Andor.cz - online Dračí doupě

Vypravěč - 10. března 2014 17:54
	Jedna. Dvě. Tři.

Vypravěč - 10. března 2014 19:55
	Seš v lese. Hádám že bude třeba obsáhlejší úvod.

Vypravěč - 10. března 2014 20:03

Žiješ u nevlastního otce, matka je pravá. Nějaký indián tvojí matku zamlada ojel a ty si výsledek. Otec tě kvůli tomu moc nemusí, upřednostňuje tvého mladšího bratra, který je skutečně jeho. No, žiješ u něj. Dostala vás válka. Přitáhli rudokabátníci, vypálili statek, otce odvedli a matku s tebou zahnali. Tvůj mladší bratr zůstal v hořícím domě, což tvoje matka docela špatně nese. Divíš se jí? Právě teď se tedy schováváte v lese, který začínal kus od vašeho statku Bohužel, zaběhli ste příliš hluboko a teď ani nevíte, kudy zpět. Je to velký les. U sebe máte jen jednu pušku a pár nábojů (řekněme 10), měch plný vody a jinak ani hovno.

Aylen Gray - 10. března 2014 22:50

Jistě, měli věděli jsme, že kolem nás zuří válka, ale také jsme si mysleli, že když nejsme vojáci, vyhne se nám. To jsme se ale šeredně spletli. Mého otčíma odtáhli pryč a my jsme utekli do lesa. Můj mladší bráška je teď s největší pravděpodobností... mrtvý. S otčímem jsme se sice neměli moc rádi, ale s bráškou to bylo jiné, až na nějaké to sourozenecké škádlení, při kterém měl vždy navrch, protože otčím mě zrovna nemusel, jsme spolu vycházeli dobře. Možná jsem pro něj mohla něco udělat a pokusit se ho zachránit, ale to bych musela mít sakra pořádné štěstí. A kdybych tam zůstala s ním byla by teď matka sama. Otřu si slzy, které se mi nějak vkradli do očí. Když se na ni teď podívám moc jsem toho z ní nepobrala, bráška jí byl podobný mnohem víc. Potěžkám si zbraň v rukou a podívám se na matku "Myslíš že nás budou pronásledovat?" zeptám se jí s obavou. Jít teď zachránit mého otčíma, jejího muže, by byla sebevražda, proto ho asi budeme muset nechat v britských rukách. "Možná už bychom měli jít" řeknu a snažím se nemyslet na nebezpečí, které kolem nás číhá.

Vypravěč - 10. března 2014 22:55
	"Nemyslím si. Proč? Brance už mají." Výraz tvojí matky je nepřirozeně nepřítomný. Ani nebrečela. Jen sedí na bobku a zírá před sebe. "Jo, půjdeme. Ty půjdeš co nejdál odsud. Já se zkusím vrátit domů a najít tvého bratra. " Tvoje matka vstane ze země, otočí se k tobě zády, ale zůstane stát. Chce ještě něco říct. "Někdy se šťastně vdej." Teprve teď se vydá přímo vpřed.

Aylen Gray - 11. března 2014 09:08
	Chvilku zmateně sleduji jak matka někam odchází, pak ji doběhnu. "Mami neblázni, jestli bráška přežil, odvedli ho spolu s otcem a jestli ne..." uhnu pohledem a otřu si slzy a spolknu tvořící se knedlík ve svém hrdle, "...jestli ne tak už mu nepomůžeme". Rozhlédnu se kolem, "Navíc ani nevíme kudy zpátky" řeknu jí. "Jak může teď mluvit o vdávání" pomyslím si

Vypravěč - 11. března 2014 09:53
	Tvoje máti jde stále dál. Nezastaví, ani se na tebe neotočí, když na ní mluvíš. "Jdi, prosím. Tohle vidět nemusíš."

Aylen Gray - 11. března 2014 10:05
	"Mami!" zvednu lehce hlas a po tvářích mi začnou opět stékat slzy. "Co chceš dělat?" ptám se, "Musíme jít, pryč odsud, když... když on se pro nás obětoval". Chytím matku za ruku. "Můžeme počkat do zítra a pak se tam vrátit, až si budeme jisté že jsou pryč" Stisknu pevně matčinu ruku a moc dobře si uvědomuji že se třesu.

Vypravěč - 11. března 2014 11:09
	"Já chci aby tam byli. Ale nechci tomu vystavit i tebe. Jdi!" Rozkřikne se na tebe, ale když chytneš její ruku, zastaví. Spíš ale proto, že tě neutáhne.

