Andor.cz - online Dračí doupě

Vypravěč - 01. června 2013 19:07

Loď Jitřní poutník nad planetou Abraxin Malá loď nesoucí Mistra jedi a jeho žáky na tuto okrajovou planetu, rychle mine obranné stanice a ponoří se do atmosféry. Loď i její posádka urazila dlouhou cestu z corusantu ležícího v centru republiky až na tuto vzdálenou planetu ležící na okraji galaxie. U řízení sedí sám kapitán LLbane a vedle něj stoji mistr Cor´an. "Tak co mistře, jaké přijetí nás čeká?" zajímá se Llbane, když se z mraků vynoří bažiny a město v jejich prostředku. "No, vzhledem k tomu, že jim nevezeme dobré zprávy, nečekejte vřelé přijetí." "Proč ? Vezme jim přece vás a vaše tři učedníky, ne?" "Nevím jestli jim to bude stačit. Žádali flotilu a armádu, místo nich republika poslala tři jedi a jednu malou loď. Tak to uvidí." "Tak jim předvedeme, že se mílí." usměje se kapitán a navede loď na přistání.

Vypravěč - 05. června 2013 19:10

Brifingová místnost Mistr Cor´an vás svolal s tím, že vám objasní podstatu mise. Mistr i kapitán lodi byli poslední dobou hrozně tajnůstkářští. Před celou posádkou tutlali cíl mise v této soustavě. Jediné, co jste zjistili, že mistr se má hned po přistání setkat s regentem a představiteli hlavních rodů a proto vás překvapí, že se mistr rozhodl vám sdělit podrobnosti. Jitřní poutník je spíše fregata, než pašerácká nákladní loď jak se jeví zvenku. I přes silný pancíř je uvnitř hodně místa a tak je v brifingová místnost pohodlně zařízená a dokonce má pro potřeby mistra nainstalovaný holoprojektor, na kterém se právě zobrazují přistávací vektory. “Tak doufám, že se už těšíte až poznáte novou planetu. “ usměje se mistr, když se k vám připojí, všichni čtete z jeho tváře jisté napětí. “Rozhodl jsem se, že vám sdělím úkoly mise. Máme tu totiž dva. První by jste nejspíš uhádli a udobřit rody. Druhý se snažím ze všech sil držet v tajnosti. Zhruba před týdnem tu těsně po sobě zmizela dvojice Jedi, jenž tu měla ten spor ujednat. Tudíž našim úkolem je zjistit co se s nimi stalo.“ Mistr se na chvíli odmlčí, aby vám dal čas tuto informaci vsáknout. “Takže plán je následující já povedu jednání mezi znesvářenými rody a v se mezitím vypravíte na měsíc Abrax IV, kde naši předchůdci zmizeli a zjistíte co se jim stalo. “ dokončí svůj proslov a pak se otočí na dva přítomné členy posádky. “Určitě se ptáte, proč jsem chtěl, abyste byli u této porady, že? No, věc je prostá podle poslední zprávy se jedi Ar´sen velmi zajímal o místní spídrové závody a jeho kolegyně prý našla něco podezřelého v obchodě s hypeprostorovými jádry. Vzhledem k tomu, že vy oběma těmto odvětvím rozumíte lépe než mí učedníci pomůžete jim v pátrání. Mimo to kapitán se bude účastnit jednání se mnou, takže vám do rukou předá svou milovanou loď . Mám vám tlumočit, že jestli mu jí poškrábete, bude velmi rozladěn.“ Všichni jsou si jistí, že slova jenž mistr tak volně diplomaticky předložil, byla mnohem přímější a výhružnější. “Má někdo nějaké otázky?“ zeptá se na konec a holoprojektor vykresluje trasu k přistání.

Aren Lightshine - 05. června 2013 20:19

Příprava na misi Mistr vše drží v tajnosti a mě to dělá jen nervozním, jak má být člověk připraven, když neví na co. Většinu času tedy trávím různými cvičeními a přípravou. Přece jen, co jiného taky za cesty dělat. Konečně však se dočkáme i brífinku a odhalení informací. Bedlivě poslouchám mistra a to co říká. "To zní opravdu skvěle. Zabili dva Jedi a my jdeme jako další." Opravdu mne napadají samé povzbudivé myšlenky, ale ty rychle zaplaším a pohlédnu na mistra. Narovnám se a s poklidem se nadechnu. "Mistře nebylo by lepší, kdybych šel s vámi také? Dobře víte, že umím dobře přesvědčovat" Navrhnu protože si myslím, že bych mohl být v této části mise užitečnější.

Ray Skaal - 05. června 2013 21:32

Pred pristaním Po celú dobu letu som sa snažil nemyslieť na nadchádzajúcu misiu, aj keď bol majster mlčanlivý a teda sa určite jednalo o niečo náročnejšie. Meditácia mi ale prinášala pokoj. Keď sme mali konečne pristáť, zavolal si nás na briefing. Z toho by bol nervózny každý... Keď nám vyjavil skutočný cieľ misie, chvíľu mi trvalo, kým som to úplne strávil a plne pochopil. So zmiešanými pocitmi som sa pozrel po mojich "kolegoch" a bol som rád, že nám bude pomáhať aj zbytok posádky. Niekedy dobre padne, keď máte názor aj od bežných ľudí a často sa na veci pozerajú inak ako Jediovia. Strach som ale necítil. Verím ostatným a dúfam, že aj oni mne. Keď nám dal majster priestor na otázky, len som ticho čakal, čo zaujíma ostatných. Ja som mal všetky informácie, ktoré mi boli treba. Prísť, preskúmať a spolu niečo vymyslieť. Také jednoduché...to ale určite nebude. Keď sa Aren spýtal, či môže ostať s majstrom, trochu ma to vyviedlo z miery. Nám sa zíde viac ako majstrovi, ktorý určite vie, čo robiť pri udobrovaní diplomatických vzťahov. A ak je naozaj taký dobrý v presviedčaní, určite bude môcť ukázať svoje schopnosti aj s nami. Nič som ale nevravel a čakal, kto sa ujme debaty a ako sa zachová majster.

Jessa Lendix - 05. června 2013 22:59

Konec nudných dní Další den na palubě Jitřního poutníka, kdy mě opět čekalo trénování, nebo chabé pokusy o meditaci, ve které jsem stejně nikdy příliš dlouho nevydržela. Naštěstí mistr měl plno jiných povinností, než na mě osobně dohlížet a tak jsem se věnovala spíše protahování a trénování pár výpadů a dalších manévrů, na které se v lodi našlo místo, aniž by hrozilo poškození některé její části, za což by mi jistě nikdo z její posádky nepoděkoval. Zrovna jsem si zkoušela rychlé přejití z obranného postoje do výpadu oběma meči. Meče byly samozřejmě vypnuté, ale koneckonců aktivovaná čepel nic nevážila, takže tento způsob tréninku byl docela praktický a proveditelný i v takto partyzánských podmínkách. Uprostřed výpadu lehce zapraskalo z intercomu a ozval se mistrův hlas, který nás svolával k poradě. Dokončila jsem svůj výpad a narovnala se. Tak přece jen se dneska bude něco dít. Už jsem se nemohla dočkat. Přece jen ten všudypřítomný klid byl až příliš…klidný. Rychle jsem se převlékla do svého běžného oděvu do akce, protože přece jen jsem netušila, jestli nám mistr nehodlá oznámit, že naše loď je pod útokem. Je pravda, že to by asi nezněl do intercomu tak klidně a loď by asi také neletěla tak lehce. Zas na druhou stranu mistr zní klidně i když jsme pod těžkou palbou, takže třeba… Na tváři se mi objevil lehký úsměv a rychle jsem vyrazila ze své kabiny, ať nejsem na poradě pozdě. Ukázalo se, že můj smysl pro načasování opět selhal a většina posádky už tam byla. Pokývla jsem tiše na pozdrav, vrhla po mistrovy omluvný pohled a postavila se za záda svých kolegů, kteří už netrpělivě čekali u holoprojektoru. Cože jsem to říkala o mistrově jistotě a klidu? Prolétlo mi hlavou, když jsem v jeho tváři a především hlase zaznamenala známku napětí. Jen jsem povytáhla jedno obočí a dál tiše poslouchala vše, co nám chtěl sdělit. Nejdříve to vypadalo na běžnou diplomatickou misi, které zrovna nejsou mým oblíbeným typem misí. Je tam nějak málo akce, střelby a naopak obsahují přemíru přílišné zdvořilosti a podlézání samozvaným šlechticům. Pak ale přišla zmínka o zmizelých rytířích Jedi. To mě přimělo zvednout i druhé obočí. Tak tohle vypadá zajímavě. Teď jen doufat, že na nás nepadne ta nudnější část… diplomacie. Na tváři se mi objevil nadšený výraz, když mistr zmínil, že my půjdeme hledat nezvěstné a dokonce bez jeho dozoru! To vypadá na pořádnou výzvu…. teda pokud je nenajdeme popíjet v nějakém místním baru. Bohudík nebo snad bohužel tohle u většiny Jedi, které znám skutečně nehrozilo. Dokonce v tom jsou zapletené závody speederů! Začínala jsem si říkat, že tenhle den už nemůže být lepší. Lehce jsem strčila ramenem do svých dvou kolegů, s úsměvem na ně mrkla a doufala, že sdílejí podobné nadšení jako já. Ukázalo se, že jsem nebyla moc blízko pravdě. Aren se rozhodl zkusit štěstí s diplomacií. Já jsem byla ráda, že se nám podobná mise vyhnula a on se na ni chtěl dobrovolně přihlásit?! Je pravda, že Aren se na to určitě hodil více než já, ale stejně vybrat si něco takového dobrovolně, když jsou tu dva nezvěstní Jedi a ještě závody speederů? Tohle bych si nemohla nechat ujít. Počkala jsem, co mu mistr odpoví a pak se na něj podívala a snažila se krotit můj nadšený úsměv, který byl v tuhle chvíli asi nepatřičný. Koneckonců on byl tak nějak nepatřičný pro většinu Jedi. „Mistře jsou ještě nějaké dostupné informace? Třeba jejich popis, něco o přesnějším místě jejich pobytu, či cíli jejich cesty? A také jak dlouho na vyřešení této záležitosti máme? Je to nějak urgentní, nebo si můžeme dát na čas….tedy pořádně vše prověřit.“ A nebo se zajít podívat na závody speederů. To je koneckonců taky důležitá lokace pro naše vyšetřování. Vzhled Jessa je zhruba 175 cm vysoké atletické postavy. Má rovné husté černé vlasy, které má vepředu trochu delší, ovšem stále jsou dostatečně krátké, aby se jí nikde při boji nepletly. Teď je má trochu pocuchané nejspíše po tréninku a jejich delší prameny rámují světlý obličej s jemnými rysy, rovným nosem a tmavě modrýma očima, které se teď nadšením doslova lesknou. Na tváří jí hraje lehký úsměv, který ji koneckonců málokdy opouští. Oblečená je v tmavě hnědém oděvu s delším pláštěm s kapucí. Na opasku jí visí její dva věrné světelné meče.

Brandon Atkins - 05. června 2013 23:51

Briefing před přistáním Celá cesta probíhá klidně a bez problémů. Žádné kontroly ani nás nikdo nepřepadl. Nákladový prostor je takřka prázdný takže mám o starost míň. Na palubě máme jenom čtyři rytíře jedi. Kapitán říkal že by to měla být normální mise ale jeden nikdy neví. Nakonec se před námi objeví cíl naší cesty. Hned jakmile byla planeta Abraxis na dohled tak jsem o tom informoval kapitána jak jsme se domluvili. Ten mě překvapivě vystřídal a poslal do briefingové místnosti. Sice mi neřekl co tam po mě chce ale za krátko jsem díky hlášení z interkomu měl jasno. Konečně jsem se dozvěděl proč tu vůbec jsme. Takže přece problém. Myslel jsem si že budu dělat jenom šoféra ale vypadá to že nás hodlají zapojit to téhle akce víc než nám kapitán prve řekl. Nejsem proti když to bude stát za to. Starší jedi pak začne vykládat jaký je vlastně náš úkol tady. Fajn takže zatím co on se bude snažit dát do pořádku diplomatické problémy tak já budu hledat dva zaběhlý rytíře. Člověk může jen hádat do čeho se tu vlastně zapletli. Závody spídrů, obchod s jádry. Už mám trochu tušení. Mojí pozornost po chvilce upoutá jeden z trojice mladších rytířů který by byl asi spokojenější kdyby mohl jít se svým mistrem než hledat zaběhlé děti. Docela ti rozumím. Rozmlouvat mu to nehodlám je to jeho rozhodnutí. Já mám celkem jasno. Když přijde řada na otázky tak přispěji i svojí troškou. “No nechci tu nikoho kritizovat ale to hodláte jít v tomhle?“ Moje slova patřila právě té trojici se kterou mám pracovat a jejich oblečení.“Nechápejte mě špatně ale nebude trochu podezřelé když se bude po těch dvou jedaiích vyptávat někdo takhle oblečen? Jestli je někdo zlikvidoval tak si nás všimnou jakmile vylezeme z lodi. “ Možná že trochu přeháním ale trochu opatrní bychom snad být mohli. “Jo a měl bych ještě jednu.“ dodám po chvilce s lehkým úsměvem na tváři. “Dostaneme nějaký kredity na výdaje?“ Řekni že ano, řekni že ano.

Zix - 06. června 2013 15:35

Strojovna Veškerý čas strávený na cestě z Coruscantu jsem trávil ve strojovně nebo jiném údržbu potřebujícím místě. Hlavně daleko od našich pasažérů, kvůli kterým musím udržovat loď v chodu. Vše musí běžet na 120 procent, při takové spotřebě energie která se týká i nejdůležitější části lodi. Zrovna jsem seřizoval jeden z hlavních motorů když se ozval hlas z interkomu. Týkalo se to briefingu posádky ve společenské místnosti. Nebylo podstatné abych se účastnil záležitosti jediů, což jsem ihned oznámil kapitánovi a s tím že jsme mu říkal, že motory potřebují seřídit a že Poutník nemá to co potřebuje. Pár nadávek pro sebe v mém jazyce následovalo pokračování v započaté práci. Interkom jsem nastavil na hlasitý poslech abych slyšel co se vlastně děje. " Tam to nepatří ty hlavo plechová" Seřval jsem malého opravárenského droida vlastnoručně postaveného. "Nic tu nefunguje jak má!" Třísknu hydraulickým šroubovákem o zem a zaposlouchám se do povídání jedie. Popis:odkaz Oděn do Verpinské výstroje usnadňující mu žít v jakémkoliv prostředí. Univerzální opasek který obsahuje veškeré nářadí na opravu čehokoli . Práci mu usnadňují speciální brýle které obsahují informace potřebné k jeho práci. Brýle jsou napojené na nátepník na jeho levé ruce který obsahuje minipočítač a dokáže utvoří holografické zobrazení téměř čehokoliv.

Vypravěč - 07. června 2013 21:59

Jitřní poutník Mistr se usměje na Arena “Nemusíš se bát. O vyjednávání nepřijdeš. Bude trvat několik dní, možná i týdnů než dostanu všechny rody k jednání. Budeš užitečnější když spolu s ostatními vyhledáš naše kolegy.“ Nejspíš vycítil i jeho obavy. "Nemáme, žádné důkazy že se našim předchůdcům něco stalo. Možná podnikli výlet za věděním do divočiny." pokusí se tyto rozptýlit. Poté se zadívá na Vanna. “ Pane Vanne mi tu reprezentujeme republiku a náš řád. Pamatujte na to, že podle nás budou soudit republiku." na okamžik se odmlčí a pak pokračuje. "Kapitán předpokládal, že budete potřebovat nějaké kredity. Tudíž jsme vám otevřeli neomezený účet.“ S tím ze záhybů pláště vytáhne kreditní karty po jedné pro každého zvlášť. “Máte nastavený maximální částku na jeden výběr a to deset tisíc kreditů. Víc byste podle všeho neměli potřebovat. Pokut by se ukázalo, že ano tak mne kontaktujte mne před standardní vysílací kanál jedi.“ ukáže na vysílačky svých společníků. “Co se zmizelé dvojice týče. Jednalo se o teprve pátou samostatnou misi, předtím působili vždy pod dohledem svých mistrů. V předchozích misích si vedli dobře. Dokázali přesvědčit rebely na Alderaanu , aby se vzdali. Zneškodnili Joretské piráty ve vnějším pásu. Tady máte jejich poslední fotky. Rytíř Ar´sen utrpěl na vnějším pásu zranění nohy, takže kulhá. Poznávací znamením jeho společnice je mlčenlivost a to že má modré bělmo. No, pátrání po našich druzích je velmi urgentní. Přesto máte tolik času kolik bude třeba na jejich nalezení.“ Usměje se Jessu a položí na stůl fotky dvojice jedijů. Ar´sen: Janis Garde: Nakonec promluví do interkomu. "Zixi mám tě informovat, že na měsicí prodávají všechny součástky, které bys mohl potřebovat." "Každopádně, nejdřív nás čeká představování místní vlády. Takže nám představí kancléře a další důležité osoby." na mapě se objeví dvě letky stíhaček, které se k vám rychle blíží. K vašemu překvapení jsou to standardní republikové bitevníky se znaky zdejší soustavy. Stíhače zaujmou předpisovou formaci čestné stráže. ”Do přistání nám zbývá asi pět minut. Prosím hoďte se do gala. Pak se sejdeme na přistávací plošině poutníka.“ s tím se mistr ukloní a dá tak najevo, že porada skončila

Ray Skaal - 08. června 2013 17:01

Príprava na pristátie Ticho som počúval otázky ostatných a musím uznať, že Jessa sa opýtala na všetko. Myslím, že už všetci po majstrových odpovediach budú mať všetky potrebné informácie. Som rád, že Aren pôjde s nami. Viac hláv - viac rozumu a viac nápadov. Ak ale vypátrame pravdu, tvrdnúť tu počas vyjednávaní sa mi veľmi nechce. Táto možnosť je ale (naštastie) nepravdepodobná. Čo ma ale šťastným nespravilo, boli majstrove slová. Žeby sa Jediom nič nestalo? Tomu neuveril určite nikto z tu prítomných. Na druhej strane chápem, že nás chce majster upokojiť. Podľa mňa to ale môže mať úplne opačný efekt... Keď sa pilot ohradil na naše oblečenie, bral som to na ľahkú váhu a zrejme mal aj pravdu. Prezliekať sa mi ale nechcelo, rád prezentujem, že som Jedi. Majster zdieľal môj názor, načo som sa jemne usmial. Keď prebral otázku kreditov, trocha som mal obavy, že sa nám za to pilot niekde spije a bude iba na obtiaž, ale nevyzerá byť ten typ. Popis hľadaných osôb som si zapamätal a potom som už len ticho sledoval stíhačky na mape. Keď sa majster uklonil a zrušil tým poradu, ticho som vyšiel z miestnosti a išiel som sa na jeho rozkaz pripraviť na pristátie.

Brandon Atkins - 08. června 2013 19:13

Před přistáním Můj nápad si vyslechli to ano. Ale nezdá se že by ho vzali vážně. Jejich mistr určitě. To co mi řekl mě utvrzuje v tom co jsem o jedaích slyšel. K čemu to ale člověku je když bude mrtvej. Hádat se s ním ale nehodlám. Řekl jsem jich svůj názor ale mise je jejich. A navíc si mojí pozornost v té chvíli získá něco zcela jiného. Neomezený účet? Deset tisíc? Velikost té částky mě překvapila. Čekal bych možná pár tisíc, nebo i vůbec nic ale dostat kartu s neomezeným limitem je nečekané. “Pěkné.“ řeknu s úsměvem a převezmu si od jediho kartu. Bude dobré toho využít dokud to půjde. Vyslechnu si ještě informace o ztracených rytířích i když spíše než abych věděl co jsou zač si především zapamatuji jak vypadají a jejich zvláštnosti. Tím pro mě porada skončila. Už bych se zvedl a šel si po svém, když se dozvím další novinku. Hned po přistání se máme setkat se zástupci zdejší vlády. Jak do gala? My jdeme taky? Raději se jediho už na nic neptám a jakmile definitivně skončí odeberu se k sobě. Vzhledem k tomu že nemám moc velký výběr oblečení vezmu si to co bych si vzal i normálně, tmavé oblečení s odlehčenou zbrojí chránící hrudník. Přes to si ještě dám bundu takže zbroj není vidět. K pasu si připnu opasek s blasterem a do boty schovám vibronůž. Tou dobou už je tak akorát čas abych se šel připravit na přistání.

Aren Lightshine - 09. června 2013 20:44

Čas na přistání Mistr nám odpoví a dá popisy těch, které máme hledat. Příjmu jednou rukou kartu na kredity a uschovám jí do jedné z kapes. "Jak si přejete mistře." Přikývnu a zadívám se na něj. "Ymmm co se týče ztracených Jedi mistře Vy byste měl být přece schopen je vycítit pomocí Síly pokud jsou na planetě ne?" Otáži se se zájmem a divím se, že tato možnost nikoho nenapadla dřív. "Nebo to snad nejde?" Doplním pro sebe v duchu. Když je nám nakonec řečeno jít se připravit jen kývnu a jdu do své ubikace, kde se doobleču. V Jedijské robě (viz ikona) a k tomu se zahalím do pláště (odkaz). Pod ním se mi skrývá světelný meč. (odkaz) S tím jsem pak připraven na přistání.

Jessa Lendix - 10. června 2013 00:08

Přípravy před přistáním Zkoumavým pohledem přelétnu přes mé oblečení, které by se prý mělo zdát příliš nápadné. Hmm no viděla jsem lidi už v podivnějších věcech na ulici o jiných rasách ani nemluvě. Vann měl pravdu, že nevypadáme zrovna jako běžní obyvatelé, ale já byla ráda, že jsem ve svém oděvu vynechala ten pro jedie typický vlající hnědý plášť, ve kterém se stejně jen špatně bojovalo. Chvíli jsem ještě přeměřovala zamyšleně svůj model a sem tam ho porovnala s oděvy mých kolegů. Nakonec jsem schovala své světelné meče pod úzký plášť a tázavě pokrčila ramena na Vanna. Neměla jsem teď s sebou stejně žádné oblečny Huttských otrokyň a ani peníze na ně. „Deset tisíc kreditů?“ Zašeptala jsem překvapeně. A to jen na jeden výběr! Něco tu začínalo sakra smrdět a nebo mistr záhadně zbohatnul. Trochu nevěřícně jsem si prohlédla mistrův obličej, jestli nejde zas jen o nějaký nepovedený žert, ale nic moc jsem z něj stejně nevyčetla. Hmm tak to zjistí hned při první platbě. Opřela jsem ruce v bok a poslouchala další informace o našich hledaných cílech. Vypadalo to navíc, že se nakonec nevyhnem oficiálnímu přivítání. To mi ještě dneska scházelo. Zase nějaký kancléř a zase nutnost nasadit oficiální neutrální výraz. Takový jaký se sluší pro člena řádu Jedi. Snad to vyřídíme rychle. Počkala jsem až Aren dostane svou odpověď, ale byl asi docela jasné, že tak snadné to se stopováním skrz sílu nebude. Koneckonců kdyby bylo, tak se se sithama potkáváme až příliš často. Doufám, že tam na žádné nenarazíme. To by nám asi pořádně zkazilo prozatím slibně vyhlížející dovolenou. Ani se nenaděju a většina posádky opustí briefingovou místnost. No, nejsou to nejspíš zrovna moc ukecané typy. Raději to neprotahuji. Rozloučím se s mistrem a vyrazím do své kajuty, kde se zkusím trochu pohrabavat ve svém oblečení, ale stejně nakonec zvolím jako nejlepší volbu to, jenž mám na sobě. Aspoň mě nebudou zvát na žádné společenské akce a co nejdřív se odtamtud dostanu. Změním jen tuniku za obyčejnější variantu košile, abych tedy nepůsobila tolik jako někdo z řádu. Obyčejný hnědy plášť, kalhoty a košile. No, doufejme, že tady zapadnu. Otázka ovšem je, jak přijdou moji kolegové. Jak je znám, tak pochybuji, že budou převlečení za pašeráky. Trochu se opláchnu, sčísnu pocuchané vlasy a pak spěšně vyrazím za ostatními se také připravit na přistání.

Zix - 10. června 2013 20:11

Příprava Zapnuty interkom a tím pádem i hlas Mistra jedie, jak si náš pasažér hodlal říkat, zněl hlučnou strojovnou. Nevnímám moc rozhovor poněvadž nechápu proč posádka takové lodi musí pomáhat jedium? Mocné bytosti převažující ty naše a potřebují k tomu naši pomoc? Nejsem žádný hrdina který položí svůj život za jejich problémy. Mám své starosti. Třeba to jak udržet tuhle kocábku pohromadě. Zaslechl jsem cosi o kreditech a možnosti nakoupit součástky na planetě. Ihned jsem začal přemýšlet jak toho využít a sehnat potřebné vybavení aniž bych se zapojil do záležitosti jediů. Briefing zkončil a stejně tak i naše cesta. Zběžně seberu nástroje které se mi budou hodit a uložím do batohu. Přehodím přes sebe jednoduché pončo a nasadím velký klobouk který jsem kdysi koupil už ani nevím kde. Blaster u pasu šikovně schován. Mimozemšťan nikdy nevím že. Ještě zaúkoluji opravárenského robota a budu doufat že se Poutník nerozpadne. Pak se vydám k ostatním.

Vypravěč - 11. června 2013 21:02

Přistání Ještě než se rozejdete odpoví Mistr na Arenovu otázku. "Ano, máš pravdu. Za běžných okolností by se měli dát najít pomocí síly. Bohužel mně se je najít nepodařilo. Necítím je na planetě pod námi. To ovšem může být způsobeno mnoha důvody. na okamžik se odmlčí. "Mohou u sebe mít, artefakt který je stíní. Další možností je, že se pohybují poblíž zdroje temné energie a jejich energie se navzájem vyrušili." nabídne mistr několik s mnoha možností proč dvojice nejde vyhledat pomocí síly. Brzy poté Jitřní poutník dosedne na hlavním kosmoportu planety a všichni se sejdete u výstupních dveří. Kapitán a jeho dva partneři, jenž dělají palubní střelce jsou oblečeni do vycházkových uniforem republikového námořnictva. Mistr sám zůstal v prostém oděvu Jedi. Už když se spouští rampa čeká na vás uvítací výbor. Tvořený, asi tuctem hodnostářů a čtyřiceti vojáků nastoupenými ve špalíru ke vznášedlu delegace. Mistr vykročí jako první a sotva poprvé stoupne na planetu už je u něj přátelsky vypadající muž. "Vítejte Mistře jedi Cor´ane, jsem kancléř Abraxu Kurro Ymora. Jsme poctěni, že jste přicestoval z tak velké dálky." srdečně potřese mistrovy rukou a zvědavě se zadívá na jeho doprovod ( a tedy na vás). "Vidím, že jste přivezl početný doprovod. V dnešních časech je to více, jak rozumné. Problémy mezi klany se ještě zhoršily, ale o tom vám povím jinde." Všichni si všímáte, že kancléř je očividně nervózní, že musí stát pod otevřeným nebe. Mimo to vám neujde že vojáci mají barvy čtyř rodů spravující planetu( modro- zlatou, zelenou- černou, rudo - bílou, zlato-černou). "Rád vás poznávám kancléři." odpoví úsečně očividně je z něčeho poněkud rozladěn. Nechá tedy kancléře přeskočit většinu formalit a odvést se k vznášedlu. Vám kývne ať jdete sním. Sotva nasednete do vznášedla kancléř se dost uvolní. "Kde je mé vychování. Ještě jsem vám nepředstavil ostatní členy mého doprovodu. Toto je velitel Fi-dam." ukáže na muže, jenž mu stál po boku a vypadá drobně až nenápadně. Je oděn do jednoduchých šatů, vyrobených z drahého materiálu a na rozdíl od zbytku delegace se neověsil oznaky svého úřadu. "Tato milá dáma je Alisa Gadernot, představitelka třetího rodu a ministryně průmyslu." představí společnosti, ženu ve starších letech oblečenou do rudého šatu podle poslední galaktické módy a ověšenou spoustu šperků. "Pánové Tar Naga a Bor Khal, jsou představitelé druhého a třetího rodu a mají na starost zásobování surovinami." představí kancléř dva postarší muže. Tar Naga je oblečen do zeleno-černého roucha ozdobeného znaky. Jeho společník má roucho zlato-černé a je na něm vidět, že většinu života strávil někde v práci. nasvědčuje o tom ošlehaná tvář a ruce na kterých jde jasně vidět, že pracovali. Vznášedlo se odlepí od země a mistr se zadívá z okénka a očividně nad něčím přemýšlí a nechává vám tak prostor na otázky.

Vypravěč - 11. června 2013 21:07

soukromá zpráva od Vypravěč pro Vznášedlo a vzdušný provoz Všiml jsis zajímavé věci. Vznášedlo do kterého jste sedli je ve zkutečnosti zamaskovaná a luxusně přestavěná výsadková loď používaná republikou. Její pancéřování ochrání posádku před lehčími zbraněmi a není úplně bez šance ani proti těžkým zbraním. Podle toho, jak lehce se zvedlo, pravděpodobně předělali motory, aby byli rychlejší. Hned na kosmoportu sis všiml, že stíhací doprovod , jenž vás doprovodil z oběžné dráhy je stále na dohled. Teď jak letíte jsi postřehl, že máte soukromý koridor, což je přinejmenším zvláštní, protože ostatní vznášedla musí čekat, než proletíte.

Vypravěč - 11. června 2013 21:12

soukromá zpráva od Vypravěč pro Delegace a Mistr Podle všeho mistr čekal, že jej přivátá někdo jiný a ikdyž to skryl vycítil si jeho pobouření. Jakmile nastoupíte do vznášedla cítíš, že nepřemýšlí, ale začíná meditovt. Z kancléřova nervozita není skrývaná. Očividně se velmi bojí, stát na otevřeném prostranství kosmoportu. Jeho úlevu, když dosedne do vznášedla je značná. Očividně před vámi něco tají, nebo spíš doufá, že se na něco nezeptáte. Z velitele cítíš ostražitost až podezřívavost, nejspíše spojenou s tím, že neví co od vás má čekat. To ti prozradí síla, jeho výraz by ti neřekl vůbec nic. Z dámy cítíš doslova pohrdání, skrývané za maskou zdvořilého zájmu. Z dvojice mužů úlevu, že jste dorazili.

Vypravěč - 11. června 2013 21:16

soukromá zpráva od Vypravěč pro Neznámí a Mistr Hned po přistání cítíš, jako by k tobě někdo prosebně natáhl ruku. Několik okamžiků jsi doslova zaplaven prosbou o pomoc, ale tenhle pocit rychle vyprchá, jakmile vstoupíš na kosmoport a setkáš se s delegací. Mistr ani nikdo z ostatních očividně nic podobného necítil. Když nasednete do vznášedla mistr začne meditovat a cítíš, že se snaží někoho kontaktovat, nevíš koho, ale jsi schopen sledovat jeho pátrání a neúspěch, k jakému zatím vede.

Vypravěč - 11. června 2013 21:21

soukromá zpráva od Vypravěč pro Vojáci doprovod Jak procházíš kolem vojáků všímáš si že všichni jsou připraveni okamžitě spustit palbu a dokonce i stojí tak aby v případě potřeby mohli zahájit palbu a neohrozit své kolegy na druhé straně průvodu. Také ti neujde, že i když jsou zbroje pomalovány, aby působili reprezentativně jedná se očividně o bojové uniformy pro vojáky do první line. Ve veliteli Fi-damovy poznáš aktivního vojáka na první pohled. Už jen jeho chůze připomínající šelmu, jej usvědčuje s toho, že není pouhým úředníkem. Ten muž nebojoval před, rokem ani před měsícem, ale doslova před pár hodinami. Cítíš to z něj. Když nastupuješ do vznášedla máš pocit že se na tebe někdo z dáli dívá a není to zrovna příjemný pohled. To víš jistě.

Vypravěč - 11. června 2013 21:24

soukromá zpráva od Vypravěč pro Ostraha a posádka vznášedla Když dojdeš ke vznášedlu. Neomilně si všimneš , že dva vojáci mají mimo zbraní diskrétní hledače trhavin. Jak kolem nich procházíte zároveň se ujišťují, že nehodláte jejich představené vyhodit do vzduchu. Vznášedlo samo tě zaujme tím, že i přes svůj civilní vzhled, má prokazatelně vojenské motory a podle všeho o lehké štíty. Samo vznášedlo je umělecký kus očividně opravovaný někým tvé rasy, ale podpis nikde nevidíš.

Aren Lightshine - 11. června 2013 22:18

Delegace Když konečně vystupujeme z Jitřního poutníka mám hozenou kápi, aby mi nebylo vidět do obličeje. Přece mne hned nemusí každý znát, zvláště, když nás pak čeká další mise. Jdu s klidem a obezřetností hned za mistrem. Rozhlížím se kolem a zjišťuji jaká je situace. Zdá se, že kancléř není opravdu ve své kůži a ostatní okolo také nevypadají nijak zvláště v pohodě. Na přivítání se nijak nevyjadřuji přece jen nechávám formality, na našem mistrovi. Raději se zajímám o jednotlivé členy delegace protější strany. Když usedáme do transportu trošku poleví jejich napětí. Přelétnu všechny pohledem a na chvíli se zadívám na kancléře. "Situace je horší než se očekávalo že?" Řeknu klidně jakoby nic, protože tak usuzuji z pocitů vše okolo. "Bude třeba si na ně dávat pozor, kdokoli může být zrádce." Dodám pro sebe a jsem kdykoli připraven tasit svůj světelný meč.

Jessa Lendix - 11. června 2013 23:03

Sekání s kancléřem Přidám se k naší docela početné skupině různorodých existencí. Trochu zkoumavě přejedu pohledem mé kolegy společně s naším doprovodem a pro jistotu se ujistím, že na tomto politickém jednání nebudou chybět naše zbraně. Koneckonců mohla by to být osudová chyba. Naštěstí dle množství na opascích zavěšených, či jinak upevněných zbraní, je vidět, že všichni vědí, jak se na správné politické jednání vybavit. Od mechanických držáků umístěných po straně rampy se ozve slabé zasyčení a nám se pomalu začne odkrývat výhled na již nastoupený výbor místních představených s jejich svitou. „Jak já miluji politiku.“ Zašeptám spíše sama pro sebe s lehkým úšklebkem, zatímco se dveře nezadržitelně otevírají a pár rychlými pohyby rukou si upravím plášť, abych nevystavovala na odiv své světelné meče. Mistr se vydá po rampě a já jej s ostatními s menším odstupem následuji. Pozorně sleduji okolí a při zmínce o početném doprovodu se na kancléře jen mlčky otočím a pokývnu hlavou na pozdrav. Zatím ode mě nejsou vyžadovány naštěstí žádné odpovědi či výraznější reakce a tak se mohu zaměřit spíše na udělání si obrázku o situaci. Skutečně se zdá, že nás přivítali zástupci několika rodů, ovšem napětí ve vzduchu by se dalo krájet. Sama si dávám velmi dobrý pozor na po stranách stojící vojáky, kterým by nedělalo žádný problém po nás ihned začít pálit. S rukama svěšenýma po stranách u těla jako nic a přitom připravena okamžitě tasit své meče jdu pomalým krokem za mistrem a jen tak mimoděk poslouchám představování ostatních členů kancléřova doprovodu, ze kterého mě zaujme jen jeden člověk, Fi-dam. Velmi dobře si prohlédnu toho muže, který určitě běžně nechodí v obyčejném slušivém oděvu. Ne, už z plynulosti jeho pohybů je jasné, že nejde o nějakého obyčejného politika, leda by tu dostávali běžně profesionální vojenský výcvik. Rozhlédnu se po okolí, jestli nezaznamenám známky nějakého pohybu v dálce, či stopy po nějakém předchozím boji. Něco mi tu smrdí. Já věděla, že vydávat se na politické jednání není nikdy dobrý nápad. Nedá se už ale nic dělat, jen doufat, že spor, který tu asi nedávno proběhl byl už vyřešen a nás nic nezasáhne….třeba raketa. Instinktivně jsem se opět rozhlédla po okolí. Prošla jsem v těsném závěsu za ostatními a sedla si do vznášedla jako jedna z posledních, abych si mohla ještě zkontrolovat dění za našimi zády. Nikdo se ale nesnažil na nás začít střílet, ani házet termální detonátor. Což mě docela příjemně potěšilo. Usadila jsem se do pohodlné sedačky vznášedla, které se lehce vzneslo a odváželo nás… No vlastně ani nevím kam. Sakra! Aren položí spíše řečnickou otázku. Joo mnohem horší. Prolétne mi hlavou. Zatracená politika. „Mistře kam že to vlastně míříme?“ Zeptám se na první pohled spíše zaujatým a bezstarostným tónem, abych tady napětí ještě nestupňovala. Velmi pečlivě sleduji celou naši cestu, pana Fei-dama a především jestli skutečně míříme, tam kam bychom měli.

Brandon Atkins - 12. června 2013 11:29

Na přistávací ploše Naše Loď přistane. Na přistávací ploše už na nás čeká slušný uvítací výbor. Vojáci hezky seřazení a v pozoru jako na přehlídce. Nicméně jejich počty se mi na problémy mezi rody zdají trochu velké. Buď se na naše přátele jedáie snaží udělat dobrý dojem a nebo je situace daleko horší než jenom obyčejné problémy o kterých se kancléř zmínil. Klidně následuji mistra společně ostatními, ruce kapsách a oči na stopkách. Rozhovoru s kancléřem nevěnuji moc velkou pozornost. Spíš by mě zajímalo kam to máme vlastně namířeno. Moc se mi nelíbí že nás bere sebou aniž by nám řekl řekl co se vlastně bude dít. Když se dostaneme konečně do vznášedla tak se cítím o něco bezpečněji. Nicméně přítomnost kancléře a jeho přátel mě moc neuklidňuje. A proč by taky měla. Politice jsem nikdy neholdoval. Hlavně ať je to co nejdřív za námi. Vzhledem k tomu že cesta bude ještě nějakou dobu trvat a nemám nejmenší chuť se s kýmkoliv z nich bavit tak mlčím. Svou pozornost zaměřím ven z okna kde pozoruji doprovodnou stíhačku. Vše se zatím zdá v pořádku a pevně doufám že to tak vydrží co možná nejdéle.

Ray Skaal - 12. června 2013 16:17

Uvítací výbor Hneď, ako sa naša loď dotkla zeme, som zacítil nepokoj. Snažil som sa pomocou Sily vypátrať zdroj, ale v tom sa otvorili dvere a majster vykročil vpred. Nasledoval som ho, ale stále sa mi niečo nezdalo. Toľko vojakov iba kvôli nám? Tu muselo ísť o viac, než nám bolo povedané. Takýto počet vojakov sa zvyčajne nepríde ukázať kvôli malej skupine. Predstavovaniu som nevenoval pozornosť, ale na kancelárovi som si všimol očividnú nervozitu. Radšej som si skontroloval svetelný meč. Keď sme kráčali k vznášadlu, snažil som sa preskúmať okolie pomocou Sily a aj zraku, no nič konkrétne som nenašiel. Všimol som si ale, že majster je akýsi nesvoj. Keď sme nastúpili do vznášadla, zrazu boli všetci o niečo pokojnejší. Predstaveným politikom som nevenoval pozornosť a všímal som si majstra. Iba potichu sedel a hľadel do neznáma. Nasledoval som jeho príklad a ticho som meditoval a snažil sa nájsť rovnováhu. Nech sa tu deje čokoľvek, určite nejde iba o rutinnú diplomatickú misiu. Všimol si to aj Aren, ktorý to nadhodil nahlas. Ostal som ticho a sledoval, ako sa rozhovor vyvinie. Jessa mala opäť trefnú poznámku, ktorá mi úplne unikla. Naozaj sme nevedeli, kam letíme. Ja som ale stále ostal ticho a meditoval, pričom som sa snažil zamerať na nášho majstra...

Vypravěč - 24. června 2013 21:43

Cesta vznášedlem Vznášedlo se řítí ulicí a vy pod sebou vidíte velkoměsto, z výšky působí čistě a poklidně. Arenova otázka vyvolá ve vznášedle poněkud tíživější atmosféru. Kancléř zbledne, jako stěna a snaží se najít odpověď, jenž by to popřela. "Ano, došlo k několika ozbrojeným střetům mezi jednotkami rodů. Prozatím se ale všichni drží pravidel boje a tedy nemáme ztráty na civilistech." odpoví místo kancléře Fi-dam klidným hlasem profesionála, dřív než kancléř vymyslí nějakou výmluvu. "Ano, ano, za poslední týden došlo k třem neúspěšným pokusům o atentát. Doufám, že vaše přítomnost odradí další útočníky." připojí se kancléř. Mistr se temně usměje. "Jsem přesvědčen, že dalšímu útoku na vás již nedojde." Poté se mistr otočí na Jessu. "Letíme do sídla rady rodů." a ukáže na velkou štíhlou budovu tyčící se nad městem jako stříbrné kopí. Míříte právě k ní nejkratší možnou cestou. "Mohl bych se zeptat? Vysvětloval vám někdo jak funguje naše společnost, přesněji jak fungují rody mezi sebou?" zajímá se Tar Naga očividně připraven začít s dlouhou přednáškou. Než sní stačí začít začne před vámi stoupat k obloze hustý černý dým dávající tušit, že se stalo něco vážného. O okamžik se rozběhne čilá komunikace mezi Fi-damem a někým v dáli. Záhy se kolem vznášedla zařadí stíhače do obrané formace. O okamžik později přelétáte nad havarovaným vznášedlem nápadně připomínající to vaše. "Podíváme se jestli můžeme pomoct?" zeptá se mistr a není zcela jasné koho se ptá.

Brandon Atkins - 25. června 2013 15:37

Cesta vznášedlem Cíl cesty je tedy jasný. Sídlo zdejších rodů. Už teď je mi jasné že tam bude mnohem více politiků a daleko víc vojáků než jsme zatím potkali. Vůbec se mi ten nápad nelíbí. Jak se zdá tak nemáme na práci nic lepšího než vlézt Nexům přímo do nory. Najednou si před námi všimnu kouře stoupajícího z trosek nějakého vznášedla. Aby to nebylo málo tak se naši obránci kteří nás doprovází začnou připravovat k boji. Teď jsem docela rád za pancéřování které tahle věc má. Snad nebude potřeba. Chvilku ještě koukám z okna a potom vstanu ze svého místa. “No vypadá to že vám ten klid moc dlouho nevydržel, smůla.“ Řeknu se škodolibým úsměvem kancléři a jeho přátelům. Potom zamířím do pilotní kabiny. V současné situaci toho nemůžeme moc dělat ale nechce se mi jen tak sedět a koukat z okna. Jakmile jsem u pilota tak se podívám jak vypadá situace z jeho pohledu. Pak přijdu blíž k němu. “Co se venku děje?“ zeptám se přímo. Nepochybuji že by si vraku nevšiml. A doprovodné lodě ho už také museli informovat?

Ray Skaal - 25. června 2013 19:01

Let vo vznášadle Z meditácii ma vyrušil hlas Fi-dama, ktorý bude zrejme jeden z väčších hráčov. Asi by som mal viac pozornosti venovať ľuďom vo vznášadle... Keď skončil, začal som si myslieť, že toto nebude mierumilovná diplomatická misia a uvedomil som si, že by sme sa mohli do boja dostať aj my. Majú tieto nepokoje súvislosť so zmiznutými Jedimi? Nech to je ako chce, je v tom oveľa viac a celé to rozlúštiť zaberie veľa času. To som usúdil aj podľa majstra, ktorý očividne nie je vo svojej koži. Aspoň, že nám objasnil, kam letíme. Určite nás tam bude čakať kopec ďalších šašov a vojakov. Keď sa chystal Tar Naga na prednášku, zbystril som pozornosť. Bližší pohľad na miestnu politiku by možno odhalil alebo ponúkol niekoľko teórií, o ktoré sa môžme ďalej pohnúť. Predsa len o miestnom systéme toho veľa neviem. Potom som ale najprv skôr vycítil, až potom zahliadol hustý dym. Fi-dam sa potom opäť ujal iniciatívy a to ma prinútilo si toho muža zapamätať. Trocha som ho skúsil preveriť pomocou Sily. Majster ponúkol pomoc, a na moje prekvapenie náš pilot sa zodvihol ako prvý a hneď išiel do kabíny. Ja som ostal sedieť a snažil som sa zamerať na Fi-dama a ďalej sa držať späť, až kým mi sám majster nepovie inak.

Jessa Lendix - 27. června 2013 19:02

Vznášedlo Sleduji pod námi ubíhající velkoměsto a sem tam zkontroluji i dění na palubě našeho vznášedla. Celá situace se na první pohled zdá až nečekaně poklidná. Město vypadá klidně, bez stoupajících sloupů dýmu či davů panikařících lidí. Ve vzduchu se také nenese žádný zvuk sirén, či jiných poplašných zařízení, ale já se tímto nenechám ukolébat k nepozornosti. Nějaký boj tu jistě nedávno proběhl. Je to cítit doslova ze vzduchu. Mou domněnku za chvíli potvrdí Fi-dam, zrovna ten kterého jsem z nedávného střetu podezírala. Jen lehce pokývnu hlavou, ale raději do jejich rozhovoru nevstupuji. Takže proto jsme tu. Máme být zastrašovacím prostředkem, aby se kancléři nic nestalo. Je pravda, že titul rytíře Jedi má v galaxii svou reputaci, ale ne vždy to musí stačit na odrazení příliš ambiciózních jedinců. Raději si své pochyby nechám prozatím pro sebe. Kancléř vypadá už dost nervózně a nerada bych situaci ještě zhoršovala. „Aha, dobře mistře. Co tam bude od nás požadováno. Máme hlídat prostor kvůli možným narušitelům?“ Prosím, ať řekne ano a nemusíme se účastnit nějakých jednání. Prosím! Další otázka od....Tar Naga bylo myslím jeho jméno, mě vůbec nepotěší, protože v sobě nese potencionální hrozbu dlouhého povídání o politice. Raději mlčím a nechám tuto odpověď na někom jiném, třeba to někoho bude zajímat, i když mě tedy rozhodně ne. Náhle si při pohledu z okénka všimnu hustého dýmu. Cože jsem to právě říkala o poklidném městě? Lehce se ušklíbnu nad ironií této situace. Je mi ovšem jasné, že situace je poměrně vážná. Pokud se tady dějí teď takovéto věci, můžeme myslím na mírumilovné politické jednání zapomenout. Navíc havarované vznášedlo nebylo běžná třída, ale stejné jako máme my. Takže muselo jít buďto o falešnou návnadu, nebo v něm cestoval někdo významný. Tak jako tak, to nebylo dobré. Na mistrovu otázku pouze tiše kývnu, že jsem připravena, bude-li ode mne něco vyžadováno. Dále mlčím, abych nevstupovala do hovoru kancléři, který bude muset jistě jeho nabídku zvážit.

Aren Lightshine - 01. července 2013 18:40

Vznášedlo Jen mlčky sleduji ne moc výřečnou odpověď přítomných a sám pro sebe o tom všem přemýšlím. Následný výbuch a poprask v okolí přiláká mou pozornost. S klidným výrazem se opět otočím na osazenstvo. "No myslím si, že se vám to opravdu vymyká z rukou." Pohled stočím k mistrovi v tázavém pozdvižení obočí. "Mistře máme se na to jít podívat? Myslím si, že by neměl být takový problém svézt se na jednom z doprovodných stíhačů k místě nehody a zkusit chytit pachatele." Navrhnu s mírným úsměvem. Ano jsem tu ten nejvíce přes diplomacii, ale to neznamená, že nemám rád akci a podobné věci.

Vypravěč - 04. července 2013 19:47

Pilotní kabina V kabině sedí dva piloti a jeden z nich se na tebe zadívá. Druhý se věnuje cestě před vámi. Pilot, který se na tebe podíval odpoví na tvou hlášku. "No, co bys čekal. Já bych řekl, že na to, že tu defakto zuří občanská válka je celkem klidné ne? " Na to reaguje druhý pilot zlým pohledem. "No, slyšel jsi velitel. Jedno vznášedlo mělo nehodu. Podle všeho selhal motor." odpoví pilot, jenž sleduje cestu. Jeho parťák má poněkud prořízlejší pusu a tak ironicky dodá. "Jo úplně sám a vůbec nikdo mu nepomohl, co." To už dvojice začne debatovat přes vysílačky. Všímáš si, že klesáte a míříte k místu nehody za několik okamžiků stojíte vedle. Prostor pro pasažéry Kancléř se na Arena chladně usměje. "Abychom si rozuměli já už tyhle problémy zdědil a snažím si je řešit. Díky mým snahám neprobíhá nad planetou vesmírná bitva." Mistr se usměje na kancléře a velitele Fi-dama. "Jsem si jist, že mí společnicí by rádi nasáli zdejší atmosféru, přistaneme." načež velitel vyštěkne několik rozkazů a vy přistanete. Mezitím se mistr otočí na ostatní Jedi. "Našim úkolem zde je zajistit stabilitu. Takže ano, budeme bránit kancléře. Našim cílem je ovšem najít důvod nepokojů a přivést ostatní rody k jednacímu stolu." prohlásí klidně na otázku Jessi ohledně úkolu. "Pokut se jedná o nehodu, poradí si s tím místní složky, přesto je ta náhoda příliš velká. Proto se tam porozhlédněte. Přistaneme na místě a předpokládám že tady kancléř vám zajistí dodatečný odvoz." kancléř hned přikývne. "Já s kancléřem budu pokračovat dál a počkám na vás v Radě rodů. Jelikož známe Zixe, tak ten určitě nebude chtít pobíhat pod volným nebem a tak poletí se mnou." jmenovaný člen vaší malé společnosti se na mistra zadívá a něco nelichotivého zamumlá. Místo havarie Vaše vznášedlo přistane nedaleko od toho havarovaného. Havarované vznášedlo vypadá téměř stejně, jako to vaše. Jen v tom havarovaném letěli návštěvnici zdejší soustavy a jejich průvodci. Kolem vznášedla se hemží členové místních bezpečnostních týmů a ohledávají vznášedlo. Cestující a řidič byli odvedeni kousek stranou , kde je právě ošetřují medici a překvapivě nikdo není vážně raněn. Jen jednomu muži něco zranilo rameno. Celkem ve vznášedle bylo 10 cestující plus dva řidiči. Hned po přistání k vám vykročí důstojník bezpečnosti v šedé uniformě. S blasterovou pistolí u boku. "Mám vás tu provést." prohlásí úsečně. Očividně není z vaší přítomnosti příliš nadšen. "Co pro vás mohu udělat?" zajímá se a ustoupí stranou abyste si mohli to vznášedlo prohlédnout.

Vypravěč - 04. července 2013 20:11

soukromá zpráva od Vypravěč pro Vznášedlo Jak si to prohlížíš vznášedlo, všímáš si dvou věcí. Všímáš si, že sklo je popraskané na dvou místech. Jedna prasklina se šíří od poškozeného motoru, jenž nejspíš slabě vybuchl. Druhá prasklina připomíná pavučinku a uprostřed je malá dírka. Když se zadíváš skrz zjistíš, že je přesně v místě sedadla, které je trošku od krve. Věc, jenž tu díru udělala najdeš v opěradle dalšího sedadla. Je to malí projektil, který nepoznáváš. Druhou věcí jenž najdeš je malí lokátor připevněný na spodku vznášedla, jenž tam byl nastřelen a očividně nedávno.

Vypravěč - 04. července 2013 20:17

soukromá zpráva od Vypravěč pro nepříjemné pocity Když klesáte k havarovanému vznášedlu, cítíš extrémní zlost a frustraci. Očividně je zklamán a na někoho se velmi zlobí. Jako bys slyšel hlas, jenž někdo utěšuje, nebo uklidňuje. Ten kdo se zlobí má očividně nadání pro práci se sílou. Necítíš z něj ovšem temnou stranu. Když se zadíváš tím směrem, na okamžik zahlédneš muže uprostřed skupinky. Nevíš to jistě, ale vypadá na místního. Každopádně na sobě má modro černý kabát, jenž vypadá na oficiální róbu. Havarované vznášedlo Jak tak zkoumáš vznášedlo už při zběžném pohledu jsis všiml, že logo na boku vznášedla je hodně podobné, jako to na boku kancléřova vznášedla, ale ne stejné. Jediné v čem se oba nápisy liší je jedno písmeno, jenž je na havarovaném vznášedlu špatně vidět. Ty to víš, protože ti to napověděla síla. Nápisy jsou totiž psány v místních značkách, jimž rozumí jen místní.

Ray Skaal - 05. července 2013 10:27

Miesto nehody Keď majster ponúkol pomoc, nebol som z toho dvakrát nadšený. Takéto záležitosti by si mohli opatriť miestne zložky aj sami... Nahlas mu ale nebudem protirečiť. Počas klesania k miestu havárie som bol ticho a skúmal pomocou Sily. Keď sme pristali, mal som 100 chutí zostať vo vznášadle s majstrom a Zixom. Vyšetrovanie havárie naozaj nie je to, prečo som sa stal Jediom. Nič na tom nemení ani fakt, že sa o haváriu nemusí jednať... Miestny dôstojník zrejme zdieľa môj názor, súdiac podľa jeho postoja. Keď sa odstúpil, letmo som si prezrel loď a spýtal som sa ho: "Môžte mi povedať, či miestne označenia vznášadiel aj niečo znamenajú? Ak áno, poprosím o preloženie. Sám si s tým bohužiaľ neporadím." Pomaly sa začnem prechádzať okolo miesta havárie, kým čakám na jeho odpoveď.

Aren Lightshine - 06. července 2013 18:22

Havarovaný transport "Vážený pane kancléři možná, že jste zabránil vesmírné bitvě ale bitva jako bitva ať na zemi nebo ve vzduchu. Kdybyste měl vše pevně v rukou tohle by se nestalo." Odvětím s poklidem a počkám až přistaneme. S pokývnutím se rozloučím s mistrem. "Síla vás provázej mistře." Pak se odeberu k vraku, který začnu zkoumat a přecházet kolem. "Hmmm zajímavé." Slétnu pohledem k lokátoru a projektilu. "Byla to určitě sabotáž někdo ten transport označil a cíleně sestřelil." Sehnu se a seberu lokátor a pak i projektil, který si lépe prohlédnu. "Ví někdo, kdo používá takové projektily?" Optám se se zájmem, ale zatím ani jeden z nalezených předmětů nedávám z ruky.

Jessa Lendix - 07. července 2013 00:58

Vyšetřování havárie „Rozumím mistře. Snad něco brzy najdeme.“ Kývnu na mistra, když je mi oznámen náš úkol na této planetě. A je tu zase politika. Prolétne mi hlavou. Pravda, ještě jeden kouřící vrak, aby toho nebylo málo. Sleduji zvětšující se oblaka dýmu stoupající z trosek havarovaného vznášedla, ke kterému se snášíme. Jen si tak sama pro sebe krátce pokývnu spokojeně hlavou. Koneckonců potloukání se kolem hořících vraků je pořád zábavnější, než se účastnit politických jednání v sídle rady. Vznášedlo lehce přistane, já na nic moc nečekám a vyskočím na ulici. Pod podrážkami mi zaskřípe nějaký kousek kovu, který se sem dokutálel z místa nehody. Zvedla jsem nohu a letmo si prohlédla jinak nezajímavý kus, který se příliš nelišil od další spousty kolem se povalujících úlomků, které se rozlétly při nárazu. Mávnu s úsměvem rukou na mistra, který se vzdaluje v našem vznášedle a rozhlédnu se kolem. Moji společníci se vrhnuli na zjišťování informací od místních bezpečnostních složek a tak je zatím nechám, aby získali nějaké odpovědi a sama si projdu místo havárie. Zatraceně v elektronice se vůbec nevyznám, ale prohlédnu si alespoň stopy po výbuchu na těl vraku. Snad se mi z nich podaří něco vyčíst. Netrvá dlouho a podaří se mi najít důvod celé této havárie. Už podle vnějších znaků na zbytcích vznášedla je jasné, že šlo o sestřelení. Takže variantu s bombou můžu vynechat. Projektil, který ale technik vytáhl se mi vůbec nelíbí. Trochu nakrčím čelo a dojdu k němu. Projektil si prohlížím, ale nešahám na něj. Mrknu na Arena, který se projektilu chopil a krátkým pohybem hlavy mu naznačím, aby šel trochu dál. „Vypadá to, že tu máme nezvané hosty a o obyčejné vojáky v tomhle případě určitě nejde. Bojím se, že je do toho zavlečena i druhá strana. Jistě si to z toho projektilu také cítil.“ Promluvím tlumeně s vážným výrazem k Arenovi. „Ještěže to naše vznášedlo bylo pancéřované. No nic, půjdu se zkusit zeptat na něco těch cestujících. Třeba si všimli něčeho zajímavého.“ Kývnu na Arena a vydám se směrem ke skupince zraněných pasažérů a mediků. Jdu pomalým krokem a zkouším se soustředit na vnímání síly tohoto místa, protože je možné, že pachatel tu stále někde je a nebo tu něco zapomněl. Zatímco je nás průvodce zaměstnán mými kolegy a dojdu k početnější skupině pasažérů, kteří za sebou asi nemají zrovna nejlepší let jejich života. Nezdá se ale, že by tu byly nějaké smrtelné oběti. Většina vypadá sice otřesená, ale jinak vcelku zdravá. Pozorně si je prohlídnu, jestli jsou opravdu tím, čím se zdají, tedy obyčejnými pasažéry a ne nějakými přestrojenými vojáky. Zastavím se u jednoho z nich, který není zrovna ošetřován medikem a vlídně se na něj usměji. „Dobrý den. Nebude vám vadit, kdybych se vás zeptala jen na pár jednoduchých otázek? Mohl byste mi prosím co možná nejpodrobněji popsat průběh nehody, jak si ho pamatujete?“ Nepřestávám se usmívat ale pozorně sleduji toho člověka, kdyby se náhodou snažil něco ze svého vyprávění pozměnit nebo mlžit.

Vypravěč - 10. července 2013 20:00

soukromá zpráva od Vypravěč pro Pilotní kabina Piloti zkušeně posadí vaše vznášedlo vedle havarovaného. Doprovodní stíhači zajmou krycí pozici nad vznášedlem a podle komunikace, jenž vede druhý pilot. Sice mu nerozumíš, protože mluví místní hantýrkou, ale tón je ti povědomí. Naposledy jsi měl podobný když jsi vysvětloval doprovodu, že si pasažéři chtějí přistát a prohlédnout bitevní zónu hezky s první ruky. Piloti stíhaček nejspíš obviňují pilota vznášedla, že ten blbí nápad je jeho. Pilot, jenž ti odpověděl po pravdě se na tebe otočí. "Hele chlape, když už tu chceš být, tak si aspoň sedni." kývne na sedadlo pomocného střelce. "Nesnáším když za mnou někdo takhle stojí. A vůbec proč nesedíš tam u smetanky? Určitě právě probírají nějaké zajímavé téma." zeptá se přes rameno. Trojice Jedi vystoupí a vy pokračujete v cestě. Ty si všímáš, zajímavostí kokpitu. Je totiž tak napůl sithské konstrukce. Rozhodně se podobá jejich stíhačkám. Celí kokpit na tebe působí dojmem, že někdo vzal sitshký bitevník vytáhl z něj sedadlo a kokpit pilota a nasadil jej na zbytek kokpitu republikového výsadkového transportu.

Brandon Atkins - 10. července 2013 20:37

soukromá zpráva od Brandon Atkins pro Pardon. Omluvím se pilotovi. Chápu jeho znepokojení. Někomu to vadí. Sám se necítím dobře když musím někde sedět zády ke dveřím. Člověk si nemůže být nikdy moc jistý obzvláště v dnešní době. Posadím se do nabízeného křesla a při tom sleduji dění venku. Jsme lehčí o pár jediů ale neřekl bych že se mi po nich stýská. I když ta holka nevypadá špatně. “V první řadě jsem chtěl zjistit co se děje. A potom pochybuji že bych přišel o nějaké životně důležité informace. Jsem jenom obyčejný člen posádky lodě která přivezla tu čtveřici. Jakmile to bude všechno vyřízeno tak mám v plánu se někam zašít.“ No ne tak docela ale nemusí zase všechno vědět. Spíš bych od nich mohl něco zjistit já. Dění vzadu u "smetánky" jak pilot chytře poznamenal mě opravdu nezajímá. Všechno je to stejně práce Jediů kteří přijeli s námi a já jim mám jenom pomoc při hledání. A to neznamená že se musím bavit s politiky. “Jak to tu v okolí vypadá? Ten zničenej transportér mi moc na klidu nepřidal. A kromě toho jsem slyšel že to tu v poslední době není zrovna moc klidný. Nějaká rada kde bych se tomu měl vyhnout?“

Vypravěč - 11. července 2013 20:56

Místo havarie Důstojník se zadívá Raie, poté na logo. "Aha to je místní kaligrafie. Říká se tam. Převoz k radě, nebo taky Převoz na radu."zauvažuje důstojník nad uměleckým dílem. "No, je pravda že by si měli ten znak přemalovat, kdyby ještě vybledl znamenal by . Převoz rady a za takové označení je pokuta. Mohou je používat jen vznášedla vozící kancléře a nebo státní návštěvy." uvažuje na hlas důstojník. Pak pozornost všech přitáhne Aren nejdříve svým prohlášením na téma "nehody" a posléze svou otázkou. Jeden z techniků k němu přistoupí projektil si prohlédne ze všech stran, očividně si chce být jistý, že se neplete a pak prohlásí."No, vím kdo jej používá, ale nedává to smysl. Střeli podobné ráže používají vojáci speciální jednotky planetárních obraných sil. Ten vysílač taky vypadá, jako součást jejich vybavení. Nějak ovšem nechápu proč by voják, nebo vojáci chránící přímo kancléře chtěli sestřelit jeho vznášedlo?" otočí se na své kolegy a ti jen pokrčí rameny. Jessino zkoumání okolí nikam nevede za to pasažérů zjistí najisto, že jsou tím kým se zdají tedy skupinou vylekaných obchodníků. Medik už je hotov s ošetřováním a tak nechá mladé jedi prostor na otázky. "Jsem letěli do sídla rady. Najednou se ozvala rána a pak si jen vybavuji tříštění skla a kouř, jenž nám vycházel z motoru." ujem se slova jeden z pasažérů. "Já náhodou vím, že ten výbuch motoru. určitě za to může pilot! Určitě do něčeho narazil." rozčiluje se druhý cestující a ukazuje na pilota, který právě sepisuje protokol s jedním z mužů v šedých uniformách. Ostatní cestující nadávají na to co je potkalo, až na raněného který mlčky sedí a očividně je v šoku, očividně na něj medik použil nějaký tiší lék a sám se dal do vyplňování vlastní zprávy. "Vy se o to zajímáte, takže to řeknu rovnou vám. Má zpráva by k vám nemusela dorazit. Podle mne se někdo toho muže pokusil zabít." prohlásí rozhodně medik a všichni si uvědomujete, že na místě zasaženého ve vašem vznášedle seděl váš mistr.

Aren Lightshine - 12. července 2013 08:46

Místo havárie Vyslechnu si původ projektilu a chvíli se zamyslím. "Mmmm děkuji to je prozatím vše." S pokývnutím hlavou se vydám směrem k Jesse, která vyslýchá cestující. Počkám, až jí řeknou vše, co potřebuje a pak si jí vezmu kousek stranou a ukážu projektil a zařízení, které jsem našel. "Tohle patří planetární obraně. Takže buď někdo vykradl jejich sklady, nebo má kancléř přímo mezi svými lidmi zrádce, čemuž bych se nedivil. Co když je za tím přímo jejich velitel? Tohle bude problém." Řeknu k ní polohlasně.

Ray Skaal - 12. července 2013 09:32

Miesto nehody Po vypočutí dôstojníka je to jasné, teda aspoň pre mňa. Niekto chcel zasiahnuť naše vznášadlo a pomýlil si ho s týmto, vďaka zle viditeľnému označeniu. Navyše projektil vládnych jednotiek... Myslím, že už vieme, prečo sa to stalo. Už len zistiť, kto to dal všetko dokopy... Pomaly som sa ešte prešiel okolo vznášadla a keď bolo zrejmé, že sme pozbierali všetky viditeľné dôkazy, rozhodol som sa použiť Silu. Z tohto miesta bola Sila cítiť viac, než bolo normálne. To ma znepokojovalo. Sústredil som sa na miestnych a pomaly všetkých skúmal. Pomedzi to som sa spýtal dôstojníka ešte ďalšiu, možno zbytočnú otázku, ale kto vie. "Vieme, kde malo vznášadlo namierené? A ten muž v modro-čiernom kabáte - kto je to?" Druhú otázku poviem tichšie ako prvú, aby ju náhodou nepočul niekto iný.

Vypravěč - 14. července 2013 17:12

soukromá zpráva od Vypravěč pro Vznášedlo "Až zjistíš, co se tu do pekel děje dej vědět. Byl bys jedinej v celé soustavě." prohlásí ten méně mluvnej pilot aniž by zvedl pohled s cesty před váma. "Hele ty vypadáš, jako cizinec a tak buď v klidu. Když se začne střílet, tak někam zalez a nevystrkuj hlavu. Vojáci klanů se střílej výhradně mezi sebou." naváže na svého kolegu ten sdílnější s pilotů. "No a když se chceš vyhnout maléru. Nevtipkuj na téma pokrývky hlav." "Nejrychlejší způsob, jak vyprovokovat bitku je otázka. Hej vole co to máš za hadr na hlavě." kývne na šátek, jenž má položený na ovládacím panelu. "Vojáci, bezpečáci a vlkodlaci, mají zakázáno nosit rodové uniformy a tak nosíme šátky. Tedy mimo službu samozřejmě."vysvětlují ti. "Co se bezpečnosti na ulicích týče. Tak pokut nejsi jedi, nemáš barevnej šátek, nebo nenadáváš borcům v bílé, nebo šedé uniformě je dole celkem bezpečno." prohlásí pilot s převahou. Mezitím se kvapem blížíte k sídlu rady. Pohledem profesionála zjišťuješ, že budova během napadení planety slouží nejspíš, jako jeden ze štítových generátorů. Moc dobře si všímáš baterii protilodních děl připravených k okamžitě spustit palbu. Stejně tak si všímáš, že letecké koridory se budově rady vyhýbají až na několik koridorů vedoucích do spodních částí budovy. "Hele, tys procestoval kus světa. Co si myslíš o těch jedi co vezem?" zajímá se ten málo mluvnej pilot.

Brandon Atkins - 14. července 2013 19:21

soukromá zpráva od Brandon Atkins pro Vznášedlo - blízko cíle Piloti se docela rozpovídají a začnou mi vykládat nejrůznější věci o zdejších pravidlech a o tom jak se chovat aby člověk nepřišel k úhoně. Není to sice přesně to co potřebuji ale na druhou stranu i s to co mi řekli nějak využiji. Takže pozor na ty šátky. To se bude určitě hodit. “To jsem měl taky v plánu. Držet se hezky stranou a do ničeho se neplést. Nechci se nechat zabít kvůli problémům které nejsou moje.“ Uklidňuji piloty. Sám si tím ale nejsem moc jistý. Sice jsem toho moc nezjistil ale něco přeci. Napětí mezi rody a jejich vojáky je něco normálního s čím se nemusím ani trápit. Ale fakt že tu mají potíže i Jedaiové je něco zajímavého. No vida. Takže moje rada zpátky na jitřence byla víc než trefná a užitečná. K čemu jim je to že reprezentují republiku když tím akorát budou dráždit místní lidi. “Co s tím vším mají společného rytíři?“ zeptám se překvapeně “Normálně bych se na to neptal ale vzhledem k těm vzadu mě to docela zajímá.“ Moc bych se nedivil kdyby to byl běžný přístup zdejších lidí. Chvilku spolu ještě klábosíme a zanedlouho se před námi objeví to sídlo ke kterému máme namířeno. Nevědět že je tohle to sídlo tak bych ho ani nepoznal. Spíš to připomíná nějaké kasárny nebo velící středisko s tou vší výzbrojí. Jak se pomalu přibližujeme k sídlu tak se mě jeden z pilotů zeptá na pasažéry z republiky. No tak říct svůj názor mu můžu. Mistrovi … jak se jen jmenuje … no mistrovi to snad neřekne tak není čeho se bát. “ Moc je neznám abych mohl říct co jsou zač. Nemám rád jejich filozofii a to jejich vykládání pravidel ale o těchhle konkrétních vám toho moc neřeknu.“

Jessa Lendix - 14. července 2013 23:37

Vyšetřování „Děkuji za vaši informaci.“ Podívám se s lehkým úsměvem na medika, otočím se a raději se vydám zpět k ostatním. Jakmile mi ten muž nevidí do tváře, objeví se na ní lehce nespokojený výraz. Je velice pravděpodobné, že si útočník spletl naše vznášedlo s tímto. A mířil na místo našeho mistra… Možná ani zmizení těch dvou jedi nebude náhoda. Na světě nejsou žádné náhody! Došla jsem k Arenovi a mávnula v jasném znamení rukou na Raye, aby se k nám přidal. Možná, že se tu už hrálo o drahocenný čas. Počkala jsem, až ke mně oba dojdou a věnovala jsem jim zachmuřený pohled. „Někdo skutečně možná vykradl jejich sklady a nebo zde získal nějaké spojence. Ovšem podle stop temné síly na tom projektilu to asi nebude jen tak někdo. Zkusila jsem si promluvit s cestujícími a ošetřovateli. Medik ošetřující toho jediného zraněného muže mi říkal, že to vypadá, jako by se ho někdo pokusil cíleně zabít. A teď to hlavní… Na tom místě seděl náš mistr. V naprosto stejném vznášedle, jaké se tu teď válí v troskách.“ Oči mi sklouzly směrem ke kouřícímu vraku. „Myslím, že bychom měli informovat okamžitě mistra, protože jestli vrah teď neuspěl, neznamená to, že se o to nepokusí znovu. Nerada bych něco podcenila.“ Věděla jsem, že teď to znělo, jako bych spíše podceňovala našeho mistra, ale v tomhle případě nebylo opatrnosti nazbyt. „Zjistili jste ještě něco, co by pomohlo tuhle záležitost osvětlit?“

Aren Lightshine - 15. července 2013 09:50
	Vyšetřování "Určitě máš pravdu Jesso, vše by bylo až moc velká náhoda. Otázkou je odkud vlastně střelec pálil, ale to by možná šlo zjistit, pokud pilot ví ve kterých místech byli. Směr střely se dá už odhadnout z jeho zranění." Podotknu k tomu své. "Každopádně měli bychom kontaktovat prvně mistra." Pokývu hlavou, jelikož mám o něj v celku i starosti.

Vypravěč - 16. července 2013 19:52

soukromá zpráva od Vypravěč pro Důstojník Se na tebe zadívá. "Podle pilota a cestujících, letěli s hlavního kosmoportu do sídla rady. Toto je nejkratší cesta. Pravidelně tu létají všechny delegace mířící za radou." ukáže na vzdušný proud nad vámi. "Modro černén?" zeptá se důstojník a jeho tvář se stane nervózní maskou. "No, nevím koho myslíte, ale ty barvy patří rodu vládnoucímu měsíci Darius. Právě jeho členové nejhlasitěji protestují proti kancléři, ale to, že by na něj stříleli ? To je nepravděpodobné. Jsou to známí mechanici, jsou to známí zbabělci a mechanici." odpoví důstojník odhodlaně a rozhlíží se kolem.

Ray Skaal - 16. července 2013 22:08

Vyšetrovanie Keď mi dôstojník odpovedal, pripojil som sa k ostatným. Bolo určite nepochybné, že cieľ bol náš majster. Ale prečo? Možno chcel útočník len odpútať pozornosť od niekoho iného. Predsa len, kvôli súčasnej politickej situácii mi prišiel napríklad kancelár ako oveľa žiadanejší cieľ. Ale kto vie... Keď sa vyjadrili Jessa aj Aren, aj ja som nahlas vyjadril moje myšlienky. "Určite bol cieľ majster. Ale prečo by to niekto robil? Je možné, že chcú len odpútať pozornosť od, napríklad, kancelára. Jeho smrť niekomu určite bude vyhovovať. Každopádne máte pravdu. Treba kontaktovať majstra čo najskôr." S týmto sa odmlčím a čakám, ako sa nakoniec rozhodne.

Jessa Lendix - 16. července 2013 22:11

Vyšetřování „Dobře zkusím mu zavolat. Budova rady není daleko. Myslím, že by naše vysílačky měly bez problémů fungovat.“ Odpověděla jsem Arenovi a zaktivovala svou vysílačku. Malé světýlko zablikalo nejprve párkrát červeně, ale pak se stabilně rozzářilo zeleně. Uslyšela jsem slabé zapraskání statické elektřiny z vysílačky, ale kontakt už měl být navázán. „Mistře, omlouvám se, že ruším, ale něco jsme tu zjistili.“ Ztišila jsem raději hlad. „Je možné, že do událostí na planetě je zapletena druhá strana. V sestřeleném vznášedle, byl také zraněný jeden muž, který seděl na stejném místě jako vy. Myslím, že dál to už nemusím rozvádět. Chcete, aby někdo z nás za vámi dorazil?“ Odmlčím se a čekám na mistrovu odpověď. Vzhledem k tomu, že na místě havárie jsem už nemohla o mnoho více zjistit, byla bych raději u mistra, pokud se tu skutečně někdo pokusí usilovat o jeho život.

Vypravěč - 19. července 2013 20:20

soukromá zpráva od Vypravěč pro Útočný křižník Požírač hvězd Na cestě k tvému cíli tě převáží útočný křižník, jehož posádka slouží Darth Nyriss, stejně jako ty jsou i oni a jejich loď jen na okrasu. Křižník sám je na svou velikost téměř neuvěřitelně rychlí a je vyzbrojen zbraněmi, díky nimž by si poradil s jakoukoliv lodí, jenž jej dohoní. Zatím máš s posádky pocit, že jsou připraveni na tvůj rozkaz zničit impérium. Jeho posádka je dobře vycvičená a připravená na bitvu, zatím se účastnili jen misí jako teď. Tedy převést osobu z bodu A do bodu B. Teď aspoň míří na nepřátelské území. Posádka tě nechává na pokoji a ty máš čas prostudovat si podklady, jenž ti nechal tvůj předchůdce. Nechal ti zhruba 50000 stránek textu(v deseti odstavců). seznam -Rody v soustavě Abrax -Ozbrojené síly soustavy -Vlkodlaci -Bezpečnostní složky soustavy -Spolupracovníci -Nadané osoby -Stav pirátství v soustavě -Žoldáci psi válci -Jedi Poznámka od pj: jakmile si ty dva texty vybereš pošli mi to do pošty pošlu ti je. Díky rychlosti křižníku máš čas přečíst si jen dvě z těchto kapitol. Spolu s materiály ti byl předán vysílač, kterým máš kontaktovat žoldáky, jenž tě dopraví na místo. Než stihneš dočíst celé podklady. Zaklepe na dveře kapitán Adre velitel plavidla. “Pane, jsme na místě. Podle vašich instrukcí jsme dorazili do prázdné soustavy. Dálkové senzory hlásí lodě snažící se maskovat. Podle senzorů se jedná o dvě fregaty a dvě stíhací letky. Pokut si přejete vyšlu krycí letky aby neznámé prověřili. Momentálně jsem vyhlásil bojový poplach.“ Za ním blikají rudá světla jen v tví kabině je ticho a normální osvětlení. “Máte nějaké konkrétní rozkazy?“ na kapitánovy je vidět, že je natěšený na boj, jelikož jeho rozkazy zněli jasně. Žádné náhodné svědky.

Thesh - 21. července 2013 01:46

soukromá zpráva od Thesh pro Stojíc s rukami sepnutými za zády, se zavřenýma očima přemítám o tom, co jsem se právě dočetl. V mezičase překvapivě medituju a občas se mi tvář skřiví v úšklebek, když mi do mysli vskočí Darth Nyriss a můj téměř celoživotní plán na její svržení. Otevřu oči právě v moment, kdy se kapitán rozhodne mě obtěžovat. Otočím se a s nuceným povzdychnutím poněkud nakloním hlavu jakobych hovořil k dítěti. "Poplach jsem slyšel. A jak se ještě můžete ptát na to, co dělat v takových situacích?" Zvýším hlas a přistoupím ke kapitánovi. "Ty letky už dávno měly být zpět s informacemi. Ihned vydejte rozkaz. To je rozkaz! Negativní výsledky budu akceptovat pouze velmi ztěžka... Kapitáne." Narovnám se a zpříma mu zírám do očí. Mladistvý vzhled rozhodně neubírá na autoritě číšící z mého pohledu. *** Na křižník mě dopravili už převlečeného. Jednoduchý kabátec dlouhý pod kolena s volnými rukávy a jednoduchými vojenskými frčkami na ramnou. V levém rukávu mám v tuto chvíli schovaný připnutý meč. Přes torso jednoduše vypadající vyztužená zbroj ze slitiny Terenthia a vysoké boty. Pod zbrojí obvyklé civilní oblečení. Jsem zvyklý na boj s dvěmi zbraněmi, tedy z těch nicotných blasterů jsem si vybral taktéž dva, připnuté v pouzdrech na stehnech. U opasku pár pouzder pouzder s nezbytným vybavením a komunikačních prostředcích. Vlasy mám stažené do ohonu.

Vypravěč - 28. července 2013 19:13

soukromá zpráva od Vypravěč pro Přistání v sídle rady Piloti se na sebe při tvé otázce podívají a pak ti odpoví ten sdílnější. "Hele, pokaždé když se tu rytíři jedi objevili nastal nějak velkej průser a pak ticho po pěšině." "Naposled to bylo za války. Přilétla sem flotila republiky vedená rytíři s nepřítelem v patách, s tím že se schovají za naše obrané platformy. V následné bitvě byli naše loděnice těžce poškozeny a nebít Vlkodlaků jednotky impéria by obsadili jeden z měsíců. " dodá ten dosud málo mluvnější. Tvá odpověď je očividně uspokojí. Sami očividně moc neví o pasažérech jejich vznášedla. Prsty obou pilotů se rozběhnou po ovládacích panelech. Teď si všímáš, že se vznášedlo ovládají zvláštně. Chvíli ti trvá než ti dojde, že teď ho vlastně neřídí. Vlastní přistání očividně řídí někdo z centrály. Vznášedlo zdánlivě samo přistane v rozlehlém hangáru. Na přistávací ploše čeká další jednotka, tentokrát jsou jejich uniformy sněhově bílé. "Vlkodlaci." upozorní tě piloti. "Kámo, chceš svést do hlavního hangáru. Je tam dobrá hospoda." zeptá se pilot.

Brandon Atkins - 28. července 2013 20:07

soukromá zpráva od Brandon Atkins pro Sídlo rady - přistávací plocha Podle toho co mi řekli se ani nedivím že tu ti dva rytíři zmizeli. Nikdo z místních je očividně nemá rád. Ani bych se nedivil kdybychom je našli v nějaké uličce s kudlou v zádech. Dost pochybuji o tom že za všechny problémy tu můžou jediové. “Nemyslím že by byl nějaký velký rozdíl kdyby v té flotile nebyli žádní jediové.“ Snad jenom ten že by se to na ně nemohlo svést. Kousek před sídlem rady když se už chystáme na přistání převezme ovládání někdo jiný. Buď autopilot nebo počítač z centrály. Právě tohle je ten moment kdy se cítím v tomhle plavidle zranitelný. To že tu nějaký transportér sestřelili je jedna věc ale svěřit svůj život do rukou někoho cizího? A to v době když tu střílí na lodě? Zvláštní lidé. “Ne díky.“ odmítnu co nejzdvořileji pilotovu nabídku. “Možná jindy. Ještě tu mám nějakou práci a z toho se asi tak jednoduše nevyvlíknu. “ Palcem při tom ukážu dozadu kde sedí ostatní a smutně se usměji. “Sice pochybuji že by mě tu potřebovali ale lepší bude být zticha a čekat.“ Jistě že to není tak docela pravda. Ale náš úkol tady taky není tak prostý jak se na první pohled zdá. Nemůžu se jen tak vytratit jako jindy a jít do kantýny. I když bych chtěl. “Dík za pokec.“ řeknu oběma pilotům a zvednu se k odchodu. “Zatím se mějte.“ Hned potom se vrátím zpátky za Zixem a celým tím doprovodem.

Vypravěč - 29. července 2013 19:08

Spojení s mistrem Po několika okamžicích nejistoty se Jesse podaří navázat spojení a z vysílačky se ozve klidný hlas mistra. "Jesso ty mne nikdy nerušíš." poté jen naslouchá zprávám, jenž jsou mu podávány. "To jsou závažné zprávy. Pokut považujete za nutné, mi je zdělit osobně, pak se některý z vás může svést vznášedlem, jenž pro vás kancléř posílá. Naší prioritou je ovšem zajistit útočníka. Zvláště pak pokut je do incidentu zapletena druhá strana." promluví mistr po dlouhé odmlce jen statickým praskáním vysílačky, kdy mistr zvažuje další postup. Sotva mistr domluví smykem u místa nehody přistane vznášedlo. Jedná se o klasický vojenský typ používaný v spíše ve válečných zónách než v "klidném" městě. Tomu napovídá jak jeho pancéřování, jenž by neviděl jen slepý. Dvě střelecké věže těžkých blásterů a šípovitý tvar. Je v něm místo pro deset lidí a posádku. Sotva se vznášedlo dotklo země už vyběhlo šest vojáků ve sněhově bílých zbrojích ven, s podivnými blástery připravenými k boji. Všech šest vojáků má spuštěné hledí na přilbách, takže jim není vidět do obličejů. Za nimi vystoupí ze vznášedla dvojice mužů. Jeden v šedé uniformě důstojníka bezpečnosti. Druhý v bílé uniformě bez přilby, s pelerínou označující jej za velitele. Dvojice dojde k vám. "Dobrý den, jsem kapitán Garix. Z rozkazu kancléře vám, já a mí podřízení vám budeme dělat doprovod a řidiče. " prohlásí z něhož čiší autorita, načež mávne rukou k vám a obraná formace vojáků se přesune kolem vás. Všichni si všímáte že vojáci mají zvláštní zdvojené zbraně, jedna hlaveň je mnohem větší než ta druhá. Muži v šedých uniformách dost znejistí. Těžko se jim divit. Vojáci se neliší vůbec ničím a působí téměř strojovým dojmem. "Toto je vrchní vyšetřovatel zdejšího okrsku. Přivezl jsem jej sebou, aby mohl na celou věc dohlédnout." představí vám muže, jenž se vedle důstojníka v bílém snaží vypadat co nejmenší. "Madam, pánové, rozkazy?" zeptá se prostě a jako na signál všichni vojáci zakleknou , jako by v bitevní zóně vyčkávali na rozkazy, všechny zbraně míří od vás.

Vypravěč - 29. července 2013 19:14

soukromá zpráva od Vypravěč pro Vojáci, vznášedlo Poznáváš že vojáci jsou určitě živí a skvěle vycvičení. Podle tvých vědomostí o zbraních je ta větší hlaveň nejspíše dalekonosný bláster, ta druhá bude projektilová. Dále si všimneš vybronožů připnutých na předloktí a nějaké mečovité zbraně, jenž má velitel pověšenou u boku. Vojáci sami na tebe působí dojmem profesionálů, kteří prošli mnoha bitvami. Máš z nich pocit, že se chovají jako normálně, spíše než nějakou agresi vašim směrem. Velitel působí dojmem frontového důstojníka, který je na správném místě. Tito muži by dostali svého chráněnce snad s jakékoliv nebezpečné situace. To víš jistě.

Vypravěč - 29. července 2013 19:20

soukromá zpráva od Vypravěč pro Vojáci zbraně Když se zadíváš na zbraně mužů kolem vás víš najisto, co sestřelilo vznášedlo. Každá zbraň vojáků má dvě hlavně, první očividně projektilová s ráží tak akorát na tebou nalezený projektil, druhá ti připadá jako bláster. Když se díváš na jejich zbroj máš pocit, že ti na nich něco uniká. Stejný pocit máš z jejich vznášedla. (spíš než popáleniny po zásazích nebo stopy krve, máš pocit jako bys chvílemi na jejich zbrojích viděl nějaké znaky, když mrkneš už tam nejsou). U velitele zahlédneš zvláštní předmět, jenž ti připomíná dvacet centimetrů dlouhý oštěp, s hlavicí s které na tebe bliká naváděcí maják.

Vypravěč - 29. července 2013 19:24

soukromá zpráva od Vypravěč pro muži, velitel Když se poprvé zadíváš na zbroj, najednou ti dojde že nejsou bílé jak se zdá. Díky síle zahlédneš znaky, jenž normální lidé nevidí, protože jsou z barvy mírně posunuté mimo lidské spektrum. Vojáci mají na rameni vždy číslo a přes hruď nějakou značku, zahlédl jsi dvě ( 3 vojáci mají jednu, 3 + velitel druhou) jedná se o něco připomínající A a druhá připomíná stylizované O. Na vznášedle je běžným písmem napsáno tou zvláštní barvou: První divize, obraná jednotka 3.

Vypravěč - 29. července 2013 20:48

soukromá zpráva od Vypravěč pro Bezpečnostní složky dělí se na tři části a) vnitřní b) vnější c) vlkodlaky a)Vnitřní složky Vnitřní bezpečnost si zajišťují rody samy, bezpečnost mimo území rodů zajišťuje tzv. planetární bezpečnost její členové nosí šedé uniformy dali by se přirovnat policejním složkám na jakékoliv jiné planetě. Jejich hlavním úkolem je střežit veřejné prostory a vyšetřovat zločiny spáchané cizinci a na cizincích. Překonání běžné kontroly stačí běžné padělané, nebo ukradené doklady. Jejich bojová síla je malá. Vždy používají nesmrtící zbraně. Nejčastěji elektrické obušky a uspávací pušky. Jejich oděvy chrání před údery tupými předměty a případně před paralizujícími zbraněmi. Jen slabě před blastery. V případě velkého maléru povolají na pomoc vlkodlaky viz odstavec o nich. Rodová ostraha její úroveň se velmi liší. Od bezpečáků s omračujícími obušky až po vojáky v těžkých zbrojích s dalekonosnými blastery. Obecně se dá říc, že čím dále od centra soustavy tím větší problém představují. Jednotky rodu A´dre není záhodno příliš dráždit jedná se o profesionáli neustále čelící pirátům, pašerákům, vrahům a jiným vyšinutým osobám, jenž se na okraji soustavy pravidelně vyskytují. Rod Caladan zase 100% spoléhá na mechanické přístroje a bezpečnostní zařízení. Nutno podotknout, že právem lepší zabezpečení jsem nepotkal ani v císařově paláci. b) Vnější složky Jsou tvořený planetárními obranými silami. Jejich označení je šedá uniforma s bílím pruhem přes hruď. Jedná se výhradně o dobrovolníky, kteří podstoupí pětiletý výcvik a pak jsou nasazeni na okraji soustavy, kde získají bojovou zběhlost. Flotila i armáda této soustavy je sice nepočetná, ale skvěle vyzbrojená a vycvičená. Pro případný útok nedoporučuji. Byli by třeba stejné síly, jako na útok na corusant. c) Vlkodlaci Představují elitní jednotky soustavy. Tyto jednotky do velikosti roty vlastní všechny prostředky boje. Pěšáky a tanky počínaje, stíhacím krytím a vlastní fregatou nebo útočným křižníkem konče. Jsou skvěle vycvičeny, vyzbrojeny a odhodláni bránit svou planetu. Vojáci z těchto jednotek jsou nasazováni pouze do rizikových misí. Moje činnost Po příletu jsem provedl rekognoskaci terénu a přišel jsem na to, že vnější útok na soustavu by poškodil loděnice, jenž jsou jednou z nejdůležitější věcí v soustavě. Místní lidé jsou xenofobní do té míry, že našeptávání mích předchůdců se míjelo účinkem. Pokus o přímí teroistický útok mne málem stál život. Zjistil jsem že místní jednotky vlkodlaků někde získali výcvik v boji proti osobám nadaným silou. Důrazně doporučuji nepodceňovat jejich dvojhlavňové pušky. Jedna střílí zvláštní blásterový náboj, jenž při pokusu o odražení mečem vybuchne a druhá hlaveň střílí projektil schopný provrtat pancíř stíhače. Zhruba po roce se mi podařilo získat důvěru rodu Caladan. Bylo to obtížné a použil jsem při tom mnoho jemných manipulací. Díky nim můj výzkum o této soustavě postupuje mílovými kroky. Podařilo se mi zabít jednoho z vlkodlaků. Jsem si jist, že je někdo cvičí v boji proti uživatelům síly. Ten muž mne byl schopen vycítit. Teď už zbývá uklidit jeho tělo někam , kde jej nenajdou a jeho zbroj je má. Možná jsem zabitím vlkodlaka udělal chybu. Musel jsem před jeho druhy vyšetřující zmizení prchnout do okraje soustavy. Zde jsem potkal Michaela "smrtče" vyhozeného od vlkodlaků za brutalitu. Učinil jsem z něj svého učedníka. Od té chvíle jsou mé plány na postupu. Dnes jsem ukradl informace rodu Caladan a předal je jeho konkurentům. Nikdo mne neviděl ani neslyšel, jako jedinou stopu jsem zanechal kus pláště, aby mí "přátelé " z rodu Caladan mohli obvinit centrální rod. Situace se vyvíjí podle mého plánu rod Caladan se začíná zlobit nad tím že vyšetřování nikam nevede. Ostatní rody na sebe vytáhli staré křivdy, dluhy a další veselosti chaos a občanská válka je na spadnutí. Právě přilétla dvojice Jedi. To není dobré. Mohli by pokazit mé plány. Naštěstí místní viní Jedi, že je vtáhli do války. Což není úplně nepravda. V den kdy Abraxis vstoupil do republiky vypukla válka. Podařilo se mi přesvědčit rod Caladan, že to jedi mohou za jejich potíže. Bohužel se za ně zaručil kancléř. Kancléře bude třeba zneškodnit. Úspěšný atentát na kancléře spáchán. Dokonce byl předtím viděn jak se hádá s jedi. O čem sice netuším, ale to není podstatné. Rod A´dre to snimi urovná za mne. Ti imbecilové místo aby se drželi svého krev za krev dvojici jedi jen uvěznili! No, další atentáty na sebe nadají dlouho čekat. Prý se blíží loď s mistrem Jedi na palubě zkusím přesvědčit klany ať je nepustí do soustavy. Dopsáno později někým jiným Mistr byl zabit Vlkodlaky na ulici. Důvod nezjištěn. Pokračuji v jeho plánu.

Aren Lightshine - 30. července 2013 11:24

Přítel či nepřítel? Sleduji rozhovor s mistrem a pak přílet naší ochranné jednotky. Něco mi celou dobu smrdí. Ti vojáci vypadají divně a ty jejich zbraně... "Jsou divní hodně divní, nemůžeme věřit nikomu." Stojím dost blízko svých přátel. "Nemůžeme jim věřit, všimli jste si těch zbraní?" Zašeptám tak, aby to slyšeli jen mí společníci. "Musíme je nějak odlákat aby někdo z nás mohl dál vyšetřovat." Promýšlím a porhlížím si je.

Ray Skaal - 30. července 2013 19:08

Sprievod Musím uznať, že vznášadlo od kancelára bolo bleskovo pri nás. Naši noví ochrancovia si neodpustili peknú prehliadku tunajších vojenských síl. Aren im zjavne neverí, ale mňa by to samého ani nenapadlo. Keď nám potichu povie o svojich obavách, odpoviem mu rovnako potichu. "Ja si nemyslím, že by nám z ich strany hrozilo nebezpečenstvo. V prvom rade by sme sa mali dohodnúť, kto pôjde za majstrom vznášadlom a kto tu ostane vyšetrovať. A ja by som najradšej ostal vyšetrovať." Začnem pohľadom premeriavať mojich dvoch kolegov.

Jessa Lendix - 30. července 2013 22:29

Eskorta „Dobře mistře. Domluvíme se a jeden z nás za vámi přiletí.“ Jen tak pro jistotu. Dodám už jen ve své mysli a ukončím spojení. Aby nakonec celá tahle nehoda nezafungovala jako ideální odvedení naší pozornosti, zatímco by celé jednání hlavní rady zůstalo bez kontroly. Minimálně bez naší přítomnosti. Samozřejmě, že jsem nevěřila, že 3 rytíři Jedi by zvládli případný konflikt zcela zastavit, ale rozhodně bychom nebyli nezanedbatelná pomoc… nebo také protivník. Otočila jsem hlavu, když těsně u nás přistálo armádní vznášedlo, ze kterého vyskákala menší vojenská jednotka. Hmm tak už nasadili i těžce pancéřovaná vozidla a armádu. Aspoň, že situaci neberou na lehkou váhu. Už podle pohybu, výzbroje a především speciálních zbraní bylo jasně vidět, že tohle jsou profesionálové. „Myslím, že to bude v pořádku.“ Podívala jsem se s klidným výrazem na Arena. „Kdyžtak máme vysílačku, kdyby se něco dělo.“ Popravdě bylo by ideální, kdyby se někdo prozradil útokem, či únosem jednoho z nás, kterého by stačilo pak pouze sledovat přes jeho signál. Ovšem tihle chlápci na to nevypadali. Spíš jsem si byla jistá, že se během jízdy s nimi nic vážného nestane. „Také souhlasím, že někdo by za mistrem určitě měl jet. Nemůžeme si být jistí, že dnes už bude klid.“ Pokývala jsem souhlasně hlavou na Rayovu připomínku. „Myslím si, že na místě nehody dokážete vycítit více než já.“ Podívala jsem se na oba dva, kteří byli v těchhle vyšetřovacích záležitostech přeci jen lepší než já. Vždy mi chyběla trpělivost a tohle se koneckonců ukázalo i zde. „A já zase můžu něco udělat, pokud dojde v sídle rady k nějakému… problému.“ Zhodnotila jsem rychle danou situaci. Raději bych byla někde, kde mohlo dojít k dalšímu útoku, než na místě vyšetřování, kde jsem už cítila, že příliš pomoci nemůžu. „Takže jestli souhlasíte. Odjedu tady s doprovodem a popřeju vám hodně štěstí. Kdyby se cokoliv stalo, tak kontaktujte mistra nebo mě. Já budu na to také připravena, kdyby jednáni nešlo podle plánu.“ Nemohla jsem tomu uvěřit. Já Jessa Lendix se dobrovolně vydávám na politické jednání. Sice s vidinou možných problémů ale stejně… Kam jen ten svět spěje? „Promiňte. Měli jsme tu menší jednání. Jessa Lendix. Představila jsem se s omluvným úsměvem kapitánovi Garixovi. "A vypadá to, že já budu váš pasažér.“ Domluvila jsem a pak se s tázavým výrazem ve tváři otočila na své dva kolegy, jestli nemají nějaké námitky. Pokud ne, tak se s kapitánem nejspíš vydám k obrněnému vznášedlu.

Vypravěč - 31. července 2013 18:38

soukromá zpráva od Vypravěč pro Útočný křižník Požírač hvězd Velitel se tvého tónu očividně nezalekl a zůstává klidným. Jedinou jeho reakcí je pouze stisknutí tlačítka na ovládacím panelu, jenž má na předloktí. "Pane, byl jsem upozorněn, že vám děláme takové ozbrojené taxi a tady vás má čekat váš odvoz. Za normálních okolností bych dal povel k přesunu křižníku a startu bojových letek. Nepřítel by si uvědomil, kdo jsme až v okamžiku kdy by spustili palbu naše baterie. Podle standardního protokolu nezanecháváme svědky a naše maskování za obchodní loď je pro dálkové senzory téměř dokonalé." prohlásí věcně velitel, který to očividně tuhle scénu opakuje s každým cestujícím. Cítíš z něj mírnou a dobře skrývanou frustraci. Za několik okamžiků se ti na obrazovce rozsvítí přijímaný signál. Když zapneš příjem ozve se znepokojený hlas obchodníčka na pozadí věcných vojensky znějících rozkazů. "Nestřílejte!" Nestřílejte tady Psi války! Máme vyzvednout vašeho člověka." Velitel mezitím pronese pár slov a z křižníku vystartují další stíhače a bitevníky. Na obrazovce vidíš, že tvůj nový transport tvoří nákladní loď nejspíše pašerácká, doprovázená fregatou a dvěma tucty stíhaček. Vyslané stíhačky se snaží přemanévrovat doprovod fregaty. To, co vidíš žádná skupina nemá navrch a žádná strana ještě nezahájila palbu. "Váš raketoplán je připraven. Na místo setkání vás doprovodí tři naše letky. Moje lodě zde setrvají ještě dva týdny pro případ, že by bylo třeba vás evakuovat. Přejete si aby vás na cizí loď doprovodili i nějací naši pěšáci? " infromuje tě věcně velitel, předvídaje další směr hovoru.

Aren Lightshine - 01. srpna 2013 13:44

Rozdělení Vyslechnu si názory obou svých společníků a jen mírně přikývnu. "Dobře Jesso jdi a nechť tě provází Síla nějak si tu s tím poradíme, kdyby něco ozveme se." Přislíbím s mírným úsměvem a pak, když vnímají Jessu při jejím nastupování do transportu pohlédnu na Raye a příjdu k němu blíže. "Dobře pokud jim věříš zůstaň tady a zkus něco dalšího vypátrat. Zabav je a já se mezitím nenápadně vypařím a porozhlédnu se po okolí a zkusím zjistit něco nového." Vyložím mu tiše svůj plán. Projektil i sledovací zařízení, které zkontroluji, že již není aktivní si schovám a jakmile mám možnost a Ray nebo někdo jiný zabaví náš doprovod nenápadně a rychle se vytratím z místa nehody, abych rozjel další pátrání.

Ray Skaal - 03. srpna 2013 01:11

Odlákanie Jessa odíde za majstrom. Presne, ako som predpokladal. Keď mi Aren povie, čo má v pláne, trocha dostanem pocit úzkosti. No super... Ja som presne ten, čo rád improvizuje... Skúsiť to ale môžem, takže sa otočím k vyšetrovateľovi, ktorý nám bol pridelený. "Rád vás poznávam. Som Ray. Už sme tu trocha pátrali, ale s vašou odbornosťou možno zistíme niečo viac. Prejdeme bližšie k miestu havárie? Rád by som vám niečo ukázal." Kývnem smerom k vraku a čakám na jeho odpoveď.

Vypravěč - 05. srpna 2013 21:39

soukromá zpráva od Vypravěč pro Sídlo rady Piloti jen pokrčí rameny očividně se jich to, že jsi odmítl svezení nedotklo. Když vcházíš do kabiny mistr končí svůj rozhovor s rytíři jedi. Ostatní cestující se na mistra dívají poněkud znepokojeně, zřejmě je příchozí zpráva rozrušila. Jen dáma v rudých šatech se usmívá jako by se jí něco podařilo. Záhy vojáci v bílých uniformách otevřou dveře vznášedla a znovu, vaši výpravu čeká průchod mezi vojáky, tentokrát ovšem hledí na vás jen v první chvíli. Jakmile vystoupí Fi-dan, všichni se postaví do pozoru zbraně pozvedlé před sebe, aby si je mohl důstojník prohlédnout, kdyby chtěl. Trochu tě znepokojuje, že vojáci se spuštěnými hledími, nijak neliší. Působí to na tebe značně děsivě. Ještě děsivější je synchronizace jakou se vojáci hýbou. Máš nějaký čas podezření, že se jedná o droidy, dokud s řady nevystoupí voják s pelerínou na zádech. Nechá si klesnout hledí a ty můžeš nahlédnout do lidské tváře, muž si odepne rudou pelerínu a podá jí Fi-damovy , který si jí obřadně připne. Načež vojáci opřou své zbraně o zem a vaši spolucestující vydechnou úlevou. “Právě jsme byli svědky předání velením nad sektorem. Ta pelerína označuje důstojníka velícího operaci, nebo bojové skupině. Kdyby důstojník velící této jednotce nenabídl Fi-damovy pelerínu, znamenalo by to, že se děje něco vážného.“ vysvětlí ti tiše mistr. Poté vykročíte skrz několik chodeb do hloubi budovy. Fascinuje tě, jak geniálně je budova postavená. Přesto, že má téměř celiství obal schopný odolat těžkým lodním zbraním všude je díky zrcadlům hodně světla. Čím hlouběji jdete tím více jsou běžnější prosklené podlahy. Některé prosklené stěny byli vytvořeny do mapy podlaží, která dává tušit, že budova je skutečně obrovská. Taky si všímáš, že ubylo vojáku v bílých zbrojích s karabinami. Nahradili je mnohem nenápadnější muži, kteří prochází kolem v modro zlatých uniformách, vyzbrojeni jen blastery. Když dojdete do centrální části, která se doslova hemží vyslanci. Jsi svědkem debaty mezi mistrem a kancléřem. “Proč bych měl povolat své rytíře sem?“ začne debata relativně nevinou otázkou mistra. “Protože jen tady je mohou naše bezpečnostní složky pořádně chránit.“ Odpoví kancléř. “Děkuji za váš, zájem přesto ponechám na mích druzích jestli se ke mně připojí zde, nebo si prohlédnou vaše krásné město.“ Načež se kancléř očividně chystá spustit etudu na téma, kdo tomu městu vládne, ale je přerušen Fi-damem. “Vaše rytířka je na cestě sem. Přistane v hlavním hangáru.“ Tlumočí velitelova slova kancléř nabubřele. “Šel bys jí přivítat?“ “ otočí se na tebe mistr okamžitě. “Nemůžeš to minout stačí jít opačným směrem než mi a pak dolů. Hangár je skoro na nejnižším podlaží. Kdyby ses ztratil sleduj tabule.“ usměje se mistr. Zatím, co kancléř s doprovodem se vydá kamsi dál do nějaké velké haly.

Vypravěč - 06. srpna 2013 20:09

Odlet, zkoumání vznášedla Garix (důstojník vojáků) zůstane stát v povzdálí dokud se nedohodnete. Očividně je zvyklí na podobné jednání jím chráněných osob. Jeho oficiální úsměv dostane trhliny, když mu Jessa oznámí, že letí jen ona. "Rád vás poznávám madam." mírně se ukloní a vy si všímáte, že přes poměrně hlubokou úklonu neztratil Jesusu ze zorného pole. "Byl jsem informován, že vás mám akorát převést na sídlo rady. " vyjádří něco, co by se dalo považovat za formální protest. Očividně má ovšem rozkazy vám neodporovat a tak pokyne dvojici vojáků ať Jessu doprovodí. Zbytek jeho jednotky se přeskupí. "I vás rád poznávám pane." ukloní se Raiovy, mezitím se vznášedlo odlepí od země a zmizí směrem k sídlu rady. "S čím vám mohu pomoci?" zajímá se Garix a jeho muži se přesunou k vznášedlu.

Vypravěč - 06. srpna 2013 20:17

soukromá zpráva od Vypravěč pro Rozptýlení K tvé malé radosti vojáci své práci rozumí a tak tě nespustili z očí. Pravdou ovšem je, že z nich máš pocit, že si dělají starosti o vaši bezpečnost. Neustále jste oba pod ochranným dozorem. Vojáci teď, ale spíš než vás dávají pozor na okolí a jen občas se na vás ohlédnou, aby se ujistili, že jste tam kde před několika sekundami. Okamžik k "zmizení" se ti naskytne, když Garix přistoupí ke vznášedlu. Voják, jenž tě hlídá se právě domlouvá přes vysílačku. To poznáš podle toho, že má ruku na uchu a hledí do prázdna. Jeho kolega právě věnuje svou pozornost vznášedlu, jehož posádka přibrzdila, aby se podívala na nehodu. Zbylý dva vojáci si prohlíží havarované vznášedlo. Máš tak deset vteřin. to je tak akorát abys s pomocí síly doběhl do dveří nedaleké budovy a zmizel tam. Druhou možností je přeskočit zábradlí a na chodník nad vámi, ale to má chybu. Vojáci tě uvidí. V budově tě sice neuvidí, ale ty nemáš páru kam vede.

Vypravěč - 06. srpna 2013 20:31

soukromá zpráva od Vypravěč pro Vznášedlo První věc co tě překvapí ve vznášedle je, že sedadla jsou uprostřed zády k sobě. Druhá je, zajímavá věc je, že vznášedlo je očividně postaveno podle republikové šablony, ale vylepšeno technologii sithského impéria. Výsledná směs působí lehce nepatřičně. Zato podle všeho hodně prakticky. Sotva si sedneš vznášedlo okamžitě odstartuje. Průzorem vidíš, že piloti letí hodně rychle a nízko, aby minimalizovali šanci, že vás někdo sestřelí. "Madam, vysadíme vás v hlavním hangáru. Váš mistr, tam pro vás prý někoho pošle. Vyhovuje vám to?" zajímá se voják, jenž s tebou nasedl.

Brandon Atkins - 06. srpna 2013 21:48

soukromá zpráva od Brandon Atkins pro Sídlo rady Vrátil jsem se zpátky do kabiny jenom abych zjistil že se nic důležitého nestalo. Mistr stále sedí na stejném místě a nemyslím si že by se od chvíle co jsem odešel vůbec pohnul. Mezi přítomnými zrovna probíhá rozhovor na téma týkající se spadlého transportéru. Nechám je ať dál drbají a sám zůstávám v pozadí. Před přistáním se ještě nezapomenu posadit a připoutat. Jakmile přistaneme tak nás opět čeká ozbrojený doprovod. Je to tenhle den už podruhé a já mám pocit jako kdyby mě měli odvést do jedné z těch cel s energetickým polem. Doufám že mě odsud co nejdřív pustí. Nevím jestli je horší být pod dozorem celé jednotky nebo hrstky politiků. Proč nemohl jít místo mě kapitán?. Krátce po přistání máme možnost shlédnout jakýsi vojenský rituál mezi jedním z našeho doprovodu a důstojníkem velícím téhle skupině. Krátce po tom mistr celou situaci okomentuje a vysvětlí mi čeho jsem byl svědkem. “To se děje stejně.“ odpovím mistrovi a pokračuji s naším doprovodem dál do nitra budovy která se tyčí před námi. Celé to vypadá úchvatně a působí to na mě dojmem paláce. Do kterého nemá daleko. Kam se na tohle hrabe mafiánské doupě. Vojáci jsou stále přítomní i když si povšimnu že nás už doprovází jinak odění. Dost jasně si všímám barev a výzbroje ale nemám tušení kdo ke komu vlastně patří. Jdu jenom pár kroků za mistrem a poslouchám o čem se baví s kancléřem. Jenom nad tím v duchu nevěřícně kroutím hlavou a nijak to nekomentuji. Zdá se že náš kancléř má docela strach z našich rytířů. I když na druhou stranu to chápu. Jeden rytíř tu dokáže způsobit stejný povyk jako mynock v hangáru. A co teprve čtyři rytíři. Rozhovor pokračuje dál až se na mě mistr obrátí s slovy jestli bych nedošel pro rytířku která je sem právě na cestě. Cože? Co podle tebe jsem? Pche. Ale co alespoň si to tu prohlídnu. Zanechám mistra s politiky a vydám se podle jeho pokynů směrem, kterým by měl být hangár. Sídlo rady je ale dost velké na to abych mohl spoléhat že tam jen tak trefím. Po cestě proto neustále sleduji ukazatele a tabule s popisky. Jen doufám že trefím na zpátek. Naštěstí se mi hangár najít podaří. A právě včas abych stihl přílet rytířky. Chvilku čekám a jakmile vyleze ze vznášedla tak na ní zamávám aby mě nepřehlédla. Pro jistotu jí ještě vyjdu vstříc. “Tak co jak jde vyšetřování?“ zeptám se jakmile je kousek ode mě.

Aren Lightshine - 07. srpna 2013 14:38

soukromá zpráva od Aren Lightshine pro Čas jít Jessa odlétá a Ray se začíná bavit s některými vojáky, všechny okolnosti mi nakonec poskytnou dostatečný čas na zmizení z dohledu našeho dozoru. "Sorry hoši se mnou nemůžete." Pousměju se pro sebe a pomocí Síly zrychlím a za chvilku už proběhnu dveřma blízké budovy, kde sice zpomalím na normální rychlost ale klusem se vydám dál nejlépe k nějakému postrannímu vchodu. V případě přílišné složitosti budovy, či špatného odhadu na její konstrukci se optám nějakého místního, kde to vlastně jsem. Taky se snažím udržet orientaci, abych mohl nahrubo určit místo střetu s útočníkem. Odtamtud bude pak nejlépe vidět možné střelecké pozice. "Tak jde se na to." Napadá mne když rychle procházím budouvou dle plánu.

Jessa Lendix - 11. srpna 2013 22:26

soukromá zpráva od Jessa Lendix pro Cesta do sídla rady Hmm je skutečně dobrý. Udělám si mentální poznámku, zatímco prohazují pár vět s Garixem. Ten se nakonec netváří příliš šťastně, když se nahlásím já jako jediný pasažér. Nejspíš moc nestojí o to, aby se mu tu motalo několik rytířů Jedi, ale nic s tím zjevně už nemůže dělat. Raději to neprotahuji a nasednu do vznášedla, které sice působí na první pohled jako republikové vozidlo, ale něco je tu přece jen jiné. Sithské technologie nebyly špatné, to jsem musela i přes jejich původ uznat a koneckonců navíc v rukou republiky nemohly napáchat moc škody... Snad. Vznášedlo prolétalo nízko nad povrchem a já tak byla ráda, že nehrozil dlouhý pád v případě možnosti dalšího ostřelování. Sleduji ubíhající zem pod sebou a trochu se ztrácím v toku myšlenek, které se točí především před možným zapojením sithů do událostí na této planetě a také okolo hrůz politických jednání, kterým bych mohla být nedejbože přítomna. Z uvažování mě vyruší až hlas pilota. „Ano, samozřejmě. Nebude to žádný problém.“ Prohodím automaticky a připravuju se na odchod. Vznášedlo se mnou pomalu zajede do obrovského hangáru a já vystoupím. Chvíli se rozhlížím po hangáru a hledám někoho, kdo by mě měl zavést za mistrem. Vcelku rychle si všimnu mávající postavy, ve které poznávám našeho pilota. Zamávám krátce také, aby věděl, že jsem si ho už všimla a vydám se rychlým krokem k němu. „Tak tady jste.“ Zavolám s úsměvem na přivítanou a po pár krocích se zastavím asi metr od něj. „Hmm dobře řekla bych.“ Zamyslím se a na moment přemýšlím, jaké všechny informace pouštět ven. Nakonec ale hangár neshledám jako nejvhodnější místo na tuto výměnu a tak se rozhodnu prozatím nezabíhat do podrobností. „Pár věcí jsme zjistili, ale kolegové zůstávají prozatím na místě, kdyby se přeci jen ještě něco našlo. Já už zjistila co se dalo a tak jsem si řekla, proč to raději neomrknout tady? Doufám, že nám nehrozí nějaké politické jednání.“ Zatvářila jsem se zoufale a poté jen kývnula na znamení, že můžeme jít a tyhle věci řešit po cestě. Sladila jsem rychlost kroku s Vannovým tempem a kráčela vedle něj chodbami budovy rady. „Stalo se tu něco zvláštního, nebo je vše zatím jak má být?“ Prohodím po chvíli mlčení a podívám se na Vanna.

Brandon Atkins - 12. srpna 2013 13:42

soukromá zpráva od Brandon Atkins pro Sídlo rady - cesta zpátky Podle toho co mi řekla nepoznám jestli ví co se tam stalo nebo jenom tuší že ví. Otravovat s otázkami a dožadovat se odpovědi nehodlám. Zdá se že má dobrou náladu. Byli tam tři a našli pár věci. Mě by stačilo pár minut a měl bych vše co bych potřeboval. “Měli by si ale pospíšit než tam dorazí bezpečáci. Ti pak seberou úplně všechno.“ Jakmile je to možné tak pomalu zamířím zpátky za jejím mistrem a vzpomínám kudy jsem to vlastně šel. Naštěstí nemám problém se vrátit ve svých stopách takže se jenom držím záchytných bodů podle kterých pak určuji směr. “Ne nic.“ Odpovím jedaice. “ Zatím se nic nestalo.“Dodám. Nemůžu si odpustit slovíčko zatím protože nevěřím tomu že vše proběhne v klidu. Ne když jsem tu se čtyřmi rytíři. Pomalu se blížíme k místu kde jsem se rozešel s mistrem. Ten už je ale dávno pryč i s kancléřem. Tak a teď kudy? Pamatuji si že mířili do nějaké velké haly proto zkusím štěstí a zkusím hledat mistra tam. Doufám že to nebude na dlouho.

Jessa Lendix - 12. srpna 2013 23:59

soukromá zpráva od Jessa Lendix pro Sídlo rady „Mnoo ti už tam samozřejmě dorazili.“ Doplnila jsem Vannovu poznámku. „Přiznám se, že jsem se s nimi nechtěla přetahovat o ohořelé kusy vznášedla. Ray s Arenem to s nimi určitě vyřeší po dobrém a já si tady užiju mezitím nějaké.. hmm zajímavé politické jednání.“ Ušklíbla jsem se. Ironie z mého hlasu doslova kapala. Kráčela jsem dál vedle Vanna a rozhlížela se po chodbách, kterými mě vedl. Měli to tu opravdu docela rozlehlé. Sice to nemělo na sídlo Jedijské enklávy, ale i tak. Bože kolik politiků se sem musí vejít?! Prolétla mi hlavou děsivá představa. Párkrát jsme odbočili a já začala přemýšlet, kam že mě to Vann vlastně vede. Říkal, že jdeme za mistrem, ale kdo ví, kde ten právě je. Vann to zjevně věděl a tak nás snad neomylně vedl k našemu cíli. „Zatím... Také se bojím, že je něco ve vzduchu.“ Zvážněla jsem trochu, když Vann pronesl nenápadně svou obavu. „No, proto jsem raději tady a ne na místě té havárie.“ Osvětlila jsem krátce důvod mého příletu. „Myslím, že to bude znít docela hloupě...ale už tam budeme? A kam že to vlastně přesně jdeme?“ Pootočila jsem trochu hlavu směrem k Vannovi, zatímco jsem udržovala jím stanovené tempo.

Brandon Atkins - 13. srpna 2013 12:30

soukromá zpráva od Brandon Atkins pro Sídlo rady Představa že by se tahle holka rvala s bezpečáky o kus šrotu je docela komická. Musím věřit tomu že to její kamarádi zvládnou a obejde se to bez krve, ztracených končetin a mrtvých. S tím jak Jessa mluví o politicích jsem docela zmatený. Nezdá se že by z toho byla kdo ví jak nadšená ale přišla zcela dobrovolně. A co tím sleduje mě nenapadá. “Můžu tě ujistit, že ve vzduchu určitě něco je.“ dodám jakmile Jessa řekne, že se jí zdejší situace také nezdá. Nemusím být jedi abych to věděl. Jenom vědět co to je. Chodby ubíhají jedna za druhou a nakonec dojde na to že se mě začne Jessa ptát jestli už jsme na místě. S přibývajícími otázkami se mi zdá že tím něco chce říci. Nejspíš něco jako že nevím kam jdu. No ano nevím. Kdo ví kde teď mistr je. Jestli nezůstali v tom sále tak teď můžou být prakticky kdekoliv. To ale nezjistíme než tam budeme. “Za chvíli budeme tam.“ odpovím a odhadnu kolik tak ještě zbývá. “Neboj. Jednání ti nikam neuteče.“ dodám s úsměvem.

Vypravěč - 15. srpna 2013 19:28

soukromá zpráva od Vypravěč pro Za střelcem Procházíš budovou a záhy zjišťuješ, že ta budova je postavena tak, aby se v ní člověk ztratil. Nebýt tvého vnímání síly, už bys byl ztracen. Plány na zdech ti v orientaci moc nepomáhají. Ani dva totiž nemají stejný náhled na budovu. Přes tyto problémy zhruba po deseti minutách stojíš na střeše budovy. Když se podíváš na místo havarie, právě tam důstojník řve na Raie . Co mu neříká neslyšíš, ale nic příjemného to asi nebude. Jak se tak rozhlížíš kolem zjistíš, že stojíš na správné straně ulice. Budovy na protější straně jsou příliš vysoké, než aby se z nich dalo úspěšně střílet . Podle všeho slouží budovy naproti, jako nějaké správní centrum a tak tam chodí obrovské množství lidí. Cítíš, že by tam střelce někdo vyrušil. Na straně, kde jsi ty jsou tiché kanceláře a co víc shodou náhod vlevo od tebe je příhodné místo. Tam je řada balkónů, kde by střelec našel ideální úkryt. Problém, je v tom, že na doskočení je to daleko. Jedinou možností je cesta po úzké římse. Další možností je zkusit se proplést budovou ale síla ti napovídá, že tam tě čekají nepříjemnosti.

Aren Lightshine - 17. srpna 2013 13:05

soukromá zpráva od Aren Lightshine pro Akrobatické cvičení "Sakra to tahle hacienda nemá jediné dva plánky stejné? Kdo to mohl takhle navrhnout a postavit." Zalamentuju v duchu, když se proplétám budovou, je to opravdu hrozné a nadmíru znepříjemňující. Nicméně i tak se mi s trochou štěstí podaří dostat až na střechu. "Uh tak to by bylo." Zaledím se na chvíli dolů na místo nehody. "Nejspíše se snaží zjistit kde jsem. Nu má smůlu." Ušklíbnu se a při lepším rozhledu mám dokonce i ideální místo střelby. Problém je dostat se tam. "Sakra úzká římsa?" Trošku nespokojeně se na objekt podívám a nakonec s tichým povzdychem začnu pomalu postupovat přes ní. "Tak tohle mistrovi přičtu k rizikovým výlohám." Snažím se uklidnit hloupostmi a taky se soustředit na cestu.

Vypravěč - 19. srpna 2013 19:12

Sídlo rady Jessa Lendix, Vann Renakim Jak tak procházíte budovou Jessa si musí upravit svůj názor. Budova je téměř určitě větší než chrám Jedi. Hangár je v nejnižším patře ve vnějším obvodu. Takže Vann vede svou společnici skrz vnější obvod, jenž by si pancířem nezadal s žádnou vojenskou základnou. Když projdete skrz několik vrstev pancéřování dostanete se do umělečtějších částí budovy. Díti síti zrcadel je v budově hodně světla, jako by místo celistvého pláště mala pro sklenou střechu. Čím hlouběji jdete tím více jsou běžnější prosklené podlahy. Některé prosklené stěny byli vytvořeny do mapy podlaží, která dává tušit, že budova je skutečně obrovská a u kterých Vann kontroluje, že jdete správně. Cestou míjíte mnoho různých vyslanců z různých světů a ras. Místních potkáváte kromě bezpečáků v modro zlatých uniformách málo. Vaše cesta skončí u zavřených dveří a nebo spíše vrat. Před kterými se hromadí vyslanci hádající se s muži střežící dveře. "Ale já jsem vyslanec s Numidie! Musím okamžitě mluvit s radou!" řve daný vyslanec na důstojníka ostrahy, který mu odpovídá tichým hlasem. Slovům sice nerozumíte, ale je jasné, že má jasnou odpověď, která se vyslanci nelíbí. Všímáte si, že na ochozu nad dveřmi postávají vojáci v bílých zbrojích a celou scénu ostražitě sledují. Když vyslanec vytáhne nejdříve kredity a pak elektro obušek situace se stane velmi napjatou. Vojáci na ochozu pozvednou zbraně a zamíří jí na velvyslancův doprovod. Ten si toho není vědom. Vyslanec mává důstojníkovy před nosem elektro obuškem, ale ten jej přehlíží jak krajinu, je vám ovšem jasné, že během půl minuty bude zle.

Brandon Atkins - 19. srpna 2013 21:29

Sídlo rady Cesta zpátky je bez problémů. Potkáme pár bezpečáků s diplomaty ale nic zvláštního. Jsme prakticky už na místě ale cestu nám blokuje spousta senátorů s diplomaty. “Jako by už nestačily všechny ty problémy co máme.“ zamumlám si pro sebe, když uvidím co se před námi děje. Nezdá se že by ti tam měli zrovna dobrou náladu. Spíš je tomu úplně naopak. Politici se chtějí dostat dovnitř a chtějí přimět bezpečáky aby otevřeli. Ti se na celou věc dívají ale trochu jinak a odmítají kohokoliv pustit dál. Jeden vyslanec řve na velitele bezpečáků a chce se mermomocí dostat dál. Situace se moc dobře nevyvíjí. Kámo s tímhle přístupem se tam nedostaneš. To spíš dřív chytneš jednu mezi oči. Stojím stranou toho všeho a pozoruji jak se to bude vyvíjet. Do hádky se raději nezapojuji. Muži Stojící na ochozech jsou dost pádným argumentem ze strany stráží. To si ale vyslanec nejspíš nedokáže uvědomit. Vojáci mají na mušce vyslancovy přátele a jsou připraveni kdykoliv zakročit. To co potřebují je jenom nějaký impulz. Jak se zdá tak nejspíš nebudou muset čekat moc dlouho. Tak a je to tady. Tahat ten obušek byla pěkná blbost. “Možná bychom se mohli jít podívat po nějaké kantýně než se to tady vyřeší.“ Navrhnu Jessse zatím co pozoruji dění u vrat.

Ray Skaal - 22. srpna 2013 00:06

soukromá zpráva od Ray Skaal pro Vyšetrovanie Aren sa potichu vytratí, kým zamestnávam ostatných. Kývnem rukou k miestu nehody a podídem bližšie. "Myslím si, že by sa dalo vystopovať, odkiaľ bol vystrelený projektil. Čo vy nato? Svojou odbornosťou by ste iste pomohli." Zadívam sa na vyšetrovateľa, ktorý nám údajne prišiel pomôcť, a sám som zvedavý, ako sa zachová. Možno je chyba snažiť sa vyšetrovať spolu s nimi a neskôr to zneužijú, ale zatiaľ mi padne vhod jeho pomoc.

Jessa Lendix - 22. srpna 2013 00:11

soukromá zpráva od Jessa Lendix pro Sídlo rady Nakonec se ukázalo, že finanční možnosti místního politického sektoru budou docela velké, když se přede mnou vinula stále nekončící chodba, která začala získávat na honosnosti. Procházela jsem kolem nespočtu zrcadel, které odrážely světlo a prosvětlovaly prostor v budově. „Jednání…. Už se těším…“ Pronesu ne zrovna nadšeným tónem, protože je mi jasné, jaká jednání mohou probíhat pod touto střechou. Politická jednání! Zdvořile vracím případné pozdravy vyslanců a dalších bytostí, které míjíme. Konečně se společně s Vannem zastavíme u velkých dveří, kde už je pořádný zástup čekajících vyslanců. Skvěle, tak mi se tu asi zařadíme do fronty…. Přešlápnu na místě a obhlédnu si zběžně situaci, která se začíná přiostřovat. „Politici…“ Zavrčím tlumeně, když vidím k čemu se schyluje. Ten blázen se snad snaží zabít! Prolétne mi hlavou, když vidím drobnou postavu vyslance mávající elektronickým obuškem, proti které se tyčí vysoké postavy vojáků. Koutkem oka zaregistruji speciální jednotky, které se už připravují k palbě, jakmile dojde k jakémukoliv násilí. „Můžeš tam jít počkat… Já s ním… zkusím promluvit.“ Povzdechnu si rezignovaně a vydám se rychlým krokem k agresivnímu velvyslanci. Uklidňování politiků sice není zrovna kratochvíle, kterou bych vyhledávala, ale to poslední co tahle planeta s její napjatou situací potřebuje, je další zastřelený vyslanec. „Pane..vyslanče.“ Odkašlala jsem si za naštvaným vyslancem připravená případně uhnout ráně obuškem. „Jsem Jessa Lendix. Rytíř řádu Jedi.“ Představila jsem se. „Možná by bylo moudré tu zbraň opět schovat. Je to naprosto zbytečné. Víte situace je tady docela napjatá…“ Naznačila jsem pohledem směr k ochozu, kde na nás právě mířilo několik zbraní. „Rada má teď asi urgentní jednání, ale věřím, že Vás přijmou, jakmile to bude možné… Pokud tu ale vzniknou nějaké problémy, tak o tom úspěšném slyšení silně pochybuji a věřím, že přinášíte důležité informace, které by se určitě měly projednat… časem. “ Sleduji s klidným výrazem jeho chování a zároveň se připravuji sebrat mu rychle zbraň za pomocí síly, kdyby se o něco snažil a doufat, že nezačne palba.

Vypravěč - 22. srpna 2013 19:22

soukromá zpráva od Vypravěč pro Vyšetřování Důstojník přikývne. "Ano, z vysílání jsem vyrozuměl, že jste našel střelu s těžké karabiny." s tím studuje vznášedlo. Jeho voják se právě baví přes vysílačku s velením. Jeden z vojáků najednou vykřikne. "Jedi! Zmizel, jedi!" v jeho hlase se mísí překvapení s panikou. "Připravit k boji!" zavelí automatický sám vytáhne bláster. Podezřívavě se rozhlíží kolem. Zhruba po minutě se důstojník zvedne a zadívá se na tebe. Z jeho pohledu čteš zlobu a cítíš z něj strach až neskutečný. "Vy jste to věděl! Kde je! " přistoupí k tobě, jako by tě chtěl vzít za límec. Krok před tebou se však zastaví. "Dobře, dnes nemám dobrý den. Proto se tě ptám kde je tvůj kolega!" promluví a hodně se přemáhá, aby mluvil klidně. Cítíš z něj velké obavy. Cítíš Arena nahoře na budově. Jeden z jeho vojáků provádí výpočty. Ukáže na místo ke kterému se blíží Aren. "Šéfe ten chlap střílel odtamtud!" důstojník stočí pohled na vojáka.

Ray Skaal - 22. srpna 2013 19:33

soukromá zpráva od Ray Skaal pro Vyšetrovanie Naozaj som nečakal takú prudkú zmenu, ako predviedli prítomní vojaci. Do čerta, všimli si to celkom skoro... Ja zachovávam pokojný výraz v tvári a nečinne stojím na mieste. Popri tom sa obzerám, aký povyk dokázali vyvolať vojaci. Potom sa naplnili moje obavy - dôstojník sa obrátil na mňa. Našťastie zastaví svoj pohyb tesne predo mnou. Našťastie skôr kvôli nemu než mne, ale veľmi sa mi nechce púšťať do konfliktu s vládnymi zložkami. Snažím sa zachovať pokoj v očiach a na jeho otázky odpoviem. "Pane, ja neviem, kde sa vyparil. Často koná na vlastnú päsť, čo je zrejme aj tento prípad. Nebojte sa, určite sa čo nevidieť ukáže." Snažím sa o nenútený úsmev smerom k nemu a dúfam, že ho to upokojí. Keď nám vojak oznámi, odkiaľ sa strieľalo, nastane ďalší problém. A sakra, teraz by sme tam nemali chodiť... V snahe získať čo najviac času sa rozhodnem ich zasypať otázkami. "Čo je tá budova zač? Má tam prístup každý? Prišla streľba zo strechy?" Zatiaľ sa odmlčím, aby to vypytovanie nebolo až príliš podozrivé.

Vypravěč - 22. srpna 2013 19:50

soukromá zpráva od Vypravěč pro Balkón S velkou pomocí síly jsi došel na balkón a už po první vteřině víš, že bys tam neměl být. Cítíš, také že jsi na správné stopě. Seskáčeš od dvě patra tam najdeš co jsi hledal. Stopy po trojnožce a potom, že na tomto místě někdo dlouho seděl s rozloženou trojnožkou. Nepotřebuješ ani sílu, abys našel střelu. Ve zbraních se nevyznáš, ale tři centimetrový náboj ti připadá dost velký. Tvé hledání přeruší zvuk otvíraných dveří do místnosti z níž vede balkón. Zahlédneš tucet postav a v rukou mají něco co připomíná blástery. "Narušitel je na balkóně! Chyťte ho!" z osob cítíš znepokojení, víš na jistoto, že budou nejdřív střílet a pak se ptát. Cítíš, že cesta kterou jsi přišel je už taky ucpaná. Jediná cesta je balkóny dolů, ale to je dost pater. Druhou možností je nějak se vypořádat s ostrahou budovy, jenž si pro tebe jde.

Vypravěč - 22. srpna 2013 20:17

Sídlo rady Když promluvíš na velvyslancem, ten se prudce otočí a tehdy poprvé musí důstojník bezpečáků reagovat . Velvyslanec totiž svou zbraň očividně neumí používat a tak jak se otočí málem trefí bezpečáka do obličeje. Ten obušku nastaví předloktí a Jessa zjistí, že jeho nátepník je s Cortasionu, obušek se totiž vypne. "Jedi!! To kvůli tobě tady stojíme, jak nějací podomní obchodníčci?! Víš vůbec, kdo já jsem?! řve vyslanec na celé kolo a ani se nevšímá, že mu důstojník jednoduchým pohybem sebral obušek. Gesto na vojáky se mine úspěchem "Jsem nejvyšší vyslanec! To má planeta zajišťuje polovině zdejší soustavy práci! Dnes jsme měli projednávat další obchodní smlouvy, místo toho sem napochoduje nějaký bezvýznamný jedi a má hned slyšení před celou radu a..." jeho slova přeruší odkašlání. Takové to které na sebe přitáhne pozornost všech přítomných. Oba si všímáte, že dav odstupuje od Jessy jako by byla nakažena nějakou prudce nakažlivou smrtící chorobou. Pozitivním jevem, kterého jste si ovšem všimli, že vojáci skloní zbraně. Odkašlání má na svědomí dívka v bílé zbroji Vlkodlaků. Oba vás překvapí, že drobná dívenka má mezi vyslanci takový respekt. Všichni vyslanci jsou totiž vyšší než ona. Dokonce u sebe nemá žádnou zbraň jen datablet. "Jsem Adria ceremenoiářka rady. Slyšení Rady skončí během dvaceti minut. Do té doby se rozejděte. Nestrpím tu výtržnosti!" prohlásí dívka hlasem zvonivým jako křišťál. Je na ní vidět, že nepotřebuje zastrašovat a když se podíváte pozorně. Je ta zbroj jen slavnostní napodobenina. "Rytířko ráda vás poznávám. Děkuji vám za snahu o uklidnění. Z vyslance si nic nedělejte někdy má pocit, že mu to patří. " ukloní se vám ceremoniářka hluboce. "Mohu pro vás něco udělat. ... Bohužel do sálu vás pustit nemohu." dodá rychle.

Vypravěč - 25. srpna 2013 21:36

soukromá zpráva od Vypravěč pro Vyšetřování Důstojník se zadívá nejdříve na tebe a pak na budovu. Přímo vidíš jak mu v hlavě rotují kolečka. "Ne, není veřejně přístupná. Jsou to kanceláře jednoho z k cizincům nejvíce nepřátelského rodu." s tím si podvědomě zkontroluje, že má bláster stále pověšený na svém místě u boku. "Pokut tam šel tvůj přítel máme vážně problém!" otočí se na svého vojáka a dámu rukou nějaký signál. "Dokonce i mi musíme požádat o povolení než tam vstoupíme." vojáci pozorují místo, odkud se střílelo a jseš si jistý, že vidí Arena. "Fajn, zavoláme si posily. " konstatuje velitel skrz sevřené rty. Zhruba ve stejný okamžik vyběhnou před budovu nějací muži s blástery v rukou a dívají se na balkón. Jejich vůdce v rudo, bílých šatech ukazuje na horu. "Jestli se pokusí slézt dolů střílejte!" velí a sám pozvedá pistolový bláster.

Brandon Atkins - 25. srpna 2013 21:44

Sídlo rady Situace se nezdá lepší ale jak můžu vidět tak má bezpečák všechno pevně ve svých rukou. Zatím co se vyslanec snaží dosáhnout toho svého vydá se Jessa směrem k němu. Nebylo to potřebné ale i přes to to udělala. A sakra. To se do toho musíš plést? Vydám se směrem za ní a po cestě si odepnu popruh na pouzdře pistole. Ruku nechám poblíž pistole kdyby se něco stalo a poslouchám rozhovor. Vyslanec je stejný jako většina zdejších lidí a proti Jesse veřejně vystoupí se svým postojem vůči jediům. Muž svůj hněv postupně stupňuje až mám dojem že se každým okamžikem na ní vrhne. Opatrně sjedu rukou k blasteru a čekám až mi dá muž nějakou záminku ho použít. Toho se ale nedočkám. Celý spor je zanedlouho ukončen mladou dívkou která se zčista jasna objeví. I přes to že na to vůbec nevypadá tak si dokáže získat pozornost všech přítomných a využít svého vlivu. Na rozdíl od místních lidí ji neznám a na vyslancově místě bych jí nejspíš nebral vážně. Povolím sevření na své zbrani a nechám jí sklouznout zpátky do pouzdra. Dívka poté přijde k nám a osloví Jessu. Já mlčím. Nechám holky ať si to spolu proberou mezi sebou . Poslední dobou je to všude kolem samý jedi, politik a nebo voják. Myslím že by si měl kapitán dávat pozor na lidi se kterými jedná. Mezi tím čekám opodál.

Aren Lightshine - 25. srpna 2013 23:21

soukromá zpráva od Aren Lightshine pro Rychlá cesta Myslel jsem, že spatnu a rozmácnu se dole, což se naštěstí nestalo. Když konečně dosednu na balkon, který je místem činu prohlížím si ho. Zdá se, že se odsud střílelo, ale co je to sakra za budovu, a kdo tu krucinál byl. Pak se však otevřou dveře balkónu a tam je v celku slušný počet ozbrojených lidí. "No proč ne." Pohlédnu na ně a rychle najdu Sílu. "Nebudeš střílet." Mávnu rukou a použiju omámení mysli Jediů na toho co je nejblíže balkonovým dveřím. Pak rychle trhnu rukou vpřed a použiju Sílu aby ho to odhodilo zpět a pobouralo ostatní. Pak už se nezdržuju a jen za rychlých pár kroků si zaznamenám koordináty polohy balkónu a pak přeskočím zbradlí balkonu a rozhodnu se pro starou dobrou skákačku. Pokud nebude někde na dosah letící vznášedlo, do kterého bych mohl skočit tak začnu rychle seskakovat křížově z balokónu na balkon a snižovat tak po jednom patru co nejrychleji dolů.

Jessa Lendix - 26. srpna 2013 15:39

Sídlo rady Čekala jsem hodně věcí, ale možnost, že se drženou zbraní ten člověk vůbec neumí zacházet, jsem si jaksi nepřipustila. Chyba. Začínám asi až příliš soudit okolí z mého osobního pohledu...A můj pohled je už poměrně dost vzdálený obyčejným civilistům. Už jsem chtěla jednoduchým úchopem zachytit vyslancovo zápěstí a zneškodnit tuhle malou ale nepříjemnou hrozbu, ale tehdy zakročila místní bezpečnost a bylo po problému. Pak ale nastal příval nadávek a hrozeb. Dalo se čekat, že vyslancovu nelibost teď stáhnu na sebe, ale to mě teď příliš netrápilo. Hlavně, že se tu nezačalo střílet. Stála jsem s klidným výrazem zatímco na mě ten muž plival nadávky a čekala, kdy mu dojde dech. Na neštěstí pro mne byli politici na podobné situace dobře trénováni. Na tváři jsem měla neutrální výraz a v hlavě si mezitím odpočítávala čas do konce jeho proslovu. Můj odpočet a jeho nadávky pak zastavilo důrazné odkašlání, po kterém nastalo nepřirozené ticho na místnost plnou politiků. Náhle jsem se mohla opět volně hýbat a prostor kolem mě se vyprazdňoval. Normálně bych to zcela jistě ocenila, ale ne teď a rozhodně ne tady. Obezřetně jsem si rychle prohlédla situaci. Vann stál za mnou s rukou připravenou na blasteru a k nám se nakonec vydala drobná dívčí postava, která se vyloupla mezi lidmi. Její výška a ani vzhled nestáli v cestě tomu, aby si vzápětí pár slovy sjednala klid a respekt. „Ceremoniářko...“ Kývnu hlavou na pozdrav, když dojde ke mně. „V pořádku, nemáte mi za co děkovat. Hlavně, že nedošlo k nějakému vážnějšímu nedorozumění.“ „Rádi bych se setkali s mým mistrem Cor´anem....“ Podívala jsem se na Vanna, aby bylo jasné, koho do termínu “My“ zahrnuji. „...který teď ale asi bude v jednacím sále. V tom případě tu počkáme, než jednání skončí. Nepředstavuje to pro nás nějaký problém.“ Pousmála jsem se na ni a naštěstí odolala nutkání věnovat jeden rýpavý pohled agresivnímu vyslanci, který tak nerad čeká.

Vypravěč - 29. srpna 2013 19:42

soukromá zpráva od Vypravěč pro Směrem dolů a vstříc problémům Muž jenž první vběhl na balkón pod tvým psychykým náporem strne. Očividně nechtěl střílet a tak jen strne. Záhy se proletí a srazí své partnery, jenž právě procházeli na balkón. Jediný pohled tě ujistí, že žádné vznášedlo není v tvém dosahu a tak seskočíš na balkón o patro níž. Zahlédneš muže dole na zemi, jak na tvým směrem pozvedají zbraně. Muži na balkónu se posbírají, ale dřív než se stačí nahnout přes balkón za tebou dolů spustí dva vojáci vašeho doprovodu krycí palbu. Celkem tě překvapí, kolik střel jsou schopny jejich zbraně vyprodukovat, během deseti vteřin. Tví pronásledovatelé se neodváží ani vystrčit nos nad zábradlí v obavě, že jim ho někdo ustřelí. Ty máš tak půl minuty na rozmyšlenou, co budeš dělat. Zdola slyšíš střelbu a hvizd světelného meče. Když se podíváš skrz balkónové dveře do pokoje u kterého stojíš, vidíš luxusní apartmán. Když se rozhlédneš vidíš, že od balkón o patro níž vedou římsy, jenž by tě zavedli do bezpečí sousedních budov, ale mají jednu zásadní chybu jsou děsně odkryté a jsou hodně úzké.

Ray Skaal - 31. srpna 2013 02:01

soukromá zpráva od Ray Skaal pro Vyšetrovanie Ach Aren, to nevieš byť aspoň nenápadný? Len pokrútim hlavou nad mojím spoločníkom. Som len zvedavý, čo tam našiel. Keď vybehne na ulicu komando a začne mieriť na Arena, zrejme prišiel ten správny čas zakročiť. Trocha vystúpim spomedzi ostatných a zodvihnem prázdne ruky do vzduchu. Zároveň sa snažím napätú situáciu odvrátiť aj pomocou Sily a dúfam, že ich trocha upokojí. "No tak chlapi! Hádam sme rozumní ľudia! Som si istý, že vám od neho nehrozí žiadne nebezpečenstvo." Snažím sa v tvári zachovať pokojný výraz, aby som ešte viac zdôraznil potrebu vyriešiť to s chladnou hlavou. Pretože ak začnú strieľať, Sila pomáhaj...

Aren Lightshine - 31. srpna 2013 09:29

soukromá zpráva od Aren Lightshine pro Těžké volby? Útěk se mi povedl a přistál jsem o patro níž. Dole jsou však vojáci, kteří začnou pálit, už jsem myslel, že po mě, ale kupodivu mne kryjí palbou, proti těm nahoře. Dole je asi v celku horko, jelikož je slyšet světelný meč. "No nic je třeba zjistit více." Usoudím a podívám se na balkónové dveře před sebou. Pomocí Síly je roztáhnu od sebe a opatrně vejdu. Do ruky si vezmu světelný meč a vydám se na průzkum pokoje a pak z něj ven.

Vypravěč - 31. srpna 2013 18:05

soukromá zpráva od Vypravěč pro Vyšetřování, začátek bitvy Zalituješ, že s tebou není Aren, ten je totiž mnohem lepší v jemném ovlivňování lidí. Ty se svým nadáním dokážeš ovlivňovat masy lidí a zvrátit bitvy, nebo jednání, ale na jemné manipulace moc nejsi. To se jasně ukáže, když vyšleš sílu k mužům mířícím na Arena. Ti okamžitě otočí zbraně proti tobě a z jejich zloby a nenávisti se ti zatočí hlava. "Co si to dovoluješ cizáku!" zavrčí vůdce a vystřelí po tobě. O vteřinu později kolem tebe prosviští dvě střeli vypálené vojáky vašeho doprovodu. Střeli dopadnou mezi muže a ti se rozletí, jako kuželky. Podle detonace se jednalo nejspíš o omračující granáty. Ve stejnou chvíli se za tebou ozve i ostré staccato střelby z blasteru. Dva vojáci zakleli a spustili palbu nad balkón na kterém stojí, nebo spíš stál Aren. Cítíš, že cílem tvého doprovodu je udržet nepřátele v krytu. To ti potvrdí hlas velitele "Jedi musíme jít! Nemůžeme se ve čtyřech postavit celému rodu!" Civilisté a členové bezpečnostních složek se mezitím kamsi vytratili, očividně rozhodnuti nemíchat se do věcí vojáků. Vojáci tvého doprovodu se kryjí za vznášedlem a ty jsi překvapen intenzitou palby, jakou jsou schopni vyprodukovat. Zbytky jednotky, jenž vyběhla s dveří budovy, stejně jako muži co ohrožovali Arena se kryjí, kde můžou a jejich střelba je sporadická. Očividně se bojí vykouknout z krytů. "Tak tohle není dobré!" konstatuje velitel vojáků. Jelikož se začali otvírat okna v přízemí a v nich se objevují další muži s blástery.

Vypravěč - 31. srpna 2013 18:28

Sídlo rady Ceremoniářka se nadechuje k nějaké odpovědi, když její datablet rudě zabliká a ona se na něj zadívá. Několikrát na něj klikne lehce pobledne. "Ehmm, nesete mistru Cor´anovy varování před útokem?" zeptá se jako by nic. "Přesněji vaši druhové vás poslali sem, jelikož čekali přepad?" datablet znovu zabliká a ceremoniářka pobledne ještě víc. "Podle hlášení Vlkodlaků, požádal velitel vašeho doprovodu o dvě bojové jednotky, aby..." čte zprávu, jako by nemohla věřit tomu, co vidí."pomohli s evakuací, dvou jedi." přetočí k vám datblet s videem přenášeným s helmy jednoho vojáků. Na videu je budova, tak padesát metrů od místa havarie. Na zemi před vchodem do ní leží těla mužů s blastery v rukou. Další stojí v oknech a ve vstupní hale a zuřivě po vojákovy střílí. Ani jednoho s jedi není nikde vidět. Pro ceremoniářku je ten výjev strašlivý, jelikož zřejmě nebude voják a nikdy nic podobného neviděla. Vy si všímáte, že útočníci neumí moc dobře střílet. Jinak by byli vojáci už dávno mrtví. Vidíte také seznam posil o které požádal důstojník. Ve zkratce jsou to čtyři plná vznášedla, jenž přivezlo Jessu. "Za těchto okolností vás mohu okamžitě uvést k mistrovy a radě pokut si to stále přejete." mezitím vojáci s bezpečáky vyženou vyslance dál od vchodu do síně. Vojáci za vašimi zády utvoří řadu se zbraněmi namířenými od vás. Očividně hledají případné útočníky.

Vypravěč - 31. srpna 2013 18:59

soukromá zpráva od Vypravěč pro Průzkum Vejdeš do pokoje, jenž je nejspíše kanceláří nějakého ředitele, který na tebe zděšeně hledí. Když procházíš kolem není schopen slova, očividně nemůže uvěřit co vidí. Dveře se otevřou do kanceláře sekretářky. Drobná dívenka zvedne oči . "Přejete si řiditel.. "náhle jí dojde kdo jsi a vyděšeně na tebe hledí. Všímáš si dvou mužů bezpečnostní služby, stojící za sklem oddělující místnost sekretářky od velké místnosti plné rýsovacích stolů, za nimiž sedí tak tucet lidí. Skrz sklo vidíš že z velké místnosti vede mnoho dveří, tebe zaujmou ty největší dávající tušit, že představují hlavní cestu.

Brandon Atkins - 31. srpna 2013 19:09

Sídlo rady Rozhovor vypadá ještě na dlouho. Mistr je s ostatními v jednacím sále a nikdo nemá umožněný přístup. A to ani my. Pozoruji strážné kteří postávají u dveří a nehnou se ani o krok. Politici si teď už udržují patřičný odstup kdyby se zase někdo rozhodl pokoušet dostat dovnitř. Najednou se něco změní. Rozhovor najednou přestane a ceremoniářka se tváří jako kdyby právě uviděla sitha. Zmíní se o nějaké zprávě o útoku. Cože? Varování? Měl jsem přeci jenom vyzvednout jí a doprovodit jí k mistrovi. Útok, přepadení, dvě jednotky, a dva jediové. Situace venku nevypadá zrovna dobře. Co ti dva zkopali? Řešení je nakonec jednoduché. Nic . Stačí jenom že tu jsou. Jak nad tím vším přemýšlím tak začnu být čím dál tím podrážděnější. Všechny ty problémy znamenají že se návštěva kantýny a závodů odkládá. Sakra! S novými problémy se změní i dívčin přístup k našemu přístupu k radě. Najednou to jde. “Hádám, že to tak bude asi nejlepší. Ne?“ Odpovím a při tom se kouknu s drobným úsměvem na Jessu. Půjdeme?

Jessa Lendix - 31. srpna 2013 19:51

Sídlo rady Když ceremoniářce na databletu červeně zabliká malé světýlko, tak ihned zpozorním. Červené zablikání nikdy nevěstí nic dobrého.... A taky že ne. Zatraceně, oni je tam přepadli? A já myslela, že se spíše schyluje k problémům tady. Toliko k mým instinktům. Asi bych měla více meditovat.... Ale až se vyřeší tahle zpropadená situace. „Ne... nečekali...“ Pronesu, když se dívám na záběry z bojů. Opravdu ne! Kde jsou ale Ray s Arenem? Zkoušela jsem se rychle najít na obrazovce databletu ale bezúspěšně. Šokovaný výraz ceremoniářky přejdu. Vlastně má štěstí, že se s takovými situacemi nepotkává příliš často. Rozhodně to není nic pro slušné dámy. Spíš sleduji styl vedení útoku neznámými útočníky, kteří nejspíš skutečně nebudou z profesionální armády. Jediné štěstí. Pomyslím si, když vidím jejich přesilu. „Dobře, odveďte nás rychle za mistrem.“ Podívám se vážně na ceremoniářku a kývnu na Vanna. „Mohli jsme si ušetřit cestu.“ Syknu směrem k němu a trochu nespokojeně nakrčím nos. Tohle jsme skutečně neodhadli... Snad to Ray s Arenem vydrží, než doletí posily.

Vypravěč - 05. září 2013 19:07

Sídlo rady Ceremoniářka přikývne a vydá se k zavřeným dveřím. Když si je máte příležitost prohlédnout zjistíte, že jejich překonání by představovalo celkem problém i por Jessin meč. Ceremoniářka vás ovšem nevede k těm dveřím, ale kousek stranou, kde se nachází její kancelář. Ta očividně funguje, jako přechodová komora. "Madam Jesso, pane Vaenne musím vás požádat, abyste tu nechali zbraně. Do síně rady se nesmí nosit zbraně. Tedy incidentu od incidentu s Hutty. Představte si, že tam chtěli pronést i granátomet." vrtí hlavou, která očividně nemůže pochopit nad hloupostí některých osob. Kancelář ceremoniářky je prostá tvořená stolem několika skříňkami a nějaké místní květina. Místnost je celá bíla a jediné co jednotvárnost barev narušuje obrazovka. Na, které běží záběry ze síně. Kamera zabírá mistra. "Jak vysvětlíte, že od chvíle, kdy přiletěla první dvojice rytířů začali nepokoje?" ptá se rozlobeně cizí hlas. "Náš společný nepřítel si prostě vybral správný čas pro útok." odpovídá mistr kladně a je na něm vidět, že mu teď chybí Aren. "A jak vysvětlíte, že to není ani hodina od vašeho přistání a už zase jste narušili suverenitu našeho rodu." zuří muž v rudé uniformě. Zhruba v této chvíli ceremoniářka přistoupí k malému zařízení a vyťuká tam kód. Ozve se několik zapípání a v protější stěně se otevřou malé dveře. Za nimi vidíme síň tak trochu připomínající senát, jen o mnoho menší. Představitelé rodů sedí na plošinkách v jejich rozmístění se průběžně mění podle toho, kdo chce mluvit. Mistr stojí na pódiu uprostřed. Když vejdete mistr se na vás otočí a je očividně překvapen, že vás vidí. Kapitán vedle něj není. "Tak se zeptejme, nově příchozích. Co se stalo?" zeptá se příjemným hlasem dáma v modro bílých šatech. Záhy se všechny pohledy upřou na vás dva.

Brandon Atkins - 05. září 2013 21:16

Sídlo rady Společně s Jessou následuji dívku směrem ke dveřím. V poslední chvíli se ale odkloníme ze směru a směřujeme k místnosti kousek stranou která patří ceremoniářce. Ještě před vstupem nás ale požádá o naše zbraně. S udiveným výrazem se podívám na dívku. Sice to trošku hraju ale rád z toho rozhodně nejsem. Já to věděl. Problém je tady. Mám se odloučit od svojí hračky? “Co prosím?“ zeptám se jí jako kdybych špatně slyšel. Vím ale až moc dobře že jsem slyšel správně co říkala. “Venku se bojuje, dokonce střílí po jedaích a já vám dát to jediné co mi dává pocit bezpečí?“ Chápu její postoj z pohledu ochrany ale to že o to požádala i Jessu i když je jedai mě dost mate. “Co když se tam objeví někdo s blasterem a bude střílet na všechny strany? Mám čekat až mi bezpečnost přijde na pomoc? Nebo mě budou chránit vlastním tělem?“ Ještě chvilku dělám drahoty než se nakonec rozhodnu souhlasit s podmínkami. Vím ,že by nás dovnitř jinak nepustili, přes to si říkám proč bych měl jít také dovnitř, je to problém rytířů ne můj. Nakonec neochotně vytáhnu blaster a podám ho dívce. Hlavou mi v tu chvíli probíhají myšlenky na to jak to tu mají vlastně se zákony. Jen ať si dovolí mi ho zabavit. Doufám že ceremoniářka nic neřekne a já mlčím také. “Vrátím se pro něj.“ nezapomenu říct jakmile zbraň opustí moje ruce. Potom až co odloží zbraně i Jessa pokračujeme dál. Svůj nůž nechám na místě a raději na něj ani nemyslím abych náhodou na něj nepoukázal. V podobných situacích jsem se už několikrát ocitl takže jsem připraven. V dívčině kanceláři si hned všimnu obrazovky která ukazuje probíhající debatu. Nemůžu si pomoci ale neuvěřitelně mě rozhovor mezi mistrem a ostatními muži pobaví. “Jak? Jednoduše, jde moc velký pitomci aby vás nenapadl jiný viník.“ zamumlám si s úšklebkem pro sebe. Nicméně moc dlouho se koukat nemůžeme. Dívka otevře nějaké dveře a před námi se objeví cesta přímo do síně rady. “Pěkný.“ ohodnotím vchod a teprve až po obou dívkách v závěsu za nimi vstoupím. Necítím se zrovna moc dobře a raději bych odsud co nejdřív vypadl. Bohužel je na to už pozdě. Když jsem ale doprovázel Jessu celou dobu nehodlám to už měnit. Pozornost ostatních je nepříjemná a mám pocit že kdyby to pomohlo tak by z nás odpovědi klidně vymlátili. Možná jenom proto že by je vymlacovali z jedaiky. I když bych měl pár věcí které bych hezky od plic radě řekl tak to neudělám. Nemám v úmyslu strávit zbytek pobitu v cele. Tak i tentokrát padne ta nevděčná role mluvčího na Jessu. Promiň.

Ray Skaal - 08. září 2013 11:10

soukromá zpráva od Ray Skaal pro Streľba Očividne títo muži nemajú v láske mierové riešenia. Ich agresivita ma ale prekvapila, nečakal som takúto odpoveď. Pri prvých výstreloch som rýchlo vytiahol môj svetelný meč a snažil sa odraziť blastery, ktoré mierili na mňa alebo moju družinu. Skryť sa za vznášadlo nie je zrovna výhra, ale aspoň sme v kryte. Pri tejto prestrelke toho veľa nezmôžem a tak sa pozerám, ako sa vojaci snažia trafiť toho druhého. Prehovorím na veliteľa môjho oddielu. "Do čerta, nečakal som, že situácia tu bude až tak vyhrotená. Vy to tu poznáte lepšie, takže máte nejaký nápad?" Medzitým sa začnú hrnúť ďalší nepriatelia a situácia začína byť beznádejná. Verím ale, že veliteľ má eso v rukáve alebo že zavolá posily a zatiaľ sa kryjem za vznášadlom. Občas vykuknem, aby som videl, čo sa deje na scéne a pritom sa kryjem svetelným mečom.

Vypravěč - 09. září 2013 19:36

soukromá zpráva od Vypravěč pro Střelba "Tak tu máme problém. Dovolil bych si navrhnout ústup." zeptá se důstojník. "Váš kolega se o sebe musí postarat sám. Minimálně do chvíle než dorazí posily." doplní po chvíli. Načež vojáci začnou házet kouřové granáty. Prostor kolem vznášedla je brzy plný kouře. Velitel tě vezme za ruku a táhne tě při zemi pryč. Zatím, co jeho muži pálí zábleskové granáty na budovu, aby oslepili její ostrahu. Záhy jste všichni za rohem budovy mimo dostřel budovy. "Přejete si poslat zprávu vašemu mistru a radě? Jedi jessa právě vysvětluje proč na nás střílela celá budova." prohlásí vesele jeden z vojáků. Všímáš si, že mají celkem dobrou náladu. Očividně žádný z nich není raněn. Cítíš z nich touhu se tam vrátit a vysvětlit té bandě kdo je tu pán. "Jinak posily tu budou do deseti minut." pronese velitel.

Jessa Lendix - 10. září 2013 16:44

Sídlo rady Vyrazím společně s Vannem za ceremoniářkou, která nás vede trochu stranou do nějaké menší místnosti. Cože odložit zbraně? Trochu překvapeně sebou trhnu a podívám se na ni, když zazní věta, kterou vždy nerada slyším.... pokud ji tedy neopakuji někomu zadrženému. Zatraceně! Prolétne mi hlavou krátké zaklení, když pevný pohled ceremoniářky potvrdí, že je to skutečně myšleno vážně. „Taky se mi to vůbec nelíbí.... ale musíme respektovat místní zákony.“ Podívám se na Vanna, který si na rozdíl ode mne nebere servítky. Pak kývnu na ceremoniářku a odepnu si od pasu svůj opasek se zavěšenými světelnými meči a podám jí ho. Až po chvíli mi dojde, jak neosobně tahle poučka zněla, ale myšlenkami jsem byla spíš u Arena s Rayem, kteří teď byli v bůh ví jak velkém nebezpečí... a my tu šli na politické jednání. Dobře Jesso, opravdu skvělá volba. Přišlo mi to jako, kdyby se mi tu před očima zhmotňovala nějaká má noční můra. „Potřebuju panáka....“ Zamumlala jsem tiše pro sebe a promnula si prsty kořen nosu. „Doufám, že tahle... formalita bude rychle za námi a budeme si je moci zase vyzvednout.“ Promluvila jsem opět nahlas směrem k ceremoniářce a moje oči nakonec upoutá obrazovka, na níž některé aktéry záhy poznávám. Už zase z toho chtějí vinit někoho jiného?.... Jak typické. Zatvářila jsem se na obrazovku, kde se opět opakoval jeden z častých scénářů, které se nám rytířům jedi bohužel někdy nevyhnuli. Ah ano, opět to hoďte na někoho jiného... Zakroutila jsem pomalu nespokojeně hlavou. Vannova reakce mě překvapila. Nečekala jsem, že by se chtěl zastat někoho z našeho řádu... a nebo možná prostě jen nesnášel hloupé politiky. Ano, to jsem byla schopná více než dobře pochopit. Zvlášť dnes. Ozve se krátké zasyčení otevíraných dveří, které naštěstí zabrání dalšímu čekání a sledování nudných politických programů. Ovšem tohle vše jen proto, abychom se vzápětí stali jedněmi z aktérů v téhle frašce. Když projdu menšími dveřmi a přede mnou se vyrýsuje místnost ne nepodobná senátu na Coruscantu, tak se mé pocity dají popsat různě, ale rozhodně nejsou příliš kladné. Do háje, ať už je to za námi. Blbá politika! Že já tam nezůstala. Radši být pod těžkou palbou než tohle. Hlavně, ať po nás nic nechtějí. Počkáme, až to dořeší a co nejrychleji vyrazíme za zbytkem. Heh tady by se Arenovi líbilo...Hlavou se mi rojí různé myšlenky a zároveň bláhově doufám, že náš příchod bude budit minimum pozornosti. Hmm tak ne.... Překvapení na mistrově obličeji je velmi nakažlivé a já trochu překvapeně zamrkám, když pochopím, že ta dáma v modro bílém mluví na nás. Těknu pohledem mezi Vannem, mistrem a jí.... Všichni se dívají na mě. No to si snad dělají srandu?! „Ehhh....“ Dostanu ze sebe, zatímco se snažím utřídit myšlenky do smysluplné odpovědi a pořád kloužu pohledem mezi spoustou pohledů, které se teď na mně upřely. Na moment zavřu oči a zhluboka se nadechnu. Tohle půjde. Musí to jít. Nemáme tolik času. Postavím se rovně a složím ruce za zády. „Mé jméno je Jessa Lendix, rytíř řádu Jedi. Jsem poctěna, že jsme byli pozváni na jednání Rady.“ Pronesu silným hlasem. „A k vaší otázce...“ Podívala jsem se opět na ženu v modro bílém. „Netuším, co vše Vám již bylo osvětleno. Ale náš přílet proběhl pouze před několika hodinami a během transportu do budovy rady jsme byli svědky vážné nehody, při níž bylo sestřeleno jedno z vašich vznášedel.... Shodou okolností stejné jako to, ve kterém jsme letěli. Já a další dva rytíři Jedi jsme se rozhodli celou věc prověřit a zajistit místo, než dorazí vaše specializované jednotky, zatímco náš mistr pokračoval dál do budovy rady. Na místě jsme ale nezadrželi žádné podezřelé a brzy si to přebrali vámi vyslaní muži. Já jsem pak pokračovala do sídla rady, kde jsem se teprve před několika málo minutami dozvěděla o probíhajícím útoku. Takže nemyslím, že vám mohu více osvětlit dané události...Ovšem byla bych ráda, kdybychom tam byli co možná nejrychleji opět posláni. V takovýchto situacích je nutné přistoupit k rychlému řešení situace a především rozhodnosti.“ Podívala jsem se na velký sál, ve kterém doznívala má slova. Prosím, ať se nezačnou zase hádat....

Vypravěč - 20. září 2013 21:18

"Do poradní síně smí nosit zbraně jen stráž rady nikdo jiný a to bez vyjímek. Pokut by tam někoho chytili se zbraní bez dovolení rady. Daná osoba by skončila ve vězení dřív než by stihla tu zbraň vytáhnout. " odpoví s úsměvem Ceremonářka. Očividně si je zcela jista, tím co říká. Pak už jste uvnitř síně a na Jessu se spustí sada otázek. na několika představitelích rodů je vidět, že by se rádi s Jessou hned pohádali, ale očividně si nedovolí sebrat jí slovo. Takže když bez přerušení dokončí svůj monolog probíhá tichá komunikace v několika ložích. Slova se ujme znovu žena v bílo-modrém. "Radi tě poznáme jedi Lendix. Nepřinášíš nám dobré zprávy. Pokut je pravda, že někdo sestřelil stejné vznášedlo v kterém jste letěli. Mohlo by se jednat o nezdařilí atentát..." načež se všechny oči přesunou na jeden balkón. Tamější osazenstvo má bilo rudé šaty. Dva muži spolu intenzivně diskutují o čem nemáš tušení a zbylý muž stojí u řečnického pultu. Sotva promluví víte najisto, že je to ten nadutec, co obviňoval mistra. "Můj rod nemá žádný zájem na smrti rytířů Jedi! A vyprošuji si obvinění, že...." Jeho slova přeruší drsný hlas Fi-dama sedící na balkónu úplně nahoře spolu s několika muži a ženami v šedých a bílých uniformách. "To nic nemění na faktu, že vaši muži střílejí na mé podřízené! Přikažte ať zastaví palbu, nebo proti nim budeme postupovat, jako by se jednalo o atentátníky!" " Mezitím k vám přistoupí mistr Jedi. "Děkuji za informace. Tohle bude na delší dobu. O Arena s Raym se nemusíme bát umí se o sebe postarat a na víc Fi-dam si očividně celou situaci bere, jako osobní urážku, jinak by nepřerušil mluvčího. Ikdyž byl pán rodu Altair." nad ním se mezitím rozproudí velmi ostrá výměna názorů mezi Fidamem a Altairem na téma jurisdikce bezpečnostních sil. "Byla jsem přesvědčena, že Jedi jsou hosty rady. Tedy celé rady, nebo již nejste součástí rady?" promluví žena v bílo modrém, načež Altair překvapeně zalape po dechu. "V tom případě by bylo možná vhodnější než začít střílet, požádat Jediho aby odešel, ne?" tím celá hádka skončí a Altair něco přikáže svým společníkům. "V tom případě odkládám jednání dokud se nedostaví důstojníci rodu Hark a oba Jedi obvinění narušení soukromého pozemku. " využije kancléř chvíle klidu a ukončí tak hádky, jenž se rozhořeli po celém sále. Záhy jste svědky jak jsou nahozeny štíty kolem každé lóže, chránící její osazenstvo před případným útokem. Po dél sálu se rozestaví vojáci v bílých uniformách s dvojhlavňovými puškami. Za nimi vstoupí ceremoniářka a vrátím jediům meče a Vannovy bláster. "Ráda jsem vás poznala." usměje se na vás a ustoupí s cesty a za ní se otevřou těžké dveře, jenž jsou běžně vidět v přechodových komorách bitevních lodí. "Tak jak to šlo?" zeptá se povzbudivým hlasem kapitán vaší lodi, jenž stojí hned za dveřmi. Mistr jen zavrtí znechuceně hlavou a míří k nejbližšímu baru. "Já tu počkám na ty dva. Vy dva máte volno." usměje se mistr.

Jessa Lendix - 24. září 2013 18:23

Sídlo rady Uff, to bych měla. Oddechla jsem si v duchu, když jsem konečně domluvila a zároveň doufala, že toto vysvětlení jim bude připadat postačující. Na tyhle škrobená jednání fakt dělaná nejsem. Naštěstí pro mě ta žena modro bílém neměla další otázky. Kývnula jsem hlavou ve slušném gestu, když opět promluvila. Bylo mi ihned jasné, že slova o radosti z mé přítomnosti sice byly základní formální frází, ale na některých tvářích už nebyly patrné ani ty zdvořilé falešné úsměvy. Zvláště pak u těch mužů v červeno-bílém. Trvalo to jen krátký okamžik, než i oni přišli se svou připomínkou. A tak tihle to jsou. Prolétlo mi hlavou, když jsem i ihned zařadila ten mužský hlas z kterého byla zlost opravdu cítit. Do toho se pak vložil Fi-dam, u kterého jsem nečekala, že se do podobných věcí jako voják bude zapojovat, ale na druhou stranu jsem ho znala ani ne pár hodin. Na to, abych tu však začínala uvažovat, jestli za tím jsou skutečně ti rudo bílí, nebo někdo jiný z bezpočtu dalších politiků zde přítomných, jsem neměla dostatek informací a hlavně také moc času, protože proběhla rychlá výměna názorů a obvinění, zatímco se k nám opět připojil můj mistr. S úlevou ve tváři jsem se na něj pousmála. „Nemáte zač. Popravdě jich ani moc nebylo.“ Pokrčila jsem rameny. Dění v radě a diskuze nad námi, mě opět přinutili zvednout zrak a pak... Pak byl konec. Jednání bylo odročeno. No, jestli to příště půjde stejně, tak to snad Aren s Rayem trochu uklidní, jinak možná budeme mít možnost vidět počátek občanské války. Velké množství aktivovaných štítů jen jakoby potvrdí mé nepříliš optimistické úvahy. Pozoruji dění v sále a také vojáky, kteří nás obestupují. Snad to nebylo jen nějaké divadlo před popravou. Je to velmi nepravděpodobné, ale stejně... Tíha vráceného opasku s mými meči, kterou jsem pak ucítila v rukou, mě přeci jen trochu uklidnila. „Děkuji. Já vás také.“ Rozloučila jsem se uctivě s ceremoniářkou a prošla těžce obrněnými dveřmi. Už jsem se po tom všem nad jejich přítomností ani nepozastavovala. Jakmile jsem nechala sál rady ze mnou, tak ze mne částečně spadlo napětí. „Tak tohle by bylo za náma... Kdybych o tom věděla předem, tak snad raději zůstanu na místě havárie. Sice také pod těžkou palbou, ale v některých případech mi přijdou blastery milosrdnější než politici.“ Pronesla jsem tlumeně k Vannovi a ušklíbla se. „Noo snad dobře. Zatím jsme celí.“ Rozhodila jsem rukama a otočila se na našeho kapitána. Mistr se však nezdál zrovna dobré náladě a popravdě jsem se mu ani nedivila. Věci se tu zatím nevyvíjely příliš dobře. Už jsem se chtěla vydat za ním, ale pak mi došlo, že asi potřebuje taky chvíli oddech. „Dobře, až se vrátí dejte mi kdyžtak vědět a kdyby bylo něco potřeba...“ Poklepala jsem prstem na vysílačku. „Dejte si jednu za mě.“ Pousmála jsem se na něj a otočila se k odchodu. A kam vlastně půjdu, nebo půjdeme? Vůbec jsem netušila, jestli tu má Vann už vymyšlený nějaký vlastní program, nebo se tu chce jen tak procházet. Za mě to bylo jasné. Mistrův nápad s barem nebyl špatný, ale tady mi bylo jasné, že bych se nedoplatila. To raději zajít někam do města a zároveň třeba něco málo i zjistit od obyčejných lidí, jestli vůbec tuší, jak napjatá situace tu je. „Tady je to předražené... Zajdu se podívat do města, jestli nenajdu něco... heh lidovějšího.“ Podívala jsem spiklenecky se na Vanna. „Jdeš taky?“

Brandon Atkins - 24. září 2013 19:49

Sídlo rady Tiše postávám stranou a snažím se nějak zabavit než tu skončíme. Při tom se rozhlížím kolem sebe a hledám něco čím bych se mohl na chvilku zabavit. Tak co tu máme. Počet členů rady … moc jednoduché, počet nedokonalostí na zdech .. možná, nebo osvětlení … no nic lepšího tu stejně není. Rada si od Jessy vyslechne odpovědi na vše co je zajímá a nakonec se debata skoro strhne s až k hádce. Situace se začne přiostřovat a nedivil bych se kdyby za chvíli lítala obvinění z jedné strany na druhou. Je vidět že si spolu dobře rozumí. Jakmile je vše u konce přijde k nám dívka a vrátí nám zpátky naše zbraně. Sáhnu rychle po svém blasteru a zkontroluji jestli mu nic neprovedli nebo jestli ho nevyměnili. Naštěstí je to ten samý který jsem jim dal. “Konečně už se zase cítím jako člověk.“ okomentuji vrácení a pomalu se vydám ke dveřím. Vojáků si moc nevšímám. I kdyby si něco zkusili tak proti nim moc šancí nemáme. “Když ještě vydržíš tak se pár z nich mezi sebou jistě postřílí.“ odpovím Jesse. Může to znít jako vtip ale myslím to vážně. Situace tomu tak alespoň nasvědčuje. Jakmile se otevřou dveře spatřím za nimi kapitána. Po tom krátkém výletu mezi politiky, rytíře jedi a atentáty ho vidím docela rád. Vřele se s ním přivítám a sdělím mu jak vypadá naše situace. “Nic moc. Jestli to bude pokračovat dál jako doposud tak se brzy něco semele.“ I přes to ale neztrácím dobrou náladu a usmívám se. Mistr nám ještě oznámí že máme odteď volno a pak se vydá směrem k baru. Dobrý směr. Asi se k němu připojím. Ještě ale než stihnu udělat nějaký krok tak se ozve Jessa. Má v plánu jít do města a trochu se tam porozhlédnout. No to moc dobrý nápad není. I když jsem původně měl v plánu jít do baru kde bych trochu pustil žilou té kartě od mistra a potom se jít porozhlédnout po místních barech tak asi udělám výjimku. Že já jsem takovej blbej dobrák. “Proč ne.“ odpovím a vykročím směrem k hangáru. Přitom vezmu Jessu za ruku aby tam jen tak nestála a šla se mnou, přitom začnu povídat. “Pokud nehodláš hledat problémy tak bych ti radil abys zvážila mojí radu při briefingu na lodi která se týkala oblečení. Buďto si vezmi něco jiného nebo alespoň shoď ten plášť a schovej meče tak aby si jich nikdo nevšiml. “ Jakmile jde sama tak jí ruku pustím a pokračuji. “Zdejší lidé nemají členy vašeho řádu moc rádi a vyprovokovat je můžeš i drobnostmi. Vzpomeň si na členy rady. Ti by na vás nejraději hodili všechno co se tu děje.“ Bude to tak alespoň pro nás bezpečnější. I tak už jsme přitáhli dost pozornosti.

Jessa Lendix - 26. září 2013 11:23

Sídlo rady Přidala jsem do kroku, abych stačila Vannovi a pak jsem s ním sladila krok. „Na lodi mám samozřejmě i něco běžnějšího, ale to se zas na druhou stranu nehodilo na tyhle... politické záležitosti.“ Pronesu otráveně. O politice se snad ani jiným tónem bavit nedá. „Asi bude nejlepší zajistit si odvoz zpátky k lodi. Bylo to kousek a navíc bych docela ráda viděla, jestli se nakonec nestřílí i u ní.“ Ironicky jsem se pousmála, ale na druhou stranu jsem to zvažovala jako naprosto reálnou možnost. A hlavně také ověřit, jestli nepřitáhla nechtěnou pozornost i možné třetí strany, která tu může také podle jistých stop operovat. „Nehledě na to, že v politické čtvrti člověk žádné slušné podniky jistě nenajde.“ Uchechtla jsem se tlumeně. Kolem bylo zatím stále docela dost lidí a přeci jen jsem nechtěla dráždit hada bosou nohou. „To už jsem poznala...“ Poznamenala jsem po Vannově větě o naší “popularitě“. „Není to první ani poslední místo, kde náš řád není zrovna vítán. Moc dobře vědí, že tu velmi pravděpodobně někomu budeme kazit plány.“ Teď už jsem opravdu šeptala. „Můžeme čekat, že nám v lepším případě budou házet jen metaforické klacky pod nohy... v horším případě to budou opravdové granáty.“ Zabočila jsem jednou odbočkou, která nejspíš dle mé paměti vedla k hangáru. „Tudy?“ Otočila jsem se na Vanna s tázavým výrazem a ukázala na jednu z mnoha stejně vypadajících chodeb. Počkala jsem, až potvrdí, nebo ukáže správný směr a vydala se dál společně s ním.

Brandon Atkins - 27. září 2013 15:40

Sídlo rady - cesta do hangáru Zdá se že Jessa situaci chápe a má v plánu si vzít něco nenápadnějšího, i když to znamená cestu zpátky k naší lodi. Jako kdyby se všechno mělo točit kolem politiky.. Co se dá dělat. Jdeme zpátky. Cestu do hangáru už tak nějak odhadnu i když se čas od času ujistím že jdeme správným směrem. Chodby jsou tu přeci jenom jedna jako druhá a jsme tu teprve pár hodin. “Pochybuji že by kapitán odešel a nechal loď jen tak nehlídanou kdyby se tam něco dělo.“ pokusím se uklidnit myšlenky které se Jesse honí hlavou. Na to si Jitřenky moc cení. Kus cesty už máme za sebou, zanedlouho budeme v hangáru kde už snad najdeme někoho kdo by nás svezl zpátky. Třeba narazíme na toho piloto co nás sem přivezl.

Vypravěč - 02. října 2013 20:38

Hangár Po malém bloudění narazíte na jasnou šipku s nápisem hangár. Sotva vstoupíte do hangáru zjistíte, že jste vstoupili jiným vchodem. Kolem vás je méně stráží a mnohem více pilotů a lodníků. Do různorodé společnosti lehce zapadnete. Tato část hangáru by se dala specifikovat, jako něco mezi odletovou hlavou, kde čekají pasažéři čekající na odlet a klasickým hangárem, kde technici provádějí malé opravy malých lodí. Hned na proti vchodu je bar jménem Bludná kometa. Předním stojí dvě vznášedla. První je čtyřmístné vznášedlo určené pro pohodlnou přepravu humanoidů. Druhé je spíš atmosferický letoun než vznášedlo, nasvědčuje tomu jak šípovitá konstrukce, tak motor. Letoun je nejspíš určený pro šest lidí. Skrz prosklenou přední stěnu vidíte příjemný bar v kterém sedí asi tucet lidí v leteckých bundách. Mimo nich skrz sklo vidíte dva piloty v šedých uniformách s zlato-bílými šátky na hlavách, jak o něčem debatují a ukazují při tom na letoun. Mimo baru je v této části hangáru relativně prázdno. V okolí je ještě několik barů, které vypadají lehce zašle a téměř opuštěně.

Vypravěč - 02. října 2013 20:52

soukromá zpráva od Vypravěč pro Hangár Všímáš si, že podél stěn jsou stání pro stíhače a bitevníky. To poznáš jednoduše, civilní lodě nepotřebují držáky na munici (v tento okamžik prázdné). Napočítal jsi místa pro dvacet stíhaček a test bitevníků. Nad všemi stáními je bílí štít překřížený bleskem. Letoun před barem patří nejspíše k nějaké soukromé kurýrní službě, protože nemá zbraně. Ostatní možnosti jsi vyloučil. Kdyby patřil pašerákům měl by zbraně a určitě by neparkoval v státním hangáru. Pro přepravu nákladu je letoun za příliš štíhlí. Nedokázal by přepravit náklad větší než dospělí člověk. ze stejného důvodu jako že nepatří k pašerákům nepatří ani k planetárním silám, plus je příliš naleštěný. Spídr je klasický typ, který jsi viděl už nespočtu krát. Manévrovatelnost nic moc, ale je odolný a spolehlivý.

Vypravěč - 02. října 2013 21:03

soukromá zpráva od Vypravěč pro Hangár Z místa, kde stojíte máš pocit, že jej opustilo spousta lidí. Jako bys ve vzduchu cítila olej na zbraně a spěch vojáků chystajících se do bitvy. Mimo to cítíš, že tu nedávno prošel někdo nadaný silou. Pozitivní je, že necítíš temnou stranu. Trochu tě překvapuje, že nikde nevidíš vojáky a cestou sem jste potkali jen pár strážných. Každopádně cítíš, že v baru najdeš odvoz.

Jessa Lendix - 07. října 2013 11:02

Hangár „To máš asi pravdu.“ Kývnu na Vannovu poznámku o naší lodi a pokračuji dál chodbou, která se táhne dál a dál. Občas mám dokonce pocit, že procházíme párkrát stejným místem, ale Vann snad ví, kam jdeme. „Možná by se nám hodil navigátor.“ Neodpustím si krátkou poznámku, když už skutečně jednou procházíme stejným místem a zasměju se. „Nakonec naše volno strávíme obdivováním krás těchhle úžasných koridorů.“ I přes našich pár zacházek se nám ve finále skutečně podaří objevit šipku odkazující nás na hangár a vyrazíme tím směrem. Lidí tu skutečně přibylo a rozhodně to od pohledu není hromada politiků. Spíše si tu všímám pilotů, techniků a i obyčejných pasažérů. Mé oči ihned upoutá zářící nápis Bludná kometa, který tu označuje asi nějaký bar. Když procházíme kolem, tak si zběžně prohlédnu před barem zaparkovaná vznášedla a také nejspíš jejich majitele, kteří živě debatují uvnitř. „Hmm tak co? Vrátíme se na naši loď pro pár věcí a nebo neodoláš tady tomu?“ Kývnu hlavou k Bludné kometě. „Své meče můžu kdyžtak schovat pod kabát...“ Poznamenám a vzápětí to i rychle udělám. Meče připevním naležato na opasek na zadní straně tak, aby je přehozený kabát nenápadně překrýval. „ Víc s tím zatím neudělám. Navíc bych řekla, že náš odvoz bude sedět právě tam.“ Pokrčím rameny a čekám na Vannovu odpověď. A pak ještě ten pocit... Ne, mistr tu nemohl před chvílí jít. Že by sem náš řád poslal ještě někoho? Nebo že bych cítila jednoho z těch, které hledáme? Možná bude ta stopa silnější v tom baru... „Rozhodně bych se tam šla podívat.“

Brandon Atkins - 07. října 2013 13:24

Hangár Sice to trvá trochu déle ale nakonec se do hangáru dostaneme. I když to není ten hangár co si pamatuji. Ne tenhle je trochu jiný než ten kde jsme vystupovali a kde jsem vyzvedával Jessu. Že by jsme přeci jenom zabloudili? Nicméně není pochyb o tom že v hangáru jsme. Všude je vidět plno lodí a lidí kteří čekají na odlet. Je to tu daleko živější než v té jiné části. Plné nejrůznějších lodí a vznášedel, lidí čekající na odlet a pak ještě spousty nákladu. Zkrátka takové jak by měl normálně hangár vypadat. “No vida tady už to vypadá líp“ pronesu sám k sobě i když to řeknu i nahlas. Jessa se okamžitě zeptá jestli nechci navštívit zdejší bar který se jmenuje Bludná kometa. No prosím, že by nakonec mezi rytíři bylo pár dobrých lidí? “Proč ne.“ odpovím a vykročím směrem k baru. Zatím co se Jessa snaží svoje zbraně ukrýt já je kontroluji pro případ střetu. Jeden nikdy neví co ho na takovém místě potká. “Pokud tam náš odvoz je tak zřejmě nebude ve stavu aby nás odvezl.“ zavtipkuji. Dej mi vznášedlo a odvezu nás sám.

Vypravěč - 09. října 2013 20:22

soukromá zpráva od Vypravěč pro Průzkum Vejdeš do pokoje, jenž je nejspíše kanceláří nějakého ředitele, který na tebe zděšeně hledí. Když procházíš kolem není schopen slova, očividně nemůže uvěřit co vidí. Dveře se otevřou do kanceláře sekretářky. Drobná dívenka zvedne oči . "Přejete si řiditel.. "náhle jí dojde kdo jsi a vyděšeně na tebe hledí. Všímáš si dvou mužů bezpečnostní služby, stojící za sklem oddělující místnost sekretářky od velké místnosti plné rýsovacích stolů, za nimiž sedí tak tucet lidí. Skrz sklo vidíš že z velké místnosti vede mnoho dveří, tebe zaujmou ty největší dávající tušit, že představují hlavní cestu.

Aren Lightshine - 11. října 2013 19:00

soukromá zpráva od Aren Lightshine pro Konec hraní čas odpovědí Když vejdu do místnosti. Muž výše postavený na mě hledí jako puk, což se mu ani nedivím, asi mu moc lidí nechodí oknem na návštěvu. Na tváři mám však nyní neprostupný a pevný výraz. Sekretářka, která oněmí mne taky nijak zvláště nevzrušuje. Přece jen dnes už sem toho zažil dost. Slétnu pohledem k řediteli. "Tak jo zeptám se jen jednou. Proč je tahle budova plná ozbrojenců a proč tak urputně hlídají pokoj odkud se dnes z balkonu střílelo?" Probodávám ho pohledem a bezděky mávnu na servírku rukou a použiju Sílu. "Zde jsi nepotřebná dej si odchod." Pronesu kní poklidně a pak sleduji ředitelea hlídám, kdyby si chtěl zavolat posily. Přece jen dnes mě už asi moc věcí nepřekvapí.

Vypravěč - 11. října 2013 20:51

Hangár, bar Oba vstoupíte do baru a překvapivě vám nikdo nevěnuje pozornost. Oba cítíte, že celí bar na někoho čeká a vy to očividně nejste. Jediní kdo vám věnoval pozornost je barman a jeden z pilotů. Barman se na vás zadívá a na okamžik se zamračí. V pilotově pohledu je vidět zvědavost. "Co vám mohu nabídnout?" ptá se kovovým hlasem robotická servírka, jenž jste aktivovali. Okamžitě vám nabídne jídelní a nápojový lístek. Nápoje jsou standardní a pro většina ras galaxie mezi nimi najde nějaký stravitelný. U jídla je vždy vidět pro jaké rasy je stravitelné a pro které je jedovaté. Ceny jsou očividně určené pro piloty, takže celkem rozumné. Muži v leteckých uniformách právě rozebírají ztráty nějaké letecké formace. "Hele, stejně spotřebovávají příliš mnoho paliva. Ty jejich manévry. Cvičné střelby s protonových torpéd a laserů. Jediný efekt je že utrácí peníze." argumentuje postarší muž. "To, je možná pravda, ale poslední bandu tak přemanévrovali, že se bez jediného výstřelu vzdala a to není na bombardéry vůbec špatné." odporuje mu mladší lodník. "Jo, ale nebýt fregaty vítr, nikdy by je neměli jak obklíčit." odporuje třetí muž s tváří profesionálního vojáka. Piloti se o ničem nebaví a podle barvy nápojů dokonce nepijí ani nic alkoholického.

Vypravěč - 12. října 2013 17:14

soukromá zpráva od Vypravěč pro U řiditele Ředitel se tě očividně hrozně bojí. "To, to .. jsou strážci rodu... oni střeží tuto budovu." pak se snaží poskládat odpověď na tvou druhou otázku. "Já... já nevím... Přikázal to pán rodu... Nikdo z našeho rodu by nestřílel na cizí vznášedlo!." odpoví nakonec. Mezitím se sekretářka sebere a odejde ven. Těžko říct jestli podlehla tvému tlaku a nebo se rozhodla sama. V každém případě, ale neutíká a nekřičí, přesto odejde poměrně rychle. Za okamžik se rozezní reproduktory požárního poplachu, místo klasického alarmu který jsi čekal se ozve klidný hlas . "Tady velitel bezpečnosti rodu Altair hovořím k narušiteli. Pokut se okamžitě vzdá bude předán bezpečnostním složkám rady s obviněním s narušení soukromého pozemku!" podle ozvěny se podobné hlášení ozývá v celé budově. Následně zabliká holoprojektor uprostřed na místnosti. V projektoru se objeví muž oblečený do skvostného pohledu politika. "Řediteli našli jste už toho narušitele?" neznámí si tvé přítomnosti není vědom, protože stojíš mimo zobrazovací pole. Řiditel nejistě zavrtí hlavou a neznámí hned pokračuje. "Musíte jej okamžitě najít! Jo a v žádném případě mu neubližujte!!! Už tak je ten malér do kterého náš nás přítel uvrtal dost zlý! " podle důrazu jaký neznámí se o žádného přítele nejedná. Řiditel, který je s tebou v místnosti se začíná vážně potit.

Aren Lightshine - 13. října 2013 09:09

soukromá zpráva od Aren Lightshine pro Čas jít Vyslechnu ředitele a sleduji jak odchází sekretářka. To, že mi odpovídá a bojí se je alespoň zatím pro mne dobré. Požární poplach není moc příjemná změna, ale pozitivní je, že mne ředitel neprozradil při navázání spojení hologramem. Sleduji přenos mimo pole a taky ředitele. Nakonec usoudím, že jsem slyšel už dost. Zvednu volnou ruku a pomocí Síly projektor rozdrtím. Jakmile máme opět soukromí pohlédnu na ředitele. "Kdo je ten kdo nařídil střelbu na vznášedlo? Jediné co chci je jeho jmého a pak s klidem odejdu pokud to bude možné." Promluvím vážně a zkontroluji perimetr a pak zase sleduji ředitele.

Jessa Lendix - 14. října 2013 19:17

Bar "Noo snad se v tomhle pleteš..." Mrknu na Vanna a vykročím ke dveřím, do kterých se jako by nic opřu a otevřu je. "Hmm asi bych tě měla pozvat na panáka. Za to, že si mě nenechal trčet v tom hangáru a hlavně, že jsme to ve zdraví přežili." Usměji se, když procházím otevřenými dveřmi do podniku. Joo přežila jsem politické jednání, to je rozhodně věc hodná menší oslavy. Navíc nám to dá možnost prohlídnout si trochu dění v podniku a nepůsobit hloupě, když by před námi nestály nějaké skleničky. Ano, určitě v tomhle případě uvažuji prvně z taktického hlediska.... určitě. V podniku nám příliš mnoho lidí nevěnuje pozornost, což mi vcelku vyhovuje. V poslední době jsem si užila pozornosti na rok dopředu, takže teď bych ocenila nějaké klidné místečko. Posadím se k jednomu ze stolků a začtu se do nápojového lístku. Ceny tu nejsou vůbec špatné, ale nechce se mi příliš utrácet, takže Corelliánskou brandy pouze přejedu očima a vyberu nějakou lacinější verzi. Zas tak velké oslavy potřeba nejsou. "Jednou tady tu vaši brandy." Ukážu prstem na nějaký místní výrobek, který do této kategorie spadá. "A co si dáš ty?" Počkám, až si Vann vybere, opřu se mezitím loktem o opěradlo židle a krátce se rozhlédnu po podniku. Rozhovor pilotů mi příliš neříká. Jediné co si z toho zapamatuji, je název nějaké místní fregaty, kterou zároveň doufám, nikdy nepotkáme. "Tak to bychom prozatím měli. Hmm možná bych si dala i něco malýho k snědku." Podívala jsem se opět do jídelního lístku. Je pravda, že jsme docela značnou část dne strávili blouděním v chodbách téhle prokleté budovy a to člověku většinou vyhládne. Navíc se tu možná mohly nakonec objevit nějaké zajímavé informace... "Nedáš si taky něco?" Vzhlédla jsem opět od jídelního lístku na Vanna.

Brandon Atkins - 14. října 2013 21:14

Bar Kdo ví třeba pletu. Doufejme že ano. Uvnitř baru panuje klidná nálada. Barman si nás chvilku zvědavě prohlíží ,ale nakonec nic neřekne. Vzhledem k tomu, že už tu nějaký ten pátek určitě pracuje tak zná asi většinu pilotů a dvě nové tváře určitě vzbudí trochu zvědavosti. “To nestojí ani za řeč.“ mávnu rukou když se Jessa zmíní, že mě chce pozvat na panáka. Nejsem proti tomu ale jenom kvůli něčemu takovému? Posadím se naproti Jesse a bundu si odložím vedle sebe. Téměř okamžitě k nám přijde roboservírka a nabídne nám lístek s nabízeným pitím a jídlem. Krátce nabídku prolétnu pohledem a když skončím Jessa už má vybráno. “Já si dám jedno Alderaanské.“ s těmi slovy podám nápojový i jídelní lístek zpátky servírce. Jakmile mám objednáno tak servírka odejde. Jessa zatím zkoumá co dobrého tu mají k jídlu. “Ne, myslím že zatím zůstanu u pitím.“ zasměji se. Konečně klid. Po tom přivítání jaké jsme tu měli si ho trochu zasloužíme. Jak poslouchám ostatní tak se zdá že jsou mezi nimi převážně bojoví piloti. Notak mezi nimi šofér asi nebude. "Vypadá to že domů si budeme muset vzít stopa." prohodím k Jesse. "Ale času máme dost. Můžeme se klidně projít."

Jessa Lendix - 15. října 2013 20:13

Bar "Dobře... Dala bych si tohle prosím." Otočím se na roboservírku a ukážu na nějaké minutkové jídlo. Snad to bude za chvíli na stole. "To vůbec nezní jako špatný nápad. Navíc bychom určitě šli kolem... té naší malé zastávky." Poukážu neurčitě na místo sestřeleného vznášela. Skutečně by mě samotnou zajímalo, jaká je tam teď situace. "Jak dlouho už jsi vlastně na Jitřence?" Zeptala jsem se Vanna a upila trochu ze sklenky, zatímco jsem čekala na své jídlo.

Brandon Atkins - 16. října 2013 21:57

Bar Sice jsem to původně nemyslel vážně ale Jessa to zřejmě tak brala. A rovnou vybrala i místo kam by chtěla jít, na místo havárie transportéru. Sám sebe se ptám, proč vůbec? Místo už bylo nepochybně zajištěno a všechny stopy sebrány. Cokoliv tam teď najdeme nám moc už nepomůže. Naštěstí brzy se rozhovor od tohoto tématu odkloní. Tentokrát se moje společnice zaměří na mě. Tedy přesněji řečeno na můj pobyt na Jitřence. No proč by ne. Konec konců se přeci neznáme. Zamyslím se nad tou otázkou, nikdy jsem nad tím moc nepřemýšlel ani to nepočítal. Nikdy se o takové věci moc nezajímám. “No pár měsíců už to bude.“ odpovím po chvilce. “Setkal jsem se tehdy s kapitánem na jedné stanici. Pomáhal jsem v docích čistit droidy když jsem se doslechl, že jedna z lodí potřebuje náhradního pilota. Nevím přesně co se jim stalo ale část posádky na tom nebyla zrovna dobře, mezi nimi i pilot. Vzhledem k tomu že už jsem měl v plánu vypadnout jsem to místo vzal. Potom to všechno šlo docela rychle. Na lodi jsem zůstal déle než jsem měl v plánu a nakonec se ze mě stal oficiální pilot Jitřního Poutníka.“ těmito slovy skončím vyprávění o mém prvním setkání s kapitánem Llbanem. Určitě by se o tom dalo mluvit déle ale nemám v úmyslu Jessu nudit příběhy které jí nejspíš ani nezajímají. V tu chvíli se nabízí abych se jí zeptal na podobnou otázku. Jednak už jsem jí řekl něco o sobě a také nechci aby řeč stála. “A co ty?“ zeptám se. “Jak se holka jako ty dostala k tomu … však víš, řádu.“

Jessa Lendix - 18. října 2013 11:17

Bar „Jen pár měsíců? Tak v tomhle by mě asi můj instinkt zradil. Tajně jsem typovala minimálně rok.“ Zavrtěla jsem poraženecky hlavou. „Ale myslím, že jsi si vybral dobře. Jitřenka je dobrá loď.“ Pousmála jsem se lehce a pak periferním viděním zaznamenala robotickou servírku, která se už k našemu stolu blížila s mým jídlem. „Ah, děkuji.“ Zformulovala jsem automatickou odpověď i když jsem se vlastně bavila s droidem a podívala se na přede mě postavený talíř s jídlem. Vonělo to opravdu dobře a já měla už docela hlad, takže jsem uchopila příbor. Bylo mi trochu hloupé, že tu jím jen já, ale co už. Začala jsem krájet první sousto, když mi Vann oplatil stejnou mincí. Trošku překvapeně jsem zamrkala nad jeho otázkou a na moment docela zapomněla na svůj hlad a jídlo, které tu přede mnou stálo. Bylo to už tak dávno... Opět se mi vybavily vzpomínky na rodiče, na bratra a na můj život před tím. Vzpomínky, které jsem byla nucená vytěsnit, protože mě má životní cesta zavedla jinam. „Noo je to už řada let...“ Pronesla jsem zamyšleně a na moment uvažovala, jestli se vůbec chci do podobného vzpomínání pouštět. Stejně jsem to ale už spustila. Neznatelně jsem si povzdechla. „Žila jsem na Telosu. Normální rodina. Jeden mladší bratr... Prostě jako každý jiný.... Po jedné... hmm události se ale u mě začalo projevovat nadání pro manipulaci se silou. Tehdy jsem vůbec netušila, o co jde. Prostě to byl jen nový způsob hry.“ Na tváři se mi objevil zamyšlený úsměv. „Rodiče se ale rozhodli kontaktovat řád... A mně začal nový život.“ Pronesu beze stopy nějakých emocí v hlase a po chvíli pak už konečně ochutnám donesené jídlo. „Není to vůbec špatné.“ řeknu zase svým obvyklým tónem, když sousto spolknu. „Opravdu si nechceš něco dát?“ Změním opět téma. „Rychle to dojím a můžeme vyrazit... Jen tedy nevím kudy přesně. Abychom se ve městě ještě neztratili...“

Brandon Atkins - 19. října 2013 10:14

Bar Tak ještě pár měsíců a rok to bude. V tom nemůžu nesouhlasit. Souhlasně pokývám hlavou a napiji se. “Viděl jsem už plno lodí ale špatná tahle holka rozhodně není.“ Sice nejsem na lodi tak dlouho jako kapitán ani tak dlouho jak Jessa předpokládala ale už jsem tam ledacos zažil a vím tím pádem že se na loď můžu spolehnout. Zanedlouho přinese servírka Jesse jídlo. Nemůžu říct že bych taky něco nezakousl ale od toho incidentu na Nar Shaddaa jídlům v hospodách moc nevěřím. A lepší je chvilku hladovět než toho zase litovat. Po chvilce pak začne vyprávět o tom jak se dostala k řádu. Sice mi nic přímo neřekla ale z toho jak o tom mluví mám pocit jako kdyby v tom bylo něco víc než mi říká. Vrtat se v tom nebudu je to přeci jenom její věc. “Hmm … rodiče … “ zamyslím se nad tím co řekla a to jak se vlastně dostala k jediům. Nemůžu se zbavit dojmu že jí vlastně nahlásili jako kdyby byla nemocná. Alespoň tak to vypadá. Rozhovor týkající se její minulosti rychle skončí a Jessa se pustí do jídla. Jak se zdá tak to nebude špatné. I přes to ale s úsměvem odmítnu. “Ne díky. Mě stačí to pití.“ Vypadá to dobře … ne nedám si. Zatím co jí tak nahlas přemýšlí o tom jak se dostat. Má chuť se vrátit na místo nehody ale vůbec nemá představu o tom jak se tam dostat. To je vtip že jo? “Jednoduše.“řeknu skoro nezaujatě protože v tom vůbec nevidím žádný problém. “Půjdeme za bezpečáky tady v hangáru kteří mají na starosti letovou bezpečnost a řekneme jim prostě ať nás tam odvezou. A když tak můžeš použít svoje postavení.“

Vypravěč - 19. října 2013 14:11

soukromá zpráva od Vypravěč pro U ředitele Řiditel jen zděšeně sleduje jak rozdrtíš projektor. "To, to já nevím... Nikdo z rodu to neví! Proto jsme měli hlídat ten balkón, kdyby se útočník vrátil! Máme záběr muže, jenž odchází ve stejnou dobu. Cestou ven kriticky zranil tucet našich lidí!" zaúpí řiditel očividně ti říká pravdu a síla ti napovídá že o téhle záležitosti celou. Perimetr máš pod kontrolou. Venku se ovšem ozve dupot bot a zvuk připravovaných zbraní. Nějakou dobu se nic neděje. "Hej, jedi víme, že tam jsi. Propusť pana Johna a vzdej se! Zaručujeme že se ti nic nestane!" přeruší nastalé ticho klidný profesionální hlas. Na druhé straně cítíš tak tucet bytostí připravených k boji. najednou všechny světla v budově zablikají a zhasnou. Tvoje vysílačka zapípá. "jedi! okamžitě vyjdi na balkón. Vyzvedneme tě!" ozve se hlas důstojníka vašeho doprovodu. Když se podíváš ven vidíš vznášedlo, jenž odvedlo Jessu, jak se pomalu přisouvá k balkónu.

Jessa Lendix - 21. října 2013 14:14

Bar Zrovna ukrajuji další kousek, když Vann navrhne zajít za bezpečáky. Aha, tady to vypadá, že jsme se nepochopili. Dojde mi, když slyším jeho návrh. Vidlička se dalším soustem se zastaví na půli své cesty. „Takhle jsem to nemyslela. Začnu uvádět věci na pravou míru. Promiň, asi jsem to špatně formulovala. Původně jsme měli v plánu jít k Jitřence že?“ Položím spíše řečnickou otázku, ale té krátké pauzy využiji k snědení dalšího kousku jídla. „Chtěla jsem si na té procházce k lodi pořádně obhlédnout město. Zatím jsme neměli moc příležitostí zjistit, jak to tady vlastně funguje a když teď máme čas.“ Pokrčila jsem rameny. „No a vzhledem k tomu, že ta nehoda byla po cestě sem, tak jsem si říkala, že bysme to mohli jen obhlídnout, aniž bychom si zašli.“ Opět další cinkání příboru na talíři. „Třeba bychom právě někde dál něco objevili....“ Ano, třeba to místo, kde bych zase cítila ten vlid... „... třeba nějaký obchod se součástkami na loď, když už máš tu kreditku.“ Pousmála jsem se a trochu se napila. „Na cestu se kdyžtak poptáme.“ Dořekla jsem a začala se opět věnovat obědu.

Aren Lightshine - 21. října 2013 16:41

soukromá zpráva od Aren Lightshine pro Skvělé načasování Přeměřím si pohledem ředitele. "Věřím vám. A pokud vám jde o blaho tohohle světa pak vše o tom útočníkovi předejte úřadům. V tomhle jsme na stejné lodi." Cítím, jak se ozbrojené síly blíží a je mi jasné, že povídat si nechtějí. Následuje výpad proudu a jejich výzvy. "Jak předvídatelné." Vzdychnu v duchu ale pak slyším vysílačkou náš doprovod. Musím se pousmát pro sebe. "Ti hoši mají geniální načasování." Pohlédnu směrem k mým pronásledovatelům. "To nejde hoši mám tady odvoz." Houknu jejich směrem s úšklebkem a pak pár dlouhými kroky proběhnu zpátky na balkón a jedním odrazem přeskočím na vznášedlo. "Dík mládenci začínalo tu být mírně horko." Kývnu na své zachránce, ale ani tak v ně nemám úplnou důvěru.

Brandon Atkins - 21. října 2013 21:55

Bar A nebo tak. I když můj nápad by nás tam dostal hned a bez problémů. Jak se zdá tak celou věc Jessa myslela úplně jinak. Zabývat se tím do podrobností ale nemá smysl. Co tím chtěla říct už chápu a to stačí. “Fajn, takže zpátky k Jitřence jdeme po svých.“ řeknu abych to tedy oficiálně potvrdil. Tedy za předpokladu že nás po té cestě někdo nezastřelí. Jessa dál přemýšlí o zastávce na místo nehody kvůli možným stopám, já ale její nadšení pro tu zastávku moc nesdílím. “Klidně se tam můžeme zastavit ale pořád si nemyslím, že to bude mít nějaký vliv. Chytrému člověku by stačilo pár minut aby zjistil všechno potřebné. No a stejně tak i tomu kdo by chtěl stopy zničit by stačilo stejně času.“ Potom se pokusím rozhovor usměrnit trochu jinou cestou. Trochu i vycházím z toho co Jessa sama navrhovala. “A co zkusit ve městě najít nějaké tržiště nebo pěknou kantýnu? Slyšel jsem, že tady pořádají parádní závody. Tam se vždycky nějaká zábava najde. “ Navrhnu své společnici. Příležitost k obhlídce města se určitě naskytne a není možné, abychom na nějaký obchod nenarazili. A možná zjistíme i něco o těch dvou kteří se tu ztratili.

Jessa Lendix - 23. října 2013 00:54

Bar „Některé stopy není tak lehké zahladit...“ Odpovím Vannovi lehce tajemně a raději se dál věnuji svému jídlu, které vcelku rychle mizí. Koneckonců jsem si neobjednala nic moc velkého, takže po vcelku krátké chvíli už skládám do prázdného talíře příbor a ubrousek. „Závody?“ Docela zbystřím a podívám se na Vanna. „To vůbec nezní špatně. Vlastně více než dobře.“ Pousměji se a mávnu na droidí servírku, které zaplatím za nás oba. Přeci jen jsem na skleničku zvala já Vanna. Poté, co je mi z kreditky odečten příslušný obnos, se otočím opět na svého kolegu. „Tak myslím, že můžeme jít. Vyrazíme objevovat kulturu místních obyvatel...“ Na tváři se mi roztáhne ironický úsměv. Jestli se sledování závodů speederů dá říkat kultura... No, proč by ne? Opřu se jednou rukou lehce o stůl a postavím se. „Půjdeme?“

Vypravěč - 23. října 2013 19:52

Bar Nerušeně se spolu bavíte. Jídlo i nápoje byli dobré. Zrovna, když se Jessa zvedne k odchodu. Hangár za sklem se zaplní nejdříve mechaniky, připravující přistávací místa pro letouny a poté stíhači a bombardéry. Očividně bar stojí v přistávací části hangáru, protože letouny jsou odtahovány někam dovnitř. Bar se okamžitě zaplní piloty, jenž sotva vyskočí se svých letounů jdou hned na jedno alderánské pivo. Během pár okamžiků jsou všude piloti v šedých leteckých kombinézách tlachající o rutinní hlídce. Mimo pilotů do baru dorazí i vojáci v bílých uniformách. Vojáci mají o dost horší náladu než piloti a jsou od prachu a bahna. někteří dokonce zapáchají stokou. Postarší pilot si sjedná ticho."Hele, lidi všem děkuji za další úspěšnou misi. Ikdyž jsme ty šmejdy nechytili všechny, dost sme jim znepříjemnili život! Teď máte všichni volno. První runda je na mne." Piloti vesele zajásají, vojáci zajásají míň. Venku stojí několik vojáků a baví se s piloty a ukazují na lehké dvojmístné vznášedlo a pak na vás.

Brandon Atkins - 23. října 2013 22:13

Bar, Hangár Že není? Jediové, pche myslí si, že zvládnou všechno na světě. Zanedlouho je Jessa se svým jídlem hotova a můžeme se pomalu dát na odchod. Konečně už se nemůžu dočkat až si protáhnu nohy. Ještě zaplatíme za jídlo a pití a začnu se zvedat k odchodu. Nestihneme ani vyjít z baru když se to uvnitř začne plnit nejrůznějšími lidmi, a nejen jimi. Doposud poloprázdný bar je teď plný pilotů, mechaniků a vojáků. Pomalu se nestačím divit tomu jak se to tu rychle změnilo. No asi už půjdeme. Vojáci se spolu baví o nějaké nedávné akci ale moc je neposlouchám. S tím co se nám při cestě sem stalo bych se nedivil kdyby k podobným událostem došlo i na jiných místech. Zřejmě toho mají už dost za sebou. Hodím na sebe bundu a vyrazím směrem ke dveřím. Pomalu se prodírám mezi ostatními hosty stále s Jessou kousek ode mě. Když jsem u dveří všimnu si zajímavé situace. Venku před barem postává pár vojáků bavících se s piloty. Při tom jeden z nich neznámo proč ukáže právě na nás. Nevím o čem se baví ale přijde mi to celé trochu divné.Jenom klid to se nás netýká. Určitě jen ukazují stejným směrem. Nesmím být paranoidní. Otevřu dveře baru a vyjdu ven. Rozhlédnu se kolem sebe. I venku se to se všemi těmi loděmi dost změnilo. “Tak kudy půjdeme teď?“ Zeptám se Jessy. “Něco si kousek cesty stopneme nebo najdeme cestu ven?“

Jessa Lendix - 24. října 2013 12:21

Bar - Hangár Pomalu se zvedáme k odchodu, když v tom si náhle všimnu vcelku nezvyklého ruchu před barem v hangáru. Pozoruji pobíhající mechaniky a za chvíli i poměrně značné množství přistávajících stíhačů a bombardérů. „To vypadá skoro jako vojenská pohotovost...“ Syknu k Vannovi. Ovšem dav pilotů, kteří se nahrnou do baru a jejich krátká rozmluva, jasně vyvrátí mou teorii. „A nebo také ne...“ Dodám vzápětí a raději vykročím za Vannem, který se už pomalu vydal hledat cestu davem, jenž se sem před chvílí nahrnul. Tady rozhodně o pořádnou tržbu nebudou mít nouzi. Ovšem proč bylo potřeba někde tolik pilotů? A zrovna bombardéry? To nebývá na většině světů, které jsem navštívila na denním pořádku... Pokud tedy nejsou ve válce. Raději jsem se do dalších úvah nepouštěla a v těsném závěsu za Vannem prošla dveřmi do hangáru, kde jsem se konečně mohla pořádně nadechnout. Mou pozornost však upoutala skupina vojáků diskutujících o něčem s několika piloty. Vcelku běžná věc vzhledem k tomu, že jsme nejspíše také v armádním hangáru. Ovšem co mě trochu zarazilo, bylo, když na nás začali ukazovat. Že by to byl někdo, kdo nás sem původně vezl? Nebo nás tu jen viděli z podobného vznášedla vystupovat? Hmm jistě. Možná to jen těm pilotům říkají historku, jak vezli jednoho z těch Jediů. No, dokud po nás nebudou nic chtít.. „Ehm.. Řekla bych, že bychom měli najít nějaký výtah do přízemí.“ Přesunula jsem svou pozornost z té skupinky na Vanna. „Radši bych zatím šla prostě pěšky.“ Tady bychom si stejně byli schopní stopnout leda armádní speciál. „Třeba pak narazíme na nějakou zastávku místní hromadné dopravy.“ Ano, tenhle způsob cestování by mohl být dostatečně inkognito.

Vypravěč - 26. října 2013 14:19

soukromá zpráva od Vypravěč pro Vznášedlo odlet Ředitel na tebe kouká, jako bys právě spadl z višně, ale neříká nic a jen se snaží být co nejdále od tebe pro případ, že by se rozpoutalo nějaké násilí. Když se rozběhneš ke vznášedlu očividně se mu odst uleví. Přesun z balkónu na vznášedlo, proběhl bez problémů. Pilot zaparkoval vznášedlo, tak že i necvičený civilista by dokázal přelést na jeho palubu. Dokoknce je spuštěn můstek na kterém klečí dva vojáci v bílých uniformách a kryjí tě zatím co nastupuješ. Uvnitř tě čeká důstojník, jenž velel vašemu doprovodu. Už na první pohled vidíš, že by ti velmi řekl pár vět od plic, ale ovládá se. Jeho zbroj je očouzená, jeden ozdobný nárameník má ustřelený, s pláště zbyli jen cáry a před výrazem očí by utekl i rancor. "Jsi spokojený jedi? Právě jsi vyvolal vážný incident mezi radou a rodem Altair. Tři mí muži a tvůj kolega byli raněni výbuchem vznášedlam vyvolaném přestřelkou. Budova rodu utrpěla škody, které bude muset někdo zaplatit a v neposlední řadě jsme předvedli turistům pěkné divadlo!" zeptá se tě chladným, ale klidným hlasem. Cítíš, že to poslední ho štve nejvíc. Vznášedlo mezitím odstartuje a ty si můžeš prohlédnout místo, kde jste vyšetřovali. Právě na něm zdravotníci uklízejí raněné. Neujde ti, že na nosítkách leží bezpečáci rodu Altair. Také si všímáš, že nejspíš nebyl nikdo zabit, jelikož žádná z postav na nosítkách nemá zakrytý obličej. "Takže! Teď letíme do sídla rady a jestli se pokusíš zase zmizet, tak... si nepřej vědět co udělám." cítíš, že nechtěl říct před svědky že tě střelí. Let na radu netrvá ani pět minut a podle průzorů ven, pilot letí se vznášedlem hodně nízko a extrémně rychle. "Mám ti oznámit, že máš zbytek dne volno. rada s tebou bude chtít mluvit až zítra ránno! A taky nadále neneseme odpovědnost za vaše činy. Takže příští malér si budete řešit samy!" oznámí ti velitel těsně před přistáním. Záhy se otevře rampa a zjistíš že stojíš v hangáru, který právě zaplňují stíhače a bombardéry, ošetřované mechaniky. Síla tě přitáhne k rohu hangáru, kde zahlédneš Jessu a Vanna , jak právě vychází z nějakého baru.

Aren Lightshine - 26. října 2013 20:07

soukromá zpráva od Aren Lightshine pro Vznášedlo Je mi jasné, že mne velitel ne moc rád vidí, je to z něj cítit, ale v klidu usednu na nějaké volné místo ve vznášedlu a opětuji jeho pohled svým klidným a pevným. "Vím, že s váma za zadkem bych se nikam nedostal. Nač jste přišli dole vy hmm? Já vím alespoň to odkud se střílelo a něco málo navíc k tomu. Nikomu jsem neublížil ale pokud chcete něco vyřešit je třeba jednat ne vše tutlat." Pak chvíli mlčím. Jeho výhružka je myslena možná vážně ale je i mírně úsměvná. Mírně se pousměju a pohlédnu na vojáka. "A nevyhrožujte mi veliteli, zaprvé nejsem váš vězeň takže nemusím být pod vaším okem, jak myš v krabičce a zadruhé, když budu chtít budete mrtvý dřív než táhnete zbraň. A vězte, že ani mé hrozby nejsou plané." Probodnu ho pevným pohledem. Po přistání vystoupím a už na vojáka nereaguji. Upoutá mne zavlnění Síly, když zahlédnu své poslečníky, rychlým krokem se tedy vydám za nimi.

Aren Lightshine - 26. října 2013 21:15

Hangár Mé kroky se nesou klidně a rytmicky směrem k mým společníkům. Nemám proč se ukrývat ani podobně, vždyť jsou to mí společníci, navíc je třeba si vážně promluvit. "Tak co vy dva užívali jste si pohodlí zatímco já lezl po mrakodrapech?" Ušklíbnu se a zastavím se až u nich. "Ale teď vážně měli jsme tam menší problémy, náš třetí společník je prej na ošetřovně, ale mám i pár pozitivních zpráv myslím, ale co se dělo mezitím tady?" Optám se slétnu oba pohledem.

Brandon Atkins - 26. října 2013 21:39

Hangár Zatím co se s Jessou bavíme o našich dalších krocích tak se objeví někdo koho bych tu nečekal. Jeden z jedaiů které jsme sem přivezli. Aren, pokud si správně pamatuji. Nevím jak si mám vyložit to co nám řekl, snad jen tak, že toho už má dnes za sebou asi dost. Třetí jedi který byl s ním tu ale není. Podle toho co říká se mu něco stalo a teď leží na ošetřovně. No lepší než skončit v márnici. “Ale jo celkem to ušlo.“ odpovím na otázku. “Nic zvláštního se tu nestalo.“ Kromě obvyklých debat politiků ale to nestojí vůbec za řeč. Čekám ještě co všechno nám chce říct. Podle toho o čem se už zmínil to určitě neodbyde jen několika slovy.

Jessa Lendix - 27. října 2013 20:05

Hangár Ani neudělám tři kroky, když si všimnu známé postavy. Aren? Co ten tady dělá? A kde je Ray? Počkám, až k nám přistoupí a zároveň doufá, že se dozvím odpověď na mé nevyřčené otázky. "Arene? Kde ty se tady bereš?" Usměji se, když k nám přichází. "Jakých mrakodrapech? Počkat, Rayovi se něco stalo?" Zatraceně, co se to tam proboha dělo? "Je v pořádku?... Eh, tady se vcelku nic nedělo. Jen nějaká politická rada a to je vše. Spíš by mne zajímalo, co se dělo u vás. Prý tam byla nějaká střelba mezi jednotkami." Vzpomněla jsem si na videozáznam, který jsme dnes viděli. "Pozitivní zprávy? Tak sem s nimi... a pak hned k těm horším." Zachmuřila jsem se a udělala pár kroků směrem od skupinky, která nám věnovala pozornost, abychom měli dostatek soukromí.

Aren Lightshine - 27. října 2013 22:19

Hangár "Bílý komando tu mělo zastávku tak sem si je stopl a vyhodili mě tu." Pokrčím poklidně rameny. "Jo jsem v pořádku díky za optání....co se Raye týče nevím nic moc velitel řekl že s pár jeho muži byl při přestřelce někde dole raněn ale nemělo by to být nic vážnýho." Odvětím první část věty trpce, ale pak přejdu do normálního věcného tónu. "Bohužel jsme se museli rozdělit. Tak trošku jsem si udělal výlet po okolí incidentu. Ray měl za úkol pouze zabavit náš bílý doprovod, nevím co se tam zvrtlo, ale podařilo se mi lokalizovat balkón ze kterého se střílelo. Bohužel nemohl jsem se moc zdržovat rod, který tam bydlí to moc nepochopil a šel po mě jak pes po kosti. Nikomu jsem neublížil a jeden ředitel, kterýho sem tam navštívil mi řekl že neví o koho šlo, ale že ho jejich klan hledá. Nejspíše se dole mezitím strhla mírná přestřelka mezi nimi a naším komandem, nevím co tam vyváděli a aspoň mě vyzvedli. Bude z toho menší průser, ale co čekali, když chtějí vyšetřit něco takového." Rozhodím mírně rukama při rozbravě a odfrknu si a rukou si projedu ve vlasech. "Chtělo by to vytáhnout informace z toho klanu." Dodám.

Jessa Lendix - 31. října 2013 22:10

Hangár „Aha... Tak aspoň, že tak.“ Reagovala jsem na Arenovu informaci o Rayově stavu. Poslouchala jsem poté dál těch několik nových informací, které nám začal sdělovat. Takže vniknutí na cizí pozemek. To tady jistě rádi nevidí, ale pokud odtamtud střílel ten atentátník.,,,, Zjevně tam ale Aren nenašel žádná stopy. Škoda. „Jaký rod přesně to byl... nebo klan?“ Podívala jsem se na Arena. „Tak problémy jsou už i tady, i když vypadá to tu, že jsou tu v poslední době na denním pořádku.“ Neodpustila jsem si poznámku na místní situaci. „Klidně to můžeš zkusit. Já na tohle zrovna moc dobrá nejsem. Plánovali jsme se s Vannem podívat mezi lidi a zjistit něco o současné situaci od nich.“ A možná také zjistit něco o situaci kolem závodů speederů, ale to Aren nemusí vědět. „Jestli budeš hledat mistra. Tak by tu někde měl být, takže doporučuji přes vysílačku.“ Řekla jsem Arenovi a otočila se na Vanna. "Nebo chceš jít taky s Arenem tahat informace z politiků?“ Tak trochu jsem tušila, že to nebude zrovna Vannova priorita, ale možná jsem se pletla, tak proč se nezeptat....

Brandon Atkins - 31. října 2013 22:55

Hangár Zatím co se oba jediové spolu baví tak postávám stranou a čekám. Pro mě rozhovor skončil už po několika prvních větách kdy jsem se dozvěděl prakticky vše co jsem potřeboval. Teď jenom čekám a poslouchám o čem se baví. Vážně jsme to plánovali? Já měl za to že se půjdeme bavit. Máme přeci jenom volno tak proč se pořád honit za problémy? Nahlas ale nic neříkám. Je možné že by jsme se k tomu nakonec dostali, ale od začátku to můj cíl nebyl. Když se potom rozhovor nachýlí ke konci tak se ke mně obrátí Jessa s dotazem jestli nechci jít s tím druhým, s Arenem získávat informace z politiků. “A riskovat že mě při tom odpráskne jejich ochranka? Dneska ne, díky.“ Odmítnu. A pokud by mě nezastřelili tak by ze mě vytloukli duši. Nevím jak by postupoval Aren nebo Jessa ale já své šance u politiků moc dobře nevidím. Jsem pevně rozhodnut a názor nehodlám vůbec měnit.

Aren Lightshine - 05. listopadu 2013 16:28

Hangár "Rod Altair, pokud si dobře vzpomínám." Odpovím na otázku od Jessy a na chvíli se zamyslím. S provzdychem si prohrábnu vlasy. "Fajn tak si to užijte já jdu najít mistra a pak zkusit ty politiky, rád bych se z tohohle šutru dostal živý." Podotknu a vyrazím směrem pryč z hangáru a zapnu komunikátor. "Mistře slyšíte mě? Vrátil jsem se a potřeboval bych prokonzultovat další postup." Oznámím do komunikátoru za chůze. "Dlouhý den." Napadne mne v duchu.

Vypravěč - 07. listopadu 2013 20:33

Cesta za mistrem Aren Lightshine Vyrazíš z hangáru a záhy stojíš ve spletitém bludišti chodeb. Cestou míjíš strážce v bílých uniformách tvého minulého doprovodu, střežící vnější části sídla rady. "Slyším. Jsem rád, že jsi v pořádku. Počkám na tebe v restauraci proti hlavnímu přijímacímu sálu." odpoví ti mistrův hlas. Sotva vypneš kominukátor objeví se před tebou muž v fialové uniformě. "Pane, vy jste návštěvník. Tady toto je přenosná mapa sídla. V případě, že byste se ztratil stačí aktivovat toto tlačítko a brzi vás najde nějaký průvodce a pomůže vám k vašemu cíli." usmívá se na tebe muž, ale ty cítíš že muž před tebou není nějaký průvodce, ale člen bezpečnostních složek rady. Cítíš z něj, že se pro něj jedná o rutinní záležitost. "Nepředpokládám, že byste mi řekl kde jsou vaší společníci musím jim předat další tři zařízení." zeptá se s nadějí v hlase, jeho pohled jasně říká, že ví, jak prchavá naděje to je. Podle mapy v zařízení tě čeká dlouhá cesta. V zařízení ti pípá, že si s tebou přeje mluvit velitel ostrahy a naznačuje ti cestu někam do vojenské části sídla, které je jen kousek.

Aren Lightshine - 07. listopadu 2013 20:45

Pochůzky Když se vypne spojení jen mne napadne, jak se tam vlastně dostanu, ale to už je tu ten chlápek a podává mi mapu. Děkovně kývnu a vezmu jí do ruky. "Díky, myslím si, že to zvládnu. A mé společníky sem viděl naposledy v hangáru." Odvětím poklidně a vlastně po pravdě. Když si prohlédnu mapu, čeká mě dlouhá štreka a navíc dle všeho ještě otravuje velitel ostrahy. "Jako by už těch uniformovaných blbů dnes nebylo až až." Vzdychnu v duchu a zamířím nejprve k bližšímu cíli ať to rychle sfouknu. "Divné že se najednou tolik zajímají. Určitě nás dle těch map budou sledovat." Odhadnu za chůze.

Jessa Lendix - 08. listopadu 2013 00:37

Hangár „Však ono to určitě až tak žhavý nebude.“ Pokusím se Arena uklidnit, ale vypadá vcelku v ráži. Asi si tam toho docela dost zažili. To my tady s Vannem měli oproti nim skoro čajový dýchánek. Ovšem ta situace tu už byla vyostřená zjevně vcelku dlouhou dobu, tak by bylo docela divné, kdyby zrovna náš příjezd zažehl otevřené nepokoje. I když... Raději se opravdu snažit do ničeho se nezaplést. „Tak hodně štěstí...“ Mávnu na Arena, který se s námi ani nerozloučil. Asi má špatný den. Jen si povzdechnu a otočím se na Vanna. „Zpět tedy k našemu plánu. Doufejme, že v té kantýně, nebo kam že to vlastně jdem, nenarazíme zase na nějaké místní rodové pletichy. Docela ráda bych se tomu vyhnula...“ Než si to najde pro změnu nás. „Půjdeme?“ Zeptám se ho s poté vyrazím.

Brandon Atkins - 08. listopadu 2013 07:16

Hangár Jakmile je naše setkání s Arenem u konce tak se vydá najít mistra. Po tom co ho potkalo by mu chvilka klidu prospěla. Bo a my s Jessou můžeme pokračovat v tom co jsme měli už nějakou dobu v plánu. “Když si budeme dávat pozor na to co děláme a co říkáme tak by v tom neměl být problém.“ Stejně tak pokud budeme chtít hledat problémy tak je jenom třeba se zaměřit na správné věci. Pokud je to co mi ten pilot říkal tak naštvat vojáky by nemělo být nic těžkého. “Jistě, půjdeme.“ odpovím. Hned potom vyrazíme. Cestu vzduchem jsme se rozhodli prozatím vynechat tak hledám nějaký výtah, který by nás dostal co nejníže to bude možné.

Vypravěč - 08. listopadu 2013 20:36

Cesta z hangáru Jessa Lendix, Vann Renakim Najít výtah nebyl zásadní problém. Mírný problém ovšem nastal, když jste se snažili vyplést ven z chodeb sídla rady. Vaše zjištění je jasné. Jste ve vojenské části. Nikde žádný ukazatel směru, všechny chodby stejné a spousta pasivního bezpečnostního zařízení. Kamerami počínaje, přes skenery života konče. Paradoxně se díky těmto zařízením vymotáte. Brzy vás vyhledá hlídka s otázkou co tam děláte a záhy jste zdvořile, ale odhodlaně vyprovozeni před sídlo rady. Tam už probíhá normální život, který se příliš neliší od toho na corusantu s tím rozdílem, že je tu mnohem méně kouře, smogu a chudých. Trochu vás překvapí, že nepotkáváte nikoho, kdo by vypadal na chudáka. Všichni v okolí působí spokojeným dojmem. Cestou potkáváte muže a ženy v šedých uniformách s obušky a omračujícími pistolemi u boku. Hlídkující po ulicích. Najít zastávku hromadné dopravy představované velkým vznášedlem není složité. Mírný problém vám oběma způsobí kaligraficky působící popisy zastávek. Každý popis je krásným uměleckým dílem, ale bohužel vám nic neříká. Celkem máte na výběr tři zastávky. U první stojí různorodá skupina bytostí, vesele klábosících o dovolené. U druhé stojí místní lidé a podle tváří odhadujete, že míří do práce a podle oděvu patří mezi lodníky. Třetí zastávka je téměř prázdná až na pár místních.

Jessa Lendix - 12. listopadu 2013 13:34

Cesta z hangáru Jen souhlasně kývnu na Vannovu poznámku a společně se vydáme k výtahům. Ty jsme naštěstí díky dostatečnému značení našli vcelku rychle a tak se za chvíli před námi s tichým zasyčením otevřely dveře a my nastoupili. Vzhledem k jednomu z vyšších pater, kde jsme se zrovna nacházeli nás čekalo pár chvil ve výtahu. Opřela jsem se zády pohodlně o stěnu a sledovala porůznu nastupující a vystupující lidi. Raději jsem příliš nezabředávala do nějakého rozhovoru s Vannem a doufala, že brzo najdeme nějakou klidnou kantýnu, kde pro to bude vhodnější prostředí. I když klidnou... Výtah s námi měkce dosedl v přízemí a my vystoupili. Bohužel jsme neměli ještě tak úplně vyhráno, protože se před námi otevřela tentokrát pro změnu opět jedna z mnoha chodem této prokleté budovy. „Ehh... Tak kudy?“ Pokrčila jsem rezignovaně rameny a rozhlédla se, jestli neuvidím nějaký ukazatel. Místo toho se na mě upřelo jedno z bezpečnostních čidel a na znamení toho, že tu skutečně nemáme co pohledávat, došla brzy hlídka. „Dobrý den. Potřebujeme se jen dostat před budovu...“ Začala jsem ihned vysvětlovat, aby pochopili, že skutečně nejsme nějací atentátníci vracející se po dobře vykonané práci. Po krátkém rozhovoru jsme pak naštěstí místo do zadržovacích cel nasměrování ven. Konečně venku. Pomyslím si, když se přede mnou otevře výhled na rušné velkoměsto. Všude kolem proudí lidé, mezi které je však ale zamícháno docela dost hlídek. Zvláštní. Buď tu dbají nadstandardně o bezpečnost obyvatel, nebo je to další důkaz toho, že je tu něco ve vzduchu... Spíše to druhé. „Chtělo by to nějaký transport...“ Podívám se na Vanna a zběžně se rozhlédnu po okolí. „Tam to vypadá jako jedna ze zastávek.“ Ukážu k jednomu z několika nástupních míst, kde se už kupí místní obyvatelé. Dojdeme společně k nim, abychom si přečetli, kam že to vlastně jede, avšak nastane trochu trapná chvíle ticha, když zjevně ani jeden z nás není schopen přečíst místní písmo. Tak tedy jinak... Prohlédnu si bytosti stojící u různých zastávek a ihned si začnu všímat jistých odlišností. „Tak buď se můžeme někoho zeptat, nebo zkusíme jednu vybrat.“ Otočím se na Vanna. „Ale zeptat by ses měl raději ty. Přeci jen jsi...hmm nenápadnější.“ Ztlumím trochu hlas, aby nás neslyšeli náhodní kolemjdoucí.

Brandon Atkins - 12. listopadu 2013 15:54

Venku před sídlem Cestou ven jsme narazili ještě na pár lidí z bezpečnosti ale naštěstí nešlo o nic vážného. Celá věc se rychle vyřešila a my se za chvilku ocitli venku před budovou rady. No to šlo celkem jednoduše. Teď kudy? Prostředí mi tu přijde docela povědomé. Skoro jako kdybych tu už někdy dřív byl. Zdá se že jsem doma. Ulice zde vypadají celkem čistě a všude je pořádek. I když to druhé bych přikládal spíše spoustě vojáků, které jsou v poslední době všude kolem. Zdá se že i na ulicích bývá veselo. Cesta nás dovede až k místní zastávce. Bohužel hned u ní narazíme na problém. Nejsou to zloději ani ozbrojená hlídka ale prosté písmo. Hmm takže na to musíme jít jinak. Pozorně si prohlédnu všechny tři zastávky ale moc toho z nich zjistit nejde. Každá má nepochybně svůj cíl co už naznačují i lidé kteří u nich čekají. První vypadá že jejím cílem bude nějaký hangár, druhá bude asi do nějaké továrny a u třetí těžko říct. Když se Jessa prve zmínila o transportu tak mě napadlo se porozhlédnout po vznášedle které bychom si “půjčili“ ale jak se zdá tohle nám bude muset stačit. Nenápadnější? A proč to? Co je špatného na náhodné volbě? “A to jsem si myslel že rytíři jsou tu ti přes diplomacii.“ odpovím Jesse a vydám se směrem k první zastávce. Na zastávce si prohlédnu jak lidi tak jestli tu je nějaký jízdní řád a vyhlédnu si jednoho z cestujících které ho bych mohl oslovit, nejlépe někoho kdo se tváří docela klidně. S takovými lidmi se jedná nejlépe. “Omlouvám se že ruším ale potřeboval bych poradit.“ promluvím na jednoho z dotyčných. Zvolil jsem raději klidnější a přátelštější tón hlasu. “Jsem tu teprve krátce a moc se nevyznám v místních stanicích, potřeboval bych s tím trochu pomoci.“

Vypravěč - 16. listopadu 2013 15:47

soukromá zpráva od Vypravěč pro Cesta vojenskou sekcí je složitá a když teď máš mapu. Zjišťuješ, že je to záměr budovatelů. Jak tak procházíš průchody a chodbami, docházíš k názoru, že vlastně kráčíš pevností určenou k obraně centra budovy. Poněkud tě zaráží, že někdo věnoval tolik úsilí ochraně politiků. V kanceláři, kam tě dovedla mapa na tebe sedí Fidam. Očividně na tebe čeká už nějakou dobu a nejspíš to není jeho kancelář. Nohy má totiž položené na desce stolu a čte si nějakou zprávu. Když jsi všimne, že jsi přišel dá nohy dolů ze stolu. "Jsem, rád že vás můj posel našel a předal mapu. Každopádně než začneme. Váš společník utrpěl lehkou popáleninu na rameni. Bavil jsem se s doktory a ti říkali, že po jejím ošetření bude s nemocnice propuštěn. Dále jsem vyrozuměl, že vy jste s celého toho incidentu vyvázl nezraněn." v tento okamžik ti dá šanci odporovat a poté pokračuje. "Dále jsem vyrozuměl, že celí incident vznikl, jako jedno velké nešťastné nedorozumění. Prý jste se vydal na soukromé vyšetřování.Během, kterého jste nevědomky vstoupil na soukromí pozemek jednoho z rodů, který poslal své bezpečnostní složky, aby vás zadrželi. Načež došlo k několika politováníhodným událostem. Co mne zajímá naše jste tam na tom balkónu něco?" zeptá se přímo. Síla ti našeptává, že muž před tebou se snaží přijít na to, co se kolem něj děje a je poněkud frustrován, že se mu to nedaří. "Každopádně jsem rád, že jste v pořádku a že váš kolega není raněn nijak vážně. Jistě také pospícháte za svým mistrem, že. Prosím buďte opatrný, některé rody nemají republiku příliš v lásce a jak jste zjistil stačí jim hodně hloupá záminka, aby začali střílet na vyslance. Pokut vám mohu nějak pomoci, řekněte." poslední slova jsou upřímná a nemusíš být ani jedi, aby jsi to věděl.

Aren Lightshine - 17. listopadu 2013 09:14

soukromá zpráva od Aren Lightshine pro Velitel Cesta k veliteli bezpečnosti nebyla tak jednoduchá jak se zdála. Spletitost chodeb byla dost matoucí, ale díky mapy se to dalo zvládnout. Nicméně i tak je zajímavé, že je budova stavěna spíše jako obranné sídlo, nicméně to teď musí jít stranou. Brzo vsutupuji do místnosti, kde se potkávám s oním mužem. Hned mne uvítá a začne mluvit. Sleduji ho a čekám, zdá se docela v klidu, určitě více než ten magor z komanda. "Je to Jedi zotaví se rychle. Co se týče mapy ano dostal jsem, ji nemohu však říci, že bych neměl podezření zabudovaného sledovacího systému jejího nositele." Podotknu klidně a věcně a dál poslouchám co říká. Na chvilku zauvažuju. "Ano tak nějak to asi bylo. Příliš osob příliš pozornosti. Proto jsem šel hledat sám a taky jsem našel. Jeden z balkónů byl místem odkud se střílelo, vím přesně i který, to mi potvrdil i jeden z ředitelů v budově prý přišli díky té osobě o pár lidí a unikla jim. Bohužel více jsem se dozvědět nestihl, asi neměli dobrou náladu." Ušklíbnu se a pokrčím rameny. "Jinak děkuji za starost, ještě se potkáme." Kývnu a s tím odcházím hledat dle mapy mistra.

Vypravěč - 19. listopadu 2013 21:02

Zastávka Jessa Lendix, Vann Renakim Vybrat někoho, kdo se tváří klidně bylo jednoduché. Lodníci vypadají znuděně, jako každý kdo míří do každodenní práce. Muž se na tebe otočí a je na něm vidět, že je celkem rád, že jsi narušil jeho nudnou cestu do práce. "Jistě to běžný problém cizinců. Většinou návštěvníci dostanou mapu. Jedná se o zařízení s mapu nejlepších restaurací, místního senátu a překladač těchto symbolů. Každopádně tahle linka míří na hlavní kosmoport. Támhle ta míří do hlavní relaxační části planety. Třetí míří kamsi do města. " Mezitím se přiblíží velké dopravní vznášedlo se znakem, jenž nejspíš znamená kosmoport. Jedná se o trošku luxusnější typ než ten, který se používají na corusantu, jinak se jedná o klasickou hromadnou dopravu. Oba si všímáte, že k vám běží mužík ve fialové uniformě a mává na vás.

Jessa Lendix - 19. listopadu 2013 21:14

Na zastávce „Ale tady přeci žádný rytíř není... teoreticky.“ Mávnu lehce rukou před Vannem, když zmíní poznámku o našich řádových diplomatických funkcích. Ano, vystupovat tu jako Jedi, tak se té úlohy bez problémů zhostím, ale teď jsem se snažila být co možná nejméně nápadná. Snad nám ta anonymita dlouho vydrží. Trochu zpovzdálí poslouchám informace o několika směrech, kterými zde lítá místní doprava. Kosmoport nepotřebujeme. Relaxační část planety nezní špatně, ale taky to může být vzdáleno několik hodin cesty. V centru města bude určitě dost kantýn a obchodů, kam zapadnout. Už chci vyrazit za Vannem, že bychom se mohli shodnout na cestě do města, ale pak si ho všimnu. A tady běží konec naší anonymity. Pomyslím si, když jasně vidím, že utíká přímo za námi. Asi bude vědět, kdo jsme. Škoda. Povzdechnu si rezignovaně, ale přibíhajícímu muži věnuji milý úsměv. „Potřebujete něco?“ Zeptám se a pro jistotu si ho ještě z blízka lépe prohlédnu, jestli není ozbrojený a nebo nějak podezřelý.

Brandon Atkins - 19. listopadu 2013 23:38

Zastávka Tiše si povzdechnu Jasně žádný rytíř. Jsem sice rád že si Jessa vzala mojí radu k srdci a uchýlila se k tomu, že nebude vystopovat jako jedi ale to, že vezme až tak doslova mě nenapadlo. Naštěstí je domluva s mužem snadná a nemusím se ani moc snažit. Ochotně nám vyjde vstříc a řekne všechno co potřebujeme. “Děkuji vám.“ řeknu muži. Takže teď si jenom vybrat. Zrovna když přijíždí jeden ze spojů směřujících na kosmoport tak se kus za námi objeví nějaký muž. Oblečený je ve fialové uniformě a kupodivu na nás mává. Jasné barvy a odhodlaný pohled poslíčka, sakra. Už od chvíle kdy jsem mužíka spatřil mám moc dobrou představu co je zač, nejsem z toho moc nadšený. Krátce pohlédnu na vznášedlo a potom na Jessu. “Ještě by jsme to stihli.“ pošeptám jí a pokynu ke transportu. /téct jako malé děti, to už tu dlouho nebylo. Představa toho jak by se za námi už tak unavený muž hnal mě pobaví, žádný útěk se ale nekoná. Jessa se na posla mile usměje a promluví na něj. Já jsem spíš její pravý opak, mlčím a jsem trochu zamračený. Rovněž k muži nestojím přímo ale trochu bokem. Tak co to bude? Mistr si to s tím volnem rozmyslel, nebo má něco na srdci rada? Tak jako tak na tom moc nezáleží.

Vypravěč - 21. listopadu 2013 20:25

Na zastávce Jessa Lendix, Vann Renakim Když muž doběhne k vám Vann zjistí, že se nejspíše zmýlil. Muž totiž podle, střihu uniformy a omračovací pistoli u boku patří k ostraze sídla rady. Je na něm vidět, že vás hodnou dobu hledá a posledních minut běžel. Opře se o zastávku u které stojíte a snaží se vydýchat zatím co vám podává dva tablety. "Posílá mne rada, každý významnější host dostane toto zařízení. V tomhle zařízení jsou veřejné mapy sídla rady a města. Poslouží taky jako překladač. Ukážete na kaligrafický znak zastávky a ono vám na píše překlad a kdy jede nejbližší linka. Dál se použít i jako enciklopedie." informuje vás, když se trochu vydýchá. "Jsem rád že sem vás našel." ukončí přednášku a ukloní se k odchodu. Pilot dopravního vznášedla očividně viděl, jak vám něco předává a je tak laskav, že čeká než domluvíte.

Jessa Lendix - 23. listopadu 2013 21:59

Na zastávce „Ah, rada...“ Řeknu neurčitým tónem a už tuším to nejhorší. Chtějí nás zpátky a bude potřeba zase svědčit v nějaké politické taškařici, protože si dva zástupci rodů vylili na sebe vzájemně horké kafe! Proč já? Odolám pokušení protočit oči v sloup a stále se tvářím důstojně. To se koneckonců od nás rytířů neustále čeká. Je to občas ale až příliš unavující. Kdyby to jen ostatní alespoň tušili... Skoro neznatelně si oddechnu a poslouchám, co dál má muž v uniformě na srdci. Nakonec se ale ukáže, že jde jen o drobnost v podobě místního překladače. „To je od rady velmi pozorné. Mockrát děkuji.“ Naznačím lehkou úklonu a převezmu si zařízení. Skutečně něco takového jsem nečekala. Že by si pamatovali i na takové drobnosti? Jen aby za tím nebylo něco jiného... Rozloučím se s poslíčkem a jakmile odejde, otočím se na Vanna. „Nečekané... Pravděpodobně v tom bude sledovací zařízení... ale teď stejně nemáme moc času to řešit.“ Pokrčím rameny a pokynu hlavou k vznášedlu, které na nás zjevně čeká. „Takže město... Můžeme vyrazit?“ Zeptám se svého společníka a pokud kývne, tak se společně vydáme ke vznášedlu cestujícímu do nějaké městské oblasti.

Brandon Atkins - 25. listopadu 2013 09:24

Zastávka Sotva nás muž dožene tak se ihned opře o zastávku a začne odpočívat. Zdá se že musel běžet hodně dlouho a bez zastávky jestli je tak unavený. Má docela štěstí že nás stihnul. Ještě minuta nebo dvě a byly bychom pryč. Jakmile se vzpamatuje tak nám sdělí kdo je a proč nás tak usilovně sledoval až sem. Jak jsem předpokládal, poslíček. Důvod proč za námi celou tu cestu utíkal, jsou dvě zařízení. Měly by nám posloužit jako encyklopedie a překladač místních znaků. Jako kdyby nám nestačila jedna z těch blbostí. Nechtěl jsem se do celé situace nijak zapojovat ale jak se zdá tak tomu nevyhnu, nasadím tedy přátelský výraz. “Díky za vaší snahu ale já se obejdu i bez toho.“ Tím to s mužem ukončím a druhý tablet mu nechám. To mám sebou tahat tu blbost jako nějaký turista na výletě? Na kolika planetách už jsem byl kde jsem na tom byl stejně. Společně s Jessou se pak vydám ke vznášedlu které na nás očividně čeká. “Sledovací zařízení? Jestli jo tak rada moc vynalézavá není.“

Vypravěč - 04. prosince 2013 19:56

soukromá zpráva od Vypravěč pro Velitel, Mistr Velitel se nad tvým podezřením usměje. "Vaše podezření je správné. V tom zařízení je skutečně vysílač, ale normálně je vypnutý. Pokut se zapne budete na to upozorněn, neboli začne celé blikat rudě. Pokut se tak stane, nechte se vést k nejbližšímu zobrazenému místu, tam najdete bezpečnostní důstojníky s informacemi o situaci. Jinak je ten vysílač neaktivní. A než ho zahodíte vezměte na vědomí, že ho dáváme všem aspoň trochu významným hostům a obsahuje i jednoduchý překladač." dodá předvídaje běh věcí příštích. Poté si pozorně vyslechne výsledky tvého vyšetřování a očividně není výsledky příliš nadšen. Cítíš, že se zlobí na daný rod, že celí incident nenahlásil rovnou. "Děkuji osobně se vydám do sídla onoho rodu a jesti se mnou budou spolupracovat, jako s vámi poznají co to znamená mít špatnou náladu. " Síla ti napovídá, že velitel měl obzvláště nepříjemný den a nemá náladu se handrkovat s hlupáky, jakých je daný rod dost možná plný. "V zájmu nás obou doufám, že se uvidíme až budete odlétat a né dřív." odpoví ti na tvá slova před odchodem. K svému milému překvapení zjistíš, že velitel ti odblokoval "tajné mapy" tedy mapy turbo výtahů používaných vojáky a tak ti cesta za mistrem netrvá ani pět minut. S toho valnou část strávíš proplétáním se shonem před zasedací síní rady. Mistr tě čeká u baru a zdá se, že se relativně dobře baví a je rád, že tě vidí."Vítej. Potkal jsi Jessu, respektive řekla ti o novinkách?" zajímá se mistr a ukazuje ti a´t si sedneš naproti. bar je očividně místo určené k jednání, protože boxy jsou od sebe odděleny, aby se hosté nerušily."Jsem rád že jsi v pořádku, cítil jsem poruchy v síle a měl jsem starosti." zasmuší se mistr.

Aren Lightshine - 04. prosince 2013 20:04

soukromá zpráva od Aren Lightshine pro Bar Dostat se až za mistrem nebylo nijak problematické tedy až na tu tlačenici místy. Vysílač si zatím nechávám, ač z toho dobrý pocit nemám. Přece jen být sledován, není pro Jediho přirozené. Mistr si dáva oraz v boxu u baru. "To jsem jediný, kdo měl těžký den?" Vzdychnu v duchu a dojdu za ním a usadím se naproti němu. "Ano potkal a o něčem se trošku zmínila. Nicméně to vypadá, že jste zde měli realativně klid. U nás byly menší komplikace." Vzdychnu a znovu mu vyložím vše co jsem zažil v dnešní den. Pak si unaveně přejedu rukou po obličeji. "A to že máme v mapách sledovačku se mi taky moc nezamlouvá." Prohodím jen tak mimoděk.

Vypravěč - 09. prosince 2013 21:14

Směr město Poslíček očividně předává mapy často a tak když Vann odmítne jen pokrčí rameny. "Jak myslíte." z jeho tóny vyplývá, že Vann dělá hloupost, ale bez dalších řečí vezme zařízení a zamíří k budově rady. Nastoupíte do vznášedla, jenž je poloprázdné. Sedačky jsou seřazeny do směru jízdy po dvou na každé straně s uličkou uprostřed. očividně je vznášedlo určeno pro přepravu lidí a nebo jim podobných bytostí. Trochu vás překvapí, že po vás nikdo nechtěl jízdenku. Lodníci si sedli k oknům a diskutují co je čeká v práci. Záhy je zřejmé, proč je vznášedlo poloprázdné, podle mapy co má Jessa je Sídlo rady teprve třetí zastávka na relativně dosti dlouhé trase. Před vámi je patnáct zastávek a až pak hlavní kosmoport. Nejspíš si budete moci město prohlédnout docela dobře, protože vznášedlo podle mapy zastavuje po celém městě. Jak tak letíte všímáte si že s rostoucí vzdáleností od sídla rady ubývá i hlídek místních bezpečnostních sil. Za to přibývá normálních lidí kráčejících po ulicích. Postupně město pod vámi připomíná corusant čím dál víc, tedy jeho horní části. Mapa neustále chrlí množství údajů, jako o zajímavého míjíte například to za rovná se jsou defakto reklamní bannery Sídlo obchodní společnosti = kde se dojednávají kontrakty pro zdejší loděnice- momentálně nepřístupné veřejnosti Muzeum stínu válek = výstava vyprávějící o prvních mezihvězdných letech našeho národu a první setkání s Galaktickou republikou - Přístupné pro veřejnost Nemocnice rodu NARO=na planetě, nabízíme skvělou péči pro každého návštěvníka Kafé corusant = restaurace přenesená sem přímo s hlavního města republiky . . . mimo to zařízení zobrazuje hodně světlou barvou na pozadí državy jednotlivých rodů. Podle mapy budete prolétat zastávkou stojící asi jen dva bloky od místa, kde se ostatní zapletli do přestřelky. Kdybyste nevěděli, že o kus dál proběhla přestřelka tak byste to s pohledu na ulici nepoznali. Sice na obloze krouží dva bitevníky, ale jinak je v okolí klid. Jessa cítí divné poryvy v síle ( jako by kolem ní prošel duch) a pak nastoupí člověk, podle oblečení místní, ale podle rysů tváře cizinec a nejspíš voják. Na okamžik o jessu zavadí pohledem a rychle si sedne do vzdálenější části vznášedla.

Brandon Atkins - 13. prosince 2013 07:22

Vznášedlo - na cestě Uvnitř vznášedla je skoro prázdno. Kromě hrstky lidí kteří teď nastoupili a nás dvou tu nikdo jiný není. Čekal jsem že to bude horší. Usadíme se na volné místo a transport se po chvilce rozjede. Podle mapy v kterou má Jessa v tabletu máme před sebou docela dlouhou cestu. Budeme projíždět většinou města a pomalu pořád zastavovat. To bude teda nuda. Jestli by nebylo lepší si půjčit vlastní vznášedlo a vzít to zkratkou. “Tak, kde budeme vystupovat?“ zeptám se Jessy. Já sám nemám žádný konkrétní plán kam bych se chtěl vydat tak jestli má ona nějakou představu rád si jí poslechnu. Alespoň se na chvilku zabavím. Po očku koukám ven kde se za oknem míjí jiná vznášedla a vidět se dá spousta staveb. Není to ale nic moc neobvyklého, hodně to připomíná Curuscant. Takhle toho o městě moc nezjistím.

Jessa Lendix - 13. prosince 2013 19:23

Vznášedlo - Cesta Hmm zvláštní... Asi se tu neplatí. Trochu zkoumavě jsem se rozhlédla, jestli po mně nakonec stejně někdo nebude chtít jízdenku, ale vypadalo to, že ne. Posadili jsme se s Vannem na jedny z volných míst a čekali, až s námi vznášedlo vyrazí. Netrvalo to dlouho a dočkali jsme se. Sledovala jsem z okénka město ubíhající pod námi i vysoké stavby, kolem kterých jsme prolétali. „Skoro jako na Coruscantu... skoro.“ Poznamenala jsem zamyšleně a dál sledovala okolí a sem tam se podívala na našeho průvodce, ne kterém naskakovala stále nová a nová data. Většina okolí vypadala klidně... překvapivě i místo nedávné havárie. Ovšem pak jsem něco zaznamenala. Zvláštní. Odkud to jen? Ucítila jsem pohled toho neznámého muže, který nevypadal jako jeden z místních. Ovšem uniforma místní armády? Zvláštní... opět. Potřebovala jsem zjistit něco víc. Trochu jsem natočila průvodce, aby na něj Vann lépe viděl. „Nevím... Já... Řekni, až tě něco zaujme. Vůbec netuším, kde sehnat ty součástky k lodi, které jsi hledal a pak.... kde by tu mohly probíhat závody.“ Pokrčila jsem bezradně rameny, ale v hlavě jsem řešila naprosto jiný problém. V tuhle chvíli jsem totiž potřebovala sledovat něco jiného než ukazatel místních památek. Nechala jsem Vanna, ať studuje informace o našem okolí a sama se soustředila. Ponořila jsem se do proudu Síly a pátrala po disharmoniích a změnách jejího toku.... A především jsem se snažila vycítit vliv toho podezřelého muže, který seděl kdesi za mnou.

Brandon Atkins - 17. prosince 2013 19:16

Vznášedlo - cesta Budovy za oknem transportu se střídají tak rychle že si jich skoro ani nestačím stíhat. Sotva se začtu do nějaké tabule nebo nápisu tak už jsme pryč a co se píše na zbytku ani nepostřehnu, ani se o to ale nesnažím. “Součástky? S tím se netrap, to zas tak nespěchá.“ Opravdu jsem se o tom zmínil? Nevzpomínám si na to. Kde vystupovat mě nenapadá a od Jessy se toho také moc nedozvím. Zdá se mi teď chvilku docela nesoustředěná. Možná si ten útok moc bere. Tak je to na mě. Sice jsem říkal že ten počítač potřebovat nebudu ale když už je tam ta mapa zapnutá tak proč jí nevyužít. Zkouším se zorientovat v tom co kde stojí a trase kterou teď jedeme. V bohatých čtvrtích toho moc nenajdeme takže bude lepší hledat na opačném konci. Slumy, kluby, kantýny a různé obchůdky. Jsem si jistý, že i na téhle planetě budou mít pod palcem zápasy a závody gangy s mafií.

Vypravěč - 22. prosince 2013 22:00

soukromá zpráva od Vypravěč pro Mistr Mistr se zadívá na zařízení v tvých rukách a několik okamžiků ho studuje."Tou mapou se netrap, pokut nechceš být sledován. Stačí otočit zařízení a vyjmout z něj baterie. V návodu je napsáno, že přesně s toho důvodu nemají normální uživatelé na baterie šahat." ukáže na zadní kryt zařízení. "Jeden můj přítel od bezpečnosti, mi to při minulé návštěvě vysvětlil." mistr se na okamžik ztratí v myšlenkách. Hned se ale vzpamatuje a zase ti věnuje pozornost Mistr se když, zmíníš "menší komplikace", usměje. "Ano, slyšel jsem o tvých komplikacích. Musíme se na celou věc podívat pozitivně. Teď máme plnou pozornost všech rodů na planetě a můžeme toho využít. Vůdcové rodu Altair si s tebou přejí mluvit a nejspíše tě ujistit, že jejich cílem nebylo tě zabít. " podá ti pozvánku na nějakou recepci pořádanou k večeru (tedy za několik hodin). "Mimo nich je na Jediho, jenž pronikl do nejstřeženější budovy v okolí zvědavo ještě několik dalších rodů. Například lady Alisa Gadernot, neboli ta dáma, jenž s námi cestovala s kosmoportu. Je představitelkou rodu Gader. Právě oni jsou nejprotřelejší intrikáni na planetě. Vyjádřila přání se s tebou setkat, hned jak se ti to bude trochu hodit." do lokálu, kde sedíte začnou proudit hosté a ty z nich cítíš dost silnou nevůli k mistrovy. U většiny přítomných dokážeš odhadnout, proč jsou na mistra naštvaní. Nejspíše je předběhl a byl u rady zdejší planety přijat přednostně. Do místnosti vstoupí jeden z velvyslanců z Numidie a ty víš, že budou problémy. Míří si to totiž přímo k vám a tváří se rozlobeně. "Jedi za tohle mi zaplatíte! Byli zrušeny schůzky s radou na příští měsíc! A aby toho nebylo málo místní bezpečáci semnou nakládají, jako s nějakým delikventem! A za všechno může ta rytířka a kde vůbec je! řve vyslanec přes celí lokál a čím je blíže k vám tím se tváří rozlobeněji. Když se zastaví nad vašim stolem řve už s plných plic a nebo se o to snaží. Očividně je celé jeho hrdinství jen póza. Očividně chce na někoho svrhnout svou vinu a neúspěch a zároveň si zachovat tvář. To ti napovídá síla a zkušenost s Numidianci. Mistr se na tebe podívá a jeho výraz jasně vypovídá: Prosím zbav mne toho hlupáka, než tu vyvolá nějaký incident.

Aren Lightshine - 25. prosince 2013 00:02

soukromá zpráva od Aren Lightshine pro Návštěva Poslouchám svého misrta a musím se pousmát. Do té budovy, nebylo tak těžké se dostat. "Divím se, že si se mnou chtějí popovídat. Ale taky mají štěstí snažil jsem se nikoho jim tam nezabít." Pokrčím rameny, ale stejně mne to pozvání zneklidňuje nemám rád přílišnou pozornost a zdá se, že se mi jí dostane nyní až až. A aby toho nebylo málo, tak se mnou chtějí mluvit i jiní. Povytáhnu zvídavě obočí. "Proč se mi zdá, že tu začínám být nějaká atrakce? Člověk si jednou zaskáče po balkónech nějakého baráku a už je celebrita?" Zašklebím se. Tohle je opravdu zvláštní. Není čas se však o tom bavit dál, protože přicházejí dost nelibě naladění hosté z čehož jeden se do nás, respektive do mistra v celku ostře slovně pustí. Sleduji ho s tázavým výrazem. Pak si jen povzdechnu. A zadívám se na něj. "Jsi dnes přetažený jdi si odpočinout." S klidem mírně mávnu rukou a zkusím mu omámit mysl. Pokud by to nezabralo hold budu muset na to jinak a proto doufám, že to snad zabere.

Vypravěč - 28. prosince 2013 16:36

Vznášedlo- přepad Vann studuje mapu. Mapa je přehledná a lehce ovladatelná a tak během chvilky ví, že vaše trasa vede skrz ty lepší části města, nebo přesněji částmi města za které nespadá pod správu žádného žádný s rodů. Pravdou je, že podle mapy rody zodpovídají jen za malou část města. Vanovy nedá moc práce zjistit, že jsou to ty části jsou klíčové pro chod města, jsou totiž typu vodárna, nemocnice, elektrárna. Každý rod ovládá jen jedno odvětví, např. rodu Naro vlastní až na jedno všechny zdravotnická centra ve městě. Jessa se ponoří do síly a jakoby najednou stála uprostřed nečitelného klubka. Středem toho klubka je onen muž na kterého se soustředí. Z nějakého důvodu se otočí vpravo a uvidí, že se k vám blíží trojice mužů v šatu sithu. První z nich právě nastoupil do vznášedla. Druhý je někde daleko a třetí se k vám teprve blíží. Poklidnou cestu je přeruší útok tuctu ozbrojenců. Všichni oblečeny do nenápadného šedého šatu a ozbrojeni omračovacími pistolemi. Útočníci nastoupili všichni naráz, klidně si sedli a počkali až vznášedlo vzlétne. Několik vteřin letí jejich vůdce dá na signál a všichni vytáhnou pistole. Překvapivě nemíří na Vanna ani Jessu, ale na muže na kterého se jessa soustředila. "Zůstaňte v klidu. Tohle není věc nikoho z vás." prohlásí jejich vůdce. "Jdeme si jen pro toho ..." jeho slova přeruší výstřel, jenž vypálí neznámí. Mluvčí útočníků je v tu chvíli po celém vznášedle, protože neznámí použil projektilovou zbraň která muže doslova rozervala na kusy. Útočníci jsou odporem očividně zaskočeni, na chvíli strnou. Tedy kromě jednoho, který se na neznámého muže vrhne a začne se sním prát o zbraň(právě v něm viděla Jessa stiha). V této chvíli je vznášedle kromě útočníků a neznámého, ještě pět dalších lidí(místní).

Brandon Atkins - 29. prosince 2013 13:18

Vznášedlo - přepadení Cesta vznášedlem probíhá docela v klidu ale ne na dlouho. Ukáže se, že bych to asi zakřikl. Zatím co jsem zabrán do prohlížení plánů města tak nastoupí podivná banda zvláštních individuí. V první chvíli jim samozřejmě nevěnuji moc velkou pozornost, proč se také zabývat každým kdo projde kolem, ale situace se zanedlouho dost zkomplikuje. Ukáže se, že jde o nějakou bandu, která se rozhodla přepadnout zrovna náš transportér. Kupodivu se nejedná o loupež ani o útok na mě a Jessu. Cílem je nějaký muž. Ve chvíli kdy začnou muži mávat se zbraněmi tak opatrně zajedu rukou k blasteru a odepnu pouzdro. Člověk se nemůže ani projet hromadnou aniž by ho někdo nepřepadl. A to jsem si myslel, že to tu bude bezpečnější než tam kam jedeme. Útočníků je sice hodně ale muž kterého sebou chtějí odvést nevypadá že by s nimi rád šel. Ba co víc zdá se že se bude bránit zuby nehty až do konce. Dojde to i útočníkům když se jeden z nich rozprskne po vznášedle. Uh fuj, to je hnus. Rukou si kryji tvář před kusy jeho těla a doufám, že mi z toho všeho nebude blbě. Raději si toho ale nevšímám. Bude lepší to s nimi vyřídit dřív než se ještě někomu něco stane. Zatím co je muž v objetí jednoho útočníků tak se nakloním k Jesse a pošeptám. “Je na čase vytáhnout ty tvoje hračky.“ Potom aniž bych na něco čekal vytáhnu blaster a vypálím na nejbližšího ze skupiny. Rychle se pak přemístím a ukryji za sedačkami, i když moc nevěřím tomu že je to dobré krytí. Potom pálím dál na útočníky dřív, než stihnou obrátit svou pozornost mým směrem.

Jessa Lendix - 02. ledna 2014 01:11

Vznášedlo - Přepad Co to?... Sithové! Otevřu oči, jakmile se mi podaří rozplést klubko různých možností, které se tu před námi pomalu rozmotává. Tři sithové... Dobře. Objeví se mi na tváři odhodlaný výraz. Jeden je zde... Nejspíše si zažádal o posily a proto sem míří ten druhý. Jestli jsem já cítila jeho....Musel vycítit i on mne. Bylo mi jasné, že teď je nastala ta krátká chvíle ticha, před tím než se objeví první záblesk výstřelu.... A nebo v tomto případě světelného meče. Ruka mi podvědomě sjela k pasu a odhrnula lem kabátu, pod kterým jsem měla na zádech ukryté své meče. Nechtěl jsem ale vyvolávat souboj a paniku zde, kde bylo tolik lidí. Pěkně počkat a pak na správném místě... Můj plán mi překazila skupina mužů, kteří z ničeho nic vytáhnou zbraně a zamíří... na toho neznámého muže. Chyba. Stihne mi prolétnout hlavou, ještě než mi kolem ní prolétne kus roztrhaného těla. Většina zaváhá ale ten muž, z kterého jsem stále cítila temnou stranu síly se pokusí útočníka zneškodnit. Je možné, že by sith pronikl do vládních jednotek? Nebo patří k nějakému rodu? A vědí vůbec o něm? Na úvahy ale nebyl čas. Jen jsem kývla na Vanna a v ruce se mi objevil jeden z mých mečů, který jsem ale zatím neaktivovala. Místo toho jsem natáhla volnou ruku a soustředila se. Síla proudila všude kolem a stačilo jen trochu vůle... Zaměřila jsem se na sitha, jehož tělo jsem chtěla pomocí Síly odhodit do strany, postavit se do uličky, aby nemohli ti vojáci jen tak zastřelit toho muže a pak se připravit na možnou nutnou obranu v případě, že se stanu cílem palby. Pokud ho tak chtěl zneškodnit ten sith... zajímal mě ještě o to víc.

Vypravěč - 11. ledna 2014 20:08

soukromá zpráva od Vypravěč pro Trochu tě překvapí pevná vůle, na numidiance má vyslanec vůli pevnou, jako skála, přesto se ti podaří vsugerovat mu pocity. Velvyslanec se zarazí a zopakuje tvá slova "Jsi dnes přetažený jdi si odpočinout." a pak se chytne za hlavu. "Omlouvám se je mi nějak špatně. Omluvte mne." s tím pomalu odkráčí. Sotva vyslanec odejde zamíří k vašemu stolu dáma v bílé zbroji místních bezpečnostních sil. Když se zastaví nad vašim stolem, je zřejmé že zbroj je okrasná. Je totiž velmi zdobená a co je hlavní určitě není se stejných materiálů, jako zbroje vojáků, jenž vás doprovázely. Dáma sama je malého vzrůstu, ale stačí ti jeden pohled, abys věděl že by bylo snažší zastrašit, nebo ovládnout Rankora než jí. Také zní vyzařuje přirozená autorita. "Vy jste rytíř Lightshine , že? Já jsem Adria ceremenoiářka rady a ráda vás poznávám." mírně se usměje a ukloní. Máš s ní pocit, že je první člověk na planetě, který tě rád vidí. "Posílá mne rada abych vám předala její oficiální omluva za rod Altair." podá ti svinutý pergamen. "To, jak jste zvládl vyslance , bylo obdivuhodné. Nechtěl byste přijít až budu muset řešit pořadí, podle kterého jsou vyslanci přijímaní radu. Vždycky se tam sejde pár takových křiklounů." drobně se usměje. "Pokut by jste je dokázal taky přesvědčit, aby si šli odpočinout, rozhodně by mi to zlepšilo den." cítíš, že si s tebe tak trochu utahuje. "Předpokládám, že velitel vás už otravoval výslechem, ale mne by skutečně zajímalo co se tady děje. Jako by se celí svět obrátil na ruby. Nejmírumilovnější lord, střílí na váženého hosta. V minulosti nejagresivnější rod nabádá ke klidu. A když jsem na to upozornila radu, bylo mi řečeno, že si mám hledět svého." zavrtí hlavou a očividně je ráda, že to někomu mohla říct.

Aren Lightshine - 12. ledna 2014 09:30

soukromá zpráva od Aren Lightshine pro další návštěva úlevně si nakonec oddechnu když konečně ten týpek odejde. Nicméně klidu si moc dlouho neužiju protože si to k nám nakvačí dívka v nablýskané zbroji. "Aha takže jede z těch ukázkových kousků co nikdy nezažijou boj." Usoudím dle okrasného vzhledu zbroje zatímco dívku poslouchám. "Ano to jsem já." Jen lehce přikývnu. Docela mne udivuje, že omluva rodu přišla tak hrozně rychle nicméně nemohu říci, že by mne to netěšilo. Nad jejím žertíkem se mírně zamračím. "Rytíři Jedi nejsou sekretářka u dveří." Nakonec musím pohlédnout na mistra a pokrčit rameny. "Jo taky bych rád věděl oč tu kráčí. Takže věci co chcete od nás?" Opřu se a složím ruce na prsou a s pozdviženým obočím jí sleduju.

Vypravěč - 16. ledna 2014 19:43

Přepad Vann zahájí palbu a než se útočníci vzpamatují zasáhnou jeho vystřeli zneškodní dva útočníky. Během okamžiku se vznášedlo zaplní střelbou, kterou překvapivě dobře odráží sedačky. Přesněji sedačky i vznášedlo je odolné proti blasterové střelbě. Jessa soustředí sílu a odhodí sitha k jejímu překvapení se vůbec nebrání. Sotva měl neznámí volné ruce, znovu nabije svou karabinu. To už Jessa musí odrážet střelbu s blasterů. Muž znovu vystřelí po jednom z útočníků, který se stačí krýt za jedním sedadlem, ale i tak je útočník je vyřazen z boje. Poté se neznámí kryje za jedním s křesel. Sith mezitím otevře dveře a vyskočí z letícího vznášedla, které tou dobou už jde na přistání. Zhruba ve chvíli, kdy znovu zvuk nabyté projektilové zbraně se vznášedlem ozve"Nestřílejte vzdáváme se!" útočníci očividně nečekali tak brutální odpor a tak odhazují zbraně a vzdávají se. "Hej ty s mečem, co jsi zač?" ptá se neznámí a míří svou projektilovou zbraní na jessu.

Brandon Atkins - 16. února 2014 19:24

Vzdášedlo Naše protivníky jsem podle předpokladu patřičně zaskočil. Ještě před tím než se dokáží vzpamatovat co se vlastně stalo stihnu dva z nich zabít a dalšího zranit. Potom začne pravý chaos. Střely s blasterů létají z jedné strany na druhou a zakusují se všude kolem. V celém tom zmatku vypadá Jessa s těmi svými meči jako na procházce. Nezdá se, že by na ní situace měla nějaký zvláštní vliv, prostě jen další den. Boj je rychlý a ne zrovna moc přehledný. Během chvilky je konec. Útočníci se vzdají a odhodí na zem svoje zbraně. No to šlo docela snadno. Opatrně vylezu zpoza sedačky za kterou jsem se doposud kryl. Všechno kolem je zničené a na zemi leží pár mrtvol. Je konec, já ale nepolevuji v ostražitosti a mířím dál na útočníky. Pomalu přijdu blíže a zvednu ze země jeden z jejich blasterů který na ně také namířím. Pak promluví muž, kterého přepadli. Ale neslyším od něj nic jako díky nebo tak podobně. Místo toho pozvedne svou zbraň a namíří s ní na Jessu. Co to … Na nic nečekám a namířím jeden z blasterů na cizince. “Hele klídek kámo. Mrtvých už bylo dost. Nechceš se k nim přece připojit, ne?“ Tohle je pěkně blbá situace. Jestli toho ten pitomec nenechá tak to může být pěkně ošklivý. Tu bandu jsme sice vyřídili, ale nerad bych aby komukoliv z nich ruplo v bedně a pustil se zase do boje. To by dopadlo dost blbě.

Jessa Lendix - 10. března 2014 21:13

Vznášedlo Za chvíli je kolem nás moře blasterových střel, které se odrážejí od většiny interiéru. Nemám teď ale zrovna čas věnovat se studiu poškození okolního prostředí, protože mám dostatek práce s odrážením střelby, jenž je cílená na mně. Pohled mi spíše padá k sithovi, kterého mám takto v zádech. Nepříjemná situace. Závan silného vzduchu mi odfoukne vlasy z tváře, když si sith otevře dveře a vyskočí. „Zatraceně!“ Procedím mezi zuby, když to koutkem oka zpozoruji a už se pomalu přesouvám, abych jej následovala, to by se do toho ale nesměl zamotat ten muž s tou podivnou projektilovou zbraní. Teď na to skutečně nemám čas! Ovšem nemůžu ho tady nechat jen tak...Ne, když na mně míří. Na druhou stranu, ale teď nemám čas na to, se s nimi vybavovat. Je tu sith na útěku! Natáhnu rychle ruku a pokusím se mu zbraň jednoduše pomocí Síly sebrat a tak ho odzbrojit.

Vypravěč - 13. března 2014 20:06

soukromá zpráva od Vypravěč pro Host na odchodu Ceremoniářka pokrčí rameny. "Chtěla bych, aby jste zjistili pravdu. A jelikož místní vyšetřovatelé se točí v bludných kruzích odráženi právníky jednotlivých rodů, kteří se opírají o pradávné precedenty, jste vy moje nejlepší šance. No, ale dál vás už nebudu zdržovat. Přeji příjemný den." s tím se tobě i mistrovy ukloní a odejde. Tentokrát jí nikdo nevystřídá a máš čas s mistrem probrat další strategii. "Takže jeden z nás musí zjistit, co se stalo předchozímu kancléři. Mám pocit, že si někdo přál jeho odstranění. Poté tu cítím poruchy v síle. Přímo v této budově je, někdo kdo ví, jak manipulovat ze sílou. Toho musíme najít. Třetí věc, kterou je třeba udělat je sehnat nám komnaty do, kterých se ubytujeme. Tyto tři věci je udělat jako první, než se vrátí Jessa s Vannem." přednese mistr pořadí priorit.

Aren Lightshine - 15. března 2014 09:29

soukromá zpráva od Aren Lightshine pro Plány Když konečně ta žena odejde slétnu pohledem na mistra a poslouchám ho. Nakonec přikývnu. "Zjistit, kdo zabil kancléře bude asi nejěžší. Vycítit toho, kdo umí manipulovat se Silou by nemělo být pro nás tak těžké. Přece jen takové lidi dokážeme najít docela dobře. A komnaty něco se tu určitě najde." Přikývnu a složím si ruce na prsa. "A kde jsou vlastně ti dva tak dlouho?" Povytáhnu tázavě obočí.

Created by Martin Ami Čechura © 2003 - 2004

Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR