Představte si světy, dimenze, které jsou odlišné od nás, ale přesto stejné. Představte si, že jste na rozcestí a máte na vybranou dvě možnosti – jednu si vyberete, ale co se stane s druhou? Druhou si vyberete také vy, ale v jiném světě.
Každý jde svou cestou, každé rozhodování může být jinde jiné a tak se svět utváří jinak.
Ale co se stane, když se tyto dva světy střetnou? Co se stane, když přejdeme z našeho světa do toho druhého?

Máme tu dva světy…
První, který žije v míru a vše tu kvete.
Druhý, který je ve válce. Svět, který se blíží ke konci své války a je těsně před začátkem míru a spokojenosti.

Co se stane světu, který žije v míru, pokud do něho přejde zlo z druhého světa. Zlo, které má v úmyslu zničit tento svět a podrobit si ho?
Světy jsou na houpačce, nesmí být vyrovnány nebo se zničí. Všechno má své místo, všechno má svůj zákon. Ale tento zákon byl porušen, do cizího světa se dostal člověk, který tu už je. Rovnováha je vyrušena a musí být opravena a to co nejdříve.

Každý svět má svůj počet životů, svůj počet duší. Ale nyní se míchají, kouzlo které mělo fungovat jen jednou nefungovalo jak mělo. Objevuje se a lidé mizí z obou dvou světů a dostávají se do toho opačného a tak ruší rovnováhu.

Jsme ve světě, který je dobrý, kde všechno dopadlo jak má. Harry Potter porazil Lorda Voldemorta, má rodinu a děti. Ale co se stane, když se vedle něho postaví druhý Harry, který je zničený z války, který ztratil naději na dobro. Harry, který nemá rodinu, nemá děti, má jen svou práci, alkohol a lehké ženy?
Dokážou své opaky spolupracovat natolik, aby rychle chytili jednoho z největších černokněžníků z druhého světa?
Dokážou zachránit svět v čas, než se zhroutí? Dokáže ministr z druhého světa se navrátit v čas na ukončení války svého světa? Ale má to jen jediný háček.
Musí, chytnou černokněžníka, který je z druhého světa, vyslechnout ho a zrušit jeho kouzlo a navíc navrátit lidi do svých pravých světů.
Odvážíte se na pomoc, odvážíte bojovat i proti vlastní tváři? Ale pozor, není jisté, jestli vaše druhá tvář je přítel či nepřítel. Tady si nikdo nemůže být jistý, jestli je na straně dobra či zla.

Žil jsi ve světě, který je zničený válkou, tak dlouhou válkou. Už ani nevíš, jestli tohle je válka anebo spíš nějaké představení v cirkuse. Už ti to ani nepřipomínalo boje na život a na smrt. Byl to jen unavený svět, kde lidé už z toho nedělali až takovou velkou vědu. Ano – smrt vždy bodne do srdce, ale někteří už měli tak otupené smysli, že soused si občas řekne – „Ženo, sousedovi zabili syna, chudák co? No co, neměl se tam plést.“ A život si šel dál.
Ministerstvo stále stálo, stále tam všichni žili a neustále ti otravovali život. Přemýšlel jsi co dělat, co jen dělat. Nejvíc tě štval Harry, už ve škole ti otravoval život. Ty jsi byl s rodinou v Nebelvíru a on ve Zmijozelu – raději si šel do Zmijozela, než do Nebelvíru a jen kvůli tobě. Hrůza.
A jak nyní dopadl? Jako ožrala, děvkař a ještě něco horšího? Neustále za vámi běhal a honil tebe i tvé bratry dvojčata. Jen Billy se vás stranil a dělal, že nejste jeho rodina a Charlie nakonec zmizel snad do horoucích pekel.
Snad sis povzdychl a plánoval další bojovky, když jsi zaslechl tu správu. Ministr Malfoy se pokusí ukončit válku k poslednímu školnímu dni. Zbývají ti 2 týdny, než tuhle válku se pokusí nadobro zrušit. Azkaban je tolik přespaný tvými přáteli, známými a „pomocníky“.
Musel jsi něco vymyslet – stálo to docela dost úsilí, ale nakonec se to vyvedlo, našel jsi Informace ohledně jiné dimenzi. Zaujalo ti to a chtě nechtě, ses dostal do knihovny a začal to tam prohledávat, ale nic tam nebylo. Zbývalo ti jen jediné místo, které znáš, kde jsou vůbec zakázané knihy – Bradavice.
Bylo těžké se tam dostat, zvlášť když byla dohoda o tom, že na školy se nezaútočí a ani se do nich nevnikne. V roušku noci ses tam dostal, našel jsi to – jak poznat dimenze, jak si nějakou najít a jak otevřít portál. Studoval jsi to celou noc a byl jsi unesen. Bylo to složité kouzlo, potřeboval jsi k tomu i lektvary, ale ty jsi tak složitý nikdy neviděl a snad sis nevěřil. Ale znáš přece jednoho, který je dobrý v lektvarech a to Nevil.
Ale u Nevila potíž už dvě věci. Za prvé, měl být mrtvý, ale tys věděl, že se schovává a za druhé, všichni ho měli za dobráka, což bylo občas na pytel. Zvlášť, když občas dostal záchvěv soucitu ve chvíli, kdy to nebylo zrovna vhodné. Ale jinak, byl to dobrý zabiják – tichý zabiják, jedy a nehody, to bylo jeho. Ale zabít někoho z očí do očí, to snad nikdy nedokázal.
Vydal ses ho hledat, trvalo to 3 dny, ale našel jsi ho. Pomohl ti vytvořit ten lektvar a tys ho využil na svém tajném místečku.
Objevila se díra, točitá díra, která připomínala vodu, prošel jsi dovnitř a objevil se na stejném místě, kde jsi byl před chvílí. Ale byla tu jedna jiná věc – tady vše rostlo.
Usmál ses a natěšen ses vydal pryč se rozhlédnout po světě. Zjistil jsi docela dost věcí. Byl tu černokněžník – Lord Voldemort a byl zničen z Harryho strany. Zjistil jsi i nechutnou věc, že Harry se oženil a má děti a není alkoholik a je to svatoušek. Další nechutnou věc byla ta, že si vzal tvou sestru. Snad ti bylo na zvracený, byl to hnus, zvlášť když sis vzpomněl, jak Harry doslova upálil tvou malou sestru.
Svět, kde bylo nádherně, dobro, všechno to bylo dokonalé. Zjistil jsi i to, že tvůj dvojník se oženil s Hermionou, což už bylo trochu nad tvůj pohár se žlučníkem. Ale co tě velice potěšilo byl pohled na Draca – obyčejný chlápek, obyčejný úředník, obyčejný bystrozor, žádný ministr a už z odhadu jsi byl spokojen – byl to jen bezpáteřní hňup. Další věc co tě rozveselila je to, že Harry neměl rodinu, neměl bratra, který by mu kryl zády a koho by mohl milovat. Nebyl tu jeho bratříček Sell, aby ho držel na uzdě. Navíc jsi dostal šťavnatou třešeň na ten dortík v tom, že Brumbál je mrtev. Jistě, jeho hůlka byla ztracena a podle některých i zničena, ale počítá se to.
Tolik informací, které ses dozvěděl, nádhera, ale teď byla jen jediná zkouška, musel jsi zjistit, jestli zahraješ i idiota jako svého dvojníka. Potřeboval jsi to zjistit, všichni tě znali, jako významný bystrozor tě znal každý. Jediné místo, kam nepáchnou, byly Bradavice a děti – ty děti se lehce spletou a ty ses možná chtěl podívat do knihovny.
Ale tak nebo tak jsi tam šel. Musel ses zbavit svého protějšku, jasně si vzpomínáš, že v knize byla i poznámka, že dva stejné duše – lidé, dlouho nevydrží na jednom místě, musel jsi hold s tím něco udělat. Ale nejdřív – Bradavice.
Došel jsi tam a viděl jsi tam nějakou dívčinu. Šel jsi k ní a pozdravil jsi ji snad nebo jsi snad čekal na její reakci?
Mezitím uběhly už 5 hodin z tvého přesunu, navíc ani ne za týden a 3 dny bude konec školy a děti půjdou domů. Byl jsi svobodný jak pták.

Bradavice

Byla jsi v Bradavicích, hrála sis venku anebo ses jen tak procházela po pozemcích. Byl nádherný den, sluneční. Už scházelo jen týden a 3 dny než škola skončí. Snad jsi byla smutná, snad ses těšila domů, ale tenhle školní rok byl úžasný. Tvoje kolej vyhrála školní pohár a navíc jsi získala o dvě kamarádky navíc, kterým jsi připadala úžasná, zvlášť z ohledu bylinek.
Podle Denního věštce je všude krásný klid a mír. Na hlavní straně novin byla i fotka známého Harryho Pottera a Rona Weasleyho, jak se na tebe usmívají a mávají ti.
Možná se rozhodneš jít do školy a ochladit se studenou limonádou, když v tom zpozoruješ, že před tebou a nedaleko od tebe stojí muž. Snad zamžouráš a podíváš se lépe a poznáš v tom Rona Weasleyho, který se dívá na tebe.

Stojíte v Bradavicích, proti sobě, skoro 10 metrové vzdálenosti a díváte se na sebe. Je nádherný sluneční den, který se pomalu blíží k podvečeru.

Druhý svět - ministerstvo



Rok 2018, týden a 3 dny války, poté nastanou velké prázdniny pro děti a pro mnoho dospělých chvíli oddechu a „dovolené“.
Svět je poničen, někde jsou lesy už vypálené natolik, že obnova bude trvat několik let. Děti se těší domů za rodiči, ale ne všechny se těší domů – zvlášť, ty, kteří zjistili, že někdo z jejich rodiny zemřel. Ale mezi lidmi se prosýchá, že ministr Malfoy chce do konce školního roku pochytat zbytek parchantů, zavřít je do nově postaveného křídla v Azkabanu a zavládnout mír.
Už chybí jen jediná rodina, která dělá bordel. Rodina Weasley, dvojčata jsou hlášena v Švýcarsku, že dělají dost vážné problémy, kradou a ničí tam památky a města. Billy je neustále sledován v Rumunsku u draků a nějak se nemá k rodině. Charlie se už dávno ztratil a byl prohlášen za mrtvého a doufáte, že je opravdu po něm. Takže jediný kdo zbývá je Ron a bohužel – ten o sobě nedal vědět už skoro týden, což je pro některé z vás hrozivé. Zvlášť z pomyšlení, že něco kuje.
Tenhle týden je klidní, prozatím, ale víte, že během pár hodin bude zase práce jak na kostele. Nyní jen sedíte v ministerstvu – nebo spíš v tom co zůstalo.
Ministerstvo je jen hlavní sál (kde byla fontána) a pár kanceláří kolem, ale hlavně podzemí a oddělení Záhad je pod vaší kontrolou. Jinak vše je zabedněné, zavřené, ochráněné, štíty a pasti nastražené. Máte tu jen dva vchody – hlavní a tajný, kdyby se něco podělalo, abyste mohli zmizet.
Obvykle trávíte všichni v hlavní síni, jak nazýváte hlavní sál. Ležíte, pijete kávu – někdo i alkohol, někdo prospává dlouhou noc. Jedině Draco občas zaleze do kanceláře, které nemají dveře, a stůl už zažil lepší časy. Ale většinou jste venku a čekáte na výjezd a na zásah. Je to tak zvláštní, obvykle do ministerstva se derou zástup zabijáků vás zabít, ale nyní nikoliv. Nelíbí se vám to a snad některým to připadá vtipný a snad i doufají, že je to prostě jednoduše přestalo bavit.
Jako jediný kdo tu zůstává 24 hodin denně, je Tom, který prospává s hadem na těle. Nyní tu jste všichni – i denní a noční směna. Je skoro 16:00 hod a slunce pomalu klouže níže k zemi. Denní se baví na úkor ostatních jako vždy a noční je krásně občas ignorují anebo chlastají. Každý má svůj způsob žití.
Občas dostanete nějakou informaci, že mezi lidmi se objeví nějaká věc, ale ihned zmizí. Někteří vypovídají, že to vypadá jako točitá voda v kruhu, ale než jste tam dorazili, ihned zmizela. Nakonec to přestáváte někteří řešit a ignorují to. Ale někomu to možná nedá a přemýšlí, co to je. Takový je třeba Draco, nevěří Ronovi, týden je v klidu a teď čeká na cokoliv divného, jelikož ví, že je Ron vynelázavý. Dal si na zeď obrovskou mapu a zapíchává tam barevné čudlíky, kde byla nahlášena tato věc. Zatím jich bylo jen 11 během 5 hodin. Je to nepravidelný tvar, až hrůza.


INFO: nyní jste tam všichni v sálu, krom Nevila + Rona.

Poznámka : Nevil je podle pár informací mrtvý už skoro 4 roky. Býval váš společník a pracoval jako v denní směně. Nevil je klidný člověk, má rychlou ruku, ale občas je pomalejší než vy ostatní, proto často vám hlídal záda. Nyní je podle všeho mrtvý z jedné vaší nepovedené akce. On vám zachránil život, tudíž ho ignorovat – on tam není, jinak všichni 2 jsou tam.

// psát soukromě všem 2 krom Ron a Nevil. Až napíšete příspěvek, posunu vás sama//

První svět - ministerstvo


Rok 2018, týden a 3 dny do konce školního roku a nástup prázdnin a horlivých dětí, co půjdou domů. Dneska je nádherný den, klid a mír. Sluníčko, hřejivý vánek, prostě dokonale krásný den, který se sklání k čtvrté hodině odpolední.
Voldemort padl, je nádherné desetiletí a zrovna moc dvakrát práce pro bystrozora není, aspoň ne takovou jako tenkrát. Ovšem, jsou tu občas ještě nějaký Smrtijed, ale hlavně už je to pěkný věk.
Všichni jste v ministerstvu, snad si sedíte u kávy v kantýně a máte klídek a pohodu. Za chvíli vám padla směna a vy můžete jít v klidu domů a položit si nohy na stůl a nechat se snad obskakovat. Kdo ví, jak to každý z vás využije své vlastní volno.
Ale dnešek byl přece jen zvláštní, během 5 hodin jste dostali hlášení, že lidé viděli divné věci. Prý to vypadalo jako kulatá placatá věc ve vzduchu, která měla v sobě vodu a ta se točila dokola jako nějaký vír. Bylo to zvláštní, bylo 11 výjezdů za 5 hodin a než jste tam dorazili, tak to zmizelo a lidi nedokázali více informovat. Nakonec jste si řekli, že to budou nejspíše práce děcek, kteří ztratili hlídáčka. Tak nebo tak tyto „víry“ se objevily v různých intervalech v různých zemích a měst. Bylo to divné, ale asi to nebudete moc řešit anebo naopak? Budete? Kdo ví, co probíráte u stolu na kafi. Rodinu? Práce? Směny?

Hlavní sál honosné síně
nebo tak nějak tomu zbytku říkáme

Nuda v práci, zase

Sálová hlavní síňové honosnosti
nebo taky ne

Znuděné a nic nedělající leháro na pevnosti
jak elegantně pojmenoval ten kus dřeva

Běžím po všech schodech, uličkami a hledáš kohokoliv, ale hlavně mrtvého. Nikoho nenecházíš, dokud nenajdeš kolejního ducha Nebelvíra, který si poletuje uprostřed jedné učebny.
Skoro bezhlavý Nick se vznáší nad stole a nad něčím uvažuje a něco si brumlá. Poté si tě všimne a usměje se, sníží se k tobě a zamává ti.
"Zdravím Vano! Jaký dnešní den je ale přenádherné?" řekne a nebo se spíše zeptá? Podle jeho tónu se to nedá s určitostí říci.

Nakonec se té otravné holky zbavíš a tak zamíříš pryč a míříš do knihovny. Není divo, že na konci školního roku tu skoro už nikdo není. Tak míříš rovnou do zapovězené části a máš volný celý prostor a čas.
Bohužel ti tu něco začne smrdět - něco tu nesedí. ta holka byla - divná.
Ale už jsi nepotkal žádného jiného studenta a ani učitele.

V knize je všechno stejné, některé knihy ovšem jsou kouřem, dýmem a ohněm poškozené, což u vás není.
Ale je tu jedna strana navíc. Je tam dodatek :


"...takže mohu-li předpokládat, tak pokud se objeví dva totižně stejní lidé, může se stát, že nepravý sám zemře. Ale pokud zemře první - původní člověk z daného světa, druhý ho zastoupí a nic se nestane. Ovšem každý z těchto lidí má svůj daný čas, než se na jeho těle a zdraví projeví to, že je jen kopie.
Ale musíme myslet na to, že jestli tu budou více takto podobných úmrtí a místo nich jejich dvojníci, já osobně předpokládám, že se může svět zhroutit z tohoto paradoxu..."

Máš jediné štěstí, že si pamatuješ tuhle školu a doufáš, že třeba cesta Jednooký čarodějnice stále funguje - což i funguje. A máš štěstí, že tví bratři získaly tvoji záchranu života - pobertův plánek.

Bradavice - Vana


Duch poletuje a usmívá se na tebe mile, když mu odpovíš celým jménem a ukloní se ti. Poté se rozzáří o to více, když k tomu přidáš odpověď jeho otázky. Poslouchá tě a zamračí se.
"Ale to je nemilé, doufám, že ses nespletla." řekne, otočí se a proletí skrz zdi směrem nahoru.


Mezitím než doběhneš ke schodům a k ředitelce, tak už jsou točité schody otevřeny a ty na ně můžeš stoupnout a protočit se nahoru.
Za stole sedí starší dáma s šedivými vlasy, špičatým kloboukem, který má zlomenou špičku a za ní visí na zdi obrazy starých ředitelů a mezi ně visí i profesor Brumbál, ale i profesor Snape.
Podívá se na tebe a za ní se objeví duch, který jen kývne hlavou a zmizí pryč skrz zdí.
"Copak jsem to slyšela. Máme tu špeha ve tvaru Rona Weasleyho, určitě?" zeptá se a podívá se na tebe pronikavým pohledem.

Hotel - Ron 2


Cesta byla snad únavná a dlouhá, ale přesto tě nikdo nesledovala neviděl. Nebyl ani žádný rozruch. Ve městě si tě ani nevšiml, jak v Londýně (U Děravého kotle je v Londýně, takže vedle hotel je též Londýn), tak ani v Prasinkách si tě nikdo nevšiml.
Hotel je klidný, lehce zašpiněný, malý, možná i lehce smradlavý z kuchyně, ale je tu klid. Není tu tolik slyšet hlasy a ani nikterak kroky vedle v chodbě.
Majitel jen pokýval hlavou, když jsi přišel - nejspíš si tě nespojil a nebo tě neznal? Nebo mu to prostě bylo fuk.
Byla tu postel, koupelna, skříně, zrcadlo a okno do špinavého Londýna a do jeho nádherné mlhy, která je proslulá v celé Zemi.
Jsi venku už skoro 6 hodin.

Tyhle židle vydrží víc než ty novější
což není tak podstatné, že?

Nuda v práci, tak jdeme tančit
tanec smrti

Nick tě poslouchá a pak se podívá na ředitelku, která se zamračí a její rty se změní jen do úzkého proužku. Ale po delší chvili se opře do křesla a podívá se na tebe. "Bohužel Vano, otisky, rukopis - jsou všechno pravé. A podle jeho divného chování - pravda, je prapodivná." řekne a zamyslí se.
Nick se zamyslí a vkročí do rozhovoru. "Mohu-li něco připomenout, vzpomínáte si přece, že Ron je občas mimo. Vzpomeňte si, jak jednou dostal lektvar lásky. Byl úplně mimo." řekne s úsměvem a podívá se na dívku. "To byla podívaná." řekne vesele.
"Jistě, to máte pravdu Nicku, ale - raději se podívejte po škole, jestli tu ještě není." řekne profesorka a duch se ukloní a zmizí.
"Nick má pravdu, občas je to s ním těžké. Možná zažil divokou noc a ještě se nevyspal, kdoví co dělá v ministerstvu." řekne a zamyslí se.
Mezitím za ním z obrazu Brumbál vstane a zmizí pryč.

Bradavice - Vana


Ředitelka tě poslouchá a usměje se, přikývne. "Ovšem, máš pravdu. Kouzelník má svou hůlku, která si ho vybrala - je to jeho magický otisk. Ale bohužel, tady neudělal žádnou stopu pokud vím. Nezačaroval na tomto papíře a tak to nezjistím A pokud se přemístil - bohužel, částečky se rozlétly a nikde neulpěly, takže s opravdovou jistotou nemohu určit, jestli to byl on či ne. Je mi to líto." řekne a povzdychne si.
"A ano, je zvláštní, že neznal mé jméno a šel rovnou do knihovny." promne si hřbet ruky a zamyslí se.
Mezitím se Nick vrátí a hlásí. "Nikde nikdo." řekne a znovu zmizí pryč.
Profesorka přikývne.
"Dobrá, tak asi to teď nevyřešíme." stoupne si a otočí se, chce požádat profesora Brumbála - ale zarazí se a jen se usměje. "Neustále mi čte myšlenky." zašeptá a podívá se na tebe.
"Už můžeš jít, děkuji." řekne. "Počkám si, co se dozví Albus."

Bradavice - Vana


Nakonec si poslechneš profesorku a po chvíli odejdeš.
Jdeš dolů a nevíš asi ani kam, kdo ví? Někam míříš, kam? To už je jen na tobě, ale na chodbě někoho zaslechneš. Podíváš se a jsou to holky z Havaspáru a jsou tu prvačky. Jdou z kabinetu profesora Longbottoma, který učí bylinky.
"Achjo, profesor musel odjet nakupovat semínka zrovna dneska?" říká jedna smutně.
"A kdy měl jet? Vždyť se už neučíme. Tak má volno, no - jel si koupit bylinky a tak - víš, jak jsme mu omylem zapálili květník. Neměl z nás radost." podotkne druhá.
"Jo, ale zrovna dneska." zakňourá a nakonec odejdou.

Vypadaly docela dost smutně, ale co se dá dělat. Profesor odjel a ví to všichni starší studenti.

Bradavice - Vana
jednou ti pošlu místo Vana Nava, tak se nediv, plete se mi to :D


V knihovně je klid, všechno je v pořádku, podíváš se do seznamu a zjistíš, že tu máš 4 knihy, co musíš vrátit. Mezitím tě málem porazí velká kniha cizích symbolů, která letěla kolem tebe.
Máš vrátit :
Bylinky a její kořínky
Historie 13. století až dodnes
Lektvary pro zvědavce, aneb i zázračné mastě jsou zábava
Všechny byliny Grónska

Poté zaslechneš vedle sebe přes uličku hlas, zase rozhovor.
"Běto, prosím tě, proč já bych měla jít na ty dobrovolné vyjížďky?"
"Jaké vyjížďky ty káčo pitomá. Je to delší exkurze do ministerstva, půjdeš s nějakými lidmi a oni ti ukážou jejich práci. Takhle se můžeš rozhodnout co chceš dělat. Jsou ještě 4 místa. A můžeš si vybrat kde můžeš začít - třeba i u bystrozorů!"
"Jo, celý den se plahočit a někde něco poslouchat?" řekne znuděným hlasem.
"Ty trdlo, jenom tam budeš jen asi 6 - 8 hodin a pak se vrátíš do školy. Bude to zábava, prosím pojď." zakňourá.
"Jdi někam, nejdu - jsem ráda, že zkoušky mám už po sobě a ještě se dobrovolně hnát do další práce?"
"A co chceš dělat jako tenhle týden?"
"Flákat se."
"Prosím, pojď tam!" zakňourá. "Bude to zábava a hlásí se u profesora Qwintra, co máme ne přeměnu." řekne a uslyšíš, jak odcházejí.
"Tak si tam běž sama."

Hospodský dole na tebe koukal, občas jsi mohl vidět, jak mu zrudne obličej a chce něco říct. Občas se nad něčím zamyslí, občas je vidět, že jsi ho urazil, ale tak nebo tak drží jazyk za zuby a raději odejde. Vztekle zaleze do kuchyně a ty na svém odchodu po schodech nahoru uslyšíš hození pár sklenic o podlahu a tříštěni skla. Poté jen zuřivé zavrčení.
Napíšeš vzkaz, ale toho jen tak neuklidní, bude rudý ještě pár dní a žluč se mu bude vařit.


Přemístíš se v klidu do Příčné ulice - hned na roh do Obrtlé ulice, ale než zahneš, spatříš něco divného - možná jen koutkem oka, ale spatříš nějakou příšernost. Je to nějaký krámek, který místo střechy je pohyblivý pandulák, který hýbá s rukou a sklání si cylindr a objeví se králík a pak nic.
Ale ten pandulák je ti v něčem povědomý. Snad to necháš být, možná ti připomene tvé bratry, kdo ví co se ti honí v hlavě.
Tak nebo tak procházíš temnými ulicemi a míjíš lidi, kteří se skrývají ve stínech a halí si před tebou své ruce a tváře. Někteří před tebou i utíkají a nebo zalezou do svých myších děr a zavřou dveře i okna.
Možná se usměje, možná se pobavíš, možná tě to urazí a nebo se ti zvýší ego, kdo ví?
Tak nebo tak dojdeš na své místo, možná tak milované, možná tak nenáviděné místo. Otevřeš rezavé dveře, které protivně zavrzají a vejdeš.
Rovnou tě profackuje kouř z dýmek, cigaret, doutníků a vodních dýmek. Ucítíš i ten známý chlast. Je tu docela plno a živo, ale když jsi přišel ty, všichni ztichly a zahleděli se na tebe. Nikdo nedutá, všichni nenápadně sahají k pasu a jsou připraveny bojovat o svůj krk. Jen jeden jediný člověk předstoupí před tebe, utírá si ruce do utěrky a kolem pasu má špinavou zástěru - snad od barvy a nebo od krve.
"Hele, tenhle podnik je realitivně čistej. Nechci mít problémy, ale pokud si je naděláš, určitě ti zmalujeme tvůj růžovej zadek a vymácháme tě v dehtu a v peřím, poté si z tebe uděláme klidně vlajku." řekne robustní chlap, který je dvakrát větší a snad i 3 krát těžší než ty. Určitě si pomyslíš, že to musí mít něco s obry, protože tohle se jen tak nevidí, je i o hlavu větší než Hagrid.
Někdo za ním se zachechtá a vykřikne. "A nebo si z tebe uděláme děvku!" vykřikne pobaveně.
Z druhé strany místnosti od kuličníku se ozve někdo jiný, je to žena. "Tady ministerstvo neplatí hošánku, vezmi si tu svoji prdelku a zmiz k mamince a kamarádíčkům, tady nemáš šanci." řekne a šťouchne s tágem do koule a podívá se na tebe. Je to pěkná ženská, černé havraní vlasy, menší postavy a může jí být kolem 25 let.
V celé hospodě musí být tak 50 lidí, možná i víc, jelikož si všimneš schodiště, které vede nahoru i dolů.

Jdeš a hledáš Harryho, dokud ho nezaslechneš v Kantýně, zastavíš se před vchodem a všimneš si v odraze skla, že tam sedí i Ginny a Ron.
Uslyšíš rozhovor o tom, že ve světě se objevují prapodivné víry s vodou a poté i mizí pryč. Harry se nakonec omluví všem, že musí jít pracovat, ale vrátí se domů brzo. Ty možná uskočíš a nebo budeš dělat, že něco děláš, kdo ví?
Harry mezitím zamíří do své kanceláře a za chvíli za ním jde Ron a posadí se u něho.
Uslyšíš, jak si Ron zamyslí a říká, že to určitě dělají děti a nebo opilci? Tak nebo tak budou mít průšvih a to pořádný.

Bradavice Vana


Profesor sedí na schodech do Bradavice a něco si píše na kolenou. je to poměrně mladý čaroděj, teprve vystudoval. Něco si brouká a když si tě všimne, jen se usměje.
"Vano! Jak se dnes máš?" řekne radostně a něco si zkontroluje na papíru co má vedle sebe. Popravdě má dost papíru vedle sebe.

Stojíš, nic jiného se nedozvíš a noviny opravdu nepovídají, aspoň do doby, než potkáš Aberfortha, který tam něco hledá.

"Ano, to jsem rád." řekne mile a zapíše si tvoje jméno. "A chceš někoho poznat? Nebo se podívat na určité místo? Jde o to, že budeš spolupracovat s někým odtamtud jeden celý den a poté - pokud se ti to zalíbí, můžeš tam chodit týden na to dané místo a nebo si vyzkoušet něco jiného." řekne vesele.

Hospoda


Všichni mlčí, někdo se naštve, někdo nenápadně zmizí. Hospodský na tebe kouká a pak mávne jen vztekle rukou. "Fajn ty sráči, klidně se podívej po mém lokále, ale pokud něco rozbiješ, zaplatíš si to." otočí se a odkráčí si to za bar. "A na sekeru nedávám!" křikne za sebou a znovu začne přijímat objednávky.

Žena se na tebe podívá jen očkem, když se k ní přiblížíš, znovu šťouchne do koulí a ušklíbne se.
Než odejdeš zase doprostřed, jen pošeptá. "Myslíš? A jaký idiot by sem šel sám? Jedině ten, který nemá hlídače za zadkem." řekne a znovu ťukne.
Někdo se k tobě odváží, ale pak si všimne výrazu ženy, která si dál hraje.
Jeden chlap se zvedne, dojde k tobě, skloní se a pošeptá. "Pokud si chceš pokecat holoubku, běž za ní a i když na nás pošleš celé ministerstvo - není to nic oproti ní." řekne potichu a zmizí. I ostatní chlapy se k tobě otočí zády a dál pokračují ve své práci.
Mezitím si žena vyhraje kulečník s dalšími chlapy a ty ji dají prachy na stůl a odejdou vztekle k barmanovi. Ona si je sbalí a dá si je mezi výstřih a sedne si na kulečníkův stůl. Podívá se na tebe vyzývavě.
"Tak co prdelo? Co tu furt smrdíš? Nechceš za maminkou?" řekne pobaveně, ale pak ji z tváře zmizí úsměv.
Otočí se, vezme si jedno tágo a hodí ho po tobě.
"Pokud si chceš pokecat, tak hraj, nebo vypadni." řekne vyzývavě a podívá se na tebe krutě. Pak se otočí a připraví koule na své místo, přesně do trojuhelníku a vyšpulí na tebe svůj pěkný zadek, který se krásně rýsuje v kapsáčích. Poté se narovná a pokyne hlavou ke stolu.
"Body!" zařve a ukáže na prázdnou sklenku a barman jen kývne a přinese ji novou a plnou whisky s ledem.

V těžkých dobách kvete láska všeho druhu
to je hnus

Bradavice Vana


Profesor se zasměje a přikývne. "Dobrá, tak tě tam pošlem." usměje se a přikývne, vezme si papíry a udělá si poznámky.
"Určitě tě s nima seznámí." zamyslí se a přemýšlí. "Asi tě hodím k Cho, tam pracuje a určitě tě dovede k nim." usměje se a nakonec vyplní papíry, poté ti oznámí, že razíš ani ne za hodinu, ať se připravíš a počkáš tady venku.

Připravíš se a nakonec vás všechny přenese profesor a jednoho po druhém vás rozdá určitým lidem, až nakonec zbudeš ty a objevíte se v ministerstvu.
Před vámi stojí mladá žena, která se usmívá a pokyne profesorovi. "Takže dneska to bude jen okružní jízda a seznamovací, budeš tu do 7 večer." řekne profesor a pak pokyne hlavou a sám zmizí.

Přemístíš se, v klidu a tiše. Nikde není ani živáček, ale než dojdeš k Potrrovi, něco zahlédneš. Něco se ukázalo a to v oblasti vedle tebe (cca 20m) a to na dětském hřiště.
Objeví se před tebou kolo vyplněné jakoby vodou, které se točí v jednom směru a tak to vypadá jako vír, ale kdyby jsi se podíval z profilu, zjistíš, že tloušťku nemá ani skoro 1 cm.
Než cokoliv uděláš, než jakkoliv zakouzlíš, tak to zmizí.
Tam kde to vyselo 1,5 m nad zemí a mezi houpačky - už nic není.

Mezitím v Potterově domě je zatím klid, jen Ginny nahání jejich dvě děti po stromech.

Posun k velkému posunu :D


Kecáte, hudrujete, žvaníte a někdo se snaží přežít střízlivění a někdo zase urazit celý svět a někdo zase se snaží zjistit o co se tu hraje.
Tak nebo tak u Draca v kanceláři se objeví zprávy o vírách, které se zatím drží.

Bohužel, jsou tu celkem 3 místa. Poprvé se objevili najednou 3 portály. Draco na nic neváhal a vyběhl z kanclu a hodil jim papíry.
"Barty, Luno - Příčná ulice, hned vedle obchodu s hůlky! Nympho, Tome další je v Godrikově dole. Harry, Hermí jdeme k Weasleymu domu. Padejte!" zařve a sám se přemístí na své dané místo.


//Nyní kecat soukromě se svým spolupracovníkem.//

Příčná ulice


Když se přemístíte, zjistíte, že je tu klidná ulice, nikde nikdo a většina obchodů je zavřena a nebo vyhořela. Ale něco tu nesedí. Vidíte v bývalém obchodě s knihy (obchod je na ulicích Y, přímo rozděluje hlavní ulici na dvě další), něco co svítí a je to uvnitř.
Když tam vniknete, uvidíte, že v druhém patře, kde býval sklad a nyní je to jen prázdné patro bez pokojů a kenceláří je něco divného, co svítí.

Objevíte před sebou kolo vyplněné jakoby vodou, které se točí v jednom směru a tak to vypadá jako vír, ale kdyby jsi se podíval z profilu, zjistíš, že tloušťku nemá ani skoro 1 cm. Do kola občas vlítne papír z prázdných a rozpadlých krabic, ale nevylítne na druhé straně.
Znáte pravidla - musíte to prozkoumat, ale nesmíte se do toho dostat.

Godrikův důl


Když se přemístíte, zjistíte, že v ulicích nikdo není, ani živáček. Ale uvidíte něco divného a to o pár ulic před sebou. Něco tam pořádně svítí a to skoro modře. Poběžíte tam a zjistíte, že stojíte před něčím, co visí skoro 1 metr nad zemí. Ale co je nejdůležitější - je to asi o 5 domů vedle Harryho a Sellova domu.

Objevíte před sebou kolo vyplněné jakoby vodou, které se točí v jednom směru a tak to vypadá jako vír, ale kdyby jsi se podíval z profilu, zjistíš, že tloušťku nemá ani skoro 1 cm. Do kola občas vlítne papír z prázdných a rozpadlých krabic, ale nevylítne na druhé straně.
Znáte pravidla - musíte to prozkoumat, ale nesmíte se do toho dostat.

Weasleův dům


Když se přemístíte, zjistíte, že všude je klid a mír, není tu nikdo z zrzavých hlav. Ale přímo vedle jejich pokřiveného domu (cca vedle 15 m) je něco divného. Jdete k tomu a připraveni, že je to past.


Objevíte před sebou kolo vyplněné jakoby vodou, které se točí v jednom směru a tak to vypadá jako vír, ale kdyby jsi se podíval z profilu, zjistíš, že tloušťku nemá ani skoro 1 cm. Do kola občas vlítne papír z prázdných a rozpadlých krabic, ale nevylítne na druhé straně.
Znáte pravidla - musíte to prozkoumat, ale nesmíte se do toho dostat.

Zatím se to nikde neobjevilo, ale je to divné. No nic, nakonec se zaměříš na rodinný život a zjišťuješ, že děcko se dostalo na strom a neví jak dolů a Ginny přemýšlí jak ho sundat dolů. Ale prozatím není vidět ani Harry, takže tu asi není.

No konečně se taky něco děje
tak jdeme provětrat tým

Taneční parket smrti
Nebo taky jen rozbořené ministerstvo

Bar Ron2


Dívka se na tebe podívá a ušklíbne se, znovu šťouchne do koulí. "Moje matka zemřela v bolest, s tím počítej, ale zajímavý je to, že to nevíš." šlehne po tobě pohledem a uculí se. Přejde k tobě, sedne si na kulečník a přitáhne si tě blíž k sobě, svou nožku si přitom dá mezi tvé nohy a nenápadně se o tvou nohavici otře. Přitáhne si tě blíž a zašeptá ti do ucha.
"Pravý Ron by tu se mnou nebyl. Proč? Protože ví, že svou matku jsem trávila tak dlouho, že nemohla přijímat žádnou potravu a tak hubla, strádala hlady a poté omylem -" řekne pobaveně "- spadla na klubko z jehelníčků a jehel na šití a píchla si je do hrudi. Nedokázala si je vytáhnout a oni ji nezabili hned, začali hnisat a otravovat ji krev, poté - zemřela ve vlastní krvi." řekne pobaveně a podívá se ti do očí, jste si dost blízko.
"Promluvíme si - Rone." řekne tvé jméno důrazně a poté tě políbí na rty. Odstrčí si tě od sebe, seskočí z kulečníku a jde i s tágen dozadu, kde hrají chlapi karty, jen kývne a oni uhnou, vezmou stůl a odsunou ho. Poté sundají za sebou koberec ze zdi a otevřou ji dveře, ona vleze dovnitř.
Máš na vybranou, jít a nebo zůstat, tak nebo tak chlapci zase zavřou dveře, zakryjí vchod a zatarasí velkým stolem a znovu začnou hrát.

Pokoj je vlastně velká pracovna. Ona si sedne za svůj stůl, hodí si nohy na stůl a ty si všimneš, že má mini šaty s černými silonkami. Pokyne ti hlavou a mávne rukou, poznáš podle zalesknutí stěn, že vás odhlučnila.
"Tak co Rone, jak se vede?" řekne a dá důraz na to slovo - Rone.
Mezitím si začne hrát s tágem.

Děcka nahoře dělají bordel, slyšíte, jak se smějí a pak ze schodů spadnou dost malých a hopsavých míčků všech barev a skáčou až 2 metry vysoko. Děcka se samozřejmě smějí, ale nevylezli raději z pokoje.
A vy zjistíte, že mají na míčku jeden symbol. W, které značí počáteční písmeno jména tak vámi známé.
Ale, příbuzenstvo je nádherná věc, zvlášť, když mají tajné zásoby od samotného mistra šprýmaře.
Míčky mezitím kdykoliv se odrazí o sebe, tak se zkopírují a objeví se dvakrát více míčku. Původně jich bylo 20, nyní všude hopsají a ničí a jejich už dobrých skoro 100.

Nakonec když si to tu nádherně brouzdáš a hledáš - něco zaslechneš. Možná se zastavíš, možná tomu nevěnuješ pozornost. Ale zvuk vyšel z Harryho domu a mezitím tvůj čich začichá a ucítí tu známou vůni jednoho starého Pottera.
Musel se přemístit, ale zaslechneš, jak děcka už nekřičí na zahradě a je ticho - občasné zvuky jsou z domu.

Pokud vidíš na dům, tak si všimneš z oken, že v době jsou hopsavý míčky a rozmnožují se a hopsají a ničí všechno. Ujistí tě i důvod smíchu z prvního patra dětí, že to asi bude jejich práce.

Příčná ulice, před Krucánky a kaňoury
Něco se děje!

Příčně zahnutá ulice, která se rozděluje do Y a nikoho to netankuje
světýlka v domečku!

Sondy hlásí dost věcí.

1. je to magická síla, která je nestabilitní
2. vytvořila se sama, jelikož hůlka zanechává stopy, ale tady nikde nejsou stopy, jen ten vír
3. uvidí na brýlích (předpokládám, že to je něco jak pc monitor) díru, je placatá, ale najednou se její konec prodlouží a pokřiví se do opravdu víru, takže má nakonec hubený ocásek, který se táhne pokrouceně ke stropu a zamotává se až k zemi na druhou stranu. Ale přesto je stále vidět jen její hladina.
4. když sonda prolítne - vidíš, jak poblikává v jejím ocásku a pluje dokud nedojde ke konci. Uvidíš různé nesmyslná čísla a z té díry ti hlásí to, že ta sonda tu je, ale přesto tu není, poté ztratíš s ní spojení skoro hned, jak dorazí na konec. Možná se přesunula dál, možná byla zničena.
Ale uvidíš čísla a můžeš z nich vyčíst to, že ta díra je nestabilní, občas jí poklesne energie, jako kdyby vypínala, ale pak najednou si dobije z něčeho baterky a zase je stabilitní.

Bar


Dívka se na tebe dívá a to docela dost pobaveně, nechává tě mluvit a přemýšlí. Neodpovídá hned, jen si tě prohlíží a snad uvažuje svoje možnosti. "Jsi on." řekne a stoupne si, přejde k tobě zezadu a obejme tě a zajede ti rukama po hrudníku níž a přitom zašeptá. "Ale líbáš líp než on." řekne a nakonec se odtáhne a stoupne si vedle dveří a nalije si.
Napije se a podívá se na tebe, znovu jde na své místo a ladně se posadí do křesla a nohy si prohodí na opěradlo a dívá se na tebe, prohlíží si tě, jako kdyby měla rentgenový oči.
"Podle tvých stop jsi on, kouzla, magie, hůlka, věk a dokonce i tvá DNA." mrkne na tebe a pošle ti pusinku, takže ti odpoví jak získala DNA.
"Všechno jsi ty. Mnoholiční lektvar v sobě nemáš, nemáš žádnou nádobu a i kdyby jsi to vypil před dveřmi a vyhodil ji, byl by jsi tím cítit. Po vypití zůstane v ústech takový lehký - aroma, mě osobně připomíná černý čaj - takový - nahořklý." řekne s úsměvem a znovu se napije své sklenky a drží ji u sebe.
"Jsi on - ale - ten polibek - přesto nejsi on." řekne rázně a podívá se do sklenky zamyšleně.
"Ano, každý má svou stranu, čím více pracuješ, tím více se přibližuješ k hranicím a často je překročíš na opačnou stranu. Někdo začne konat dobro, někdo zlo. Tak nebo tak, než to přizná, hraje si tu maškaru." pokrčí rameny, dopije sklenku a postaví ji na stůl a pohlédne na tebe.
"Moje role?" usměje se zasněně. "To je složité, ale nejsem hodná holka a nikdy jí nebudu." řekne jasně a úsměv se ji vytratil z tváře. Všimneš si, že má krásné hluboké oči.
"Je ale otázkou - co chceš ode mně?" podívá se do tvých oči a čeká, že z nich něco vyčte.

Sonda


Zjistíš, že váží tolik jako ty, kdyby jsi byl ve vesmíru bez gravitace. Složení je jednoduché, jen prostá síla, ale jsou tam prvky něčeho jako tekutiny? Ne, spíše dýmu, sonda to nedokáže moc specifikovat.
Zjistíš, že záření je jen světlo, světlo jako od úsporné žárovky, nemá žádnou radiaci, nemá nikde ultrafialové světlo.
Pak dostaneš dvě zprávy - foto, které jsou ve tmě a zrnité, takže kvalita nic moc.
1. je ve stejné místnosti, ale jsou tu bedny a narazil do nějaké bedny s knihy a jinými věcmi
2. něco letí na něho, je to jen flek a nejspíš to rozbilo sondu. Vypadá si, že si někdo zahrál s pálkou.

Dům


Míčky hopsají, ale pak zaslechnete vytí z venku. Možná se Harry podívá k oknu a uvidí, že přes ulici sedí velký černý pes a dívá se na tebe. Dosti ti může připomenout Siriuse.

Godrikův důl


Ať se koukáš jak se koukáš, zezadu nic není, je to jen placka, jako hladina. Ale všimneš si, že zezadu nic nelítá do víru, jen zepředu.
Poté ucítíte, jak vír nějak zesílil a začíná do sebe stahovat více věcí než jen papíry. Některé vaše přívěšky a nebo kabáty se vznesou a táhnou k tomu, ale není to silné, neutáhne vás to. Jen se pozvedly konce kabátů a míří do té díry.

Dostanete najednou sovu od Harryho s jedním psaním, vezmete si ho a všimnete si, že je tam více takto podobných psaní. Ale sova mezitím zmizí, otevřete a začtete se.

Ahoj všichni. Já a moje drahá manželka si vás dovolujeme pozvat na menší večerní posezení u nás doma.
Už jsme se dlouhou dobu neviděli a určitě je tady spousta novinek, které si musíme zdělit.
Předem děkuji, že se všichni dostavíte. Sraz je přesně v 8 hodin.


HP.

Hermiona je šťastná a usmívá se. "Výborný nápad! Rone, běž napřed, já seženu děti a přivedu je i s naší chůvou." zasměje se a myslí tím tvého bratra. Mezitím se upraví a zmizí.
Za chvíli už bude 8 hodin.


Ty se přemístíš, ale něco se pokazí, nepřemístíš se přímo k domu, ale dopadneš asi za roh ulice od Harryho a před tebou je ta věc.
Stojíš před vírem vyplněné jakoby vodou, které se točí v jednom směru a tak to vypadá jako vír, ale kdyby jsi se podíval z profilu, zjistíš, že tloušťku nemá ani skoro 1 cm. Je to obrovský kolo, má tak v průměru 5m a je tak 1,5 metru nad zemí. Stojíš před ním a všimneš si, jak z víru lítají různé papíry a kusy z krabic, vypadá to, jako kdyby vysával nějakou ulici. Ale z druhé strany nic nelítá dovnitř.
Praští tě i malý kamínek, který se objeví a vyletí z víru k tobě.
To je to, co všichni hlásí, že vidí. Ale je to podivné, obvykle než tam někdo dorazil, zmizelo to, tady tohle se drží.
Občas to zabliká, ale jinak nic, jen se to točí.

Dívka se usměje, když mluvíš, stoupne si a dolije sobě i tobě sklenku, podá ti ji a sama si sedne na svůj stůl vedle tebe a přehodí si nohu přes nohu a dívá se na tebe z vrchu, usmívá se tajemně a nebo krutě?
"Srazit mě na kolena." řekne a napije se, chvíli převaluje whisky na jazyku a pak ji spolkne. "Zajímavý - zajímalo by mě, jak by jsi to chtěl dokázat." řekne a podívá se na tebe tentokrát chladně. "I kdybych ztratila vše, i kdybych měla zlámanou každou kostičku v těle, i kdyby mi krysy vyžrali oči z důlků a tak dále - nikdy jen tak nepokleknu a neprosím, natož že se skloním před - mužem." přemýšlela jaké slovo má dát, ale pak jen pokrčí rameny, podívá se do své sklenky a pokračuje.
"Dobro existuje - všichni ho všude vidí, mě je to jedno, já vidím jen hnus, smrt, špínu." pokrčím rameny. "Já ho nikde nevidím. Ano, vedu jen malou skupinku lidí, mám své ulice, mám i dobré kontakty." podívá se na tebe a usměje se krutě.
Znovu prohodí s nožkou, ale nyní si ji opře mezi tvoje stehna a nakloní se k tobě a tudíž ukáže svůj pěkný výstřih s pěknými a pevnými melounky.
"Víš co chci zlato? Chci vládnout tomuhle městu, zařídit si tu svůj klid, zařídit si lepší kšefty, ale víš co chci ještě víc?" podívá se ti do očí a ty v jejích očích poznáš oheň, jiskřičku. "Chci, aby ministerstvo hořelo, aby jeho těžký dým se nesl nad Londýnem a potom - pomalu se snesl mezi ulice a udusil ty parchanti, co mi dělají v mém revíru bordel. Chci vidět ty sráče tuhý, chci aby trpěli a víš koho nejvíc? Tvého kamarádíčka Harryho, ten bastard mi docela dost zavřel kohoutky z různých měst, zavřel dobré lidi - hlavy z jiných mafií a z podsvětí." znovu se narovná, ale nohu nedává pryč.
"Jsem snad náročná? Chci jen dvě věci, menší táborák a Londýn podle mých pravidel." řekne a napije se znovu. "Kdo ovládá Londýn, netrvá dlouho a jeho síla se rozlézá dál jako mor, jako jed, který tráví všechny, kdo se s ním jen setká." řekne znovu lehce bez zájmu, nebo spíše bez citů, jen trochu zasněně.
Po chvíli se na tebe podívá. "Takže - co by jsi chtěl zlato?"

Takhle v jednom knihkupectví
s čmáraninou ve vzduchu

Když zkoušíte vysílat zprávu, tak se něco stane a nebylo to hezký.
Vír se lehce zvětšil, už neměl tloušťku 1cm, ale už skoro 3cm.
Bylo to moc rychlé, vír se zvětšil v tloušťce a zesílil na svém cucacím trachtu. Vše co bylo i cokoliv těžší než papír se vcuclo a vy jste nebyly vyjímkou.
Jeden po druhé jste se vznesli a přiblížili do víru, i když jste se něčeho chytili, tak postupně to zesiluje a tak nebo tak se pustíte a nebo urvete i svůj držák.
Kouzla přestaly fungovat a pokud by jste do víru hodili něco víc, než granát a mělo to vybouchnout - vybouchlo to v cestě ve víru, ale vybouchlo to těsně před koncem. Tak nebo tak jste mu dali energii a cucací síla se posilnila.


Vycucula vás všechny a cítili jste se jako na skluzavce, která se neustále točí a vlní, aspoň do chvíli, než vás to doslova vyhodilo ven.
Jste ve stejné místnosti, ale jsou tu bedny a dopadli jste čelem směrem kde jste stály (takže u východu) a tam stojí jeden tlustý mužík a míří na vás hůlkou a řve.
"Do háje kdo jste!" křičí a je připraven bojovat, zezdola uslyšíte nějaký hlas ženy, která ječí na svého muže. "Ježíši Kriste, ženská! Zavolej ministráky, mám tu krysy!" zařve a míří na vás hůlkou. "Ani hnout hoši." řekne a mávne hůlkou, všude kolem vás se rozsvítí světla a vy uvidíte starého Beneta, který je už tak dlouho mrtví, ale vypadá docela živě a zdravě a celkem i mladě.

Vír za vámi se zavlní a zmizí.

Oh shit, dammit, WTFH
aneb tohle dokáže nasrat

Knihkupectví, mám ráda knihy. Hooodně knih
Ale jednu věc mám radši... vlastně dvě

Bar


Poslouchá ho, pozorně a sleduje každý jeho krok a usmívá se. Občas skočí mezi jeho delšími pauzy a odpoví jen na to co chce. "Ne, matka náhodou mě podporovala, ale bohužel - už se mi nehodila do plánu." usměje se krutě a napije se, dál ho poslouchá. "Ke všemu já miluji překážky, ráda je elegantně bortím." řekne jen tak mezi řečí.
Poslouchá tvůj výrok a když se k ní přiblížíš, jen se na tváři objeví úsměv. Při tvé poslední větě se jen více usmála a trochu se i zasmála.
Tvůj polibek neodmítala, přijala ho a přitáhla si tě blíž k sobě, tak blízko, že bys mohl cítit její bijící srdce, ale nebojí se tě. Oplácí ti polibek, který je sladký i vášnivý, ale nakonec ho sama přeruší, napije se ze své sklenky a poté se na tebe podívá, pustí tě.
"Možná jsem snílek, možná máš pár karet v rukávu, ale neznáš tu nikoho z podsvětí a proto mě potřebuješ." řekne jednoduše a pravdivě, ví o tom. Ví, že nemáš takovou sílu, aby jsi jen tak rychle ovládl ministerstvo. Natož ti nikdo neuvěří. Zamyslí se a podívá se na tebe. Poté se jen potutelně usměje.
"Dneska večer je hra, přijdou tam všichni nejlepší a všichni co tu něco znamenají." řekne jednoduše a dopije svou sklenku.
Aniž se na tebe podívá, jen poví. "A to tvoje něco - tady si to musíš těžce vybojovat zlato." řekne a podívá se na tebe pobaveně, ale vidíš v jejích očích, že to myslí vážně a že to jen tak nepůjde.

Příčná ulice


Muž, který na vás mířil hůlkou, nestačí nic udělat, jen se nechápavě podívá na Lunu a než zemře, tak stačí jen říct jedno slovo. "Lenko?"
Poté skončí na zemi a mrtev, zanedlouho po schodech níže potkáte jeho ženu, která na vás pošle kletby a nechce zemřít jen tak. V očích má slzy, slyšela padnout svého muže.

Dole nikdo není, krám je zavřený. Vyjdete ven a Příčná ulice, která byla vždy plná, už začíná prázdnit a nikdo si vás moc nevšímá.
Jsou tu lidé, kteří si nahlas povídají a smějí se, jsou tu děti, které se všude pletou a hrají si na kouzelníky. Někdo se z davu ozve, nějaký muž, který potkal svého spolužáka za dlouhou dobu a hned jdou na nejlepší ležák pod sluncem. A to do Děravého kotle.
Lidí chodí pěšky, přemisťují se a smějí se a krámy kolem vás už zavírají, jelikož za nedlouho bude 8 hodina.

Díváte se do víru, dohadujete se co budete dělat dál, ale něco se stane. Vír se jakoby zaleskne a najednou zesílí svůj "cuc do sebe" sílu a ani vaše hůlky nefungují.
Pokud se něčeho chytíte, tak máte smůlu, prostě tam skončíte a první kdo skončí je had.
Síla je to velká, tunel se neustále kroutí a pak vás to vyplivne na té stejné ulici, jen čistější a proti vám stojí Ron Weasley.

Stojíš před vírem, poslal jsi patrona, ale něco se stane, najednou z díry vyletí obrovský had a skutálí se před tebou a ty máš podezření, že ho odněkud znáš. Poté dopadne muž a žena na jednu velkou hromadu. Vír zabliká a zmizí.
A ty jako Ron Weasley stojíš před nima.

Dívka se usměje a je jasně vidět, že je pobavena. Přikývne hlavou a nezastavuje tě.
Otevřeš dveře a vylezeš ven, chlapci ti i se stolem znovu uhnou.

Mezitím dívka si sedla za stůl a nalila si další sklenku, chvíli se dívá na dveře a pak si vezme papíry a začne psát dopisy.

V hospodě je zase živo a tentokrát si tě nikdo nevšímá.

Dnes 21:00

Hračička

Problémy se šíří rychle

Weasley dům


Vidíte dům, vidíte šťastný pár, jak si tančí, ale zaslechnou nejspíše váš příchod a tak vylezou ven.
Oba dva se na vás podívají a zasmějí se. Molly jde k vám a má otevřenou náruč.
"Harry, Hermiono! Ráda vás vidím." řekne a poté si všimne Draca a podívá se na něho nechápavě. "Pane Malfoy? Co vy tu děláte?" zeptá se.
Mezitím dojde Arthur a obejme svou ženu. "Děje se snad něco v ministerstvu Malfoy?" zeptá se vážným výrazem a pak se podívá na Harryho a Hermionu.
"Harry? Jak to vypadáš?"
Molly se zadívá na Hermionu. "Hermiono? Nový účes? Sluší ti." řekne trochu nechápavě.
Něco tu nehraje a ty dva to ví, ihned na vás vytáhnou hůlku a dívají se na vás nechápavě.

Pěkně slabá iluze, ani neškrábla štít
třeba vsází na velikost?

V knihkupectví na paloučku
s iluzí, co krásně krvácí

Příčná ulice


Procházíš si tu, je tu docela dost lidí a nikdo si tě nevšímá. Zjistíš, že tu jsou všechny obchody otevřené, ale nyní už jsou všechny zavřené. Uvidíš i banku.
Poté projdeš jednou ulicí vedle domu a uvidíš tam další obchody a pomalu mizející lidi s taškami plného nákupu. ale uvidíš něco divného. Je tam obchod s velkým panákem místo střechy, který má pohyblivou ruku a sklání si před tebou svůj cylindr, který odhalí zrzavou hlavou, poté znovu zandá cylindr na své místo a zase si ho vezme a ukáže se pod kloboukem králík, který poté zmizí.
Poznáš v něm George Weasleyho. Uvidíš i jak z obchodu vychází Georg Weasley s plnou kupou děcek, co mají zrzavé vlasy.
"Už vás nikdy, nikdy nebudu hlídat!" řekne nešťastně a zamyká si obchod.
"Ale proč ne strejdo?" zeptá se jeden a pak jako vlna se ptají všichni.
"Já nejsem chůva!" zakňourá nahlas.
Po chvíli se k nim přemístí Hermiona, která má dlouhé vlasy a radostně si obejme děti. "Mami!" křičí ostatní, poté jen pozdraví George a všichni se přemístí jinam. Jen zaslechneš jednu věc.
"Tak a jdeme na společnnou večeři, Ginny nás pozvala." řekne Hermiona radostně a Georg nevypadal moc šťastně.


Když se podíváš do druhé ulice, je to skoro stejný pohled, ale je tu stánek s byliny a u nich je Nevil, který si je vybírá. Má na sobě dlouhý plášť a košík.
Povídá si s obchodníkem a ukazuje mu něco se seznamu.
"Ne, potřebuji - jak jinak bych měl asi učit bylinky?" řekne už zoufale a unaveně, ale i tak vypadá dobře, není hubený, není zestárlý.

Příčně zahnutá ulice s plno jinými uličkami
které jsou plné divných věcí

Průzkum křivo příčné ulice
to by stačilo, nebo z toho ještě zcvokatím

Ministerstvo
p.s. tady je to dosti aktivné


Sedíš si za stolem, celý den ti někdo hlásí, že se objevují prapodivné víry z vody na různých lokacích. Ale vždy, než tam někdo přijde - zmizí. Je to hrozné, začínáte si myslet, že to byl nějaký mladý čaroděj a dělá šprýmy, jelikož se objevují na různá místa a navíc i s různými intervaly od sebe.
Tak nebo tak už je skoro 8 hodina večerní, je krásný rok 2018 a Potter jako ministr bystrozorů už dávno odešel, tak jako skoro všichni.
Koukáš se na mapu, která je na zdi a kde je magicky označeno tento jev, takže pokud se objeví, objeví se i na mapě.
Celý den je to divoké, neustále sem chodili lidi a stěžovali se na tyto předměty, dokonce zahlédneš oknem i starého Aberfotrha Brumbála.

Možná se už chystáš domů, možná ještě pracuješ, ale všimneš si, že se objeví nyní na mapě znovu ten vír. Ale tentokrát jsou tu tři a naráz. Jeden je v Příční ulici v obchodu s knihy a kaňoury, druhý je za rohem ulice, kde bydlí Harry Potter - Godrikův důl, třetí je u domu Weasleyů.
Ale něco se děje, není to jako předtím, to se jen objevili a ani ne do minuty zmizely. Tyto tam setrvávají, zůstávají.

Ale co s tím uděláš? Nikdo tu není, noční směna bystrozorů zmizela ven. Můžeš to nahlásit až ráno a nebo se na to podívat a chytit je při činu? A nebo jít prostě domů za rodinou.

Procházíš v malém davu, zjišťuješ, že všechny krámy jsou už skoro zavřené.
ale pak uvidíš něco co jsi asi nechtěl vidět. Žertovní obchod a vede ho tvůj bratr George, je to hodně barevný žertovní obchůdek plných barev, ale nyní je zavřen.
Na domě je, ale destička, pokud se podíváš blíž, je tam napsáno.

"Věnováno mému bratrovi Fredovi, užívej si i smrti a uvidíme se jindy ty nočníku."

Procházíš dolů, kde se spojují ulice do Y (ty jsi v ulici a míříš do bodu které jsou spojené všechny ulice). Rohový dům je velký, ale než tam dojdeš, něco ucítíš. Snad se zamračíš, snad ne, ale tak nebo tak ucítíš kolem toho štít a ten štít poznáváš.
Je to štít Bartyho Crouche, možná je to náhoda? Ale ten obchod znáš - je to největší knihkupectví tady a prodává i psací potřeby.
Marně se možná snažíš vzpomenout, jestli žije Barty, možná jsi to už zjistil předem, že je mrtví, možná to nevíš, ale ten štít - ten štít dělal on. Poznáváš ho, je to vedoucí denní směny bystrozorů. Ale pokud je tu štít - pokud je tu Barty - musel se dostat stejným způsobem co ty.
Velmi dobře víš, že postavit se proti němu není radno si zahrávat, je silný a pokud tu má tu svou bandu - Lunu, která ráda zabíjí, Jamala, který tak rád ujíždí na trávě a je vynikající léčitel, potom je tu Fritz, který je výborný v obraná kouzla a nebo snad Cody, který je technik či Hughe - velká gorila co jen ničí, tupá, ale silná jak ve fizickém souboji, tak i v kouzlech a to v útočních. Pokud tu jsou všichni - není to dobré, sám je nezvládneš a dobře víš, že to jsou magoři největšího rázu.
Možná ještě větší než Harry.

Ulice - bar


Zmizíš a nikdo si tě nevšímá a co teprve, když máš na krku svůj přívěšek.
Odcházíš a klikatíš si cestičkami, ale nakonec dojdeš ke svému cílu.
Už je po 8 hodině a ani ne za chvíli bude 9, vejdeš tam a hospoda je poloprázdná.
U kulečníku stojí zase ona, jen na tebe pohlédne, ani nekývne, nic a znovu si začne šťouchat koule. Nyní má na sobě mini černou sukni a černé tílko, které má na sobě rudé ornamenty jedné růže a poté nějakého symbolu. Vlasy má rozpuštěné a jsou vlnité, natož má kolem krku keltský přívěšek nekonečna.
Barman se na tebe podívá a jen kývne hlavou, nalije ti sklenku nejlepší whisky co má a dá ti ji na bar.
Všude všudy tu je jen on, žena a navíc 5 chlapů, kteří sedí v rohu hospody a je vidět, že to jsou čisté gorily.

Nová základna v knihkupectví
no znám i horší místa

Ta odporná barabizna... Svítí!
výbuch pohladí na duši

Něco, co vypadá jako dům, ale dům to není
a pak se ozve KABUM a neny dům

Bar


Hospodský ti odpoví. "Jo, jdeš akorát." řekne a otočí se, za sebou strhne hadr ze zrcadla a zrcadlo sundá. Objeví se hodiny, ale má nějak moc velkých rafiček a každá z nich je jinak udělaná, některé jen proužek kovu, některá zdobená a jiná zase kroucená. Jsou tu celkem 9 velkých rafiček a 9 malých, které míří ke 12 hodině.
Když se každá rafička dotkne 12, otevřou se v té chvíli i dveře a vejdou různý chlapy a vejdou dovnitř.

První je to takový velký a baculatý chlápek, prohlídl si to tu a za ním vyšla pěkná blondýnka, která vypadá jako jeho děvka, ale něco má na opasku - dvě hůlky.

Druhý vejde takový hodně hubený maník v bílém kvádru na motivy tučňáka, za ním vejde menší chlápek, co kouří doutník.

Třetí vejde normální chlapík, který by se i v davu ztratil a nikdo by si nevzpomněl jak vlastně vypadal. Ale ten za sebou má jen bílou kočku a to perskou.

Čtvrtý vejde za nima a ihned zakopne o malý schod co tam je, takže se mále přerazí, zanadává. "Zatraceně! Zase!" zaburácí, vypadá spíše jako bystrozor, má dlouhý kabát, ale už žádnou košili a je potetovaný. Za ním vejde jeho přesná kopie a elegantně si vzpomene, že za dveřmi je malý schod, takže se nepřizabije. "Jo, náš nešika. Bare! Víno!" zasměje se.

Pátý se ukáže o chvíli déle než ostatní. Přijde takový mladý chlapec, může mu být tak 15? 16? A za ním jde vyšší postarší muž ve smokingu.

Šestý dorazí hned za ním, je to takový fousatý maník, který vejde a ihned si to zamíří ke kulečníku a vezme si tágo, které bylo schované na spodní straně kulečníku. "Nazdar zlato, dneska tě zničím." řekne radostně. Za ním vejde malý chlapec, tak 8letý a je v celém černém. Sedne si poblíž svého pána a vytáhne si knížku si pochmurnými básněmi. Je vidět, že má u pasu dva menší meče.

Sedmý dorazí jako poslední, je nejstarší z nich, vypadá tak na 80 a opírá se o vycházkovou hůl, za ním jde jeho mladší kopie - nejspíše syn. "Zdravím ve spolek." sundá si klobouk z hlavy a dá si ho na věšák, tak jako sako. "Vidím, že tu máme návštěvu." řekne a podívá se na Rona. "Co tu chce bystrozor?" šlehne pohledem po ženě.


Žena si hraje s kulečníkem, než dorazí všichni a než dorazí hned její společník v hraní, jen se na něho usměje. "Nazdar otravo, máš konečně dost prachů? A nebo mám raději udělat sázky na centy a pak postupně výš, aby jsi vydržel déle?" řekne pobaveně, ale když se objeví poslední, jen se na něho podívá.
"Algo." řekne a seskočí k němu a dají si oba dva polibek na tvář na uvítanou. Je poznat, že muž pochází z Francie i podle přízvuku.
Podívá se na Rona a usměje se. "Chce si zahrát - mimo pravidel ministerstva." jen pokývá hlavou a usměje se.
Vytáhne si hůlku a namíří ji na strom, z hůlky vyšlehne bílé světlo a ostatní to udělají taky, je vidět, že si to tu brání a dělají si obranu, navíc i zvonek kdyby něco.

Třetí si sedne vedle Rona a na mužovo klín skočí kočka, kterou si velice rád začal hladit. "Co tady pohledáváš mladej?" řekne, lehký ruský přízvuk.

Bar


Žena se na tebe podívá a ušklíbne se, muži ostatně se jen někteří zasmějí a vezmou si své pití. Jsou tu celkem dost malých stolů, někdo si sedne k někomu, jiný jen tak sám, ale realitivně jsou v kruhu a navíc se tu dobře uslyší, jelikož je tu dobrá akustika.
Všichni mlčí, jen žena se usmívá, muži se na sebe koukají a pak se jeden zeptá ženy.
"Co si o něm myslíš?" zeptá se jeden a nalije si víno, sobě i tomu druhému. Ten si sedí na stole a usmívá se na všechny jak sluníčko.
"Určitě by sem nepřivedla špicla." zašeptá.
"Jistě, ale stejně - kdo to je?" šlehne po ní pohledem ten, který se málem přirazil.

"Prověřila jsem ho - můžem mu věřit - není na jejich straně." řekne žena mile a dívá se do své sklenky. Podívá se potom po všech a protáhne se.
"Začneme, chci se dostat brzo do postele, jsem už z vás otrávená. Žádná zábava." řekne a je vidět, že je unavená, znuděná a že jí to tu nebaví. Za sebou si poté vyndá složky a hodí jim všem na stůl, krom Ronovi, ale jeho složku má ten starší muž.

Starší muž se podívá na všechny, podívá se na ženu a přikývnu. "Dobrá, děkuji ti Kolibříku." řekne a podívá se na Rona. Mávne hůlkou a jeho složka mu přistane vedle něho.
""Byla to pravda mladíku, to co v tomto městě znamená, tu jsme. Žijeme zde a ctíme zákony - ale spíše vlastní." řekne klidně. "Říkají mi Algo, jsem nejstarší žijící mafián v tomto městě." řekne. "Dneska je schůzka neschůzka - zjistili jsme pár informací a chceme se poradit s ostatními, jestli zakročíme či ne." řekne jednoduše a mávne rukou.

Ozve se muž vedle Rona. "Mě říkají Riky." oznámí Ronovi a podívá se do složky. "Je zajímavé, že městem se objevují víry a mizí, ale budiž - to bych dyžtak probral v soukromí, ale co mě lehce zaráží je jedna věc." řekne a zařechtá se trochu.
"To je to, že jsem dostal echo, že byl viděn jeden člověk, co je tuhej." řekne jen tak mezi řečí a začne se pochechtávat. "A ani trochu nezestárl - Barty Crouch, ale je tuhej." řekne a ušklíbne se. Napije se ze své sklenky.

"Blbost, ten je mrtvej, viděl jsem to na vlastní oko." ozve se tlouštík a ukáže si na své oko. "Kdo ho podle tebe viděl? Ty? A nebo někdo z tvých ožralů?" zavrčí naštvaně. "Jsi jen pomatenej, nic víc - jsi jen idiot, co už neví co kde vyšmejdit." zavrčí.

Podíval se na něho zle, ale co bylo horší, kočka na jeho klíně zaprskala a vyskočila, běžela naproti tlouštíkovi a skočila po něm. Ihned se změnila a to do hubenýho klučina, vypadá tak na 17 - 19 let, drží tlouštíka pod krkem malou dýkou co měl u pasu, je to pěkný blonďáček.
"Já jsem ho viděl Karle, já jsem ho viděl - byl na příčný ulici v obchodě u Kaňourů a byl to on. Byl mladý a já si to pamatuji velice dobře. Jsem starší než vypadá." zašeptá.
Mezitím všichni společníci vyskočili na nohy a brání si svého pána, krom ženy, která se jen začala pobaveně usmívat.

"Řekni mu, ať mě pustí Riky, nebo tu bude masakr." zašeptá Karl a dívá se k baru.

Riky si jen povzdychne a zavrtí hlavou. "René, nech ho." řekne a mladík přeskočí stůl a jde k Rikyho a sedne si mu na klín a objedná si smetanu, usmívá se na Rikyho jako sluníčko. Zašeptá mu do ucha, nikdo to neslyší, jen on a Ron, jelikož je blízko. "Idiot."
Riky přikývne a podívá se na Karla. "René se nikdy neplete, viděl ho a pokud to říká, má pravdu."

Všichni utichly a přemýšlí, dumají a jen žena se usmívá a začne se potichu smát. "Pánové, snad se nebojíte ducha." řekne pobaveně a podívá se na každého z vás. "Bude aspoň zábava - i kdyby to byl jen odraz z minulosti - je dobré se s ním setkat, nebo aspoň sledovat. Navíc." vezme si složku a vytáhne si fotku toho víru.
"Já chci vědět co to je." řekne rázně a nenápadně šlehne pohledem k Ronovi, ale nic neříká, zatím nic.

Algo přemýšlí a přikývne. "Má pravdu." řekne a podívá se na Rona. "A co ty? Víš o tom něco?" zeptá se a pozoruje tě, zkoumá tě a čeká.

Všichni tě poslouchá, každý se tváří jinak, někdo jako, že mu máš políbit prdel, někdo se tváří tak, že jsi debil, někdo ti zase nedůvěřuje. Je tu docela dost, ale jediný kdo by měl takové to nejčistější výraz je Algo, ten se tváří snad zamyšleně.
Žena se jen uculí, sedne si na stůl u zdi a začne kolébat nohama sem a tam, neustále se usmívá, navíc se dívá do země.

Poté se ozve chlapec. "A proč bychom ti měli věřit? Možná jsi jen volavka." řekne a chlapi se na něho otočí. "Je to fakt - je divné mít tu Weasleyho, který nám radí co a jak a říká, že tu bude očista, takže - " řekne a dívá se na všechny, pak si jen povzdychne nad tím, jak jsou všichni okolo něj tupý. "Takže chci říct, že je to nádherná informace, ale něco mi tu dost smrdí a nejste to vy Karle." řekne.
Luskne s prsty a jeho komorník se skloní k němu, něco mu zašeptá a on přikývne. Komorník nakonec opustí své místo a zajde do kuchyně, po chvíli přinese zákusek a nádherně vonící čaj.

Muž z malé místnůstky, kde je kulečník vyjde, sedne si na schod a mne si svoje tágo a podívá se na mladíka. "Fargo, ty jsi ale snob." řekne bez většího zájmu a podívá se na Rona.
"Barty je živej - dělá špinavou práci, ale pokud si pamatuji, dělal pro Voldemorta a pokud si pamatuju - několik let byl v Azkabanu a hráblo mu." zatočí ukazováčkem kolem spánku a zapíská.
"Je to magor a zabili ho. Budiž - hold je to on, je mi jedno, jestli ho naklonovali, ale tak nebo tak - je pravda, že ministránci poslední dobou dělají nějak až moc velký ruch v ministerstvu." řekne a povzdychne si. "Hele chlapi - a dámo." dodá ženě, která ho sestřelí zrakem. "Já nevím - vždyť -" zamává tágem a ukáže na Rona. "- ty vole lidi, RON!"

Riky se musí zasmát a René se k němu přidá, obejme si Rikyho a více se k němu stulí. Riky si ho obejme a usmívá se jak idiot.
"Dostali jsme od něho echo, myslím, že to nebude takový idiot, aby si šel sem pokecat jen tak." řekne nakonec a podívá se po všech.
"Nemusíme mu věřit, ale ministerstvo fakticky se probouzí z hrobu." řekne Riky.
René zvedne z jeho ramene hlavu a podívá se na Rona a usměje se. "A proč zrazuješ svého nejlepšího kamráda?" zeptá se, když se mu podíváš do jeho očí, poznáš, že René ti nevěří.

Poté se ozvou dvojčata. "Já bych mu věřil." řeknou najednou a naráz.

Žena se napije, dopije a skočí si pro další sklenku a rovnou si vezme celou láhev, nic nepovídá, poslouchá a nudí se, ale občas se zabaví nad debatou.

Hromada sutin a hemžení okolo
dává to čím dál menší smysl

Bar


Chlapec se na tebe podívá a musí se usmát. Viděl tvůj pohled a ví, co jsi jím naznačil. Komorník se k němu nakloní a něco pošeptá, on přikývne a více se usměje, ale zatím nic neříká.

Riky přemýšlí a drží si René, ale René tě probodává pohledem, otočí se a něco zašeptá Rikovy, ale ty to neuslyším, muž si jen pokývá hlavou. "Pravda." řekne, ale nic víc k tomu nemá.
"Co nám můžeš nabídnout a proč tedy jsi tady a zahazuješ se s námi? V ministerstvu jsou dost křivý, i sám by jsi to zvládl. A rozruch? Stačí si najmout pár idiotů a bude." řekne klidně.
René se na tebe podívá a usměje se na tebe povýšeně a dost hnusně.

Algo vás poslouchá, zavrtí nevěřícně hlavou. "Rone - znal jsi Voldemorta, že." řekne a začne si čistit svůj plášť.
"Měl dost lidí a přesto mu to nevyšlo, zabili ho děti a ty i Harry jste ho vypomohli zabít a postupem času byly Smrtijedi zlikvidovány." řekne skoro až otráveně. "Tenkrát jsem zde panoval - jistě, musel jsem spolupracovat, ale i tak to šlo do kytek a věděl jsem to. Co si od toho slibuješ? Pomůžeme ti -" ukáže na všechny. "- jelikož každý z nás je nejlepší ve svém oboru, máme uši všude i na místech, ne tolik vhodných." řekne a lehce se usměje. "Ale co bys chtěl udělat? Jsi v ministerstvu - zničit ho je blbost a ovládnout ho veřejně, je též, nedopadlo to dobře ani tenkrát a lidi se naučili bojovat. A my jsme se museli přizpůsobit, tahat tajně za nitky a dávat lidem náš určený směr a pak všechno bude dobré." řekne.
"Tak mi vysvětli, jak si to představuješ - co je tvůj hlavní cíl?" zeptá se.
"Každý chceme vládnout městu a rozšířit se až do celého světa, máme své krysy všude, každý máme na sebe informace a páky, proto spolupracujeme." řekne v klidu. "Co nám můžeš ty - jako jeden člen nabídnout? Nemáš lidi, jsi mediálně populární osoba, jsi sledován tiskem a vůbec - i kdyby jsi něco plánoval, jsi pod mikroskopem." řekne.
"Jak bys to chtěl dělat? Jak bys mohl lhát své drahé ženě, jsi schopen obětovat své děti a svou duši?" zeptá se a čeká na odpověď.
"A co ty? Ty nemáš co k němu říct?" podívá se na ženu. "Jen mlčíš a to není dobré."


Žena se na vás všechny podívá a ušklíbne se. "Co bych měla říct? Je to Ron, je pravý a přesto mi smrdí. Nevím, jak by si chtěl splnit svůj cíl. Připomíná mi Voldemorta. Stejné řeči a dobře víte, že jsem ho nesnášela." řekne jednoduše a znovu se napije.
"Já poslouchám, svůj verdikt řeknu, ale jen Algovi." řekne a skoro všichni muži zavrčí na ženu.

"Proč bys to měla říct jen jemu?!" zařve tlouštík a bouchne do stolu. "Jsi jen obyčejná děvka, která nemá nic, jen tenhle bar!" zařve vztekle.

Žena se podívá na Karla a stoupne si, vyklopí do sebe svou sklenku a jde ladně k němu. Sedne si mu na klín a obejme si ho kolem krku a usměje se jako nikdy předtím, tak mile, rozkošně.
A najednou řekne vážným hlasem, tichým, ale všichni nedutají. "Tohle je můj bar, tohle je můj stůl, tohle je moje území. Jsem děvka? Jistě, ty jsi na ty králíčky co?" zašeptá a jedním prstem mu přejede po rtech a znovu pokračuje. "Beze mně, by jste byly v hajzlu. Kdo po vás uklízí? Kdo vám dá vše co chcete, kdo vám najde lidi a kontakty? Kdo pro vás sežene cokoliv, i když je to nemožné?" zašeptá a přiblíží se ke Karlovi, jako kdyby ho chtěla políbit. "To dělá ta tvoje - děvka." řekne to, ale poslední slovo zdůrazní, pak se k němu přiblíží k polibku.
V ruce neustále drží sklenku od pití, najednou ji praští do stolu a sklenka se rozbije a jen v mžiku oka ji praští do jeho položené ruky.
Karl zařve a ona rychle vyskočí na nohy, zatočí mu sklenkou dokola, ihned ji vezme z jeho ruky a probodne s ní blondýnku, která přiběhla Karlovi na pomoc. Sklenku ji zarazí do hrudníku a ještě ji nakopne a tak silně, že sklenka zajede až do hrudníku a blondýna se odrazí od stěny a padne na zem na sklenku. Tam začne sýpat a krvácí, navíc se začne topit ne vlastní krvi.
"Už rozumíš Karle?" zeptá se a druhou ruku pozvedne a ukáže mu jeho vlastní hůlku, kterou mu ukradla z kapsy. Zlomí ji v prstech a hodí mu ji do klína, otočí se a ladně si jde znovu sednou na své místo a vezme si svou láhev a napije se.
"Ještě něco?" řekne a řekne to radostně a vesele.
"Ne? Myslím si to." řekne mile a tentokrát je poznat, že je pobavena.
"Ujasníme si to zase - tohle je moje místo a vy jste hovada, beze mně by jste neudrželi svoje křídla. Takže držte huby." řekne to vesele s úsměvem.

"Ty děvko!" začne řvát Karl a zaváže si ruku kapesníkem, to že za ním dodýchala jeho děvka, to vůbec neřeší. "Za tohle - tohle si odneseš." řekne.

Žena se jen usměje a ukáže na láhev a párkrát si s ní zakývá. Karle - neser mě, mám ještě láhev a tu ti strčím do toho tvého ptáka." podívá se na něho s krutým a pobaveným úsměvem.
Pobaveně se podívá po všech okolo, všichni jsou v pohodě, někteří jim je asi i zle. "Ještě někdo mi bude nazývat děvka?" zeptá se a když všichni zavrtěli hlavou, že ne, jen kývne hlavou. "Hodní hoši, no vidíte, když chcete, učíte se rychle vychování." řekne více pobaveně a znovu se napije.

Algo to všechno sledoval, pousmál se nad Kolibříkem a pak se podíval na Karla. "Moc se neumaž a nevyhrožuj - byla to tvá chyba." řekne jednoduše a pobaveně.

Cíl jedna, mrtev, cíl dva, provádím
a pak ošklivé přerušení

Ministerstvo

Všude je tu klid a mír, obchody jsou zavřeny a už tu není skoro žádný člověk, už za chvíli bude 9 hodin.
Ale něco zvláštního je na jednom obchodě. Je to obchod na ulicích Y, tento dům je na rohu V, tudíž stojí uprostřed ulic Y.
Je to obchod knihy a psacích spotřeb, jen je tu něco zvláštního. Majitelé je starší pár a jak je jejich zvykem, tak obvykle svítí v domě a často jsou slyšet v celé ulicích, nyní je dům zavřený, zhasnutý a tichý, až moc tichý.
Pokud se rozhodneš jít blíž, tak uděláš kroky k domu snadno, až do chvíle, než přejdeš před dům a nedojdeš ani k prvnímu schodu. ucítíš před sebou dokonalý štít, silný, který tě nepropustí a ani silou či hůlkou si nevypomůžeš.