Aylen Gray - 11. března 2014 11:26

"On by nechtěl aby jsi se vracela na smrt" řeknu tiše. "Já to taky nechci" pokračuji dál. "Ani otčím by to nechtěl, miluje tě, miloval Andrewa" zmlknu "Měla jsem tam zůstat já... on měl být teď tady s matkou" napadne mě, přeci jen jsem byl dcerou někoho koho matka nemilovala a ani neznala. Jaké to pro ni muselo být vychovávat někoho takového tak dlouho. Pustím matčinu ruku a rychle si sednu na zem abych neomdlela z náhlého přívalu všech možných emocí.

Vypravěč - 11. března 2014 12:52
	"Já už nemám proč žít. Ty jsi mladá. Umíš se o sebe postarat. Proto tě tu můžu nechat samotnou."

Aylen Gray - 11. března 2014 13:11
	"Nemáš?" ptám se zdrceně pak ale přikývnu hlavou. "Pozdravuj Andrewa" řeknu a přinutím se k úsměvu, nevypadá to moc přesvědčivě. "Chceš s sebou pušku?" ptám se když opatrně vstávám.

Vypravěč - 11. března 2014 13:13
	"Nemám. Jsi dospělá žena. Co víc ti mohu dát? Pušku si nech. Budeš jí potřebovat víc." Matka se naposledy otočí, usměje se a vydá se dál.

Aylen Gray - 11. března 2014 13:26
	Otočím se zády k ní ještě jednou se ohlédnu a vyrazím vpřed. Nejdříve musím najít nějakou silnici. Pak se mi snad někde povede získat střechu nad hlavou, doufám jen že mi nebudou stát v cestě mé indiánské/domorodé rysy. Snad najdu alespoň nějakou opuštěnou chatu. Jak jdu dávám si pozor na to abych náhodou nenarazila na další rudokabátníky.

Vypravěč - 11. března 2014 14:22
	No, jsi v lese, razíš si to stále vpřed a nějak na žádnou silnici nemůžeš narazit. Narazíš ale na něco jiného, na skupinu vypálených domů, stojících na polozarostlém palouku. Jsou to (bývaly to) čtyři domy a něco, co mohla být stodola.

Aylen Gray - 11. března 2014 14:34

Když si všimnu ohořelých torz domů vezmu pušku do ruky, nedokážu odhadnout jak jsou staré ale nevypadají čerstvě, proto je puška možná zbytečná ale nechci nic ponechat náhodě. Začnu se pomalu blížit k nejbližšímu domu a rozhlížím se kolem. "Možná by se v troskách dalo najít něco co by se mi mohlo hodit" napadne mě, při druhém pohledu na trosky si ale uvědomím že tady pravděpodobně nezískám nic užitečnějšího než popel a prach. Ale možná bych si tu mohla odpočinout.

Vypravěč - 11. března 2014 14:47
	Žádné nebezpečí ti zdá se nehrozí. Ve vysoké trávě nejsou žádné stopy, jen sen tam cestička, kterou pravděpodobně proběhl jelen.

Aylen Gray - 11. března 2014 14:52
	Opatrně, abych se nezranila nebo aby na mě něco nespadlo začnu procházet ohořelé budovy a hledám buďto něco užitečného, při čemž nic takového nečekám, nebo místo, kde by se dalo spát aniž by mi hrozilo nebezpečí od divokých zvířat nebo toho aby na mě něco spadlo.

Vypravěč - 11. března 2014 15:02
	Najdeš několik věcí, většinou bezcenných jako jsou plecháčky a hrnce. Vše ostatní buĎ shořelo, nebo bylo odneseno. Místo k spánku ale najdeš, ideální se zdá být smrk rostoucí zprostřed jednoho z domů.

Aylen Gray - 11. března 2014 15:28

Plechové hrnky, hrnce a další zbytečnosti, tedy pokud bych se nechtěla stát drátěnicí... Alespoň jsem si našla nějaké bezpečně vypadající místo v jednom z domů. Rozmístím kolem domu všechny nalezené hrnky a hrnce, kdyby se ke mě náhodou chtělo něco přiblížit lekne se to a mě to probudí... snad... Pak už si lehnu pod strom a pušku si položím pod hlavu, není to sice zrovna nejpohodlnější ale cítím se tak bezpečněji.

Vypravěč - 11. března 2014 15:33
	No, s puškou pod hlavou opravdu neusneš, tak unavená nejsi.

Aylen Gray - 11. března 2014 17:38
	Jak se tak snažím spát, tlačí mě puška na které jsem si původně chtěla ustlat a tak ji nakonec posunu a obejmu ji jako když jsem byla malá a objímala jsem panenku, kterou jsem měla po matce.

Vypravěč - 11. března 2014 17:41
	Nakonec se ti podaří usnout. Probudíš se až za tmy. Těžké kroky nedaleko tebe. Pokud vzhlédneš, spatříš tři muže, jednoho s rozsvícenou lampou. Nejsi si jistá (špatné světlo), ale zdá se, že mají rudé kabátce.

Aylen Gray - 11. března 2014 18:03
	Probudím se a slyším kroky, nebo snad slyším kroky a tak se probudím. Na tom teď ale nezáleží. Vykouknu zpoza svého úkrytu a spatřím tři muže. Je to rudá barva na jejich kabátcích? Opřu si pušku o trosky, nebo o zem a mířím na ně. Připravená vystřelit pokud bych zjistila že jde opravdu o rudokabátníky.

Vypravěč - 11. března 2014 18:17
	Ano, jsou to rudokabátníci. Podle všeho o tobě zatím nevědí. Výhled máš čistý.

Aylen Gray - 11. března 2014 18:40
	Zamířím na toho s tou lampou, vydechnu a vystřelím.

Vypravěč - 11. března 2014 18:52

Trefíš ho, nezabiješ. Lampa spadne na zem a roztříští se. Olej se rozlije a tak nějak to začne hořet. Postřelený tam nadává jak dlaždič, zatímco jeho společníci lehli na zem. Jeden z nich čapnul raněného a táhne ho dál, do krytu. Ten druhý míří přímo na tebe, ve tmě byl ten výstřel celkem vidět. "Radši to odlož, než ti vystřelím mozek." Řekne ten, co na tebe míří. Aby svým slovům dodal na váze, trefí zem přímo před tvým obličejem.

Aylen Gray - 11. března 2014 19:19
	S jistým uspokojením pozoruji jak jeden z vojáků padá k zemi. Když slyším matně slyším slova třetího rudokabátníka a když se kousek ode mne o zem roztříští kulka, vstanu ze země a s puškou v rukou utíkám od rudokabátníků pryč. Přišli o lampu, a jeden z nich je raněný.

Vypravěč - 11. března 2014 19:24
	Nicméně, i když nemají lampu a jejich společník je zraněný, jeden z nich tě má pořád na mušce. Jakmile se začneš zvedat, vystřelí. Je to voják, ne připosranej amatér. Trefí se a kulka ti prolítne ramenem. Spadneš na zem a než se stačíš zvednout, už stojí nad tebou a míří ti přímo do obličeje. "Nemám rád, když mě ignorují."

Aylen Gray - 11. března 2014 19:59

Jakmile se zvednu ucítím ostrou bolest v rameni a nevím jestli se zem blíží ke mě nebo já k zemi, když dopadnu na zem uvědomím si, že mi nějak unikl výkřik. Ještě chvilku mám ze šoku mžitky před očima a když se mi konečně podaří zaostřit koukám do hlavně jednoho z mužů. Uvědomím si v jak velkém průšvihu jsem a zalapám po dechu, nebo to může být šokem z utrpeného zranění. Očima prohledám zemi kolem sebe a hledám pušku.

Vypravěč - 11. března 2014 20:22
	Puška ti vypadla z ruky. Když si voják všiml, co děláš, odkopnul jí stranou. "Koukej vstát, jinak ztratíš moc krve." Nezní, jako by tě chtěl dorazit.

Aylen Gray - 11. března 2014 20:37
	Když vidím vzdalující se pušku, a z nějakého důvodu až moc tichá slova muže, který na mě míří svou puškou, rozmýšlím se co dělat. Zdá se ale, že mě nechce zabít, alespoň zatím. Pokusím se tedy vstát, třeba se mi naskytne šance na útěk. Vstává se mi špatně jelikož mě bolí rána na rameni. Když se mi podaří vstát pohlédnu muži do tváře.

Vypravěč - 11. března 2014 20:43

(Vypadá jako cápek na ikonce) "Skvěle. Neutíkej. Další kulka už bude smrtící." Varuje tě. Zatímco se ti dívá přímo do očí, hodí si pušku přes rameno, sáhne do brašny co má hozenou kolem těla a vytáhne obvaz a láhev tvrdého chlastu. "Ani se nehni." Přistoupí těsně k tobě, roztrhne ti triko po celé šíři postřeleného ramene, aby se k němu dostal. Ránu ti prolije tím chlastem, nechá tě si zakřičet a potom ti ruku ováže. Když má vše hotově, vezme kožený pásek a sváže ti jím ruce.

Aylen Gray - 11. března 2014 22:16

Uvědomuji si, že když si zavěsil pušku na rameno mohla bych utéct, ale jemu by jen stačilo natáhnout trochu ruku a zase by mě měl. A řekněme, že jeho hrozba o tom že další ranou mě zabije je věrohodná... První rána šla vedle další do ramene... Muž mi roztrhne oblečení a já zalapám po dechu jak mi z ramene vyskočí bolest. Zamotá se mi z toho trochu hlava. Pak jako by mi rameno někdo zapálil a tak vykřiknu. Musím se o muže trochu opřít abych neztratila vědomí. Když mi muž sváže ruce odvážím se zeptat, "A co tvůj... kamarád?", to je poprvé co jsem po někom vystřelila...

Vypravěč - 11. března 2014 22:32

"Bude dobrej, sotva si ho lízla. Počítej, že si do tebe nejspíš kopne. Co tě to sakra napadlo?" Vynadá ti. Nešetrně tě chytne za pouta, do druhé ruky vezme tvojí pušku a táhne tě ke svým kamarádům. Oheň, který zapálila lucerna, teď už pomalu uhasíná, především kvůli jednomu z vojáků, kterej na něj zvesela močí. "Stáhneme se do lesa, rozbijeme tábor a počkáme do rána. Ta holka možná bude něco vědět." Rozkáže voják, který močí na oheň. Tvůj věznitel jen přikývne a táhne tě ke kraji lesa. Tam tě posadí na zem, přiváže zády ke stromu a rozdělá oheň. Dva jeho kumpáni se přidají po chvilce. Toho postřeleného poznáš, má bok od krve, ale jde sám. Když tě spatří, kopne tě přímo do obličeje, ale dál si tě nevšímá, oba dva se posaděj k ohni a začnou si připravovat jídlo, nějakou polívku. Tobě se věnuje až tvůj věznitel. "Kdo jsi a co tu sakra chceš?"

Aylen Gray - 11. března 2014 22:53

"Nevěděla jsme co dělat" přiznala jsem, vzpírala bych se, ale bolest v rameni po prvním pokusu mě donutila si to rozmyslet. Sedím opřená o strom, v rameni mi stále bolestivě tepe, a pozoruji muže jak rozdělává oheň. Muž, kterého jsem postřelila ke mě přijde a já schytám ránu do obličeje a já jsem ráda, že jsem přivázaná, protože jinak bych asi spadla na zem, což by mému ramenu zrovna nepomohlo. Nic neříkám, má právo na mě být naštvaný, to že vás někdo bez varování postřelí se vám asi nestává každý den. Chvilku mám klid a tak přemýšlím co bude dál. Chvilku mlčím a přemýšlím co říct... "Jsem Aylen Gray..." odmlčím se "... a střílím po náhodných kolemjdoucích... a vy?"

Vypravěč - 11. března 2014 22:56
	"Hlídka britské armády. Já jsem vojín Jeffrey. Ti dva se s tebou asi bavit nebudou, ty znát nemusíš. Odkud jsi? Víš něco o vzbouřencích?"

Aylen Gray - 11. března 2014 23:07
	"Byla jsem kousek odsud" odpovím "O žádných nevím"

Vypravěč - 11. března 2014 23:10
	"Fajn. Pověz, nejsi nějaká míšenka?"

Aylen Gray - 11. března 2014 23:20
	"Jsem, můj "otec' byl indián" odpovím mu, ačkoli o svém otci nic jiného nevím.

Vypravěč - 12. března 2014 08:01
	"Skvěle! Umíš stopovat? Znáš indiánské symboly? Můžeš sloužit jako průvodce armády? Takové naše armáda hledá. A dobře platí." Pak trochu odbočí. "Noci jsou chladné, že?"

Aylen Gray - 12. března 2014 08:22
	"Ne... neznám, otce jsem nikdy nepotkala" zakroutila jsem hlavou. "Trochu" odtuším a podívám se do plamenů

Vypravěč - 12. března 2014 08:33
	"Tak to jsi asi docela k ničemu." Jeho tón napovídá, že to pro tebe není úplně dobře.

Aylen Gray - 12. března 2014 08:35
	"Tak to se omlouvám, že jsem byla vychována tak jak jsem byla vychována" odseknu podrážděně...

Vypravěč - 12. března 2014 08:39
	"To ti nikdo nebere, ale jaké pro nás máš využití? Jsi prostě kus masa, z pohledu armády."

Aylen Gray - 12. března 2014 08:50
	"Jsem člověk, jako každý jiný... Jestli vám k ničemu nejsem tak mě můžete pustit a já si půjdu po svých"

Vypravěč - 12. března 2014 08:53
	"Pustit? Postřelila si mého kamaráda! Pokud pro tebe nebude využití, tak tě popravíme. Tak to prostě chodí. Dopustila jsi se vzpoury v okamžiku, kdy si vystřelila."

Aylen Gray - 12. března 2014 08:57
	"Říká někdo jehož kamarádi mi zabili bratra!" křiknu na něj a zacukám sebou jako bych se mohla osvobodit z pout, čehož hned zalituji, protože se okamžitě ozve rána na mém rameni. DO očí my znovu vyhrknou slzy, možná kvůli vzpomínce na bratra, možná kvůli bolesti kdo ví...

Vypravěč - 12. března 2014 08:58
	"Tohle je válka. Lidi umíraj." pokrčí rameny. On to neudělal, jeho se to netýká.

Aylen Gray - 12. března 2014 09:01
	"On nebyl voják, byl to ještě kluk..." odmlčím se "...tak mě zastřelte, když jsem vám k ničemu" uhnu pohledem...

Vypravěč - 12. března 2014 09:02
	"A ty máš pocit že umírají jen vojáci? Naivko. Civilisté, ženy a děti umírají na obou stranách. A přestaň si hrát na odvážnou, zemřít nechceš. Nikdo nechce."

Aylen Gray - 12. března 2014 09:08
	"Nechci" souhlasím s ním. "Ale vy mě zase nechcete pustit a vyhrožujete mi ze mě zastřelíte..." zase chvilka ticha "Já vám ale nemám co dát"

Vypravěč - 12. března 2014 09:09
	"Co blbneš? Kuchařky, markytánky, o raněné se taky někdo musí starat. To jsi blbá?"

Aylen Gray - 12. března 2014 09:23
	"Vařit umím" přiznám a o bratra jsem se také kolikrát starala, když byl nemocný.

Vypravěč - 12. března 2014 09:26
	"Samozřejmě že umíš. Starat se o dobytek taky dokážeš, ne?"

Aylen Gray - 12. března 2014 09:27
	"Ano, dokážu" přikyvuji... "Žiji... žila jsem na statku"

Vypravěč - 12. března 2014 09:28
	"Dobře. Teď už jen vyřešit, v čem jsi lepší než ostatní z těch tisíců holek, co se k nám hlásí."

Aylen Gray - 12. března 2014 09:32
	Mlčím a přemýšlím, v čem jsem lepší než někdo jiný? Můj pohled se opět stáčí k plamenům táborového ohně.

Vypravěč - 12. března 2014 09:35
	"Ale no tak, přemýšlej. Tos celý život seděla na židli nebo vařila? Musela si dělat i něco jiného... Střílet neumíš, což bylo tvé štěstí. Nemůžeš se alespoň tvářit, že umíš stopovat? Nebo něco takového. Nechci tady nikoho střílet. Kdybych chtěl, udělal bych to už předtím."

Aylen Gray - 12. března 2014 09:59
	"Sbírala jsem bylinky a vyráběli jsme z nich léčivé masti" napadne mě

Vypravěč - 12. března 2014 10:15
	"Vidíš? Tohle je užitečná vlastnost. Ráno si o tom pohovoříme víc. A teď. Chceš tu v noci mrznout, nebo se zahřeješ se mnou ve spacáku."

Aylen Gray - 12. března 2014 11:13
	Zmateně se na muže podívám, vím že tenhle návrh je velmi nebezpečný… pro mě. Ale kdyby mi chtěl muž něco udělat už by to udělal… Nebo snad ne? Po chvilce přemýšlení přikývnu "Dobře", rozhodně nejsem dostatečně oblečená na to abych tady seděla celou noc.

Vypravěč - 12. března 2014 11:25
	"Chytrá holka." Muž vstane a na chvíli od tebe odejde. Když se vrátí, má v jedné ruce ešák, ze kterého se kouří, a v podpaží spacák. Obojí odloží, aby tě mohl odvázat a pak ty pokyne, ať ho následuješ. Vede tě trochu stranou od ohně, najde si vhodné místo a spacák hodí na zem. "Sedni." posadím se na spacák a pustím se do polívky.

Aylen Gray - 12. března 2014 11:39
	Zakroužím zápěstími, když má znovu volné ruce a následuji muže k místu, které si vyhlédl. Když rozloží spacák pokyne mi abych se posadila a tak si sednu na spací pytel kousek od něj. Když začne jíst polévku začnu hladově pozorovat jeho misku s jídlem.

Vypravěč - 12. března 2014 12:16
	Chvíli tě mučí hladem, ale jakmile se sám najít, podá ti misku.

Aylen Gray - 12. března 2014 12:23
	"Děkuji" řekla jsem mu když jsem si od něj přebírala misku a pak jsem se pustila do jídla, přeci jen už je to nějaká doba co jsem naposledy jedla.

Vypravěč - 12. března 2014 13:13
	"Ať chutná." položí se na spacák. Polívka je prostě vývar z čehosi, hlavně že je to teplé.

Aylen Gray - 12. března 2014 13:21
	Když dojím rozhlédnu se kolem sebe. "Kam s tím?" zeptám se. Polévka mě zahřála a tak se teď cítím o něco lépe.

Vypravěč - 12. března 2014 13:24
	"Jsi v lese, prostě to někam polož." protočí oči v sloup.

Aylen Gray - 12. března 2014 13:29
	Položím misku opodál nezraněnou rukou, aniž bych vstávala. "Co se bude dít zítra?"

Vypravěč - 12. března 2014 15:31
	"Budeme pokračovat dál. Máme svoje rozkazy. A vojáci britské armády své rozkazy plní." Pousměje se.

Aylen Gray - 12. března 2014 16:29
	"Aha" řeknu ačkoli jsme se v podstatě nic nedověděla. "Takže vy jste přijeli z ostrovů?"

Vypravěč - 12. března 2014 16:32
	"Ne, já se tady narodil. Ten, kterého si postřelila, ten je ze Skotska. A ten třetí je z Kanady. "

Aylen Gray - 12. března 2014 22:42
	Zamyslím se, každá je odjinud... "Co jste tu vlastně dělali vy?"

Vypravěč - 12. března 2014 22:44
	"Plním rozkazy. Přesněji pročesáváme krajinu, aby nehrozilo napadení z týlu, až se vojsko přesune." Posadím se a zadívám se zvědavě na tebe.

Aylen Gray - 12. března 2014 22:49
	"Jednomu jste právě zabránili" zavtipkuji... "Hm? Co se děje?"

Vypravěč - 12. března 2014 22:51
	"Nezabránili. Napadla si nás." opravím tě. Je v tom trochu rozdíl. "Pojď sem."

Aylen Gray - 12. března 2014 23:09
	"Proč?" rozhlédnu se kolem sebe, ale raději si k němu přisednu trochu blíž.

Vypravěč - 12. března 2014 23:10
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Protože z tebe začne sundavat tričko.

Aylen Gray - 12. března 2014 23:17
	soukromá zpráva od Aylen Gray pro S jistým leknutím se od něj odsunu zase zpět.

Vypravěč - 12. března 2014 23:19
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Prstem naznačí nespokojenost a pak ti jím pokyne, aby si se koukala vrátit a on mohl dodělat, co začal.

Aylen Gray - 12. března 2014 23:28
	soukromá zpráva od Aylen Gray pro "Já nechci" řeknu tiše a ještě se o něco odsunu.

Vypravěč - 12. března 2014 23:32
	soukromá zpráva od Vypravěč pro "Jenom je chci vidět. Možná si sáhnout. A možná mi budeš muset vykouřit, ale víc se tě nedotknu. Dneska v noci."

Vypravěč - 13. března 2014 15:08
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Vážně bys mohla napsat

Aylen Gray - 13. března 2014 22:28
	soukromá zpráva od Aylen Gray pro Tiše kroutím hlavou...

Vypravěč - 13. března 2014 22:44

soukromá zpráva od Vypravěč pro Tohle ti trvalo půl druhého dne? :D "Máš smůlu v tom, že já se tě ptát nemusím." Jeho ruka vystřelí a chytí tě kolem krku. Silou tě přitlačí k zemi a volnou rukou ti to triko prostě vyhrne. Neroztrhne. Budeš ho ještě potřebovat. Tvoje prsa se mu soudě podle jeho pohledu moc líbí. Možná trochu surově začne jedno mačkat, jako by to byl nějaký gumový míček. "Víš, kdyby ses podvolila, tak bych tě nechal. Ale takhle? Pánovi se přece neodporuje. Dnes si vezmu co chci a zítra to zkusíme znova." Ušklíbne se. Pořád tě silným stiskem krku tlačí k zemi (ale neškrtí tě, to ne) a začne ti sundavat kalhoty. Vlastně je ani nesundá, akorát stáhne ke kolenům. Následujou jeho kalhoty. Jedním surovým přírazem do tebe vnikne a šuká tě tak dlouho, dokud si nepřijde uspokojený. Potom si kalhoty zase natáhne, tobě oblékne tvoje kalhoty a i to triko ti vrátí do původní polohy. Až pak tě pustí. "Jsi chytrá holka. Pravidla pochopíš rychle, viď?"

Vypravěč - 16. března 2014 14:19
	soukromá zpráva od Vypravěč pro

Aylen Gray - 18. března 2014 10:23

soukromá zpráva od Aylen Gray pro Snažím se vzpouzet, ale voják je silnější a ještě má na své straně gravitaci. Když skončí chvilku ležím na zemi a tiše vzlykám. "Cítila se takhle matka když ji znásilnil můj otec, kterého jsem nikdy nepoznala?" ptám se v duchu sama sebe... "Budu ještě schopna se vdát? Abych splnila poslední přání své matky?" napadne mě ještě. Opět si na táhnu kalhoty a pak si stáhnu tričko... otřu si do rukávu slzy, ale hned je nahradí další.

Vypravěč - 18. března 2014 11:09
	"Na něco sem se ptal, puso. Radil bych ti odpovědět."

Aylen Gray - 18. března 2014 12:05
	"Ano" vzlyknu tiše a vrhnu na něj nenávistný pohled.

Vypravěč - 18. března 2014 12:12
	"Skvěle. A netvař se tak. Jednou se to stát muselo."

Aylen Gray - 18. března 2014 12:16
	Tiše si zalezu do spacáku, teď už mi snad nic dalšího nehrozí

Vypravěč - 18. března 2014 12:20
	"Časem se ti to začne líbit." Slíbí ti a vleze si do spacáku za tebou. Přece nebude spát v zimě.

Aylen Gray - 18. března 2014 12:24
	Když si ke mě vleze do spacáku pokusím se od něj nějak odsunout a to že to v drobném prostoru spacího pytle jde těžko. Když tuhle snahu vzdám otočím se k němu alespoň zády.

Vypravěč - 18. března 2014 12:33
	"Jen teplo, zlato." Obejme tě kolem pasu a hlavou se ti opře o rameno. "V noci je fakt zima."

Aylen Gray - 18. března 2014 12:43
	Syknu a cuknu sebou, když se mi opře o raněné rameno. Jinak na tom že bude tepleji když u sebe budeme blíž něco bude a tak se k němu přitisknu.

Vypravěč - 18. března 2014 12:46
	"Asi si svoje poprvé představovala jinak, co?"

Aylen Gray - 18. března 2014 12:50
	"Ano" souhlasila jsem tiše "Ale to i budoucí tři roky mého života" doplnila jsem možná ještě tišeji.

Vypravěč - 18. března 2014 13:02
	"Tři roky? Proč tři roky?" Nevidíš, že se zamračí.

Aylen Gray - 18. března 2014 13:06
	"Dál už jsem nic neplánovala, přišlo mi to zbytečné... hlavně jsem chtěla přinutit svého otčíma aby mě jakž takž přijal" odpovídám "Nikdy jsem nepřišla na to jak..."

Vypravěč - 18. března 2014 13:19
	Ále, kašli na něj. V jeho domě už nejsi a teď už jsi i dospělá žena. Takhle vztahy nefungují. Znepřátelit si někoho je snadné, ale získat jeho důvěru? To nejde.

Aylen Gray - 18. března 2014 13:24
	"Hmm" zabručím zavřu oči a snažím se spát.

Vypravěč - 18. března 2014 14:46
	Když se ráno probudíš, stále tě pevně drží.

Aylen Gray - 18. března 2014 16:05
	Ráno se vzbudím a můj věznitel mě stále drží kolem pasu. Ne že bych si myslela, že mu ze spacího pytle uteču. Proto ležím a čekám, až se probudí.

Vypravěč - 18. března 2014 16:15
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Tvých několik pohybů tvého věznitele proudí. A podle tlaku, který cítíš na zadku, se probudil ve velmi povznesené náladě. "Zkusíme to podruhé? Víš, když budeš spolupracovat, bude to hezčí i pro tebe."

Aylen Gray - 18. března 2014 23:25
	soukromá zpráva od Aylen Gray pro Jelikož nemá cenu mu odporovat tiše přikývnu hlavou, a pomalu se k němu otočím čelem. Hned na to se ale převalím na záda, protože ramenem mi vystřelí bolest, když si na něj lehnu.

Vypravěč - 18. března 2014 23:28
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Stáhne ti gatě a ruce strčí pod tričko, kde hledá prsa. A najde je. Jak by je mohl nenajít? Jeho penis si taky nejde místo, kam patří. Tentokrát je ale něžnější.

Aylen Gray - 20. března 2014 14:12
	soukromá zpráva od Aylen Gray pro Nechávám ho aby si dělal co chce, ale rozhodně se netvářím spokojeně, i když oceňuji že je teď něžnější.

Vypravěč - 20. března 2014 14:54
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Je rád, že když už teda nechceš spolupracovat, alespoň se necukáš. Trvá mu to půl hodiny, než spokojeně zapne poklopec a srovná na tobě oblečení. "Nechceš jít ulovit něco k večeři? Naučím tě s puškou, abys příště nedopadla jako teď, až zas po někom vystřelíš." Řekne spokojeně. Když si zašuká, vypadá o hodně víc v pohodě.

Vypravěč - 20. března 2014 14:54
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Tagy sem zapomněl

Aylen Gray - 20. března 2014 18:55
	soukromá zpráva od Aylen Gray pro "To zní jako dobrý plán" odpovím mu "Další koho bych mohla střelit by jsi mohl být ty" pomyslím si a vstanu. "Ráda bych se někde umyla" napadne mě ještě, přičichnu k sobě.

Vypravěč - 20. března 2014 19:02
	"Yeah. Tak pojď. Jdeme." Taky se zvedne a vezme si pušku.

Aylen Gray - 20. března 2014 19:09
	"Já pušku nedostanu?" zeptám se ho a protáhnu se... Chyba, bolest v rameni mě rychle vrátí do původní polohy. "Au"

Vypravěč - 20. března 2014 19:13
	"Ani bys jí nezapřela o rameno. Máš v něm díru." Ušklíbne se a naznačí ti, ať jdeš před ním. Vede tě na místo, kde tě zajal.

Aylen Gray - 20. března 2014 20:32
	"Ale třeba bych si připadala důležitější" jdu před ním a rozhlížím se "Kam jdeme?"

Vypravěč - 20. března 2014 21:23
	"To sis měla připadat ve spacáku. A jdeme tě naučit střílet." Odvede tě na tu mýtinu a najde místo, kde si postřelila jeho kamaráda. Vezme rozbitou lucernu, postaví jí na nedaleký kámen a jde s tebou asi padesát kroků daleko. Tam ti podá pušku. "Zkus jí sestřelit."

Aylen Gray - 20. března 2014 22:03
	Jeho poznámku tiše přejdu. Potěžkám si pušku v rukou. Pak si ji pokusím přiložit ke zraněnému ramenu, dokud na ni nepřitlačím abych ji zapřela je to v pořádku, ale když to udělám, nejsem schopna vystřelit a ani mířit. Proto si ji přiložím k ramenu druhému a pak s výdechem zmáčknu spoušť.

Vypravěč - 20. března 2014 22:06
	Mineš. "Špatně. Tu pušku si pořádně opři o rameno. Prst na spoušť, až budeš chtít vystřelit. Nespouštěj oči z cíle." Stoupne si za tebe a jako loutkou tebou pohybuje, aby ti ukázal, jak stát a jak tu pušku držet. Pak ti přikáže znovu vystřelit.

Aylen Gray - 24. března 2014 19:26
	Nechám ho manipulovat s mými končetinami a snažím se zapamatovat každý pohyb. Zaměřím, "Pálím" oznámím mu a s výdechem stisknu spoušť.

Vypravěč - 24. března 2014 21:03
	Sice se netrefíš, ale kulka lízne kámen, na kterém je lucerna postavená. "No vidíš, dobré. Zbytek je o cviku. Nebo zkus střílet z kleče."

Aylen Gray - 25. března 2014 09:14
	Jsem sice zklamaná, že jsem minula, ale voják mě uklidní. Na jeho radu si kleknu, znovu zamířím tak jak mě to učil, vydechnu a vystřelím.

Created by Martin Ami Čechura © 2003 - 2004

Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR