů, předám jako hodný chlapec polovinu svých zásob drsňačce Gal. Přitom si sám nechám alespoň na dnešní porci. A samozřejmě i pár zásobníků do zásoby. Bůh ví co se bude dneska dít.

Vím jedno. Nikdo o mě nestojí. Jedna skupina táhne zpátky do vězení a druhá tu je odkázána na kydání hnoje. Velice záživné. I když mě při zmínce o vybílené jeskyni plné mrtvých přerostlých škorpionů něco napadlo. COž se moc často nestává. Radškorpioni....to je furt zvěř ne ? Takže má maso...asi...nebo co tu vlastně lidi jedí ? Inspirovaný nápadem opustím svou milovanou skupinku a zajdu za šéfíkem v nalévárně. Jen lehce kývnu hlavou na pozdrav a už na něj vybalím své myšlenkové pochody. "Šéfe, mam dotaz. Co tu tak normálně jíte ? Zvěř ? Třeba i Radškorpiony ? Protože v jeskyni je pár mrtvých obřích škorpionů a z nich by nějaké to maso bylo....nebo se to tak nedělá ? " Působím trochu zmateně. Jedí to maso i když je ovlivněné prostředím ? Možná. Určitě. Vždyť mají před barákem hejno dvouhlavých krav. Ale je vůbec na škorpionovi nějaké maso ?
 
Holly Henderson - 26. února 2020 20:40
img_20200517_2029334585.jpg

Shady Sands



John, Gal, Holly, Amago, Spencer
Osada Shady, brána
6.leden 2162, 8:00, zbývá 118 dní


S Natali jsem se rozloučila v hospodě s tím, že se zase brzy uvidíme. Za chvíli odchází i Spencer. "A trošku tady taky spolupracuj." Usměji se na něj a přátelsky svými slovy popíchnu.
"Tady." Předám Gal jídlo od Natali. Následně promluvím na Johna. "Co tam máš ještě za práci? Chcete nějak pomoc nebo máme jít napřed a doženeš nás?"

Pak se ještě podívám po malé osadě Shady Sands. "Já můžu vyrazit."
 
John M. Bishop - 27. února 2020 09:43
11806014602675821189.jpg

Shady Sands



John, Gal, Holly, Amago, Spencer
Osada Shady, brána
6. leden 2162, 8:00, zbývá 118 dní


Všechno mám oběhané a konečně můžeme vyrazit na cestu za naším veledůležitým posláním. Za záchranou našeho milovaného Vaultu, i když mě jde spíš jen o záchranu několika málo mě blízkých osob. O rodinu, přátele a známé.

„Uzavřít tu jeskyni víš.“ Věnuji Holly úsměv a kouknu také na Amaga co s ní má své zkušenosti. „Nepotřebovat ty ocasy pro doktora, tak jsme nemusely ani moc bojovat.“ Pokračuji, do nějakého čištění jeskynního komplexu se rozhodně pouštět nehodlám, na to je tam moc velká tma, krom toho netuším jak je to rozlehlé, kam až to vede a kolik tam těch bestií může ještě být. Hlavním problémem je pro mě tma, že nevidím bez baterky na krok a s baterkou všechno vidí mě a já jen něco málo kam dosvítí. „Takže tam jen odbouchneme vchod a víc ty potvory nebudou otravovat.“ Nemůžu si nechat uniknout šanci práce s výbušninou, to je moje vášeň, moje úchylka, něco co mě prostě fascinuje. Navíc, vzhledem k dohodnuté odměně nemám důvod tomu těch pár minut během cesty nevěnovat.

„Tak hurá na cestu, ať jsme brzy zase zpátky.“ Pokračuji nadšeně a zároveň se loučím s Natalií a zbytek těch co tu zůstanou. Mít dost zásob, můžeme jít všichni. Ale Gal může mít pravdu.
 
Vypravěč - 27. února 2020 11:12
death2676392677144309.jpg

Shady Sands


Spencer, Calian, Natalie
Osada Shady, Stinná slečna
6. leden 2162, 8:00, zbývá 118 dní


Spencer již včerejšího dne neudělal zrovna dobrý dojem a dnes, zablácený od hlavy až k patě to není o nic lepší. Calian mu věnuje jenom velice nepříjemný pohled, zvlášť když si všimne jakou spoušť tu za sebou Spencer zanechává. Spoušť, kterou bude muset uklidit nejspíš Natalie.

„Radškorpiony? Proč zrovna ty?“ Nechápe hospodský. Spencer co včerejší den prakticky prosedel v hospodě si mohl všimnout co se tu vlastně podává. Většinou je to hovězí, nebo spíše brahmíní maso na nejrůznější způsoby, zelenina z místní zahrádky, různé placky z obilovin, brambory a další výdobytky místního zemědělství. Snad i nějaký ta vejce se tu objevila. „Jo maso na sobě nejspíš maj, ale za ten risk to nestojí.“ Mávne nad tím rukou a víc si Spencera nevšímá, má tu důležitější hosty, platící hosty.


 
Natalia - 27. února 2020 13:14
carolina3233.jpg

Shady Sands


Natali, Spencer, (Calian)
Osada Shady Sands, Stinná slečna
6.leden 2162, 8:00 zbývá 118 dní


Holly se rozloučí a popřeji jí hodně štěstí, doufám že se jim nic nestane a brzy se v pořádku všichni vrátí. Jen o chvilku později přijde Spencer a lítost z toho, jak jsem se k němu včera zachovala, je rázem pryč. Sice za každým slovem si stojím ale nemusela jsem zvedat hlas.
„Máš nějakou fobii z vody? Jinak totiž nechápu, proč si jak prase, a ještě ses neumyl.“ Mizí mi pomalu dobrá nálada, když v reálnem čase sleduju, jak z něho odpadává odporná mazlavá směs a doufám, nebo si spíš snažím vsugerovat, že se jedná pouze bahno, prostě hlínu a vodu, a nic víc. No moc mi to nejde. „A místo toho všude děláš svinčík.“ Povzdechnu si a přemýšlím, zda je to hloupost nebo prostě bezohlednost, z jeho strany.
 
Gal - 27. února 2020 18:17
35588363475_ea934656e6_b1210.jpg
Shady Sands

John, Gal, Holly, Amago, Spencer
Osada Shady, brána
6. leden 2162, 8:00, zbývá 118 dní


Sice to skrývám, ale jsem velmi vzrušená z očekávání další cesty. Ačkoli je před námi mnoho desítek kilometrů nehostinné planiny, nemám o sebe strach. Je to zvláštní, ale snáze se mi bude přežívat tam venku, kde závisím jen sama na sobě, než mezi lidmi z Shady Sands.

John a Holly jsou také připraveni, dokonce jsme vybrali i nějaké zásoby od Natalie a Spencera, jen Amaga jsme potkali až jako posledního. Nebudu se ho zatím ptát na náboje a stimpaky, spíš doprovodím oba ovázané bojovníky k jeskyni, kde chtějí dokončit včerejší rozdělanou práci. Čím dřív s tím budeme hotovi, tím dřív vyrazíme. A u té příležitosti se zeptám Amaga, zda jde s námi, nebo zůstane v osadě.
 
John M. Bishop - 27. února 2020 19:29
11806014602675821189.jpg

Shady Sands



John, Gal, Holly, Amago, Spencer
Osada Shady, brána
6. leden 2162, 8:00, zbývá 118 dní


Už chci vyrazit, těším se na to, láká mě náročný výstup po horách a tůra po hřebenech, co otestuje moji kondici.Těším se na tu cestu a její cíl. Také to chci urazit co možná nejrychleji, vzhledem k našemu úkolu je rychlost klíčová.

„No je to šedesát kiláků, takže jen doufám že všichni máte zásoby a když pohneme tak za dva dny jsme tam.“ Nepřipouštím si, že by to mohlo trvat o moc déle. Nepřipouštím si Galiny obavy, když říkala že to zabere týden, nebo i víc času. To bychom museli hodně bloudit. Ne, jsem přesvědčen že svižným tempem tam během dvou dní budeme, možná dvou dní a kousek třetího, déle snad ne.
 
Vypravěč - 27. února 2020 20:21
death2676392677144309.jpg
soukromá zpráva od Vypravěč pro

Shady Sands



Amago
Osada Shady, brána
6. leden 2162, 8:00, zbývá 118 dní


Seth tě očekával, přece jen ti sám řekl, aby jsi se ráno za ním zastavil, aby tě mohl odměnit za tvoji statečnost v boji s obtížným hmyzem. Nyní, ještě před odchodem k jeskyni chce mít svůj dluh zplacený, a tak ti nabízí jedu z následujících odměn. Je jen na tobě co si vybereš:

Batoh (10 slotů), Spací pytel, Karimatka, Cestovní sada (ešus, tác, příbory, hrnek, zapalovač), 5 x Denní zásoby potravin
 
Spencer - 27. února 2020 20:52
a3830.jpg

Shady Sands




John, Gal, Holly, Amago, Spencer
Osada Shady, brána
6. leden 2162, 8:00, zbývá 118 dní


Tiše poslouchám nabručeného hospodského a přitom si přechroustávám nové informace po svém. Maso to má...to mi stačí.. Opovrhování toho sráče přehlédnu lehkým mávnutím ruky a odcházím z putyky zpátky k ostatním. Ale než se tak stane, sprdne mě i Nat svými mateřskými pudy. "Ne mami, ale začínám mít fobii na blbý kecy..." Usměji se, odignoruji její reakci a odcházím ven za ostatními. Asi jí poslechnu...ať nevypadám jak místní hovno na botě... Při cestě se umyji u studny, ať tedy nějak vypadám. I když mě vzhled vůbec netrápí.

Umytý, čerstvě sprdnutý a navnaděný pomalu dobíhám ostatní. Zrovna v čerstvé diskuzi o odpálení škorpioní jeskyně. "Takže v jeskyni furt nějaká havěť je ? Nechcete to vyčistit celé ?" Bláznivý nápad. Sotva naše milice vyvázla živá a už by se tam hrnuli znova ? Nevím. Sám mam pochybnosti. Takže než někdo odpoví, znovu promluvím a pokouším se zmírnit svá předchozí hrubá slova. "...Protože já bych klidně vypomohl. Stojím za houby ale střílet zvládnu...a z těch mrtvých radškorpionů by se dalo okrouhat nějaké to maso...prý je to místní pochoutka.." Nepochybuji o kladných reakcích. Pravděpodobně to bude většině jedno, John si určitě najde pár vlídných slov a třeba i Nat si trochu rýpne. Každopádně pokud tu nepadne něco odrazujícího, přidám se k této malé výpravě a pokusím se nějak zužitkovat ten svůj marnivý čas. Ale kydat hnůj nebudu....
 
Vypravěč - 27. února 2020 22:01
death2676392677144309.jpg

Shady Sands


John, Gal, Holly, Amago, Spencer
Kousek od Shady Sands, jeskyně
6. leden 2162, 8:30, zbývá 118 dní


Cestu k jeskyni zná Seth velmi dobře a John s Amagem ji již také jednou absolvovali. Je to jen pár kilometrů od osady směrem na východ, směrem k Vaultu 15 a horám co se tím směrem tyčí. Jsou to skutečně majestátní pohoří, které jistě není snadné přejít, i kdyby tam byly stezky. Gal, Holly i Spencer si je mohou prohlédnout v celé jejich kráse a to i s bílými čepičkami na vrcholcích. Na první pohled je jasné, že cesta nebude snadná.

„Tak jsme tady.“ Oznámí Seth a předá Johnovi balíček s výbušninou, aby se pustil do své práce. Johnovi by to nemělo trvat dlouho, vzhledem k tomu že již včera si vytipoval vhodná místa, jejichž odpálení způsobí zavalení vchodu do jeskynního komplexu.

 
John M. Bishop - 27. února 2020 23:07
11806014602675821189.jpg

Shady Sands



John, Gal, Holly, Amago, Spencer
Kousek od Shady Sands, jeskyně
6. leden 2162, 8:30, zbývá 118 dní


K jeskyni se těším, velice se těším až si pohraji s výbušninami co pro mě Seth našel. Nemůžu se dočkat až to odpálím, tohle je moje vášeň. Udělal bych to i zadarmo, ale když se nabízí zajímavá odměna, tak je to moc fajn.

Spencera a jeho řeči o vybíjení jeskyně ignoruji, nemám náladu znovu vysvětlovat, proč je to blbí nápad. Jo Spenc má pravdu, že jsem mohl vzít víc než jen ocasy, ale komu by se s tím chtělo tahat, že jo? Na to je už teď pozdě, nehodlám lézt znovu do hnízda těhle smrtících potvor pro pár hnijících mršin. To ne.

Do jeskyně samotné vkročím s pistolí připravenou v ruce a zapnutou baterkou. Nechci se nechat zaskočit nějakou havětí. Nechci jít nijak daleko, jen pár kroků, kde jsem si vytipoval slabá místa co způsobí pád klenby. Tam začnu připravovat výbušniny a dávám si velice záležet. Deset minut by mělo stačit. Přemýšlím o časovači, musím si nechat čas na útěk a rezervu, kdybych něco podělal a ono to bouchlo dřív.
 
Arvid Lindman (FKS) - 28. února 2020 17:33
arvid_lindman3358.jpg
soukromá zpráva od Arvid Lindman (FKS) pro

Shady Sands




Amago
Osada Shady, brána
6. leden 2162, 8:00, zbývá 118 dní


Mezitím co jsem byl s družinou jsem se bavil okrajově i se Sethem o své odměně. Vzal jsem si zásoby potravin a zkusil vyhandlovat zbytek vybavení (Batoh, Spací pytel, Karimatka, Cestovní sada) za Pistoli a nějaké náboje. Střílet z tak malých zbraní jsem stejně neuměl a vybavení přišlo více vhod. Nejlépe jestli měl Seth také něco lepšího, než byl prostý nůž z Vaultu.
 
Arvid Lindman (FKS) - 28. února 2020 18:13
arvid_lindman3358.jpg

Shady Sands



John, Gal, Holly, Amago, Spencer
Kousek od Shady Sands, jeskyně
6. leden 2162, 8:30, zbývá 118 dní


"Počkej Johne." Povím s klidem kolegovi, který je očividně zamyšlený nad tím jak nejlépe vyhodit celou jeskyni do luftu. "Má ta jeskyně jen jeden vchod?" Otáži se a rozhlédnu se. Stojím od něj nedaleko.
 
Spencer - 28. února 2020 18:17
a3830.jpg

Shady Sands




John, Gal, Holly, Amago, Spencer
Kousek od Shady Sands, jeskyně
6. leden 2162, 8:30, zbývá 118 dní


Cesta k jeskyni netrvá dlouho. Dost na to abych se stihl najíst a zároveň stačil vyzpovídat dva statečné hrdiny z včerejší akcičky. To abych přesně věděl kudy vlastně jít. I když tu furt byl John se svým úplně jiným plánem. Ten mu ale stejně potrvá i pár minut a tak to prostě prubnu. Protože proč ne. Minimálně za pokus to stojí. Jak nebezpečné to může být.... Takže zatímco John připravuje ty své blbůstky, já si do každé ruky připravím jednu zbraň a informuji ostatní o svém šíleném plánu. "Zkusím okrouhat trochu masa...tak na mě chvíli počkejte..." A tiše se vrhnu do temnotou zahalené jeskyně. Tedy né tak docela. Místo toho abych si tam nakráčel se zbraní v ruce, se prostě přikrčím a začnu se pomalinku plížit vpřed. Tak aby mě nebylo slyšet a zároveň abych se dokázal orientovat v případných zvucích okolo mé maličkosti. Samozřejmě se nespoléhám jen na sluch. Příležitostně zapínám baterku,ať vím kam jdu a furt jsou tu nějaké ty obrysy i v té naprosté tmě. A když není, jak tichý může být obrovský škorpion s krunýřem jak želva ? Asi se počurám strachy...takže jen se něco hne....run...
A takhle pokračuji dál ve stopách naší včerejší udatné dvojice. Pomalu, potichu a orientačně podle vyprávění i podle jasně viditelných stop. Ať už je to zaschlá krev, zbytky munice nebo přímo stopy bot. No a samozřejmě mrtvoly. O ty tu jde především. Takže jakmile na nějakou narazím, sehnu se a s nožem v ruce začnu vykuchávat mrtvolu jak pytel brambor. Vždy odříznu kusy masa, shromáždím je na hromadu a zase se vrhnu na další. Příležitostně je oberu i o klepeta. Prostě vše co se dá nějak zužitkovat. No a takhle pokračuji dokud nebudu mít plné ruce. Nebo dokud se nezačnou shromažďovat podezřelé zvuky. A kdyby šlo opravdu do tuhého, popadnu co mam a prostě zdrhám.
 
John M. Bishop - 28. února 2020 19:01
11806014602675821189.jpg

Shady Sands



John, Gal, Holly, Amago, Spencer
Kousek od Shady Sands, jeskyně
6. leden 2162, 8:30, zbývá 118 dní


„Jak to mám vědět?“ Pokrčím rameny zatímco chystám všechno k zničení vchodu. „Seth jiný nezmínil, ale řekl bych že někde bude. Nejspíš daleko. Sám jsi viděl jak je to rozlehlé.“ Dokončím práci a teď už nezbývá, než deset minutek počkat, než to celé vyletí. Idiot. Poznamenám na účet Spencera co se žene do jeskyně, no pokud se nevrátí do deseti minut, tak už nevyleze. K jednou aktivovaným výbušninám se nechci přibližovat, kdybych náhodou něco pokazil a ono to bouchlo předčasně.
 
Holly Henderson - 28. února 2020 21:49
img_20200517_2029334585.jpg

Shady Sands



John, Gal, Holly, Amago, Spencer
Kousek od Shady Sands, jeskyně
6. leden 2162, 8:30, zbývá 118 dní


Téměř s otevřenou pusou sleduji pohoří které se před námi tyčí. Je přesně před námi tam, kam máme namířeno. "To je sníh?" Zeptám se spíš pro sebe. Ano, slyšela jsem o něm a byla jsem si téměř jistá že ano. Přesto... Nikdy jsem ho neviděla. Co teprve jestli přes něj budeme muset jít? Najednou se mi v hlavě honily myšlenky, jestli tam skutečně chci jít. Malé pochybnosti jestli tu cestu zvládnu. To zmáknu levou zadní! Zaženu temné myšlenky.

Pak mi pohled padne k Johnovi, Amagovi a Spencerovi, který mizí v jeskyni. Stojím opodál vedle Gal. John vypadá, že ten vchod chce zasypat. Vyhodit do povětří.
"Gal, nepůjdeme napřed? Chlapi to tady zvládnou a my si můžeme udělat malej náskok." Kouknu na ženu stojící vedle mě. "Všechno bude v pohodě." Pronesu polohlasem.

"Johne!" Křiknu a rukou ukážu dál k horám. "Jdeme napřed!" Vlastně ani nevím jestli Gal bude čekat nebo ne. Jestli s náma půjde ještě Amago nebo Spencer. Myslím si ale, že někdo zůstane s Natali v Shady Sands.
Vím, že většina lidí tady bude fyzicky zdatnějších než já a vyrazím napřed, kdy oči mám jak ostříž a sleduji vše kolem sebe.
 
Vypravěč - 29. února 2020 11:15
death2676392677144309.jpg
soukromá zpráva od Vypravěč pro

Shady Sands


Amago
Kousek od Shady Sands, jeskyně
6. leden 2162, 8:30, zbývá 118 dní


Tvojí odměnou jsou zásoby potravin. Zbytek věcí, které Seth má není ochoten vyměnit za pistoli, nebo munici.

Nicméně pokud trváš na obchodu, tak má na prodej Bojový nůž a Moderní sekeru. Za jednu z těchto věcí by jsi mohl svoji pistoli vyměnit.

 
Gal - 29. února 2020 11:24
35588363475_ea934656e6_b1210.jpg
Shady Sands

John, Gal, Holly, Amago, Spencer
Kousek od Shady Sands, jeskyně
6. leden 2162, 8:30, zbývá 118 dní


U jeskyně se nás nakonec sejde celý houf, vlastně chybí jen Natalia. John a Amago tu zjevně mají ještě nedokončenou práci, která se ale týká jen vyhození vchodu do povětří. Jestli je tohle to poslední co je třeba udělat před cestou do Patnáctky, nemám problém počkat. Vlastně mě zajímá, jak si s demolicí John poradí.

Pak se ale přihodí... Spencer. Vběhne dovnitř a spolkne ho tma.

"Johne, ty jsi už spustil odpočet? Jestli jo, tak to vypni, vždyť tam máme člověka!" křiknu na společníka. já tedy aspoň doufám, že se to dá zastavit, vůbec se v tom nevyznám. Jak může v tuhle chvíli Holly odcházet nechápu, ale mám teď úplně jiné starosti než že ona chce mít náskok.
 
Vypravěč - 29. února 2020 11:43
death2676392677144309.jpg
soukromá zpráva od Vypravěč pro

Shady Sands


John M. Bishop
Kousek od Shady Sands, jeskyně
6. leden 2162, 8:30, zbývá 118 dní


Za konečné řešení problému s Radškorpiony pro tebe má Seth na výběr jednu z následujících odměn. Co si vybereš je jenom na tobě.

Batoh (10 slotů), Spací pytel, Karimatka, Cestovní sada (ešus, tác, příbory, hrnek, zapalovač)

 
Natalia - 29. února 2020 14:21
carolina3233.jpg

Shady Sands
aneb
Mezitím co hrozí Spencerovi rozmetání po jeskyni


Natali, (Calian)
Osada Shady Sands, Stinná slečna
6.leden 2162, 8:30 zbývá 118 dní


Je tomu zhruba půl hodinka, co Spencer zasvinil podlahu, kterou jsem musela já s hadrem v ruce drhnout. V době, kdy jsem skončila, již nejspíš museli být na cestě k V15, ale ještě předtím jsem zaznamenala z okna, že jdou všichni. Jestli mě tu nechali, nedaruju jim to i když bych to stejně odmítla. Mít za zlé jim to ale můžu. S takovými myšlenkami se poom věnuju snídani, chystám se na ten dnešní krásný den a vlastně přemýšlím nad těmi nadcházejícími. Musím vymyslet, co s tím pivem, protože jestli i v následujících dnech bude získávat další, tak se s nimi rozhodně nechci tahat neznámo kam.

„Pane Šéf, nenapadá vás něco, co dělat s těma pivama, kromě toho je vypít?“ Zeptám se nakonec toho nejpovolanějšího se zkušenostmi s prodejem alkoholu, mluvím však polohlasem, aby mě náhodou někdo neslyšel, protože nemusí všichni případně vědět, že nemám v plánu je vypít.
 
John M. Bishop - 29. února 2020 14:49
11806014602675821189.jpg

Shady Sands



John, Gal, Amago, Spencer
Kousek od Shady Sands, jeskyně
6. leden 2162, 8:35 zbývá 118 dní


Chci z jeskyně vypadnout, když mají všichni dokonalý nápad, že polezou dovnitř, kde je může výbušnina roztrhat na kousky. „Jasně a vypnout to nejde, takže všichni VEN!“ Poslední slova skoro zařvu. Nechápu proč Spencer běžel hlouběji. Idiot, zatracenej idiot.

„VEN, VŠICHNI VEN!!! ZA CHVÍLI TO BOUCHNE!!! VEN, VŠICHNI VEN!!!“ Zařvu směrem, kterým náš pomalejší společník běžel a jen doufám, že mě zaslechne. Nemám zájem ho jít hledat a nechat se tu přitom pohřbít.

Sám jdu příkladem a mizím z jeskyně svižným krokem. Jdu rovnou za Sethem a pak ještě raději o kus dál od vchodu do jeskyně.
 
Gal - 29. února 2020 15:02
35588363475_ea934656e6_b1210.jpg
Shady Sands

John, Gal, Amago, Spencer
Kousek od Shady Sands, jeskyně
6. leden 2162, 8:35 zbývá 118 dní


Ztuhnu leknutím, když mi John řekne, že bomba už tiká, přestože Spencer naběhnul dovnitř. Určitě si myslel, že má ještě čas, ten blbec. Johnův pronikavý hlas snad nepřeslechne, přesto při couvání z jeskyně křoknu do jejích útrob i já: "Spencere, hned, kurva, vylez!"

Vážně doufám, že nás poslechne. "Na kolik jsi to nastavil, Johne?" otážu se, když už oba stojíme v bezpečné vzdálenosti od vstupu do jeskyně.
 
John M. Bishop - 29. února 2020 17:46
11806014602675821189.jpg

Shady Sands



John, Gal, Amago, Spencer
Kousek od Shady Sands, jeskyně
6. leden 2162, 8:35 zbývá 118 dní


Sleduji vchod do jeskyně a čekám, kdy to celé vyletí do povětří. „Deset minut, takže by mohl mít tak pět. Nevím jistě.“ Povídám a napjatě čekám, jestli se ten Spencer ukáže, nebo tam zůstane pohřben na věčné časy.
 
Spencer - 29. února 2020 18:48
a3830.jpg

Shady Sands




John, Gal, Amago, Spencer
Kousek od Shady Sands, jeskyně
6. leden 2162, 8:35 zbývá 118 dní


V naší skupině tu začíná převládat demence. Ano, vrhnul jsem se tam po hlavě a riskuji jak cíp. Ale tak kurňa mam oči ne ? Vidím jak tam vbíhám tak první co udělám je NEAKTIVOVÁNÍ bomby. A když už teda něco pěkného zkutím, zase vím jak to vypnout. Ale to je fuk. Tyhle věcičky pro mě nikdy nebyli. Takže s nožem v ruce se propližuji temnotou, dokud nenarazím na první oběť. Takže rychlovka.... Prostě nožem skrouhnu kusy masa, tvrdou skořápku připomínající armor a klidně i ty klepeta. Vše co se dá získat do doby, než se jeskyní ozve poplašný hlas jednoho z mých společníků. CO to kurva...on to fakt nestopnul....super.. Změna taktiky. Místo plížení se prostě rozeběhnu ven. Opatrně abych nezakopl a i s rozsvícenou baterkou. Ono už je to stejně jedno. Teď už o nás ví každý. Jestli to stihnu nebo ne. Kdo ví.
 
Vypravěč - 29. února 2020 20:01
death2676392677144309.jpg

Shady Sands


John, Gal, Holly, Amago, Spencer
Kousek od Shady Sands, jeskyně
6. leden 2162, 8:45, zbývá 118 dní


U jeskyně je dneska docela živo. John nejprve zmizel uvnitř, aby připravil výbušninu. Krátce na to ho následoval Amago, aby se zeptal na kdo ví co. K tomu se přidal Spencer, co tam zahučel sprintem, aby si stihl z mršin v jeskyni opatřit něco k jídlu. Jako poslední se do jeskyně odvážila Gal, snad aby Spencra zastavila v jeho bláznovství.

Spencer rychle zmizel v temnotě jeskyně, ale to už odpočet výbušniny běží a John na všechny začíná řvát, aby vypadli. K tomu se přidá i Gal, a pak John, ona a Amago mizí z jeskyně. Spencer je tou dobou uprostřed pitvy první mršiny na kterou narazil, ale nemá moc času.

Z mršiny toho moc není, ono když ji našel tak byla rozstřílená a rozbodaná, také ji chyběl ocas a její zapáchající zbytek je prolitý zelenou krví a nejrůznějšími dalšími tělními tekutinami. Nechutné! I tak pár kousků seškrábe, moc toho není, ale na malou svačinku by to mohlo stačit.

Z jeskyně Spencer prchá na poslední chvíli. Tak akorát stihne vyběhnout ven, když mocná exploze otřese zemí a zavalí vchod do jeskyně. Ten nyní blokují tuny kamení a není pochyb, že tudy už vesnici nic ohrožovat nebude.

Seth je s tímto řešením spokojen. Jestli mají jeskyně i jiný východ, tak bude někde daleko odsud. Pro Johna tu má přislíbenou odměnu za trvalé řešení problému.

 
Vypravěč - 29. února 2020 20:13
death2676392677144309.jpg

Shady Sands


Natali, (Calian)
Osada Shady Sands, Stinná slečna
6.leden 2162, 8:30 zbývá 118 dní


Po ránu není v lokále mnoho lidí, snad jen pár místních na snídani a také Ian. Místo alkoholu takhle po ránu frčí čaj, respektive odvar z kdo ví jakých bylinek.

„No zlatíčko, buď je vypiješ, nebo pokud je nechceš je vrať do výčepu.“ Zmíní Calian ohledně piva, možnost jejich prodeje nezmiňuje, i když by to asi také šlo. Jen ne jemu na očích. „Do večera bude celkem klid. Možná odpoledne kolem oběda tu bude pár lidí.“ Svěří se plánem na zbytek dne.

 
Natalia - 29. února 2020 20:58
carolina3233.jpg

Shady Sands


Natali, (Calian)
Osada Shady Sands, Stinná slečna
6.leden 2162, 8:30 zbývá 118 dní


Calian mi navrhne dvě možnosti, buď se budu každý večer opíjet nebo mu je vrátím do výčepu. To určitě, však já je nějak zužitkuju anebo ještě líp, přeměním na zátky. Přesto mu poděkuju za radu neradu s pousmáním. Co je horší, vypadá to, že nemám moc co na práci. Měla bych se jít projít po osadě? No moc k vidění tu není a už vůbec nic, co bych musela vidět potřetí. Nakonec po roznášce trochy čaje, neznámo z čeho a nechutnajícího tak odporně, jak bych čekala, se vydám pozdravit Iana.
 
John M. Bishop - 01. března 2020 08:52
11806014602675821189.jpg

Shady Sands



John, Gal, Holly, Amago, Spencer
Kousek od Shady Sands, jeskyně
6. leden 2162, 8:45, zbývá 118 dní


„Má víc štěstí než rozumu.“ Zakroutím pobaveně hlavou, když se Spencer na poslední chvíli dostane z jeskyně, která se za ním zřítí. Jo kdyby to nestihl, tak by mi do smíchu určitě nebylo, ale on to stihl a to je hlavní.

Od Setha si vyberu odměnu ze všeho co dává na výběr se mi nejvíce zamlouvá spací pytel, i když bych bral i všechno ostatní. No co se dá dělat. Někdy příště.

„Koukám Holly už vyrazila napřed. Měly bychom jít.“ Nevidím důvod se tu více zdržovat, máme důležité poslání a na to, že jsem málem zabil Spencera bych raději rychle zapomenul. Přežil, to je hlavní.
 
Vypravěč - 01. března 2020 09:04
death2676392677144309.jpg
soukromá zpráva od Vypravěč pro

Shady Sands


Natali, Ian
Osada Shady Sands, Stinná slečna
6. leden 2162, 8:30 zbývá 118 dní


Ian si momentálně dopřává vydatnou snídani s čajem a nejspíš plánuje jak zabije svůj den plný rutiny. „Ahoj krásko.“ Hned se mu zlepší nálada, ne snad že by byl zachmuřený, ale nyní je více méně nadšený. „Co bys ráda?“ Zajímá se ihned, neboť stejně nemá co dělat.

 
Gal - 01. března 2020 10:00
35588363475_ea934656e6_b1210.jpg
Shady Sands

John, Gal, Holly, Amago, Spencer
Kousek od Shady Sands, jeskyně
6. leden 2162, 8:45, zbývá 118 dní


V životě jsem neslyšela takovou ránu, ještě dlouho mi bude zvonit v uších. Sice mám jen tušení o co tady šlo, ale hlavní je, že to máme úspěšně za sebou.

"Dobrá práce, Johne. S bombama to vážně umíš," kývnu na společníka a rozejdu se spolu s ním za Holly, která si celou výbušnou zábavu nechala ujít.

"Mějte se," mávnu ještě na zbývající muže, u kterých předpokládám, že s námi nepůjdou. "Dávejte pozor na Natalii. Vrátíme se za pár dní." S těmi slovy se otáčím a jdu na východ, kde na mapě v mém Pip-Boyi svítí ikona vaultu 15.
 
John M. Bishop - 01. března 2020 10:33
11806014602675821189.jpg

Shady Sands



John, Gal, Holly, Amago, Spencer
Kousek od Shady Sands, jeskyně
6. leden 2162, 8:45, zbývá 118 dní


„Díky.“ Přikývnu. Jo kdybych to uměl, věděl bych jak to stopnout. Ušklíbnu se, ale nahlas to nepřiznám. Musím se o výbušninách ještě hodně učit, ale musím říct, že jako první ostrý pokus to dopadlo velice dobře. Vlastně mnohem lépe než sem čekal.

Spací pytel hodím do pytle co mám přes rameno k ostatním věcem co se mi podařilo získat. Není toho zrovna málo a jsem na sebe náležitě pyšný. I když to stálo spoustu krve, nějaký ten pot a dost smlouvání a vyjednávání. Na Pip-Boy si nastavím směr k Vaultu 15 a tím se vydám celkem svižným tempem, abych rychle došel Holly.
 
Natalia - 01. března 2020 10:57
carolina3233.jpg
soukromá zpráva od Natalia pro

Shady Sands


Natali, (Ian)
Osada Shady Sands, Stinná slečna
6.leden 2162, 8:30 zbývá 118 dní


Jen si k Ianovi přisednu, rozzáří se skoro jako sluníčko. Dobře, možná trošku přeháním ale proč ne. „Vlastně nic, jsi jen jedinej, koho tady znám s výjimkou šéfa.“ Kývnu hlavou směrem ke Calianovi. „Takže si taky jedinej, ke komu si přisednout, když není koho obsluhovat.“ Přiznám popravdě, že vlastně po nim nic nechci. „Čím zabíjíš nudu ty?“
 
Vypravěč - 01. března 2020 11:00
death2676392677144309.jpg
soukromá zpráva od Vypravěč pro

Shady Sands


Natali, (Ian)
Osada Shady Sands, Stinná slečna
6. leden 2162, 8:30 zbývá 118 dní


„Aha.“ Usměje se Ian. „Tak různě, dělám co je třeba. většinou vypomáhám Sethovi s bezpečností. Nebo obcházím okolí.“ Ne že by se přitom nějak pře dřel, ale lepší než kydat hnuj, že? „Co plánuješ pro dnešní den?“ Optá se dál.

 
Natalia - 01. března 2020 11:07
carolina3233.jpg
soukromá zpráva od Natalia pro

Shady Sands


Natali, (Ian)
Osada Shady Sands, Stinná slečna
6.leden 2162, 8:30 zbývá 118 dní


„Dobrá otázka, do času oběda mám čas.“ Na chviličku se zamyslím ale ať se snažím, jak se snažím, nic mě nenapadne. „Vlastně nemám šajnu, kromě obsluhy hostů pár následujících dnů, netuším, co budu dělat s volným časem. Budu muset něco vymyslet.“
 
Vypravěč - 01. března 2020 14:03
death2676392677144309.jpg
soukromá zpráva od Vypravěč pro

Shady Sands


Natali, (Ian)
Osada Shady Sands, Stinná slečna
6. leden 2162, 8:45 zbývá 118 dní


Ian se upřímně zasměje, evidentně má dost podobný problém, když tu tak uvízl. „Dej vědět, když tě něco napadne.“ Přikývne a pomalu dojí svoji snídani. „Půjdu si obejít vesnici a zkontrolovat, že je všechno jak má.“ Má se pomalu k odchodu.

 
Vypravěč - 01. března 2020 16:21
death2676392677144309.jpg

Velká pustina


John M. Bishop, Gal, Holly, Amago
Cesta ze Shady Sands do Vaultu 15
6. leden 2162, večer, zbývá 118 dní


Pip-Boy označuje polohu Vaultu 15 a své uživatele nutí jít přímou cestou, vzdušnou čarou, což není zrovna nejspolehlivější cesta k cíli. Nejpřímější cestou je cesta na východ a prvních pár hodin je to celkem pohodová procházka po rovné prérii, kde rostou tak akorát nějaké traviny a menší křoviska.

Pohoda končí u masivních skalisek, které rozhodně není snadné zdolat – zvlášť bez horolezeckého vybavení – vlastně se dá říci, že jednoduší je je trochu obejít z jihu. Vlastně se dá říci, že je to jediná rozumná možnost – jít přímo znamená lézt na skály, lézt dolů, lézt na skály, lézt dolů a tak pořád dokola. Nutno dodat, že cestou na východ je možné narazit na množství zašlých cedulí hlásících zákaz vstupu, varujících před nevybuchlou municí a všem oznamujících, že dál se nachází Nevada Test and Training Range. Vault 15 se podle všeho nachází někde v tomto vojenské prostoru. Ne obejít to trochu z jihu po silnici US 95 se jeví jako jednoduší a nejspíš i rychlejší možnost.

První den cesty, s trochou bloudění a váhání, byl celkem snadný a nyní končí na starém odpočívadle, nebo spíš polní odbočce do NTTR jenom kousek za horu Coba. Šlo se celkem placatou cestou, ale i tak je to docela náročný pochod.

Tedy jak pro koho. Pro Johna je to celkem snadné a kdyby šel sám nepochybně by dneska došel mnohem dál. Gal je na tom jen o málo hůř. To pro Holly a Amaga je to trochu náročnější. Ale co. Zítra bude mnohem hůř, neboť polní cesta vede směrem k horám. Po cestě nebylo vidět ani živáčka, i když občas bylo možné pozorovat stopy nějakých malých živočichů.

 
Vypravěč - 01. března 2020 16:28
death2676392677144309.jpg

Shady Sands


Natalie, Spencer
Osada Shady Sands, vesnice
6. leden 2162, večer, zbývá 118 dní


Život v Shady Sands je jedna velká nudná rutina, tedy alespoň pro místní. Seth se vrátil k bráně někdy kolem deváté hodiny. Ian si obešel vesnici, aby zkontroloval, že je vše v pořádku. Tohle dělá hned několikrát denně a nikdy mu to netrvá víc jak hodinku.

Natalie vlastně neměla po většinu dne co na práci. Snad jen přes oběd měla trochu fofr v lokále, když si pár místních přišlo pro jídlo a večer je tu trochu víc lidí co se chtějí po práci napít, nebo se pobavit. Nutno dodat, že lidi v lokále jsou pořád stejní, takže Natalie a pohled na ni se jim celkem rychle omrzí. Jistě stále se najde někdo, kdo si rád sáhne, ale to je asi tak vše.

Spencer...do večera spotřeboval zbytek svých potravin a to je asi jediné co se o něm dá za celý den říci. Snad ještě jen, že ta trocha masa z radškorpiona, co se mu podařilo získat, než jeskyně vylétla do vzduchu, dá tak akorát na menší svačinku. Tak jako tak, zátra Spencer nebude mít co jíst a dnes, stejně jako včera nemá kde spát. Ale aspoň, že neprší.

 
Gal - 01. března 2020 18:48
35588363475_ea934656e6_b1210.jpg
Velká pustina

John M. Bishop, Gal, Holly, Amago
Cesta ze Shady Sands do Vaultu 15
6. leden 2162, večer, zbývá 118 dní


Nakonec se k nám přidal i Amago. Asi se mu nechtělo sedět na zadku v té smrduté díře spolu s Nat a Spencerem. Chápu to, ale říkám si, jestli je dobře, že jsme tam nechali bezbrannou holku spolu s tím neschopným nýmandem. Nicméně tak to holt je a my se musíme soustředit na náš úkol, který leží kdesi na východě.

Nešikovnost map v Pip-Boyi se brzy ukáže, protože neumí počítat trasu podle převýšení a starých cest, ale bere ji vzdušnou čarou. Pro nás to znamenalo občasné zmatky a nedorozumění v plánování trasy, ale poradili jsme si. První den je za námi a v nohách máme docela dost kiláků. Johnovi mám občas problémy stačit, hlavně v terénu má nade mnou navrch, opravdový problém však má Holly a překvapivě Amago. Do takového chlapa bych neřekla, že se bude courat, ale vybral si to sám.

Večer se přiblížil a mě se vrátily vzpomínky na naše nocování u otevřeného ohně, kde nás napadla zmutovaná zvířata.

"Pojďme se utábořit," navrhnu, když dorazíme na celkem vhodné místo, odkud máme dobrý rozhled na všechny strany. Škoda, že všude okolo je jen holé a prázdné nic, žádné zbytky budov, zastávky, trosky, prostě prázdno. Cítila bych se mnohem bezpečněji, kdybych měla aspoň jednu stranu ve spánku krytou něčím pevným, ale to je holt náš úděl. Pokud se tudy před stoletím přehnala tlaková vlna z bomb a smetla vše v cestě, nelze očekávat nic než pláň. Do setmění ale asi nic jiného nenajdeme.
 
John M. Bishop - 01. března 2020 19:30
11806014602675821189.jpg

Velká pustina



John M. Bishop, Gal, Holly, Amago
Cesta ze Shady Sands do Vaultu 15
6. leden 2162, večer, zbývá 118 dní


Cestu si užívám, nakonec kvůli Holly nemůžu jít tak rychle jak jsem původně plánoval, ale z toho si moc nedělám. Prostě vždycky, když ostatním uteču, tak se zastavím a odpočívám, aby měly čas mě dojít. Nebo se také někdy vrátím zjistit, kde jsou a jestli nešli někudy jinudy. Tak to jde až do večera, kdy před sebou nemáme nic než holé pláně a starou silnici.

„Výborný nápad.“ Souhlasně přikývnu a na vhodném místě si začnu vybalovat věci z pytle. Konečně mám příležitost vyzkoušet vše co jsem od Setha dostal za pomoc se škorpiony. Rychle tak z pytle vyndám dva balíky. V jednom je spací pytel za odpálení vchodu do jeskyně a stan za předchozí pomoc s likvidací toho otravného hmyzu. Co si asi vybral Amago? Napadne mě, jelikož Seth toho měl na výběr docela dost a všechno to byly velice praktické a užitečné věci, nebo zásoby.

„Mám tu stan, ale nevím jak je to velký.“ Začnu s jeho výstavbou, mělo by jít o malý stan pro dva lidi, ale věřím že tři se tam na těsno vejdou. Jsem docela zvědavý, jak vlastně vypadá. Jo pracovat pro Setha to se vyplatilo.
 
Vypravěč - 01. března 2020 20:50
death2676392677144309.jpg

Velká pustina


John M. Bishop, Gal, Holly, Amago
Cesta ze Shady Sands do Vaultu 15
6. leden 2162, večer, zbývá 118 dní


Johnův stan má rozměry jeden na dva metry, na výšku má kolem půl metru. Je to lehký, cestovní stan pro jednu či dvě osoby (tři se hodně tísní). Jeho postavení je záležitostí pár minut a nevyžaduje příliš místa.

Za zmínku stojí, že není v úplně perfektním stavu, na mnoha místech je záplatovaný vydělávanou kůží, nebo jinými materiály. To sice lehce ovlivňuje jeho vzhled, ale ne jeho funkčnost.


Obrázek

 
Natalia - 01. března 2020 21:39
carolina3233.jpg
soukromá zpráva od Natalia pro

Shady Sands


Natalie
Osada Shady Sands, vesnice
6. leden 2162, večer, zbývá 118 dní


Po většinu dne jsem se nudila, jen v období okolo oběda a večer, bylo skutečně co dělat. Pokusila jsem se i nějaká ty svá piva zamíchat do objednávek, ne moc, max jedno, nebo dvě za hodinu ve špičce u vzdálených stolů. Horší je, že stále mě nenapadl způsob, jak ten volný čas využít ale mnohem horší je ale ten pocit nudy! Naproti tomu k mé potěše štípání a ošmátávání trochu ubylo. A do nakonec to zakončím negativně, jak jasem se dozvěděla, tak kromě Gal, Johna a Holly do V15 vyrazil i Amago, tolik zásob zbytečných vyhozených navíc. S touhle informací jsem se rozhodla, že vše, co tu vydělám investuji jen a pouze do své maličkosti. A co vlastně chci? Zátky, zásoby, spacák, batoh a pokud radiací ošlehnutý bůh dá, tak i stan! Dobře to už bych asi chtěla moc, proč ale nemít nějaké ty ambice že?

Co je pozitivnější, tak díky spánku v posteli, a poloviny dne nic nedělání, nejsem po práci tak unavená, takže povinnosti po zavíračce mi zaberou podstatně míň času i s umytím sebe a tak se můžu tím dřív vydat nudit do pokoje pro hosty, kteří v hospodě jsou ubytovaní.
 
Holly Henderson - 01. března 2020 21:49
img_20200517_2029334585.jpg

Velká pustina



John, Gal, Holly, Amago
Cesta že Shady Sands do Vaultu 15
6. leden 2162, večer, zbývá 118 dní


Upřímně? Jsem ráda že už je večer. Věděla jsem, že to bude náročný, ale že až takhle? Nasazené tempo pochodu je pro mě hodně vysoké, ale mlčím. Nevzdám se. Spolu s Amagem většinu cesty uzavíráme naší skupinu, zatímco John je skoro pořád hodně vpředu.

"Já jsem určitě pro." Odpovím Gal, zatímco si alespoň na chvilku sednu na zadek abych se vydýchala, než začnu pomáhat s provizorním táborem na dnešní noc.
Zatímco John staví stan, otevřu batoh abych odtud vytáhla nějakou konzervu jako hlavní večeri. Nevím z čeho to je, ale když jsem jí měla posledně, docela mi to chutnalo.

"Tak to ti Johne závidím." Pronesu upřímně když vidím jeho přístřeší. "Dáte si někdo?" Nabídnu otevřenou konzervu. Nůž k použití mám hned vedle.
"Měli by jsme si vzít zase hlídky." O ohni moc nepřemýšlím, vím jak to dopadlo minule.

 
John M. Bishop - 01. března 2020 22:21
11806014602675821189.jpg

Velká pustina



John M. Bishop, Gal, Holly, Amago
Cesta ze Shady Sands do Vaultu 15
6. leden 2162, večer, zbývá 118 dní


Sám jsem překvapen jednoduchostí celé konstrukce. Plachta, pár tyček, kolíčky a je to. Obdivují své dílo a mimoděk přemýšlím, jak se do tak malého pytlíku může všechno vůbec nacpat.

„Jestli chcete, klidně se podělím.“ Podívám se na Holly a Gal, když se Holly pouští do jídla. Já ještě vybalím spací pytel, rozepnu ho a hodím ho do stanu. Snad by se dal použít i jako deka, kdybych ho nezapínal. Nocleh mám připravený, svým společnicím jsem nabídl místo ve stanu a teď už si dát jenom studenou večeři ze zásob denních přídělů.

„To rozhodně. Jakou si kdo vezme?“ Souhlasím s hlídkami, ale neženu se do jejich organizování. Vezmu takovou co na mě prostě zbude, ideálně první, druhou, nebo poslední. Taky bych se rád vyspal, i když nejsem utahaný jako ostatní.
 
Natalia - 01. března 2020 22:22
carolina3233.jpg

Shady Sands


Natalie
Osada Shady Sands, Stinná slečna
6.leden 2162, Večer, zbývá 118 dní


Takže, ptáte se, co jsem dělala po většinu dne? Nudila jsem se! Ve Stinné slečně s výjimkou času oběda a po práci místních, není zrovna moc co dělat. Nuda se tedy stala mým největším nepřítelem, na kterého bohužel jsem nenalezla zbraň, kterou bych jí ubila. V osadě prostě není nic k vidění, a tak většinu volného času jsem strávila sezením v teple a pohodlí. Bavila se s hosty o všem a ničem, stejně tak Calianem nebo Ianem. Poté odbyla desátá, metaforicky, a hosté se vrátili do svých domovů, já splnila své povinnosti, umyla se, navečeřela, a šla spát do pohodlné měkké postýlky. Prostě nuda!
 
Gal - 01. března 2020 22:39
35588363475_ea934656e6_b1210.jpg
Velká pustina

John M. Bishop, Gal, Holly, Amago
Cesta ze Shady Sands do Vaultu 15
6. leden 2162, večer, zbývá 118 dní


Se zájmem sleduji johna jak se poprvé v životě pokouší postavit plátěný příbytek, který měl doteď složený v nevelkém vaku. Ohromně šikovná věc, musím uznat, i když ne nahlas, že mu opravdu závidím. Klepat se v noci zimou pod širým nebem není něco, co bych chtěla dobrovolně podstupovat každou noc, obzvlášť když teplota klesá k nule.

"Jestli to dělení míníš tak, že nám stan s Holly gentlemansky přenecháváš, pak děkuji, přijímám. Pokud ale máš na mysli rozvernou trojku s námi děvčaty, nech si zajít chuť," ušklíbnu se a začnu lovit vlastní zásoby. Z jedné konzervy se všichni nenajíme a tak pokynu směrem k Amagovi, že se s ním klidně rozdělím o svůj příděl. Ať už se konverzace bude vyvíjet jakkoli, jen na půl úst oznámím, že si klidně vezmu první hlídku.
 
John M. Bishop - 01. března 2020 22:50
11806014602675821189.jpg

Velká pustina



John M. Bishop, Gal, Holly, Amago
Cesta ze Shady Sands do Vaultu 15
6. leden 2162, večer, zbývá 118 dní


„No mám na mysli, že si ke mě klidně můžete vlézt a možná se vejdeme.“ Oznámím Gal klidně, jistě rozvernou trojku bych neodmítl, ale tady jde hlavně o to se vyspat aspoň trochu v teple a pohodlí. To si ujít nenechám. Takže jestli chce Gal raději zůstat venku pod širým nebem, nehodlám ji bránit. „Klidně si vezmu poslední.“ Dodám během žvýkání čehosi ze svých zásob od Katriny.
 
Holly Henderson - 01. března 2020 22:57
img_20200517_2029334585.jpg

Velká pustina



John, Gal, Holly, Amago
Cesta ze Shady Sands do Vaultu 15
6. leden 2162, večer, zbývá 118 dní


Sleduji prohození pár vět mezi Gal a Johnem. "Vezmu si teda hlídku druhou nebo třetí. Je mi to asi jedno." Pokrčím rameny. Pak mi pohled padne na Johna. "Já tvou nabídku ráda přijmu. Ale ruce necháš tam kde mají být, stejně jako tak všechno ostatní. Hm?"

Zakrojím do masa v konzervě. Hned na to, co kousám první sousta si kontroluji svoje věci. "Kolik jsme toho dneska vastně ušli?" Zapřemýšlím nahlas.

 
John M. Bishop - 02. března 2020 17:05
11806014602675821189.jpg

Shady Sands



John, Gal, Holly, Amago
Cesta ze Shady Sands do Vaultu 15
6. leden 2162, večer, zbývá 118 dní


„Samozřejmě.“ Kývnu na souhlas. Ženy mám rád, ale nikdy je k ničemu nenutím, to není můj styl. Raději nechám událostem volný průběh a čas.

„No sice není úplně pozdě, ale měl bych se vyspat do krásy.“ Oznámím po jídle a potom co si dojdu stranou odskočit. Nemá moc smysl ponocovat, když bychom měly brzy ráno zase vyrazit na cestu. „Na hlídku mě vzbuďte.“

Po rozloučení si zalezu do stanu, kde si rozepnu vršek kombinézy a uvážu ho kolem pasu. Ještě si sundám boty a nechám je u vchodu. Nakonec si vlezu pod spacák, do kterého ze zachumlám a pěkně v teple si zkusím ukrást co nejvíc spánku do své hlídky. Když na to přijde, tak jsem ochoten spacák i rozložit jako deku na přikrytí všech ve stanu.
 
Arvid Lindman (FKS) - 02. března 2020 19:57
arvid_lindman3358.jpg

Shady Sands



John, Gal, Holly, Amago
Cesta ze Shady Sands do Vaultu 15
6. leden 2162, večer, zbývá 118 dní


Ještě před cestou jsem vyměnil se Sethem svou zbraň za moderní Sekyru, protože se mi zdála pro přežití výhodná. Můžeme s ní nasekat více dřeva a postavit si tak nějaký provizorní úkryt, ale primárně můžeme nasekat více dřeva a mít velký táborák. Mnohem lepší, než řezat keře nožíkem z Vaultu.
 
Vypravěč - 02. března 2020 20:11
death2676392677144309.jpg
soukromá zpráva od Vypravěč pro

Shady Sands


Natalie
Osada Shady Sands, Stinná slečna
6. leden 2162, Večer, zbývá 118 dní


Den byl nudný a večer chceš jít spát, to je možné, ale Ian a jeho dva kumpáni jsou docela rušivým elementem. Ti nemají na práci nic jiného, než se věnovat drobnému hazardu. Dneska to střídají. Nejdříve hrají přetlačovanou, tedy páku a hned na to zase kostky.

Ve hře jsou peníze, dá se říci, že o něco málo více než včera. Mezi jednotlivými koly si každý účastník musí dát panáka tvrdého, jestli chce pokračovat do další hry.

Samozřejmě se můžeš přidat a do hry vsadit třeba nějaké ze svých piv, či 10 zátek, nebo možnost pro vítěze ti dát vášnivý polibek.

 
Natalia - 02. března 2020 20:45
carolina3233.jpg
soukromá zpráva od Natalia pro

Shady Sands


Natalie
Osada Shady Sands, Stinná slečna
6.leden 2162, večer, zbývá 118 dní


Nuda, začínám věřit, že to nuda skoro vyhladila lidstvo a byla důvod, proč jsme začali po sobě házet atomovky. Několik minut se jen převaluji v posteli s očima zavřenýma, jenže karavana směr říše snů má nejspíš zpoždění. Důvod? Přebytek energie, nuda, a nějaký ten podíl na tom má nejspíš i Ian a jeho dva kumpáni, nebo vědomí že zátky mi do kapsy přibývají pomaleji, než bych chtěla a jen stěží si vydělám na to, co chci, obzvlášť, když ani nevím kdy se ostatní vrátí a vyrazíme dál. Třeba jim cesta půjde rychleji. Nejspíš se budu muset spokojit s tím, co prostě získám. Doma všechno bylo snadnější. Ne, takhle uvažovat nechci, chci svoje pohodlí, na jaké jsem zvyklá!

Nakonec se přiměji vstát a zamířím k Ianovi a jeho kumpánům. „Můžu se přidat?“ Položím řečnickou otázku, aniž bych čekala na odpověď a přisednu si. Rozhodně se nehodlám vsázet svoje těžce vydělané zátky, stejně tak piva která ještě můžu na ně přeměnit, a tak zbývá polibek, který mě nic nestojí a nemám důvod se zdráhat, však už jsem se s nimi líbala.
 
Vypravěč - 02. března 2020 21:13
death2676392677144309.jpg
soukromá zpráva od Vypravěč pro

Shady Sands


Natalie
Osada Shady Sands, Stinná slečna
6. leden 2162, Večer, zbývá 118 dní


Pánové jsou nadšení, když se k nim připojíš. Hned na úvod dostaneš pořádného panáka, kterého do sebe musíš chtě nechtě otočit, aby jsi mohla hrát. To jsou dnešní pravidla. Pak už to jde celkem rychle. Každý dává do hry po pěti zátkách a ty svůj vášnivý polibek. Celkem je tak v banku patnáct zátek na hru. A hra začíná.

Kostky padají a ty jsi v jednom kole, štěstí ti příliš nepřeje, když se zařadí dobrý hod tak se někomu z těch tří zkrátka povede lepší. Tu se vášnivě líbáš s jedním balíkem, tu z druhým a mezitím do sebe dostáváš tvrdý alkohol. Můžeš pozorovat, že pánům od včerejška lehce otrnulo. Nejenže tě vášnivě líbají, že máš jejich jazyka až kdo ví kde, ale také neváhají tě chytit za zadek a pěkně zmáčknout. I Ian si přijde na své, že šesti her patří vítězství jednou jemu a jednou tobě. Vlastně poslední hru jsi vyhrála, ale máš v sobě již šest panáků silného alkoholu.

„Co zvýšit sázky?“ Navrhne jeden z balíků a hned vysvětlí co tím myslí, samozřejmě pokud oni zdvojnásobí sázku, tak jim již jen políbení stačit nebude. Je třeba něco přidat a balík hned ví co by to mohlo být a to ti také složitě vysvětlí...i když to je v celku jednoduché.

- Zdvojnásobí sázku, bank: 30 zátek, Natalie hraje jen v podprsence a při prohře se líbá s vítězem.
- Ztrojnásobí sázku, bank: 45 zátek, Natalie hraje s obnaženou hrudí všem na odiv a při prohře se líbá s vítězem.
Z zčtyřnásobí sázku, bank: 60 zátek, Natalie udělá vítězi soukromý striptýz a nahá ho líbá – ostatní čekají venku. Když Natalie vyhraje, jsou všichni až na Iana švorc.


Takhle nějak se dá shrnout co, se snažil již podnapilý vesnický balík navrhnout a vysvětlit. Je jasné, že krom polibku si pánové i rádi sáhnou, s tím je třeba počítat. Samozřejmě je možné pány odmítnout a dál pokračovat s nízkou sázkou, nebo jít do hajan.

 
Natalia - 02. března 2020 21:29
carolina3233.jpg
soukromá zpráva od Natalia pro

Shady Sands


Natalie
Osada Shady Sands, Stinná slečna
6.leden 2162, večer, zbývá 118 dní


Začínám si být jistá, že kostky mi nejen nepřejí ale nemají mě rády na rozdíl od pánů, kterým se daří podstatně lépe. Z šesti her vlastně jen jednou a mezitím se již stihnu políbit se všemi přítomnými, s některými dokonce i dvakrát. Dokonce jim i otrnula a nejen mé mandle jsou pod útokem, jenže někde u třetího polibku a panáka, to již přecházím. Matka by se již za mě nejspíš propadla hanbou, kdyby mě viděla ale ve své postě, jak moc se to liší od hry s flaškou u nás doma? Moc ne.

Chlapci v mém nezdaru, nejspíše vidí příležitost a jeden navrhne zvýšit sázky. „Fajn.“ Přikývnu po rozvaze, která díky alkoholu netrvá zase tak dlouho, a kývnu na první variantu na hraní v podprsence.
 
Vypravěč - 02. března 2020 22:05
death2676392677144309.jpg
soukromá zpráva od Vypravěč pro

Shady Sands


Natalie
Osada Shady Sands, Stinná slečna
6. leden 2162, Večer, zbývá 118 dní


Pánové jsou nadšení, že souhlasíš se zvýšením sázek. Jakmile jim odhalíš své přednosti zahalené jen ve spodním prádle, tak z nich jednoduše nespouštějí oči. Není pochyb, že by chtěli vidět i zbytek.

Další tři hry uběhnou velice rychle. První hru vyhraje Ian, který z nich líbá pravděpodobně nejlépe a také nejlépe vypadá. Dá se také říci, že Ian je, relativně slušný a šmátrá o něco méně než jeho kolegové. Ti vyhrají další dvě hry a zpátky se rozhodně nedrží, jen místo tvého pozadí se snaží šmátrat po tvých ňadrech.

Inu jsou to další tři, nebo čtyři velké panáky tvrdého alkoholu do tvého těla...je jen na tobě, jak to bude dále pokračovat. Nutno dodat, že oba balíci jsou celkem namazaní a i Ian jeví známky opilosti.

 
Natalia - 02. března 2020 22:35
carolina3233.jpg
soukromá zpráva od Natalia pro

Shady Sands


Natalie
Osada Shady Sands, Stinná slečna
6.leden 2162, večer, zbývá 118 dní


Než začne hra se zvýšenými sázkami, uchopím zip a zastavím se až u pupíku, vytáhnu ruce z rukávů kombinézy a udělám z nich primitivní uzel v bokách. Mou pokožku zalije do rudého odstínu, který by se snad mohl měřit i s mými vlasy, nejen kořalka, kterou piju a díky ní mi připadá, jako by snad někdo nonstop přidával do kamen, ale i stud který se dostaví dostaví, jakmile na mě spočinou tři páry očí. Opravdu jsem na to kývla? Jo! Však se nemám za co stydět! Jsem hezká? Ano, o tom nepochybuji a není to zase tak rozdílné, jako když běhám v tělocvičně jen v šortkách tílku, však nic nevidí, brání jim v tom bílá podprsenka z předválečných časů, s nepatrnou krajkou lemujících kraj. Přesto stud v koutku mysli zůstává, aspoň do doby, než se začnou znovu házet kostky.

Nenávidím je! Tedy přesněji ty kostky, začínám k nim pociťovat skoro čirou nenávist a nejradši bych je rituálně upálila. Dobře možná trochu přehání. Z trojice, jak se mohu přesvědčit, na vlastní kůži, jelikož jeho ruce šmátrají po mém těle méně a jeho jazyk se jenom nesvíjí, jak uhoř. Druhé dva hráče však už musím krotit, nebo spíš držet jejich ruce jen ve spodní polovině těla a usměrňovat je, když se vydají dál. Jedna věc je však jistá, alkoholu už je na mě moc, ale to je věc, jakou si uvědomím v plné míře až.

Druhá věc je, že chci jejich zátky. Už si užili příliš zábavy na to, abych já odešla s prázdnou a když mi štěstí chce přát jen minimálně, no budiž. „Dobře, posledních pár her, ztrojnásobme to! Ale ruce bude držet jen na mým zadku!“ Navrhnu. Jsem rozhodnuta je obrat a poté se jít vyspat alkohol do své postýlky, sama
 
Vypravěč - 03. března 2020 11:12
death2676392677144309.jpg
soukromá zpráva od Vypravěč pro

Shady Sands


Natalie
Osada Shady Sands, Stinná slečna
6. leden 2162, večer, zbývá 118 dní


Pánové mezi kterými se štěstí celkem střídá rychle a nadšeně souhlasí. Vyčkají, než jim odhalíš své poklady. Snad i slina od huby ukápne, když se tak stane. Když onen kousek prádla jde dolů a jim se vše odhalí. Ani jeden z podnapilých pánů si neodpustí nějaký ten pochvalný komentář a hra může pokračovat.

Štěstí je děvka, nikoho se nedrží příliš dlouho. Zátky mění majitele a Natalie je znovu vyzvána k vášnivému polibku. Místní balík, již nutně rudý z vysoké hladiny alkoholu si tě k sobě těsně přitiskne, jeho ruce pevně svírají tvé pozadí, tvá ňadra se tisknou k jeho hrudi, jeho jazyk řádí v tvé puse. Navíc můžeš cítit, že se mi značně vyboulili kalhoty a něco tě najedou, tlačí do spodních partií.

To se opakuje ještě několikrát, snad jen Ian se umí lépe ovládat a své vzrušení skrývá o málo lépe než ostatní. Jak již bylo řečeno, štěstí je děvka proradná a i na tebe se po nějaké době usměje, když shrábneš všechny zátky v banku. Pánové mají rázem téměř prázdné kapsy, ale velmi dobrou náladu. „ŠKYT, ŠKYT, ŠKYT.“ Pánové jsou značně po parou a i Natalii ráno čeká pořádná kocovina, ale nyní panuje všeobecně dobrá nálada. Hry je konec, lahev tvrdé pálenky je prázdná, čas jít spát, nebo zvracet…no ještě, že to do postele nemáš daleko, ona i tak těch pár dalších kroků není nic jednoduchého, v tvém značně opilém stavu.


 
Natalia - 03. března 2020 13:33
carolina3233.jpg
soukromá zpráva od Natalia pro

Shady Sands


Natalie
Osada Shady Sands, Stinná slečna
6.leden 2162, večer, zbývá 118 dní


Pokud už předtím nebyly oči pánů upřeny jen na oblast hrudníku, tak poté co snadným pohybem, trvajícím o trošku déle díky alkoholu v konečkách prstů, odložím podprsenku, už se od od těchto partii neodtrhnou. Stud pro dnešní večer spláchla ohnivá voda a jde se hrát, a ani tentokrát mi kostky nechtějí přát a jsou na straně ostatních. Další polibek za odéru kořalky, ruce mačkající mé půlky, hrubá látka se otírá o můj hrudník a poté mě něco tlačí ve spodních partii. Poté další, další…

Nakonec však i kostky uznají, že je načase toho nechat a dopřeji mi mé zátky. „Dobrou…. noc…pánové…“ Rozloučím se v dobré náladě poté, co shrábnu zátky do kapsy a nemotorně se začnu oblékat zpět kombinézu, jak se patří, snad značnou minutu nebo dvě možná i tři s ní zápasím, než se mi to povede. Nejistým krokem zamířím k pokoji, který jsem si přivlastnila ale po nějakých třech krocích se semnou zatočí celá místnost. Naštěstí se udržím na nohách, takže jen chvilku sečkávám, než jí to přestane bavit a můžu pokračovat. Nakonec však skončím v posteli. Tohoto budu ráno litovat, to už vím teď ale bude z toho dobré ponaučení, nepij alkohol. Ovšem značná přemíra alkoholu, polibků, rukou a mnoho další, vyvolávalo i jiný pocit a to vzrušení, které jsem naštěstí dokázala stále ovládat a krotit. Přesto se zaposlouchám do ticha a rozpomenu si na minulou noc, kdy jsem měla ukolébavku v podobě dovádění Holly a Pana Šéfa, tentokrát je však ticho, a nakonec se odeberu do říše snů.
 
Vypravěč - 03. března 2020 15:39
death2676392677144309.jpg
soukromá zpráva od Vypravěč pro

Shady Sands


Natalie
Osada Shady Sands, Stinná slečna
7. leden 2162, ráno, zbývá 117 dní


Ráno se probouzíš zalitá potem, polonahá a se se silnou bolestí hlavy, tvá kocovina je opravdu veliká. Rozcuchaná jsi jako nikdy dřív, aneb těžká jsou rána opilcova. Kombinézu máz z poloviny stále na sobě, ale nejspíš ti bylo v noci neskutečné vedro, tak šla část dolů. Co je horší, tak postrádáš podprsenku, kterou nikde ne a ne najít.

V době, kdy se probouzíš, se Ian již vzhůru, vysedává stolku, kde se včera hrálo a s rošťáckým výrazem v obličeji tě pozoruje. Z lokálu, respektive z kuchyně se již ozývá Calian a zvuky typické pro přípravu snídaně pro těch pár místních co se na ni dneska zastaví. Snídaně je cítit zajímavými vůněmi, které by sis jindy nepochybně vychutnala. Ale dnes ti není zrovna nejlépe.

Co tě může těšit, je skutečnost, že máš něco přes sto zátek v kapce. Je to tvůj výdělek jako servírky a také výhry z kostek.


 
Vypravěč - 03. března 2020 15:39
death2676392677144309.jpg
soukromá zpráva od Vypravěč pro

Shady Sands


Spencer
Osada Shady Sands, venku
7. leden 2162, ráno, zbývá 117 dní


Další den v Shady Sands jsi zcela proflákal, dojedl jsi svoje zásoby a neudělal jsi vůbec nic pro zajištění nějakého dalšího jídla, nebo třeba pohodlnějšího noclehu. Další noc jsi tak strávil v bláně a na studené zemi. Oproti včerejšku s jedním rozdílem a to tím, že v noci nepršelo.

Nyní je opět ráno, probouzí tě zima a bolesti svalů z nic na nepohodlné zemi. Navíc máš celkem slušný hlad, kdy jsi od včerejšího večera nic nejedl. To byla doba, kdy jsi dojedl zbytek zásob a posvačil kousek z radšorpinona, který by chutnal lépe s důkladnou úpravou.

Pro další dny nemáš co jíst a nejspíš budeš hladovět….ale smrt hlady, to může trvat celé dny, než si pro tebe přijde.


 
Vypravěč - 03. března 2020 16:21
death2676392677144309.jpg

Velká pustina


John M. Bishop, Gal, Holly, Amago
Cesta ze Shady Sands do Vaultu 15
7. leden 2162, ráno, zbývá 117 dní


Johnův stan je malý a pro tři lidi velice těsný, není možné najít polohu, ve které by nedošlo k nějakému kontaktu, co by se dal vykládat různě. Ale dnes večer nejde o žádné intimnosti, jenom o sdílení relativního pohodlí a značného množství tělesného tepla. Ani tak si nemá John ležící nejspíše uprostřed na co stěžovat.

Amago zůstal celou noc venku na zemi, jako ostatně už tolikrát v minulých dnech. Teplo mu poskytl celkem slušný táborák z nízkých keřů a křovisek, co se sekerou kosí přece jenom podstatně lépe, než obyčejným nožem. Ale každý oheň bez pravidelného krmení nakonec dohoří a ten jeho není výjimkou. K ránu z něho není víc, než doutnající hromádka popela a to měl ještě štěstí, že v noci nepršelo.

Je ráno, svítá a na obloze momentálně není ani mráček. Venku mimo stan jsou krásné -3°C a kdo si přivstane, může pozorovat bílou jinovatku, jak zdobí prérii.

 
Vypravěč - 05. března 2020 14:18
death2676392677144309.jpg

Černá hora


John M. Bishop, Gal, Holly, Amago
Vault 15, venku
8. leden 2162, večer, zbývá 115 dní


Ráno 7. Ledna jste vyrazili po staré prašné silnici dál do hor. Silnice není nijak označena a klikatí se pustinou směrem na severovýchod. Vypadá to, že terén nakonec nebude tak obtížný jak to původně vypadalo. Hory je možné docela dobře obejít a využít se dají i staré silnice, cesty a stezky. To svým způsobem šetří dost času. Jejich existence je sice nečekaná, ale ne zase tak překvapivá. Koneckonců stroje co Vaulty postavili se museli do oblasti výstavby nějak dostat, stejně ta bylo třeba Vaulty zásobovat a to vyžadovalo slušnou infrastrukturu.

Den minul rychle, aniž by došlo k nějakým vážnějším komplikacím. Johnse drží v předu, Gal mu celkem stačí, ale Holly a Amago poměrně zaostávají a musí se na ně občas počkat. V noci pršelo, ale to Holly, Gal a John nemusí díky stanu prakticky řešit. Jen Amago se tam již nevejde a nezbývá mu než zůstat pod širým nebem.

Další den je podobný tomu prvnímu. Kolem jsou kopce, hory a holé skály, ale starý silice vede skrze a není moc třeba ji opouštět. Zdá se, že Vault 15 se nachází někde v Černé hoře ve vojenském výcvikovém prostoru.

Se západem slunce konečně dorazíte k cíli, k Černé hoře, kde by se měl nacházet Vault 15. Podle Pip-Boye jste na místě, u Černé hory. Její úpatí nese značné stopy strojového opracování a někde zde by se měl nacházet vchod. Tam, kde by měl být podle Pip Boye vchod do hory stojí nějaký budova z dřeva a plechu, nepochybně vznikla až v posledních letech. Nikde není ani živáčka, jenom tu jsou v okolí odpadky a zbytky ohnišť. I když těžko říci, jak je to všechno staré.

Také tu jsou ve stěně skály Černé hory vidět dveře velkého výtahu, který zřejmě sloužil jako hlavní vchod do hory a Vaultu 15. Nicméně je nyní zavalený hromadou kamenné suti a nepochybně je nefunkční.

Pár set metrů od tohoto hlavního vchodu stojí další osamělá budova, rovněž ze dřeva a vlnitého plechu. Jenom je asi o polovinu menší než ta u výtahu. Obě budovy nemají žádná okna a dveře mají zamčené, nebo zablokované.

Zavalený výtah a stavba v jeho blízkosti, Osamělá bouda v okolí Černé hory

 
Vypravěč - 05. března 2020 14:48
death2676392677144309.jpg
soukromá zpráva od Vypravěč pro

Shady Sands


Natalie
Osada Shady Sands, Stinná slečna
8. leden 2162, ráno, zbývá 117 dní


Sedmý leden byl ve znamení následků kocoviny, trvalo se z toho vzpamatovat a začít zase normálně fungovat. Nicméně zátky se ti stále úspěšně množí a jejich váha a neskladnost začíná být docela citelná. Ale s tím se můžeš zabývat, až budeš z Shady Sands odcházet.

Stále se po večerech může připojit k partii hazardu, ale pokud nechceš vsázet peníze jako všichni ostatní, tak musíš něco obětovat. Nyní, abys mohla dále hrát, tak bylo třeba odložit vrchní část kombinézy a od začátku hrát s odhalenou hrudí. Ani vášnivý polibek již není dostatečnou sázkou, neboť tě každý políbil již tolikrát, že to ztrácí na zajímavosti. Pánové si zkrátka chtějí šáhnout, chtějí hníst tvá ňadra, sát je, líbat je. Jako odměnu za vítězství. Jednoduše řečeno, chtějí každý den o něco málo víc, než dřív. Samozřejmě je jenom na tobě, zda jejich podmínky přijmeš či nikoliv, nebo zda si stanovíš vlastní.

Během dne jsi rovněž zjistila pár zajímavostí o Ianovi, Calianovi a Sethovi.

Žoldák Ian je „Amatérem“ v Kostkách, přetlačované, pijanství a v souboji. V každé z těchto her je možné ho vyzvat s minimální sázkou 100 zátek (či něčím podobné hodnoty), hru lze opakovat a celkově lze vyhrát až 100 zátek (počet her omezen na celkovou výhru 100 zátek).

Hostinský Calian je „Amatérem“ v Kostkách a v pijanství. V každé z těchto her je možné ho vyzvat s minimální sázkou 100 zátek (či něčím podobné hodnoty), hru lze opakovat a celkově lze vyhrát až 100 zátek (počet her omezen na celkovou výhru 100 zátek).

Strážce Seth je „Amatérem“ v Kostkách, přetlačované, pijanství a v souboji. V každé z těchto her je možné ho vyzvat s minimální sázkou 100 zátek (či něčím podobné hodnoty), hru lze opakovat a celkově lze vyhrát až 100 zátek (počet her omezen na celkovou výhru 100 zátek).


 
Vypravěč - 05. března 2020 14:51
death2676392677144309.jpg
soukromá zpráva od Vypravěč pro

Shady Sands


Spencer
Osada Shady Sands, venku
8. leden 2162, ráno, zbývá 115 dní


Sedmý leden byl pro tebe ve znamení hladu. Žebrání či dopršováni se jídla na nikoho nepůsobí a volně se tu jídlo nikde nepovaluje – snad krom nějakých odpadků. Zkrátka a dobře máš hlad, velký hlad. Noc jsi znovu strávil v bahně někde venku, kde na tebe opět pršelo. Zima a nepohodlí se stávají tvým denním chlebem.

Během dne jsi rovněž zjistil pár zajímavostí o Ianovi, Calianovi a Sethovi.

Žoldák Ian je „Amatérem“ v Kostkách, přetlačované, pijanství a v souboji. V každé z těchto her je možné ho vyzvat s minimální sázkou 100 zátek (či něčím podobné hodnoty), hru lze opakovat a celkově lze vyhrát až 100 zátek (počet her omezen na celkovou výhru 100 zátek).

Hostinský Calian je „Amatérem“ v Kostkách a v pijanství. V každé z těchto her je možné ho vyzvat s minimální sázkou 100 zátek (či něčím podobné hodnoty), hru lze opakovat a celkově lze vyhrát až 100 zátek (počet her omezen na celkovou výhru 100 zátek).

Strážce Seth je „Amatérem“ v Kostkách, přetlačované, pijanství a v souboji. V každé z těchto her je možné ho vyzvat s minimální sázkou 100 zátek (či něčím podobné hodnoty), hru lze opakovat a celkově lze vyhrát až 100 zátek (počet her omezen na celkovou výhru 100 zátek).


 
Gal - 06. března 2020 07:57
35588363475_ea934656e6_b1210.jpg
Černá hora

John M. Bishop, Gal, Holly, Amago
Vault 15, venku
8. leden 2162, večer, zbývá 115 dní


Cesta ubíhá velmi rychle a celkem i snadno. Jsem ráda, že se nepotvrdilo Cailianovo strašení o dvousetkilometrové zacházce, ani nutnost šplhat se přes skály a průrvy. Prostě jdeme po rozpraskané silnici, která nás bez bloudění zavede až k vaultu. Když dojdeme až k hoře, všimneme si dvou budov. Počkám, až nás dojdou i ostatní a pak promluvím.

"Ty dvě budovy budou možná patřit k vaultu. Akorát ty odpadky a ohniště se mi nějak nezdají. Jako by tu někdo tábořil. Možná to bylo nedávno, možná před lety, kdo ví? Navrhuju počkat, jestli nezahlédneme nějaký pohyb. Třeba tu nejsme sami."
 
John M. Bishop - 06. března 2020 11:20
11806014602675821189.jpg

Černá hora



John M. Bishop, Gal, Holly, Amago
Vault 15, venku
8. leden 2162, večer, zbývá 115 dní


Odhaduji, že jít sám, nebo jen s Gal tak jsme sem dorazili již včera během dne. Ale nahlas to neříkám, jsme u cíle a to je to hlavní. „Vypadá to opuštěně.“ Obhlížím stavby co určitě nevznikly před válkou. „Podíval bych se dovnitř, ale je to zamčený.“ Zkusím dveře. „Amago?“ Kouknu na asiata se sekyrou, jestli by neotevřel dveře.
 
Gal - 06. března 2020 14:50
35588363475_ea934656e6_b1210.jpg
Černá hora

John M. Bishop, Gal, Holly, Amago
Vault 15, venku
8. leden 2162, večer, zbývá 115 dní


"Ne, stůjte!" zavolám na oba a případně zastavím Amaga, pokud by se už chtěl pustit do zámku. "Třeba tam uvnitř někdo je. A jestli jo, nejspíš nebude nejlepší nápad se mu rovnou dobývat do baráku sekerou. Měli bychom počkat."
 
Holly Henderson - 06. března 2020 22:03
img_20200517_2029334585.jpg

Černá hora



John M. Bishop, Gal, Holly, Amago
Vault 15, venku
8. leden 2162, večer, zbývá 115 dní


"Jste blázni?!" Leknu se když se John chce rovnou dostat dovnitř a vyzve Amaga aby mu pomohl. "Počkáme chvilku." Podpořím Gal.
Rozhlédnu se dokola. Všude kolem nás a té stavby. "Aspoň nějakou dobu. Jestli se tam třeba nerozsvítí jak bude úplná tma. Co když tam bude někdo, kdo nás nebude vítat." Doběhnu Johna a stoupnu si před něj, zatímco se Gal pokouší zastavit Amaga. "Nebuď tak hrr." Podívám se na něj. "Ráda ti pomůžu když bude potřeba, ale musíme mít jistotu." Narážím na všechno kolem. To, že tady měli být nějací banditi. Vůbec nevíme jestli tady ještě jsou nebo ne.
 
John M. Bishop - 06. března 2020 22:17
11806014602675821189.jpg

Černá hora



John M. Bishop, Gal, Holly, Amago
Vault 15, venku
8. leden 2162, večer, zbývá 115 dní


Zarazím se. Holky mají pravdu. Změním svůj původní záměr. On se stejně Amago do ničeho nehrne, takže máme spoustu času to přerušit. „Vypadá to tady, že tu tejdny nikdo nebyl.“ Trvám si na svém, všechno mi přijde, že tu leží už delší dobu a nikdo se neobtěžoval to uklidit. Přesto s násilím proti dveřím váhám, co kdyby měla Gal pravdu. Místo toho na ně prostě zabouchám, jestli není nikdo doma. K tomu si připravím pistoli, kdyby náhodou někdo doma byl a na naši přítomnost reagoval nějak nepřátelsky.
 
Vypravěč - 07. března 2020 08:40
death2676392677144309.jpg

Černá hora


John M. Bishop, Gal, Holly, Amago
Vault 15, venku
8. leden 2162, večer, zbývá 115 dní


Padá soumrak a také to vypadá na další deštivou noc. Ještě neprší, ale podle těžkých černých mraků na obloze k tomu velice brzy dojde.

John klepe na dveře, ale nikdo neodpovídá. Stavení nemají žádná okna, takže není možné zjistit, co nebo kdo je případně uvnitř. Stavení u zavaleného výtahu má ještě zadní vchod, ale ten je rovněž zamčený a na klepání, nebo volání nikdo neodpovídá.

Zkrátka vše vypadá, že je již nějakou dobu opuštěné. Ostatně zprávy o banditech, které Gal má od obyvatel Shady Sands jsou staré tak dvacet let. Od té doby tu nikdo z nich nebyl.

 
Arvid Lindman (FKS) - 07. března 2020 09:50
arvid_lindman3358.jpg

Černá hora


John M. Bishop, Gal, Holly, Amago
Vault 15, venku
8. leden 2162, večer, zbývá 115 dní



K Vaultu jsme pokračovali po klikaté cestě a já si říkal k čemu se dříve užívala. Slyšel jsem o automobilech z knih a vyprávění, ale zatím jsem žádné pozůstatky aut nepotkal. Ve Shady Sands to taky nevypadalo, že by o nich někdy slyšeli.

„Nepustíš mě ani lehnout a teď chceš, abych ti otevíral dveře?“
Zabručím tiše na Johna, protože nejsem zrovna dobře vyspaný.

„Neumíte někdo prostě ty dveře odemknout?“
Podívám se po družině
 
Gal - 07. března 2020 09:50
35588363475_ea934656e6_b1210.jpg
Černá hora

John M. Bishop, Gal, Holly, Amago
Vault 15, venku
8. leden 2162, večer, zbývá 115 dní


Obcházím plechovou boudu a nahlas přemýšlím. "Je to tu už dlouho opuštěné, ale poslední obyvatelé se obtěžovali to tu zamykat. Hm..." Otočím se na ostatní. "Zkusíte teda ten zámek? Mohla bych ho zkusit ustřelit, ať netupíme sekeru."

 
Gal - 08. března 2020 09:05
35588363475_ea934656e6_b1210.jpg
Černá hora

John M. Bishop, Gal, Holly, Amago
Vault 15, venku
8. leden 2162, večer, zbývá 115 dní


John zaklepe na dveře, ale zevnitř se nikdo neozývá, ani neslyšíme zvuky pohybu. Šance, že by tu někdo mohl přebývat právě v tuto chvíli, je malá, ale zkusit jsme to museli.

"A ty snad máš čím?" zeptám se Amaga a ramenem ho odstrčím stranou. "Bacha, couvněte si," řeknu ostatním. Tasím pistoli, pečlivě zamířím na zámek a z metru vystřelím. Jedna kulka ráže 10 mm by měla zámek totálně zničit, ale v případě potřeby přidám ještě jednu ránu.
 
Arvid Lindman (FKS) - 08. března 2020 12:00
arvid_lindman3358.jpg

Černá hora



John M. Bishop, Gal, Holly, Amago
Vault 15, venku
8. leden 2162, večer, zbývá 115 dní


„Co do mě ta píča strká?“ Rozčílím se tiše a podívám se na Gal, která do mě hrubě strčila. Nebýt žena, tak bych jí už jednu vrazil.

Odstoupím dostatečně stranou.
 
Vypravěč - 08. března 2020 12:09
death2676392677144309.jpg

Černá hora


John M. Bishop, Gal, Holly, Amago
Vault 15, venku
8. leden 2162, večer, zbývá 115 dní


Amago má sekeru jejíž topůrko lze použít jako provizorní beranidlo k vylomení zámků. Teoreticky se dají zamčené dveře i vykopnout, čímž se zámek vylomí. Chce to sice hodně síly, ale možnost to je.

Gal místo toho střílí ze své pistole. První kulka projde skrz
staré dřevo a zanechá po sobě malou dírku ve dveřích, druhá se zavrtá do vložky zámku a tam nejspíš zůstane.

Mezitím začíná kapat studený déšť.

 
John M. Bishop - 08. března 2020 12:17
11806014602675821189.jpg

Černá hora



John M. Bishop, Gal, Holly, Amago
Vault 15, venku
8. leden 2162, večer, zbývá 115 dní


Nad Amagem jenom zakroutím hlavou, protočím oči v sloup a čekám s čím přijde Gal. Ustoupím stranou, aby mě nezasáhla kulka až se odrazí. Ale to se nestane. Netuším, jestli je zámek oslaben nemá cenu se tím zabývat. Prostě nyní použijeme hrubou sílu ke vstupu dovnitř.

„Bude pršet.“ Kouknu na oblohu a potom ke dveřím. Postavím se před ně a párkrát vší silou kopnu do zámku s cílem ho prostě vylomit. O to se snažím do doby, než se to povede, nebo než mě někdo zastaví.
 
Arvid Lindman (FKS) - 08. března 2020 12:29
arvid_lindman3358.jpg

Černá hora




John M. Bishop, Gal, Holly, Amago
Vault 15, venku
8. leden 2162, večer, zbývá 115 dní


Stál jsem stranou a tvářil se velmi nabručeně. Nepohodlné ležení, špatné počasí a drobnosti schytané od zbytku družiny mě jednoduše štvali. Nějak mi i bylo jedno, že začalo pršet. Zhruba v momentě kdy se do zámku pustil John a Gal kontrolovala pistoli jsem se vytratil bez řečí sám k druhé budově. Využil jsem svou hrubou sílu a sekyru, abych se dostal dovnitř.
 
Vypravěč - 08. března 2020 12:48
death2676392677144309.jpg

Černá hora


John M. Bishop, Gal, Holly, Amago
Vault 15, venku
8. leden 2162, večer, zbývá 115 dní


Přesná kulka, pár kopanců a zámek je vylomen. Dveře jsou dokořána je možné si prohlédnout interiér boudy.

První co je vidět, je dlouhá předsíň. Hned za dveřmi je nějaký prádelník, pak jsou tu dveře do nějaké další místnosti. u stěny v zadní části předsíně jsou nějaké regály, nebo možná staré knihovny. Ve stěnách jsou držáky pro pochodně, nebo olejové lampy. uprostřed předsíně je malý konferenční stolek a dvě židle.

Druhou místností je něco jako obývací pokoj, zde jsou dvě jednolůžkové matrace, další dvě židle, stolek a podobně. Z obývacího pokoje se dá jít ven zadním vchodem, nebo do třetí místnosti.

V posledním pokoji jsou další tři matrace na spaní, nějaký ten regál, skříňka a na stěně lékárnička.

Veškeré vybavení je na první pohled dost zašlé a nepoužívané už nejméně několik měsíců, nebo i déle. Také tu jsou na stěnách nasprejované nejrůznější znaky a vulgární nápisy.


***


Amago mezitím odejde k druhé boudě, kde hrubou silou a s pomocí své sekyry vyrazí dveře.

Tahle bouda je menší, má tak 3x3 metry a je prakticky prázdná. Na stěnách jsou na sprjované nejrůznější značky a nápisy, jinak to nevypadá, že by byla něčím zajímavá. Tedy do chvíle, kdy si Amago všimne nějakého poklopu uprostřed podlahy. Ten není nijak zajištěný, jenom něco málo váží.

 
Holly Henderson - 08. března 2020 20:34
img_20200517_2029334585.jpg

Černá hora



John, Gal, Holly, Anago
Vault 15, venku
8. ledna 2162, večer, zbývá 115 dní


Procházím po jednotlivých místnostech a pečlivě se rozhlížím kolem sebe. "Někde tady přece musí být vchod do Vaultu." Povídám si spíš pro sebe, dokud moji pozornost neupoutá lékárnička na zdi. Hned se k ní vydám abych prozkoumala, jestli je tam ještě něco, co by se dalo použít, čím bych mohla doplnit své zásoby.

Hned po lékarničce se pustím do prohledávání skříňky a regálu v třetí místnosti.

"Johne? Gal?" Zavolám na své přátele, spíš abych se ujistila, že tady nejsem sama. "Našli jste něco zajímavých? Kde je vlastně Amago?"

Byla jsem ráda že jsme se dostali dovnitř, když se venku udělalo počasí že by tam člověk psa nevyhnal.
 
Spencer - 08. března 2020 20:58
a3830.jpg

Shady Sands



Spencer
Osada Shady Sands, venku
8. leden 2162, ráno, zbývá 115 dní


Den uběhl jak voda a já opět hladovým jak opuštěný vlk. Tentokrát ale bez přátel a bez nutné podpory zajišťující mé přežití. Co teď s tím ? Napadá mě hned několik možností. V téhle prdeli jde dělat jen jedno....hazard....ale co když to projedu ? to abych pak fakt kydal ten hnůj...nebo zkusím něco čmajznout ? Nápadů je mnoho, možné realizování to už je věc jiná. Někde jde čistě o štěstí, někde je to zase příliš riskantní. No, měl jsem jít raději s ostatními.

A tak teda jdu zkusit nějakou tu svini štěstěnu. Tentokrát místo baru jdu rovnou za místním strážcem zákona, Sethem. "Zdar....prej taky hraješ kostky ? Nedáme si jedno kolo ? Tři hody, kdo vyhraje víc hodů vyhrává. Co ty na to ?" S úsměvem ho pomalu trhnu na tuhle malou nekalost a zapojím i svou průměrnou sázku. "....A sázka třeba.....jeden zásobník za 70 zátek ? To by šlo ne ? " Poklepu bracha po rameni a čistě nezávazně se pokouším usmlouvat výhodnější sázku. Přeci jen jde o místního burana. Je to amatér....určitě musí být na takové sázky zvyklí...snad.. Ale třeba je víc vzdělanější než se na první pohled zdá. Nevím. Kdyby váhal, usmlouvám cenu na 50zátek. No a pak hodím. Ve snaze vyhrát si alespoň to málo do té mé hladové držky.
 
John M. Bishop - 09. března 2020 12:33
11806014602675821189.jpg

Černá hora



John M. Bishop, Gal, Holly, Amago
Vault 15, venku
8. leden 2162, večer, zbývá 115 dní


Dveře se rozletí a já s pistolí v ruce vpadnu do boudy. Nejprve chci prověřit celou boudu, jestli e tu neskrývá nějaké riziko a když se ujistím, že ne, tak začnu s prohledáváním jednotlivých místností. Regály, vázy, knihovny.

„No minimálně se dneska pohodlně vyspíme.“ Kouknu na Holly, když už vím, že je tu nábytku víc než dost. Židle, stoly, matrace. Jenom škoda, že nic z toho si neodneseme. Tahat se s tím nechci.
 
Vypravěč - 09. března 2020 12:50
death2676392677144309.jpg

Shady Sands


Spencer
Osada Shady Sands, venku
8. leden 2162, ráno, zbývá 115 dní


Strážný Seth si rád ukrátí nudu partií kostek. Nicméně nehraje s každým a ani o drobné. Minimum je 100 zátek, což odpovídá dvou zásobníkům munice do 10 mm pistole. Pravidla kostek jsou jednoduchá, dvě ze tří her. Vítěz bere vše.

„Dej tak dva a můžeme začít.“ Seth přijímá sázku, dva zásobníky proti 100 zátkám. Hra může začít.

 
Vypravěč - 09. března 2020 21:33
death2676392677144309.jpg

Černá hora


John M. Bishop, Gal, Holly, Amago
Vault 15, venku
8. leden 2162, večer, zbývá 115 dní


Amago v menší boudě objevil akorát vchod do nějakého podzemního systému, kam se dá sestoupit o železném žebříku. To je prozatím celý jeho objev.

To Holly, Gal a John M. Bishop toho mají k prohledání mnohem víc. Bohužel bývalé obyvatelé téhle boudy si všechno co mělo skutečnou hodnotu odnesli sebou a nechaly tu jenom pro ně bezcenný odpad se kterým se nejspíš nikdo nechtěl tahat.

V prádelníku jsou nějaké energetické články, lahev piva, malé zrcátko.
V předsíni jsou dále nástěnné hodiny a také malé rádio u zdi je i koště.
V Obývacím pokoji jsou k nalezení dvě skládací lopatky a dálkový ovladač, i když tu není nic co by se ním dalo ovládat.

V boudě jsou dále nejrůznější cetky jako talíře, příbory, táci a misky. Prostě věci běžně dostupné v každé předváleční ruině.

 
Holly Henderson - 10. března 2020 21:21
img_20200517_2029334585.jpg

Černá hora



John, Gal, Holly, Amago
Vault 15, venku
8. leden 2162, večer, zbývá 115 dní


"Jo, to máš pravdu." Odpovím Johnovi, zatímco prohledáváme všechno, kde se může něco nacházet. "Po pár dnech zase trošku pohodlí. Jen ještě musíme najít ten vchod do vaultu." Přinejhorším budeme v hledání pokračovat ráno.
Když s Johnem nahromadíme vše, co by nám mohlo být trošku užitečné, rozhodnu se konat. "Vezmu do batohu ty energetické články, rádio a dálkový ovladač." V tuto chvíli netuším, jestli nám rádio a ovladač k něčemu bude, ale pro energetické články bych využití našla.

"Nepůjdeme se podívat kde je Amago?" Kouknu tázavě na Johna.
 
John M. Bishop - 11. března 2020 14:32
11806014602675821189.jpg

Černá hora



John, Gal, Holly, Amago
Vault 15, venku
8. leden 2162, večer, zbývá 115 dní


„Zbytečný. Radio má i PipBoy.“ Sám načnu lahev piva, kterou hodlám ochutnat a případně vypít. Do pytel si sbalím zrcátko a skládací lopatky, co se můžou hodit na kopání různých věcí.

„Výtah je zavalený, jestli jsem se nepřehlédl. Ale určitě to nebude jediný vchod.“ Mám dojem, že mi někdo v Shady Sands povídal o nájezdech banditů na Vault 15. To by nešlo, kdyby byl výtah jedinou cestu. Ostatně Správce by ho mohl snadno zablokovat ne?

„Jo tady už ni není, ale aspoň máme večer na čem spát.“ Vyrazím ven do deště a k Amagovi zjistit co objevil on.
 
Holly Henderson - 11. března 2020 20:05
img_20200517_2029334585.jpg

Černá hora



John, Gal, Holly, Amago
Vault 15, venku
8. leden 2162, večer, zbývá 115 dní


Když John vyjde aby se podíval, kde je Amago zarazím se nakonec mezi dveřma. Přemýšlím jestli mám vyběhnout ven a nechat tady Gal samotnou nebo s ní tady zůstat než se John s Amagem nevrátí.

"Gal, hned jsme zpátky." Pronesu rychle ke své, troufnu si říct, že přítelkyni. "Kdyby jsme cokoliv našli, zaběhnu za tebou." Pak rychle vyběhnu do deště.

"Johne!" Křiknu za ním. "Počkej na mě." Běžím louže nelouže. "Bude určitě támhle v tý boudě." Ukážu rukou a jdu tím směrem.
 
Vypravěč - 12. března 2020 15:11
death2676392677144309.jpg

Vault 15


John M. Bishop, Gal, Holly, Amago
Vault 15, vchod
8. leden 2162, večer, zbývá 115 dní


Amago pod poklopem objevil ocelový žebřík a jak mu velí jeho povaha, tak se vydal na průzkum podzemí. S rozsvícenou baterkou rychle zdolal několik příček, než se dostal na podlahu nějakého temného jeskynního komplexu. Nutno dodat, že stěny na první pohled nesou známky strojového opracování a dost to tu připomíná jeskyně Vaultu 13.


Obrázek
Vault 15, schéma vchodu


John, Gal a Holly se k němu mohli připojit jen o několik minut později, kdy sami dokončili prohlídku druhé boudy s matracemi.

V jeskyních je tma, obrovská tma. Také tu je slyšet pištění a šelestění drobných živočichů jako jsou krysy, šváby, nebo mravenci. Ale vidět příliš nejsou a před vetřelci mají ve zvyku spíše prchat. Tedy krom těch obřích mutovaných potvor.

Amago jako první objeví masivní hydraulická vrata do Vaultu 15. Mají mnoho tun a leží odstřelené na zemi. Vault 15 je otevřený dokořán každému, kdo přijde.

 
Arvid Lindman (FKS) - 13. března 2020 19:45
arvid_lindman3358.jpg

Vault 15



John M. Bishop, Gal, Holly, Amago
Vault 15, vchod
8. leden 2162, večer, zbývá 115 dní


Velmi opatrně jsem postupoval dopředu směrem do Vaultu 15. Pištění krys jsem už slyšel dříve a věděl jsem o co se jedná. Tentokrát jsem měl připravenou pořádnou sekyru a byl jsem mnohem ostražitější, než dříve. Předpokládám, že dovnitř určitě něco zalezlo. Koutkem oka se také rozhlížím, zda nenaleznu nějakou cennost, která se dá využít.
 
Holly Henderson - 13. března 2020 21:35
img_20200517_2029334585.jpg

Vault 15



John, Gal, Holly, Amago
Vault 15, vchod
8. leden 2162, večer, zbývá 115 dní


Jsem napjatá jako struna. To když postupujeme velmi podobnou jeskyní jako u našeho Vaultu. Buďte ticho! Okřiknu v duchu tu píštící havěť. I když se zbraní pořádně neumím, v ruce pevně stisknu svou pistoli. V Shady Sands jsem chvíli i přemýšlela že bych jí vyměnila za nějaké věci, ale jsem ráda že to tak nedopadlo.
Tisknu o sebe zuby a pomalu postupuju za Amagem. Rozhlížím se kolem sebe, jako kdybych čekala... Ne jako kdybych čekala, ale já čekám že nás něco napadne. "Už aby jsme byli u toho zatracenýho vchodu, ve Vaultu pak budeme..." Nedořeknu svoji myšlenku že ve Vaultu budeme v bezpečí. To když uvidím vstupní bránu jak se povaluju na zemi. Spadne mi brada.

"Doprdele." Zašeptám tiše. Na malou chvíli se zastavím abych se rozhlídla po ostatních. "Co teď?" Nebyla jsem si vůbec jistá jestli pokračovat dál.
 
John M. Bishop - 14. března 2020 13:46
11806014602675821189.jpg

Vault 15



John M. Bishop, Gal, Holly, Amago
Vault 15, vchod
8. leden 2162, večer, zbývá 115 dní


Rozsvítím baterku, abych viděl na cestu. Také si připravím pistoli a nůž, kdyby na nás něco vylezlo a napadlo nás. Nicméně sám konflikt nevyhledávám, jestli po nás krysy či cokoliv jiného přímo nepůjde, tak to nechám být.

„Nevypadá to čerstvě, takže bych se šel podívat dovnitř. Jo je to nejspíš vypleněný, ale ten čip tam třeba zůstal. K čemu by taky komukoliv byl, ne?“ Držím se jisté naděje, že je vodní čip pořád na svém místě u místní čističky vody.

Vyrazím na průzkum vnitřku Vaultu, ten chci provést důkladněji, než průzkum jeskyně. Když už jsme tady, tak bychom to měly důkladně prozkoumat a získat tu co zbylo.
 
Spencer - 14. března 2020 18:34
a3830.jpg

Shady Sands



Spencer
Osada Shady Sands, venku
8. leden 2162, ráno, zbývá 115 dní


Pán je labůžník... "Ohoho....tak dobře...rozjedeme to ve velkém.." Motivovaný k sázce se vytasím s dvěma zásobníky a s nepopíratelnou touhou vyhrát. Určitě vyhraji. Dneska to cejtím v kostech. Takže vsadím většinu svého inventáře za nějakou tu rapidnější částku. Ať vyhraje ten nejlepší.

Ať už dopadnu jakkoli, s úsměvem ve tváři se pokouším vnutit Sethovi svou maličkost. "No a jak to tady vidíš ? Nechceš třeba pomoct v hlídání osady ? Třeba za večerní střechu nad hlavou a malou porci večeře ? Protože já mam fůru času a málo co na práci...." K vlídném úsměvu nasadím i přívětivé řečičky jen abych si prosadil své. Ale moc nadějí tomu nedávám. V téhle prdel se prostě nedá nic dělat. Jo, furt můžu kydat hnůj. Jupíííí.
 
Vypravěč - 14. března 2020 19:48
death2676392677144309.jpg

Shady Sands


Spencer
Osada Shady Sands, venku
8. leden 2162, ráno, zbývá 115 dní


Sázka je uzavřena. Specner dává do hry dva zásobníky proti 100 zátkám. Kostky jsou vrženy. V prvním kole vyhrává Spencer s párem dvojek, ale další kola mu už nepřejí. Specncer tak prohrává oba zásobníky.

„Ne.“ Odmítne nabídku pomoci s hlídáním celkem rázně. „Možná až prokážeš, že na to máš.“ Ví to nekomentuje, Spencer tu ve vsi zatím velký dojem neudělal a jeho flákání během těch pár dní neušlo pozornosti Setha a ani nikoho jiného.

 
Vypravěč - 14. března 2020 19:57
death2676392677144309.jpg

Vault 15


John M. Bishop, Gal, Holly, Amago
Vault 15, vchod
8. leden 2162, večer, zbývá 115 dníí


John jde vpřed na průzkum vstupu Vaultu 15. Zde je to téměř totožné s Vaultem 13. Ve stěně je vestavěná skříňka a v ní půl tuctu světlic. To vše je hned v první chodbě.

Dveře dál jsou otevřená, vlastně všechny automatické dveře na tomto patře jsou otevřené. Zde na patře je rovněž několik počítačových terminálů, všechny jsou rozbité a bez energie. Také tu je klinika s velkým stolem a další skříňkou, kde je ukryta sada první pomoci a tucet stimpaků.

Dveře výtahu jsou otevřené, výtah je někde dole, ale nejspíš je mimo provoz. Lana na kterých jezdí jsou totiž pryč a podle černých stěn tu pravděpodobně hořelo. Pohled do šachty může odhalit, že i dveře na několika nižších patrech jsou otevřené.

 
John M. Bishop - 15. března 2020 12:21
11806014602675821189.jpg

Vault 15



John M. Bishop, Gal, Holly, Amago
Vault 15, vchod
8. leden 2162, večer, zbývá 115 dníí


Gal měla pravdu, když říkala, že je to tu vypleněné. To musím uznat, i tak doufám, že čip je stále na svém místě a my se tak budeme moci brzy vrátit domů do Vaultu 13. Zde prohlížím skříňky a do pytle házím vše užitečné. Světlice, sadu a stimpaky. I když ty lékařské potřeby klidně dám Holly do batohu, koneckonců umí to použít lépe než já.

„Tohe nevypadá dobře, ale myslím, že znám způsob.“ Komentuji stav výtahu a tahám přitom lano ze svého batohu. Chci ho tu k něčemu uvázat, abych mohl sešplhat dolů de šachty a pokračovat v průzkumu nižších poschodí.

Než se vydám dolů, tak do šachty hodím jednu rozpálenou světlici, abych si udělal obrázek o tom co je dole...
 
Holly Henderson - 15. března 2020 20:17
img_20200517_2029334585.jpg

Vault 15



John, Gal, Holly, Amago
Vault 15, vchod
8. leden 2162, večer, zbývá 115 dní


"Jééé, Johne, tys našel sadu první pomoci?" Zamrkám na něj, když si všimnu jak ji právě dává do svého pytle. "Dal bys mi ji prosím? Dokážu s tím dobře pracovat."

Pak už sleduji Johna jak hledá něco, k čemu by uvázal lano. Kouknu přes okraj do výtahové šachty. To snad ne. Už vím, že náš úkol nebude jako když mi někdo řekne abych zašla pro pivo, ale ještě takhle šplhat do výtahový šachty? Co ještě všechno budu muset dělat? Na sucho polknu.

"Půjdu tam dolů s tebou." Pronesu tiše a v mém hlasu je cítit obava. "Mohl by tam být taky nějakej rezervní zdroj a rozběhl by se tak nějakej počítač." Zadoufám. "Třeba by nám to napovědělo co se tady přesně stalo."
 
John M. Bishop - 15. března 2020 20:45
11806014602675821189.jpg

Vault 15



John, Gal, Holly, Amago
Vault 15, vchod
8. leden 2162, večer, zbývá 115 dní


Sadu dám Holly, mě k ničemu není a ona to využije pro úspěch našeho úkolu. Já zatím přivážu svoje lano k čemukoliv co vypadá, že by mohlo moji váhu udržet. Pak ještě vyzkouším pevnost svých úvazů a do šachty hodím onu světlici.

„Třeba, uvidíme.“ Souhlasně přikývnu a začnu pomalu a opatrně šplhat do nižšího podloží, kde doufám že najdu nějaké otevřené dveře. Hodlám vlézt hned do prvních na které narazím, chci to brát pěkně patro po patře....s nadějí, že někde najdeme schodiště.
 
Vypravěč - 16. března 2020 20:18
death2676392677144309.jpg

Vault 15


John, Gal, Holly, Amago
Vault 15, obytné prostory 1
8. leden 2162, večer, zbývá 115 dní


John obratně sešplhá do nižšího poschodí celého Vaultu. Na první pohled je to jedno z mnoha obytných poschodí, které Vault má. Jak je známo z Vaultu 13, tak jsou Vauty vybaveny různými zónami obytných pochodí. Někam se dá dostat výtahem, někam je třeba dojít po schodech. Zde tomu nejspíše není jinak.

Pokud by byl Vault 15 koncipován stejně jako třináctka, tak toto obytné podlaží je určeno bezpečnostnímu personálu. Takovému co má přímý výtah k východu z Vaultu a k malé ošetřovně v podlaží vchodu.

Toto podlaží je obvykle tvořeno až tuctem obytných buněk. Krátký průzkum však může Johnovi a dalším odhalit, že až dvě třetiny podlaží jsou zavalené sutí. Druhý výtah co z tohoto podlaží vede do dalších ubytovacích zón a do velícího centra na spodku Vaultu ke rovněž zničený, dveře do šachty jsou otevřené a není vidět víc než temnotu.

V této části může John jako první slyšet pištění a vrčení nějakých drobných živočichů, nejspíše krys, nebo něčeho podobného.


Obrázek
Orientační schéma ubytovacího podlaží

 
Holly Henderson - 16. března 2020 20:41
img_20200517_2029334585.jpg

Vault 15



John, Gal, Holly, Amago
Vault 15, obytné prostory 1
8. leden 2162, večer, zbývá 115 dní


Když vidím, jak John obratně šplhá po laně, napadne mě jediná věc. Nemůže to bejt tak těžký. Nadechnu se abych se chytla lana, které se se mnou trochu zhoupne a já se držím jako klíště. No tak Holly! Pomalu se slaňuji dolů. Silové sporty nebyly nikdy to, v čem bych vynikala.

"Do prdele!" Zakleju když se zhoupnu do chodeb o patro níž a dopadnu na kolena. Tak tak se stihnu zapřít rukama o zem abych nedopadla i na pusu.

Rychle však stoupnu když uslyším v dálce pištění. Nemám ani čas oprášit si kolena. "Tady toho moc není." Podívám se na všechny kolem. "Jdeme níž?" Kouknu zase přes okraj šachty. Je tam tma jako prase!

"Máme další lano?" Dojde mi. Rychle se pustím do prohledávání prostor v kterých jsme.
 
John M. Bishop - 17. března 2020 13:01
11806014602675821189.jpg

Vault 15



John, Gal, Holly, Amago
Vault 15, obytné prostory 1
8. leden 2162, večer, zbývá 115 dní


O patro níž osvítím stěny Vaultu pokryté pavučinami, špínou a prachem. Dlouho se tu neuklízelo. Čekám, na Holly než sleze. Dole ji zkusím trochu pomoci s přistáním. No snad vyšplhá zase zpátky. Napadne mě, když vidím jaké má potíže.

„Projdeme to tu a uvidíme. Nerad bych se hned vracel.“ Pomalu s nožem v jedné a pistolí v druhé ruce vyrazím na průzkum. Nejprve chci obhlédnout chodby, abych si udělal obrázek o tom co všechno tu je přístupné. Potom začnu pěkně s jednou kojí po druhé. Chci prohlédnout postele, police, skříně a také nevynechám koupelny.

„Tak uvidíme co tu funguje.“ Chci v jedné kóji zkusit spláchnout záchod a pustit vodu do umyvadla.
 
Arvid Lindman (FKS) - 17. března 2020 17:23
arvid_lindman3358.jpg

Vault 15




John, Gal, Holly, Amago
Vault 15, obytné prostory 1
8. leden 2162, večer, zbývá 115 dní


V tichosti jsem následoval zbytek družiny a s rozsvícenou baterkou na pipboyi jsem si prohlížel okolí zatuchlého a opuštěného Vaultu. Chodby mi připadali známe a měl jsem zde mnohem větší pocit bezpečí, než někde venku na vyprahlé pustině.

Nebyl jsem zřejmě moc dobrý ve hledání nějakých zbytků a obecně jsem asi nebyl moc dobrý v ničem, co se týkalo přežití někde venku mimo Vault. Nezbývalo mi tedy nic jiného, než jen chodit jako ocásek za Johnem a Holly.
 
Vypravěč - 17. března 2020 20:16
death2676392677144309.jpg

Vault 15


John, Gal, Holly, Amago
Vault 15, obytné prostory 1
8. leden 2162, večer, zbývá 115 dní


Nakonec se i Amago s Gal připojí k průzkumu nižšího podlaží. John je při průzkumu typicky opatrný a do ničeho se moc nehrne, to Amago je o něco divočejší. Je to také on, kdo jako první natrefí na nějaké ty přerostlé hlodavce, aby jim svoji novou vysoce výkonnou sekerou pěkně naložil. Ohánět se sekerou je mnohem lepší, než obyčejný malý nůž se kterým se musí neustále sklánět k zemi, aby vůbec něco trefil. Navíc je sekera mnohem účinnější a obvykle stačí tak rána, aby z hlodavce zbylo krvavé cosi.

John a Gal k tomu přidají pár kulek, nebo nějaké to bodnutí nožem, než je asi půl tucet přerostlých hlodavců po smrti. Ostatní malé krysy nejsou nebezpečné, navíc jsou dost malé a celkem rychlé, než aby se daly nějak snadno chytit a řešit.

John zkoumá jednu z kojí, kde vyzkouší průtok vody. Bohužel voda neprotéká ani v toalet a ani v umyvadle, což není moc divu, když nejde elektřina co by zajistila čerpání vody.

V každé koupelně je:
1 x Role toaletního papíru (celkem 4)
1 x Ručník (celkem 4)


Věci tu již nějakou dobu nepochybně jsou, ale určitě to není dvacet let. Dá se z toho usoudit, že až do nedávna mohl být Vault příležitostně někým obýván.

Ve skříni třetí kóje je na věšáku pověšená stará, černá Kožená bunda menší velikosti. Také tam leží stočené lano a dokonce i ocelové páčidlo. Takové páčidlo má mnoho využití, třeba i jako chladná zbraň, ale nejspíše nebude tak účinné jako sekera.

V koupelně kóje číslo jedna, což je hned na proti výtahu, kterým jste sem slezli je něčí ohlodaná kostra ve zničených zbytcích kožené zbroje. U mrtvoly se nachází Lovecká puška a krabička nábojů ráže .223 Rem (5,56x45mm).

 
Vypravěč - 17. března 2020 20:20
death2676392677144309.jpg
soukromá zpráva od Vypravěč pro

Vault 15


Holly
Vault 15, obytné prostory 1
8. leden 2162, večer, zbývá 115 dní


V šuplíku nočního stolku kóje číslo dvě jsi mohla najít několik před válečných erotických hraček, poháněných integrovanými mikrofůzními články. Vše vypadá, že je stále funkční. Také tam je nerozbalená krabička se třemi kondomy.

 
Holly Henderson - 17. března 2020 21:12
img_20200517_2029334585.jpg

Vault 15



John, Gal, Holly, Amago
Vault 15, obytné prostory 1
8. leden 2162, večer, zbývá 115 dní


"Ne!" Vyjeknu, když uvidím ty hnusný, smradlavý krysy. Stejný jako jsme se s nima již setkali u východu našeho Vaultu. Co tady venku může ještě všechno běhat? Takovýhle krysy, pak co nás napadli u ohně takový ty přerostlý divný zvířata, John a Amago něco likvidovali v tý jeskyni...
Naštěstí to tady netrvalo vůbec dlouho, než se s nimi chlapi a Gal vypořádali a já s nima naštěstí nepřišla vůbec do styku.

"Jsou fakt hnusný!" Prohodím, když kolem nich procházím. Rozstřílení nebo rozbití sekerou. Naštěstí krev a nějaký to játro mi nevadí, vždyť bych jinak nemohla dělat to co dělám.

Postupně procházíme prostory, který nejsou zabalený. "Jeeee!" Upřímně se zaraduji, když vidím na věšáku tu koženou bundu menší velikosti. "Nechám si ji, jo?" To už se do ní soukám. "Stejně by vám chlapci byla malá." Což je určitě pravdou. Nechám ostatní aby si někdo vzal tu pušku, to není nic pro mě. Stejně tak páčidlo a ostatní věci.

Po chvilce se dívám do šuplíku nočního stolku v jednom z pokojů. Když uvidím to, co uvidím, na malou chvilku se překvapeně zarazím. Kouknu se přes rameno jestli za mnou nikdo nestojí a obsah šuplíku si uložím do batohu.
Svoje uplatnění si to dřív nebo později určitě najde.
 
John M. Bishop - 17. března 2020 23:10
11806014602675821189.jpg

Vault 15



John, Gal, Holly, Amago
Vault 15, obytné prostory 1
8. leden 2162, večer, zbývá 115 dní


Boj s přerostlými krysáky už celkem zvládáme, z toho má docela radost. Zlepšujeme se a plýtváme méně munice, i tak bych měl zapracovat na zvládání chladných zbraních. Krysy za kulky nestojí.

O bundu v jedné z k´jí se nehádám, stejně jako o většinu dalších věcí. Sám do pytle balím toaletní papír, který jistě využiji. Taky přihodím ručníky, pokud jsou v dobrém stavu. Můžou se hodit. Co mě ale neskutečně potěší je lovecká puška a munice, tyhle zbraně mám celkem rád, na dálku a celkem účinné. Hodím ji na popruh přes rameno a pod pytel.

„No šel bych níž, zatím to nevypadá špatně.“ Oznámí, když tady už není co dělat. „Hele co takhle si z povlaku uvázat pytel?“ Houknu na Amaga co vlastně nemá nic na kořist.
 
Holly Henderson - 18. března 2020 22:13
img_20200517_2029334585.jpg

Vault 15



John, Gal, Holly, Amago
Vault 15, obytné prostory 1
8. leden 2162, večer, zbývá 115 dní


"Jasně, jdeme." Odpovím Johnovi když oznámí, že by šel dál. Teda že by šel níž. "Uděláš na tom zase nějakej pořádnej uzel aby to drželo?" Podám mu lano, které bylo jednou z věcí co jsme tady našli. A musím taky nechat, že John nemá vůbec špatný nápad když Amagovi navrhne aby si udělal u nějakýho povlečení pytel na věci, které tady najdeme. Je to lepší než náš kufřík a kapsy naší kombinézy, která jich má jen velmi poskromnu.

"Ta puška vypadá fakt dobře." Usměju se na Johna a ukážu prstem na jeho úlovek.

Pak se znovu podívám do výtahové šachty. "Myslíte, že bude mít tenhle Vault stejně pater jako náš?" Asi ano, jen toho bude nejšpíš dost zavalenýho. Hlavou mi taky bleskne myšlenka, co asi dělají Spencer A Natalia.
 
Spencer - 18. března 2020 22:59
a3830.jpg

Shady Sands



Spencer
Osada Shady Sands, venku
8. leden 2162, ráno, zbývá 115 dní


A zásobníky jsou pryč. No, budu doufat v mou milovanou partu a jejich úspěch ve Vaultu. Má jediná šance. Jinak skončím jako kurva nějakého nádeníka. Navíc mě Seth nepřímo urazil. Jak si to kurva představuje ? "Mam se prokázat.....a čím ? kydáním hnoje ?" Ano, navazuji tím na nedostatek možností. Vždyť v téhle prdeli je jen pár budov a o něco víc krav. To tu mam jako zasadit zahradu nebo co ? Nechápu ho. Tak zkusím mlít z posledního. "Jednoduché. Zauč mě a já za tebe pak vezmu směny...za bydlení a něco do žaludku..." Asi marná snaha. Pokud ano, jdu do krčmy a rovnou si připravuji vidle. Pokud se tedy nenajde nějaká lepší práce.
 
John M. Bishop - 19. března 2020 10:44
11806014602675821189.jpg

Vault 15



John, Gal, Holly, Amago
Vault 15, obytné prostory 1
8. leden 2162, večer, zbývá 115 dní


„Jo díky.“ Kývnu s širokým úsměvem nad svým úlovkem. U dalšího výtahu opakuji stejný postup jako u prvního, prostě uvážu lano, aby pevně drželo a dolů do šachty hodím jednu světlici, abych viděl kam vlastně polezu.

„To nevím, jestli tu žilo taky tisíc lidí tak by měl.“ Moc o tom nepřemýšlím, velká část je evidentně zavalená, takže se tu muselo stát něco hrozného. Raději nechci přemýšlet o tom co a co všechno tu může být pohřbeno.

Na tomhle poschodí nemám už co dělat, takže se opatrně vydám o poschodí níž.
 
Vypravěč - 20. března 2020 12:15
death2676392677144309.jpg

Vault 15


John, Gal, Holly, Amago
Vault 15, obytné prostory 2
8. leden 2162, večer, zbývá 115 dní


John leze druhým výtahem zase o něco níž. Několik podlažích má jednoduše zavřené či zavalené dveře výtahu a není dost dobře možné se do nich dostat. Ale ne všechna. S trochou snahy se John a po něm i Gal a další mohou dostat na další obytné podlaží.

Další obytné podlaží je na první pohled v o něco málo lepším stavu než to první. Minimálně není tolik zavalené sutí, i když energie tu také nefunguje. Je zde celkem osm různě vybavených ubytovacích kojí a osm hnijících, ohlodaných mrtvol roztroušených různě po celém podlaží.

Také tu jsou krysy a velcí krysokrti. Ohavná stvoření, ale není jich pohromadě nijak moc. Amago, John i Gal s nimi mají již nějaké zkušenosti.


Obrázek
Schéma obytného podlaží 2, mrtvoly jsou na místě lidí

 
Vypravěč - 20. března 2020 12:47
death2676392677144309.jpg

Shady Sands


Spencer
Osada Shady Sands, venku
8. leden 2162, ráno, zbývá 115 dní


Seth Spencera nekomentuje, jeho stížnosti na nedostatek možností ho nijak nevzrušují. Ostatně Amago a John neměli s prokázáním schipností žádné problémy a Natalie se snaží už od příchodu.

Spencerovi tak nezbývá, než vzít za vděk vidlemi a kydáním hnoje v místním chlévě. Nic moc jiného se tu dělat nedá, nebo to aspoň není veřejně známo. Práce v chlévě je špinavá a fyzicky hodně náročná, ale odměnou za ni je teplý vydatní oběd kolem poledne, před dalším kolem kydání hnoje. V podvečer je mu vyplacena odměna celých dvaceti zátek za celou šichtu.


Obrázek
Ozbrojenci na silnici jižně od Shady Sands


V podvečer Shady Sands obletí zpráva, že se na silnici z jihu objevila ozbrojená tlupa nejspíše nájezdníků. Jestli jde skutečně o nájezdníky, nebo to není jisté, ale místní nehodlají nechat nic náhodě. Seth na sebe rychle natáhne zbroj, Ian a jeho kumpáni se ozbrojí...stejně tak další místní obyvatelé se buď začnou shánět po zbraních, nebo úkrytu.


Obrázek
Seth v polní zbroji

 
Holly Henderson - 20. března 2020 22:36
img_20200517_2029334585.jpg

Vault 15



John, Gal, Holly, Amago
Vault 15, obytné prostory 2
8. leden 2162, večer, zbývá 115 dní


"Jsem zvědavá, jak mi to půjde šplhat zpět nahoru." Usměji se na Amaga, zatímco se John a Gal spustí hlouběji do Vaultu. Netrvá to ale moc dlouho a pustím se za nimi.
Držím se provazu a kousek za kouskem se s ním zžívám. Snad kdybych netušila co bude v dalším podlaží, ty krysy jsou prostě všudypřítomný, tak bych řekla že mi šplhání jde líp a líp.

Tentokrát o doskok je o něco lepší než nahoře. Možná to byla ale spíš jen náhoda. Sotva zvednu hlavu, jsem strašně ráda že už tady John i Gal byli.
Slyšela jsem a zanedlouho i viděla to, co jsem si myslela že tady bude. "Krysy!" Pronesu s odporem v hlase. Co?! Mráz mi přejede po zádech když uvidím další, ještě odpornější stvoření. Krysokrtek. Vypadá přesně jako ti, co nás napadli jeden večer u ohně. Kolik jich tady může být? Držím se vzadu a rychle vytáhnu svůj nůž.
 
John M. Bishop - 21. března 2020 11:43
11806014602675821189.jpg

Vault 15



John, Gal, Holly, Amago
Vault 15, obytné prostory 2
8. leden 2162, večer, zbývá 115 dn
í


„Fuj, hnus!“ Potlačuji dávivý reflex, když mě na dalším patře praští do nosu pach hniloby a krysích bobků. Nejraději bych se tu nezdržoval ani minutu na víc a pokračoval do řídícího centra, ale to by chtělo nejspíš další kus provazu.

Znovu vezmu do jedné ruky pistoli a do druhé nůž, kdyby tu snad byl nějaké větší, nebezpečnější hlodavec. Když by hned neutekl, před světlem baterky, tak neváhám do něj střelit, nebo ho bodnout. Podle toho, co bude v daný moment vhodnější.

Mnohem víc než krysy mě, ale upoutají mrtvoly co se tu válí. Chci je prohlédnout, zajímá mě jestli to jsou původní obyvatelé Vaultu, nebo nějaká Náplava co dorazila později. Takže pídím po zbytcích kombinéz, či jiného oblečení.
 
Vypravěč - 21. března 2020 17:40
death2676392677144309.jpg

Vault 15


John, Gal, Holly, Amago
Vault 15, obytné prostory 2
8. leden 2162, večer, zbývá 115 dní


Mrtvoly u výtahu na první pohled nepatří rezidentům Vaultu 15, zbytky jejich obleční spíš připomínají oděvy co byly k vidění v Shady Sands. Také tu neleží dvacet let, to může Holly s jistotou odhadnout díky svým medicínským schopnostem. Dá se říci, že tu mohou být tak půl roku až rok.

Dál vše probíhá jako v prvním obytném podlaží. Amago, John a Gal likvidují otravné hlodavce a Holly se drží raději zpátky, aby ještě někoho sama nepostřelila. Celkem toto podlaží tvoří osm různě vybavených obytných kójí a technická místnost s rozbitým generátorem elektrické energie. Schodiště do dalších podlaží jsou zavalené sutinami.

 
Holly Henderson - 21. března 2020 21:35
img_20200517_2029334585.jpg

Vault 15



John, Gal, Holly, Amago
Vault 15, obytné prostory 2
8. leden 2162, večer, zbývá 115 dní


S nechutí jsem sledovala všechnu tu havěť, jak se k nám nebojácně blíží a vždycky narazila na hradbu kterou tvořili John, Gal a Amago. Hnal je hlad? Nebo myšlenka že jsme se dostali jako vetřelci do jejich teritoria? To je asi jedno.
Všechny potvory na tamto patře to mají zanedlouho za sebou a já se pustím do pečlivého prohledávání některých z obytných, tedy co sloužili jako obytné, prostorů.

"Pokud tady ti nebožáci leží tak půl roku..." Mluvím nahlas aby mě ostatní slyšeli i kdyby byly na chodbě nebo ve vedlejším pokoji. "... museli tady mít přece nějakej zdroj." Žádný ohniště tady není. Do myslím si pro sebe zatímco otevírám skříňky, šuplíky.
" Říkám si, že to můžou bejt i ti najezdníci. Ty mrtvoly co tady leží." Ale taky nemusí.

Až skončím s prohledáváním, zaměřím se na technickou místnost. Další cesta odsud nevede. Jestli se nám nepodaří zjistit něco tady naše mise je neúspěšná. Alespoň co se týká cesty do tohoto Vaultu. Prohlížím si generátor, jestli nebude zřejmé proč to nejde. Zda se jedná o nějakou drobnou závadu nebo destruktivní poškození.
 
John M. Bishop - 22. března 2020 11:16
11806014602675821189.jpg

Vault 15



John, Gal, Holly, Amago
Vault 15, obytné prostory 2
8. leden 2162, večer, zbývá 115 dní


„Jo to můžou.“ Z mrtvol mi není moc dobře, jedna věc je suchá, práchnivějící kostra, něco úplně jiného je hnijící mrtvola. Smrad krys tomu vůbec nepřidává. V jedné kóji tak zneužiji záchod, abych se vyzvracel. Před tím, že onu místnost opustím ještě si vypláchnu vodou v lahve.

Průzkum téhle části chci mít rychle hotový, nechci se tu zdržovat víc než je nutné. Soustředím se hlavně na zjevné věci jako jsou skříně, police, knihovny, kufry. Mrtvoly prohlížím, jen když na první pohled vidím něco zajímavého, co by za to mohlo stát.
 
Vypravěč - 22. března 2020 11:39
death2676392677144309.jpg

Vault 15


John, Gal, Holly, Amago
Vault 15, obytné prostory 2
8. leden 2162, večer, zbývá 115 dní


Zabíjení malých hlodavců je už více méně rutinou, tedy aspoň pro trio John, Amago a Gal, která je poslední dobou hodně z ticha a na všechny se dívá pohledem: Já vám to říkala, že je zbytečné sem chodit. Sama si přitom vyrobila jenom prostý vak z povlaku na polštář na předchozím podlaží a hází do něho to co ostatní nechají ležet a přesto by se to mohlo hodit.

Průzkum tohoto podlaží jde pomalu, mnoho dveří je třeba otevřít silou a za pomoci páčidla, což je něco kde se může uplatnit Amago, nebo John s pomocí Gal či Holly. Chce to jen čas a trpělivost.

V ubytovacích kójích toho zase tolik není, tedy toho co by se dalo považovat za užitečné. Běžně tu jsou prázdné skleněné lahve od piva, nebo nukacoly, popelníky, různé papíry, či tvrdé kartonové desky. Nicméně je tu i pár zajímavějších věcí.

V kójích na proti výtahu jsou k nalezení hned čtyři Spací pytle a několik obyčejných neskladných polštářů. V další kóji, kde jsou dvě mrtvoly – Holly může určit, že jde o muže a ženu – je přes židli pověšená zelenohnědá, kožená zbroj pravděpodobně z vařené brah míní kůže. V dalších kójích jsou ještě kolečkové brusle, terč na šipky, lupa, vzduchovka s krabičkou diabolek, LCD počítačový monitor a ostnatý psí obojek.

Holly si také prohlíží generátor, ten nevypadá příliš vážně poškozeně, ale zdá se, že mu chybí nějaké podstatné části. U generátoru, poblíž mrtvoly nějakého technika se nachází francouzský klíč, multifunkční kleště a základní opravárenská sada.

 
Vypravěč - 22. března 2020 11:40
death2676392677144309.jpg
soukromá zpráva od Vypravěč pro

Vault 15


John
Vault 15, obytné prostory 2
8. leden 2162, večer, zbývá 115 dní


Dále jsi našel obyčejný dálkový přepínač, ale těžko říct co ovládá. Může to být větrací systém, klimatizace, vrata od garáže, televize, nebo cokoliv jiného.

 
John M. Bishop - 22. března 2020 13:19
11806014602675821189.jpg

Vault 15



John, Gal, Holly, Amago
Vault 15, obytné prostory 2
8. leden 2162, večer, zbývá 115 dní


„Odpad, odpad, samý smetí.“ Většina toho co najdeme nestojí za tahání a já začínám být lehce rozmrzelý. Jo kdyby to tu aspoň tak nesmrdělo, dalo by se to snést. Jinak ne. Hnus. Náladu mi mírně spraví, když najdeme konečně něco praktického. „Nezapomeňte si vzít spacák.“ Houknu na ostatní, sám ho mám a je to v něm v noci skvělé.

Jediná další věc co mě tady zaujme je kožená zbroj, kterou si hned vyzkouším, vůbec neuvažuji, že by o to mohl mí zájem i Amago, nebo třeba Gal. Prostě si ji zkusím natáhnout, přes kombinézu a upevnit její části tam kam patří. Hned se v tom cítím o něco lépe, i když si budu muset trochu zvykat na zátěž navíc.

Také jsem objevil nějaký dálkový přepínač, takže ho začnu zkoušet na všem možném. Na klimatizaci, větráku, dveřích, ale takhle bez energie nečekám, že to něco udělá.
 
Vypravěč - 22. března 2020 18:14
death2676392677144309.jpg
soukromá zpráva od Vypravěč pro

Vault 15


Holly
Vault 15, obytné prostory 2
8. leden 2162, večer, zbývá 115 dní


Jak John začne přepínač zkoušet na různé věci v podlaží, může cítit, že něco v tvém batohu ožilo. Něco co jsi našla na prvním podlaží. Zdá se že to reaguje na náhodné mačkání tlačítek Johnova ovladače.

 
Holly Henderson - 22. března 2020 20:53
img_20200517_2029334585.jpg

Vault 15



John, Gal, Holly, Amago
Vault 15, obytné prostory 2
8. leden 2162, večer, zbývá 115 dní


Byla jsem docela potěšená tím, co se mi tady podařilo najít. Vezmu si jeden ze spacáků, taky francouzák, multifunkční kleště i základní opravárenskou sadu. Ten technik už to potřebovat nebude.
Naopak abych všechno uložila do batohu, tak už nepočítám s lanem.

Ještě chvíli generátor pečlivě studuji, jestli jsem po cestě viděla nějaký díl co by se dal použít k opravě nebo nějaký alternativní. A i kdyby ano, bylo by nám to vlastně k něčemu? Vstupy do dalšího podlaží jsou zasypaný a s tím ani opravený generátor asi nic nezmůže.

Zadumaná tedy vyjdu ven abych se podívala kde jsou ostatní. "Našli jste něco? Nebo nahoře v tom domku přespíme a ráno vyrazíme zpátky do Shady Sands?" Zeptám se a na mém hlase je znát zklamání i když jsme to mohli tušit jak dopadneme.

Když procházím kolem Johna, všimnu si, že si hraje s nějakým ovladačem a hned mi dojde k čemu ten ovladač je. Nebo je minimálně na stejné frekvenci. Cítím to a když se zaposlouchám, tak jde i slyšet jemné vrnění. Musí to slyšet taky! Podívám se rychle na Johna. "Vypni to!" Šeptnu k němu aby si toho nevšiml ještě někdo další.
 
John M. Bishop - 22. března 2020 21:12
11806014602675821189.jpg

Vault 15



John, Gal, Holly, Amago
Vault 15, obytné prostory 2
8. leden 2162, večer, zbývá 115 dní


„No dobrá.“ Zakroutím hlavou a hodím ovladač do pytle. Bez tak to nefunguje, nebo jsem si aspoň nevšiml žádných dveří, nebo ventilace co by se spustila. Holly nejspíš jo, takže poslechnu.

„No snad brzo najdeme velín, když už jsme tady. Mohla by tam být zbrojnice.“ Pomalu ztrácím naději, že tu ten čip je, ale aspoň můžeme sehnat další vybavení na další pátrání. dokonce doufám, že bychom tu mohly získat informace o tom, kde v hledání pokračovat.
 
Holly Henderson - 22. března 2020 21:51
img_20200517_2029334585.jpg

Vault 15



John, Gal, Holly, Amago
Vault 15, obytné prostory 2
8. leden 2162, večer, zbývá 115 dní


Když John ovladač vypne a hodí ho zpátky do pytle, s díky se na něj usměji. Na okamžik zapřemýšlím, jestli z něj zkusím ovladač nějak dostat nebo mu prostě nic neříkat, jestli teda něco netuší.
"Máš pravdu. Ta šachta vede ještě níž. Jen..." Na malou chvíli se odmlčím. "... nemáme lano." Podívám se ale do jednoho z pokojů. "Co kdyby jsme použili ty prostěradla? Navázali je na sebe." To už vejdu do jednoho z pokojů a zkouším jejich pevnost. Jestli nejsou nějak zteřelý. Pokud ano, hledám další které by mělo vydržet a začnu je navazovat na sebe.

"Kolik jich budeme potřebovat?" Zeptám se spíš řečnickou otázkou kdy výšku ke stropu vidím a něco má taky samotnej strop. Prostěradla na jedno další patro by měly stačit dvě, maximálně tři.

 
John M. Bishop - 22. března 2020 22:50
11806014602675821189.jpg

Vault 15



John, Gal, Holly, Amago
Vault 15, obytné prostory 2
8. leden 2162, večer, zbývá 115 dní


„Jo co nejvíc.“ Ten nápad s prostěradly se mi líbí, i když lano by bylo jistější. No taky mě napadlo použít kombinézu, ale to až v krajním případě. Máme jiný, vhodnější materiál. Rychle tak znovu obejdu pokoje a z postelí stáhnu prostěradla, když je smotáme a svážeme, mohlo by to chvíli někoho unést.

„Jenom doufám, že to tam dosáhne.“ Povídám, když dáváme prostěradla dohromady a tvoříme co nejdelší, ale pevné lano. Musíme se dostat jak dolů, tak potom zase nahoru. Když se nám to podaří, pokud se nám to podaří, tak na víc nečekám a po uvázání zase sešplhám dolů a zase napřed hodím jednu zapálenou světlici..
 
Vypravěč - 23. března 2020 09:02
death2676392677144309.jpg

Vault 15


John, Gal, Holly, Amago
Vault 15, velící centrum
8. leden 2162, večer, zbývá 115 dní


Holly a John smotají a svážou hned několik prostěradel, čímž vznikne celkem pevné a dlouhé lano po, kterém se již dá sešplhat do nižších podlaží Vaultu 15. John jde zase první, po něm Gal a pak Holly a Amago.

Lano sahá až na dno výtahové šachty, tam už je jen velící a společenské centrum. Tedy ve Vaultu 13 je v této úrovni velící středisko, zbrojnice, zadržovací cela, kantýna, společenská místnost a knihovna. Zde by tomu mělo být obdobně.


Obrázek
Orientační schéma Velícího centra


Velící centrum je setmělé jako všechna ostatní podlaží a také je z části zavalené. Kousek od výtahu jsou dveře do kantýny, kde je zkáza patrná. Část stěny je zde zřícená. Místními obyvateli jsou již tradičně krysy, většina z nich opět nepředstavuje hrozbu a John a Gal je likvidují již se zaběhnou rutinou. Tedy do okamžiku, než se objeví nějaký obrovský, agresivní mutant....Prasečí krysopotkan.


Obrázek
Prasečí krysopotkan

 
Holly Henderson - 23. března 2020 13:20
img_20200517_2029334585.jpg

Vault 15



John, Gal, Holly, Amago
Vault 15, velící centrum
8. leden 2162, večer, zbývá 115 dní


Pečlivě si prohlížím vše, okolo čeho se ve velícím centru mihnu. Vždyť výtah už dál nevede a tak je to naše poslední šance něco tady zjistit. Už i na ty krysy bych si zvykla, když se před náma objeví to, co se objeví. Když uvidím toho zmutovanýho tvora, prasečího krysopotkana, zvedne se mi žaludek jako ještě nikdy.
Chvílema opravdu myslím, že se i pozvracím a cítím i jak mi obsah žaludku pomalu stoupá, ale naštěstí to udržím.

Při boji se jako vždy držím v pozadí a pevně svírám nůž v ruce. Už mě i napadlo, že jestli naše mise bude pokračovat někam dál, do dalších končin tohoto světa mimo Shady Sands, Vault 15 nebo náš Vault 13, pořídím si nějakou mačetu. Nyní však připravena se bránit sleduji jak dopadne boj.
 
John M. Bishop - 24. března 2020 08:52
11806014602675821189.jpg

Vault 15



John, Gal, Holly, Amago
Vault 15, velící centrum
8. leden 2162, večer, zbývá 115 dní


„Co to kurva je?“ Odložím pistoli a nůž, místo toho sejmu ze zad loveckou pušku a bez váhání začnu ostřelovat něco co mi spíš připomíná prase z knížek o zvířátkách, než krysu jakých jsme tu zabili už bez počet.

Střílím, snažím se mřít svini na hlavu a přitom si udržuji odstup, prostě ustupuji dozadu a hledám překážky co by stáli mezi mnou a tím tvorem.
 
Vypravěč - 26. března 2020 10:17
death2676392677144309.jpg

Vault 15


John, Gal, Holly, Amago
Vault 15, velící centrum
8. leden 2162, večer, zbývá 115 dní


John popadne loveckou pušku co ukořistil o několik podlaží výše a rychle zahájí palbu proti obrovskému, nebezpečnému stvoření. Gal také na nic nečeká, jako příslušník bezpečnosti Vaultu 13 má v popisu práce stát čelem k různým nebezpečím. Má svoji pistoli, má svůj nůž. Jde do boje.


Obrázek
Gal, bezpečnostní důstojník Vaultu 13


Prasečí krysopotkan na střelbu reaguje divokým útokem na nejbližší cíl, kterým mu je právě Gal. John se totiž drží pěkně vzadu a preferuje střelbu na větší vzdálenost. Amago nejspíš zůstal někde nahoře, jinak by roli toho co na sebe poutá pozornost plnil on.

Prasečí krysopotkan do Gal narazí, zatímco do jeho vlastního těla pronikají kulky z jeí pistole a občasná střela od Johna. Povalí ji na zem, podupe a rozdrtí ji několik kostí, nakonec ji jeho kly či co mu to leze z huby rozpárají krk. Gal umírá v útrobách Vaultu 15.

John ještě několikrát vystřelí na prasečího krysopotkana, než se mu konečně podaří zasáhnout jeho lebku. Střela z lovecké pušky mu pronikne hluboko do mozku a tam z něho nadělá kaši. Krysopotkan umírá a tím je poslední nebezpečí číhající ve Vaultu 15 vyřízeno.


Obrázek
Prasečí krysopotkan

 
Vypravěč - 26. března 2020 10:43
death2676392677144309.jpg

Vault 13


Michael Tao
Vault 13, společenská místnost
8. leden 2162, večer, zbývá 115 dní


Je to už týden co skupina šesti lidí pod vedením bezpečnostní důstojnice Gal opustila Vault 13, aby v pustině vyhledala Vault 15 a v něm vodní čip, který by mohl zachránit Vault 13 před nedostatkem vody.

Podle výpočtů Správce, by tito lidé již měly být někde u Vaultu 15 a brzy by se měli vráti zpět do třináctky. Aspoň takový je plán. Nicméně čas se krátí a dá se čekat, že Správce bude muset brzy vyslat někoho dalšího, aby se po tom vodním čipu podíval.

Michael Tao je ve společenské místnosti Vaultu 13, kde u nějaké té velice dobré večeře poslouchá řeči a především obavy místních obyvatel...

 
Holly Henderson - 26. března 2020 17:48
img_20200517_2029334585.jpg

Vault 15



John, Gal, Holly, Amago
Vault 15, velící centrum
8. leden 2162, večer, zbývá 115 dní


Možná trochu obdivně, možná překvapeně. Sledovala jsem Gall jak šla na to zvíře do první řady. John jej ostřeloval z větší vzdálenosti. Okem jsem strřelila k výtahové šachtě, kde je Amago.
Všechno se seběhlo tak rychle. Byla slyšet střelba, pak křik. Můj vlastní. "Neeee!" Nohy se mi podlamovaly, to když vidím, jak to zvíře rozpáralo Gal hrdlo. Krev se rozstříkla kolem a mě bylo jasné, i když jsem si to v tu chvíli nechtěla připustit, že může přijít to nejhorší.
Naštěstí John to zvíře rychle vyřídil a já se vrhla ke Gal. Nedívám se nalevo ani napravo. Padnu na kolena k naší bezpečnostní důstojníci a podepřu ji dlaní hlavu. Vidím to. Je pozdě.

Koušu rty aby mi nevyhrkly slzy. A že k tomu je opravdu blízko. Nikdy jsem vlastně neviděla nikoho zemřít násilnou smrtí.
Klečím nad Gal a jsem úplně potichu. Neříkám nic. Klečím, dívám se na ni avšak do prázdna.

Najednou prudce vstanu abych udělala několik rychlých kroků k Johnovi a rukou ho prudce uhodila do hrudi. "To jsi nemohl bejt rychlejší?!" Potom ho uhodím druhou rukou a znovu, tentokrát už úder slábne aby mi nakonec slzy vyhrkly.
"Měl to bejt jenom posranej výlet pro vodní čip. Nic jinýho!" Nakonec Johnovi padnu kolem krku a hlasitě natahuji.
 
Spencer - 26. března 2020 19:41
a3830.jpg

Shady Sands



Spencer
Osada Shady Sands, venku
8. leden 2162, podvečer, zbývá 115 dní


Kydání hnoje je fajn. Taková vysněná práce. A ten výdělek. No jéje. Kdo by si něco takového nepřál. Mam hnůj i za prdelí... Nevadí. Prostě to nějak přečkám a večír si dám kýženou odměnu. Žaludek to zaplnilo a i nějakou tu kačku jsem vydělal. To pravé vzrůšo přijde až k večeru.

Zpráva o nájezdnické skupině se šíří vesnicí a vyvolává to nejrůznější smíšené pocity. Já sám nevím co dělat. Pomohl bych, ale mam nutkání stáhnout ocas a zalézt pod nejbližší postel. Nakonec mě ale přemůže možnost vyniknout. Zkusím pomoct. Ale jak ? ....a já idiot si prodal všechnu munici...sakra... Rychlým sprintem přeběhnu vesnici k právě připravujícímu Sethovi a nabídnu mu svou účast. "Sethe... pomůžu...vždycky je dobré mít aspoň o jednoho člověka navíc...ale nemam munici...nemáš něco na víc ?" A se psími očmi mu ukážu svou 10mm s prázdným zásobníkem. Je jasné oč mi jde. A jsem si téměř jistý jeho rozhodnutím. Je to poměrně inteligentní člověk a určitě mu dojde výhoda dalšího ozbrojeného člověka na své straně.

Ale kdyby odmítl, své rozhodnutí neměním. Vyslechnu si od něho co mam a patrně počkám jak se co bude vyvíjet. Rozhodně tu nebudu čekat....zkusím něco jiného... Kdyby se strhla potyčka, nezapojuji se přímo. Místo toho se připravuji na obíhání neznámé skupinky, i kdybych měl vyběhnout z města. Odvedení pozornosti spojené s mým tichým krokem je ideální způsob iniciativy. Ale nejdřív se to musí vyhrotit.
 
Michael Tao - 27. března 2020 10:33
longhairstylesforasianmen24144265asianmenhairstylesforanimpeccablelookoflonghairstylesforasianmen7434.jpg
Vault 13

Vault 13, společenská místnost
8. leden 2162, večer, zbývá 115 dní


Uplynulo už spoustu let od doby co se lidé poprali jako psi o zbytky surovin které se utvořily v Zemi a nakonec to vyústilo Velkou válkou která spálila celou planetu. A právě proto že tento konec nejspíš někdo předvídal byly vytvořeny Vaulty. Z dočasného řešení se však stalo trvalé protože Vault se stal naším domovem a tím jediným co známe, protože povrch je nebezpečný nejen kvůli radiaci.
Nevíme co na nás čeká venku navíc Vault nám až donedávna poskytoval vše potřebné ...
První výprava za vodním čipem se asi nezdařila, nevím jak dopadla ta druhá ovšem čas plyne a lidé jsou čím dal nervóznější. Správce říkal že další Vault se nachází poblíž toho našeho a podle jeho propočtů by měla skupina která se tam vydala být na cestě zpět.
Pokud se něco nepokazí a pokazit ze může cokoliv.
Zrovna je čas večeře a my se sešli ve společenské místnosti u večeře ovšem nálada lidí kolem není právě veselá. Hodně lidí má obavy a napětí narůstá i když se někdo snaží zvednout náladu. Řečnictví nikdy nebyla moje doména, možná kdybych strávil méně času mezi stroji a skripty ovšem na tom co nakonec oba říkali něco bude.
Správce brzy vyšle někoho dalšího a bude doufat že se mu bude dařit lépe, otázkou však je kdo to bude?
 
John M. Bishop - 27. března 2020 22:37
11806014602675821189.jpg

Vault 15



John, Gal, Holly, Amago
Vault 15, velící centrum
8. leden 2162, večer, zbývá 115 dní


Střílím, chci tu potvoru dostat, než se ke mě přiblíží. Kde je Amago? Váhám, na blízko je tu on a ne Gal. Ale všechno jde dost rychle, bestie je mrtvá, ale před tím docela zřídila Gal. Hned mi nedochází, že by Gal mohla být mrtvá. To je něco co jsem si dosud vůbec nepřipouštěl, to že můžeme umřít.

Než stihnu cokoliv dalšího, tak mám kolek krku Holly. Nevím moc co dělat, zmůžu se jen na to, že ji obejmu a nechám ji se mi vybrečet na rameni. Samotnému mi není zrovna veselo.
 
Holly Henderson - 28. března 2020 00:01
img_20200517_2029334585.jpg

Vault 15



John, Gal, Holly, Amago
Vault 15, velící centrum
8. leden 2162, večer, zbývá 115 dní


John nic neříká a jsem za to možná i raději. Chvíli mi to trvá než zvednu hlavu z jeho ramena a podívám se na něj. Pak na Gal, kterak tam nehybně leží a znovu na Johna. Utřu si oči, které mám mokré jako želva.
"Musíme to tady dokončit." Pronesu tiše a přistoupím ke Gal abych vysypala její věci z prostěradla, rozvážu jej a Gal přikreji."Jestli to bude jen trošku možný, měli by jsme ji dostat nahoru a pohřbít." Podívám se nahoru do výtahové šachty. Snad ano. Chtělo by to jen navázat zbytek prostěradel, přivázat ji to pod rukama a chlapi by ji tahali nahoru.

Teď se ale pustím do podrobného prohledávání velína. Žádné nebezpečí už tady na nás nečíhá a tak si dám záležet. Jdu kousek po kousku, prolízám co jde a taky patrám po nějakém počítači který by se mohl zprovoznit. Opravdu to tady nevypadá že si odneseme vodní čip, ale kde pátrat dal?
 
John M. Bishop - 28. března 2020 10:17
11806014602675821189.jpg

Vault 15



John, Gal, Holly, Amago
Vault 15, velící centrum
8. leden 2162, večer, zbývá 115 dní


Přikývnu, souhlasím s pohřbem, aspoň to pro ni můžeme udělat když už nic jiného. Teď jenom nepopustit, aby to byla marná smrt. Jak mě Holly pustí a začne z průzkumem, tak se připojím. Opět to tu chci důkladně prohlédnout a uvidíme co objevíme, hlavně chci najít pracovnu Správce, kde by mohla být informace o vodním čipu.

Gal momentálně nechám ležet, jenom odtáhnu tu obludu co ji zavalila. Odtáhnu ji kus stranou, za jiných okolností bych uvažoval o tom ji zkusit naporcovat na jídlo, ale na to momentálně vůbec pomyšlení.
 
Vypravěč - 28. března 2020 10:39
death2676392677144309.jpg

Vault 15


John, Gal, Holly, Amago
Vault 15, velící centrum
8. leden 2162, večer, zbývá 115 dní


Gal je po smrti, s tím se nedá nic dělat. Snad jen ji důstojně pohřbít na povrchu na místo toho, aby ji tady dole ohlodaly časem další krysy. Gal má u sebe: 6 x Zásobník 10mm (72 nábojů), 1x Lahev vody Vaultu 13, 6 x Stimpak, 1 x pistole 10 mm, 1 x nůž, 1 x Kombinéza Vaultu 13. Ostatní věci co mohla mít u sebe jsou zničené tím, jak ji zavalil prasečí krysopotkan.

Tohle podlaží je bez energie, Holly prochází jednotlivé místnosti s nejrůznějšími terminály a počítačovými konzolemi. Některá tato zařízení se zdají být celkem v pořádku, jenom je na nich silná vrstva prachu, problém je, že všechno je bez energie a tedy mimo provoz.

I John se věnuje průzkumu se stejným výsledkem. Co je horší tak vchod do druhé poloviny velícího centra je zavalen hromadami sutin. Zdá se, že stanoviště Správce, čistička odpadních vod a hlavní generátor jsou pod stovkami tun suti. Vodní čip je tak pohřben, pokud není rovnou zničen.

V kantýně jsou hromady suti a také hromady malých kostí, i když i mezi nimi jsou lidské kosti. Také tu jsou mršiny krys, co byly před tím zabity. Hned vedle je zbrojnice, která byla už někým značně vypleněná, ale přesto tu nějaké poklady stále jsou.

V první skříni ve zbrojnici jsou k nalezení: 1 x Páčidlo, 1 x Kniha první pomoci, 1 x Kniha přežití v divočině, 1 x Kniha o zbraních a munici – knihy jsou přečtením spotřebovány a zvyšují dané dovednosti o 1k6.

V druhé skříni ve zbrojnici jsou: 6 x Tříštivý granát, 2 x Nálož dynamitu, 1 x samopal MP9 10mm SMG, 4 x zásobník 10 mm (48 nábojů), 1 x Kovová zbroj MK I.

Sety zbroje tradičně obsahují chrániče nohou, paží a torza, což jsou součásti, které se obvykle nosí před spodní vrstvu oblečení jako je právě třeba kombinéza Vaultu 13, nebo jiné civilní oblečení.

 
Vypravěč - 28. března 2020 11:01
death2676392677144309.jpg

Vault 15


John, Gal, Holly, Amago
Vault 15, velící centrum
8. leden 2162, večer, zbývá 115 dní


Gal je po smrti, s tím se nedá nic dělat. Snad jen ji důstojně pohřbít na povrchu na místo toho, aby ji tady dole ohlodaly časem další krysy. Gal má u sebe: 6 x Zásobník 10mm (72 nábojů), 1x Lahev vody Vaultu 13, 6 x Stimpak, 1 x pistole 10 mm, 1 x nůž, 1 x Kombinéza Vaultu 13. Ostatní věci co mohla mít u sebe jsou zničené tím, jak ji zavalil prasečí krysopotkan.

Tohle podlaží je bez energie, Holly prochází jednotlivé místnosti s nejrůznějšími terminály a počítačovými konzolemi. Některá tato zařízení se zdají být celkem v pořádku, jenom je na nich silná vrstva prachu, problém je, že všechno je bez energie a tedy mimo provoz.

I John se věnuje průzkumu se stejným výsledkem. Co je horší tak vchod do druhé poloviny velícího centra je zavalen hromadami sutin. Zdá se, že stanoviště Správce, čistička odpadních vod a hlavní generátor jsou pod stovkami tun suti. Vodní čip je tak pohřben, pokud není rovnou zničen.

V kantýně jsou hromady suti a také hromady malých kostí, i když i mezi nimi jsou lidské kosti. Také tu jsou mršiny krys, co byly před tím zabity. Hned vedle je zbrojnice, která byla už někým značně vypleněná, ale přesto tu nějaké poklady stále jsou.

V první skříni ve zbrojnici jsou k nalezení: 1 x Páčidlo, 1 x Kniha první pomoci, 1 x Kniha přežití v divočině, 1 x Kniha o zbraních a munici – knihy jsou přečtením spotřebovány a zvyšují dané dovednosti o 1k6.

V druhé skříni ve zbrojnici jsou: 6 x Tříštivý granát, 2 x Nálož dynamitu, 1 x samopal MP9 10mm SMG, 4 x zásobník 10 mm (48 nábojů), 1 x Kovová zbroj MK I. a 1 x batoh (10 slotů)

Sety zbroje tradičně obsahují chrániče nohou, paží a torza, což jsou součásti, které se obvykle nosí před spodní vrstvu oblečení jako je právě třeba kombinéza Vaultu 13, nebo jiné civilní oblečení.

 
Vypravěč - 28. března 2020 11:15
death2676392677144309.jpg
soukromá zpráva od Vypravěč pro

Vault 15


Holly
Vault 15, velící centrum
8. leden 2162, večer, zbývá 115 dní


Úroveň 3
- Průzkum Vaultu 15 a jeho vyčištění tě učinilo zkušenějším
- Postupuješ na úroveň 3
- Máš k rozdělení 28 bodů dovedností

Perky lvl. 3 - Vyber si jeden
Všímavost - aktivní perk, odhalí co má protivník za zbroj, zbraň a v jakém je stavu.
Léčitel - pasivní perk, bonus +15 ke schopnostem léčení.
Průzkumník - šance na náhodné nálezy během rychlého cestování.
Silná záda - bonus +50 k nosnosti
Mistr přežití - bonus + 20 k Přežití.
Tvrďák - bonus +10% k odolnosti poškození.


 
Vypravěč - 28. března 2020 11:16
death2676392677144309.jpg
soukromá zpráva od Vypravěč pro

Vault 15


John M. Bishop
Vault 15, velící centrum
8. leden 2162, večer, zbývá 115 dní


Úroveň 3
- Průzkum Vaultu 15 a jeho vyčištění tě učinilo zkušenějším
- Postupuješ na úroveň 3
- Máš k rozdělení 12 bodů dovedností

Perky lvl. 3 - Vyber si jeden
Všímavost - aktivní perk, odhalí co má protivník za zbroj, zbraň a v jakém je stavu.
Léčitel - pasivní perk, bonus +15 ke schopnostem léčení.
Průzkumník - šance na náhodné nálezy během rychlého cestování.
Silná záda - bonus +50 k nosnosti
Mistr přežití - bonus + 20 k Přežití.
Tvrďák - bonus +10% k odolnosti poškození.


 
Vypravěč - 28. března 2020 11:16
death2676392677144309.jpg
soukromá zpráva od Vypravěč pro

Vault 15


Amago
Vault 15, velící centrum
8. leden 2162, večer, zbývá 115 dní


Úroveň 3
- Průzkum Vaultu 15 a jeho vyčištění tě učinilo zkušenějším
- Postupuješ na úroveň 3
- Máš k rozdělení 12 bodů dovedností

Perky lvl. 3 - Vyber si jeden
Všímavost - aktivní perk, odhalí co má protivník za zbroj, zbraň a v jakém je stavu.
Léčitel - pasivní perk, bonus +15 ke schopnostem léčení.
Průzkumník - šance na náhodné nálezy během rychlého cestování.
Silná záda - bonus +50 k nosnosti
Mistr přežití - bonus + 20 k Přežití.
Tvrďák - bonus +10% k odolnosti poškození.


 
John M. Bishop - 28. března 2020 12:17
11806014602675821189.jpg
soukromá zpráva od John M. Bishop pro

Vault 15


John
Vault 15, velící centrum
8. leden 2162, večer, zbývá 115 dní


Body dovedností: 12 x Lehké zbraně
Perk: Všímavost – aktivní perk, odhalí co má protivník za zbroj, zbraň a v jakém je stavu.

 
John M. Bishop - 28. března 2020 12:27
11806014602675821189.jpg

Vault 15



John, Gal, Holly, Amago
Vault 15, velící centrum
8. leden 2162, večer, zbývá 115 dní


„Zatracená smůla!!“ Rozčílím se, když můj první objev spočívá v tom, že celá tahle výprava byla naprosto zbytečná. „Jauvajs, kůrva!“ Vzteky kopnu do hromady kamení, až si málem ukopnu palec. Jsem dost naštvaný, Gal je mrtvá a výsledek nula. To vůbec není dobré. Přesto to tu prohledám, aby to nebylo úplně zbytečné.

Jako první vyměním ten mizerný pytel za batoh, všechny věci do něj přendám a dám si pozor co kam dávám, aby to bylo dobře po ruce. Knížky zatím nechám ležet, nikdy jsem nebyl na odborné čtení. Líbí se mi tak akorát ta o zbraních a munici, co bych si mohl po večerech prostudovat. Čekám, že knihy budou spíš zajímat Holly, ale kdyby náhodou ne, tak je sbalím taky. Přece to tu nenecháme.

Co si vezmu je páčidlo, granáty, dynamit, samopal a všechna munice co tu je. To se může hodit, jenom to musím přerovnat do batohu, i kdyby to mělo znamenat vyházení ručníků a toaletních papírů na zem. Kovová zbroj mě moc nezaujme, navíc věřím, že ji Amago využije spíš než já.

Když už tu nemáme co dělat, tak poslední co zbývá je vytáhnout Gal na povrch a tam ji dopřát řádný pohřeb. Rád bych ještě v obytných podlažích sebral pár prostěradel, abychom ti do toho mohli řádně zabalit. Vlastně mě napadá, že taková pohřební hranice by mohla být lepší, než díra v zemi co teď budeme dost blbě kopat. V každém případě jsem připraven opustit Vault 15.
 
Holly Henderson - 28. března 2020 20:38
img_20200517_2029334585.jpg
soukromá zpráva od Holly Henderson pro

Vault 15



Holly
Vault 15, velící centrum
8. leden 2162, večer, zbývá 115 dní


Dovednostní body:
+2 opravy
+7 věda, hackování
+5 řečnictví
+14 lehké zbraně

Perk lvl.3
Léčitel
 
Holly Henderson - 28. března 2020 21:00
img_20200517_2029334585.jpg

Vault 15



John, Gal, Holly, Amago
Vault 15, velící centrum
8. leden 2162, večer, zbývá 115 dní


Když vidím Johna, jak kopne do hromady kamení a pak začne nadávat, i přes celou tu situaci se mi na tváři objeví krátký úsměv.
"Je to v prdeli." Pronesu krátce na jeho slova o zatracené smůle. Otočím se za nás, ale chvíli by se ve mě krve nedořezal. "Kde zůstal Amago?" Uvědomím si, že nevidím našeho asiata a je mi divný, ač jsem na něj pořádně slušně řečeno naštvaná, že tady pořád není.

Pak už s Johnem sbíráme věci co jsme zde našli. Nevšímám si zbraní, i když jsem si vědoma že v tomhle světě se s něčím musím aspoň trošku naučit a vezmu si veškeré knížky. Tedy knihu první pomoci, knihu přežití v divočině i knížku o zbraních.
Přistoupím i k věcem Gal. "Promiň." Řeknu tiše jako kdyby mě měla slyšet. Její věci už ale nebude potřebovat a tak si vezmu její stimpaky.
"Můžu si Johne vzít zásobník nebo dva od Gal? Budu se učit střílet." Hlavou mi bleskne vzpomínka jak jsem Johna postřelila.

"Pojď." Promluvím k Johnovi. "Tady už nic nezmůžeme. Dostaneme Gal nahoru, pohřbíme a jdeme zpátky do Shady Sands pro Spencera a Natali." Na malou chvíli se odmlčím.
"Měli by jsme pak jít dál na jih. Zkusit pátrat jestli není ještě nějakej jinej vodní čip. Nebo další Vault."
 
Vypravěč - 29. března 2020 10:07
death2676392677144309.jpg

Vault 15


John, Holly
Vault 15, velící centrum
8. leden 2162, velmi časné ráno, zbývá 114 dní


Amago na sebe natáhne těžkou kovovou zbroj, která z něho dělá něco do první linie co tam chvíli vydrží. Gal je připravena na vytažení na povrch, což znamená, že i obrána o těch pár vecí co již nebude potřebovat. O zbraně a munici.

Dostat Gal až nahoru na povrch je celkem slušná dřina, ale John s Amagem to během nějaké té hodinky zvládnou. Ještě ji zabalit do prostěradla a pohřeb může začít, nicméně půda je dost promrzlá tím, že je leden a kopat v ní je hodně náročné. Ale to není nic co by John se svou silou a lopatkou nezvládl.

Když je Gal na povrchu a John kope hrob, stane se ještě jedna nehoda. Amagovi lezoucímu po starém žebříku na povrch podklouzne noha a on spadne dolů. Náraz o zem je to dost tvrdý a pro Amaga fatální, neboť si při ní zlámal vaz. A to je konec mladého asiata. R.I.P Aamago.

Oba dva pohřbít někde u stavení je náročné, ale ne nemožné. Někdy v časných ranních hodinách je to hotové. Jenom jsou John a Holly z vší té práce dost utahaní.

Nutno dodat, že Amago měl u sebe Moderní sekeru, nůž, 3 x zásobník 10mm, Lahev vody Vaultu 13, 4 x Stimpak, 2 x balíčky jídla a 6 x Kondom. Nic z toho by nemělo přijít nazmar. Samozřejmě na sobě má i Kombinézu Vaultu 13 a kovovou zbroj.

 
Holly Henderson - 29. března 2020 17:00
img_20200517_2029334585.jpg

Vault 15



John, Holly
Vault 15, velící centrum
8. leden 2162, velmi časné ráno, zbývá 114 dní


Unavená, vyčerpaná, sedím nad hroby kde jsou Gal a Amago. Ještě mlčím a dívám se na čerstvě udusanou hlínu na dvou místech. Ze dřeva jsem udělala provizorní kříže, kdy jsem k sobě nalezené co nejrovnější klacky přivázala kusem rozříznutého prostěradla. Nakonec se podívám k nebi a zhluboka nadechnu. "Musíme Johne náš úkol dokončit. Ať zachráníme ostatní. Aby Gal a Amago nezemřeli nadarmo." Nedívám se na něj, jen mluvím.

Od Amaga jsem si vzala dva stimpaky, jednu porci jídla, jeden zásobník a tři kondomy. Měla by to být zhruba půlka věcí. Ostatní podám Johnovi. " Třeba se ti budou hodit." Pronesu když mu dávám tři kusy kondomů. Alespoň touto nepatřičnou poznámkou na chvíli odvedu své myšlenky.

"Vyrazíme nebo si chvilku odpočneme před cestou?"
 
John M. Bishop - 29. března 2020 22:31
11806014602675821189.jpg

Vault 15



John, Holly
Vault 15, velící centrum
8. leden 2162, velmi časné ráno, zbývá 114 dní


Pohřbíme Gal i Amaga. Pěkně blbá smrt. Být to jen historka co někdo vypráví, tak se tomu zasměji, ale takhle. S Amagem jsem sice nijak moc nevycházel, ale byl to společník, byl to bojovník. Gal byla vůdkyně. Tohle se nám vůbec nepovedlo.

„Už to nemám kam dát.“ Odmítnu, už takhle mám nový batoh dost plný nejrůznějších věcí. Včetně Amagovi kovové zbroje, kterou jsem mu sundal, aby se dal vytáhnout ven z jeskyní, kam spadl.

„Nejraději bych odsud vypadl co nejdřív, ale měli bychom se trochu vyspat.“ Fyzicky jsem dost utahaný, psychicky na tom nejsem úplně nejlépe. „Vyspíme se tady v boudě, potom vyrazíme pro Specnra a Nat.“ Navrhnu, nechci ujít pár mil a stavět stan.
 
Holly Henderson - 30. března 2020 11:10
img_20200517_2029334585.jpg

Vault 15




John, Holly
Vault 15, velící centrum
8. leden 2162, velmi časné ráno, zbývá 114 dní


Pokud se mi ještě podaří předkládat věci, vezmu si od Amaga i zbývající zásobníky, stimpaky i kondomy. Chápu Johna, věcí už probral spoustu a člověk nemůže brát vše co najde. Jednoduše to prostě není jak vzít.

"Máš pravdu." Zvednu se od hrobů a unaveně mířím přímo do boudy abych si nachytsla jednu z matrací. Spacák naštěstí už mám.
"Zajistila bych ještě ty dveře aby nás tady někdo během těch několika hodin nepřekvapil a mohli by jsme spát oba dva." S těmito slovy začnu chystat za dveře nějakou židli s nádobím, když je někdo otevře tak aby spadlo a hned jsme se probudili. A pokud to možnosti dovolí, taky zajistím kliku proti otevření nějakým koštětem.

" Těším se zase do normální postele." Promluvim k Johnovi zatímco si chystám spacák.
 
John M. Bishop - 31. března 2020 07:45
11806014602675821189.jpg

Vault 15



John, Holly
Vault 15, velící centrum
8. leden 2162, velmi časné ráno, zbývá 114 dní


Sleduji jak Holly zajišťuje dveře a sám s tím pomůžu jak umím, pak si vyberu jednu matraci kde si složím své věci a sundám si novou koženou zbroj.

„Nápodobně.“ Odpoví, když si chystám spacák a nějaký polštář. Zbraně si pro případ potřeby připravím po ruce, kdyby se něco stalo nechci je někde zbytečně hledat a říkat si, kde jsou. „Dobrou noc.“ Zhasnu baterku, lehnu si a snažím se usnout.
 
Vypravěč - 31. března 2020 09:58
death2676392677144309.jpg

Shady Sands


Spencer
Osada Shady Sands, venku
8. leden 2162, podvečer, zbývá 115 dní


Zatímco výprava ve Vaultu 15 pokračuje v průzkumu, tak Shady Sands čelí útoku nějakých nájezdníků. Dokonce i Spencer se přidal k obraně, což překvapilo nejen Setha, ale i ostatní. Tento cizinec tu totiž dosud měl pověst obyčejného flákače co se nehodí ani na kydání hnoje.

Útok na Shady Sands byl celkem rychlí, nájezdníci zaútočili na bránu a odpoutali tak pozornost místních obránců. Mezitím několik dalších vyhodilo do povětří část obvodové zdi a vtrhli do Shady, kde začali brát vše co jim padlo pod ruku. Udeř a uteč, to byla jejich strategie, jejich cílem byla kořist, nikoliv zabíjení, nebo boj až do vlastního konce.

Dá se se říci, že do hodiny je po všem. V Shady Sands je několik zraněných vesničanů, nájezdníci jsou na útěku i s kořistí. I Spencer se v boji trochu projevil, když se Sethem, Katarinou a dalšími držel bránu před hlavním náporem. Tím si také vyloužil menší uznání od Setha, co se mu bude hodit v dalších dnech.


Obrázek
Natalia z Vaultu 13


Škody po nájezdu jsou celkem malé a pro místní je mnohem horší, že během útoku zmizela Tandi, dcera místního stařešiny. Ale nebyla jediná, mezi nezvěstnými je i Natalia z Vaultu 13, která tu pracovala v nálevně u Stinné slečny jako servírka. Natalia je pryč, jestli byla unesena, nebo utekla není známo. Spolu s ní zmizeli i některé Calianovi zásoby, nicméně jejich zmizení se obecně připisuje nájezdníkům.

 
Vypravěč - 31. března 2020 10:08
death2676392677144309.jpg

Shady Sands


John M. Bishop, Holly ... Spencer
Osada Shady Sands, ráno
8. leden 2162, podvečer, zbývá 111 dní


Cesta z Vaultu 15 zpět do Shady Sands je rychlá, ale pochmurná. Gal a Amago jsou po smrti a navíc se ukázalo, že z Vaultu 15 je ruina a občasný domov nějakých nájezdníků.

Cesta do Shady Sands trvá opět tři dny svižnějším tempem, kdy se John i Holly učí střílet a lovit místní drobnou zvířenu, aby bylo co jíst. Ráno třetího dne jsou před těmito dvěma opět vidět zdi Shady Sands.

Jelikož se Spencer před několika dny aktivně podílel na obraně Shady Sands před nájezdníky, tak se mu od Setha dostalo mírného uznání. Seth mu vrátil dva zásobníky, které před tím vyhrál, také ho nechal nocovat u sebe na podlaze a dopřál mu nějaké to jídlo výměnou za další pomoc při udržování hlídek kolem Shady Sands.

Kam zmizela Tandi a Natalie se neví, obecně se předpokládá, že je unesli nájezdníci, aby mohli osadu vydírat. Tandin otec je z toho značně smutný a je připraven nabídnout odměnu za záchranu své dcery, bohužel toho není mnoho co může nabídnout, neb Shady Sands je jen primitivní zemědělskou komunitou.

Ve Vaultu 13 zatím nepochybně sílí obavy z nedostatku vody...

 
Holly Henderson - 31. března 2020 12:45
img_20200517_2029334585.jpg

Shady Sands




John M. Bishop, Holly, Spencer
Osada Shady Sands, ráno
8. leden 2162, podvečer, zbývá 111 dní


Když dojdeme s Johnem zpět do Shady Sands, mísí se ve mě různé pocity. Ztráta Gal, Amaga, zatím bez vodního čipu, ale zpět v relativním bezpečí.
Během dne se dozvíme ale všechno co se odehrálo tady. Nájezdníci, jsme bez Natali! Je pryč taky Tandi a Spencer si vyspravil trošku reputaci. To je dobře. Otec Tandi nabízí odměnu když se najde jeho dcera. Mohli by ti nájezdníci mít i vodní čip z Vaultu 15? To je podle mě otázka co by stála za odpověď.

Už je podvečer a já pozvala Johna i Spencera ke Stinné slečně doslova na jedno pivo za zátky, které mám. Zároveň si musím ještě promluvit s Calianem.
Necítím se v této roli úplně komfortně, ale řekla jsem nahlas své myšlenky, úvahy a otázky. "Spencere..." Na sucho polknu. "... Nějaká zmutovaná mrcha zabila Gal." Sklopím zrak a mluvím tiše. "Vypadalo to jako nějaký prase křížený s krysou, krtkem a kdo ví čím ještě. Měla to rychle za sebou. Amago si ve Vaultu zlomil vaz." Podívám se na Spencera. "Bylo to tam dole zavalený, opuštěný, byli tam mrtvoli lidí, ale neměli na sobě kombinézy Vaultu. Vodní čip nemáme. Cesta k němu byla pohřbená pod skálou." Na malou chvíli se odmlčím.
"Měli by jsme dát vědět naším lidem, že budeme pokračovat v hledání dál." Podívám se tázavě na Johna i Spencera. "Taky by jsme asi měli nabídnout pomoc pro hledání Tandi. Bude tam nejspíš i Natali a možná i vodní čip. Co vy na to?"
 
John M. Bishop - 31. března 2020 17:46
11806014602675821189.jpg

Shady Sands



John M. Bishop, Holly, Spencer
Osada Shady Sands, ráno
8. leden 2162, podvečer, zbývá 111 dní


Špatné zprávy nechám sdělit Holly, jde ji to lépe než mě. Sám si kladu za vinu co se stalo Gal, Amago byl potom už jen závěr mizerného výletu, ale aspoň nebyl mou vinou.

„Měli bychom se ohlásit ve Vautlu 13, říct co jsme zjistili. Třeba nám dá Správce údaje o dalším Vaultu.“ Nejsem proti pátrání po Tandi a Natalii, ale na myslí mám naše poslání. To je důležité.

„Doplním si zásoby a myslím, že můžeme rovnou vyrazit.“ Času není nazbyt a nerad bych se tu zdržoval déle než je nutné. Zamířím tedy rovnou za Calianem v naději, že má ještě na prodej výbavu. V lokále jdu rovnou k věci.

„Dobrý ráno, pane.“ Pozdravím a sundám si ze zad batoh. „Měl bych tu pár věcí na výměnu, jestli pořád máte nějakou výbavu. Chtěl bych Cestovní batoh, karimatku a cestovní sadu. Jdu rovnou k věci, přitom si snažím vzpomenout si co vlastně všechno měl v nabídce.

„Můžu nabídnout trochu jiného vybavení.“ Pomalu vybalím věci pro které již nemám využití: Kovovou zbroj, 3x pistole 10mm, 2 x nůž. Jsou to věci co patřili Gal a Amagovi, ale tu už je nepotřebují a v našem úkolu nám jejich prodej pomůže. „Stačí to?“ Optám se. Kdyby nepřidám nějaký ten protijed.

Sám jako hlavní zbraň používám loveckou pušku, jako sekundární samopal 10mm a nůž mám v pozdře u kalhot místo vrhací zbraně.
 
Holly Henderson - 31. března 2020 20:52
img_20200517_2029334585.jpg

Shady Sands



John M. Bishop, Holly, Spencer
Osada Shady Sands
8. leden 2162, ráno, zbývá 111 dní


"Krucinál Johne! Ty mě neposloucháš?" Rozohním se když mi odpoví jenom na část toho co jsem řekla a hned ohlásí že je připraven vyrazit do našeho Vaultu.
Je ale pravdou to, že mimo zprávu o tom co se děje venku bych si při troše štěstí ještě rozšířit zásoby. Rychle se zvednu za Johnem a dám se taky za Calianem.

To už John vybalí svůj úlovek. Ihned k tomu doplním. "Donesla jsem ti ještě co potřebuješ. Kleště, energetický články, šroubovák, opravárenskou sadu, taky rádio pokud bys chtěl. Co mi za to můžeš nabídnout?" Doufám, že má nějaký nový zboží a že mu toho nájezdníci moc nevzali.

"Taky se potřebuju něčeho zbavit a něco taky získat." Kouknu na Johna.
 
Vypravěč - 02. dubna 2020 18:48
death2676392677144309.jpg

Shady Sands


John M. Bishop, Holly, Spencer
Osada Shady Sands, Stinná slečna
8. leden 2162, ráno, zbývá 111 dní


Calian má o obchod zájem, i když mění jedno zboží za jiné. V nabídce toho, ale mnoho nemá, jenom:

3 x Spací pytel, cena: 250
3 x Karimatka, cena: 100
2 x Cestovní batoh, cena: 250
4 x Batoh, cena: 100
3 x Cestovní sada, cena: 300

Zásoby potravin, cena: 10, 20, 30 – dle kvality


John nakupuje: Cestovní batoh, karimatku a cestovní sadu celkem za: 650 zátek a výměnou toho nenabízí zrovna málo. Calian to postupně oceňuje, i vzhledem ke svému vztahu k Johnovi, který není žádný. Nejsou to přátelé, ale John si udělal menší reputaci v jeskyni s Radškorpiony.

1 x Kovová zbroj, cena: 375
3 x pistole 10mm, cena: 75[/i]ks = 225
2 x nůž, cena: 25ks = 50


No Claian se s obchodem trochu cuká, některé věci nechce tak přecenit, ale vzhledem k reputaci a faktu, že jemu to už nějakou dobu leží na skladě je to pro něho fér výměna. Krom toho se mnohem víc zajímá o Holly a dárky, které mu tato mladá dáma nese ve svém batohu.

 
Holly Henderson - 02. dubna 2020 22:49
img_20200517_2029334585.jpg

Shady Sands




John M. Bishop, Holly, Spencer
Osada Shady Sands, Stinná slečna
8. leden 2162, ráno, zbývá 111 dní


Probírám se nabídkou kterou Calian předložil. "Chtěla bych ten cestovní batoh." Usměji se na něj. "Jen..." Poškrábu se ve vlasech. "Dokázal bys od někoho tady v osadě sehnat lepší pistoli než je tahle?" Kývnu směrem k Johnovým které směnil. "I s nábojema teda. Mohla bych k tomu pak přidat ještě tu svoji. Nebo nějakou naučnou knížku třeba o zbraních." Přemýšlím nahlas co by se mi hodilo a líbilo.

"Jestli ne..." Pokrčím rameny. "... pak jen ten cestovní batoh a zbytek kdybys mi dorovnal v zátkách." Na chvilku se podívám po hospodě. "Musíme už zase na cesty." Sklopím zrak k zemi.
 
Vypravěč - 02. dubna 2020 23:05
death2676392677144309.jpg

Shady Sands


John M. Bishop, Holly, Spencer
Osada Shady Sands, Stinná slečna
8. leden 2162, ráno, zbývá 111 dní


„Bohužel s tím ti nepomůžu.“ Potom co Calian dokončí obchody s Johnem, tak se věnuje Holly, s ostatními věcmi je to podobné. Knížky rovněž nemá, jenom spoustu cestovních zásob jídla.

Holly Kupuje:
1 x Cestovní batoh, cena: 250


Zbytek Calian vyrovná v zátkách a těch je rovných 350, je to celkem slušná sumička za kterou se už dá ledacos pořídit. Sám si vezme co mu Holly nabízí, ostatně většinu těch věcí si objednal a dává Holly plnou cenu toho zboží.

„Je to škoda, že tak na rychlo, ale chápu.“ Loučí se s Holly, nepochybně by byl rád, kdyby zůstala přes noc. „Díky za všechno.“

 
Holly Henderson - 02. dubna 2020 23:20
img_20200517_2029334585.jpg

Shady Sands



John M. Bishop, Holly, Spencer
Osada Shady Sands, Stinná slečna
8. leden 2162, ráno, zbývá 111 dní


"Co se dá dělat." Utrousím jen, když Calianovi dávám veškeré nářadí a rádio. Na oplátku si beru cestovní batoh a 350 zátek. Jistojistě se budou ještě hodit. "Opatruj se tady. Jestli budeme mít cestu kolem, zastavím se za tebou."

Pak už se vrátím ke stolu kde je Spencer. "Tady, určitě ho využiješ." Nabídnu mu svůj původní batoh, který už nebudu potřebovat. "Jestli chceš, je tvůj." Věnuji mladíkovi taky jeden ze svých úsměvů.

"Můžeme teda vyrazit?" Podívám se na Johna a Spencera.
 
John M. Bishop - 03. dubna 2020 09:44
11806014602675821189.jpg

Shady Sands



John M. Bishop, Holly, Spencer
Osada Shady Sands, Stinná slečna
8. leden 2162, ráno, zbývá 111 dní


Holly se už nestačím omluvit, že jsem nedával moc pozor, když mluvila. Smrt Gal si stále vyčítám, do toho Amago a ještě navíc zmizení Natalie. Potom co dokončím své obchody s Calianem, tak si důkladně přerovnám batoh a zkontroluji zásoby. Těch se mi nedostává, ale už cestou sem jsme se poučili o lovu.

„Můžeme.“ Souhlasím, nemá cenu se tu zdržovat víc než je nutné. Spencera bereme sebou, zpět domů do Vaultu 13.
 
Vypravěč - 04. dubna 2020 09:28
death2676392677144309.jpg

Vault 13


John M. Bishop, Holly, Spencer, Michael Tao
Vault 13, velicí centrum
8. leden 2162, dopoledne, zbývá 108 dní


Další tři dny cesty, lovu drobné zvěře a pojídání hlodavců a jste zpět ve Vaultu 13. V jeskyni jsou jistě další krysy, ale není jich tolik jako prve.

Váš návrat vítá Správce s jistou úlevou a chce co nejdříve hlášení. Nemáte pro něho dobré zprávy a co slyšíte cestou na velící centrum za Správcem naznačuje, že má Vault 13 další své problémy.

 
Holly Henderson - 04. dubna 2020 20:38
img_20200517_2029334585.jpg

Vault 13



John M. Bishop, Holly, Spencer, Michael Tao
Vault 13, velicí centrum
8. leden 2162, dopoledne, zbývá 108 dní


Byla jsem ráda že vidím zase náš Vault, že jsem doma. Ale to co slyším po cestě ke správci, to mi na klidu nepřidá. Nejenom, že vodní čip stále nemáme, ale na povrch vyplouvá i něco nového. I když zatím nevím o co se jedná. No a nakonec, nemohli bychom fungovat jako Shady Sands? Má to sice své mouchy, jako že se musí bránit nájezdníkům, ale mají svobodu, žijí pod modrým nebem a dýchají čerstvý vzduch.
Svoje úvahy nakonec ale potlačím stranou, to když se ocitneme u správce.

Rozhlédnu se po ostatních, tedy Johnovi a Spencerovi. Vzala jsem si slovo. Byly jsme ve Vaultu 15. Ale není to nic jiného než ruina. Občas tam asi nějací lidé přespávali, ale bylo to plný mrtvol, zmutovaných zvířat a nefunkčních systémů. Nikdo z mrtvých má sobě ale neměl kombinézu Vaultu. K prostorám kde je čip jsme se nedostali. Cesta tam byla pohřbena pod masivem skály." Když jsem řekla slovo pohřbena, okamžitě se mi vybavila Gal a Amago. " Gal je mrtvá." Hlas mi slábne. Amago taky. Ji zabila jedna z těch zmutovaných bestií a Amago uklouzl na žebříku a zlomil si vaz."
Pak už povídám k Shady Sands. "Natali na nás se Spencerem čekali v nedaleké osadě Shady Sands. Žijí tam lidé a mají fungující komunitu. Ale mezitím je přepadli nějací nájezdníci a nejspíš unesli Natali." Zhluboka vydechnu a sklopím zrak. Vím že jsme dělali co jsme mohli.
"Tam dál na jih jsou další města. Můžeme pokračovat v pátrání." Svou úvahu že se dá venku žít a že bychom mohli taky si zatím nechám pro sebe. "Venku funguje i obchod, platí se těmahle zátkama." Několik jich ukážu.

Co teď? Má otázka nezůstane dlouho myšlenkou. "Co budeme dělat?"

Nadechnu se abych znovu promluvila. I když mi správce asi nemusí odpovědět. "Co má náš Vault za další problémy?"
 
John M. Bishop - 06. dubna 2020 08:44
11806014602675821189.jpg

Vault 13



John M. Bishop, Holly, Spencer, Michael Tao
Vault 13, velicí centrum
8. leden 2162, dopoledne, zbývá 108 dní


U Správce mluví Holly a já jsem za to jedině rád. Osobně bych mu neřekl nic jiného, jenom bych možná zvolil ostřejší tón a to by nám moc nepomohlo. Těch pár posledních týdnů, co jsem byl ve venkovním světě mě změnilo a ne zrovna málo.

„Přesně tak.“ Akorát dodám. „Ale jestli máme jít dál potřebujeme větší podporu, hlavně víc zásob. Ta města na jihu jsou podle všeho dost daleko. Také bychom potřebovaly znát polohu dalších Vaultů.“ Přidám na závěr, nemá cenu odsud odcházet zase s holým zadkem.

Dál již jen čekám, co Správce poví ohledně problémů ve Vaultu.
 
Vypravěč - 06. dubna 2020 09:18
death2676392677144309.jpg

Vault 13


John M. Bishop, Holly, Spencer, Michael Tao
Vault 13, velicí centrum
8. leden 2162, dopoledne, zbývá 108 dní


Správce poslouchá hlášení a vrásky na jeho obličeji se jen prohlubují, v jeho obličeji se míchají nejrůznější emoce, včetně smutku a hněvu. Ale je to Správce, musí dbát na blaho Vaultu před svými vlastními pocity.

„Taková tragédie.“ Začne s lítostí v hlase, když je třeba učinit důležitá rozhodnutí. „Jste jediní, co mají nějaké zkušenosti s tím, co je venku. Je to na vás. Ve zbrojnici si vezměte vše co se vám může hodit.“ Oznámí své rozhodnutí, nicméně se nedá čekat, že by toho ve zbrojnici, či v nemocnici bylo kdo ví jak moc.

„No máme tu problémy se zlodějem vody, v noci ze skladu mizí voda.“ Přejde k jinému problému, za normálních okolností by šlo o malichernost, ale v těchto těžkých časech je to jiné. Sklad vody je na tomto podlaží nedaleko od výtahu, vlastně hned pod kantýnou.

Víc problémů nezmiňuje, ale je možné, že tu jsou i další o kterých toho příliš neví, nebo je nepovažuje za důležité.

 
Holly Henderson - 06. dubna 2020 21:05
img_20200517_2029334585.jpg

Vault 13



John M. Bishop, Holly, Spencer, Michael Tao
Vault 13, velicí centrum
8. leden 2162, dopoledne, zbývá 108 dní


Podívám se starostlivě na správce. Musím říct, že u nezávidím jeho práci, ale koneckonců ji sám musel přijmout. A jak to vypadá, ne všichni obyvatelé Vaultu jsou úplní svatoušci.
"Já jsem připravena udělat co bude v mých silách." Podívám se na Johna a Spencera, pak mi pohled padne na správce. "Je mi líto toho, co se tady děje. Musí to ale pořešit bezpečností důstojník. Nebo tedy její zástupce." Vzpomenu si zase na Gal. "Vezmu si zásoby jaké můžu a vyrazím hledat vodní čip. Spoustu problémů to vyřeší až ho najdeme." Usměju se na správce s nadějí v hlase. "Jdete se mnou?" Zaptám se Johna a Spencera. Něco mi říká, že John naše lidi vš štychu nenechá. Pak se ještě zeptám správce. "Nechtěl by se někdo další vydat s náma? Nebo se mnou?" Ještě vyslechnu jeho odpověď, než se vydám do zbrojnice.

Chci najít, pokud to bude jen trochu možné, lepší jednoruční střelnou zbraň než mám teď. A to včetně munice. Kdybych taky po cestě našla nějakou karimatku, zásoby jídla či zapalovač, byla bych vděčná. Z ošetřovny kde jsem pracovala ještě nedávno bych chtěla získat alespoň něco málo. Snad nějaký doktorský kufřík kdyby byl.
 
John M. Bishop - 07. dubna 2020 09:18
11806014602675821189.jpg

Vault 13



John M. Bishop, Holly, Spencer, Michael Tao
Vault 13, velicí centrum
8. leden 2162, dopoledne, zbývá 108 dní


„Já jdu!“ Potvrdím své rozhodnutí, mám dojem, že nejít by nakonec znamenalo pomalou smrt žízní ve Vaultu. Víc Správci neříkám a jdu s Holly do nedaleké zbrojnice.

„Chceš vyrazit ještě dneska, nebo si tu odpočineme a vyrazíme ráno?“ Optám se po cestě do zbrojnice. Zbrojnici hodlám vybílit, samozřejmě Holly nechám co bude chtít, ale ostatní co uneseme beru sebou. Už jen, abychom to mohly prodat.
 
Vypravěč - 07. dubna 2020 09:32
death2676392677144309.jpg

Vault 13


John M. Bishop, Holly, Spencer, Michael Tao
Vault 13, velicí centrum
8. leden 2162, dopoledne, zbývá 108 dní


Holly a John míří ke zbrojnici, Specer tak nějak co se sebou dělat. Nejdřív, že jde, potom že ne. Stejně většinu svého pobytu mimo Vault akorát kydal kravský hnůj a jedl odpadky, to není nic pro něj. Spencer se tedy omluví, že dál už nepůjde, že je toho na něho prostě moc.

Svoji výbavu povinně odevzdá ve zbrojnici, kde si Holly a John mohou dále rozdělit. Spencer tak dále zůstává ve Vaultu 13.

Ve zbrojnici se nachází
2 x Pistole 10mm
96 x náboje 10 mm
1 x Brokovnice
40 x broky do brokovnice
4 x nůž
12 x Teleskopický obušek
1 x Batoh (po Spencrovi)
1 x Cestovní sada (ešus, tác, příbory, hrnek, zapalovač)


Holly dále míří na ošetřovno, trochu probrat tamní zásoby. Není toho mnoho, s nedostatkem vody toho syntezátory příliš nevyrobí a doplňování zásob je menší problém. Ale něco tu přece jen může ukořistit.

Na ošetřovně se nachází
1 x Doktorský kufřík
4 x Stimpak


Během cest po Vaultu se dá potkat hned několik rozmrzelých lidí a to i mezi známými. Jedním z těchto lidí je rusovlasá Theresa, která by se s vámi ráda sešla po obědě ve svém pokoji. Prý chce probrat něco důležitého.

 
Holly Henderson - 07. dubna 2020 10:54
img_20200517_2029334585.jpg

Vault 13



John M. Bishop, Holly, Spencer, Michael Tao
Vault 13, velicí centrum
8. leden 2162, dopoledne, zbývá 108 dní


Když John oznámil že jde, byla jsem ráda. A vysloužil si za to vděčný úsměv. "Jen bych se zastavila ještě v obytných kójích pozdravit tátu a šla bych ještě dneska. Jestli ti to teda nevadí."
Kdyz dojdeme do zbrojnice, do oka mi padne brokovnice. Vím, pohodlnější bych měla původně zamýšlenou jednoruční zbraň, ale tohle bude na mou případnou obranu daleko účinnější. " Vezmu si Johne tu brokovnici a náboje do ní." Podívám se na něj, zda mu to nevadí. Vím ale, že svou palební sílu má ještě lepší než je tahle zbraň.

V ošetřovně vezmu stimpaky i lékařský kufřík.

Když už bych chtěla jít za tátou, potkáme Theresu. "Jestli máš Johne teď čas, půjdeme za ní hned?" Pak se na Johna kouknu. "Ale jestli chceš navštívit nějakou z těch svých kočiček, klidně běž a vyslechnu sama co má na srdci." S tou svojí poznámkou k Johnovi se začnu smát.

 
Michael Tao - 07. dubna 2020 18:53
longhairstylesforasianmen24144265asianmenhairstylesforanimpeccablelookoflonghairstylesforasianmen7434.jpg
Vault 13

John M. Bishop, Holly, Spencer, Michael Tao
Vault 13, velicí centrum
8. leden 2162, dopoledne, zbývá 108 dní


Nakonec se naše skupina vrátila ovšem nemá dobré zprávy, Vault 15 už zřejmě neplní své účely a velící centrum je pohřbené pod sesuvem kamení. A přišli o dva lidi, jinak mezi oběma Vaulty je nějaká vesnice dokonce zde funguje i nějaká nová měna.
Takže radiace venku poklesla na úroveň že je tam možné přežít ...
Zaujme mně ty zprávy o nových městech vzhledem k tomu že stará civilizace vzala během Velké války za své. Vím že to je šílené protože nevím co mně venku čeká ovšem oni tam byli a přežili to.
Jistě měli štěstí ovšem ...
Někteří budou asi myslet že jsme se zbláznil ovšem jak ve mně sílí zvědavost rozhodnu se zajít za Správcem ohledně své žádosti jít ven s Holly a Johnem. Ano venku je možné žít a povrch není neobyvatelný na druhou stranu Vault je náš domov a až se vyřeší ta věc s vodou ... i když ne všichni to tak vidí.
Hodně lidí je naštvaných, možná se bojí že Vault přesluhuje že jeho úkolem bylo jen přečkat následky Velké války ...
A také sejdu s Theresou jsem zvědavý co má pro nás za důležité věci, bude se probírat tato neúspěšná výprava nebo zloděj vody?
 
John M. Bishop - 07. dubna 2020 23:41
11806014602675821189.jpg

Vault 13



John M. Bishop, Holly, Michael Tao
Vault 13, velicí centrum
8. leden 2162, dopoledne, zbývá 108 dní


„Jen ber.“ Souhlasím, já sbalím pistole, náboje, nože, dva obušky a cestovní sadu, pokud ji Holly nechce. Jednu už mám, ale hodí se k táboření v pustině. Většinu věcí beru více méně, abychom měly co na výměnu až někam dorazíme.

„No můžeme, ale dal bych si konečně slušný oběd a taky nafasoval zásoby na cestu ať nemusíme žrát krysy.“ V podstatě souhlasím, ale taky mám celkem hlad a byla by škoda nevyužít kantýnu Vaultu.

Rovněž se hodlám trochu upravit v koupelně svého pokoje a udělat ze sebe zase jednou člověka. Návštěva toalety, rychlá sprcha, třebas jen sonická. Prostě si před odchodem dopřát trochu pohodlí, i když je to plýtvání zdroji Vaultu.
 
Vypravěč - 08. dubna 2020 09:28
death2676392677144309.jpg

Vault 13


John M. Bishop, Holly, Michael Tao
Vault 13, obytné podlaží
8. leden 2162, odpoledne, zbývá 108 dní


Rozhovor se správcem, vybílení zbrojnice, získání zásob z ošetřovny, možná zastávka v kantýně pro něco k jídlu a další zásoby. To vše stojí trochu času, i když se Holly a John snaží spěchat.

Někdy po poledni je čas na setkání s Theresou, která je ve svém pokoji a není tam sama. Dorazil i Michael Tao a několik dalších obyvatel Vautlu 13. Všichni netrpělivě čekají na příchod Holly a Johna.

„Vítejte, konečně jste tady.“ Přivítá se Theresa s Holly a Johnem. „Myslela jsem, že byste nám řekli něco o světě venku.“ Začne neurčitě, i když Michael Tao nepochybně ví, kam směřuje. Theresa je jedním z obyvatel Vaultu, co by ho ráda opustila a zkusila štěstí s přežitím v pustině, ale Správce je proti, aby Vault opustilo příliš mnoho lidí při hledání Vodního čipu. To už Michael ví a Holly s Johnem se to mohou dozvědět během rozhovoru s Theresou.

 
John M. Bishop - 08. dubna 2020 19:28
11806014602675821189.jpg

Vault 13



John M. Bishop, Holly, Michael Tao
Vault 13, obytné podlaží
8. leden 2162, dopoledne, zbývá 108 dní


Konečně se cítím zase jako člověk, jsem umytý, oholený, upravený tak jako už dlouho ne. Zkrátka fešák a lamač dívčích srdcí, na sobě mám čistou kombinézu Vaultu 13 a na ní připevněné všechny části kožené zbroje. V pouzdře u pasu mám samopal ráže 10mm, na zádech batoh s výstrojí, na popruhu přes rameno loveckou pušku a v pouzdře zbroje nůž jakožto zálohu. V patřičným prostorách zbroje mám zásobníky do obou zbraní připravené k použití, zkrátka vypadám jako drsňák, i když do něho mám ve skutečnosti daleko.

U Theresy vyprávím o naší cestě, o Shady Sands a nebezpečné výpravě do Vaultu 15. Občas něco vynechám, občas něco zveličím. „Není tam bezpečno, zvlášť takhle v zimě. Je tam zima a mráz.“ Dá se říci, že ji chci odradit od ukvapeného opuštění Vaultu 13, nemyslím si totiž, že by tam naši lidé přežili delší dobu.
 
Holly Henderson - 08. dubna 2020 20:39
img_20200517_2029334585.jpg

Vault 13



John M. Bishop, Holly, Michael Tao
Vault 13, obytné podlaží
8. leden 2162, dopoledne, zbývá 108 dní


Rychlá zastávka v kantýně, rychlá zastávka doma pozdravit svýho tátu. Rychlá sprcha a čistá kombinéza našeho vaultu.
Když se znovu potkám s Johnem, kromě kombinézy a pevných bot na výšlap v pustině mám na sobě ještě koženou bundu. Velký baťoh se všema věcma na zádech a v dosahu své pravé ruky připevněnou brokovnici. Když Johna vidím, chvíli na něj koukám. Sluší ti to. Netrvá to ale dlouho a sejdeme se s Theresou.

Tiše naslouchám jejím slovům a prohlížím si všechny přítomné zatímco John povídá náš příběh. Všechno odkývu a nakonec doplním ještě jeho slova. "A do toho všeho ty zmutovaný zvířata, který na vás bez lítosti zaútočí jen vás uvidí." Přejede mi mráz po zádech a zakroutím hlavou ze strany na stranu. Sice mě tahle myšlenka taky napadla, že by lidé mohli žít mimo vault, ale nyní na to pravděpodobně ještě nejsou připraveni.

"John a já musíme jít dál hledat vodní čip. Pokusíme se ho donést aby jsme mohli být všichni dál tady v bezpečí. Snad..." Podívám se na Johna a nevím jestli se mnou bude úplně souhlasit. "...snad pokud by někdo z vás chtěl, mohl by se k nám jeden, dva lidi přidat. Pár šikovných rukou by se nám určitě hodilo."
 
John M. Bishop - 10. dubna 2020 22:08
11806014602675821189.jpg

Vault 13



John M. Bishop, Holly, Michael Tao
Vault 13, obytné podlaží
8. leden 2162, dopoledne, zbývá 108 dní


S Holly naprosto souhlasím a nebojím se to dát najevo. Tady ve Vaultu máme všechno co je třeba, když tedy neodejde vodní čip. Máme tady pohodlné postele, teplou vodu, elektřinu. Luxus jaký si lidi venku neumí ani představit.

„Přesně tak, jak najdeme vodní čip, tak bude spousta problémů vyřešená. Krom toho je venku zima a ještě pár měsíců bude, je to jako vlézt si mrazáku a žít tam.“ Trochu zveličuji, ale zase ne o moc. Poslední co teď Vault potřebuje jsou další lidé venku, co si odnesou mnoho ze zbývajících zásob.
 
Vypravěč - 12. dubna 2020 09:29
death2676392677144309.jpg

Vault 13


John M. Bishop, Holly, Michael Tao
Vault 13, obytné podlaží
8. leden 2162, dopoledne, zbývá 108 dní


Theresa je nejprve vyprávěním o světě venku nadšena, jak se ale začne o nebezpečích a těžkostech, její nadšení rychle opadá. Zvlášť zmínka o zimě a mutovaných zvířatech ji nutí přehodnotit rebelantské plány.

„Dobře. V létě to bude nejspíš lepší.“ Nakonec souhlasí s tím, že své plány na opuštění Vaultu o několik měsíců odloží. Koneckonců do vyčerpání zásob vody zbývají ještě nějaké tři měsíce, takže má nějaký ten prostor pro vyčkání.

„Tady Michael Tao by mohl jít.“ Poví směrem k jednomu svému kumpánovi, který by mohl být na výpravě užitečný. Ona sama se nehlásí, stejně tak nikdo další z jejích parťáků.

 
Vypravěč - 16. dubna 2020 09:47
death2676392677144309.jpg

Fallout: Kapitola I

Konec první části



Po necelých dvou týdnech cestování se John M. Bishop, Specner a lékařka Holly opět vrátili do Vaultu 13, aby přinesli zprávy o zničení Vaultu 15.

Skupina utrpěla při výpravě značné ztráty. Bezpečnostní důstojnice Gal zahynula v boji v útrobách Vaultu 15, mladý Amago si zlámal vaz, když uklouzl při odchodu z Vaultu 15. Krásná Natálie, jenž zůstala v osadě Shady Sands zmizela při nájezdů nějakých lotrů.

Nicméně John M. Bishop a lékařka Holly jsou připraveni vydat se na další cestu za hledáním Vodního čipu, jenž je jedinou nadějí pro záchranu Vaultu 13 a jeho obyvatel...

 
 
Created by Martin Ami Čechura © 2003 - 2004
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR