Poklad Krvavé pětky
od: 22. března 2015 17:04 do: 29. května 2015 23:43
Dobrodružství vedl(a) Lukas Griswold
| |
 | Roku 1709 byl v oblasti Západních Indií chycen slavný pirátský komodor James Grant, velitel flotily pěti pirátských lodí, které byly známy jako Krvavá pětice. Každá loď z pětice měla svého kapitána, ale všichni byli věrni právě komodorovi Grantovi, jak si nadneseně říkal. Byli to Rudá Janne, kapitánka Rudého úsvitu, nejvěrnější a zároveň nejkrutější členka Krvavé pětky. Povídá se, že byla tak prudká a krutá, že ani její vlastní posádka před ní nebyla v bezpečí. Druhý členem byl Jednonohý Dave, kapitán Krvavé šavle. Říká se, že jeho loď byla jako jediná z celé skvadry schopná postavit se i Britským ship of the line. Je známo, že jednu takovou loď obsadil. Třetím kapitánem byl Prcek John, velitel Mrtvé krásky. Nikdo jej nezval Prckem, ale všichni ho tak znali. Patřil mezi nejchytřejší piráty, kteří se kdy po karibských mořích plavili. Říkalo se, že jeho posádka je mu natolik věrná, že by radši spáchali sebevraždu, než aby sloužili pod jiným kapitánem. Posledním kapitánem v Krvavé pětce byla mladá dívka známá jako Nevinná Elie, kapitánka Tiché společnice. Elie byla známá svou oblibou v bílé, i její loď a celá posádka byla v bílé. Když však nějaká loď spatřila Tichou společnici, věděli, že již není záchrany. Všechny tyto kapitány vedl komodor Grant, známí též jako Král. Velel lodi Králova krev a říkalo se o něm, že je prý příbuzný anglického krále. Prý se narodil jako levoboček, kterého nikdy nikdo nechtěl. Tak jako tak, Pětka byla nejsilnější a nejprohnanější parta pirátů v Karibiku, než se proti nim spojili Angličané se Španěly. Spojenecká flotila těchto dvou velmocí Krvavou pětku zdolala a všechny kapitány a jejich posádky poslala na smrt. Toho dne, 25. května 1709 se na Havaně sešly čtyři guvernéři čtyř koloniálních velmocí, aby vynesli rozsudek nad Krvavou pěticí. U oprátky se sešlo mnoho lidí, aby se podívalo na konec slavných pirátů. Říká se, že ještě před tím, než se pod Grantem otevřelo propadlo, zvolal, že kdo chce, může mít jeho poklad. Prý kdo jej najde, toho bude a ten se bude moci označit Pirátským Králem. Toto prohlášení samozřejmě znepokojilo všechny mocnosti, protože reakce byla jasná. Mnoho lidí se vydalo na moře, hledat poklad Krvavé pětky s touhou stát se nejbohatším parchantem pod sluncem. Vždyť se vědělo, že poklad Pětky je tak velký, že by si za něj mohli klidně koupit celé Britské i Španělské koloniální impérium a ještě by zbylo dost na nákup obří flotily. Právě proto se mocnosti rozhodli, že založí skupinu nezávislých strážců zákona, které nazvali jednoduše Marína. V Maríně, která se formálně zodpovídá britské, španělské, francouzské a nizozemské koruně se začali scházet občané se smyslem pro spravedlnost s touhou postavit se nadcházejícímu věku pirátů a zachovat tak klid ve všech koloniích. Kdo ale najde Grantův poklad a stane se Pirátským králem? A kde se vlastně ten poklad nachází? |
| |
| Španělská kolonie San Anna, Obecně Ještě před deseti lety byla San Anna malou, bezvýznamnou kolonií, než kolonisté přišli na velkou úrodnost půdy. Stačilo jen pět let a z malé osady se stala plnohodnotná kolonie s vlastní vládnoucí vrstvou, která se samozřejmě odpovídala španělskému království. Osada zažila velký boom, přístav najednou nebyl obyčejný dřevěný, ale propracovaný, schopný přijmout i fregatu a tři brigy k tomu. Malé převážně dřevěné městečko se rozrostlo, objevilo se pár kamenných staveb a v centru města se objevil i otrokářský trh. Ovšem to nás moc zajímat nemusí. Nás zajímá přístav, kde právě kotvily čtyři lodě. Tři pinasy a jedna briga. Každá pinasa nesla jinou vlajku a i když měly děla, šlo vidět, že to jsou hlavně obchodní lodě. První dvě patřila nějakým Francouzům a ta třetí byla španělská (americkou vlajku neberte v potaz, USA ještě neexistuje, zatím je to jen 13. kolonií, patřící Británii). Briga byla vcelku velká, a kupodivu neoznačená. Kdo ví, komu patřila. V přístavu to překypovalo životem i přes to, kolik hodin bylo (pomalu se smrákalo - cca šest večer). My se ale vydáme k jedné přístavní taverně, známe mezi místními jako Námořníkova slina. Dveře byly otevřené, vždyť venku je vedro, i když od vody jde příjemný vánek. Z hospody hrála hudba. Kdybyste vešli dovnitř, viděli byste uprostřed výčepu stát chlapíka s kytarou, vedle něj pohlednou dívčinu s houslemi, před nimi sedícího chlapíka na dřevěné bedně bubnujícího na ni a zpěváka s píšťalou v rukách. Hospoda byla poměrně plná. Tu seděl šlachovitý chlapík, černých dlouhých vlasů v copu pod kloboukem a černým vousem ve tváři, od poslechu šlo vidět, že verbuje nové lidi na loď, dle jeho slov mu patří ta briga venku, Rudý křižák jí nazývá. Tvář ošlehanou větrem, výraz klidný, ovšem sebevědomí a zkušený. Poslouchala ho pěkná horda chlapíků, mezi nimi vysoký obr plavých vlasů, s mečem u pasu a odhodlaným výrazem, nebo jeho pravý opak, vcelku prcek, ale vážného výrazu, trojrohý klobouk na hlavě, pod nimi schované hnědé vlasy stažené kusem hadru, mečem a dvěma pistolema u pasu. Támhle zase seděla rusovlasá dívka, zdála se křehká, slabá, ale pro zkušené oko se skrýt nemohla. Výraz byl sebevědomí, zkušený, tvář větrem ošlehaná a šavle u pasu dávala hádat, čím se asi živý. Kolem ní byl také hlouček chlapíků, nadšeně dívku poslouchali, notovali jí, zvali na další rundu rumu a bavili se. Skoro to vypadalo, jakoby si dívka vybírala chlapa na noc, ale kdo přišel blíže, věděl, že nabírá posádku na loď, kterou teprve získá. Toto slyšela jiná žena, tmavě černých vlasů, štíhlé postavy a odhodlaného výrazu. Takhle velké skupinky tu byly jen dvě, u zbylých stolů sedělo maximálně pět deset lidí, bavili se, zpívali se zpěvákem a popíjeli. Mezi nimi běhal chlapec s páskou na oku, roznášel rum, pivo a víno, tu a tam jídlo, občas vzal všimný, občas se zastavil u jedné ze skupin. Tušil, kdo ti dva asi jsou, snad se rozmýšlel, nebo jen naslouchal, kdo ví? |
| |
 | Španělská kolonie San Anna, území dnešního Hondurasu Já a obecně na doslech Konečně jsme byli zase v přístavu. Poslední dny nebyly něco co bych chtěl zažívat pořád. Člověk si spokojeně loví a nakonec se najde něco co loví jeho. Je to větší a kouše to. Přišel jsem o část posádky a teď bylo na čase jí získat zpátky. Neměl jsem zájem už o žádné konflikty a tak jsem se připlavil sem do Anny, abych mohl nabrat lidi a možná nějaké zásoby a bůh ví co se připlete do cesty, abych nabral. Konečně jsme přirazili do přístavu a já pustil část posádky ven a sebe taky. Oni se venku odreagují a já se poohlédnu po nějakých dalších lidech. Mé kroky vedou jediným možným směrem a to do místní hospody, kde ještě než tam vpadnu já vpadnou moji muži. Posadil jsem se kousek od nich, abych na ně stále mohl dohlížet. Nepotřebuju, aby tady dělali moc velký bordel. Chvíli jsem si sedl, abych si odpočinul a nechal si nalít dobrého červeného vína. Neměl jsem chuť na rum, k tomu dobrá pečeně a pro tuhle chvíli jsem byl poměrně spokojený. Poslouchal jsem hudbu a kochal se krásou hráčky na housle. Po týdnech na moři to bylo příjemné zpestření. Chvíli jsem ještě fungoval jako pouhá fascinovaná socha a potom jsem přistoupil k činům. Sedělo tu dost chlapů a vypadali jako námořníci. Pánové a případně schopné dámy, kdo mě slyšíte nebo ještě jste schopní mě vnímat. Do posádky Rudého křižáka, což je ta velká černá briga venku hledám novou krev. Ovšem není to práce pro žádné sralbotky a já nehodlám utírat zadky zelenáčům. Přijímám do své posádky zkušené chlapi, kteří to umí s mečem, ale taky s lanovým. Kdo pluje na Křižákovi má jistotu, že si přijde na nějaké peníze a pokud bude štěstí na více peněz. Hlásit se můžete tady u mě! Povídám do davu, který se začíná hromadit okolo mě. Nechávám do uší plynout zvuky hudby a zároveň rozhovoru nebo podobného stylu křiku jako mám já. Doufám, že mi nesebere moc chlapů, zase tak velký přístav to tu nebyl. |
| |
| soukromá zpráva od Strážce pokladu pro Španělská kolonie San Anna, señor Busardo Bylo už k večeru, když plavčík v koši zahlédl pevninu. Byla to slavná San Anna, kolonie, která se za pouhých deset let stala jednou z nejproduktivnějších kolonií španělského impéria. Vydal jsi rozkazy, tvá brigantina zamířila k přístavu. Když jste se dostali na dohled města, viděl jsi v přístavu čtyři lodě. Černou brigu bez vlajky a tři pinasy, dvě s francouzskou a jednu se španělskou vlajkou. Místo pro tvého Halcóna tam však bylo. Zakotvil jsi, vydal rozkazy na doplnění stavů a zamířil do jedné z kamenných budov ve městě. Z přístavní hospody hrála anglicky zpívaná píseň (viz příspěvek níže, stejně tak i lodě), ozýval se hluk nalitých námořníků a šťastný výskot mnoha dívčích hlasů. Přístav, i přes to, že je již šestá, stále žil, jak obchodníci prodávali své zboží, námořníci nakládali jiné a stráže se hádali s nějakým opilcem. Přejel jsi to pohledem a vyrazil jsi dál do města. Věděl jsi, že španělský guvernér pro Karibskou oblast je právě zde, na pravidelné návštěvě, mířil jsi za ním, obnovit svůj glejt. Procházel jsi městem, otrokářský trh byl klidný, právě odváděli poslední otroky, které se buďto neprodali, nebo si je odváděl nový majitel na plantáž. Guvernér Dandolo byl v místosprávcovo domu, kam jsi i zamířil. "Kam?" zastaví tě strážný, ukážeš mu starý glejt, on jen kývne a pustí tě. Netrvá dlouho a najdeš guvernéra. Je to vysoký hubený chlapík snědé opálené pokožky, tmavěhnědého až černého, dokonale upraveného vousu a krátkých vlasů, pečlivě upravovaných. "Aaa, señor Busardo, rád vás opět vidím," pozdraví tě guvernér a vyjde ti vstříc, aby ti podal ruku. Zná tě, ty jeho. Je to sice už pár let, co sis byl pro glejt právě u něj, ale od těch dob jsi jej viděl, když jsi mu dovezl nějaké speciální zboží, nebo rovnou dovezl hlavu nějakého britského kapitána, který mu ležel v žaludku. "Co pro vás mohu udělat, señor Busardo?" zeptá se tě, když jej pozdravíš. |
| |
 | soukromá zpráva od Juan José Busardo pro SANTA ANA Hned po přistání jsem si všiml té černé brigy, už fakt, že nemá vlajku z ní činí něco velmi podezřelého. Rozdal jsem rozkazy, předal loď a starost o ní prvnímu důstojniku Rodrigovi. A než jsem vystoupil na pevnou zem, zaúkoloval jsem plavčíka Chica, jež je šikovný kluk, aby nenápadně zjistil něco o té černé brize. Když jsme míjeli trh otroků, otočil jsem se na druhého důstojníka Sancho Ramiréze. Sancho, zkoukni ty volné otroky, zda je tam někdo schopný, mohli bychom ho vykoupit a přidat do posádky, dál dozásob loď vším potřebným. Anjelico, ty obejdi knajpy, a v tichosti zjisti, zda je tu něco zajímavého pro naší loď, ať schopná posádka, či informace, žádné vykřikování. Taky zjisti, co má v plánu ta černá loď. Pak už mne kroky nesli za guvernérem. Je mi ctí vás opět vidět Vaše Excelence done Dandolo! Rád bych obnovil svůj korzárský glejt, a zeptal se vás zda je tu něco zajímavého v okolí, ať už nějaká škodná loď pro španělskou korunu a občany, či nějaké zajímavé informace? Dodám s úsměvem. *chci vědět stav posádky, počet děl, předpokládám že každý muž má vlastní zbraň, a že zásoby a střelivo se doplňují automaticky v přístavech *v deníku mám už první důležité členy posádky, další budou přibývat
|
| |
 | Španělská kolonie San Anna Posledních pár dnů jsem prožívala jen samé utrpení. Už se asi nikdy nedozvím, jestli to byla moje chyba, nebo chyba navigátora, nebo kormidelníka, nebo plachtařů. Už ani není moc komu za tu katastrofu vynadat a i kdyby bylo, nemělo by to už smysl. Před několika dny nás potkala ta nejhorší bouře, jakou jsem za svůj krátký život viděla. Přes veškerou snahu celé posádky se nakonec naše stará, dobrá, loď rozlámala o pobřeží. Naštěstí se nám podařilo zachránit malou část lodi a ještě menší část posádky. Nějakým zázrakem, jsem se na "voru" z naší původní kocábky dostali k nejbližšímu přístavu. Což byla zrovna San Anna. Vor jsme nechali dál od přístavu, aby nás nikdo neviděl přijíždět. Pokud by nás v takovém to stavu někdo viděl, asi bychom nové členy posádky sháněli těžko. Přišli jsem až k branám přístavu, kde jsem posádce rozdala rozkazy. "Má drahá posádko, váš úkol je jasný. Zabrat tu nejlepší loď široko okolo," zazubím se na ně. "Buďte nenápadní, rychlí..no, vy víte co máte dělat," s rukama v bok pokynu na každého hlavou. "Já jdu zatím najít nové členy posádky. Až bude vše hotovo, vyvěste naši vlajku. A nezapomeňte, nikomu ani muk, co se stalo! Poslední slova pronesu zvýšeným hlasem a nechám je jít. Chvíli čekám než budou dostatečně daleko, poté se upravím, abych vypadala alespoň trochu k světu a vydám se do přístavu sama. Hospodu nehledám příliš dlouho, ten smrad se od ní táhne na několik set metrů. Námořníkova slina, jak poetické. Zamručím si před vchodem. Silou vrazím do dveří hospody, ty se rozletí a já v rychlosti vystoupím na nejbližší stůl. "KDO Z VÁS UBOŽÁKŮ SE CHCE PŘIDAT NA MOU LOĎ?! Zakřičím na celou místnost. No dobrý, teď si mě všichni všimli. Tak se můžu zase uklidnit. "Čeká vás cesta za takovou spoustou peněz, že je nestihnete za celý svůj prohnilý život utratit. Pomalu slezu za stolu a odejdu do rohu místnosti, kde si na jeden ze stolů pro změnu sednu (aby nebylo vidět, jak jsem proti ostatním malá). Nahodím výraz ubohé dívenky, která potřebuje pomoc a čekám, kdo za mnou přijde. Vzhled: odkaz |
| |
 | Španělská kolonie San Ana, území dnešního Hondurasu San Ana je snad na suchu. Nebo prostě nevím. Poslední dni patřily k těm méně krušným a v přístavu se neobjevila jediná zajímavá loď, na kterou bych se mohl nalodit. A tak tady trčím už skoro měsíc. Peníze ubývají, ale naštěstí ne natolik, abych si nedopřál slušný pokojík v důvěryhodné domácnosti. Za ty peníze co platím, aby ne. Až dnes konečně vody přístavu zvlnila briga. Byl jsem se na ni taky pěkně zblízka podívat. Fortelná dáma. Nebo spíše pán podle jména. Jak den postupoval zavedly mne kroky s večerem do putiky. Je zřejmé, že se v ní poflakují námořníci, kteří dnes s brigou zakotvili. V jejich čele kapitán. Už od pohledu je vidět, že na moři tráví většinu svého života, ošlehaná tvář, zarputilý výraz. Brigantina je to hezká... pomyslím si zatímco upíjím z pohárku rum. Hořkosladký s jemnou chutí vanilky. Tak to mám rád. Netrvá dlouho a ke kapitánovi se začnou scházet všeliké existence, pouliční děvky, žebráci a jiné pochybné existence statní námořníci a jiní, kdož by rádi aspoń část života spojili s mořem. Chvíli se zájmem naslouchám, ale nakonec si poodejdu do klidnější části výčepu hodím s sebou na židli. Muzika příjemně vyhrává a na ženský je pěkný pohled. Třeba i na tu zrzku, co si vyskočí na stůl a představí se jako kapitánka. Pousměji se. Ne, že by žena nemohla být kapitán, ale tahle nevypadá jako by jí některá z lodí v přístavu říkala paní. Koneckonců při prohlídce přístavu jsem rozhodně její kadeře nezahlédl ani koutkem oka- a takovou ženskou chlap jen tak nepřehlédne. Opět usrknu rumu, který příjemně hřeje i když už teď začíná být v putice vedro na padnutí. Levačkou bubnuji na hlavici schiavonny a hraji si s jejím košem. Dnešní večer vypadá zajímavě, ale zatím mě ani neznámá a ostřílený kapitán nelákají, abych se jim upsal. Neřeknu, být plachtař, lodník nebo kuchař. Ale já už bych raději důstojničil nebo aspoň stál u kormidla. Jako na posledních štacích. Zavzpomínám na ostré bitvy, bouře a neklidné moře. Už mi chybí. Dopiju a položím pohárek na stůl. Přivolám si děvče s pivem a zatímco se otáčí a víří sukní obdivuji její boky a štíhlá lýtka. Ponořen do vlastních myšlenek a vzpomínek pozoruji okolí, upíjím pivo a sleduji dav. Vzhled Zobrazit SPOILER  |
| |
 | San Anna, španělská kolonie a můj domov. Pomalu se loudám k hospodě, jasně možná si řeknete co tam jako hodlám dělat, ale i vás by unavilo házet nožem na cíl, a trénovat s mečem, jen proto aby jste zabili mouchu v letu a ochránili ovce před vlky. Já chci něco víc, něco co mě rozproudí krev v žilách, každý den se vydávám do hospody s poetickým názvem Námořníkova slina, a vyhlížím kdo připlul, kdo hodlá odplout a za jakým účelem. Už dávno jsem se rozhodla, že se nechám naverbovat na některou loď a vydám se za dobrodružstvím a případným bohatstvým, proto to neúnavné cvičení s noži i s mečem, je mi jasné, že by mě na loď nikdo nevzal jen pro mé krásné oči...nu možná vzal, ale takovou práci bych rozhodně neuvítala. Dojdu až do hopody, kývnu na šenkýře, ten už jen při mém příchodu pobaveně protáčí oči, přesto neváhá a donese mi mé obvyklé pití, dávku pravého karibského rumu. Je mu jedno že tady vydržím s jedním pohárem celý večer, zná mě a ví jak jsem neústupná. Usadím se na své místo v rohu a pozorně se rozhlédnu, dnes je tady o něco víc živo. Jako první mě zaujme zrzavá žena, která vykřikuje , že shání posádku a že je kapitánkou, zajímavé. Pak můj pohled sklouzne k další skupince, i tam je cizinec , kterého jsem tady ještě neviděla, i on zve schopné lidi na svou loď, slibuje sice dřinu, ale dobrou odměnu. Sedím, upíjím svůj rum a pohledem bloumám dál, můj pohled se zastaví na další neznámé tváři, sedí kousek stranou a zdá se, že pozoruje dění stejně jako já, chvíli si ho prohlížím od tváře ošlehané větrem, přes oblečení až k prstům které neklidně bubnují na vrcholek zbraně, stejně jako nelze přehlédnout jeho zaujetí dívkou co mu nese další rundu. Pobavený úsměv mi na chvíli rozvlní rty, ale pak se věnuji dalšímu pozorování a třídění myšlenek. Máme tady relativně dvě možné nabídky, jedna je od ženské, která ještě nemá loď, ale vypadá schopně a druhá je od chlápka co loď má, schopně taky vypadá, ale bude asi mít tolik nabídek, že nejspíš ženskou nevezme, takže.....takže se rozhodnu ještě chvíli sledovat a pak se rozhodnout, vždyť kdo ví, třeba ještě někdo dorazí. |
| |
| soukromá zpráva od Strážce pokladu pro Santa Ana Sancho jen přikývl, odpojil se od tebe a šel prozkoumat trh s otroky, zatímco Anjelica zamířila do knajpy známé jako Námořníkova slina, odkud se ozýval největší hluk a hlavně, byla přímo v přístavu. Ty jsi mezitím došel do domu správce kolonie a přivítal se s guvernérem, který zde byl na návštěvě. "Drahý příteli, vy jste to neslyšel, tu novinu? Asi před měsícem chytli tu bandu prašivých pirátů, co si říkali Krvavá pětka. Před třemi dny je popravili na Havaně," překvapeně se na tebe podíval, že to nevíš, vždyť to musí vědět všichni. Sice se novinky na moři šíří rychle, tato tě však nějakým záhadným způsobem minula. "Začal věk pirátů, señor Busardo. Ten prohnilec Grant ještě než zemřel vyzval snad všechny, co přihlíželi jeho smrti, aby šli hledat jeho poklad," tón jeho hlasu je zdrcený, jde vidět, že jej tato situace velmi trápí. "Kvůli tomu jsme museli uzavřít spojenectví s Brity," odplivne si, "Francouzy i Holanďany. Dohodli jsme se na vzájemné spolupráci a založili speciální squadru, kterou jsme nazvali la Marina. Čeká nás těžká a krutá doba, señor Busardo a my potřebujeme každého muže, který bude bránit počestné obchodníky i naše vlastní obchodní lodě, před tou pirátskou verbeží," s nadějí se na tebe podívá. "Nemohu vám vydat korzárský glejt, neb nejsme ve válce, ale mohu vám vydat glejt lovce pirátů. Mohl byste beztrestně lovit tu chamraď, jejich kořist si samozřejmě nechávat," významný pohled, značící, že část bys přeci jen odvést musel, "a s jejich loďmi si dělat, co byste uznal za vhodné. Musíme ochránit bezpečí našich kolonií." Stav posádky: posádka je po dlouhé době na moři vyčerpaná a momentálně šťastná, že jste dorazili do přístavu. Ví, že mají své povinnosti, ale doufají, že jakmile si je splní, dáš jim možnost se trochu rekreovat a nabrat potřebnou sílu pro další cesty. Zásoby: Ano, doplňují se automaticky v každém přístavu. Samozřejmě jen základ, jako je jídlo, pitná voda, střelný prach a klasické dělové koule (speciální si hlaš). |
| |
 | Prístav San Anna, paluba lode Walrus Loď Walrus vlúvala do prístavu. Podľa vlajky ktorá viala na jej korme bola Španielska aj keď nápis pod vlajkov neznel španielsky. Kaźdopádne všetky strieľne boli zatvorené a swiveli zvesené. Poďla pohladu na ňu sa vlastne vôbec nezdalo, že by bola ozbrojená. Len čo sa spustila kotva v dostatočnej vzdialenosti od pobrežia tak chlapi na palube začali spúštať čln do ktorého nastúpili [https://s-media-cache-ak0.pinimg.com/736x/03/ca/97/03ca97d5c4e2405f4a442022982a7e0c.jpg]4 chlapi[/url]. Len čo sa čln dostal na breh tak ten v tom čiernom povedal tomu staršiemu a vlasatému. "John choď s Gibbsom doplniť zásoby. Ja idem s Billym do krčmi zohnať niekoľko ďalšich chlapov. Keď všetko vybavíte a bude to na lodi tak prídi tiež do krčmi." Vlasáč a starší holohlavý muž kývli hlavami že rozumejú a vydali sa po svojom. Muž v čiernom spolu s vysokým svalnáčom sa vydali nájsť nejakú tú krčmu. Náhodou vošli do krčmy kde vyhrávala hudba a kde sa nachádzalo niekoľko ďalších ľudí. Keď obaja muži vojdú dovnúrtra zajdú si sadnúť k baru kde si objednajú ľahšie pitie. Ten v tom čiernom pozoruje okolie a mierne sa usmieva popod fúzy keď vidí ako jeden chlap a jedna žena vykrikujú na celú miestnosť. Kapitán Flint |
| |
| San Anna (Santa Ana) Do přístavu vplula další loď, ovšem ještě chvilku před tím jej jedna opustila, čímž způsobila menší rozruch. Byla to druhá francouzská karavela. Její posádka i kapitán jen bezmocně hleděli, jak loď odplouvá, stáčí se podél břehu kamsi doleva a mizí za útesy ostrova. Tou dobou do přístavu vplula válečná šalupa Warlus se španělskou vlajkou na stěžni. Do hospody tak přibyla další čtveřice mužů, ale ještě před nimi tam vešel mladý námořník, který si to rovnou zamířil k rusovlasé kapitánce. Přišel k ní, sklonil se a cosi jí tiše řekl. Ti, co byli blízko, že to mohli slyšet, zaslechli jen: "Kotvíme v laguně asi dvě míle odsud, madam." Mladík se pak usmál, poručil si rum a usadil se vedle své kapitánky. |
| |
| soukromá zpráva od Juan José Busardo pro
Ach ano, o Krvavé pětce jsem něco slyšel, nuž mne spíše zajímaly informace z nejbližšího okolí Santa Any, kupříkladu co je zač ta anglická válečná loď (WARLUS) co se nám pokouší namluvit, že je španělská, a právě připlula? Je to snad jedna z lodí Mariny? Když o tom mluvíme, rád bych obdržel seznam všech lodí Mariny v okolí, včetně označení typu těch lodí, a jmen jejich kapitánů, neboť s nimi možná budu koordinovat své akce proti pirátům. Řekl jsem stojíc u okna při sledování přístavu. Glejt Lovce pirátů s radostí přijímám, Vaše Excelence. Dodám s úsměvem a příjmu dotyčnou listinu. Rád bych k tomu ovšem dostal podpůrnou královskou šalupu pod své velení, je taková nějaká v přístavu k dispozici, done Dandolo? |
| |
 | Španělská kolonie San Anna Námořníkova slina „Paní, jak Vám říkají?“ „Mei, když jsou střízliví, děvka, když jsou opilí. Ale nikdy paní.“ Sedím kousek od výčepu, je tam klid a vidím odtud skoro na celý pajzl. A nemusím za sebe platit. Vždy se najde někdo, kdo zaplatí další rundu nebo je natolik opilý, aby si nevšiml, že mu při objednávání z kapsy zmizelo pár drobných. Nejsem místní, v kolonii jsem teprve pár dní, většinu času trávím pozorováním přístavu nebo zde. Ovšem až v dnešní večer mám skutečně klid, po čtyřech zlomených prstech, vykloubeném zápěstí a několika sebevědomí obrácených v prach, se zdá, že většina střízlivých myslí a nadržených rozkroků už stačila vstřebat tu hranici toho, co si mohou dovolit a co znamená slovo ne. Ovšem všechno je jen otázka času. Vzhled |
| |
 | Španělská kolonie San Ana, Hospoda Měl jsem zatracenýho nerva z toho, co se stalo s naší lodí. Z bitky jsme sice vyvázli s natrženou prdelí, ale náš Křižák to přežil a dokázali jsme na větru doklouzat až sem, do San Anny. Donutil jsem ten zbytek chlapů, co nám zůstal, aby vytahali ze skladu plachty a dali se do výměny. Zbylejch pár děr zašijem, o to se nebojim. Klidně si k tomu sám sednu, až se vrátíme s novou posádkou z tohohle pajzlu… Lhal bych, kdybych nepřiznal, že mě hřeje u srdce kapitánova důvěra a snad i vděk za mojí dobře odvedenou práci. Vybral si mě jako svýho pobočníka a já na to byl patřičně hrdej. I kdyby to bylo pro to, že mu moc jiných pobočníků nezbylo. Neskrejval jsem to potěšení a pro jednou se zase nosil a vystavoval na obdiv peří na klobouku jak kohout. Jen ať to vypadá, že jsme slušná posádka, žádná banda zoufalců! Bohužel dojem kazil Tane, jinak ode mě řečený Stožár, který byl i o hlavu vyšší než kapitán a tak jsem se od něj držel dál, což vůbec nezamezovalo lidem, co nás viděli, vykouzlit i tak škodolibý úsměv na rtech. Rád bych si s takovejma promluvil tváří v tvář a nechal je okusit trochu toho francouzskýho olova… Usadil jsem se poblíž kapitána, tak, abych měl dobrej rozhled na osazenstvo hospody. Dřív, než jsem stihnul vyhlídnout některý potenciální členy posádky, mojí pozornost ukradla hudba, co plnila interiér tak lákavě, až jsem si do rytmu začal potřásat zdravou nohou a bubnovat dvěma prsty do desky stolu. Jak se ukázalo, kapitán nebyl jedinej, kdo shání novou posádku. Byla tu konkurence. A pěkně urostlá a s vlasama jak zapadající slunce nad horizontem. Její hlas dokázal zcela bezpečně přehlušit i hudbu, až mě napadlo, jestli se nepůjdu posadit blíž k muzikantům, abych si jejich vystoupení užil lépe a byl ušetřen toho halekání. Ech, ne, jsme tu pro posádku a ne pro zábavu… Proslov a silnej hlas kapitána Horacia přitáhnul námořníky a další trosky i k našemu stolu. Prohlížel jsem si je jednoho po druhém, poslouchal, jak se představují a co jsou zač. Hlavně jestli maj aspoň pár prstů a zuby. Vzpomněl jsem si na léta služby v armádě a napil se. Mezi skupinou se objevila i jedna ženština [Mei]. Poznám to ale až když zahlédnu její jemné východní rysy v obličeji. Je oblečená jako většina zbloudilých duší před námi a tváří se stejně odhodlaně. Neodpustím si krátký podezíravý pohled a počkám, až na ní přijde řada a něco nám o sobě prozradí. Vzhled Zobrazit SPOILER |
| |
 | soukromá zpráva od Roi pro
|
| |
| soukromá zpráva od Strážce pokladu pro Santa Ana Sídlo místodržícího, jednání s guvernérem Zatímco ses bavil s guvernérem, místodržící se omluvil a šel něco projednat s přichozivším strážným. Jediné, co jsi z jejich rozhovoru zaslechl, bylo, že se v přístavu stala nějaká krádež, více jsi ale neslyšel, protože odešli do druhé místnosti, abyste se navzájem nerušili. "O žádné anglické lodi, která by měla přistát v našem přístavu nic nevím. V blízkém okolí by neměli operovat žádné válečné lodě Angličanů, jen obchodní, co vím," odpoví ti a vyhlédne z okna. Je z něj krásně vidět na přístav a zmíněnou loď. Pak se zamyšleně podívá na tebe a trochu se pousměje. "Připravený jako vždy. Jak dlouho se zde zdržíte, señor Busardo? Nechal bych vám ten seznam vypracovat a zaslal bych vám ho spolu s glejtem," navrhne ti. V tu chvíli vejde do místnosti opět místodržící, zatímco voják vám zasalutuje a odejde. "Mluvte nahlas, Pérezi, señor Busardo pracuje v našich službách a z vlastní zkušenosti vím, že je to důvěryhodný muž," okřikne trochu místodržícího, když se k němu nahne a začne mu cosi šeptat do ucha. Místodržící na tebe jen nedůvěryhodně pohlédne (pravděpodobně pro tvůj styl oblékání) a pak si odkašle: "Právě mi bylo sděleno, že v přístavu byla odcizena francouzská karavela. Majitel se vzteká a požaduje náhradu, Vaše Excelence." "To je nemilé. Pokud vím, máme v přístavu také jednu karavelu ne? Pošlete ji, aby po ní pátrala. Samozřejmě ji řádně vybavte," přikáže, načež místodržící jen přikývne a odejde zařídit rozkazy. "Ti piráti, snad ze všech koloniích, kde jsem doposud byl se ztratila minimálně jedna loď. Ah, promiňte, na co jste se to pral? Šalupa, ano... je mi líto, señor Busardo, ale v momentální chvíli nemáme žádnou volnou loď. Většina je zaměstnána obchodem, nebo byla poslána aby se připojila k la Marina. Ovšem připíšu vám k tomu glejtu i povolení k naverbování jedné z lodí la Marina. Angličané sice budou proti, ale koho zajímá nějaké ostrovní pes," zasměje se. "Pokud se tu tedy zdržíte aspoň do zítřejšího večera, nechám vám přinést glejt i se soupisem a povolením," zopakuje ještě jednou. |
| |
| SANTA ANA Do krčmy dorazily v krátkém časovém horizontu dvě ženy a jeden ožrala. První z žen, více než pohledná blondýna se posadila k baru, a sledovala zatím momentální "nabídku zaměstnání", její jméno je Erika, má výrazné severské rysy, a díky své blond hřívě poutá značnou pozornost okolí, její pohyby a gesta naznačují, že na lodi je více než jako doma, a o svou bezpečnost se dokáže velmi dobře postarat sama. Druhá tmavovlasá španělka vklouzla dovnitř, chvíli poslouchala ruch, a pak si přisedla k rusovlasé Sally a mladíkovi z její posádky, a začala rozhovor. Jsem Anjelica, co mi můžeš nabídnout kapitánko? Jaká je vlastně tvá loď? Šalupa, briga? Jaká? Ožrala je zřejmě veselá kopa, drží si svou láhev, a ihned se přesunul k muzikantům, a začal neuměle tančit, jak mu rum v jeho žilách dovolil, přitom zahalasil. Zahrajte Zacharíasovi Tři námořníky!!! Což muzikanti ihned vyplnili, a Zacharías si do toho podnapile zpíval...
|
| |
| soukromá zpráva od Juan José Busardo pro Santa Ana, u guvernéra, večer Skutečně? Říkáte žádná anglická vojenská loď? Ani od Mariny? Tvář se mi skrabatila starostmi, protože dole v přístavu právě kotvila evidentně původně anglická válečná briga, což bylo těžké sousto i pro moji skvělou loď. Ti co nejsou připravení bývají brzo mrtví Vaše Excelence. Jeho reakce mi mimoděk vykouzlila na tváři úsporný úsměv, a oči mi zajiskřili. Moji muži jsou unaveni, takže určitě se tu několik dní zdržím. Takže na seznam i glejt si počkám. Zprávě o odcizené karavele nevěnuji příliš pozornosti, ta válečná briga mi dělá starosti, a její černá sousedka také. Ta válečná královská šalupa z Mariny bude určitě třeba, kdy myslíte že by mohla dorazit pod mé velení? Také prosím Vaši excelenci, zařiďte plnou spolupráci zdejšího zastoupení koruny, než odjedete pryč. Zatím se rozloučím, musím podniknout jisté kroky. Rozloučil jsem se a vyrazil zpět na loď, odkud jsem poslal jednoho z plavčíků za Anjelicou s novými informacemi, neboť se musí zaměřit i na nové skutečnosti... |
| |
| Španělská kolonie San Anna - Námořníkova slina - Nikam nepospíchám, nederu se mezi námořníky a dalšími pochybnými existencemi vpřed. Chovat se unáhleně je hloupé, i když zápach některých přímo žadoní o to zrychlit krok a mít to, co nejdříve za sebou. Piráti a hygiena nejsou zrovna nejlepší přátelé, zvláště tady v přístavu, kdy po celém dni venku muži zakončí svoji cestu právě tady. Naštěstí o citlivý nos jsem přišla už dávno. Držím se tak na okraji toho shromáždění, naslouchám slovům, která prolétávají kolem mě. |
| |
| Španělská kolonie San Ana, území dnešního Hondurasu To je, ale frmol. Nemohu si to prostě odpustit. Ještě nedávno tady pomalu chcípl pes a dneska. Živo. Až až živo. Námořníků, že by se v tom jeden ztratil. A nejenom námořníků, kteří se plaví na moři za počestnými úmysly. Dnes to tady vypadá jako na sešlosti pirátů. To by v tom byl čert, aby ten chlápek co vešel nebyl aspoň kapitán. Zadívám se lehce podezřívavě na (James T. Flint) na muže. Ale můj pohled u něj nezůstane dlouho. Už jsem na moři nebyl nějakou dobu a narozdíl od jiných sem i ženskou měl. Neříkal, že někdy teď, ale není to tak dávno, abych musel očumovat panáčky. Není se tedy čemu divit, že můj pohled přitahují děvčata. Dívka orientálních rysů, oděná dle naší západní módy, která se nervózně či nerozhodně hodlá zřejmě přihlásit a Křižáka. Zrzavá kapitánka, ke které přibyl mladý muž a po jehož příchodu se jí na tváři rozlil spokojený úsměv. Zajímavé. Ještě jednou hodím pohledem po brunetce (Verity), s jejímž pohledem se ten můj už jednou setkal. Pěkný pěkný. Pochvaluji si, i když je mi jasné, že tohle nejsou žádné kurvičky a lehké děvy. K těm se chlapík musí chovat onačeji než k těm holkám, co se tlačí támhle v rožku a pochechtávají se jako husy. Povzdychnu si a otočím do sebe pivo. Je to dobré pivo, ale hrozně rychle teplá. A tak si mávnu pro další pintu. Sotva je mi vyhověno otevírají se dveře a vchází... brunetka, která se rovnou vrhá do diskuze s Zrzavou kapitánkou. Angelika, španělka, oheň a temperament, to vše z ní vyzařuje, ale mé severské srdce ponechává chladným. Ne tak plavovláska jež vešla chvíli před ní. Zatraceně! Upiju piva a snažím se nehltat dívku očima. Ta postava, ta tvář, ty vlasy. Konečně tady nejsem snad jediný blonďák. Tak tohle je ženská dle mého gusta... |
| |
| soukromá zpráva od Juan José Busardo pro Santa Ana, večer Sancho Ramiréz, 2. důstojník Halcónu prošel trh s otroky, bylo tam 20 otroků, Sancho je prošel, a zkoumal jejich případnou užitečnost. S několika promluvil, a nakonec vybral tři možné kandidáty na odkup: Juanita - žena míšenka, 40 let, odolná šenkýřka, šikovná, přizpůsobivá, s pár zajímavými informacemi (info 55%), zajatá piráty Watana - žena indiánka, 18 let, pružná, obratná, střílí z luku, dobrý zrak, učenlivá, zná zásadní informace (info 88%), zajatá bukanýry Manolo - muž míšenec, 35 let, prostý, statný, velmi silný chlap, tvrdí že zná zajímavé informace (info 79%) *zajímá mne cena těchto otroků, a také informace které poskytují, pak se rozhodnu které koupím vše určila kostka SLABŠÍ PIRÁT V OKOLÍ * potřebuji podpůrnou či kurýrní loď, nejlepší cesta k lodi je zajmout nějakého malého piráta v okolí Santa Ana, a jeho loď zabavit * urči mi zda se v okolí nějaký vyskytuje, či pravděpodobnost jeho výskytu, já si kostkami určím zbytek |
| |
| RUCE A OSTŘÍ Santa Ana, Námořníkova slina, na počátku noci Mei Zarostlý, ošklivý, páchnoucí rumem, a řádně nadržený, to je Vazquéz, 45ti letý. Jehož ruce se vydaly na průzkum terénu. A slastně vyhlížející obličej tohoto muže však v okamžiku nabyl napjatých rysů, jakmile ucítil cosi ostrého ve svých slabinách. Jeho poklnutí na sucho bylo takřka slyšet. Ne, nechce se mu být eunuchem, i když by možná tu asijskou čubku pak jedinou ranou svého cutlassu poslal do věčných pekel. Co by mu to bylo platné, když by pozbyl své nádobíčko. Však nemusí být hned zle. Říká suše, a pomalu couvá, vždyť noc je ještě mladá, a jiných holek je tu okolo dost. V bezpečné vzdálenosti pak nabere jiný směr. ERIKA Mikael, Mei Blondýna jako by měla v sobě nějaký zvláštní kompas na chlapy, jen na ní spočinul pohled pohledného blonďáka, už k němu obrátila své modré oči, a zahrnula ho svým okouzlujícím úsměvem. Rozkolébá tedy své výstavní boky, a namíří si to přímo k Mikaelovi, přičemž míjí i Mei, jejíž vystoupení na ní zřejmě udělalo slušný dojem. Gestem jí tedy vyzve, aby jí na společný pohár rumu následovala k blonďákovu stolu... |
| |
| Španělská kolonie San Anna - Námořníkova slina - S potěšením sleduji, jak Vazquézovi tuhne něco úplně jiného, než původně čekal. Více už neříkám, jen trpělivě čekám, až si uvědomí plný rozsah toho, co by se mohlo v následujících pár vteřinách stát. Vidím, jak chvíli bojuje sám se sebou, ruka neptrně cukne ke zbrani, než si uvědomí, kdo z nás dvou by byl rychlejší. Předehra je u konce, akt dosahuje svého vyvrcholení. Ruce se náhle až příliš ochotně a kajícně sunou pryč společně se svým majitelem. |
| |
| Španělská kolonie San Ana, území dnešního Hondurasu Usměji se na dívky a rychle se postavím. Mávnu na obsluhu a požádám o tři sklenice rumu. Prvotřídního. Žádné pančované pití dobré pro ochlasty. Vyčkávám a když dojdou blíže pozdravím "Dobrý večer dámy, smím vás pozvat na pohárek rumu?" a ukážu ke stolu. "Mé jméno je Mikael Renberg," ještě se představím a to už na stolku snad přistanou rumy. Na ženy se dívám zpříma věnuji se pouze jejich obličejům. A to už chce nějaké ovládání. |
| |
| Španělská kolonie San Ana Námořníkova slina Čekala jsem, že se za mnou pohrne spousta námořníků a to především mužů. Už jen, kdyby to mělo být kvůli mému vzhledu. S nějakým ohlasem jsem se samozřejmě setkala, ale nebylo to co bych očekávala. A rozhodně se tu nenašel nikdo doopravdy zajímavý. Většina námořníků si mě prohlíží zkoumavým pohledem, kterým mě sjedou od hlavy až k patě a když zjistí, že nejsem žádná děvka, ale "kapitánka", přestanu je zajímat. S takovou nikoho na loď nenaverbuji. Měla bych změnit svůj přístup. V hlavě vymýšlím nový plán, jak bych mohla získat posádku, ale naprosto nic mě nenapadá. Proč jsem s tímhle vůbec, sakra, začínala. Nikdo mě nerespektuje, nikdo mi nevěří. A ti co ke mě přišli zajímá jen ten vzhled. Ale jak si má takové nezkušené mládě jako jsem já vydobýt respekt mezi zkušenými námořníky? Možná jsem měla nechat svoji posádku nechat být a jít si za svým. Potřesu hlavou. Ne. Tak to tedy ne. Do přístavu přicházejí další zajímavé postavy, ale mě si nikdo nevšímá. Vážně skvělé. Možná jsem to s tím entrée trochu přehnala. Konečně se ve dveřích objeví člen mé vlastní posádky, jménem Charles. (odkaz) A pošeptá mi do ucha zprávu o tom, že karavelu uloupili. "Výborně." Přikývnu spokojeně hlavou a začnu se zeširoka usmívat. Teď mám šanci a oni to ví. Se sebevědomým pohledem si znovu prohlédnu každého přítomného v hospodě. No tak pojďte! Do hospody přicházejí další ženy. Další konkurence. A jedna si to ihned namíří ke mě. "Má loď je karavela, pokud to musíš vědět. Jestli chceš, ráda ti ji ukážu." Nevím co říct, vždyť jsem sama loď ani neviděla. V té chvíli se do řeči ale přidá námořník, který mi přinesl dobré zprávy o karavele. "Karavela je velmi silná a odolná. 14 děl a místo pro velkou posádku," odpoví místo mě Charles. Tak tohle mi ještě přidalo na respektu. Ale scény raději dělat nebudu. |
| |
| BRIGANTINA "HALCÓN" |
| |
| San Ana Námořníkova slina Tak takový frmol tahle hospoda nezažila už pěkně dlouho, několik kapitánů, jedním z nich je žena, spousta námořníků, dobrodruhů a není nouze i o pěkné ženy, což je v takové zaplivané putice celkem vzácnost. Sedím na svém místě upíjím si svůj lahodný rum a bedlivě sleduji okolí. Jen mlo, neřknuli nic, mi neunikne, za léta jsem pozorovací talent vypilovala na jedničku. Zrzavá kapitánka a její námořník se zprávou po které jako by se její obličej rozjasnil a ze srdce spadl kámen, buď jde o loď nebo o muže, asiatka se značnou dávkou sebevědomí a u jejich nohou skolen nadrženej námořník, jistě obrazně vuzato, ale dostal co proto. Další námořník co neodolal příchozímn ženám a pozval na sklenku blondýnku která přizvala asiatku, pak dívka co vypadá jako španělka, která naslouchá zrzce, další a další postavy , zajímavé představení, možná je na čase se rozhoupat a někam se přidat. Ještě jednou zachytím pohled blonďatého námořníka, ale ten má oči už jen pro blondýnku, která...co si budeme namlouvat, je opravdu kus, ale já tady nejsem na soutěži krásy, takže se ještě jednou důkladně rozhlédnu a srovnám si co vím...zrzka a její karavela, ten chlápek co dorazil jako první a jeho posádka, pak muž v černém který vypadá taky jako kapitán a který mě zajímá nejvíc, proto, že o něm jediném zatím nevím nic, ani jakou má posádku, loď a koho přesně hledá. Takže se pomalu zvednu ze svého místa, přejdu ke stolu kde je on (James T. Flint), ledabyle se opřu bokem o stůl a jen tak, nezávazně přes rameno na něj promluvím. "Zdravím kapitáne, hledáte něco konkrétního v téhle hospodě?" |
| |
| ERIKA Erika počkala na svou novou známou, a s úsměvem celkem milým a upřímným jí vzala jemně v podpaždí, až to vypadalo, že se znají léta. A tak dorazili k Mikaelovu stolu, kde se usadily, a blondýnka s grácií královny sdělila dotyčnému. Můžeš! A říkej mi Erika, brouku. Pěkná kerka mimochodem. Co hledáte v téhle díře, jestli se můžu zeptat? Zašvitořila, a pak se chytila svého poháru, a dala prostor svým spolusedícím, přičemž jí zdá se neunikla konverzace u vedlejšího Sallyna stolu. ANJELICA Jo vcelku ráda bych jí viděla, tedy zítra. Pokračovala tmavovláska, když tu k ní přiběhl jakýsi kluk, něco jí pošeptal a pak opět zmizel. 14 děl? Na tak velkou loď poměrně málo, ne? Mohu znát tvé hrubé plány, kapitánko? Charlie je jí zdá se sympatický, a než dostane odpověď sleduje okolní ruch, včetně Flinta a Eriky...
|
| |
| Španělská kolonie San Anna - Námořníkova slina - Zpozorním, když mě Erika vezme za paži, i když se proti tomu nijak neohradím ani nedám najevo jakoukoliv nelibost. Ne, nevadí mi, ale v mém světě to gesto má svoji váhu. V mém bývalém světě. Ovšem některé věci se nezapomínají, i když se tolik snažíme, vždy vystrčí růžky a připomenou se. ‚Pojď, drahoušku, půjdeme nahoru…‘ Na okamžik pevně stisknu rty, než svaly zase povolím a zlehka se pousměji. |
| |
| PŘÍSTAVNÍ KRČMA Po návratu z města na loď jsem zjistil, že vše probíhá jak má, a protože člověk nemá opovrhovat milou a veselou společností, tak jsem vzal několik svých chlapů, a zamířili jsme do přístavní putyky. Z části také proto, že mne zajímali kapitáni těch dvou brig kotvících v přístavu, a nic člověku nenahradí poznání z přímého setkání, byť v krčmě od vedlejšího stolu. Nu, a kdo ví třebas tam objevím i nějakou tu posilu pro svou loď. Po vstupu nemohlo být pochyb, že je tu rušno a veselo, plno statečných mužů, a vnadných žen. Vcelku neomylně jsem našel svým zrakem oba kapitány, a následně i volný stůl přibližně mezi nimi. Tam jsme usedli, objednali kvalitní rum a víno, i začali se bavit a popíjet jak nám bylo po chuti. Sledoval jsem přitom čím tato špeluňka momentálně oplývá. Neunikly mi přitom obě brunety, zrzka, krásná asiatka, a samice s blond hřívou tuplem ne... |
| |
| V hospode na Santa Ana.Ako tak pozorujem okolie a dalo by sa povedať že sa celkom dobre bávim pri popíjaní rumu. Billy toho moc nevypil ale je tam somnou. V zásade je tu fajn hudba ale až moc kapitánov čo hľadajú posádku. Každopádne vyzerajú byť dosť hlučný, aj keď im to rozhodne nemôžem zazlievať. Predsa len na mori večšinou moc ženských nebýva a preto keď sa dá a človek dá nohu na súš tak sa hneď ide oslavovať a kurviť. Dalo by sa povedať že som na chvíľku trošku mimo v myšlienkach s ktorých ma navráti naspäť do hostinca pekná bruneta. Pozriem sa na ňu a moje oči sa na chvíľku stretnú s tými jej. Pootočím sa trochu viac smerom k nej avšak stále zostávam sedieť napol otočený k baru a napol k nej. Potom poviem Londinskym prízvukom "Pekný deň prajem. Tak prišiel som sa sem pozrieť s mojim spoločníkom, zaťiaľ čo môj Quartermaster dopĺňa zásoby na našej lodi. Aby som bol konkretnejši chcel som zistiť či tu nenájdeme nejakých vhodných členov na rozširenie našej posádky predsa len šikovných ludí nikdy nieje dosť. Ale ako sa pozerám sem chodía asi všetci kapitáni v západnej Indii hladať posadky" pritom ukážem na ostatných a dodám "Ale kde sú moje móresy. Volám sa James Flint. Ako vám môžem pomôcť?" Z hlasu a voľby slov je vidno, že aj keď má prízvuk tak rozhodne rozpráva spisovne. |
| |
| Námořníkova slina, Santa Ana. Ve cvíli kdy jsem si myslela, že můj dotaz bude kapitán ignorovat, otočí se ke mě a odpoví bezchybnou a spisovnou angličtinou jen s nepatrným přízvukem, na to mám uši, však v přístavu se vystřídá spousta národností a někdo se občas velmi snaží aby jeho pravý původ nebyl prozrazen, jenže zbavit se přízvuků je opravdu velmi těžké, pro někoho takřka nemožné. Odrhnu pohled od dalšího příchozího (Juan José Busardo), který stejně jako blonďák zírá na tu blondýnu, pánové nejspíš za chvíli začnou slintat, vlastně jsme u námořníkovi sliny, tak proč ne. Pobaveně mi prolítne hlavou, ale pak už se věnuji muži vedle sebe. Těší mne kapitáne Flinte, já jsem Verity, hledáte i muže, nebo máte něco proto přítomnosti žen na palubě, tím nemyslím jistý druh žen, ale ženy jako členy posádky? A jak je to u vás nu řekněme s odměnou za odvedenou práci? Takže kostky jsou vrženy, vyslechnu si co nabízí a pak se půjdu poptat dál, pokud tedy kapitán Flint nebude mít v záloze něco, čemu nelze odolat, nu a pak bude čas na to, zvážit ke komu se nalodit, pravda, ze předpokladu, že bude z čeho vybírat, ženských je tady dost a ne každý je bude chtít mít na palubě. |
| |
 | soukromá zpráva od Cilla Roggeveen pro
Trh s masem a jinými pochutinami přístav San Ana, krčma Námořníkova slina, večer
Když chceš něco získat, musíš nejprve cosi obětovat, říkával můj otec. On tehdy mluvil o obchodu, ale mně se zdálo, že je to heslo uplatnitelné pro jakoukoli příležitost. A jelikož jsem nabyla dojmu, že už jsem za svůj život obětovala dost, rozhodla jsem se nyní, že je čas také něco získávat. |
| |
| DÍVKA S RYBAMI |
| |
| soukromá zpráva od Roi pro KUCHAŘ A RYBY Do kuchyně tě vpustili bez potíží, neboť sem celkem běžně rybáři nosí své úlovky. V kuchyni nevládl kdoví jaký pořádek, spíše naopak, ve vzduchu kralovala pára a kouř, neboť starý mořský vlk Santos si právě dával pauzu a pokuřoval ze své staré dýmky. Seděl přitom na sesli u okna. Když sis odlehčila, a povolila šněrovačku, tak Santosovi zajiskřilo v šedých očích. Vida, nu jen pokračuj! To muselo někomu sakra chutnat, když mi posílá takové povyražení! Zavolal vesele s fajfkou v koutku úst. Ale jistě! Vař, smaž, svlékej se! Jak ti libo! Hlaholil bujaře bodrý kuchař ze své pozorovatelny...
|
| |
| PÍSEŇ |
| |
| Santa Ana, přístavní putyka "Námořníkova slina" Usadím se. A ještě jednou si pozoirně prohlédnu děvčata, která hostím. Mei je odtažitá a cosi v jejím chování ukazuje na to, že je ostražitá až až, asi špatné vzpomínky na minulost, kdo ví. Erika je přesný opak. Ač bych ji zařadil původem někam na sever, temperamentem si s španělskými kráskami nezadá. Její přímá kokentost, by mohla přivést spoustu chlapů do trablí. I já bych se dal, a třeba dám. "Stejně jako ostatní," promluvím španělštinou s podivným přízvukem a pokrčím rameny. I já hledám své štěstí. Zazubím se a rukou s pohárkem rumu ukážu ke kapitánům a jejich náborovému centru v něhož se nyní proměnila putika. "Vybraly jste si?" optám se Mei i Eriky, ačkoli Erika zatím zájem o naverbování neprojevila. Navíc do hospody stále někdo přichází. Ale nejvíce se všude okolo kupodivu- na španělskou kolůonii- ozývá angličtina. Písničku znám a to i se slovy, ale jsem málo opilý, navíc ve společnosti půvabných dam, na to, abych tropil hlouposti. Místo toho položím ruku na hlavici schiavonny a bubnuji o koš. Schiavonna: Zobrazit SPOILER |
| |
| soukromá zpráva od Roi pro ERIKA Když se hospoda rozezpívá, Erika kupodivu ztiší hlas, takže je nemožné, aby její slova slyšel někdo jiný, než vy dva kterým jsou slova adresována. A hledáte opravdu jen místo na lodi? Pak se jí pohled sveze na kapitány, k nimž právě další přibyl. A tamti? Jsou to jen šašci, a jedna bláznivá ženská, co ukradla loď, která je dobrá tak na převážení obilí. Navzájem se trumfují v tom kdo nachčije výš, kdo má větší loď, či víc děl... prostě pitomci. Ale když někdo hledá poklad Krvavé pětky nepotřebuje na to velkou loď, stačí mu malá, ale musí mít hlavu na pravým místě, a musí chtít si vzít vše a nenechat nic. Má posádka opatří vhodnou loď jako nic, a vy se můžete přidat. Na rozhodnutí máte čas než písnička skončí. Buďto berte, nebo nechte bejt. Takže? Ukončila svou krátkou řeč otázkou... |
| |
 | Taverna Námořníkova slina Už nějakou dobu se zdržuji v tomhle přístavu. Nedaří se mi najít další loď na kterou bych se mohl přidat. Už docela časně odpoledne vyrazím do taverny, podívat se, zda tu není někdo nový. Nicméně dnes se začala taverna docela plnit. Netrvalo dlouho a za příslib odměny jsem kmital mezi stoly i s dívenkou, co tady bežně obsluhuje. Hospodský je milý chlapík. Mám ho docela rád. Do hospody vejde skupinka lidí. Věnuji jim pátravý pohled. Nečekám na pobídnutí a už jsem u nich, abych zjistil co chtějí nalít. Dle jejich slov posádka lodi. Oči se mi lehce rozšíří v očekávání a už sebou hýbu, abych byl vždy zpět u stolu a mohl od nich něco odposlouchat. A pak to přišlo. Promluvil a že prý hledá novou krev. Skoro jsem zaskřípal zuby když mluvil. Nevěřím si na lodi natolik, abych se už neoznačoval za zelenáče. A to s těmi meči má být jako podmínka? Nu nic. Zmizím na chvíli v kuchyni. Vracím se zrovna v okamžiku, když dovnitř vrazí ta rusovlasá žena. Zapotácím se a švíknu sebou k zemi. Tác co nesu držím vysoko nad sebou abych z něj nic nevysypal. Oddechnu si a z podlahy dámě věnuji fascinovaný pohled. Na pobídnutí rychle mumlám omluvu a donesu tác tam, kam patří, nicméně hned se otáčím za ní. Mohla by to...? Mohla? Stále se za ní otáčím. Nicméně musím obsluhovat dál, protože putika se stále plní. Naštěstí někteří odchází k baru a kolegyňka se také zrovna nefláká. Nicméně protahovat se davem je čím dál tím těžší. Naštěstí jsem docela malý, takže se leckdy mohu protáhnout i pod nimi. Zdalipak je to důvod, proč Hospodský dává výpomoce zrovna mě. Podaří se mi přitočit ke stolům v rohu, zrovna když se rudovlásky vyptávají na její loď. Natahuji uši ale nezapomínám vnímat objednávku. Za chvíli jsem zpátky s rumem pro vedlejší stůl. Postřehnu pár informací,ale musím se zase vzdálit. Další skupinka lidí. Dle toho jak dneska všichni jedou „na kvalitní“ mám dojem, že tu máme celou pirátskou sešlost. Nebo nějak moc fajnovek. Dál se pohybuji po místnosti, na sobě mám mometálně tříčtvrťáky, triko a přes to lehkou bundičku, která se skoro rozpadá. Čelenkou s cvočky mám jakž takž stažené krátké rozčepýřené rudé vlasy. Jsem na stošedesát cenťáků vysoký, ale celkem vychrtlý. Páska přes pravé oko a stříbrné kroužky v uších jsou jediné doplňky, které na sobě k tomu mám. Velké modré oko se ale stále vrací ke stolu se Sally. |
| |
| Taverna "Námořníkova slina" [/center][/i](Mathews, Busardo) Celá společnost se v hospodě se rozrůstala o krásné ženy, ale i opilé muže. Byl jsem zabraný do vybírání své posádky a nevšimnul jsem si, že do krčmy vešel kapitán Halconu. Ovšem jeden z mých námořníků si všimnul poměrně rychle. Dloubnul mě do lokte, ale já ho jen nervozně odehnal, protože jsem byl zabraný do řešení věcí posádky, ale po dalším dloubnutí a já mu málem vztekle nacpal svůj loket do obličeje, protože jsem nesnášel když mě někdo rušil. Ovšem stihl vyhrknout, že přišel kapitán Halconu. Chvíli jsem nad tím přemýšlel a pak se mi v hlavě zrodil nemalý plán. Pánové omluvte mě. Za chvíli se vrátím. Řeknu shromáždění kolem sebe a spolu s pohárem zamířím ke stolu kapitána Halconu. Šel jsem pomalu a evidentně bez nějakého jiného úmyslu než si popovídat. Zdravím el capitano. Mé jméno je Horacio Mathew, toho času kapitán Rudého Křižáka. Jak se daří kapitáne? Smím si k Vám přisednout? Když se představuji trochu se pokloním. Je na mne vidět, že moje španělština je až druhý jazyk co jsem se učil a není zrovna na výši, ale to snad kapitán pochopí. |
| |
| Krčma Námořníkova slina Do hospody se hrne čím dál víc lidí a je zde i čím dál větší hluk. Tohle prostředí je výborné na tajné intrikaření, ne na upoutávání pozornosti a hledání nových členů posádky.Možná bych to pro dnešek měla vzdát a zkusit to zítra, až to bude méně cizích kapitánů. "Klidně ti ji ukážu," pokrčím rameny a odpovím Anjelice španělštinou s anglickým přízvukem. Ani se nesnažím přízvuk maskovat, tady si o mě asi nikdo nebude myslet, že jsem Španělka. Zkoumavým pohledem pozoruji Anjeliku. Nevěřím jí. Buď ze mě pouze tahá informace, nebo to se svým zájmem myslí upřímně. Která možnost je ale pravdivá?? "Děla se dají vždycky někde sehnat. A rozhodně nejsou tím nejdůležitějším. Na chvíli se zarazím. Moje plány? Mít mraky peněz, velkou loď a být postrachem všech moří. Ale je to vážně o co chci? Sakra. Přestaň přemýšlet Sally. Děláš si všechno jen těžší. Naštvaně prohodím hlavou a prohrábnu si vlasy. "Můj plán je získat co nejvíc peněz v co nejkratší době, samozřejmě. Charlie si začne notovat písničku o krásných španělských dívkách a za chvíli se k němu přidá celá hospoda. Já začínám mít už krčmy a námořníků v ní plné zuby. "Cokoli budete potřebovat si domluvte s Charliem. Ten mě bude informovat. Pokud bude schopen o něčem informovat. Pomyslím si, když vidím, jak hltá jednu sklenici rumu za druhou. Omluvím se Anjelice a odejdu od ní pryč. Cestou k východu se propletu mezi čím dál opilejšími námořníky, u baru si vezmu flašku rumu a vyjdu z krčmy ven. Konečně klid a ticho. Potřebuji se na chvíli nad vším zamyslet a být sama. |
| |
| ANJELICA Sí, to je pravda. Kontruje pružná tmavovláska s širokým úsměvem. Když se Sally rozhodne vzdálit, a předá vyjednávání Charliemu, vzduch jakoby se pročistil. Anjelica i Charlie její rozhodnutí vřele přivítají, nejspíše každý z jiného důvodu. Bueno, však mi se nějak domluvíme. Zaševelí dívka, a námořník pokývá nadšeně hlavou. Jen co se Sally zvedne, přisedne si Anjelica blíž k dreadmanovi, který jí zcela spontánně naleje další pohárek rumu, a přisedne si také blíž. Jejich vzájemný rozhovor se stává tišším, a nejspíše i důvěrnějším, neboť námořníkova levice jakoby mimoděk po chvíli objímá dívku kolem pasu, a nezdá se, že by jí to bylo nepříjemné, ba právě naopak. Mezitím Sally opouští krčmu... |
| |
| soukromá zpráva od Roi pro PŘED KNAJPOU Jakmile vypadneš ven ovane tě příjemně chladivý vítr od moře, pach zpoceniny a rumu vystřídá vůně tropického večera. Chvíli jen tak stojíš, když pak spatříš dívku jak z noci přichází ke krčmě. Poznáváš jí, je to jedna z místních děvek. Lehce potrhaná její garderóba a jakýsi flek zřejmě od semene na ne příliš čisté haleně naznačují, že se právě vrací z rita, jež proběhlo někde mezi baráky přístavu. Stoupne si zcela bezostyšně vedle tebe, zvedne sukni, a zpoza podvazku vytáhne tenký štíhlý doutník. Zapálí si jej o louči a labužnicky potáhne. Hola! Taky pauza? Opět potáhne. To je úplná báseň, po to tom nemytým péru, co jsem kouřila před chvílí. Podotkne, a sama se zachechtá své narážce. Jinak sem Mercedes, a ty? |
| |
| soukromá zpráva od Mei Ling pro Španělská kolonie San Anna - Námořníkova slina - Erika & Mikael Renberg Vybrali jste si? Dobrá otázka, stejně tak v tuto chvíli ovšem i v tuto chvíli nedá zodpovědět. Ovšem je to Erika, kdo se chopí slova. Nakloním se o něco blíže, když ztiší hlas, je jasné, že tohle má být jen pro naše uši, a proto mě to zaujme. Je to krátká řeč, krátká a stručná, ovšem stejně tak... Nejasná. Dá se z toho vyvodit jen pár věcí. |
| |
| GENTLEMAN HORAC Seděl jsem a popíjel se svými muži, a přitom ostřížím zrakem sledoval kluka (Halconojo), co tu mimo jiné obsluhoval, přišlo mi, že je trochu moc všude. Naše pohledy se několikrát střetly, myslím že pochopil, že zbytečné ochomítání kolem mého stolu mu nebude tolerováno. Pokud nepochopil, přijdou na řadu jiné metody komunikace než jen ostrý pohled. Po nějakém čase se zvedl jeden z kapitánů, a měl zájem si pohovořit, což může mnohé vyjasnit. Postavil jsem se tedy jako pravý caballero Jsem kapitán brigantiny Halcón, Juan José Busardo, rád tě kapitáne poznávám. Podal jsem mu přitom pravici, a ukázal na volnou židli. Prosím přijmi místo u mého stolu. Mne se daří dobře, a tobě? Co tě přivádí k mému stolu, co máš na srdci seňore Horaci? Všiml jsem si už v přístavu, že Rudý křižák se jmenuje ona černá velká briga. Následně se hospoda rozezpívala, což nám umožnilo nerušeně hovořit... |
| |
| soukromá zpráva od Horacio*Gentleman Horac* Mathews pro Santa Ana, Horac, JJB Kapitán Busardo mě přijal, což jsem byl rád. Kolikrát je člověk nevrlý nebo nemá náladu a může být jaký chce a pak pošle do pryč celý svět. Velice mě těší seňore Juane. Přijmu pravici a nabízené místo. Mě se začne zase snad dařit dobře. Nedávno mě potkala malá nehoda s jednou fregatou a teď se snažím nabrat nové lidi. Doufám, že tady budu mít štěstí. Po tomto konstatování se napiju ze svého poháru a pokračuji. Kapitáne napadlo mě jedno. Oba jsme na moři už nějakou chvíli. O Vašem Halconu už jsem slyšel, a proto oslovuji zrovna Vás. Všiml jsem si tady v přístavu těch naditých karavel a napadlo mne, že pro dvojici lodí jako jsou ty naše by to nemusela být těžká kořist. Tedy pokud máte zájem? Položím otázku a pustím do uší ten hlahol tady okolo. |
| |
| soukromá zpráva od Juan José Busardo pro GENTLEMAN HORAC II. Na mé tváři se objevilo menší rozčarování. Dlouze jsem si jej prohlédl, a nakonec jsem s lehkým úsměvem odpověděl. Tedy přemýšlím, zda jste tak odvážný, nebo tak bláhový. Neboť nabízet španělskému grandu, ve španělském městě pirátství proti nejspíše většinou španělským lodím, to chce buď velkou odvahu, nebo čisté šílenství. Pokud vám jde jen o kořist a námořní boj, možná by vás zajímala informace, že zdejší místodržící nabízí kapitánům Glejt proti pirátům, jehož součástí je i možnost si zabavené pirátské lodě ponechat, a to včetně nákladu. A třebas na některé takové lodi najdete i mapu k nějakému tomu pokladu. Navíc jako držitel onoho glejtu můžete spolupracovat i královskými námořnictvy, či přímo s Marinou. Což myslím není k zahození, zvlášť když někdo nemá plně vyzbrojenou loď, tak jako ty... |
| |
| soukromá zpráva od Horacio*Gentleman Horac* Mathews pro GENTLEMAN HORAC II. Odpověď Juana mě nepřekvapila. Byla to bláhovost, ale kde bych dnes bez ní byl. Máte pravdu, že v tom je něco od obojího. Má minulost mě naučila, že s podřízeností a ocasem mezi nohama nedostanu se nikdy nikam. Ovšem co mám tak je občasný odhad na lidi, a proto jsem přišel za Vámi. Měl jsem pocit, že by s Vámi byla rozumná domluva. Opět se napiji ze svého poháru a přemýšlím o věci, kterou zmínil Juan. To s tím místodržícím je zajímavá zpráva. Děkuji za ni. Rád bych se zeptal, ale co je to za muže? Doposud jsem nevedl zrovna počestný život, ale stále v sobě mám staré návyky. Pokud by tato služba nesla peníze pro posádku bylo by to dobré. Ovšem v mé minulosti je velký konflikt s vrchností. Nemám v ně důvěru a rád bych proto znal něco více o tomto místodržícím. Už jednou mě despota stál málem hlavu. Co se týče výzbroje mé lodě, byla poněkud větší, ale o nějaká dělat jsem přišel bohužel nedávno. |
| |
| soukromá zpráva od Juan José Busardo pro GENTLEMAN HORAC III. Abych pravdu řekl, jednal jsem spíše s guvernérem donem Dandolem, který zná mou minulost korzára Jeho Nejkatoličtějšího Veličenstva krále španělského Carlose II., takže místodržící v podstatě plnil guvernérovi příkazy. Měl jsem dojem, že ono rojení pirátů v honbě za pokladem Krvavé pětky jim oběma dělá dost velké starosti, takže si nemyslím, že by je právě teď nějak příliš zajímal každý škraloup na něčí minulosti, zvláště když se tu objevila válečná briga Warlus, která tu dokáže udělat pořádnou paseku, a o jejíž úmyslech se můžeme jen dohadovat. Já osobně bych přivítal vaši loď na své straně, kdyby její kapitán začal páchat nějakou nekalost v místních vodách, za jejichž bezpečnost je zodpovědný právě místodržící... Nenuceně konverzuji nad vínem... |
| |
| soukromá zpráva od Horacio*Gentleman Horac* Mathews pro GENTLEMAN HORAC III. Upřímně mě poklad nikdy výrazně nezajímal. Oblíbil jsem si moře a dělal na něm co se mi zachtělo. Celkem vždycky mi to procházelo, ale ten poslední zážitek bych už zažít nechtěl. Pokud si myslíte, že by jednu loď navíc přijal do svých služeb možná bych to zkusil. Třeba mi pomůže najít nějakou cestu ven z toho kruhu, do kterého jsem spadl. Ač jsem se neživil poctivě, vždy jsem zachovával lidské životy stejně jako moje posádka. Stále jsem gentleman a v Britské flotile se nepěstují pitomci. Já osobně Walrus neznám nebo jsem o něm dříve neslyšel. Víme o ní a jejím kapitánovi něco více? Tedy kromě toho, že je to pravděpodobně Angličan? Ptám se Juana a objednám si další korbel vína. Ovšem v glejtu je problém, že to bude něco stát a moje finance nejsou zrovna na výši. Předpokládám, že Vaše cena glejtu byla skrz guvernéra nižší že? |
| |
| soukromá zpráva od Mikael Renberg pro
Copak máš za lubem blonďatá krásko? Písnička hraje divoce, a já zvažuji. Nejsem, ale jediný- i Mei Ling přemítá a přemýšlí- ta nabídka se neodmítá. Ale.... ...ale jsme tady, kurva, mezi piráty, korzáry a podobnou verbeží a některým bych sakra ani slovo nevěřil. A kór, když jde o pěknou ženskou, co přesně ví co chce. Zkoumavě na ni hledím a upiji z pohárku rumu. Pohárek tam pak ponechám a voním k rumu. Přemýšlím. Odrhovačka zní a já si podupávám nohou a odměřuji čas, který mi zbývá. Není ho moc. Pak se na ni podívám a zpod přivřených víček pronesu: "Co z toho? Jaký bude můj podíl? A říkáš, seženeš loď- to je dost riskantní když ji nemáš a nebo?" nechám otázku viset ve vzduchu. Čekám jak to vidí, je tam příliš mnoho. Půjdu do toho, je to příliš velká výzva... ...ale.... ... já už nejsem mladíček jako to trdlo co se tady motá kolem stolů... Pak dodám: "Jsem k dispozici jako důstojník nebo kormidelník," pronesu jenom prostě. Skladba se chýlí ke konci. Tak co Eriko? pomyslím si a pohlédnu jí z příma do očí. |
| |
| soukromá zpráva od Juan José Busardo pro GENTLEMAN HORAC IV. Tak nějaká ta zlatka se vždy hodí, jinak to ovšem vnímám podobně. Jak jsem říkal, piráti se prý dost množí, dost možná že vám Bůh ukazuje cestu, jak získat zpět svou čest, tedy mne se to alespoň tak jeví, ale mohu se mýlit. Nevím o něm nic, a rozhodně k němu nepřisednu ani zde. Nu, rozmyslete svou cestu před Bohem i před sebou, a uvidíte kam vás kroky povedou. Když už hovoříme o Flintovi, asi by jste se měl vrátit ke svému stolu, přílišná komunikace se mnou by mohla zrovna Flintovi příliš odhalit vaše karty. Několik dní zde budu na své lodi, kdykoliv mne sám navštívíte, budete vpuštěn, mezitím zjistíte jak se na vaši věc kouká místodržící. Mne glejt proti pirátům nestal nic, a myslím, že drahý nebude, protože oni prostě proti nim zdá se někoho celkem zoufale potřebují. Konečně, já glejt budu mít, a i kdyby vy jste neuspěl, nic mne nebrání využít vašich mužů i děl pro svoji věc. Pokud je to vše, tak se prozatím rozloučíme... |
| |
| soukromá zpráva od Roi pro
Své plány si nechávám pro sebe, dala jsem nabídku, ber nebo nech být. Odpověď Mei byla vskutku rychlá. Největší riskem, je totiž neriskovat vůbec! Pak se soustředím na blonďáka, u něhož si všímám, že rád vychutnává. Možná by mezi nás zapadl, jsme také takoví. Zkouší nějaké finty, vznáší požadavky, ač ještě nic neukázal. To mi vykouzlí široký úsměv na tváři. Má pravačka se vydá po jeho vnitřním stehně do slabin, kde spočine. Zkusím motivovat i jiné orgány než jen mozek, třeba na to aby pracoval se mnou prostě nemá koule. Nejvíc zábavné je na tom to, že mne potřebuje daleko víc, než já jeho, jen to ještě neví. Loď je moje starost, jak jsem řekla. A oba ty posty jsou už obsazené, musel bys být lepší, ale zatím jsi nic nepředved'. Takže... Ano, či Ne? Dodám medovým hlasem... |
| |
| soukromá zpráva od Cilla Roggeveen pro
Skrze žaludek přístav San Ana, krčma Námořníkova slina, večer
Pobaveně se pousměji koutkem úst. Kéž mi budou všichni dnes v noci takhle vstřícně nakloněni. „Díky,“ odpovím kuchaři bez dalších zbytečných řečí. Vlasy v copu si přehodím za rameno a ruce opláchnu ve škopku vody. |
| |
| soukromá zpráva od Mikael Renberg pro ERIKA To děvče se mi líbí. A líbí se mi i její ruka. V zásadě. Protože takové koťatko s rukou, kde ji má může být pěkně nebezpečný a to nemám rád. "Třeba bys byla překvapená," pozvednu obočí a usměji se na ni. Pak pomalu naklopím pohárek rumu a spokojeně mlasknu. Jen na chvíli přivřu oči, a protáhnu se. Jen na okamžik, jako bych ztratil pozornost. Ale vzápětí se lehce zhoupnu na židli, čímž dostanu své poklady s dosahu její sic na pohled něžné, leč určitě nebezpečné ručky. Zhoupnu se zpět a bez varování ji chytnu za bradu a vrazím polibek. Když se nebrání vychutnám si ten okamžik vášně a ač váhavě, tak přeci odtáhnu své rty od jejích. "Platí," pronesu jen chraplavě. |
| |
|
Skrze žaludek přístav San Ana, krčma Námořníkova slina, večer,
Necelou půlhodinu poté, co jsem vešla do taverny Námořníkova slina a zmizela ve dveřích kuchyně, se těmi samými dveřmi vracím. Tentokrát však držím v pravé ruce keramický talíř s pokrmem a levačkou si otevírám. Na okamžik zpomalím, rozhlédnu se a volnou paži složím za zády v postoji, s jakým jsem vídala sluhy servírovat jídlo ještě v Evropě. V tom chumlu tady si ale stejně sotva někdo všimne, pomyslím si s úsměškem. Pohledem chvíli putuji po podniku, vyřazujíc z hledáčku všechny ty, kteří jsou příliš namol na to, aby s nimi byla domluva, nebo ty, jejichž oděv napovídal, že nemá cenu se jimi zabývat. Když nikde mezi osazenstvem nezahlédnu rudovlasou kapitánku, okamžik se rozmýšlím a poté vykročím sebevědomým krokem přímo ke stolu, u něhož popíjí muž, který vzezřením vypadá na Španěla (Juan José Busardo), spolu s několika dalšími a s vousatým mužem (Horacio Gentleman Horac Mathews), jehož jméno jsem možná zaslechla, když jsem vcházela do krčmy, ani za boha jsem si jej ale teď nedokázala vybavit. Vzhled: |
| |
| soukromá zpráva od Roi pro MONTÓN DE GATOS - ŠALUPY Ostatní pirátky a piráti z Montón de Gatos se nechají naverbovat na dvě obchodní šalupy proplouvající Santa Anou. Ideálně, aby to nebyly lodě španělských vlastníků. Když obchodní lodě opustí přístav Santa Ana, počkají zhruba den. Zjistí situaci na lodi-obchodní lodě většinou nemají plný stav námořníků, kvůli co největším ziskům majitelé většinou drží na lodích jen tu nejnutnější posádku. Pak ve vhodný čas buď přeberou loď, spolupracující posádku přiberou do svých řad, nespolupracující někde vysadí, a s ukořistěnou lodí se vrátí... anebo vezmou co můžou, a v zachraném člunu se vrátí zpět do Santa Any. V případě úspěchu ukořistěnou šalupu přejmenují, a opatří krycí vlajkou Bandy koček, až pak se vrátí zpět do Santa Any jako běžní obchodníci. POTŘEBUJI VÝROK PJe. Minimálně jedna taková kořist je VYSOCE PRAVDĚPODOBNÁ, dost možné je i že se podaří získat takto obě šalupy. |
| |
| soukromá zpráva od Horacio*Gentleman Horac* Mathews pro GENTLEMAN HORAC IV. Pokud by mi bůh takto ukazoval cestu, tak je jeho vůle zvláštní, ale je to bůh a jeho cesty jsou nevyzpytatelné. Pokud o něm nic nevíme, tak je možné že to nebude tak hrozné. Ovšem podceňovat to nelze to máte pravdu kapitáne. Dobře, kapitáne děkuji. Zítra se zastavím za místodržícím a případně Vám přijdu sdělit výsledek. Pokud by to dopadlo negativně, můžeme se spolu tedy domluvit na nějaké úmluvě nebo dohodě. Bylo mi potěšením el capitano. Vstanu a ukloním se Juanovi. Když to dělám, přichází další z vnadných krásek a já se usměji nad společností, co mě vystřídá u stolu Juana. Já sám jsem se vrátil zpět ke svému stolu, abych nabral další lidi. |
| |
| soukromá zpráva od Mei Ling pro Syndrom přílišné tajemnosti - Španělská kolonie San Anna, přístavní putika "Námořníkova slina" - Erika & Mikael Renberg "Ber nebo nech být." Při těch slovech úsměv ve tváři během okamžiku nahradí úšklebek, se kterým pozvednu bradu, v očích se při tom pohybu zaleskne. Takhle bys se mnou neměla mluvit. Je to varování, co se neříká nahlas. Jako voda, co břehy mele. Mikael vznáší svoje požadavky, vyslovuje nahlas to, nad čím já jen mlčky uvažovala, ovšem je bláhové čekat odpověď, kterou stejně nedostane. "Now let ev'ry man drink off his full bumper, |
| |
| Námořníkova slina a šance před Ten kapitán se na mě nekoukal zrovna dvakrát hezky. Když se na mě podíval po několikáté, jen jsem kývl, že jsem pochopil a už jsem se moc blízko něj nepohyboval. Stále se ohlížím k rusovlásce, snažím se nyní pohybovat co nejblíže jejího stolu, abych zaslechl z jejich rozhovorů co možná nejvíce. Nicméně hluk v hospodě stoupá, zanedlouho už bych musel stát přímo za ní, abych jí rozuměl. Ale tak nějak jsem pochopil o co jde a že to nebude Španělka. Pak si najednou všimnu, že se zvedla a odchází. V oku mi blýskne. Příležitost! Využiji nejbližší příležitosti, kdy se to v hospodě trochu uklidní a zaběhnu za šéfem. "Zkusím se dostat na loď, hned jsem zpátky," oznámím mu, že se na chvíli ztratím a pokud mě pustí, hned se propletu ke dveřím. Vypadnu ven a hned se rozhlížím, zda kapitánku někde uvidím, zda nejdu moc pozdě. |
| |
| JÍDLO Kapitán Matthews právě odešel, když se zjevila u mého stolu dívka velkých předností, a zvláštně hlubokého pohledu. Přinesla rybu, jídlo které jsem si neobjednal, pokrm jenž voněl více než skvěle. Podle jejích slov to posílal kuchař, jenž tímto netradičním způsobem chtěl zažádat o práci na mojí lodi. Musel jsem se nad tím vším pousmát, otálet mi ale libě vonící treska nedala. Než jsem se ale do ní pustil, jednu věc jsem si neodpustil. Seňorito, chutnalo by mi jistě víc, kdyby jsi přijala místo u mého stolu, k tomu pohár červeného vína, a navrch vše prosypala něco slovy ze tvých úst, i ozdobila ten pokrm pohledy svých tajemných očí. Nevím zda za můj přechod do kulinářských obrazů mohla vůně šířící se z talíře, či přítomnost tak půvabného stvoření, jakým dívka beze sporu byla. Roztomile mi popřála zřejmě dobrou chuť ve své mateřštině, a pokud přisedla byla svědkem, jak jsem se do ještě kouřící ryby labužnicky pustil. Výborné, opravdu výborné... |
| |
| soukromá zpráva od Sally the Siren pro Opřu se o stěnu putyky a poslouchám rámus, který se odtud nese. jsem ráda, že už tam nejsem, vzduch venku je tisíckrát lepší než ten vevnitř. Pomalu popíjím rum, přímo z láhve. Možná mi to pomůže myslet. Všimnu si dívky, která ke mě pomalu přichází. Místní coura, milé. Zběžně ji sjedu pohledem. Pěkná je což o to, ale za pár let.. "Jasně," přikývnu, když se mě zeptá jestli mám pauzu. Nemám náladu jí vysvětlovat, že nejsem žádná pouliční žena. Ale to by mohla poznat i sama. "Gratuluji,"pousměji se její poznámce a znovu si loknu rumu. "Já jsem Sally, odpovím jí. Nabídla bych jí i kapku rumu, ale potom co vím, co měla před chvílí v ústech, tak se mi do toho moc nechce. Z ničeho nic se z krčmy vynoří chlapec, který je skoro stejně malý jako já. Vypadá celkem vtipně, když se rozhlíží kolem dokola, očividně někoho hledá. "Copak se děje, chlapče?" usměji se na něj co nejpřívětivějším úsměvem. Co tu dělá, tohle pro něj není vhodná společnost. |
| |
| Španělská kolonie San Ana, hospoda Dlouho jsem na tu ženštinu [Mei] v řadě necivěl, protože mi výhled zastoupilo několik dalších zájemců, ze kterých se později stejně vyklubali jen zbloudilí ochlastové, co neměli možná ani ponětí, že zbytek lidí u stolu stojí ze zájmu vůči kapitánovi a ne proto, že by se tu nalejvalo zadarmo. Když se zase odpotáceli, měl jsem na chvíli výhled do putyky, která se plnila dalšíma námořníkama a děvkama. A některý z nich stály za to. Třeba na ně ještě dojde… pousmál jsem se a obrátil pozornost zpátky na naše nadějný rekruty. Jeden Španěl s rypákem jak hruška, druhej trochu při těle, třetí už mlel něco angličtinou a chyběly mu tři, nebo čtyři přední zuby jako kdyby mu někdo vrazil pěstí. Hlavně když to rozezná kosatku od stěhovky… věnoval jsem tomu poslednímu lehce nepříjemnej výraz, když kapitánovi prozradil, jak dlouho se už plaví. Aby tý angličtiny nebylo málo, muzikanti začali z nějakýho popudu vyhrávat, což v záplavě tý všudypřítomný španělštiny zaznělo překvapivě bujaře. Po chvíli mi došlo proč. Španělky…Sám tuhle odrhovačku sem tam hraju. Začal jsem si znovu podupávat a málem se ke zpěvu přidal taky, kdyby najednou Tane nezačal násilně ohrožovat kapitána svojí silnou paží. Byl dost vytrvalej a způsobil, že kapitán od stolu odešel a nám bylo přiděleno verbování. Výborně! Takže to trochu protřídíme… S Tanem jsme si sesedli blíž k sobě a pokračovali. Po Angličanovi přišel na řadu chlap s delšíma vlasama a hustym plnovousem. Když promluvil, zkusil to španělsky, ale s jeho přízvukem jsem v něm poznal Francouze a vzal si ho na mušku v rodnym jazyce. Vyklubal se z něj bejvalej dělostřelec, co sloužil ve Středomoří celejch pět let. “No výborně! Mít v posádce víc takovejch jako jste vy, monsieur, nemusíme se bát ani těch mariňáckejch tresek, co tu křižujou… Neznáte náhodou někoho dalšího s podobnejma kvalitama? Merde, jestli jo, tak mi je přiveďte!“ rozkecal jsem se horlivě, páč ten chlap mi byl nesmírně sympatickej a vstřícnej. Asi byl taky rád, že nemusí tlachat tou svojí mizernou španělštinou jak já. A vypadalo to, že tu nejmíň pár lidí ještě zná. Zapsal jsem onoho Renarda Bellarda a pustil na řadu dalšího zájemce, kterýho si pro změnu převzal Tane, jelikož to znělo jako další Španěl. Podle jeho křivejch hnát jsem se s nim odmítal bavit i kdyby nám chtěl dělat kuchaře. |
| |
 | soukromá zpráva od Triss Krajewska pro DOMLUVENO Ráda se nechám překvapit. Zapředu mazlivě, a zahrnu jej jedním z mých koketních úsměvů. Pak osvědčí svou pohotovost, a přejde do protiútoku. Jeho drzý polibek mne lehce rozpálí, ale ani já nejsem z nejpomalejších, a tak má pravačka zajistí, aby jeho sladké rty zůstaly ve vášnivém polibku, jímž toho troufalce zahrnu. Když zadýchán přijme nabídku, dodám jako když teče med. Tak se mi líbííššš... Nervózní reakce Mei mne neunikne, ale teď se jí nehodlám zabývat. Vítejte tedy na palubě, a mám pro vás hned úkol, projděte město, nebo tenhle lokál, a zjistěte nějakou stopu, která voní zlatem, a nejlépe zlatem pokladu Krvavé pětky. Pak uvidíme, zda si zasloužíte svůj podíl. Já budu pracovat na získání té lodi. Tím jsem řekla vše, co jsem chtěla. Zbytek je na nich. Avšak ještě než se do toho pustí, tak cosi pošeptám blonďákovi... |
| |
| soukromá zpráva od Triss Krajewska pro CO S NAČATÝM VEČEREM? Mé rty ti do ucha zašeptaly. Dnes v noci jsem volná, kdybys chtěl můžeš mne potěšit svým umem. Budu tady v knajpě v pokoji v patře. Můžeš tomu říkat dárek na přivítanou... Já si totiž beru na co mám chuť, a dnes je to zrovna tenhle drzý blonďák. |
| |
| MUŽ S DŘEVĚNOU NOHOU Jak mluvila Sally na chlapce před dveřmi knajpy, ozvalo se pravidelné klepání na nedaleké dlažbě, noc vydávala dalšího příchozího. Byl jím temně vyhlížející muž s dřevěnou nohou, známý zde některým jako Jeremías. Těžko říct čím to bylo, ale šel z něj děs a zima. Jak míjel Sally a spol, zastavil se u děvky Mercedes. Dnes si tě platím. Řekl hlasem jako když táhnou kotvu po kamenitém dně, a za výstřih jí strčil podivně velkou zlatou minci. Pak pokračoval do lokálu se na nadcházející noční program ještě posilnit vydatně rumem. Fabienovi mezitím ukázal francouz Renard na Zacharíase. Tamten je prý skvělý střelec, jen občas trochu víc pije, ale to tady platí skoro o všech... |
| |
| soukromá zpráva od Halconojo pro Sally Vyběhnu ven, ruce si utírám do tříčtvrťáků. Horečně se rozhlížím a jako první se zaměřím na kraje ulice, zda mi zrovna nemizí za rohem. Takže si nevšimnu, že stojí skoro u dveří. Když promluví trošku vyjeknu a málem mě sklátí k zemi šok. Okamžitě zrudnu, jak se začnu stydět za to, jak jsem zareagoval. Srdce mi hlasitě buší, že mám pocit, že to musí slyšet až na molu. Ustoupím ze dveří, abych nezacláněl, blíž k ní. Než stačím promluvit, ozve se klapání a kolem nás projde ten děsivý týpek. Otřesu se, jak mi po zádech přeběhne husina a už se podívám zpět na kapitánku. Aspoň mi ten zážitek zklidnil tělo. "Yo..." sklopím zrak na chvíli k zemi,"já hledám vás kapitánko," oslovím ji nesměle a opatrně k ní zvednu zrak od země. "Mohl bych se zeptat..." polknu,"na... vaše... vaše jméno?" srdce se mi opět rozbuší a asi by ho teď nezastavil ani kýbl ledové vody. Jedna ruka mi mimovolně vyjede k uchu, kde mezi prsty promnu stříbrný kroužek, které mám v obou uších. |
| |
| soukromá zpráva od Strážce pokladu pro Santa Ana Juanita - cena 730 Re, v dobrém stavu, vhodná na domácí práce, zná informace o skupině pirátů, která ji zajala Watana - cena 1000 Re, v dobrém stavu, vhodná na lov a domácí práce, byla půl roku na lodi kapitána Prcka Johna, byla na ní i v době, kdy byl kapitán zajat, ale podařilo se jí prchnout, asi o dva dny později (ráno tohoto dne) ji zajali nedaleko bukanýři Manilo - cena 2520 Re, ve výborném stavu, vhodný na práci na plantáži, či v dolech, může poskytnout informace o jistém otrokáři, který spolupracoval s Grantem, dalo by se říci, že vcelku úzce Máš u sebe jen to, co máš v inventáři, jmění uschované na lodi činí cca 9,5 tis. Re i po odečtu dokupování zásob. Piráti v okolí Inu, hodil jsem si 29% na piráty, takže se jich v okolí moc nevyskytuje (krom hráčů, ale o nich to víš zatím jen jako hráč, pokud se to nedozvíš/nedozvěděl ve hře) Ovšem hodil jsem si 100% na pašeráky, takže máš štěstí. Soustava ostrovů Utila ukrývá pašerácké doupě, které dle tlachů, jež zaslechneš od pár námořníků v hospodě, právě hostí minimálně tři, nebo čtyři lodě (třída šalupa/škuner). Na tvém hodu záleží kolik jich tam bude (jeden hod na počet lodí - max 4 - druhý hod na počet mužů - posádky lodí jsou minimální, aby toho mohli co nejvíce uvézt) |
| |
| soukromá zpráva od Strážce pokladu pro
|
| |
| soukromá zpráva od Strážce pokladu pro Santa Ana Podařilo se vám naverbovat deset chlapů. Enrico Juaréz (šp, 26 let) - plachtař Sancho Martíz (šp, 34 let) - dělostřelec Mark Edvin (hol, 20 let) - střelec, plavčík David O'Brien (skot, 39 let) - plachtař, šermíř Michael Mendoza (port, 40 let) - kormidelník, střelec George Simons (ang, 21 let) - šermíř Jaques Glumó (fr, 16 let, tvrdí že 20 let) - střelec Rene Montiery (fr, 36 let) - dělostřelec Matteo Dotelo (it, 45 let, trochu při těle) - kuchař Alfred Müller (prus, 32 let) - střelec šp - Španěl hol - Holanďan ang - Angličan fr - Francouz it - Ital port - Portugalec Všichni ovládají španělštinu i angličtinu, byť ne úplně dokonale. |
| |
| Santa Ana, Fabien Vrátil jsem se k Fabienovi ve chvíli kdy se fronta lidí, co jsem přijal já o něco více prodloužila. Musel jsem uznat, že Ti co vybral vypadali poměrně zkušeně. Byl jsem rád, že se na toho starého vlka můžu spolehnout. Jsem rád Fabiene, že jsi v mé nepřítomnosti nezahálel. Bude to příjemná posila na Křižáka. Zítra ráno budu mít nějaké zařizování, tak se na to půjdu vyspat. Pokud ještě někoho seženeš, tak ho vezmi. Nechám to čistě na Tobě. Řeknu Fabienovi a dopiji svůj pohár. Dneska jsem to co jsem chtěl splnil a zjistil ještě něco navíc. Věnoval jsem pohled ještě muži s jednou dřevěnou nohou a odešel jsem z krčmy na Křižáka. Bylo potřeba si pročistit hlavu a srovnat myšlenky. |
| |
|
U Španělova stolu přístav San Ana, krčma Námořníkova slina, večer,
Nestačím se ještě opřít o sloupek, když mě ten Španěl osloví. Otočím se na patě a namísto zamýšleného kroku pryč se vrátím k jeho stolu. Nerozuměla jsem úplně každému slůvku, přece jen mi španělština činí občas potíže, ale smysl sdělení mi byl jasný. Potěšeně se usměji, přikývnu a posadím se k němu. Rozhlédnu se a jakmile zahlédnu někoho z obsluhy, objednám u něj karafu červeného vína a dva poháry. |
| |
| soukromá zpráva od Juan José Busardo pro OTROCI Juanita Vazquéz - žena míšenka, 40 let, odolná šenkýřka, šikovná, přizpůsobivá cena 730 Re, zná informace o skupině pirátů, která ji zajala Watana - žena indiánka, 18 let, pružná, obratná, střílí z luku, dobrý zrak, učenlivá, cena 1000 Re, byla půl roku na lodi kapitána Prcka Johna, byla na ní i v době, kdy byl kapitán zajat, ale podařilo se jí prchnout, asi o dva dny později (ráno tohoto dne) ji zajali nedaleko bukanýři Otrok Manolo si bude muset ještě počkat, |
| |
| CILLA Jsem to ale nezdvořák! Proletí mi hlavou, když pátrá ona sama po mém jménu. Normálně bych se při představování jako pravý španělský grand postavil, ale teď uprostřed jídla by toto hrdé gesto působilo spíše komicky, a tak se jen posadím pěkně rovně, a zvučně přednesu celé své jméno. Jsem Juan Baptista José Busardo, korzár Jejího Nejkatoličtějšího Veličenstva krále španělského Carlose II., toho času kapitán brigantiny Halcón, ke Tvým službám seňorito Cillo. Škoda, že nemohu přidat za své jméno ještě například titul Vévoda ze Somozy, či odjinud... nuž, tak daleko jsem to zatím nedotáhl, ale i to přijde. Poté když jméno dostatečně dozní, jemně se usměji, a přejdu do odlehčeného tónu, více vhodného pro tuto knajpu, přičemž se snažím mluvit pomaleji, aby mi dobře rozuměla. Nu, námořníků mám dost, můžeš si je sama přijít spočítat. Ne, nechce se mi odhalovat své přesné stavy před ostatními kapitány zde v krčmě sedícími. A možná bys měla zavolat toho kuchaře co dělal tu rybu, zdá se mi, že se domluvíme, je to totiž vynikající pokrm. |
| |
| soukromá zpráva od Mikael Renberg pro DOMLUVENO Když mi ještě zašeptá do ucha lehce se usměji, sebevědomě. "Ale jistě," pokrčím pak rameny. Jakmile přijme i Mei pokývnu ji hlavou i pohárkem. Prázdným pohárkem. Máchnu tedy na jedno z děvčat a objednám ještě tři pohárky. "Na zpěečetění domluvy," pronesu a počkám až pohárky přistanou na stole. Chopím se toho svého a lehce se ukloním Erice, "Má kapitánko..." |
| |
| soukromá zpráva od Mei Ling pro Domluveno... - Španělská kolonie San Anna, přístavní putyka "Námořníkova slina" - Erika & Mikael Renberg Dýku schovám poté, co pohledem i prstem přelétnu ostří. Neunikne mi to pošeptání, které budí tak akorát podezření, i když se může jednat o cokoliv včetně domluvy na strávení dnešní noci. Podezíravý pohled si nechám pro sebe, stejně tak rozpaky z celého toho... Naverbování. Bylo to vůbec naverbování? Těžko, jen mlhavý příslib... Něčeho. Jsem skeptická, snad to bude tím, že nemám příliš popito. |
| |
| soukromá zpráva od Triss Krajewska pro PŘÍPITEK Slova která Mikael zvolil na přípitek, i celkový jeho přístup mi rozjasní tvář, zdá se že si budeme rozumět. Na dohodu! Dodám tomu slovu váhu, neboť se mnou uzavřené dohody není dobré porušit. Mei je stále jako na trní. Může to být počáteční stav, neboť jsem záměrně příliš neodhalila. Nu dám jí něco, čeho se může chytnout, když to potřebuje. Sejdeme se zítra dopoledne v přístavu, pokud už tam dorazí loď s vlajkou na níž peláší smějící se zajíc, tak se po mne ptejte klidně přímo na palubě. Připijem si, ale pak už je vyzvu k úkolu, který je čeká. A teď se nezdržujte, čas kvapí, a i já mám ještě něco na práci. S tím se prozatím rozloučíme... |
| |
| soukromá zpráva od Strážce pokladu pro Santa Ana Juanita ti prozradí, že ona skupina pirátů má základnu na jednom z ostrovů poblíž jihozápadního pobřeží Floridy (na mapě ostrovy Tortugas), kde mají minimálně jeden lehký škuner a jednu plně ozbrojenou brigu. Jejich taktika bývá většinou stejná, pohybují se po moři pod francouzskou vlajkou, kdy škuner předstírá, že má problémy, zatímco to námořníci z brigy sledují a čekají na vhodný okamžik. Jakmile se někdo ke škuneru přiblíží, briga zaútočí. Náklad pak přesunou mezi škuner a brigu, zatímco přepadnutou loď potopí, načež se vrátí na svou základnu. Lup pak většinou prodávají jako obchodníci pomocí onoho škuneru, případně pokud je zajatá loď v dobrém stavu, prodají lup díky ní a poté ji někde potopí. Co se týče počtů, minimálně kolem padesáti jich určitě je. Watana ti prozradila, že během své služby na palubě Mrtvé krásky poznala kapitána Johna jako slušného člověka, ovšem v té době už jim bylo na stopě britské i španělské námořnictvo, které je nakonec dostihlo nedaleko Havany. Tam byla svedena velká bitva, kdy po tom, co Britové a Španělé potopili Šavli, Úsvit a Společnici, přičemž jejich kapitány omráčené zajali, se Kráska pokusila o útěk. Ovšem marně, britské lodě jí zpřelámaly střelbou z děl všechny stěžně a kormidlo bylo také silně poškozené. Navíc loď pomalu nabírala vodu. V té době se Prcek John držel jako poslední, už i Komodora zajali. Když viděl bezvýchodnou situaci, rozkázal posádce opustit loď. Ve chvíli, kdy Watana skákala přes palubu, viděla kapitána, jak cosi hází do moře. Pátrala po tom, ale bez zvonu nebyla schopná se tam dostat. Nakonec ještě viděla, jak Krásku a Krev vzali do vleku a odpluli kamsi na Havanu. Co se týče Manola a vyjednávání nižší ceny, když přehodíš hod 39%, je ochoten snížit cenu na 2000 Re. Pokud bys hodil více jako 78%, sníží až na 1500 Re, více s ním ale nehneš. |
| |
| San Anna (Santa Ana) Sobota, 25. května 1709 Ač byl začátek jara, smrákalo se vcelku brzy (je kolem osmé večerní). Na západě se formovala nějaká bouře a zdálo se, že míří přímo sem. Večer pokročil a práce v přístavu konečně ustala. Stejně tak se i vyprázdnil trh v centru kolonie. Počestní občané se uchýlili do svých domovů a hlídky v ulicích se o něco málo zvýšili. V přístavu byl sice stále hluk, ale většinou to bylo od námořníků, kteří šli buďto do hospody, nebo naopak se z nějaké vraceli. V přístavu se nacházeli celkem tři putyky, ale z žádné jiné se neozývalo tolika křiku, jako právě z Námořníkovo sliny, která byla nejznámější. Nezdálo se, že by hostinský měl v plánu společnost brzy rozpouštět, spíše dál zvesela čepoval a kecal se zákazníky. |
| |
| soukromá zpráva od Triss Krajewska pro MONTÓN DE GATOS Šalupa bude ještě na moři, či na nějakém ostrůvku za všech ceremonií přejmenována na LIEBRE (Zajíc), a pluje pod mojí civilní vlajkou. Upraven trochu vzhled paluby, nátěr, aby nepřipomínala minulou loď. LIEBRE vpluje do přístavu jako obchodní loď. Tam se koupí barvy, falešné vlajky, a několik dřevěných tenkých desek-které umožní na moři měnit jméno lodi jak bude potřeba pouhým překladem desky přes jméno (přidány svorky, jež desku pevně uchytí). Pořídí se i bezpečný železný koš na rozdělání falešného ohně na palubě. Vše za peníze z pokladny, jejíž stav mne zajímá, případně se prodá trochu rumu. Ty věci nejsou nic drahého. V přístavu bude jeden muž z posádky hrát kapitána, neboť to působí nenápadněji. V Santa Ana zvědové koček zjistí: *info o pokladech *obch. lodě před vyplutím jméno, typ, výzbroj, stav posádky, cíl cesty, příp. další info (chystám přepad na moři) Detaily lodi jsou a vždy budou v deníku aktuální. |
| |
| soukromá zpráva od Roi pro INDICIE Santos Riveira - kuchař v "Námořníkově slině", Santa Ana, starý mořský vlk, kliďas, co toho dost ví i dost toho zažil, zná indicii z Tiché společnice, sdělil mu jí přítel než vydechl naposled Mercedes - děvka z Námořníkovi sliny, vcelku hodná holka, kupodivu zná indicii z Královy krve, nakoukla jednomu odpornému klientovi do kapes Jeremías Dante - odporný chlap, bývalý kormidelník Rudého úsvitu kapitánky Rudá Janne, zná několik indicií, ale je to tvrdý oříšek, o nohu přišel právě při té bitvě, v Santa Aně se schovává |
| |
| San Ana Námořníkova slina, Flint a ostatní Děje se toho celkem hodně, ale nic co by se nějak dotýkalo mě, kouknu na Flinta, ale ten nejspíš zapomněl, že jsem tady. Vete con demonios! Pokud mě slyšel a umí španělsky, nejspíš jsem si udělala nepřítele neboť jsem ho poslala k čertu,no taky by mohl mít smysl pro humor, ale jako zatím co já tady sedím, utíkají mi příležitosti a to jednoho opravdu naštve. Rozhlédnu se a zjistím, že další z kapitánů ke kterému jsem chtěla zamířit je pryč, stejně jako zrzavá žena, takže jsem naštvaná ještě víc. Fajn, takže co teď, mám čekat, že připlují jiní nebo zkusit z těch co zůstali? Rozhlédnu se po putice, u jednoho stolu je muž v černém, který ale svou pozornost věnuje další z žen, vzpomenu si, že to je ten co se tak zálibně díval na blondýnku,chvíli poslouchám a tak zjišťuji, že mám na výběr muž co se jmenuje Fabien a muž jménem Busardo, zvážím šanci a přejdu k místu kde sedí Dupéron. Trochu se pousměji než promluvím, zdravím pane, zaslechla jsem , že sháníte posádku, jak to vidíte s přítomností žen na palubě? Nehodila by se vám jedna zkušená šermířka a vrjačka nožů, která se o sebe umí postarat a zastane kus práce? |
| |
| soukromá zpráva od Sally the Siren pro Před krčmou Námořníkova slina Halconojo Rozhovor s chlapcem přerušilo zlověstné klapání dřevěné nohy o špinavou dlažbu. Podle toho zvuku, se dalo poznat, že to nebude žádný milý chlápek. Při pohledu na něj mi naskočila husí kůže. Podívala jsem se mu hluboko do očí, které v sobě neměly ani ždibec dobra. Nemohla jsem dopustit, aby na mě byl vidět odpor a strach, proto jsem si raději znovu lokla z láhve. Muž přišel až k Mercedes, která s ním budu muset strávit alespoň část dnešního večera. Pozorně ji pozoruji, abych zjistila, jak na to bude reagovat. S takovým bych nešla ani za milion. Vadí jí tak jak mně, nebo je zvyklá? A kdyby jí to vadilo, mohla by s ním něco dělat? Hlavou mi projede pár myšlenek, které zažene klučina. "Hm?" Zamrkám na něj a hledám ta pravá španělská slova, která se mi občas ztrácí. "Jsem Sally, nebo Siréna, vyber si sám," usměji se na něj povzbudivě. "Proč mě hledáš, muchacho?" Kdo tě za mnou poslal, chlapče? |
| |
| soukromá zpráva od Halconojo pro Sally Chvíli na ni bez mrknutí hledím. Udržím vlnu zklamání. Udržuj naději, třeba... Zakážu si ale jakékoliv další dumání. Rychle uvažuji a rozhoduji se. Stejně odsud potřebuji vypadnout. Už se nadechuji, že jí požádám, když si uvědomím, že by bylo silně nezdvořilé, kdybych jí nezdělil své jméno. "Těší mě. Mě říkají Halconojo," odmlčím se a uvědomím si, že vlastně má přízvuk, "nebo Hawkeye, tak to překládají do angličtiny," dodám plynulou angličtinou bez znatelného přízvuku. Získám krapet na jistotě, ale stále jsem poněkud nervózní. Přece jen, nedělal jsem to tak často. "Zaslechl jsem, že hledáte posádku. Myslíte, že byste využila i mé ruce... Sally?" pokračuji anglicky, pokud dobře zareaguje na mou předchozí větu a zvednu k ní nadějný pohled. |
| |
|
Hádej, kdo přístav Santa Ana, krčma Námořníkova slina, 25. 5. večer,
To je jméno jak pro celou posádku a ne jen pro jednoho člověka. |
| |
| soukromá zpráva od Strážce pokladu pro Indicie Námořníkova slina Santos - přítel, který býval prvním důstojníkem na Společnici, mu sdělil, že kapitán měl ve své kajutě voděodolnou truhlu, kde si schovával své cennosti. Mezi nimi byla i nějaká mapa a deník. Truhla teď leží pod vodou, pohřbená spolu se Společnicí na dně moře, cca 30 n.m. (cca 56 kilometrů) severozápadně od Havany. Mercedes - onen klient byl vojenský důstojník, jež se účastnil námořní bitvy u Havany a také to byl důstojník, který bojoval na Krvi proti prvnímu důstojníkovi Granta. V kapse mohla najít útržek papíru, na které byl nakreslen složitý klíč, k čemu, to netuší, protože se klíč nepodařilo najít a ani nic, co by k němu pasovalo. Ovšem ví, že měl Grant na své lodi nějakou voděodolnou truhlu, kde ukrýval své cennosti. Klíč od ní měl jen Grant, kde ten klíč je, to nikdo neví, u sebe ho neměl, když ho chytli. Jeremías - Bojoval do posledního dechu, dokud kapitánka nezavelela ústup. Loď ústupu nebyla schopná, tak nakázala námořníkům opustit loď a sama s Úsvitem zůstala, načež byla zajata. Ví, že loď je stále v celku, sice bez stěžňů a plachet, ale po opravě je stále schopná plavby (odlehčená verze brigy). Také ví, že kapitánka, stejně jako ostatní kapitáni z Pětky, měla v kajutě šikovně ukrytou truhlu (opět voděodolná), kde měla své cennosti. Jakožto kormidelník ale zná asi největší tajemství ze všech a to je cesta na Grantovi ostrovy. Ovšem tohle tajemství nikdy neřekne, už jen proto, že byl své kapitánce oddaný až za hrob a loď opustil jen proto, že si to ona přála. |
| |
| KUCHAŘKA Když začala se svými narážkami o domluvě hned teď, vrtěním a významnými pohledy, na chvíli mne to zmátlo, jak byla má mysl už připravena přemýšlet určitým směrem. Ale netrvalo příliš dlouho, než mne docvaklo, odkud že ten vítr fouká. Ta lasička! Na mé líci se objevilo něco mezi uznalým úsměvem a tváří šermíře ve střehu. Netušil jsem co přijde jako další chod, a co pro mne má tato dívka hlubokých očí ještě připraveno v rukávu. Rozhodl jsem tedy přejít bez přípravy rovnou do protiútoku výpadem. Tak v tom případě jsme domluveni kuchařko Cillo! Nabízím ubytování v ženské kajutě, běžný podíl na zisku, ochranu, a trochu toho každodenního dobrodružství, co život na korzárské lodi obnáší. Při té řeči se mi zajiskří v očích. Vedle mne sedící bocman si budoucí možnou posilu pátravě prohlédne a také se představí. Já jsem Ricardo Montéz, bocman. Mám na starosti celou posádku. Hlas má přímý a jasný. |
| |
| Španělská kolonie San Ana, hospoda “Hm, jseš si vědom toho, že takhle nedělá zrovna nejlepší dojem, že jo?“ pozvednu obočí s mírnou nedůvěrou, ale pak jsem se stejně zakřenil, jelikož měl Renard pravdu. Na souši ať se chlapi vylejvaj jak chtěj, ale jestli vlezou do služby ožralý, ať si mě nepřejou.“Ručíš mi za něj, berem ho…“ věnoval jsem Renardovi ještě jeden úšklebek a pohodil hlavou k tomu ožralovi u pódia. Po chvíli se odvedle vrátil i sám kapitán. Pochvala, co mi složil, bylo přesně to, co jsem chtěl slyšet. A jak to vypadalo, mohl jsem ve verbování klidně pokračovat. No, proč ne? Zájemců je tu zatim furt dost a noc je ještě mladá. Pár pint ještě taky snesu. “Samozřejmě, mon capitaine, nemějte strach. Přivedu ty nejschopnější chlapy, co tahle putyka může nabídnout!“ rozpřáhl jsem se velkopansky rukou. “Snad nám na palubě aj chvíli vydržej,…“ dodal jsem ještě už trochu méně nadšenym tónem. Zdejší vody jsou sakramentsky nevyzpytatelný. Moc ryb v jednom rybníce. To člověk pozná i podle počtu přítomnejch kapitánů. Mimoděk jsem se znovu podíval, kde je zrzka, co verbovala v druhym rohu putyky. Brzy jsem si objednal další rundu, a když se kapitán chystal po té své odejít, otočil jsem se na něj se slovy: “Uvidíme se později, mon capitaine,“ a prsty u spánku naznačil zasalutování. U stolu jsem tedy zůstal s Tanem, kterej se po chvíli zvednul, že se půjde prej poohlídnout po dalších chlapech. Ty jelito, je mi jasný, že jdeš za ženskejma…, věnoval jsem mu otrávenej výraz číslo tři a navenek jen zamručel na souhlas a švihnutím ruky odehnal jak otravnej hmyz. Nebyl jsem dlouho sám. Zrovna mi přinesli další rundu, když se ke mně dohoupala nějaká ženská. Ne, nebyla to ta, kterou jsem zahlídnul prve ve frontě. Žádný východní rysy, za to bohatá kštice a pěkný boky. Hergot… Začala mluvit španělsky. S lehce zoufalym výrazem jsem zalovil očima v davu, jestli neuvidim Tanea, aby si tadyhle s madame promluvil. Magnifique…. Ze slov, co mi řekla, jsem zachytil ty nejdůležitější a smířil se s tím, že to mi stačí. Hlavně to s tou prací. “Lákavý,… to bez pochyby,“ pokýval jsem hlavou a pak se nahnul blíž přes stůl, snad abych si jí líp prohlídnul. Vypadala, že by se o ní pár chlapů dokázalo porvat. Což bylo přesně to, co se mi na její nabídce naopak nelíbilo. “Šermíře mám,… práce hodně, takže… každá ruka se hodit,“ začal jsem naoko zamyšleně a pak se lišácky ušklíbnul, což ve spojení s tou podivnou amatérskou španělštinou muselo vypadat při nejmenším trapně. “Ale ženská? Jak dlouho se plavit? Jaký zkušenosti?“ zvážněl jsem zase a povytáhnul zvídavě obočí a nastražil uši přičemž jsem se opřel s rukama založenýma na prsou. |
| |
|
|
| |
| soukromá zpráva od Roi pro KURVY Poměrně rychle jich zde vytipuješ osm, takřka všechny má v práci nějaký chlap, některou i dvojice chlápků, je totiž večer v plném proudu. Toto je přístavní pajzl, podle toho i místní děvky většinou vypadají. Ne příliš čisté haleny spíše odhalují než kryjí jejich přednosti, ucourané volné sukně, pod nimiž je většina jistě na ostro. Tři už mají nejlepší léta za sebou a dosti kypré tvary, jedna z nich zrovna zabořila tvář jakéhosi námořníka přímo do výstřihu, a hurónsky se řehtá. Jedna z mladších, ne příliš pěkná, však o to nestydatější zrovna "jezdí" rezatému týpkovi po rozkroku, nu nejspíš si to podle jeho výrazu rozdávají přímo v knajpě. Tvé specifikaci odpovídá asi jedna, se světlejšími vlasy, pěkná ženská, co právě přišla z venku. Jde přímo k baru a zvrhne do sebe poměrně rychle dva panáky rumu, zdá se podle všeho, že jí čeká zakázka opravdu pro silné nátury. Jmenuje se Mercedes. |
| |
| soukromá zpráva od Mei Ling pro
|
| |
| soukromá zpráva od Mei Ling pro (Ne)zištnost - Španělská kolonie San Anna, přístavní putyka "Námořníkova slina" - Mercedes Ani nečekám nic jiného než souhlas. Ve stejnou chvíli, kdy přitaká tak pohotově mávnu na hostinského či kohokoliv za umaštěnou barovou desku v celkem jasném gestu. "Ještě dvakrát." Z kapsy pohotově vylovím drobné mince, které jsem stačila za dnešní den nakrást včetně jednoho bezcenného prstenu, který tak zase schovám, zatímco mince putují na pult výměnou za objednávku. |
| |
| soukromá zpráva od Roi pro ZÁBAVA NA PLNÝ KOULE Ve Slině to skutečně vře, je po devátý večerní, a dost rumu už proteklo hrdly individuí kolem. Posila Křižáka statný dělostřelec Sancho se hlasitě dožaduje na Fabienovi rumu. Taková věc se prostě musí pořádně zapít! Nosí to smůlu, když ne! Že jo, chlapi? Huláká už celkem hojně posílen. Mezitím asi osm kurev má žně, takřka všechny někdo ohmatává. Slina je přístavní pajzl, podle toho i děvky vypadají. Špinavé haleny, spíše odhalují než kryjí jejich přednosti, ucourané volné sukně, pod nimiž je většina jistě na ostro. Tři už mají nejlepší léta za sebou a dosti kypré tvary, jedna z nich zrovna zabořila tvář dalšího čerstvého rekruta černé brigy Zacharíase přímo do svého bujného výstřihu, a hurónsky se řehtá. Další mladší, ne příliš pěkná, zrovna "jezdí" rezatému týpkovi z Walrusu po rozkroku, nu nejspíš si to podle jeho výrazu rozdávají přímo v knajpě. Mei se zřejmě jedné z lehkých žen zželelo, a platí panáka rumu přímo na baru... |
| |
| soukromá zpráva od Roi pro MERCEDES První panák se na na desce ani neohřál. To znám. Pak se jí sveze pohled z další rumové vzpruhy tobě přímo do očí, je jí jasné, že z ní taháš informace. V očích jí vidíš, že je možná coura, ale rozhodně není blbá, aby podávala cenné informace za trochu rumu. Záleží čeho by se takový tip měl týkat? Zeptá se pragmaticky. Lehce si hraje s dalším panákem, už toho na posilnění vypila dost, a ví to, už s tím tolik nespěchá. Jo, za všechno se platí. Čím lepší zboží, tím větší cena. Tak to bývá. Podle gest, pohledů i slov je ti jasné, že je to bystrá žena, dalo by se říct, že je jí tady škoda. Nejspíš si to uvědomuje i ona sama. Takže o jaký tip, či informaci se má jednat? Dodá, a je znát, že to bude ona kdo určí cenu svého zboží. |
| |
| soukromá zpráva od Mei Ling pro Cena informací - Španělská kolonie San Anna, přístavní putyka "Námořníkova slina" - Mercedes Zdá se, že jsem zvolila dobře. Ne, tahle není jako ty ostatní. Ani nečekám, že za dva rumy mi poví to, co potřebuji vědět, ale získala jsem její pozornost, a to mi jako dobrý začátek stačí. Pohled jí klidně opětuji, trpělivě čekám na její další slova. Stojím uvolněně, na první pohled se může zdát, že mám oči i uši jen pro ni, i když své okolí si stále hlídám. |
| |
| soukromá zpráva od Roi pro MERCEDES Mercedes jen sykla. Tady ne, v přístavu na hnědým molu. Naštěstí v okolí zrovna nikdo nebyl, avšak netřeba to pokoušet. Pak celkem halasně poděkovala za pití, a šla se vyvětrat ven, dnes už po několikáté. Když jsi taky vyšla ven a našla v přístavu dotyčné opuštěné molo. Ozvala se ze stínu. Nemáš ráda život, co? Mluvit o Pětce uprostřed těch hrdlořezů, ale no tak? Celkem jsi u ní ztratila body. Jinak máš pravdu, nechci tu shnít, chci třeba na nějakou loď, a roztahovat svý nohy jen jak já budu chtít. Znám něco, a mohu zjistit víc, ale je to má vstupenka z tohohle pekla, takže chci místo na lodi, podíl za zisku, a 1.000 realů na ruku, to je má cena. Ale můžu ti říct, že jestli za to čekáš jablko, tak dostaneš minimálně meloun. Nevypadá na to, že by se s ní dalo smlouvat. |
| |
| soukromá zpráva od Sally the Siren pro Před krčmou Halconojo Ani si neuvědomím, že jsem se jej nezeptala na jméno. Bylo pro mě mnohem důležitější vědět, co po mě tak mladý člověk chce, než jak se jmenuje. Jména přece nic neznamenají. Ušklíbnu se, když mi to své prozradí. Kdo ho tak pojmenoval? Nebo si tak říká sám? Víc mě vyvede z míry to, že ze španělštiny přešel plynule do angličtiny. To se mi vůbec nelíbí. Do této chvíle mě ten malý kluk vůbec nezajímal, ale teď si získal mou pozornost. "A k čemu bys mi prosím byl užitečný? Potřebuji zkušené muže. Ne někoho, kdo se bude plést pod nohy a bude mi na obtíž." V hlavě se mi začala rodit nová myšlenka, která s ním vůbec nesouvisí. Už vím co potřebuji udělat. Musím se vrátit zpátky dovnitř. Chci ukončit konverzaci s klukem co nejrychleji. Dívám se na něj velmi netrpělivě a pokud nepřijde s někým vážně skvělým, odmítnu ho. |
| |
| soukromá zpráva od Triss Krajewska pro Základna na Cayo Coco Základna na Cayo Coco (malý ostůvek severně od Cuby a místa Segua, 22°27'56.0"N 78°21'55.6"W) obranná maskovaná děla základny - 12x 14ti liberní, 8x 12 liberní obranné prvky (skrytý přístav a podmořské útesy, atd.), skrytá věž obslužná royal šalupa základny SERPIENTE (Had) Sue Rattlesnake - kapitánka Hada, a strážkyně základny posádka 70 excelentních pirátek a pirátů děla - 10x 6ti liberní, 4x 4 liberní (2 příď a 2 záď), 8x ostřelovací swivel (kolem dokola) šavle, kordy, pistole (i nějaký luk s šípy) a pušky - mírný přebytek Tamní pokladnice: 15.000 Re aktuální stav vždy v deníku |
| |
| soukromá zpráva od Mei Ling pro Cena informací - Španělská kolonie San Ana, jedno nejmenované molo - Mercedes Jen mlčky přikývnu a rozloučím se s ní, než se otočím zpátky k hostinskému a poručím si ještě jeden. Chvíli tam postávám, než zaplatím a s dalším lokem rum dopiji. Za dnešek jsem toho příliš nevypila, ztráta úsudku a polevení ve všem ostatním by za to nestálo. Až poté si stáhnu klobouk níže do čela, srovnám klopy kabátu a naposledy pohledem přelétnu lokál, než vyrazím ven. |
| |
| soukromá zpráva od Halconojo pro Sally Dělám, že jsem neviděl, jak se ušklíbla, když jsem se představil. Jsem na takovou reakci celkem zvyklý. Jako plus beru, že jsem získal její pozornost. Hlavně to nezvorej. Upozorním sám sebe. Zvlášť, když vidím, že její pozornost se ztrácí a začíná být netrpělivá. "Zkušenosti mám, na lodích pomáhám už nějakou dobu, pod nohy už se nepletu," doufám, ale to jí říkat nebudu. Snažím se mluvit sebevědomě, ale hlídám si tón, aby to neznělo jako vychloubání, "jsem svému kapitánu věrný a když na to přijde, umím i bojovat," nahodím trošku záhadný úsměv. Nebo se o to alespoň pokusím. Sám vím, že je to celkem chabý výkon. Ale nic moc jiného mě v takové rychlosti nenapadlo. Leda bych jí předvedl cinknutí do nějakého štítu v ulici... Oči z ní ale nespouštím, kdybych si náhodou všiml něčeho, čeho bych se mohl chytit. A aby si nevyložila rozhlédnutí jako můj nedostačující zájem. |
| |
| soukromá zpráva od Mei Ling pro Perný večer - Španělská kolonie San Ana, jedno nejmenované molo - Mercedes "Dobře sejdeme. A ne, nedala... Zatím," odpoví mi Mercedes a já v jejím vlastním zájmu doufám, že mluví pravdu. Jde o důležitou věc, příliš důležitou na to, aby snesla byť malou lež z její strany. |
| |
| soukromá zpráva od Roi pro MERCEDES III. Tak to po dobu jednání i zůstane řekla, a pokračovala ještě nějaký čas tu zůstanu, je příjemný večer, a vyděláno už mám. Kdyby se něco stalo, či zdrželo, nějaká z mých kolegyň ti předá vzkaz, kde mne najdeš. Můj zákazník bude jako vždy obsloužen u něj doma, a bude to za déle než hodinu. Nezaplatil si mne poprvé, mimochodem je to Jeremías, možná ti to vysvětlí tu potřebu rumu. Je to pro ní možnost začít žít po svém, postará se aby z její strany žádná překážka nebyla... |
| |
| soukromá zpráva od Sally the Siren pro Před krčmou Halconojo Snažím se pozorně poslouchat jeho odpověď a už vím jaký bude můj další plán. Věřím mu, že má zkušenosti, jinak by asi neobsluhoval na takovém místě. "Bojovat říkáš?" Musím se hlídat, abych se nezačala smát. "Na bojování bych tě rozhodně nevyužila." Asi mám v sobě nějaký ochranářský pud. Zatím ho nechci ani odmítnout ani přijmout, měla bych si ho nejdřív otestovat. Možná se bude k něčemu hodit. "No dobrá, pojďme teď zpátky do krčmy a já si tě tam vyzkouším. Chci od tebe, abys mi zjistil co nejvíc o všech zajímavých lidech v místnosti a to především o kapitánech." Předpokládám, že tento úkol přijme a jako obsluha už musí mít o ostatních nějaké informace. Navíc je jako malý kluk vážně nenápadný. Doopravdy by se mi mohl hodit. Široce se na něj usměji, nečekám na jeho odpověď a otevírám dveře do krčmy. |
| |
| soukromá zpráva od Mei Ling pro Tam a zpátky - Španělská kolonie San Anna, molo -> přístavní putyka "Námořníkova slina" - Mercedes & Erika "Dobrá, jsme domluvené." Uzavřu to a už na mole neotálím. Jen se s úsměvem dotknu dvěma prsty krempy klobouku na znamení rozloučení a rázným rychlým krokem se vydám pryč z mola. A nejen z mola, ale i přístaviště. Mé kroky nesměřují nikam jinam než do Námořníkovy sliny. Doufám, že tam blonďatá kapitánka stále bude místo toho, aby se někam vytratila s tím blonďákem. Nebo s kýmkoliv jiným. U ní se jen těžko dalo uhodnout, za jakým účelem do putyky došla, jestli pouze pracovně nebo i za zábavou. |
| |
| soukromá zpráva od Triss Krajewska pro RYCHLÁ MEI Mei vystřelila po úkolu jako ohař, zato Mikael se nikam zrovna nehnal. Mezitím přišel dovnitř chlap s dřevěnou nohou (Jeremías), byl mi nějak povědomý, jen jsem netušila odkud. Fakt jsem si nemohla vzpomenout, kde jsem ten jeho prasečí rypák viděla. Sotva uběhla hodina, a už byla Mei zpět, a chtěla se mnou mluvit někde v klidu venku, prý to dost spěchá. Tak to tě nenecháme čekat. Řeknu s širokým úsměvem a plavným krokem divoké kočky jí následuju ven. Zdá se, že za to holka umí vzít, a to já cením. A ty bys taky měl pohnout blonďáku, to že máš péro mezi nohama neznamená, že se povezeš, snahu... snahu je třeba vyvinout. Rozloučím se s Mikaelem laškovně, když ho opouštíme... |
| |
| soukromá zpráva od Mei Ling pro Očekávání - Španělská kolonie San Anna, venku ve tmě - Erika Spěchalo to, ano. Na druhou stranu jsem si na chvíli přišla... Příliš snaživě. Ale jen na chvíli Celý život jsem se musela snažit, a dost často více než ostatní. Míjíme Mikaela, ovšem nevěnuji mu příliš pozornosti. Vedu Eriku směrem k přístavu, abychom mohly zastavit na prvním místě, které vypadá pro náš hovor dostatečně bezpečně. |
| |
| soukromá zpráva od Strážce pokladu pro Okolí Santa Any Okolnosti okolo LIEBRE a nákupu: Falešné vlajky si budeš muset nechat ušít (pár hodin - 1 Re za vlajku, vypiš jaké si necháváš šít), železný koš bohužel nebyl k dostání, ale kovář je ochoten ho za určitou úplatu udělat (chce 100 Re), ale bude hotov až za čtyři dny. Informace od zvědů: Co se týče pokladů, zaslechli jen zvěsti o Mayském kameni (info jsi už dostal) a nějaké zvěsti o přítomnosti anglického poručíka, který se účastnil námořní bitvy u Havany (ano, je to ten, se kterým se vyspala Mercedes). Co se obchodních lodí týče, v přístavu jsou tři šalupy pod holandskou vlajkou v doprovodu pěti dělových člunů (ty v přístavu nejsou, kotví dál od břehu, všechny pod holandskou vlajkou). Dále je tu jedna francouzská karavela, ta ale nabírá jen zásoby. Lodě: Holandské: šalupa ADJE - lehká výzbroj (pět nízkokaliberních děl na každé straně), posádka nutná k ovládání lodi i děl šalupa SUUSJE - výbava i posádka stejná jako u Adje šalupa YASMIJN - střední výbava (deset děl středního kalibru na každé straně), plná posádka, ozbrojená Šalupy Adje a Suusje přivezly náklad vepřového, hovězího a drůbežího masa, kožešiny, brambor a bavlny, za výdělek nakoupili cukr a obilí, zbytek byl uložen v pokladně na Yasmijn. Ta přivezla pět sudů oliv, žádný další náklad ale nebere. Cíl cesty je Sint Eustatius (Svatý Eustach), ostrov v oblasti Porto Rica. Francouzská: karavela LAETITIA - střední výbava (patnáct děl na každé straně, střední kalibr), poloviční posádka Laetitia nabírá zásoby na další cestu. Pluje z jižní části severní Ameriky, plně naložená bavlnou. Míří do Francouzské Granady. Dle toho, co zjistili by jí někde měl čekat nějaký doprovod, jaké lodě, to se jim zjistit však nepodařilo. |
| |
| San Anna (Santa Ana) Sobota, 25. května 1709 Už od půl deváté večerní se začal zvedat vítr, stejně jako vlny. Ani ne o deset minut se ze zamračeného nebe spustil déšť. Nejdříve byl jemný, sotva znatelný a lehce zaměnitelný s vodní tříští, ale to se brzy změnilo. Temnou oblohu pročísl ostrý blesk a asi o minutu později se ozval ohlušivý hrom. Lidé začali rychle zavírat okenice, námořníci zajišťovali své lodě a vůbec se město vylidnilo. Dokonce i strážní se stáhli někam pod střechu. Vítr stále zesiloval a moře bičovalo pobřeží. Aktuálně je kolem desáté večer |
| |
| soukromá zpráva od Strážce pokladu pro San Anna (Santa Ana) "Námořníkova slina" V hospodě pokročilá hodina (kolem desáté večer) i rozbíhající se bouře venku nijak neubrala na náladě a zábavě. Hudba dál hrála, tentokrát opět anglické písně a návštěvníci srazili dohromady hned čtyři stoly, aby se k němu všichni vešli. Někde uprostřed toho stolu seděl starý námořník. Měl krátkou košili, potrhanou, špinavou a umazanou, staré vrásčité ruce byly pokryté různými tetování a v levém ušním boltci se mu houpal zlatý kroužek. Oči měl smutné, ale stále v nich byl vidět žár života a bohaté zkušenosti. V ústech převaloval z koutku do koutku dýmku, která byla vyhaslá a tu a tam mohli blízkosedící zaslechnout jak jeho zuby zaskřípaly o koudel. "No tak, Rogere, nenech se přemlouvat," vybídl staříka mladý námořník, šlachovitý, ale určitě silný. "Jo Rogere, pověz nám něco," přidávali se další. Starý námořník si jen promnul zarostlou bradu, ve tváři se mu objevil nepatrný úšklebek a místo toho, aby začal povídat, vyndal z úst dýmku, vyklepal ji o stůl a začal ji plnit. Pak škrtl sirkou, dýmku si zapálil a silně potáhl. "Tak dobrá, vy rybí potěre," vydechl dým, odplivl si a chraplavým hlasem se zasmál. "Dejte mi něco pít, mám v hubě jak na Havanský pláži," zahalekal a za chvilku mu na stole přistál korbel s rumem. Stařík popadl korbel, zplna hrdla se napil, vydechl si a nezapomněl si ani odříhnout. Hned na to zase potáhl z dýmky, trochu zvážněl a rozhlédl se po všech, co ho poslouchali. "Byl to večer jako tendle, vítr se zvedal, déšť snižoval viditelnost, ale kapitán Grant byl rozhodnut to projet. Tehdy byl ještě mladej a ne tak slavnej jako dneska, ale už tehdy měl za ušima a věděl co si může dovolit. Řeknu vám, chásko jedna, Králova krev byla ta nejlepčí loď na kerý sem se kdy plavil," začal, napil se a hned pokračoval, "kde sem to... jo! Byl to večer jako tendle, vítr takovej, že sme se báli, aby to nevodneslo mladýho v koši, ale ten parchant se držel jak klíště. Pluli sme tehdá k vostrovům uprostřed mexickýho zálivu." "To je kec, tam žádný nejsou." "Drž hubu blbečku, nech ho mluvit." "Jak jsem řek, pluli jsme k vostrovům uprostřed mexickýho zálivu. Už od chvíle, kdy sme vypluli na širý moře do nás vítr mlátil, blesky šlehaly všude kolem a déšť štípal jako miliony komárů. Byl to vo hubu, proplouvat tímdle nebezpečným místem, zvláště s touhle bouří za prdelí. Tehdá jsem byl první důstojník, celkem váženej chlap a kapitán na mě dost dal, ale tohle si rozmluvit nenechal. Řek, že to Krev zvládne," na chvilku se odmlčel, aby opět rozžhavil dýmku a zase trochu usrkl z rumu. "A co dál, Rogere? Povídej, dostali ste se tam?" "Nepředbíhej, smrade. To víš, že sme se tam dostali. Kapitán Grant vždycinky věděl, co dělá. Ale co sme prožili, než sme se tam dostali." "Co? Povídej." Roger se opět napil, spražil pohledem nedočkavé tváře mladých námořníků i skeptické tváře těch starších. Jasně, mladí mu to věřili, ale jen proto, že byl starý a vždycky dobře vyprávěl a ti starší, ty mu nevěřili ani slovo. Snad jen to, že se kdysi plavil se slavným kapitáne Grantem. Pokračování později. |
| |
| soukromá zpráva od Cilla Roggeveen pro
V taverně to žije přístav Santa Ana, krčma Námořníkova slina, 25. 5. večer,
Na chvíli jsem zaváhala, sledujíc kapitánův měnící se výraz. Tiše jsme se přerývavě nadechla a zatajila dech. Však co, jestli se urazí, jeho smůla. Nebo jestli se rozčílí, že nechce ženskou na palubě, tak to zkusím jinde a tohohle už nemusím třebas nikdy vidět. Jestli... |
| |
| soukromá zpráva od Triss Krajewska pro VLAJKY, KOŠ A OBCH.LODĚ *zakázka na vlajky: s křížem ve zlatém poli + hnědý, černý, zelený, fialový, modrý *stříbrné tři hvězdy v poli černém, hnědém, vínovém, modrém a oranžovém cena 10 Re *objednán železný koš pro bezpečný oheň na palubě cena za 4 dny 100 Re *lodě nevyhovují mým plánům sledovat stále přístav, a hlásit další obchodní lodě, a jejich údaje |
| |
| ŽENY NA HALCÓNU To doufám odtuším mezi posledními sousty. Ženská kajuta je kajuta na přídi lodi, aby měli u nás ženy své soukromí. Pak si všimnu jejího pohledu po místních děvkách, tak rychle dodám. Rozhodně to není krycí jméno pro palubní hampejz. Je to pouze ženská kajuta, prostor pro život na moři. Nyní jí obývá například Juanita - lodní stevardka, ta ti bude v kuchyni občas k ruce, indiánka Watana, sestry Díazovi, a pár dalších žen, jež mají na lodi své místo. Jak vidíš v mé posádce mají ženy své místo. A tuhle Ricardo dohlíží i na to, aby nebyly obtěžovány od námořníků, i když některé se o sebe dokážou velmi dobře postarat i samy. Kývl jsem směrem k bocmanovi. Nu, zítra kolem poledne na několik hodin odplujeme, ale pak se opět vrátíme do Santa Any, takže se můžeš nalodit klidně až pozítří, jak ti libo. Když začal starý mořský vlk vyprávět poslouchal jsem též, třebas se i něco nového dozvím... |
| |
| Španělská kolonie San Ana, hospoda Dupéron a všichni kolem Zatím co čekám na odpověď staále sleduji jak okolí tak muže vedle sebe, neujde mi, že zvolená řeč mu asi dělá problém, ale pak se k tomu postaví jako muž a celkem srozumitelně mi odpoví.Ovšem jeho odpověď, tedy spíše otázky se mi moc nezamlouvají, takže si nervozně na prst začnu namotávat pramen vlasů, než promluvím dokonalou angličtinou. Víte , mohla bych vám lhát, že mám plno zkušeností, ale pravda je taková, neplavila jsem se, ovšem za práci vzít umím, dokážu se o sebe postarat, umím uvařit, dokonce se trochu vyznám v léčení různých zranění, každopádně jedno je jisté, ještě jsem se neplavila. Tak, děvče místo šermu js se asi měla naučit lhát, to mi totiž nikdy nešlo, takže je jasné, že mě nejspíš pošla ke všem čertům a já zůstanu sedět na souši, tedy ne že bych to nevyzkoušela i u jiného kapitána. Zalétnu pohledem k tomu jenž si říká Busardo, to je další ke komu budou mířit mé kroky, pokud mě tenhle chlápak odmítne, protože lhát sice neumím, ale nevzdávám se tak snadno a rozhodně ne, pokud je putyka plná kapitánů co hledají lidi na svou loď. rý námočník začne vyprávět a já zachytím pohled dívky z orientu, věnuji ji drobný rozpačitý úsměv a pak se s otázkou v očích otočím na muže vedle sebe. Takže pane...berete mě, nebo mám hledat štěstí jinde? |
| |
| Španělská kolonie San Ana, hospoda Jedno jsem jí musel nechat. Dobře dvě věci. Upřímnost, a že spustila angličtinou. Jinak bych s ní byl hotovej možná rychlejc. Čím víc alkoholu jsem v sobě měl, tím nevrlejší jsem byl. Mimoděk jsem si loknul, než ženská položila tu osudovou otázku. Podle toho, jak jsem s korbelí praštil, jí mohlo dojít, že moje odpověď asi nebude zrovna vstřícná. “Hele, budu upřímnej taky, madame,“ kývnul jsem a popotáhnul, přičemž si utřel nos a přejel prsty ještě po kníru. “Kapitán hledá schopný chlapy, co vědi, jak se hejbat na palubě za bezvětří i při kdejaký šílený bouřce. Nováčky nebereme. Ať už to jsou kluci zelenáči, nebo pěkný holky jako ty,“ pozvednul jsem koutek v mírnym úšklebku. Měl to bejt kompliment. Ale nějak jsem zapomenul, jakym způsobem se skládaj. “Takže,…“ pootočil jsem hlavu směrem ke stolu, kde seděl kapitán, se kterým se bavil náš Gentleman Horac, než odešel. “… hodně štěstí a trpělivosti v jinym přístavu,“ vrátil jsem pohled na ženskou a mírně pozvednul obočí, jako kdybych ji chtěl pobídnout, aby mi nezacláněla ve výhledu. Šup, šup, určitě někoho tou svojí tvářičkou okouzlíš. |
| |
| Španělská kolonie San Ana, hospoda Dupéron , okolí, následně Busardo Tak tolik o tom jak se dostat na loď, chvíli nechám jeho slova znít ve vzduchu, než vstanu a lehce se mu ukloním. Jak si přejete pane, možná jste teď udělal osudovou chybu, nikdy nevíte kdo se ukrývá za člověkem se kterým právě mluvíte, i když je to jen ženslá. Ale rozhodl jste se, tedy Vám i vašemu kapitánovi úřeji hodně štěstí. Udělala jsem několik kroků stranou a snažim se ovládnout, takže s přívětivou tvářičkou a mírnou povahou nejspíš nikam nedojdu, jenže jakmile někdo zjistí, že mám problém poslouchat, na loď mě nikdo nevezme. Přesto můj pohled opakovaně směřuje k místu kde sedí kapitán Busardo, ještě chvíli váhám, ale pak si to zamířím přímo k němu. stoupnu si tak aby mě nemohl přehlédnout, to znamená přímo před něj. Zdravím el capitán, slyšela jsem, že sháníte posádku, našlo by se místo na Vaší lodi i pro mne? Snažím se krotit svou netrpělivost i nervozitu, zatínám ruce v pěst, ale na tváři se mi podaří udržet drobný úsměv. No děvče, pokud tě nevezme ani on, jsi v pěkném maléru. |
| |
|
Španělka na obzoru přístav Santa Ana, krčma Námořníkova slina, 25. 5. pozdě večer,
S trochu uklidněným výrazem vyslechnu výčet ženských členek posádky na palubě a uznale pokývu hlavou. Podpatkem boty se přitom zaháknu o nohu stolu, zády se zapřu do židle a začnu se pomalu houpat. |
| |
| DALŠÍ TMAVOVLÁSKA Já i bocman Ricardo jsme nezávisle kývnutím dali najevo, že čas nalodění nové kuchařky Cilly byl vzat v potaz, tedy že Halcón vypluje až s ní na palubě. Krátce na to stála přede mnou další uchazečka o místo v mé posádce. Slyšel jsem jí před tím mluvit anglicky, a teď spustila neméně plynulou španělštinou. Lehce jsem se usmál, a pokynul k volné židli. Nebudeme jednat ve stoje, přijmi prosím místo seňorito. Jsem Juan José Busardo, španělský korzár, a zajímá mne jsi angličanka, či španělka? Když odpovídala nalil jsem jí pohár vína, a pak pokračoval. Pro začátek mi překládej co vypráví ten starý námořník, má angličtina není úplně bez chyby, i když většinu rozumím. A ve volné chvíli mi řekni něco o sobě, ne cos říkala vedle, jelikož šermířů mám dost. Vyprávěj co tě napadne. Mám totiž zkušenost, že lidé často mohou prospět mé lodi i jinak, než jen svým mečem, často něčím, co ani za dovednost nepokládají... |
| |
| Santa Ana, Námořníkova slina. Busardo, Cilla Vida, takže pohár vína, místo u stolu a možnost mluvit? To začíná slibně, rozhodně líp než předchozí pokus, i když nepřijmout mě může i s úsměvem na tváři. Hodím pohledem na dívku vedle, pěkná, tmavovlasá, na pohled milá, ale kdo ví i za pěknou tvářičkou se může ukrývat zmije. Děkuji seňore, nevím co bych vám mohla říci, co umím jste tedy nejspíš zaslechl, dokážu vařit, umím se postarat o raněné, zpívám a hraju, což asi není něco co by vás zaujalo. Na moře chci , proto že v tomhle přístavu není moc příležitostí jak se uživit pokud nechci skončit u mamá Lu, to je jedna z bordel mamá. Když se odmlčím s vyprávěním o sobě, v rychlosti mu přeložím co vyprávěl námořník a pokračuji. Jsem španělka jmenuji se Verity Maria Castelano, ale nikdy mi nikdo neřekl jinak než Verity, , otec byl nižší šlechtic, takže umím plynule anglicky a mám základy francouzského jazyka a portugalštiny, je mi 21 let a...ještě nikdy jsem se na lodi neplavila, přesto si myslím, že pokud mě vezmete, nebudete litovat. Domluvím, natáhnu se pro pohár s vínem a napiju se, pokud jsem ho nepřesvědčila teď, už asi není nic co bych mohla dodat víc. Takže se pousměju na tmavovlásku abych následně pevně pohlédla do očí kapitána Busarda. |
| |
| VERITY MARÍA Začala povídat, a potvrdilo se mi, že má co nabídnout, ačkoliv si toho není příliš vědoma. Když domluvila, shrnul jsem to a přidal pár doplňujících otázek. Tedy mimo tvého meče se hodí určitě pomoc zde přítomné nové kuchařce Cille, stejně jako náš doktor taky ocení občas pár pomocných rukou, jazykové schopnosti jsou více než žádoucí. K té hudbě, na jaký že to hraješ nástroj, a máš jej? Rád zpříjemňuji sobě i posádce čas na moři hrou na flétnu, plaví se s námi i mariachi Claire, ta hraje na kytaru, loutnu a krásně zpívá. Mimochodem další obyvatelka ženské kajuty. Dodám poznámku k Cille, načež pokračuji k Verity, jejíž odhodlání mi bylo sympatické. María je velmi krásné jméno. Nu, Verity řekl bych žes přijata, časem najdeme možná další využití, ale to cos nabídla zatím plně dostačuje. Můžeš se ubytovat třebas hned dnes v noci, až se vrátíme na loď. Načež objednám několik lahví kvalitního vína, abychom to společně zapili... |
| |
| Santa Ana, Námořníkova slina. Busardo , Cilla Chvíli jsem překvapeně poslouchala, kdybych nebyla hloupá a šla za ním hned, ušetřila bych si ztrátu času, ale vše zlé je pro něco dobré, pro co, to teprve zjistím, ale něco se najde. S rozzářenýma očima se pousměji na , teď již svého kapitána, el capitán, děkuji, nebudete litovat, že jste mě přijal. Mám chuť tančit a zpívat, konečně, konečně se dostanu z tohoto místa, místa na které mám jen ty nejhorší vzpomínky, jistě život na moři není jednoduchý, ale pořád lepší než to co jsem dělala tady. Uvědomím si, že se mě kapitán ještě patl na jaký nátroj hraju, omluvně pokrčím rameny , matka trvala na klasickém vzdělání, takže mě učila na klavír a na housla, a děkuji jméno María je po matce. Víc k tomu nedodám, jistě nikoho nezajímá, že nehodlám své druhé jméno použít do doby dokud nepotrestám ty, kteří mou rodinu vyvraždili. Kapitán se věnuje objednávání vína a já se obrátím k dívce, která byla představena jako Cilla, natáhnu k ní ruku, ahoj, pokud budeš potřebovat pomoc, neváhej a přijď mi říct. Takže je rozhodnuto, můžu se nalodit a vypluji za svým osudem, možná bych měla kapitánovi říct, že mám tak trochu problém s tím poslouchat rozkazy, ale na to je dost času, buď na to přijde sám, pokud budu hloupá a nebo....no nebo skončím jako potrava pro žraloky až se znelíbím nějakému důstojníkovi. Pokud dovolíte el capitán, ráda bych si svámi připila na společnou plavbu a pak využiji vaši nabídky a nalodím se. |
| |
| TMAVOVLÁSKY Housle se na loď hodí více než klavír, takže ti je koupíme, to není problém. Ukončím verbovací hovor. Teď už nás čeká volná zábava, zatímco venku přichází bouře. Dívky už se začaly bavit mezi sebou, což bylo dobré znamení. Tak na dobrý vítr, lásku a Boží ochranu pro naší loď i posádku! Vyřknu přípitek.
|
| |
| soukromá zpráva od Mikael Renberg pro
Ještě chvilku posedím, zatímco Mei vyrazí ven. Vítr, který se tam venku zvedá jasně signalizuje, že se blíží bouře. To není zrovna nejlepší čas vyrazit do ulic, hledat cokoli o zlatě nebo snad pokladu Krvavé pětky. To místo, kde je nejvhodnější hledat je tady. Nebo kdekoli jinde, pokud kdekoli jinde splňuje požadavky na zaplivaný pajzl, špeluňku nebo knajpu, kde se schází nejenom námořníci, kteří se vrací z moře nebo se na něj chystají, ale primárně především ti, kteří na moři dosloužili. A tak si poručím pohárek rumu a bedlivě naslouchám tomu, co v ruchu mohu zachytit. Pokud nic zajímavého nezjistím u svého stolku, tak se tak po dvaceti minutách zvednu a postupně procházím hospodou, a nenápadně naslouchám, co se kde děje. Nečekám od toho moc, ale ven se mi vyloženě nechce. Jedna z věcí, kterou se ještě snažím zjistit je komu lodě patří- nemyslím teď Křižáka nebo Sokola, ale třeba ty obchodnické brigy. Z tama zlato přímo číší, nebo i zisk... |
| |
| soukromá zpráva od Roi pro PUTYKA Nic speciálního jsi nezaslech, jediný kdo svým ponurým zjevem přesahuje okolí je jednonohý námořník Jeremías. Ten vypadá, že by mohl ledacos vědět, jenže zároveň vůbec nemluví.
|
| |
| soukromá zpráva od Triss Krajewska pro SALLY A KARAVELA Vešla jsem do dveří jako první, a přímo proti mne si to hrne zrzavá "kapitánka" Sally. Oslovila mne, ale více než slova mluvily její oči. Podařilo se jí ukrást s pár trhany karavelu, jenže co s ní teď? Jó, kapitán musí umět jednat, a ne přešlapovat na místě. Neměla jsem teď na to moc čas, ale je tu jeden co měl velitelské ambice, tak ať je ukáže. Několika kroky se ocitnu zpět u Mikaela, zprostím jej předchozího úkolu, a vysvětlím nový někde bokem. Tadyhle Sally získala tu karavelu, a támhle Anjelica na tutty tahá z opilýho Charlieho o tom rozumy, pokud nějaké vytáhne je po karavele. Takže zajisti Charlieho, doprav jej na jejich loď, včetně Sally a toho kluka, pak zajisti velení na té karavele, a počkej s ní u Ostrého útesu dokud se zítra neobjevím já či Mei. (je to nějaké bezpečné místo) Uvidíme alespoň jak dokáže velet, když má na čas tu možnost. Následně s Mei opět vkročíme do noci. *se Sally krátkodobě jednat jako s NPC, je nemocná, a nemůže psát |
| |
| soukromá zpráva od Mikael Renberg pro SALLY A KARAVELA Zvednu se a vydám se za Erikou a Mei ke dveřím. Ještě jednou překontoroluji jak si stojí Charlie, ale je vidět, že to není stoprocentní. Povzdechnu si- tak nejdříve Charlieho... Plán, který jsem zosnoval není zrovna nejjednodušší a bude to dost divočina musím říct. Protáhnu si prsty až zaduní a pokračuji, v okamžiku, kdy se mi do cesty připlete první vhodný ožrala, který vypadá, že by měl chuť vyměnit pár ran, nechám si shodit pohár z ruky. Naštvaně se na něj otočím a zařvu jako tur, že pití bylo moje. Vzhledem k tomu, že jsme pil tak, abych měl čistou hlavu (aspoň v rámci toho, co jsme potřeboval, následuje moje rána směrem na nějaký stůl nebo do další skupiny námořníku. Vyvolat hromadnou rvačku, není žádná legrace. Pokud dostanu nějakou ránu já, budu cíleně padat do další skupiny... A teď se Charlie ukaž co jsi zač.... |
| |
| soukromá zpráva od Triss Krajewska pro MERCEDES A MARTY Než jsme dorazily za Mercedes, byly jsme od té bouře a deště úplně mokré. Mercedes stála pod nějakou stříškou, lehce chráněná před větrem. Dala mi pár indicií o jakémsi důstojníkovi, a o tom, že mu cosi sebrala z kapes. Věděla jsem že nelže, taky jsem o něm měla své zprávy. Navrch zmínila, že její dnešní zákazník, který si jí objednal do svého domu - Jeremías, podle ní také má nějakou souvislost s Grantem. Řekla mi i kde jednonohý bydlí. Dobrá, vítej na palubě Mercedes, peníze dostaneš až podle toho co z toho získáme všichni, když to bude dost, možná to bude i těch 1.000 Re. Dnes jdi k Jeremíasovi jako vždy, a nech nám otevřené okno v přízemí, přijdem si pro něj, Jacqueline z něj vytáhne co ví, i kdyby ho měla po kouskách dávat rybám. Pak jsme se s Mei vydaly do jiné krčmy v přístavu, a ne do lokálu, nýbrž do jednoho z pokojů, tam na mne čekal Marty a pár mých lidí...
|
| |
| soukromá zpráva od Mei Ling pro
|
| |
| soukromá zpráva od Triss Krajewska pro PLÁN A ČEKÁNÍ Gisele, nějaké suché věci. Houknu na pohlednou šermířku. Jednu suchou halenu si převléknu, druhou strčím Mei, mokré věci putují na sušení ke krbu. Vysvětlím Martymu, svému 3.důstojníkovi plán, po půlnoci navštívíme Jeremíase, doufám, že v ten čas bude v nejlepším, aby jeho únos proběhl pěkně v klidu, omráčíme ho, a vezmeme někam do bezpečí, kde ho ohlídáme než připluje loď a Jacqueline, pak skončí v podpalubí v řetězech. Časem si ho vezme do parády má 1.důstojnice, a je jen otázkou kdy promluví co ví, nebo zemře. Máme kousek dál za městem na pobřeží úkryt a člun, kapitánko. Upřesní Marty další pobyt jednonohého. S Martym je tu ještě 5 mužů a 3 ženy, všichni ozbrojeni, nikdo nepije příliš. Zbývá při rumu a svařeném víně počkat do stanovené hodiny... |
| |
| soukromá zpráva od Triss Krajewska pro ČEKÁNÍ |
| |
|
Přípitek přístav Santa Ana, krčma Námořníkova slina, 25. 5. pozdě večer,
Snažím se pozorně poslouchat hovor mezi Verity a Juanem, ale vzhledem k tomu, že oba spustí svou mateřštinou, v níž nejsem tak plynulá, občas přivírám oči a zpětně přemýšlím nad tím, co řekli. Její otec je šlechtic? Jak tedy zabloudila až sem? |
| |
| soukromá zpráva od Mei Ling pro Čekání - Španělská kolonie San Ana, přístavní putyka U Chobotnice, před půlnocí - Erika & její posádka "Děkuji." Suchou halenu si vezmu bez cavyků či otálení, stejně tak neotálím podobně jako Erika s převlékáním. Jen se pootočím k přítomným zády, přetáhnu si přes hlavu mokrou košili a nahradím ji suchou. V tu krátkou chvíli odhalím nejen nůž s dlouhou čepelí ukrytý na kříži, ale i menší dýky v pouzdrech na zápěstí. Světlo světa tak na tu krátkou chvíli spatří i výžeh na lopatce, který svého času na sobě měla každá děvka v Kantonu a těch několik jizev brázdící kůži na zádech od biče. Mokré oblečení dám sušit, zatímco poslouchám Eričin plán. "Kolik lidí pro něj půjde?" ozvu se. Neplatí, že čím více, tím lépe, pokud nechceme, abychom přilákali nechtěnou pozornost, bude to chtít nejen opatrnost, ale i nenápadnost. "A co já? Předpokládám, že když jsem tady, prošla jsem." Spíše konstatuji, zním rozhodně. Jen... Se potřebuji ujistit. [/justify] |
| |
| soukromá zpráva od Triss Krajewska pro ČEKÁNÍ, A TĚSNĚ PŘED ODCHODEM Ani mne, ani Gisele, ani dalším neunikl letmý pohled na tvá záda, který o tobě mnohé vypověděl. Vzhledem ke společnosti ve které nyní jsi, ti tvá záda pozdvihla renomé, a učinila to bez zbytečných slov. Každá z nás má za sebou své rány, i proto jsme zde, a bereme si co uznáme za vhodné. Já, Marty, Frank, Gil a třebas ty půjdem dovnitř, ostatní to budou jistit zvenčí. Chci vidět to prase jak se bude tvářit. Odpovím na tvou otázku jiným tónem než jsem se s tebou bavila u Sliny, jak sama tušíš už jsi něco předvedla, takže už jsi členem mé posádky. Patříš k nám už pro svůj přístup, pro svou už prokázanou užitečnost, a v neposlední řadě pro svá záda. Jsi mezi svými, kteří tě podpoří, a případně zabíjí, kdybys nějakým způsobem zradila, tak to prostě chodí. Na tvou otázku odpovím jen úsměvem a kývnutím. Gisele je hovornější. Nepřekročila bys tenhle práh živá, kdybys nebyla jedna z nás. Dodá. |
| |
| soukromá zpráva od Strážce pokladu pro Santa Ana Námořníkova slina Vždy jsou na výběr dvě možnosti. Je tu ta lehčí možnost a pak i ta těžší možnost. Ty sis vybral tu lehčí, vyvolat rvačku, popadnou Charlieho a zmizet. Ono, řekne se lehčí... jako jo, je lehké vyvolat rvačku v putice plné nalitých námořníků, chlapů co nejdou pro ránu daleko, ale taky jde o to vybrat si správnou putiku a správný čas. Ty sis vybral bohužel špatnou putiku a špatný čas. Narazil jsi do námořníka, který byl notně opilí, nechal sis vyrazit pití z ruky a pak i zařval na chlapa, že pití bylo tvoje, ale jeho reakce nebyla taková, jakou jsi očekával. Námořník se jen zasmál, mávl nad tebou rukou a obešel tě. Při tom tě nezapomněl klepnout do ramene a omluvně na tebe kývnout. On totiž mířil ke stolu, kde starý Roger právě začínal vyprávět své zážitky. Ať ses rozhlížel, jak jsi chtěl, nikdo si tě moc nevšímal. Buď poslouchali starého námořníka, nebo mastili karty, či se nad něčím dohadovali. Kdo ví, proč se zrovna tady nechtěli rvát. A Charlie dál v klidu hovořil s Anjelikou. "Hej mladej, estli se chceš rvát, tak vypadni z mí nálevny," kdosi za tebou zabručel a ty jsi ucítil stisk na límci své kazajky. Když jsi otočil hlavou, viděl jsi středně vysokého, ovšem hodně silného a statného chlapa s nepříjemným výrazem, dýmkou v levém koutku úst a dýkou u pasu. Nezdálo se, že by z tebe měl strach i přes tvou tělesnou stavbu. Spíše na tebe hleděl jako na problémistu, kterého se chtěl co nejdříve zbavit. "Buď si kecni na prdel a drž hubu, nebo vocaď vypadni a najdi si jinej pajzl, kde se budeš moc porvat," vydechl na tebe kouř z dýmky. Jeho hlas byl hrubý a šlo poznat, že španělština není jeho rodný jazyk. |
| |
| soukromá zpráva od Mikael Renberg pro Santa Ana Tak to jsme opravdu nečekal. Už jakmile vidím, že to nemá smysl pokývu hlavou, a když mi dopadne na rameno pařáta otočím se. Je mi jasný, že i s mojimi schopnostmi bych měl co dělat, abych toho panáčka zmákl. Zatímco jeho vypasené břichu mu poskytovalo výraznou výhodu proti mým úderům, které bych nevedl na hlavu, mé stále ještě ploché a pevné tělo by dostalo zabrat při každém úderu. Zatraceně. Kývnu na něj, že rozumím a jdu si na bar pro další pohárek, podivně zmatený a s pocitem jistého zmatení, jakoby mi něco uniklo. Naklopím do sebe pohárek rumu a vydám se k již mocně ovíněnému Charliemu. "Tak co kamaráde, nepůjdeme už domů? Zítra je taky den," pronesu dobrosrdečně a tvářím se lehce podnapile. |
| |
| soukromá zpráva od Roi pro CHARLIE Ale kam by jsme chodili, venku se žení snad všichni čerti, a tady je tak příjemně a teplo. Odpoví Charlie stejně podnapile a dobrosrdečně, jako jej pobídnul k odchodu Mikael. Očima přitom doslova visí na krásné Anjelice, přitom se už už vidí v nějakém z pokojů v patře, kterak se vrhá do nočních radovánek právě v náručí přísedící tmavovlásky, jež se na vás všechny příjemně usmívá...
|
| |
| Mám loď a kapitána, hurá . Busardo, Cilla,bocman Montéz a případní okolomihnuvší se. Pozvednu pohár s vínem a snad poprvé za celý večer se opravdu usměju, na šťastnou plavbu. Napiju se a nejdříve se lehce ukloním kapitánovi, vlastní housle? Děkuji el capitán, snad jsem ještě nezapomněla hrát. Pak už se raději věnuji Cille, nechi aby kapitán byl rozmrzelý z mé upovídanosti hned první věčer, na moři bude času na poznávání nedostatků dost. Cillo, nejsem šlechtična, prostě jen otec měl trochu víc než ostatní a vznešené předky, a nevyhodila jsem se, ani se mě rodičenezřekli, jsou mrtví, dál k tomu nic nedodávám, ne každého zajímá moje pochnurná minulost. A t jsi odkud? myslím, že španělština není tvá rodná řeč? A opravdu jsi kuchařka? každopádně jsem ráda, že bud sdílet kajutu s milou dívkou, takže....na silný vítr a klidné moře. pronesu ještě jeden přípitek směrem k dívce s nadějí, že bude opravdu tak milá, jak se zdá na první pohled, |
| |
| soukromá zpráva od Mei Ling pro Čekání - Španělská kolonie San Ana, přístavní putyka U Chobotnice - Erika & její posádka Poslouchám, jednotlivá jména si přiřazuji k tvářím podle reakcí. Není to tak těžké, paměť mám dobrou. Na jména a tváře rozhodně. "Hai," přikývnu ze zvyku na znamení souhlasu, "určitě... Kouzelně." Chvíli mi trvá, než najdu slovo, které by aspoň trochu mohlo vystihnout podstatu toho, co chci říci. Ne, nedá se to popsat. Musí se to zažít. |
| |
| soukromá zpráva od Strážce pokladu pro San Anna (Santa Ana) "Námořníkova slina" Starý námořník se usmál, že i těm otrlejším nabíhala husí kůže. Všichni si netrpělivě poposedli, že se strhla nějaká šarvátka si nikdo nevšiml. Jakmile začal starej Roger vyprávět, všechny rvačky se přesouvali ven. "Chcete vědět, co se dělo dál, vy suchozemský krysy?" ohnal se prázdným korbelem, který mu hostinský vytrhl z pařátů. "Briane Jullivane, co si myslíš, že, ke všem mořským potvorám, děláš?" okřikl se po něm, ale hospodský to přešel mávnutí ruky na děvečku, která mu hned přinesla další korbel. "To je lepší. Taaaak," odříhl si, když se řádně napil a rozhlédl se po ostatních, "kde sem to přestal? Ahá už vím, holomku, tak zavři kušnu, ať ti do ní nenasere racek. Jak sem říkal, cesta na vostrovy byla děsná. Liják, že to nikdo z vás potěrů nezažil, blesky lejtaly všude možně, všici se modlili, aby to neprásklo do stěžně. Vlny velký, že i posranej menowar[/b]* slavnýho britskýho námořnictva vedle ní vypadal jak malá loďka, co parchanti posílají po potůčcích," opět se odmlčel, aby se napil, znovu podpálil dýmku a pořádně potáhl. "Házelo to s náma pěkně, to jo. Tu a tam sme museli chytat mladý, aby nám nevodlítli. Ale ať byl vejtr jakej chtěl, křivák Grant ne a ne svěsit plachty. Krev skuhrala, skřípala a vrzala, že mnohejm z toho zbělaly vlasy." V očích se mu zalesklo, jak hleděl kamsi před sebe a nic neříkal. Ti, jenž ho znali už delší dobu věděli, že vzpomíná. Pár chlapů starýho námořníka poplácali po rameni, někteří do něj soucitně šťouchly. "Pluli sme celý tři zasraný dny. Ani na chvíli ten zkurvenej tajfun nepřestal. Jednou nás dokonce chytlo tornádo a nebýt umění našeho kormidelníka, neseděl bych tu a nevyprávěl vám vo tom. Ale to nebylo nic, voproti tomu, co se stalo poblíž vostrovů. Totiž, kdo to tam nezná, nebo nemá mapu, rozkřápe si tam loď jak kdyby byla z papíru. Skály vostrý, že i holit by se na nich dalo a tak nebezpečně blízko sebe, že slyšíte, jak vám strouhají třísky z trupu. Jenže to měl kormidelník v malíků, co ale dělalo problém, byla ta potvora, co se usadila asi dvě míle před jedinou cestou k vostrovům. Bylo to třetí den plavby, nedokázali sme říc estli je den, nebo noc. Tma byla porád, déšť nás bičoval, jak to neumí ani votrokářskej dozorčí a blesky hráli mariáš," znova se napil, rozhlédl se po okolosedících a ušklíbl se. Zvedl korbel nad hlavu, děvečka hned přiběhla a vyměnila mu ho za plný. Už teď šlo ale slyšet, jak mu jsou slova těžko od úst a jak se mu jazyk motá. "Vám povdám, ta děvka, co nám sedla před vrata. Vosum chapadel, delší než ráhno menowaru, tlustší než zadek tvý matky," podíval se na hostinského, který stál opodál a naslouchal, "a se sílou takovou, že dokázal potopit snad i ten vostrov. To vám bya taká mrcha... nzabili sme ji. Ae ni vobeplout sme i nedokázai. Se stě nedao." "Měl bys zapadnout do postele, staříku, už kecáš nesmysly," pronesl potichu hostinský a s těžkým povzdechem k němu zamířil. Než k němu však došel, Roger plácl hlavou o stůl a po chvilce se ozvalo hlasité chrápání. Námořníci na něj zklamaně hleděli, ale věděli, že nemá cenu jej budit a nutit, aby pokračoval, tak se jen svorně zvedli a rozcházeli se. |
| |
|
Přivál ji vítr přístav Santa Ana, krčma Námořníkova slina, 25. 5. pozdě večer,
Po přípitku souhlasně pokývu hlavou, když uslyším, že by Verity mohla dostat housle a následně svou hrou bavit posádku. |
| |
| ZPĚT NA LOĎ Když Cilla odešla, neměli jsme už nijak velký důvod tu zůstávat, a čekat až se strhne nějaká ta hospodská rvačka. Půjdeme. Řekl jsem lakonicky. Dopili jsme, a vyrazili do přívalů deště, abychom prošli přístavem a nalodili se na naší loď, na brigantinu Halcón, kterou už vhodně připravil na bouři můj první důstojník Rodrigo. Byli jsme mokří skrz na skrz, ale já byl spokojen, opět jsem byl doma, a smrad putyky byl už jen minulostí. Ujal jsem se Maríi, naše kroky vedly na palubní příď. Tady je ženská kajuta, pro veškeré ženy na palubě. Ukázal jsem na dveře velké příďové kajuty, v níž se už teď předpokládám spalo.
|
| |
| soukromá zpráva od Triss Krajewska pro AKCE ZAČÍNÁ Giselle se pobaveně zachechtá, je v ní oheň a jistá bytostná vulgárnost, avšak prodchnutá francouzkým šarmem. Kapitánko, můžu jít s vámi dovnitř, myslím že načapat jednonohýho se zabořeným ptákem by mohla bejt docela sranda. Osloví mne. Nepodceňovala bych ho, kvůli tomu že má dřevěnou hnátu Gis. Každopádně půjdu já, tuhle Mei, abych jí viděla v akci, kdy možná budou lítat kule... pak Marty a támhle Hromotluk Gill, aby si ho pak hodil na rameno, až s ním budeme hotový. Ostatní budou jistit okolí. Má slova byla jasná. Když ve městě odbyly půlnoc, vydali jsme se stíny uliček k Jeremíasovu domu, stále hustě prší, okno do zahrady bylo otevřené, a nahoře rytmicky hekal jednonohý. Jako první dovnitř vlezl Marty, pak Mei, já a nakonec Gill...
|
| |
| soukromá zpráva od Mikael Renberg pro San Anna (Santa Ana) "To teda řáděj mladej, ale bude ještě hůř a jak si myslíš, že se budeš hlásit na lodi? Co? Počasí možná přejde, ale ráno kocovina kapitánce radost neudělá," zkusím to od podlahy a nejvíce chutí mám nabrat ho do zubů hodit přes rameno a prostě odnést. Být to na mě seru na slova Eriky a rovnou vyrazím na loď a seberu ji, ale on cestu zná- já ne. Škoda. |
| |
| CHARLIE Charlie si z tvého lamentování zdá se nic nedělá, jen mávl rukou, vzal Anjelicu kolem boků, a směřují teď oba nahoru na pokoje. Charliemu se zřejmě zdá, že nastal ten správný čas... |
| |
| San Ana, odchod na loď kapitána Busarda. Busardo, Cilla a šichni které potkáme. Upíjím z poháru zatím co se Cilla pustí do omluvy, rychle ji zarazím, to je v pořádku neomlouvej se, nic se neděje, a pokud jde o španělštinu, jde ti náhodou moc dobře, na lodi mi budeš muset ukázat jak se mluví tam u vás. A pokud jde o tvé kuchařské umění už se těším. Věnuji dívce úsměv a ona se pak rozloučí a vydá se z krčmy pryč, musím říct, že první dojem je z této mladé ženy fajn, ale uvidí se, teď však má mou pozornost kapitán, ten naslouchá tomu co se děje a já mám chvíli abych si ho prohlédla, což taky učiním. Pak dopije a zavelí k odchodu, beze slova se zvednu a následuji ho, nemám komu bych co řekla, takže srovnám svůj krok s jeho, když dojdeme na loď obdivně písknu. Slyšet mě matka tak se pokřižuje, dáma přece nepíská, ale Busardova loď byla vážně skvělá. El capitán...moc pěkná loď, bude mi ctí na ní sloužit. Pak už mě bez dalších řečí dovede před ženskou kajutu, trochu nervozně se nadechnu, nevím kdo mě čeká uvnitř, ale je jasné, že mě kapitán nebude vodit za ručičku. Děkuji, půjdu si tedy lehnout a mé povinnosti mi povíte zítra? |
| |
| soukromá zpráva od Mikael Renberg pro CHARLIE "Kurva!" zakleju. Já jsem námořník sakra, ne něčí chůva. Navíc jsme v pitomé hospodě plný pitomých námořníků uvažujících jenom ptákem. Sakra už. A pak se dveře otevřou, vmetou dovnitř trochu kapek deště a svěžího větru. A záblesk rusých vlasů. Ušklíbnu se sám pro sebe a vyrazím ke dveřím. Cestou si vezmu dva pohárky rumu. Kořeněného a sladkého, vonícího vanilkou a pomeranči. Takového, který nerozehřívá jen tělo, ale jasní mysl a ducha. Tam stojí mladá kapitánka. "Trochu nečas na postávání venku," usměji se a nabídnu děvčeti jeden z pohárků |
| |
| Ráno na lodi kapitána Busarda. Noc byla nezvykle klidná, poprvé po dlouhé době jsem se cítila v bezpečí, možná proto že nad lodí bděl fešný kapitán, nebo proto, že jsem spala v kajutě, kde byla samá žena. Proště takhle krásně jsem se dlouho nevyspala, takže ráno přivítám s úsměvem. Rychle se opláchnu, trochu zkrotím své neposedné vlasy a pak už zamířím na palubu vyhledat kapitána, ignoruji kručení v žaludku, neboť je mi jasné, že i zde platí-bez práce žádná snídaně. Když najdu kapitána, chvíli trvá než si mne všimne, takže mám čas si ho nepozorovaně v klidu prohlédnout což zapřičiní tichý povzdech, ale pak už na tváři vyloudím opět ten spokojený úsměv. " Dobré ráno kapitáne, jaké úkol pro mne máte?" |
| |
 | Nový příspěvek v dobrodružství. Modrý. Kvůli dlouhodobé neaktivitě Vaše dobrodružství spadlo do škatulky "Už se dlouho nehrálo -> odpad" a přišel na Vás správce s koštětem. Dejte mi do dvou týdnů vědět (nejlépe přímo herním příspěvkem, pokud si nechcete spamovat v dobrodružství, můžete i poštou), jestli jste našli novou chuť k hraní nebo byste rádi vyměnili vypravěče. Pokud se mi neozvete, po skončení lhůty bude dobrodružství ukončeno! Drag Oncave PS: Pro mé kontaktování nepoužívejte herní poštu!Vzhledem k tomu, že se tohoto dobrodružství neúčastním, nedostanu se k ní. |