Na východ.. DrD
hrálo se Denně
od: 29. července 2019 08:48 do: 13. prosince 2020 16:34
Dobrodružství vedl(a) Grull
| |
 | ************************************************************** Hra podle pravidel Dračího Doupěte 1.6 + nějaké osobní úpravy. Jde o pokračování příběhu z jiného dobrodružství a tedy budu již mít dva hráče a jedno NPC. I tak by se mi hodili jeden nebo dva začínající (1.úroveň) hrdinové. Než se přihlásíte, mějte na paměti, že tempo hry je někdy rychlé a někdy pomalé a je to běh na dlouhou trať. Předchozí dobrodružství trvalo rok a čtyři měsíce. Dále, ti z předchozího příběhu budou lepší než nováčci. (2.úroveň, o něco lepší vybavení...) ale kdo trochu zná DrD ví, že to není nic hrozného. V každém případě, pokud budete mít i tak zájem, napište mi a pokecáme o tom. Jde o týmovou hru, takže nepotřebuji sólisty, supermany ani Chucka Norrise. Náplní hry nejsou jen boje, ale i život postav, pokec mezi sebou a tak... |
| |
| Tak je nás předbězně 5, vyhlašuji STOP stav. Volná místa mám ještě tady (odkaz), tak pro 1 až 2 dobrodruhy. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Nakonec tvůj výcvik trval dva dny. Během té doby jsi si zařídil opravu vybavení, pohádal jsi se s bráchou Talekem. Máš od něj i monokl, ale zase tě naučil se trochu prát. Také jsi si zlepšil poznávání lektvarů, což tě také něco stálo. Také jsi se dal do kupy, zahojila se ti zranění a trochu jsi si odpočinul. Druhý den večer se u vás objevil Brarg s tím, že má pro tebe a zbytek skupiny nějakou práci. Už prý mluvil s Zhufrynem a Kolarem a zorganizoval setkání druhý den po obědě v budově stájí. Tam se dovíš víc. ***** Čekej na společný úvoďák. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Nakonec tvůj výcvik trval dva dny. Během té doby jsi si zařídil opravu vybavení, samotný výcvik u jednoho seržanta z městské hlídky a jeden z kovářů nedaleko dolů tě trochu naučil, jak opravovat ty nejlehčí typy zbroje. Také jsi se dal do kupy, zahojila se ti zranění a trochu jsi si odpočinul. Druhý den, okolo poledne, tě navštívil Brarg a vypadlo z něj, že by měl pro tebe a tvé společníky práci. Nechtěl zacházet do podrobností, ale šlo by o cestu někam na východ. Ale placená dobře. Zkusí sehnat i Kolara, že jej viděl U nomáda a ke Stříbrokopům zajde večer. Zajistí setkání se všemi zúčastněnými druhý den po obědě ve stájích. ***** Čekej na společný úvoďák. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Nacházíš se u trpasličí pevnosti Karak-Talok. Pocházíš ale z vesnice Splavy, která leží o notný kus dál v království, ale i tak je to malá vesnice na břehu Niavy v severní části Bučiny (velký les či téměř hvozd). Ale zpět k tomu, proč jsi zde. Peníze, co jiného. Trpaslíci vyslali nějakou výpravu k osamělé hoře asi padesát mil na východ od Karak-Taloku a to samé na sever od Splavů. Hledají drahé kovy. Mají tam malý tábor a zásobování řešili právě přes Splavy. Ale teď chtějí vyzkoušet jít s několika mezky přímo na východ podél Severních hor. Poté překročit Niavu, která v těch místech je jen větší potok a pak skrz les k hoře. U vás ji říkáte Osamělá či Severní. Trpaslíci nějak divně v jejich řeči, ale prý to má znamenat Nadějná nebo tak něco. A tady do toho vstupuješ ty, neboť tvůj strýc má loveckou chatu v lese u Niavy v těch místech. Máš je vést podhůřím až k chatě, kde by měl být strýc Michael a odtud je to již kousek k trpaslíkům. Má to být zkušební cesta, jen pár lidí a tři až pět mezků se zásobami. Pokud to vyjde, máš slíbeno dvanáct stříbrných jako bonus k tomu, co si rozdělí celá skupina. Organizuje to trpaslík jménem Brarg Rudá brada, provozuje karavany z pevnosti do tábora Grer a máte mít dnes sraz u stájí s těmi, které hodlá najmout. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Osud či něco jiného tě zaválo na samý okraj království. Trpasličí pevnost Karak-Talok v Severních horách. Jako začínající zaklínač toho ještě moc neumíš a tak získání zkušeností je tvým hlavním cílem. To a také nějaké peníze, protože jsi téměř na suchu. Navíc jsi přišla o svou hlavní zbraň, katanu, symbol zaklínačů. Malý souboj se vzteklým orkem. Zvítězila jsi, ale jemu se podařilo ti přerazit zbraň a tak máš teď tu jeho. Hrubý skřetí meč. Kus rovného kovu s rukojetí a trnem vpředu. Katanu máš sebou a musíš ji vzít zpět k učiteli. A také přinést trofej. Něco z nějaké nestvůry, kterou jsi porazila a ochránila nevinné. Když jsi bloudila po pevnosti, budila jsi dost pozornosti, přeci jen vysoká blondýnka v trpasličím městě. Narazila jsi na jednoho rudovlasého jménem Brarg. Brarg Rudá brada. Organizuje nějakou výpravu směrem na východ a hledá někoho jako doprovod. Více o podniku a jaká bude odměna, to se dovíš odpoledne ve stájích. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Vlastníš krátký luk, toulec a pět loveckých šípů. Ty jsou drahé ale přesně vyrobené. Jsou určené k lovu, hlavně drobné zvěře. Proti těžším zbrojím jsou méně účinné. Dále vlastníš lovecký tesák a jednoruční sekeru. Spíše nástroj než zbraň. Oblečen jsi v plátěných kalhotách, košili a to samé máš ještě jednou v torně. Máš i plátěné rukavice a kožené boty. Hruď ti kryje ta nejslabší zbroj, prošívaná vesta. Vybavení si neseš v torně. Běžné věci, láhev s vodou, trvanlivé jídlo na dva dny a další drobnosti. V měšci ti cinká něco přes tři zlaté. (2 zlaté, 13 stříbrných a 15 měděných mincí) Další důležité věci jsou pochodně a trojice obvazů. A platí, co sebou nemáš, nemůžeš použít. ***** Co se týká zbroje, není to tak, že koupíš koženou zbroj a máš k tomu automaticky i rukavice, boty, čapku a tak... Mám to rozdělené na jednotlivé části, které lze jednotlivě koupit a které přispívají k Obrannému číslu. Ty máš prošívanou vestu (KZ = Kvalita Zbroje = 1.6), plátěné rukavice (KZ 0.1) a kožené boty (KZ 0.1). Dohromady to dá 1.8 což je stále 1, ale zase když na něco šlápneš nebo budeš třeba někam strkat ruku, je rozdíl (z hlediska RP) zda máš holé ruce nebo třeba právě nějaké rukavice. To samé ochrana hlavy, nebo když šlapeš v hořící trávě. kalhoty se nepočítají. Lovecký šíp stojí tolik co tři až pět šípu obyčejných, ale má prodloužený dostřel a je přesnější. Máš s ním +1 na útok. Ale má drobnější hrot a tak působí menší zranění pokud s ním zasáhneš něco pevnějšího. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Z tvých zbraní ti zbývá postříbřená dýka. Je určená k boji proti tvorům zla, kterým právě stříbro způsobuje těžší zranění. Tvá dýka je lehce postříbřená (ornamenty na čepeli) a tak způsobuje o třetinu větší zranění. Na jiné tvory samozřejmě funguje normálně. Skřetí meč je hodně hrubá věc. Nekvalitní, ale účinná. Rozhodně lepší než nějaký klacek, ale nepočítej, že by se dal nějak výhodně prodat. Tak za cenu kovu a něco. Máš na sobě obyčejné plátěné oblečení, bílá košile, světle hnědé kalhoty a lehké plátěné boty. Máš i lehkou zbroj. Vycpávaná je určená spíše na trénink než do boje, ale opět. Lepší než nic. Tvé další vybavení je v kožené torně co si neseš na zádech. Měch s vodou, křesadlo, trvanlivé jídlo, měšec s hrstí mincí (8 stříbrných a 5 měděných) což jsou tvé poslední peníze. Dále máš vlněnou přikrývku, poslední pochodeň a pětisáhové lano. Máš i dvojici obyčejných obvazů, ale v jejich používání moc zkušená. (Dovednost Léčitelství – vysvětlím později) A samozřejmě na zádech pochva se zlomenou katanou. ***** Když dojde k boji, jsou důležitá jen dvě čísla: Útočné číslo – to je tvůj útok což je bonus za Sílu (+2) a pak použitá zbraň (skřetí meč 4-0) to je 6-0. A pak hod kostkou, který se přičítá k prvnímu číslu a pokud hodíš 6 tak házíš znova a sčítá se to. Třeba hodíš 6 a pak 2, takže jsi celkem hodila 8. Tvůj útok na soupeře je tedy 14-0. Dále Obranné číslo. Funguje to stejně jako Útočné, jen započítáš svůj bonus za Obratnost (+1) a KZ = Kvalita zbroje. Tu máš zatím jen 2. Vycpávaná zbroj má 2.0 a plátěné boty 0.0. Máš tedy Obranné číslo 3. (KZ 2.0 + 1 za Obratnost) ty máš dále ještě skřetí meč, který ti dává další +1 k obraně proti prvnímu útoku. Tedy máš celkem 4. a dál se postupuje jako při útoku, kdy hodíš kostkou. A kdo má víc, vyhrál a soupeře zranil za X životů (rozdíl mezi útokem a obranou) Tolik v kostce jak to probíhá, neboj není to nic složitého a v boji ti stačí říct na koho útočíš a hodit si. Zbytek dopočítám a vyhodnotím sám. Jen jsem chtěl napsat, na jakém principu to tu funguje. A samozřejmě lepší zbraně a lepší zbroj (přilba, rukavice, šupinová zbroj) ty čísla zvyšují. |
| |
| Úvodní příspěvek Je krátce po poledni a vy jste se sešli, jak bylo domluveno, venku před pevností u budovy zdejších stájí. Trpaslík Brarg tam již na vás čeká a pošle vás dovnitř. Je tam místnost s velkým stolem a okolo jsou postavené lavice a několik židlí. Když se usadíte, přijde a zavře za vámi dveře. Tak vás tady vítám. Usadí se na volné místo a opře se lokty o stůl. Kde začít. Mě znáte, kdo ne, jsem Brarg Rudá brada a šéfuji tady přepravní společnosti. Zajišťujeme převoz z pevnosti dolů do nížiny a zpět. Hmm... Některé z vás znám, jiné jsem potkal nedávno, v každém případě vím, že hledáte práci. Něco co by hodilo nějakou tu zlatku a já zase hledám spolehlivé chlapy a ehm... ženy, na zajištění jednoho ... projektu. Na jaře vyrazila skupina prospektorů na východ k hoře, kde hledají nová ložiska nerostů a kovů. Zřídili tam tábor, odkud pořádají výpravy do okolí a odtud z Karak-Taloku jim posíláme zásoby. Hmm... Tak trasa byla na jih přes Grer, Sverov a Splavy a pak nahoru na sever proti proudu Niavy a pak přes les k hoře. Je to ale dlouhé a chtěli bychom vyzkoušet jinou trasu. A na to potřebuji vás. Chtěl bych, aby jste vzali pár mezků s nákladem a vzali to odtud na jih a až sestoupíte do nížiny, tak podél hor na východ. Pak překročit Niavu, projít lesem a nebo to vzít okolo něj a tak dorazíte k hoře. Tak již tábor najdete. Je to odtud asi padesát mil. To není moc, ale nejsou tam žádné cesty ani stezky, takže odhaduji, že by to mohlo zabrat asi pět dní až týden. Ale stále by to bylo více jak dvakrát rychlejší než ta trasa okolo. Na chvíli se odmlčí a prohlíží si vás, jak se tváříte. Myslím že odměna za to by vás mohla zajímat. Dvanáct zlatých plus nějaká prémie, pokud tam dorazíte včas a náklad bude neporušený. A abych nezapomněl, tady Kristian je v lesích na sever od Splavů vyzná, takže když půjdete skrz les, neztratíte se. Ukáže na mladíka sedícího u stolu. Co si o tom zatím myslíte? ***** Hra začíná. |
| |
 | Stáje Cestou ke stájím si důkladně prohlížím své nové druhy. Kolar se jak se zdá opozdil, ale snad ho nabereme někde cestou. Jdu vedle Falga, neviděl jsem ho 2 dny a zdá se mi, že jeho truhlička trošku nabrala na váze. Snad zas nebudeme hledat hovna. Pomyslím si a usměju se. Muž přede mnou budí dojem, že tu nemá moc co dělat. Vypadá na lovce nebo něco podobného a nedává mi smysl, co tu dělá. Žena si nedokážu zařadit, ale jestli se mi to nezdá, tak má uši trošku delší a špičatějši než muž. Proboha... doufám, že to není další uctívačka Sehané. Padre mi stačil lízt na nervy už jen za odpoledne v podzemí ..krom toho, že mi zachránil život.. tohle se zdá být delší výprava a neustálé bohoslužby bych opravdu nezvládl. "Hele, co si o nich myslíš?" Otočím se k Falgovi a přemýšlím, jestli znají trpasličtinu. Když k nám pak konečně promluví Brarg, zkusím si vybavit mapu okolí. Pokud se nepletu, tak v tuhle roční dobu není Niava v nejlepším stavu a pokusit se ji překročit s Mulama za zadkem bude záhul. Na druhou stranu, 12 zlatých je fakt hodně. "Kolik je ten bonus Brargu. Ta odměna je opravdu velká. Máš zprávy o nějakých bojovných skřetích kmenech nebo čekáš nějaké jiné potíže?" V tom si něco uvědomím. Otočím se k ostatním a rychle se představím. Zdravím vás všechny, já jsem Zhufryn, krátce Zhuf a tady s Falgem a Brargem jsem už nedávno pracoval. Vzpomenu si znovu na Kolara. "Nevíš, jestli se k nám má přidat i Kolar Brargu? Mohl by se hodit, když by na to přišlo." |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Když se trpaslík jménem Zhufryn optá na případné nebezpečí po cestě, uvědomíš si, že má pravdu. Tamní kraj není osídlen a po lese můžeš potkat cokoli. Ale zase máloco zaútočí na skupinu lidí jen tak. Tedy z lesních zvířat. V úvahu by připadali jen vlci, nějaký nasraný medvěd a to je asi vše. Co se týká skřetů a další pakáže, to je jiná. Po Bučině se potulují určitě nějací pobudové či lupiči, i když ti budou někde, kde se dá někdo přepadnout, tak takhle na severu asi ne. Zato orci a skřeti tu v horách jsou i když nevíš o tom, že by tam sídlil nějaký kmen. Jedna banda, nějakýho orka jménem Zlomený zub, se potuluje okolo tábora Grer, ale to je na druhou stranu než míříte. |
| |
374613166175.jpg) | Hon za dobrodružstvom V tento deň sa malo konať stretnutie pred výpravou ktoré bolo už predom dohodnuté. Vydal som sa na miesto, kde sme sa mali všetci stretnúť a dúfal som, že som prišiel načas. Väčšinou nemeškám no bolo by mi trápne, ak by sa mi to teraz nepodarilo. Pred stájmi nás čakal nejaký trpaslík, ktorého som doteraz zhliadol iba pár krát. Myslel som si, že to bude nejaký organizátor tejto výpravy za dobrodružstvom. Niektorí ho očividne poznali lepšie a to ma veľmi neprekvapilo. Čakal som, čo sa bude diať ďalej. Po chvíli nás trpaslík zaviedol do veľkej miestnosti. Vyzeralo to ako v nejakom hostinci. Následne sa začal predstavovať a uviedol, kto vlastne je. Brarg .. To meno si musím zapamätať, prosím Kristian rozmýšľaj, tento trpaslík áno volá sa Brabg, Bragr..? Brarg!! Trošku som svojimi myšlienkami v hlave spôsobil rozruch. Nenechal som sa ničím rozhodiť a pozorne počúval ďalej. Práca? Áno práca! Presne pre toto som sem dnes prišiel. Zamyslel som sa. Keď Brarg začal vysvetľovať akou trasou musíme ísť aby sme sa dostali presne k táboru, vedel som kde to presne je. Vo väčšina prípadoch nepotrebujem ani mapu pretože sa v tomto prostredí dostatočne vyznám a nejaká mapa by mi bola zbytočná. Juh, Grer, Sverov, Splavy a potom Niavu a les. Hmm. To nie je ďaleko. Potvrdil som. Ak pôjdeme klasickým tempom, cesta nemôže trvať dlhšie ako necelý týždeň. Pozrel som sa na našu skupinku dobrodruhov a sledoval ich tváre. Myslím že tí sa tu taktiež nestratia, keďže vyzerajú dôverčivo a pokiaľ sa ostatní členovia poznajú s Brargom tak určite predošlé výpravy absolvovali. Toto bude zaujímava cesta. Poznamenal som a dodal. Plná zážitkov. Juhú! Neskôr prišla reč o odmenu. Napínavo som čakal aká vysoká odmena nás po našej ceste bude čakať. Dvanásť zlatých a prémie. No skvelé, človek má hneď výbornú motiváciu. Ehm, ehm. Aj trpaslíci, samozrejme.. Po všetkých dôležitých informáciach ktoré nám trpaslík odozvdal sa otočil ku smerom ku mne a prihovoril sa mi. Kristian ... Keď som započul svoje meno, zpozornel som a zároveň aj ščervenal. Síce som par krát Brarga zahliadol a pozdravil sa no tentokrát sme sa navzájom hlbšie spoznali. Mal som malú trému no tú som rýchlo odohnal tým, že som začal rozprávať a predstavovať sa ostatným členom našej skupinky. "Uhm. Dobrý deň. S väčšinou z vás sa ešte bohužiaľ nepoznám, no budem rád ak sa to v priebehu dneška a nasledujucích dní zmení a naše vzťahy budú o čo si lepšie. Moje meno je Kristián a som hraničiar. Teda ten, ktorý sa vyzná o niečo viac v cestách a má bližšie k samotnej matke prírode. Budem rád, ak ak všetko stihneme včas. Budem sa vás snažiť sprevádzať lesnými cestami i skratkami, aby sme sa dostali do cieľa čo najrýchlejšie. No nie všetko je len o rýchlosti ale aj o efektívnosti. Budem dohliadať nato aby sme sa počas cesty nikde nestratili. Alebo aby sa nebodaj nič zlé či drastické nestalo. Dúfam že mi budete veriť a že si prídeme aj na slovo. Pokiaľ nemáte žiadné iné otázky, tak odo mňa je to všetko." Predstavil som sa a povedal niečo viac o mojom povolaní. Taktiež som sa dozvedel, že trpaslík ktorý bude na tejto ceste so mnou sa volá Zhufryn. Stále som ale nevedel odhadnúť ženu, ktorá sedela neďaleko mňa. Zatiaľ neprehovorila a tak som čakal, čo nám o sebe povie. Snažil som sa spraviť na ostatných dobrý dojem a dúfam že sa mi to aj podarilo. Netrpezlivo som však čakal čo sa bude diať ďalej a ako sa vyjadria ostatní dobrodruhovia tejto výpravy. Zážitky a cestovanie sa môžu začať! |
| |
 | Karak-Talok - Stáje Místo oběda jsem si na trhu koupil opečené maso na dřívku a vyrazil ven. Je to dobrý, snad to není krysa. Ale je to dobrý. Když vyjdu z tunelu, přimhouřím oči před prudkým světlem a chvíli se rozkoukávám. Tak jo, to jsem zvědavý co si vymyslel. Zamířík ke stájím a vyhlížím Kolara a Zhufryna. A pak jednoho uvidím u stájí, společně s Brargem a dalšími dvěma. A hele, holka. Když se mě Zhufryn pak zeptá na názor, pokrčím rameny. Nevím, vidím je prvně. Uvnitř si sednu na lavici a poslouchám, co nám Brarg a pak Zhufryn a i ten nový Kristian povídají. Když se o mě pak zmíní, jen kývnu hlavou a přemýšlím. Poté, co nás Kristian seznámí s jeho úlohou se také ozvu. Tak také vás zdravím. Jsem Falgo Stříbrokop a no... zní to zajímavě, rozhodně jsem pro na chvíli odtud vypadnout. Promnu si levé oko na kterém mám čerstvý monokl. ***** Popis postavy: Jsem normálně rostlý trpaslík, vlasy a vousy barvy medu (světle žlutohnědá) a tmavé oči. Na sobě mám hnědou tuniku, prošívanou vestu a šedivé plátěné kalhoty. Boty kvalitní kožené. Přes ramena modrý plášť s kápí. Dýku za opaskem. |
| |
| Stáje před trpasličí pevností Karak-Talok To máš pravdu, je to hodně. Když to rozdělíš mezi čtyři nebo pět, tak i tak je to slušný výdělek. A právě ta prémie dělá také dost. Povídá Brarg. Za každého mezka co tam dostanete v pořádku dostanete další tři zlatý. A náklad samozřejmě. Budou tři, myslím, že to bude na první cestu stačit. Naložíme je lehce, zásoby, oblečení a další vybavení co je třeba. Jde nám hlavně o to, najít vhodnou trasu a projít ji se zvířaty. Opře se do židle. Nedám vám sebou žádného honáka, ale snad se někdo z vás dokáže o zvířata postarat. Jsou to mezci, vezmete je na špagát a půjdou za váma sami. Sem tam uděláte zastávku, aby se nažrali a napili. Hmm... Musím k nákladu přihodit nějaký starý jabka nebo tak něco. Pošlu někoho na trh. Jo a s Kolarem jsem mluvil včera a říkal, že se určitě staví. Nevím, kde se zdržel. Potkal jsem ho u Nomáda, ale nevypadal, že by do sebe klopil jedno za druhý, že by byl ještě v limbu. Pak ukáže na Kristiana. Jak tady povídá. Povede vás a neztratíte se. A Zhufryne, nevím co říct o skřetech. Doupě tam nemají, aspoň o tom nevím, ale jsme tu v Pohraničí, takže tu jsou. Jak skřeti, tak i zelení. |
| |
| Mladý trpaslík, který už ovšem vypadá, že toho má hodně za sebou. Výškou, trochu menší i než je na trpaslíka běžné. Rád žertuje,že je to proto, aby se mu snadno sekalo pod kolena. Tělo má ovšem svalnaté a i když ne pěkně vyrýsované. Oděn v plátěných kalhotech a košili, přes které ke přehozená postarší kožená zbroj. Obutý v kožených botách, které vypadají nově a bytelně. U pasu připnutá sekera, která vypadá, že už byla nejednou použita, ale zároveň vypadá, že ji ještě někdo hodněkrát použije než se s ní rozloučí. Z druhé strany je připnutá dýka, stará asi stejně jako sekera, ale mnohem méně používaná. Přes záda je hozená torna, která vypadá, že zažila plnější dny. K torně jsou připevněny přikrývky. |
| |
 | Noví kamoši Ponuku trpaslíka, dostatočne odvážneho na to, aby ma oslovil, samozrejme, prijmem. Som ešte mladé ucho, pískle, zelenáč, začiatočník a rôzne iné synonymá, ktorými by ste ma mohli nazvať, a tak nemám žiadny dôvod a už vôbec nie právo odmietať ponuky na kšeft. A vraj s odmenou, čo stojí za to! Viac mi netreba, potrasieme si rukou a neskôr sa stretávame na dohodnutom mieste. Ja, akýsi človek a traja trpaslíci. Nikoho nepoznám, aj toho čo ma sem zlanáril som dnes, vlastne, stretla prvý krát. Ale nevadí mi to, prišla som sem zarábať a získavať skúsenosti a nie na čajový dýchanek so starými známymi. Najprv okolo seba počujem len samý jazyk trpaslíkov, avšak neskôr prevezme slovo Brarg, ako sa nám predstavil, a hovorí v jazyku ľudskom. Po celý čas mlčím, počúvam a sem-tam si aj prezerám svoju novú partiu. Jeden ukecanejší ako druhý, nedá mi inak, ako sa pri tých ich predstavovačkách len hlúpo usmievať a myslieť si svoje. Na druhej strane, ak ak sa ich sila a skúsenosti aspoň sčasti vyrovnajú schopnosti rozprávať, tak tú našu výpravu zvládneme s prstom v zadku a ešte aj o deň skôr. Nakoniec príde rad na mňa. Ako to viem? Zrazu je akási čudná chvíľka ticha, pri ktorej sa všetky oči presunú na mňa. Vysokú a mladú polelfku, o čosi vyššiu ako bežní smrteľníci, odetú v ľahkej bielej košeli, so škaredým a nepraktickým mečom, vakom a puzdrom na katanu, prehodenými cez plece. Vlasy mám dlhé, aspoň sčasti zopnuté vzadu, avšak aj napriek tomu si žijú svoj vlastný, divoký život a ja im nebránim. Črty tváre mám o čosi ostrejšie, výraz tvrdší, no aj napriek tomu mi ústa dosť často zbiehajú do úsmevu. Rovnako ako teraz. "Mya." Prehovorím, v rámci môjho predstavovania, pričom k môjmu úsmevu pridám aj zuby a jemné zamávanie rukou. Ak si ma lepšie obzeráte, všimnete si aj jemné iskričky roztopašnosti. Raz ma tieto moje hlúpe vtípky dostanú do hrobu. Ale nepomôžem si. "Zaklínačka." Doprajem im ešte kúsok odhalenia mojej milej osoby a následne prehodím pohľad na pána rozprávača. Určite má toho na srdci ešte veľa, čo by nám chcel povedať. Napríklad čosi o tej odmene, na ktorú sa pýta jeden z trpaslíkov. Výborná otázka, toho budem mať isto najradšej! A prichádzajú ďalšie pokyny, ktoré zahŕňajú slová aj slová ako škreti. Obri alebo škreti, aký je v tom rozdiel? Aspoň bude cestou zábava! |
| |
| Stáje pred trpasličou pevnosťou Karak - Talok Po predstavení som sledoval ako sa vyvinie situácia v hostinci. Po chvíli začala o sebe hovoriť dáma, ktorá z tejto skupinky bola jediná ženského pôvodu. Pozorne som poúval čo o sebe povie. Následne som si ako každé meno aj to pár krát zopakoval v hlave. Mia. Nie .. Skôr Mya! Potom jej z úst vyšlo slovo zaklínačka. Dvihol som svoju hlavu hore a hodil pohľad priamo na ňu. Fúha. Premietol som si v hlave. Vedel som, že táto cesta bude dostatočne zaujímavá. Mal som také tušenie od začiatku. Neisto som si odkašľal a prehovoril. "Viem že to bude znieť možno viac egoisticky, no o zvieratá sa môžem postarať." Neistým pohľadom som pozrel na ostatných a čakal na ich reakciu. Popis postavy: Kristian, (24 rokov) pohlavím muž a rasou človeka má normálny typ postavy s občasnými škrabancami po tele, keďže je od svojho narodenia milovník prírody. Históriou postavy sa môže niesť aj fakt, že Kristian trávil väčšinu svojho času v lesoch a pri zvieratách. Niet divu, že sa v súčastnosti rozumie takmer všetkému, čo sa prírody týka. Má hnedé kratké vlasy, zelené oči a malú bradku. Väčšinou nosí svoj obľúbený hnedý kabát s opaskom. Miestni ho poznajú ako humoristu, spravodlivého, starostlivého a zodpovedného človeka. Má rád spoločnosť, no iba krátkodobú. Väčšinou svojho času trávi sám, vypúšta von svoju fantazivosť a tvorisť. Má aj svoje obľubené motto: Pomaly ďalej zájdeš. |
| |
| Stáje Poté, co se představím já, začnou se svou troškou všichni. Někteří víc, někdo míň. Zaklínačka zní upřímně zajímavě, zatím jsem žádnou v akci neviděl, ale za to o nich hodně slyšel. Snad nikdy nezavadila o náboženství a nebude se mě snažit přesvědčovat, že Thurisaz neexistuje. To, co jsem si o tom chlápkovi myslel se potvrdilo a fakt by mě zajímalo, proč by někdy lezl pod horu. "Teď je tu ta hlavní otázka. Kdy vyrážíme?" Otočím se opět k Brargovi po vyslechnutí ostatních. "Ne, že bych nějak spěchal nebo něco, ale jestli tou cestou máme strávit týden, tak nemusíme mrhat jeden další den." Podívám se na svoji novou družinu a zeptám se. "Potřebuje někdo z vás ještě něco ve městě?" |
| |
| Stáje pred trpasličou pevnosťou Karak - Talok Medzitým sa v miestnosti ozval Zhufryn. Chcel vedieť, kedy je približne naplánovaný odchod k výprave. Zaujímalo ma to taktiež a tak som rýchlo a svižne dodal. "No, taktiež by ma zaujímalo kedy táto výprava odštartuje." Prikývol som Zhufrynovi. Hneď nato povedal či niekto niečo potrebuje priamo z mesta. Napadlo ma jedlo a tak som navrhol následnovné. "Možno ako vravel pán Brarg, mohli by sme zájsť na trhovisko a kúpiť nejaké jablká pre zvieratá. Ak by ste teda určili štart výpravy už dnes." Dopovedal som a pozrel sa na ostatných. Treba myslieť samozrejmne aj na zvieratá, tie nás môžu v niektorých prípadoch aj zachrániť. Netreba to brať na ľahkú váhu a starať sa aj o ne. Tak ako o samich seba. |
| |
| Stáje před trpasličí pevností Karak-Talok Výborně, jak říkám a to s nima mám dlouholeté zkušenosti, není to těžký. Vyberu klidná zvířata. Pak se obrátí na Zhufryna. Tak myslel jsem třeba zítra ráno. Náklad je již připravený, ale nevěděl jsem, jestli na to seženu dost lidí. Ty, Falgo a Kolar jste mě napadli jako první, když jste se ptali předevčírem po nějaké další práci. Ale v podstatě můžete vyrazit již dnes. Vlastně... Začne se oplácávat a pak z kapsy vytáhne na několikrát přeložený papír. Mám tady hrubou mapu co jsem namaloval. Je tam zhruba oblast, kterou budete procházet a vyznačený hlavní body v okolí. Rozloží ji po stole a uhladí rukou.  Jestli tedy chcete vyrazit už dnes, tak do hodiny budou mezci připravení. Jen je nastrojíme na naložíme na ně náklad. A hmm... Přejede prstem z Karak-Taloku na jih a pak poklepe prstem. Tady. Tady můžete přenocovat. Je to místo, kde byl ten zával a stejně by jste tamtudy později procházeli. Musíte sejít z hor a pak se podél nich vydat na východ. ***** Ukazuje asi dva tři couly na čárkované lince vedoucí dolů do Greru. A pak mezi načrtnutýma horama a šrafovanou oblastí, která má asi představovat les. |
| |
| Karak-Talok - Stáje Nakloním sed stůl a prohlédnu si položený papír. Šéfe, tos maloval sám? Dobrý. Pak se opět opřu. Jako, jestli míníte vyrazit hned, tak si musím doběhnout domů pro vybavení a říct mamce, že tu práci beru a vrátím se tak za dva tejdny. Jsem sem vyrazil nalehko, se mi nechtělo sebou hned vše tahat. Zatahám se za vousy. A můžu po cestě na trhu koupit nějaký ty jabka. |
| |
| Ukecaná Debata sa opäť rozprúdi a ja sa pohodlne opriem o stoličku, pričom zabodnem oči na povrch stola, na ktorom si začnem prstom kresliť kadejaké obrazce, krúžky, srdiečka a veci, čo ma zabavia, kým sa chlapci dohodnú. Mne je to všetko úprimne jedno, rovnako ako môžem vyraziť dnes, tak sa tu isto zabavím aj do zajtra rána. Nie som náročný jedinec, práve naopak, stačí mi kresliť si prstom po stole a som šťastná. A tak mlčím, nič nehovorím, sem tam kývnem ramenom a oči od stola odtrhnem až v momente, keď sa vyberie mapa. Tú si poriadne prezriem, vryjem do pamäti a poriadne si ju tam uložím, ak by sa náhodou stalo, že ju stratíme. Síce som po elfoch zdedila skutočne len malé zrnko prachu, odvďačilo sa mi to na hlave a myslení. A úprimne? Som za to rada. Nakoniec to však vyzerá, že skôr ako za hodinu nevyrazíme, a tak sa konečne rozhodnem prehovoriť. "Chaloši, idem si po pivo. Niekto niečo?" Jedno vychladené na cestu vždy dobre padne. Hlavne, keď neviete, kedy najbližšie budete mať možnosť si podobný luxus dovoliť. A pomaly sa staviam na odchod k baru. Viem, kam mám ísť, čo tam mám očakávať a zobrať. Zatiaľ mi nič viac netreba. Len to pivo. Oni si môžu drkotať bezomňa aj naďalej. Hlavne, keď im len dohodnutie času odchodu trvá dobrých 5 minút! |
| |
| Stáje "Na pivo radši kašli, když se dostaneme z města teďka, nebudeme se muset ráno tlačit přes nával obchodníků až budou otevírat brány." Zvednu se od stolu, podívám se na Brarga a ještě se ujistím, že je to opravdu všechno. "Nic víc už vědět nepotřebujem? Nerad bych se v půli cesty dozvěděl, že nevím nějakou důležitou prkotinu, jakože v tý jeskyni kam jdeme pro hovna jsou zasraný nemrtvý." Vzpomenu si a uchechtnu se. Počkám na odpověď.*** "Půjdu s tebou pro ty jabka Falgo, radši si trochu doplním tornu o něco trvanlivějšího." Počkám až se Falgo zvedne a vyjdu ven. ***Kdybych měl co odpověďet, udělám to v dalším příspěvku před odchodem. |
| |
| Stáje pred trpasličou pevnosťou Karak - Talok Netrvá to dlho a všetci sa zas a znova pustili do debaty. Tentokrát sa riešilo či sa na výpravu pôjde dnes alebo až zajtra. Väčšina z nás nemala problém ani s tým dneškom a tak sa to čo chvíľa aj potvrdilo. Pán Brerg nám povedal inštrukcie a na stôl položil mapu. Na mape sme mohli vidieť miesta, kam sme sa v nasledujúcich hodinách a dňoch mali vybrať. Vedel som kde tá cesta vedie a tuším že som našiel hneď aj malú skratku. Neskôr počúvam slová od Myi ako spomína pivo. Tá ženská sa mi začína páčiť. "To by si mohla priniesť aj mne." Bolo mi trošku smiešno a tak som sa jemne usmial a počúval, čo sa rozprávalo ďalej. O nemalú chvíľu sa všetci dohodli kam chcú ísť ešte predtým ako sa vydáme do tohto dobrodružstva. Pripojil som sa a zvolal. "Taktiež by som si potreboval odskočiť, konkrétne k priateľke. Oznámiť jej že na pár dni odchádzam. Teda rozlúčiť sa s ňou a stráviť s ňou aspoň tých pár minút pred odchodom." Odpoviem a pozriem sa na ostatných. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro V krčmě jsi vydržel až do večera, odpočinul jsi si a přenocoval jsi tamtéž. Když jsi se druhý den sháněl po nějaké práci, narazil jsi na Brarga. Nebo on na tebe? Těžko říct, ale hlavní je, že by něco měl a již mluvil se Zhufrynem. Také se chystá navštívit Falga a promluvit i s ním. Nechtěl zacházet do podrobností, ale vše potřebné se dovíš druhý den po obědě v budově stájí. Zhufryn již účast přislíbil a Falgo také přijde, přeci jen pro něj pracuje. Takže tě čekala ještě jedna noc v krčmě. Tak alespoň jsi si dal do pořádku věci, dobře najedl. Špinavý obvaz z jeskyně je jako nový. Skoro. Dva dny v krčmě tě stály na jídle a ubytování tři stříbrné a dva měděné. Pivo tu mají dobré. V měšci ti zůstal zlaťák, šestnáct stříbrných a dva něďáky. Tak dobré, že jsi se probral až okolo poledne a než jsi se dal do kupy, prošvihl jsi setkání u stájí. Pobral jsi si rychle věci a vyběhl ven. Brarga, Falga, Zhufryna a pak světlovlasou dívku a mladíka s krátkým lukem jsi potkal, když vycházeli z budovy stájí a míří ke krčmě a někdo do města. ***** Popíši vaše setkání a jsi zpět. |
| |
| Stáje před trpasličí pevností Karak-Talok Dobře, fajn. Zvedne Brarg ruce. Chcete vyrazit hned, dobře. Dejte mi hodinu, maximálně dvě a bude to připravený. Naženu na to každou volnou ruku co tady seženu. Postrčí mapu po stole. To je vaše. Jinak mě nic dalšího nenapadá. Proto jsem vás sem sezval, víc hlav víc ví. Hele, máte hodinu a něco na to, aby jste si to promysleli, jestli ještě něco potřebujete. Podívá se na vás. Domluveno? Jo? Tak za hodinu tady ve stájích. Vyrazíte ven a každý si zamíří kam potřebuje. Falgo, Zhufryn a i Kristian vyrazí k bráně do pevnosti, Brarg začne nahánět své lidi a Myantha jde ke krčmě. Ani se nestačíte moc rozejít, když z krčmy k vám vyrazí chlap. Ještě si dopíná vycpávanou zbroj a pod paží drží toulec, luk a pochvu s mečem. A hele, tady je. Brarg přestane pořvávat na pomocníky a otočí se k příchozímu. Kolare, Kolare. ***** Mapu si někdo vemte. |
| |
| Karak-Talok – Venku před pevností Tak já teda jdu. Za hoďku jsem zpátky. Kývnu na Brarga. Zhufe, jdeš teda se mnou? Vydám se směrem k bráně, když uvidím přibíhajícího Kolara. Tady je! Zdravím. Jdeš pozdě, už jsme se domluvili i bez tebe. Na chvíli se odmlčím. Takže máš hodinu aby jsi se dal dokupy a zase tady ve stájích je sraz. Ti všechno pak někdo nebo já vysvětlím. Jdu si pro vybavení a ještě něco dokoupit. Zhufryn jde taky se mnou. Moment počkám, jestli bude něco chtít, ale pak už opravdu vyrazím. Času je málo. |
| |
 | Stáje před trpasličí pevností Karak-Talok "Ahoj Brargu a ostatní" pozdravím skupinu, když v kvapu vybíhám ven z hostince a všimnu si rozcházející se skupiny. Brarg si mě ale všiml dříve a s vervou sobě vlastní na sebe řádně upozornil. Doběhnu k němu a po cestě se doupravím a uložím zbraně tam kam patří. "Kam jdete, doufám že jste mě tu nechtěli nechat. Trochu se mi to včera zvrtlo a koukám, že jsem krapek zaspal" Vylíčím Brargovi svůj, lehce opožděný příchod, a začnu se smát. "Tak abych nezdržoval, co je tedy v plánu. Já jsem už připravenej, možná maximálně," překontroluji množství šípů a loučí, "tady nějakej šíp a louč bych mohl doplnit. Koukám, že stejně asi ještě nějakou chvilku máme. Doplnil bych tyhle dvě položky. Kam bys mě pro to poslal." Ještě rychle dodám a už pokukuji, kdo jde do města, abych se k němu přidal. |
| |
| Před trpasličí pevností Karak-Talok To nadšení. Povídá Brarg a ukáže na oba trpaslíky. Tihle míří do pevnosti, v obchodní čtvrti seženeš co potřebuješ, tak jdi s nima. Hej, Falgo! Vemte ho sebou a dohlídněte na něj, ať se dole neztratí. |
| |
| soukromá zpráva od Kolar pro Rychle se připojím k dvojici trpaslíků, "ahoj chlapy, prosím vás, sháním šípy, louče, obvazy a trvanlivé jídlo." Vím, že se tu ti dva dobře vyznají a tak mi určitě poradí kam jít, abych tu zbytečně nebloudil. |
| |
| Ožrala vstal "No konečně že jdeš... už jsem myslel, že půjdeme ve čtyřech." Řeknu směrem ke Kolarovi. "Jo, jasně že jdu." Řeknu Falgovi a pokývnu Kolarovi ať jde s náma. "Drž se blízko a skloň trochu hlavu." Rychle ještě poradím Kolarovi a pak už se vydám s Falgem do útrob hory. |
| |
| soukromá zpráva od Falgo Stříbrokop pro Chci si dojít domů pro zbytek vybavení a pak ještě přikoupit trvanlivé jídlo na tři dny, do prázdné láhve nalít dobré trpasličí pivo. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Pivo stálo 3md. a to jídlo celkem 2st.6md. (sušené maso, trvanlivé pečivo, tvrdý sýr...) |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Rozhodla jsi se počkat tu hodinu v krčmě. Pivo tu mají dobré. To běžné tu stojí 1 měďák za korbel a nebo tu ještě je trpasličí tmavé, které je silnější, ale chutnější. A také dražší. Chtějí za korbel 3 měděné. Také jsi zaslechla vyprávění o nějakém sesuvu na stezce do Greru, ale že je již odstraněný. A také, že nějací lovci ze Sverova viděli část bandy nějakého Sniroka, jak se potulují na sever od Sverovské hory. A že prý dostali naprdel od skupiny dobrodruhů z Darasinu. Hodně jich ale uniklo, Snirok taky a že sebou mají nějakou divnou potvoru se železnými ostny. A samozřejmě spoustu řečí o tvrdé práci v dolech a cenách piva. ***** Do diskuze mi jen napiš, kolik jsi tam utratila a já ti to odepíši z měšce. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Zamířil jsi také do pevnosti. Prošel branou a pak širokým a vysokým tunelem dolů do trpasličího města. V obchodní čtvrti jsi se stavil v obchodě s likéry a jinými pochutinami a vybral tam něco na rozloučenou pro Meliardu. Je to dcera, jedna z dcer, obchodníka s kožešinami. Tady je vykupuje od lovců z okolí a posílá na zpracování na jih do království. Na výběr tam mají lehké víno za 1 stříbrný, vaječný likér s čokoládou za 1 stříbrný a 8 měděných a drobné sladké pečivo s ovocem, cukrem a medem za 8 měděných za tucet kousků v pytlíčku. ***** Do diskuze mi jen napiš, co jsi koupil a já ti to odepíšu z měšce. |
| |
| soukromá zpráva od Kolar pro Rychle proběhnu všechny krámky, kde najdu co potřebuji, 8 x šíp 4 x louč jídlo na týden 4 x obyčejný obvaz |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Koupil jsi 8 šípů po 2 měděných, 4 obyčejné plátěné obvazy po měďáku, 4 pochodně po měďáku. Jídlo na týden tě stálo 5 stříbrných a to ti ještě prodavačka dala 6 měděných slevu. Celkem tě nákup stál 7 stříbrných a 4 měděné. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Koupil jsi si trvanlivé jídlo na dva dny za 16 měděných. A když jsi se ptal po jablkách, dostal jsi jich tucet zadarmo, protože jsou potlučený. |
| |
| Stáje u pevnosti Karak-Talok Uplyne asi hodina a začínáte se scházet u stájí. Tam panuje čilí ruch, i když asi ne vše se týká vás. Trochu bokem uvidíte stát Brarga v rozhovoru s dvěma chlapy a opodál stojí trojice mezků přivázaných u plotu. Vedle nich je malá hromada vybavení, které se na ně asi naloží. Dvojice velkých pytlů a čtyři bedny spojené popruhem do páru. Tak tady jste, už to máme připravený. Vybral jsem vám tyhle tři potvory. Jsou odpočatý a asi neposlušnější. Tedy až na Strakáče, ale to zvládnete. Ti další dva jsou Rouzie a Robert. Jsou na sebe zvyklí a rádi se cestují spolu. Co se týká nákladu, tak Rouzie ponese to nejlehčí. Je z nich nejslabší a tak má ty pytle. Je tam hlavně oblečení, látky, lana a pár přikrývek. A také pytlík prosa pro mezky. To jim dávejte na večer, aby to přes noc strávili. V bednách je nějaké nářadí, hřeby a nějaké to důlní vybavení. Náhradní krumpáče a lopaty. Tedy bez násad. V jedné z beden je i olej. Dvacet lahví zabalených ve slámě. Tak s tím opatrně, ale je to ozkoušený, že se to nerozbije. Podívá se na slunce. Tak jestli jste všichni připravení, naložíme je a do soumraku budete u zastávky, jak se tam sesula ta skála. Tam to Zhufryn, Kolar a Falgo znají. Poplácá Roberta po hřbetě. Kristiane, takže ti je svěřuji do opatrování. Můžete je vest jednotlivě, kdy je budete držet na provaze a nebo je zapojit za sebe, kdy vedete prvního a další je následují. Hmm.. To bych doporučil asi Roberta jako prvního. Ale je to na vás. Vlastně i dva a jeden to jde. |
| |
| Stáje u pevnosti Karak-Talok " Výborně, tak když máme vše tak pěkně připravené, hurá na to, ať tu nezestárneme." Opatrně poplácám mezky, aby se nelekly, až na ně začneme nakládat věci. Přistoupím k mezku Robertovi a k němu připravím bednu s olejem a důlním nářadím. "Hej Falgo, pomoz mi, aby ty bedny nepřepadly, naložíme na něj tu bednu s olejem a asi tu bednu s těmi krumpáči a lopatami. |
| |
| Mezci "Konečně je co dělat, jde se nakládat." Prohlásím, když Brarg skončí. Zvířata opravdu vypadají dost dobře, takže by cestou nemělo být moc problémů. Rovnou dojdu k druhému páru beden. "Hej, Kristiáne, pojď zklidnit toho Strakáče. Nechci aby mi ukopl obličej až ho bude nakládat. A pomož mi s těma bednama. Jsou docela těžký." |
| |
| Stáje Dorazím tak akorát na čas. Vyslechnu si Brarga a prohlédnu si své nové, čtyřnohé společníky. Mohlo to být horší. Tři zvládnem, tedy Kristin je zvládne. Snad. Nebo jsme mohli dostat Zrzka se Vzteklounem, by cesta netrvala týden ale měsíc. Když mě Kolar pobídne k pomoci, přidám se k němu. Jo jo, už jdu. Otočím se na ostatní. Pojďte taky, musíme si to vyzkoušet. Naložit a pak sundat. Já to trochu umím, ale musí u toho být dva a naložit obě bedny naráz, jinak se občas převrátí, tedy spíše to shodí. Odložím si věci vedle na hromadu a přiložím ruce k dílu. ***** Upravený Popis postavy - Už mám své vybavení Jsem normálně rostlý trpaslík, vlasy a vousy barvy medu (světle žlutohnědá) a tmavé oči. Jedno je orámované čerstvým monoklem. Na sobě mám hnědou tuniku, prošívaná vesta a šedivé plátěné kalhoty. Boty kvalitní kožené. Koženou čapku a plátěné rukavice. Přes ramena modrý plášť s kápí a na krku se občas zaleskne tenký řetízek ze světlého kovu. Na zádech tornu a pod ní smotanou vlněnou přikrývku. Dvojici dýk za opaskem na pravé straně a na levé pochvu s krátkým mečem. Na popruhu si nesu malou truhličku. |
| |
| Mlčanlivá Pri nových predstavovačkách opäť mlčím. Nemám k tomu čo viac dodať, táto moja partička je ukecaná aj za mňa, a tak keď sa nám predstaví posledný člen posádky si to namierim do krčmy. Tam si vychutnám svoje vysnívané pivko, trochu potrkotám s barmanom, s ktorým som už mala tú česť predošlé dni, a keď príde ten správny čas, rozlúčim sa a dojdem na miesto stretnutia. Tu je nám predstavená náklad aj nákladníci a dostávame posledné pokyny. Jeden z nich je povinná výuka narábania s nákladom a zvieratami. A tak nedbám a na výzvu trpaslíka Falga k nemu podídem a začnem mu pomáhať s nakladaním a spätným vykladaním. Nech si to môžeme vyskúšať všetci. |
| |
| Stáje u pevnosti Karak-Talok Netrvá to dlouho a zvládnete naložit a vyložit náklad rychle a bez nějakých komplikací. Nejdéle vám trvalo správně upevnit popruhy a dobře je zapnout, aby zvířata nedřely a přitom nebyly moc volné. Dobře, to stačí. Povídá Brarg, když máte všechny tři mezky naložené. Zkontroluje upevnění nákladu a zatváří se spokojeně. Jo tohle je dobré. Poodstoupí a dá si ruce v bok. Tak. Myslím si, že jste připraveni. Takže jsme domluvení. Vyšlu havrana se zprávou, aby vás za ... no pět či šest dní očekávali. Hodně štěstí a dávejte pozor na cestu. Klidně dojděte později ale v pořádku. |
| |
| Stáje - Vyrážíme "Tak díky moc, snad se do dvou týdnů uvidíme." Odpovím Brargovi, podívám se naposled po Karaku a vyrazím na cestu. Vezmu popruhy Roberta a pokusím se ho přimět k pohybu. "Tak pojď, máš před sebou dlouhou cestu. Kristiáne, vezmeš Strakáče? Myslím, že tu máme všichni rádi vlastní zuby." Cesta nás táhne známou cestou, tudy jsme do Karaku přišli asi všichni. Prvních pár mil budeme všichni nebo většina z nás znát, takže snad nebudou problémy typu: "Podívej se, ten pařez je úplně stejnej, jak ten předtím." Nebo: "Podívej se, tady taky někdo upustil housku s vajíčkem." |
| |
| soukromá zpráva od Zhufryn pro |
| |
| Stáje Zatahám za popruh a pak podrbu Roberta mezi ušima. Hele, líbí se mu to. Zamnu si ruce a vyrazím k hromádce svých věcí. Po chvíli se chci vrátit k Robertovi, ale toho již drží za uzdu Zhfryn. Přejdu tedy k Rousie a zkontroluji popruhy. Tak já jsem připravený. Podívám se Kristiana, který ač má mít mezky na starosti, se zatím moc nezapojil. Zhufryn na nic nečeká a vede „svého“ mezka od stájí na stezku do Greru. Kývnu na Brarga a mávnu na ostatní. Jdeme jdeme. |
| |
| Stáje Po rychlé lekci nakládání, upevnění, rozvázání a vykládání nákladu na mezky, nás Brarg vyslal na cestu. Pět, šest dní to je pěkná procházka. Každej si vzal nějakého mezka, na mě nic nezbylo a tak se zařadím někam do půlky. "Tak se tu tedy Brargu mějte a drž nám pěsti, ať se nic nepokazí." Poté nás už popožene Falgo. Ještě naposledy se zkontroluji, jestli jsem náhodou nenechal něco někde ležet a už vyrážím. |
| |
| Pevnost Karak-Talok Konečně jste všichni připraveni a vyrážíte na cestu. Projdete nádvořím před pevností a zamíříte k cestě do Greru. Ta je kamenitá, ale je s opatrností sjízdná i vozy. Sice pomalu, ale i tak pokračujete a sestupujete stále níž. Během hodin co vám zbývají do setmění potkáte jen minimum pocestných. Zboží mezi pevností a táborem Grer přepravuje společnost řízená Brargem a ta je na stezce jen dvakrát třikrát do měsíce. Setkáte se jen s párem lovců a několika trpaslíky vracející se z obchůzky. Tábořiště Po čtyřech hodinách se začínáte blížit k místu, kde chcete přenocovat. Cesta prochází úzkým kaňonem a pak se rozšiřuje do malého údolíčka mezi strmými svahy. Na každé straně od stezky je prostor pro táboření, ohniště na východní straně obložené kameny. V severozápadní části vidíte kus zřícené skály, kdy její odpadlá část odkryla průchod do nitra hory. Také všude okolo se povalují drobné kameny, ale většina těch velkých je naskládaná na dvě hromady v severní části. Okolo skal roste maliní a kopřivy. U východní stěny je pramen a malá studánka obložená kameny. Již je večer a slunce začíná mizet za skalami. |
| |
| Na cestě Konečně jsme se po dvou dnech dostali z Karaku. Ne, že bych neměl města rád, ale vzhledem k mým předchozím zkušenostem se jim radši vyhýbám. Náš první cíl je Grer. Slyšel jsem, že se tam před 2 dny dostal mocný čaroděj. teda... zdálo se mi o tom a ani v těch snech není nějak mocnej... a není to čaroděj, ale kouzelník... divný. No, to je jedno, ať už je to pravda nebo ne, tak už tam asi touhle dobou nebude. Nějaký problém s krysama nebo co. Brr nesnáším sny s krysama. Cestou téměř nikoho nevidíme. Robert sám se zdá být celkem spokojený. Musím říct, že nevím jak. Kdybych měl ty bedny nosit já, tak jsem cokoli, jen ne spokojený. Po několika hodinách konečně dorazíme do toho kaňonu s hezkýma broučkama. "Bestie" Odplivnu si, jen co na ně pomyslím a podívám se na lýtko, kde přes oblečení není vidět jizva po celkem hluboký ráně. "Hele, co se utábořit zase tady u tý díry Falgo? Kolare, co myslíš? Samý pěkný vzpomínky. Máme tu všechno. Vodu, připravený ohniště..." Než to dořeknu, zastavím Roberta u východní strany, přivážu ho u klády a sundám si po dlouhým dni ze zad tornu. |
| |
| Na stezce do Greru Tak jdu tudy již po několikáté. Tedy po několikáté jen letos a tak jen zběžně sleduji cestu a sem tam nějaké pocestné. Bude lepší, když na pár dní zmizím. Brácha se uklidní a až se vrátím, tak si to vyříkáme. Vezmu ho na pivo a pak mu taky udělám kolečko okolo oka. No asi ne. Rozhlédnu se po okolních kopcích. No jo, práce. Většina cesty proběhne tiše. Vypadá to, že každý má nad čím přemýšlet a já ostatně také. Nějaký kopec přes padesát mil daleko a ještě k tomu nepůjdem po cestě. Docela klika, že mi zbylo na dobrý boty. Trochu ještě tlačí, ale to se rozchodí. Když dorazíme na místo našeho prvního táboření, vyslechnu Zhufryna a jeho pokus o vtip. Tak jako, buď rád, že asi nebude pršet nebo padat kdo ví co. Pak bys do tý díry hnal jak divej. Podívám se na otvor do nitra hory a pak se vydám s k východní straně údolíčka. Rouzie pojď. Shodím tornu a truhličku nedaleko ohniště a odvedu Rouzie o kousek dál ke křoviskům. Tam ji uváži a zavolám na ostatní. Pojďte mi někdo pomoc sundat náklad. Pak pomůžu s ostatníma. Když máme hotovo, z torny vyndám tmavou láhev a dojdu s ní ke studánce, kam ji položím na dno. Dobře, dám tomu půl hoďky a pak se nadlábnu. Vrátím se k ohništi. Hele, zapálíme oheň nebo bude jen studená večeře? |
| |
| Tábor "Nejsem si jistej, ale myslím, že bych radši mrznul na dešti než ještě jednou riskoval ty potvory. Tentokrát už by to hnízdo mohlo bejt koordinovaný a byli bysme v prdeli." Odpovím Falgovi, přičemž sundám z Roberta bedny a uložím je opodál. "Já bych se najedl do syta teple. Přijde mi, že se jim moc nebude chtít chodit k ohni." Odpovím Falgovi na jeho otázku, když se vrátí od pramene. |
| |
| Tábořiště Jsou to brouci, nemyslím, že by nějak moc přemýšleli. Odpovím Zhufrynovi a začnu se přehrabovat v torně. Majo, Myo hmm... Kristiane, Kolare. Uvařím kaši. Jestli chcete taky, hodilo by se třeba trocha masa, brambory nebo tak něco, co to ní můžu naházet, aby byla hustší. Vytáhnu kotlík a začnu se ohlížet po nějaké větvi na zavěšení nad ohništěm. Kdo vidí nějaký dřevo, tak trochu přineste. A zapalte pak oheň. Přehrabuji se dál v torně a vytáhnu dřevěný talíř a lžíci. Pak se posadím na kládu a přemýšlím, co ze zásob použít a co si nechat na později. Stejně by mě zajímalo, kam se vytratil elfík. Co nám dal Brarg odměnu, tak jsem ho neviděl. |
| |
| Nuda Cesta prebieha v tichosti a všeobecnej pohode. Všetci akoby boli zahltení vlastnými myšlienkami a nikto nechce rušiť niekoho ďalšieho. Zo začiatku mi to vyhovuje, sama mám nad čím premýšľať, ale po chvíli ma to celkom dosť prestane baviť. Sem-tam načnem nejakú tému, čosi sa kohosi opýtam, ale po chvíli rozrava opäť upadne. Nakoniec sa trpaslíci rozhodnú, kde sa pre dnešok utáboríme a ja som rada. Večer, pri ohnisku bude možno aspoň trochu zábavy. Presdalen, som mladé žieňa s veľkou dávkou energie. Potrebujem aspoň niečo! A to niečo začujem v rozhovore dvoch trpaslíkov. "Akí chrobáci?" Opýtam sa, zatiaľ čo pomáham s vykladaním nákladu. Keď mi odpovedia, pôjdem po to drevo. |
| |
| Tábořiště Na chvilku se zarazím. A hele, ona s námi i mluví. Pak mrknu na Thufryna, jestli jí o nich něco řekne, ale pak se ozvu sám. No, brouci. Hmm... Jak bych ti je popsal. Asi takhle, vem kámen a podívej se pod něj. A když tam najdeš nějakou ploštici, tak si ji představ asi jako loket až paži dlouhou. Dlouhou, zelenou a nasranou. Kouknu na Zhufryna. Že jo, Zhufe. Tak nějak. |
| |
| Tábor "Ještě jsi zapomněl, že některý jsou jedovatý a k tomu extra nasraný. Já už tam znova nepůjdu, nemám chuť aby si mě ty potvory vycucaly na kost. Pamatuješ, jak zřídili toho elfa? Vlastně ani nevím, jestli se dostal do Karaku." Odpovím Falgovi, zatímco si odlamuju kousek chleba. |
| |
| Na cestě Vyrazili jsme na cestu, mezci pěkně poslouchají a cesta utíká. Pocestných jsme moc nepotkaly, kromě pár trpaslíků se sem asi v tuhle dobu moc lidí nežene. Co nevidět jsme na známých místech a vzpomínky se jen valí. Připravujeme se na táboření, Zhufryn navrhne aby jsme se utábořili u vchodu do podzemí. Má pravdu v tom, že tam je vše co potřebujeme. Falgo se chystá odlehčit mezkům, tak mu jdu pomoc a potom i ostatním, aby jsme to měli co nejrychleji. Když je vše hotové, začíná příprava noclehu. Mezi tím začnou Zhufryn a falgo vyprávět zážitky z naší průzkumné akce zdejšího skalního průzkumu. Chvilku poslouchám a potom jdu najít nějaké dřevo na oheň a větve na upevnění kotlíku nad ohněm. |
| |
| Tábořiště Netrvá dlouho a dřevo je nanošené a nad malým ohníčkem se na dlouhé větvi houpá kotlík s řídkou kaší. Obyčejná ječná kaše s drobnými kousky slaniny. Víc nic, nikdo jste Falgovi na večeři nepřispěl. Ten ji občas zamíchá a pak kotlík položí stranou. Začíná se stmívat. Mezky máte uvázané ve východní části, náklad složený na hromadu. |
| |
| Tábořiště No nic moc teda. Zamíchám lžící řídkou směs. Tak večeře je hotová, připravte si misky, bude se rozdávat. Vyndám dvě dřevěné misky a ještě jednu lžíci. Tak si naberte. Sám si naložím tak akorát a ještě z torny vytáhnu kousek chleba. Hele nevím. Ethilase jsem viděl naposled když nám Brarg dával ty stříbrňáky. A pak už ne. Nepamatuji se, že by říkal něco o tom, proč do Taloku jede, ale nějaký důvod to muselo mít. Ale jestli nás přijel obracet na víru v ušatou bohyni, jsem mu měl popřát hodně štěstí a rychlý nohy. Chvíli žvýkám chleba. Hele, jak to uděláme s hlídáním? Do svítání je tak osm devět hodin, rád bych si alespoň na šest schrupnul. |
| |
| Tábor "Vezmu si první nebo poslední hlídku. Zbytek si dohodněte jak kdo chcete." Odpovím Falgovi a naberu si do misky kousek směsi. Z batohu vytáhnu suchary a nabídnu ostatním. "Nechcete někdo? Moc to není, ale nechci spotřebovat to nejlepší hned první den. Kdo ví, jak dlouho půjdeme..." Podívám se na Kristiána. "Budeš schopnej někde po cestě něco chytit, když by na to přišlo? Nelíbí se mi představa, že bychom někde po cestě byli bez masa." Z torny vytáhnu kus salámu a položím k němu dýku. "Berte si taky. Moc to není, ale aspoň něco." Vytáhnu šmirgl, rezavou sekeru a otočím se k Falgovi. "Nemáš trochu octa?" Mezitím začnu sám s trochou neefektivní snahy dostat rez ze sekyrky. "Nebo jakoukoliv slabou kyselinu. Stačí mi i citron, ale myslím, že je větší šance, že máš ten ocet." |
| |
| Tábořiště Koukám jak Falgo tvoří něco k snědku, byl jsem zabrán do nošení dříví a tak mě ani nenapadlo něco přihodit do placu, aby bylo jídlo lepší. Ale co, lepší něco než nic. Vytáhnu kus chleba a natrhám ho na menší kusy a položím ho k salámu od Zhufryna, k tomu ještě kus sýru. Tady ještě něco málo, ať nám ta kaše chutná a zasytí. Naberu si kaši, vezmu si kus chleba a sednu si na svůj flek. Pomalu jím a poslouchám o čem se ostatní baví. Tedy Kristiane, taková pečená divočina, ta by hned zlepšila cestování. Začnu se smát a gestem ukazuji, jak bych se zakousl do toho opečeného masa a u toho bych mlaskal. Klidně ti pomůžu, luk s šípama mám a stopovat taky umim, myslim, že by se nám mohlo povíst něco ulovit. Hele pokud se nám zejtra povede najít nějaké čerstvé stopy, za pokus by to stálo. Masa není nikdy dost a neumím si představit, jak by jsme vydrželi s hladovejma trpaslíkama, který celej tejden jedi jen kaši. S tím se začnu zase smát. Nic ve zlim hoši. Ještě dodám a se smíchem se snažím dojíst svou porci kaše. |
| |
| Tábořiště Při zmínce o jídle v duchu pokrčím rameny. Maso je maso, ale co, pár dní o cestovním jídle vydržím. Mám ho dost. Když se pak Zhufryn zmíní o octě, zavrtím hlavou. To sebou nemám a citrón je co? To je to malý žlutý kyselý? Sakra, kde bych to měl asi sehnat? Na chvíli se zamyslím. Jako mám sirný prášek, když k tomu něco přidám a rozmíchám to s vodou, tak by ti to mělo pomoc. Jen to musím udělat slabý, ta břečka dokáže rozleptat železo za pár chvil. Přisunu si truhličku a začnu se v ní přehrabovat. S tím hlídáním je mi to jedno, klidně bych si vzal první hlídku a mezitím ti tedy připravil tu kyselinu. Chceš to hned nebo ti stačí až ráno? Naliju ti to do flakónku, jen musím promyslet poměr surovin. Pak si uvědomím co říkal Kolar. Tak hele, jen jsem chtěl přispět a udělat vám jídlo. Takže zítra vaříš ty, jo? A ať je to něco lepšího než tahle kaše. Co Zhufe? Já bych si dal hmm... zajíce na smetaně. Po chvíli dodám. S brusinkama. |
| |
| soukromá zpráva od Zhufryn pro Pokud uspěju, dám je Falgovi a počítám, že ví, jak udělat fosforku. |
| |
| Tábor "S tím zajícem nevím, ale uvidím, co půjde." Odpovím Falgovi na jeho kousavou poznámku. "Já jen říkám, že bychom měli šetřit než se dostaneme k dalšímu zdroji masa." Nechce se mi dávat svoji sekeru do sýry. Už jsem viděl několik seker jak dopadly, když to někdo zkoušel. Zvednu se od ohně, vytáhnu jednu větev a jdu se podívat na skalní stěnu, jestli se mi nepodaří najít nějakou fosforečnou horninu. Z dětství si pamatuju, že to kováři používali, když čistili zbraně. Měli jsme menší naleziště Fosforitu, kterej potom rozdrtili do teplý vody a měli z toho slabou kyselinu. K mé smůle nakonec nic nenajdu a vrátím se do tábora. "Jo, zkusím sejrovku, ale fakt slabý prosímtě, rád bych aby mi něco na tom topůrku pak zůstalo." Prohlásím a uchechtnu se. |
| |
| Tábořiště Králíka jsem chtěl po Kolarovy, ne po tobě. Povídám Zhufrynovi. Jsem si myslel, že se přídáš a taky si něco objednáš. Mávnu rukou. No nic, vtip je pryč. Jo, ráno ti dál trochu slabý kyseliny na odstranění rzi. A ne, nerozpustí se ti. Pokud jo, tak máš šunt a ne zbraň. Vida, že se zbytek asi k hlídce nepřihlásí ještě dodám. Beru si první a až mě to nebude bavit, vzbudím dalšího. Spát moc nemusím, tedy ne celou noc. Mayo, Kristiáne chcete někdo hlídat přes půlnoc? Otočím se zbylé dva tiché společníky. |
| |
| Tábořeště " No vidíš to Falgo, na tu hlídku jsem úplně kvůli tomu lovu zapomněl, vezmu ji hned po tobě. Alespoň si v noci zkusím zjistit pohyb zdejší zvěře. Toho králíka bych ti rád chytil, ale s brusinkama se nečapeš, ty si natrhej sám." Potom si připravím věci okolo sebe, abych je měl pořád po ruce, až budu spát a rozbalím si deku. "Asi půjdu za chvíli na kutě, abych naspal hlídku." |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Jsi oblečen v plátěných kalhotách a hnědé haleně. Trup ti kryje hrubá kožená zbroj vyrobená z vlčích kůží (KZ 2.0) a na nohou máš kožené boty taktéž ze zvířecí kůže (KZ 0.0). Jako hlavní zbraň k boji i lovu používáš dvojici oštěpů a jako doplňkovou lovecký tesák. V velkém vaku si neseš nějaké to vybavení na cesty, jídlo a další drobnosti. Šest sáhů lama, měch s vodou a silný kožený vak s úchyty na ohřátí vody nad ohněm. V měšci máš 5 stříbrných a 29 měděných mincí. Také jsi během cesty získal jelení paroh, ten jsi našel a pak čtveřici vlčích tesáků. Ty jsi vyndal z tlamy vlka, který tě minulý týden napadl. Od vesnického šamana jsi získal trochu léčivého prášku a jednu bobulku Černého kořene. Popis Dovedností Jsi docela dobrý v práci s dřevem a kůží. Se správnými nástroji dokážeš vyrobit většinu běžných věcí, jako jsou různé násady, prkna, pomoc při stavbě srubu. Z kůže vyrobit třeba tornu, různé vaky a tak... Co se týká vaření, tak tam zatím moc nevynikáš, ale uvařit jednoduchou polívku, vodu s bylinkami nebo opéct nad ohněm kus masa, to většinou zvládneš. Zpracování zvěře také zvládáš solidně. Získávání trofejí, jako jsou zuby, rohy, drápy a také vydělávání kůží běžných menších zvířat ti většinou nedělá problém. Také umíš slušně jezdit na koni a vůbec se o jízdní zvířata starat. Také jsi se naučil něco o různých potvorách, které se dají v přírodě potkat a nepatří mezi běžná zvířata či tvory. Zbytek dovedností ti asi popisovat nemusím, dá se to odhadnout. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Už je to pár měsíců, co jsi vyrazil z rodné vesnice na cesty. Hned jak to sníh ležící na cestách dovolil, jsi si sbalil nějaké to vybavení, rozloučil se se známými a vydal se na jih. Po kupecké cestě vedoucí podél Pásu jsi se dostal do Pohraničí, kde končí osídlené území a začíná Divočina. Území osídlené divokými tvory a plné zvěře. Cesta tě zavedla k Severním horám. Prošel jsi několika vesnicemi a na úpatí loveckým táborem Grer, kde jsi prodal, tedy spíše vyměnil, pár kožek za zásoby a nocleh. Stále ti ještě zbývají tesáky a paroh, ale podivný flekatý trpaslík je nechtěl koupit a za paroh ti nabídl jen další jídlo. Mince za ně dát nechtěl. Stezka z tábora vede dál do hor k trpaslíkům. Snad tam se bude tvůj um či zkušenosti více hodit. Do pevnosti jménem Karak-Talok je to z Greru 24 mil. Kamenitý terén, klikatící se stezka. Odhaduješ, že volným tempem bys tam mohl dojít tak za dva až tři dny. Kdyby jsi spěchal, tak možná dříve, ale nemáš důvod. Jídlo na cestu máš a když nebudeš dávat pozor na cestu, tak přijdeš o možnost něco ulovit. A pak případně trpaslíkům prodat. První den dokonce nikoho nepotkáš, v táboře říkali, že tu poutníci a obchodníci putují společně v karavaně, která vyráží dvakrát až třikrát do měsíce. Ta poslední z Greru vyrazila asi před čtyřmi dny a vracet by se měla asi také za tuto dobu. Druhý den se také nic nestalo. Zahlédl jsi dva zajíce a srnce, ale nedostal jsi příležitost je ulovit. Sem tam zaslechneš křik dravce a po skalách se něco pohybuje. Zaslechneš padající kamínky a zahlédl jsi i nějaký pohyb. Prý tu žijí nějaké horské kočky, ale dobře tak to mohla být liška, kuny nebo jen uvolněný kámen z rozpálené skály. K večeru se blížíš k místu, kde jsi se rozhodl přenocovat. Jakýsi plácek mezi skalami. A už z dálky vidíš, že už tam někdo táboří. Plane tam malý oheň a okolo něj sedí několik postav. Trpaslíci a lidé. Máš to k nim ještě několik desítek metrů a nezdá se, že by o tobě věděli. ***** Máš úvodní příspěvek, můžeš mi zatím šeptem psát. |
| |
 | soukromá zpráva od Bolgar pro S přicházejícím večerem se dostávám k místu, kde bych snad mohl složit hlavu. Plácek mezi skalami vypadá slibně, ale na první pohled je zřejmé že na tomhle místě nejsem sám. Kolem planoucího ohně sedí několik osob. Jak se zdá, tak o mně zatím nevědí. Vidina ohně se mi líbí, protože už mám hlad. Doufám, že mě nechají přijít blíž a posadit se k nim. Kdyby nic jiného, nemusel bych rozdělávat oheň sám. Pomalu, ale obezřetně se vydám jejich směrem. Zbraně echám na místě, nechci vypadat jako útočník. Jakmile si mě někdo všimne, zavolám: "A-hoj" |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Přiblížil jsi se k tábořišti a postavám posedávající okolo něj. Položíš oštěpy na zem a pak uděláš pár kroků kupředu a zavoláš na mě. Již vidíš, že jde o dva trpaslíky a trojici lidí. U východní stěny jsou tři mezci a mezi zvířaty a ohněm je hromada beden a pytlů. ***** Počkej na příspěvek pro všechny a pak piš veřejně. |
| |
| Tábořiště Kaše z kotlíku zmizí rychle a také to co dali „do placu“ Zhufryn s Kolarem. Když už jste se dohodli, že Falgo bude hlídat jako první a pomalu uklízíte použité nádobí, zaslechnete šramot na cestě vedoucí na jih a také ve stínech jakousi vysokou postavu. Kráčí k vám a pak se, stále v šeru, zastaví a zaslechnete. A-hoj. Světlo ohně je v té vzdálenosti slabé, ale je to vysoký, hřmotný muž v oblečený asi v kožešině. Více z něj zatím vidět není. |
| |
| Tábor - Nový příchozí Dojíme naši skromnou večeři a umyjeme nádobí, když si všimneme vysoké postavy vystupující ze stínu. Aspoň ve slabém světlě ohně vypadá jako kdyby právě vylezl divočině z prdele. Teda možná vlkovi, protože ještě pořád vidím, jak mu z vlčí kožešiny čouhá skoro jenom hlava. "Sám jseš Ahoj!" Odseknu a zvednu se od ohně. Dojde mi, že jeho obecnina nebude asi nejlepší. Podívám se po jeho zbraních. Nelíbí se mi představa, že by k nám přišel nějakej ozbrojenej mameluk. "Přestaň se schovávat ve stínu a popojdi kus na světlo." A ukážu mu přímo k ohni. Možná zním trochu moc tvrdě, ale tady jsme toho zažili moc na to, abychom riskovali s divochem a jeho případnou bandou. Pro všechny případy seberu ze země sekeru a obrátím si ji v ruce na paličku. Vypadá to, že je trochu pomalejší, takže mu radši k tomu ohni ukážu ještě jednou. "Hele, co to Brarg říkal o tom, jaký jsou tu v oblasti banditi?" seberu pro jistotu ze země i štít a podívám se po Mye, která vypadá myšlenkama pryč. Jsou tohle ty slavné zaklínačské houbičky? Projede mi hlavou a přestanu se o ni zajímat. Nebezpečí je před náma. |
| |
| Tábořiště Mňam, dobře jsem to uvařil. Musím se sám pochválit. Jo, když si něco uvařím, tak mi to pak chutná. Uklidím si misku a otřu ruce o kalhoty. Takže beru si první hlídku. Okomentuji zřejmé, protože Mya ani ten mladík se nijak nezapojí. A jo, vlastně... Přeruší mě zvuky a pak divný pozdrav. Co? Podívám se co se děje a pak odpovím Zhufrynovi. Skřeti, Zelení a kdo ví co ještě. Asi by nepřišli k ohni s pozdravem. Zacloním si oči před světlem a prohlížím si příchozího. Ruku položenou na rukojeti dýky zastrčené za opaskem. |
| |
| Tábor -příchod Poté co položím oštěpy na zem a pozdravím, slyším jak mi jeden z trpaslíků odpoví "Sám jsi Ahoj!". "Tenhle pozdrav ještě neznám, asi je to nějaká noublé odpověď, nebo co. To si zapamatuju a použiju, příště. To se může hodit." Prolétne mi hlavou. Popojdu blíž a ještě slyším jak mi něco říká. Nerozumím všemu, ale pochopím, že chce abych šel blíž. Jeho posuňky jsou víc než výmluvný. Vidím jak sáhne po sekeře, a ukáže mi ještě jednou k ohni. Potom vidím jak se otočí k druhému trpaslíkovi zaslechu něco mezi odkašláváním a dávením. Druhý trpaslík se na něj otočí a vydá podoně znející, ale jiný zvuk. Sice mi to zní jako když je staré ženské blbě, ale dojde mi, že to je asi Trpajzličtina, protože jsem ji už zaslech, když se v naší vesnici zastavili trpasličí obchodníci. Druhý trpaslík se taky otočí mým směrem s rukou v místě, kde zahlédnu zbraň. "Asi si myslí, že je chi vokrást. Nebo něco takovýho." pomyslím si a zarazím se. Natáhnu ruce před sebe aby viděli, že v nich nemám zbraně a řeknu "Nechtít bojovát, jsem počestnej." Popojdu ještě blíž aby na mě líp viděli. Pro jistotu ještě dodám. "Otšepy jsem byl položil za sebou. Jen hledám kde mohu spát." |
| |
| Popis postavy Mezi ostatními barbary jsem středně vysoký, což je pořád o půl hlavy vyšši, než většina lidí. Mám relativně šlachovité a svalnaté tělo, ktereé vypovídá i o mém způsobu života. Hnědé vlasy jsou dlouhé asi pod ramena a jsou svázané do ohonu, na tváři mám vousy stejné barvy. Mé oči jsou tmavě hnědé až černé. Na sobě mám plátěné kalhoty, a halenu. Na těle mám zvroj z vlčích kůží a na nohou kožené boty. Za opaskem má lovecký tesák (ten jsem neodložil). Přes rameno mi visí velký vak s vybavením a na zádech mám ještě bandalír na dva oštěpy (teď je ale prázdný, protože jsem oštěpy před příchodem k ohni odložil). |
| |
| Tábor - Vagabund "To teda vypadáš počestně." Uchechtnu se, ale zvolním. Nevypadá to, že by se mu chtělo nás napadnout a s tím tesákem po boku... pochybuju, že by mi s tím vůbec přetnul vousy. Vypadá to tak tupě, jako jeho majitel. "My jsme karavana. Jedeme horama na východ." Řeknu mu a zapřemýšlím, jestli nejsem moc sdílný. "Asi tě tu můžeme nechat, za předpokladu, že nám tím pižlátkem v noci nezkusíš podříznout krk. To ale koneckonců není jen na mně." Podívám se po Falgovi, kterej s tím asi problém mít nebude a po Kolarovi, o kterým si nejsem úplně jistej. Mya je pořád dost tvrdě v limbu, takže ani nevypadá, že si všimla, že někdo přišel. Kristián akorát kouká do ohně. Po chvilce otálení ukážu na kládu u ohně a pokynu aby se posadil. Ono se pro jednou hovno stane. Kdyby něco, tak jsem si stejně jistej, že bych ho zpacifikoval. Sednu si, a natáhnu se pro svůj měch na vodu. |
| |
| Tábořiště Chvíli váhám co dál. Přeci jen už je noc, ale zase tohle je stezka a nejsme na ní určitě sami. Tak zase hnát jej někam dál by asi nebylo správné. Po chvíli zabručím a stále cizince sleduji. Barbar kdo ví odkud, to už tu vídám víc elfů než tědlech. Jestli mu není horko v těch kůžích. Ale pak nad tím v duchu mávnu rukou. Ale co, pojď si sednout k ohni, místa je tu dost. Dám ruku z dýky a také si sednu. Nepřestávám jej ale sledovat a vrátím se k tomu, co jsem dělal předtím. |
| |
| Tábořiště - u ohně Ani jeden trpajzlík se mi zrovna přátelský nezdá, ale oba mě pobídnou k ohni. "Dík. K ohni ještě oštěpy přinesu. Nerad nemám je sebe při." S těmito slovy se otočím od ohně a vrátím se pro své zbraně. Oba oštěpy si vrátím do bandalíru na zádech a vrátím se k ohni. "Fakt nechci rvát se s vámi. Jen je u sebe chci." Doufám že mi rozumí, fak bych se nerad pral. Poté usednu k ohni a vyndám z torny chlebovou placku a tesákem odkrojím kus sušeného masa. Podívám se po nějakém příhodně velkém plochém kameni. Ten položím na okraj ohně a na něj položím placku, kterou trochu opeču a pečlivě hlídám aby se nespálila. "Díky znovu. Já menuju ze Bolgar. Jdu ze hor daleko tam." Ukážu na západ. "A cestovám k houšt, ne loušť, ne, ne... P O U Š Ť, hodně písku, tam za hory a voda. Vy taky cestováte tam?" A ukážu směrem na východ. Poté sním placku i kousek masa zatímco čekám na odpověď. |
| |
| Tábořiště Po vašem pozvání se barbar nejdříve vrátí do tmy a pak přijde k ohni. Na zádech má připevněné dva oštěpy. Usadí se, začne si připravovat jídlo a mezi tím i vyprávět o své cestě. Než mu ale stačíte odpovědět, ozve se svištivý zvuk a do země, dva kroky od vás směrem na západ, se zabodne šíp. |
| |
| Tábor - Útok "Já věděl, že ti nemáme věřit ty parchante!" Zařvu na barbara, vymrštím se na nohy, popadnu sekeru a štít a koukám se do tmy po známkách života. Barbara nechám mezi sebou a směrem odkud střely vyšly. |
| |
| Tábořiště Chvilku nechápavě sleduji chvějící se šíp a pak začne Zhufryn řvát. Kurva! Kryjte se! Se přidám a tasím dýku. Kde jsou? Kolare, Myo, kryjte se! Zkusím se přikrčit za kládu, na které jsem seděl a snažím se zjistit, odkud to přiletělo. Sakra, posraná návnada, ten chlap je posraná návnada! |
| |
| Tábor - šíp ze tmy Nalevo od směru, ze kterého jsem přišel k ohni já, přiletí šíp a zabodne se do země. Jeden trpajzlík na mě něco zařve. a šáhne po zbraních. Nerozumím mu vše, ale je jasné, že mě viní z toho útoku. Druhý ještě zařve něco na postavykolem ohně a tasí dýku. "To ne moje vina a ani kamarádi!" zkusím vysvětlit situaci a zároveň ze zad stáhnu oštěpy. Je mi jasné, že to mi asi neuvěří. Podívám se směrem odkud šíp přiletěl a připravím se k boji. Doprdele, oheň přímo za zády je špatně. Je mě dobře vidět. Doufám, že na mě nikdo z nich nevezme zezadu po hlavě - ikdyž ty vysoký jsou v limbu a trpaslím se tam nemá jak dostat S touhle myšlenkou udělám krok od trpaslíků, tak abych neměl oheň za zády a stále se dívám do tmy a očekávám pohyb. |
| |
| Tábor - Útok ze tmy Když ke mně dojdou barbarova slova, na chvíli se mi chce mu věřit. Koneckonců, kdyby to byl hajzl, tak už máme asi nějakej ten oštěp ve střevech. "Pojďte na světlo, vy kurvy!" Zařvu do tmy a fláknu sekerou do štítu. Potlačuju nutkání skočit do tmy a zkusit se spolehnout na mé vidění. Jestli to nejsou trpaslíci, tak by mě asi viděli hůř než já je. A kromě drahejch složenejch není luk zrovna oblíbená trpasličí zbraň. Ty dlouhý v našich rukou vypadají jako balisty a když se je pokusíme natáhnout, často se zapichují do země. Ne, tohle trpaslíci nebudou. Na druhou stranu se mi nechce vybíhat do tmy a spolíhat se na hodně rychle udělanej úsudek, kterej by mě mohl zabít. Místo toho pokleknu u ohně ve snaze se skrýt za štítem co nejvíc můžu, odložím sekeru a vytáhnu z ohně nějaký dřevo, který nehoří celý. "Falgo pomoz mi to tam trochu osvítit." Řeknu a hodím směrem odkuď přilétly šípy několik rozhořelých polen. ************ Poznámka pro PJ: Nehážu ta polena, za která se ubírají životy. Takový ty, co mi udělají na ruce popáleniny, protože hoří celá... |
| |
| Tábor Konečně jsme se nějak dohodli na hlídkách. Jdu na kutě, jídlo je už taky fuč a tak není proč oddalovat spánek. Zalehnu a jen si k sobě připravím zbraň, kdyby snad něco. "Dobrou noc. " Bohužel, spánek je ten tam, když se ze tmi vynoří postava. Po krátké konverzaci se dovídáme, že je to jen zbloudilec, který chce někde přespat. Nijak se k tomu nevyjadřuji, protože se o to postarali kolegové trpaslíci. Ani se nesnažím vstát, jen se na něj podívám a unaveně zvednu ruku na pozdrav. Na nohy mě postaví až šíp, který odněkud přiletí a zabodne se kus od nás. Ten zvuk poznám i ve spánku. Chvilku se orientuji a hledám šíp, abych se na něj podíval blíže a mohl tak určit, odkud přiletěl. Poté se začnu krýt. "Vy jste někdo čekal nějakou návštěvu?" Zeptám se ostatních a koukám do tmy, směrem odkud podle mě přiletěl šíp. Vytáhnu svůj nový meč a vezmu do ruky štít. Mám nastražené uši a snažím se zaslechnout jakýkoliv zvuk, který normálně nepatří do nočního prostředí. "Buďte chvilku potichu, ať něco slyším, třeba určím, kde asi tak jsou." Decentně se snažím na chvilku utišit ostatní. |
| |
| Tábořiště Barbar popadne zbraně a otočí se k vám zády. Navzdory tomu, že mu to oba trpaslíci dávají za vinu. Ukročí také na sever a sleduje potemnělou západní stěnu. Tím směrem ostatně míří dřík šípu, střelec musí být někde tam. Falgo, Kolar se rychle ozbrojí a kryjí se za dřevem. Zhufryn popadne tři hořící větve z ohniště a mrští je západním směrem. Dopadnou tak deset patnáct sáhů daleko a osvětlí malý prostor okolo sebe. Nikde nikdo. Zároveň váš oheň o trochu pohasne, když přijde o podstatnou část paliva. Mya se konečně probere z dřímoty a popadne svůj meč. Kristian také zareaguje, zvedne ze země luk a toulec s šípy a přikrčí se u severní skalní stěny. Horečně v toulci loví šíp. Pak zahlédnete nezřetelný pohyb na západě. Je ale asi dva nebo tři sáhy nad vámi. V těch místech je již skalní stěny a někdo je asi na ní. ***** Umístění ? je orientační, prostě tam někde jste něco zahlédli. Měřítko MAPY je 1 čtvereček 2 sáhy, takže je od vás asi 30 sáhů daleko. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro S ohněm za zády a větvemi před sebou není trpasličí vidění nejpřesnější, ale tvora na skále vidíš. Menší, možná přikrčený. O kousek dál a výš je další teplá skvrna, menší, možná za něčím krytý tvor. A dole, víc na jihu, směrem odkud přišel barbar je také něco. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro S ohněm za zády a větvemi před sebou není trpasličí vidění nejpřesnější, ale tvora na skále vidíš. Menší, možná přikrčený. A dole, víc na jihu, směrem odkud přišel barbar je také něco. Jeden nebo dva vedle sebe. Asi křoví, nerozeznáš to. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Až na náznak pohybu na skále nevidíš nic. Je už tma a tvé oči se tak rychle nepřizpůsobí. Zaslechneš ale zvuk praskajících větviček odněkud z jihu, odkud jsi přišel. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Tví společníci nejsou zrovna potichu, oheň praská. Nezaslechneš nic co by ti napovědělo, kde je střelec či je sám. |
| |
| Tábor - nevítaná návštěva Vidím jak první trpajzlík - ten nasranej - sebral několik větví z ohně a hodil je do tmy směrem, odkud vyletěl šíp. Větve neosvětlí skoro nic, jen zahlédnu pohyb nějak vysoko, aby to bylo na zemi - dost možná je na skále. Ale nic moc nevidím, je už na mě moc tma. A oheň taky pohasíná. V zápětí ale zaslechnu zvuk praskajících větviček, odkud jsem přišel. "Bacha, před náma vysoko," ukážu oštěpem nejprve do míst kde jsem zahlédl pohyb, a pak ještě směrem odkud jsem přišel, "A tam taky někdo. Slyšel větve. Praskat. Pozor." a otočím se tak, abych viděl oběma směry případného nebezpečí. Připraven reagovat, jakmile něco uvidím. |
| |
| Tábor Zahlédnu něco ve skalách, na což mě ještě upozorní nově příchozí barbar a potom zahlédnu ještě jednoho nad ním. Zdá se, že jich je tu víc. "Ještě jeden parchant je nad ním. Falgo pojď se mnou hádám, že jako jediný máme šanci je spolehlivě vidět." Otočím se na Kolara, Kristiána a pak na Bolgara. "Vy hlídejte mezky. Pravděpodobně mají někoho za náma, aby je odtáhl, jakmile všichni vyběhneme jako debilové za šípama! Stejně byste v tý tmě viděli hovno a kdybyste si vzali louče, tak jste perfektní cíle." Snad Kolara napadne krýt Kristiana štítem ať neskončí jako jehelníček... Doběhnu ke nejbližší větvi, kterou jsem hodil od ohniště a hodím ji směrem kde jsem viděl pohyb. Tohle by je mohlo dostatečně oslnit na to, abychom se mohli přiblížit. Hned poté vyrazím najít cestu na stěnu a doufám, že mám za sebou Falga. V tom shonu jsem se nestihl podívat. |
| |
| Tábořiště Opatrně se přiblížím ke Kristianovy a Mye. Jen polohlasně k nim promluvím. "Zhufryn má pravdu, opatrně se stáhneme k mezkům, snažte se držet dál od ohně, ať nejste moc vidět. Schováme se u mezků a pokud si jdou pro ně, tak je alespoň překvapíme." Potom se opatrně stáhnu do šera a přemisťuji se k mezkům. Při tom ukazuji i ostatním, aby mě následovali. Škoda, že nás nenapadlo, si malinko zabezpečit alespoň jednu přístupovou stranu. I když nenapadlo by mě, že nás někdo přepadne takhle brzo od vyjetí z města. Vypadá to, jako by snad někdo o zásilce věděl a jde na jistotu. Myšlenku si nechám zatím pro sebe a spíš přemýšlím, jak zabezpečit náklad a mezky, aniž by jsme přišli samy k úhoně. |
| |
| Tábořiště Jo, vidím, nejsem slepej. Procedím mezi zuby a sevřu dýku v pěsti. Ta je mi tu hodně platná. Když se Zhufryn vydá kupředu a pobídne mě, abych jej následoval, kysele se ušklíbnu. No skvělý a co tam asi budu dělat? Ale pak se postavím, přeskočím kládu a rozběhnu se za ním. |
| |
| Tábořiště Kristian konečně vyloví z toulce šíp a založí jej do luku. Když k němu přijde Kolar a pbídne jej a Myu k tomu, aby se stáhli dozadu a chránili mezky, oba rychle přikývnou. Všichni tři se pak společně vydají ke zvířatům. Zhufryn s Falgem kousek za ním, se rozběhnou k hořícím větvím. První z trpaslíků jednu sebere a s rozmachem ji hodí nahoru na skálu. Falgo jej předběhne a sebere druhou. Bolgar zatím vyčkává na místě, jen střídavě sleduje šero na skále a pak v jižní části. Než stačí větev dopadnout, zazní zadrnčení tětivy a ze tmy vyletí šíp a zasáhne Falga do pravé paže. Pak konečně dopadne větev a osvětlí kousek skály. Skřet. Skřet s lukem ve zbroji z kůže a ne hlavě koženou čapkou. Drží krátký luk. Zazní další tětiva a tmou zasviští další šíp. A zasáhne stojícího Bolgara do prsou. Hrot projde kůží a zaboří se hluboko do prsního svalu na pravé straně. Rána je to tak silné, že jej otočí do strany a barbar pak poklekne na koleno. Ozve se smích. Ženský smích. ***** Začíná boj na kola. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Hrot šípu ti zajede mělce do paže. Rána je mělká, hrot nebude hluboko. ***** Ztrácíš 1 život. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Zahlédneš jen letící šmouhu a vzápětí tě úder srazí do kolen. Z prsou ti ční dřík šípu s rudými letkami. Hrot musí být docela hluboko. ***** Jsi zraněn za 5 životů. |
| |
| Tábořiště Kurva! Ten hajzl! Zakleju a sevřu zraněnou paži. Dobrý, není to hluboko. Pohlédnu nahoru na skálu, na skřeta co po mě střelil a hodím nahoru hořící větev. Někam za něj, aby byl vidět. A rozběhnu se dál na západ ke skále, aby na mě nemohl jen tak klidně střílet. Do hajzlu Kolare! Kde jsi? Pak zahlédnu klečícího Bolgara. Nás tu postřílí jak slepice v ohradě! |
| |
| Tábořiště - boj Zaúpění Falga naznačilo, že se něco stalo, když potom vidím Bolgara, který s šípem v prsou klekl na zem, došlo mi, že máme opravdový problém. "Rychle, musíme dostat Bolgara ze světla, nebo tu bude za chvíli jako jehelníček." Křiknu na Kristiana a Myu a se štítem proti směru střelby běžím širším obloukem okolo ohně k Bolgarovi. Až kousek od něj mi dojde, že sám to určitě nezvládnu a i s pomocí budeme mít co dělat. Uklidím tedy rychle meč, doběhnu k Bolgarovi, nechám u něj štít a běžím směrem k Falgovi. Ten mezitím už nadává kde jsem. Vyhýbám se osvětleným místům a po cestě beru luk a nasazuji opatrně šíp. Falgo je naštěstí už neosvětlený, ale bohužel pro mě, já nevidím ve tmě skoro nic a tak jen dobíhám tak daleko, dokud pořádně nevidím od hořícího klacku osvětleného skřeta. Zastavím se, abych se mohl pořádně nadechnout, natáhnout tětivu, asi tak odhadnout vzdálenost, ale podle poslechu si jsem skoro jistý, že jsem někde na úrovni Falga. Zatajím na chvilku dech, zacílím a střílím na skřeta co je na skále osvětlen hořícím klackem. |
| |
| Útok!!!!! Jen co světlo ukáže skřeta, chytne se Falgo za ruku, ze který mu čouhá šíp. "Zústaň za mnou!" Já už mám vlastní štít a nepotřebuju, abys mi ještě dělal ten živej. Kolar musí zůstat s ostatníma u mezků. Nevíme kolik jich tu kolem je a nemůžeme si dovolit jich nechat několik nám vpadnout do zad." Vytáhnu zpoza opasku dýku a hodím ji na čerstvě osvětleného skřeta. Není to lehký hod, ale Thurisaz ví, jak dlouho budeme hledat cestu nahoru a za pokus to stojí. Jestli se nám podaří sundat jenom jednoho střelce, tak bude výstup mnohem snazší. |
| |
| Přepadení "Kurva, doprdele!!!" zásadám si v rodném jazyce, protože ta rána bolí jako hovado. Podívám se odkud přilétl šíp, podle směru dříku, který mi trčí z prsou a původního směru kam jsem koukal. Hrot je hluboko,teď nesmí ven, jinak budou problémy. Ale dřík zlomit můžu. Alespoň mi v boji nebude překážet. Zvednu se zpět na nohy. Najednou kolem mě proběhne jeden z lidí, co seděl u ohně a hodí mým směrem štít, a pak se řítí dal za trpajzlíky. "Dík" houknu na něj a nasadim ho na ruku, na straně šípu. Poté štít zvednu před sebe a vydám se směrem ze světla - k mezkům a postavám u nich. Jakmile se tam dostanu, opatrně ulomím dřík šípu. ten člověk má pravdu pokud někdo jde pro zvířata, měl by tam někdo bejt. |
| |
| Tábořiště – Boj 1 kolo Falgo se rozmáchne a obloukem hodí hořící větev nahoru za skřeta a pak se rozběhne kupředu, prodere se nízkým ostružiním a přitiskne se ke skále. Skřet se kousek nad ním, stojí na skalním ochozu asi sáh nad Falgovou hlavou, ale trochu dál od okraje. Kolar se rozběhne a běží k ohni a u Bolgara odhodí svůj štít. Zhufryn se také vydá kupředu, udělá dva kroky a hodí dýku po skřetovi. Je to velká vzdálenost a i tak se jej povede Zhufrynovi zasáhnout do pravého ramene. Hrot projde zbrojí a zabodne se mu do těla, ale pak zase vypadne na zem. Vidíte, jak mu začne téct krev. Tha Thu Gortha! Skřet natáhne luk a zamíří na Zhufryna. Šíp se mihne a zasáhne trpaslíka do pravé nohy. Hrot se zaboří do stehna. Bolgar se zvedne z pokleku a podívá se, odkud to vlastně přiletělo. Falgova vržená větev osvětlila vysokou štíhlou postavu. Ork. Tedy orkyně s dlouhým lukem, oděná v opravdové kožené zbroji a na hlavě má kůži z vlčí lebky a zbytek kožešiny jí kryje ramena a záda jako plášť. To se již zapojí i Kristian. Luk má natažený a vypouští šíp právě na ní. Je to však na něj moc velká dálka a střela je nepřesná a mine svůj cíl snad o dva sáhy. Mya se dál stahuje k mezkům a již tasila meč. Orkyně zamíří na Kristiana a šíp zasviští vzduchem. Je to dálka a tak i ona svůj cíl mine. Hark Tha Mythr! Zakřičí. ***** Konec 1 kola |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Šíp tě zasáhne do stehna pravé nohy a hrot zajede do masa. Není ale nijak hluboko, jen se ti zdá, že ten hrot je nějaký divný. ***** Ztrácíš 2 životy. |
| |
| Tábor "Ty parchante! Jen počkej, já tě dostanu!" Zařvu bolestí, a zlomím dřík šípu štítem, přičemž volnou rukou přidržím šíp tak, aby se mi při nárazu štítu v ráně nehýbal. Do ruky vezmu ze země větev a zatímco se kryju štítem se snažím najít cestu na římsu abych si to se skřetem vyříkal sekerou. |
| |
| Tábořiště Přitisknu se ke skále a tasím obě dýky. Do hajzlu! Do hajzlu! Zkouším nahlédnout nahoru na toho posranýho skřeta. Pak se zhluboka nadechnu a pozpátku ustoupím krok nebo dva od stěny a pokud to půjde hodím dýku po skřetovi. |
| |
| Tábořiště – Boj 2 kolo Zhufryn popadne poslední hořící větev a rozběhne se k západní stěně. Dostane se až nedaleko Falga a obhlíží stěnu, kudy se dostat nahoru. Dvojice uprostřed se rozdělí. Bolgar popadne štít, nasadí si jej na paži a začne ustupovat směrem k mezkům a Mye. Kolar naopak postoupí kupředu a připraví si luk ke střelbě. Mezitím Kristian znovu vystřelí na orkyni a tentokrát ji lehce škrábne na paži. Ta zamíří na Falga, který ustoupil od bezpečí skalní stěny a vrhne dýku po skřetovi. Zasáhne jej lehce do hrudi a vzápětí jej zasáhne šíp vystřelený orkyní. Zásah projde zbrojí na hrudi, ale nejde tak hluboko, jako u Bolgara. Také skřet po Falgovi vystřelí, šíp prolétne kousek od jeho paže a zabodne se do země. Ergar Tak Gror! Zakřičí pak. ***** Konec 2 kola. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Zasáhneš skřeta a vzápětí tě do hrudi něco udeří. Koukneš dolů a vidíš dřík šípu s rudými letkami. ***** Ztrácíš 2 životy. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Dostaneš se ke skalní stěně, kousek od Falga a prohlédneš si ji. Je dost strmá, dostat nahoru bude docela obtížné. ***** Hod si desetistěnkou, pokud to chceš zkusit. Samozřejmě budeš potřebovat obě ruce. |
| |
| Skalní stěna Poté, co se dostanu ke skalní stěně najdu dost strmý sráz. Připnu si štít na záda, aby mě kryl před případnými šipy, poslední větev hodím nahoru, abychom už byli opravdu ve tmě a začnu šplhat směrem ke zraněnému skřetovi. "Falgo, už po něm nic neházej. Zkus sundat tu nad ním." |
| |
| Útok Oba trpaslíci se posunou blíže ke stěně a tak i já se posunu blíže, abych měl větší šanci na zásah. Když však vidím z jakou přesností a štěstím protivníci strefují mé přátelé, rozhodnu se držet se jen tak blízko, aby kužel světla byl alespoň sáh přede mnou. I cíl se mění, protože to vypadá, že orkyně, která se objevila na římse, je mnohem zdatnější střelec než by se zdálo. Zastavím tedy na místě, které vyhovuje představám, jsem tedy asi tři sáhy za Falgem. Jelikož tam Zhufryn máchá hořícím klackem, vím docela přesně kam ještě můžu a kde asi jsem. Ujistím se, že nejsem osvícen, nasadím šíp, zamířím na orkyni, natáhnu tětivu, zatajím dech a po chvilince pouštím šíp. Mířím na hrudník. Nečekám na nic a sahám po druhém šípu, ale hned se nesnažím střílet, jen udělám krok a půl do strany, směrem za levou rukou. |
| |
| Tábořiště Ale prdlajs! Napřáhnu se dýkou a opět ji hodím po skřetovi. Pak se opět vrátím ke skalní stěně. Tak a je to, není co házet. Abych začal hledat šutry. |
| |
| Tábořiště – Boj 3 kolo Falgo vrhne dýku po skřetovi a opět jej trefí. Tentokrát jej lehce zraní na levé paži. Pak se opět přitiskne ke skále. Těsně okolo hlavy mu prolétne šíp vystřelený skřetem. Bolgar se mezitím dostane až za hromadu nákladu k Mye a začne se věnovat šípu. Zlomí jej. Další šíp se pak hvízdne vzduchem a Kristian se zhroutí k zemi. Dřík s rudými letkami mu ční z hrudi. He he he!!! Zasměje se orkyně a sestoupí blíž ke skřetovi. Gorat Tha Hera. Vrag Go! Kolar s připraveným přeběhne zbývající vzdálenost a zastaví se kousek od místa, kde stál předtím Falgo. Je připraven střílet na skřeta nebo orkyni, skřet o krok ustoupí od okraje. Zhufryn se začne škrábat nahoru na římsu. Není to jednoduché, štít si pověsí na záda. Ale postupuje výš a výš. Za chvíli bude nahoře. ***** Konec 3 kola. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Našel jsi několik výstupků a pomocí jich a své síly si škrábeš nahoru na vyvýšenou skalní římsu. Tvá hlava jej již nad jejím okrajem a za chvilku již budeš nahoře. Nepřátelé jsou jen kousek od tebe, tři a pět sáhů. ***** Tohle kolo se ještě budeš škrábat nahoru a na jeho konci již budeš nahoře a ozbrojen dle tvého výběru. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Vidíš oba dva. Vypadá to, že budou ustupovat. Skřetovi došli šípy, má prázdný toulec. Orkyně ještě nějaké má. |
| |
| Tábořiště Rozhodně si musím pořídit luk nebo kuši. Ale teď by bodlo i pár šutrů. Rozhlédnu se okolo sebe a pokud uvidím nějaký kámen, tak jej seberu. Ideálně alespoň dva. Uslyším Zhufryna, jak leze nahoru a prohlédnu si skálu před sebou. To fakt ne. |
| |
| Boj Kdo tu orkyni učil střílet, srazila by snad i mouchu, doufám že mě nevidí. Pořádně natáhnu tětivu s uloženým šípem a myslím na to, jestli mě vidí. potom se s maximální soustředěností zaměřím na její hrudník a předpokládaný další pohyb či čin. Pustím šíp a aniž bych se snažil sledovat jeho dráhu okamžitě sahám po druhém, natahuji a zase střílím. Tentokrát střílím na břicho. Jestli minu a ona mě vidí, je se mnou ámen, ale co, jinak tu jsme jak na střelnici z její pozice. Risk je zisk. Poslední myšlenka po puštění druhého šípu, potom už jen čekám, co bude dál. |
| |
| Zteč Když už se konečně vyhrabu nahoru, mám sebou toho skřeta, co mi prvně prostřelil nohu. "Jen počkej ty parchante!" Zařvu na něj, doběhnu k němu, odepnu si sekeru a tupou stranou mu přerazím nohu, aby nemohl utéct. Chci toho parchanta chytit živýho. Už musí bejt dost zraněnej na to, abych ho mohl zneškodnit. Štítem se přiom kryju hlavně proti orkyni, která vypadá s lukem docela schopně. |
| |
| Operace "Jáááu, to je boles" Zařvu bolestí jakmile si ulomím šíp, protože i přes mou snad, se v ráně pohne Hrot. V obecné řeči to zní nějak jako "Tvá manženuška být obrovský šedivý těžký zvíře." Rozhlédnu se co se děje u trpajzliků ale znovu se podívám do tmy směrem, kde jsem slyšel prasknout větve, než trpajzlíci vyběhli ke skále ke střelci. tam Kurva někdo byl, teď to vypadá že sem srab a zdrham, tam někdo byl. A znovu přichystal oštěpy, abych mohl bojovat. |
| |
| Tábořiště – Boj 4 kolo Bolgar popadne oštěpy a pak okolo něj projde Mya a skrčí se za složený náklad. O kousek dál se s úpěním pohne Krystian a zvedne se na loktech. Z hrudi mu trčí dřík šípu. Zhufryn se konečně vytáhne nahoru na skálu a popadne štít a sekeru. Kousek pod ním Falgo nachází jen drobné kamení, mech a větvičky. Mezitím Kolar napne luk a zamíří na orkyni nahoře na skále. Vypustí šíp a zasáhne ji do pravé paže. Šíp ji prostřelí skrz a ona upustí šíp. Chytne se za zraněnou paži. Hrag! Hrag! Trea Yarg Moru! Vykřikne a začne ustupovat na sever do tmy. Skřet skopne hořící větev dolů ze skály a vytáhne sekeru. A také ustoupí o dva kroky, tentokráte na jih. ***** Konec 4 kola |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Skřet je od tebe dva kroky daleko, ozbrojen sekerou s kamennou čepelí a vypadá to, že se chystá skočit někam na východ dolů. Ještě u něj vidíš za opaskem z provazu zastrčenou dýku nebo dlouhý nůž. Oblečen je ve zbroji z kůží a na hlavě má hrubou koženou čapku. Tvář je zjizvená a vypadá dost naštvaně. Všimneš si, že v toulci nemá žádné šípy. ***** V podstatě nemusíš psát, jdeš po něm z předchozího příspěvku a hody již mám. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Tvůj cíl se ztrácí v šeru. Z orkyně vidíš jen pohybující se stín, který ale zasáhnout možná dokážeš. Nebo střílet po skřetovi, toho vidíš ještě dobře, ale jen horní část těla, zhruba od břicha nahoru. Na zbytek těla ti brání ve výhledu skála. ***** Na orkyni budeš mít postih -3 na skřeta jen -1, tak si můžeš vybrat. Započítávám bonus +1 za míření, pokud se nepohneš z místa. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Na jihu nic nevidíš, je tam tma. Zaslechneš nějaké praskání větviček, ale to rychle slábne. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Nenacházíš nic použitelného, co by jsi mohl házet. Drobné kamínky, listí a mech. |
| |
| útok Střela splnila účel a orkyně ustupuje. Pomalu jsem ji ztratil z dohledu. Ale skřet je ještě vidět pro mě vcelku dobře. Nasazují tedy šíp a změním cíl. Nevidím ho sice úplně, ale stačí to na střelbu. Nadechnu se a zatajím dech, přimhouřím levé oko zacílím na střed hrudníku a pouštím s výdechem šíp. |
| |
| Tábor - ochrana Vidím Kristiana jak se zvedá a rozběhnu se k němu. "ty, dobrý?" Podívám se, jak je na tom a zkusím ho dostat dozadu k mezkům. Přitom nás kryju štítem, aby byla menší šance, že nás ta děvka s lukem netrefí. |
| |
| Tábořiště Do hajzlu! Do hajzlu! Samej štěrk, ani hovno! Prohledávám své okolí ale nenacházím nic fortelnýho, co by mělo smysl házet. Cesta plná šutrů, celej den jsme lezli přes šutry ale tady prostě nic není. Kurva. Vduchu a možná i vtekle pod vousy nadávám. Pak se na to vykašlu a jdu se podívat, kudy to Zhufryn vylez nahoru, že bych se tam také vydal. |
| |
| Tábořiště – Boj 5 kolo Střet se rozpřáhne a hodí po Zhufrynovi sekeru. Proletí vzduchem a trpaslík ji odrazí štítem. Pak se po něm vrhne a napřáhne se svou sekerou. Vtom skřet zavrávorá a z hrudi mu ční šíp. Grap..kchá..kch.. Udělá pozpátku pár kroků a najednou zmizí Zhufrynovi z dohledu. Ozve se zvuk padajícího kamení a dopad těla. Je tam nějaký sráz nebo tam skalní stěna končí. Falgo se vydává okolo stěny do míst, kudy vylezl Zhufryn nahoru. Když se rozhlédnete, orkyně je pryč. Možná zaslechnete nějaký šramot z míst kde předtím byla, ale může to být jen ozvěna toho co spustil padající skřet. Bolgar se přesune k ležícímu Krystianovi. Je bledý a třese se. ***** Konec 5 kola. |
| |
| Tábořiště - boj Po tom, co pustím šíp směřující na skřeta již dále nesleduji jeho dráhu letu. Nevěřím tomu, že by tam skřet ještě počkal na další můj pokus a tak se opatrně a pomalu otáčím, abych našel Falga s Zhufrynem. Udělám pár nejistých kroků směrem, kde jsem si naposledy těch dvou všiml a potichu na ně zavolám. "Falgo, Zhufryne kde jste, nechal bych to tady už být a vrátil se k ostatním. Je potřeba vás ošetřit a nějak udělat větší oheň. Potom už jen čekám a v duchu přemýšlím, co asi komu je a jak se to bude dát vyléčit. Také luk uklidím a do ruky vezmu meč. Přeci jen teď už stejně žádný cíl na dohled není. Každej alespoň jednou zařval, že ho trefily, takže bude všechno od šípů. Snad to nebude moc vážný. |
| |
| Tábor - Konec boje Proletí mi kolem ramene šíp a než se stihnu vzpamatovat, tak skřet, kterýho jsem chtěl zajmout leží pod útesem, podle jeho pádu a žuchnutí, které uslyším. To už ale vyrazím za orkyní ve snaze zajmout aspoň ji. Nemůžeme vědět, kolik jich tu je kolem, dokud ji nevyslechneme. Mimoto je zraněná a to by mi mohlo dát právě tu výhodu, abych ji dostihl. Vyběhnu rychle na místo, kde byla ona a snažím se rozeznat její obraz ve tmě. Jestli takhle poběží ve tmě, někde si určitě ještě rozbije hubu. Jestli ji zahlédnu dostatečně blízko, pokusím se ji pronásledovat, pokud ne, tak půjdu sebrat sekeru, kterou po mně hodil teď už mrtvý skřet a půjdu se podívat ke skřetovi samotnému, jestli u sebe nemá něco zajímavýho. |
| |
| Tábor - raněný Poté co se dostanu ke Kristianovi, vidím, že je bledý a třese se. Přesouvat ho není dobrý nápad Zároveň slyším, výkřik skřetů a zaslechnu jako by něco padalo že skály. Podívám se směrem kde stáli trpajzlíci a ten co mi hodil štít. Jednoho trpajzlíka a člověka vidím pod skálou a druhého trpajzlika jak se rozbíhá kamsi do tmy. Žádného skřeta nevidím, asi utekli a jeden mohl spadnout. Praskot větviček že směru odkud jsem přišel pomalu slábne. Asi pochopili, že nemají šanci. Asi máme vyhráno. Podívám se podél ohně, jestli se u něj nepovaluje nějaké dřevo. Protože ten člověk volá, že by to chtělo větší oheň. |
| |
| Tábořiště S rukama položenýma na skále se zarazím a přestanu hledat oporu pro nohy, abych se dostal nahoru za Zhufrynem. Jak nechal být? To jste je už zabili nebo zahnali? Nechám skálu skálou a popojdu dál od ní, abych viděl nahoru co se tam děje. Hele, kde jsou? Vytáhnu pro jistotu meč a ostražitě sleduji skalní stěnu a koukám, kam zmizeli útočníci. Moc se mi nechce z bezpečí. |
| |
| Tábořiště – Boj 6 kolo Zhufryn popojde na sever, do míst, kde byla střelkyně, ale ta je pryč. Na skále po ní zůstal jen upuštěný dlouhý lovecký šíp. Trpaslík se pak vydá zpět a skřeta najde ležet asi dva až tři sáhy hluboko pod skálou. V těch místech je terén členitý a skřet tamtudy mínil uniknout. No, šíp v hrudi mu to znemožnil. Falgo popojde kousek dál a Kolar se zastaví vedle něj, nikdo po nich nestřílí a ani nikoho nikde nevidí. Bolgar pomůže Krystianovi se posadit a opře jej o skálu. Kus od ohně stále leží několik větví, které jste předtím nanosili. Krystian ztěžka dýchá, je bledý, ale žije. Mya vyleze z poza beden a dojde se podívat k ležícímu Krystianovi. To je dost zlý. Umíte jej někdo ošetřit? Vyndat šíp a ovázat jej? Mám obvaz, ale na tohle si teda netroufám. ***** Konec 6 kola a konec boje. |
| |
| Rekapitulace zranění: Falgo schytal dva šípy. První jej zranil na pravé paži a druhý dostal do hrudi. Ani jeden z nich není moc hluboko, ale ten v paži má zřejmě ozubený hrot. Také Zhufryn má podobný šíp v pravém stehně. Oba dva je zasáhl skřet. Bolgarovi trčí z hrudi ulomený dřík dlouhého šípu. Hrot je dost hluboko, ale až do plic nešel. Také Krystian má šíp v hrudi, toto zranění je o dost vážnější. Vstupní rána je ale čistá v obou případech. Orkyně ozubené hroty nepoužila. Vyndání ozubeného hrotu je obtížné a bude vyžadovat dobrou znalost Léčitelství, jinak se to nemusí povést a ještě zranění můžete zhoršit. ***** Budete mít Postih k hodu na Léčitelství -3 |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Tělo leží kus pod tebou a takhle za tmy je dost nebezpečné se k němu snažit dostat. Možná, kdyby ti někdo pomohl nebo ti alespoň svítil. Sebereš také jeho zbraň. Jednoruční sekera s kamennou hlavicí. Stejná zbraň jako držíš ty, jen toho tolik nevydrží. Ale zase je účinná a její výroba není obtížná. ***** Má stejné charakteristiky jako normální sekera. |
| |
| Tábořiště Jsou pryč? Fajn. Podívám se na tyčky co trčí z těla a do jedné šťouchnu. Aúúú! Myslím že potřebuji léčitele. Podívám se co dělá Zhufryn a pomalu se vydám k ohni. Zhufe, podívej se mi po nožích, dík. Dojdu k ohni a posadím se na kládu. Meč položím vedle sebe a z torny vyndám měch a pořádně se napiji. To je skvělý. Zasmušile se rozhlédnu a nohou přistrčím ohořelé konce větví zpět na oheň. Pak chvilku sleduji Krystiana, Myu a toho troubu co je sem přivedl. Spolčený s nima asi není, ale že je sem dotáh, o tom nepochybuji. |
| |
| Tábořiště "Zhufryne pohni taky už. " Zavolám na Zhufa, když se i Falgo odebere k ohništi. " Když jsem už tady u skal, mohl bych se pokusit nahmatat nějakej mech, ten by teď dost pomohl." Ještě chvilku čekám na Zhufryna a u toho šmátrám po stěně skály a hledám nějaký mech. "Jo Zhufe, jestli můžeš, seber jeden hořící klacek. Potřebuju se mrknout po nějakejch bylinkách. " Pořádně se rozhlídnu nahoru, jestli neuvidím světlo od klacku, abych tam Zhufa hned navedl. Potom zase šmátrám po skále a okolí, abych se pokusil najít pokud možno co nejvíce všelijakých bylin. ---------------------- Nevim kolikrát si můžu hodit k%, takže hodim zatim jednou na ten mech. |
| |
| Tábor Vrátím se k táboru se sekerou toho skřeta a s šípem tý orkyně. "Tohleto po nás střílela ta děvka." Ukážu šíp všem ostatním. Sekeru položím k ohni a ještě dojdu pro ty hořící větve, který jsme tam rozházeli a podívám se Falgovi po nožích. Šíp mě s ustupujícím adrenalinem začíná čím dál víc obtěžovat, ale fakt nejsem tak blbej abych si to vytrhl. Tohle se bude muset asi vyříznout... Ten blbej barbar vypadá docela v pohodě. Ten má v sobě jen obyčejnej šíp, takže ho to nemusí moc trápit. Kristian ale vypadá, že se z toho už nedostane. Koupil to hluboko. Ale upřímně Falgovi z nás závidím nejmíň. Tomu se budou vyndavat dva zubatý šípy a to bude kurva bolet. Vrátím se do tábora, snad jsem našel všechno co kdo chtěl. Dojdu k ohni, který už není zrovna nejsilnější, sednu si na prdel, vyndám brousek, poleju ho trochou vody z měchu a začnu brousit svůj tesák. Přijde mi, že ho budou za chvíli potřebovat. "Jak to hodláte dostat ven? Teda ty co jsou háčkovaný." Na chvilku zvážím možnost toho, že bych se pokusil zranění ošetřit sám, ale nápad zavrhnu, s tím, že bych se asi zřídil líp, než se to povedlo tomu skřetovi. |
| |
| Tábor - po boji Vidím, jak se trpajzlíci vracejí k ohni, společně s tou ženskou, co se krčila za bednama a nedělala vůbec nic. Na oheň přihodím pár větví z hromady vedle tak, abych ho neudusil, ale aby se trochu rozhořel. Ten poslední zůstává u skály a prohledává ji. Jakmile se oheň trochu rozhoří prodívám se na svůj šíp. Šlo to jen do svalu, hloub ne. A zdá se, že to je normální hrot. Ten vedle je na tom hůř, vstup je taky čistý, ale kouká z něj daleko kratší dřík, takže bude hluboko. "Hele, tenhle na tom fakt blbě." ukážu na toho, kterého, jsem opřel o skálu,"Asi najlepše pomoct jemu najprva. Znáte jak ven dostat?" Svůj šíp můžu řešit později. |
| |
| Tábořiště Teda fakt jsem si myslel, že se přihlásí někdo jiný, ale co... Začnu se přehrabovat v torně. Sakra, jo tak už vím co jsem si zapomněl koupit. Otočím se na přítomné. Tak já jsem léčitelství studoval a myslím, že jsem v tom dobrý, ale nějak mi došli obvazy, takže jestli máte nějaké tak sem s nimi. Podívám se na dříky co mi trčí z těla. No, ulamovat je teď už asi nemá cenu. No, tak kdo je z mě vyndá? |
| |
| Tábořiště Koukám, že co jsem hledal co se dalo z bylinek, Zhufryn mi mezi tím proklouzl, ale to nevadí. Jen tak tak slyším ty u ohně a vypadá to opravdu asi zle. "Chvilku vydržte snažím se najít nějaké věci na zastavení krvácení a něco na zamezení infekce. jestli někdo může, zkuste po hmatu najít nějaký mech. Vy tam vlastně máte světlo. Ten by nám teď docela pomohl. Zavolám na ně a už pomalu končím, protože to vypadá že takhle nic nenajdu. "Vypadá to, že se tu potom budu muset proběhnout s hořícím klackem, abych se pokusil něco najít." Ještě dodám k těm u ohně. Dvakrát či třikrát ještě zkusím něco nahmatat a potom se odebírám k ohništi. "Jo nějaký obvazy i ty lepší mám Falgo, neboj se nic." |
| |
| Tábořiště – Po boji Kolar a Zhufrys se vrátí k ohni. Trpaslík přinesl dýky, sekeru s kamennou hlavicí ajednu z hořících větví, kterou vzápětí hodí na oheň. Bolgar se přidá a z hromady větví také něco přiloží do ohniště. Chvilku trvá, než nová potrava vzplane a osvětlí prostor okolo. Mya vyleze z poza beden, chvíli nerozhodně postává a pak si na jednu z nich sedne. Falgo si prohlédne obvazy, které mu dal Kolar. Ale nikdo se nehlásí k tomu, aby z něj šípy vyndal. Zhufryn také všem ukáže dlouhý lovecký šíp. Drobný hrot a letky nabarvené na rudo. Krystian jen něco zachrčí, ale vypadá dost mimo. |
| |
| Tábořiště Dík. Povídám Kolarovi a prohlédnu si obdržené obvazy. Tak co? To jsem tu jedinej, co studoval léčitelství? Skvělý. Přišoupnu si svou bednu a vyndám drobný nožík určený ke krájení roslin a sběru surovin. Vyzkouším jeho hrot a čepel. Jo to půjde. Když nám Zhufryn ukáže dlouhý šíp, podívám se co to ze mě vlastně trčí. Jo, ten jsem už viděl. Mám jeden v hrudi, ale není hluboko. Starosti mi dělá ten druhý. Zamrdanej skřet střílel zubatý, ale také není hluboko. Klika. Podívám se do ohně a pokrčím rameny. No co. Nechám plamen, ať mi přejede po čepeli a začnu dolovat zubatý šíp z paže a pak z hrudi. Asi tu nikdo nemáte nějakou kořalku, že? Nadhodím jen tak mezi nesrozumitelnými nadávkami ceděnými mezi zuby. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Nacházíš akorát neužitečný mech, listí a trávu. Možná tak maliní a listy jahod na čaj, ale nic co by se momentálně hodilo. Tak takhle v létě v lese a ve skalách se dá najít jen Entí štěstí a možná vlčí mor nebo ormán. Ale teď v noci tu nic takového nevidíš. ***** Entí štěstí Obvaz s tímto listem za 6 hodin vyléčí zranění za 3 - 5 (1k3 + 2) životů. Postava však musí celou dobu odpočívat nebo se jen minimálně pohybovat, jinak je vyléčena pouze polovina životů. Ideální na noc, kdy jde postava spát a léčivá síla může v klidu účinkovat. Také se z několika listů dá udělat léčivá mast, která poměrně rychle hojí různá tělesná zranění. ***** Ormán Tato rostlina povzbuzuje mentální činnost. Čaj z ormánu je vhodný pro kouzelníky, kdy zlepšuje jejich soustředění. Při častém užívání je lehce návykový. |
| |
| Tábor "Studoval? No, asi jo, já dovedu tak maximálně obvázat ránu a doufat, že přitom nezaškrtím žíly nebo raněnýho." Když pak Falgo nadnese možnost alkoholu, tak si sám zanadávám. "Jak mě to doprdele nenapadlo? Samozřejmě, že nemám... debil." Pokračuju v ostření tesáku. Je to zatím to jediné, co můžu dělat. Hačkovanej šíp v noze mě sice dost sere, ale když stehnem moc nehýbám, dá se to zvládnout. |
| |
| Tábořiště Po příchodu od skal k ohništi zběžně okouknu všechny zraněný a usoudím, že momentálně je na tom nejhůře Kristian. Falgovi podám nějaké obvazy "Falgo, tady jsou nějaké obvazy, nejdříve se mrknu na Kristiana. Pokud možno se zatím snaž vyndat ten jednoduchej hrot, s tamtím ti když tak potom pomůžu, ještě že je v ruce a né v hrudi.. Musím ho omrknout, vypadá fakt hodně zle, jinak něco o léčení vím, docela jsem se tomu věnoval a věnuji dál. Vydrž chvilku." Poté jdu ke Kristianovy a kleknu si k němu. Sáhnu mu na čelo, jakou má asi tak teplotu a opatrně natrhnu oděv u trčících šípů z těla. "Měl štěstí, vypadá to, že ani jeden není ozubenej, což zvládnu. Podívám se na Myu a syknu na ní, aby šla ke mě a pomohla mi. "Myo, vem jeden klacek a dej ho Kristianovy do pusy, aby se zakous, až to udělá, budeš ho muset podržet a já mu mezi tím vytáhnu ten šíp z hrudníku. Určitě se bude zmítat, tak ho prostě třeba zalehni, já si na něj sednu a kleknu na ruce. Opatrně si mu sednu na břicho, tak aby měl ruce pode mnou u těla, což mu znemožní jakýkoliv pokus o odpor. Hlavně pomalu a snažit se dodržet směr jakým se zabodl. K ruce si připravím mech a lepší obvaz. Málo kdo vý, že mech je velice užitečný na taková to zranění, zamezí infekci a pohltí mnoho krve. Mech mu tam nehodlám dát všechen, něco si nechám na převaz. Když je vše připravené a i Mya je připravená, chytnu šíp trčící z hrudi a opatrně jej začnu tahat ve směru zásahu zase ven. Kurva bejt to v ruce, prostě ho protlačim na druhou stranu a je to. "Připravte mi někdo nažhavenou dýku, ta rána bude chtít určitě lehce vypálit, kvůli krvácení a nemocem." Řeknu nahlas při tom, když poprvé zaberu za šíp. Nesmím ho vytrhnout najednou, asi bych mu moc nepomohl. V hlavě se mi promítají všechny užitečný věci, které jsem za svůj kratičký život pochytil. ------------- Zatím bych nepokračoval dále, vyřešíme Kristiana a potom se vrhnu na ostatní. Pokud to PJ uvidí jinak ještě dopíšu pokračování. |
| |
| Tábor - ošetřování Ten co mi hodil štít se začne věnovat tomu co koupil šíp do prsou, řekl mu nějak jako Kristian - "hm, to je po našem Zloděj co sbalí ženskou a pak ji okrade a uteče..." ale to sem nepatří... Nejdřív ho prohlédne a pak si řekne o rozpalenou dýku, vezmu svůj tesák a položím špičku do ohně aby se rozpalila. "Já dýku svou půjčím tobě ty hodný co mi pučil štít" Jakmile se hrot tesáku rozžhaví podám ho léčiteli. A léčenému chytil nohy aby nemohl kopat. To by mohl být průser. U mě doma jednoho museli držet alespoň 4 lidi. |
| |
| Tábořiště Ošetřování začíná tím, že ze sebe Falgo začne dolovat šípy a okolo Krystiana se seskupí zbytek. Bolgar jej uchopí za nohy a Kolar z něj začne šíp vytahovat. Také Mya se přidá a drží mu ramena a hlavu. Během chvilky je šíp venku a opravdu je to hrot bez háčků určený k lovu drobné zvěře. Kolar následně na ránu přiloží mech a pak následuje lněný obvaz. Pak už je hotovo, Krystian je stále v bezvědomí, šíp je ale venku a rána nijak nekrvácí. To si již Falgo vyndal z paže skřetův šíp a s množstvím nadávek si ji zkušeně ováže. Opravdu má hlavice šípu zpětné hroty. Když zvládl tohle, lovecký šíp v hrudi byla již hračka. Tedy s porovnání se zubatým šípem. Když Kolar skončí s Krystianem, je Falgo již téměř hotový. Padli na to dva Kolarovi obvazy, z toho jeden lněný. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Dva lněné, které jsi měl, jste spotřebovali. A také jeden obyčejný plátěný. Zbývají ti čtyři obyčejné. |
| |
| Tábořiště Hotovo, otřu si ruce od krve, své krve, do kalhot a prohlédnu si zavázanou paži. Jako, fakt by se hodil Ethilas. Dotáhnu si obvaz na paži. Dlouhý ucho jen přiložilo ruce, hodilo do větru jednu dvě modlitby a bylo hotovo. Zvednu se z pařezu a dojdu se podívat, jak si vedl Kolar a jeho tým s mladíkem. Gratuluji, vypadá to, že to přežil. Tak, kdo je další? Podívám se na barbara a pak na Zhufryna. Jen si skočím opláchnout ruce a jsem zpět. Jestli můžu poprosit, připravte si obvazy a sundejte oděv, ať se k tomu dostanu. Vydám se ke studánce, kde si opláchnu ruce a obličej. Skvělej začátek. Fakt skvělej. Až bude hotovo, budeme si muset promluvit. Rukou zavadím o něco na dně a pak si vzpomenu. Hele, tu vlastně mám flašku piva. No, až potom, teď tě tu ještě nechám. Příště beru nějakej tvdej chlast. Kořalka ze švestek nebo jablek by asi stačila. Vrátím se k ohni. Tak? Kdo jde první? |
| |
| Tábořiště Jsem rád, že to Kristian přežil a nenastali nějaké komplikace. Mezi tím se stihl ošetřit i Falgo. Docela mě překvapil. "Koukám, že jsi to zvládl sám, to je dobře, alespoň vím, že jsme tu dva co se postarají." Jen zběžně omrknu tu ruku, přeci jen si to vázal sám a to se prostě dělá blbě. Když vidím, že to je v cajku, uznale kývnu a rozhlédnu se po ostatních. Potom slezu z Kristiana. "Počkej na mě Falgo, jdu se umejt taky." Falga doběhnu a u studánky se taky umyji, potom se vracím zpět k ohni. Falgo neztrácí čas a hned se ptá kdo dál. "Falgo, tak už nám zbyli jenom dva, ber koho chceš, já si vezmu toho druhýho." Nebude tě moc omezovat ta zraněná ruka?" Třeba by jsme mohli společně zvládnout oba, jak chceš," S tím si připravím zbylí mech a koukám, jestli někdo má ještě u sebe obvazy nebo budu muset použít i ty zbylí. Taky čekám jak se dohodneme z Falgem a kdo se odhodlá jít jako první. |
| |
| Tábor - ošetření Poté, co se Falgo ošetří a Kolar dostane Kristiána z nejhoršího se rozhoduje kdo jde další. "Já mám jeden háčkovanej v noze." Pokynu svým teď o trochu ostřejším nožem k šípu v noze. "Tak se rozhoďnete, kdo si to chcete vzít na starost." Sundám si kalhoty tak opatrně jak to jde a dokonce se mi i podaří nezavadit o šíp, což by asi nebylo to nejpříjemnější. Položím se na záda, čekám a snažím se nedělat všechny ty fóry, co se mi honí hlavou. |
| |
| Tábor-operace pokračuje Prohrabu svůj vak, abych zjistil, jestli tam nemám něco na převázání. Bohužel, nic takového tam nemám, ale objevím tam váček s léčivým prachem. "Jak jsem na něj mohl zapomenout?" Vyndám ho ven a ostatním řeknu "U sebe nic na vázání ob nemám. Ale byl najít tohle. On být hojivý prach. 3 množiny jeho mám. Pro něj by mohl správný být. Bolgarovi 2 množiny stačit." Ukážu na Kristiana a vysílen dlouhou zprávou v obecnině doufám, že jsem nikoho neurazil. Pak si uvědomím, že se ptali kdo chce jít další. Ukážu na stále raněného trpaslíka se slovy "On menší, on jít první. To Bolgara učili v doma. Menší mět první chodit." "No snad se ho to nedotklo." |
| |
| Tábořiště Zatím co se dohadujeme, Bolgar začne něco štrachat ve vaku, asi obvazy. Ale místo toho vytáhne nějaký váček a snaží se nám vysvětlit, že je to nějaký léčivý prášek. "Sakra, kde takovej kolohnát přišel k něčemu takovímu, to snad není možný. Ale je dobrý vědět, že to má, teď si ale myslím, že je to zbytečný plejtvání takovou vzácností." "Falgo vidíš to, to se mi snad jenom zdá. Kde k tomu moh přijít?" Otočím se k Bolgarovi a potom na něj ukážu, aby se opatrně přemístil vedle Kristiana, ať je máme hezky pohromadě, i na Zhufryna pokynu, aby se opatrně přemístil k nám. "Bolgare, ten prášek zatím schovej, to je moc vzácný na to, aby jsme to použili teď. Kdyby se někomu přitížilo tak třeba, ale jinak je to zbytečný. Potom zašátrám ještě ve vaku a vytáhnu zbylé své obvazy. "Falgo, tohle je to poslední co mám, jestli nás ještě jednou napadnou, budeme další rány muset vázat našima rozervanýma věcma." |
| |
| Tábořiště Trochu zacvičím rukou a zkontroluji obvaz. Jo, dobrý. Odpovím Kolarovi a jdu se podívat na šíp v Zhufrynově noze. Jo, zubatej šíp. Ale není hluboko, to půjde. Na Kolarovu poznámku jen pokrčím rameny. Nevím, se zeptej. He. Teď to nebudu řešit, vyndám tohle a ty se mrkni na něj. Pokud budeš chtít pomoc, počkej až skončím se Zhufem. Mám jen dvě ruce. Prohlédnu si zraněné místo. Pak vezmu odložené kalhoty a hodím je na místo, kam se opravdu nechci koukat. Koukej ležet a nehejbat se. Jeden obvaz bude stačit, noha jde ovázat dobře. Nahřeji nožík nad plamenem. Tak jo, jdem na to. |
| |
| Tábořiště Falko se skloní nad Zhufrynovou nohou a zaboří mu do ní čepel nože, kousek od hlavice šípu. Pak za ní začne tahat a viklat. Šíp trochu popotáhne a pak začne rána krvácet. Pustí dřík a rychle přiloží obvaz. Po chvíli to přestane, ale šíp zůstává v ráně, i když opravdu není hluboko. |
| |
| Tábořiště Sakra sakra sakra. Nadávám a tisknu obvaz na zraněné místo. Hele Kolare, budu to asi muset nechat na tobě. Bude to tou rukou, z vlastní ho vyndám, ale tohle se mi nepodařilo. A obvaz je v hajzlu. Ale snad půjde vyprat a usušit. Ustoupím stranou a masíruji se zraněnou paži. Udělej to sám, jsem dostal nějakou křeč nebo co. Chvíli bych počkal, než se o to pokusím znova. Sakra práce. |
| |
|  Myantha Ehmm... Odkašlu si, protože je mi jasné, že se mnou už nikdo z nich nepočítá. Také se v ošetřování vyznám bídně, jen abych si ovázala drobné rány. Zašátrám v torně. Mám jen dva obvazy, víc nic, co by pomohlo. Vyndám je a nabídnu je Falgovi, ať si je vezme. A jestli můžu s něčím pomoc, řekněte. Já... nemám zkušenosti s bojem, je jsem lovila vlky co plenila stáda a z sýpky jedné vesnice jsem vyhnala několik krys. |
| |
| Tábor Když se Falgovi nepodaří vyndat mi z nohy šíp, tak bolestí zavyju a mám sto chutí si šíp z nohy vytrhnout. "Kurva do prdele, to si ze mě snad děláš prdel!" Zařvu ani ne tolik na Falga, jako spíš na všechno v okolí, ale on sám má v mém duchaplném proslovu své vyhrazené místo. Já si snad seženu pláty, abych tohle nemusil řešit. |
| |
| Tábořiště Co tu řveš? Plašíš mezky a ještě se sem vrátí ti šmejdi, aby nás dorazili. Povídám Zhufrynovi, sedíce na kládě. Koukej na Krystiana, je na tom daleko hůř než ty a jak je potichu. Pak si vezmu od May obvazy a prohlédnu si je. Dík, se určitě hodí. Ty hej, chlape. Barbare ja se jmenuješ? Balgar? Můžeš si vybrat, kdo se ti na ten šíp podívá. Já se zavázanou rukou nebo tady Kolar. Menší nespolupracuje a potřebuje se nejdřív uklidnit. Asi nemáš ve vaku kořalku co? |
| |
| Tábořiště Koukám na Falga a než se pokusím cokoliv udělat, už se rejpe v Zhufrynovi. Vše vypadalo dobře, ale prostě se nezdařilo. Ta ruka ho prostě nenechá dělat a tak se zvednu, abych se na to podíval. "Prosím tě Falgo, určitě tě tu budu potřebovat u Zhufryna, potom se podíváme na Bolgara. Jo nevíš jestli má i Bolgar ten zubatej ším v sobě?" Potom okouknu Zhufryna nohu a šteluji se k němu, abych měl pohodlí k pokusu o vytažení toho šípu. "Ty mu podržíš pevně okolí rány, aby se mu ten šíp když tak lehčeji proříznul zpět.Ale nejdřív musíme ránu malinko uvolnit nožem, aby se hrot zbitečně nezasekl o okolní kůži. " "A ty Zhufe si lehni a bejt tebou zakousnu se do něčeho, protože to nebude k vydržení. Potom ještě vezmu nůž, na chvilku ho opět jako Falgo nechám ošlehnout plamenem a opatrně, ve směru krajů hrotu Chvíli počkám, až budeme všichni připravený, zaujmu nejlepší polohu proti dříku šípu, nožem malinko rychlýma krátkýma tahama naříznu kraje rány, aby šíp nedržel koncema o zatáhluo se zpět kůži, rukou hned pevně uchopím dřík a druhou se ještě opřu o ruce Falga, který drží okolí rány a jedním nepřerušovaným pomalejším tahem se snažím šíp vytáhnout. "Falgo drž to pevně" Ještě nahlas řeknu a děj se vůle všech patronů při nás stojících. |
| |
| Tábořiště Druhý pokus s jiným léčitelem. Kolar nařízne lehce okraje, něco již udělal Falgo, tak jen poupraví co je třeba, aby šel zubatý hrot vyndat s co nejmenším poškozením. Když to má, lehce zatáhne a hrot vyjde ze Zhufrynova stehna. Jen trocha krve, ale to již Kolar na ránu tlačí, okraje dává k sobě a ovazuje stehno pevně obvazem. Šíp je venku. |
| |
| Tábor Tentokrát se toho ujme kolar a musím říct, že až na mé skrz zuby cezené nadávky odvede dobrou práci. Noha sice bolí jako prase, ale určitě budu schopnej po ní zítra chodit. "Díky." Řeknu Kolarovi. "Kolik si myslíte, že jich tu je? Dva slřeti by přeci neútočili na 6 lidí. Nejsme sice karavana, ale takoví blázni by přece nebyli." Myslíte, že to zkusí znova?" Měli by. Zítra už budeme s trochou štěstí mimo jejich zónu a musíme vypadat dost šťavnatě s těma mezkama a plnejma krabicema. Obleču si znovu kalhoty, protože filozofování o motivaci skřetů se bez nich provádí blbě a vrátím se zpátky k ostření tesáku. "Asi bychom ale navzdory všemu měli jít spát. Možná bychom i měli spát bez ohně, ať tu nejsme jak slepice na střelnici. Teda, až se vypořádáte s tím barbarem." Dojdu k němu, počkám až ho ošetří. "My. Karavana. My ne do velký město, my do tábora v horách. Kudy ty jít?" Takhle zjednodušeně to snad pochopí. |
| |
| Tábor Vidím jak se už ošetřený trpajzlík, tuším, že se jmenuje Falko, pokusí pomoci tomu druhému. Zdá se, že ho ta ruka dost omezuje protože po prvním pokusu ten duhý zařve, ale šíp v ráně zůstává. "Hm, na to jak je malý je dost sprostý." Na Falkovu otázku ohledně kořalky odpovídám: " Kořalku nemít, mně líto. A jmenuju se Bolgar. Ten šíp nemít hroty, ale raději pomoc vy oba." Na druhý pokus už alko spolpracuje s Kolarem a šíp úspěšně ze Zhufovy nohy vyndavají ze Zhufovy nohy. Poté co je ošetřen, vyjádří Zhuf názor, že bychom měli spát bez ohně. abychom je znovu nepřilákali. Pak přijde ke mně a ptá se kam jdu. "Já tobě nějak moc nechápat. Ty teď řekl, že vy ne karavana a hned pak ty říct mi, že vy karavana ano. ty myslet Karavana jako karavanaseraj nebo jako cesta na zásoby? Tomu nechápat. Já cestovt od město dál k řeke. Směrem k Velká Samotná hora. Ten tábor taky tudy?" Poté si opatrně stáhnu zbroj, abych nezavadil o šíp a počkám než se Falko s Kolarem vezmou do práce mě. |
| |
| Tábor "Zatím jsme karavana. Jestli najdeme po cestě některý ty skřety, tak budeme možná i karavanseraj." Poslechnu si trochu víc a pouze při zmínce o hoře se pozastavím. "Tam nechoď, toje oblast pro partu aspoň třinácti trpaslíku, silnýho kouzelníka, možná až čaroděje a lupiče." Potřesu hlavou. "Šel tam bratránek, nějakej Thorwald Pukléř. Jeho popel jsme domu dostali poštou. Ten si to kecal... Prej:" Získáme zpět co je naše. LUPENKA.." Zblbnul jich s sebou dost." "Tam fakt nechoď." |
| |
| Tábořiště Když je Zhufryn úspěšně ošetřen, přemístím se k Bolgarovi. "Tak co chlape, teď si na chvíli lehni a my s Falgem ti ten šíp vytáhnem, snad." Bolgar si už před tím sám sundal zbroj, takže o zdržování míň. "Falgo, udělal bych to jako s Zhufrynem, jen nebude třeba ten nůž, tohle by mělo jít v pohodě skoro samo. " Připravím si obvaz, omrknu šíp, trochu opláchnu ránu okolo dříku, abych věděl co se děje, když tahám za šíp a kdyby to nešlo alespoň věděl co je asi špatně. "Uděláme to jako s Zhufrynem, zakousneš se do klacku a já s Falgem ten šíp vytáhneme, jasný?" Pronesu k Bolgarovy, potom ukážu k Falgovy jestli je už připravenej a když je vše o.k. zase se našteluji na dřík šípu, pevně jej chytím a pomalu začnu tahat šíp ven. |
| |
| Tábořiště Chvíli poslouchám rozhovor mezi Zhufrynem a Bolgare a nemůžu se rozhodnout, jestli do toho zasáhnout nebo ne. O čem to oba melou, jaká karavasekaj a jaký čarodějové? Třináct trpaslíků jsem taky nikde neviděl. Zamhouřím oči a přemýšlím o co tu jde. Jo, už jdu. Táák jehelníčku, lehni jak říká Kolar. Hmm... To je šíp ty orkyně. Takže v pohodě. Počkám až bude Kolar i barbar připravený a postupuji jako předtím. Tým kdo operaci řídí je Kolar. |
| |
| tábořiště Přesně jak řeknou Falko i Kolar, si vezmu nějaký klacek, zakousnu se do něj a lehnu si. " No snad nebudu moc řvát,alespoň míň než Zhufryn. Už jsem pár šrámů měl, tohle bych měl v pohodě vydržet. " Když mi Kolar opláchněte ránu, moc příjemné to není, ale na umření to fakt není. Připravím se zakousnout a ukážu Kolarovi zdvižený palec, a kývnu že já jsem připravenej. |
| |
| Tábořiště Na řadě je poslední šíp, kterého ulomená část trčí z hrudníku Bolgara. Stejně jako předtím si Kolar vše organizuje a Falgo mu jen sem tam něco přidrží nebo podá. Hrot není opatřen zuby, takže nakonec vše dobře dopadne a za chvilku je venku. Jako u trpaslíka následuje vyčištění rány a její následné ovázání. Tak. Všechny šípy jsou vyndány, ranění v rámci možností ošetřeni. Krystian sebou chvilku házel, ale už zase klidně leží a spí. Již nevypadá tak bledý. |
| |
| Tábořiště Hotovo. Všichni jsou ošetření? Nějak jsem se v tom ztratil. Rozhlédnu se okolo a zkontroluji pohledem všechny přítomné. Stojící, sedící a ležící. Dobře. Vydám se ke studánce a opláchnu si ruce a i obličej. Pak vyndám ode dna láhev piva a dojdu si sednout k ohni. Vytáhnu špunt s pořádně si přihnu. Hele, přátelé. Pomalu začnu. Co to, sakra, mělo být? Může mi někdo vysvětlit, jak to, že se tu náhodou utáboříme a o chvíli později už na nás střílí nějaký hajzlové. A ty. Okážu láhví na Bolgara. To jsi si nevšim, že máš za prdelí tlupu skřetů nebo co to vlastně bylo? Musím to trochu rozdejchat a uklidnit se. Na. Dej kolovat. Černý rovnou z pivovaru. Podám láhev Zhufrynovi. |
| |
| Tábor Když už jsme všichni zbaveni šípů vytáhne Falgo z pramene láhev černýho. Jo, tohle mě taky mohlo napadnout vzít. Napije se a pivo mi podá. Upiju z lahve a podám pivo Kolarovi. "Díky" Řeknu Falgovi a dám se do začátku oprav svý sekery. Většinu práce na ní asi udělám až nad ránem, ale i tak ji už začnu zbavovat těch největších, volných kusů rzi. |
| |
| Tábořiště Trochu unavený a vyčerpaný z událostí posledních chvil se posadím vedle ošetřeného Bolgara. Mezi tím si Falgo odskočí, ale za chvilku se vrátí. Chvilku na to mi z nenadání podává Zhufryn lahev nějakého piva, nepoznám hned co to je zač, a ani kde k němu přišel, ale po ochutnání si jen slastně mlasknu. "Díky Zhufryne, tohle fakt bodlo." Podržím pivo na chvilku před sebou a pochutnávám si na jeho chuti. Poté ho podám Bolgarovi. Poté pohlédnu na Myanthu. "Co ty, jak si na tom ty Myantho. Tebe nic netrefilo? To tu jsme jen my dva, co jsme bez zranění? To neni úplně dobrý pro nás." Na chvilku se zarazím a rozhlédnu se po okolí. "Budeš držet první hlídku, a já hned po tobě, aby si ostatní trochu odpočinuly." Potom se obrátím k Falgovi. "Prosím tě Falgo, jestli toho budeš trochu schopný, omrkneš čas od času raněný, jsi bohužel jediný kdo nemůže držet, vzhledem ke stavu v jakým je, hlídku, ale můžeš se svými znalostmi ostatní zraněný ohlídat. |
| |
| Tábor Falko s Kolarem mi vytáhnou z prsou šíp. Příjemné to není ale dá se to vydržet. Daleko horší je, když mi ránu čistí. To i několikrát syknu. Když je dooperováno tak vyvliknul klacek a zahučím "Díky". Falko potom dojde znovu asi k studánce omýt si ruce. Když se vrátí má ještě láhev piva, která je navíc mokrá asi ji měl schovanou ve vodě. Napije se a pak začne rozebírat, co se stalo. Na jeho otázku mířenou na mě mu odpovím:"Hele, já omlouvat, ale já opravždycky nešimnul nikoho za sebou. Ale na druhou ruku, já nedávat byl moc pozor co za mnou." Falko da láhev kolovat. Když doplňuje ke mně, od Kolara, tak si lehce přihnu. "Dík, to moc chutné pivo." Potom se ještě obrátím ke Kolarovi,poté co říká, že bude hlídat jen on a Ta ženská. " Hele díky, rád vyspím, ráno ale moct hlídat, pokud ale potřeba, ráno moct hlídat " |
| |
| Tábořiště Trochu smutně zatřesu lahví, která se ke mě vrátí prázdná a pak ji šoupnu do torny. Pak si v hlavě přeříkám to co říkal Kolar a pak ještě jednou. Pro jistotu. Aha. Jo takhle. Dobrý, to je dobrý, mě se škrábance hojí rychle. A když si trochu schrupnu, bude líp. Ale ty to myslíš tak, že nemám držet hlídku, ale že mě maj třeba při střídání probudit, abych Kristiana a Bolgara zkontroloval, jestli ještě dejchaj. Chápu to správně? Přihodím klacík do ohně. Stejně se mi ještě nechce spát a Zhuf chce něco na tu sekeru, tak se budu chvíli bádat, co mu vyrobím. Otevřu truhličku. Takže klidně jděte spát. Mya hlídá se mnou a pak vzbudíme koho? Tebe? Ukážu prstem na Kolara. A pak někdy k ránu by to moh vzít Zhuf? |
| |
|  Myantha Jasně. Nic mi není, nedostala jsem příležitost se do boje zapojit. Střílení není můj obor a nechat po sobě střílet se mi také nelíbí. Přistoupím ke Kristianovi a přehodím přes něj přikrývku. Budu tedy hlídat první a tak okolo půlnoci vzbudím tady Kolara a Falga, ať zkontroluje zraněné. Občas na ně také kouknu a pokud se mi nebudou zdát, tak ho vzbudím. Dojdu k hromadě větví a přinesu si pár blíž k ohništi. Takže kdo chce, může jít spát. |
| |
| Tábor - jdeme spát Než se rozkoukám, rozhodne se kolem mě znova spací režim. Nejsem první na řadě a vstávat mám až nad ránem tak valím na kutě. Je akorát divný, že zaútočili když jsme ještě byli vzhůru. Přemýšlím jak usínám. Stačilo počkat maximálně hoďku a měli nás jak podsvinčata. To jsou tak blbí nebo.... "CHRRRRR" |
| |
| Tábořiště "Falgo přesně tak jsem to myslel. Mě stačí momentálně pár chvilek, jeden den bez spánku zvládnu klidně. Jen aby se to neopakovalo." Zhufryn vzal ten odpočinek opravdu zodpovědně a než se naděju, už slyším jen chrápání. Ještě se však zvednu a naposledy obejdu všechny zraněný a omrknu je. Když jsem u Bolgara tak si vezmu nazpět štít, abych měl bezpečnější noční hlídku. Vrátím se zase na své místo, upravím si poleh, připravím si k sobě meč a štít a ještě se otočím k Mye. "Neboj se že nedostaneš při nějaké další patálii příležitost. Pokud na nás někdo zaútočí přímo, rád se schovám s lukem za tebe." Potom se už jen pohodlně natáhnu a zavřu oči. "Spánek nebude valný dokud se nedostaneme někam do relativně klidnějších míst, ale lepší než nic." Pak už jen tma. |
| |
| Tábor - noc Vypadá to, že ostatní se už chystají na kutě. Zhuf se jen otočí a je tuhej jak špalek. Kolar si ode mě vezme ještě zpět svůj štít. "Znovu díky. Já už jít taky spát. Kdyby něco tak vzbudit mě." Natáhnu si opatrně zpět zbroj, vak si hodím pod hlavu a lehnu si. Soje oštěpy si nechám po ruce, jen tak pro všechny případy. "Jak dlouho mě ty kurvy sledovaly? Měl jsem kliku, že útočili až na velkou skupinu, sám bych asi chcípnul... Ale pokud mě sledovali, tak proč? "CHRRRRRR" |
| |
| Tábořiště Rozvrhli jste si hlídku přes noc a domluvili i kontrolu zraněných. A šlo se spát. Hlídá tedy Mayntha a Falgo také zůstal vzhůru a hrabe se ve své truhle a přerovnává pytlíčky a krabičky, které má uvnitř. Ležením se rozléhá trpasličí chrápání. Krystian sebou sem tam cukne, ale jinak všichni spí jak dřevo. Okolo půlnoci, kdy je měsíc nejvýše, Myantha vzbudí Kolara a jde spát. Ten s Falgem zkontroluje zraněné a pak se také trpaslík uloží ke spánku s tím, že až bude řada na Zhufrynovi, opět zraněné zkontroluje. To se také asi po třech hodinách stane a hlídka připadne Zhufrynovi. Ten ji drží až do svítání. |
| |
| Tábořiště Když jsi jdou všichni lehnout, přišoupnu si truhličku a proberu se jejím obsahem. Kyselinu, kyselinu. Slabou kyselinu. Připravím si flakónek a násypku. Takže nejdřív trochu vody, přidám drcenou síru, tý mám dost. Pak ždibec tohohle sajrajtu. To je pěknej hnus, smrdí to jak shnilý kdovíco. Zavřu zátkou a chvíli s tím třepu, než se to pořádně promíchá. Hmm... nějak moc žlutý. Přidám trochu drcenýho tohohle a ještě vodu. Jo, už to má docela dobrou barvu. Na čem bych to tak moh vyzkoušet? Rozhlédnu se okolo. Něco železnýho, ale co nikdo nepotřebuje. Zrak mi utkví na Kolarově meči. By asi měl radost. Vlastně neměl. A hele. Vezmu ulomený zubatý šíp a otřu z něj asi svou krev. Pak opatrně odšpuntuji flakónek a kápnu na kovový hrot. Chvíli pozoruji reakci a pak spokojeně uložím lahvičku do truhly a sklidím vybavení. Dojdu se podívat na Krystiana a barbara a pak povídám. Myantho je skoro půlnoc, kopni do Kolara a já jdu spát. Ať mě vzbudí, až bude řada na Zhufrynovi. Když mě pak vzbudí, podám mu flakónek se slabě žlutooranžovou tekutinou. Hele, něco jsem ti namíchal. Je to slabá kyselina. Zkus to a případně omyj vodou. Víc vody, to tu kyselinu spláchne. Rozpouští to hlavně kov, ale pracuj s tím opatrně. I rukám to vadí, ale ne tak moc jako železu. Hadr asi nějaký máš. Jdu spát. Kdyby něco tak mě vzbuď. Roztáhnu si přikrývku, strčím tornu pod hlavu a sundám si boty. To byl zase den. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Výroba slabé kyseliny se ti povedla. Leptá hlavně kovy, kromě zlata, ale ostatnímu také škodí i když až po delší době. Omýt jde vodou. Z truhly jsi použil 5 surovin. Magenergii jsi nepotřeboval žádnou. ***** Suroviny -5 a výroba kyseliny +1% |
| |
| Tábor - rozbřesk Když mě vzbudí na hlídku protáhnu se, co nejtiššeji vyndám z torny rozežranou sekerku a začnu ji čistit kyselinou, co pro mě připravil Falgo. Mé chrápání nahradí rytmický zvuk šustění utěrek, škrábání šmirglu a občasné zasyčení, když se kyselinu dotkne rzi a začne ji rozpouštět. Občas, když mi přijde, že oheň začíná skomírat, přiložím tak, abych viděl na práci a oheň neumřel, ale dávám si pozor, abychom nebyli vidět na hony daleko. Nad ránem se dostanu k broušení čepele, což už je mnohem hlasitější činnost, ale všichni se stejně už začínají probouzet sami. Když už přijde čas, začnu všechny budit úmyslně místo libozvučného škrábání ocele o šutr. Když jsem s prací aspoň dostatečně spokojenej, vstanu a donesu další klestí do ohně "Vstávejte! už je čas na to, abychom pomalu vyrazili." Prohlásím, vstanu a rozdám krmení zvířatům. Robert k tomu dostane navíc jabko. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Moc jsi se nevyspal. Vstával jsi ke zraněným a při ležení tě bolela poraněná ruka. ***** Získáváš 1 život. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Spánek pod hvězdami sice pro trpaslíka není, ale ty jsi si již zvykl a navíc se tvé tělo rychle hojí. Rána sice ještě pobolívá, ale jinak tě nijak neomezuje. ***** Získáváš 2 životy a máš plný počet. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Spánek pod hvězdami je pro tebe to pravé a navíc se tvé tělo rychle hojí. Rána není zcela zhojená, to bude ještě trvat. Občas tě při nádechu v hrudi píchne, ale když se budeš šetřit, bude to v pořádku. ***** Získáváš 2 životy. |
| |
| Ráno Po tom, co nás Zhufryn začne budit, se pomalu postavím a pořádně se protáhnu a rozhlédnu, jestli se něco nějak nezměnilo. Vidím jen Zhufryna jak krmí zvířata. "Zhufryne, jak se cítíš, poď sem, ať tě můžu zkontrolovat, pak si zase dělej co chceš." Houknu na Zhufryna, když už ho vidím jak pobíhá okolo. Když jsou potom už vzhůru i ostatní chtěl bych okouknout i je. "Falgo, prosím tě, chvilku počkej omrknu tebe a Zhufa a ty potom omrkni Kristiana a Bolgara, já mezi tím dojdu pro vodu a po cestě omrknu nějaký ty bylinky, pokud tu nějaký jsou. Jo vydíš to, dej mi flašku ať mám do čeho ji přinést nebo nic, mám tu kotlík, to postačí." Potom se otočím i k ostatním. Nemáte prázdný lahve či čutory nebo něco, do čeho bych nabral vodu, když už tam půjdu." Uklidím si spaní, vezmu meč a štít, které taky uklidím, posbírám po ostatních vše na vodu, skočím poplácat mezka a potom jdu pro vodu. |
| |
| Ráno v táboře V noci jsem spal relativně klidně, jen nad ránem jsem začal slyšet nějaké šustění. To kolem rozbřesku vystřídalo příšerné skřípání, které mě probudilo. "Ten zastranej Zhuf si brousí sekeru.". Na chvíli se mi ještě podaří usnout, i přes to skřípání, ale vzápětí zas slyším, jak volá abychom vstali. Takže až na to ráno to byla celkem v pohodě noc. Alespoň jsem nemusel zase spát v dvočině a sám. to si člověk(ani barbar) moc neodpočine... Cítím se lépe než večer. Osataní se taky probouzejí a postupně začínají řešit, co dál. Na Kolarův dotaz zalovím ve vaku a podám mu svůj měch. " Ty jít pro voda? V tom voda je ještě, ale už stará, tak pokud vezmeš mi?". K Falkovi ještě pronesu "Já už lepší než včera večer, ale mám zas sundat zbroj?" poté si i já sbalím přikrývku do vaku. |
| |
| ********************************************************** |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro *********** HODNOCENÍ *********** Za příspěvky: +60 zt. Za boj: +20 zt. Za zabité nepřátele: +20 zt. Používání Dovedností Léčitelství: +15 zt. Za výrobu: +15 zt. ------------------------------ Celkem získáno: +130 zt. ------------------------------ Máš 589 + 130 = 719 zt. (na další 3.úroveň je třeba 1150 zt.) |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro *********** HODNOCENÍ *********** Za příspěvky: +60 zt. Za boj: +20 zt. Za zabité nepřátele: +10 zt. Používání Dovedností Šplhání: +5 zt. ------------------------------ Celkem získáno: +95 zt. ------------------------------ Máš 669 + 95 = 764 zt. (na další 3.úroveň je třeba 900 zt.) |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro *********** HODNOCENÍ *********** Za příspěvky: +40 zt. Za boj: +20 zt. Za zabité nepřátele: +0 zt. Za vyplněné Dovednosti: +50 zt. ------------------------------ Celkem získáno: +110 zt. ------------------------------ Máš 55 + 110 = 165 zt. (na další 2.úroveň je třeba 450 zt.) |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro *********** HODNOCENÍ *********** Za příspěvky: +60 zt. Za boj: +20 zt. Za zabité nepřátele: +55 zt. Používání Dovedností Léčitelství: +20 zt. ------------------------------ Celkem získáno: +155 zt. ------------------------------ Máš 410 + 155 = 565 zt. (na další 2.úroveň je třeba 525 zt.) |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Když jsi nastoupil hlídku, dal jsi se do čištění hlavice sekery, kterou jsi nalezl v nedalekém podzemí před necelým týdnem. Je notně zrezlá, ale jen na povrchu. V jeskyni bylo sice chladno a vlhko, ale ne dost na to, aby zrezivěla tak moc, že by byla nepoužitelná. Když s pomocí Falgova rozpouštědla odstraníš vrstvu rzi, vidíš, že je docela v pořádku a v kovu nejsou nijak hluboké důlky. Kvalitní trpasličí ocel. Když se začnou ostatní budit, nabrousíš čepel. Hotovo. Ještě sehnat topor a třeba kousek kůže na ovázání rukojeti. |
| |
| Tábořiště – Ráno druhý den Svítá. Někteří se budí sami, jiné zvuk brousku přejíždějící po kovu. Zhufryn začal brousit hlavici sekery, které od včerejška ztratila veškerou rez a teď se trpaslík věnuje tomu, aby byla opět ostrá. Když je spokojený, povzbudí ostatní a zajde se podívat na mezky. Kolar se začne shánět po nádobách na vodu a popohánět zraněné na kontrolu. To se již probírá i Falgo. |
| |
| Tábořiště Nojo, vždyť jsem už vzhůru. Zamumlám, když se po mě začnou ostatní shánět. Posadím se a rozhlédnu se okolo sebe. Dobré ráno, jak jste se vyspali? Nečekám ani tak na odpověď a vyhrabu se na nohy a trochu se protáhnu. Dojdu ke Zhufrynovi a seberu mu prázdný flakónek. Vypadá to dobře. Ohodnotím jeho dílo a vydám se na západ ke křoví, kde si ulevím od plného měchýře. Už jdu, skočím se opláchout a pak se na vás podívám. Umyji si ruce, opláchnu obličej. Když se pak vrátím, zkontroluji Krystiana, Zhufryna i toho barbara. Jo, mám láhev od piva a měch, ale to si zvládnu naplnit sám. Hele, Zhufe, vem Roberta napít. A pak i ostatní. Vrátím se ke Krystianovi a chvíli do něj šťouchám, než se probere. Čau. Jak je? |
| |
| Tábor Jak začnou kolem mě všichni vstávat, začnou vydávat takovej kravál, že by vzbudili mrtvýho obra. "Jo, není to vůbec špatný, dneska v noci tam zaklepu rukojeť." Odpovím Falgovi a to už se začíná ozývat Kolar. "Jasně, hned jsem u tebe, jen se postarám o zvířata, když je Kristián takhle v prdeli." Odpovím a dojdu postupně se zvířaty k prameni napít. Sám se napiju a vyrazím za Kolarem. "Myslím, že už jsem v pohodě. Ta rána nebyla bůhvíjak hluboká." Počkám až je Kolar spokojenej a skočím zvířata nakrmit. Když je všechno hotovo, začnu si balit svoje věci do torny a začnu užírat nějakej sýr ze zásob. "Plánuje někdo vařit snídani?" |
| |
| Po probuzení Zhuf si dojde k prameni a Falko zas s pramenem... Poté co se vrátí zamířím nejdřív s pramenem já a pak se jdu také napít. "to jsem mohl ten měch si i naplnit sám." Pronesu jen tak do vzduchu. Zhuf se zároveň postaral i o jejich mezky. a pak začal řešit snídani. "mít nějaká usušená špek s maso, vy tomu asi říkat slanovina. jestli někdo dělat snídani - já to nebýt, mohu přidat to a pak ještě nějaká placky. " odpovím Zhufovi. Pak se ho ještě zeptám " Ty byl říkat, že vy jít tím směrem na východ?" ukážu prstem směrem kam mi včera ukázal. "Vy tam něco voztete?" |
| |
| Tábořiště – Ráno druhý den Ranní hygiena, Zhufryn něco žvýká. A Kristian se probral. Tedy až po tom, co do něj Falgo několikrát strčil.  Kristian Co je? Aúú. Zamrkám a rozhlédnu se. Co se to stalo? Podívám se na ovázaný hrudník a pak na Falga. Poslední co si pamatuji, že nás přepadli a po někom střílím. Opřu se o lokty. Vyhráli jsme? Asi jo, jste tu všichni. Kdo mě ošetřil? To už k němu poklekne Myantha. Myantha Jo. Vyhráli. Není mi jasné proč, ale Kolar sejmul jednoho z nich a pak ta orkyně utekla. Myslím, že můžem být rádi. Kristian se po chvíli posadí a ohmatá si obvaz na hrudi. Pak prohlásí, že dobrý, jen to bolí a tahá a že se potřebuje vychcat. Falgo mu pomůže na nohy a sám pak odklopýtá k nedalekému křoví. |
| |
| Tábořiště Prohlédnu jeho obvazy a když se probere mu pomůžu na nohy. Jo vyhráli. Všichni žijem a oni ne. Vidíš tak mě napadlo. Zhufe, byl jsi se na něj podívat? Zajdem se mrknout co to bylo zač? Pak se podívám po Bolgarovi a Kolarovi. Hele, já dělal včera večeři a nevzpomínám si na slova chvály. Takže dnes vaří někdo jinej. I když snídani není třeba vařit. Až oběd nebo pak něco k večeři. Třeba po cestě Kolar něco uloví. Jo a míříme na východ. Jen nevím přesně kudy a kde sejít tady z té stezky. Kdo má tu Brargovu malůvku? Tam by se dalo něco poznat. |
| |
| Tábořiště Když jsou už všichni na nohou akorát se vracím s vodou v nějakých lahvích, měších a kotlíku. "Tak jak Falgo, jsou všichni v pořádku?" Zeptám se, když dávám kotlík na ohniště a potom rozdám zbylé nádoby majitelům. "Jo a k obědu jsem zatim nic nechytal ani nehledal, něco jídla tady ke snídani je, když se složíme a oběd budeme řešit později." Začnu oživovat skomírající ohníček, abych ohřál vodu v kotlíku. "Šel bych se tady krapek porozhlídnout, aby sme měli jistotu, že nám nikdo neznepříjemní i dnešní den, když večer stál za prd. A třeba při tý příležitosti i něco najdeme k ulovení." Koukám že se probudil i Kristian a jsem rád, že to přežil. Potom se přemístím ke svým věcem a začnu hledat něco ke snídani. Něco málo tam mám a tak vyndám nějaké pečivo a něco k tomu . "Tak já tu něco ke snídani mám, tak poďte zobnout, ať můžeme začít s průzkumem okolí. Snad ulovím něco k obědu." Pobídnu ostatní a v hlavě si probírám, jak by jsme měli pokračovat dál. |
| |
| Tábor Když si tak jím klidně sejra, zatímco se kolem mě všichni probouzí, obrátí se na mě Falgo, jestli vím, koho jsme to vlastně zabili. "Jo, koukal jsem. Vypadalo to na klasickýho skřeťáka, ale v tý tmě jsem moc bližšího neviděl. Mohl by mít nějaký tetování nebo odznak, kterýho bych si nemusel všimnout." Pak se připojí Kolar s rozumným návrhem průzkumu. "Špatnej nápad to rozhodně není, v noci už to možná nebudou zkoušet a zkusí něco po cestě. Asi nebude špatnej nápad mít nějaká předsunutý hlídky. Asi bys to měl být ty a Bolgar. Jste oba dlouhonohý a můžete nás případně utéct a varovat nás, když se něco semele." Poté se vydám k mrtvému skřetovi a pokusím se zjistit líp, co byl zač. |
| |
| Tábořiště Ještě jsem se nedíval na Bolgarovo zranění, ale co tak koukám, pobíhá tu docela čile, tak bych to bral jako důkaz, že je dobrej. Odpovím Kolarovi. Zhufe, vem si Kolara a skočte se mrknout na toho skřeta. Měl luk, hodil by se mi. Se zatím postarám o mezky a připravím je na naložení. Koukám že se už futrují trávou. Vezmu je napít. |
| |
| Tábor Všimnu si že Falko, jde k mezkůž že je vezme napít. "To už byl udělat Zhuf, mezekové být po pití. Jinak jo, já už být lepší než večer." Dobalím zbytek věcí a rychle do sebe hodím placku a kus sušené slaniny. "vy mít nějaká obrazek cesta kam vy mět jít? Můžete ukázat mi to? Já nemít problém s dělat přední pozorovač, ale chtít vědět, kde být to vepřeedu a kudy jít." |
| |
| Tábořiště S rukou na uzdě se zarazím a chvíli přemýšlím. Jo, vlastně jo. Dík. Odpovím Bolgarovy a vrátím se zpět k ohništi. Jsem si ho nevšim. Tak si dám snídani, než se vrátí z obchůzky. Vyndám něco malého z torny a posadím se na kmen. Jo, tak to nevím. Brarg nám mapu ukazoval, ale jestli ji někdo vzal to nevím. Už jsem se ptal, ale nezdá se, že by mi někdo odpověděl. Podrbu se ve vousech. Tak ono se nedá ztratit, ten kopec nejde přehlédnout a nepostřehl jsem, jestli tam měl zakreslené něco důležitého. Snad bude Zhuf vědět víc. Nebo vlastně.. Hej Myantho, Kristiane. Máte tu Brargovu mapu? |
| |
| Tábořiště – Ráno druhý den Zhufryn a Kolar vyrážejí na obchůzku. Tedy spíše se jdou podívat na skřeta, kterého jste včera večer zabili. Falgo s Bolgarem snídají a přisedla si k nim i Myantha. Kristian se zatím šel projí o trochu dál, aby si ulevil a rozchodil se po dlouhém ležení. Já ji nemám. Povídá Myantha. Myslela jsem, že ji bereš ty nebo ten druhej trpaslík. Ale co si pamatuji, tak prostě tady po té cestě dál na jih a jak skončí hory se dát podél nich na východ až k té řece. Osamělá hora je vidět z dálky, jen nevím, jak najdeme ten tábor. Ale asi to nebude tak obtížné. Možná bude vidět kouř nebo v noci oheň. To už se vrátí Kristian a zaslechne kus toho o čem se mluví. Posadí se na kládu a zahýbe ramenem. Jako dík, že jste mě zachránili. K té cestě, je to jak říká Myantha. Jen dodám, že po překročení Niavy jsem vás měl dovést k srubu mýho strýce a od tamtud k trpaslíkům. Ale no... Myslím, že na to nemám. První noc a málem jsem umřel. Jen si na to vzpomenu, žaludek se mi kroutí a fakt se mi nechce pokračovat. Já... Poklesnou mu ramena. Vrátím se do pevnosti a vyřídím Brargovi, co se tu stalo. Zjufryn s Kolarem se vydali na jih po cestě a po chvíli vidíte, že se vrací a zamíří k místu, kde včera večer vylezl trpaslík na skálu. Chvíli tam postávají a pak se oba vyškrábou nahoru. Pár kroků a oba se zastaví a sledují něco pod sebou. Tam někam spadl ten skřetí lukostřelec. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Nejdříve se vydáte po cestě na jih a snažíte se najít místo, kudy se dostat k mrtvému skřetovi. Ale nic nenajdete. Skalní stěna se tam zvedá a museli by jste jít asi dost daleko. Kolar si prohlédne nějaké stopy a pak se vrátíte to tábora. Tedy jen tak na půl. Vylezete na ochoz, za světla a bez šípů okolo to není nijak obtížné, ze kterého na vás stříleli a pak najdete mrtvolu. Leží v malé průrvě. Zřejmě ji chtěl přeskočit nebo slézt dolů, ale šíp v hrudi mu to překazil. Dostat se k tělo nebude obtížné, je jen od sáh a půl pod vámi a je tam dost místa na ruce a nohy. Všimnete si, že u ohniště sedí všichni čtyři zbývající členové a o něčem si povídají. Sem tam zaslechnete nějaké slovo či kus věty. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Na cestě najdeš množství stop od lidí, mezků až po stopy kol. Ale nejnovější jsou jen dvoje či troje. Všechny míří k táboru a dvoje se pak vrací. Někdo tu v noci byl. Nebo večer. Stopy bot vedou do tábora a dvojice sandálů nebo spíše hrubých kožených bot vedou tam a zpět. Velikostně odpovídají lidem nebo něčemu stejně velikému. |
| |
| soukromá zpráva od Zhufryn pro Dorazíme k průrvě, kam dopadl skřet a byť je průrva mělká, nechce se mi do ní sestupovat. "Zvládneš to?" Zeptám se Kolara a začnu se dívat po skalách, jestli někde něco neuvízlo od orkyně nebo od toho skřeta pod náma. Přijde mi to až naivní, ale mohla by tam být nějaká stopa. Zajdu až tam, kde nás ostřelovala orkyně, jestli tam třeba něco nenechala. Vrátím se pak ke Kolarovi, kterej tam snad slezl místo mě a podívám se, co našel. |
| |
| Na skále Vydáme se se Zhufrynem po cestě na jih a snažíte se najít místo, kudy se dostat k mrtvému skřetovi. Ale nic nenajdete. Skalní stěna se tam zvedá a museli by jsme jít asi ještě dost daleko. Po cestě si prohlížím nějaké stopy, nejnovější jsou jen dvoje či troje. Všechny míří k táboru a dvoje se pak vrací. "Zhufe koukej, stopy bot vedou do tábora a dvojice sandálů nebo spíše hrubých kožených bot vedou tam a zpět. Někdo tu v noci byl. Nebo večer. Velikostně odpovídají lidem nebo něčemu stejně velikému." Po tom, co Zhufa seznámím s objevem a ukážu mu které stopy myslím, se vracíme to tábora. Tedy jen tak na půl. Vylezeme na ochoz, který jsme před tím našli, za světla a bez šípů okolo to není nijak obtížné, ze kterého na nás stříleli a pak najdeme mrtvolu. Zhufovy se tam moc nechce a tak souhlasím, že tam slezu a skřeta omrknu. Není to nijak složité, skřet leží asi jen v sáh hluboké průrvě a tak jsem za chvilku u mrtvoly a pořádně ji prohlížím. "Doufám, že u něj najdeme nějakej důkaz o tom, že to nebyla jen náhoda a že nás to někam zavede." Prohodím u prohledávání a jsem zvědavý, co takový skřet u sebe může mít. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Zhufryn se jde podívat do míst, odkud po nich včera večer střílela orkyně. Pošlapaný mech, stržený se skály. Polámané větvičky. Jinak nic. Kolar mezitím sleze do skalní průrvy. Není hluboká, jen něco okolo jeden a půl sáhu, na jejím dně leží pokroucené tělo skřeta s šípem v hrudi. Tělo je štíhlé, možná větší než běžný skřet. Oděný je v potrhané hnědé košili a kalhotách. Přes hruď má oblečenou hrubou zbroj z vlčí kůže a na hlavě koženou čapku. Na levé paži uvázaný zelený pruh látky a na nohou hrubé sandále. Jako opasek slouží tenčí pruh vydělané kůže. Vedle něj leží krátký luk a na opasku má připevněnou pochvu s loveckým tesákem. Tělo leží na prázdném toulci a pod sebou má i velký vak. |
| |
| soukromá zpráva od Zhufryn pro "Tady to vypadá na velký hovno..." Řeknu, když se vrátím k průrvě, ve který je pořád Kolar. "Co ty? Máš tam něco? |
| |
| soukromá zpráva od Kolar pro "No Zhufe něco tu je, hele koukej. Krátkej luk, loveckej tesák s pochvou, prázdnej toulec a tohle je zajímavý. Nějakej vak má pod sebou, počkej vytáhnu ho a všechno ti to podám." Začnu opatrně tahat vak a podám ho Zhufovi i s ostatními věcmi. Potom vylezu sám z průrvy, abych se taky podíval, co to měl skřet ve vaku za poklady. |
| |
| soukromá zpráva od Zhufryn pro "To zní pěkně." Odpovím Kolarovi a začnu zkoumat věci, co mi podá. Zběžne prozkoumám tesák, jak je na tom čepel a jak je celkově kovanej. Pomůžu Kolarovi z průrvy a pak se s ním podívám na obsah vaku. Moc od toho nečekám, ale všechno je koneckonců lepší než nic. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Prohlédneš si tesák. Je to obyčejná zbraň, kterou seženeš téměř kdekoli. Značku na ní nevidíš, je možné, že ani žádnou neměla. Vypadá, že byl často používán, ale ostří je v pořádku i pochva je dobrá. Není to ale žádná hrubá práce, takže půjde asi o kořist. Cenu odhaduješ okolo zlaťáku, možná o trochu míň. ***** Lovecký tesák 3-1 Obrana -0 |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Kolar podá nahoru co našel a pak vyleze z průrvy. Pak se společně s trpaslíkem podívají na obsah skřetova vaku. Uvnitř najdete dřevěnou misku a pohár, v kusu mastné látky zabalených pár kousků sušeného masa a smotek tenkého provázku. Odhadujete to tak na tři až čtyři sáhy. Dále ve vaku najdete velký měšec. Uvnitř naleznete hrst mincí, převážně měďáky. Také jsou uvnitř troje dřevěné hrací kostky a dva hroty na šípy. Obyčejné, ne ty zubaté. ***** Měšec obsahuje 4 stříbrné a 22 měděných mincí. |
| |
| Tábořiště Hmm... Takže mapu asi nemáme. Už jsem se po ní ptal a Zhuf mi na to nic neřek, takže ji asi taky nemá. Ale máš pravdu, horu nemůžeme minout. Podívám se, co dělají ti dva. Doufám, že u sebe měl ten hajzl nějaký obvazy. Nebo něco jiného co by se mohlo hodit. To abych si pomalu začal trhat košili na alespoň nějaké provizorní. Pomyslím si a pak se otočím zpět. Tak rozmlouvat ti to nebudu, jsi dost velkej. Starej? Na člověka. A jestli dáš zprávu Brargovi, taky dobře. Hele, vyřiď mu, ať sem vezme, až pojede karavana do Greru, nějakou maltu a ať chlapi zazdí tu jeskyni. Ví o broucích a myslím, že bude lepší, když bude ta díra zadělaná, když tu občas pocestný tábořej. Otočím se na barbara. Už nevím, jestli jsi se na to včera ptal, ale právě se uvolnilo místo. Sice nemáš dohodu s Brargem, tak nevím jestli ti to zaplatí. Ale jestli budeš platný, máš můj hlas. Chvíli počkám. Nebo máš něco v pevnosti a budeš pokračovat dál po cestě na sever? |
| |
| Tábořiště "Takže vy jít k té hora?" Otočím se na Falka. "Já plánovat jít směrem tím. Vy mít místo ve družstvina? Já by moc rád byl necestovat sám." Pak si uvědomím že mluvil o placení. "vy mít peníze dostat za to že vy tudy jít? Ona být i cesta tam" a ukážu na jih, " procházet vesnici Splavy. Ona dlouhá, vědět od počest... Po-cest-ných. Tudy nemět být dobrá cesta do vody a ven, a ani přes. Tudy malé kůňové neprojít. A malí mají problém v ten čas dnes má být hluboká voda." Ukážu rukou ke svému hrudníku "Barbar, dobré... Elf, není problém... Člověk, v pořádku... Ale dítě, hobit, kudůk a i trpaslík nedosáhnout hlava nad voda. To být hodně problém. Navíc, když teplo tak voda chodit rychle. Jak vy chtít dostat přes? " Potřebná slova doplňuji posuňky aby bylo lépe rozumět. |
| |
| soukromá zpráva od Zhufryn pro Tesák se zdá být asi za zlaťák a ve vaku ještě najdeme dobrej další půlzlaťák. "Vezmu to k sobě do torny a pak to prodáme. Nebo potřebuješ tesák? Je v celkem dobým stavu." Věci dám do torny (pokud ji mám s sebou, jinak to prostě vezmu do rukou a snesu do tábora) "No, každopádně už bychom se měli asi vrátit zpátky. Už bych chtěl vyrazit dál na cestu." |
| |
| Tábořiště Mlčím a srovnávám si v hlavě co Bolgar právě řekl. Sakra, to je jak mluvit s ... ani nevím. I tomu šílenému Zoragovi jsem rozuměl víc. Řekl jednu dvě věty a hotovo, tenhle mele... Podrbu se na obvazu. Nóó. Asi jo. Hmm... Právě tou cestou přes Grer, Sverov a Splavy jít nechcem. Je moc dlouhá a proto zkusíme najít rychlejší cestu podél hor na východ. Niava by neměla být moc široká. Pršelo nevím kdy a hluboká je až dál na jih. Hodně vody nabere z Bučiny. Hele, počkej až se vrátí ti dva a můžeš si s nima promluvit. Přeci jen já i oni byli na tohle taky najmutí. A maj k tomu taky co říct. |
| |
| soukromá zpráva od Kolar pro "Kde pak, tesák nepotřebuju, mám tady svůj," A ukáži tesák. "Jo, jo jdeme do tábora, stejně už určitě čekaj, kde sme." S tím se pomalu vydám na místo, kde jsme vylezli na římsu a opatrně slezu. potom počkám, až sleze i Zhuf a můžeme vyrazit k táboru. "Doufám že ty stopy co jsem našel byli poslední a že nemáme v patách nějakou partičku nájemnejch vrahů." Spíš jen zavtipkuji, ale jeden nikdy neví a o náklad by mělo určitě pár lapků zájem. "Cestou dál si musím více dávat pozor na stopy, alespoň už vím asi na jaké." V hlavě si ještě promítám obuv skřeta a stopy na zemi, jestli si bylo podobné. |
| |
| Tábořiště – Ráno druhý den Okolo vyhasínajícího ohniště se rozhostí ticho. Každý o něčem přemýšlí a v podstatě se čeká, až se vrátí Kolar a Zhufryn. To netrvá dlouho, sem tam k vám dolehnou jejich hlasy a pak uvidíte, jak se po skále vrací. Slezou dolů po skále a vidíte, že sebou nesou nějaké věci navíc. Vak, luk, toulec. |
| |
| Tábořiště Chvíle ticha. Takže. Přijdeme o průvodce, který by měl znát oblast na severu Bučiny. Stopaře, tedy hraničáře. I když Kolar je taky ... Hmm... Sakra co to říkal Brarg? Něco o nějaký chatě? Nebo to byl Kristian? Když se všimnu, že se vrací ti dva, otočím se na ně. Tak co? To je luk? Je celý? |
| |
| Tábor Hned co se vrátíme ke zbytku se Falgo začně zajímat o luk, co jsme našli. "Jo, vypadá to, že jo, ale s lukama moc dobrej nejsem, takže jestli má nějakou vadu tak o tom nevím." Otočím se ke zbytku. "Tak co? Strávili jsme tu už dost času, měli bychom vyrazit ne?" |
| |
| Kristian Ahoj Zhufryne, Kolare. Už jsem to tady říkal, ale nebudu s vámi dál pokračovat. Poklepe si na ovázanou hruď. Tohle mi otevřelo oči. Vrátím se zpět do pevnosti a předám zprávu. |
| |
| Tábor Vracíme se zpět k táboru a než dorazíme k ostatním, už na nás Falgo volá co že to máme a tak dál. Když tedy dorazíme k ostatním Zhufrin ukáže co jsme to našli. Však co přijde po chvilce jsem nečekal, Kristian se rozhodl se vrátit zpět a podat zprávu ve městě. "Což o to, na jednu stranu to je dobrý nápad, jen kdyby se chtěl potom zase k nám přidat, takhle nám bude chybět." "No co Kristiane, držet násilím tě tu nebudem, je to tvá volba a já jí respektuju, i když bych lhal kdybych řekl že mě to nemrzí." Poplácám ho po rameni a popřeji mu hodně štěstí do budoucna. "No a co mi ostatní, tady Zhufrin má pravdu, už jsme tu moc dlouho a podle toho co jsem našel o kus dál, to vypadá, že nás možná ještě nějaký to překvápko čeká, našel jsem stopy, které ukazují na to, že tu v táboře někdo někdy okolo večera byl. Asi nás má někdo v hledáčku." Seberu si věci, pokud jsem nějaké v táboře nechal. "Jdu si pro mezka a můžeme vyrazit, další tábořiště může být kdo ví jak daleko, tak ať máme aspoň chvilku na to si ho zabezpečit." |
| |
| Tábor - příprava k odchodu "Takže my teď jít dál?" obrátím se na Falka. Zvednu se a hodím si vak na rameno a oštěpy na záda, dám si bacha abych nic nezapomněl. Potom se obrátím ke Kolarovi. "Zhuf ráno říkat, že ty a já jít napřed, protože my vysoký a moct i utéct zpět k nim a varovat kdyby něco ve předu. Co ty o tom myslet?" |
| |
| Tábor - Příprava k odchodu "No vidíš to Bolgare, to je dobrý nápad, stejně jsem chtěl jít napřed, mám divnej pocit." Odpovím Bolgarovi a zastavím se, protože jsem měl už namířeno k mezkům. Rozhlídnu se tázavě po ostatních, aby jsme to nějak probrali, protože je tu hodně mezků a málo těch, kteří by se o ně starali. "Taky můžu jít i sám, aby bylo postaráno hlavně o karavanu, proběh bych to vždy třeba sto, dvě stě sáhů před váma, aby byla jistota, tam bych na vás počkal. Až k nějakému dalšímu tábořišti." Navrhnu a počkám co na to ostatní. |
| |
| Tábořiště Tak včera mu fungoval docela dobře. Kysele podotknu a prohlédnu si luk, který přinesl Zhufryn s Kolarem. Zkusím jej párkrát natáhnout a jestli rovnou nerupne, tak se začnu shánět po toulci a šípech. Jít napřed je na jednu stranu dobrý nápad. Na druhou mi to připadá blbý. Kdyby jste na někoho narazili, tak vám nestihnem doběhnout na pomoc a pokud přepadnou nás, to samé. A včera byli dva a nás hmm.. pět, šest. Mám pocit, že žijem jen kvůli tomu, že skřetovi došli šípy a Kolar se dobře trefil. |
| |
| Tábořiště – Ráno druhý den Začnete si balit věci, na mezky nakládat náklad a připravovat se k odchodu. Mezitím i prohodíte pár slov. To, že vás opustí Kristian berete jako samozřejmost. Nikdo se nad tím ani moc nepodivuje. On sám sedí na špalku. Kristian Jo, někdy příště. Snad budu mít víc štěstí. Tohle byla fakt smůla, ale ještě dýchám, tak můžu být rád. Jo, Falgo. Šípy ti nedám, zbývají mi jen čtyři, ale mám dva hroty. Jestli tu někdo umí šípy vyrobit, tak se ti budou hodit. Vyndá z torny dvojici obyčejných hrotů a dá je Falgovi. Tak vám tedy držím palce a ať vás bohové opatrují. Pomalu se zvedne, hodí tornu na rameno a pomalu se vydá po cestě na sever. Zpět do Karak-Taloku. Myantha Héj! Počkej! Jdu taky! Otočí se Myantha na zbytek výpravy. Promiňte chlapci, ale fakt jste mi nesedli. Jsem spíše na sólové akce a tady je vás moc. Asi jsem si to měla promyslet dřív, ale stalo se. Navíc, lovím spíše nestvůry. Ehm.. Tedy chtěla bych lovit a tohle... ukáže rukama okolo sebe ... je ... tohle mi nevyhovuje. Hodí si také tornu na rameno. Doprovodím Kristiana a dám na něj po cestě pozor. Chvíli počká, jestli k tomu máte co dodat, ale názor nezmění a pak se vydá za Kristianem, který na ní počkal. |
| |
| Tábořiště No dobře, dík. Odpovím Kristianovi a prohlédnu si hroty. To nás již opustí i ta ženská. Hele, přiznej si to. Čekals to, byla tu jak pátý kolo od vozu. Ne šestý. Páty byl Kristian. Jen kývnu hlavou. Dobře, hlavně v pořádku dojděte a vyřiďte to Brargovi. Hroty strčím do torny a vrátím se k nakládání mezků. Hele, Kolare. Umíš vyrobit šípy? Když budeme mít naloženo, projdu ještě tábor a hledám šípy a hroty a vlastně cokoli co tu po včerejší přestřelce zůstalo a co by se mi mohlo hodit k výrobě dalších šípů. Tedy až najdu někoho, kdo to umí. Popadnu pak uzdu Rouzie. Tak já jsem připraven. |
| |
| Tábořiště Když nás opouští ti dva, popřeji jim hodně štěstí, ale více se s tím nezabývám. "Falgo, já myslím že když půjdu tedy sám, šance tu je.Vždy bych na vás po nějaký části počkal a informoval vás, kdyby se něco dělo." Nadhodím svůj návrh, protože jen tak jít někam, když je tu jistá pravděpodobnost, že je nám někdo v patách je dost riskantní. Zatím ale nikam nejdu, tak přitáhnu taky jednoho mezka, abych pomohl z nakládáním a urychlil odchod odtud. Falgo se optá na výrobu šípů. "Šípy dělat neumim, kdyby si chtěl něco z kůže nebo potom ten hrot přivázat, to asi jo, ale tělo a usazení ne." "Sakra, to jsou věci, které by bylo dobré se časem naučit." Na chvilku se zamyslím a potom pokračuji v nakládání. |
| |
| Tábor Směrem k odchozím prohlásím " sice vás vůbec nepoznat, ale S bohama a dobrou cestu." Falko a Kolar se věnují mezkům, kterých je o jednoho méně než nás. "Pokud půjde sám, je menší šance, že ho neuvidí..." "Já myslet, že Kolar v předu sám lepší než 2... On by měl vidět a nebýt vidět sám." podívám se směrem kterým máme vyrazit. "Nebude on to tady problém, když povedu, jeden polokůň? Pokud já jít s Kolarem, vy jen dva ma polokoňové 3..." S těmi slovy se podívám na posledního volného mezka. |
| |
| Tábořiště – Ráno druhý den Netrvá to dlouho a všichni tři mezci jsou opět naložení a všichni jste připravení k odchodu. Falgo ještě rychle oběhne tábor a sebere zbytky šípů, ale získá jen jediný, který je vcelku. Ten první, který dopadl nedaleko vás a tím začal noční útok. Má i nějaké hroty a zlomené šípy, ale vypadá to, že nikdo z vás je neumí použít k výrobě nových šípů. Takže má teď krátký luk, toulec a v něm jediný lovecký šíp s rudými pery. Proběhlo tu pár návrhů, že někdo půjde první, před ostatníma, ale zůstalo jen u mluvení. Jdete všichni pohromadě. Jste jen čtyři, takže jediný Kolar jde první bez toho, aby za sebou táhl mezka. Alespoň se dívá po stopách a kontroluje stezku před vámi. Cesta je klidná a někdy před polednem se dostanete na úpatí hor. Cesta pak pokračuje dále na jihozápad a opět stoupá do do kopce mezi dvě další hory. Tím směrem je vzdálen asi patnáct mil tábor Grer. Na jih je od vás další hora. Vám se však otevře výhled na východ. Po levé straně úpatí Severních hor, před vámi travnatá pláň a nějakých osm deset mil před vámi, přímo na východ, vidíte les. ***** Na MAPĚ světa v HP jste v místě jak je písmeno T od Karak-Talok. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Z věcí, které jste přinesli od padlého skřeta si jen Falgo vzal krátký luk a toulec. Zbytek ti tedy zůstal a vložil jsi je do torny. ***** Jde tedy o: lovecký tesák a velký vak (dřevěná miska a pohár, kus mastné látky s pár kousky sušeného masa a smotek tenkého provázku 3-4sáhy, měšec 4st. 22md, troje dřevěné hrací kostky a dva obyčejné hroty na šípy.) |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Jdeš vpředu a kontroluješ cestu. Stopování provádíš jen zběžně, rychle, protože ti zbytek skupiny šlape na paty. Ty stopy, které jsi našel ráno zmizely. Nevíš kde, ale po ujití míle je nenajdeš. Zato dost jiných a také stopy povozů, mezků a tažných koní. Už dlouho nepršelo, tak můžou být staré i týdny. Sem tam si i prohlédneš nějaký trs trav nebo nízké křoví, ale kromě pár hrstí lesních plodů a seschlých hub nenajdeš nic zajímavého. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Během prohlídky tábořiště jsi našel jediný použitelný šíp. Lovecký s rudými letkami. Pak jsi ještě získal dva zlomené lovecké šípy. Jak hroty, ty jsi otřel od krve, tak i konce s pírky. Také máš trojici zubatých hrotů a i jejich druhé konce, ale opět jsou polámané. Takže v toulci máš jediní, byť lovecký šíp. ***** Krátký luk 4-0 a lovecký šíp +1 k útoku (viz.HP) |
| |
| Cesta je klidná a za chvíli jsme na krásné vyhlídce. Zastavím se a jen se kochám tím výhledem. Na cestě je poznat cestovní ruch, ale nic konkrétního. Počkám na ostatní, aby jsme se mohli třeba nasvačit. "Je tu krásnej výhled , nedáme sváču? V těch horách bych se nerad moc zdržoval." Navrhnu ostatním. "Jo a co zranění, nedělá to nic? " Zběžně oběhnu a zkontroluji obvazy a popřípadě poupravím. Potom vytáhnu láhev z vodou a alespoň se prozatím napiji. |
| |
| Zastávka u výhledu na pláň Svááča? Myslíš... jo jasně. Shodím tornu na zem a protáhnu si záda. U mě dobrý. Trochu v tom cuká, ale to je normální. Koukám, že ze mě nic neteče a jinak se mi jde dobře. Trpaslíci něco vydrží, ale mám dojem, že jsem mu to už říkal v jeskyni. Nebo jsem to povídal elfovi? Asi jo. Rozhlédnu se po pláni. Jo, jsem pro krátkou pauzu a měli bychom domluvit další postup, protože... Krátká „dramatická“ pauza. Nikdo nevzal Brargovu mapu... podívám se na Zhufryna ...a zdá se, že jsem tu asi jedinej, koho zajímá kudy se, sakra, vydáme. Mávnu na barbara. Bolgare, možná budu potřebovat poradit. Ukážu na cestu vedoucí dál na jihozápad. Tudy se dostaneme do tábora Greg, ze kterého putují karavany po téhle cestě do Karak-Taloku a zpět. Z tábora pak vede cesta dál na jih do Království a dá se tamtudy dostat do Splavů. Ale to už víme ... opět se podívám na Zhufryna ... ale to je právě ta stará a dlouhá, fakt dlouhá trasa, kterou zásoby pro tu výpravu dopravují do teď. Ale! Ukážu přes pláň na východ, kde za plání začíná les a v dálce za ním je vidět vrcholek hory. Tam je náš cíl a tam máme doručit zásoby a hlavně najít kratší cestu. A tady je problém. Ten co znal trochu cestu dostal šípem do hrudi a vzdal to. Takže se ptám co dál? Vezmem to po starý trase a dojdeme tam tak za měsíc nebo to vezem podél hor a lesa a nejspíš tam dorazíme tak do týdne? Podívám se na vrchol hory v dáli. Šedesát až sedmdesát mil. Přímou čarou, takže tak sto. Pak si sednu a vyndám něco menšího na zub. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Nedá se říct, že tu oblast znal. Nikdy jsi tam nebyl, ale prošel jsi Bučinu více na jih, zhruba u vesnice Splavy a navíc po cestě do Sverova. Jen jsi slyšel že se tam potuluje nějaká banda orků a další chamradi, ale nic určitého. Nezdržoval jsi se tam. |
| |
| Kudy dál? Zstavíme na výhledu na pláň a uděláme pauzu. během ní mi Kolar zkontroluje ránu. Falgo říká, že nemají mapu a pak se obrátí ke mně, mluví ale moc souvisle na to, abych mu rozuměl. Na jeho dotaz mu odpovím: "Ty počkat chvíli, mluvit moc rychle a já nestihnout všechno zachytit." Chvíli přemýšlím: "On neví, jestli jít pod horami nebo po kupecké stezce." Poté pokračuji:"Ty mít pravdu, cesta dolů, ka ty ukarovat e dlouhá, kus já znát. Pod hory, musí být krátké, ale já slyšet, že tam nebýt správně bezpočen.. bezepoč... bez-peč-no. něco orkové a další potvory. přesnou cestu neznat, jen o ní slyšet." Sáhnu do torny pro vodu a napiju se. "Krátká trasa by mohla jít, pokud být my opatrný..." |
| |
| Zastávka na jídlo Co se to stalo? Proč se všichni zastavili? Proč se na mě z nebe kouká ten červený obličej? Koukej jinam já ti nic neudělal. Snažím se křičet, ale nedaří se mi otevřít ústa ani pohnout svalem. Vše kolem mě se zastavilo a já jen koukám kolem sebe a čekám na vysvobození. Na nebi se objevil nápis, nerozumím mu, ale jestli se mi daří ho správně přečíst tak říká "Press any button to continue". CO SE TO DĚJE??? Proč se nikdo nehýbe? Proč se já nehýbu??? Možná nějaké čáry. Slyšel jsem o hrozivém kouzle, které dovede zastavit celé světy tak dlouho jak se mágovi chce. "A F K" To bylo ono. Tak nějak to znělo. Děsivá magie. Zastavit celý pojem času pouhým pohybem ruky. Takovou sílu by nikdo mít neměl. Stojím na místě, vedle mě je můj mezek, který je zastaven v polovině přežvykování. Koukám se po ostatních a přemýšlím, jestli jsou také jako já při vědomí. Stojím tak dny a měsíce. Najednou se všechno opět rozpohybuje. "Co to do prdele bylo?" Nevím jestli mám křičet, šeptat. Nevím jestli to zažili všichni kolem mně a sednu si na zem. Zavřu oči. TO NEBYLO SKUTEČNÉ. Opakuju si v hlavě a koukám kolem sebe. Přijde mi strašně divné, že mě ani nebolí krk, když byl tak dlouho v jedné pozici, ale zdá se, že ostatní nemají žádný problém a pokračují v tom, co dělali předtím. Jsem snad blázen? Bylo to až moc skutečné na to aby se mi to zdálo. Nikdo nehne ani brvou a začnou se jn tak bavit o svačině. "Neměli jsme náhodou snídani? Zastavit bude třeba až na oběd. Nechci riskovat další posraný gobliny." Řeknu, jakmile se vrátím k tomu, kde jsem byl před tím tranzem. Je to až podivně těžké. Hlavou mi prošlo tolik myšlenek, že mi to proč jsme tady přijde jako vzdálená minulost. "Kolare, Falgo... neblbněte. Jsme ještě pořád v dosahu těch proradnejch zelenejch kůží." Snažím se dát se dohromady. "Jestli chcete něco zakousnout, tak si to vyndejte z tlumoků, ale nezastavujte tady. Je to zbytečně o kejhák." |
| |
| Zastávka u výhledu na pláň Já vím. Ohradím se. Já jen, že úkol zní, najít rychlejší cestu k Osamělé hoře a když půjdem dál po cestě, tak se od té hory začneme vzdalovat. Otočím se na Kolara. Hele, pomoz mi trochu. |
| |
| Zastávka u výhledu na pláň Dřív než se stihnu dát do hledání a konzumace svačiny se Zhufryn ohradí s tím, že je tu ještě stále nebezpečno. Do toho se Falgo ozve s tím, abych mu pomohl s nějakým řešením. "No podle toho, co povidal Bolgar, bych se úplně nebál jít tou cestou co ten kus zná, zbytek určitě pomalu dohledáme. Jak si sám řekl máme najít nejkratší cestu. A ta vede tam." A ukážu směrem kudy si myslím, že se budeme muset vydat. Potom se otočím na Zhufrina. "Zhufe, věř že pokud by tu bylo nějaké nebezpečí, určitě by sme to už poznali a ani stopy tomu nenasvědčovali. Ale pokud tě to uklidní vydejme se tedy dál na cestu, já se najím i za chůze. spíš sem myslel na vás, vy ste každej nějak zraněnej." S tím se otočím na Bolgara, "Jestli znáš část cesty, veď nás, já budu kontrolovat stopy a nebo mě aspoň nasměruj a já se vás pokusím víst dál." |
| |
| Na cestě "Dobře teda. Chcete teda tady dávat tu přestávku nebo půjdeme rovnou?" Otočím se po ostatních a přejedu pohledem cestu za náma, kdybych náhodou viděl nějakej pohyb. |
| |
| Dohady o cestě "Heleď, ty mě rozumět né správně." Otočím se na Kolara. "Cesta, kterou já znát je k Grer." Ukážu daným směrem. "Ale vy říkat v mět jít krátce k ta velká hora, co stát o samotě. A ta být tam." A ukážu směrem pod horami a na Bučinu. Potom se otočím k Falkovi a Zhufovi."Tudy já nikdy nejít před tím dnem co je teď. Jenom slyšet dříve, že tudy možno chodit, ale někdy tam být potvory, skřetové..." "doufám, že už pochopili, že cestu pod horami neznám..." "Já chtít projít krátká trasa." |
| |
| Zastávka u výhledu na pláň Tak já dokážu svačit i za pochodu. Odpovím Zhufrynovi a pak přemýšlím nad tím, co říká Bolgar. Takže... Povídám po chvíli, kdy se již zvedám a beru otěž mezka do ruky. Jdem někam, kde to nikdo nezná, ale alespoň máme tebe a Kolara. Já budu takhle daleko mimo známé cesty poprvé. A to že můžem potkat skřety, není nic nového. Od války je jich mémě, dá se říci, že tohle území patří těm hodným, ale že tu nějací „zelení“ jsou, je jasné. Fajn. Zamířím na pláň směrem na východ k lesu. Dojdem k lesu a necháme mezky napást a pak to vezmem kousek po úbočí mezi horama a lesem. Jo? |
| |
| Zastávka u výhledu na pláň Jelikož stejně pořádně nevíme kam jít v klidu si dojím svačinu a mezi tím poslouchám ostatní. "Tak nějak jsem si to myslel, ale nebyl jsem si jistej. Takže to je tedy na východ podle hor, no to bude sranda." Odpovím Bolgarovi a se souhlasným kýváním na Falgův návrh ukážu tím směrem, teď už snad správně myslím místo na které ukazuji. Uklidím si zbytek jídla zpět do batohu a ten hodím na ramena. Posbírám si všechny věci a ještě jednou zkontroluji okolí svého svačení, jestli jsem něco nezapomněl válet na zemi. "Tak tedy hurá na průzkum, vy v klidu dojezte, projdu začátek cesty, jak to tam vypadá a jak se půjde mezkům. Kdyby se nevrátil do doby než napočítáte do sta, vydejte se jeden opatrně za mnou. Souhlas?" Na nic moc už nečekám a tak se pomalu vydám na průzkum. Jdu opatrně, abych na sebe zbytečně neupozornil a bedlivě sleduji stopy na cestě, pošlapanou trávu, zlámané klacíky, převrácené kameny, no prostě vše co by mě upozornilo na nějaký pohyb na cestě kterou jsem se vydal. V ruce držím luk a připravený šíp. |
| |
| Zas dál Kolar tak nějak asi pochopil, co jsem chtěl říct, což je dobře, protože moje obecnina stojí za prd. Všichni řeší jídlo, ale já se pouze napil, protože od snídaně ještě neuběhlo tolik času. Navíc se mi bude určitě hodit později. Obyvatelé z naší vesnčky nebyli zvyklí jíst 5x - 7x denně. 3 jídla stačí. Kolar se poté vydá na předběžný průzkum trasy a nám jen řekne ať počítáme do 100. "Musíšte počítat někdo jiný než já. Obecninou do 30 umět počítat a i v mojí řeči neumět víc než 60. - Pak už he hodně a moc." připravím se k odchodu a doufám, že bude počítat někdo jiný. |
| |
| Zastávka u výhledu na pláň Nebudem počítat vůbec. Odpovím Bolgarovy. Necháme ho jít kus před náma. Stejně než poberem věci a odtrhnem mezky od křoví, tak bude mít přiměřený náskok. |
| |
| Cesta přes pláň Nakonec se dohodnete, kudy budete pokračovat. Než se připravíte na cestu a přinutíte mezky k cestě, je Kolar již kus před vámi. Míří přes pláň k lesu na východě. Ten je vzdálen necelých deset mil, spíše méně. Vyrazíte v jeho stopách a sledujete, jak před vámi kráčí a sleduje zem a okolí. Také vy máte výhled široko daleko. Na jihu vidíte linii lesa vedoucí až k hoře na jejím jižním úbočí leží tábor Grer. Ještě dále na jihu je další hora u vesnice Sverov. Jdete asi tři hodiny a pak dorazíte k okraji lesa. Nízké keře se zvolna mění v březový háj a pak dál se již k nebi tyčí smrky, buky a další vysoké stromy. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Jdeš v předu a sleduješ jak zem před sebou, tak i pláň v okolí. Sem tam narazíš na stopy drobné zvěře, zajíc nebo králík. Najdeš i pár jejich bobků, ale je samotné nezahlédneš. V jednom okamžiku i vyplašíš koroptev, ale ulétne ti dříve než stačíš zareagovat. Kousek před hranicí lesa najdeš trs kvetoucího bludí  a natrháš si dostatek květů na dva hrnky čaje.***** Čaj z bludí je výtečný regenerační nápoj. Po spánku přibude postavě navíc 3 životy. Musí ovšem klidně spát celou “spací dobu”. |
| |
| U lesa Vychutnávám si cestu přes pláň. Jo, tak tohle bych si nechal líbit. Pořádnou louku a pěstovat ovce. A ryby, ale to bych potřeboval ještě ten... rybník. Pohlédnu na oblohu. Bude horko, zase. Nepršelo už dost dlouho. Sem tam se podrbu na svědícím obvazu a když dorazíme k hranici lesa, vrazím lano od Rouzie Bolgarovi do ruky a vyrazím směrem ke křoví. Za chvíli jsem zpátky. Natrhám nějakou trávu s velkými listy a zmizím mezi břízkami. Když se po chvíli vrátím. Tak tam rozhodně nechoďte, ale jinak je ten les dost velký pro všechny. |
| |
| soukromá zpráva od Kolar pro Vyrazil jsem tedy napřed a snažím se objevit případné nebezpečí dřív než ono objeví nás. Naštěstí pro nás nic v dohledu a tak zastavím, abych počkal na ostatní. Při té chvilce času se zkusím poohlédnout po něčem k jídlu. Pro sebe prozatím nějaké bobule, jahody atak dál a potom nad oheň nějakou tu zvěřinku, zajíc, koroptev, divočák a klidně i srnu nebo co zrovna v mém okolí bude. Když narazím na nějaké bylinky, také je seberu. Připravím si tedy luk s šípem a opatrně šmejdím po okolí po nějaké té zvěři. "Koroptev jsem si sice vyplašil, ale teď už si dám pozor. Taky by sme tu mohli dát už tu sváču, musím tedy najít i nějaké tábořiště, ale to až po lovu." -------------- Řekněme, že jsem ušel ještě pár desítek metrů od svého portrétu na mapě a tam zkoumám okolí důsledně kvůli lovu. |
| |
| Cesta přes pláň Počkáte, než se Falgo vrátí a mezitím se Kolar opět na průzkum vpřed. Zamířil na severovýchod podle okraje lesa a vidíte, že si připraví luk ke střelbě. Už předtím jste zahlédli, při cestě přes pláň, jak před ním z trávy vylétl nějaký hnědý pták. Když se Falgo vrátí, pokračujete v odstupem za ním. |
| |
| U lesa Vezmu si od Bolgara zpět lano s Rouzií na konci a podívám se, jak Kolar postupuje před. Doufám, že jste si u něj něco objednali. Myslím, že jsem po něm včera chtěl bažanta na víně nebo králíka, už nevím. Poplácám svou tornu. Mám tu ještě asi půl flašky červeného. Otočím se na mlčenlivého Zhufryna. Hele, tak si to tak neber, že jdeme tudy. Nevidím žádný důvod, aby se za náma ta orkyně táhla. Se na nás podívej, co by nám asi mohla sebrat? Vydám se za Kolarem. Alespoň já u sebe nic cenného nemám. Zabručím si ještě do vousů. |
| |
| Cesta pokračuje "No, mohla by z nás mít docela dost. Každej z nás má na sobě výstroj o který by se těm gobliním sralbotkům mohlo jen zdát a k tomu vedeme tři plně naložený mezky..." Odpovím Falgovi. "Stačí aby ještě žrala trpaslíky a s dostatečnou skupinou nás můžou zpracovat až na kost. Ale co... Teď to už nemá smysl řešit. Když přidáme tak bychom mohli být... tak za 5 až 6 dnů u řeky ne?" Ohlédnu se kolem. Bolgara rovnou vypustím z hlavy, protože než ten ze sebe dostane jestli jo nebo no, tak se k tý řece už dostaneme. Kolar nevypadá, že by věděl o moc víc jak já. "A vzhledem k tomu, že jdeme podél hor, tak jsme dost na ráně po celou cestu. No uvidíme." Odtuším už jen sám pro sebe a pokračuju v pochodu. |
| |
| Jde se dál Poté co se Falko vrátí z návštěvy křoví, vezme si lano od mezka, které mi předal zpátky. Já se svým mezkem. Kolar mezitím vyrazil s lukem napřed vypadá to, že se pokusí ulovit, toho hnědého ptáka kterého jsme před chvílí zahlédli. "To je docela dobrý nápad, pokud uvidím něco poživatelného, můžu to zkusit sundat, a pokud by mi Kolar pomohl... zpracovat to docela umím, to jsem se doma naučil. jen najít, co by šlo ulovit. Až se k nám zase vrátí, musím se ho na to zeptat." Falko se Zhufem se dohadují o tom, proč je ta trasa pod horama nebezpečná, ale mluví moc rychle na to abych jim do toho vstoupil... Jakmile se Zhuf a Falko přestanou dohadovat, vezmu lano svého mezka a vydám se s nimi dál. Během cesty se jich ještě zeptám:" Jak on ten mazec, co ho vedu, jmenuje?" |
| |
| U lesa Strakáč se jmenuje. A není to žádnej mazel. Povídám Bolgarovi a ukážu na mezka co vedu já. To je Rouzie a ten Zhufův je Robert. Všichni jsou v pohodě, jen Strakáč občas vyvádí a jestli mu budeš něco dávat, tak opatrně a hlavně na otevřené dlani. Pokud ti tedy nebude vadit počítat jen do čtyřech. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Skupinu necháš za sebou a volným krokem se vydáš podél lesa. Zaslechneš ještě pár poznámek i když ne všemu rozumíš. Jdeš asi půl hodiny když zahlédneš pohyb v trávě. Zajíc. Připravíš si luk a začneš se opatrně přibližovat. Když se dostaneš téměř na vhodnou vzdálenost a i výhled na „cíl“ je ideální, zajíc zpozorní a všimne si tě. To už máš luk napnutý, ale už když šíp vypustíš, víš, že jej netrefíš. Zajíc zmizí v trávě a ty si jen dojdeš pro svůj šíp. |
| |
| Cesta přes pláň Asi po půl hodině si všimnete, že Kolar po něčem vystřelil, ale nic z toho nebylo. Pokračujete dál a za občasných krátkých zastávek dorazíte navečer k překážce.  Jedná se o kamenné moře, které se sesunulo z úbočí hory a končí až u lesa a nejspíše i kousek v něm. Les je v tom místě nízký, hlavně mladé smrky, břízy a křoví. Tohle tam muselo vyrůst až poté, co valící se kameny porazili vzrostlé stromy. Kameny samotné jsou již porostlé sem tam mechem. Šířka této hromady kamení je asi půl míle. Do soumraku zbývá asi hodina a půl. |
| |
| Cesta přes pláň "Sakra, takhle by to nešlo." V duchu si zalamentuui, když si jdu pro šíp do trávy. Po nějaký době dojdu k závalu kamenů, který tu už nějaký čas bude. "Tak tohle přejít bude s mezkama sranda, snad se to bude dát nějak obejít." Než přijdou i ostatní, mám ještě pár minut a tak se rychle vydávám na průzkum okolí, jestli by se to nedalo někudy obejít, aby se nám mezkové po cestě nepolámali. U té příležitosti se kouknu i po nějakém dalším možným cíli k snědku. Ať to dopadne jakkoliv, po cestě nazpět naberu nějaké dříví, protože, tohle se mi na večer přecházet moc nechce. Mám v plánu se tu utábořit. Najdu místo , které bude přístupné jen z cesty po které právě jdeme, aby jsme byli relativně v bezpečí a připravím ohniště. Potom usednu a mrknu se do vaku, kolik jídla u sebe ještě mám. -------- Pokud něco ulovím, dám se do přípravy na pozdější upečení. |
| |
| Cesta přes pláň Objevíme se před kamennou plání a musím říct, je to nádhera. Skoro jako doma. Rozsvítí se mi oči a začnu hledat mezi kameny minerály. To by v tom byl čert. abych tu něco nenašel. Robert už tak ze suti nadšený není, takže začnu taky hledat přímou a pokud možno co nejvíc volnou cestu skrz kameniště. "Hele, co kdybyste někdo vzal ty mezky radši skrz nějakej ten les? Asi by to bylo chytřejší, než je tu nechat zlámat si nohy. Já se tady zatím porozhlídnu." Vytáhnu z báglu další jabko a dám ho Robertovi. ************* Znalost drahých kamenů: 10 Práce s kamenem: 10 |
| |
| U kamení Chvíli pozoruji kameny před sebou a pak se rozhlédnu po okolí. No to je pěkný. Uváži Rouzie k tenkému kmínku asi břízy a protáhnu si záda. Jo, přes ty šutry to s mezky asi nepůjde. Skrz to houští to nebude o nic lepší, ale asi to půjde. Když se Kolar vydá na jih k lesu a Zhufryn na průzkum kamení, otočím se na Bolgara. Tak budem tady tábořit. Dnes už to přejít nebo obejít nestihnem. Začnu nosit kameny a stavět kruh na ohniště. Co myslíš, přes šutry nebo okolo? Za mě asi okolo. Si na tom zvířata polámou nohy. Bez nákladu by to asi dali, ale takhle naložený? Když bude hotovo, porozhlédnu se po dříví na podpal a začnu přemýšlet nad večeří. |
| |
| U kamenného moře Vypadá to, že se tu zdržíte. Kolar a Zhufryn se vydávají na průzkum. Hraničář na jih k lesu, luk připravený a trpaslík to vzal mezi kameny, kde hledá cestu a také jaké to jsou vůbec šutry. Falgo se zatím postaral o mezky, kdy je uváže k nízkým stromkům. Také nanosí kamení na kruh okolo ohniště a nějaké ty větvičky, suchou trávu a klacíky na podpal. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Vydáš se na průzkum kamenného moře. Zdá se ti, že se to muselo utrhnout z úbočí hory už před dlouhou dobou. Tedy něco přes deset let určitě. Jde o obyčejný kámen, svor se ta hornina jmenuje a je tu z ní celé pohoří. Vůbec asi nejběžnější kamení široko daleko. Ale občas se v něm vyskytují zajímavé vedlejší nerosty, kovové rudy či žíly a stopy polodrahokamů. Celkem není překvapivé, že nenajdeš nic opravdu vzácného, ale i tak se na tebe usměje štěstí a přeci jen něco nalezneš. Jde o svorový kámen velký jako dvě tvé pěsti ve kterém najdeš drobounká zrnka granátu. Jsou velmi malá, využití pro ně není žádné. Alespoň na povrchu nevidíš nijaký, který by byl alespoň tak velký, že by šel použít třeba na drobný šperk. A také najdeš kousek něčeho, co znáš jako apatit. Prášek z něj se používá jako zpevňovací přísada do malt a také o něj stojí alchymisté. Prozkoumáš také možnost cesty přes sesuv, ale nevidíš to dobře. Mezci s nákladem jistě nepřejdou a i bez nákladu by to pro ně bylo nebezpečné. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Dáš se na průzkum okolí. Vidíš Zhufryna, jak se trmácí po kamenech a ty sám se vydáš podél sesuvu k lesu. Luk připravený a hledáš jak možnou cestu, tak i stopy či něco k ulovení. Kameny pokračují i dál do houští, i když v menší míře a spíše ty drobnější. Sem tam narazíš i na pořádný balvan co se dostal dál než ostatní díky vhodnému tvaru. Průchozí je to až nějakých sto sáhů hlouběji v lese, kdy se to dá z jihu obejít. Nebude to snadné, žádná cesta, stezka nebo tak něco, prostě projít lesem a houštím a pak se vrátit na druhé straně na pláň mezi lesem a horami. Když se začneš vracet, vyplašíš nějakého většího ptáka. Vystřelíš a zasáhneš. Slepice od tetřeva a dokonce najdeš i hnízdo s dvojicí strakatých vajíček.  S úlovkem se vracíš do tábora. ***** Tak uloveno máš, můžeš začít zpracovávat. Házet netřeba a klidně se na pečení s někým domluv. (Falgo bude k dispozici) |
| |
| U kamenného moře Po chvíli hledání se mi konečně podaří něco najít. "No, aspoň něco." Řeknu si pro sebe, posbírám své nálezy a vyrazím zpátky ke skupině. "Tudy to určitě nepůjde. Zlámali by si nohy i kdybychom tu bagáž za ně nesli my." Nalezený nerost s granátem dám do boční kapsy torny, večer si je zkusím vypreparovat a uvidím, jestli k něčemu budou. "Hele Falgo, našel jsem nějakej apatit... slyšel jsem že ho používáte na výrobu žíravin nebo čehosi, ne?" No, každopádně počítám, že by se ti mohl hodit."Předám kámen Falgovi a připojím se k ostatním při čekání na Kolara. |
| |
| U kamenného moře S úsměvem na tváři přicházím zpět na místo tábořiště. "Myslim že mám večeři, jen ji musíme uzpůsobit k jídlu a hurá s ní na oheň." Pozvednu pravici se slepicí, když přijdu zpět a potom ještě opatrně položím dvě vajíčka. Odložím si věci a zbraně a vezmu si jen tesák. Než se dám do škubání opeřence, nejdříve popíšu cestu, která by se dala zvládnout a tím překonat tohle pole šutrů. Poděkuji Falgovy za postarání se o oheň a mezky. Potom už ale zase obrátím řeč k úlovku. "Chcete uvařit i polívku? Jen jestli mám vyndat srdce a tak dál a nebo to všechno vyhodit. Zatim jí oškubu a pak se uvidí." Jdu kousek dál do kamení, abych nedělal bordel v tábořišti a tam začnu škubat peří. Moc to nejde, ale vidina pečínky mě donutí to dodělat. Když je hotovo, obrátím se a zeptám. "Tak co ta polívka, jdu tu slepici vyvrhnout." "Možná bych se mohl podívat po nějakém koření, bylinek tady poroste dost, aby to mělo nějakou chuť. Třeba tymián, divokej česnek, šalvěj. No než se to upeče bude času dost." |
| |
| U kamenného moře Konečně se (po něčem co by člověku přišlo jako dva dny) vrátí Kolar a drží v ruce slepici. "Samozřejmě polívku, pojď pomůžu ti." Vytáhnu svou dýku, kterou jsem ještě včera ostřil a jdu pomoct. "Vůbec, viděls tu někde potok nebo něco podobnýho? Asi bysme neměli používat naše pitný zásoby." Zeptám se ještě Kolara a jako bych hledal příhodně postavenou studnu se podívám kolem. Pokud mi Kolar neodpoví kladně, řeknu někomu ze zbytku aby se šli po nějaký tý vodě podívat. Zvířata by určitě chtěla taky napít. |
| |
| U kamení Táák já jsem připraven. Postavím se, ruce v bok a vyhlížím Kolara a Zhufryna. Když se Zhuf vrátí, poslechnu si co povídá a pokývám hlavou. Jo, to jsem si myslel taky. Škoda že se to nedá projít, budem muset tím lesem. Převezmu pak kámen a prohlédnu jej. Ty jó. To jo dost dobrý. A máš pravdu. Posadím se a otevřu truhličku. Jo jo. Žíraviny jo. Tohle je schopný ti nejen odstranit rez ze sekery, ale i tu sekeru. A kus paže k tomu. Tedy. Ehmm... Při vhodné koncentraci a delší expozici. A ještě když se mi to povede. Jako vyrobit tu slabounkou jak včera je jedna věc, zpracovat tohle bude už obtížnější. Vyndám malý nožík a párkrát do nerostu rýpnu a prohlédnu si pečlivě jeho složení. Až bude čas a klid, prozkoumám ho důkladněji. Mám tu sice hmoždíř na jeho rozdrcení na použitelný prach, ale asi si to nechám až dojdeme někam pod střechu. Nechci z toho promrhat ani zrnko, kdyby mi tu najednou víc fouklo nebo tak něco. Dík. Usměji se na Zhufryna a uložím vše do truhličky. S tím by šli dělat věci. A hlavně potichu. Ne že bych neměl rád výbuchy, ale... Pak se vrátí Kolar s úlovkem. Polívku jo, připravím kotlík a koření. Klidně to pak nechám na tobě, jestli chceš. Raději bych si ji dal pěkně propečenou, ale polívka je rychlejší a když do ní přidám něco ze zásob, tak bude i pro všechny dost. Vodu mám, zítra někde naberu. Začnu se hrabat ve věcech a připravovat kuchařské propriety. Jo pečenou bych si ji dal, ale to by pro ostatní nezbylo a pak by mě neměli rádi. Chvíli dumám. Mám ty vajíčka přidat do tý polívky nebo je chceš uvařit na tvrdo? Jsou malý, měl bys je k snídani. |
| |
| U kamenného moře. zastavíme se u kamenného moře, které vypadá,že asi neprejdeme. Falko mi i v tomto směru něco řekne. "Souhlasím, dnes tu počekame. A i zítra se nedostaneme rovnou dopředu, musíme obejít tuto směrem tam" Ukážu na jih."tam les a to lepší pro mazece než to kameny." Mezitím se Kolar vrátí s ulovkem a začne se řešit večeře. "Já radši pro polévku, mám u sebe i nějaká koření. A vodu. A též vařící vak." vyndám vak I koření. Poté co se začne připravovat jídlo Otočím se na kolara a ještě mu nabidnu: "až my zítra jít přes les kolem kameny, pokud my vidět velké zvíře, můžeme my zkusit ulovit to. Já znát hod oštěpem a velké zvíře lepší oštěp." Poté počkám co se bude dít dále |
| |
| Podle ohlasu usoudím, že polévka je v kurzu a tak když vyvrhnu slípku vyndám z vnitřností srdce, játra, žaludek. Uříznu křídla a spodní část běhů a to vše hodlám dát do polévky. Dojdu si pro vodu a opláchnu řádně vnitřnosti. "Tak bude i polívka i pečínka, nebude toho moc, ale s jídlem co máme to bude stačit a i si konečně na něčem pochutnáme." Pronesu, když myji věci na polévku, ty potom donesu Falgovi a Bolgarovi a povím jim, ať to dají vařit do kotlíku. Potom přinesu slípku k upečení. "Je to na vás jak ji připravíte, tady je ještě nějaké jídlo. Jo ty vajíčka dejte do tý polívky, budou tam dobrý." Vyndám nějaké jídlo ještě a položím to vedle ohniště. "Vodu použijeme zatim naší, určitě tu najdeme nějaký potůček a myslím, že kus dál jsem slyšel i nějakou větší říčku, ale to si nejsem úplně jistej." Vezmu tedy zbytek své vody, ještě se trochu napiji a podám ji Zhufrynovi, aby ji společně s ostatníma použil na vaření. Jo a k tý cestě, co jsem našel, moc jsem to neupřesnil, měl jsem takovou radost z tý slepice, takže, průchozí je to až nějakých sto sáhů hlouběji v lese, kdy se to dá z jihu obejít. Nebude to snadné, žádná cesta, stezka nebo tak něco, prostě projít lesem a houštím a pak se vrátit na druhé straně na pláň mezi lesem a horami. Když tak si něco málo prosekneme, aby byla cesta pohodlnější, ale půjde to." Když je všechno připravené k vaření mám chvilku na hledání nějakých bylinek a zabezpečení našeho provizorního tábora. "Jestli mě tu nepotřebujete šel bych se ještě podívat po okolí po nějakých bylinkách, i třeba k pečení a zkusím nastražit pár pastí, kdyby se tu chtěl někdo ochomejtat v našem okolí." Vezmu si tesák, luk s šípy a hodlám se vydat do blízkého okolí. |
| |
| U kamenného moře Táboříte. Falgo má připravené ohniště a poté, co Kolar zpracuje doneseného ptáka, jej vhodí odřezky a vnitřnosti do kotlíku a dá se do vaření polévky. Pak tam přidá i rozklepnutá vajíčka. Hlavní část úlovku napíchne na větev a umístí ji kousek stranou nad ohniště, aby se pomalu propekla. Pak se Kolar sebere a jde se ještě jednou projít po okolí. Během toho předá Zhufryn Falgovi svůj nález a ten jej uloží do truhly. Také se dohodnete, že ráno obejdete sesuv jižní stranou skrz les. Jak se začne stmívat, jídlo je připravené a Kolar se vrátí z obchůzky. Vyndáte si misky nebo je vám Falgo půjčí a každému nalije polévku. To už se maso opéká na prudším ohni a než dojíte polévku, je také hotové. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Vyrazíš ještě jednou na obchůzku okolí. Slunce se již kloní k západu, stíny se prodlužují. Snažíš se ještě něco ulovit nebo alespoň najít něco k snědku, ale jak šero postupuje se tvé šance snižují. Nakonec se neúspěšně vrátíš k ohni, máš jen hrst divokých malin. Jídlo je hotové a maso již propečené. |
| |
| Tábořiště Padne soumrak. Vezmu naběračku a poklepu na kotlík. Večeře je hotová, polífka. Kdo má misku si přijde a kdo ne, mám navíc. Nečekám, až ostatní dorazí a sám si nandám a posadím se na kámen vedle. Jo, povedla se mi. Vajíčka tomu taky dodala chuť. Mlaskám a užívám si nezvyklou chuť divokého masa. Jako, chutná to úplně jinak než slepičí. Když dojím, uklidím nádobí a připravím si ležení na noc. Také ještě zkontroluji mezky a náklad z nich složený. Hele, klidně si vezmu první hlídku. Stačí mi málo na odpočinek a ještě si chci prohlédnout ten Zhufrynův šutr. Hmm... Asi bych nechal Bolgara spát celou noc, je na tom z nás nejhůř. Zhufe a Kolare, dohodněte se koho mám tak... Pohlédnu na první vycházející hvězdy. ... před půlnocí vzbudit. Usadím se zpět na kámen kousek od ohniště, nohou se přisunu truhličku a zadívám se do ohně. Další den za námi. Budou nějaké příběhy k vyprávění nebo jdete spát? |
| |
| Tábořiště Misku nemám a tak zajdu za Falgem, a vezmu si tu jeho. "Dík." Řeknu jak ji od něj přeberu a jdu si nabrat polívku. Skoro už nemluvím trpaslicky... napadne mě a ochutnám jídlo které jsme tak nějak všichni připravili a musím říct, že je to vynikající. Spořádám rychle všechno co mám v misce a pak se pustím do pečínky. Po dlouhém dni mi dost vyhládlo. "Já si asi vezmu poslední hlídku. Rád bych spal jeden kus, jestli to nikomu nevadí." Když spořádám všechno co si naložím, tak se uložím do pololehu s lokty za mnou a koukám se po horách. Určitě by zaútočili, když byl Kolar pryč... nemělo by cenu čekat až tu budeme všichni. S touto myšlenkou se uklidním a začnu dávat dohromadu sekeru ze včerejška. Čepel už je ošetřená a nabroušená a tak se pustím do snahy dostat sekyrku na topůrko. |
| |
| Tábořiště Z druhé obhlídky se vrátím tentokrát už z prázdnou, jen hrst malin je jediný co jsem našel. " Tak jak pokračuje vaření, tentokrát už nic nepřibude, ale ještě jednou jsem to tu obešel a malino zabezpečil. no zabezpečil, nikoho to nezastaví, ale dobře položená větev nás dostatečně upozorní na nezvané hosty." Přistoupím k ohništi a koukám, že Falgo si už dal polévku. Na utržený list položím maliny a od falga si půjčím jednu erární volnou misku. "Tedy vypadá a voní to skvěle Falgo." Potom si nandám polívku a v poklidu ji sním. Mezi tím se začne probírat hlídkování. "Vezmu si klidně hlídku hned po tobě, stejně budu každou chvilku vzhůru." Když se tak nějak ujasní kdo, kdy bude hlídkovat, jdu si utrhnout kus pečínky a k ní si vezmu kus chleba. Sednu si na kámen, jím pečínku a k tomu přikusuji chleba a zobu ještě čerstvé maliny. "Já si myslim, že kdyby každej den byl takovejhle, to cestování by bylo hned pohodlnější. A Falgo veliké pochvala , jmenuju tě tínto vrchním kuchařem naší party." A na znamení pasování seber ze země nějaký klacek a jako že ho pasuji a u toho se směji. Dojím jídlo, očistím a vrátím misku a jdu si připravit nocleh. Lehnu si tak, abych měl oheň v zádech a cestu, kudy jsme přišli, před sebou. Připravím si k sobě meč a nad sebe luk s jedním šípem a toulec hned vedle. "Dneska se mi nechce, jsem unavenej, byl to náročnej den. Spát ještě ale nejdu. Nebo aspoň zatim." |
| |
| Večer Falko zrovna zavoní na kotlik s polévkou a oznámí, že se jde večeřet. Vytáhnu ze svého vaku misku a dojdu si nabrat. "Ono to pěkně vonět." řeknu, jakmile si naberu, a hned se pustím do jídla. polévka je velmi dobrá."rozklepnout vejce do polévky mě nikdy nenapadlo..." "Ta polévka být opravdu velmi dobrá, díky. Na ráno já mít nějaká uzená maso a mohu podělit s vámi." Mezitím se ještě objeví Kolar se zprávou, že už nic dalšího neulovil ale přinesl maliny. Podívám se na ně "tohle ovoce já znát, je nnevědět, jak ono jmenovat v tomto jazyk." poté si svoji misku umyju trochou vody a znovu ji uklidím do vaku. "Pokud potřeba, já moct v noc také dát pozor." |
| |
| Tábořiště Jo dík. Odpovím na slova chvály. Není to těžký, voda s něčím a vařit než to něco změkne.Počkej až něco ulovíš a já ti to spálím na uhel. To se budeš divit. Ale jo, vaření mě baví. Říká se, že nám jde jen o pivo, ale i pivo a dobrý jídlo k tomu. Moc vtipný. Kolare. Ošiji se, když mi poklepe po ramenou klackem. Sice je mi jasné co tím myslel, ale je to lidský způsob. My si na tohle nepotrpíme. Nebo jo, ale jinak. Usadím se a opřu o kámen. Hele, Bolgare. Podle mě by jsi si měl zrovna ty nejvíc odpočinout. Máme tu klid a na hlídání dost jiných. Když vidím, že se stejně ke spánku nikdo nechystá, jen pokrčím rameny a otevřu si truhličku. Vyndám krystal apatitu a ve světle ohně si jej začnu podrobně prohlížet.  Tak nevím. Mám jej rozdrtit hned a nebo si to nechat až domů? Nebo do tábora, až tam dojdem. Hmm... Hodí se jen na kyseliny, budou účinější, ale budu potřebovat připravený prach teď během cesty? Když si počkám, určitě se mi to povede zpracovat líp než teď a tady. Rozhlédnu se po okolí. Kašlu na to. To počká. Uložím kámen zpět do truhly a chvíli se v ní jen tak přehrabuji, jestli je vše na svém místě a co by šlo z obsahu asi udělat. Pokud půjdou ostatní spát, hlídám až někam k půlnoci a přikládám na oheň, aby nevyhasl, ale zase neplápolal jak vatra. Pak vzbudím Kolara a sám to zalomím. |
| |
| Tábořiště Moje slova o tom, jak nejdu spát byla jen snůžka keců a sebeklam. Jakmile se uvelebím, padnu do země snů a probere mě až Falgo na střídání hlídky. "Tohle jsem potřeboval, tvrdej klidnej spánek s ohněm v zádech, kterej hřeje, ale nepálí." Pomyslím si, když se zvedám , abych vystřídal Falga na hlídce. "Koukej se vyspat." Po svém mu popřeji dobrou noc, sklidím si věci a beru si luk, uklidím šíp a seberu meč. Sednu si k ohni na kámen a pozorně poslouchám všem zvukům v našem okolí. Bohužel co slyším nejvíce je chrapot Zhufryna a Bolgara. "Sakra CCC." Snažím se o vytrhnutí chrapounů z jejich sinfonie, ale moc to nezabírá. A tak si sedám o kus dál, abych více slyšel okolí. Vytáhnu si jeden šíp z toulce a čmárám s ním do země a u toho přemýšlím co asi bude další den na cestě. Ještě jednou si probírám cestu, kterou se chystám ráno protáhnout ostatní i s mezky a jestli jsem se rozhodl správně. Po chvíli dumání se ujistím, že jo a zase se věnuji poslouchání okolí. Jen pro jistotu si připravím vedle sebe k levé ruce luk. |
| |
| U kamenného moře Je po jídle. Každý si ještě zařídí nějaké drobnosti, tedy kromě Zhufryna, který se dal do upevňování hlavice sekery do topůrka. Nějakou dobu se s tím trápí, ale pak se mu to povede. Tou dobou už Bolgar i Kolar spí a další kdo je vzhůru je Falgo. Ten se chvíli přehrabuje v truhlici a pak už jen posedává, udržuje oheň. Když má Zhufryn hotovo, také zalehne a tichem noci, kromě praskání ohně a zvuků, které vydávají mezci, se rozlehne chrápání. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Chvíli jsi se s tím trápil. Přeci jen to děláš poprvé a navíc, nemáš tu nejvhodnější náčiní. Ale nakonec, to už většina spí, se ti povede upevnit hlavici na rukojeť. Ještě ji obalíš pruhem kůže, aby se ti dobře držela a máš hotovo. Získáváš jednoruční sekeru. ***** Sekera: Staty viz. HP |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Když tě okolo půlnoci Falgo vzbudí, řekne ti, že se nic neděje a všude je klid. Pak se natáhne a za chvíli už se tichem noci nese duo chrání. Občas i trio, když se k nim přidá Bolgar. Přikládáš a posloucháš noční zvuky. Noční ptáci, pískot a třepotavé zvuky letu netopýrů. Sova nebo nějaký sýček. Jednu chvíli se ti zdá, že zaslechneš i vzdálené vlčí vití, ale hned to zmizí. Možná se ti to zdálo. Po několika hodinách je řada na Zhufrynovi, tak jej probudíš a sám jdeš dnešní noc dospat. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Zdá se ti, že jsi ani nezabral a už tě někdo budí. Kolar. Máš hlídku do rána. Jen ti řekl, že nic se nestalo a o chvíli později už sám spí. Falgo slabě chrápe a Bolgar něco mumlal ze spaní, ale nerozuměl jsi mu. Posloucháš noční zvuky. Sem tam zaslechneš zašustění křídel a zahoukání. Když začne svítat, mezci se také probudí a začnou se pást a natahovat se k větvičkám, na které nedosáhnou. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Jak to večer zasekneš, tak se ráno vzbudíš. Z noci si toho moc nepamatuješ. Vzbudil jsi se jen když Zhufryn něčím bouchal a pak když Falgo předával hlídku Kolarovi. ***** Získáváš 2 životy. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Během tvé krátké hlídky se nic nestalo. Vlastně jsi byl vzhůru sám jen asi dvě hodiny, protože se Zhufryn zabýval výrobou sekery. Pak šel spát. Je klid, nocí se nesou tiché zvuky a těžko říct, které k noci patří a které ne. Zdálo se ti, že jsi i zaslechl vzdálený štěkot, ale asi se ti to zdálo. Určitě, co by tu dělal pes, že? Pak vzbudíš Kolara a jdeš spát. ***** Získáváš 2 životy. |
| |
| U kamenného moře – Ráno třetího dne Svítá. Ptáci začínají zpívat a vy se pomalu všichni budíte. Na trávě leží rosa a na obzoru se z narůžovělých červánků derou sluneční paprsky.
|
| |
| Tàbořiště Nad ránem mě vzbudí Kolar. Dám se tedy do oprav sekery a konečně po asi hodině se mi podaří nasadit sekyrku na topúrko. Pak už nezbývá moc času do chvíle, kdy začnu ostatní budit. "Hoj, vstávejte! Dneska máme všichni plnou prdel cesty před sebou!" Přiložím do ohně aby se dala udělat snídaně a jdu nakrmit mezky. |
| |
| Tábořiště Na buzení by jsi měl ještě zapracovat. Povídám Zhufrynovi a vyhrabu se zpod přikrývky. A kdyby jsi už měl připravenou snídani, bylo by to ještě lepší. Jdu chcát. Oznámím ostatním a odběhnu do nejbližšího křoví. Když se vrátím, napiji se z měchu a vyndám kus trvanlivého jídla ze železné zásoby. Sýr, jako podešev houževnaté maso a tvrdé pečivo. Jo, není nad dobrou snídani. Mumlám mezi sousty. Hele, takhle červený nebe se jen tak nevidí. Všimli jste si? To je fakt pěkný. |
| |
| Tábořiště Po Zhufrynově budíčku se pomalu deru z pelechu. Zbytkem vody co jsem měl, se lehce opláchnu a vykloktám pusu. Potom si ještě sednu k ohni a chytám poslední teplo před začátkem cesty dnešním ránem. Vezmu si kus pečiva a k tomu něco, co vyhrabu ze zásob. "Snídaně by bejt nemusela, ale třeba čaj nebo kafe, to bejt mohlo. " Odvětím na Falgův návrh a podívám se na Zhufryna s úsměvem. Potom si posbírám věci a uklidím zbraně na místo. "Tak vzhůru do toho rudého rozbřesku, proběhnu to první a když tak něco malinko přiseknu. Počkám na vás za lesem, cestičku určitě poznáte, budou posekané větve. Počkám na konci lesa" Pomůžu ostatním z balením a naložením nákladu na mezky. Asi naposledy omrknu zranění a pokud bude třeba opravím obvazy. Když někde nebude obvaz už třeba, sejmu ho a uschovám na pozdější převaření a uložení. |
| |
| Tábořiště Dožvýkám poslední sousto a spláchnu zbytkem vody z měchu. Dobře. Naložíme potvory a pak vyrazíme. Zvednu se, poklidím nádobí, přikrývku a dám se s ostatními do nakládání mezků. Klid. Rouzie, klid. Poplácám zvíře po krku a zkontroluji, jestli náklad dobře sedí a popruhy jsou pevné tak akorát. Zkontroluji i zbylou dvojici, přeci jen mám s tím nejvíce zkušeností. Dobrý. Koukněte, jestli jste tu něco nenechali, udusme ohniště. A můžem vyrazit. Kolare, jdi tedy první, ale raději ne moc daleko. Sice se asi neztratíme, ale protáhnout mezky s nákladem skrz ten lesík nebude jednoduché. Každá ruka se bude hodit. Otočím se na zbylé dva. Zhufe, jdi s Robertem první. Je největší a kde projde on, projdou i ostatní. Bolgare, povedeš Strakáče jako poslední, dobře? |
| |
| Tábořiště Sním rychle snídani a když už se kolem mně začnou všichni zvedat, dojdu k Robertovi a připravím ho na cestu. Falgův nápad mi připadá rozumný a tak se spolu s robertem zařadím na špici karavany a čekám, až se ostatní posbíraj. "Tak dělejte, máme dneska před sebou slušnej kus cesty." To už Kolar pomalu misí v lese před náma, zakrátko na to se i my ostatní vydáme svým pomalým tempem kupředu. |
| |
| Po probuzení Poté co nás Zhuf vzbudí, se vyhrabu z pod deky a sednus i k ohni. Falko už mezitím zmizel někam za křoví. Já nejdřív vytáhnu z vaku kousek slaniny a chlebovou placku. Tu nožem rozdělím a nabídnu ostatním. Ještě, že ty placky dost vydrří a netvrdnou... "To být naše chleba, pokud chtít někdo trochu jen říct." potom se pustím do jídla a jakmile ho dojím vyrazím k nějakému křoví, které leží druhým směrem než to Falkovo, zalezu za něj, zařvu :"Sem teď nikdo nelýzt!". Poté co se vrátím, jenom prohodím směrem k ostatím:"No radějc tam nelýzt ani teď, pokud nechtít umřít na smrad..." Trochou vody z měchu si omeju tuce a pustím se do balení nočního ležení. Potom se vydám směrem k mezkům a pomůžu s naložením nákladu. Falko ještě zkontroluje pevnost popruhů na mezcích. Já ještě na jeho konstatování vyrazím udusit ohniště. Ujmu se potom Strakáče. " Fajn, můžu razit souhlasit jít poslední." a za ostatníma se vydám směrem k lesu... |
| |
| Stezka Když už jsou všichni připraveni k pochodu, já jsem už asi deset sáhů v lese a klestím cestičku pro ostatní s mezky. Tím hned i značím cestu, aby nesešli. Jelikož dělám docela hluk, čas od času se zastavím a bedlivě naslouchám. Po chvíli zase zvedám meč a dám se do klestění dalších sáhů stezky lesem. "Mohla by se tu najít nějaká ta bylinka nebo houba do polívky." Rozhlížím se po blízkém okolí, když si všimnu, že jsem moc napřed, zastavím a počkám, než je třeba uvidím nebo spíš uslyším. Useknuté větve a křoviska strkám do stran,pryč z cesty, aby se nepletly mezkům pod nohy. Když jsem asi v polovině cesty, počkám na skupinu, abych se ujistil, že je vše v pořádku. Kdyby něco nasvědčovalo tomu, že je něco v nepořádku už dříve, hned se vracím ke skupině. |
| |
| Cesta přes les – Třetí den Zbalíte si své věci a zkontrolujete ležení, jestli jste tam něco nenechali. Naložíte mezky a Falgo zkontroluje náklad. Kolar se ještě chvíli věnuje vašim obvazům. Bolgara nechá ještě ovázaného, stejně tak Falgovi ponechá jeho obvazy. Zato Zhufrynovi jsou již zbytečné a tak je uloží do torny. Pak vyrazí na jih podél kamení až vstoupí do lesa. O chvíli později se ozvou zvuky odsekávaných větví. Ostatní popadnou každý svého mezka a v pořadí, které navrhl Falgo se vydávají za Kolarem. Je vidět, že se činí a trasu, kterou dělá, rozhodně nejde minout.  |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Jdeš houštím a sem tam mávneš mečem a odsekneš nějakou tu větev. Ze začátku to jde dobře, houští je řídké, břízy a mladé smrky. Tak postupuješ docela rychle. Také tu nalezneš několik křemenáčů. Pak ale vejdeš do hustšího lesa. Na zemi se již jen sem tam válí nějaká mechem zarostlý kámen, ale stromy jsou tu již silnější a některé jsou i původní. Jako sud silné smrky, duby. Tomu i odpovídají silnější větve, jak živé, tak, pevnější, suché. Tvůj postup se zpomalí, ale nepřestáváš a čepel meče zvoní na uschlých větvích. Netrvá dlouho a opět se dostaneš do řidšího, mladšího houští a tak se tvůj postup opět zrychlí. Zbytek skupiny není moc daleko za tebou. Občas zaslechneš jak se baví, hlavně Falga a také zvuky ne moc spokojených mezků. Asi za hodinu se dostaneš na dohled planiny. To již je okolo tebe jen nízké křoví a vysoká tráva. Také zde najdeš nějaké drobnější houby, lišky a jednu rostlinu Entího štěstí.
Vyjdeš na pláň a do tváře ti zasvítí slunce. Když zasunuješ svůj meč do pochvy, všimneš si, že je na něm pár malých nepěkných zubů a ostří by chtělo také nabrousit. ***** Z jedné rostliny Entího štěstí získáš 1 dávku listů. Použítí: Obvaz s tímto listem za 6 hodin vyléčí zranění za 3 - 5 (1k3 + 2) životů. Postava však musí celou dobu odpočívat nebo se jen minimálně pohybovat, jinak je vyléčena pouze polovina životů. Ideální na noc, kdy jde postava spát a lečivá síla může v klidu účinkovat. A dá se použít na výrobu léčivých mastí, ale to ještě neumíš. |
| |
| Cesta přes les – Třetí den Postupujete houštím a sem tam vidíte odseknutou větev. Ze začátku to jde dobře, houští je řídké, břízy a mladé smrky. Tak postupujete docela rychle. Pak ale vejdete do hustšího lesa. Na zemi se již jen sem tam válí nějaká mechem zarostlý kámen, ale stromy jsou tu již silnější a některé jsou i původní. Jako sud silné smrky, duby. Postupujete již pomaleji. Kameny na zemi, kořeny a sem tam nějaká větev, kterou Kolar vynechal. Také tu se na chvíli zastavíte, protože se Rouzie začne vzpouzet a vy zjistíte, že si o nějaký vyčnívající kámen poranila zadní levou nohu. Není to nic hlubokého, jen slabě krvácející škrábanec. Postupujete tedy dál. Netrvá dlouho a opět se dostanete do řidšího, mladšího houští a tak opět zrychlíte. Kolara slyšíte někde před sebou, stále asi mečem odsekává větve. Asi za hodinu se dostanete na dohled planiny. To již je okolo tebe jen nízké křoví a vysoká tráva. Kolar stojí na kraji lesa a před vámi se rozpínají Severní hory. Nalevo, na západě, je kamenné moře, které jste právě obešli a napravo pláň pokračující mezi horama a lesem dál na východ. Chvíli klidu, kdy zkontrolujete mezky. Rouzie má škrábanec na noze, který začal opět krvácet a také Robert má pár mělkých škrábnutí na pravém boku. Asi nějaká větvička nebo ostnaté křoví. Ale nevypadá, že by mu to nějak vadilo. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Během postupu houštím na začátku lesa si všimneš odkrojků z hub. A někde v prostředku lesa tě uvolněná větev šlehne přes paži. Utrpíš jen pár drobných škrábanců. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Zhruba uprostřed lesa si všimneš nějakých stop. Zvířata, asi víc. Po chvíli zkoumání, kdy ti ostatní o kousek poodejdou, poznáváš vlčí stopy. Odhaduješ to na tři čtyři kusy a prošli tu někdy po posledních deštích, protože otisky byli zaschlé v blátě. Ale kdy tu pršelo, to nevíš. |
| |
| Cesta přes les – Třetí den Po tom co jako první vylezu k pláni, co si chvilku oddechnu, než přijdou ostatní. Mezi tím si uložím houby, co jsem po cestě našel a sebral. Také si uložím další bylinky k těm pár, co jsem našel dřív a kochám se tou krásou divočiny. "Tak jaká byla cesta, docela to šlo, co? Sem se docela bál, že to bude horší." Všichni se chvilku pokocháme tou krásou před námi a po chvilce se každý jde věnovat svému mezku. Nějakej škrábanec se najde, ale nic hrozného. Jen Rouzie má na noze trochu větší šrám, ale nic vážného. "Šel bych ještě přes tuhle planinu tam k tomu protějšímu lesu a tam bych se utábořil a pořádně omrknul popřípadě nějak ošetřil mezky." A ukážu na východní konec planiny, po chvilce se začnu věnovat šrámu na noze Rouzie. Prozatím vyndám použitý obvaz od Zhufryna, na louce utrhnu pár lístků jitrocele, ten lehce rozžmoulám , přiložím na ránu a obvážu obvazem. Snažím se o to, aby obvaz od krve nebyl přímo na ráně. "To by mělo zatim stačit, až se utáboříme ještě se jí na to mrknu.." Řeknu, když dovážu nohu mezkovi, lehce ji potom poplácám a pohladím ještě tu poraněnou nohu . "Jo, našel sem nějaké houby, tak můžeme večer udělat polívku a pokud mě necháte jít napřed, možná že bych tady moch střelit i zajíce nebo zase nějakou koroptev. Ta louka je přímo ideální." Tím jim chci naznačit, že dělaj rámus a mohli by vše poplašit. Vezmu tedy luk s šípem a pokud nikdo jiný už nic nemá, vydám se přes louku pomalu s lukem a nasazeným šípem připraven vystřelit na všechno co se pohne a bude k jídlu. |
| |
| Cesta přes les - Třetí den Jdeme už notnou chvíli. V dáli slyším jen neustálé tupé údery a pády větví a třesoucích se listů. Chudák meč. Pomyslím si. Doufám, že se o tu čepel dobře stará... asi se na ní večer podívám, ať mám co na práci. Jak já tak mezek dostáváme od lesa co proto a i přes mou zbroj a chrániče se mu podle všeho podaří mě párkrát škrábnout. Když konečně vylezeme ven, cítíme se dost unavený a zmožený, ale zvládli jsme to. Obešli jsme tu kamennou pláň. Robert je v pohodě a u Rouzie jsem slyšel jen předtím, že se něco stalo, až teď vidím, co přesně. Chudák. Kouknu na ní. "Jo, to zní dobře. Teď bych dal dohromady Rouzie, něco zakousnul a šel dál. Možná by nebylo od věci jít trochu dál, ať tu cestu zvládneme co nejrychlejc. Zítra bychom měli překonat řeku." K Rouzie jdu s Kolarem. Nechci riskovat, že se mezek poplaší a vykopne mu zuby. Jakmile je vše hotovo a všichni jsou spokojeni připravím se vyrazit dál. |
| |
| Po průchodu lesa Z lesa se vynořím až chvíli po skupince. Tam se zastavím abych zkontroloval jestli Strakáč nemá podobný problém jako ten, kterého vedl Falko. Kolar se akorát jde podívat a Zhuf mu jde asistovat. "Můj" Strakáč ze zdá být v pořádku, vytáhnu z vaku 2 jablka. Jedno dám opatrně jemu, "přecejen, Falko říkal že rád kouše a já ty prsty budu potřebovat..." "Na, vezmi, hodný..." a do druhého se zakousnu sám. Než Kolar oštří Falkova mezka, mám dojedeno A hned se vydám za ostatními. "Nevědět, kdy tu bylo moct pršet? Támhle, ukážu zpět do lesa, "Když my jít přeze ten les, asi v polovina cesty, já vidět stopy od asi 3 možná 4 vlk, ono ty být v suché bláto. Všimnout si jich někdo z vás?" Jakmile je varuju, ještě dodám "Tady bych nechtít zastavit, moc blízko k tomuhle les a myslet, že na druhá strana pláň my být bezep..bzepez.. bez-peč-něj-ší" Potom se otočím přímo na Kolara. "Až se my zastavit na noc, moct ti pomoc s tím mazekem, já umět jezdit na kůň trochu a to by mohlo hodit, pokud potřeba." Potom počkám s ostatními než Kolar vyrazí napřed, protože slíbil, že se poohlédne po nějaké večeři. |
| |
| Za kamenným mořem Tak jsme venku. Okomentuji zjevné a podržím za uzdu Rouzie, které jde Kolar ošetřit ránu. Promiň, holka. Já ten šutr neviděl. Hladím ji po hlavě a čekám, než bude Kolar hotov. Jak mám asi vědět, kdy tady naposled pršelo. Jsem snad nějakej ... počkat. Usilovně přemýšlím. Jó. vlastně. Zhufe, kdy byla ta bouřka co shodila tu skálu na cestu? To bude tak... no... čtyry pět dní zpátky? No, asi tak nějak. Odpovím Bolgarovi. Vlastně, když jsem měl hlídku, slyšel jsem vzdálený psí štěkot. Jsem si myslel, že se mi to jen zdálo. Že by teda vlci? Jo, měli bychom pokračovat. Čím dál odtud budem, tím líp. Zahledím se k našemu cíli na východě. Ještě pořádná štreka. K Niavě to bude ještě přes dvacet mil, ale máš pravdu, zítra bychom k ní měli dojít. |
| |
| Po pláni – Třetí den Krátká zastávka skončila. Kolar ovázal poraněnou nohu a Rouzie vypadá spokojeně. Třeba je zvyklá, že se o ní lidi starají. Chvíli ještě trochu belhá, ale pak už jde jako dřív. Je to, jak říkal Falgo, vice jak dvacet mil a je jasné, že dnes k Niavě nedorazíte. Vlastně jdete jen něco přes dvě hodiny, když se mezci zarazí a začnou znepokojeně frkat. Kolar je asi sto kroků před vámi směrem na východ. Všimli jste si, že po něčem i střílel a vypadá to, že i má něco uvázaného u opasku. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Ošetřit zranění lidem pro tebe není zase takový problém, jistě je co kde zlepšit, ale zvířata, to ti moc nejde. Ale zase tady šlo jen o to, aby jsi ovázal mělký škrábanec a aby se do něj nedostala špína. A to se ti povedlo. Obvaz drží a Rouzie vypadá spokojeně. Vyrážíš tedy opět kupředu a díváš se po nějaké té drobné zvěři. Jdeš vpředu asi dvě hodiny, skupina tě následuje s asi sto kroků za tebou. Za tu dobu jsi vystřelil po dvou zajících. Jednoho jsi zasáhl, druhého ne a stálo tě to jeden šíp, který jsi již nenašel. ***** Máš jednoho zajíce a přišel jsi o jeden šíp. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Něco mezky poplašilo. Rozhlížíš se a nic nevidíš. Možná něco v trávě. Had? S tímhle nemáš zkušenosti. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Něco mezky poplašilo. Rozhlížíš se. Nejdříve nic nezahlédneš, ale pak ano. Pár šedivých skvrn v dálce za vámi. Tři čtyři asi. Vlci. Jsou možná míli daleko. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Něco mezky poplašilo. Rozhlížíš se. Nikde nic nevidíš. Pak, možná, na jihu u lesa se něco mihlo. Pes nebo, jak říkal Bolgar vlk? Les je od vás asi půl míle. |
| |
| Po pláni Jdeme asi dvě hodiny, když mezci začnou šílet. "Hej chlapi. Zvířata vypadaj dost divně. Asi se koukněte kolem." Sám začnu koukat kolem, ale nevím kam. Chvíli koukám po skalách, jestli nezahlédnu pohyb a hned nato se koukám po trávě, jestli nezahlédnu pohyb. Ze zad si sundám štít a z opasku uvolním sekeru. |
| |
| Na pláni Na cestě se mezci trochu poplaší. když hledám co se děje podívám se po okolí a i za nás. "Doprdele, vlci." "Vlkové, vylezli z les, támhle!" houknu a ukážu směrem k lesu od kterého jsme přišli. "Jak já viděl ty stopy. Asi jít za námi. Být oni dál než Kolar." Připravím si ze zad jeden z oštěpů, v druhé ruce vedu mezka. zároveň se poohlédnu po místě, kam by šli uklidit mezci. |
| |
| Na pláni Éééé... Ukážu směrem k lesu na jihu. Pak se podívám za nás, kam ukazuje Bolgar. A sakra. Je to špatný? Jako se psy problém nemám, ale vlky jsem ještě nepotkal. V horách jich moc není. Nerozhodně pohlédnu zpět na jih, kde jsem předtím něco zahlédl. Nóó. Možná jsem něco viděl i támhle v lese. V houští se něco mihlo. Hmm... šedivého? Vezmu Rouzie za ohlávku a vezmu ji kupředu k Robertovi, aby byli u sebe. Klid malá, klid. Otočím se na Zhufryna a vezmu od něj Robertův provaz. Co budem dělat? |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Když se podíváš směrem, kterým ukázal Falgo, také postřehneš šedivé tělo mihnouc se v houští na kraji lesa. ***** Jinak znáš nějaké ty základní informace o vlcích. Loví ve smečkách, dokáží se rozdělit a nahnat kořist k druhé skupině. Mají něco jako vůdce smečky a tak podobně. Také že maso není moc chutné a vlčí kůže nepatří k nejkvalitnějším, ale používáte ji na výrobu oblečení a hrubých zbrojí. Vlčí zuby se u vás používali na náhrdelníky. Ne že to vše vyklopíš naráz :-) |
| |
| Vlci Podívám se směrem kterým ukazoval Falko."Falko mít pravdu tam," ukážu do místa, kam předím ukazoval Falko "další, a asi být ze stejná smyčka jako ti druzí. Asi nás chtít zahnat k ty co za námi. Zatím tam vidět jen jeden. Možná tam bez-peč-něj-ší." Podívám se ještě tím směrem, kde jsem zahlédl jen jednoho, abych se ujistil, že jich tam není víc. Zároveň se poohlédnu po místě, kam bychom mohli mezky uvázat. |
| |
| Na pláni - Vlci Hned poté co zareaguju na zvířata prohlásí Bolgar, že to co je vyděsilo jsou vlci. Falgo celkem zmateně kouká kolem. Snažím se rychle přijít s nějakým plánem. "Jestli jsou to vlci, stačí jim ukázat, že jsme pro ně víc problémů než z nás dostanou, takže zkusíme zranit jednoho z nich. Máme dost času abychom ukázali sílu." Slyšel jsem o nějaký malý holce v horách co jich zvládla sama celej tucet jen s holí. "HEJ! KOLARE! JSOU TU VLCI! VRAŤ SE ZPÁTKY!!." Zařvu na Kolara a doufám, že mě slyšel, protože začnu zajišťovat zvířata. Najdu si v zásobách něco nejpodobnějšího kůlu a mezky k němu pevně přivážu. "Musíme chránit zvířata." Řeknu ostatním a snad už i Kolarovi a začnu hledat kolem jakýkoliv náznak vlka. |
| |
| "No sláva, večeře bude, sice zase jen spíš na chuť, ale lepší než nic." Pomyslím si, když trefím zajíce. Měl jsem ještě jednu šanci, ale tu jsem promarnil a ještě k tomu ztratil šíp. Zalamentuji si, ale nakonec nad tím mávnu rukou. Hodlám se dát zase na další průzkum, když v tom uslyším, nejspíše Zhufryna, jak volá, že tam jsou vlci. "Vlci? Nepotkal jsem jedinou stopu, jedinej chlup vlka, to je nějaký divný." Ale nedá mi to a tak se otáčím, a vyrážím zpět ke karavaně, abych jim byl když tak nápomocen. Cestou zpět si připravím luk s šípem a rozhlížím se po okolí, aby mě nějakej ten vlk nepřekvapil. Jdu spíše u skal, abych měl dost času na obranu, kdyby vyběhl vlk z lesa. "Jaký vlci, nepotkal sem jedinej vlčí chlup, jedinou stopu, to by museli jít celou dobu za náma, to se mi nezdá." Zavolám na skupinu, když se vracím zpět. "Jestli je ještě nevidíte, hněte sebou podle skal ke mě, ať je máme na pláni, tam budou zranitelnější." Ještě na ně zavolám, ale to se dám už do běhu, abych byl u nich co možná nejdříve. |
| |
| Po pláni – Třetí den Zastavíte, když se začnou mezci vzpouzet. O chvíli později již víte proč. Vlci. Za vámi na západě, po vaší stopě, běží asi trojice vlků. Jsou ještě dost daleko, tak je přesně nerozeznáte. Vzdálenost odhadujete tak na necelou míli a nebýt mezků, kteří je asi ucítili, by jste se o nich dozvěděli asi o dost později. Sledujete, jak se rychle blíží a zdá se, že u vás budou do několika minut. Je jasné, že se nedostanete nikam do bezpečí. Za těch pár chvil určitě ne. Navíc na jih od vás, na okraji lesa, zahlédnete další. Také tam jich je několik, protože zahlédnete světlé a i tmavší tělo. Okraj lesa je od vás asi půl míle. Pokud odtamtud vyrazí, stihnou to k vám za pár chvil. Ale zdá se, že se zatím ještě skrývají v okrajovém křoví. Kolar se rozběhne a běží k zpět k vám. Zhufryn mezitím hledá něco, co by mohl zatlouci do země jako kolík a k tomu uvázat mezky, ale nic nenachází. Jediná vhodná věc co je k dispozici je asi Bolgarův oštěp, nějakou jinou zbraň nebo možná pochodeň, k té by šel uvázat jeden mezek a i tak to nejspíše nevydrží. ***** Pokud zkusíte tu pochodeň, musíte hodit na sílu desetistěnkou. A hodit celkem mezi 6 – 8. Pokud méně, pochodeň nebude pevně zatlučená, pokud hodíte více ji zničíte. (Příklad: síla +2 a na kostce padne 5 = 7 úspěch). |
| |
|  |
| |
| Na pláni Zacloním si dlaní oči a ... Jeden, dva, tři hmm... támhle asi dva, to je tak šest. Otočím se na Bolgara. Hele, ty s nima máš zkušenosti jak velký jsou ty smečky? Je šest dost nebo jich bude víc? Rozhlédnu se okolo, jestli neuvidím ještě nějaký. Jako, jestli jsou za náma a i na jihu, tak jestli nějaký uvidím i na severu, tak mě asi jebne. Kde je ten Kolar? Zamávám na něj. Hééj!!! Pohni sem. K horám to nemůžeme stihnout. Poplácám panikařící Rouzie. Klid malá, klid. To dáme. Neboj, žádnýho k tobě nepustím. Poplácám mimoděk truhličku. Něco jim připravím na uvítanou. |
| |
| Na pláni - vlci "Vlci cítit krev. A jít po krev." zkusím vysvětlit, "smyčka mít vůdce, a ten důležití. Vidět asi 2 tam" , ukážu k lesu "a pak další 3 tam." ukážu za nás. Vlci vycítí krev a útočí na ty co krvácí, pokud by ten mezek ještě krvácel, mohli bychom je rychle vyřídit. a vlci se bojí ohně. pomyslím si. Zkusím jim vysvětlit co mě napadlo. vylovím z vaku lano." Svázat tři mezek proti sobě aby nemoct utéc do kříž, nebo jim svázat nohy." Potom se otočím na Falka. "Mít ty olej? vlk bát oheň pokud my mít olej a zapálit my mít moc oheň. a mít nějáká látka nebo lano? Namočit do olej a zapálit dát tam kdy bý ty dva vlk. nemoc projít. a Mít nějaká pochodeň? ta taky dobrá pro boj a nebo hodit k vlk." Nakonec se otočím na stranu, odkud se blíži poslední 3 vlci. Falkovi a Kolarovi pak ještě řeknu" "Vy umět střílet, a já nemít luk, jen 2 oštěp. Já vzít krvavý obvaz od mezek a dát to na sebe. hlavní vlk před ostatní a asi útočit do mně já být cítit krevou. A vy ho zastřelit. Když on dorazit a útočit já bojovat s oštěp a zhuf mi přijít pomoct. Pokud my zabit hlavní my mít víc čas." Doufám, že to pochopili... |
| |
| Na pláni Už když Bolgar poprvé zmíní oheň, je mi jasné, kam tohle povede. Oheň oheň, myslíš že je vhodné na suché louce uprostřed léta zapalovat ohně? Aby jsme neměli pak problém s vlky a hořící plání. Navíc... Ukážu na mezky. ...máme je, když tady toho zapálíš víc, tak už s nima nebude taková pohodová cesta jak doposud. Jo, oheň znaj, ale většinou jsou od něj daleko, když táboříme a ve stájích se používají lucerny. Jako neříkám, že je to blbý nápad, ale může se to lehce zvrtout. Rozhlédnu se po ostatních. Co myslíte, nějaké jiné nápady? |
| |
| Na pláni Za chvilku jsem zpět u přátel a dohaduje se co dál, máme ještě chvilku, než se vlci dostanou na dosah našich zbraní a my na dosah jejich tesáků a drápů. "Bolgare, vůbec bych tu oheň nezkoušel, Falgo má pravdu. Stačí když se budeme držet blízko mezků a tebe. Tu krev z vás cítí i tak." Připravím si luk s šípem a přemýšlím co dál. "Mám tu volnej štít, určitě se bude někomu hodit, já ho s lukem neužiju. Určitě nás budou chtít obklíčit a oddělit potom slabší kusy, stačí když zjistí, že se bez strát k ničemu nedostanou. Jsou to inteligentní zvířata, když jim nedáme šanci vzdaj se pro zatím sami." "Možná zalíst zpátky na stezku a z jedné strany ji zaterasit větvema, alespoň by sme jin ztížili útočení na nás, tady sme jako kachny na rybníce." Kouknu zpátky k lesu odkud jsme vylezli a zvážím situaci. "Napadlo mě, co když zalezeme zpátky do lesa, jen na kraj, aby sme tu nebyli tak na ráně, ještě máme čas. A pokud ne, tak jedna věc, jestli začnou útočit, neházet a nestřílet dřív než budou dostatečně blízko." Ještě si zkontroluji počet šípů, abych se moc nerozvášnil a potom nestál jen s lukem proti vlkům a můžeme začít. |
| |
| Na pláni - vlci Nic moc nenajdu a Bolgarův oštěp se mi nechce brát, takže vytáhnu z vlastního ruksaku pochodeň. Sakra, tohle je asi neudrží, ale když udržíme vlky dál od nich, tak snad ani nebude muset. Řeknu si, když vidím, jak slabě je pochodeň zadělaná v zemi. Zaslechnu něco o zapalování pláně. "To fakt není dobrej nápad. A ke všemu, nemyslím, že se na nás hnedka vrhnou, ale spíš budou postupovat poalu, takže bychom měli mít čas po nich zkusit hodit sekeru nebo oštěp než se k nám dostanou a odradit je. Když jich pár zraníme nebo zabijem, těm ostatním se už tolik chtít nebude." Štít si vrátím na záda a vytáhnu od opasku druhou sekyru, kterou jsem si dneska v noci brousil stoupnu si na nekrytou stranu mezků a připravím se až vlci přijdou na nějakou slušnou vzdálenost. |
| |
| Po pláni – Třetí den Zastavíte se a rozhodujete, co dál. To již doběhne Kolar a Zhufryn zkusí zatlouci pochodeň do země, aby k ní uvázal svého mezka. To se mu sice podaří, ale provizorní „kolík“ nedrží pevně, tak jej opět vytáhne. Zatím co se dohadujete, vlci se přiblížili. Již neběží tak rychle, ale i tak jsou rychlejší než vy kdy budete. Na jih od vás, u lesa se také situace změnila. Vidíte z lesa vyběhnout trojici šedých těl. Míří k vám a jsou od vás asi čtvrt míle. Místy se ztrácí ve vysoké trávě, ale rozeznáte mezi nimi určité rozdíly. Hlavně barevné, nejsou všichni úplně stejně zbarvení. Všichni tři jsou šedivý, jeden tmavší a druzí dva téměř stejně, ale jeden se opožďuje a je vidět, že trochu kulhá. Když je rozdíl velký, dvojice zpomalí, aby je dohnal. Na západ od vás již také rozeznáte jednotlivé vlky. Jsou tři a v předu běží větší šedivý. Následuje jej dvojice, kdy jeden je šedočerný a druhý tak normálně šedivý. Také za nimi je jeden opozdilec. Asi o sto kroků a místy mizí v trávě. Vypadá, jako by byl flekatý. Skvrny šedé, světlé i tmavé. Tahle skupina je o trochu dál než ty na jihu. Odhadujete vzdálenost okolo půl míle a rychle ji zkracují. |
| |
| Vlci To je dobrý nápad. Když vidím, co dělá Zhufryn usoudím, že to by možná šlo, když tu pochodeň zatluču trochu pevněji. Začnu se hrabat v torně a dvě vytáhnu. Hele, Kolare, nemohl bys postrádat tak dva tři šípy? Mám jen jeden. Ukážu prstem na prázdný toulec po skřetovi. Pak si kleknu a připravím se zatlouci první z pochodní rukojetí krátkého meče. Takže zůstáváme tady? |
| |
| Vlci Vidím, že Falgo se rozhodl pro to samé co já, tak pokračuju v upevňování mezků. "Jo, zůstaneme tady, útěk je sebevražda, zvlášť s nima." Ukážu na mezky. "Víš, jakej je kolikrát problém jen je dostat aby se hnuli..." Když je práce hotová, tak se už asi po třetí připravím čelit vlkům se dvěma sekerami v rukách. "Udělejte nějakej kruh kolem mezků. Nesmí se k nim dostat, nebo odneseme zbytek nákladu na ramenou." |
| |
| Vlci Dobře, takže zůstáváme. S tím udeřím do pochodně, abych ji zarazil do země. Křřřřup!! Kurva. Odhodím zbytek, který mi zůstal v ruce a vezmu druhou. Takže trochu míň. Buch. Málo. Buch. Málo, sakra. Buch. Zase málo. Ty vole. Buch! Jo tahle drží. Konečně se mi povede zatlouci pochodeň jako kolík a uvážu k ní provaz od Rouzie. Tak tohle by bylo. Vyndám z torny ještě další dvě pochodně a položím je na zem. Chce to někdo zkusit? Bolgare? Já se pustím do něčeho jiného. Otevřu truhličku, začnu se v ní přehrabovat a pak pomocí meče odkopu drn a dostanu se na hlínu. Trocha oleje, zem, trochu prášku z hoven netopýra, drcené uhlí, víc hoven, ještě víc hoven. Uplácám z této směsi hroudu velkou jako jablko. |
| |
| Obklíčení Poté co se Zhuf, neúspěšně, pokusí vytvořit kolík k uvázání z pochodně, se ho Falko pokusí napodobit. Jasně, super, chce si ještě někdo zkusit zatlouct pochodeň? máme tolik času.... Pomyslím si. Mezitím Falko stihne zlikvidovat jednu pochodeň, ale jednu se mu povede, jakž takž zatlouct do země. Potom, k ní uváže zraněného mezka. Z torny vytáhne další dvě pochodně a začne se přehrabovat v truhličce a plácat nějakou divnou kouli. "Já moct zkusit zatliuct, jednu, ale ne,ět čím, noje tesák nemít hlava, Pujčit mi někdo něco na to?" Rozhlédnu se po ostatních. "A stejně si myslet, že to nestačit, pokud mezek zaplašit, on to zlomit, strhnout nebo vytrhnout." Pokud se mi nepovede tu pochodeň zatlouct tak, abych s tím byl spokojený, tak na to seru a vážu je hubama k sobě... |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Vyrábíš ohnivou hlínu. Množství surovin v tvé truhle klesne téměř na polovinu, ale stojí to zato. Výbušná hrouda je hotová. ***** Výroba tě stála 20 surovin a zlepšil jsi si šanci na její úspěšnou výrobu o +1% |
| |
| Po pláni – Třetí den Falgo zatluče pochodeň jako kolík a uváže k ní Rouzie. Pak otevře truhličku a začne něco vyrábět z nakopané hlíny a přísad z truhličky. To už Bolgar také zkusí použít jednu z pochodní jako kolík, ale již prvním úderem ji roztříští. Vztekle zahodí třísky a pak začne uvazovat uzdy Roberta a Strakáče proti sobě. Ve výsledku stojí oba mezci hlavou k sobě a když jí jeden pohne, trhne tím hlavou druhého. Chvíli jim to takhle vydrží, pak se zklidní, ale je vidět že se jim to nelíbí. Stříhají ušima a koulí oči na strany. To už má Falgo hotovo a sklízí své vybavení. Jeho výrobek je hnědá, oschlá kulatá hrouda bláta. Zhufryn i Kolar jsou připravení a vlci mezitím zkrátili vzdálenost. Ti na jihu jsou jen sto kroků daleko a ti ze západu asi dvě sta. |
| |
| Po pláni – Třetí den Sleduji pokusy ostatních o zatlučení loučí do země a udělat tak z nich jakýsi kolík. Raději se ohlédnu jinam a sleduji vlky, jak jsou daleko, jak rychle se přibližují a jaké jsou jejich pozice, pohyby, no prostě se je snažím přečíst, abych odhadl nejsilnější kus a ten zacílím a nespustím ho z očí. Jen zaslechnu Falga jak na mě mluví, jestli bych nemohl postrádat nějaké šípy. "Jistě že nějakej můžu postrádat, stejně stačí, když zaženeme nejsilnější dva, tři kusy a zbytek uteče sám." A vytáhnu z toulce všechny šípy. Postupně jeden po druhém zapíchnu před sebe do země a poslední tři podám Falgovi. "Pohlídej tu skupinu na západ od nás, já si vezmu tu na jihu, myslím, že při troše štěstí mi budou stačit dva šípy." Potom se ohlédnu na Zhufryna a Bolgara, "vy dva braňte mezky před těma, co by nám z Falgem mohli proklouznout. A ty falgo, střílej až opravdu na blízko, jinak mineš, vlk je až neuvěřitelně rychlej a pozornej. Věř mi, mám to zažitý." |
| |
| Vlci Prohlédnu si hroudu v ruce a otočím ji do všech stran. Dobrý. Jsem čím dál lepší. Pak ji uložím opatrně do torny a sklidím truhličku. Tu odložím stanou, aby mi nepřekážela. Dík. Převezmu trojici šípů, dám je do toulce a připravím krátký luk ke střelbě. Takže já mám ty co nám jsou po stopě. Jen se ujistím a stoupnu si tak, abych na ně měl výhled. Hmm... jsou tam asi čtyři. V předu je vede nějakej velkej. Asi po tom začít, že? Ale moc s tím lukem neumím a navíc to má přesný dostřel tak na třicet kroků a míň. Založím jeden z Kolarových šípů a zkusmo luk natáhnu. Hmm... Měl jsem asi víc trénovat, ale kde? Pořádný luk stojí jak moje měsíční výplata. Asi bych měl tomu skřetu poděkovat. Pak jej povolím a čekám, až doběhnou tak na těch padesát šedesát kroků, abych měl čas pořádně zamířit. |
| |
| Vlci jsou skoro u nás Poté co jednu pochodeň zničím, se místo zatloukání druhé, pustím do svazování tlam zbývajících 2 mezků. Jakmile jsem hotov, vidím, že Falko už má kouli hotovou a zavírá truhlu. Vlci už jsou hodně blízko. "Kruh nepotřebovat Zhuf," Houknu na Zhufa," Jich moc a my rozdelit, pro ně být snazší na útok, pro nás těžší na obrana." připravím si oba oštěpy, a ukážu s nimi směry odkud se blíži skupiny vlků. "My," na zlomek vteřiny se zarazím"4 a jich 2 skupiny, a jít odtud a odtud." Poté se do toho vloží Kolar, a řekne nám se Zhufem, abychom hlídali pokud by nějací vlci proklouzli k mezkům. Znovu se rozhlédnu po vlcích. " Kolar, ty podívat" a ukážu na největšího šedého vlka, který je ve smečce z ze západu. "Ten být větší a a já myslet, že on být Fuhrr, vůdce.", chvilku mi trvalo, najít správné slovo v obecnině. Dojdu tedy před mezky, jeden oštěp zabodnu opatrně před sebe, abych ho nezničil, ale tak aby držel, druhý si připravím tak, abych ho mohl hodit, kdyby bylo potřeba. Počkám, než se vlci přiblíží víc |
| |
| Jsme v prdeli - Vlci už jdou sem, už slyším je výt blíž a blíž... Bolgar nakonec uváže mezky k sobě, což se mi sice moc nelíbí, ale snad si nezlámou nohy až se pokusí utýct. "Hej, Falgo, je to to, co si myslím?" Okomentuju rychle Falgovo hroudu a pak odpovím Kolarovi. "No, dobře. Kdyžtak zařvi, kdybys měl zařvat..." Začnu pohledem sledovat vlky a pak mě něco napadne. "Počkej, něch mě ještě něco udělat." Řeknu Kolarovi a vydám se směrem k vlkovi, na kterýho ukázal Bolgar. "Kolare vem si luk a kdyby to nevyšlo, tak mě prosímtě kryj až se stáhnu." V rukou si protočím obě sekyry a rozběhnu se klusem proti tomu Fuhrrovi. "Kryjte ty zasraný mezky, protože tohle bude o koule." |
| |
| Po pláni – Třetí den V podstatě jste připraveni, zaujali jste pozice poblíž mezků. Kolar pár kroků na jih, Falgo na západ a Bolgar někde mezi nimi. Zhufryn také stojí na západě, ale pak se rozběhne vpřed. V každé ruce sekeru, běží. Dostává se tak na třicet kroků od vás směrem na západ. Obě vlčí skupiny se přibližují. Jižní již zkrátila vzdálenost na asi padesát kroků ke Kolarovi a ta na západě je tak sto kroků od celé skupiny a tedy tak sedmdesát od Zhufryna. |
| |
| No to je ale hodnej pejsek, aneb "JAU, PUSŤ TO A SEDNI!" Kurva co to právě dělám? Napadne mě, když se rozbíhám na toho největšího hafana, jakýho jsem kdy viděl. Pro uklidnění sevřu tvrdějc sekery a přitakám v duchu svého dědečka. Jo, my trpaslíci ve sprintu fakt válíme... Vyženu si z hlavy tyhle blbosti a začnu se soustředit na vlka. Tak jo ukážeš mu kdo je tady Alfa. Naser se, vzpomeň si na ty mrtvý kurvy cos měl v rodině... jo to je ono. Začnu vyditělně rudnout, na čele mi vyskočí několik žil. Už dlouho jsem se takhle kurva nenasral. "CHCEŠ SEKERU DO KSICHTU TY KURVO?" Začnu řvát na největšího vlka. "Pojď sem a ukaž jakej jseš silák ty sračko, no pojď si pro mě a ukážu ti jak vypadá vlčí lebka ve dvou kusech." Začnu mlátit sekyrama o sebe a vezmu si je na krátko ve styu boxerů. Postupuju k vlčí alfě už pomalejc a snažím se vypadat co nejmohutnější. |
| |
| Po pláni – Třetí den Než se naději, Zhufryn se opravdu rozeběhne proti vlkům. "No to je ale magor, jak ho mám krejt, když je mezi mnou a vlkama." Není čas moc přemýšlet a já se musím přesunout, abych měl Zhufryna víc z boku a viděl i na vlky. Udělám tedy pár rychlých kroků směrem za ním, ale víc vlevo a jakmile se dostanu do střelecké pozice, vystřelím jeden šíp na nejrychlejšího vlka. "Jestli se některej oddělí a jen proběhne kolem Zhufa na mě, tak zabiju vlka a potom zastřelim Zhufa, takhle nás vysrat." Potom už se ale soustředím jen na to, abych byl rychlejší, než Zhuf a mohl jsem ho krýt z boku. |
| |
| Střemhlavý útok Šílenec, to je to první, co mě napadne, když vidím jak Zhuf vybíhá směrem k vlkům. potom když se zastaví, začne mlátit sekerama o sebe, vypadá docela srandovně. On se pokouší tu smečku zastrašit, no jo no, to jsou holt ti co jsou neustále zavření v dolech a nechodí na čerstvý vzduch. "On chtít toho vůdce vystašit a zahnat smyčku", houknu na Kolara a Falka, "to jemu se ale povést ne... jich mnoho." No ale zase, pokud se mu to, nedej bohové, nepovede, tak by vlkům mohl k jídlu stačit.... Kolar se posune dopředu a do strany, aby mohl krýt toho blázna Zhufa. Tím ale odkryje tu stranu, odkud jdou vlci z jihu. posunu se tedy na jeho pozici a ještě zavolám na Falka: "Ty jít Falko sem, Kolar a zhuf na tvojí straně a tady přijít také vlci. a vy tam být tři a já tu sám. oštěpy si samozřejmě přenesu, jeden je přede mnou zabodnutý v zami a druhý mám připravený k hodu, pokud se některý z vlků dostane dost blízko. |
| |
| Vlci Huh.. Co? Zhufryn proběhne okolo mě a pak začne plašit vlky. Poslechnu pak Bolgara a přesunu se na jih. Aha, dík za vysvětlení, tohle by mě nenapadalo. Dobře, berem si ty na jihu. Počkám až budou na nějaký dobrý dostřel, odhadnu to na takových dvacet pětadvacet kroků. Zamířím na toho prvního. Jako, nápad je to dobrej, jen mu asi nerozumí a kdyby byl větší. Vždyť toho velkýho vlka by moh použít jak koně. |
| |
| Vlci Zhufryn se úplně rozčílí a stále postupuje vpřed, i když už jen krokem, proti skupině vlků na západě. Hlavně tedy proti tomu největšímu šedivému. Řve jako šílený a bouchá sekerama o sebe. Chvílemi mu přeskočí hlas a v jednu chvíli se klepne sekerou přes vlastní prsty, až mu téměř upadne na zem. Na vlky to ale nemá moc velký efekt. Z těch čtyřech co se k němu blíží se jen dva zarazí. Skvrnitý a šedočerný vlk zpomalí a trochu se přikrčí. Zbylí dva ale běží dál a oba míří na Zhufryna. Jsou od něj již asi deset kroků a je otázkou okamžiku, než budou u něj. Pak zleva vzduchem prolétne šíp a zasáhne šedočerného vlka do hřbetu. Kolarova dobrá rána, šíp se ale v ráně neudrží a vlk se po něm také ožene a zuby jej vytrhne. Na jihu se situace také změní. Vlci se přiblížili na asi dvacet kroků a také Falgo po jednom vystřelí. Světle šedivého vlka ale jen lehce škrábne na plecích. ***** Vlci na západě jsou cca 30 sáhů daleko, ti na jihu asi dvacet. Jsou rychlí, běžící zvládnou za 1 kolo asi 10 sáhů. Začíná Boj na kola. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Sice jsi se snažil, ale moc se ti to nepodařilo. Dvojice sice zpomalila, ale to je jen malé zdržení. Je jich prostě moc a zastrašit tak velkou skupinu je nad tvé síly. Prsty tě jen trochu bolí, zanedbatelná drobnost. ***** Ti nejbližší dva (velký šedivý a šedivý) budou již další kolo u tebe a nejspíše na tebe zaútočí. Od skupiny jsi asi třicet kroků daleko. |
| |
| Vlci Jo. Trefa. Zaraduji se, když vidím, že jsem se trefil a pak jen sevřu zuby. To už je mi jasné, že to není žádný zázrak, ale pouhé škrábnutí. No, tak tohle bude špatný. Povídám Bolgarovi a znova napnu luk. Pečlivě zamířím na toho vedle, tmavě šedého, zadržím dech a vypustím na něj svůj druhý šíp. ***** Útok: 4 |
| |
| Vlci Koutkem pravého oka vidím, že Zhuf se snaží úplně zbytečně, 2 vlci postupují dál. Potom vidím, že jednoho Kolar zasáhl. Vlka ale jen šíp vytrhl a běží dál. Ti vlci jsou ještě pořád moc daleko abych mohl házet. Pak ale rychle sáhnu do vaku a vytáhnu malý kožený váček, který je lehce připevněný pod okrajem vaku, aby byl po ruce, vyklepnu z něj bobulku a tu rychle rozžvýkám. Pak se opěr zaměřím na naše vlky a čekám, až bude některý tak blízko, abych mohl hodit. |
| |
| Vlci Doprdele, tak to fakt nevyšlo... Řeknu si, když vlci postupují dál. Jsou ještě moc daleko na to abych po nich hodil sekeru, takže si ji jen připravím až ode mě budou tak deset-patnáct kroků a připravím si ji pro alfu. Jestli ho trefím, tak je to pro něj konečná. Jakmile hodím sekeru pak začnu přezbrojovat na štít. |
| |
| Vlci - boj První rána nedopadne zle, i když si vlk šíp vytrhne, už jen samotný zásah do těch míst ho dost ochromí v dalším útočení. Třeba nezarazí běh, ale to je jen detail. Vlci jsou dost rychlý a tak si hned nejsem jist, jestli se mám ještě přiblížit k vlkům a nebo dál střílet, rozhodnu se pro běh. A tak se dám do běhu, udělám zase pár rychlých kroků vstříc vlkům a zase směr tak, abych neměl ve střele Zhufa. V běhu si nasadím další šíp, zastavím, dvakrát rychle vydechnout, uklidnit se, zamířit a střela na toho největšího vlka. Po střele beru hned další šíp a už ze stejného místa hodlám střílet hned dál. |
| |
| Vlci – Boj 1 kolo Velký černý vlk se vrhá na Zhufryna. Vzdálenost několika sáhů překoná dvěma skoky. Než však stačí na trpaslíka dopadnout, vržená sekera jej zasáhne do plece a pravé nohy. Čepel mu rozsekne kůži, sklouzne a zmizí někde v trávě. Rána vlka trochu odkloní, tak nedopadne na Zhufryna, kterého by nejspíše porazil a vlk tak doskočí kousek od něj napravo. To už se k trpaslíkovi blíží další, šedivý, do boje se zapojí za pár úderů srdce. Kolar popoběhne kupředu a pak vystřelí na vlka, který právě Zhufryna minul. Šíp jen prolétne asi půl sáhu nad jeho hlavou. Zbylí dva vlci ze západní skupiny si trpaslíka nevšímají a dál běží směrem k mezkům a Kolarovi v cestě. Na jihu je situace podobná. Celá smečka se rychle blíží. Bolgar rychle něco vyklepe z váčku a strčí si to do pusy, Falgo napne luk a po chvíli soustředění vypustí šíp na blížícího se tmavěšedého vlka. Střela jej zasáhne do hrudi a vlk v kotrmelci zmizí ve vysoké trávě. ***** Konec 1 kola |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Jen tak tak. O chloupek unikneš tomu, aby do tebe v plné rychlosti narazil. Neváháš a rveš paži do úchytů štítu. Vidíš, jak se na tebe blíží šedivý a nejspíše také po tobě skočí jako ten předtím. ***** Ke standardním hodům prosím zase jednou desetistěnkou. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Rozkousneš a polkneš hořcesladkou bobuli Černého kořene. Teď už jen musíš počkat, až „šamanské kouzlo“ začne působit. Co si pamatuješ, tak za dva až tři nádechy by to mělo začít. ***** Počkej až ti napíšu že to zabralo, prostě za 2-3 kola. |
| |
| Vlci - Boj Sakra to bylo těsný. Pomyslím si, když ten přerostlej kokršpaněl proletí kolem mý hlavy. "To by se ti líbilo ty sráči co? Vykuchám ti břicho a z tvý kůže si udělám spodky!" Zařvu rudej vzteky na vlka, co dostal sekerou. Je teď po mý pravý straně, zatímco mám po levý straně další tři. Když to takhle nechám pokračovat, tak tu rychle skapu. Sevřu v ruce pevně štít, co jsem si právě nandal a zaútočím na zraněnýho vlka. Ať se mi to povede nebo ne, při útoku kolem vlka proběhnu tak, abych si ho držel mezi sebou a smečkou. Se vám na nějaký pokusy mě obejít pěkně vyseru. Plivnu po vlkovi, přičemž ve veškerým nasrání povolím štít a otevřu se k útoku. "Hele, co kdybys zkusil něco trefit, Kolare? Pokud možno ne toho hustýho tejpka se štítem a sekerou. Máš míři na ty posraný vlky! Jsou nižší než já jestli to pomůže!." Zařvu na Kolara, potom, co si uvědomím, čí šíp to kolem mě proletěl. |
| |
| boj s vlky Jakmile rozkousnu černý kořen, pomyslím si, "To je hodně divná chuť..." Počkám ještě jeden úder srdce, než se nejbližší vlk přiblíží ještě o kus blíž. Přesně na něj zamířím, a jakmile se ocitne tak 6 sáhů ode mne, hodím po něm jeden oštěp. Házím tak abych byl co nejvíc v klidu a v pevném postoji. Jakmile oštěpem hodím, vytáhnu z země druhý a připravím se k boji nakrátko. Koneckonců, je to delší než můj tesák, takže mezi mnou a vlkem bude delší prostor. |
| |
| Vlci Vlk po mém zásahu zmizí v trávě. Dobrý, tak už jen asi deset dalších. Sáhnu po dalším šípu. Skvělý, poslední Kolarův a pak mi zbude je loveckej a pak jsem holej. Zamířím na dalšího v pořadí, toho kulhajícího. Pak si všimnu Bolgara. Fakt je teď dobrej čas si dát svačinu? To už, po chvíli míření, se zatajeným dechem pouštím tětivu. ***** Útok: 5 |
| |
| Vlci – Boj 2 kolo Velký šedivý vlk zaútočí na Zhufryna. Čelisti se sevřou okolo trpaslíkova levého stehna, roztržené kalhoty a kůže pod nimi. Vzápětí má pokousané i lýtko a cáry nohavice zrudnou krví. Pak se mihne čepel sekery a bok vlka také zbortí krev. Náraz dalšího vlka do štítu a drápy jen přejedou po kožené zbroji. Zhufryn zavrávorá a jen s obtížemi to ustojí. Hvízdne šíp a zabodne se velkému vlku do boku. Bohužel jen mělce. Zbylí dva vlci ze západní skupiny dál míří ke Kolarovi. Za kolo nebo dvě budou u něj. Na jihu se také schyluje k boji z blízka. Vlci se blíží a Bolgarův vržený oštěp jen lehce zavadí o hřbet nejbližšího vlka. Na kůži se objeví krev. Falgo zasáhne šípem šedivého kulhajícího vlka do zadní části hřbetu, někde nad zadním nohou. Vlk se stočí a snaží se zuby šípu zbavit. Ostatní vlci dál běží vpřed a z trávy se zvedne i ten, kterého Falgo zasáhl před chvílí. Šíp v hrudi je zlomený, přesto se zvíře opět rozbíhá za ostatními, i když pomaleji. ***** Konec 2 kola |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Je rychlý, ten vlk je sakra rychlý. Nestíháš se krýt a skončíš s pokousanou levou nohou. Tvůj plán, trochu je obejít nevychází a jsi rád, že jsi štítem toho druhého odrazil. Padnout k zemi je to poslední o co by jsi teď stál. ***** Zjišťuješ, že vlci jsou velmi rychlí. Dokážou zaútočit 3x za 2 kola. Přicházíš o 6 životů, rány jsou mělké, teče dost krve, ale noha stále dobře poslouchá. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Oštěpem téměř mineš. I když, v současné situaci, je to asi to samé. Účinek bobule se stále nedostavil. |
| |
| Vlci Kurva, kurva, kurva. Sáhnu do toulce pro poslední šíp. Lovecký. Tak a jsem na suchu. Informuji Bolgara, že jsem dostřílel a zamířím na toho tmavě šedivého, který je k nám nejblíž. Tedy kromě toho Bolgarova, ale s tím si snad poradí sám. Rychle pohlédnu směrem ke Zhufovy s Kolarem. Kurva, kurva, kurva. Pečlivě zamířím, závisí na tom můj život a to nemyslím obrazně. Pouštím tětivu. Chcípněte! ***** Útok: 7 Obrana: 7 |
| |
| Vlci "Kandexorits" zanadávám si v rodné řeči, když vidím, že se můj hod minul účinkem, okamžitě sáhnu po svém druhém oštěpu a čekám, než ke mně přiběhne některý z vlků. "co to sakra říkal ten šaman o tý bobuli...?" Jakmile se vlk dostane dostatečně blízko k boji, počkám až se odrazí ke skoku na mě a v tu chvíli proti němu bodnu oštěpem, tak aby on už nestihl změnit dráhu skoku. |
| |
| Vlci "Tebe fakt nenechám prokusovat mi lýtko ty parchante." Sevřu štít a udeřím s ním vlka do hlavy ve snaze ho omráčit, zatímco sekerou mu mířím na přední běhu. Třeba na 3 nohou nebude tak rychlej. ***** 7 útok 1 obrana |
| |
| Boj Než pustím další šíp do akce, pořádně se podívám jak se situace pro nás vyvíjí a odkud je ještě třeba řešit nebezpečí. Zhufryn si zatím počíná překvapivě dobře, i když zranění na sebe nenechalo dlouho čekat. "Tak co teď, ty dva vlci jsou u mě za chvilku, ale Zhuf nevypadá úplně, že by měl vyhráno. Poslední šíp, pak už musím tasit zbraň." Naposledy zamířím k Zhufrynově společnosti, ale nakonec si to rozmyslím a zamířím na vlka, který je nejblíže ke mě. Hned jak opustí šíp tětivu, balím luk a tasím meč, pokud to už nestihnu, použiji luk jako pálku, abych si získal čas na přezbrojení, pokud stíhám, udělám si krok naproti vlku, co je ke mě nejblíže. Pokud bude vlk rychlejší nastavím mu štít a pokusím se ho bodnout. ------------ první hod obrana, druhý útok |
| |
| Vlci – Boj 3 kolo Dvojice vlků se blíží ke Kolarovi. Ten se na poslední chvíli rozhoduje, na kterého vystřelí. Pozdě. Tedy téměř. Šedočerný vlk se, pár kroků od něj, připravuje ke skoku, když jej zasáhne šíp. Hrot projde podél boku kůží a způsobí vlku dlouhou ránu. Ta ale vede jen kůží a nezasáhne tak nic důležitého. Snad jen ten skok není tak přesný, místo, aby plnou vahou dopadl na Kolara jej jen zasáhne do ramene. Kolara to rozhodí, otočí doleva a vyrazí mu luk z rukou. Nějaká vlčí packa se zamotala do tětivy. V každém případě vlk dopadá po levé straně. To už se ke Kolarovy blíží druhý. Pár úderů srdce a bude u něj. Zhufryn také čelí dvojici nepřátel. Rozhodl se vyřídit prvního z nich. Úder sekerou na nohy a zároveň štítem po vlčí hlavě. Hlavice sekery najde svůj cíl a zasekne se do přední packy, kousek od místa, kde se spojuje s tělem. Asi zasáhl lopatku, protože se ozve praskání kostí. Následný úder štítem byl již zbytečný. Navíc štít byl potřeba na jiném místě. Proti útoku šedivého vlka, který na něj zaútočil z levého strany. Vlk se trpaslíkovi zakousne do boku a pak do nohy. Většinu zachytí zbroj a ani na noze vlčí zuby nenapáchají tolik škody. Na jihu se Bolgar připraví a ve správný okamžik bodne oštěpem po světle šedivém vlku. Ten na něj skočí a téměř se nabodne na nastavený hrot. Bolgarovi to nevyjde tak, jak si představoval a jen vlka zraní na boku. Ten dopadá na něj a plnou vahou jej sráží k zemi. Čelistem mířícím na odhalený krk, nastaví na poslední chvíli levou paži. Vlk se do ní zakousne a špičáky prorazí zbroj, kůži i maso. Objeví se krev. Zvíře pak ležícího Bolgara pustí. Je jasné, že další útok bude následovat. Jak se zbylí vlci rychle blíží, tmavě šedého zasáhne poslední Falgův šíp a projde mu hluboko do těla. Vlastně až po rudě zbarvené letky se zaboří do hrudi. Zvíře zakopne a po pár kotrmelcích zůstane ležet v trávě. ***** Konec 3 kola |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Jednoho jsi vyřídil. Druhý tě ale pocuchal na levém boku a noze. Škrábance. Naštěstí jen mělké. ***** Přicházíš o 2 životy. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Téměř jsi vlka zasáhl naplno. Téměř. Váha jeho těla tě smetla k zemi a nastavení paže ti nejspíše zachránilo život. Ránu cítíš, bolí to. Pak to ale začne ustupovat a jako by se ti projasnili smysly a bolest ustoupila do pozadí. Černý kořen začal účinkovat. Pravou rukou stále svíráš svůj oštěp. ***** Ztrácíš 4 životy. Ruka tě, i přes to kousnutí, poslouchá. Tvá Síla se mění na 17+3 a získáváš Bonus +2 k Iniciativě (to je pro mě) a také +7 životů. Až začne účinek polevovat, napíši ti. Normálně to trvá 5-7 kol. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Při skoku tě vlk zasáhl do ramene packami. Zbroj, i když jen vycpávaná, tě před zraněním ochránila, jen tě náraz trochu rozhodil. A také jsi přišel o luk, vlk si zamotal běhy mezi tětivu a lučiště. ***** Předpokládám, že další kolo přezbrojuješ na meč a štít, tedy bych prosil pouze hod na obranu, (tedy pokud nechceš bojovat pěstmi či kopat), to můžeš hned. A případně popis kam se pohybuješ. |
| |
| Vlci No doprdele! Prolítne mi hlavou, když cítím bolestivé trhnutí na boku a v levé noze. Sekeru naštěstí nemusím vyprošťovat a jak to nemám rád, tak sekerou do vlka za sebou udeřím z otočky. Ten největší už je dole, takže se těchhle prcků nebojím. "Tak pojď ty zakrslíku, dostaneš železnej jazyk do držky." Jakmile vlk dostane zásah sekerou, tak ať už padne nebo ne se přiblížím k místu kam dopadla moje hozená sekera. Neměla by být daleko. Pokud je vlk ještě naživu, tak se snažím se krýt a pokud by skočil ho přesměrovat tak aby upadl do trávy. Pokud je už vlk po ráně sekerou mrtvý, tak si pro vrhací sekeru doběhnu a vydám se na pomoc Kolarovi. ******* Hledej obrázek hraničáře s vrhací sekerou v hrudi. Útok - 5 Obrana - 3 |
| |
| Boj pokračuje Jo, jo mám ho! Ne,ne, kurva, nemám. Pomyslím si v okamžiku, kdy se vlk nabodne, zraní se a pak mě málem zabije. "Taban!" , zařvu bolestí. Okamžitě, jak vlk povolí, strhnu oštěp zpátky k sobě. Zaútočí znovu, a já se určitě nestihnu zvednout do stoje. Zvednu se do polo sedu/ kleku a připravím se znovu bodnout jakmile vlk zaútočí. |
| |
| Vlci Tak a dostřílel jsem. Sleduji, jak vlk metá kozelce v trávě. Jo, dostal jsem ho! Křiknu na Bolgara a pak sleduji, jak jej další vlk smete. Ty hajzle, jdeš od něj! Pouštím luk a přiskočím na pomoc Bolgarovi. Vlka se pokusím nakopnout do boku. ***** Útok: 3 Obrana: 4 |
| |
| Vlci - boj "Sakra můj luk." Při pohledu na luk si uvědomím, že jsem měl víc štěstí než rozumu, jak se vlk zamotal do tětivy luku, dal mi tím tu potřebnou chvilku, abych sáhl po meči a připravil si štít. Jinak bych musel čelit vlkům jen s lukem v ruce a to je málo, druhý vlk je totiž už jen skok ode mne. Připravuji se tedy okamžitě jen k nutné obraně, na nic jiného čas není. "Doufám, že se ten zamotanej vlk bude ještě chvilku motat v tětivě, byla by to šance pro můj meč. " Však pochybuji že budu mít takové štěstí, druhý vlk je jen kousek a nedá mi ten čas. |
| |
| Vlci – Boj 4 kolo Kolar nasadí štít a tasí široký meč. Právě v čas. Skvrnitý vlk po něm skočí, packy dopadnou na štít a pak už Kolara přeletí a dopadne kousek za něj. Druhé zvíře se snaží dostat přední nohu ze sevření lučiště a tětivy. To se mu vzápětí podaří. Přikrčí se, vycení zuby a hluboce zavrčí. Situace o kousek dál na západ se změní. Jeden je mrtvý a Zhufryn neváhá a sekerou zasahuje i druhého vlka. Čepel okusí další krev. Pravý bok a ucho má zvíře zkrvavené. Pod úderem se přikrčí a vydá kňouravý zvuk, pak začne ustupovat na jih. Dál od Zhufryna. Ten také ustupuje, tentokráte na západ. Tam někde leží jeho sekera. Sražený Bolgar se posadí a pak rychle klekne. Oštěpem pak bodne útočícího vlka. Zásah, ale slabý. Mělké zranění na vlčím boku. Pak už se musí bránit zuřivému zvířeti. Zuby jej opět poraní na paži a druhému útoku již dokáže těsně uhnout. Menší trpaslík s křikem přiskočí a ... kopne do nějakého drnu místo do vlčího boku. Vlka i Bolgara zasype trocha prachu. ***** Konec 4 kola |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Opět ta samá paže. Stisk zubů, krev, vzdálený náznak bolesti. ***** Ztrácíš 2 životy. Ruka tě, i přes další kousnutí, poslouchá. |
| |
| Vlci Seberu ze země sekeru a rozběhnu se na pomoc Kolarovi. Jestli se dostanu dostatečně blízko, hodím právě sebranou sekeru po vrčícím vlkovi. ********* Pokud hážu - 4 Obrana 2 |
| |
| boj stále trvá Opět stisk a lehká bolest. Opět se rozprahnu oštěpem a bodnu po útočícím vlkovi. Snad ho ten Falkův kopanec do země oslepil, já naštěstí stihl zavřít oči a pouze cítil hlínu, kterou vykopl. "Ty umřít" zařvu jakmile bodnu **** Útok 1 Obrana 9 Sorry já zapomněl, že dohazuju |
| |
| vlci - boj "Tak teď jsem měl štěstí." Není čas se nějak více zdržovat přemýšlením, nechci nechat vrčícího vlka udělat nějakou pitomost. Přeci jen skvrnitý vlk se bude vteřinku štelovat k dalšímu útoku a toho musím využít, abych ho neměl v zádech. Seknu tedy po vrčícím vlkovy mečem zleva doprava a udělám okolo něj otočku směrem za mečem, tak abych se mu dostal na jeho levou stranu, ze které ještě po něm máchnu štítem. Mečem i štítem pokračuji dál tak, abych při dotočení měl meč i štít nasměrovaný někam mezi oba vlky, které bych teď měl mít v zorným poli oba. Vrčícího vlka po levé ruce a skvrnitého před sebou. |
| |
| Vlci Tak takhle to nepůjde. Pomyslím si a když vidím, že se Bolgar dokáže ubránit sám a o mou pomoc asi nestojí, ustoupím o krok dozadu a zalovím rukou v torně. Nechtěl jsem, ale musím. Mumlám si pro sebe a sleduji, jak se zbytek smečky stahuje k nám. Vyndám ohnivou hlínu a levou rukou tasím svůj meč. ***** Obrana: 4 |
| |
| Vlci – Boj 5 kolo Čepel meče zasviští vzduchem a těžce poraní šedočerného vlka. Kolar se během útoku přesune na jeho pravý bok, aby stál oběma vlkům čelem. Zraněný vlk se začne plížit od něj pryč. Druhý ale zaútočí. Toho ale Kolar odrazí štítem. Zhufryn se dál vzdaluje od ostatních. Hledá sekeru a tu také nachází. Zvedne ji z trávy a otočí se zpět k mele na pláni. Ke Kolarovi a jeho vlkům to má asi dvacet kroků. Na jihu na Falga zaútočí dvojice šedohnědý a ten se zraněnou nohou. Prvnímu z nich, který na něj skočil uhne, ale druhému se tak dostane přímo před čumák. Ten neváhá a zakousne se trpaslíkovi do boku. Zranění je ale malé, zuby neprošli skrz prošívanou vestu. Falgo pak přeci jen o trochu ustoupí a tasí krátký meč. Druhou rukou z torny vyloví hroudu co před bojem vyrobil. Bolgar se konečně postavil a vyráží zbraní na vlka. Ten je ale mrštný a tak jej barbar sice zasáhne, ale je to jen další škrábnutí, které zvíře jen více rozzuří. Zběsilému útoku se Bolgar hbitě vyhne. Poslední vlk na jihu, menší černý se zastaví u těla vlka, kterého zastřelil Falgo a několikrát do něj šťouchne čenichem. ***** Konec 5 kola |
| |
| Chcípni vlku, chcípni Sakra ten hajzl furt žije, jestli to takhle půjde dál, tak tu budeme bojovat do zítřka... Pomyslím si, jakmile se vyhnu vlčímu útoku. Opět si počkám na náznak vlčího útoku, pevně se postavím, zapřu se nohama abych měl stabilitu a bodnu proti němu, jakmile vyskočí. *** Útok 5 obrana 4 ale možná obráceně, nepamatuji si pořadí hodů |
| |
| Vlci - boj Konečně to začíná pro mě vypadat lépe, zraněného vlka nechám být a věnuji se tomu skvrnitému. "Nechci tě zabít, ale pokud mi nedáš na vybranou, nemůžu jinak." Podívám se vlkovi do očí před tím, než opět pozvednu svůj meč. Tentokrát nehodlám dělat žádnou piruletu, ale určitě hodlám zase použít meč i štít na zahnání vlka. Seknu po vlkovi mečem zprava doleva, šikmo dolů a hned na to štítem zleva doprava a mířím mu přímo na hlavu. I kdybych mu neublížil, třeba ho jen donutím couvnout a tím mu zarazím útok a já tak budu moci pokračovat v útoku sám. -------------- Tim štítem to je taková útočná obrana, určitě to moc nezraní, ale vyvede z koncentrace a mě to připraví hned k dalšímu útoku. ( moje domněnka ) |
| |
| Vlci Jděte ode mě, potvory! Na ty halzle! Vykřiknu a seknu mečem po tom kulhavci, co mě právě kousl. Sakra, sakra. Pozdě, Falgo, pozdě. Jsou moc blízko a už jsi jen kousek od mezků. O Bolgarovi nemluvě. Ustoupím o krok na sever. Mohl by sis přestat hrát s tím vlkem a konečně ho dorazit? Je tu někdo, kdo potřebuje pomoc. Já! ***** Útok: 9 Obrana: 3 |
| |
| Vlci – Boj 6 kolo Zhufryn běží zpět ke Kolarovi. Dostane se k němu na tři kroky, když ten máchne mečem a zasekne čepel vlkovi do hřbetu. Zapraští přeražené páteř, žebra a skvrnitý vlk je na místě mrtvý. Šedočerný se otáčí a běží pryč na jihozápad, stejně jako šedivý vlk. Na jižním bojišti střet pokračuje. Dva vlci u Falga po něm jdou. Hnědošedému se trpaslíka zranit nepodaří, hbitě uskočí. Šedivému se však opět podaří trpaslíka kousnout. Tentokráte do levé nohy, těsně pod koleno. Falgo pak bodne mečem a zasáhne vlka do hřbetu. Hrot projde do hrudi a zasáhne něco důležitého, protože vlk padne do trávy a začne se zmítat v křečích. Z boje je vyřazen a za chvíli umírá. Bolgar a světle šedivý vlk okolo sebe krouží. Tedy vlk krouží okolo Bolgara, který čeká na jeho výpad. Ten přichází vzápětí. Vlk zaútočí a barbar bodá oštěpem. Zasáhnou oba. Bolgar zraní vlka na zadní noze, dlouhý krvavý šrám a vlk se zakousne do barbarova boku. Špičáky projdou zbrojí z kůže, kterou potrhají a následně se zaboří hluboko do masa. Když od sebe oba odskočí, Bolgar viditelně poklesne v kolenou a i vlk toho má dost. S temným vrčením začne ustupovat. Poslední, menší černý vlk, mladý vlk, se přestane věnovat ležícímu tělu a začíná také utíkat na jih. Do bezpečí lesa. Také ten, který útočil na Falga s vrčením pomalu ustupuje směrem na jihovýchod. ***** Konec 6 kola |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Vlk od tebe couvá pryč. Je hodně poraněný, i když vše to jsou jen rány do kůže, nic vážného. Ty sám máš mnoho kousanců, ale tenhle poslední jsi i přes účinek Černého kořene pocítil. Bok ti dost krvácí, máš jej zle poraněný. ***** Ztrácíš 5 životů vlčím kousnutím. Máš silné krvácení, které tě oslabuje a budeš ztrácet 1 život co pár kol, než bude rána ošetřena. Bobule stále účinkuje a jen ona tě drží na nohou. Až její účinek pomine, za pár kol, bude to zlé. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Bolestivé kousnutí pod koleno. Naštěstí není hluboké a jen lehce krvácí. ***** Ztrácíš 1 život. |
| |
| Vlci Doběhnu ke Kolarovi, ale ten se mezitím stihne o svého protivníka postarat. "Doprdele." Utrousím jen, když vidím, jak zrasovanej je Bolgar. A vlastně se ani nestihnu zastavit u Kolara. Běžím dál. "Zvedni se a pojď." Řeknu jen Kolarovi když běžím kolem něj. Jestli se dostanu dost blízko k světle šedýmu vlkovi, tak po něm mrsknu sekeru, jinak běžím dál k hnědošedýmu plnou rychlostí. Hod - 3 |
| |
| Vlci – Boj Zhufryn kolem mě proběhne, jako by chtěl ty vlky doběhnout. Já mezi tím dojdu pro svůj ležící luk na zemi, seberu ho a rozhlídnu se jestli má ještě cenu střílet nebo ne. Jeden vlk na dostřel určitě ještě je, ale nevypadá to, že by chtěl útočit. Ale i tak nasadím do tětivy další šíp a vydám se směrem k Falgovi z Bolgarem. Pokud se nějaký vlk rozhodne ještě pro útok, hodlám, pokud budu moc a nikoho neohrozím, střílet. Když dojdu k ostatním, začne opět ošetřovací maraton a ze zbytků obvazů se pokusím ucpat nejhorší rány. |
| |
| Tak tohle fakt bolí... Vlk se do mě zakousne a pak uteče. Zbytek smečky taky obrací. Pokusím se uklidnit a jakmile je jasné, že vlk skutečně utíká, podívám se na ránu."Tak tohle je průser, to je hodně hluboký, málem mě dostal." Je mi jasné, že jakmile přetane působit bobule, tak pravděpodobně omdlím. Přesto ale čekám připraven bojovat dál, pokud by se chtěli vrátit, ještě chvíli to snad vydržím. Zalovím ve svém vaku a vytáhnu sáček s léčivým prachem. "ten šaman říkal, že je to na tři použití... Tohle by mi mohlo pomoct." V tu chvíli se začne angažovat Kolar. "Být na tom ne moc dobře", sdělím ostatním, "Hluboký kous tady na bok. To asi nejvíc problém. Dát tam lečivý prach ale neumět zastavit krevocání..." Z váčku s prachem vysypu třetinu na ránu na boku. "Za chvíli asi mít problém a moct spadnout a možná usnout", řeknu a posadím se. |
| |
| Vlci Tak, to máš za to. Povídám a napřáhnu meč na toho druhého. Zvednu meč do výšky a zadupu do země. Tak pojď a nebo vysmahni! Pokud zaútočí, budu bojovat, ale jestli to zabalí a uteče, nechám ho být. Ještě by se mohl vrátit a mít víc štěstí než já. ***** Útok: 2 Obrana: 8 |
| |
| Vlci – Boj 7 kolo Zdá se, že tím to končí. Vlci ustupují, tedy spíše utíkají a vy míříte zpět k mezkům. ***** Konec 7 kola a konec boje. Po boji na pláni Zhufryn spěchá ke Kolarovi a poté, co jsou zahnáni na útěk, pokračuje dál k ostatním. Kolar si dojde pro svůj luk a poté, co jej zkontroluje se vydá za Zhufrynem. Když dorazíte k Bolgarovi s Falgem, vidíte, že barbar dost těžce zraněný. Má pokousané paže a hlavně docela hlubokou ránu na boku. Ještě stojí a z malého režného pytlíčku si na ránu v boku něco sype. Ještě něco říkal, ale jde mu to ztěžka a není mu dobře rozumět. A pak sebou sekne do trávy. Je bledý, rána na boku krvácí a celý se třese. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Sotva stihneš posypat léčivým práškem poraněný bok, když ucítíš, jak tě opouští síly. Černý kořen přestává účinkovat a pro tebe je to jak rána kladivem. Svět se zatočí a pak už jen vidíš modrou oblohu a vysokou trávu všude okolo. Tak se setmí. ***** Takže jsi v bezvědomí. Počet životů se vrátil k normálu, tedy 13 základ a momentálně máš pouze 1 život. Navíc, ti silně krvácí bok a jestli to nestačí zastavit, ztratíš další život. Léčivý prášek zabere za hodinu a vyléčí 1-2 životy. |
| |
| Po boji Ležím, třesu se, krvácím a umírám. |
| |
| Po boji Jakmile začne zdrhat poslední vlk zařvu ještě za nima co nejvýhružněji dokážu a začnu koukat jak na tom kdo je. Falgo je celkem v pohodě, toho to moc nechytlo. Kolar se tím nějak zázrakem protančil bez šrámu a barbar leží na zemi a třese se. "Ten to rozloučení koukám nenese dobře, co? Ale neboj štěňátka se ti vrátí." Řeknu Bolgarovi, všimnu si rány na boku a přestanu mluvit. Vytáhnu z batohu obvazy. Má tady někdo šití nebo něco takovýho? Jestli nikdo nemá nic lepšího, bok prozatím aspoň ovážu, abych zmírnil krvácení. |
| |
| Po boji Paže mi klesne a zasunu meč do pochvy. Uložím hroudu do torny a když vidím, že se vlk nevrátí, otočím se k ostatním. Viděli jste to? Viděli, jak zdrhal? Pak si uvědomím situaci Bolgara a přiběhnu k němu. Ne, Zhufe, šitíčko fakt nemám. Jen obvazy, ale snad budou stačit. Viděl jsem ho, jak si do rány něco sype. Hmm... Neříkal něco když jsme odrazili ty skřety? Že má nějaký prášek na rány? To by to mohlo být. Když bude potřeba, tak Zhufrynovi asistuji. Mám v měchu vodu a také nějaké obvazy. |
| |
| Na pláni Zhufryn se chvíli hrabe v torně, ale nenajde žádný obvaz. To už mu Falgo jeden podává a také měch s vodou na umytí rukou a Bolgarovy rány. Zbroj se z bezvědomého barbara sundavá opravdu špatně, ale to již dorazí Kolar a ve třech to dáte. Bolgarův bok je notně potrhaný, vlčí zuby pronikly hluboko do svalů, ale kromě krve a potrhaných svalů není vidět nic jiného. Rychle mu vypláchnete ránu a pak dáte její okraje k sobě a ovážete mu bok obvazem. Víc asi dělat nemůžete, je to na něm a třeba ten prášek také pomůže. I když kdo ví, jestli jste jej úplně nevymyli z rány. To už se ozvou mezci, kterým se to tu přestává líbit. Tedy kromě Rouzie, která sice stříhá ušima na všechny strany, ale i tak se pase a přežvýkává trávu. |
| |
| Po boji Dělám Zhufrynovi pomocnou ruku a poskytnu mu obvaz i vodu. To vypadá dobře, přestalo to z něj chcát a už to jen trošku prosakuje. Sleduji pobledlou tvář. Tak teď musíme počkat, než se probere. Vláčet ho sebou nemůžem a na mezky se nevejde, museli bychom tu nechat náklad. Rozhlédnu se okolo sebe. Ale asi by to chtělo nějaké lepší místo. K horám je to tak dvě míle, k lesu půl. A tam se mi tedy nechce. Pak se podívám na Zhufryna. Hele, ty jsi taky dostal svůj díl. Mám poslední obvaz, co mi dala Myantha. Mám se ti na to podívat? |
| |
| Po boji Bolgara obvážu nakonec celkem slušně, akorát uź Falgovo obvazama, protože mně už došly. "Jo dík. Ten parchant mě taky dostal celkem slušně." Podívám se na nezraněnýho Kolara. "Asi budeme nocovat tady. Do rána s ním nehnem." Pokynu hlavou k barbarovi. "Nemyslím, že by si dovolili se vrátit, ale drž stráž, než se seberu prosimtě. Pak nějak vyřešíme nějakej přesun nebo aspoň cestu pro klestí." |
| |
| Bezvědomí ležím a vůbec se nehýbu |
| |
| Po boji Vlci utekly a tak se vydám se Zhufrynem k ostatním a ještě že vlci utekli. Bolgar to pořádně schytal a další útok by byl asi jeho smrt. Falgo se s Zhufrynem dají hned do ošetřování a tak už jen můžu zatím koukat jak jim to jde. "Tady, dejte to na ránu, to mu pomůže k regeneraci, je to "Entí Štěstí", výborná léčivá bylina." Podám to Falgovi a ten to hezky zaváže pod obvaz. "A co vy, koukám, že ste taky schytali pár kousanců, tady uvařim to a vypijte to. Ale nejdřív ty rány alespoň vypláchneme. Já mám už jen dva obvazy tak je použiju na ty nejhorší rány." Nejdříve vytáhnu obvazy a mrknu každému na zranění, v rámci možností ošetřím a vypláchnu ty nejhorší. Nějakou vodu si nechám na ten čaj. Potom jdu rozdělat oheň, abych mohl uvařit čaj z "Bludí". "Po tomhle se vám uleví, ale musíte bejt v klidu, já to tu zatim ohlídám a pozdějc si stáhnu ty vlky a možná že bude i nějaký to maso, jo mám vlastně ty zajíce, tak je večer upeču." Když dovařím čaj, dám každému hrnek a nechám i pro Bolgara, až se vzbudí, potom začnu připravovat zajíce, nanosím si víc dřeva a dám se do pečení. Samozřejmě dávám pozor na mezky a na okolí, jestli se nechtěj vrátit vlci. |
| |
| Po boji Kolare, pozdě. Už to má ovázaný a znova to rozdělávat nebudu. Nasypal si tam nějaký ten prášek, tak uvidíme co to udělá. Podrbu se na tváři. Podle mě bud lepší mu to dát pod obvaz na noc, až bude normálně spát. Teď je jen trochu víc mimo a bude lepší zřídit tábor a pak ho nějak líp uložit. Odmítnu listy Entího štěstí. Nech si je zatím u sebe, dáme mu to večer. A mě nic není. Jen drobné škrábance, ty si jen vypláchnu a kašlu na ně. |
| |
| Na pláni Po ošetření necháváte Bolgara ležet. Rány má ošetřené, nekrvácí a zbytek je na něm. Mezitím se Kolar postará o Zhufryna a ováže jeho zranění. Falgo ošetření odmítne s tím, že se o ty škrábance postará sám. Přemýšlíte, že se tu utáboříte. K lesu je to půl míle na jih, na sever jsou skály, ale je to daleko. Tak dvě až tři míle. Postupně se tam zvedá terén až přechází v hory. U úpatí jsou roztroušené velká kameny, keře a sem tam nějaký ten malý lesík či osamělé stromy. Než se po boji seberete, ošetříte si zranění a vše promyslíte, uběhne asi hodina. Ležící Bolgar se probere z bezvědomí. Již není takový bledý, i když do normální barvy má ještě daleko. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Tma postupně mizí a ty slyšíš útržky rozhovoru. Tělo tě bolí, v boku pálí, ale žiješ. Ošetření a asi i léčivý prášek zabrali a už se necítíš na umření. Dokonce si věříš na nějaký ten pomalý pohyb. ***** Léčivý prášek zabral a vyléčil ti 2 životy. Zbývají ti 2 dávky. |
| |
| Na pláni Vypláchnu si rány a vyndám z nich nečistoty. Jen škrábance, to bude dobrý. Bych si musel natrhat košili, bych to všechno ovázal a to nemá cenu, zítra to bude zahojený. Chvíli přemýšlím. Jo, šípy. Doběhnu k mrtvým vlkům a vyndám z nich šípy, popřípadě se podívám po okolí, jestli nějaké nenajdu, pokud z nich vypadly. Seberu i barbarův oštěp. Když se vrátím, vidím že se Bolgar probral. Přijdu k němu. Hmm... Tak nic, už jsme si chtěli rozebrat tvůj skromný majetek. Pronesu smutně. No nic, tady máš oštěp. Mrknu na něj. Tak co? Táboříme tady nebo popojdem o kus dál. Tady tenhle už je vzhůru. K lesu se mi nechce, tady zase není žádný úkryt. Šel bych k těm skalám. Tedy pokud to Bolgar dá. Otočím se na něj. Můžeš chodit? Jsi těžkej, tahat se s tebou nebudem. Dáš ty dvě míle? |
| |
| Po boji Kolar mi obváže zranění a barbar se probere. "No, já nevím. Jestli to dá, tak asi jo... u mě problém není a ty vlci se už asi nevrátí, tak tam by problém asi nebyl. Hlavně mě zajímá jak má zítra zvládnout ten pochod. S tímhle to moc dobře nepůjde." Podívám se po mrtvolách. "Co tyhle... necháme je tu? Já moc stahovat z kůže neumím, ale přijde mi škoda to tu nechat. S troškou práce z nich můžou bejt aspoň slušný přirývky." Zvednu se a zkusím došlápnout na nohu a trošku na ni zatlačit... syknu trochu bolestí, když ránu ohmatám, ale vypadá to, že to půjde. |
| |
| Otevřu efektně oči Kurvadoprvdele, to je bolest.... to je první co mě napadne, jakmile se proberu. Nejprve jenom opatrně zvednu hlavu a podívám se po ostatních a vídím že se zdají být OK. Respetive jsou na to mnohem lépe než já. Falko ke mně dojde, něco mi říká, ještě nejsem s to pochopit co. Ještě jsem trochu malátný, ale pokusím se vstát. Falko mi podá můj odhozený oštěp, tak ho použiju jako berlu a lehce si ke vstávání pomůžu. Podívám se na boke, který tak pekelně bolí a vidím ho ovázaný. ještě, že mě ovázali, tohle bych asi sám nedal... Podívám se na ostatní. Díky, zavzní zkusím jim poděkovat, ale zatím se mi plete jazyk. Pak si uvědomím, co říkal Falko o tom pochodu. " Asi zváldnout, ale ješět chvíli čekat, muset se trochu probrat." odpovím mu. " pokud dát vak na jednoho mazeka, tak lepší jít pro mě... potom si všimnu že u ohně je nějaký, asi, čaj. "Co to být?" zeptám se ostatních. už se mi mluví lépe. znovu se rozhlédnu po okolí, a vidím 4 mrtvé vlky. Ta kůže a ty zuby by se mohly hodit, jenom teď asi fakt nic neunesu..., možná zítra, a nebo že by mezci...? Znovu se otočím k ostatním. "Znovu díky za pomoc, doufám, že vy být bez velkých problém. Koli by mezekové moct unosit? kože vlků být pevná a bude moct i sloužit na spánek... Pokud my vzít vlky s sebou k hory tak moct stáhnout jejich kůže a možná vzít i zuby... Myslet vy že mezek jeden vlk ještě unést?" |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Čaj z bludí Je výtečný regenerační nápoj. Po spánku přibude postavě navíc 3 životy. Musí ovšem klidně spát celou “spací dobu”. ***** Pokud nepůjdete spát, tak sice také bude účinkovat, ale výsledek bude slabší. Navíc máš jen 2 dávky květů a vy jste 4. Nebo 3, pokud si ty nedáš. A nebo řekni Falgovi, že pro něj nezbylo a dostanou jen ti dva :-). Nebo uprav příspěvek, že vaříš z jahodníku a Bludí si nech až na večer, až se půjde spát. Je to na tobě. |
| |
| Na pláni Po tom co ošetřím Zhufryna a uklidím si zpět své bylinky, které prozatím nejsou potřeba, chci uvařít čaj z Bludí. "Tak čaj z bludí bude hotovej večer před spaním, zatím je tady čaj obyčejný z jahodníku, každej si dejte hrnek, pomůže. A co se týče táboření, ještě bych pár hodin počkal než se Bolgar pořádně probere."[b/] Potom se podívám na Bolgara který se už dere na nohy. "Bolgare ty se zase posaď a buď v klidu nebo se ti ty rány zase otevřou a obvazy budou k ničemu. Radši si tady vypij čaj."[b/] A ukážu mu na nádobu nad ohněm, kde se čaj vaří. "I vy dva se napijte, podpoří to mysl a přesun tak bude jednoduší."[b/] Potom se zvednu a rozhlédnu se po okolí. "Ty vlky tady nenechám, to je jasný." Chvilku stojím a koukám po jednotlivých tělech mrtvých vlků a povím. "Ty vlky tu určitě nechat nehodlám, dojdu pro ně a stáhnu je všechny sem a když bude čas, hned je i stáhnu a podle potřeby i ostatky použiju." Jelikož momentálně nemůžu už pro ostatní více udělat seberu se a jdu pro mrtvoly vlků. Po cestě se podívám i po ztracených šípech a třeba i po nějakých bylinkách a čímkoliv co by se v dané situaci dalo použít na jídlo nebo na pozdější ošetření. Třeba jen listí z divokých jahod či malin by bodlo. Při tom okouknu i situaci, jestli nám nic nehrozí. Když dotáhnu všechny vlky k ohníčku a posbírám vše co se sebrat dalo, dám se do práce s vlky. Chci je stáhnout z kůže a vše co se z nich dá použít, tak vyjmout a uskladnit nebo připravit na přenos, převoz. |
| |
| Po probuzení "Díky", zahučím směrem ke Kolarovi, který chce odejít pro vlky. Zalovím ve vaku a vytáhnu misku, naberu do ní z kotlíku čaj, počkám až trochu ochaldne. Meztiím ještě řeknu Kolarovi, než odejde "Pokud ty chtít, Já moct ti pomoct stáhnout vlky, dělal jsem to doma. Ve dvou to být rychlejsí, ale možná lepší až později, možná pokud my naložit jeden nebo dva vlky na mezky , pokud ještě něco unést, večer já lepší a my moct pracovat společně. Potom pomalu vypiju čaj. Hm, zajímavá chuť... |
| |
| Na pláni – hodina před polednem Každý si podle chuti dáte čaj, který uvařil Kolar a přemýšlíte co dál. Hlavně jak dál. Falgo si prohlíží šípy. Má dva, které jsou v pořádku a jeden zlomený. Čtvrtý, který vystřelil nikde nenašel. To samé Kolar. Nejdříve projde pláň a mrtvá těla a sebere šípy které najde. Ty se mu podaří získat čtyři, ale dva jsou polámané. Také se chvíli lopotí, s vlky, když je tahá kousek k ohništi. Dotáhne všechny čtyři. Bolgar se nabídne s pomocí při jejich stahování. Mezci z toho nemají radost, frkají a stříhají ušima. Ale utéct se nepokouší, ale i tak je jde Falgo utišit. ***** Zpracování vlků Čas na stažení kůže a popřípadě vytrhání zubů je u každého kusu asi hodina. Pomáhat si navzájem není dobrý nápad, spíše by jste si překáželi. Maso z vlků se dá i jíst, tedy po nějaké té úpravě. Jen záleží na kulturní zvyklosti, zda je to přijatelné či ne. Hodně lidí na ně nazírá jako na psy a psi se většinou nejedí. Na to stažení je dobré mít alespoň tesák či nůž. Dýka je sice také určena k řezání, ale na tohle není vhodná. I když použít jde. Napište kdo, popřípadě kolik jich chcete zpracovat a hoďte si desetistěnkou. 1x za kůži, 1x za zuby či 1x za maso a další poživatelné kousky. |
| |
| Na pláni Dík. Povídám Kolarovi za čaj a hodím si dva šípy do toulce. Nevadí, že si je nechám? Zbylý hrot dám do torny k ostatním a pak zajdu uklidnit mezky. Vezmu je o kousek dál a proti větru, aby je pach vlků neplašil. Když se vrátím, vlci jsou již pohromadě. Nó. Také umím zpracovat zvířata. I když jsem se to učil hlavně kvůli získávání zajímavých kousků. Třeba z těch brouků. Ale stáhnout kůži z vlka umím taky. Tedy, zatím jsem to trénoval na zajíci a ovcích, ale tohle má taky čtyři nohy, tak to půjde. Vytáhnu jednu z dýk a prstem vyzkouším ostří. Zhufe, co myslíš? Pečená žebra nebo třeba játra, srdce do polívky? Bych si dal pořádný kus flákoty, pěkně propečený na žhavým šutru. Rozhlédnu se okolo. Tak ten tady asi nenajdu. Ale koření a sůl mám. |
| |
| Stahování vlků "Díky, to dobrý odvar." pochválím Kolarovi jeho čaj, jakmile se vrátí s vlky. Když se dopije, začne se řešit zpracovávání vlků. Fako se přihlásí ke zpracování jednoho a vytáhne dýku... "To je blbost, dýka je nepraktická, ještě si něco udělá." "Falko,pokud ty chtít, tak až já dostahovat svůj vlk, ty moct použít mojeho tesák." Zarazím ho. "S dýka se stahovat špatně." Potom se vydám k jednomu z vlků, Vytáhnu tesák a pustím se do práce, samozřejmě si dávám pozor na svoje zranění... Pak si ještě uvědomím, že Falko mluvil o vaření vlků... "To je fakt, trpaslíci jedí i psy, tedy pokud nemohou sehnat krysu... Alespoň se to říká." "Vlk nemít moc dobré maso, jíst jde. Chtná jako pes. My v osada během zim jíst vlk." Pak už se plně soustředím na práci s vlkem. |
| |
| Na pláni Dám si od Kolara čaj a na chvíli se posadím. To už kolem mě začnou všichni všechno stahovat z kůže, takže to tu za chvíli připomíná mučírnu strýčka Fralgase. Teda... bez toho řevu. "Jakože obvykle vlky moc nežeru, ale když jsme si s tím dali takovou práci, tak by asi bylo zbytečný to tu nechváat pro mrchožrouty." Odpovím Falgovi, ale do stahování se sám nedám. Moc to neumím a nechci ji nechat na cáry. Otočím se teda ke Kolarovi. "Ukaž mi to tvoje škrábátko. Jaks s ním sekal cestu přes les, tak se mu to asi nelíbilo. Nech mě se na to podívat." Moje sekery jsou na tom celkem dobře. Podle všeho jim nárazy do kostí nijak neublížily, tak je zatím dám obě na tornu, kterou jsem položil na zem. |
| |
| Na pláni Vypadá to, že se nakonec asi utáboříme hnedle tady. Vlci jsou na hromadě a já si našel pár šípů, které si uložím i ty zlomené.. "Ještě jeden takovejhle útok vlků a jsem bez šípů." "Falgo, klidně si ty šípy nech, budeš je třeba později potřebovat a alespoň budeš nějaký mít, já jsem taky ještě nějaký našel." Potom si uvědomím díky Falgovi, že máme k jídlu i ušáky. "Hele Falgo vždyť já mám i zajíce. Tak jestli si s tou dýkou nejsi jistej, stáhni zajíce. Ale klidně si vem vlka, alespoň zmizej." Toho zajíce hned položím k ohništi, ať se na něj nezapomene a stáhne ho někdo taky, jinak ho později hodlám stáhnout sám.Potom se otočím i k ostatním, "prosim vás, snažte se při vyvrhování to moc nepotrhat, ještě bych z nich chtěl něco použít na alchymistické pokusy." Mezi tím se ozve Zhufryn a nabídne mi, že se mrkne na "škrábátko" :-). "Tady je, budu rád, určitě mu ten průsek moc neprospěl." Vezmu meč a podám ho Zhufovi, potom se podívám na Bolgara, který se už zase místo ležení a odpočinku snaží něco dělat. "Bolgare vážím si tvé pomoci, ale myslíš že to zvládneš, aniž by sme tě potom museli zase léčit, myslím ty kousance. Ale je to na tobě." Potom si už odtáhnu jednoho z vlků kousek od ohniště a tesákem ho začnu opatrně stahovat z kůže. Po tom co ho vyvrhnu vyjmu srdce, játra, ledviny a pokusím se vytrhnout jako trofej pár zubů. |
| |
| Na pláni Tak maso je maso, ne? Povídám a jdu se mrknout na toho zajíce. Ještě si budou vybírat, co se bude jíst. Když jim nechutná, tak si něco uklohní sami. Zamyšleně sleduji, jak se do vlků pustí. Jako by si mohli vybírat, krčmu tu nevidím a zajíc je trochu málo pro všechny. Vezmu zajíce bokem a také se do něj pustím. Potřeboval bych strom, bych ho zavěsil. Takhle se to blbě dělá. No co, nejdřív kůže, pak vyvrhnout. Hmm... použiju ten kotlík co v něm byl čaj. Bude polívka a maso nechám na večer. Zabalím do plátna se solí a kořením. Pomalu stahuji zajíce. Stejně si z vlků kus uříznu. Večer najdu pěkný placatý a tenký šutr a pěkně si osmahnu plátek nebo dva. Brambory by to chtělo, ale kus chleba taky stačí. Pak se zarazím. Hele, Kolare, cos tím myslel že si necháš vnitřnosti na pokusy? Pohlédnu na truhličku. Ale má dobrý nápad, šlo by z vlků něco získat? Něco na doplnění surovin do truhličky? Na něco se hodí sušená krev, ale do toho se mi nechce, smrdí to jak hnůj a v kotlíku bude polívka. Co žluč? To by šlo, jen už nevím na co se používá. Drcený kosti taky ne, bych potřeboval spíše starý a vyschlý. Ha, už vím. Morek. Opeču si pár kostí, morek je lahůdka. S novou chutí se pustím do toho zajíce. ***** Hod na kůži a pak na maso a vnitřnosti na polívku. |
| |
| Na pláni Dám se do vlků a Falgo do zajíce. "Mohl sis klidně vzít vlka na stažení, já jen že ten zajda tu je taky. A mě maso z vlka nevadí. Jeden zajíc nás stejně nevytrhne a jestli máš nějakej recept na dobrý vlčí steaky, hned jej využij." Dál se věnuji stahování, "chtělo by to je na něco pověsit co? Co když ti toho zajíce podržim, bylo by to lepší? Jo a s těma pokusama s vnitřnostma, jen pokud by zbylo, je lepší je sníst, ale myslel sem jima nalákat ten zbitek vlků a nebo je tím zmást z naší stopy, až půjdeme dál." Dál se pak věnuji vlkovi. Až vlka stáhnu, to nejlepší maso a velké kusy masa oddělím, zbytek po dohodě s ostatníma odnesu velký kus od nás. |
| |
| Na pláni "Jámyslet, že to půjde a jednoho vlka zvládnout." odpovím kolarovi mezi tím, co se soustředím na vlčí zuby... "Ty půjdou ven první pomyslím si. Potom co řeší, že by jsme mohli vlky zavěsit se k nim v úvahách přidám. "Já mít 2 oštěp, a pokud my mít ještě nějaká, dlouhá klacek, tak my moct udělat něco na to zevěsit. Mít někdo něco takového?" Poté se dál věnuju zubům vlka a než začnu řešit kůži, poškám, jetli někoho něco nenapadne s tím závěsem. |
| |
| Na pláni – poledne Dáte se do práce. Každý. Zhufryn si vezme od Kolara jeho široký meč a pořádně si jej prohlédne. Pak vytáhne brousek, sedne si trochu stranou a začne se věnovat ostří meče. Předchozí boj a ještě předtím, jak se s ním Kolar prosekával lesem, nechalo na čepeli stopy. Kolar a Bolgar se postí každý do jednoho vlka. Kolar během chvíle stáhne vlka z kůže, barbar je teprve asi v polovině a pak se pustí do jeho vyvrhnutí. Netrvá to ani hodinu a je hotov. Kůže je bez poskvrnky  , tedy kromě děr, které tam mají být a ty které vznikly během boje. Také to co chtěl na polévku je připravené stranou. Se zuby to bylo obtížnější, nechtělo se jim ven, ale povedlo se. Všechny čtyři špičáky jsou venku a nejsou vůbec poškozené. Zbylé zuby se nepoužívají, právě špičáky jsou nejvíce ceněné.Bolgar se se svým vlkem více trápí, ale také stáhne jeho kůži bez toho, aby ji nějak víc poničil. Také on z vlčích čelistí dostane všechny špičáky a nakonec na čerstvé kůži leží i několik kusů masa  . Je toho dost na pořádnou večeři s minimálně dvěma chody.Falgo se mezitím trápí se zajícem. Neustále u toho něco mumlá a trvá mu to nějak dlouho. Nakonec jej stáhne, kdo ví v čem byl problém a pak jej vyvrhne. Bohužel při tom prořízne žluč a tak celý obsah znehodnotí. Rychle zareaguje a odřízne alespoň končetiny, ale trup je k nepotřebě. Vztekle jej odhodí a pak zajde ke Kolarovu vlku a odřeže z něj několik kusů masa. To už je Zhufryn hotový. Máte zpracovány dva vlky a je, podle slunce stojící vám nad hlavou, právě poledne. Asi. |
| |
| Na pláni v poledne "Bývorně" Zaraduju se, když stáhnu prvního vlka. "Kůže dobrá, maso a zuby taky." Kolik s sebou máme soli? Napadne mne vzápětí - pokud ano, můžeme zkusit i ty druhé dva, maso v soli dlouho vydrží... "Kolik vy mít sůl? Ta dobrá na shovat maso na dlouho." Potom ještě dodám "Do večer ještě dost čas aby my jít k hory, chtít vy pracovat ty další?" Podívám se po okolí, jestli se ty mrchy nevrací, zatímco čekám na odpověď... |
| |
| Na pláni Půl králíka je v hajzlu. Povídám Kolarovi. Jo, pořídím si loveckej tesák a nebo rovnou stahovací nůž. Kleknu si k vlku, který nechal Kolar a vyřežu z něj několik plátků masa. Bych ho i měl, chtěl jsem ho koupit, ale nezbylo mi na něj. Něco stál výcvik, matroš pro alchymistu je drahej a nechal jsem doma poslední zlatku mamce na těžký časy. Když mám hotovo, zabalím maso spolu s trochou soli a koření do zaječí kůže, aby vychladlo a pustilo přebytečnou šťávu. Soli mám jen trochu, Bolgare. Jen nějaký ingredience k přípravě jídla. Na pořádné nasolení masa toho mám málo. Ještě bychom mohli něco nasušit, ale nechce se mi tu moc zdržovat. Máme práci za kterou budou prachy. I když si myslím, že postupujeme dost rychle. Jako jestli chcete ty dva také stáhnout, tak sebou hoďte. Zatím uvařím polívku z vnitřností a nějaké té zeleniny ze zásob. Ale pak vyrazíme dál k horám, kde bych se utábořil na noc a dal se do kupy. Podívám se k horám. Tam jsme tam za hodinu, bych šel podél nich a trochu víc před večerem se utábořil. Chtělo by to najít nějaké dobré, chráněné místo. Propláchnu kotlík a doplním vodu. Doufám, že narazíme na potok. Nakrájím játra, srdce a ledvinky na kousky, přidám cibuli, trochu další zeleniny a sůl. Polívka bude za půl hodiny. Oznámím všem a zamíchám v kotlíku. |
| |
| Na plání Než nabrousím meč, jsou stažený dva vlci. Ale že je teď v dobrým stavu. Těch pár zubů co měl zmizelo a čepel je skoro v lepším stavu než předtím, z toho co jsem viděl. Dojdu k Falgovi "Chceš s něčím pomoct? Já už mám hotovo a stahovat vlky se mi fakt nechce. Akorát bych je zkurvil." Jinak začnu koukat po horizontu, jestli zase neuvidím něco na obzoru. (Kdyby nás třeba nějakej bůh fakt neměl rád a chtěl po nás hodit smečku vlků zatímco děláme oběd) |
| |
| Na pláni "To je v pohodě Falgo to se stane." Odpovím Falgovi, když řekne o zkáze králíka. "Myslim že masa máme víc než dost. Rád bych stáhnul i ty ostatní dva, čas je. I kdyby ne už pro maso, tak pro kůže a ostatní věci." Nějak dál nečekám, mezi tím se Zhufryn činil a co jsem koukal je meč už nejspíše hotový. "Skvělá práce Zhufe, teď to bude jiná." Omrknu meč a po chvilce cvičných máchnutí jej raději uklidím a připravím si dalšího vlka. "Nějaký maso můžeme ještě dát do jedný vlčí kůže, ať máme na zejtra a kdyby byla chvilka, můžeme něco nad ohněm usušit přes večer a noc. Neni to zas taková věda." Ukáži ještě na staženého vlka a kůži co leží opodál. Potom se už dám do dalšího vlka. Chvilku se peru s vlkem, když mě napadne, že ty kůže se musej usušit. "Musíme ty kůže usušit, bylo by dobrý z nějakejch větví udělat kříž a na ten přivázat rozprostřenou kůžy, dá se to tak i docela dobře přenášet a na mezkách to bude labůžo. Zhufe ty si chtěl něco dělat, můžeš najít nějaký delší rovný větve nebo klacky a přinýst je? Díky." |
| |
| Na pláni Dobrý, zatím asi nic. Povídám Zhufrynovi. Můžeš tak míchat polívku než bude hotová. Na větve bych se teď vykašlal. Do toho lesa... ukážu na jih ...bych asi nelez. Tedy, asi tam nebudou čekat vlci, pochybuji, že by se chtěli nějak pomstít, ale... Odmlčím se, co taky víc dodat. Hele, Kolare. Dojdeme k horám a tam uříznem nějaký pruty a napneme je. Teď bych to neřešil, dodělal to tu a vyrazil co nejdál odtud. |
| |
| Stahování druhého vlka "Já tedy jít na druhů vlk." Oznámím ostatním. "Ty kůže bude chtít usušit, to má Kolar pravdu. "kolar Pravda, ale ny nic nemít, možná pokud večer u skal bezpečno, já moct použít oštěpy na to. Sice jenom 2... Ale zatím my nic jiného nemít" zeraguju na kolarovu poznámku o sušení kůží. "Snad něco být u hora---" "Ta polívka pěkně vonět..." řeknu ještě Falkovi. Dojdu k poslednímu volnému vlkovi a dám se do práce. |
| |
| Na pláni – poledne Po půl hodině Falgo prohlásí, že je jídlo hotové. V kotlíku  nad ohněm bublá masitá polévka.To už je Kolar se svým vlkem hotový. Kůže i čtveřice špičáků. Kůže je zatím rozprostřena, aby začala schnout a zuby končí tam kde ty ostatní. V Kolarově torně  .To Bolgar má s posledním vlkem potíže. Kůže ne a ne povolit. Některé vazivové úponky nechtějí povolit a když už je kůže dole, na několika místech ji čepel barbarova nože prořízla. Není úplně k ničemu, dobrý kožišník si s ní poradí. Na nějaké menší bude později dobrá. Zuby již nedělali Bolgarovi problém. ***** Přidáno do deníku. |
| |
| Na pláni "Sakr... No tak to ne dobře..." prohlásím poté co si prohlédnu druhou staženou kůži. Ta být postižená...". "možná kdyby visel, bylo by s ním snazší pořízení. Taky jsem to nemusel přehnánět, po tom kousanci, ještě že se mně nic během toho stahování nestalo." pomyslím si, když kůži srovnám na zemi aby trochu vyschla, stejně jako ta druhá. "Budu ji balit tesně před tím než vyrazíme. Nechci aby mi smrděla ve vaku čerstvá..." pobě kůže na několikam ístech zatížím aby neodlétly pokud by začalo foukat... Poté se vydám ke kotlíku a z vaku vylovím misku se lžicí. "Vonět to zajímavě, kdy ty porád brát ta zelenina?" Poté si naberu polévku, začnu jíst. |
| |
| Na pláni Zaklepu na kotlík. Voběd je hotovej, tak koukejte toho nechat, dokud je to teplý. Sám jdu příkladem a naberu si do misky. Je to horký, ale zdravý. Kůže je postižená? Hmm... Dobře. Foukám na lžíci. Mám něco v torně. Už jen trochu celeru a cibule. To malý zelený je hmm... kopřivy. Trochu jsem jich tu našel. Až budem někde, kde je víc vody, zkusím najít něco jinýho. I když kopřivy jsou prej zdravý. Nevím, ale dává to tý polívce správnou barvu. Je to takový pestrý, ne jen maso. Mám trvanlivý jídlo na pár dní. Takový standardní balení. Dá se to chroupat tak jak to je, ale když jsi šikovnej, tak se dá něco použít k masu, do polívky nebo rozvařit na kaši. Spokojeně se usměji a pohladím si břicho. Počkej večer na maso. To, když se povede, bude něco. A když ne, tak prostě bude trochu víc propečený. |
| |
| Na pláni "Díky." Nabídnu si polívky. "S tou kůží se zas tolik neser. Máme víc něž jsme měli ráno... To nám může stačit." Řeknu Bolgarovi a začnu se ládovat. Celkem mi vyhládlo a to ani není ještě tak pozdě. "Já mám jenom sušený maso, nějakej sejra i když na ten bych už moc dlouho nesázel a chleba... brát zeleninu mě fakt nijak nenapadlo." Podívám se na zpracovaný vlky. "No, snad budou dobrý, tohle maso jsem už dlouho neměl. Při nejhorším budeme zase celej večer žužlat to sušený." |
| |
| Na pláni Dodělám svého vlka a po chvíli i Bolgar, sice s lehkýma potížema, ale hlavně že se nezranil. Zároveň s námi dodělal Falgo polévku. Mám už docela hlad a tak se to hodí. Požádám ho zase o misku, protože ještě nemám žádnou svojí. "Já si snad nějakou vydlabu tady z nějakýho kusu dřeva." Po té, co dostanu misku si nandám polévku a s chutí se do ní pustím. "Falgo, co když si tu misku nechám u sebe, stejně si o ní pořád řikám. Ve městě ti koupim jinou." Po tom co dojím se začnu balit a připravovat věci na mezky. Nechci se tu už moc zdržovat, napřed jít nemusím, protože je tu všude vidět a tak jdu se skupinou. Jen budu koukat po bylinkách. |
| |
| Na pláni Jo, klidně. Koupil jsem čtyři, takže mám misku pro každého. Mávnu rukou. Si ji nech, stála mě asi dva měďáky. Je to kus dřeva. Ale jestli ji ztratíš, jsi bez polívky. Nebo budeš dojídat z kotlíku. Když je dojedeno, vyklepu zbytky na zem a trávou vytřu vnitřek kotlíku a pak i misku. Zabalím to vše a pak ušlapu ohniště. Jo, požár louky za patama, to nepotřebujem. Jsem připraven. Prohlásím poté, co si sbalím věci, zkontroluji, zda mám vše a nikde se nic neválí. Dojdu k Rouzie a dám jí jabko. Pěkně si ho vychutnej, už mám jen jedno. Na zítra. |
| |
| Na pláni po obědě "Být to moc dobrý," řeknu Falkovi, když dojím. Poté se vydám směrem k nataženým kůžím a začnu je balit. "Večer muset znovu rozbalit a vysušit." poté se s kůžemi vydám směrem k mezkům a kůže se pokusím přidat ke Strakáčovu nákladu. poté pobalím zbraně a připravím se k odchodu a postavím se ke svému mezkovi. "Moct vyrazit" |
| |
| Na pláni – popoledni Netrvá dlouho a po snědení polévky máte zabaleno. Oheń je uhašen, tedy ušlapán a všichni si posbírají své věci a co jde naloží na mezky či na svá záda. Vydáváte se na cestu. Míříte na sever či spíše na severovýchod k horám. Přes pláň je to nějaké tři čtyři míle, ale jak míříte šikmo, tak vám trvá asi dvě hodiny, než dorazíte k prvním stromům a skalám. Z cesty na východ ale ukrojíte dalších pět mil a protože je asi dvě či tři hodiny po poledni, pokračujete dále podél skal. Z keřů či větví stromů Bolgar a Kolar nalámou a osekají několik prutů a při krátké zastávce z nich utvoří kříže, na které napnou všechny čtyři kůže. Falgo prohlédne zaječí kůži, ve které má vlčí maso posypané kořením a solí. Vypadá to dobře, maso pouští šťávu a má stále dobrou barvu. Napnuté kůže přivážete na mezky, kterým se to ze začátku nelíbí, ale pak na to rezignují a okusují trávu a listí. U skal - podvečer Pokračujete dál a jak jste se domluvili, po dalších třech hodinách se zastavíte u další skály, která má malý převis a poskytuje tak jakýsi přístřešek.  Do setmění zbývá další tři hodiny. Když pohlédnete na nebe, začínají se objevovat oblaka a na východě se tyčí temná stěna mraků. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Jdeš pohromadě s ostatními a pokukuješ po okolí po nějakých bylinkách. Ze začátku nenajdeš nic, ale jak se dostanete ke skalám, usměje se na tebe štěstí na najdeš místo, kde roste Bludí. Natrháš si dost květů na další tři hrnky čaje. Najdeš také dost maliníku a jahodníku, tak si můžeš nabrat kolik chceš na čaj. Je brzké léto, tak toho kvete hodně, ale ne vše se dá nějak použít. Na ochucení čaje toho ale je dostatek. ***** 3x Bludí  |
| |
| Na pláni - po poledni Cesta se malinko táhne, ale je hezky a tak se jde vcelku dobře. Po cestě sbírám bylinky a přísady do čaje a sem, tam kouknu po okolí, abych zkontroloval jestli nám něco nehrozí. Po nějaké době dorazíme k převisu. "Fajn místo, budeme alespoň krapek chráněni a hlavně oheň bude v suchu. Mezky bych uvázal hned tady u nás u toho velkého stromu a vše co by nemělo zmoknout bych nacpal taky pod převis. Ty mraky se mi nelíbí." Ukážu rukou na nebe na to mračno, co se tak nepěkně formuje. Počkám, až jsou všechny zvířata uvázaná a začnu je pomalu odstrojovat. "Ty co se ještě necítí dobře si zatim zalezte pod převis a odpočinte si, ostatní by sme měli zajít na dřevo a rozdělat oheň. Před spaním vám uvařim čaj na podporu hojení. Aby při spaní pěkně působil." Po tom co z někým odstrojíme mezky a ještě jednou překontrolujeme jejich uvázání, se vydám na nějaké dřevo na oheň. "Falgo, ty asi budeš připravovat maso ne? Já mezi tím nanosím dřevo." Počkám ještě na ostatní, jak se kdo cítí, omrknu jim zranění a obvazy a po tom se vydám na dřevo. Je ho všude kolem dost, tak by to neměl být úkol na moc dlouho. |
| |
| Cesta po pláni Když dorazíme k převisu, je mi jasné, že tu dnes končíme. Uváži Rouzie a protáhnu si záda. Souhlasím. Lepší flek asi nenajdem. Zachmuřeně pozoruji tmavnutí oblohy. To nejsi jedinej, komu se ty mraky nelíbí. Mě taky ne. S tím čajem, dej hlavně Bolgarovi a Zhufovi. Mě nic není, škrábance do rána zmizí. Shodím tornu a truhlici a položím oboje pod převis ke stěně. Hola, chlapi, tak do práce. Uvázat mezky na volno, ať se ještě nažerou a sundáme jim náklad. Z beden bychom mohli udělat něco jako zeď, ať se sem žene cokoli, bude nás to chránit. Sám se do toho hned pustím. Jo, sežeň dřevo. Se podívám po nějakých šutrech na ohniště a pořádným placáku na opečení masa. Hele, co tak můžem čekat? Vypadá to na bouřku co? Odepnu řemeny a sundám z Rouzie náklad. Pak ji přivážu ke stromu, aby dosáhla na trávu okolo a listí na větvích. Špatný počasí nás zdrží, ale jestli se to přes noc přežene, tak to bude dobrý. K Niavě to je ještě... no odhaduji dvanáct patnáct mil. Jsme tak v půlce, možná dál. A jsme na cestě dva a půl dne? To mi připadá dobrý. Brarg to odhadoval na týden, pokud se nepletu. |
| |
| Na pláni - u převisu "Bolgara nech asi odpočívat a i Zhuf by měl ubrat, může se postarat o mezky." Doodstrojím jednoho mezka a s jedním pomohu Falgovi. "S těma bednama to je fakt, to by mohlo pomoc aspoň nám zůstane jeden kout suchej, jestli začne lejt a že si myslim že bude. A ke stěně k ohništi postavíme ty kůže, ať do rána doschnou a daj se uklidit." Potom co je vše uklizené a schované tedy odcházím na dřevo a pokud po cestě najdu nějaký ten placatý kámen, vezmu ho sebou do tábora. Co kdyby Falgo žádný nenašel. |
| |
| Na pláni - u převisu Vydáme se konečně z pláně. Všechno nově získané dáme na mezky a vyrazíme. Stahují se nad námi mračna, což se nikomu z nás nelíbí. "Sakra, to bude zase vlhká noc. Se ty kůže pěkně vysuší." Uchechtnu se. "To už je dneska rovnou můžem hodit přes sebe ať nezmrzneme." Za nějakou dobu dojdeme ke skalnímu převisu, kterej vypadá, že bychom pod ním mohli přes noc přespat. Falgo přijde s nápadem udělat z stěnu před deštěm. "No, možný by to bylo. Proč taky ne. Co že v nich vlastně je, ať se něco nezničí případně?" Slyším potom Kolarovu poznámku o odpočinku a na truc vezmu bedny ze země a začnu je skládat. "Žádný takový. Jsem v pohodě. Za chvíli bys mi říkal ať si sednu k ohni, nic nedělám a dal si trochu polívky." |
| |
| U převisu Jakmile se dostaneme ke skalnímu převisu, všimnu si, stejně jako ostatní, že se něco žene. Návrh zdržet se kvituju pozitivně. "Dobrý nápat, tady být ocharana." Zhufe, já mysle, že ty kůže zatím ne moc dobré pro přikrytí, možná až v noc, pokud teď chvili sušit." S těmito slovy se vydám pro kůže, které jsme naložili na mezky a kříže sundám a opřu někam, aby mohly schnout dál. "ty první dvě už by mohly být večer použitelné." Poté zamířím ke Zhufovi, pomoct mu s nákladem dolů a uvázat mezky. "Kam ty chtít stavět bedny?" Až se dohodneme, poskládám je tam s ním. |
| |
| U převisu Jako, Zhufe, kdyby jsi chtěl, tak ti uvařím polívčičku bez větších kousků a mám i trychtýřek. Povídám. Nářadí, zásoby a tak... Nějaký deštík jim nevadí, pokud je utopíme v řece, to by už mohlo. |
| |
| U převisu – podvečer Říká se tomu „rozbít tábor“. Uvážete mezky tak, aby na ně nepršelo a z beden poskládáte nízkou zástěnu. Zase tolik jich není, ale bude to trochu krýt před větrem z jedné strany. Kolar také donese nějaké to dřevo. Suché větve a kus soušky vyvrácené a pořádně proschlé. Také najdete placatý kámen a ani jste se nemuseli moc snažit. Pod převisem jste na jeden pěkný narazili a Falgo s ním je spokojený. O chvíli později je již přepravené ohniště. Kůže máte opřené o skálu nedaleko ohniště. Mraky na obzoru už nejsou na obzoru a temná hradba se blíží. Občas zahlédnete jasný záblesk a doléhá k vám slabé hřmění. Zatím je nečas ještě dost daleko a máte nejspíše hodinu, než se k vám dostane. Také se začíná zvedat vítr, zatím je to příjemné ochlazení po slunečném dnu. |
| |
| U převisu Prohlédnu si nalezený placák. Jo, to by šlo. Ani tenký, ani silný... Z kamenů složím ohniště a na dvojici větších položím očištěný a opláchnutý placák. Zapálím oheň a dám se do přípravy masa. Když tak to někdo hlídejte, než se rozpálí. Rozbalím kůži a prohlédnu si „naložené“ maso. Rozložím si je a pak vezmu do ruky větší čistý oblázek a postupně je na kameni rozklepu. Ne moc, jen aby byli trochu měkčí. Až bude placák alespoň ohřátý, rozložím na něj alespoň půlku a druhou nechám na „druhý chod“. Až se to rozpálí, tak to bude chvilka. Pěkně to osmahnu z obou stran. Jako příloha bude, co si najdete. Mám zbytek chleba ze zásob, pak už jen nějaký tvrdý placky. Dýkou občas do masa šťouchnu, aby se nepřipálilo a po chvíli je obrátím. Když mám dojem, že je to hotové, vyndám misky. Tak si berte, hned tam hodím ten zbytek. Je teplo, do zítra by to asi nevydrželo. |
| |
| U převisu Konečně je vše připravené a my se můžeme věnovat masu a odpočinku. "Tu kůži z králíka asi vyhodíš ne? Nebo si jí chceš nechat na pozdější konzervování dalšího masa? Já osobně bych jí vyhodil." Šťourám se klackem v ohništi a sleduji Falga jak připravuje maso na kámen. Občas se mrknu na zamračené nebe na obzoru a v duchu odhaduji, kdy nás to asi tak dostihne. "Jestli se ta bouřka nerozfouká, tak nás čeká pěkná nadílka vody. Přemejšlim, jestli by sme neměli udělat nějakou ještě zástěnu z dek a větví, jinak nás to tu asi pěkně vyfouká." Čas běží a za chvilku je už nějaké maso hotové, než si však vezmu, zalovím v torně a vyndám nějaké své jídlo a položím to do placu. "Berte si, ať se to nezkazí, jak je vidět, o jídlo by neměla být nouze." Sám si vezmu jen kus pečiva a plátek masa a pomalu vychutnávám maso. "Co s tím ostatním masem z vlků, nevyvěsíme ho tady, aby se nezkazilo? Jestli s nim nic neuděláme, tak mu dávám ještě tak do zejtra a je po něm, ale zase na druhou stranu, aby sme nepřilákali dravce. Doufám, že tu neni nikde v okolí medvěd, to by byl průšvih." Prohodím mezi sousty přemýšlím, jak to udělat s tím masem. "I když, dost masa sme nechali na pláni, doufám, že dravci si spíš půjdou za klidným žvancem, než se tady s náma prát o tu trošku co máme." Instinkt mi říká, že by neměl být problém v okolí je dost jednodušší potravy, ale přeci jen, je to jenom zvěř a ta dokáže zaskočit i překvapit. |
| |
| Přípravy na večer Po Falkově výzvě se natáhnu po jednom plátku masa, nabodnu ho tesákem a na jeho špičce ho přesunu do misky. poškám až trochu vychladne a zakrojím."Díky Falko, ty dobrý kuchař. Pokud chtít, tak mít ještě kus slaniny a placky. Já vidět u nás v osada, že oni na kámen slanina, opéck a potom v tuk staré plaky - ony potom lepší. pokud chtít vyzkoušet - já vařit moc špatně." Poté maso dojím a pokud zbude ještě jedno, vezmu si ho. Z vaku vylovím slaninu a placky a nabídnu je Falkovi. Poté se otočím na Kolara."Rozumět, že ty chtít pověsit maso, ale nevidět tunic kam , možná moct opřít o stěnu oštěpy. Mít v torna lano, to trochu rozmotat a zmenšit aby ono ne tolik tlusté - a maso pověsit tak. Pokud ty chtít, tak já moct zkusit." Poté si sednu k ohni a počkám. |
| |
| U převisu No, přemýšlel jsem, že si ji nechám a taky ji usuším. Ale jak v ní bylo to maso naložený s kořením, asi nebude už vhodná k tomu, aby se z ní něco vyrobilo. Odpovím Kolarovi a také si na misku hodím kus propečeného masa. Být tu potok, tak ji zkusím umejt a usušit, ale asi to nemá cenu. Jestli ji chceš si ji vem nebo ji zahodím. Jaký zbylý maso? To co jsem odřezal, to míním opéct, i kdybych to měl zítra celý den žvejkat. Syrový nevydrží, ale jak se opeče, tak jo. Nechám to vychladnout a uložím do torny. Třeba zítra na oběd. Ukousnu si kousek a z torny vytáhnu něco ze zásob k přikousnutí. Ako ... stly máte ... este maso ... opecte nhbo ... suste. Povídám s plnou pusou a usilovně žvýkám. Je pěkně tuhý, to se musí říct. Stačí tenký klacíky, pruty a zapíchej to okolo ohně, se to mohlo usušit. Teda, jestli to nezmokne, pravda. Vytáhnu z torny láhev od piva a chvíli na ní smutně koukám. Jedno by teď bodlo. Co jedno! Vrátím ji zpět a posloužím si vodou z měchu. Zhufe, pojď si taky dát. Je toho dost. Když se na kameni udělá místo, doplňuji novými fláky masa, než bude vše opečené a snědené. Co zbude, nechám vychladnout a uložím na později. |
| |
| U převisu – večer Je večer, noc a bouře se blíží. Slunce již zmizelo za nízkými mraky nad obzorem a z východu se nad vás přesunul temný bouřkový mrak. Také se již začalo blýskat a přes krajinu se valí hromy. Než začalo pršet, stačíte se najíst a Falgo opeče zbytek masa. Nakonec toho zbude méně než čekal. Ale trochu na přikusování na zítra zbylo. To už z temného nebe padají kapky a po chvíli se změní v déšť. Zvedne se vítr a blesky udeří do okolních hor. Toto ale netrvá dlouho a navíc se zdá, že hlavní nápor bouře vás se severu mine. Když se úplně setmí a nastane noc, je po všem. Blesky a hromy slábnou a bouře se ztrácí někde na severozápadě. Ještě drobně prší, ale není to nic, kvůli čemu by jste si měli dělat starosti. Také mezci se uklidní a spokojeně přežvykují. |
| |
| U převisu Oblíznu matné prsty a otřu je do kalhot. Tak hotovo, ohniště je tvoje Kolare. Vyndám kotlík podám mu jej. Trochu si tu poklidím a jak tak koukám, to hlavní nás minulo, takže si jdu připravit ležení. Vyndám přikrývku a najdu si u převisu rovné místo. Hele, jak to uděláme s hlídkou? Já můžu, klidně jako včera, hlídat do půlnoci a pak bych to někomu předal. |
| |
| Po bouři "Tak fajn to nejhorší nás minulo, mezci se zdají být klidní." pomyslím si a začnu připravovat ěci na spaní, stejně jako Falko. Maso mě příjemně zasytilo a to co zůstalo syrové, umístím k ohni aby se vyvěsilo a trochu vysušilo. Zabodnu oštěp do země, odříznu a rozpletu kus lana abych získal provázky. Potom do zbytků masa udělám tesákem malé díry, těmi protáhnu provázky a ty přivážu k oštěpu a nechám to viset. Tuhle metodu jsme používali doma k sušení masa, aby vydrželo. Když jsem hotov, vyjádřím se k hlídkování. " já bych rád spát alespoďo půl čas mezi půlnoc a ráno, tak pokud vy chtít, tak moct vystřídat v ten čas, jakmile usnot alespoň tak dlouho, tak já i odpočinout." |
| |
| Po bouři Konečně je po bouři a připravujeme se jít spát. "Já si vezmu klidně ranní hlídku." Odpovím Falgovi a zalehnu. |
| |
| Po bouři V poklidu pod převisem se najíme a přečkáme bouřku. Spíš než bouřka to ale byla silnější přeprška, protože to hlavní nás obešlo a tak jsme vyvázli jen s pár kapkami. Od Falga převezmu kotlík a upevním ho na klacku nad ohništěm. Vyndám pár bylinek, naliji do kotlíku trochu vody a vhodím tam hned bylinky. "Bolgare, Zhufryne vy dneska hlídkovat nebudete, tady vám uvařim čaj, aby sme urychlili vaše uzdravování a na to musí bejt klid. Takže až to vypijete tak už budete jen spát, na účinek je potřeba vydatnej spánek. Hlídkovat budeme já a Falgo." Za občasného míchání pomalu sleduji pozvolna se louhující bylinky v kotlíku. "Falgo, klidně si vem zase hlídku jako první a já si ji vezmu zase po tobě. Jen dodělám ten čaj a šel bych tedy taky spát, alespoň dohlídneš na ty dva, aby spali." Potom co uvařím čaj jej dám Bolgarovi a Zhufrynovi, aby ho vypili a šli spát. Po tom si jdu lehnout také a počkám až na probuzení od Falga. |
| |
| U převisu Sleduji, co dělá Bolgar. Zajímavý, sušený maso sice moc rád nemám, ale je fakt, že to vydrží dýl než pečený. Ale zase je to jak žvýkat podrážku. Škoda, že jsem zkurvil toho zajíce. Ale i ten vlk nebyl špatný. A furt lepší říkat, sežrali jsme vlka než sežrali jsme psa. Nebo krysu. Pozoruji, co a jak vaří Kolar. To znám. Jen hledání kytek jsem si nenatrénoval. Asi by se to hodilo. Ale zase, mě by se hodilo toho tolik umět. Hold si budu muset počkat. Vezmu klacek a trochu se pošťourám v ohni. Jo, žádný problém. Budu hlídat tak do dvou po půlnoci a pak tě vzbudím. A kdyby nechtěli spát, vezmu je klackem po hlavě. Pozvednu větev a Bolgarovi s ní pohrozím. |
| |
| U převisu – večer Kolar do kotlíku nalije vodu a když se z ní začne kouřit, přihodí dvě hrsti drobných kvítků . Nechá chvíli vyluhovat a pak, když čaj trochu zchladne, dá vypít půlku Bolgarovi se Zhufryem.Než se čaj uvařil, barbar navlékl zbylé maso na provázek a zavěsil kus nad oheň, aby se do rána usušilo. Moc toho nebude, ale na malou svačinu pro všechny ano. Dohodnete si hlídání, tedy Falgo a Kolar. Dvojici válečníků bylo nařízeno odpočívat až do rána. Připravíte, či již zalehnete do připraveného lůžka a jediný Falgo zůstává vzhůru. Hlídá, občas přihodí trochu do ohně, aby nevyhasl a maso se sušilo. Pár hodin po půlnoci vzbudí Kolara. To už se nebe projasní a mezerami v mracích jsou vidět hvězdy. To už jde Falgo spát a hlídka tak přechází na Kolara. Bolgar a Zhufryn spí jako dřeva a kupodivu tak vydrží až do úsvitu. Ráno – čtvrtý den na cestě Slunce na východě vykoukne nad plání a lesem v dálce, paprsky osvětlí skály a štíty hor na sever od vás. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Noční hlídkování a následný spánek ti prospěl. Rány, spíše škrábance, způsobené vlky se zatáhlo. ***** Získáváš 2 životy a máš plný počet. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Ten Kolarův dryák měl sílu. Takhle jsi už dlouho nevytuhl na celou noc. Ale byl účinný. Cítíš se líp, zranění již téměř necítíš. ***** Získal jsi 6 životů. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Ten Kolarův dryák měl sílu. Takhle jsi už dlouho nevytuhl na celou noc. Ale byl účinný. Cítíš se líp, zranění stále cítíš, ale na to, že jsi byl téměř mrtvý, jsi téměř zdravý. ***** Získal jsi 6 životů. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Na osvěžující čaj jsi použil dvě hrsti květu Bludí. Ještě ti tedy tři dávky zbyly. |
| |
| ********************************************************** |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro *********** HODNOCENÍ *********** Za příspěvky: +80 zt. Za boj: +20 zt. Za zabité nepřátele: +18 zt. Používání Dovedností: Zpracování zvěře: +15 zt. Vaření - sušení masa: +5 zt. Za využití šamanových darů: +15 zt. ------------------------------ Celkem získáno: +153 zt. ------------------------------ Máš 165 + 153 = 318 zt. (na další úroveň je třeba 450 zt.) |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro *********** HODNOCENÍ *********** Za příspěvky: +80 zt. Za boj: +20 zt. Za zabité nepřátele: +47 zt. Používání Dovedností: Výroba sekery a broušení meče: +18 zt. Léčitelství: +10 zt. Nálezy nerostů: +10 zt. Za hrdinský výpad: +18 zt. Za zastrašení vlků: +8 zt. ------------------------------ Celkem získáno: +211 zt. ------------------------------ Máš 764 + 211 = 975 zt. (na další úroveň je třeba 900 zt.) |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro *********** HODNOCENÍ *********** Za příspěvky: +80 zt. Za boj: +20 zt. Za zabité nepřátele: +65 zt. Používání Dovedností: Léčitelství a čaj z Bludí: +26 zt. Bylinkářství: +15 zt. Zpracování zvěře: +15 zt. Za stopování: +10 zt. Za lov: +10 zt. ------------------------------ Celkem získáno: +241 zt. ------------------------------ Máš 565 + 241 = 806 zt. (na další úroveň je třeba 525 zt.) |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro *********** HODNOCENÍ *********** Za příspěvky: +80 zt. Za boj: +20 zt. Za zabité nepřátele: +65 zt. Používání Dovedností: Vaření: +20 zt. Zpracování zvěře: +7 zt. Za výrobu ohnivé hlíny: +20 zt. ------------------------------ Celkem získáno: +212 zt. ------------------------------ Máš 719 + 212 = 931 zt. (na další úroveň je třeba 1150 zt.) |
| |
| U převisu Skopnu ze sebe přikrývku a posadím se. Brý ráno. Povídám a pak se vrhnu na svou tornu a vytáhnu z ní láhev od piva. Podívám se na ní a pak ji vrátím zpět. Sakra. Zdálo se mi, že je plná. Povídám zklamaně a vytáhnu kus trvanlivého sucharu. Co to maso, Bolgare? Myslíš že už bude? Zeptám se a dojdu se na ně podívat. Kousek si odříznu a vyzkouším. Jo, je hotový. Jako podešev. |
| |
| U převisu - ráno Vzbudím se dneska o trochu pozdějc než ostatní. Vyspal jsem se dobře, ale mám celkem problém se probrat. "Do...brý ráno" Přejdu v ospalosti do trpasličtiny. Dám si chvíli na to abych se probral a přivedl do funkčního stavu. "Hele Kolare, nevím cos to uvařil, ale byla to fakt síla... dík." Vyvalím se z pelechu a protáhnu se, přičemž mi křupnou klouby i tam kde jsem nevěděl že je mám. Včerejšek mi fakt dal zabrat. Vytáhnu vak s vodou a vymeju si oči. "Noc byla v pohodě? Myslim, že jsem prospal hlídku..." |
| |
| Ráno S probouzením se trochu peru. "Mám pocit, jako bych dostal palicí přes hlavu." Pomyslím si, ale v zápětí si uvědomím, že je mi daleko líp než večer, rány sice cítím, ale míň "Hmm asi palice s léčivými účinky." "UAAAU" zívnu a posadím se "Dobrý..." Rozhlédnu se, abych zjistil, co za denní dobu je ".....ráno". Všichni už jsou, zdá se vzhůru. "Díky za ten čaj, on pomoct mi dost." Potom se podívám za Falkem, který akorát šel zjisti, jak je na tom to maso co jsem večer vyvěsil. "Ono nad oheň přes noc, mělo by být." Potom vstanu dojdu si odříznout tenký proužek masa a zakousnu se do něj. "Ono... ýt v ..ohohe" polknu a zopakuju "Ono být v pohodě, jen nemít moc chuť, Nemít trocha sůl nebo koření? ono pak asi trochu lepší." Potom se rozhlédnu abych našel nějaké křoví, ke kterému vyrazím. |
| |
| Ráno pod převisem Hlídka proběhla vcelku v klidu. Sem tam jsem přikládal, poslouchal okolí a přemýšlel co budu dělat, až tahle cesta skončí. Než se naději, už začíná svítat a chvilku na to se probudí první spáč. "Dobrý ráno " Odpovím Falgovi a sleduji ho, jak kvapně hledá a bere do ruky lahev od piva a smutně ji po chvilce zase uklízí. Nedá mi to a po tom co pronese, že se mu zdálo o tom, že je plná se mu začnu smát. Chvíli na to se budí i Zhufryn s Bolgarem. "Jsem rád, že to pomohlo, nevíme co nás po cestě ještě potká. A to mě přivádí na jednu myšlenku, kus pláně máme ještě před sebou a tak vás alespoň využiju. " Potom vyndám květ "Bludí" "Entí Štěstí" a pořádně popíšu "Ormán" a ujistím se, že je to každému jasné. "Takže když někdo z vás potká nějakou z těhlech kytek, tak ji utrhnete a uschováte a až se zase utáboříme, tak mi je dáte a já se podívám která je dobrá a uschovám je na další léčení." Pak zase bylinky uklidím a vyndám si něco k zakousnutí. Falgo a po něm za chvíli Bolgar ochutnají sušené maso a mě to nedá a taky si kousek utrhnu na ochutnání. "Máš pravdu Bolgare, chtělo by to ochutit, ale lepší něco než mít potom hlad, na tomhle se bude dát chvíli přežít." Rozžvýkám kousek sušeného masa a polknu ho. Potom si dojím to svoje a začnu se pomalu balit. Až se zabalím, omrknu zranění a obvazy Zhufryna a Bolgara, popřípadě utáhnu nebo sundám, jak bude potřeba. Potom začnu pomalu připravovat věci k mezkům, aby jsme je mohli později na mezky připevnit a vydat se zase na cestu. |
| |
| U převisu Zamračím se na Kolara. Čemu se tlemíš? Začnu si balit. Tak hold příště vezmem pytlík soli a třeba papriky navíc. A vezmu si víc piva a Kolarovi nedám. Když mám hotovo, ušlapu ohniště a chvíli pozoruji zhaslé uhlíky. Pak si vyberu hrst těch nejvíc zuhelnatělých a uložím je do pytlíku a ten do truhlice. Tak černý kámen to není a dřevěné uhlí také ne, ale alespoň něco. Pohlédnu na pláň na východě a povídám. Tak k řece je to po pláni tak deset mil, spíš o trochu míň. A pak buď skrz les dalších deset nebo okolo něj tak patnáct a to už budem na úpatí Osamělé hory. Podrbu se ve vlasech a dojdu k mezkům. Neříkal Kristian něco o nějaké chatě na druhé straně Niavy v lese? Že tam to zná, chodil tam lovit. Když budou všichni připravení, odvážu Rouzie a vyrazím. Můžu se ti po kytkách koukat, ale jestli je poznám, to nevím. Bílý květy tu má každá druhá a to listí, myslím že roste v lese. |
| |
| Vzhůru na další cestu Z poza křoví se vracím celkem rozverným krokem. Cítím se v porovnání se včerejškem daleko lépe. Dojdu k zbytku družiny. Kolar akorát tahá z brašny nějaké kytky a ukazuje nám co případně cestou hledat. Zkusím si je co nejlépe zapamatovat. "Pokud vidět tak sebrat. Za jak dlouho chtít vy jít dál?" Potom se vydám ka svámu merkovi a dám mu kouek staré placky. " jablko nemít..." řeknu mu trochu omluvně a začnu ho pomalu připravovat na cestu. potom se vrátím za ostatními. "Jak vypadat ty kůže? asi ještě den sušit, ne?" |
| |
| U převisu - Čtvrtý den ráno Snídaně, ranní činnost a následné balení věcí. V nakládání mezků jste již rychlejší a pohotovější a tak za necelou hodinu po probuzení jste již na cestě. Kolar vám všem ukázal drobný bledý kvítek a povadlý list s tím, že když něco takového najdete, máte to sebrat a donést. Také vám popsal květinu jménem Ormán, což by měla být rostlina s ostnatými listy a fialovým květem. Na rozdíl od ostatních, tuhle u sebe nemá. Postupujete podél hor a na jih od vás se nachází pláň a asi mil daleko les. Jdete vlastně po levé straně té pláně směrem na východ, kdy po levé straně jsou hory a vpravo v dálce hranice lesa zvaný Bučina. Nic se neděje, jen sem tam obcházíte shluky stromů či skálu, která vyběhla více na jih než ostatní a stále se přibližujete k lesu na východě. Tam se také okolo poledne dostanete, jen mezi vámi a lesem a další cestou na východ je řeka. Niava.  Před vámi je řeka, nebo spíše většího potok a jeho břehy jsou lemované keři a nízkými stromy. Samotná řeka je odhadem deset či dvanáct sáhů široká, ale voda v ní je zkalené a „utíká“ docela rychle. Sem tam v ní vidíte plout nějakou větev nebo trs trávy. Na druhé straně přechází břeh v hustý les. Bučinu. Na jih voda kopíruje okraj lesa a o nějaké dvě tři míle v něm mizí. Na sever vede tok okolo hory a ztrácí se vám z dohledu v nízkém křoví a lesících po jeho stranách. ***** Na obrázku jste vy přišli zprava. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Ač jsi se snažil, tak se nezdá, že by ostatní pochopili, co mají trhat. Ze začátku ti nosili asi každý bílí květ, co viděli, ale nic z toho nebylo to pravé, tak je to přestalo bavit. Bolgar ti dokonce přinesl i bodlák. Pichlavé listy a fialový květ. Ormán ale roste spíše v horách. Ty sám jsi také nic nenašel. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Co Kolar chce jsi pochopil, ale počáteční nadšení rychle opadlo, kdy žádný z bílých květů nebyl ten „pravý“. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Co Kolar chce jsi pochopil, ale počáteční nadšení rychle opadlo, kdy žádný z bílých květů nebyl ten „pravý“. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Co Kolar chce jsi pochopil, ale počáteční nadšení rychle opadlo, kdy žádný z bílých květů nebyl ten „pravý“. Našel jsi i kytku, která měla pichlavé listy a fialový květ, ale Kolar to zahodil jako obyčejný bodlák. |
| |
| Na cestě Když mi Kolar odmítne asi pátou nebo šestou kytku, tak se na nějaké koukání po kytičkách vykašlu a užívám si cestu. Rouzie jde skoro sama a jen občas potřebuje popohnat nebo nasměrovat správným směrem. Se mu můžu na nějaký kytičky vysrat. Když je neznám, tak je neznám. Až se naučím, tak proč ne, ale tohle je jen zdržování. A mám od toho zaprasený ruce. Podrbu Rouzie za ušima a zkontroluji, jestli drží náklad a i jedna z vlčích kůží, kterou jsme tam přivázali, aby po cestě uschla. Cesta přes pláň uběhne v klidu a nezávazný hovor o ničem nahradí důležitější věc. Táák. Jsme došli k Niavě. Podívám se na druhý břeh a změřím si nedůvěřivým pohledem zkalenou hnědou vodu. |
| |
| Na cestě "Sakra, myslel jsem si, že to s těma kytkama bude krapek jednodušší, když jin je i ukážu. No nic, i snaha se cení, třeba se to příště povede. Musim jim je ukázat příště ještě dřív, než je utrhnu, pak to snad už bude lepší." Přemýšlím si po cestě o strategii učení bylinek i ostatní a občas se u té představy i culím. Cesta utíká vcelku rychle a je klidná. Sem tam křoví, strom, skála a hlavně prostor tak akorát okolo nás, že máme čas si když tak promyslet možnost reakce na nějakou akci. Občas kontroluji, jestli nenarazím na nějakou stopu, ale povětšinou jsou už dost staré a tak se jich více nedržím. Čas od času oběhnu mezky a zkontroluji kůže, jestli se nějak neuvolnily a jestli dobře schnou a na nic se nelepí. Koukám však, že třeba Falgo ji kontroluje sám, což mě těší. Uběhne ještě nějaká doba než dojdeme k většímu potoku, Niava jak říká Falgo. "Vypadá to, že bouřka byla proti proudu krapek silnější, než tady, ten potok je pěkně rozvodněnej. Šel bych se podívat dál po proudu, jestli se to tam nebude dát líp přebrodit a někdo by moh jít proti proudu, i když si nemyslim, že tam to bude lepší." "Voda je kalná a ty trsy trávy jen utvrzujou tu zvedlou hladinu, to nebude jen tak, aby sme tu nemuseli pár hodin počkat, možná i den. Koupat se mi nechce a utopit mezka už vůbec ne." Chvilku pozoruji řeku a její břehy a pak mě něco napadne. "Nebo tu je ještě možná jedno řešení, aby sme se tu moc nezdrželi, pokud máte někdo lano, tak by sme si mohly udělat alespoň oporu k držení a přebrodit. Nahodíme lano s uvázaným klackem na druhou stranu, budeme to zkoušet tak dlouho až se klacek bezpečně zaklíní, na naší straně ho uvážeme a podle lana potom přebrodíme a nebo pokud nenajdeme brod, prostě počkáme až voda opadne." |
| |
| Na cestě "Cože, tahle to taky není? Hele tak to už na to seru, to už je patnáctá co se ti nelíbí." Soptím už pomalu nad tím, že se Kolarovi pořád nezdají ty kytky co nám řekl ať mu nosíme. "Nechceš radši trávu? Tý je kolem hodně." Mezitím dorazíme k Niavě. "No, doprdele... nechcete mi někdo říct, jak se přes tohle máme dostat? Neví někdo jestli je tu brod?" Pak slyším Kolara. "Nechceš mi taky říct, jak chceš aby přes to lano přeručkovali mezci? Jak je to hluboký? Umí tu někdo plavat? Možná, že když se do toho dáme, tak bychom mohli postavit nějakej mostek. Jen musíme přijít na to jak ho zajistit. Taky bychom mohli zkusit rozšířit někde řeku, abychom zmenšili proud, ale to by bylo asi na dlouhý lokte..." |
| |
| U Niavy Jo, trochu silnější. Přejdu po břehu, v bezpečné vzdálenosti, sem a tam. Nevím jestli čekat, až to opadne nebo to zkusit jinam. Po proudu bych asi nešel, po proudu se řeky rozšiřují, ne? Podrbu se ve vousech. Tak teď tu chybí ten Kristian. Ten by věděl, kde je brod. Jako já nemám vodu rád. Množství ve džberu na umytí mi bohatě stačí. Plavat fakt neumím a zrovna teď se to učit nechci. Odhadnu vzdálenost. Deset dvanáct kroků, jak to může být hluboký? Otočím se na nejvyššího z družiny. Bolgare, umíš plavat? Máte někdo dlouhý lano? Kouknu se do nákladu, Brarg říkal, že tam je všechno možný nutný vybavení, tak tam snad lano bude taky. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Sleduješ masu valící se vody. Plavat umíš, ale tohle nevypadá na jako rybník, kde jsi se to učil. Silný proud, těžko říct, kde je dno a navíc ten bordel, co plave na hladině. ***** Obtížnost plavání by byla vyšší o +2. |
| |
| U řeky Ani já nemám v hledání bylinek pro Kolara štěstí a tak se ne to brzo vykašlu. "Asi fakt nepoznat" pronesu nahlass když zahodí další z mých nálezů... Pak už se jeom věnuju cestě Po nějaké době dorazíme k vodě. "Slyšet, že tu někde brod, ale nezpoznat kde." "pokud by tu byla někde hloubka tak trpaslíky už neuvidíme..." napadne mě. Na Falkův dotaz se na něj otočí a odpovím "Plavat nikdy nezkoušet, ale mít jíný nápad - Já vysoký, vy mě přivázat na lano a já pokusit přejít voda. pokud moc hluboko a já spadnout pod voda, vy mě vytáhnout. Cy vy o tom myslet?" Potom se porozhlédnu kolem kde jsou jaké stromy " se dřevem to celkem umím, takže bychom mohli udělat buď vor nebo možná i ponton to by nás mělo unést i s mezky, alespon tedy v případě, že tam nevlezeme všichni najednou." |
| |
| U řeky Stojíme u břehu a každý máme nějaký návrh, nápad, ale v duchu si stejně myslím, že tu prostě počkáme. "Hele, na nějakej ponton nebo mostek můžeme hned zapomenout, koukejte na ten bordel co nese ta voda, za chvíli by nás to stáhlo sebou. Jestli tedy nenajdeme brod, tak tu prostě budeme muset počkat. Nerad bych aby se někdo kvůli pár hodinám utopil. Jdu po proudu hledat brod, jeden běžte proti, ať se někam hneme." Ještě chvilku počkám a potom jdu po proudu řeky. Sleduji vodu a občas okolí sebe. Hodlám jít tak maximálně dvě míle a potom se vrátím zpět. Cestou zpět hledám bylinky a nějaké bobuloviny k jídlu. Luk mám uložený a v ruce mám pro jistotu meč. |
| |
| U vody "Kolar mít dobrý nápad, já jít druhý směr a hledat brod." Podám uzdu Strakáče Falkovi se slovy "tam muset jít bez mezek, pokaždé já problém tak křičet a běžet sem." "určitě bude lepší pokud půjdu já, než trpaslík, kdyby byl problém poběží za námi déle, a já se cítím celkem v pořádku." Potom, ještě než odejdu sundám vak a nechám si u sebe jen oštěpy a tesák. Vak se svým majetkem přehodim přes Strakáče. "Pokud muse utíkat nebo bojovat, tohle překážet". Vydám se druhým směrem než Kolar, hledám ale nejen brod ale i něco co by se dalo ulovit. |
| |
| U řeky - Čtvrtý den dopoledne Zastavíte kousek od břehu a probíráte možnosti. Nakonec se rozdělíte. Kolar zamíří na jih a Bolgar zase na sever, podél břehu, hledaje způsob, jak se na druhou stranu dostat. Falgo se dal do hledání lana v tom, co vám Brarg naložil na mezky. |
| |
| U Niavy Než stačím najít požadované lano, plán se změní a ti dva nás opouští. Otočím se na Zhufryna. No, myslím, že bude stejně nejlepší počkat až to opadne. Vždyť ta bouřka včera večer nebyla tak hrozná. Otočím se zpět k mezků. A kdyby ne, šel bych za Bolgarem. Proti proudu by se řeky měli zmenšovat, ne? Zatím se podíváme, co máme v bednách. Když Brarg říkal, že nějaké zásoby, docela mě zajímá, co tím myslel. Třeba se něco bude hodit, třeba to lano by tam mohlo být. Já balit věci pro výpravu, tak takovou věc, jako lano tam určitě dám. Přejdu k Rouzie a sundám dvojici velkých pytlů a ji samotnou uvážu na volno k nějakému keříku. To samé provedu i se Strakáčem a Robertem. Ti mají po dvou dřevěných bednách. Pak se vrátím k pytlům a kouknu se, co je uvnitř. To samé i u beden. |
| |
| Náklad: Rouzie: 2 velké lehčí pytle V prvním je několik sad obyčejného oblečení hnědé či šedé barvy. Košile, kalhoty, tři páry plátěných bot, vše pečlivě zabalené v plátně. V druhém jsou čtyři přikrývky, dvě lana po asi dvaceti sázích, dvě kožené čapky, patery hrubé pracovní rukavice, balík celtoviny a tucet plátěných pytlů Robert: 2 dřevěné bedny Bedna obsahuje dvě sady nářadí na opracování dřeva, jedna pro kováře, snad půl sta železných skob a hřebů. Druhá tři lopaty a dva krumpáče, tedy bez násad, masivní zámek s klíčem, asi tři sáhy dlouhý řetěz, dva kotlíky a další asi sto skob a hřebů. Strakáč: 2 dřevěné bedny Jedna bedna je plná slámy a v ní zabalených lahví s olejem. Dvacet kusů. Všechny jsou v pořádku. Druhá obsahuje v plátně snad třicet silných svící, tři křesadla, tři pánve na promývání písku, smotek tenkého měkkého drátu, pytlík asi 3 kil soli. |
| |
| U Niavy Pokud Zhufryn přihlíží, obsah mu nehlásím, jinak k tomu mám občas nějaký komentář. Hele, sůl. A Bolgar tu není. Když skončím, opřu se o Strakáče a poplácám jej po hřbetě. Myslíš, že si můžeme něco půjčit? Jako lano asi určitě, ale jestli no... asi jo, ne? Pomůže nám to v úkolu, že? |
| |
| U Niavy Zatímco ostatní vyrazí hledat brod, začneme s Falgem prohrabávat náš náklad. "No, rozhodně aspoň to lano využijeme. Koneckonců, jestli jim tady dáme dohromady způsob jak se přes tuhle blbou řeku dostat, bude to stát víc než jedno nebo dvě lana. Když uděláme vor a primitivní přívoz spojíme lanem, tak bychom mohli zajistit celkem bezpečnej přechod řeky." Odfrknu si. "Jestli kvůli lanům budou dělat problém..." Podívám se směrem k lesu. "Ale asi kvůli tomu budeme muset pokácet pár stromů. Aspoň těch malejch. Sice k tomu tyhle sekery nejsou nejlepší, ale posloužej." Ukážu na svoje sekery. |
| |
| U Niavy Hmm... Tak provazu máme dost na čtyřikrát, ale stavět vor? Zakroutím hlavou. Nikdy jsem to nedělal a ani to neumím. Teda, vím za jakou stranu se třeba drží kladivo, ale... no... stejně ta voda teče moc rychle, vor je tak na jezero, ne? Ušklíbnu se. Jako bylo by to asi fajn, kdyby se ti dva vrátili a tady stál most, ale jestli někde nemáš v kapse partu dělníků a nějakýho mistra, tak zůstanem u toho brodění s lanem. Vyndám jednu z pánví a poklepu na ní. Tohle jsem vždycky chtěl zkusit. Otočím se na Zhufryna. Hele, co myslíš? Je tu zlato? |
| |
| U Niavy "Samozřejmě ne, než se vrátí. Ale jestli jeden z nich umí aspoň trochu pracovat se dřevem, tak bychom to mohli mít do zítřka hotový. Vor pak zajistíme provazem, kterej natáhneme z jedný strany řeky na druhou a na obou stranách uděláme jištění. Vor se pak bude dát přetahovat z jedný strany na druhou podle potřeby. Pak si jeden den odečteme z celkový trasy co po nás chtěli." Zamyslím se. "No dobře možná by to byly dva dny práce, ale myslím, že by to stálo za to..." Falgo si potom začne pohrávat s pánví. "Zkusit to můžeš, ale nemyslím, že tady najdem nic co by mělo cenu." |
| |
| soukromá zpráva od Kolar pro Opatrně jdu podle říčky a sleduji hladinu. "Jakmile se začne voda víc vlnit, je jasný, že tam je mělčí dno a voda se o něj víc láme, ale při tomhle proudu je zase problém, že je tím rychlejší a tedy pro nás nebo aspoň pro mezky větší problém. S tim nákaldem, by jin to mohlo dost vadit." Čas od času se podívám i okolo a sleduji krajinu kolem sebe, nebe zase vodu a tak dál. Jelikož je vidět na říčku dost dopředu, tak se vždy na kus podívám a potom hledám stopy a bylinky. Nemám luk a tak nechávám okolní zvěř v klidu. "Jak by se ta říčka dala jinak překonat, není tak široká, kdyby u břehu stál dost zrostlí strom, dal by se postavit zavěšený most. Pokud máme dost lan v nákladu, bylo by to možný. Dřeva by tu bylo dost, jen ten čas to dost zabere. možná že dřív opadne voda a nejsem si jistej, jestli by sme to dohromady nějak zvládly, jedna věc je myšlenka a druhá potom samotnej skutek." Vymýšlím další způsoby jak překonat vodu, ale nejsem si jist, jestli by jsme to bez pořádného vybavení zvládly. Po chvíli chůze seberu dlouhý klacek, přistoupím k říčce a zapíchnu klacek do hladiny a snažím se změřit hloubku. "Třeba je ta říčka sice široká, ale při tom mělká, to by vyřešilo všechno a my jí mohli klidně přejít. Že mě to nenapadlo hned." |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Opustíš skupinu a zamíříš podél řeky na jih. Ještě zaslechneš, jak se trpaslíci o něčem baví, ale je to po jejich, tak nerozumíš. Když se pak ohlédneš, vypadá to, že sundavají náklad z mezků a Bolgar míří proti proudu na sever. Míříš na jih k lesu. Ten je jen dvě až dvě a půl míle daleko, tak odhaduješ, že za půl hodiny až za hodinu, když se budeš zdržovat, k němu dojdeš. Když se ti to zdá, zkontroluješ hloubku a vypadá to, že se dno jen zvolna svažuje. Tak krok dva je voda mělká, ale pak začne dno klesat. Pro tebe či Bolgara by to asi nemusel být problém, ale mezci a trpaslíci... Další věc je, že není do vody vidět, jak je zkalená i když, asi po míli cesty, zjišťuješ, že se to trochu čistí. Najdeš i pár stop. Vypadá to na lesní zvěř, co se chodí napít. Srnky, pár zajíců a vydra. Zahlédneš i nějaké ryby, jak lapají po něčem plovoucím po hladině a na druhém břehu vodní krysu – ondatru. Hledáš i bylinky, což se ti i daří. Najdeš opět Bludí asi na dva šálky čaje a když dojdeš k hranici lesa i list Entího štěstí  . Také ostružiny a maliny tu rostou.Případně divoké jahody, kdy jejich listí je výborné na čaj. Jinak až k lesu se ti nezdá, že by byla nějaká mělčina. Tedy místo vhodné na přebrodění řeky. Sem tam se ti zdá, že v proudu je místo, kde je nějaký nános, ale podle bahnitého břehu to odhaduješ na nějaký zatopený bahnitý ostrůvek než písčinu. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Rozhodneš se jít proti proudu na sever, když Kolar zamířil na jih. Ještě zaslechneš jak se trpaslíci o něčem po jejich baví a zdá se, že odstrojují mezky. Jde podél břehu a prohlížíš jak řeku samotnou, tak i okolí. K horám je to odhadem něco přes dvě míle. Tedy do míst, kde se začíná pláň zvedat a přechází v pahorky a skály. Niava se klikatí a když po necelé hodině dorazíš na úroveň prvních pahorků, zjišťuješ, že se voda začíná čistit. Ještě před chvílí byla kalná, hnědá a teď to vypadá, že spláchnuté země začíná ubývat. Postřehneš i několik ryb, jak sbírají něco plovoucí na hladině. Pstruzi nejspíše. Na pláni zahlédneš i pár srnek a v lese, tedy na břehu na druhé straně Niavy se sem tam mihne hnědé malé tělo. Něco velikosti kočky. Jdeš dál a najdeš místo, kde by se řeka dala přebrodit. Písčina uprostřed a do půl řeky něco, co vypadá jako hráz z propletených větví, sem tam nějaký kmen. Ty bys po tom určitě na písčinu přelezl, ale mezci asi ne. Ale pod hrází to vypadá klidněji. Pak už jen překonat asi pět sáhů na druhou stranu. Tam je zase naopak proud silnější a nedokážeš odhadnout jak je to tam hluboké. Ale voda se stále čistí a zdá se ti, že se proud i trochu uklidnil. |
| |
| U řeky - Čtvrtý den dopoledne – Falgo a Zhufryn Mezci se spokojeně pasou, okusují listí a výhonky větviček. Z Kolara na jihu je jen flíček a zdá se vám, že mu k lesu zbývá kousek. To samé Bolgar, i když ten většinu času není vidět kvůli keřům okolo Niavy. Také už musí být alespoň dvě míle daleko. Také se zdá, že hnědá voda v řece už není tak hnědá a proud se trochu uklidnil. Zaslechnete svist křídel a na hladinu dopadne světle hnědý pták. Tedy ne na hladinu. Dravec zasekne pařáty do ryby, která tam někde byla a pak s ní odletí do oblak směrem k horám. |
| |
| U Niavy Viděls to? Povídám Zhufrynovi. Jsou tu ryby! Sakra, dal bych si rybu. Umíš rybařit? Podívám se na rozložené bedny. Tak prut ani síť tam nebyla, škoda. Pečenýho pstruha bych si dal. Pak poklepu na pánev a z bedny si vezmu hlavici od krumpáče. Máme tak hodinu, než se ti dva vrátí. To asi vor nepostavíme a stejně není z čeho. Uvidíme s čím přijdou. Na jihu by asi šlo porazit pár stromů a buď po nich přejít. Náklad přenosit a mezky pak nevím... přeplavat? Otočím se na sever. Spíše ale doufám, že nebudem muset nic stavět. Zdá se mi, že se to uklidňuje a víc proti proudu snad bude místo, kde se bude dát přejít. I když s pomocí lana. Protočím pánev v ruce a sejdu k vodě. To je fuk, jestli tu zlato není. Chci si to vyzkoušet a kdo ví, třeba něco zajímavého najdu. Zakřením se na Zhufryna a hlavicí krumpáče nakopu trochu hlínopísku z nánosu u břehu. Naberu do pánve a začnu promývat v řece. Hodlám se tomu věnovat tak půl hodiny, pokud něco najdu tak i déle. |
| |
| soukromá zpráva od Kolar pro "Výborně, bylinky se hodí a hele i něco k zobání. Lístky jahodníku, taky beru, čaj bude dobrej na večer." Posbírám co se dá, lístky a bylinky uložím zatím do kapsy a do nějakého velkého listu nasbírám maliny, ostružiny a jahody. "Škoda jen, že tu není ta mělčina, bylo by to jednodušší a i pro pozdější použití by jsme ji označily. No ale jak tak koukám, tak než se nadějeme voda opadne a my to potom už přebrodíme takřka asi kdekoliv nebo to bude prostě jednodušší." Chvíli,po tom co posbírám všechny bobule, pozoruji hladinu vody a ryby v ní, co loví něco na hladině. Ryby sice sami pro kalnou vodu nejsou nějak zvlášť vidět, ale kroužky na hladině je prozrazují. "Když udělám delší špičatej klacek jako oštěp, mohla by bejt k večeři i ryba, zkusit se to musí." Položím plody na bezpečné a viditelné místo a rozhlédnu se kolem sebe. Les mám za zády a tak jdu a hledám štíhlí delší mladý stromek, který až najdu, tak ho u země utnu a jeho silnější číst ořežu do podlouhlé ostré špičky. Také tam udělám několik jakoby proti zářezů, aby se případný úlovek nemohl vykroutit. Když mám oštěp hotový, stoupnu si na kraj říčky, napřáhnu a nehybně čekám na rybu, která se dostane do mé blízkosti. Pak oštěp mrsknu do vody, ale tak, abych na něj dosáhl a on neuplaval. Takhle to zkouším asi půl hodiny, pokud uspěji budu ještě chvíli pokračovat, potom se vracím nazpět. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Uložíš bylinky do torny a natrháš pár hrstí plodů a listí jahodníku. Najít vhodný kmínek nebyl problém, v okolo roste dost mladých jasanů, javorů a dalších malých stromků. Osekat dlouhou tyč a vytvořit záseky se ti podařilo také, je to takové hrubé. Následně se pokoušíš ulovit nějakou tu rybu tím, že ji nabodneš na svou provizorní harpunu nebo jak tomu chceš říkat. Po půl hodině toho necháš. Rybu jsi žádnou netrefil, hrot „oštěpu“ se ti několikrát zlomil o dno a navíc máš promočené boty. Pokud dnes bude ryba, tvojí zásluhou to asi nebude. ***** Neovládáš potřebné Dovednosti. Práce s dřevem, Výroba zbraní ani Rybolov. A ani jsi si nehodil desetistěnkou. Neříkám, že nemáš šanci, ale kdybys hodil něco vysokého, s prázdnou bys nepřišel. Přidáno 2x Bludí a 1x Entí list. |
| |
| soukromá zpráva od Kolar pro Jen mokré boty mě malinko mrzí, ale do večera daleko a tak věřím v to, že jestli se nebudu potloukat u vody do večera uschnou. "Věřim tomu, že jeden, dva úspěchy a pomalu bych se to naučil, jó mít luk, tak už těch ryb mám několik, ale tohle je zábavnější, lukem si ji chytim potom. aspoň jednu musim dostat takhle a myslim, že když to ukážu ostatním, určitě se chytnou a bude aspoň sranda než opadne voda." Pousměji se při tý myšlence a při představě jak tam všichni stojíme u břehu a házíme klacky do vody ve snaze trefit nějako rybu a jak jsme nakonec všichni jen zmáčený, jak plácáme těma klackama nemotorně do vody. Ještě cestou nazpět kouknu po bylinkách, nejdu tou samou cestičkou, ale kousek vedle, dál od vody. Napadla mě i možnost, že pokud vyplaším zajíce nebo cokoliv jinýho, mohl bych to zkusit ho trefit tím klackem. |
| |
| U bobří hráze "Tady by se možná dalo přejít, ale bez mezků. A těch ryb." napadne mne, když přijdu ke hrázi. "no nic, to důležité už vím, a tak zpátky k ostatním..." poté se vydám svižnějším krokem zpátky k trpaslíkům. Cestou se dívám také po zvěři, která by šla ulovit. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Vracíš se zpět k trpaslíkům. Jak kráčíš podél řeky, je poznat, že se voda čistí a také její proud není tak silný. Sleduješ také pláň a křoviska okolo kterých jdeš s tím, že pokud uvidíš něco k jídlo, zkusíš to ulovit. V jednu chvíli zahlédneš světle hnědou srst v jednom křoví a když to začne utíkat, vrhneš oštěp. Vlastně o co jde zjistíš, až když doběhneš svou zbraň. Ulovil jsi myš. Tedy větší stepní myš. Je o trochu vetší než půl králíka, ale teď si nemůžeš vzpomenout, jak se jmenuje. ***** Dávej pozor, když jsi sám, většinou píšu šeptané příspěvky. Tak aby odpověď, pokud to jde, byla také šeptem :-) Pokud si úlovek vezměš sebou, můžeš si třeba vzpomenout na jméno svišť nebo to jen donést ostatním. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Cestou zpět ke karavaně se ti nepodaří najít žádnou užitečnou bylinku a jednou jsi měl příležitost k lovu. Vyplašil jsi zajíce z jeho „lůžka“, ale vrženým klackem jej netrefíš a když si pro něj dojdeš, zjistíš, že je nalomený. |
| |
| U řeky - Čtvrtý den asi poledne – Falgo a Zhufryn Zatím co se Falgo snaží něco vyrýžovat, Zhufryn a posadí na jednu z beden a sleduje okolí. Menší z trpaslíků se lopotí s nánosem u břehu a trpělivě jej dává do ryžovací pánve, různě s ní kroutí, třepe a vyplachuje vodou. Asi po pul hodině se objeví na jihu Kolar a vidíte, že kráčí k zpět k vám. Také Bolgar se vyloupne z poza keřů, rostoucí okolo Niavy. Jejich výlet trval asi dvě hodiny a teď je, podle slunce, něco okolo poledne. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Pracuješ, nebo se bavíš, asi půl hodiny. Nedá se říct, že bys nenašel nic. V drobném písku, v tom nejtěžším, který zůstává naposled, vidíš drobné kousky křemene, růženínu a záhnědy. Ale jsou to tak drobné kamínky, že nemají žádnou cenu. Navíc, tyhle nerosty jsou běžné. Aby byl růženín nebo záhněda, což jsou oba odrůdy křemene, cenná, musel by to být čistý krystal velký alespoň dva couly. Po té půl hodině tě už začínají mrazit ruce a tak se toho necháš. Ale zdá se, že se proud začíná uklidňovat a voda přestává být tak hnědá. |
| |
| soukromá zpráva od Bolgar pro Po úspěšném lovu seberu svoji malou kořist a vracím se k ostatním, ne a ne si vzpomenout jak se ta potvora u nás jmenuje... "nějak jako písk, nebo hvizd..." Pokračuju cestou k ostatním s ulovkem a přemýšlím o jméně |
| |
| U řeky "Tak po proudu to je zatim určitě pro mezky nepřekonatelný, až tam k tomu lesu." povím ostatním, když dojdu k provizornímu tábořišti a rukou ukáži na les za mno, kde jsem až byl. "Ale přišel jsem na dobrou zábavu a možnost si něco chytit k jídlu, než se dostaneme přes ten potok." Ukážu jim ořezaný klacek s ulomeným hrotem. "Jo, ten klacek je s ulomenym hrotem, ale když tam ten hrot byl a že tam zase bude, je to docela povedená provizorní harpuna na ryby. Jen se s tim naučit pořádně mířit. Když už nic, je to aspoň zábava, asi jako to rejžování zlata." Poukáži na případnou zbytečnost v této chvíli jako je to cachtání se ve vodě s pánví plnou bahna. Potom si sednu ke svým věcem, opatrně opravím špici na klacku, zase udělám jeden proti hrot a potom si s klackem chvíli v rukách otáčím a zkouším, kde má střed váhy. Špici ořezávám nožem od sebe, abych se neřízl, kdyby mi nůž nějak nešikovně sjel. po tom co se mi povede oštěp dokončit si zase stoupnu na břeh potoka a názorně předvedu svůj záměr, napíchnout tím klackem rybu. |
| |
| U ostatních před Niavou Pomalu dojdu k ostatním. Vidím jak Kolar připravuje cosi jako oštěp, nebo harpunu na ryby. "Těch je tu hodně, to kup pravda pomyslím si." Dojdu ke Kolarovi, podám mu oštěp se slovy. "Pokud ty chtít lovit ryby, moct vzít můj, když nezničit. Já moct taky zkusit vyrobit to co ty. Kdyby tobě nedařit." Poté se posadim a shodit malou kořist. "Nebýt to velké, ale ten písk já ulovit když jít zpátky. Tam..." Ukážu směrem má sever, proti proudu řeky "být čistá voda, hodně ryba. Kus dál taky být bobr hráz. Tam málo a úzká voda ale nevědět jak hluboká, možná tam s mezek jít přes dobrý nápad. Nebo několik strom přes voda a malý most Pro mě nebýt problém vytvořit. Umět trochu sekat a pracovat dřevo. Co vy vymyslet něco nebo jen stavět hrad z bláto a písek ve voda?" Zeptám se s poukazem na Falkův pokus o ryzovani zlata. |
| |
| U Niavy Je to studený, kašlu na to. Povídám si pro sebe a vyklepu písek do vody a pánev vypláchnu. Když lezu z řeky nahoru na břeh, již se vrátili ti dva a oba si ze mě dělají srandu. Víte co? Trhněte si. Povídám a vrátím pánev a hlavici krumpáče do bedny. Pak dojdu ke svým věcem a začnu se hrabat v torně. Pak ji odložím a otřu ruce o trávu. Tak, co jste našli? Kolar klacek a Bolgar chytil velkou myš. Výborně. Povídám s úsměvem. Myslel, jsem si, že proti proudu to bude snazší přejít. Se mi zdá, že to teče pomaleji a už to není tak špinavý. Kolare, nebylo by jednodušší je střílet lukem? Pak se otočím ke Zhufrynovi. Co myslíš? Proti proudu k tomu, jo hrázi a zkusit to přejít tam? Jo, vlastně. Prohledali jsme náklad a je tam asi čtyřicet sáhů lana, nářadí a tak třikilový pytlík soli. A hromada dalších věcí, ale ty jsou zatím asi k ničemu. |
| |
| U Niavy "Já jsem si to říkal." Uchechtnu se a sleduju co se kolem mě děje. "Napadlo mě postavit vor a nějakej přívoz. Lano na to máme, dřeva je tu dost, jen to bude práce aspoň tak do zítra. Zvládl bys to?" Odpovím Bolgarovi. Poslechnu si poznámku o hrázy. "Jinak by to asi bylo snazší kdyžtak až u toho bobra. Nechci tahat mezky přes něco nestabilního. Zlámou si nohy a jsme v prdeli. Vor, mostek, cokoli. Koneckonců, jestli je tam ta řeka dost úzká, možná by stačilo přes ni dát pár klád. Dva povedou mezka a dva se budou snažit ten "most" udržet pohromadě. Nebude to hezký, ale možná se tak dostaneme přes." |
| |
| U Niavy Tak, jestli je to tam užší a je tam bobří hráz, tak to je, podle mě, hodně dobrý místo na překonání Niavy. Otočím se na barbara. Ty, Bolgare, říkáš tedy, že je tam hráz a pak kus volný řeky. Je ten kus hodně široký nebo by přes to šlo položit dva tři kmeny a pak přejít? Ukážu na bedny. Vždyť bude stačit převézt mezky bez nákladu a ten tam pak můžem přenýst sami. Jo, některý ty bedny jsou těžký, ale můžem z nich něco vyndat a vrátit se pro to. Jako já jsem pro. Zabalíme to tu a vydáme se tam. |
| |
| Jak přes vodu "HMM, tam být úzkší, než tu. Moct zkusit přejít tam, jen nevědět jak hluboko, možná potřeba porazit strom pro mezek přejít. Ty říkat tam být nářady a lano? Jaké nářady? já podívat..." A podívám se do nákladu mezků... " To nářady na dřevo, s tím umět. To pomocz dostat mezek přes. já souhlasit s cesta k bobr hráz a tam vy vidět jak vypadat okolí a voda. Než my tam dojít voda moct míň a pro my lepší přes." poté si všimnu soli, o které Falko mluvil "škoda, že už my ne maso, tohle upravit asi až u hráz, nebo večer, co vy myslet?" pomohu ostatním naložit mezky zpátky a připravím se na pochod směrem na sever. |
| |
| U řeky "Bolgare, díky, ale nerad bych ti tvůj oštěp zahodil do řeky a utopil, mám to na zkoušku, na cvičení, ulovení ryby je jen bonus, kterým si to spestřím, ale zatim v to nedoufám. Ale jestli to umíš krapek se dřevem, mohl by si mi jeden oštěp z kmínku udělat, abych si měl s čím hrát." Zasměji se a ukáži na svůj zlomený kus klacku. Falgo se mezi tím uštěpačně snaží oplatit naší naší srandu na něj a docela se mu to povedlo. "Lukem by to bylo jednodušší, ale je tu riziko ztráty šípu a to by bylo docela nemilé. A taky to není taková sranda jako s tím klackem." Mezi tím se dál probírá Bolgarova cesta a zní to zajímavě a reálně. "Falgo a co bedny přenýst a mezky nechat přeplavat nad hrází, voda tam bude klidná a mezci plavat na krátkou vzdálenost umí, jen se musí bezpečně dostat do vody a ven z ní, což jim můžeme připravit. Bedny přeneseme přes bobří hráz, takový dílo je pevný a když budeme opatrný, přeneseme ten náklad v pohodě. A když na to přijde, jak si sám řek, když bude bedna těžká, přeneseme náklad na několikrát." |
| |
| U řeky - Čtvrtý den poledne Zatím co opět nakládáte mezky, vidíte Kolara, jak tesákem upraví hrot na dlouhém klacku a pak si stoupne k vodě a sleduje ji. Než je vše připraveno k další cestě, postřehnete několik jeho pokusů o nabodnutí něčeho v kalné vodě. Nakonec slaví úspěch, povedlo se mu tím klackem probodnout rybu, skrz na skrz. Ulovil pstruha o délce asi třiceti coulů. To už je vše sbaleno, držíte mezky za provazy a když si Kolar pobere své věci, vyrážíte proti proudu Niavy. Tentokrát jde Bolgar včele a po cestě ukazuje, kde co viděl. Asi za hodinu dorazíte k místu, kde je opravdu proud řeky napůl přehrazen pobořenou bobří hrází.  Hráz z větví, bláta a drnů sahá asi do půlky toku, pak následuje mezera o šířce tří čtyř kroků, kterou se valí voda a následuji asi dva sáhy zbytku bobří hráze, které navazují již na protější břeh. Nad hrází je voda trochu rozlitá k klidnější, ale tok je široký snad dvacet kroků, pod hrází to vypadá jinak. Pod zahrazenou půlkou je vody snad jen po kolena a je klidná, ale druhá půlka je prudká a nedá se z břehu určit, jak je to hluboké. Také je již voda čistější a čistější, že je již vidět bahnité dno nad a písčitokamenité pod hrází. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Obhlédneš řeku, hráz a okolí. Dá se říci, že hráz vypadá bytelně, s obtížemi by se po ní dalo lézt, ale mezci rozhodně ne, ti by zapadli mezi větve a polámali si nohy. Na tomto břehu moc vhodných stromů není, ale na druhém ano. Kdyby se na hráz hodili dva tři tenčí kmeny, tak dvacet coulů v průměru, by na bezpečné chození stačilo. Samozřejmě ty kmeny buď svázat lanem nebo houžvemi či větvemi. Ta mezera by šla překlenout také několika kmeny, taktéž svázané k sobě. Po tomto „mostu“ by možná mezci bez nákladu přešli, nebo jen přenosit náklad a mezky nechat přeplavat. Nebo najít na protějším břehu velký strom a porazit jej tak, aby padl přes řeku. Ale nejsi si jistý, jestli by jsi to zvládl. V náčiní na opracování dřeva, které je v bednách, je pila, tesařská sekera a vlastně i skoby a hřeby. |
| |
| U hráze Prohlénu si hráz, na chvíli se zamyslím a potom řeknu ostatním. "Vidět? tady stromy moc dobré pro mezek ne, ale pokud moct posekat 2-3 malé, moct přes hráz přejít a porazit víc strom tam." ukážu na druhou stranu řeky a pokračuju. "vidět v ranec na mezek zekera, pila a i provaz. pokud mě někdo pomoct tak moct přejít na druhý strana a udělat most pro mezek... Mám zkusit?" podívám se po nákladu mezků, zatím co čekám na reakci ostatních. |
| |
| U hráze Tak jsme tu. Hmm... Rozhodně lepší místo než to předtím a ... Opět uvážu Rouzie, ale se sundaváním nákladu počkám. Než stačím něco říct, Bolgar se dá do vysvětlování. Dobře... Teda ne že bych mu rozuměl nebo mi to dávalo smysl, ale porazit stromy a hodit je na hráz, to mi došlo. Dojdu k Robertovy a podívám se do bedny. Jo, máš pravdu. Pila, tesařská sekera, nějaký dláta. Jestli tedy zkusíme přejít zde, postarám se nejdřív o mezky a dám si něco malýho k jídlu. Je už po poledni a já mám rád pravidelné jídlo. Jinak, všichni tu souhlasíte s tím, že tady to zkusíme? Nechci ty bedny sundavat a zase nandavat. Mám jen jedny záda. |
| |
| U hráze "Hurá, mám jí" Zaburácím, když cítím, že jsem něco trefil a posléze zvednu klacek s rybou nad hlavu. "Neni to sice pro všechny, ale ještě pár takových pokusů a mohlo by bejt, ale to nechám až na vhodnější chvíli." Usoudím, když se podívám na ostatní a ty jsou už také připravený. Nechám rybu nabodnutou na klacku a společně s věcmi si jí přehodím přes ramena. Vyrazíme a Bolgar nás vede a po cestě ukazuje, kde co našel. Pozorně sleduji cestu, stopy a hledám bylinky. Nemám v plánu lovit, ale třeba později bych šel stopovat, kdyby jsme se třeba zase nějak zdržely. "Když už chceš přejít tam, bez mezků, co jim to ulehčit a ty bedny hned přenýst. A mezci mohou potom klidně přeplavat kousek vejš nad hrází, aby je nestih chytit proud. Ušetřily by sme si tím další kácení stromů a nejistý přecházení mezků přes hráz s nákladem." Povím ostatním, když dojdeme k hrázi a začnou se projednávat způsoby jak to přejít. Omrknu okolí, párkrát dloubnu na kraj hráze klackem a potom si na ni zkusím i stoupnout. "Falgo, nezkusíme ještě chytit nějakou rybu a hned by sme je upekly, docela bych si dal pečenou rybu, pučím ti i luk, ale šíp si uvážeš na nějakej provázek. Nerad bych aby si všechny šípy napíchal na dno potoka. Já bych trénoval s klackem." Napadne mě, když se už Falgo zmínil o jídle. |
| |
| U hráze Jo, takhle jsem to nějak myslel. Postavit něco, po čem přejdeme my s bednama a mezci přeplavou sami o trochu výš. Tedy, na lanu a budem z druhý strany tahat, ale oni plavat umí. Povídám Kolarovi. Jde o zásoby, aby jsme je nenamočili a neutopili. Takže pomůžu Bolgarovi se stromama, až se tedy rozhodne, které porazit. Otočím se na něj. Tak jak? Jestli už máš nějaký stromy vyhlídnutý tak jdem na to. Pak ještě odpovím Kolarovi. Ryby nechám na tobě, máme zásoby a raději bych stavěl cestu, abychom se dostali na druhou stranu. Navíc, Bolgar bude potřebovat pomoc a když mu se Zhufrynem pomůžem, půjde to rychle. Ale jestli ji mužu objednat rybu, tak jo. Dneska budeš vařit ty. Vlastně máme už nějakou tu myš, tak ještě dvě ryby nebo myši a každej bude mít něco k věčeři. |
| |
| U hráze "Falgo, jasný je, že nejdřív přejdeme a potom teprve rybaření. Dá se stejně tak dobře rybařit z druhýho břehu a to už budeme všichni pěkně v suchu." Odpovím ještě Falgovi a mrknu po ostatních co oni na to. "Hele vůbec, jak na tom kdo ste po zdravotní stránce, já určitě rubat stromy můžu a ty co jsou zraněný budou povinně odpočívat nebo maximálně sundaj bedny z mezků, ale společně." A přísným pohledem kouknu na každého zvlášť, aby si uvědomili, že se zraněním nám jsou na půl k ničemu a při nějakém průšvihu spíš na obtíž. "Potřebujeme, aby každý z nás byl fit a neni to žádná ostuda ani přítěž, když se budete léčit a odpočívat teď, když je klid a čas na to, než aby ste potom při průšvihu nemohly plnohodnotně pomoc. Jasný!!" Potom jdu k prvnímu mezku, který je u mě a pomalu začnu sundavat bedny a připravovat je na odnesení na druhou stranu. "Já zatim pomalu sundám bedny nebo je může sundat někdo kdo se na to cejtí a my, co jsme fit jdeme kácet stromy. " Dál pomalu sundavám bedny a do každé se vždy podívám, abych našel sekeru, provaz, kladivo a hřeby. Ty dám na stranu, aby jsme je potom nehledaly a tím se nezdržovaly |
| |
| U řeky - Čtvrtý den poledne Rozhodnete se, že to zkusíte tady. Tedy Falgo a Kolar sundají z mezků náklad a následně se postarají, aby nikam neutekli a přitom měli co žrát. Kolar z beden vyndá potřebné nářadí a položí je stranou, aby bylo po ruce. Když mají hotovo, obrátí se na Bolgara a čekají, až začne říkat, co mají dělat. Viditelně s tím nářadím nemají moc zkušeností a už vůbec ne s výrobou něčeho ze dřeva. Falgo ještě z torny vytáhne kus něčeho k snědku. Vypadá to na část cestovatelské, takzvané „železné“ zásoby. Vypadá to jako nějaká placka a kousek tvrdého sýra. |
| |
| U hráze Sedím na jedné z beden a klidně přežvykuji. Ti nevím, ale by mě zajímalo, jak to dělaj. Sýr by se měl asi rychle zkazit, ale tyhle tvrdý tuhý kousky ti vydržej i týden a není na nich ani kousek zelenýho hnusu. A přitom jsou i dobrý. Polknu a přihnu si z měchu. Musím si nabrat vodu. Hele, Bolgare, tak povídej co máme dělat. Jako sekerou ti strom porazím, ale musíš nám říct, kam ho pak dát a jak to celý zpevnit, aby se to nerozpadlo pod nohama. Zvednu se a dojdu si naplnit měch. Pak se vrátím a pokračuji v tvrdém obědě. |
| |
| Stavíme most Nejprve se podívám kolem a najdu pohedem vhodné stromy. Mezitím Kolar s Falkem sundají bedny z mezků a začnou lovit nářadí. "Podle toho jak to drží, s tím asi moc zkušeností opravdu nemají..." Pomyslím si. Okamžitě se k nim přidám a začnu popisovat. "My potřebovat aspoň 3 možná 4 strom. každý tlustý moje ruka a víc." při tom si ukážu na ruku od lokte nahoru. "to první, potom potřeba větve pryč. Chytit sekera takhle u hlava a seknout od spodek. Větev růstst od kmen směr nahoru a lepší sekat stejně jak ony růst." Dpolním o příslušnou pantomimu. Chytnu sekeru za hlavicí aby se sní dalo lépe otesávat. při popisu odsekávání větví stromů ukážu rukama kmen a větve, které rostou směrem nahoru a poté ukážu avy nesekali "zevnitř větví ale zvenčí". "Jak tohle hotové my must strom svázat k sobě aby ony pevně." potom my dát "most přes díra v bobr hráz. Já jít s vy a najít správná strom." Vezmu jednu ze seker a vyrazím směrem ke stromkům. |
| |
| Skřítkové tesaři, vylezte ze skal... Tak jsme se dostali konečně k nějakýmu plánu a začali s přípravama. Bolgar začal všem vysvětlovat co po nás chce a přes jeho lámanej jazyk se mu to i celkem povedl. "No, mám dvě sekery. Jednu můžu někomu půjčit, ale zkuste mi ji kompletně nezkurvit..." Vytáhnu zpoza opasku sekeru kterou jsem nedávno spravil. Bolgar pak vysvětlí jak se po skácení stromu odsekávaj větvě. "Tak to snad nebude problém, tenhle základ snad zná každej. Vyrazíme?" Ale to už se Bolgar vydal ke stromkům, tak jdu za ním. |
| |
| U hráze Nojo, připravím zatím lana a až to porazíte a osekáte, pomůžu vám to s Kolarem dotáhnout. Odpovím oběma. Pak počkám, až to budou mít a přiložím ruce k dílu. Jako, poslední co potřebuji je stromem po kebuli. Jsou dva, si poradí. |
| |
| U hráze Když se Bolgar se Zhufrynem vydají na stromky, my s Falgem zatím připravíme vše ostatní ke stavbě lávky. "Hele Falgo, až položíme tu lávku nebylo by dobrý třeba ještě natlouc aspon čtyři kůly okolo ní do vody a přivázat ji. že by hned neuplavala s každym deštěm. A my ji mohly třeba pozdějc zase použít, kdyby něco. Možná, že by se po takhle spevněný lávce dalo nakonec jít i s mezkama."" A otočím se na ty naše mezky, jak si spokojeně přežvykují a ani netuší co je za chvilku možná čeká. když máme zase chvilku čas, vezmu si opět svůj oštěp a jdu chvilku zkoušet rybařit. "Hele když je ta chvilka než budou potřebovat pomoc s těma stromkama, nezkusíme nějakou rybku ulovit na večer?" A ukážu na oštěp a říčku. Potom přistoupím k říčce, vyhlédnu si cíl a po chvilce míření zaútočím, takhle to opakuji dokud máme čas a nic jiného na práci. |
| |
| U hráze Nevím. Odpovím Kolarovi. Jako vím, že takhle nějak ty mostíky přes potok vypadají, ale já je postavit neumím. Měl by ses na to zeptat Bolgara, ten vypadá, že to s dřevem trochu umí. Podrbu se ve vousech. Raději jim půjdu pomoc. Vydám se za dřevorubci. Potřebujem se jen dostat na druhý břeh, ne tu stavět něco pro další generace. Ověříme trasu, řeknem, že je tu potřeba most, tak sem snad pošlou někoho co ten most umí postavit. Třeba je to tu blbý místo a někde o kousek dál je lepší. Nebudu tu stavět most... |
| |
| U řeky - Čtvrtý den poledne Když Bolgar a Zhufryn porazí čtyři stromy, dvě břízy a pak další dva listnáče na které barbar ukázal, přijde Falgo a po osekání větví a špičky, pomůže dotáhnout kmeny k hrázy. Kolar se tam mezitím snaží ulovit nějakou tu rybu, zatím neúspěšně. Následně přetáhnete dva kmeny na zbytek hráze a silnějšími větvemi je v té hrázi trochu ukotvíte. Pak je svážete na několika místech, asi ta po sáhu, lanem, aby se nerozjeli. Další dva kmeny jste se rozhodli „hodit“ z konce hráze, přes díru v ní, na druhý břeh. První tam šel dobře, ale když jste tam pustili druhý, konec blíže k vám se vymrštil a srazil Zhufryna do hlubší vody nad hrází. Proud jej vzápětí popadne a táhne do díry v hrázi. Trpaslík nedosáhne v těch místech na dno a na chvíli jeho hlava zmizí pod vodou. Pak se opět vynoří, tentokrát už mu k díře chybí jen asi dva sáhy. ***** Zhufryn si hodí desetistěnkou a kdokoli mu chce nějak pomoc, napíše jak a také si hodí. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Kmen se vymrští a udeří tě do boku. Není to silný úder, spíše takové hodně silné strčení. Zamáváš rukama a vzápětí padáš do studené vody. Hladina se nad tebou zavře, ale pak se odrazíš ode dna a dostaneš se nad hladinu. Jen na chvíli, plavat neumíš a hráz z větví je mimo tvůj dosah. Ucítíš, jak tě vezme proud a táhne tě do průrvy v hrázi. Tam, přes díru je dvojice kmenů, ale vypadá to, že když tě to popadne, asi na ně nedosáhneš. |
| |
| U hráze Než se naději, ostatní jsou zpět a i s kládami. Začně se stavět, ale to by bylo aby se něco nestalo. Než se nadějeme, Zhufryn se koupe a ne zrovna dobrovolně. není čas na nějaké přemýšlení, v ruce držím oštěp a on se blíží k díře v hrázi. Rozeběhnu se tedy po hrázi k díře, kam míří trpaslík a když jsem co nejblíže u kraje natáhnu ruku s klackem do vody. Jakmile se trpaslík chytne natáhnu ho pod hráz, kde nebude takoví proud a s pomocí se bude moci vyškrábat na břeh. "Doufám že ty klacky na kterejch ted sem mě udržej a já se nevrhnu po držce do vody za zhufrynem, plavat sice umim, ale koupat se mě nechce." |
| |
| KURVA DOPRDELE CO SE DĚJE??? "POMOC!! LANO!! GLOGLO!!" |
| |
| lovíme trpaslíka "Kolar, lano lepší, delší, já vzít to a hodit pokud on chytit větev ne". Zavolám na Kolara a začnu lovit v nákladu lano. "No lana se chytne líp". Jakmile lano vyndám vezmu jeden konec, ten zaslapnu, abych neutopil celé lano a zbytek hodím zhufovi do vody, hned potom chytit konec lana, na kterém stojím, abych mohl lano vytáhnout a případně hodit znovu. |
| |
| U hráze Dutá rána, hráz se zachvěje a následuje velké plácnutí do vody. Co? To už Zhufryn řve a mizí pod hladinou. Sakra, sakra, sakra. Skočím z hráze do mělké vody pod ní a vytáhnu z ní první silnou dlouhou větev, co mi padne pod ruku. Vidím Bolgara, jak běží po hrázi a jde hledat lano. Dobrej nápad, fakt dobrej. Kolar se s klackem nahoře, já se přiblížím co to jde k díře dole. Chytím se něčeho pevného a napřáhnu větev do proudu, Zhufrynovi do cesty. Tady, koukej se chytit!!! |
| |
| U řeky - Čtvrtý den poledne Zhufryn zmizí opět pod hladinou a nad ní zůstanou jen mávající ruce. Pak se opět vynoří a proud jej vtáhne do díry v hrázi. To už na ní stojí Kolar s dlouhým špičatým klackem v ruce a strká jej trpaslíkovi k rukám. Bolgar je na břehu a bere lano z připravené hromady potřebného nářadí. Falgo, ten se šplouchnutím končí nad kolena ve vodě a dere se vodou k proudu. Po cestě vytáhne z hráze dlouhou větev a pak se chytí a napřáhne ji do proudu. Zhufrynovi do cesty. Ten se ale zachytí Kolarova „oštěpu“ a přitáhne se. V tom ale klacek praská a trpaslík zmizí v proudu. Když se vynoří, již dole pod hrází, zachytí se větve, která trčí nad hladinou a to už jej Falgo přitáhne pod hráz do mělčí a klidnější vody. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Promočený, potlučený a skoro utopený. Vypil jsi toho docela dost a pohmožděná hruď a o něco naražené koleno tě pěkně bolí. ***** Ztratil jsi 1 život. |
| |
| U hráze Zhufe, ty vole, co blbneš? Jsi říkal, že neumíš plavat. Povídám Zhufrynovi a snažím se ho postavit na nohy. Je tu tak pod prdel, ale voda je klidná. Pojď na břeh. Táhnu jej k břehu a pomůžu mu nahoru. Dobrý, mám ho. Vytáhněte ho někdo nahoru, je těžkej. Vychlastal půl potoka. Pak také vylezu nahoru a natáhnu se do trávy. Ty krávo, nemám rád vodu. |
| |
| V potoce se voda točí... Falkovi se povedlo Zhufa vytáhnout a dotáhl ho ke břehu. Stáhnu tedy lano zpátky k sobě, aby neuplavalo a jdu ka břehu, abych mohl pomoci trpaslíkům nahoru. "Zhuf, ty v pořádku?" zaptám se Zhufa zatímco ho tahám na břeh. Poté pomůžu nahoru i Falkovi. Jakmile jsou oba nahoře. Dojdu se podívat k díře pv hrázi a zjistit co se stalo s druhým kmenem, co schodil Zhufa do vody. |
| |
| Zase na břehu Jakmile mě Falgo vytáhne z vody, strávím pěknou chvíli vyvrhováním veškerý tý vody. Měl jsem kurva štěstí, nebýt tý větve tak jsem v prdeli. Bolí mě celej hrudník a koleno. Za chvíli ze sebe jen vysípám "Kdo mě tam kurva hodil, co se kurva stalo?" Pak až začnu odpovídat na dotazy okolí. "No, vypadám v pohodě? Bolí mě celý tělo..." Hned jak přestanu dávit vodu se pokusím posadit a snažím se dostat si dech zase pod kontrolu. |
| |
| U hráze Bolgar. Odpovím Zhufrynovi. Teda, jeho kláda. Na chvíli se zarazím. Hele, to zní docela blbě. Škoda, že nejsi ženská, byl by to dobrý vtip. Dej si oraz. Posadím se a z bot vyliji zbylou vodu. No nic, de se dělat dál. Nemá cenu se tu sušit, když můžu zase hupnout do vody. Usuším se na druhý straně. Zvednu se, vezmu lano a jdu se podívat za Bolgarem na hráz. Jak to vypadá? Tady máš lano, svaž to dohromady, ale kus nech, musíme na ně uvázat mezky, až je budem plavit přes potok. |
| |
| U řeky - Čtvrtý den poledne Vytáhnete trpaslíky z řeky na břeh. Bolgar se pak jde podívat, v jakém stavu je zbývající část. První kmen přes díru v hrázi leží dobře, ten druhý, který srazil Zhufryna do vody je nakřivo, ale když přijde Falgo s lanem, dáte jej na místo a upevníte oba kmeny k sobě. Vznikne tak most vedoucí na druhý břeh. Dva kmeny přes zbytek bobří hráze a další dva přes díru v ní. Dá se po tom s opatrností chodit. Přeci jen jsou kmeny oblé, kluzké, ale s trochou opatrnosti a cviku a až se kůra trochu odře, se po nich bude dát přejít bez většího rizika neočekávané koupele. |
| |
| U hráze Když už je Zhufryn konečně v pořádku na břehu, opatrně opustím hráz a jdu na břeh taky. Zlomený oštěp hodím do vody a mávnu nad ním rukou. Dáme se do práce a za chvíli je provizorní most hotový. "No po tom se už bude dát přejít, jen se musí opatrně. Jestli nejste proti, začal bych s přenášením beden, at se už konečně pohneme a potom přeplavíme s mezkama kus nad hrází. Voda už docela opadla." Jdu ke kládám a opatrně na ně vlezu a párkrát se po nich projdu, abych si vyzkoušel jak se po nich bude nejlépe chodit. Když jsem si dost jistý, vyzvu Falga aby mi šel pomoci s jednou bednou přes hráz. "Bylo by dobrý, aby Bolgar se Zhufrynem byly na druhý straně a pohlídali tam náklad co tam přeneseme. Jeden nikdy neví." |
| |
| U hráze Si piš, že opadla a důvod známe. Zatlemím se a přeměřím si klády na hrázi. Pak si také zkusím přejít na druhý břeh a zpět. Jo, to půjde. Kolare, jdem na to. Odpovím a začnu tahat náklad k hrázi a s pomocí Kolara je přenášet na druhou stranu. Hlavně pomalu, taky neumím plavat a není tu nikdo, kdo by mi pohotově podal větev. Povídám vesele, ale hučící proud pod hrází mi stejně nedělá dobře. Plavání, plavání. Kde se mám, u zelený prdele, v Taloku naučit plavat? Budu muset ukecat někoho v Greru, až se vrátím. Tam maj rybník. Až bude náklad přenesený, vrátím se na břeh k mezkům a jdu se podívat proti proudu a hledám pro ně vhodné místo na přeplavání. |
| |
| U řeky - Čtvrtý den po poledni Zatím co Zhufryn a Bolgar odpočívají, trpaslík kvůli neplánované koupeli a Bolgar po dobře odvedené práci, Falgo s Kolarem přetahají čtveřici beden a dva pytle na druhou stranu. Když mají hotovo, Falgo se jde projít proti proudu a po chvíli se vrátí. Našel místo, kde půjde s mezky přeplavat. |
| |
| U hráze Když se vrátím, trojice odpočívá. Tak hlavně, že je náklad na druhý straně. Už není kam spěchat. Seberu lano a přeměřím jej, zda je dostatečně dlouhé. Hele, vstávat. Kdo vlastně říkal, že umí plavat? Bolgare ty nebo Kolar? Otočím se na jmenované. Asi třicet kroků proti proudu je pozvolný břeh na obou stranách, tak tam by šlo mezky přeplavat. Ale potřebuji někoho, kdo to bude jistit. Dva na tady ten břeh a dva na druhý. Tady přivážem mezky za uzdu a přehodíme lano těm na druhý straně a ti budou tahat a mezky přes vodu přetáhnem. Podle mě budou plavat sami, ale to lano je, aby je nevzal proud. Takže kdo jde na druhý břeh? |
| |
| U hráze Po přenesení beden si chvilku sednu a Falgo se jde podívat na druhé straně proti proudu, kde by se dalo přebrodit s mezky. Po chvíli přijde s tím, že našel dostačující místo a ptá se kdo umí plavat. "Já sem řikal, že umim plavat a myslim si, že to zvládneme i sami. Pokud je Zhufryn s Bolgarem unavený a potřebujou si odfrknout." Proud v potoce je už klidný a čistý, bez trávy a klacků, co by hned sebrali spadlé lano do vody sebou. Přistoupím k mezkům a odváži je. "Vem lano a sejdeme se naproti tam, kde mezky převedeme, já je tam odvedu a připravim. Jo navaž na konec lana nějakej větší kus klacku, bude fungovat jako kotva, až ho budeš přehazovat. " Potom vezmu mezky a pomalu jdu po břehu a koukám se na druhou stranu, kde se Falgo zastaví. |
| |
| Bedny a mezci Poté, co dostavíme most, Kolar s Falkem přenesou bedny. "Řekli ať to netahám, tak to tahat nebudu..." Sednu si tedy se Zhufem a trochu si odpočineme. Poté co se vrátí, začínáme řešit co s mezky. "Já plavat umět ne, Falko, Kolar říkat, on umět. Já umět jízdecké zvířata pracovat. Moct pomoc s dostanim na druhá strana... Na který břeh mít já jít, okdud vy házet lano?" Vstanu a připravím se k odchodu. |
| |
| Na břehu Sedím, ještě oddechuju a občas střílím vražedné pohledu proti zlomyslné kládě co mě shodila do vody. "Jo, tohleto zvládnete beze mě, já mám zatím dost." Začnu kontrolovat, jestli jsem v řece něco neztratil a vyndám si z báglu trochu sušenýho masa. |
| |
| U hráze Dobře. Beru lano a jdu na druhou stranu. Povídám a beru kotouč lana. Když tak jdi s Kolarem... odpovím barbarovi ...budeš hlídat zbylé mezky a Kolar no, kdyby je se něco stalo, bude to na něm. Přejdu opatrně hráz a pak se dívám po nějakém klacku. Co tím myslel? Jaká kotva. Tu mají lodě, tak co to má společnýho s tím co děláme? Dumám. Klacek pak přivážu na konec lana, aby dobře letěl. Šutr by byl asi lepší, líp by to letělo, ale zase klacek plave. Dojdu na místo a počkám, až budou na druhé straně připravení. Odmotám lano a přišlápnu druhý konec. Připravím si pár smyček a s rozmachem se snažím přehodit řeku na druhý břeh, případně co nejblíže břehu, aby se to někde zachytilo. Bacha, házím!!! |
| |
| Na druhém břehu Stojím a čekám u mezků než dojde Bolgar, aby je pohlídal a já mohl s Falgem připravit ostatní na přeplavání mezků. Když vidím že Falgo dorazil s lanem na druhu stranu, předám mezky Bolgarovi a stoupnu si ke břehu, abych chytil lano. za chvíli lano s klackem letí a tak se je snažím zachytit, aby nespadlo do vody. Pokud vše klapne, zarazím klacek do země, abych mohl dojít pro mezky a začít převádět mezky přes potok. po cestě se mrknu po nějakém stromku, kam si uvážu prozatím lano. "Falgo, přivaž mi ten provaz u tebe taky někam ke stromku, zkusím se projít podle něj na druhou stranu, abych omrk dno a zjistil jakej je proud." Po tom co jsou oba konce upevněný ke stromu se chytím lana a opatrně podle něj přejdu k druhému břehu a zpět. Podle toho co zjistím usoudím postup a jdu na převádění prvního mezka. "Tak jdeme na to, hele nechal bych to lano takhle a já podle něj budu pomáhat nezkům a ty si je potom u břehu převezmeš jo?" |
| |
| Kus proti proudu Aha, tak takhle to chce dělat. Pomyslím si a rozhlédnu se, kam přivázat konec lana. Já myslel, že mezka přivážeš za ohlávku a já ho budu táhnout, jako když jsme je vedli. Pak bych ho odvázal a lano zase přehodil. Najdu stromek v dosahu, napnu lano a přivážu k němu svůj konec. Pak za ně zatahám, jestli to drží. U mě dobrý, můžeš to zkusit! |
| |
| U řeky - Čtvrtý den, druhá hodina po poledni Lano je napnuto kousek nad hladinou a když se na ně Kolar zavěsí, sice se prohne až kousek pod vodu, ale jinak drží dobře. Falgo to na své straně jistí, oba konce jsou přivázané dobře. Při prvním pokusu se Kolar přebrodí, přidržujíc se lana. Voda je vesměs mělká, jen v jednom místě mu dosahuje do půlky stehen a také v tom místě má proud největší sílu. Ale asi to půjde. Když se vrátí, Bolgar už má připraveného prvního z mezků, Roberta. Kolar se uchopí provazu pod ohlávkou a vede jej do vody. Ze začátku jde Robert v klidu, ale jak mu začne voda dosahovat po břicho, začne se vzpouzet. Kolar jej ale zvládne a mezek jde dál. Zlomový okamžik je v tom hlubším místě, kdy již Robert nedosáhne na dno a jak začne plavat, proud jej vezme a táhne po proudu. To se povede Kolarovi zvládnout a když se opět dotkne nohama dva, mezek zabere a vyrazí směrem ke břehu. Tam už si jej přebere Falgo. Jeden je na druhé straně. Jako druhá je přeplavena Rouzie. S tou to bylo stejné jako s Robertem a za chvíli jsou oba uvázaní u keře, který okusují. Se Strakáčem to také šlo dobře, tedy do okamžiku, kdy se dostal do proudu a ten jej strhl. Tentokrát se Kolar neudržel a když mezka vzal proud, pustil lano a i se Strakáčem začali plout dolů. Mezek pak zabral směrem ke břehu a kus po proudu se dostal do mělčí vody a pak na břeh. Kolara voda vzala a ten, spíše plavaje i když by normálně na dno dosáhl, se nese vodou. Ke břehu se dostal až notný kus za Stakáčem a když se téměř po čtyřech vyhrabe na břeh, tem si sedne unavený do trávy. Ale všichni mezci jsou na druhé straně a trvalo to necelou hodinu. Je tedy brzké odpoledne, asi tak třetí hodina. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Unaveně se svalíš na břeh. Nejde o to, že by ses neudržel a pustil. Mezek tě, když ztratil dno, nabral kopytem do lýtka a v podstatě ti podrazil v nejhorším místě nohy. Ale to, že umíš plavat a že je řeka v podstatě mělká, ti způsobilo jen namočení větší než jsi předpokládal a modřinu na pravé noze. ***** Máš naraženou nohu, budeš mít pořádnou modřinu, než se to vstřebá. Chvíli budeš kulhat. |
| |
| Kus proti proudu Doběhnu pro Strakáče a rovnou jej odvedu dolů k hrázi. Když míjím Kolara, podívám se, jak na tom je. Žiješ? Fajn. Jen ho odvedu dolů a hned se vrátím pro ty dva. Jak říkám, dělám a když jsou všichni tři mezci uvázaní u hráze, křiknu na Zhufryna. Heééj, Zhufe! Přestaň se válet a přestěhuj se alespoň k nám na druhý břeh. Vlastně si ještě dojdu pro své věci, které jsem tam případně nechal a po návratu se otočím na ostatní. Tak jsme tu. Kudy dál? Podél lesa k hoře nebo to vezmem skrz? Někde by tam měla být ta chata, ale... promnu si bradu ...tu asi jen tak nenajdem, když nevíme kde je. Co? |
| |
| Na břehu "Sakra, sakra a ještě jednou sakra. To je skvělý, cejtim se, jako by mě kopnul kůn. Vlastně von mě kopnul." Sedím na břehu a držím se za nohu. Po chvíli se na to kopnutí podívám a usoudím, že je to jen pořádná modřina a za nějakou dobu to bude dobré. "Jo Falgo, jsem v pohodě, jen sem si pěkně zaplaval a lehce mě nakop ten mezek jeden, ale bude to v pohodě." Odpovím Falgovi a pomalu se začnu zvedat. "Sakra zase, to bude pěknej kus cesty s tou nohou. No co se dá dělat." Dokulhám si opatrně pro své věci a půjdu pomoci Falgovi s mezky. Nejspíše je hned i naložíme zase, aby jsme byli připravený na cestu dál. "Dobrá otázka, nevim jestli se my chce bloudit v lese. Já bych šel raději okolo. Nemá cenu hledat chatu někde v lese, když ani nevíš kde je a jestli je používaná. Protože jestli jo, tak by sme ji našli podle stop. To by nebyl problém." |
| |
| Za vodou Poté co Falko s Kolarem převedou mezky a Kolari si zaplave v řece... "No ještě, že umí plavat..." Si dojdu ke Zhufovi pro svoje věci a po kládách se opatrně přesunu na druhý břeh. Mezitím se k nám dostane i vykoupaný Kolar. " Ty v pořádku? nejít k tobě když ve voda, ty říkal umíš plavat." Potom se vydám k mezkům a pomůžu s jejich nakládáním. Na Falkův dotaz se k němu otočím a odpovím. "Chata ty myslet jako dům? nevědět, že tu nějaký ale pokud někdo tam, muset určitě mit cesty a on taky muset vařit a my moc vidět kouř..." Na chvíli se zamyslím a pak se pokusím myšlenky zformulovat "Mně být jedno kudy my jít, ale myslet že přes les kratší..." |
| |
| Přes vodu "No jo, už jdu..." Zvednu se pomalu ze země, když se konečně cejtím líp a rozhodnu se konečně přelézt na druhý břeh. Dávám si pozor abych neuklouznul. Na druhém břehu pak už jen dojdu ke zvířatům. "Uf, jsem rád, že to máme za sebou. Vyrazíme? Nechci zjistit, že jsme něco nechali na druhém břehu dost včas, abychom se pro to ještě byli schopný vrátit." Uchechtnu se a vyhlídnu směrem, kterým si myslím, že máme jít. |
| |
| Na druhém břehu Hmm... Máte pravdu, les je to sakra velkej a když nevíme, kde tu chatu hledat, tak to nemá cenu. Pomůžu naložit náklad zpět na mezky, smotám mokré lano, pověsím jej na bednu. Z torny vylovím poslední jablko, rozdělím na tři díly a dám každému mezku kousek. Tak už jsme na správném břehu, tak jen obejdeme Bučinu ze severu a dojdem k hoře. Kývnu na Bolgara. Jak povídá Bolgar, s tím kouřem. Nebudem hledat chatu uprostřed hvozdu, ale tábor trpaslíků bude určitě kouřit dost. Když to půjde dobře, tak si myslím, že do večera obejdem severní okraj a zítra dorazíme do cíle. Poplácám Rouzie po krku a zkontroluji upevnění nákladu a také, jestli mám všechny své věci. Ještě jedna noc pod hvězdama a pak už snad pořádná střecha a hlavně, doufám že tam maj pivo. Tak jdem! Zavelím, popadnu provaz a zamířím na severovýchod podél okraje lesa. Ještě jeden den, jeden den a pak si dám oraz. |
| |
| Na druhém břehu "Snad máš pravdu Falgo a zítra dorazíme do tábora. Ale přeci jen, třeba mě ta hnáta fakt bolí, takže budu tentokrát asi trochu zdržovat. Určitě by bodnul obklad z jitrocelu, maliní a jahodníku, ale nevim jestli to tu najdu. Jitrocel roste spíš na loukách, ale i ten maliník a jahodník by pomoh." Poukáži na modřinu na noze a fakt, že nebudu alespon dva dny tak rychlý jako před tím. Na Bolgarovu otázku jen kývnu a zmáčnu zmáčený rukáv ze kterého pořád ještě teče voda. Po chvíli jsme všichni připraveni a můžeme vyrazit dále k cíli. "Musíme se v táboře na tu chatu a cestu k ní zeptat." Ještě jednou si pořádně zkontroluji věci a zbraně, podívám se na dřevěný ořezaný klacek "chytat ryby se už asi nikomu nechce co? Tu rybu co mám si uděláme večer jako chutovku." S tím zapíchnu klacek do země a nechám ho tam. Když vidím Falga jak se dělí o jablko s mezky zašmátrám v batohu také, vyndám něco k snědku pro sebe a pokud mám, tak i pro mezky se kterými se hned rozdělím. Potom se po cestě dám do svačení. "Vezmu si mezka, aspon se o něj budu moc trochu opřít, pokud to nevadí." |
| |
| U řeky - Čtvrtý den, asi třetí hodina po poledni Po naložení nákladu se vydáte opět na cestu. Jdete podél lesa, v místech, kde ještě není tráva tak vysoká. Počasí je příjemné a cesta vám rychle ubíhá. Po dvou hodinách již dosáhnete severního okraje Bučiny a se sluncem v zádech míříte na východ. Další dvě hodiny a je večer. Slunce se kloní k západu a nad korunami stromů se na jihovýchodě tyčí Osamělá hora. Její vrchol a úbočí je nasvíceno sluncem. Vzdálenost odhadujete tak na dvacet až pětadvacet mil, ale to již dnes nedáte. Než budete moci zahnout na jih, musíte ještě obejít kus lesa a to si musíte nechat na další den. Najít místo k táboření nebyl problém. Prostě jste zamířili více k lesu a našli si místo mezi většími stromy. Nebe slibuje noc bez deště. Je večer, okolo sedmé hodiny večer. |
| |
| Opět na cestě Tak máme rybu a Bolgarovu myš. Něco se z toho udělá a stejně máme cestovní zásoby od Brarga. Jsou sice trvanlivé, ale nesmí se to přehánět. Pobídnu Rouzií do kroku. Máme nějaké to maso od včerejška, můžem dožvýkat po cestě a k večeři jen něco lehčího. Jak říkám, dám si jeden z posledních kousků. Pak už si to vykračuji dál a dál. K večeru, když se zastavíme u okraje lesa, si sednu k jednomu ze stromů, sundám si boty a natáhnu nohy. Jako na tohle stavěnej nejsem. Jo, Grer a zpět domů, ale to je jen kousek, takováhle procházka přes půl kraje, na to nejsem. Na chvíli se zády opřu o kmen. |
| |
| Večerní táboření Když se zastavíme na severním okraji lesa, abychom se utábořili, uvážu Strakáče k jednomu stromu a začnu řešit oheň. "Já projít kraj les, podívat se po dřevo na oheň a jestli tu stopy zvířata. Další vlky nechci. " řeknu ostatním a poté se vydám na obchůzku, hledám jak chrastí na rozdělání ohně tak i větší větve. Cestou se dívám i po stopách, které by případně prozradily cizí přítomnost. A pokud bych viděl i nějaké rostliny, podobné těm, co nám ukazoval Kolar. vezmu je s sebou abych mu je v táboře ukázal... "Zítra asi budeme na místě. Doufám, že se dostanu i k nějakým penězům, mohly by se hodit.." Jdu zhruba půl míle podél lesa směrem odkud jsme přišli, pak se vrátím k tábořišti, tam se zbavím posbíraného dřeva a pokud nikdo nepůjde na druhou stranu, projdu půl míle i druhm směrem se stejným úmyslem. ******* 2 hody procentkou na hledání stop a bylin - poku mám házet víc, tak napiš |
| |
| U lesa K večeru dojdeme k lesu, kde si vyhlídneme příhodné místo k utáboření. Po tom, co se uklidí mezci a sundá se z nich náklad se vydávám společně s Bolgarem na dříví. "Jdu na druhou stranu Bolgare. Falgo s Zhufrynem by mohly připravit něco k jídlu, posledně to bylo skvělý. Jo když tak si vemte z mích zásob něco." Oznámím Bolgarovi svůj úmysl, kam chci jít než se rozejdeme, Falgovi podám svůj batoh a po chvíli vyrážím. Hledám dříví a koukám po stopách a bylinkách. Beru si sebou jen meč. Po nějaké době se vracím a položím dřevo na hromadu někam vedle a pokud něco najdu, uložím si to do batohu. |
| |
| Večer u lesa Otevřu oči a pomalu se vyhrabu na nohy. No jo, furt. Pomůžu se sundáním nákladu a zaopatřením mezků na noc. Koukejte se někdo naučit slušně vařit. Přijít k hotovému umí každý. Nevrle zabrblám a převezmu si rybu a myš. Co mám jako z tohohle udělat? Zákusek pro ty dva a já se Zhufem budem mít kaši? Proberu zásoby. No asi jo. Hmm... hrách tu mám, pár kousků sušeného masa z Brargových zásob, cibule došla, škoda. Když ty dva odejdou do lesa pro dřevo, otočím se na Zhufryna. Bude asi hrachová kaše s trochou masa. K tomu placky ze zásob, k přikusování. Ryba je tak na oblíznutí pro jednoho a to samý ta travní krysa nebo co to je. Na chvíli se zamyslím. Vlastně bych mohl z vnitřností udělat polívku nebo je přihodit do kaše. Hmm... asi ne, polívka ale jo, to by šlo. Máme ještě kroupy a nějaký tuk bude z té myši. Připravím ohniště. To znamená že vykopu mělkou jámu, seženu pár kamenů a nalámu drobné větvičky na podpal. Pak ulomím dva větve na pruty a dám se do přípravy ryby a myši. Do kotlíku si připravím vše potřebné na polívku a na pruty napíchnu rybu a myš. Tak kde jsou s tím dřevem? Nejdřív bude polívka, ta se uvaří rychle. Než se jim to propeče, udělám pro nás kaši s masem. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Vydáš se do lesa a pak zamíříš na východ. Bolgar se vydal na západ. S hledání suchého dříví nemáš žádný problém. Nacházíš spoustu proschlých větví. Nalezneš také několik stop, většinu udělala srnčí, jen jedna řada je od prasat. Bylinky nenalezneš žádné. Narazíš ale na borůvky, maliny a také několik křemenáčů a babek. Pobereš co uznáš za vhodné a vrátíš se do tábora. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Vydáš se do lesa a pak zamíříš na západ. Kolar se vydal na západ. S hledání suchého dříví nemáš žádný problém. Nacházíš spoustu proschlých větví. Stop si nevšimneš žádných. Bylinky nenalezneš žádné. Narazíš ale na několik osamocených borůvek. Je jich jen asi půl tuctu, nic co by bylo třeba nosit ostatním. Pobereš co uznáš za vhodné a vrátíš se do tábora. |
| |
| Na severu Bučiny - Čtvrtý den večer Postaráte se o mezky, složíte náklad a pak se Kolar s Bolgarem vydají do lesa na dříví. Po několika krocích se rozdělí a každý jde na jinou stranu. Trpaslíci se zatím starají o tábor. Falgo připraví ohniště a pak se začne zaobírat tím, co bude dnes k večeři. Vyvrhne pstruha a očištěného jej napíchne na prut. To samé provede s Bolgarovým úlovkem. Získané vnitřnosti probere a část z nich vhodí do kotlíku s vodou. Přidá kroupy, sůl a nějaké drobnosti. Připraví si větší klacek, aby bylo kotlík nač zavěsit nad oheň. Zbytek nepoužitelných vnitřností, ploutve a kůži vyhodí. Nechá si jen asi na lžíci bílého sádla. To pak bude přidávat do hrachové kaše, až bude volný kotlík. Trvá asi půl hodiny než se ti dva vrátí. Každý nese několik suchých větví. |
| |
| Večer u lesa "Hele Falgo, našel sem ještě nějaký houby a doufám, že sis vzal odemně nějaký to jídlo. Jo potkal sem nějaký stopy od prasat a vysoký, tak když tak zejtra po cestě bych moh zkusit něco ulovit nebo můžu jít ještě ted." Pronesu, když se vrátím do tábora, položím větve vedle ohniště a podám nalezené houby a i bobule Falgovi. Omrknu ohniště a co Falgo vaří. "Fajn ohniště, jen koukám, že toho moc na ten ohen neni co? Hele, já vydržimna plackách, maso dej marodům a sobě. zasloužíš si to, když se s tim už trápíš." Odejdu ke svím věcem, položím meč a vezmu si luk a dva šípy. Překontroluji, jestli mám tesák a jsem připraven na krátký lov. "Tak jestli mě tu chvilku oželíte, zkusim jít něco ulovit, nemělo by to trvat dýl než dvě hodinky. " Počkám na vyjádření ostatních a potom se hodlám vydat k místu, kde jsem našel stopy a vydám se po nich. |
| |
| před tabořením ještě než se vydám k ostatním, seberu borůvky a společně se dřevem je odnesu do tábora. Jakmile se dostanu do tábora, složím dřevo k místu na táborák, které připravil Falko. "najít trocha borůvek a ve vak mít ještě zbytek zásoby." borůvky polořím někam aby se jim nic nestalo a z brašny vyndám zbytek svých zásob, měl bych tam mít ještě kus špeku a nějaký sýr a placky. "vzít to na večeře, ale možná schovat kus na snídaně..." |
| |
| Večer u lesa No to je dost. Přivítám ty dva a nalámu hned něco z přineseného dříví na oheň. O chvíli později již plane malý ohníček, který pečlivě přikrmuji. Na lov kašli, za deset minut bude polívka a pak hned dám dělat maso. Navíc bude tak za hodinu tma. A jestli máš něco použitelného v torně, tak to vyndej. Se ti nebudu hrabat ve věcech. A zítra dojdem do tábora. Snad. Povídám Kolarovi a zamíchám budoucí polívku. Prohlédnu si donesené houby a pak je očistím, nakrájím na kousky a přihodím do polévky. V průběhu práce sesypu borůvky do misky a sem tam si nějakou vezmu. Až se uvaří, odstavím kotlík a rozdělím do misek. Pak dám kotlík opět nad oheň a dám se do přípravy kaše. Myš a rybu dám vedle kotlíku, aby se pomalu propekli. Polívka je tu, berte si. |
| |
| Falgo Vezmeš si několik borůvek a pak se ti „zkřiví“ ústa trpkou chutí. Po pár sladkých narazíš na něco, co je na chuť fakt hnusné. |
| |
| Večer u lesa Najednou se otočím stranou a vyplivnu modrou hmotu co mám v ústech. Do hajzlu, co to je? Dál plivu modré sliny a pak se napiji z měchu a vypláchnu si pusu. Fuj tajbl! Co jste to donesli? Vezmu misku s borůvkami a začnu si je prohlížet. Pak to dám Kolarovi. Hele, mrkni se na to. Nevím co tam je, ale je to trpký, až se mi zauzloval jazyk. |
| |
| U ohně "Fajn tedy, na lov nejdu." Odvětím a začnu se tedy koukat do batohu, jestli tam ještě něco je, co by se hodilo. Ve finále vyndám všechno zbylé jídlo co u sebe mám a položím ho vedle Falga. Než se nadějeme polívka je hotová. Otočím se, abych si uložil batoh na své místo, když slyším jak Falgo začne plivat a prskat. "Co se děje, něco se nepovedlo?" To už ale Falgo natahuje ruku s miskou a abych se podíval na obsah. Podle jeho výrazu s tím bude něco v nepořádku. "Ještě aby se mu tam přimíchalo Vraní Oko, ale kde by se tam vzalo. To roste na jednotlivejch stonkách, s Borůvkou se nedá jen tak splíst. A ani nerostou vedle sebe, že by se nedopatřenim utrhlo. To je nějaký divný, to se musim pořádně mrknout." Vezmu si misku. "Tak ukaž co to tu máme za dobroty." S úsměvem si vezmu misku a kuličku po kuličce prohlížím obsah. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Prohlédneš si misku s borůvkami a tvé podezření se ti po chvíli potvrdí. Opravdu najdeš mezi borůvkami několik kuliček, které tam nepatří. Vraní Oko, najdeš jich pět a jsi si jistý, že ty jsi je nenatrhal. Pokud jich Falgo nesnědl několik, ale asi ne, protože chutnají hnusně, tak by mu nic nemělo být. |
| |
| Večer u lesa Nevím. Asi jsem narazil na nějakou plesnivou. Odpovím a naberu si polívku. Říkám, že je to hotový, tak koukejte polívku sníst. Potřebuji prázdnej kotlík na kaši k masu. Pustím se do jídla. Lepší. Už ta hnusná chuť mizí. By mě zajímalo, co to sakra bylo. Už i na borůvky aby si trpaslík dával pozor. |
| |
| v táboře jakmile Falko dovaří polívku, trochu si naberu a sním. "já vzít sem co najít.... ale ta polívka moc dobrá. Jak dnes my hlídat tábor?" vznesu dotaz ke všem potom se posadím a počkám na další jídlo a odpověď. "dnes už bych mohl hlídu zvládnout, ale kdo ví... |
| |
| Na severu Bučiny - Čtvrtý den večer Rozeberete si polívku a pak se dá Falgo do přípravy druhého chodu. Nad ohněm se pomalu opéká ryba a myš, do kotlíku hodil trochu sádla a smaží tam kousky masa a vnitřností, pak to zalije vodou a přisype hrách. |
| |
| Večer u lesa Bude to chvíli trvat, než hrách nabobtná a trochu rozvaří. Tak půl hodiny a bude hotovo. Zamíchám budoucí kaši a dám se do polívky. S tím hlídáním se nějak domluvíme. Zdá se mi, že jsme na tom už všichni dobře, tak když si to nějak rozumně po dvou hodinách rozdělíme, každý se dostatečně prospí. Mě stačí málo, hlavně si potřebuji natáhnout nohy. Vytřu zbytek polévky kusem placky a věnuji se kotlíku. Sem tam pootočím pruty s pečení. Pak šťouchnu do mlčícího trpaslíka. Co ty? Jsi nějak zticha. Až bude jídlo hotové, rozdělím kaši do misek a rozdělím opečené maso na poloviny. Takže máme dva kusy ryby a to samé pečená myš. Kdo chce co? Bych si dal pstruha. Pak, podle přání a kdo bude rychlejší, rozdělím porce. |
| |
| Večer u lesa "Chlape vždyt to je vraní oko. Kdo neví co sbírá tak at radši nebere nic nebo nás otráví, ale ty bobulky se hoděj, ty si schovám." A uložím si těch pár bobulí vraního oka. "Falgo v klidu, jestli si sněd jen jednu, dvě nic se ti nestane." Vrátím mu přebraný borůvky a ujistím ho, že je vše v pořádku. Potom si vezmu polévku a s chutí se do ní pustím. Pokud bude možnost i si přidám. Po polívce se už peče a vaří druhý chod. "Mě je úplně jedno co budu jíst, hlavně at na mě něco zbude." |
| |
| Večer u lesa Vraní oko? Podezřívavě se zahledím na Bolgara. Myslím, že jsem nesněd žádnou. Jen jsem nějakou rozkousal a pak vypliv. Je to hnus, tim se nikdo, kdo má chuť v pořádku, nemůže otrávit. Otočím maso na prutech a když je hotové, rozdělím porce. Fajn, mám rybu. Zbytek si rozeberte. Naložím si půl pstruha a přidám pár lžic kaše. Beru si první hlídku, pak vzbudím třeba Zhufa a tak dál. Myslím, že už nikdo z nás na tom není tak zle, aby chrupkal celou noc. Chvíli žvýkám večeři. Už abychom tam byli. Mám toho v nohou tolik, že už mě to ani nebaví. Doufám, že budou mít v táboře havrana, poslal bych domů zprávu. A vyspat se s pořádnou střechou nad hlavou mi taky bodne. Po večeři vytřu zbytky trávou a sklidím nádobí. Kotlík nechám venku, stejně budu ráno dělat čaj. Tak je po večeři, pokud nechcete vyprávět pohádky před spaním, tak mě začíná hlídka. |
| |
| Po večeři Jakmile zjistím, že mezi borůvkami bylo i vraní oko, leknu se. Omlouvat se, já napoznat, neumět rozeznat vrána oko od borůvka, vypadat stejně...Nechtít poškodit" Poté si vermu kus myši a kaši a navečeřím se. Steně jako Falko po dojedení vytřu misku trávou. "moc dobré, díky. Zítra my tam být?" Poté co se Falko zmíní o hlídce, hned mu řeknu: "klidně pak vzbudit mě na hlídka. Já tě vyměnit." |
| |
| Večer u lesa No jo, dobrý. Nic mi není. Povídám a mávnu rukou. Hele, já mám na tohle pravidlo. Neznám, nesbírám. A určitě nežeru. Sám se v bylinkách a vůbec v tomhle moc nevyznám, a v šeru, jaký je bych se také mohl splést. Ještě že jsou hnusný. Pak chvíli přemýšlím o jeho otázce. Myslím že jo. Co si pamatuji, tak Brarg namaloval tábor na západní straně hory. To bychom nemuseli přehlédnout, určitě bude vidět nějaký kouř a když se tam budem dost dlouho potloukat, snad narazíme na nějakou hlídku. Pokud něco takovýho mají, nevím jak to maj zařízený. Spíš doufám v ten kouř. |
| |
|  Zhufryn Tábořiště Převezmu od Falga nejdříve misku s polévkou a poté, co zbude. Nejspíše druhá půlka stepní myši. A kaše. Zakvedlám lžící. Je to dobrý. Po dlouhé době se zapojím do hovoru. Klidně mě vzbuďtě jako třetího, tedy Bolgare pak mě a k ránu to vezme Kolar. Chvíli žvýkám. Já ten papír moc nestudoval, čekal jsem, že jej někdo vezme, ale ztratit se nemůžem, ta hora nejde přehlédnout. Pokud se již nic nebude dít, připravím si lůžko a zalehnu. |
| |
| Tábořiště Přidám se a vezmu si co zbude a nandám si kaši. Pomalu jím a poslouchám rozhovor, Bolgar se evidentně lekl toho co mohl způsobit. Dožvíkám a začnu ho uklidňovat. "Bolgare v pohodě, to se může stát, když to neznáš, když se nám to zejtra povede, ukážu ti rozdíl co je co. " Zasměji se a pokračuji v jídle. Potom se rozděluje pořadí hlídek a než se naději, už je na mě poslední hlídka. V klidu dojím, také jako ostatní vytřu misku trávou a uklidím ji. "Tak fajn tedy, beru poslední hlídku, stejně stávám brzo. Tak tedy jestli už nemáte nic v plánu, jdu se natáhnout, jsem nějakej utáhlej dneska." Zvednu se a jdu si připravit nocleh. Ještě se jednou rozhlédnu po okolí a potom se ukládám ke spánku. |
| |
| Na severu Bučiny - Čtvrtý den večer Dojíte, uklidíte použité nádobí a rozdělíte si hlídky. Pak se ještě chvíli bavíte a postupně, až na Falga, který má první hlídku, se uložíte ke spánku. Postupně se během noci vystřídáte a tak za svítání, kdy má poslední hlídku Kolar, se všichni probudíte. Na severu Bučiny - Pátý den ráno Slunce na východě se dere z řídké mlhy a na trávě okolo je jen lehká rosa, která se jistě během hodiny vypaří. Vypadá to na slunečný den s čistou, modrou oblohou. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Klidná noc, dobrý, hluboký spánek. Jsi již téměř úplně zdráv, poslední rány by se ti měli úplně zahojit během dneška. ***** Získáváš 2 životy. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Klidná noc, dobrý, hluboký spánek. Jsi již téměř úplně zdráv, poslední rány by se ti měli úplně zahojit do zítřka. ***** Získáváš 2 životy. |
| |
| Tábořiště Když ráno otevřu oči a místo do poctivého stropu se dívám na koruny stromů, si povzdechnu. Ještě jeden den, ještě půl dne, když to půjde dobře. Vyhrabu se z pod pokrývky. Brý ráno. Rozfoukám uhlíky, přiložím trochu dřeva a dám nad oheň kotlík s vodou do které naházím nějaké to ostružinové či malinové listí. Které bude dřív po ruce. Zajdu zkontrolovat mezky a pak se usadím a dám si k snídani něco ze zásob. Tak už to známe, snídaně, mezci a jde se dál. Jak říkám, dělám. Jen si skočím do lesa se vychcat. Pak si pobalím vybavení a když bude čaj vypit, vše uklidím a zašlapu oheň. Naložím s ostatními mezky a jde se dál. Nepamatuje si někdo, na kolik dní to Brarg odhadoval? |
| |
| Tábořiště Hlídka proběhla v klidu a ráno je kvapem tady. první vstane Falgo a jako když má u zadku uhlíky, hned je tady a vaří čaj a hned v lese a chčije, pak zase u mezků. "Dobrý i tobě, poslouchej, ty se už hodně těšíš na konec týhle cesty co? A co když nás potom zase někam pošlou a třeba i na dýl." Mezi tím stihl už Falgo čaj a tak si taky nabídnu a dám si hrnek, tedy misku, hrnek nemám.. Teplý čaj po ránu je příjemný a tak si ho vychutnávám. "Myslim sedm dní že řikal, že by to mělo trvat, ani nevim jestli sme v předstihu nebo pozadu. Nějak sem zapoměl počítat dny." Dosrknu poslední kapku čaje, uklidím misku a také se začnu pomalu balit. "Jak sis užil poslední zatim noc strávenou pok hvězdama, nebude ti to chybět?" S úsměvem popíchnu trpaslíka při balení si věcí, je na něm vidět ta radost z noci strávené venku. |
| |
| Tábořiště Tak když bude něco na práci, tak zase půjdu. Stále pracuji pro Brarga, tenhle výlet je sice neplacený do hodiny, ale zase to má hodit slušný prachy. Odpovím Kolarovy a netrpělivým pohledem popoženu ostatní. Spaní pod střechou má sví výhody. Stejně počítám s tím, že se tam zdržíme pár dní a pak se musíme nějak dostat do civilizace. Buď půjdem stejnou trasou zpět, nebo mám dojem, že nejbližší vesnice jsou Splavy na jih od hory. Tam už by šel najmout dostavník co nás doveze domů. Tedy mě domů. Brácha je určitě celý nešťastný, že musí chlastat sám. |
| |
| Tábořiště Z cele skupiny se probudím jako poslední. Když e konečně vyhrabu na nohy, zljišťuju, že zranění postupně mizí a že mě už skoro nic nebolí. "Dobrý áááo" zívnu a potom se pustím do balení přikrývek. Vidím Falka, jak připraví na snídan a odběhne do lesa. Když se Falko vrátí, poslouchám jejich rozhovor s Kolarem. Když domluví, zeptám se Kolara "Kdo být ten Bragr o kterém vy mluvíš? Vy o Bragr mluvit dřív..." mezitím si vypiju čaj a uklidím misku... |
| |
| Zhufryn Tábořiště S bručením se převalím a ještě chvíli si užívám dobrý pocit po kvalitním spánku. Jo, už vstávám. Posnídám co torna a skromné zásoby dají a pomůžu pak s naložením mezků. Vezmu dvojici jablek a rozdělím se s Robertem. Tak ještě den. Poplácám jen po boku a zkontroluji popruhy držící bedny. Pak si zabalím své věci. Tak já jsem taky hotov. Povídám. Brarg nás najal. Je to vedoucí karavany co pendluje mezi Grerem a Karak-Talokem. Ale víc ti řekne Falgo, maká pro něj už hodně dlouho. Já a Kolar jej vlastně známe tak týden a pár dní k tomu. Už jsme pro něj udělali jednu prácičku, co se nachomýtla při naší cestě karavanou. Odpovím Bolgarovi a vezmu Roberta do čela. Také doufám, že nám zaplatí co řekl. Byla to fakt štreka a myslím, že jsme splnili všechny podmínky co chtěl pro získání prémie. Odmlčím se. Navíc se nebudeme dělit s těma mladýma co nás první noc opustili. Zamyšleně se podívám na Bolgara. Hmm... |
| |
| Tábořiště po ránu To není úplně přesné. Jako, najmul nás na tohle Brarg Rudá Brada, to jo. Ale on je jeden z šéfů tedy velitelů karavany. Druhý je Dinain Běžec, ale ten většinou sedí v Greru ve stájích a zařizuje překládání zboží putující oběma směry. Podrbu se na hlavě. Vlastně pracujeme pro Barina Tvrdý Zub. Ten je majitel téhle společnosti a my pro něj všichni pracujeme. Ale jako správný hlavoun se o nás malé nestará, na to má Brarga a Dinaina. Co vím, tak sedí v Taloku a tam vyřizuje své obchody. Ale pro nás je důležité, že nás najmul a platí Brarg a až dorazíme do tábora, dostanem hned odměnu a dáme si pivo. Fakt doufám, že tam nějaký maj. |
| |
| Po ránu "Tak vidíš Bolgare, Falgo ti řekl asi všechno, já toho nakonec z nich vim nejmíň, nachomejt sem se k tomu úplně náhodou." Když vidím, že jsou všichni připraveni vezmu jednoho z mezků, pokud na mě nějaký zbude a pomalinku se dám do pohybu. "Tak dem, ať tam ještě dneska dojdem, je to už jen kousek, měli by sme to dneska stihnout, tedy pokud bude klidná cesta." Ještě jednou zkontroluji své věci a okolí tábořiště, jestli máme všichni všechno. Zašlapu pořádně ohniště a lehce ho poliji troškou vody. |
| |
| odchod " mě zajímat jak tábor vypadat, ještě nevědět co dál, ale rád s vámi cestovat..." s těmito slovy dojdu ke svému mezkovi naložím ho a připravím se na cestu sbalil jsem všechno, takže tu nic nenechávám. doufám že z té cesty taky budu něco mít... |
| |
| Na severu Bučiny - Pátý den ráno Naložíte mezky, zkontrolujete, zda-li jste něco nezapomněli a uhasíte oheň. Pak už se jen nějak seřadíte a vyrazíte na další cestu. Jdete podél okraje Bučiny a jen sem tam se na chvíli zastavíte, když si někdo potřebuje odskočit, Kolar sebere a prohlédne nějakou kytku či stopy nebo nějaký z mezků se rozhodne dát si krátkou přestávku. Po dvou třech hodinách dojdete na severovýchodní okraj lesa, kdy nastává okamžik změny směru. Tentokráte na jih.  Před vámi se rozprostírá širá travnatá pláň sahající do dáli na východě. Tam je, někde v oparu další les a hory. Ale hlavně na jihu máte výhled na cíl vaší cesty. Osamělá hora, nezdá se moc vysoká, tedy v porovnání se Severními horamy, které máte za zády, ale i tak se tyčí nad plání a lesem vysoko. Úbočí i vrchol jsou holá, jen u úpatí je obklopena úzkým pásem lesa. Ten je ale řídký, ne jako Bučina. Stále ale máte přes sebou další tři nebo čtyři hodiny cesty, k prvním stromům obklopující Osamělou horu je to stále ještě asi deset nebo dvanáct mil. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Během putování máš v podstatě volnost pohybu. Ostatní mají každý jednoho mezka a ty se tedy potuluješ okolo skupiny, jednou vpředu jednou vzadu a obhlížíš okolí. Hledáš případné stopy či pokukuješ po užitečných bylinkách. Sem tam zahlédneš i nějakou tu zvěř. Zajíc, vyplašená koroptev či v dáli na pláni srnčí. Co se týká stop, tak téměř to samé. Srnčí a pár stop po divokých prasatech. Z bylinek se ti podaří najít jen trs Bludí, dost na jednu dávku čaje a pak několik rostlin Oniky  .Z té se používá květ také na čaj. Tento působí uvolnění stresu, odplavuje únavu a vůbec má uklidňující účinky jak na tělo, tak na mysl.. Našel jsi dost květů na jednu dávku. Také máš možnost natrhat si nějaký ten jahodník na čaj, borůvky či maliny. Také najdeš několik pěkných jedlých hub a narazíš i na pár prašivek. ***** 1x Bludí a 1x Onika Čas z Oniky působí jak jsem napsal. Účinek se dostaví asi za půl hodiny. Samotný čaj je načervenalé barvy, je vhodné jej něčím osladit, protože je trochu hořký. Ale není to nutné. |
| |
| Zhufryn Na cestě Tam někde je pivo. S tou myšlenkou popoženu Roberta do kroku. Kdo první objeví tábor, tomu platíme pití. Povídám a vyrazím vpřed. Je to už jen kousek. Něco přes deset mil, to dáme za tři čtyři hoďky. Pohoda. Jen najít, kde se usídlili. I když, jestli mají hlídky, uvidí nás tady na tý placce dřív než my je. Přemýšlím a rozhlédnu se po okolí. Jo, asi jsme to nejzajímavější široko daleko. A mají nás stejně čekat, i když asi až zítra nebo pozítří. Doufám, že to ocení. Zamyslím se trochu víc. V pivě nebo zlatě, samozřejmě. Usměji se do vousů a vyhlížím nějaké známky osídlení. Kouř, pokácené stromy a tak... I když vím, že na deset mil uvidím tak velký prd. |
| |
| Na cestě Tak to beru. Rouzie, pohni. Mám žízeň. Zatáhnu za lano a následuji Zhufryna a ostatní. By se mi líbilo. Sedět do rána někde v hospodě a jen by nosili jídlo a pití. Možná jsme si na sebe tím upletli bič, ale Kolar toho moc nevypije a Bolgar? Kdo ví. Přemýšlím o „odměně“. Kde je tu vlastně nějaký nejbližší hostinec. Slušný hostinec s dobrým jídlem a kvalitním pitím? Abychom se kvůli tomu nemuseli vracet až do pevnosti. Tam vaří dobře. U nomáda. |
| |
| Na cestě "Zhufe, konečně něco, co nás popožene, sice toho nevypiju tolik jako vy, ale zadarmo se napiju rád." Jelikož nemám žádného mezka, mé šance se prudce zvyšují, ale spíš než pití mě zajímá okolí a stopy po civilizaci. Trošku se nudím a tak si sundám ze zad luk, připravím si jeden šíp a popoběhnu malinko před ostatní a hodlám se pokusit ještě naposledy zkusit něco ulovit. "Nebojte, teď nezávodim, jen si chci ještě zkusit něco ulovit. Aspoň by mohla bejt do hostince nějaká pečínka, že by nám jí hostinckej udělal." S tím se už ale dostávám do popředí a jdu tak daleko, abych neslyšel za mnou jdoucí s mezky. |
| |
| Na cestě Chytnu za uzdu "svého" Strakáče. a spolu s ostatními se vydám směrem, kterým tušíme tábor. po Zhufovo komentáři jen tak prohlásím: "Pivo rád. Kolar ale vpředu takže vyhrát on. Nebýt spravedlivé... Ale já nesoutěžit." Poté jen potichu pokračuju s ostatími i s mezky a vyhlížím kouř. |
| |
| Na cestě Otočím se na Bolgara. Tak to teda ne. Jsme jedna parta a jsme v tom spolu. Takže hraješ taky. A když uvidím kouř první já, tak budeš pěkně platit. Povídám mu a po chvíli na něj mrknu. I když tím, že Kolar vyrazil kupředu, má jistou výhodu. Takže trochu přidáme. Trochu zrychlím, ale jen na chvíli, aby se neřeklo. Pivo, pívóó... |
| |
| Na severu Bučiny - Pátý den dopoledne Míříte na jih. Hora se pomalu zvětšuje a vy ukrajujete míli za mílí. Nijak nespěcháte, občas se zastavíte a necháte nohy i mezky odpočinout a nažrat. Kolar jde chvíli vpředu, ale asi po hodině se vrátí zpět. S prázdnýma rukama. Po necelých čtyřech hodinách dorazíte k prvním stromům, které rostou na úpatí osamělé hory. Nízké břízy postupně nahrazují smrky, listnáče a vysoké borovice. Samotná hora, která je vidět nad korunami stromů, je více méně holá. Sem tam se na ní drží nějaký keř nebo zakrslý strom. Asi půl hodiny jdete podél lesního okraje a vyhlížíte nějaké náznaky, stopy, které by vás nasměrovali k trpasličímu táboru. Nikde nic, pak ale zaslechnete zahvízdání. Z poza většího křoví vystoupí na světlo muž.  Vysoký, štíhlý, tmavé hnědé vlasy, krátký vous, oblečený v obyčejných plátěných šatech. Nazelenalá tunika, kalhoty hnědé barvy s několika záplatami, vyšší kožené boty a na zádech plášť z nějaké kožešiny. Vidíte, že nese delší luk, toulec s několika šípy a za opaskem má zastrčený tesák. Vypadá trochu znepokojeně. Odhadujete mu tak něco mezi třiceti a čtyřiceti lety. Pozvedne prázdnou ruku. Zdravím. Zvolá. Jste tu nějak brzo, Huzum vás čekal až zítra, spíše pozítří. Chvíli vás pozoruje. Jsem Peter Vyšnohrský, kde máte Kristiana? Mého synovce? Měl vás sem doprovodit. Alespoň to tak ten Brarg z Taloku napsal. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Jdeš nějaký čas před výpravou a snažíš se něco ulovit. Sem tam zahlédneš v trávě nějaký pohyb, ale žádný hodnotný cíl nevidíš. Stopy již také nenalézáš, takové ty prošlápnuté stezky již zmizeli, jak se vypařila rosa a tráva se opět narovnala. Jednou se ti naskytla příležitost vystřelit po koroptvi, ale mineš a přicházíš o šíp, který se ti nepodaří najít. Pak se vrátíš ke skupině. Muže, který vystoupí z lesa si prohlédneš. Jo, asi by jsi na něm našel nějaké rysy schodné s tím mladíkem, který vás měl doprovázet. Je to rozhodně nějaký lovec či hraničář jako ty. Luk je lovecký a podle opotřebovaného oblečení se rozhodně po lese potuluje již nějakou dobu. ***** -1 šíp |
| |
| Na severu bučiny Chvilku si muže prohlížím a poslouchám. "Tak ten kluk nakonec nekecal." Prohodím a přistoupím k muži blíže. "Zdravím taktéž, mé jméno je Kolar a tady jsou mí společníci Zhufryn, Falgo a Bolgar." Na pozdrav potřesu muži pozdviženou pravicí a pokračuji v konverzaci. "Váš synovec Kristian s námi bohužel příliš dlouho nepobyl. Vlastně s náma vydržel jen jeden den. vyrazili jsme spolu na cestu, to ano, ale po jednom dni na cestě jsme byli přepadeni. Přepadení jsme ustaly, ale Kristian byl raněn a po této zkušenosti se rozhodl, že ještě není připraven na taková to dobrodružství a rozloučil se s náma. Vrátil se zpět do pevnosti spravit o všem, co se nám přihodilo, Brarga. Bylo totiž velmi podezřelé to přepadení a okolnosti okolo toho všeho." Tak nějak ve zkratce vypovím vše, jak se věci mají a čekám co na to Peter Vyšnohrský. |
| |
| Na cestě Už tam budem, už tam budem... Když se ozve hvizd, sevřu rukojeť meče, ale pak se vše vysvětlí. Já jsem Falgo Stříbrokop a jak je to s tím mladíkem, to vám již Kolar řekl. Původně jsme měli jít přes Bučinu, kde měl být srub, ale bez něj jsme to vzali okolo. Dodám ještě. Nemějte o něj obavy, do pevnosti to byl kousek a měl sebou ještě jednu holku, ta by ho ochránila. Říkala, že je lovec příšer, zaklínač. Otočím se na Kolara. S tím podezřelým přepadením bych asi nesouhlasil. Bolgar říkal, že ho asi sledovali, takže přišli z jihu. Poškrábu se ve vousech. Myslím, že to byla náhoda. Prostě to na nás zkusili dva lupiči, jeden už nezkusí nic a ta orkská mrcha utíkala co mohla. Otočím se na lovce. Kde je tábor? Chceme odevzdat náklad, mezky a já osobně bych si rád natáh nohy a něčeho se napil. |
| |
| U Osamělé hory - Pátý den v poledne Tak takhle to je. Povídá Peter a chvíli přemýšlí. No co, škoda, měl jsem pro něj dárek. Povídá pak, spíše pro sebe. Dobře, povedu vás dál. Tábor je u úpatí, něco přes míli směrem k hoře. Je tam malý pramínek, tak to bylo dobré místo. Ukáže vám směr a pak, když vyrazíte, jde v předu. Se zelenýma je to špatný. Tady na ně také občas narazíme, ale jen na jednotlivce. Zřejmě tady okolo hory není žádná větší skupina a ty na které narazíme, nebo najdeme stopy, jsou nejspíš samotáři. Pár jsem jich vystopoval až k místu, kde tábořili a vždy to byla díra v zemi nebo pod stromem pro tak jednoho. Ale už se mezi nimi asi rozneslo, že tu jsme, protože si dávají větší pozor a z okolí se stáhli na opačnou stranu hory, nebo do Bučiny. Po chvíli tiché chůze. Takže jaká byla cesta? Podle času to vypadá na kratší trasu než jihem přes osady. Bude to schůdné pro větší karavanu se zásobama nebo třeba nějaké lehké vozy? |
| |
| máme průvodce Poté co se nám Peter Vyšnohorský představu a vyptává, nejdřív jen mlčím protože mán jen málo informací . Když se vydáme dál a on se začne ptát na průběh cesty se pokusím mu odpovědět. "já, Bolgar. Já připojit k oni ne na začátku. Mít pravdu my jít krátká cesta, pod hory. Ta cesta rychlá , ale tam vlci obcas. A potom tam Řeka, ale be most nebo Brod. My muset přes bobr doupě a mezci muset plavat. Pokud vůz tudy , tam muset most. Postavit." Domluvím a podívám se na něj , jestli mi rozuměl. "sakra, tu obecninu se musím doučit" |
| |
| Zhufryn U hory Já jsem Zhufryn. Také se představím, když už to udělali všichni ostatní. Jo, má pravdu Bolgar. Nebejt jeho, tak se zdržíme víc. Postavili jsme tam takový provizorní most, dá se po něm přejít suchou nohou. No, most. Prostě pár kmenů přes řeku. Zatáhnu za lano, aby sebou Robert hnul. Kratší to bude, to jo. Jen se ještě musí udělat průjezd skrz kus zavalené planiny, je to kus od cesty do Greru. Nebo najít nějakou okliku, my jsme šli přes les. A nevím, jak to bude vůbec sjízdný, když bude hnusně a pláň bude měkká, ale s mezkama to jde. |
| |
| pochod k táboru "Aha, ano, Zhuf, pravda tam kameny hodně na louka, my muset jít přes les. taky moct prosekat cesta okolo kámen na louka. může být lepší něž kámeny z louka. a asi udělat cesta pro vůz." potom budu pokračuju v chůzi a táhnu strakáče. "Zhuf má pravdu, ta louka by vozy asi neustála, ty by se bořily. Tam se bude možná muset udělat cesta, les proseka, protože ty kameny, podle mě, se budou odtahovat těžko, ale pokud je nějak rozbijou budou mít na vysypání cesty." "A taky tam být hladový vlk, smečka, my muset bojovat s oni, ale nějaký vlci utéct." doplním ještě zhufrynovo informace. "oni mezi kameny a řeka v les." |
| |
| U Osamělé hory - Pátý den v poledne Hmm... No, povíte to šéfovi týhle expedice. Uvidíme co na to Huzum řekne, byl to jeho nápad. Povídá Peter a vede vás mezi stromy dál směrem k hoře. Po asi půl hodině, kdy se Osamělá hora již tyčí nad vámi, dorazíte na malou planinu s několika plátěnými stany.  Tak jsme tu. Vidíte trojici větších stanů a pak, okolo okraje mýtiny, několik menších. Ty jsou také plátěné a pár ani nejsou stany, jen hromada větví nahoře svázaná. Po „táboře“ vidíte chodit dva trpaslíky. Nosí z lesa suché větve a také zahlédnete malého kudůka, jak před jedním z menších stanů opravuje tornu. Když se přiblížíte, přestanou na chvíli v práci. V jednom je zdejší velitelství, tam sídlí šéf, Huzum Široká tvář. Je s ním docela pohoda, to on mě a Marka najal ve Splavech, abychom se starali o průzkum okolí a nějaké ty zásoby. Mark je lovec jako já, právě někde shání něco k večeři. Další dva velké stany má pod správou Trigot zvaný Tvrdý nos, nebo Trisgot Tvrdý nos, jako příjmení, už se v tom občas ztrácím. V jednom bydlí a slouží to jako sklad vybavení a v druhém jsou také nějaké věci a pak se tam skladují a prozkoumávají vzorky šutrů co najdou v okolí. Peter se na chvíli odmlčí. No, po pravdě, myslím, že ani jeden z nich není moc spokojený, ale trpaslíci vypadají nabručený neustále, tak... Pokrčí rameny a podívá na Zhufryna a Falga. V těch ostatních příbytcích spíme my ostatní. Koukám že druhá skupina se ještě nevrátila, ale ještě je brzo. No tak jste tu, vítám vás v táboře. |
| |
| V táboře Ale my se i usmíváme, jen to přes vousy není vidět. Podotknu z vesela. A když jsme nabručený a naštvaný, to poznáš taky dobře. To okolo sebe máváme sekerou nebo něčím podobným. Ostrým a těžkým. Když dojdeme do tábora a Peter nás trochu uvede do obrazu. Tak tedy nic moc. Mohlo to být horší. Ale když jsem se těšit na střechu nad hlavou, tak jsem myslel střechu ne kus hadru na tyči. Nešťastně se rozhlédnu okolo. Sakra, tady snad nemaj ani místo, kde se pořádně napít. Jestli nemaj pivo, tak budu hodně našvanej. Obrátím se na Petera. Hele, dík za doprovod. Kde teda najdem někoho zodpovědného, komu předat mezky? |
| |
| V cíli cesty pokračuju za Falkem do a prohlížím si tábor. "takže to tady konec? Já ani nevědět kam my mět jít dál. Ty najít nějaký kdo komu my dát mezek a potom?" |
| |
| V táboře " No sláva, tak sme to zvládly." Pronesu, když dorazíme do stanového tábora. Peter nám mezi tím osvětlí situaci a poví který stan je čí a tak otázka Falga mi přijde krapek mimo. "Falgo, teř to Peter povidal, tenhle stan je velitele tohodlo tábora." A ukážu na stan který Peter označil jako stan šéfa - Huzum Široká tvář. "Jinak tu toho ale moc nemáte, čekali sme spíš aspoň opevněnou posádku se sruby a tak." Pronesu k Peterovi ještě a potom ukážu na stan, kam se hned hodlám vydat. "Tak jdem děcka, odevzdáme náklad a chvilku si tu dáchnem." |
| |
| Tábor u Osamělé hory - Pátý den v poledne Dojdete do středu tábora. No, to tu nemáme. Jsme tu asi měsíc a kousek a už jsme se jednou přesouvali. Na stavění srubů tu není dost lidí a je léto. Špatné počasí je teď vzácné, no... předevčírem to tu docela foukalo a chcalo, ale bouřka nás minula. Povídá Peter. Jednoho zodpovědného máš tady, Falgo. Poplácá plachtu na jednom ze stanů. Héjj. Šéfe, máš tu návštěvu. Ze stanu po chvíli vyjde menší, podsaditý trpaslík. Zrzavé vousy i vlasy, velký nos a na hlavě kus modrého, propoceného plátna. Oblečený je na lehko, krátké zelené rukávy od košile a na těle kožená vesta. Tmavé plátěné kalhoty končí v masivních kožených botech s okovanou špičkou. Jo, slyším vás, jak tu žvaníte. Zastíní si rukou sluníčko a přejede po vás pohledem. Pak vytáhne z kapsy papír a chvíli do něj kouká. Takže hmm... jsem Huzum Široká tvář a vy jste ti chlápci, co maj dodat zásoby severní cestou okolo Bučiny. Dobře? Barg psal, že máte tři mezky, ty vidím a že vás bude ale víc. Chybí vám ženská nějaká... moment ... Myntha nebo nějak tak. No nic. Zahvízdá. Trisgote, kde vězíš? Máš tu náklad, koukej ho zkontrolovat a uložit. Zařve na celý tábor. Kde zase je? Furt lozí po lese a vaří blafy z hub. Kdo to má žrát? Fajn. Než přijde, jaká je cesta? Petere, vem mezky a někam je přivaž. Vy zbylí, pojďte dál a pokecáme. Odhrne plátno co slouží jako závěs přes vchod. Pojďte pojďte, Peter, až se objeví Trisgot a udělá co má, ať za mnou přijde. Dík. |
| |
| V táboře Nojo, furt. Budu rád, až je odevzdám a někam si sednu. Povídám Kolarovi. No, taky jsem čekal něco fortelnýho a ne trochu hadru na klacku. Na druhou stranu má pravdu, postavit srub asi není nic rychlého. Asi. Porozhlédnu se po táboře a to už vyleze zdejší šéf. Já jsem Falgo Stříbrokop. Představím se, když přestane vyřvávat a nakouknu do stanu. Takže zase budem vyprávět. Sakra, pivo tu nikde nevidím. A jestli jsou tu měsíc, tak ani žádný nemaj. Kurva práce, měl jsem si těch lahváčů vzít sebou víc. Předám lano od Rouzie Peterovi a pohladím ji po hřbetě. Tak se měj holka, až tě vrátěj, dám ti jabko. Pak vstoupím do stanu a najdu si něco na čem se dá sedět. |
| |
| Zhufryn V táboře Následuji mlčky průvodce až do tábora. Nevím, co si ztěžuješ, Falgo. Střecha nad hlavou to je. Na palici ti pršet nebude a nebudeš muset nic vařit. Furt si remcal, že ti to nechválíme. Povídám trpaslíkovi s úsměvem. Dobře, tady máte toho mýho. Jmenuje se Robert i když na to slyší jen občas. Pak také zamířím do stanu zdejšího velitele. Se toho asi ujmu já. Když přijde na popis cesty. Jmenuji se Zhufryn, ale to už víte. Cesta sem nám trvala pět dní i když Brarg to odhadoval na týden. Pravda, šli jsme na lehko a těch pár zdržení nebylo dlouhých. V podstatě vedla naše pouť po pláni mezi Bučinou a jižní části Severních hor. Kromě setkání s vlky nás hned první noc, ještě na cestě mezi pevností a táborem Grer, přepadli dva střelci. Orkyně utekla a skřeta jsme dostali. Podle stop tam byli ještě další, ale ty jsme ani nezahlédli. První větší překážka byl pruh kamení, který bude třeba buď proházet nebo vykácet cestu okolo něj z jihu. A pak už jen nějaký most přes Niavu. My to přešli částečně po zbytku bobří hráze a několika kmenech hozených přes zbývající část koryta. Předpokládám, že by se tam z kmenů dal postavit slušný most. Tedy, pokud to bude mýt smysl a tady se najde něco zajímavého. S tím se zkoumavě podívám do Huzumovi tváře, jestli z ní něco dokážu odhadnout. Takže jsme tady, náklad je v pořádku, takže se ptám, jestli jste spokojený, jestli jsme splnili oč nás Brarg žádal a máme tedy nárok na odměnu i s prémií, co nám slíbil. |
| |
| V táboře Zhufrym popsal cestu do detailu a tak k tomu nemám už moc co dál říct. "Jen bych dodal že za plání kamenů můžou zlobit vlci, který sme tam potkali i my a dali nám co proto, ale ustáli sme to." Potom, když se rozkoukáme a odevzdáme náklad, máme chvilku na průzkum okolí. Tedy jen tak dlouho, než se velitel tábora rozhodne co dál. Nelením a jdu za Peterem, který to tu má už trochu zběhlé. Poptám se ho na okolí a na cestu odkud sem šli oni. Také se ho poptám na nějakou mapku, jestli nějaká je, že by se mohla hodit jedna náhradní. "jednu by měl mít Zhuf myslím, ale lepší dvě než žádná." Když se dozvím co chci a krapek si to tu projdu, vrátím se k ostatním, abych se dozvěděl co tedy dál. |
| |
| Tábor u Osamělé hory - Pátý den v poledne Díky. Povídá Huzum a promne si zrzavý vous. Takže ale jinak je to s mezkama schůdný? Dobře. Kývne na Kolara. Vlci? Tak to se dá čekat, mezci jsou chutné sousto. S tím bychom si poradili a s mostem také. Když říkáte, že to jde a stromů je tam vlastně dostatek, tak parta dřevorubců a tesařů by si s tím poradila. Poposedne si. Takže to vyřídíme. Vše jste doručili jak jste měli, mezky máte také všechny a cesta vám trvala dost krátce, aby se to tamtudy vyplatilo. Že budou nějaké komplikace, s tím se počítalo a tyhle mají řešení. Uvidíme, jak to půjde s vozy až bude most. Zamne si ruce. Takže. Vyndá měšec a položí jej na stůl. Uvnitř příjemně zazvoní kov. Dvanáct zlatých za tu výpravu, jak vám slíbil Brarg a ještě... zaloví v kapse a vyndá další měšec, ze kterého na stůl položí několik zlatých mincí. Za každého mezka další tři, takže tady je těch devět.  Počká, jestli souhlasíte a vezmete si je. Kdyby jste potřebovali rozměnit na menší, stačí říct, ještě tu něco máme. Ve vedlejším stanu je sklad, kde můj zástupce no... obchoduje s materiálem. Není tam toho moc a dá vám nějakou slevu. Ale asi si tam nevyberete. Na chvíli se odmlčí. Máte nějaké plány co dál? Nejbližší vesnice jsou Splavy dole na jihu, cestu by vám mohl ukázat jeden z lovců. A nebo by jste se mohli vrátit stejnou cestou jakou jste přišli, tentokrát bez mezků. No, zatím se rozkoukejte a pak mi dejte vědět. Možná by jsem po vás poslal zprávu, ale musím si to rozmyslet. S tím, že rozhovor skončil vás mávnutím propustí a vy vyjdete ven ze stanu. To už Kolar míří za vaším průvodcem, který se opírá o strom na okraji tábora a něco vyřezává. ***** Dejte tedy vědět, jak naložíte s těmi 21 zlatými. |
| |
| V táboře No ty vole... Zírám na měšec a mince na stole. Tolik jsem pohromadě ještě asi neviděl. Dvacetjeden zlaťák, to by bylo sedm na jednoho... Mrknu na Bolgara. Dobře, tak dělit čtyřma? Když vidím, že „audience“ skončila a bylo by fajn, kdybychom odešli, vezmu měšec a naházím do něj mince na stole. Díky šéfe. Jdem vem, viděl jsem tam stůl, sednem tam a rozdělíme to. Pokud nikdo nebude hned protestovat, zvednu se a jdu ven. Sednu ke stolu a počkám, až se ostatní usadí. Taky jsem mohl přepočítat ty ve váčku, ale to by bylo asi divný. Ještě zavolám. Kolare, pojď ještě sem, vyřídíme tohle a dáme si volno. Když už jsme všichni, položím váček doprostřed stolu. Tak, tady je odměna. Vím, že s tady Bolgarem se tak nějak na začátku nepočítalo, ale zase nám dost pomohl. Takže má určitě nárok na nějaký podíl. Návrhy, jak to tedy rozdělíme? |
| |
| V táboře Koukám na odměnu a chce se mi radostí zakřičet, ale udržím se a počkám až do té doby, než nás šéf nepropustí. Jen mávnu na rozloučenou a jdu. Vyjdu ven a můj úsměv je vidět snad až na měsíc. Vím že peníze jsou u Falgy v bezpečí a tak si chci jít pokecat s Peterem, ale Falgo mě zavolá, že to rozdělíme hned. Otočím se tedy a jdu k nim, usadím se ke stolu a koukám na ten váček. Falgo pronese něco o rozdělení a čeká na naše vyjádření k situaci, protože jsme na cestu vyrazily tři, ale hned vzápětí se k nám přidal další a ač nemusel, šel s námi celou cestu a byl hodně užitečný. "Za mě teda bych odměnu rozdělil rovným dílem mezi nás čtyři a zbytek bych nechal u tebe Falgo. Tady Bolgar se sice, až teprve po nějaký době přidal, ale určitě byl nápomocný a ochotný se bít pro věc, která mu mohla bejt ukradená." |
| |
| V táboře Potom se ještě podívám na Bolgara. "Bolgare co ty na to vůbec a už si přemejšlel nad tím co dál? Co vlastně máš v plánu dál, nechtěl bys jít s náma? Hodí se v každý partě člen jako ty a ukázalo se, že se na tebe můžeme spolehnout. Co ty na to. A co ty Falgo a Zhufe, máte vůbec v plánu dál pokračovat společně nebo máte každej už svojí cestu. abych tady něco neplánoval a ono to ve finále nebylo úplně jinak." |
| |
| Zhufryn V táboře Zlato, hmm... dobře tak ne zlato, ale i tak jsou krásný, lesklý. Pomyslím si a promnu si prsty. Když Falgo sebere měšec, trochu to ve mě hrkne, ale dobrý. Zamířím hned ven, jen na Huzuma kývnu a jdu se usadit ke stolu. Vyslechnu si oba dva a zadívám se na barbara, co tomu říká. Tak je fakt, že s náma nebyl od začátku, ale zase se to důležité stalo až když se k nám přidal. Vezmu měšec a vysypu jeho obsah na stůl. Nádhera, tolik zlatých kulatých. Na chvíli se zamyslím a v duchu počítám. Každý pět zlatých a jeden zbude. Rozdělím mince na čtyři díly a pak poznamenám. Sakra, už to nevypadá tak skvěle, když nejsou spolu. Poslední zlaťák by jsme mohli prochlastat, až se dostaneme někam, kde mají dobrý pivo a jídlo. Navrhnu a vezmu si svých pět zlatých. Pak se zamyslím a podívám se na Kolara. Hele, možná jo, možná ne. Už jsem docela dlouho na cestách a rád bych se podíval zase jinam. Tohle... kývnu na hromádku mincí ...mi umožní nějaký čas pobývat ve větším městě. Ale ještě nevím. Jsme dobrá parta, tak bych s vámi rád pokračoval, když budu mít možnost. ***** Napíšu majiteli Zhufryna a zjistím jak je na tom. Občas se tu objeví, tak nevím. |
| |
| výplata Společně s Falkem vyjdu před stan ke stolu a sleduju, jak dělí penize na 4 stejné hromádky a pak mu jeden zbude Na Kolarův dotaz, co plánuju dal se nejdřív zamyslím "dělí se se mnou poctivě a berou mě jakej jsem. Vypadá to že bychom mohli hned nekam pokračovat?. Nahlas odpovim "Já chtít pokračovat a vy. Jen muset zjistit kam jít dál. S vy cestovat se dobře. Ale nejdřív muset zjistit jestli zbroj v pořádku a nechat spravit." Se Zhufovo nápadem co s poslední mincí souhlasím. "na pít se rád. Ale nevidět kde tu být hospoda nebo jen pivo." |
| |
| V táboře Vezmu svých pět mincí a pak i zbývající a vhodím je do měšce. Dohodnuto, ten zlaťák propijem až bude příležitost. Rozhlédnu se po táboře. Obávám se, že tady to nebude. A jak jsi říkal, Kolare a vlastně i ostatní, rád budu pokračovat. Jen by to chtělo se dostat do nějakého města, protože bych chtěl nakoupit nějaké přísady co jsem využil a mám pocit, že zaplatit si na chvíli nějakého alchymistu, aby mě naučil něco nového, by nebylo od věci. Rozhodím ruce. Ale to tady nehrozí. Když se podívám po táboře, tak vy tu někoho, kdo s vámi bude trénovat asi najdete, já si vybral hold povolání, které je v tomhle trochu no... Pokrčím rameny, snad to všichni chápou. Dobře, je čas se porozhlédnout po táboře. Večer se domluvíme co dál. Půjdu zjistit, jak tu vaří a nahlédnu i tady do skladu, jestli tam nemají něco užitečného. S tím se zvednu a půjdu se projít okolo tábora a sem tam se někoho zeptám, jak to tu funguje. |
| |
| Tábor u Osamělé hory - Pátý den v poledne Rozhodnuto. Dohodli jste se na rozdělení odměny a příslušnou částku si každý uschováte. Pak se Kolar zvedne a jde za lovcem, který vás sem dovedl a Falgo se vydá mezi stany. Rozhlíží se okolo sebe a sem tam s někým prohodí pár slov. ***** Každý získal 5 zlatých a Falgo jeden navíc. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Dojdeš k Peterovi a optáš se jej na okolí a případně mapu. Jo, co bych ti tady k tomu řekl. Tak mapu nemám, vše je tady. Poklepe si na hlavu. Jinak, nejbližší vesnice jsou Splavy. Odtamtud pocházím. Vlastně i Mark je ze Splavů. Ty jsou odtud asi padesát mil na jih. Cesta není, spíše stezka co vede podél vody. Když odtud půjdeš na jihozápad. Buď narazíš na menší potok, který se vlévá do Niavy nebo na Niavu samotnou. No a půjdeš podél toku až narazíš na vesnici. Odtamtud už vede cesta na západ do Sverova a dál do Příhraničí nebo na jih podél řeky do vesnic a měst na jihu, ale je to spíše stezka než cesta i když vozy jí projedou. Ale je hrozně dlouhá, snad dalších padesát mil, než narazíš na nějaké obydlí na jihu Bučiny. Jinak tady v okolí toho moc není. Divočina a jedna velká hora. Ulovit něco k jídlu pro tuhle tlupu začíná být docela obtížné. Vysokou jsem už dlouho neviděl, tak lovím zajíce, králíky a drůbež. Tedy ptáky. Mark občas chodí na ryby, ale ty jim moc nechutnají. Mají moc kostí. Zasměje se. Máme domluveno, že jednou za čas ze Splavů vyrazí člun proti proudu a v místě, kde se do něj vlévá potok vyložíme náklad. Většinou je to chleba, trvanlivé jídlo. Prostě co se dá naložit na hřbet a donést sem. Na chvíli se odmlčí. Díky, že jste se mi postarali o synovce. Škoda, že nedorazil s vámi, měl jsem pro něj nachystaný dárek. Jako já se dal na lov. Tedy trénuje na hraničáře, zatím umí prd, ale ve Sverovu jsem získal slušnýho psa a chtěl jsem mu ho dát. Už jsem ho začal cvičit v hledání stop, ale je to trouba, bude s ním ještě práce. |
| |
| Kdo tu učí bojovat? Nejprve se se svými 5 zlatými vydám ke stanu se zásobami. Abych si nechal prohlédnout poškozenou zbroj a případně ji trochu nechal opravit nebo zesílit "Ty Trisgot? A Mít Tvrdý Nos?" Oslovím správce "Já slyšet, že Trisgot co mít Tvrdý Nos dělat obchod se zásobami." "Doufám že mi je dost rozumnět a niho neurazím..." "Shánět někoho kdo podívat moje zbroj poškození z boj skřet a vlci. Potřeba opravit? Můžeš zesílit zbroj?" Ukážu na inkriminovaná poškozená místa. "Mít u mě kůže z vlk." nabídnu možný materiál na opravu a vylepšení. "A ještě hledat někdo, kdo pomoct mi cvičit boj. Víš kdo mě pomoct?" |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Vstoupíš do velkého stanu, stejného, jako má velitel Huzum a najdeš tam dalšího statného trpaslíka, který přerovnává vybavení z beden, které jste dovezli. Narovná si záda a otočí se na tebe. A kdo se ptá? Je asi sáh a půl vysoký, statný, světlé vlasy i vousy. Oboje rozcuchané. Na sobě má pracovní oblečení hnědé, místy světlé barvy s několika záplatami z kůže. Hlavně na kolenou a loktech, tak to možná není kvůli opravě děr, ale účelové. Tlustý kožený opasek a za ním sekera a tesák. Košili má rozepnutou, ve stanu je docela teplo. Jo jsem Trisgot, a vedu to tady. Starám se o zásoby a vybavení. Narážku o tvrdém nosu přešel s cuknutím ve tváři. Co že chceš? Prohlédne zbroj co máš na sobě a pokrčí rameny. Tohle se snad neopravuje, to se vyhodí a koupí se nová pořádná. Škoda, že tu nemám opravdovou koženou zbroj. No. Ukaž tu kůži. Prohlédne vlčí kůži. Není vydělaná, jen trochu suchá a ani jste ji pořádně neoškrábal. Ale to potřebuje čas. Hmm... Dobře, sundej to a přijď za dvě hodiny. Zkusím s tím něco udělat. Nejdřív tu musím uložit co jste dovezli, tedy to co nepočká. Pak se zamyslí. Dorum by tě mohl něco naučit. Je to zkušený voják, tedy bývalý voják a zkušeností má na rozdávání. Ale před pár dny prohrál co měl, tak tě asi bude chtít trochu podojit. Podívá se ti pozorně do tváře, jestli mu rozumíš. Že bude drahý, chápeš? No, si poradíš. Najdeš ho v severní části tábora a rozhodně jej nemineš. Je menší než já, ale svalnatější. Šedivé vousy, na to kolik je mu let se umí ohánět. Toho se zeptej. A pak přijď pro tu chlupatou zbroj a nech si alespoň stříbrňák, ať mi máš čím zaplatit. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Projdeš se okolo tábora a sem tam prohodíš pár slov. Chlapi jsou někteří nemluvní, rádi, že mají volno, ale najdou se i takový, kteří mají radost, že dorazili zásoby, i když tam není nic k jídlu. Poptáváním se ti potvrdí domněnka, že tady na alchymistu nenarazíš a kdo ví jestli je nějaký ve Splavech. Jeden chlap si myslí, že někoho podobného viděl ve Sverově, ale je to už asi měsíc a půl. Když zamíříš do skladu, potkáš odcházejícího Bolgara. Nemá na sobě zbroj a míří k jednomu postaršímu trpaslíkovi. Ten ti dal naději tím Sverovem. Vstoupíš do velkého stanu, stejného, jako má velitel Huzum a najdeš tam dalšího statného trpaslíka, který přerovnává vybavení z beden, které jste dovezli. Je asi sáh a půl vysoký, statný, světlé vlasy i vousy. Oboje rozcuchané. Na sobě má pracovní oblečení hnědé, místy světlé barvy s několika záplatami z kůže. Hlavně na kolenou a loktech, tak to možná není kvůli opravě děr, ale účelové. Tlustý kožený opasek a za ním sekera a tesák. Košili má rozepnutou, ve stanu je docela teplo. Zrovna drží Bolgarovu zbroj z kůže a prohlíží si potrhání způsobené vlky. Zdravím. Povídá, když vejdeš. Ty jsi jeden z těch od Brarga. Konstatuje očividné. Copak bys potřeboval. A rozhodí ruce, ať se porozhlédneš po zdejší nabídce. |
| |
| soukromá zpráva od Bolgar pro "Já tobě díky. Mít jen zlatý , dát mi zpátky, zaplatit tobě dříve. Potom Fórum nemoct vzít tolik, že já tobě nezaplatit moct až zbroj připravena." s těmito slovy sundám svoji koženou zbroj a hodím na stůl jeden zlatý a počkám až mi trpaslík vrátí. Potom se vydám že stanu najít Doruma kvůli výcviku |
| |
| soukromá zpráva od Kolar pro Prohodím v průběhu rozhovoru a dál poslouchám. "Jo, mladýho je škoda, že nešel s náma, byla by to pro něj pořádná zkušenost, ale na druhou stranu, lepší jednou couvnout než aby se mu zbytečně něco stalo, těch zkušeností bude ještě dost." Chvilku se odmlčím a porozhlédnu se, jestli neuvidím někoho od nás. "Když si tak mluvil o tom lovu tady, ještě musím za tvím šéfem a kdyby byla chvilka, nezašli by sme zkusit štěstí? Chvilku tu počkej, skočím to omrknout." Potom jdu za Falgem, kterého jsem si všiml, jak se potuluje po táboře. |
| |
| "Hele Falgo." Pronesu, když dojdu k Falgovi. "Nezajdeme tedy za šéfem mu zdělit,jak sme se rozhodly, aby se dali věci hned do pohybu? Zejtra by sme mohli už zase vyrazit zpátky do města, řikal něco přeci o Splavech ne?ze by sme tam doručili nějakou zprávu. Je to pět dní cesty, tedy s mezkama, takže tři bez nich, no možná čtyři asi nepoběžíme co?" Zasměji se při představě jak trpaslíci tři dny běží a čekám na jeho odpověď. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Jo, žádný problém. Rozmění ti zlaťák na stříbrňáky a jeden si ponechá. Vyrazíš ven a téměř se srazíš s Falgem. Jen na sebe kývnete a jdeš do severní části tábora, kam tě trpaslík poslal. Najít Doruma není žádný problém, zase tolik lidí, trpaslíků tu není a šedivý je tu jen jeden.  Podsaditý, jako téměř všichni trpaslíci, šedivé vousy a na hlavě už jen chmýří. Oblečený v kožené zbroji, která již zažila lepší časy, silné kožené kalhoty a masivní opasek. Jen ten sám, vyrobený ze silné kůže, snad chrání spodek trpaslíkova břicha. Sluní se na trávě, když přijdeš a zastíníš mu slunce, jen něco zavrčí v tom jejich jazyku a až pak otevře oči. Co je? Mám dnes volno, tak nemakám. Chvíli na tebe mžourá. Kdo sakra jsi? |
| |
| soukromá zpráva od Falgo Stříbrokop pro Vstoupím a rozhlédnu se. Zdravím tě též. Lehce se ukloním. Jsem Falgo z rodu Stříbrokopů a přišel jsem něco koupit. Prohlédnu si sortiment a vyberu si pár věcí, které položím na jednu z beden. Chtěl bych dvě svíčky, všechny obvazy co máte a deset šípů. Mám i nějaký, hmm... hroty a pírka, tak to nějak doplnit na hotový. Teda až na ty zubatý, ty bych vyhodil. Pokrčím rameny. Skřeti no. Ještě chvíli se rozhlížím, ale už si asi nic nevyberu. Jo, vykupujete kůže? S nadějí vytáhnu zaječí kůži. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Hmm... hmm... Ty obvazy ne, teda... neprodám ti všechny, nechám si alespoň pět obyčejnejch pro potřeby tábora. Později nějaké nechám udělat z látek, co jste dovezli, ale teď ti prodám jen tři plátěné a ty dva lněné. S tím ostatním nemám problém. Chvíli si prohlíží co chceš koupit. Bude to za pět stříbrných. Včetně toho, že ti dám dohromady ty šípy. Jako s těma obvazama promiň, ale nějaký tu mít potřebuji. Pak si prohlédne zaječí kůži a zakroutí hlavou. Už tu něco mám, co lovci ulovili, ale nevím, jestli to odtud vůbec odvezem. Navíc, zaječí kůže není nijak vzácná, takže ne. Počká jestli s tím budeš souhlasit a zaplatíš požadovanou částku. Když pak vyjdeš ven ze stanu, vidíš jednak Bolgara, jak se v severní části tábora vybavuje se starým, šedovousým trpaslíkem. Zhufryn zůstal sedět u stolu a něco ukusuje. Také vidíš, jak k tobě míří Kolar. |
| |
| soukromá zpráva od Falgo Stříbrokop pro Máš pravdu, mi i tak bude stačit. Povídám a zaplatím požadovaný obnos. Kůži zpět vložím do torny, spolu se vším co jsem koupil. Šípy do toulce. No, konečně mám čím střílet. Hele, díky. Doporučím návštěvu i ostatním, třeba tu také nechají nějaké stříbro. Rozloučím se a vyjdu ven ze stanu. |
| |
| V táboře Vyjdu ze zásobovacího stanu a potkám Kolara. Hele, už mám čím střílet. Ukážu mu plný toulec šípů. Jako, tady nic není, to máš pravdu. Já jsem pro to tu zabalit, ale vyrazil bych až zítra. Alespoň půl dne bych si nechal nohy odpočinout. Ukážu na sever, kde se Bolgar vybavuje s prošedivělým trpaslíkem. A barbar si tu našel nového kamaráda. Asi. Ale máš pravdu, zajdem za Huzumem a můžem se zeptat, jestli nechce něco doručit. Splavy jsou jak daleko? Čtyři dny cesty to snad nebude, ne? Trefíme tam? Ptal jsi se Petera na cestu? Zamířím pak pomalu ke stanu velitele expedice a počkám na Kolarovo odpovědi. |
| |
| Výcvik Jakmile najdu Doruma a vyslechu jeho prvotní otázky přdstavím se a odpovím. "Zdravím.... já, jsm... Bolgar. Přijít s kravanama s mezek a Rád bych trénovat boj. V táboře říkat ty moct učit boj." odmlčím se a chvíli počkám. "Ty pomoct mi učit boj? Já mít čas než spravit zbroj. Co ty chtít za to?" |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Trpaslík se vydrápe na nohy a z jeho „výšky“ si tě zvědavě prohlíží. No. Jo. Umím se ohánět mečem či sekerou. Býval jsem v tom hodně dobrý, heh... před půl stoletím. Obejde tě okolo. Tak ty jsi taky dobrý materiál na vojáka. Tedy, ehmm... předpokládám, že by se to dalo nazvat válečnickým výcvikem, že? O ten máš zájem? Nezní to moc jako otázka, spíše konstatování. Co bych chtěl? Momentálně bych zabíjel pro soudek černého, ale ten asi někde v kapse nemáš, co? Takže zbývá druhá zajímavá věc. Na chvíli se odmlčí. Máš zlato? Nebo alespoň stříbro? Peníze jsou také fajn. Řekněme tři zlaté? Zvědavě se na tebe podívá a pro jistotu ti ukáže tři prsty. ***** V podstatě ještě nemáš papírově dost zkušeností na 2.úroveň, ale fakticky máš, neboť jste na konci příběhu a měl bych vám zkušenosti rozdat. Tobě chybí 130 zkušeností, to tam určitě bude :-) A prosím šeptem. |
| |
| ********************************************************** |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro *********** HODNOCENÍ *********** Za příspěvky: +60 zt. Za splnění úkolu (Najít cestu na východ): +60 zt. (Přivézt mezky): +15 zt. Používání Dovedností: Práce se dřevem: +15 zt. (řídil jsi stavbu mostu) Za lov: +5 zt. ------------------------------ Celkem získáno: +155 zt. ------------------------------ Máš 318 + 155 = 473 zt. (na další úroveň je třeba 450 zt.) Získal jsi dostatek zkušeností na přestup na 2.úroveň. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro *********** HODNOCENÍ *********** Za příspěvky: +60 zt. Za splnění úkolu: (Najít cestu na východ): +80 zt. (Přivézt mezky): +30 zt. Používání Dovedností: Bylinkářství: +25 zt. Rybolov: +5 zt. ------------------------------ Celkem získáno: +200 zt. ------------------------------ Máš 806 + 200 = 1006 zt. (na další úroveň je třeba 525 zt.) Získal jsi dostatek zkušeností na přestup na 2.úroveň. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro *********** HODNOCENÍ *********** Za příspěvky: +40 zt. Za splnění úkolu: (Najít cestu na východ): +80 zt. (Přivézt mezky): +30 zt. ------------------------------ Celkem získáno: +150 zt. ------------------------------ Máš 975 + 150 = 1125 zt. (na další úroveň je třeba 900 zt.) Získal jsi dostatek zkušeností na přestup na 3.úroveň. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro *********** HODNOCENÍ *********** Za příspěvky: +60 zt. Za splnění úkolu: (Najít cestu na východ): +80 zt. (Přivézt mezky): +30 zt. Používání Dovedností: Vaření: +5 zt. Za záchranu Zhufryna: +10 zt. ------------------------------ Celkem získáno: +185 zt. ------------------------------ Máš 931 + 185 = 1116 zt. (na další úroveň je třeba 1150 zt.) |
| |
| V táboře Když mi Falgo ukazuje toulec plný šípů, dojde mi, že bych měl taky něco doplnit. "No vidiš to, ještě žes mi to připoměl, maj tam ještě nějaký?" Falgo pak dál naznačí jeho úmysl a s tím můžu jen souhlasit. "Jo taky bych se tu asi víc nezdržoval, s Peterem jsem mluvil a nejbližší vesnice jsou Splavy. Odtamtud je prý i Peter a vlastně i Mark je ze Splavů, takže to tu znaj. Ty Splavy jsou odtud asi padesát mil na jih. Cesta tam nevede, spíše stezka, co vede podél vody. Když odtud půjdeme na jihozápad, buď narazíme na menší potok, který se vlévá do Niavy nebo na Niavu samotnou. No a půjdem podél toku, až narazíme na vesnici. Odtamtud už vede cesta na západ do Sverova a dál do Příhraničí nebo na jih podél řeky do vesnic a měst na jihu, ale je to spíše stezka než cesta i když vozy jí prej projedou. Ale je hrozně dlouhá, snad dalších padesát mil, než narazíme na nějaké obydlí na jihu Bučiny. Zatim bych šel jen do těch Splavů. Mapka bohužel není, ale myslim, že to popsal dobře, měli by sme to v pohodě najít." Vypovím Falgovi, co jsem se dozvěděl. "Hele já si nejdřív skočim do toho skladu, pak ještě na skok za Peterem a potom už za šéfikem a nebo né, jdem nejdřív tam a já si to pak oběhnu." S tím přistoupím ke stanu velitele, zaplácám na plachtu stanu a ohlásím se a čekám na vyzvání ke vstupu do stanu. |
| |
| V táboře Padesát mil do Splavů? To je tak na dva tři dny, asi dva. Tentokrát sebou nebude mít mezky. Povídám. Ale je to fuk, tady nezůstanem a Splavy jsou nejblíž. Počkám, až budeme vyzváni vstoupit. Pak si uvnitř na něco sednu. |
| |
| soukromá zpráva od Bolgar pro Chvíli poslouchám trpaslíka jak mluví. "Tři Zlaté já mít" vyndám z vášku potřebnou sumu a pečlivě ji odpočítám na prstech. "Tady ty mít, pivo já bouhužel ne...mít" "Co mět já dělat? Obyčejně bojovat s oštěp i na blízko a pokud já hodit oštěpy po ne... přítel tak pak bojovat day tesák s." podívám se na prpaslíka a trpělivě čekám na začátek. ***** stačí to taklhle? ať se pak můžu zastavit ve skladu pro zbroj a dohnat Falga s Kolarem |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Boj není vše, mladej. Povídá trpaslík a vidíš, že ty tři zlatky se mu fakt líbí. Dobře, něco tě naučím. Odlož co nepotřebuješ a jdem na to. Zajde do stanu a když vyjde, nese přilbu, sekeru a krátký meč. Odloží to na hromadu. Nejdřív se trochu zahřejem, tak k zemi, uděláš klik a pak si stoupneš a vyskočíš. Takhle alespoň dvacetkrát. Pak si dáš kolečko nebo raději pět okolo tábora. Zatím seženu něco na posilování, špalek nebo šutr. O hodinu či dvě později, jsi chvácený, máš pár nových modřin a třesavku v nohou. A také jsi o tři zlatky chudší. Trpaslík vypadá také unaveně, ale zase ne tak moc. Tak a teď bych si dal jedno... jeden chlazený soudek. ***** Gratuluji, postoupil jsi na 2.úroveň. Přibylo ti 7 životů a máš nové maximum 20. Také ti přibylo: 8 Dovednostních bodů na Sílu 6 Dovednostních bodů na Obratnost 4 Dovednostních bodů na Inteligenci Naučil jsi se novou Schopnost: Léčení vlastních zranění: 2 životy za den (obvaz, masírování...) Také jsi obdržel Token Vedlejších Vlastností.  Můžeš si vylepšit 1 Vlastnost o +1, která není hlavní pro tvé povolání. Tedy jde o Obratnost, Inteligenci nebo Charismu. Na 3.úroveň musíš získat celkem 900 Zkušeností. |
| |
| Tábor u Osamělé hory - Pátý den v poledne Dál. Ozve se ze stanu a Kolar s Falgem vstoupí dovnitř. Huzum Široká Tvář sedí opět za stolem a něco sepisuje. Copak vás přivádí? Vypovíte co máte na srdci. Je mi jasné, že tu nechcete zůstat, však vás tu nedržíme. Promne si vous. Ale zase, nejsem nevděčný, tak vám pomůžu. Sepíšu zprávu a pošlu havrana do Splavů, že potřebujem nějaký jídlo a pár drobností. Není to sice akutní, ale tady je pořád něco potřeba, něco dochází a něco už došlo. Hlavně pivo. Ušklíbne se. Sice to co vaří, nebo co s tím dělaj, ve Splavech nestojí za moc, ale chlapi si ho rádi dají. Tak objednám pramici se zásobama na hmm... Dnes tu přespíte a někdy po ránu vyrazíte? Dobře, den cesty na jih, by jste mohli být u ústí potoka tak pozítří dopoledne, když budete rychlý, tak už zítra večer. Asi. No, prostě tam na vás počkají a svezou do vesnice. Kam vyrazíte dál je na vás. Mezi vesnicemi sem tam jezdí nějaký povoz a nebo i dostavník, ale to je tak jednou týdně. Ten vás pak hodí, kam potřebujete a kam si zaplatíte. Posune po stole papír a podívá se do něj. Jestli je to vše, mám práci. |
| |
| V táboře Hmm... Ce dalo čekat, že pro nás nic mít nebude. Ale pokud zařídí tu loď, tak super. Už mě to chození leze krkem. Poposednu na bedně, nechce se mi vstávat. Jo, šéfe? Asi nevíte, kde bych tu našel nejbližšího alchymistu? V táboře není, ale Splavy? To bude jen nějaká vesnice, tam asi žádný nesídlí, že? Pronesu s malou nadějí v hlase. Za zeptání nic nedám. Přeci se nebudu vracet domů. |
| |
| Tábor u Osamělé hory - Pátý den v poledne Huzum zakroutí hlavou. Tak nikoho takového opravdu sebou nemáme. Chvíli přemýšlí. Ve Splavech není, tam určitě ne. Po cestě jsme se stavěli ještě v Greru, tam myslím taky ne a pak Sverov. Hmm... Hele, já nevím. V těch vesnicích jsme byli, to jo, ale naše kroky mířili do hospody. V Karaku-Taloku je, to víš, ale kde jinde? Zkusil bych nějaká lidské město víc na jih, Nový Kolarik je dost velký, tam ho najdeš určitě. Nebo na západě je také takové městečko. Jak vono se jmenuje? Takový blbý jméno to má. Nějak na D, ale vypadlo mi z to hlavy. Víc ti nepomůžu. Jako nejblíž to máš do pevnosti a máš jistotu, že tam je. |
| |
| cítím se lépe a silnější "Já ti díky, cítím se moc dobře, pivo nemít..." poděkuju trpaslíkovi a vydám se zpátky do skladu. "tohle cvičení mi fakt pomohlo, teď už mě jedno štěně fakt nedostane..." Když vejdu do stanu, usmeju se na trpaslíka. Zeptám se ho. "Tvrdý nos, ty mít moje zbroj opravený?" Pokud ji už má hotovou vezmu ji od něj . Zaplaceno už mám. Pokud ne tak se budu muset vrátit později. "díky za ráda, on být dobrý učitel, já cítit opravdu dobře." Pokouším se o konverzaci. "teď jít najít zbytek nás skupina" A vydám se ze stanu najít zbytek naší party. |
| |
| Tábor Vstoupíme do stanu a vidíme, že Huzum Široká Tvář zase sedí u stolu a má na pilno. Pozdravíme a řekneme co máme na srdci. Humuz nás sice nepotěší, ale alespoň nám zajistí cestu do Splavů. Poděkuji za informace a chystám se odejít, ale to se už Falgo ptá na alchymistu. Tak tedy ještě chvilku počkám. "když jsme už v tom ptaní se, náhodo hraničář, co by byl schopný mě něčemu přiučit by tu nebyl nebo nevíš o někom? Docela by se my to šiklo." Optám se ještě rychle, než se Huzum zase úplně položí do papírů a když mi odpoví, odcházím ze stanu. Venku povím Falgovi, že jdu ještě do toho skladu a odcházím tam. |
| |
| Tábor u Osamělé hory - Pátý den po poledni Huzum se zamyslí nad Kolarovým dotazem. Tak mi tu máme dva lovce, které jsme najali ve Splavech. Hmm... Hraničář? To je to samý, ne? Peter nebo Mark by tě měli něco naučit, ne? Tedy, pokud je to samý. U nás lovců moc není, když už se naši vydávají do světa, tak trénují na bojovníky, vojáky a tak. Kývne na Falga. Nebo alchymisté, i když to také není nijak časté. Nó, kněz nebo pak takoví ti svatí bojovníci, ale těch jsem viděl tak dva a to jsi ještě nejsem jistý. Hele, zajdi za Peterem a zeptej se jeho. A o Splavech bude také vědět víc než já. I o okolních vesnicích. Rozloučíte se a vyjdete ven. Falgo s Kolarem opustí stan vedoucího expedice a zastaví kus od vstupu. Zahlédnete Bolgara. Zdá se, že se rozloučil s postarším trpaslíkem a míří k vám. Kolar mezitím zajde do stanu, kde mají prodávat zásoby. Vstoupí do velkého stanu, stejného, jako má velitel Huzum a najdeš tam dalšího statného trpaslíka, který přerovnává vybavení z beden, které jste dovezli. Je asi sáh a půl vysoký, statný, světlé vlasy i vousy. Oboje rozcuchané. Na sobě má pracovní oblečení hnědé, místy světlé barvy s několika záplatami z kůže. Hlavně na kolenou a loktech, tak to možná není kvůli opravě děr, ale účelové. Tlustý kožený opasek a za ním sekera a tesák. Košili má rozepnutou, ve stanu je docela teplo. Má otevřenou bednu s lahvemi s olejem a vyndavá jednu po druhé a kontroluje je. Zdravím, co potřebuješ? Než stačí Kolar odpovědět, do stanu vstoupí Bolgar a začne s trpaslíkem mluvit. Všimnete si, že je docela hnaný a má pár nových modřin. Jo, to jsem rád, že jsi se s ním domluvil, koukám, dal to do těla. Dojde dozadu a když se vrátí, podává barbarovi jeho hrubou kožešinovou zbroj. Tady to máš. Nakonec s tím nebylo moc práce, dratví jsem to slátal dohromady, mělo by to zase chvíli držet, ale měl by jsi si pořídit nějakou normální zbroj. Tohle je opravdu jen takový, aby jsi nechodil nahatej. Hehe.. Sáhne do kapsy. Jo, tady máš ještě pět měděných. Jak jsem říkal, nebylo s tím moc práce, čekal jsem to horší. |
| |
| Stan se zásobami "Zdravim tě." Stihnu jen odpovědět. Do toho tam vleze Bolgar a strhne trpaslíkovu pozornost na sebe. Počkám tedy, až si to vyřídí a jen se rozhlížím po stanu. Po chvíli se už zase dostávám ke slovu a tak pokračuji. "Koukám, že Bolgar už má všechno hotový, prosim tě, potřeboval bych šest šípů a dva obvazi. Koukám že lněný tu nemáš, tak si vystačim s těmahle." Potom zalovím v batohu. "Jo hele, našel jsem dva hroty do šípů, nechám ti je tady, mě k ničemu nejsou, opravit to neumi, ale třeba Peter nebo Mark nebo ty to zvládnete." A podám mu dva ulomené hroty šípů. Po tom, co obdržím své zboží a vyrovnáme se, odcházím ven. Zastavím se u Falga nebo Bolgara, podle toho koho potkám dřív, a povím jim, že jdu ještě za Peterem a Markem. A jdu za nimi. Nejdřív jdu za Peterem a optám se ho na to, jestli by mě nemohl něčemu přiučit, samozřejmě za nějaký obnos a pokud ne, jdu se stejnou otázkou za Markem. |
| |
| Tábor u Osamělé hory - Pátý den po poledni Bolgar si převezme svou zbroj i drobné zpátky. Pak se trpaslík věnuje Kolarovi. Šípy dobře, ale ty obvazy, no. Už jsem povídal Falgovi, ten chtěl všechno co mám, že nějaký potřebuji nechat, než seženu další. Ale... No dva ti přenechám, to už moc nezmění, jestli mi jich zbude pět nebo tři. Položí je k šípům. Bude to za dvacet měděných nebo dva stříbrné, jak chceš. Ty hroty snad upotřebím, až bude čas, nasadím je na dříky, ale až bude čas. Zatím uklízím to, co jste dovezli, dobrá práce. Určitě se z toho bude dost hodit. Kolar zaplatí, rozloučí se a vyrazí ven ze stanu. Trpaslík se obrátí na Bolgara. A co ty? Potřebuješ ještě něco? Nechci tě vyhazovat, to ne, ale mám práci a nemám rád, když se mi tu někdo motá po skladu. Venku potká Kolar Falga, ale jen zamíří k okraji tábora, kde postává Peter. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Dojdeš za Peterem, který se věnuje svému luku. Natírá lučiště olejem stále dokola. Jo, já ti nepomůžu, jsem jen obyčejný lovec a ty hledáš někoho, kdo se věnuje něčemu trochu jinému. Pak se usměje. Ale máš štěstí, o někom vím. U nás ve vesnici, ve Splavech, se před časem usídlil starý chlap co je nebo byl, už nevím jak to u vás funguje, hraničáře. Postavili jsme s ním srub na druhém břehu a on se tam usídlil. Má to tam docela pěkný, plot, zahrada. Až budu starej, tak si něco takového taky pořídím. Ale to má ještě čas. Jo, tak ten by ti mohl pomoc. Sám jsem, vlastně k němu chodí každý lovec z okolí, když potřebuje poradit, u něj trénoval. Tedy né vše, ale pro mou potřebu to stačilo. Na chvíli se zamyslí. Jako, co se týká ceny nebo co za to bude chtít, tak nevím. Sám jsem musel zaplatit ve Sverově pár zlatých a balík nejlepších kůží, ale to mě učil takový vydřiduch, tak nevím kolik ti starý Herol naúčtuje. |
| |
| soukromá zpráva od Kolar pro "Jako Harol, vážně Harol? Znal jsem jednoho Harola, byl to můj učitel a vlastně je něco jako můj nevlastní táta. To neni možný, že by to byl on. Už je to dlouho, co jsme se neviděli. Jestli je to on, tak to bude opravdu náhoda." Poděkuji Peterovi za nové informace a odcházím. "Tak Harol je možná ve splavech, rád se s nim potkávám, vždycky má něco novýho." |
| |
| Tábor u Osamělé hory - Pátý den po poledni Když máte vyřízeno, sejdete se opět u stolu, kde posedává Zhufryn. Ani jste si nevšimli, jestli si byl také něco vyřídit nebo tu jen sedí. V každém případě jej seznámíte s plánem. Dát si dnes oraz a zítra ráno, s Peterem jako doprovodem, zamíříte na jih k soutoku potoka s Niavou. Tam by měla být loďka a ta by vás měla dovést do Splavů. Tak se pak rozhodnete co dál. Zhufryn V táboře Hele, chlapi. Odmlčím se a hledám vhodná slova. Já s váma nejdu. Zůstanu tady ještě pár dní nebo i tejden. Všiml jsem si, že tu Bolgar trénoval s jedním trpaslíkem a také jsem se s ním v rychlosti domluvil na společném tréninku. Ale až za pár dní, on je dnes vyřízenej... mrknu na Bolgara ...a zítra vyráží se skupinou na obhlídku okolo hory, kdy budou hledat nerosty, rudy a další zajímavý šutry. Jsem přemýšlel, že vyrazím s nima. Jednak můžu s Dorumem trénovat a také se trochu vyznám s nerostech a budu tak platný i jinak než další ruka se sekerou. Heh... Nejistě se zavrtím na lavici. Doufám, že to tak moc nevadí, když to půjde, když mě zase popadne chuť rozbít pár hlav a zašlápnout pár brouků, zkusím vás najít. Nechte mi zprávu ve Plavech v krčmě nebo co tam maj a třeba i v Greru u toho trpaslíka co tam vede stáje. Otočí se na Falga. Nebo dej vědět Brargovi, kam vyrážíte a já se k vám připojím. Podívám se na vás všechny. Jsme dobrá parta a ta cesta sem stála za to. Bolgare, je to teď na tobě, aby jsi tady malýho Falga ochránil. A Kolara taky. |
| |
| V táboře To je škoda, ale chápu tě. Povídám Zhufrynovi a poplácám jej po rameni. Brargovi dám určitě vědět, chtěl bych navštívit rodinu a také nějakého zkušeného alchymistu a ten v tomto kraji je hodně nedostatkové zboží. Rozhlédnu se po táboře. Dobře, domluveno. Dnes máme volno a zítra vyrazíme do Splavů. Jo, Zhufe, ta zlatka co máme propít, nezapomenu na ni, koukej se zase někdy objevit, zduníme se až nebudem moc chodit. Ze zlatky by to mohlo být tak padesát až sto piv. Hehe... Nebo tak dvacet korbelů černého trpasličího, ale to vydá za těch sto co tady vydávají za dobré pivo. |
| |
| V táboře "Hodně štěstí Zhufe, doufám, že se ještě setkáme. Jsi dobrý společník." Popřeji Zhufovi, když nám oznámí, že se tu hodlá ještě nějakou chvilku zdržet. "Čekal jsem, že nás jednou opustí, ale nečekal jsem to tak brzo, škoda ho." Potom se otočím k Falgovi. "No a co si dát pár piv už teď, stejně nemáme momentálně co dělat. Tedy pokud tu nějaký pivo maj, na rozloučení tady se Zhufem." Pokud to dopadne, zajdu za Peterem, že dnešní lov musíme odložit na někdy jindy a pokud se nic dít nebude, jdu za Peterem, jestli můžeme vyrazit. |
| |
| Zhufryn V táboře Zlatku někdy propijem, na to se můžeš spolehnout. Dřív nebo později určitě. A když nebude stačit, pár mincí navíc se vždy najde. Pak se otočím na Kolara. To bych rád, ale tady není ani kapka. Prostě tu nemaj co k pití, pivo určitě ne, ptal jsem se a tvrdý mi moc nechutná. Taky, jak sem dostat sudy piva, že? Podrbu se ve vousech. Občas sem doručí trochu piva za Splavů, ale je toho málo a musí se stejně nejdřív strčit do díry, aby zchladlo. A není to ono, dva tři dny v měchu je ubohý. Se divím, že to tu ti chlapy vydrží. Nejspíš to musela být jedna z podmínek pro účast. Vydržet bez piva. |
| |
| Tábor u Osamělé hory - Pátý den po poledni Takže domluveno, zítra ráno se vyráží na jih. Rozejdete se, Kolar zamíří na za Peterem a Zhufryn se šel podívat za tím šedivým trpaslíkem. Máte volno, projdete se po okolí a hlavně si natáhnete nohy. Za pár hodin se Kolar vrátí z lovu, prý bude k večeři králík. Tedy ne pečený, ale v polívce, protože jeden by všem nestačil, ale rozvařený v kotli alespoň ochutí zeleninovou polévku. Když padne soumrak, uložíte se ke spánku. Přikrývku máte každý a dnes je teplo, v noci pršet nemá. ***** Doplněny životy, komu chyběli. |
| |
| Cesta na jih - Šestý den a sedmý den. Ráno je v táboře čilý pohyb. Má se dnes vrátit výprava a další je na řadě s průzkumem. K té se také přidal Zhufryn a tak se s ním rozloučíte. Vy se také sbalíte, hodíte do žaludku nějaké to trvanlivé jídlo a vyrážíte na jih. Doprovod vám dělá Peter a také se setkáváte s Markem, který se vrátil již v noci s tím, že zbytek výpravy dorazí někdy dopoledne, jen jsou prostě pomalý. Asi šest mil, tedy hodinu chůze, vám trvá, než se dostanete k lesu. Pak již jdete v řadě po vyšlapané stezce dál do hlubin Bučiny. Od lovců se dovíte, že takhle půjdete ještě nějakou dobu a pokud vše půjde dobře, tak s pár přestávkami se do večera dostanete na místo, kde se potok vlévá do Niavy. Tam je tábořiště, kde by měla být loďka ze Splavů. Peter a Mark se pak vrátí do tábora a vás vezmou chlapi do vesnice. Dalších asi třicet mil se budete plavit. Mělo by to trvat jen něco přes tři čtyři hodiny a budete ve splavech. Během cesty a přestávek si občas popovídáte a dozvíte se, že Splavy nejsou moc stará vesnice a obchodují hlavně s obilím, kožešinami a domácími výrobky. Také zde loví ryby a ty vozí na jih. Buď po vodě nebo vozy. Také občas dolů plaví dřevo, ale to jen občas, protože na jihu Bučiny je První Grunt, což je vyloženě dřevorubecký tábor. Také tam směřuje většina živočišných výrobků, protože tam je spousta chlapů, ale nikdo se tam moc nevěnuje chovu zvířat. Když přijde řeč na to, co budete dělat dál a také to, že jste pobili vlky, orky a jeskyni plnou obřích brouků, poví vám Mark o dopisu z domova. Mark pochází z vesnice na západě, Horního Randolu. Sem se dostal s karavanou a bydlí v pronájmu u Petera. Před týdnem dostal dopis od sestry, že je u nich ztratilo z hřbitova několik lidí. Mrtvých lidí, nebožtíků. Někdo je vykopal z hrobů na jejich hřbitově a prostě si je odnes. Starosta prý pořádá sbírku mezi místními a dal i žádost do Dolního Randolu i Darasinu o pomoc, ale zatím nikdo nic nezjistil. Tak jestli nemáte co dělat, pomoc vesničanům a jistě i si něco vydělat, tak by jste se mohli vypravit tam. K večeru, po nějakých třech desítkách mil cesty, dorazíte k soutoku. Již tam plane nízký táborák a nad ním se v kotlíku vaří něco voňavého. Přes větve blízkého stromu je přehozená plachta a ze stínu vystoupí dvojice mužů. Tedy spíše muž a mladík, spíše kluk. S Peterem si padnou do náruče a mladíkovi rozhází to vrabčí hnízdo co má na hlavě. Tohle je Jeremy a jeho syn Matěj. Vezmou vás zítra do Splavů. Pak už si jen najdete místo ke spaní, Jeremy se s vámi podělí o rybí polévku a pak si s Peterem domluví co s nákladem. Přivezli mouku, trochu cibule a pár lahví ne moc kvalitního rumu. A také víno. To vše si zítra hodí lovci na hřbet a zamíří s tím zpět. Také několik mincí změnilo majitele, splátka za zboží. ***** Takže bych řekl, že by tohle mohl být závěrečný příspěvek a jen jestli se chcete na něco zeptat. Připravuji založení pokračování a dám vám vědět sem, do diskuze a také propustím vaše postavy, aby se mohli přihlásit do nové hry. Předpokládaný název: Ztracení mrtví.. DrD |
| |
| Cesta na jih Druhý den ráno se rozloučím se Zhufrynem a v doprovodu lovců se vydám s ostatními na jih. Jak, pár desítek mil? Tohle mě docela překvapí, když se pak dozvím, že musíme ujít třicet mil abychom dorazili do tábora na soutoku. Už jenom z toho čísla mě bolí nohy. Během cesty se seznámím i s druhým lovcem. Ten nám také předloží návrh, kam bychom mohli zamířit dál, až si vyřídíme věci ve Splavech. Kde to vůbec je? Ten Horní Randol? Někde tam co je Dolní Randol? Znám jen pár vesnic tady okolo, ale dál než do Greru jsem se nedostal. Tedy před pár lety jsem byl ve Sverově, ale to už je dlouho. Strčím do Kolara. Co myslíš? Pomoc vesničanů, bude to dobře placený? Bolgare, a co ty? Pak se ještě Marka zeptám. Marku a jak se tam dostanem? Jezdí přes Splavy dostavník. Ne že bych byl líný, ale pěšky to bude asi hodně daleko, ne? |
| |
| Do tábora na soutoku Stejně jako Falko se rozloučím se Zhufem "O Horní Randol Já slyšet, To být zajímevé. Asi chtít jít pomoct. Já klidně moct jen jít, protože mít dluhé nohy." Poslouchám dál rozhovor a pochoduju dál. "Už bych se měl naučit líp obecninu... jinak se nevyžvejnku..." A Falko my eď mezky ne máme my moct jít rychleji. Ale dostavník být lepší něž nohy..." |
| |
| Cesta na jih Všechno je lepší než jít pěšky po vlastních. Odpovím Bolgarovi po chvíli váhání a skládání jeho slov do něčeho, co tak hrozně netahá za uši. |
| |
| Cesta na jih - Šestý den a sedmý den. To by bylo skvělé, sestra psala, že to tam lidí dost děsí. Povídá Mark. Naštěstí je to jen malá vesnice, tak tam pohřby jsou vzácné. Hmm... to jsem řekl asi blbě, ale chápete. Jako nechtěl bych, kdyby mi tam někdo zemřel a pak aby ještě neměl klidný věčný spánek. A k tomu dalšímu, tak dostavník přes Splavy jezdí. Občas, ale jo. A taky někdy jede nějaký ze sedláků vozem. Prodávají to co vypěstují ve Sverově nebo pak trpaslíkům v Severních horách. Zkuste se zeptat Grigara. To je starosta nebo spíše ten co se musí bavit s cizinci a vyřizovat papíry a případné problémy ve Splavech. Takže starosta. Usměje se. Bude vědět, kdy má přijet dostavník nebo jestli někdo z okolních farem nepojede tím směrem. Nejspíš by vás nezavezl až do Randolu, to je fakt daleko, ale do Obrody asi jo. A jak je to daleko? No, je. Chvíli přemýšlí či počítá. No, vlastně je to kurva daleko. Takových stopadesát nebo stosedmdesát mil. Pěšky cesta tak na čtyři pět dní při dobrém počasí. Vozem asi ty tři, dostavník by to mohl dát i za dva dva a půl. To už jde. Podrbe se na hlavě. Když to teda berete, když napíšu dopis sestře a strýci, vezmete mi ho tam? |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Zvláštní, co s tebou cestování cizí krajinou a poznávání cizích lidí a ras udělá. Zdá se ti, že více chápeš co a jak funguje a dokážeš lépe reagovat na nastalé situace. ***** Použil jsi Token Vedlejších Vlastností a zvýšil jsi si Inteligenci na hodnotu 9(-1) Získal jsi zároveň i nějaké ty Dovednostní body za Inteligenci a volných jich máš momentálně 14. |
| |
| Cesta na jih Cesta dál z tábora je vcelku poklidná. Každý jsme se rozloučili se Zhufrynem a vyrazili. Když dorazíme k řece, už se stmívá a tak se rychle připravujeme na přenocování. Moc se nebavím, ale zpráva od Marka mě zaujme. Ne že bych hned lačnil po dalším dobrodružství, ale už samotná podstata věci, že se někdo namáhá a vykopává nebožtíky z hrobu, je při nejmenším zajímavá až znepokojující. V tom do mě drcne Falgo a, že prý co na to já. "No určitě se musíme ve splavech na nějaký další dobrodružství asi připravit, ale proč ne, určitě to stojí za to. Přeci neni normální tahat nebožtíky z hrobu ven. A když za to i něco kápne, o důvod víc." Když pak ale Mark začne počítat další čas strávený na cestě tam, jsem z toho malinko znechucený. "No tedy to je zase porce cestování, ten dostavník ještě, ale pěšky. Falgo, další tři, čtyři dny venku na hlíně, jestli tam nepojede dostavník. Neni to tak dlouho cos byl rád za stan." Popíchnu Falga a začnu se smát. |
| |
| Cesta na jih Nojo, tak já furt remcám. Tak zase se nejdřív mísí sehnat zlato na to, abych koupil nějakou potvoru co mě uveze a jo, ještě se naučit na ní jezdit. Nějakýho malýcho koně, ne mezka, ale malýho koňa. Dobře, jdu za Markem mu to vyřídit. Poplácám Marka po zádech, tedy kam dosáhnu. Tak domluveno, vyrazíme k tobě domů a mrknem se po těch mrtvolách. Ehm... neboštíkách. Chvíli přemýšlím. Jo, dopis ti tam hodíme. Budeš tak hodnej a posedíš s náma? Chtěl bych vědět něco o tom Randolu, co tam je, jak to tam vypadá a po čem bychom měli koukat. |
| |
| Na cestě Pokračuji v cestě se skupinou a poslouchám jak se Falko s Kolarem popichují. "Hm... Zdá se, že za tu první cestu co jsme spolu prošli pochytil i něco z obecniny.... Ne vážně mám pocit že jim rozumím daleko líp než před tím." pokusím se zapojit do hovoru . Promiň Falk... počkej Kolar to vyslovuje Falgo, ne? Falgo, je mi jasné, že pro tebe by ta vzdálenost byla dvakrát tak delší, kdybys musel jít pěšky - Nic osobního, nechci tě urazit. Ale nedošlo mi to. Rád pújdu do Randolu, Zní to opravdu zajímavě. " chvíli se odmlčím. "Taky se tam budu muset trochu dovybavit. nemám už další zásoby a pokud mi něco zbyde možná seženu lepší zbroj, nebo alespoň ochranu nohou." potom se podívám na Kolara. "Hele, máme před sebou ještě kus cesty do Splavů a pak dál do Randolu. Nemohl bys mi ty, nebo Falk..Falgo pomoct s počítáním? Víš co myslím... my měli výměnný obchod a počítat jmse nemuseli víc než jmse měli prstů na ruce, takže deset. ale s penězi je to složité. Pomůžete mi s tím?" |
| |
| Cesta na jih Chvíli na Bolgara zírám. Tímhle mě docela překvapil a tak se s tázavým pohledem otočím na Kolara a zpět. Jo, klidně. To mi vlastně připomnělo jednoho krolla co makal v Greru pro... no ve stájích. Jak von se jmenoval? Zakroutím hlavou. To je jedno. Ten uměl počítat do tří. Jedna, dva, tři, moc. A nejlepší na tom bylo, že pak následovalo moc jedna, moc dva, moc tři a pak... Chvilka napětí. Moc moc. A moc moc jedna a tak dál. Jako, nevím kde to sehnal tohle, nebo kdo ho to naučil, ale zase mi to nepřišlo tak blbý, jak se zdálo. Nakonec jsme ho naučili do pěti, pak říkal ruka, ale pro něj to byl pokrok. Mrknu na Bolgara. S tebou to bude asi jednodušší, umíš do deseti, že? Máš všechny prsty? No a pak mu s Kolarem vysvětlím počty alespoň do stovky, aniž by si musel sundat boty a zapojit i prsty na nohou. Dobře, tak do určitě do padesáti. Taky si chci něco pořídit, nebo se alespoň podívám co ve Splavech bude ke koupi. Už druhý týden sebou tahám plátový nárameníky a nemám je na co přidělat. Potřebuji alespoň pořádnou koženou zbroj a na tu zase prachy. Takže dobře placená práce se hodí, i když kvůli ní musím jít někam do ... pryč daleko. Uvědomím si, že nás poslouchají oba lovci. |
| |
| Na cestě Do debaty se nečekaně vloží Bolgar a já se nestíhám divit. "To je divný, normálně je mu rozumět jen z velkou dávkou představivosti." To co se zeptá potom mě skoro posadí. "Jako základy a trochu víc s počty mám a umim, ale co tak najednou. Asi to můžeme zkusit, počítej ale s tim, že to nebude za den, dva. Nějakej čas ti to zabere. Ale jo, aspoň zabijem čas u dlouhejch večerů u ohně. A hned můžeme začít se základy. Je opravdu nutný, aby si uměl počítat do deseti, ale pořádně. jasný." Rozhlídnu se a utrhnu nějakou větvičku a tu nalámu na deset stejných kousků. Potom, až budeme mít už vše zařízené a vyjasněné, takže bude čas na cokoliv jiného, si sednu s Bolgarem a před něj rozložím těch deset klacíků. "Tak Bolgare a teď mi hezky ty klacíky spočítej. Hezky postupně na ně ukazuj a u toho nahlas počítej. Tím bych prozatím začal." |
| |
| Cesta na jih - Šestý den večer u soutoku. Když se utáboříte na břehu řeky, máte konečně čas si pořádně promluvit. Usadíte se s Markem stranou, Peter s dvojicí mužů ze Splavů se usadí okolo ohně a potichu si o něčem povídají. Co zaslechnete, tak se baví o situaci ve vesnici, co se stalo a jak jde sklizeň. To jsem rád, že se na to půjdete podívat. Povídá Mark a kývna na Falga. Dopis napíši a dáte jej mé sestře Mariam. Bydlí hned na začátku vsi, to poznáte, první barák s velkou ohradou s ovcemi. Patří to Jelikovi, to je můj strýc. Chová ovce, má pár políček. Je to jeden z místních farmářů. Co bych vám řekl o Horním Randolu? No, je to malá vesnice. Asi tucet stavení, plus pár ještě v okolí. Většinou jsou to farmy. Ve vesnici je hostinec, ten vede Silas, starosta a hostinský v jedné osobě. S tím budete jednat, bude zastupovat ves a své lidi. Další, kdo je ve vsi důležitý je trpaslík Aratim Dor, má na severu Randolu kovárnu a také Lilanda, což je obchodnice. Důležitý je také Ormond, je to vysloužilý voják a stará se o pořádek ve vsi. Zvládá takové ty potyčky a tahanice, ale to je tak vše. O zbytku vesnice můžu říct jen to, že lidé jsou tam pokojní, soběstační a drží při sobě. Živí se tam chovem drobného zvířectva, pěstováním ovoce a zeleniny, to dodávají do Dolního Randolu a města Darasin. Také se kácí stromy v nedalekém lese, ale to je spíše pro obecní potřebu, málokdy toho je tolik, aby se to vyplatilo vozit někam dál. Na chvíli se odmlčí, jestli máte nějaké dotazy. Jo, hřbitov. Je míli na sever od vesnice, vede k němu cesta. Leží na jihu větší travnaté pláně. Co si pamatuji, v pláni leží i nějaké ruiny, berou se z nich kameny na stavbu zídky okolo hřbitova. Z vyprávění vím, že tam byli již když vesnice byla jen tábor o pár stanech. Víc by vám asi řekl Silas nebo Lilanda. Ti jsou ne asi nejstarší, ale víc se zajímají o ves jak takovou a jistě budou vědět víc než já. Natáhne se pro pití. Pokud se chcete na něco zeptat, tak počkejte, musím se vychcat. Jo, pak vám povím, co je ve Splavech. Zvedne se a odkráčí do křoví. |
| |
| soukromá zpráva od Pán Jeskyně pro Během cesta jsi si zlepšil slovní zásobu a vyslovování. Už neděláš tolik chyb v rozhovoru a také lépe chápeš, o čem ostatní mluví. Také ti Falgo s Kolarem pomáhají se naučit lépe počítat. Doma ti stačilo umět do počtu prstů na rukou, ale tady na jihu používají často vyšší čísla a tak jsi se v tom musel zlepšit. Oba ti slíbili, že tě po večerech nebo když bude čas, budou učit počítat. ***** Zlepšil jsi si: Obecná řeč na průměrně a Počítání také na průměrně. Stálo tě to dohromady 12 bodů (7 za řeč a 5 za počítání). Zůstaly ti 2 body za Inteligenci. |
| |
| Počítání Sedím u stolu s Kolarem a ostatními a když Peter odejde, tak přede mě Kolar rozloží několik klacíků. Když mi řekne abych je spočítal. Začnu přemýšlet. "pokud jich je míň nebo stejně jako mám prstů, je to jednoduché, jinak ale nevím. Tak jak mě to učili. S každým číslem natáhnu prst, takže s každým klacíkem řeknu jedno číslo.... to by mělo být stejné" natáhnu se po klacíkách. "Jedna." vezmu do ruky první klacík. "Dva." sáhnu po dalším "Tři a čryři." vezmu další dva. "Pět" vezmu de jedné ruky s e čtyřmi předchozími. "Tolik prstů mám na jedné ruce..." "Ne teď nebude pět a jeden... tomu říkáme šest." "Šest" a vezmu další klacík do druhé ruky kterou se hned natáhnu po dalším klacíku. "Sedum". "Vosum." "Nemá rozum...." "De-vět" vezmu do ruy devátý klacík "A deset" uchopím do ruky zbývající "Je to takhle správně?" Zeptám se Kolara. |
| |
| Cesta na jih Co Bolgar dopočítá, chvíli zírám do prázdna. Tohle jsem nečekal, já myslel, že... Odmlčím se a hledám slova. Myslel jsem, že do deseti umíš v pohodě. Tohle bude dlouhý. Poplácám Bolgara po rameni. Hele dobrý, to dáš. Dáme tomu pár dní, týdnů a půjde to. Ale bude tě to stát asi hodně piv, než budem s tebou spokojený. Vyhledám pohledem Marka, že asi může pokračovat. Asi bychom ho neměli samotnýho pouštět do obchodu, vyjde bez věcí na prodej a chudší než vešel dovnitř. A co hůř, bude spokojený z výhodného obchodu. Mimoděk se při té představě otřesu. Hrůza. |
| |
| Cesta na jih - počty "No hlavně že aspoň umí do těch deseti napočítat. Základ by sme měli." Odvětím Falgovi a otočím se na Bolgara. "Výborně Bolgare, to by sme měli, základ by sme měli a co takhle to sčítání a odčítání. Když ti takhle dám tyhle klacíky a tyhle dohromady, kolik sem ti jich dal." A vezmu dvě hromádky klacíků, 2+3 a položím je vedle sebe. "A potom, když vezmu takhle hromádku klacíků a tenhle z ní odeberu, kolik my jich zbude." A vezmu čtyři klacíky a jeden z ní odeberu. "Až tohle zvládneš, dám ti ještě pár pokusů a necháme toho. Zejtra je taky den, souhlas?" Řeknu potom ještě Bolgarovi a čekám co bude dělat, abych mu když tak poradil. |
| |
| počítání "Falgo, do desíti napočítám, když mi dáš čas... A Kolare... 2a3 je pět to ještě zvládnu na jedné ruce, s tím druhým je to těžší ale byly čtyři a teď jsou tři protože jsi jeden sebral." Chvíli počkám. "je to správně?" |
| |
| Cesta na jih - Šestý den večer u soutoku Když se vrátí, opět se k vám usadí. Tak, kde jsem skončil? Jo, Splavy. Vesnice leží na východním břehu Niavy. Ta, vlastně, tvoří překážku mezi Bučinou a vsí. Je to tak schválně, dřív bylo i pár stavení na západě, ale nebylo to dobrý. Sem tam se z lesa vynořili nějaký potvory, zejména skřeti, ale i divoký prasata. Ta teda nešla po lidech, ale ničila úrodu. Tak se lidi rozhodli, že západní břeh opustí a Splavy leží na východě. Krom jedné výjimky a to je Herolův dům. Opravil si jednu starou ruinu a bydlí tam. Prasata loví a tak se mu vyhýbají. A kromě jednoho nájezdu skřetů, který mu sice vyplenil dům, ale jak říkal „Kde nic není, skřet nic nesebere“. Navíc jich pár postřílel, když se vracel z lovu a načapal je tam. Ještě několik hodin je stopoval a řval na ně, že jestli se ještě jednou vrátí, pověsí je za koule na větev. A má klid. Dál, šéfem vesnice je Grigar. Je to hlavní farmář nebo statkář, furt se mi to plete. A hlavní nemyslím největší, spíš ten na jehož slovo dají ostatní. A také za ostatní jedná a dělá papíry, takže nevím, jestli je to výhra. Říkáme mu starosta, ale no... Mark pokrčí rameny ...asi jo, je to starosta i když to nemá moc rád. Když připlujete do splavů, tak podjedete most a na břeh vás vyloží u krčmy. Jmenuje se „U vody“ což není moc originální. Dá se tam sehnat nocleh, jídlo i pití. Ve vesnici máme i obchod nebo spíše vetešnictví. Talbot to má jako koníčka, kromě pole má i místnost, kde šmelí jednu věc za druhou, případně za mince. Sem tam pošle náklad po řece nebo mu něco přivezou, podle poptávky. Vidím, že máte kůže, možná je od vás vezme, možná ne. Je, je to kudůk, a pěkně chytrej, tak si dávejte pozor co koupíte. Ale je to vetešnictví, tak s tím počítejte. Mě prodal prut, který se za den zlomil, no byl levnej. Kdo ví, od koho ho koupil a kolika rukama prošel. Co dál? Na jihu je kovárna, chlápek tam zvládne okovat koně, spravit lopatu a tak, zbraněmi se asi nezaobírá. Jo, v krčmě je taková deska, kam se pověsí papír, když něco potřebuješ. Grigar tam dává vědět, kdy by měl přijet dostavník a nebo když nějaký z farmářů někam jede. Tak se tam mrkněte, možná budete mít kliku a seženete odvoz. Ráno vám dám dopis pro strýce a sestru. Domluví a počká, jestli máte nějaký dotaz. |
| |
| ********************************************************** Takže to tu ukončíme. Jestli ještě něco máte, klidně pište. Pokračování je tady: Kde jsou těla.. DrD odkaz Do Diskuze mi dejte vědět, pokud to tu máte vše vyřízený a já vás vyloučím, aby jste se mohli připojit v pokračování. Zatím tam nějak sesumíruji popis vesnice, který Vám právě Mark řekl. |
Created by Martin Ami Čechura © 2003 - 2004
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR