Vypravěč - 19. srpna 2013 16:35

soukromá zpráva od Vypravěč pro Velká cesta Stál si před Bílím Průsmykem, sbalený na cestu a odhodlaný se učit. Stráž se na tebe dívá s odstupem až skoro nechápeš o co jim jde. Je poměrně brzo ráno, ale ty jsi chtěl vyrazit co nejdříve. Z nedostatku financí jsi šel pěšky. Rozhodl jsi se jít cestou přes Loreiusovu Farmu do Jitřenky a z té do Ledohradu. Po cestě ještě v Bílém Průsmyku, na tebe pokřikovali různí obchodníci a farmáři. Žádný však nepřišel s nabídkou, která by tě na alespoň krátký okamžik udržela od cesty. Aby ti cesta ubíhala rychleji, tak sis pobrukoval nebo přeříkával kouzla. Krajina byla pořád stejná. Pokračoval jsi volnějším tempem, když jsi v zádech uslyšel vrčení. Rychle jsi se otočil a spatřil jsi vlka. Byl jen jeden, zatím. I ten však představoval jisté riziko v podobě přenosných nemocí.

Naisen Sousteep - 19. srpna 2013 18:06

soukromá zpráva od Naisen Sousteep pro Stráže se dívali, jakobych byl mimozemštan nebo co. Šel jsem z Bílého průsmyku do Jitřenky. Sem tam nějaký obchodník, či někdo jiný, něco vykřikl. Po chvilce cesty jsem se nudil a tak jsem si probrukoval. Když jsem zaslyšel zavrčení. Zbystřil jsem a připravil si plameny na obranu. Po chvíli se ke mne blížil vlk. Snažím se plameny co nejlépe vlka trefit a zabít ho. Případně se snažím uhnout jeho útokům.

Vypravěč - 19. srpna 2013 20:56

soukromá zpráva od Vypravěč pro Vlk se tvým plamenům elegantně vyhl ( 52%). Oběhl tě a běžel pryč po cestě. Možná jsi ho vystrašil, možná jen víc naštval. Dál to neřešíš a jdeš dál. Netrvá dlouho a dojdeš k rozbitému vozu. Stojí u něj podivný chlapík, šašek. Okamžitě si začne stěžovat na počasí a hned poté to změní na rozbitý vůz. Nakonec tě požádá o pomoc, jelikož si nejspíš myslí, že jsi opravář. Potřebuje spravit pouze kolo.

Naisen Sousteep - 19. srpna 2013 22:01
	soukromá zpráva od Naisen Sousteep pro Vlk se plamenům vyhl a utíkal pryč. Moc jsem nechápal co to mělo být tak jsem šel dál, dokud jsem neviděl nějakého podivného chlapíka u rozbitého vozu. Na jeho otázky jestli mu pomůžu, jsem nevěděl jak zareagovat. Už od pohledu byl divný. Nakonec jsem i s odporem řekl:Ehm, no... tak dobře.

Vypravěč - 20. srpna 2013 00:25
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Výtečně. Támhle je to kolo, přesně jak jsem říkal. ukáže na kolo u vozu, které leží jaksi na zemi. Po tobě chce jen abys ho navrátil zpět tam kam patří. Je ti jasné, že magií si nepomůžeš a že budeš muset zapojit své svaly a zabrat. Mužík ti nadšeně tleská a povzbuzuje v činnosti.

Naisen Sousteep - 20. srpna 2013 09:28
	soukromá zpráva od Naisen Sousteep pro Po chvilce ukázal na kolo a začal tleskat, když jsem to kolo začal zvedat. Je v pořádku? To si mohl udělat sám... Když jsem ono kolo nesl a s jeho malou pomocí ho dal na místo kam patřilo. Tak to tu máš. a bez váhání jsem odešel.

Vypravěč - 20. srpna 2013 11:42

soukromá zpráva od Vypravěč pro Cesta Vracel jsi se z jedné zakázky pro cech. Šel jsi klidně a spokojeně přiměřenou rychlostí. Nikam jsi nepospíchal a nic jsi nepotřeboval. Stromy lemovali zasněženou cestu po které jsi se vracel zpět do Riftenu podat hlášení o akci v Ledohradu. Foukal studený vítr a přes padající sníh nebylo vidět daleko před sebe, ale i tak jsi se cítil spokojeně. Šel jsi asi další hodinu, když jsi v zádech zaslechl mrazivé vrčení. Ohlédl jsi se a spatřil vlka. Byl větší než ostatní vlci. Zatím tam jen stál a s vyceněnými zuby koukal přímo na tebe. Když budeš útočit, hoď si kostkou.

Vypravěč - 20. srpna 2013 12:02

soukromá zpráva od Vypravěč pro Naisen Sousteep Počkej! křikl muž a ukázal na kolo, které se odkutálelo zpět na zem. Myslíš, že jsem to takhle už nezkusil? zeptá se. Zatočíš se na patě a neochotně dojdeš opět k tomu vozu. Na to nemám čas... zaskuhráš. Je ti jasné. že kolo neopravíš. Jen to ještě vysvětlit mužíkovi co poskakuje z nohy na nohu. Liscanor Stál jsi před Bílím Průsmykem. Od svého učitele jsi dostal jeden speciální lektvar, který si musel doručit Arcimágovi na Ledohradské univerzitě. Tento úkol jsi neodmítl a ochotně jsi se vydal na cestu. Jako první jsi se podle mapy měl zastavit v Jitřence a poté z ní jít až do Ledohradu. Cestu jsi zvolil kolem Loreiusovi Farmy. Slunce svítilo a ty jsi se ani na chvíli nezastavil. Taky jsi neměl proč. Krok jsi zpomalil až u vozu, který měl pouze tři kola. Za vozem postával muž oblečený jako šašek a u něj byl nejspíše kouzelník. Usoudil jsi tak podle jeho oblečení.

Thrynn Farrisey - 20. srpna 2013 12:34

soukromá zpráva od Thrynn Farrisey pro Klid, mír a...najednou tohle? Tak za sebou mám další úspěšnou zakázku. Rád bych řekl, že všechny mé předchozí dopadli podobně, jenže to bych lhal. Občas se hold něco nepovede a trochu se zvrtne. Jako posledně při tom pokusu o zabití jednoho obchodníka, který, pokud by žil, by si nepřál být jmenován. Proč jenom pokus? Asi takhle - člověk si jde někoho zabít, už ho skoro má, nenápadně jde za ním a počká si až bude procházet nějakou zapadlou uličkou. Pak se přiblíží, podřízne ho a...zjistí, že podříznul jiného. Nu což, mně by to ani nevadilo, jenže kšeft je kšeft a když ho neudělám, tak to prostě není dobré. Jenže jsem měl štěstí. Ten obchodník měl zjevně více nepřátel, než jen Cech a když jsem se vracel k místo, kde by se měl časem určitě objevit, ležel tam a po rychlém vyhodnocení situace jsem zjistil, že je nejspíš mrtvý. Třeba měl dnes někdo stejné štěstí jako já. Z těchto úvah mne vytrhne dosti nepříjemné zavrčení za mými zády. A sakra, vlk. Já mám v podstatě zvířata rád, jenže když ony nemájí rádi mně, tak se z toho stává problém. Využiju toho, že se ještě nerozmyslel, co se stane až by na mně zaútočil. Zda budu já jeho svačinu, či on mojí. Vylezu na nejbližší strom a najdu si větev, na které se dá stát bez větší hrozby pádu. Okamžitě si ze zad stáhnu svůj ebonový luk a vložím šíp do tětivy. Natáhnu a vystřelím. Kostka - 63%

Vypravěč - 20. srpna 2013 12:48

soukromá zpráva od Vypravěč pro Usedl jsi na větev a téměř přesně si trefil vlka do pravé packy přední nohy ( 58%). I když to nebyl přesný zásah, spíš jen takové škrábnutí, i to stačilo aby se vlk vzpamatoval a začal skákat na strom. Svým skokem dosahoval skoro tvé výše a čelistí byl skoro u tvé nohy. Ostatní větve jsou moc slabé aby tě udrželi. Zdá se, že máš štěstí. Vlk se svými skoky má jen velmi malé šance, že by tě ze stromu dostal na zem (3%) . K tomu se zdá, že zpomaluje a hlasitěji dýchá, únava se na něm začne projevovat . V tuhle chvíli však nelze spoléhat na jeho únavu.

Thrynn Farrisey - 20. srpna 2013 15:22

soukromá zpráva od Thrynn Farrisey pro Ach ta střelba Při střele jsem tedy moc štěstí neměl, narozdíl od vlka, kterého můj pokus sotva škrábnul. Naštěstí jsem dostatečně vysoko a tudíž teď stačí jen lépe zamířit. No jenže má psychika je trochu narušena předchozím neúspěchem a tím pádem to možná nebude tak jednoduché, jak to vypadá. Vytáhnu další šíp a pečlivě zamířím. Zadržím dech, aby se mé tělo v době výstřelu vůbec nehýbalo a teď přijde ta hodina pravdy. Pustím tětivu a šíp rychle opustí nejbližší okolí luku. Snad to dopadne lépe než minule. Kostka - 70%

Vypravěč - 20. srpna 2013 15:28
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Ukončení boje Šíp se zvířeti zaryl poměrně hluboko do boku. Neměl velké šance uhnout, jelikož zrovna vyskakoval (48%). Raněný ztratil chuť tě zabít a belhá od tebe pryč. Za sebou zanechává ve sněhu krvavou stopu, která jistě přiláká další zvířata.

Thrynn Farrisey - 20. srpna 2013 16:06

soukromá zpráva od Thrynn Farrisey pro Sláva vítězům a tak ze slušnosti čest poraženým No jo, to bude všechno tím nádechem. Slezu ze stromu a vlka nechávám na pokoji. Vždyť k čemu by mi bylo ho zabít, když teď po mně už stejně nejde. Akorát by mně to zdrželo a to nepotřebuju. Navíc nesbírám ani jejich kůže, takže co tu. Vyrážím tedy dál, abych byl v Riftenu co nejdříve a abych se odsuď vzdálil než příjde něco horšího než vlk.

Naisen Sousteep - 20. srpna 2013 17:31

soukromá zpráva od Naisen Sousteep pro Kolo se odkutálelo a já jsem mněl chuť bouchnout holí o zem a pod šaškem vyčarovat ohnivou runu, nebo něco podobného. Přišel jsem blíže. Oprav si to sám šašku, stejně mně to, co tam vezeš absolutně nezajímá, navíc jsi divný a divných lidí se stranním. Chci se otočit, když zahlédnu Khajiita. Vypadá schopně. Napadne mně a vykročím za ním . Jak se jmenuješ ? , přívětivým tonem, šaška za s sebou si nevšímám.

Vypravěč - 20. srpna 2013 17:38

soukromá zpráva od Vypravěč pro Pokračování Dlouhou dobu se nic neděje. Pokračuješ po cestě a krajina se pomalu mění, ze zasněžené pláně na příjemnější slunečný les. Po zbytek cesty se nic zajímavého nestalo. Riften V Riftenu celkem rychle zmizíš v Krysí díře. Mohl jsi sice jít tajným vchodem, ale toto ti přišlo nejvhodnější. Rychle jsi se dostal do Rozbitého džbánu a následně do místnosti kde byl Brynjolf. Všechno důležité si řekl jemu. Koukej, ve Skyrimu je jedna cenná kniha o kterou má zájem snad úplně každý. žekne a posadí se na židli. Už se profláklo, že kniha byla spatřena někde na Ledohradské univerzitě. Musíš tu knihu získat, pochop, cechu by se pak lidé báli. Věděli by proč. Bližší informace ti nepodá, protože žádné další neví.

Liscanor - 20. srpna 2013 17:50

soukromá zpráva od Liscanor pro Úkol: Vyrazil jsem z Bílého Průsmyku, na cestu na kterou mně poslal můj Mistr.. Na cestu do Ledohradu.. Lektvar uložím do dřevěné truhlíčky a vystelu ji trávou a suchou trávou co posbírám ze země.. Truhličku opatrně dám do brašny a zabalím do látky.. Podívám se do mapy.. A podle ní se vydám na cestu do Jitřenky.. Počasí bylo krásné slunce svítilo.. Cesta byla příjemná a já jsem se ani na chvíli nezastavil.. Nebyl důvod.. Když jsem v dálce uviděl vůz trochu jsem zpomalil.. Jakmile jsem přišel blíž viděl jsem vůz s třemi koly u něho dva lidi.. Jeden asi šašek a druhý asi mág.. Chci je obejít bez povšimnutí, ale ten dle mně čaroděj vykročil směrem ke mně.. Promluví na mně a já se na něj trochu překvapeně podívám.. "Zdravím.. Dle čeho soudíš že jsem mág?" řeknu a podívám se na své oblečení..

Naisen Sousteep - 20. srpna 2013 17:56
	soukromá zpráva od Naisen Sousteep pro Člověk nevypadal jako mág, to je pravda, ale byl v něm potenciál který jsem už na dálku cítil. Tak nejsi jo? Oh tak to promintě Khajiite, a jak že se jmenujete? Hůl si přehodím do druhé ruky a opřu se o ni.

Liscanor - 20. srpna 2013 18:06
	soukromá zpráva od Liscanor pro Muž: Muž vypadal trochu překvapeně že nejsem mág.. "Né mág opravdu nejsem.. Viděl jste někdy mága s lukem na zádech? Nic se nestalo.. Je pro vás mé jméno důležité? Přeci jenom vás vidím poprvé v životě.." Podívám se na vůz u kterého stojí šašek..

Naisen Sousteep - 20. srpna 2013 18:13
	soukromá zpráva od Naisen Sousteep pro To je pravda, luk na zádech. Tvé jméno? No, je slušné když někoho vidíš oslovovat ho jménem. Aspon tak to znám. Dále si ho tedy nevšímám a klusem odejdu. Projdu kolem šaška, jeho případné volání ignoruji, a jdu cestou, která mne zavede do Jitřenky.

Vypravěč - 20. srpna 2013 18:42
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Naisen Projdeš kolem šaška, který se na tebe mračí. Jdeš dál po cestě k Jitřence. Liscanor Při zaslechnutí "Jitřenky" se ti rozzáří oči. Každému dojde, že je snadnější cestovat ve dvou než jít na vlastní pěst. I když nejsi moc společenský tak i přes to mága doběhneš. I kdybyste spolu nešli, stejně byste šli kousek za sebou.

Naisen Sousteep - 20. srpna 2013 18:46

soukromá zpráva od Naisen Sousteep pro Když už nějakou tu chvíli jdu uslyším dupot. Sakra. Při myšlence na útok jsem se rychle otočil, štěstí že rychle. Spatřím onoho Khajiita jak za mnou běží. Už jsem byl připraven před sebe vykouzlit mágovu lucernu, abych nepřítele oslepil, naštěstí se tak nestalo. To jsi ty?, vylekal jsi mě. Koukám, že máme společnou cestu... jméno by přišlo vhod. Jsem Naisen. Podám ruku a čekám na jeho reakci.

Liscanor - 20. srpna 2013 18:54

soukromá zpráva od Liscanor pro Cesta: Když dobíhám mága tak se rychle otočí a vypadá to že se chystá seslat nějaké kouzlo, naštěstít od toho upustil a mně se nic nestalo.. Mág mi podá ruku a představí se: "Těší mně.. Jinak za jakým cílem cestujete na univerzitu?" Poté se vydám na cestu tedy jestli jde i mág.. A jestli jde po chvíli chůze se jej zeptám: "A vy jste asi opravdový mág že?" ptám se spíše ze slušnosti a abych věděl co mám čekat než že bych si rád povídal..

Thrynn Farrisey - 20. srpna 2013 18:58

soukromá zpráva od Thrynn Farrisey pro Člověk aby pořád něco dělal Zbytek cesty už proběhne v klidu, jediné, co na mně utočí, jsou mé myšlenky, ale s tím se nějak vyspořádám. Prošel jsem branami Riftenu a když jsem byl na mostě, seskočil jsem dolů a pak vešel dovnitř. Máme sice tajný vchod, ale tohle seskakování mně vždycky hrozně baví, proto chodím raději touto cestou. Chodbami dojdu až do Rozbitého džbánu (tak rád bych si sednul, dal pivo a bavil se se zbytkem z Cechu, ale nejdřive musím za Brynjolfem) a pak do místnosti, kde najdu Brynjolfa a řeknu mu vše podstatné z práce, kterou jsem vykonal v Ledohradu. Pak mi uloží další úkol. Takže sbohem hospodo. Kdysi bych se snažil něco namítat, ale teď vím, že to stejně nemá cenu a ačkoliv jsem někdy líný dělat některé prce, vždy mne jejich vykonávání nakonec baví. Než odejdu tak se v rychlosti najím a něčeho napiju. Pak vyrazím. Teď ovšem jdu tajným vchodem, protože šplhat nahoru se mi nechce. Ono dolů je to vždycky jednodušší než nahoru. Ve všem. A když říkám ve všem, tak to tak i myslím. Vyjdu branami Riftenu a rychlou chůzí si to zamířím opět směrem, ze kterého jsem se před ani ne dvěma hodinami vrátil.

Naisen Sousteep - 20. srpna 2013 19:00

soukromá zpráva od Naisen Sousteep pro Na Liscanorovu otázku jsem odpověděl. Chci se ještě více zdokonalit. , řekl jsem úsměvně a hned jsem opáčil... A vy? ... poté co odpoví chvíli jdeme. Už se blíží večer. Na Liscanorovu otázku reaguji... Ano jsem. Pohodím si svou šedou holí, které se na vrcholu vznáší lemující bílý krystal. Poté jdeme dále... ticho mne nudí, zvlášt, když je tu někdo s kým si mohu popovídat. A vy se specializujete? Lukostřelec?

Vypravěč - 20. srpna 2013 19:09

soukromá zpráva od Vypravěč pro Cesta zpět Po cestě zpět do Ledohradu tě napadne, že Brynjolf mohl zjistit tuto informaci o knize dříve. Nenamítáš však nic víc a jdeš. Byla to úmorná cesta, protože jsi ji už dnes jednou absolvoval. Energie máš zatím dost a tak nepociťuješ potřebu si odpočinout. Cesta je plná kytek, které by se jistě dali využít k alchymistickým účelům. Sem tam prolétne motýl nebo můra. Na zemi zahlédneš skvrny od krve. Jsou časté a směřují do lesa.

Liscanor - 20. srpna 2013 19:14

soukromá zpráva od Liscanor pro Cesta: "Zdokonalit? V jakém oboru magie?" Když se mně zeptá čím se zabývám tak mu odpovím: " No hlavně jsem alchymista, trochu i léčím a s lukem taky umím zacházet.." řeknu a mírně se usměji.. "Mág.. No uvidíme co dokáže.. Doufám že v boji mi bude oporou.." Když si Naisen pohodí holí.. Ta hůl mně zaujala.. Ten krystal.. "Mohu si prohlédnout vaši hůl.. Tedy z čistě alchymistických důvodů.. Po chvíli chůze se mně Naisen zase na něco zeptá a já mu odpovím: " No v boji se osvědčím hlavně lukem a léčením.. Ale jinak se specializuji na alchymii.. Vlastně to je důvod proč jdu na univerzitu.."

Naisen Sousteep - 20. srpna 2013 19:20

soukromá zpráva od Naisen Sousteep pro Zamyslím se a pak odpovím. Já ti ani nevím, mám nejradši ohnivá kouzla, ale specializuju se na vyvolávání. . Nepozorovaně jsem sledoval, jak Liscanor z hole nespouští oči. Hůl dám do pravé ruky a podám mu ji. Klidně se podívej jestli chceš. Poté dopadla tma a mně přišlo nejrozumější vyčarovat světlo. Podej mi tu hůl. .... poté co mi ji podá cosi zamumlám a z hole vylétne koule světelné energie, která se vznáší nedaleko nad námi, díky čemu dobře vidíme na cestu.

Liscanor - 20. srpna 2013 19:28

soukromá zpráva od Liscanor pro Hůl: "Ohnivá kouzla a vyvolávání.." řeknu si spíše pro sebe.. Když mi Naisen půjčí hůl pocítím tu sílu která je v ní.. Hlavně se soustředím na ten krystal.. "Musí v něm být hodně síly" pomyslím si. Po chvíli mi řekne ať mu ji vrátím a on vyčaruje světelnou kouli.. Možná by bylo lepší aby si nás nikdo nevšiml.. Ale kdo ví.. "V noci vycházejí tvoři na lov.." Napadne mně a proto jsem vytáhl luk a sleduji okolí kvůli pohybu.. "A jen aby nedošlo k nedorozumění.. Bez hole nemůžeš vůbec čarovat?" řeknu tiše..

Naisen Sousteep - 20. srpna 2013 19:43

soukromá zpráva od Naisen Sousteep pro Zasměju se."Samozřejmě, že můžu, jen mi trochu víc dodává sílu." Liscanor vytáhl luk a mne napadlo, že světlo by mohlo nalákat netvory, ale i kdyby... tak je lepší na ně vidět, když s nimi bojujeme, ale zase Khajiiti dokáží vidět ve tmě jako ve dne... . Probíhá mi v hlavě, ale k dobrému řešení nedojdu radši jdeme dál. Trochu se ochladilo a proto jsem v ruce dřímal plameny, které mne zahřívali. Cesta je dlouhá." A co potřebuješ v Ledohradu?"

Liscanor - 20. srpna 2013 19:50

soukromá zpráva od Liscanor pro Noc: Když se Naisen zasměje na mou otázku zda ůže čarovat bez hole trochu mně to popudí, ale nedám to na sobě zdát.. Naisen vypadá že přemýšlí a pak mi položí otázku: "No můj Mistr mi dal úkol.. Musím donést jeden vzácný a důležitý lektvar arcimágovi na univerzitě.." "Nechci aby jsi se urazil ale napadlo mně že to světlo přitahuje různé tvory.. Já vidím dost dobře.. Já bych jej radši zhasnul, ale jestli to světlo potřebuješ tak ho nech a já bych mohl jít kus za tebou a ty bys je přitahoval a já bych tě mohl varovat kdybych nějaké viděl.. Ale jestli nesouhlasíš.." Rozpačitě se usměju..

Naisen Sousteep - 20. srpna 2013 20:17
	soukromá zpráva od Naisen Sousteep pro Liscaron má pravdu..."Dobře, sám o tom dlouho přemýšlím."Pokynu rukou a světlo se rozplyne. Nevidím skoro nic, no co se dá dělat. Dále přemýšlím a z pravé dolní kapsy hedvábného roucha vytáhnu knihu. Poté mi však samozřejmě dojde, že nic nevidím, tak spoléhám na bystré khajiitské oči Liscarona. "Kdo je tvůj mistr, smím-li vědět?"

Vypravěč - 20. srpna 2013 20:22
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Čas se utábořit Rychle se setmělo a vy jste ještě nějakou dobu pokračovali ve tmě. Po nějaké době vám však došlo, že jít po tmě, není nejlepší nápad. Foukal chladný vítr a vy jste zamířili kousek do lesa. Byl velký pařez stromu u kterého jste si sesedli. Prozkoumali jste trochu okolí a když jste vyloučili nebezpečí, rozvrhli jste si hlídky kvůli spánku.

Naisen Sousteep - 20. srpna 2013 20:28

soukromá zpráva od Naisen Sousteep pro Po chvilce jsem se oklepal a až pak mi došlo jaká zima vlastně je. I to, že se procházíme ve tmě vedlo k tomu, abychom se utábořili. Nakonec jsme se dohodli, že zamíříme do lesa k velkému pařezu, kde jsem se posadil a odložil mou hůl. Poté jsme obhlédli okolí kvůli nebezpečí. "Teď budeš hlídat ty? Já bych hlídal až k ránu, tvůj zrak je v noci lepší než ten můj, takže v tuhle chvíli, je to výhodnější. Co ty na to?"

Liscanor - 20. srpna 2013 20:45

soukromá zpráva od Liscanor pro Táboření: "Můj mistr? No určitě ho znáte pokud jste alespoň chvíli pobýval v Bílém průsmyku.. Jeho jméno je Urkaj.." Poté chvíli jdeme a Naisen se klepe zimou.. Mně až taková zima není díky mým chlupům, ale zima je.. Proto zamíříme do lesa.. Naisen se posadí k pařezu a já stojím kousek od něho.. Žádné známky nebezpečí se neukázaly a Naisen už začal s hlídkami.. "Klidně.. Taky bych mohl jít něco ulovit ať máme co jíst.. Jo a co oheň chceš ho rozdělat? protože jinak tu umrzneš jak to tak vypadá...." Jestli souhlasí s ohněm začnu sbírat suché dřevo..

Naisen Sousteep - 20. srpna 2013 21:04
	soukromá zpráva od Naisen Sousteep pro "Ano, ohen rozděláme." Když vidím, že Liscanor zřejmě vyšel na dřevo zarazil jsem ho."Nene,..počkej. Spíš přines pár kamenů, ať se oheň nerozšíří, jdu ti pomoci." Vemu si svou hůl, najdeme několik kamenů, které na to budou stačit a udělame z nich kruh. Poté řeknu. Dobrá jdeme pro dřevo. Nějaké najdeme a já kouzlem dřevo zapálím.

Liscanor - 20. srpna 2013 21:12

soukromá zpráva od Liscanor pro Táboření: "Proč mně zarazil když dřevo stejně budeme potřebovat a kameny může nasbírat on?" pomyslím si ae udělám co říká.. Přestanu se sběrem dřeva a začnu s kamením , jakmile ho je dost jdu na dřevo.. Když/Jestli se Naisenovi povede rozdělat oheň tak řeknu: "Dobře můžeš jít spát.. Já zajdu na lov, ale ne moc daleko a pravidelně se budu vrace ať tě tu něco nerozsápe.." řeknu a lehce se usměju.. Jestli souhlasí.. Vydám se kousek do lesa na lov..

Naisen Sousteep - 20. srpna 2013 21:20
	soukromá zpráva od Naisen Sousteep pro Jedním gestem ruky dřevo vzplane a já si udělám pohodlí. "Taky doufám, že tě něco nerozsápe. " Zasměju se jdu spát. Nemám z tohoto místa dobrý pocit...

Vypravěč - 20. srpna 2013 21:23
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Lov V lese je poměrně vysoká tráva díky které se můžeš nádherně skrýt. Ve tmě vidíš dokonale a tak ti jen tak něco neunikne. Ze stromu se občas ozve houkání sovy. Až na otravné sovy se zdá, že v lese nic jiného není. A pokud ano, umí se to dobře skrývat. Na cestě zpět však v trávě zaslechneš zašustění.

Liscanor - 20. srpna 2013 21:32

soukromá zpráva od Liscanor pro Lov: Vysoká tráva mi dává výhodu v tom že se mám kde schovat.. Jednou když jedna z těch otravných sov zahouká leknu se dost.. Skoro jsem sebou trhnul, ale naštěstí jsem se ovládl.. V každém lese je nějaká zvěř.. Jen se tahle umí dobře schovat.. Když se vracím zpět k ohni zaslechnu lehké šustění.. Proto pomalu sáhnu do toulce a zasadím jej do tětivy připravený k výstřelu.. Potom ztuhnu a skoro ani nedýchám abych slyšel odkud ten šramot je.. Poté tím směrem zamířím a když jej uvidím znovu vystřelím..

Vypravěč - 20. srpna 2013 21:40
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Zvuk přichází z pravé strany, ale není vidět nic. S napnutým lukem čekáš na sebemenší pohyb. Toho jsi se dočkal, ale nečekal jsi toto. Z trávy na tebe vyskočil vlk 6% Byl při skoku pomalí. Při krytí nebo útoku si hoď procentovou kostkou.

Liscanor - 20. srpna 2013 21:45
	soukromá zpráva od Liscanor pro Vlk: Z trávy na mně vyskočil vlk.. Ale na štěstí byl pomalý a já snad stihnu vystřelit.. Alespoň se o to pokusím proto když vyskočí tak rychle pohnu s lukem a vystřelím (46%) .. Poté se ještě pokusím odkulit (90%)..

Vypravěč - 20. srpna 2013 22:51
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Tvůj šíp se vlkovi zabodl do stehna na levé noze. Kvůli utrženému zranění ses mohl v klidu vyhnout (17%) a odkulit na stranu. Nicméně vlk sebral sílu a pokusil se tě kousnout do nohy (75%).

Liscanor - 21. srpna 2013 08:51
	soukromá zpráva od Liscanor pro Vlk: Když se mi podaří zasáhnout vlka do nohy a odkulit se rychle pustím luk a vytáhnu tesák z opasku.. Když se vlk pokouší mě kousnout do nohy kousek uhnu (69%) což se mi moc nepovede, ale přesto i kdyby mně kousl se snažím tesákem bodnout do spodní čelisti.. (47%)

Vypravěč - 21. srpna 2013 10:17
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Vlk tě za nohu trochu chytí, ale není to moc na dlouho a rána není hluboká. Vlk se tvému útoku tesákem nevyhnul (21%) a padl mrtev přímo na tebe.

Liscanor - 21. srpna 2013 10:24

soukromá zpráva od Liscanor pro Vlk: Vlk mně za nohu trochu chytne, ale mělo by to být v pohodě.. Poté jsem mu útok vrátil a to ránou tesákem do dolní čelist.. A povedlo se.. Vlk dopadl přímo na mně.. Proto je od sebe odvalím, tesák očistím o trávu a šíp se pokusím vytáhnout z mrtvého těla a jestli se to povede, očistím jej a vrátím do toulce.. Poté na hůl s háčkem nabodnu jednu nohu vlka a odesu jej do našeho malého tábora..

Vypravěč - 21. srpna 2013 10:28
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Liscanor Očistil jsi si své zbraně a vytrhl šíp z masa. Je sice trošku nahnutý, ale použít půjde. Mrtvolu jsi odtáhl do tábora a vzbudil mága, protože byl čas vystřídat hlídku. Naisen Liscanor tě probudil. Teď je hlídání "tábora" na tobě.

Liscanor - 21. srpna 2013 10:38

soukromá zpráva od Liscanor pro Hlídka: Mrštil jsem s vlkem o zem a vzbudil jsem Naisena: "Naisene.. Vstávej.. Je čas tvé hlídky.." když už se Naisen probudí řeknu: "Zašel jsem na lov.. A tenhle na mně zaútočil.. Když bude moc hlad i vlk se dá jíst.." řeknu ukážu na vlka a lehce se usměju.. Pak si roztáhnu přikrývku, přiložím do ohně a připravím se ke spánku.. "Kdyby se něco dělo, vzbuď mně.." řeknu a lehnu si a snažím se usnout..

Naisen Sousteep - 21. srpna 2013 10:47
	soukromá zpráva od Naisen Sousteep pro Liscanor mě vzbudil a já málem vyjekl, když první co jsem viděl byl vlk."Ach, ano,..výtečně." Je tedy hlídka na mě. Vstanu otřepu se a protáhnu. Uchopím moji hůl a jdu na průzkum. "Kdyžtak tě vzbudím."Popocházím nedaleko Liscanora. Zatím nic nevidím...

Vypravěč - 21. srpna 2013 10:51
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Hlídka Obcházíš v pravidelném kruhu tábor. Na nic během své hlídky nenarazíš. Z těch hlubších částí lesa se ozývá občas zahoukání sovy, jinak nic. Nejspíš byl ten vlk jediná hrozba v této části lesa. Pomalu svítá a ty můžeš dojít vzbudit Liscanora.

Naisen Sousteep - 21. srpna 2013 10:55
	soukromá zpráva od Naisen Sousteep pro Za mou hlídku jsem nic nenašel, došista nic. Jen nějaké to houknutí sovy, ale to je všechno. Už svítá a já dojdu vzbudit Liscanora.

Vypravěč - 21. srpna 2013 11:01
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Svítání Naisen vzbudí Liscanora. Usoudíte, že nejlepší bude se nasnídat a tak přiložíte do ohně. Po snídani vyrážíte opět na cestu. Začíná být víc chladněji než předtím.

Liscanor - 21. srpna 2013 11:26

soukromá zpráva od Liscanor pro Ráno: Ráno mně Naisen vzbudí a já se posadím promnu si oči zamrkám a postavím se.. Pak se trochu rozhýbu.. Společně pojím a já začnu balit svou přikrývku a začnu ji upevňovat na brašnu.. "Mám toho vlka s sebou tahat? Možná bude přitahovat další vlky a mrchožrouty.. Ale kdo ví jestli něco ulovím.." mluvím spíše pro sebe, ale dost nahlas aby mně Naisen slyšel.. Pak však promluvím normálně jako bych se s ním o tom bavil už dlouho.. "Co myslíš?" řeknu a ukážu na vlka..

Naisen Sousteep - 21. srpna 2013 11:38

soukromá zpráva od Naisen Sousteep pro Ráno: Liscaron se vzbudí a rozhýbe se. Poté přiložíme do ohně a jdeme jíst. Vzal jsem si jídlo a šel si sednout k nedalekému pařezu. Při jídle si přeříkávám kouzla. Když dojím stoupnu si k mému batohu, zabalím vše co jsem měl vyndané a upevním si ho kolem boku. . Celou dobu vnímám, že Liscaron něco říká a když ukáže na vlka a otáže se odpovím. " Nech ho tu, to maso je z noci a než by jsme ho spotřebovali celé, stejně by se zkazilo, až budem mít hlad, něco zabijeme." Poté si přetáhnu moji kapuci, lemované světle modrými vzory, uchopím svou šedou hůl a aniž by někdo něco stačil říct vyčaruju na chvilku Jasnozření, které mi ukáže cestu. Nechtělo se mi na tu chvilku vytahovat mapu. "Tudy" a vykročím...

Liscanor - 21. srpna 2013 11:46
	soukromá zpráva od Liscanor pro Ráno: Naisen pojí tak jak já.. sbalí se a řekne ať tu toho vlka nechám.. Proto já sundám vlka z hole s háčkem háček otřu a vlka odhodím kousek do lesa.. Poté ohniště zasypu hlínou a kameny odstrčím dále do lesa.. Poté Naisen udělá nějaké kouzlo a řekne kudy mám jít.. Já mu budu věřit a proto vyrazíme na cestu..

Thrynn Farrisey - 21. srpna 2013 14:21

soukromá zpráva od Thrynn Farrisey pro Daléka cesta z domova Cesta ubíhá pomalu, jelikož jsem jí už dnes jednou prošel. Avšak člověk by měl i na těch nejhorších věcech hledat něco pěkného. Tak tedy, květiny, ptáci, motýli, tak romantické prostředí a vhodné k tomu být o samotě. Po cestě spatřím i nějaké rostliny vhodné k případnému namíchání nějakého jedu, či něčeho podobného. Pár si jich natrhám. Všudy přítomnou krásu najednou vyruší něco...krvavého. Krvavé šmouhy se táhnou někam směrem do lesa. Buď je to krev člověka, který potřebuje pomoci a nebo nějakého zvířete, které se bude dát snadno ulovit. Vytasím obě své Daedrické dýky a opatrně se vydám po stopě. Možná si říkáte, že by byl lepší luk, jenže v těch stromech by se na dálku střílelo špatně a kdyby na mně něco vyskočilo bylo by to ještě horší. Proto nože, které se dají v případě potřeby i vrhat.

Vypravěč - 21. srpna 2013 14:54
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Jdete takové dvě hodiny. Slyšíte téct vodu, to je dobré znamení. Pomalu začíná sněžit a vám je o to větší zima. Při pomyšlení na praskající krb se zachvějete, ale nenecháváte se vyvést z míry. Cesta probíhá bez komplikací a vy kolem poledne dorazíte do Jitřenky. Co budete ve městě dělat nechávám na vás, ale k večeru byste se měli opět sejít.

Vypravěč - 21. srpna 2013 15:00
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Objev Pomalu procházíš mezi stromy. Krvavé stopy jsou čím dál tím častější. Slyšíš hluboké dýchání a z krvavé stopy je najednou kaluž. Před tebou leží rozpáraný ork. Ještě žije, zatím. Na sobě má oblečení jako nějaký sedlák. Přes břicho má dlouhou krvavou ráno od boku k žebrům. Ví o tobě, ale nemluví.

Naisen Sousteep - 21. srpna 2013 16:39

soukromá zpráva od Naisen Sousteep pro Vyrazili jsme. Zhruba po dvou hodinách začne sněžit a mě začne být dvakrát tolik zima. Když situace vypadá strašně, uslyšíme vodu. Jitřenka., zaleskne se ve mně a já přidám na kroku. "Hele, já se tu porozhlídnu, zajdu do hostince a tak různě, sejdeme se tak ve dvě odpoledne? Co ty na to?", předpokládám, že za zhruba jeden a půl hodiny je poledne... Poté, co si vyslechnu Liscarona jdu do Hostince a obědnám si jídlo.

Liscanor - 21. srpna 2013 17:02

soukromá zpráva od Liscanor pro Jitřenka: Po asi dvou hodinách chůze jsme konečně dorazili do Jitřenky.. Začalo sněžit a mně začala být opravdová zima i přes tu vrstvu chlupů.. "Sever.. Nemám rád sever.." pomyslím si.. "No já to mám stejně.. Dobře tak teda ve dvě v hostinci? A do toho hostince máme teď asi cestu stejnou.. Doufám že tam mají krb.." řeknu a vyrazím rychlým krokem do Jitřenky a hledám hostinec..

Vypravěč - 21. srpna 2013 17:50
	soukromá zpráva od Vypravěč pro U Větrného štítu Společně jste zašli do prvního hostince, který jste uviděli. Otevřeli jste dveře a vešli dál. V hostinci bylo až na dva opilce, hostinského, jednoho pocestného a bardku prázdno. Uprostřed místnosti je velký krb. Je tu veselá atmosféra díky živé hudbě.

Naisen Sousteep - 21. srpna 2013 18:31
	soukromá zpráva od Naisen Sousteep pro Došli jsme dovnitř. Všude bylo krásné teplíčko a já si hned šel sednout k baru. "Jedno víno a kus vepřového." zavolám na obsluhu. Všude hrála hudba a mne to rozpohybovalo, že jsem si začal do rytmu pohupovat hlavou. Přinesou mi jídlo a já se s chutí zakousnu.

Liscanor - 21. srpna 2013 19:12
	soukromá zpráva od Liscanor pro Hostinec: V hostinci bylo poněkud prázdno.. Ale je to jen malá vesnička.. Naisen zamíří k baru.. Já si ovšem sednu ke stolu který je co nejvíce blízko u krbu a čekám na obsluhu.. Hudba je veselá a mně se po té dlouhé cestě konečně zvedla nálada.. sundám si toulec který zavěsím na židli a brašnu si dám na nohy.. Přeci jenom tady mohou být zloději..

Vypravěč - 21. srpna 2013 19:23

soukromá zpráva od Vypravěč pro Obsluha přinese Naisenovi jídlo a poté přijde i k Liscanorovi. Ke Khajiitovi je muž lehce nedůvěřiví, ale za trochu vydělaného zlata na pochybnosti zapomene a zeptá se, co si objednáš. Sedíte tak v hostinci a posloucháte hudbu. Najednou jeden z opilců spustí na toho druhého Hele...slyšel si o tý knize? No...víš ne? Tý zakázaný a prej nesmírně mocný. Napije se ze svého džbánu Prej je někde na univerzitě v Ledohradě. K tomu se přidá ten druhý Z tý by bylo peněz! ten první ho opraví Co peněz. Spíš moci. Rozhovor vás zaujme.

Liscanor - 21. srpna 2013 19:45

soukromá zpráva od Liscanor pro Hostinec: Jakmile ke mně příjde obsluha tak jí řeknu mile a přátelsky: "Dobré jitro, dal bych si pintu piva a kus jehněčího, děkuji.." Když na sebe dva opilci začnou vyřvávat na celou hospodu a uslyším to co říkají, podívám se směrem k Naisenovi a zase vrátím pohled na ty opilce.. Jestli mi už přinesou jídlo a pití začnu jíst a pít.. Přitom sleduji jak se ten rozhovor dále vyvine..

Naisen Sousteep - 22. srpna 2013 00:20

soukromá zpráva od Naisen Sousteep pro Když mi donesou jídlo poděkuji. Pustím se do jídla, když se v hostinci spustí jakási diskuse. Ačkoli nepozorovaně, ani jedno slovo mi neuniklo.Příhodné., usměju si, přes kápi mi není vidět do očí. Poté se otočím na Liscarona, kzerý se ve stejný pohled otočil na mě. Kývnu a uchopím hůl. Zaplatím vykročím z hostince. Cestou řeknu potichým hlasem Liscaronovi."Jdu k mísnímu mágovi. " Podle cedule na budově jsem došel k mísnímu čaroději." Dobrý den." , řeknu přívětivým tonem.

Liscanor - 22. srpna 2013 10:17
	soukromá zpráva od Liscanor pro Hostinec: Naisen se vydá za nějakým mágem a já dál sedím v hostinc.. Jestli se nic dále neděje vyrazím ven a dívám se po obchodech..

Vypravěč - 22. srpna 2013 12:07

soukromá zpráva od Vypravěč pro Hele, taky se proslýchá, že ta kniha neexistuje... pokračují v rozhovoru opilci To je lež! Je někde na té mágovské univerzitě!... křikne jeden z nich. Dále se tomu oba začnou smát a ty po zaplacení (7zl) odcházíš. Obchody Procházíš Jitřenkou a zimou se pomalu třeseš. Zavítáš tedy rychle do jednoho místního obchodu, U hmoždíře a paličky. Už podle názvu pochopíš co se tam asi prodává. Otevřeš dveře a vstoupíš. Dobrý den, tak co tě k nám přivádí? Že by nějaká nemoc? zeptá se stará žena za pultem.

Liscanor - 22. srpna 2013 12:18
	soukromá zpráva od Liscanor pro Obdchod: Po vyslechnutí zbytku rozhovoru a následného smíchu zaplatím a vyrazím do obchodů.. Chvíli jdu Jitřenkou a zima je téměř k nevydržení.. Proto vejdu do prvního obchodu a řeknu s úsměvem: " Zdravím.. No abych pravdu řekl zima mně přivádí.." Pak se porozhlédnu po obchodě a zeptám se: " Vy jste místní alchymista či mastičkář? Jestli ano máme podobnou práci.."

Vypravěč - 22. srpna 2013 12:27
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Žena se usměje Další alchymista? Nakloní se k tobě Můj muž taky býval alchymistou. Opře se o pult a čeká na tvou reakci.

Vypravěč - 22. srpna 2013 12:30

soukromá zpráva od Vypravěč pro Zaplatíš za jídlo (10zl) a opustíš hostinec. Liscanor tam zůstal. Zima venku je strašná a při pomyšlení na teplý krb ti je zima ještě větší. Rozhodneš se jako první navštívit jarlovu síň, kde by se mág mohl nacházet. Bílá síň Vlezeš dovnitř a hned tě probodá několik očí. Co si žádáš, cizinče? zeptá se sám jarl. Je na něm jasně vidět, že se už alespoň týden pořádně nevyspal.

Liscanor - 22. srpna 2013 12:31
	soukromá zpráva od Liscanor pro Obchod: "Ano jsem alchymista.. A jak je jméno vašeho muže? Třeba jej znám.." řeknu a usměju se.. "Máte nějaké ingredience na doplnění? Nebo chcete nějaký lektvar?"

Vypravěč - 22. srpna 2013 12:51
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Mého muže jsi nemohl znát. odmlčí se Ingrediencí mám dostatek a lektvarů též, pokud něco potřebuješ ty tak se zeptej, třeba hledanou věc mám.

Naisen Sousteep - 22. srpna 2013 12:56
	soukromá zpráva od Naisen Sousteep pro Vejdu do síně a hned se na mě pozře nespočet párů očí. Stráže samozřejmě hned přiběhli a jarl pověděl... Chtěl bych si promluvit s mísním mágem. Jemně pohladím svou hůl a přehodím si kapuci. Na první pohled bylo vidět, že je ta hůl zaujala, asi proto ten povyk.

Liscanor - 22. srpna 2013 12:57
	soukromá zpráva od Liscanor pro Obchod: "Když se nad tím tak zamyslím tak vlastně ty ingredience, ani nepotřebuju.." Pak se nad chvíli odmlčím a uvažuju.. "A paní, nevíte náhodou kde bych mohl sehnat nějaký kabát či cestovní plášť.. Tady v Jitřence je opravdová zima.. " řeknu a usměju se..

Vypravěč - 22. srpna 2013 13:22
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Žena se zamyslí a po chvíli řekne Zkus se zeptat u Rustilefa. Je to sice kovář, ale jeho žena pracuje s kůží.. Po té ti popíše cestu.

Vypravěč - 22. srpna 2013 13:49
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Mágem? Ha, tady žádný mágové nejsou. Zkus se poptat v Ledohradě, to je něco jiného. Stráže pomalu vytasí meče, ale stále stojí na místě.

Naisen Sousteep - 22. srpna 2013 13:52
	soukromá zpráva od Naisen Sousteep pro Trochu znejistím. " No dobře, děkuji". Není jo? hm. Odejdu ven a jdu zpátky do hostince, už nic nepotřebuju.

Vypravěč - 22. srpna 2013 13:54
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Vrátil jsi se zpět do hostince. Liscanor tam nebyl. Řekl jsi si, že na něj počkáš. Do večera nebylo dlouho a tak jsi přisedl ke krbu aby jsi se zahřál.

Naisen Sousteep - 22. srpna 2013 13:57
	soukromá zpráva od Naisen Sousteep pro Sednu si ke krbu a zeptám se kolik je hodin.Ve dvě jsme se měli sejít. Mám pocit, že tu měl být. Čekám dokud obsluha nepřijde a neřekne mi kolik je hodin.

Liscanor - 22. srpna 2013 14:04
	soukromá zpráva od Liscanor pro Obchod: "Děkuji moc paní." řeknu příjemě a vyrazím do té tuhé zimy.. Vydám se po cestě jež mi popsala paní z obchodu..

Vypravěč - 22. srpna 2013 14:07
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Kovárna Vítr je ostrý a ještě ledovější než předtím. Dojdeš ke kovárně kde se o sloup opírá vysoký muž. Přejete si? zeptá se.

Vypravěč - 22. srpna 2013 15:32
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Sedneš si na stejnou židli na které předtím seděl Liscanor. Krb krásně hřeje. Po nějaké době za tebou přijde hostinský Přejete si?

Naisen Sousteep - 22. srpna 2013 15:33
	soukromá zpráva od Naisen Sousteep pro "Čas, kolik je hodin?" čekám na reakci a hůl si opřu o krb.

Vypravěč - 22. srpna 2013 15:34
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Čas? Něco kolem půl jedné. odpoví hostinský a podezíravě se na tebe zadívá.

Naisen Sousteep - 22. srpna 2013 15:36
	soukromá zpráva od Naisen Sousteep pro Jenom půl jedné, och dobře. " Děkuji." Vstanu a jdu k obchodníkovy si kouit nějaké lektvary.

Vypravěč - 22. srpna 2013 15:39
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Vyjdeš opět ven do té zimy. Začal padat hustý sníh. Projdeš Jitřenku a zastavíš se u jednoho obchodu. U hmoždíře a paličky Koho nám sem vítr zavál? Další alchymista? zeptá se starší žena za pultem.

Liscanor - 22. srpna 2013 16:08
	soukromá zpráva od Liscanor pro Kovárna: "Dobré jitro.. Bylo mi řečeno že vaše žena vyrábí věci z kůže.. Je to pravda? Poněvadž bych si potřeboval koupit buď kabát nebo cestovní plášť.. překvapilo mně vaše počasí tady na severu.." řeknu a začnu se trochu smát.. Prohlédnu si kovárnu a čekám na odpověď..

Vypravěč - 22. srpna 2013 16:14

soukromá zpráva od Vypravěč pro Sníh začal padat o dost hustější než předtím. Seren, pojď sem. Máš tu zákazníka. řekne muž a opět se opře. Za krátkou chvíli za tebou přijde žena. Muž jí řekne co potřebuješ. Mám tu jen pláště z kožichů divoké zvěře. odpoví a poté ti ukáže co má. První je z kožichu vlka. Je v bílé barvě a celí huňatý. Druhý je sešitý z různých druhů srsti. Nevypadá zrovna dvakrát hezky, ale určitě je teplejší než první. Ten třetí je úplně obyčejný. Je zpracován z jelení kůže.

Liscanor - 22. srpna 2013 16:22

soukromá zpráva od Liscanor pro Žena kováře: Kovář zavolá svou ženu s tím že tu má zákazníka.. O chvíli kdy u mně ještě není se podívám z okna a vidím že sněží ještě hustěji.. Při pomyšlení že tam teď stojím se na chvíli rozklepu.. Poté příjde kovářova žena: "To bude stačit." řeknu a dívám se na ty kožichy.. "Asi zvolím praktičnost na úkor krásy.." na chvíli se odmlčím.. "Vezmu si tu co je sešita z více kůží.. Vypadá tepleji.." Poté zaplatím kolik stojí a vyrazím ven..

Vypravěč - 22. srpna 2013 16:27
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Dobrá volba. Bude za padesát zlatých, pane. zaplatíš tedy co máš. Je něco kolem dvou hodin. Podle plánu jste se měli setkat s mágem opět v hostinci.

Liscanor - 22. srpna 2013 16:30
	soukromá zpráva od Liscanor pro Setkání: Jelikož si všimnu že už je čas se setkat opět s mágem vyrazím do hostince na místo abych dobře viděl na dveře a pak se usadím a sleduju dveře kvůli novým návštěvníkům..

Naisen Sousteep - 22. srpna 2013 20:48
	soukromá zpráva od Naisen Sousteep pro "Jednou Plný elixír výdrže a dvakrát plný elixír many." poté zaplatím a vrátím se do hostince.

Vypravěč - 22. srpna 2013 20:52
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Hostinec Netrvá dlouho a do hostince vstoupí Naisen. Jsou skoro dvě hodiny a vy se rozhodnete opět vydat na cestu. Sníh se trochu uklidnil, ale stále padá. Stále nemůžete zapomenout na to, co říkali ti ožralci v hostinci. Jestli je pravda to co říkali, ta kniha je někde tam kam míříte a má v sobě ohromnou moc.

Naisen Sousteep - 22. srpna 2013 20:54
	soukromá zpráva od Naisen Sousteep pro Hostinec Vejdu dovnitř.áh, konečně teplo. Liscanor už je vevnitř a já za ním přijdu."Vyrážíme, mimochodem, ti opilci a ta kniha, celkem zajímavé nemyslíš?" Vnímám kudy jdeme, uchopím hůl a přehodím si kápi.Ta moc by se mi hodně hodila!

Liscanor - 22. srpna 2013 20:59
	soukromá zpráva od Liscanor pro Cesta: Chvíli v hostinci čekám, ale pak už příjde Naisen a začne mluvit o té knize.. "Kdo ví já jsem o té knize nikdy neslyšel.. Kdo ví jestli vůbec existuje.." řeknu Naisenovi a poté vyrážím ven z hostince.. Venku si zapnu nový plášť z košežin a konečně mi je příjemně.. Poté vyrazíme zase na cestu..

Vypravěč - 22. srpna 2013 21:06
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Cesta Do Ledohradu půjdete alespoň další den. Díky sněhu se vám navíc zhoršuje viditelnost, ale není to nic strašného co by se nedalo přežít.

Naisen Sousteep - 22. srpna 2013 21:09
	soukromá zpráva od Naisen Sousteep pro Cesta: Jdeme dlouho a je strašná nuda.Odhaduji to na den cesty. Brr, to je strašná zima. Po nějaké uplynulé době začalo opravdu hustě sněžit." Co ted, skoro nevidím!."

Liscanor - 22. srpna 2013 21:10
	soukromá zpráva od Liscanor pro Cesta: Cesta nám zabere aspoň ještě jeden den a navíc sněží ještě víc a už není moc daleko vidět, ale zatím je to v pohodě.. Proto si přitáhnu ještě víc nový plášť a schovám v něm i ruce.. Pokud se nic nebude dít budu takhle pokračovat dokud nedostanu hlad či dokud nebude tma..

Naisen Sousteep - 23. srpna 2013 14:39
	soukromá zpráva od Naisen Sousteep pro "Taky je ti taková zima?", řeknu když mi začnou dokonce klepat zuby."Sotva chodím a co se týče mé energie, taky to není nejsvětlejší. Doufám že tam brzo budem."

Liscanor - 23. srpna 2013 14:47
	soukromá zpráva od Liscanor pro Cesta: "Ani ne.. Mně je příjemě.." řeknu Naisenovi a ukážu na svůj nový plášť z více kůží zvířat.. "Je dost teplý.." řeknu a pokračuju v cestě..

Naisen Sousteep - 23. srpna 2013 15:00
	soukromá zpráva od Naisen Sousteep pro Zasměju se..."Hm,.. tak dík" a široce se usměju. "Taky jsem si mohl koupit něco jiného než elixíry...". Po nějaké době řeknu."To se nedá, promin.".. zastavím se a sednu si. Na sníh předemnou sesílám plameny, za účelem se zahřát.

Liscanor - 23. srpna 2013 15:07
	soukromá zpráva od Liscanor pro Cesta: "A co si vlastně dělal u toho mága?" zeptám se Naisena.. Poté si sedne a začne sesílat plameny na sníh.. "Když sedíš na sněhu je ti větší zima.. Radši se ještě hýbej.." řeknu Naisenovi a dál čekám..

Naisen Sousteep - 23. srpna 2013 15:11
	soukromá zpráva od Naisen Sousteep pro "Ž ž.. žá zádný mmmág ttam nnebyl." Tak mi skřehotají zuby, že mi není ani rozumět. "Tak ted to na mě dolehlo. To je síla. " Vstanu a začnu běhat. Při každém kroku se mi zaklepe celé tělo. Vynaložím veškerou sílu a na zem přede mnou se pokusím seslat obrovské ohnivé kolo.

Vypravěč - 23. srpna 2013 15:29
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Zima Silně přituhuje a s Naisenem to nevypadá dobře. Riskuje takto fakt, že by mohl chytit nějakou nemoc. Je ještě dost světla, táboření moc nepřipadá v úvahu. Navíc veškerá ohnivá kouzla jsou za krátký čas pryč. Sní je pohřbívá. Ledohrad je tak 3/4 cesty. S krátkými přestávkami byste tam mohli být další den dopoledne.

Naisen Sousteep - 23. srpna 2013 15:34
	soukromá zpráva od Naisen Sousteep pro Kouzlo se rozplyne a já začínám šílet a silně kašlat."Ne, musíme tam dojít!""Jdeme." Zrychlil jsem tempo a šel rychlým krokem dál a dál, zimu jsem se snažil ignorovat.

Liscanor - 23. srpna 2013 17:17
	soukromá zpráva od Liscanor pro Zima: Naisen se už třese hodně.. A dokonce začíná kašlat.. "Naisene... Uvažuješ někdy?!" řeknu Naisenovi a ze své brašny sundám přikrývku na spaní a hodím ji Naisenovi.. "Tady máš.. Zabal se do toho.. Jestli mi ji zničíš tak mi koupíš novou.. A ať není mokrá ať mám v čem spát.." Chvíli počkám než se Naisen zabalí a pak pokračujeme v cestě..

Thrynn Farrisey - 24. srpna 2013 21:55

soukromá zpráva od Thrynn Farrisey pro Objev Krev je pořád zretelnější a je jí mnohem více. Být o něco větší tma, tak se začínám bát. Slyším dýchání ještě chvíli před tím než uvidím tu řezničinu. Nechtěl bch nikdy takhle skončit. Když umřít, tak určitě dekapitací. Ale teď k orkovi. Normálně tyhle divochy nemám rád a když se naskytne příležitost, tak je zabíjím, ale od tohohle bych se mohl aspoň dozvědět, co mu to udělalo. Protože pokud si to trouflo na něj, já budu mnohem snadnější terč. Aspoň na oko. A přinejmenším budu vědět proti čemu stojím. "Orku, co se ti stalo? Kdo ti to udělal? Zatím na něj budu mluvit mírně, ale pokud mi to nebude chtít říct, znám pár způsobů, jak mu znepříjemnit těch posledních pár okamžiků jeho bezceného života.

Vypravěč - 25. srpna 2013 21:03

soukromá zpráva od Vypravěč pro Ork zachraptí a zašeptá Vlk...Vlkodlak! Na poslední...chvíli...jsem mu utekl. poví trhaně, protože si za skoro každým slovem odkašle krev z úst. Jestli je to pravda a napadl ho vlkodlak, určitě se vydá po stopě aby ho dorazil. Boj s Vlkodlakem by nebyl snadný, ale zdá se, že napadl pouze nějakou farmu kde ork přebýval. Je tedy možné, že o něj ani nestojí. Okolní stromy jsou klidné i přes to, že začal foukat studený vítr.

Vypravěč - 25. srpna 2013 21:56

soukromá zpráva od Vypravěč pro Ledohrad Sedíš v jednom z Ledohradských hostinců, U Zamrzlého krbu. Do města moc lidí nezavítá a do hostinců snad už vůbec ne. Jediná známá tvář, která tu je prakticky pořád, je Ranmir. V jednom kuse je pod vlivem alkoholu, ale pokecat se s ním dá i skrz tento fakt. Nejsou tomu ani tři dny, co jsi se poprvé dozvěděla o tajemné knize. Ta má být podle všeho ukryta někde na Ledohradské univerzitě, ale prý je k jejímu přečtení potřeba klíč. Kniha bez klíče nemá v podstatě žádnou hodnotu, stejně tak je tomu i u klíče. Kniha má tomu kdo ji přečte propůjčit neuvěřitelnou sílu. Když jí člověk přečte, je schopen se srovnávat se samotnými bohy. Tato kniha má však i svou temnou stránku, ale na tu ještě nikdo nepřišel. Je také možné, že kniha je pouhý mýtus a tudíž neexistuje. Za prověření však stojí. U Zamrzlého krbu Je večer a tak se na univerzitu už nevypravíš. Počkáš do rána. Dostat se na univerzitu však nebude nic snadného. Podle místních tam cizince jen tak vstoupit nenechají.

Vypravěč - 29. srpna 2013 20:47

soukromá zpráva od Vypravěč pro Ledohrad Do Ledohradu jsi přišla z Jitřenky, kvůli jediné věci. Místní hostinský vlastnil jednu knihu pro kterou tě poslal Rustleif, kovář. Kniha měla mít pro něj nějakou citovou hodnotu, na víc jsi se neptala. Za tvé služby coby zloděje, ti nabídl slušné peníze a tak jsi přijala. Nyní stojíš před hostincem U Zamrzlého krbu, kde by měl onen hostinský pobývat. Nikoho nesmíš zabít. Rustleif, nechce mít žádné mrtvé na svědomí. Kde přesně se kniha nachází nevíš, ale je někde v tom hostinci. To je jisté.

Mellia Eventide - 02. září 2013 22:57

soukromá zpráva od Mellia Eventide pro V Ledohradě Jistě proč by se měly věci měnit jen proto že jsem odešla.Jenže já sem musela odejít nebo bych se zbláznila.Kdyby se mně aspoň otec zeptal zda se chci vdávat.I když si nemyslím že by vzal moje ne jako odpověď.Zcela jistě by padly slova dokud budeš bydlet pod mou střechou tak mně budeš poslouchat.A tak jsem odešla protože pod jeho střechou taky znamenalo snášet všechny ty oplzlé řeči hostú a plácání po zadku vždy když jsem šla kolem.Měla jsem chuť všechny vyfackovat nebo aspoň vyrazit tomu dotyčnému zuby o nejbližší stůl.Ale rozhodla jsem se pro méně násilné řešení.Nebo to bylo asi proto co jsem se rozhodla že budu dělat když se ukázalo že pro magii ani pro alchymii ani ten nejmenší talent. Ten poslední výbuch byl asi poslední kapka.kdy se otec rozhodl že mně provdá a manžel mně už naučí jak se má chovat správná dívka. Zavrtím hlavou a rozhodnu se radši myslet na současný úkol.Najít knihu zde v tomto hostinci sice mi nevadí ten příkaz nikoho nezabít protože se snažím řešit věci jinak. Ale pokud to nepůjde jinak jak se říká co oči nevidí to srdce nebolí. Ale přešlapuji zde už moc dlouho a tak bych měla jít dovnitř a pokusit se aspoň ze začátku zjistit jak to tam vypadá.Pomalu tedy otevřu dveře vstoupím do hospody a hned se rozhlížím kdo zde je a jak vypadá vnitřek a hostinský kterého mám okrást.

Naisen Sousteep - 03. září 2013 18:21

soukromá zpráva od Naisen Sousteep pro Zima: Liscaron m svižně podá přikrývku. Nic neříkám s výrazem, který se podobal soše. Poté se do něj lépe zabalim, konce si přehodím před sebe a rukou držím pod krkem. Neodpovím. točím se zpět na cestu, která ve mě vyvolávala strach. Nejdříve se lépe rozdýchám a potom se soustředím. Chytnu hůl oběma rukama a z cesty před námi pošlu s doprovodem nějakých slůvek silný, ale čerstvě teplý vzduch, což však dlouho nevydrží, ale pomohlo mi to trochu se ohřát a rozdýchat. Poté se parkrát otočím a uchopím hůl do pravé ruky. Vyrazíme a já doufám, že tam brzo budem.

Vypravěč - 05. září 2013 18:41

soukromá zpráva od Vypravěč pro Naisen & Liscanor Cesta pro vás oba nebyla zrovna nejrůžovější, protože sníh vytrvale padal po celou vaši cestu. Byli jste promrzlí až na kost bez ohledu na vrstvu oblečení. Naisen mírně pokašlavá, Liscanor se zdá být v pořádku. I přes tyto strasti jste se dostali do Ledohradu živí a zdraví. Je večer a jste zmrzlí, takže automaticky zavítáte do teplého hostince. Vejdete do hostince se jménem U Zamrzlého krbu. Moc lidí tu není. Stoly jsou vcelku prázdné. Rozhlédnete se po místnosti a po lidech v ní. Kousek před vámi stojí menší žena, která si se zájmem prohlíží hostinec. Kousek dál u stolu posedává nějaký ožrala. Za pultem stojí hostinský a kousek vedle je bardka, která svými písněmi dolaďuje tu správnou atmosféru. Když vás hostinský uvidí, okamžitě se za vámi vydá s otázkou na rtech Tak co to bude? Mellia Hostinského nelze přehlédnout, to platí i o menší knihovničce za ním. Je tam zhruba pět knih vázaných v kůži. Dveře hostince se otevřeli a vešli dvě postavy. Na první pohled rozpoznáš Khajiita a mága, kterému do tváře jen těžko vidíš. Ve chvíli kdy oni vejdou, hostinský za nimi přijde s otázkou Tak co to bude?

Mellia Eventide - 06. září 2013 02:17

soukromá zpráva od Mellia Eventide pro V hospodě Člověk se pořád se učí jako zde kde mně místní studené počasí donutilo změnit oblečení které jsem nosila za poněkud teplejší a aspoň dočasně si zvyknout na boty.Dala jsem si práci a nakonec se mi přece jen podařilo najít nějaké ve kterých by se mi dobře šplhalo a které by nevydávali takový hluk. Navíc každý musel nějak začínat a v této nové zemi přichází s rou svinskou zimou i nové úkoly.Kdybych zůstala tak kde jsme byla naposledy nemusela bych opět začínat od znova.Pořád sama,sama do sebe utíkáš hledáš co vlastně nevíš ... Zavrtím hlavou radši se rozhlédnu po hospodě abych věděla na čem jsem.Hostinského poznám hned stejně jako malou knihovnu za ním kde je pět knih a jedna bude ta kterou mám přinést Rustleifovi.To že jsem to objevila hned je na jednu stranu dobré že to nemusím hledat,ale zase na druhou stranu věci všem na očích se docela obtížně kradou. Nadarmo se neříká že pod svícnem je největší tma. Naštěstí tu moc hostů není až na jednu drnkalku a nějakého ožralu.To je dobře ovšem sotva mně to napadne tak sem přijdou další hosté. Skvělé.Takže nějaký mág a Khajiit zvláštní kombinace.A hostinský se vydá za nimi,jak jinak.Mně každý přehlédne obvykle bych byla ráda,ale tentokrát ne. Dojdu tedy za ním poklepu mu na rameno a poněkud dotčeně řeknu:„Byla bych ráda kdyby jste mně nepřehlížel.Dala bych si něco k jídlu a pití.“

Liscanor - 06. září 2013 17:20

soukromá zpráva od Liscanor pro Konečně TEPLO: Cesta byla dlouhá.. Tak dlouhá a mrazivá že velmi vyčerpávala.. Byl jsem promrzlý až do morku kostí. Když jsem konečně uviděl Ledohrad a uvědomil jsem si že je má cesta u konce srdce mi poskočilo radostí a na krátký okamžik mi bylo teplo.. Ale radost pominula a všude byl zase mráz, ta vlezlá potvora už mně vážně štvala.. Naštěstí mé utrpení bylo u konce.. Nápis U zmrzlého krbu nenapovídal že by tam mělo být teplo.. Ale všude je tepleji než tady na mrazu a sněhu.. Proto jsem já i Naisen vrazili do dveří hostince.. Téměř nikdo tam není jen nějaký ožrala, hostinský a bradka.. A málem bych si nevšiml menší žena kousek od nás.. Jakmile k nám dorazí hostinský na jeho otázku vyhrknu: "Teplo!" a pak si teprve uvědomím co jsem řekl a pak řeknu:" Pardon dal bych si horkou polévku a jestli máte tak čaj.." Sotva když to dořeknu ta žena co stála před náma mu zaklepe na rameno a začne s ním mluvit já si od Naisena vezmu svou přikrývku a sednu si co nejblíže ke krbu a začnu sušit plášť i přikrývku kterou následně připnu zpět na brašnu.. Přitom jedním očkem sleduji tu ženu..

Naisen Sousteep - 07. září 2013 16:15

soukromá zpráva od Naisen Sousteep pro Ledohrad: Říkám si a říkám, jestli bychom nemohli už být na místě. Našlapuji lehce a svoji hůl používám ve vysokém sněhu trochu jako jistič, kdybych mohl upadnout. Takhle se to vleče dál, s kamenným výrazem jdu a myslím na ledohrad, místo, kde najdu obrovskou moc, díky které se stanu ještě mocnějším. Liscanor vypadá stále trpělivě a já se nemůžu dočkat, přidám na tempu. V zápětí zahlédnu skalní věž a pod ní pár dalších kamenných staveb. "Ledohrad..." Duch se ve mne rozzáří a společně otevřeme první dveře do hostince, který měl nadpis: U zamrzlého krbu. Vejdeme dovnitř... "Že by tu bylo nějak větší teplo? To se mi nezdá, ale můžem bejt rádi aspon za tohle."....pomyslím si a na otázku odpovím. "Asi to samé jako můj společník, smím-li prosit." Poté mi do oka padne žena menší postavy, která cosi potichu řekla hostinskému. Zárověň si všimnu pár dalších lidí. Liscanor si veme svoji přikrývku a sedne si ke krbu. Já ho následuji a moji hůl si opřu ke zdi vedle krbu, abych na ni dobře viděl. Dále se otočím na Liscanora, levou rukou se chytnu za pravý bok, aby mohla podepírat pravou rukou, kterou se začnu škrábat na bradě. Poté promluvím, ale natolik potichu, aby mne slyšel jen Liscanor."Tady se naše cesty zřejmě rozdělí, uvidíme, ale jsem tu kvůli studiu, počítej s tím.", dořeknu a jakmile se najím a připravím, budu chtít vyrazit.

Vypravěč - 07. září 2013 18:34

soukromá zpráva od Vypravěč pro Mellia Hostinský se otočí a trošku si odfrkne Jistě, omlouvám se. Něco vám donesu... řekne a dál pokračuje v cestě. Ty se posadíš ke krbu hned vedle Khajiita. I když jsi si na společnost moc nepotrpěla, sedla jsi si. Všichni Sedíte všichni před krbem, když v tom slyšíte ze zadní místnosti Ne, už jsem ti to říkal! je to hlas hostinského a toho dalšího člověka typujete na onu bardku Ta kniha by nám hodně přilepšila. Vždyť je někde na té univerzitě! hlas jisto jistě patřil oné bardce. Ne, do té zatracené univerzity nestrčíš ani nohu! Za nedlouho vyjde hostinský i s objednaným jídlem.

Liscanor - 08. září 2013 09:25

soukromá zpráva od Liscanor pro Hospoda: Sotva si sednu přisedne si i ona záhadná žena.. Přímo vedle mně.. NA to já jen kývnu směrem k ní.. Poté vyslechneme i když nechtěně rozhovor bardky a hostinského.. A zase o té knize.. Já nehodlám někomu pro tu knihu chodit.. Mám v plánu jen splnit svůj úkol a jestli se nestane něco speciálního tak se vrátit zpět do tepla do Bílého průsmyku.. Když mi donese jídlo kývnu na to že za něj děkuji a pustím se do polívky a čaje..

Naisen Sousteep - 08. září 2013 10:43

soukromá zpráva od Naisen Sousteep pro Hospoda: Sedl jsem si a hned během chvíle jsem spozoroval onu ženu, která přisedla nedaleko."Nemám z ní dobrý pocit."Mé přemýšlení však někdo vyruší. Tenokrát je to hostinský a zřejmě ona bradka. Odfknu si."Ta kniha, prý je mocná, až budu studovat kouknu se po ní."Doufám, že by mne mohl nasměrovat onen ork v ledohradské knihovně. Hned co hospodský přinese polívku a čaj, pustím se s radostí do jídla.

Mellia Eventide - 09. září 2013 04:15

soukromá zpráva od Mellia Eventide pro Další příležitost Ten Khajiit se vydá usušit ke krbu,ale pořád mně sleduje. Skvělé tohle jsem potřebovala zvědavé hosty kteří hlídají každý můj nádech. Zalituji že zde nemám nějakou Skoomu nebo měsíční cukr to bych možná dokázala odvrátit jeho pozornost,ale takto budu muset být velmi opatrná.Hostinský si mně konečně všimne a když jde vyřídit mou objednávku,já si sednu vedle toho Khajiita.I když jeho společnost zrovna moc nemusím když už na mně musí civět tak ať ho mám pod dohledem.Pak když zaslechnu rozhovor té bardky a hostinského tak se v duchu usměji. Vida to by vyřešilo.Tím bych mohla splnit Rustleifovu podmínku a nemusela bych mu tu knihu snad ani ukrást.Ale i tak získala bych odměnu zde a pak když bych se vrátila k Rustleifovi vybrala bych si odměnu i tam.Jistě bylo by to nebezpečné a já bych se měla držet původního plánu,ale já zatím nad žádnou výzvou necouvla. Když nám hostinský přinese jídlo rozhodnu se zatím věnovat jemu a pak se ho zeptat jak je to vlastně s tou knihou.Možná bych pak mohla cestovat s tím Khajiitem a mágem do univerzity protože minimálně ten mág tam jisté má namířeno.Ale nebude to snadné protože mi nejspíš ani jeden nebude věřit.Možná bych je mohla nejdřív sledovat,ale to se všechno uvidí.

Vypravěč - 09. září 2013 18:36
	soukromá zpráva od Vypravěč pro V hostinci S chutí se dáte do jídla a po nějaké době dokonce i do řeči. Při vašem rozhovoru si dáváte dobrý pozor na to, abyste o sobě neprozradili víc než vy sami chcete. V celém hostinci najednou panuje mnohem veselejší atmosféra. Venku je už dávno tma a mnohem větší zima.

Mellia Eventide - 13. září 2013 06:20

soukromá zpráva od Mellia Eventide pro Hospoda Pustím se do jídla a přemýšlím že moje cesta sem nejspíš nebyla zbytečná.Jistě je tu zima a já musela přehodnotit jistá svá rozhodnutí,ale možná z toho přece jen něco bude.A jinde zase taková zima nebude a já se budu moci opět vrátit ke svým předchozím zvykům.Bylo by to dobré protože tohle je přece jen dočasné. I když ... no zatím se uvidí.No asi bych měla něco něco říct přece jen s nimi nějakou dobu pobudu. I když nebude to snadné protože mi asi nevěří.No já se jim nedivím kdyby si ke ,mně někdo cizí sednul taky bych z toho nebyla zrovna nadšená.Nakonec se usměji na oba a pak se rozhodnu pro neutrální téma. „A co vás vlastně přivádí do těchto zamrzlých krajin?“

Vypravěč - 13. září 2013 17:30

soukromá zpráva od Vypravěč pro Univerzita Seděl jsi zrovna u jednoho stolu v patře a pročítal jsi si staré knihy, když jsi našel zmínku o jedné podivné knize. Nikdy předtím jsi o ničem takovém neslyšel. Ta kniha o které je zmínka, má prý velkou moc. Držiteli přinese velkou moc a slávu, ale bohužel se neví přesně kde kniha je. Nějaká zmínka byla, že by se mohla nacházet na půdě Ledohradské univerzity, ale nikdo si tím jistý není. Podpis na konci textu je jen S.A. Nicméně tě kniha zaujala. Je ti jen zvláštní, že pokud je kniha opravdu někde na univerzitě, proč se Arcimág nebo někdo z učitelů, tu knihu nesnaží najít.

Rigor - 13. září 2013 18:13

soukromá zpráva od Rigor pro Ledohradská Univerzita To je zajímavé. Za tuhle knihu by Univerzita dala cokoliv jen aby jí měla ve své knihovně. Musím se o tom záhadném S.A. dozvědět víc. Ale když se budu ptát všech co tu jsou . . . Ne to bude velice nebezpečné. Ne všem tady mohu věřit. Přemítám rychle. Raději si udělám poznámky. Vytáhnu brk a papír a začnu psát - Název Oné záhadné knihy - Iniciály S.A. - Něco o moci Oné knihy - Vše co se píše o místě, kde se Ona kniha má nacházet Víc už si nepíšu a nechám inkoust zaschnout, abych si poznámky nerozmazal. Potom nad pergamenem pronesu slova "Akriso nar kasle." Mělo by to způsobit to co dělal Pobertův plánek v Harry Potterovi. Strčím si poznámky do kapsy a přejdu ke knihovníkovi. "Smím si tuhle knihu půjčit?" Optám se jej.

Vypravěč - 13. září 2013 20:45

soukromá zpráva od Vypravěč pro Univerzita Na tvou otázku ohledně půjčení knihy ti ork odpoví Samozřejmě, konec konců od čeho tu ty knihy jsou, že? a pobaveně se zasměje. S knihou zajdeš do svého pokoje, kde ji začneš pečlivě studovat. Snad jen díky tomu jsi objevil skrytou stránku. Byla dobře schovaná v kožené obálce knihy. Stránka byla stará, ale dala se přečíst bez větších problémů. Snažím se tu knihu najít. Mágové z univerzity mě tu neradi vidí, protože ví, že nejsem mág. Každým dnem je to horší. Ti kouzelníci mě sledují na každém kroku. A k tomu je tu ten dotěrný elf, Savos Aren. Je prakticky nemožné pokračovat v pátrání po knize Mrtvých. Z babských povídaček jsem se dozvěděl, že s její pomocí se dá oživit celá armáda nestvůr. Ovšem v rukou jiných by mohla být nekonečnou formou magie. Je tedy možné s touto knihou zastavit i zkázu? Někteří tvrdí, že ano, ale nikdo si tím jistý není... dále poznámky chybí.

Rigor - 14. září 2013 09:02

soukromá zpráva od Rigor pro Ledohradská Univerzita Tomu člověku se muselo něco stát, nebo na něj přešli a teď je někde zamčený. To není možné proč by to jen tak z ničeho nic končilo? Hlavou se mi honí spousta myšlenek. Dopis si pročítám znovu a znovu. Snad na něco ještě přijdu . . . Počkat. Pozastavím se nad jednou větou. A k tomu je tu ten dotěrný elf, Savos Aren. Tahle věta upoutá mou pozornost. Mě se ten politik nelíbil už od začátku. Třeba za za to náhlé ukončení poznámek může on. Třeba ho zabil. Pořád nacházím nové a nové možnosti proč by ty poznámky mohli končit. No tak zase zastav. Už ses moc rozjel. Tím, že tady budeš jenom sedět nic nevyřešíš. Máš spoustu otázek, které je třeba zodpovědět. Řekne mi takový ten vnitřní hlas, který je v nás všech. Zvednu se a knihu si schovám pod plášť k mým poznámkám a stejně tak to udělám i s poznámkami neznámého. Vyjdu z pokoje a zamířím za arcimágem, abych mu položil následující otázky. "Jak dlouho je tu ten Savos? Zaslechl jsem, že někdy tu byl nějaká cizinec, který vlastně ani nebyl mág. Nevíte jak se jmenoval?" Více otázek mě již nenapadá a tak se pořádně zabalím do pláště a vyrazím do té zimy tam venku.

Liscanor - 14. září 2013 13:38

soukromá zpráva od Liscanor pro Hospoda: Jídlo bylo hlavně teplé i dobré a proto se láduji dost rychle.. Chvili uvažuji zda navázat konverzaci.. Kdyby tam byl jen Naisen asi bych začal mluvit už dříve ale když si k nám přisedla ona žena nějak se mi do rozhovoru nechtělo.. To ticho však přeruší právě ona žena s otázkou.. Mám s ní mluvit nemám.. No asi budeme mít kousek stejnou cestu.. Tak.. no dobře.. "Balíček jež musí být doručen.. A vás?" odpovím a zároveň se zeptám oné ženy?

Vypravěč - 14. září 2013 14:22

soukromá zpráva od Vypravěč pro Savos Aren Z knihovny jsi došel ven na nádvoří, ostatně zde kromě své pracovny je Arcimág nejčastěji. Ve své pracovně nebyl a tak nádvoří byla jasná volba. Vyšel si ven na nádvoří, venku padal sníh ale Arcimág nikde. Už jsi se chtěl otočit, když v tom se před tebe postavil Ancano. Hledáš něco? zeptal se. Byl nesmírně arogantní, jako obyčejně, ale dnes to bylo horší.

Rigor - 14. září 2013 14:35

soukromá zpráva od Rigor pro Protiva Tak ten mi tu ještě scházel. Proč je vždycky tam, kde je nejméně potřeba. Nebo tam, kde se něco děje. Podle mě na to má talent. Ale co teď dělat, že ho nevidím nebo mu říct pravdu? Pomalu se k sobě přiblížíme a mě napadne co mu říct. A tak nasadím přátelský obličej a promluvím. "Vlastně ano hledám. Hledám arcimága. Nejsem si totiž jist v jednom kouzlu a tak jej chci požádat o radu." Vše co jsem řekl byla pravda. Ale nebyl to můj hlavní účel. Ještě aby se ten náfuka dozvěděl co tu vlstně dělám a můžu to celé zabalit. Podívám se na něj a pokračuji. "Viděl jsi ho někde?" To že arcimág ve svých komnatách není mu říkat nemusím. Kdo ví co se tenhle vyvrhel kde dozvěděl nebo co si domyslel.

Vypravěč - 14. září 2013 14:49
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Arcimág Hm, jaké kouzlo by to mělo být? S kozly bych ti mohl pomoci i já. zdá se, že nemá ani tušení proč vlastně arcimága doopravdy hledáš, ale u něj si nemůže být nikdo s ničím jistý. Nic k arcimágovi ti však neprozradí. Jakoby věděl kde je, ale jednoduše to nikomu nechtěl říct. Doslova tě probodává podezřívavým pohledem.

Rigor - 14. září 2013 15:02

soukromá zpráva od Rigor pro On něco ví!!! On ví kde je arcimág, ale nechce to říct to je jasné. Ale kuš . . . Teď jde o to kouzlo. Jaké kouzlo . . . Ah mám to. Jelikož jsem nedávno četl knihu o kouzlech iluzích tak použiji jedno z těžších kouzel. "Jde o kouzlo iluze. Mělo by s ním jít vytvořit třeba obraz o celém městě, které je v plamenech. Nebo s ním půjde vyčarovat iluzi obrovské armády." Potřebuji zjistit, kde je ten arcimág ale nevím jak na to. Vůbec netuším jak na to. On je vychcaný až moc a říct něco co by jen úzce souviselo s mojí věcí by nebylo dobré.

Vypravěč - 14. září 2013 15:15

soukromá zpráva od Vypravěč pro Arcimág Ancano se zamyslí. Toto kouzlo je na tebe snad až příliš těžké, navíc se na univerzitě ani nevyučuje. Je co to dopoví, otevřou se za ním dveře a ven vyjde khajiit. Aa, tady jsi! J'zargo tě hledal po celé škole. řekne se značným úsměvem na tváři. J'zargo se tě potřebuje na něco zeptat ohledně magie, pokud dovolíte Ancano. Elf vztekle odfrkne Jistě. otočí se a odejde zpět do budovy. Ty nyní stojíš venku s J'zargem.

Rigor - 14. září 2013 15:21
	soukromá zpráva od Rigor pro Jo konečně odešel "Tak zatím na shledanou Arcano. Odpovím a podívám se na J'Zarga a usměji se. "Jistě J'Zago. Jen se ptej, ale pokud ti to nevadí, nemám tak huňatou srst a proto je mi zima, mohli bychom jít někam dovnitř?" Optám se a potom vyslechnu Khajita ohledně té magie. "Tak povídej pobídnu jej."

Vypravěč - 14. září 2013 15:26

soukromá zpráva od Vypravěč pro Univerzita Jistě, ale i přes srst je J'zargovi zima. Dodá a vstoupí do budovy. Společně jdete raději do J'zargova pokoje. Má v něm poměrně dost cenných věcích. J'zargo vlastně nepotřebuje o magii nic vědět. J'zargo je v magii lepší než kterýkoliv elf. když přišla řeč na magii, byl J'zargo velice arogantní, ostatně to jsi již zažil. Vím kde je Arcimág. odpoví a posadí se na postel.

Rigor - 14. září 2013 15:33
	soukromá zpráva od Rigor pro Konečně rozumná řeč "Ach jistě jistě. Dejme tomu, že jsi v magii lepší než já. Ale byl to dobrý nápad. Odvést takhle Arcanovu pozornost." Pochválím mágovi nápad a při slovech o Arcanovi se podívám za dveře. Bůh ví kdo nás sleduje. Je lepší být ve střehu. Potom své myšlenky přednesu i J'Zargovi. "Ale teď zpět k tomu, kvůli čemu tu jsme." Opět pobídnu přítele k řeči.

Vypravěč - 14. září 2013 15:44
	soukromá zpráva od Vypravěč pro J'zargo J'zargo slyšel mluvit toho nafoukaného elfa s arcimágem. Povídali něco ve smyslu, že teď je nejvyšší čas se porozhlédnout jinde. Khajiit se napřímil Avšak J'zargovi uniklo o čem je celá řeč. Rád by však zjistil více. Věří, že ty víš více. Khajiitovi září oči napětím.

Naisen Sousteep - 14. září 2013 15:47

soukromá zpráva od Naisen Sousteep pro Hospoda : Jídlo, konečně dorazilo jídlo. Ani jsem nezaváhal a pustil se do jídla. Ten teplý pocit v žaludku mnou chvěl a já jsem dostál toho, co jsem chtěl. Nějak se mi nechtělo mluvit, protože vedle nás seděla ona žena. Chvíli jím dokud se právě ona neoptá. Z počátku se mi nechce odpovídat, ale nakonec řeknu: "Já jsem du kvůli studiu." Poté zůstanu zticha. Hned na to mi dojde..." A co tu pohledávte vy paní?"

Mellia Eventide - 14. září 2013 15:51

soukromá zpráva od Mellia Eventide pro Hospoda Jím a prohlížím si oba muže ke kterým jsem si sedla.Khajiity moc nemusím,ale proti mágům nic nemám pokud to nejsou Dunmeři.Užila jsem si jejich arogance až moc,ale vzhledem ke kápi tomu druhému nevidím do tváře a nechci být moc zvědavá.Už tak si mně asi prohlížejí a uvažují co jsem zač. Jistě vzhledem k tomu že jinak by moje pokožka byla poněkud tmavší nebo světlejší jim asi dojde kdo jsem.Navíc Khajiiti jsou všichni zloději.Teda skoro všichni ne znám Khajjita v Balmoře který byl mág. A Khajiit nakonec promluví i když moc sdílný není.No to se nedivím ani já nechci říkat co zde budu dělat.Mít Skoomu nebo Měsíční cukr si by se mi povídalo lépe. Možná jsme měla souhlasit s tím nafoukaným hulvátem.I když koupit vrak aby se mohl vytahovat a používat námořnické termíny mi nepřipadalo moc dobré. „U mně by se to dalo říct taky.“odpovím a to že jeden z těch balíčků musím nejdřív ukrást si nechám pro sebe.

Rigor - 14. září 2013 16:12

soukromá zpráva od Rigor pro Buď zticha. . . "Porhlédnout se jinde . . .Hmmm . . ." Zopakuji větu a přitom přemýšlím.Vydat se dál. Znamená to snad, že kniha není na půdě univerzity? Ale to přece není . . . Potom si uvědomím, že v místnosti nejsem sám. A tak se otočím ke společníkovi. "Nevím to jistě, ale podle toho o čem jsem se bavil s Arcanem si myslím, že se bavili o nějakém kouzle." Nesmím tomu khajitovi všechno vyslepičit. Mohl by ještě začít dělat problémy. "A kde jsi je slyšel se o tom bavit?"

Vypravěč - 14. září 2013 16:12

soukromá zpráva od Vypravěč pro Naisen Bolela tě hlava. Nejspíš to bylo díky tvé chůzi v té zimě. Nicméně jsi dojedl a pronajal jsi si od hostinského pokoj. Neobtěžuješ se zbytečně mluvit a jdeš rovnou do pokoje. Zavřeš za sebou dveře a poté sebou pleskneš na postel. Takhle unavený jsi snad ještě nebyl. Chvíli poté usneš. * Cena pokoje je všude stejná, 10 zlatých Liscanor Trochu pobaveně sleduješ potácejícího se Naisena. Jen co za sebou zavře dveře, odložíš své jídlo. Nejsi zas až tak moc unavený na to aby jsi šel spát. Nicméně víš, že zítra bude výstup na Ledohradskou univerzitu a potřebuješ být co nejodpočatější. Mellia Sedíš a dojídáš posledné zbytky, když v tom se mág zvedl a odkráčel pryč. Máš tu svůj úkol. V hloubi duše cítíš chtíč po knize o které byla hádka hostinského. Tato hádka prakticky určila tvůj další cíl. Nyní je však tvou hlavní prioritou kniha co se nachází zde.

Vypravěč - 14. září 2013 16:27

soukromá zpráva od Vypravěč pro Knihovna J'zargo slyší a ví o všem co se děje na půdě univerzity. Nyní mě omluv, jdu do knihovny. Poté vstane a odejde. Jeho poslední slova ti melodicky zazní v uších Slyší a ví o všem co se děje na půdě univerzity... J'zargo nevypadá, že by se o tuhle celou věc chtěl zrovna nějak moc zajímat, ale přeci jen. Jestli se dá o té knize zjistit něco víc, je to právě v knihovně.

Rigor - 14. září 2013 16:32

soukromá zpráva od Rigor pro Možná nějaký postup "Děkuji ti J'Zargo." Potom se také otočím a vydám se do knihovny. Ach jo zase zima. Jak já tuhle neustálou zimu nesnáším. Ale co . . . Nic s tím nenadělám. V knihovně. Co by mohlo být v knihovně. Třeba nějaká další kniha. Nebo někdo, kdo o tom něco ví. Možná knihovník nebo samotný arcimág. No to by mě opravdu zajímalo. Proč, když začnu po něčem pátrat se do toho namočí všichni. Aspoň, že ta kočka nebyla moc zvědavá. Ale jak se dozvěděla o tom, že hledám arcimága. Vždyť jsem to říkal jenom tomu proklatému elfovi. Jak to ty kočky dělají. Ony ví opravdu o všem.

Liscanor - 14. září 2013 16:33
	soukromá zpráva od Liscanor pro Hospoda: Sotva se Naise začne potácet začnu se smát.. A jakmile Naisen odejde odložím své jídlo.. Poté si prohlédnu osazenstvo v hostinci.. Ženy co seděla vedle nás si už nadále nevšímám.. Jen se ohřívám u krbu..

Vypravěč - 14. září 2013 16:55

soukromá zpráva od Vypravěč pro Knihovna Dorazil si chvilku za J'zargem. Ten se na tebe překvapeně otočil, ale neříkal nic. Poté se dal do řeči s knihovníkem. Ty jsi se prošel k jedné z otevřených knihovniček, kde byly ty nejstarší knihy na univerzitě. Když jsi šel po chodbě, všiml jsi si na zemi, že pod kůží velkého zvířete je jedna dlaždice temně černá. Byl vidět jen kousíček, ale i tak jsi si ho všiml. Ostatní dlaždice v celé knihovně byly šedě bílé.

Rigor - 14. září 2013 17:09

soukromá zpráva od Rigor pro Tajný úkryt? Černá dlaždice? Uprostřed šedých? A ještě k tomu je přikrytá, aby nebyla vidět? To není jen tak. V tom určitě něco bude. To se mi nelíbí. . . . Porozhlédnu se zda na mi nikdo nevěnuje pozornost. Pokud si mě nikdo nevšímá tak onu dlaždici odkryji celou, abych si ji mohl pozorně prohlédnout. Hledám něco jako chybějící spáry mezi vedlejšími dlaždicemi nebo něco, co by připomínalo držátko. A jiné neobvyklé věci, které by na dlaždicích vůbec neměly být.

Vypravěč - 14. září 2013 17:24

soukromá zpráva od Vypravěč pro Dlaždice Knihovník má moc práce s J'zargem, který má snad nekonečně mnoho otázek. Začínáš si myslet, že tenhle kocour ti snad ve všem pomáhá. Odhrneš zbytek kožešiny. Podíváš se na celou cihlu a až po důkladnějším průzkumu si všimneš malého symbolu. Vypadá přesně jako symbol, který se používá pro iluze. Dlaždice něco jistě ukrývá... J'zargův rozhovor s knihovníkem se blíži ke konci a tak dlaždici raději opět zakryješ a poodejdeš od ní.

Rigor - 14. září 2013 17:32

soukromá zpráva od Rigor pro Knihovna Sakra . . . Moc málo času. Ale aspoň něco vím. Porozhlédnu se kolem po celé knihovně. Mé oči zachytí otevřenou knihovnu se spoustou knih. Možná, že by mohlo být něco támhle. Přejdu ke knihovně a začnu si prohlížet všechny knihy, které tam jsou. I když spíše hledám knihu o tajných skrýších na Universitě. Tedy pokud nějaká taková kniha existuje. Jakmile dokončím tohle hledání ještě přejdu k polici, kde se nacházejí knihy o kouzlech iluzí. Raději si přečtu ještě něco o kouzlech iluzí, protože se v tomto oboru kouzel moc nevyznám. A hlavně nevím co jaká iluze má za účinky.

Naisen Sousteep - 14. září 2013 18:15
	soukromá zpráva od Naisen Sousteep pro Spánek: Dojedl jsem a začala mi třeštit hlava. Bolela mne trochu už před tím, ale ted to nabralo větší rozměr. Jdu za hostinským a jelikož jsem unavený, zaplatím si pokoj a jdu spát. Vejdu dovnitř a padnu do postele.

Vypravěč - 14. září 2013 18:51

soukromá zpráva od Vypravěč pro Kniha Prohledáš skoro celou knihovnu, ale podaří se ti najít knihu iluzí. K tvému neštěstí, nic jako kniha "tajných skrýší na Univerzitě" není. Jsi rád alespoň za tuhle. Posadíš se ke stolu a dáš se do čtení. Knihu sepsal neznámý autor, ale je v ní zapsána většina iluzí: Chlácholení Tato iluze je velice zajímavá. Sesílateli umožní na několik sekund útěk z boje. Všichni přestanou bojovat a mág má tak mnoho času zmizet. Harmonie Zjistil jsem jak toto kouzlo uzavřít do lehce přenosných svitků. Navíc je mohou použít i ti, kteří kouzlit vůbec neumí. Kouzlo je velice podobné Chlácholení. Histerie Zcela nová iluze, která zajistí, že nepřítel bude z boje prchat jako vyděšené kuře. Neviditelnost Tato iluze není zcela dokončená... Paseka Zajímavé je toto kouzlo hlavně ve velkém chaosu, který dokáže rozpoutat. Utlumení Je to kouzlo, které se s lehkostí vyrovná s tím nejtišším zlodějským krokem. Rozplétání Dokáže otevřít i ty nejsloži... ... Víc toho není. Z knihy byly vytrhány některé stránky. Zřejmě ten kdo je vytrhl věděl, po jakých stránkách má jít.

Vypravěč - 14. září 2013 20:02

soukromá zpráva od Vypravěč pro Temné bratrstvo, temná cesta Už je to dlouho co do svatyně ukryté hluboko v lese dorazil Cicero s Matkou noci. Vám všem to dalo novou chuť a odhodlání do své práce. Bohužel se ještě nenašel Naslouchající a tak vrahové bratrstva musí vyrážet do ulic. Temné bratrstvo už dávno není to co bývalo, ale stále se drží. Ty jsi jeden z nejaktivnějších členů, kterého si bratrstvo nesmírně váží. Jako každý den i dnes si vyrazil do chladných ulic Markarthu. V městě jsi už nějakou dobu a pátráš po někom, kdo se dožaduje služeb bratrstva. Nikde nikdo. Zdrcený se vrátíš na koni do svatyně. Jen co projdeš dveřmi, zastaví tě Astrid. Počkej. Našla jsem způsob jak by se Temné bratrstvo mohlo stát opět tím čím bývalo. Je to úkol přímo pro tebe. Tady, tohle je kus ze starých knih kouzelníků. Je zde zmínka o nějaké magické knize, která má obrovskou moc. Nachází se někde na Ledohradské univerzitě. pomalu přejde k velké mapě, rozložené na stole. Tu knihu musíš za každou cenu získat. Je to pouze výstřel do tmy, jelikož se kniha nikdy nenašla, ale Temné bratrstvo upadá a blíží se jeho konec. Hádám, že dnes nikdo také nežádal našich služeb, že? zeptá se.

Mellia Eventide - 14. září 2013 20:27

soukromá zpráva od Mellia Eventide pro Kočičí problém Sedím a dojídám poslední zbytky jídla když se ten mág náhle zvedne a podle jeho šouravé a potácivé chůze chůze mu zřejmě není zrovna nejlépe. Takhle jsem se cítila po mé cestě lodi když jsme zjistila že mi právě tohle cestování nedělá zrovna dobře.A to ještě od mně očekával že budu veslovat. Khajiitovi mágova potácivá chůze přijde poněkud vtipná a tak se směje na celé kolo.I když uvidíme až se zde bude potácet on,ale na to si dá zřejmě pozor.Ovšem otázkou je co bude dál?Jistě mohla bych využít můj předchozí plán,ale nebude to snadné a rozhodně ne rychlé.A Rustleif mi rozhodně nebude tak dlouho čekat.Navíc jistě tu knihu až jí najdu a získám dokážu využít či prodat poněkud lépe než by mi dali zde.Ale to bude muset počkat protože teď budu muset ukrást tuhle knihu.A pak až si vyberu odměnu vyrazím do Ledohradské univerzity pro tu knihu o kterou se tu strhla hádka.Ale současný úkol bude muset počkat až odejde i ten Khajiit co si zde hřeje kožich. Doufám že tu taky nemá něco na práci protože to tu můžeme být do rána.Kéž bych měla dost Mešíčního cukru aby si napudroval čenich a dal mi pokoj.I když v případě že by zde ,měl nějaký úkol tak bychom se možná mohli dohodnout. Zatím však jen sedím a čekám.

Rigor - 14. září 2013 20:28

soukromá zpráva od Rigor pro Už zase?? No to snad není možné. . . Už zase za jeden den někde chybí část textu . . . Možná by knihovník mohl vědět co se s tou knihou stalo . . . Ale nesmím mu prozradit, že jsem hledal jedno určité zaklínadlo Přejdu k pultu za nímž stojí knihovník a položím knihu iluzí na stůl. "Někdo z téhle knihy vytrhl pár listů." Oznámím mu. Ne že bych byl žalovníček, ale jiný způsob jak se nenápadně dozvědět více co potřebuji mě nenapadl.

Liscanor - 14. září 2013 20:45
	soukromá zpráva od Liscanor pro Hospoda: Pořád nejsem unaven a jen tak se hřeju.. Po tak dlouhé cestě jsem vymrzlý až na kost. A hodlám v tom výhřevu dost dlouho..

Vypravěč - 14. září 2013 21:00
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Knihovník Ach, kniha iluzí. Ten kdo z knihy trhal, jsem byl před lety já sám. Na té stránce bylo až moc důležitých věcí. odpoví a se zájmem si knihu prohlíží. Je tedy jasné, že stránky bude mít nejspíše on, ale kde? A jak se k nim dostat?

Kujikawa Rise - 14. září 2013 21:00

soukromá zpráva od Kujikawa Rise pro Temná cesta Dunmerova Stín je můj bratr, noc je má matka. Temné uličky měst jsou mým domovem, mým světem. Procházel jsem jimi nikým neviděn, nikým neslyšen. Kolikrát kolem mne prošli strážní, žádný mne však nespatřil. Jsou slepí, bez světla bezmocní. Světlo je mým nepřítelem, já jsem jeho protivník. Pátral jsem, naslouchal jsem. Hledal jsem někoho, kdo by vyžadoval našich služeb, někoho, jehož touha by opět povznesla mou rodinu. Někoho, kdo se chtěl zbavit svých nepřátel. Už začínalo svítat, musel jsem se vrátit. Opět nic, pomyslel jsem si, ne však zklamaně, nebo naštvaně, spíše lhostejně. Prošel jsem hlavním vchodem, mířil jsem do svého pokoje, když mne zastavila Astrid. Mohl jsem mít její místo. Nabízeli mi ho. Já odmítl. Nechci velet. Nechci jen sedět na místě a posílat jiné dělat tuhle práci. Chci tu práci dělat sám. Promluvila, já se zastavil. Neohlédl jsem se na ní, jen jsem tam stál a poslouchal jsem. Zamířila k mapě, já tam zůstal stát. Řekla mi, co mám udělat a já to vzal. "Nikdo," řeknu tiše, chladně. "Večer vyrazím." Sotva se setmělo, opouštěl jsem svatyni. Kůň na mne již čekal, tak jsem nasedl a tryskem jsem vyrazil k Ledohradu. Věděl jsem, že se do univerzity nedostane nikdo, kdo neprokáže své magické schopnosti. Můj druh určoval, že mám talent v destrukci, ale já se o magii nikdy nezajímal. Neznám žádné kouzlo, žádná nepoužívám. Proto jsem s sebou měl svitek, pro všechny případy. I tak jsem měl v plánu dostat se tam jinak, to ale vymyslím až tam budu. Teď mne čeká dlouhá cesta.

Vypravěč - 14. září 2013 21:20

soukromá zpráva od Vypravěč pro Cesta Nasedl jsi na koně a rozjel se směr Ledohrad. Cesta je daleká a chladná. Ty se zastavuješ jen na velmi krátké přestávky hlavně kvůli koni. Jedeš ve dne, v noci. Za pouhý den si dojel do Jitřenky. Padá mrazivý a hustý sníh. Je něco kolem poledne a ty jsi promrzlí. Tvůj kůň těžce oddechuje, je na něm vidět únava, ale stále by s tebou jel dál. I přes všechnu snahu, dojet do Ledohradu co nejdřív, jsi se zastavil. Je to jen krátké pozdržení. řekneš si. Pokud si potřebuješ něco dokoupit nebo zjistit, máš na to čas.

Rigor - 14. září 2013 21:32

soukromá zpráva od Rigor pro Náraz "V . . . Vy . . . Vy jste z té knihy vytrhl ty listy? Ale já myslel. . . vždyť vy jste knihovník a ti mají ke knihám kladný vztah." Bohužel se dozvím to, v co jsem zrovna nedoufal a to mě nejspíš pozastaví v mém hledání. Ale co teď. Já vůbec nevím co. No a teď mi poraď. Ptám se sám sebe. Nevím proč ti to říkám, ale prostě se ho zeptej na rovinu. Většinou, když mám tenhle pocit tak z toho vždy vyjde něco kladného. "A mohl bych si ty listy prosím prohlédnout?Samozřejmě jen čistě pro studium."

Kujikawa Rise - 14. září 2013 21:33

soukromá zpráva od Kujikawa Rise pro Cesty po kterých kráčíme, určuje Temný Otec Za den v Jitřence. Pospíchal jsem, i tak jsem musel brát ohledy na svého koně. Padl by pro mne, ale já jej potřeboval, abych tam byl co nejdříve. Kůň těžce dýchal, sotva šel, natož běžel. Musel jsem zastavit, dát mu odpočinku. Našel jsem si osamělý hostinec na půli cesty. Zastavil jsem u něj, zavedl koně do stáje, dal mu vodu a seno, pak jsem zamířil do nálevny. "Pokoj na den, chléb, sýr a džbánek vody," řekl jsem bez jakékoliv emoce hostinskému a položil jsem mu pár mincí na stůl. Vyčkal jsem, až mi dá klíč i jídlo a vodu, kterou jsem si vyžádal. Nechal jsem si ukázat pokoj a jídlo jsem si tam zanesl. V klidu jsem se najedl, zamkl pokoj, zajistil okno a pro případné zloděje jsem nastražil pár jednoduchých pastí z provázků a zvonků. Nezastaví je to, ale mne to vzbudí a to je hlavní. Pak jsem se uložil ke spánku.

Vypravěč - 14. září 2013 21:39
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Knihovník Proč si myslíš, že jsem z té knihy vytrhl ty listy? Jsou nebezpečné, nikdo by je neměl číst. řekne a otočením hlavy na stranu ti dá jasně najevo, že domluvil. Tobě hlavou probleskne, že ten pult za kterým stojí, by mohl ukrývat cosi z té knihy. Zůstává jen otázkou, jak ho od něj dostat pryč?

Rigor - 14. září 2013 21:50
	soukromá zpráva od Rigor pro ??? "Ale vždyť jste před chvíli sám řekl, že jste ty listy sám vytrhl? Aha tak když říkáte, že by ty listy neměl číst nikdo tak mi nezbývá nic jiného než Vám věřit." Porozhlédnu se po knihovně. "Víte kde je arcimág?"

Vypravěč - 14. září 2013 21:50

soukromá zpráva od Vypravěč pro Zasněžená cesta Hostinský tě trochu podezíravě zkoumal, ale nakonec ti pronajal pokoj a donesl objednané jídlo. Koně ustájil venku před hostincem. Za tohle vše si účtoval 25 zlatých. Během tvého spánku se nic zvláštního nestalo. Vstal jsi do hluboké noci. Došel jsi si pro svého koně a opět vyjel na cestu. Měsíc v úplňku ti svítil na cestu. Jel jsi celou noc. Za svítání jsi dojel do Ledohradu. Bylo ti trochu divné, že jsi za celou cestu nenarazil na žádné nepřátele, ale vlastně jsi za to byl i trochu vděčný. Každý zbytečný boj by tě jen zdržoval.

Vypravěč - 14. září 2013 21:54
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Konečná Ano, ani já sám jsem stránky nečetl. odpoví trochu rozpačitě. Dále ti odpoví na tvůj dotaz Jistě, každou chvíli by se měl vrátit z daleké cesty z ... to je jedno. odpoví knihovník. Dost si ho svými otázkami zaskočil a zahnal tak trochu do kouta.

Rigor - 14. září 2013 21:57
	soukromá zpráva od Rigor pro ??? "Tak počkat. Vy jste ty stránky vytrhl, protože jsou na nich napsané nebezpečné věci, ale sám vlastně nevíte co na nich je, páč jste je nečetl." Tak tady se děje něco opravdu podivného. "Na jaké cestě byl arcimág?"

Vypravěč - 14. září 2013 22:00
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Knihovna Stránky jsem vytrhl na pokyn, ne z vlastní vůle. poté se ork odmlčí Až ho potkáš, zeptej se jej sám.

Kujikawa Rise - 14. září 2013 22:06

soukromá zpráva od Kujikawa Rise pro Zmrzlé město, Sithis buď mým strážcem Spal jsem lehce, ale odpočal jsem si, jako bych spal věčnost. Stačilo mi málo, Temný Otec mi dodával sílu. Vyjel jsem za hluboké tmy, když hostinec spal. Kůň byl odpočatý, čekal na další cestu a já mu ji dopřál. Za svítání jsem dorazil tam, kam jsem byl poslán. Nadechl jsem se a i přes mou masku byl vzduch opravdu ledový. Malému městu dominovala menší zátoka, hlavně pak útes, na kterém stála vysoká budova. Ledohradská univerzita. Sídlo Skyrimských čarodějů a mágů. Sledoval jsem most, jediný vchod, kterým se údajně dalo dostat dovnitř. Stála tam žena, hlídala ji, říkala nováčkům, jak se mohou dostat dovnitř. I já tam potřeboval, ale já si najdu svou cestu. Nebezpečnější, tišší, skrytější. Cestu, kde mne bude provázet jen Matka a Temný Otec. Cestu, kde budou nástrahy, se kterými se budu muset vypořádat. Pro obnovu slávy Temné rodiny. Našel jsem si opuštěný dům, kousek za městem. Uvázal jsem koně, dal mu vodu a jídlo a skrytý uvnitř jsem vyčkal večera. Jakmile padla tma, vyrazil jsem obhlédnout univerzitu, hledat jiné cesty. Každé místo má více cest. Nikam nevede jen jedna. Jen ji musí člověk najít.

Rigor - 14. září 2013 22:08
	soukromá zpráva od Rigor pro ??? "Aha takže vy nevíte co to je a to Vás ani nenapadlo se do těch papírů podívat? To Vás to ani nelákalo?"

Vypravěč - 14. září 2013 22:11

soukromá zpráva od Vypravěč pro Svítání Naisen Svítá. První paprsky ti prudce zasvítí do obličeje a ty chtě nechtě vstaneš. Celou noc jsi prochrápal, ale teď se cítíš svěže a je ti mnohem líp než včera. Vyjdeš ven z pokoje a první koho si všimneš je Liscanor sedící stále na jednom a tom samém místě. On celou noc nespal? podivíš se. Poté si všimneš i ženy, která nejspíše taktéž nespala. Liscanor Teplo vycházející z krbu bylo uklidňující a teplé. Vychutnával jsi si každý okamžik. Snad jen díky tomu jsi úplně zapomněl na únavu a spánek. Svítalo a Naisen rozrazil dveře svého pokoje a vyšel ven. Až v tu chvíli jsi si uvědomil, že jsi celou noc nespal. Překvapeně jsi pohlédl na Melliu, která byla stejně překvapená jako ty. Mellia Celou dobu se snažíš nějak dostat z dosahu khajiita nebo alespoň ho nějak uchlácholit aby usnul. Pokoušíš se, ale marně. Ve chvíli kdy Naisen vyjde z pokoje si uvědomíš, že jsi byla vzhůru celou noc. Celou noc jsi nespala a ani jsi na spánek nepomyslela. Ledohradská univerzita Je na čase vydat se na univerzitu mágů celého světa. Vyjdete společně, jelikož všichni máte společnou cestu. Po neúspěšném kradení v hostinci jí má nyní i Mellia. Liscanor a Mellia: Ani jeden nepotřebujete spát, ale občas si zívnete...

Vypravěč - 14. září 2013 22:13
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Knihovník Lákalo a ani nevíš jak moc, ale nemohl a ani nemohu se do nich podívat. odpoví pomalu.

Rigor - 14. září 2013 22:15
	soukromá zpráva od Rigor pro "Jak pak to? Zeptám se.

Vypravěč - 14. září 2013 22:19
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Byl to slib. Já se do nich nesmím podívat nikdy. Ani ty by jsi neměl.

Rigor - 14. září 2013 22:29
	"Já vím, ale nebojte. Potřebuji se do těch papíru podívat kvůli mnohem důležitější věci.

Vypravěč - 14. září 2013 22:38
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Na řeči mě nedostaneš, ale přesto. Na klidně se podívej. Padesát let jsem umíral touhou nahlédnout dovnitř, ale k čemu to všechno? podá ti poměrně vztekle smotek papíru. Ty jej rozevřeš a přečteš jeho obsah. tější magické zámky vůbec. Toto kouzlo je jedno z nejcennějších kouzel v celém Skyrimu. To jediné dokáže odkrýt pravdu Ledohradské univerzity.

Vypravěč - 14. září 2013 22:50

soukromá zpráva od Vypravěč pro Tajná cesta do Ledohradu Podél skalnatého pobřeží je malá puklina ve skále. Proskočil jsi dovnitř. Všude byla tma, ale tobě to nedělalo žádný problém. Poměrně rychle jsi proklouzával po kluzkých kamenech stále hlouběji. Hravě proklouzneš Blátokrabům. Dojdeš k další obrovské trhlině. Tentokráte vede vzhůru a z ní se line modrá energie. Aniž bys cokoliv udělal tě záře vtáhne dovnitř. Je to jakoby tě někdo vyzvedl a odhodil. Narazil jsi o jeden sloup. Objevil jsi se v místnosti s ohromnou studnou uprostřed.

Rigor - 14. září 2013 22:51
	soukromá zpráva od Rigor pro "Mockrát Vám děkuji. A slibuji, že pokud mi vyjde to co chci Vy s arcimágem se to dozvíte jako první." Položím papíry na stůl a vyndám si své poznámky. Opíšu si to kouzlo a vše co je s ním související. "Ještě jednou Vám děkuji a přísahám, že tohle" Ukážu na papíry. "Se nikdo nedozví. A už vůbec ne ten Avos nebo jak se jmenuje."

Kujikawa Rise - 14. září 2013 22:59

soukromá zpráva od Kujikawa Rise pro Temný otec vede mé kroky Říkal jsem, že každé místo má více přístupových cest, stačí pouze hledat. Našel jsem ji a vstoupil jsem dovnitř. Byla tam tma, má matka. Objala mne, jako dlouho neviděného syna a dovolila mi, abych jí proklouzával stále blíže a blíže svému cíli. Až nakonec, uviděl jsem oslepující světlo, nepřítele mé rodiny. Avšak toto světlo mi bylo nápomocno. Vtáhlo mne do sebe, vyneslo nahoru, byť jsem narazil o sloup. Díky němu jsem však našel místo pro odraz a když jsem se dostal z podzemí, mohl jsem vyskočit z proudu energie. Místnost byla prázdná, i tak jsem se ihned ztratil ve stínech. Nevěděl jsem v jaké části komplexu jsem, ale věděl jsem, kde mám hledat svůj cíl a to mi stačilo. Ke studni vedlo několikero vchodů, já si však vybral takový, který by mne zavedl do vyšších pater. Schodiště bylo osvětlené, neposkytovalo mi žádnou ochranu, proto jsem jej musel překonat rychle, avšak opatrně a obezřetně. Každý podezřelý zvuk mne přinutil zastavit, zaposlouchat se a případně si najít úkryt. Bylo to zdlouhavé, namáhavé, ale na vrchol jsem se dostal. Už jen najít okno, vylézt na vzduch a zorientovat se.

Vypravěč - 14. září 2013 22:59
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Hlavně už běž. odpoví trochu ukvapeně. Ty si opíšeš vše co můžeš a poté papír podáš zpět orkovi. Vyjdeš ven z knihovny a v té chvíli tě zastaví starý známý. Ukaž, co to máš? je to opět Ancano.

Vypravěč - 14. září 2013 23:12

soukromá zpráva od Vypravěč pro Hlas Otevřel jsi potichu dveře a opět je za sebou zavřel. Stál jsi na schodech, z horejška byli slyšet hlasy. Mužské hlasy. Stoupat vzhůru by asi nebylo rozumné, ale co když, je to nějaký student? V uniformě by se po škole dalo pohybovat o něco nenápadněji než v oblečení, které máš nyní na sobě. Rozhovor neslyšíš zřetelně. Je to spíše tlumené, pro lepší srozumitelnost bys musel po schodech výš.

Rigor - 14. září 2013 23:15
	soukromá zpráva od Rigor pro "Jen nějaké papíry z knihovny. Týká se to J'Zarga a té otázky ohledně magie. Nebyl jsem si v tom jistý." Odpovím vyhýbavě. "A teď když dovolíš jdu zdu za ním" Řeknu zvědavci a pokusím se jej obejít.

Kujikawa Rise - 14. září 2013 23:22

soukromá zpráva od Kujikawa Rise pro K nebesům vede dlouhá cesta, pod zem je kratší Opatrnosti nikdy není dosti, to mi říkávali a já si to vtloukl do hlavy. Proto, když jsem zaslechl hlasy, zastavil jsem se. Nerozuměl jsem, nevadilo mi to. Nepotřeboval jsem vědět, o čem se baví. Jediné, co jsem potřeboval, bylo najít tu knihu. Přemýšlel jsem, horlivě jsem přemýšlel. Mohl jsem se převléci, vydávat se za jednoho z nich. Ne, to nebyl můj styl, tohle já nedělám. Naopak, pro mne existuje jen ta těžší cesta. Byly jen dvě cesty, po kterých jsem se mohl momentálně vydat. Vrátit se zpět a vyjít hlavním vchodem, nebo najít jinou cestu k vrcholu, nebo pokračovat, spoléhat se na své instinkty a věřit ve vedení Sithisovo. Druhá možnost byla správná, pokračoval jsem v cestě, pečlivě a opatrně jsem našlapoval, kontroloval jsem svůj dech, špicoval uši, abych odhadl vzdálenost. Musel jsem být opatrný, nechtěl jsem být odhalen. Nechtělo se mi bojovat. Ne teď, ne tady.

Vypravěč - 14. září 2013 23:36

soukromá zpráva od Vypravěč pro Odhalení Ullien Stoupáš opatrně po schodech vzhůru. Jdeš potichu, ale bohužel ti to není nic platné. Vystoupal jsi co nejvíc to šlo. Stál jsi za zády vysoké postavy, která se bavila s elfem. Elf si tě všiml, ale nijak nereagoval na tvoji přítomnost. Zatím. Rigor Jsem si jistý, že to je něco jiného. odpoví dotěrně, ale to už si všimneš za Ancanem malého pohybu. Nebyl skoro ani vidět. Stál tam maskovaný muž, který ani v nejmenším nepřipomínal studenta.

Kujikawa Rise - 14. září 2013 23:47

soukromá zpráva od Kujikawa Rise pro Mocný Sithisi, dej mi sílu Pravačku držím za zády, na jílci dýky, která je tam schovaná. Očekával jsem to, že na ně narazím. Neočekával jsem, že tu nebude místo, kde bych se ukryl. Zatím jsem byl ve stínu, ale nebylo ho tu mnoho. A tak se stalo to, čemu jsem se chtěl vyhnout. Vynořil jsem se za zády jednomu člověku, který hovořil s elfem. Nezdálo se, že by si mne všiml, ale nespoléhal jsem na to. Místo toho jsem prudce vytrhl dýku z pouzdra, chytil jsem muže před sebou kolem krku a hrot dýky jsem mu přitiskl k páteři. Stačilo jemně zatlačit a padl by k zemi mrtví. "Kliď se mi z cesty a bude žít," řeknu tiše, ledově, bez známky emoce. Zobrazit SPOILER Oblečení: Nosí oblečení tmavé barvy, které ovšem není jednotně černé, nýbrž poskládané a sešité z různých druhů šedých, černých a tmavěmodrých kousků látek. Oblečení si šil sám, také tak vypadá, přesně jak on potřebuje. Začněme od nohou. Na nohou má mokasíny s pevnou, ale měkkou podrážkou, kde je palec oddělen od ostatních prstů pro lehčí šplhání. Mokasíny ovšem nejsou jen nazouvací, ale jsou to vysoké boty sahající zhruba do půli lýtka a z části zakryté plátěnými kalhoty, které jsou zhusta a velmi těsně obvázány tenkými provázky různých barev. Ovšem ne tak pevně, aby zamezovaly krvi proudit, ale tak pevně, aby kalhoty neplandaly a pohyb byl i tak příjemný a pohodlný. Kalhoty mu v pase stahuje opasek, na kterém jsou brašničky různých velikostí, ale nikdy ne větší než naditý měšec. Brašničky jsou pevně spojené s páskem, aby neplandaly a netvořily tak příležitost k zachycení se a utržení (o jejich obsahu jinde). Jeho tělo halí košile, stejně jako zbytek oděvu, sešitá z různých druhů tmavé látky a též stažená, aby ani kousek nikde neplandal. Na košili má kazajku, jež vše drží pohromadě a též hostí pouzdro jeho krátkého meče a krátké dýky. Přes ni má upnutý pás s vrhacími dýky. Jeho ruce, krom dlouhých rukávů, stejně jako u nohavic stažených, chrání i bezprsté rukavice. Hlavu a vlasy kryje celkově kápě. Ovšem kápě se dá sejmout, pod ni nahlédnout, proto má na hlavě omotaný šátek, těsně doléhající na jeho pokožku, ostře vykružující její kontury, avšak kontury, které nic neprozrazují. Jediné, co z jeho tváře lze zahlédnout, je úzký proužek tmavé kůže a temně rudé bezcitné oči.

Rigor - 14. září 2013 23:58

soukromá zpráva od Rigor pro Chystám se odpověď když ho kdosi chytí pod krkem a začne mi vyhrožovat. "Říkáš, že když odejdu tak ho nezabiješ?" Zeptám se, ale nečekám na odpověď. A pokračuji pevným a zcela upřímným hlasem. "Klidně ho zabij nikomu tady chybět nebude. Všichni ho nesnáší a tak ho ani nebudou hledat. A co se týče mě. No když ho zabiješ a budeš se od tud chtít dostat budeš se muset vypořádat se mnou. Oznámím mu narovinu.

Vypravěč - 15. září 2013 00:02
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Ullienovi se muž, nyní na první pohled patrný elf, rozplinul v rukou. Myslím, že mě tím párátkem nezabiješ. zakřičí a zhmotní se za Rigorem. Co se tebe týče, vyhledám tě. poté zmizí úplně. Okamžitě vám došlo, že tady na univerzitě nechal jen tak cizince. Nejspíš nebyl při smyslech, napadlo vás.

Kujikawa Rise - 15. září 2013 00:14

soukromá zpráva od Kujikawa Rise pro Překvapením se mi rozšíří oči, když najednou nahmatám pod levačkou vzduch a muž, jež jsem ho držel stojí za elfem. Ihned ale získám ztracený postřeh zpět. Levačku položím na jílec meče, jež mám na zádech, zatímco dýku dám lehce před sebe. "Nic proti tobě nemám," řeknu tiše, ledově, jakoby se před chvilkou nic nestalo. "Uhni mi, nechci bojovat," dodám tiše a připraven se bránit, vyčkávám, co udělá.

Rigor - 15. září 2013 00:28
	soukromá zpráva od Rigor pro "Aspoň jsem se ti pokusil pomoct ty nevděčníku." Řeknu směrem k mágovi. O krok ustoupím od neznámého návštěvníka. "Uvědomuješ si, že ten kdo si tu může diktovat podmínky jsem já."

Kujikawa Rise - 15. září 2013 00:34

soukromá zpráva od Kujikawa Rise pro Stojím nehnutě, na jeho slova nereaguji. Možná ovládá magii, možná by mne dostal jedním kouzlem. Co na tom, možná je můj osud setkat se s Temným Otcem už dnes. Pokud ano, přivítám smrt. "Odejdi, nemám důvod bojovat," řeknu klidně, tiše, ledově. Schovám dýku, uvolním svůj postoj. Ovšem ruku za zády nechám. Nemohu minout. Nahmatám šipky, které mám u pouzdra dýky. Jejich špičky jsou napuštěné paralizujícím jedem.

Rigor - 15. září 2013 01:15
	soukromá zpráva od Rigor pro "Já také nechci bojovat, ale zároveň tě nesmím pustit dovnitř, když jsi v tomto postavení. Poslyš nevím co tady chceš a je mi to vlastně i jedno. Ale mám pro tebe návrh. Pomohu ti splnit úkol a ty mi zase pomůžeš s tím mým."

Kujikawa Rise - 15. září 2013 01:23

soukromá zpráva od Kujikawa Rise pro Poslouchal jsem jeho slova, přemýšlel jsem o nich. Nepotřeboval jsem jít nutně nahoru. Chtěl jsem se tamodtud jen rozhlédnout, zorientovat. To mohu udělat i ze země. Jen jsem si odfrkl a začal jsem couvat dolu. "Nepleť se mi do cesty," varuju ho a dál couvám k vchodu, kterým jsem přišel. Nakonec jsem se k němu otočil zády a sešel jsem po schodech dolu. Stále jsem však byl připraven k obraně, či případnému protiútoku.

Rigor - 15. září 2013 01:41

soukromá zpráva od Rigor pro Když se otočí tak nepodniknu nic pro to, abych ho zabil. Neví o co přichází. Jeho problém mohl si tím přijít na slušnou odměnu Pak mě napade ještě ta možnost, že bych ho mohl omráčit a předvést před arcimága. Ale to je zbytečné. Jen ho o tom informuji a on už něco vymyslí. "Brzy nashledanou cizinče" Řeknu a počkám až za sebou zavře dveře. Potom k nim přistoupím a pronesu "Kar Sali Man" Nyní jsou dveře zpečetěny a dají se otevřít pouze z této strany. Otočím se a zamířím za arcimágem.

Kujikawa Rise - 15. září 2013 01:47

soukromá zpráva od Kujikawa Rise pro Hledání jiné cesty Nadával jsem si, ano nadával. Měl jsem už od chvíle, kdy jsem zaslechl jejich hlasy, zvolit jinou cestu. Měl jsem se vrátit, vyjít ven a porozhlédnout se tam. Musím najít knihovnu. Proč? Kde jinde jsou schované knihy? A kam jinam schovat nebezpečnou knihu, aby ji nikdo nenašel? Dej ji tam, kde ji nikdo nebude čekat. Všem na oči. Proto jsem se rozhodl jít nejdříve do knihovny a až pak to zkusit jinde. Možná si mágové ani neuvědomují, co za knihu mají. Možná tu ani není. Pokud tu je, získám jí. Pokud tu není, zjistím, kde je. A pak jí získám. Pro slávu Temné rodiny, pro nekonečný život Temného otce a Matky Noci. Slyšel jsem slova, která říkal. Nerozuměl jsem jim, nebylo to pro mne momentálně důležité. Použil magii, to jsem pocítil, ale nevím jakou. Místo toho jsem se rozhodl prozkoumat tuto budovu, zkusit najít jiné schodiště, dostat se nahoru, rozhlédnout se. Vím, kde se tu nachází knihovna. Jen se musím zorientovat.

Naisen Sousteep - 15. září 2013 11:01

soukromá zpráva od Naisen Sousteep pro Ráno: Vzbudil jsem se, i když se mi chtělo dál spát. Jak jinak, mohlo za to okno, kterým sluneční paprsky sršily přímo do mých očí. Když vstanu na chvíli si podložím hlavu rukou a snažím se ještě dál zdřímnout. Poté si však na postel sednu. Nebyla moc pohodlná, to jsem si však už všiml. Dvěma pohyby se postavím na nohy a otřepu se. Poté se protáhnu , tak moc, že jsem mohl cítit, jak mi v zádech prorupává páteř. Poté jsem si trochu rozhýbal hlavu a uchopil jsem hůl. Když vyjdu z pokoje, na chvíli mi přijde, jakobych vůbec nešel spát. Vše jako předtím. Liscanor stále sedí, a ta žena také."Brýtro, vy jste nespali?" Poté co odpoví a nějak se připravíme neváhám a vydám se k mostu do univerzity.

Vypravěč - 15. září 2013 14:13
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Arcimág Opět vylezeš schody, tentokrát až úplně nahoru. Zaklepeš na dveře a chvilku čekáš. Po nějaké době se dveře otevřou a v nich stojí arcimág. Přeješ si? zeptá se.

Vypravěč - 15. září 2013 14:18
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Jiná cesta Dveře se za tebou zavřeli. Na proti tobě jsou další dveře, ale do knihovny nejspíše nevedou. Hned vedle jsou obrovská vrata vedoucí pryč. Napadne tě, že kdyby jsi se dostal ven, mohl by jsi vyšplhat po zdi do knihovny za pomocí kotvičky a lanka.

Liscanor - 15. září 2013 14:30

soukromá zpráva od Liscanor pro Ráno.. Počkat cože ráno?: Teplo jež vycházelo z krbu bylo tak uklidňující.. Cítil jsem se v bezpečí.. Jako by byl celý svět jen ten krb.. Konečně jsem se vyhřál po té dlouhé cestě.. Ani jsem nebyl unavený.. Poté mně vyrušil Naisen jež rozrazil dveře a nakráčel do místnosti.. Jako kdybych se probudil.. "Sakra to už je ráno? To jsem celou noc nespal?" zamyslím se nad tím a promnu si oči, jelikož na mně už dopadla lehká únava.. "Asi.. Asi ne.." odpovím na Naisena a podívám se na něj stejně překvapeně jak on na mně.. Poté se nějak nachystám obleču zase do pláště a do všeho možného a vyrazíme na univerzitu..

Kujikawa Rise - 15. září 2013 14:36

soukromá zpráva od Kujikawa Rise pro Další cesta na obzoru Stál jsem opět u studně, přemýšlel jsem co dělat. Nějak jsem tušil, že tady knihovna nebude, proto jsem se rozhodl opustit tuto místnost a podívat se po nádvoří. To jsem také udělal, vyšel jsem velkými vraty ven, ty jsem opět zavřel a hned jsem se ukryl do stínu. Až poté jsem se rozhlédl kolem sebe, abych se zorientoval. Ty okna, napadlo mne, když jsem spatřil okna budovy, kde by se měla nacházet knihovna. Vytáhl jsem z brašničky u pasu lanko s kotvičkou a začal jsem počítat, kolik síly musím použít, abych tam dohodil. Nejdříve jsem se ale rozhlédl po nádvoří a ujistil se, že tam nikdo není.

Vypravěč - 15. září 2013 14:40

soukromá zpráva od Vypravěč pro Knihovna Na nádvoří nebyl nikdo a tak jsi vyhodil kotvičku, ujistil se že pevně drží a začal šplhat. Kameny byli kluzké, ale dalo se po nich vyšplhat. Otevřeným oknem jsi se dostal dovnitř. Všude byli zapálené svíčky a hned jak jsi skočil dovnitř, zvědaví knihovník se šel podívat co se děje. Včas si se ukryl za ohromnou vázu a knihovník si tě nevšiml. Vrátil se zpět na své místo za pultem.

Kujikawa Rise - 15. září 2013 14:51

soukromá zpráva od Kujikawa Rise pro Temná kniho, kde jsi Měl jsem štěstí, Matka se na mne usmála. Knihovník si mne nevšiml, možná proto, že byl otupělý únavou, možná proto, že jsem byl dobře skryt. Tak jako tak, počkal jsem, až se vrátí zpět na své místo. Když jsem si byl jist, že nebudu nadále vyrušován, zamířil jsem mezi regály plné rostodivných knih. "Temný Otče, tvé věrné dítko tě prosí, pomoz mi najít knihu, jež by obnovila slávu tvé rodiny," napřímím se mezi regály, tiše promluvím s očima zavřenýma a ruka sepjatýma a přitisknutýma k čelu. "Veď mé kroky správnou cestou, Temný Otče," dodám stejně tiše, otevřu oči a rozhlédnu se po knihách, zatímco sluch mám našpicovaný, abych slyšel každý knihovníkův pohyb.

Vypravěč - 15. září 2013 15:04

soukromá zpráva od Vypravěč pro Knihovna Bylo velké štěstí, že si tě sedící knihovník stále nevšiml. Prošel jsi těsně kolem něj, ale co by mohlo být horší, je fakt že knih je tu více než dost a Temný otec odmítl pomoct. Navíc do místnosti přichází další osoba. Khajiit, který jde rovnou za knihovníkem a něco s ním projednává. Ty toho využiješ a začneš si prohlížet knihy v regálech. Bohužel ani jedna není ta správná. Začne ti docházet, že tak mocnou knihu nejspíš na oči nevystaví.

Kujikawa Rise - 15. září 2013 15:12

soukromá zpráva od Kujikawa Rise pro Domov knih Otec mne nevyslyšel. Nebyl jsem zklamán, očekával jsem to, avšak bylo by pro mne překvapením, kdyby mi v takovéto triviální chvilce pomohl. Nezbývalo mi nic jiného, než to projít. I tak, potrvá to dlouho, možná se zeptám knihovníka. Ten byl zatím zdržován nějakým Khajiitem, takže jsem měl čas hledat. Ovšem mé předešlé myšlení se ukázalo jako chybné. To mohlo znamenat pouze jednu věc. Věděli, co je to za knihu, věděli, jak je mocná. Tudíž ji někde schovali. Vrátil jsem se ke knihovníkovi a skryt ve tmě jsem vyslechl jeho a Khajiitův rozhovor.

Vypravěč - 15. září 2013 15:18
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Rozhovor Neviděl jste tu někde knihu iluzí? J'zargo by ji potřeboval. řekne Khajiit. Kniha iluzí, no podívej se tu po ní. Měla by být někde v zadním regále, ale znáš to. odpoví posměšně knihovník. Khajiit jde teď tvým směrem. Bohužel není moc věcí za které se skrýt.

Kujikawa Rise - 15. září 2013 15:23

soukromá zpráva od Kujikawa Rise pro Hledání úkrytu Vyslechnout si rozhovor mi bylo k ničemu. Opět jsme se ale dostal do problémů. Khajiit se blížil ke mě a já neměl kde se ukrýt. Ano, mohl jsem jej omráčit a zmizet, ale nechtělo se mi na sebe upozorňovat více, než bylo třeba. Vzal jsem proto nejbližší knihu z regálu, otevřel ji na náhodné stránce a odvrátil jsem se od khajiita. V nejlepším případě mne bude považovat za nějakého studenta. Beztak zde nebylo tolik světla, aby poznal mé oblečení. V šeru, které zde panovalo, se dalo zaměnit s hábity mágů.

Vypravěč - 15. září 2013 15:32
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Khajiit Tvé maskování nebylo dokonalé, to ani zdaleka ne, ale J'zargovi to bylo zdá se jedno. Ty i když nechtěně si vzal knihu, která by ti mohla v hledání pomoci. Na stránce kde si ji otevřel bylo inkoustem připsáno, Mezi bílými kostkami se nachází tajemně černá.

Rigor - 15. září 2013 15:56
	soukromá zpráva od Rigor pro Konečně arcimág "Konečně jsem Vás našel. Hledal jsem Vás všude. Potřebuji si s Vámi promluvit. Ehm . . . Mohu dál?" Oznámím mu. "Narazil jsem na zmínku o jisté knize, která má držiteli propůjčit velice silnou moc. A tak mě napadlo, že by se ta kniha měla najít a uschovat do knihovny, kde se k ní bude moci jen s Vaším písemným souhlasem." Řeknu a čekám co on na to.

Vypravěč - 15. září 2013 16:05
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Arcimág Jistě, pojď dál. řekne arcimág a rukou tě pobídne. Kniha Mrtvých, že? Ta kniha je mýtus, neexistuje. Není proto potřeba se s ní dále zaobírat. To co ti arcimág pověděl ti nepřišlo pravdivé. Proč by tedy byla ta černá dlaždice označena a chráněna iluzí? Našel jsem i kouzlo, které by mohlo pomoci. pomyslíš si.

Kujikawa Rise - 15. září 2013 16:09

soukromá zpráva od Kujikawa Rise pro Knihovna Všiml si mě, vycítil jsem to. Ovšem nestál jsem mu za pozornost. A navíc, kniha, kterou jsem zvolil, mi, zdálo se, mohla pomoci. "Děkuji ti, Temný Otče," zašeptám tiše a pozorněji si pročtu větu, jasně psanou jinou rukou. Zapamatoval jsem si ta slova a jal se prohlížet knihu, pro případ, že bych našel něco více. Mezi bílými kostkami se nachází tajemně černá, opakuji si v duchu, zatímco prohlížím knihu.

Rigor - 15. září 2013 16:13
	soukromá zpráva od Rigor pro "Když je ta kniha mítus tak Vás tedy žádám o svolení po té knize pátrat. Však se nemůže nic stát, když je to mítus. Nemohu nic získat ani stratit."

Vypravěč - 15. září 2013 16:15
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Dlaždice V knize se dále nic zajímavého nepíše. Opakuješ si větu stále dokola a poté knihu pomalinku sklopíš. Hned je ti vše jasné. Tady všude jsou bílé kostky a ta černá? Jistě se tu někde nachází, ale kde? Na více už nemáš čas, jelikož ti Khajiit poklepe na rameno a zeptá se Mohl bych jsi tu knihu vypůjčit?

Vypravěč - 15. září 2013 16:18
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Ne, ne, ta kniha není takže nevidím důvod proč po ní pátrat. Navíc bys už měl raději jít. řekne arcimág a vyvede tě ze své pracovny. Teď ti je více než jasné, že kniha musí existovat a že arcimág má na ni též spadeno.

Kujikawa Rise - 15. září 2013 16:19

soukromá zpráva od Kujikawa Rise pro Knihovna Držím knihu ve svěšené ruce, rozhlížím se kolem sebe. Znamená černá kostka snad nekromanta? Nekromanta skrývajícího se mezi mágy? ptám se sám sebe. Z mé chvilkové nepozornosti mne vytrhne až jakési poklepání na rameno a hlas, který jsem již zaslechl. K majiteli hlasu se neotočím, jen mu dám knihu a zamířím opět k oknu, kterým jsem přišel. Kotvička s lanem se schovává opět v mé brašničce, proto pro ni hmátnu, snad abych ji vytáhl, upevnil k rámu okna a sešplhal dolu. Místo toho jsem se však podíval knihovníkovo směrem, byl něčím zaujatý. Ne, odejdu tak, jak jsem přišel. Jen chvilku počkám, až mne nikdo neuvidí.

Vypravěč - 15. září 2013 16:22
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Knihovna Děkuji ti, mimochodem... Khajiit se skloní a zašeptá u tvé hlavy Rigor. Poté si i s knihou stoupne před knihovníka a začne mu opět něco vysvětlovat. Ty díky tomu můžeš volně odejít.

Kujikawa Rise - 15. září 2013 16:25
	soukromá zpráva od Kujikawa Rise pro Úprk z knihovny Nereaguji na jeho poslední slovo, beztak netuším, co tím chtěl říci. Ovšem zabaví knihovníka, takže se mi podaří vylézt z okna a podívat se kolem. Místo toho, abych lezl zpět dolu, roztočím kotvičku a lanko vyhodím nahoru, abych se mohl vyšplhat co nejvýše a odtamtud se rozhlédnout.

Rigor - 15. září 2013 16:33

soukromá zpráva od Rigor pro Po té knize pátrá víc lidí než jsem si myslel. Hodila by se mi pomoc. Škoda, že ten zakuklenec zmizel. No možná bych mohl požádat o pomoc J'Zarga. Ale čím méně lidí o tom bude vědět tím to bude lepší. Ale jak zjistím co ta dlaždice skrývá. Možná by se mi mohlo povést odpoutat knihovníkovu pozornost. Jenomže jak? Pořád přemýšlím a mé kroky mě zavedou do knihovny. Podívám se jak to vypadá kdo a kde tam je.

Vypravěč - 15. září 2013 16:39
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Výhled Vylezeš nahoru. Všechno je kluzké, ale ty víš přesně kam šlápnout abys nespadl. Vylezl jsi na menší hradbu ze které jsi měl výhled dolů na most po kterém šlo několik studentů. Všechno bylo buď zasněžené nebo pod náledím.

Vypravěč - 15. září 2013 16:41
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Knihovna V knihovně je opět J'zargo a mluví s knihovníkem. Nevypadá to, že by si tě všímali. Máš proto nějakou dobu čas. Čeho si však všimneš je otevřené okno. Tady v této části okna otevřená nebývají.

Kujikawa Rise - 15. září 2013 16:50

soukromá zpráva od Kujikawa Rise pro Na vrcholku Cesta nahoru byla obtížná, ne však nemožná. Dostal jsem se až nahoru a získal jsem tak dobrý rozhled. Ovšem přes všechen ten sníh mi to bylo k ničemu. Mezi bílými kostkami je jedna tajemná černá, zopakuji si v duchu a zamyšleně přidřepnu. Dole nic nevidím, nikdo, kdo by vypadal, byť jen zdánlivě, jako nekromant. Co když je má doměnka špatná? Co když tím nebyli myšleni mágové, ale kostky? Dlažební kostky? zamyslím se a vzpomenu si, že knihovna měla podlahu z bílých dlažebních kostek. Podíval jsem se zpět dolu. Možná kdybych se vrátil a zkusil to prohledat tam. Vždyť i knihovník musí jít někdy spát. Rozhodl jsem se proto vrátit zpět do knihovny, kde jsem chtěl ve stínu počkat, dokud si knihovník nepůjde lehnout, abych měl klid na hledání. Snad si půjde lehnout. Každý musí spát.

Mellia Eventide - 15. září 2013 17:03

soukromá zpráva od Mellia Eventide pro Insomnie Ten Khajiit si vyhřívá kožich až mám pocit že brzy začne dokonce i příst,ale odejít se nehodlá.Možná usne a já budu moci začít konečně pracovat.Protože tento Khajiit se hodlá vyhřívat dostatečně dlouho jak uzná za vhodné.Čas plyne a já se snažím dostat z jeho dosahu nebo ho aspoň uklidnit aby usnul.Bolestně si uvědomuji chybějící Měsíční cukr který by ho jistě uspal.Nebo bych mohla použít něco jiného kdybych to však měla nebo měla aspoň nějaké povědomí o alchymii.Když pak mág vyjde ze svého pokoje udiví mně že už je ráno.I to že jsem zde strávila celou noc.Tak jsem se soustředila na svůj úkol že jsem na spánek ani nepomyslela.Dokonce ani nejsem moc unavená na to že jsem celou noc nespala.Ovšem mágova slova mně udiví a když se otočím všimnu si že ten Khajiit se na mně divá se stejným překvapením jako já. Jasně oba jsme tu měli jistý úkol a tak jsme se oba navzájem zasekli.Skvělé za jiných okolností by to bylo i docela zábavné. Pak když se ostatní chystají na cestu vstanu a protáhnu se.Pak zívnu,protáhnu se a posbírám všechny své věci.Potom se vydám za nimi protože potom co můj plán včera tak grandiozně vybouchl nezbývá mi než můj nový plán který mně napadl po té hádce zde mezi hostinským a tou bardkou.Rustleif bude muset počkat protože na univerzitu teď musím.

Vypravěč - 15. září 2013 17:15

soukromá zpráva od Vypravěč pro Společná cesta Společně jste se vydali na Ledohradskou univerzitu. Při vstupu na most vás zastavila jistá žena. Chtěla vědět co máte za přání, že vstupujete na půdu univerzity. Každý jste jí řekl co máte na univerzitě v plánu. Mellia si důvod návštěvy může vymyslet. Pokračovali jste po mostu na malé nádvoří a tím jste prošli dovnitř do budovy. Venku vás na malý okamžik upoutala obrovská socha nějakého čaroděje, ale váš krok nezastavila. Nyní jste měli volný pohyb, ale přesto omezený některými učiteli a zámky na dveřích.

Rigor - 16. září 2013 06:48

soukromá zpráva od Rigor pro Nějak moc náhod nejednou Co? Ten khajit mi snad vážně pomáhá protože to už není možné on je všude tam, kde je ho potřeba. To je dobrá vlastnost. Nebo něco takového. Dojdu až k dlaždici a pokleknu. Odkyriji jí a vyndám papír s poznámkami. "Tak do toho" Tak do toho řeknu si pro sebe a vyslovím zaklínadlo, které jsem si napsal na papír. "Akyrna lasun da míno i sladak RA fon" Řeknu a čekám co se bude dít. Vzrušení, které mnou zmítá je neuvěřitelně veliké. Celé tělo se mi třese a srdce bije tak hlasitě až je divné, že to neslyší nikdo z knihovny.

Vypravěč - 16. září 2013 14:33
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Svitek Pronesl jsi nad dlaždicí zaklínadlo. Znak který na sobě měla se rozzářil světle modrou barvou a vzápětí zhasl. Nyní jsi mohl dlaždicí pohnout. Odkryl jsi ji. Ležel tam svitek, který jsi si vzal. Rychle jsi vše vrátil do původního stavu. Právě včas, jelikož se tě knihovník zeptal Co to tam děláš?

Vypravěč - 16. září 2013 14:37
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Knihovna Vrátil jsi se zpět do knihovny. Rychle jsi se skryl opět za vázu, která tě již jednou zachránila. Pomalu jsi vykoukl z poza vázy a všiml jsi si elfa jak klečí na zemi. Pokřikoval na něj knihovník Co to tam děláš?. V ruce svíral nějaký papír.

Kujikawa Rise - 16. září 2013 14:39
	soukromá zpráva od Kujikawa Rise pro Knihovna Přišel jsem pozdě? napadne mne jako první, když si všimnu elfa klečícího na zemi a knihovníka na něj křičícího. Ovšem nijak nezasahuji, zůstávám skryt a pozorně sleduji elfovo počínání. //Omlouvám se za krátkost, ale... sama víš :-)

Rigor - 16. září 2013 17:37

A je tady výrazný krok vpřed . . . Snad . . . Jo zaklínadlo funguje. Aspoň něco se mi daří, když už mi to každý zakáže a někdo jde proti mě. Bezva. Projede mnou záchvěv vzrušení a radosti. Svitek! Co v něm asi bude? Třeba nějaké zaklínadlo, které mě nasměruje správným směrem. Nebo nějaká mapa. A nebo třeba dokončení těch poznámek, které jsou záhadně ukončeny. Začínám se potit i přes to, že do místnosti proudí ledový vzduch z venku. Pomalu a opatrně přikryji dlaždici, kterou se mi podařilo zasadit nazpátek bez povšimnutí. "Co to tam děláš?" Tyto slova mě vytrhnou ze zamyšlení a já se leknu. "Já . . . totiž . . . Ehm . . ." Pomalu stanu a zakolísám. Doufám, že to divadlo aspoň trochu zabere. Pokusím se předvést nějaké divadlo, které by, alespoň trochu ospravedlnilo klečení u země. "Já . . . Trochu se mi udělalo špatně a zamotala se mi hlava. Nevím proč, ale v poslední době mi není moc dobře." Řeknu knihovníkovi a přejdu k otevřenému oknu. "Nadýchám se trochy čerstvého vzduchu. Třeba se mi udělá líp." U okna se lehce vykloním a nenápadně se podívám co se děje.

Vypravěč - 16. září 2013 17:54
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Návštěvník Elf se snaží zamaskovat nějakým divadlem. Ty však jsi na takovéhle vykrucování zvyklí a tak rozpoznáš lež. Navíc teď ten elf míří k tobě. Naštěstí si tě nevšiml a pouze se naklonil z okna. Něco mu nejspíše nesedí.

Kujikawa Rise - 16. září 2013 18:09

soukromá zpráva od Kujikawa Rise pro Návštěva K mému překvapení v elfovi poznám toho, kterého jsem prve potkal na schodech. Co ten tady, napadne mne a jeho vykrucování je mi opravdu k smíchu. Bohužel se nic nedozvím. Zamíří ke mě, ale evidentně si mne nevšimne, takže se trochu uklidní. I přesto si připravím šipku potřenou paralizujícím jedem, kdyby náhodou. Pak se podívám na dlaždici, se kterou si předtím "hrál". Samozřejmě tak, aby mne nikdo nespatřil a ani neslyšel.

Vypravěč - 16. září 2013 18:21
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Dlaždice Opatrně vykoukneš zpoza vázy, abys viděl na dlaždici. Elf ji nestihl přikrýt kožešinou, která ležela kousek vedle. Byla celá černá. Opatrně si pohlédl na Rigora, který byl stále zaujatý výhledem z okna. Dlaždice vypadala vcelku jako každá jiná, ale tahle měla na sobě nějaký symbol. Ten však z té dálky byl nečitelný a větší vyklonění by znamenalo odhalení.

Vypravěč - 16. září 2013 19:15

soukromá zpráva od Vypravěč pro Stín Vykoukneš z okna ven, ale až na nově příchozí studenty si nevšimneš ničeho podivného. Avšak tobě zvědavost nedá a podíváš směrem nad sebe, tudíž na menší hradby univerzity. Jsou na kamenech jasně viditelné stopy bot. Zakloníš se opět zpět. Jsi zaujat svitkem. Rychle s ním zamíříš proto do svého pokoje. Celou cestu se však nemůžeš zbavit rýpavého pocitu, že tě někdo sleduje.

Rigor - 16. září 2013 19:46

soukromá zpráva od Rigor pro Všichni jsou nepřátelé Mířím do svého pokoje a stále přemítám nad tím záhadným svitkem. Proč by ten svitek byl ukrytý na tak viditelném místě, když je důležitý? To nechá . . . Počkat vlastně vše co je stále na očích je v podstatě neviditelné. Hmmm . . . Chytré. Tahle myšlenka mi na tváři vykouzlí šibalský úsměv. Celou cestu se pořád ohlížím za sebe. Tenhle pocit nesnáším někdo mě sleduje. Ale kdo? Jak bych to jen mohl zjistit? Pak mě to napadne. Vlezu si do nejbližší skrýše, která mi umožní se schovat před nechtěnými zraky, ale zároveň mi umožní dívat se ven. Ta skrýš by měla být něco jako skříň nebo učebna.

Kujikawa Rise - 16. září 2013 19:57

soukromá zpráva od Kujikawa Rise pro Knihovna Černá dlaždice, napadlo mne a v tu chvíli jsem se podíval na elfa. Buď tam kniha nebyla, nebo ji má u sebe. Nemohl jsem vylézt, dokud tu byl knihovník. Ale ani toho elfa nesmím ztratit. Vím, že něco tam našel a já musím zjistit co a získat to, ať to stojí co to stojí. Ovšem teď mi nezbývalo nic jiného, než počkat až zmizí knihovník, nebo ten elf vyjde ven na nádvoří, kde ho budu moci sledovat.

Vypravěč - 16. září 2013 20:05
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Štěstí Elf se rozhodl zmizet a tak odešel skrz knihovnu pryč. Nějakou chvíli jsi tam ještě čekal a sledoval knihovníka, který se nakonec rozhodl pro malou svačinu. Ten též vyšel z knihovny. Nyní je knihovna zcela nehlídaná, ale na jak dlouho?

Vypravěč - 16. září 2013 20:07
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Úkryt Zareagoval jsi rychle a zašel do poměrně malé místnosti. Byl to kumbál plný košťat a dalších věcí. Na chodbě si slyšel kroky, které mířili dál po chodbě. Skoro jsi tomu nemohl uvěřit, že by ten co tě sleduje mohl přehlédnout jediné dveře na chodbě, ale již tomu bylo tak.

Kujikawa Rise - 16. září 2013 20:15
	soukromá zpráva od Kujikawa Rise pro Malé štěstí Elf k mé smůle zmizel, ovšem knihovník odešel hned po něm. Netušil jsem, jak dlouho bude pryč, ale ani chvilku jsem nezahálel a vrhl jsem se k místu, kde předtím cosi dělal elf. Odhrnul jsem koberec a za pomoci dýky jsem vypáčil dlažební kostku.

Vypravěč - 16. září 2013 20:21
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Kostka Snažil jsi se vypáčit kostku dýkou, ale ta se ani nehla. Znak na ní byl poměrně jasný. Již si takový zahlédl na různých magických knihách. Bohužel jsi tomuto znaku nevěnoval žádnou pozornost a teď toho trochu lituješ. Ať elf udělal cokoliv, podařilo se mu kostkou pohnout a vzít si to co ukrývala.

Liscanor - 16. září 2013 20:58

soukromá zpráva od Liscanor pro Univerzita: Vydali jsme se na univerzitu.. Po né moc dlouhé době jsme se dostali k mostu na onu slavnou univerzitu.. Kde nás zastavila žena s tím co máme za přání.. Vyličím jí ji vše o úkolu jež mi byl zadán.. Poté se dostaneme na malé nádvoří se sochou.. Trochu se rozhlédnu a nemeškám a vydávám se do prvních otevřených dveří bez ohledu na Naisena či onu ženu.. Když někoho potkám optám se na cestu za Arcimágem..

Vypravěč - 16. září 2013 21:07
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Úkol Oba dva jsi nechal za sebou a šel jsi vlastní cestou. Univerzita byla místem mocné magie a jejích uživatelů. Působí to na tebe značným dojmem, ale ten přejdeš a jdeš hledat arcimága. První koho potkáš a koho se můžeš optat na případnou cestu je příslušník tvé vlastní rasy. Má na tebe upřený pohled, nejspíš proto, že moc Khajiitů na univerzitě opravdu nenajdeš.

Liscanor - 16. září 2013 21:19
	soukromá zpráva od Liscanor pro Úkol: Univerzita budí respekt.. Je to mocné místo a nechtěl bych si zahrávat s nikým kdo je jejím uživatelem.. Ale na to všechno nemyslím, ale hlavně hledám arcimága.. První koho jsem potkal byl naštěstí Khajiit.. "Zdravím tě, Mohu se tě na něco zeptat? Víš kde nyní přebývá arcimág této univerzity?" zeptám se přívětivě..

Rigor - 17. září 2013 08:12

soukromá zpráva od Rigor pro Nikdo mě nenajde Noví studenti? Oni sem přišli noví studenti? Tak to musím jít prozkoumat. Už držím kliku v ruce, když zavádím o cosi v mém plášti. Eh . . . Co to je? opatrně to nahmatám a pod prsty cítím nějaký hrubý materiál válcovitého tvaru. Opatrně to chytnu a vytáhnu z kapsy. Jelikož jsem zavřel dveře hned potom, co J'Zargo prošel kolem, tak je v přístěnku tma. "Aisali lai" Pronesu a nademnou se objeví koule světla, která celou místnost zalije spoustou světla. "Svitek!" Vylétne mi z úst. Studenti budou muset počkat. Teď je tu ten svitek. Pomalu a opatrně rozbalím svitek.

Vypravěč - 17. září 2013 15:42
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Svitek Na svitku je krátký text. Kde ostatní jen trénují, ty jenž držíš svitek tam můžeš nalézt velkou moc. Stačí pouze do magické studny svitek vhodit. Text tímto končí. Magické studně jsou pouze zde, tímto by se okruh hledání té správné měl zužit na co nejmenší.

Vypravěč - 17. září 2013 15:46
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Khajiit J'zargo ti rád odpoví. Musíš jít po schodech nahoru. Tam je arcimágova pracovna. Jestli smí J'zargo vědět důvod tvé návštěvy arcimága? odpoví a vyčkává na další případné otázky.

Liscanor - 17. září 2013 15:50
	soukromá zpráva od Liscanor pro Khajit: "Je super po dlouhé době zase slyšet rodný jazyk.. Tedy jazyk jež někdy otec mluvil.." pomyslím si . Abych mluvil jako on, tedy pokusím se o to.. "Liscanor musí donést lektvar.. Lektvar důležitý.." Jestli už nemá žádné otázky dodám: "Liscanor tě rád poznal.." A vyrazím dle pokynů Khajiita po schodech..

Vypravěč - 17. září 2013 15:57
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Rozhovor J'zargo se na tebe pobaveně zadívá. J'zargo také rád poznal někoho ze své rasy. Poté vyjdeš po schodech nahoru. Na konci jsou dveře na které zaklepáš. Nikdo ti však neotevírá.

Rigor - 17. září 2013 16:08

soukromá zpráva od Rigor pro Jdu obejíti studny magické Celý text jsem nemusel luštit, protože byl docela srozumitelný. A dokonce se mi okruh magických studen zúžil na jednu jedinou. Tam kde ostatní trénují. To je určitě ta studna ve Velké místnosti do, které se vchází při vstupu do hlavní budovy. V noci to zkusím. V noci tam vhodím svitek a uvidíme co se stane. Tenhle plán si vryji do mysli a svitek si schovám ke svým poznámkám. Pomalu přiložím ucho na dveře a pokud se nic neděje tak zruším magické světlo a opatrně otevřu dveře a vyjdu ven. Vyrazím najít nové studenty.

Liscanor - 17. září 2013 17:09

soukromá zpráva od Liscanor pro Cože? Jakmile odrazím ke dveřím jež mi popsal zástupce mé rasy, chvíli se ostýchám před zaklepáním, ale pak přeci jen zaklepu.. Nikdo však neotvírá.. Zaklepu znovu a také nic.. Zkusím otevřít jestli to půjde podívám se dovnitř a jestli tam nikdo není nebo jestli je zamčené vyrazím na procházku po univerzitě za tím účelem že budu hledat někoho více postaveného.. Někoho kdo by mohl vědět kde se momentálně arcimág nachází..

Naisen Sousteep - 17. září 2013 17:27

soukromá zpráva od Naisen Sousteep pro Ledohrad: Jen co jsme vyšli, pocítil jsem změnu tepla ve vzduchu."Brrr"Jdu dál a se mnou i Liscanor a žena. Na mostě nás, jako každé osloví žena. "Dobrý den vám přeji mocná paní, já jsem jdu studovat." Žena nás pustí dál, bylo mi trochu divné, že mne neodkázala na průvodce, či někoho podobného. Dojdeme na nádvoří se slavnou sochou, kterou musí každý kouzelník znát. Nemeškám, protože jsem znal od učitele jméno průvodce, jestli někoho uvidím, hned se ho na něj zeptám, kde bych ho mohl najít.

Vypravěč - 17. září 2013 17:39

soukromá zpráva od Vypravěč pro Rigor Vyšel jsi ven a hned první na koho jsi narazil byl Khajiit. V rukou nesl nějaký balíček a na studenta univerzity rozhodně nevypadal. Bylo jasné, že je zde nový a že se tu nevyzná tak dobře jako ty. Liscanor Dveře byli pečlivě zamčené a tak jsi se dovnitř nedostal. Šel jsi tedy na procházku po univerzitě. Sešel jsi schody a dole jsi narazil na poměrně vysokého elfa. Byl bezpochyby studentem na univerzitě a v magii se jistě dobře vyznal.

Vypravěč - 17. září 2013 17:42
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Kdokoliv Plný nadšení jsi vběhl do univerzity. Všechno zářilo a bylo plné energie a magie samotné. Ohromná studna uprostřed byla jeden velký tok magie. Bohužel jsi tady na nikoho nenarazil. Je tedy načase jít hledat a prozkoumávat tajemnou univerzitu Ledohradskou.

Kujikawa Rise - 17. září 2013 17:47

soukromá zpráva od Kujikawa Rise pro Knihovna Zdálo se, že má snaha je marná. Bohužel byla. Kostkou jsem ani nehnul. Ovšem symbol, který se na ní skvěl mne zaujal. Přemýšlel jsem, kde jsem jej viděl. Neměl jsem možnost si jej někam zakreslit, tak jsem se jej alespoň snažil zapamatovat. Jediné, co jsem mohl udělat, bylo najít toho elfa a získat z něj věc, kterou zde našel. To jsem také šel udělat. Vrátil jsem se k oknu, zachytil jsem skobu a spustil lanko dolu. Než jsem ale začal lézt dolu, vyhlédl jsem ven, zdali tam nikdo není, až pak jsem začal slézat dolu.

Liscanor - 17. září 2013 17:48
	soukromá zpráva od Liscanor pro ElF: Chvíli jdu a narazím na chodbě na elfa jež vypadá že je znalý a doufám že ví to co já potřebuji vědět.. Příjdu k němu.. "Zdravím tě elfe.." mírně se ukloní.. "Mohu mít otázku? Chci se zeptat zda víš kde se momentálně nachází arcimág této krásné univerzity?"

Rigor - 17. září 2013 18:17

soukromá zpráva od Rigor pro Někdo nový V noci se do toho pustím, ale musím to udělat spíše k ránu, protože to je čas, kdy by měli všichni spát. Ano někdy k ránu. To bude úplně ideální. Promýšlím drobnosti mého jinak geniálního plánu. Pomalu se proplétám spletitými chodbami, když zahnu za roh. "Co? Kdo jsi? Co tu chceš?" Vylekaně vyhrknu na khajita. "Já . . . Ahoj . . .Ehm . . . Promiň. Nad něčím jsem přemýšlel. Ty jsi tu nový?" Optám se a potom odpovím na jeho otázky. "Ano vím. Arcimág by měl být ve svých komnatách. Pokud chceš zavedu tě k němu. Mimochodem já jsem Rigor."

Liscanor - 17. září 2013 18:22
	soukromá zpráva od Liscanor pro Elf: Elf je docela přívětivý a ochotný.. "No né tak docela.. Jsem tu spíše jen naskok.. To bych byl moc rád.." Podám mu ruku se slovy " A já se jmenuji Liscanor.." poté jej následuji..

Rigor - 17. září 2013 18:33

soukromá zpráva od Rigor pro Konečně někdo zvenčí " Následuj mě prosím. Takže Liscanore smím se tě zeptat co tu děláš?" Mám spoustu otázek na svět tam venku, ale vím, že by bylo velice netaktní vychrlit to ze sebe najednou. Nevím proč, ale tenhle Khajit na mě působí jinak než ostatní. Zdá se mi velice přátelský. Ale stejně to nemění nic na tom, že se tu v poslední den objevuje mnohem více návštěvníků než za posledních padesát let.

Vypravěč - 17. září 2013 18:40
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Namáhavá cesta Slezl jsi dolů na nádvoří kde nebylo živáčka. Snad až v tu chvíli kdy se tvé nohy dotkli země jsi si uvědomil, že je brzo ráno. Protáhl jsi se. I když jsi byl vzhůru celou noc a k ránu chodíváš spát, nejsi unavený. Nejspíš celou tou situací, která je nyní aktivní.

Kujikawa Rise - 17. září 2013 18:45

soukromá zpráva od Kujikawa Rise pro Na nádvoří Sotva se mé nohy dotkly měkkého sněhu, došlo mi, že právě svítá. Podíval jsem se směrem ke slunci a zhluboka jsem se nadechl. Teď najít elfa, povzdechnu si tiše a rozhlédnu se kolem sebe, přemýšlíc, kde bych jej mohl najít. Možná bych mohl zkusit ubytovny studentů, napadne mne, ale myšlenku hned zavrhnu. O mázích vím, že jsou to ranní ptáčata, takže se dá čekat, že každou chvilkou budou vstávat. Nakonec se rozhodnu vrátit se tam, odkud jsem přišel. Do budovy, kde jsem elfa potkal prvně.

Liscanor - 17. září 2013 18:47
	soukromá zpráva od Liscanor pro Cesta: Jdu za Rigorem a po chvíli chůze se mně na něco zeptá.. "No dostal jsem se tady kvůli úkolu od mého Mistra.." zvednu ruku a ukážu na balíček.. "A ty jsi zde kvůli studiu nebo vyučování?" zeptám se Rigora a dál jej následuji..

Vypravěč - 17. září 2013 18:56

soukromá zpráva od Vypravěč pro Stopování Vrátil jsi se do budovy kde hned u dveří stála žena. Nejevila však o tobě nebo tvé přítomnosti sebemenší pozornost. K ránu tě mohl kde kdo považovat za nového žáka nebo jen cestovatele. Nebylo třeba se ukrývat, tedy jen před těmi, kteří tě tu v noci neviděli. Ten mág na schodech, kterého jsi ohrožoval tě bude mít jistě v hledáčku. Docela jistě jsi věděl, že elf je na univerzitě. Otázkou zůstávalo kde.

Rigor - 17. září 2013 18:57

soukromá zpráva od Rigor pro Že by konečně? Pozorně poslouchám Liscanora a slovo úkol mi zní jako když bije zvon. Och . . . Úkol ano můj už se těším na noc. "Ano ach promiň. Já jsem tu byl pouze kvůli studiu, ale teď už mě tu drží pouze jedna velice důležitá věc. Potom budu moci konečně opustit zdi této univerzity a své dovednosti si vyzkoušet v praxi." Vysvětlím a zahnu za roh. "Odkud jdeš. A ještě pokud smím, jakého cechu jsi členem?"

Liscanor - 17. září 2013 19:07
	soukromá zpráva od Liscanor pro Cesta: "Důležitá věc.. Co to může být?" chvíli uvažuji ale pak Rigor pokračuje.. "Přicestoval jsem až z Bílého Průsmyku.. A jaký že cech? No to jsi mně skoro urazil.. Já jsem téměř vystudovaný u mého mistra v oboru alchymie.. Možná až zde skončíme oba možná by bylo možné cestovat spolu do Bílého prsůsmyku.. "

Rigor - 17. září 2013 19:25

soukromá zpráva od Rigor pro Tohle začíná být čím dál tím lepší. "Omlouvám se. Urazit jsem tě nechtěl." Teď začneme stoupat po točitých schodech. "Jistě moc rád bych se s tebou vydal do Bílého Průsmyku, ale nevím jak dlouho se tu zdržím" Posledních pár schodů nás čeká před těžkými dubnovými dveřmi za nimiž se rozprostírají arcimágovy komnaty. Zabouchám na dveře a počkám. Jakmile se otevřou začnu mluvit. "Arcimágu. Dovol, abych ti představil Liscanora. Přišel za námi až z Bílého Průsmyku."

Vypravěč - 17. září 2013 19:33
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Arcimág Zabouchal jsi na dveře a čekal. Nic se nedělo a tak jsi pro jistotu zaklepal ještě jednou. Bohužel ani teď se nic nestalo. Už jste se otočili když jste před sebou spatřili postavu elfa. Byl to známý a všudypřítomný Ancano. Nováček? zeptá se suše. Možná to bude tou Rigorovou přítomností.

Rigor - 17. září 2013 19:44
	soukromá zpráva od Rigor pro Já ho tak nesnáším!!! Buď na něj milý. Lidi, kteří tě nesnáší tím naštveš Vzpomněl jsem si na radu mého otce. "Á ahoj Arcano. Jak se to vezme. Je to nováček ve spouště věcí." Řeknu mu a přátelsky se na soka usměji. Zároveň lehce bouchnu do Liscanora, aby se mnou souhlasil.

Liscanor - 17. září 2013 19:53

soukromá zpráva od Liscanor pro Arcimág: Rigor mně lehce představil a vypadal že potlačuje mírný vztek, ale to jsem nechal plavat.. Když do mně Rigor šťouchne přikývnu.. Poté se mírně ukloním a formálně mu řeknu: " Zdravím vás, mé jméno je Liscanor.." na chvíli se odmlčím.. "Posílá mně můj mistr jménem Urkaj.. Prý jste si u něj nechal udělat speciální letvar.. Já jsem měl za úkol jej přinést.. A tady je.." Při poslední větě mu podávám balíček s lektvarem..

Rigor - 17. září 2013 20:02
	soukromá zpráva od Rigor pro Malé nedorozumění "Zadrž!" Řeknu se zvýšeným tónem v hlase. "Tohle není Arcimág. Tady AMOS je učeň jako já. Jen má takový speciální talent být vždy ve správnou chvíli na správném místě. Ale jsem si jist, že by mohl vědět, kde je Arcimág." Na slovo AMOS dám důraz, aby bylo jasně slyšet opovržení, které k němu chovám.

Liscanor - 17. září 2013 20:06
	soukromá zpráva od Liscanor pro Cože? "Vy nejste arcimág? Tak to se omlouvám.." Pak nastane ta trapná chvíle ticha.. "A víte kde se momentálně nachází Amosi?" Je jasně vidět že jím Rigor pohrdá i když nevím proč..

Vypravěč - 17. září 2013 20:13
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Pokračování Být tebou dám si dobrý pozor na jazyk! vyhrkne směrem k Rigorovi. Poté se trochu uklidní a pokračuje k Liscanorovi Co je to za lektvar? Bezpochyby se vám ho povedlo poměrně rychle naštvat.

Liscanor - 17. září 2013 20:15
	soukromá zpráva od Liscanor pro Rozhovor: Elf okřikne Rigora a po chvíli kdy se uklidňoval se mně zeptal co je to za lektvar.. "To netuším a ani to vědět nechci.. Není mi přístojno to zjišťovat.. Víte tedy kde je arcimág?" zeptám se jej co nejvíce přátelsky.

Vypravěč - 17. září 2013 20:24
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Rozhovor Jen aby to byla pravda. Tvé rase se moc věřit nedá, Khajiite. Odkašlá si do dlaně a pokračuje On není ve svých komnatách?

Liscanor - 17. září 2013 20:27
	soukromá zpráva od Liscanor pro Rozhovor: Při slovech že se Khajiitům nedá věřit lehce zvednu horní ret abych odhalil tesáky.. "Ne.. Není jeho komnata byla zamčená a nikdo neodpovídal na klepání.." Už možná tuším proč jej nemá Rigor tolik v lásce..

Vypravěč - 17. září 2013 20:30
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Rozhovor Pokud je jeho komnata zamčená je jisté, že tu není. snaží se o vtip, no moc mu to nevyjde a tak dál pokračuje svým arogantním tónem. Nejspíš jel... pryč.

Liscanor - 17. září 2013 20:34
	soukromá zpráva od Liscanor pro Rozhovor: Vynutím u sebe úsměv sice vypadám jak kdybych mněl zaražené prdy, ale co už.. "Takže nevíš kde přesně je?" To jsem věděl i já že je pryč.. Nemusel mi kazit den..

Rigor - 17. září 2013 20:37
	soukromá zpráva od Rigor pro Tak to vypadá, že mám nového kámoše Stojím tam a tiše poslouchám rozhovor. "Vždyť se před chvílí vrátil? Ale no nic. Do toho mi nic není. Tak já Liscanora ubytuji v jednom z volných pokojů a provedu ho po univerzitě."

Vypravěč - 17. září 2013 20:37
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Rozhovor: Vím i nevím. Možná by jsi mi tu ten lektvar mohl nechat. Předal bych mu jej hned jak by se objevil. řekne a zadívá se na Liscanora. Rigora úspěšně ignoruje.

Liscanor - 17. září 2013 20:40
	soukromá zpráva od Liscanor pro Rozhovor: "Myslíš že jsem tak hloupý? Jak ti asi můžu věřit? Heh?! No nic ´.. Děkuji vám.. Sbohem.." Toto dořeknu a vyrazím pryč z pokoje a nechám se vést Rigorem do volného pokoje..

Vypravěč - 17. září 2013 20:49
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Rozhovor Hloupý? Řekl bych spíše něco jiného. pokyne za tebou. Vy zatím kráčíte zpět po schodech. Hodně štěstí, hloupá kočko... řekne polohlasem. Ty jsi však slyšel perfektně.

Rigor - 17. září 2013 20:53

soukromá zpráva od Rigor pro Zanechán na pospas temné chodbě Opatrně obejdu Liscanora a potom projdu kolem Arcana "Tak se tu zatím měj ÁMOSI." Mlčky sejdeme po schodech zpět dolů a míříme na nádvoří. Ten Khajit se mi líbí. Možná bych ho mohl seznámit se svým plánem. Nebo aspoň s jeho částí. I když já nevím. Udělej to. Tak dobře. Pokud to má být můj společník na cestách měl bych mu projevit důvěru. Tenhle myšlenkový souboj se v mé hlavě odehrává až skoro do Velké Síně. A tak si neuvědomím, že ticho panující mezi mnou a mím novým právě schváleným přítelem je ubíjející. "Tohle byl Arcano. Je to něco jako strážce pořádku zdejší university. Já osobně ho nemám moc v lásce. Ale nechám to na tobě jaké obrázek si o něm udeláš. Potom vyjdeme na nádvoří a zaměříme do ubytovací části.

Liscanor - 17. září 2013 21:11

soukromá zpráva od Liscanor pro Zabít!! Zabííít!! KDyž při mém odchodu dodá něco co si myslel že jsem neslyšel řekl jsi si že by to byla normálně poslední kapka.. Ale prvních pár minut na univerzitě a už na někoho mířit šípem asi není ideální.. Proto další kapka bude poslední a můj pohár přeteče.. Ticho byl dost divné ale já neměl chuť mluvit.. Celý den byl zkažený jedním rozhovorem.. "To je škoda že někdo jako je on má takový post.. Ten by mněli svěřit někomu jako ty.. Tedy jestli nejsi ještě významnější.." Přejdeme přes nádvoří a jdeme dále..

Rigor - 17. září 2013 21:26

soukromá zpráva od Rigor pro Docela povedený vtip "Kéž bych byl někdo významnější, ale to bych s tebou potom nemohl odcestovat. Děkuji, ale Arcano je tu déle a Arcimág k němu nejspíš cítí důvěru." Při těch posledních slovech se lehce zasměju a dodám "Né že by byl nějak špatný. On je velice zodpovědný, ale zkrátka je takový . . . No . . . Jednoduše je takový svůj." Pokusím se říct na jeho obhajobu. "Tak prosím tohle je tvůj pokoj." Ukážu Liscanorovi malý pokoj s jednou postelí, jednou skříni a jednou židlí. "To čím si jej vyzdobíš je tvoje věc. Možná by jsi měl vědět, že Arcimág se může vrátit za hodinu nebo taky za týden." Oznámím malou, ale podstatnou drobnost. Potom se otočím a odejdu do svého pokoje. "Jo a můj pokoj je nahoře první v pravo." Zavolám přes rameno.

Kujikawa Rise - 18. září 2013 08:28
	soukromá zpráva od Kujikawa Rise pro Hledání ztraceného Potkal jsem nějakou mágini, která si mne evidentně nevšimla, nebo mě ignorovala. Rozhodl jsem se tuto skutečnost využít ke svému krytí a vydávat se za cestovatele, toužící po znalostech. Taktéž jsem toho chtěl využít k hledání elfa, proto jsem se pustil do prohledávání ubikací mágů.

Liscanor - 18. září 2013 14:58
	soukromá zpráva od Liscanor pro Pokoj: S Rigorem si povídáme.. až dojdeme k pokoji kde mám přebývat.. "Počkat, počkat počkat.. Řekl jsi týden? CO tady mám týden dělat?" To se mám snad začít učit magii? To snad ne.. JEstli Rigor odejde rozhlédnu se po pokoji..

Vypravěč - 18. září 2013 15:51

soukromá zpráva od Vypravěč pro Mág Hledal jsi pokoje nebo nějakou společenskou místnost. Něco kde by se mohl mág nacházet. Procestoval jsi takto skoro celou školu, když jsi jej spatřil na schodech spolu s Khajiitem. Toho Khajiita jsi předtím nikdy neviděl. Bavili se o nějaké cestě do Bílého průsmyku. Oba vyšli ven na dvůr aniž by si tě všimli. Jdeš tedy za nimi a hned je ti vše jasnější. Ubytovny byli sice v budově, ale šlo se k nim přes dvůr. Oba vlezli dovnitř a mág se po krátké cestě zastavil a Khajiitovi ukázala jeden z pokojů. Byl jsi dobře ukryt a tak si tě zatím ani jeden z těch dvou nevšiml. Elf se nakonec otočil a mířil z pokoje pryč. Přes rameno na Khajiita zavolal Jo a můj pokoj je nahoře první v pravo.

Rigor - 18. září 2013 16:48
	soukromá zpráva od Rigor pro Chudák Zastavím se a podívám se na přítele. "No jó. Řekl jsem týden" Zopakuji aby si byl Liscanor jistý. "A jednou byl pryč celý dlouhý měsíc. Nevím kam pořád jezdí ale pořád někam jezdí. Až se zabydlíš přijď za mnou." Po té se otočím a zmizím do svého pokoje. Poslední otázku nechám bez odpovědi.

Vypravěč - 18. září 2013 19:46
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Pokoj Rigor odešel a ty jsi se posadil na postel. Dveře cvakli a ty jsi byl po dlouhé době sám. Pokoj byl přecpaný všeljakým harampádím. Tebe trochu žral Ancanův přístup k tobě, ale proti nafoukaným elfům zřejmě nic nenaděláš.

Liscanor - 18. září 2013 20:00

soukromá zpráva od Liscanor pro Pokoj: Trošku si prohlédnu pokoj a věci uvnitř, prohledám všechny skříňky a police.. Poté si od svého vybavení oddělím věci na cestovaní jak přikrývku a podobné věci.. Po dlouhé době mám chvíli čas na sebe.. A proto si lehnu na postel.. Přemýšlím o celé cestě, o Ancanovi, Rigorovi.. Na chvíli zavřu oči a spím.. Po zhruba čtvrt hodině se probudím.. Chvíli jen tak sedím v pokoji.. Pak si vezmu vybavení do univerzity a vyrazím za Rigorem do jeho pokoje.. Jestli má ten pokoj zámek a klíč tak jej zamknu a klíč dám do měšce..

Vypravěč - 18. září 2013 20:09
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Věcičky V šuplíkách jsi našel dva Kameny duší. Po bližším průzkumu jsi zjistil, že jsou zcela prázdné. Obyčejné šaty a pár bot. Pár knih všude kolem, ale žádná nebyla nijak zajímavá. Dalo se s jistotou říct, že tento pokoj je úplně obyčejný.

Liscanor - 18. září 2013 20:46
	soukromá zpráva od Liscanor pro Rigor: Po krátkém spánku a prohledání pokoje si vezmu jen 1 kámen duší.. Poté se rozhodnu vyrazit za Rigorem na prohlídku univerzity.. Tak jsem taky udělal a dle jeho pokynů jsem se vydal k jeho pokoji..

Rigor - 18. září 2013 21:07

soukromá zpráva od Rigor pro Jde se na exkurzi Pomalu se blížím ke svému pokoji, když mi zakručí v břiše. No jo od oběda jsem nic nejedl. Nevím sice jak je to dlouho, ale po té dnešní námaze se ani nedivím. Místo do prava tedy zahnu do leva a vstoupím do místnosti rozprostírající se nad dvěma pokoji. Sednu si ke stolu vezmu si mysku a začnu si nabírat jídlo. Trochu tohohle. Něco z támhle toho. A ještě trochu vína. Víno si naliju do poháru, pořádně si loknu a pustím se do jídla. Uběhla nějaká ta chvíle a já vrátím umytou mysku na její místo. S plným břichem se vydám do svého pokoje, kde se bezmocně svalím na postel. Ležím a podřimuji. Z té sladké dřímoty mě probudí něčí kroky na schodech. Sednu si na postel a poklepu hlavou, abych se úplně probudil. Mezi dveřmi se objeví Liscanor. "Pojď dál." Pobídnu ho. "Mám pro tebe návrh týkající se jedné důležité věci. Předem tě upozorňuji, že o tom nesmí NIKDO vědět. A jakmile budeš souhlasit už nepůjde vycouvat. Proto tě žádám, aby sis to pořádně pomyslel a vše pečlivě zhodnotil zda ti to stojí za to."

Liscanor - 18. září 2013 21:18
	soukromá zpráva od Liscanor pro Rigor: Když vstoupím Rigor sedí na posteli a hned ve vstupu mi řekne ať vejdu.. Vejdu tedy a zavřu dveře.. Poté začne mluvit o něčem důležitém.. "Bude to znamenat něco jiného než že mám mlčet jako hrob?Třeba něco udělat? Protože nerad dávám sliby jež nedokážu dodržet.." řeknu vážně Rigorovi..

Rigor - 18. září 2013 21:33
	soukromá zpráva od Rigor pro Tajná schůzka Trochu se nad Liscanorovou odpovědí pousměju. "To se o nás mágách říká, že dokážeme uzavřít neporušenou dohodu?" Zeptám se a záhy odpovím na otázku. "Mlčet jako hrob nestačí. Musíš mlčet jako ještě nikdy nikdo v Tamrielu. A hlavně se nesmíš chovat podezřele."

Liscanor - 19. září 2013 06:19
	soukromá zpráva od Liscanor pro Rigor: "JAk říkám.. No nejspíše.. Mám nějaký pocit že ti mohu věřit, ikdyž tě znám jen chvíli.." Poté chvíli uvažuji nad tím zda to nebude až moc, ale pak ještě dodám.. "Ano, slibuji že ti pomůžu jak jen budu moci.."

Rigor - 19. září 2013 07:02

soukromá zpráva od Rigor pro Bude to na dlouho a Nikdo to nesmí slyšet Pokynu Liscanorovi, aby si sedl na židli, kterou jsem postavil blíže k posteli. "Tak tedy. Dnes ráno jsem narazil na knihu, ve které se píše o jisté relikvii, která má jejímu držiteli propůjčit ohromnou moc a bohatství." Vyndám z kapsy pláště knihu v kožené vazbě. Z knihy zhruba uprostřed kouká kus papíru zakládající stránku, na které je zmínka o Oné mocné knize. Podám ji svému posluchači. A pak si uvědomím něco důležitého. "Umíš číst?"

Kujikawa Rise - 19. září 2013 07:19

soukromá zpráva od Kujikawa Rise pro Hledání jehly v kupce sena Sithis mne opět provázel, protože jsem nakonec elfa našel, byť jsem musel prohledat skoro celou univerzitu. Narazil jsem na onoho mága, jak se o něčem vybavuje s jakýmsi khajiitem. Bílý Průsmyk? napadne mne, avšak nijak se tím nezatěžuji. Spíše se ukryji, abych je nechal kolem mne projít a pak jsem se opatrně vydal za nimi. Nepotřeboval jsem, aby si mne všiml. Prošli přes dvůr a opět mne zavedli do budovy s pokoji. Vešli dovnitř, já se prosmýkl hned za nimi a ukryl jsem se do stínů. Elf ukázal khajiitovi jeden z pokojů, pak mu řekl, kde má svůj a aniž by se mne kdokoliv z nich všiml, elf odešel. Musel jsem se pod svou maskou pousmát, věděl jsem, kde má pokoj. I když jsem nevěřil tomu, že tu věc tam najdu, něco jsem tam najít musel. Počkal jsem tedy dokud nezmizel i khajiit, nebo dokud se nezačal zabývat něčím jiným a vydal jsem se tam, kde elf řekl, že má pokoj. Pokud v chodbě nikdo nebyl a ani jsem neslyšel nikoho poblíž, dal jsem se do páčení zámku.

Liscanor - 19. září 2013 13:00
	soukromá zpráva od Liscanor pro Kniha: Posadím se na židli jež je blízko posteli.. "Ohromnou moc a bohatství? A ty tomu věříš? Myslíš že tu knihu nikdy nikdo nečetl před tebou? Kde jsi ji vůbec našel v univerzitní knihovně?" TRochu se posuměju.. Poté mi podá knihu.. "Já nejsem žádný balík, ale alchymista.. Nemohl bych jím být kdybych neuměl číst recepty a naučné knihy.." Začtu se v knize..

Vypravěč - 19. září 2013 13:47

soukromá zpráva od Vypravěč pro Náhoda K páčení zámku nemuselo dojít. Za dveřmi si slyšel hlasy a tak jsi se s páčením neobtěžoval. Namísto toho jsi se rozhodl vyslechnout alespoň kousek hovoru, který elf vedl. Přiložil jsi ucho ke dveřím a naslouchal hovoru. Mlčet jako hrob nestačí. Musíš mlčet jako ještě nikdy nikdo v Tamrielu. A hlavně se nesmíš chovat podezřele. poté se přidal druhý hlas Ano, slibuji že ti pomůžu jak jen budu moci..

Rigor - 19. září 2013 20:34
	soukromá zpráva od Rigor pro Bezvěrče "Takových relikvií jako je tahle už je málo. Ano věřím tomu. A dokonce ji hledá i Arcano s Arcimágem. Řekl bych, že už tohle je dostatečný důkaz existence a funkčnosti téhle knihy. A i kdyby ji někdo četl tak jde o to, že moc poskytuje svému DRŽITELI." Odpovím poměrně s klidem v hlasem.

Liscanor - 19. září 2013 20:45
	soukromá zpráva od Liscanor pro Rozhovor: "To asi ano.. A kde jsi tuhle knihu našel.." Poté se začtu.. "Kdo je to ten S.A ? A ty víš kde je ta kniha?.. Jo a ta kniha je ta slavná zakázaná či zapovězená kniha o které všichni mluví?" Jakmile domluvím, zadívám se na Rigora čekajíc odpovědi..

Rigor - 19. září 2013 20:58

soukromá zpráva od Rigor pro Nemám moc informací Pousměju se a začnu s vysvětlováním. "Dnes ráno jsem byl v knihovně. Ostatně jako každé ráno. Jenže dnes byla otevřená ještě jedna skříňka s knihami, která byla vždy zavřená. A tak jsem se do ní podíval a objevil tuhle knihu. Potom jsem si pro jistotu udělal poznámky a vyrazil do svého pokoje. Tady jsem knihu prozkoumal do podrobna a potom se vydal hledat Arcimága. Ale našel jsem Arcana. Z jeho spárů mi pomohl J'Zargo. To je khajitský mág tady na universitě. Řekl mi, že Arcimág a Arcano něco hledají. Ihned mi došlo co to je. A tak jsem se vydal do knihovny. Tam jsem našel malou skrýš. Po menší námaze se mi ji podařilo otevřít a našel jsem v ní tenhle svitek." Při zmínce o svitku sáhnu do malého pytlíku a vyndám z něj pergamen papíru. "Potom jsem našel tebe. Á zbytek už znáš."

Liscanor - 19. září 2013 21:03
	soukromá zpráva od Liscanor pro Rozhovor: "Tak takhle to je.. půjčíš mi ten svitek?" Jestli ano přečtu si jej.. ZAčnu nad tím celým přemýšlet.. "A víš kde by to mohlo být? Máš nějakou představu či vodítko?"

Rigor - 19. září 2013 21:34

soukromá zpráva od Rigor pro Svitek a studny Podám ti svitek a ty si můžeš přečíst: Kde ostatní jen trénují, ty jenž držíš svitek tam můžeš nalézt velkou moc. Stačí pouze do magické studny svitek vhodit Počkám až mi bude svitek navrácen a pečlivě jej uložím opět na stejné místo. "Jsem si skoro jist, že ta studna je ve Velké síni, kde se uskutečňují tréninky a lekce. Ale bohužel se mi nic o tom S.A. Najít nepodařilo. Venku jsem nebyl padesát let a tak nemám tušení o jaké knize se tam mluví."

Liscanor - 20. září 2013 10:11

soukromá zpráva od Liscanor pro Rozhovor: Přečtu si svitek chvíli se nad ním zamyslím a pak jej vrátím Rigorovi.. Ten jej znovu uloží.. " A k čemu potřebuješ mně? Klidně jsi mohl jít nikomu to neříct a mít všechnu moc pro sebe.. Proč jsi mi to tedy říkal?" Pak se odmlčím a řeknu Rigorovi: "O té knize se poslední dobou mluví hodně i tady v okolí.. Vypadá to že je na cestě dost lidí kteří ji chcou získat.. I v hostinci kde jsem byl dnes ráno se jedna bardka hádala s hostinským o té knize.."

Rigor - 20. září 2013 16:07

soukromá zpráva od Rigor pro Odpověď leží přímo před tebou Chvíli se zamyslím nad Liscanorovou řečí a uvědomím si, že má vlastně pravdu. Proč ho potrebuji? Má pravdu. Klíč leží přímo přede mnou. Mohl jsem prostě jenom jít a vzít si knihu pro sebe. Říká, že po té knize pátrá spousta lidí . . . SPOUSTA LIDÍ . . . SPOUSTA . . . !!!SPOUSTA!!! To slovo je mnou, v tuto chvíli a tomto kontextu, více nenáviděné než Arcano. A to je co říct. "No právě pátrá po tom SPOUSTA lidí. Takže ty bys hlídal zda někdo nejde."

Liscanor - 20. září 2013 16:23
	soukromá zpráva od Liscanor pro Rozhovor: Rigor když řekl ten důraz na slovo SPOUSTA jako by se změnil.. Ale to není důležité.. "To dává smysl.. Ale jakmile ji získáš půjde po tobě ta celá SPOUSTA lidí.. A navíc co z toho budu mít já? Tedy mimo to že budu mít hřejivý pocit u srdce a radost z toho že jsem pomohl příteli? Poté se na něj podívám s otázkou v očích..

Mellia Eventide - 20. září 2013 17:00

soukromá zpráva od Mellia Eventide pro Opět na cestě Společně jste se vydali na univerzitu netrvalo to moc dlouhou a už je před námi most za kterým se už nachází Ledohradská univerzita.Při vstupu na most nás zastavila nějaká žena a ptala se nás co tu chceme.Mág řekne že tu jde studovat a od Khajjita se konečně dozvím o co vlastně jde. „Já jsem doprovod těch dvou.“odpovím po pravdě protože to je lepší než si vymýšlet nějakou komplikovanou lež. Musela bych si jí pamatovat a pak bych se do ní zaplétala víc než by bylo nutné.Neříkám že se tomu dřív nebo později nevyhnu,ale zatím ne. Khajjit a mág se rozejdou za svými povinnostmi a já zůstanu stát vedle sochy nějakého slavného mága.Po pravdě o této zemi toho vím zoufale málo.Vím že to je ostuda,ale jsem zloděj ne nějaký učenec nebo mág. Navíc brzy budu mít příležitost to napravit.Ale co teď? Ano co teď?Nejsem mág a tak jít za tím mágem by asi nebylo k ničemu.A jít za Khajjitem,no já bych taky nebyla nadšená kdyby se někdo ke mně přidal na mém úkolu.Zvlášť když jsme každý jiné rasy.Takže nakonec se rozhodnu že se tady porozhlédnu a vejdu do prvních otevřených dveří.

Rigor - 20. září 2013 17:45
	soukromá zpráva od Rigor pro Mýlíš se "Nepůjdou po mě, protože nebudou vědět, že tu knihu mám. A co se týče tebe. Tak se časem něco najde. Za chvíli se určitě naskytne příležitost, kdy ti budu moct svůj dluh splatit." Nevím proč, ale zrovna na tohle jsem nemyslel. A tak doufám, že se brzy najde nějaký způsob.

Liscanor - 20. září 2013 18:51
	soukromá zpráva od Liscanor pro Rozhovor: "Doufej že to nepůjde nějak cítit.. Ta přítomnost takové moci.. A dobrá.. Pomůžu ti s tím.." Pak se zamyslím a ještě dodám: " A víš kdy se dostat k té studni?"

Rigor - 20. září 2013 19:48

soukromá zpráva od Rigor pro Tvoříme plán "Ke studni se můžeme jít podívat teď hned. A hodit svitek tam můžeme taky teď hned. Ale myslel jsem, že bychom tam mohli jít v noci. A ten svitek tam v noci hodit. To bude malá pravděpodobnost, že někoho potkáme. Ale měli bychom si vše pomyslet do posledního detailu. Třeba kdy odejít z University nebo co když nás někdo chytí. Co jim řekněme. A hlavně jestli říct Arcimágovi o našem úspěchu. Případě neúspěchu. To vše a ještě mnohem víc je potřeba zajistit." Víc věcí mě zrovna v tu chvíli nenapadlo, ale přesto čekám co na to Liscanor odpoví.

Liscanor - 20. září 2013 20:14
	soukromá zpráva od Liscanor pro Plán: "Šel bych se podívat na tu studnu hned ať vím na čem jsem.. A asi ano bude nejlepší to tam hodit v noci .. KDyž nás někdo chytí tak jsi mně provázel po univerzitě.. Když se to nepovede tak mu to řekneme jinak ne.. A z university odejít až tu bude co nejméně lidí.." Pak se zamslím a dodám: "CO ještě.."

Rigor - 20. září 2013 21:18

soukromá zpráva od Rigor pro Mapování terénu Ten khajit se mi opravdu líbí. S tím si to nesmím rozházet. Zvednu se z postele a vydám se ke dveřím. "Tak jdeme na prohlídku." Vedu nás zase ven do té nehorázné zimy. Přejdeme nádvoří a vejdeme do Velké síně. Proti nám se rozprostírá pohled na bránu a za níž se rozprostírá Velká kruhová síň. Uprostřed té místnosti je malá kruhová stavbička asi půl metru vysoká. Ve studni je jakási modrá hmota. Něco jako plazma.

Vypravěč - 20. září 2013 22:18

soukromá zpráva od Vypravěč pro Rozhovor Rigor: Takových relikvií jako je tahle už je málo. Ano věřím tomu. A dokonce ji hledá i Arcano s Arcimágem. Řekl bych, že už tohle je dostatečný důkaz existence a funkčnosti téhle knihy. A i kdyby ji někdo četl tak jde o to, že moc poskytuje svému DRŽITELI. Khajiit: Kdo je to ten S.A ? A ty víš kde je ta kniha?.. Jo a ta kniha je ta slavná zakázaná či zapovězená kniha o které všichni mluví? Rigor: Dnes ráno jsem byl v knihovně. Ostatně jako každé ráno. Jenže dnes byla otevřená ještě jedna skříňka s knihami, která byla vždy zavřená. A tak jsem se do ní podíval a objevil tuhle knihu. Potom jsem si pro jistotu udělal poznámky a vyrazil do svého pokoje. Tady jsem knihu prozkoumal do podrobna a potom se vydal hledat Arcimága. Ale našel jsem Arcana. Z jeho spárů mi pomohl J'Zargo. To je khajitský mág tady na universitě. Řekl mi, že Arcimág a Arcano něco hledají. Ihned mi došlo co to je. A tak jsem se vydal do knihovny. Tam jsem našel malou skrýš. Po menší námaze se mi ji podařilo otevřít a našel jsem v ní tenhle svitek. Khajiit: A víš kde by to mohlo být? Máš nějakou představu či vodítko? Rigor: Jsem si skoro jist, že ta studna je ve Velké síni, kde se uskutečňují tréninky a lekce. Ale bohužel se mi nic o tom S.A. Najít nepodařilo. Venku jsem nebyl padesát let a tak nemám tušení o jaké knize se tam mluví Khajiit: O té knize se poslední dobou mluví hodně i tady v okolí.. Vypadá to že je na cestě dost lidí kteří ji chcou získat.. I v hostinci kde jsem byl dnes ráno se jedna bardka hádala s hostinským o té knize.. Rigor: No právě pátrá po tom SPOUSTA lidí. Takže ty bys hlídal zda někdo nejde. Khajiit:o dává smysl.. Ale jakmile ji získáš půjde po tobě ta celá SPOUSTA lidí.. A navíc co z toho budu mít já? Tedy mimo to že budu mít hřejivý pocit u srdce a radost z toho že jsem pomohl příteli? Rigor: Nepůjdou po mě, protože nebudou vědět, že tu knihu mám. A co se týče tebe. Tak se časem něco najde. Za chvíli se určitě naskytne příležitost, kdy ti budu moct svůj dluh splatit. L: A víš kdy se dostat k té studni? Zde ti část rozhovoru vypadla, protože jsi se musel otočit a zkontrolovat jestli někdo nejde.- Rigor: Ke studni se můžeme jít podívat teď hned. A hodit svitek tam můžeme taky teď hned. Ale myslel jsem, že bychom tam mohli jít v noci. A ten svitek tam v noci hodit. To bude malá pravděpodobnost, že někoho potkáme. Ale měli bychom si vše pomyslet do posledního detailu. Třeba kdy odejít z University nebo co když nás někdo chytí. Co jim řekněme. A hlavně jestli říct Arcimágovi o našem úspěchu. Případě neúspěchu. To vše a ještě mnohem víc je potřeba zajistit. Khajiit:Šel bych se podívat na tu studnu hned ať vím na čem jsem.. A asi ano bude nejlepší to tam hodit v noci .. KDyž nás někdo chytí tak jsi mně provázel po univerzitě.. Když se to nepovede tak mu to řekneme jinak ne.. A z university odejít až tu bude co nejméně lidí.. Rychle Klika u dveří cvakla a ty jsi se instinktivně přesunul za jeden ze sloupů. Khajiit s mágem vyšli ven. Ani jeden si tě nevšiml a vyšli ven do té zimy.

Naisen Sousteep - 21. září 2013 08:54
	soukromá zpráva od Naisen Sousteep pro Ledohrad: Chodil jsem sem a tam, a na nikoho nenarazil. Podíval jsem se na studnu, a pak jsem si vzpoměl na kouzlo. "Jasnozření.", vyvolám kouzlo, které by mě mělo dovést na místo, které potřebuji, proto ho následuju....

Liscanor - 21. září 2013 11:51
	soukromá zpráva od Liscanor pro Studna: Vyrazíme ke studni.. Jdeme přes nádvoří a do Velké síně.. Poté do ní vejdeme a uprostřed je studna podívám se do ní a je v ní jen voda.. Nic zvláštního.. Podívám se po síňi zda se jde někde schovat.. "Asi jsem viděl dost.. Ještě bych chtěl vidět zbytek univerzity.." řeknu Rigorovi a následuji jej..

Vypravěč - 21. září 2013 17:05
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Průzkum Do budovy jsi vešla o nějakou dobu později než ti dva. První dveře které jsi otevřeli skrývali poschodí. Vyšla jsi jej. Před tebou se rozprostírala v celku útulná knihovna. Za dřevěným stolem postával ork, který tě okamžitě pozdravil Vítej, co si budeš přát?

Vypravěč - 21. září 2013 17:17

soukromá zpráva od Vypravěč pro Cestování Kouzlo tě zavedlo po schodech nahoru. Minul jsi knihovnu. Celé kouzlo se rozplynulo ve vzduchu u velkých dveří. Bezpochyby arcimágova pracovna. napadne tě. Zaklepeš, ale nikdo ti nejde otevřít. Sejdeš tedy schody dolů a snažíš se najít někoho kdo by ti mohl pomoct. Nikoho takového však nenacházíš. Posadíš se na lavičku a jen tak se rozhlížíš. Můžeš samozřejmě jít i jinam.

Naisen Sousteep - 21. září 2013 19:06

soukromá zpráva od Naisen Sousteep pro Hledání: Šel jsem dál za kouzlem po točitých schodech. Nejspíš jsem minul skoro vše, protože jsem šel stále nahoru. Kouzlo se rozplynulo a já viděl velké dveře."Že by arcimág?"Zaklepu tedy....kupodivu nic. Klepání opakuju, ale nic se neděje a tak jdu zpátky. Doufám že někoho uvidím."To je ale strašná blbost! Jediná ledohradská univerzita, jak je možné, že tu nikdo není?!" Sednu si na lavičku a čekám na zázrak.

Vypravěč - 21. září 2013 20:32
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Zázraky se dějí Seděl jsi na lavičce a sledoval věci okolo sebe. První človíček, kterého jsi viděl za poslední hodinu byl vlastně elf. Nevypadal nadšeně a už vůbec ne, že by se s ním dalo mluvit, ale i přesto to byl právě on, kdo tě první oslovil Další nováček? Zloděj, vrah... co tu pohledáváš?

Naisen Sousteep - 21. září 2013 21:25
	soukromá zpráva od Naisen Sousteep pro Naděje : Nakonec mé čekání k něčemu vedlo. Kolem mne nedaleko, procházel nejspíš vysoký elf. Chtěl jsem vtsát a něco říct, ale on mě předběhl..."Jsem tu kvůli studiu mágu, chtěl jsem se zeptat na hodiny, či pokoj, kde bych mohl mít zázemí."

Vypravěč - 21. září 2013 22:04
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Měl bys se mnou mluvit s respektem, jinak budeš mít velké potíže na této škole. vyhrkne vztekle a čeká na tvou reakci. Ani mu nějak nevadí nebo ho to spíše nezajímá, o čem jsi mluvil.

Naisen Sousteep - 21. září 2013 22:07
	soukromá zpráva od Naisen Sousteep pro Pfff "Chcete říci, že když tu člověk je jakou dobu a nemůže najít ani jedináčka, který by ho mněl na onu slavnou univerzitu zapsat, není to jen moje chyba, a omluvte mi, ale je to pravda."

Vypravěč - 21. září 2013 22:10
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Rudý vzteky To neomlouvá tvé chování. řekne. Je vidět, že jej rozhodilo už něco před tebou. Ne, nerozhodilo, ale přímo vytočilo. Měl by ses zamyslet.

Naisen Sousteep - 21. září 2013 22:11
	soukromá zpráva od Naisen Sousteep pro Tak to mi prominte, omlouvám se, ale vy kdyby jste se plahočil dva dny přes celou zemi, aby jste se dostal na onu slavnou univerzitu, a pak tu čekáte dlouhý čas, a nikdo se o vás nezajímá..." Mimoto, mohl by jste mne tedy prosím odkázat na nějakého průvodčího?". Jsem maximálně vytočený.

Vypravěč - 21. září 2013 22:14
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Dva dny? Oh, to chce nějaké speciální zacházení. Ne, na nikoho tě odkázat nemohu! Tentokrát je opravdu rudý vzteky a naštvaně odchází pryč. Pobaveně se za ním podíváš. Chvíli po něm k tobě přisedne Khajiit.

Naisen Sousteep - 21. září 2013 22:18
	soukromá zpráva od Naisen Sousteep pro Muž odejde."Konečně, idiot povrchní." Poté vidím Khajiita, vypadá lépe než ten blbej elf. Jdu za ním a zeptám se ho."Dobrý den přeji, jak se jmenujete čaroději, případně vy jste student?"

Vypravěč - 21. září 2013 22:20
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Ano, J'zargo je student na univerzitě a vy? khajiit má ve tváři pobavený úsměv. Jako kdyby váš rozhovor s elfem sledoval.

Naisen Sousteep - 21. září 2013 22:22
	soukromá zpráva od Naisen Sousteep pro Duše ve mne zazáří a já pokračuji:"Oh J'zargo, kde bych mohl najít průvodčího, který by mne seznámil se školou?"

Vypravěč - 21. září 2013 22:24
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Průvodčí? Nejlepší průvodčí je J'zargo. Nikdo o magii a univerzitě toho neví tolik jako J'zargo.

Naisen Sousteep - 21. září 2013 22:27
	soukromá zpráva od Naisen Sousteep pro Oh vážně? mohl by jste mne J'zalto, nebo jak se to jmenujete zavést do pokojů a říct mi, kdy jsou s Toldrifem hodiny?

Vypravěč - 21. září 2013 22:32
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Em... Toldrifem? J'zargo nechápe co je po něm žádáno.

Naisen Sousteep - 21. září 2013 22:34
	soukromá zpráva od Naisen Sousteep pro Cítím se zmateně.Toldrif, vrchní učitel magie, vždy tu učil.

Vypravěč - 21. září 2013 22:41
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Učil? Jste si jist? Tady nikdo neovládá magii lépe než J'zargo. na chvilku se zamyslí Ah, vy myslíte toho starého chlapíka co každé ráno chodí poučovat J'zarga o magii?

Naisen Sousteep - 22. září 2013 09:33
	soukromá zpráva od Naisen Sousteep pro "No koho jiného"... Popojdu blíže a s gestem ruky řeknu."No, ano, koho jiného, prosím vás, prostě potřebuju aby mne někdo dovedl do mého pokoje pro studenty a zapsal mne na hodiny."

Rigor - 22. září 2013 18:53

soukromá zpráva od Rigor pro Exkurze "Jistě. Klidně ti univerzitu ukážu, ale moc toho tady není." Řeknu a pokračuji do knihovny. Místnost knihovny je velká a všude kolem se nacházejí police a skříně s knihami. Některé skříně jsou zavřené a pár jich je otevřených. "Támhle za tím pultem je knihovník. Je to postarší ork milující knihy. Pokud chceš prohlídni si nějaké knihy. A pokud si je budeš chtít půjčit zeptej se knihovníka. Ale pozor některé knihy jsou zakázané a proto jsou zamčené ve skříních. Dost k nim se smíš pouze s povolením nebo pokud máš dostatečné postavení. Takže krom těchto knih je ti k dispozici všechno."

Mellia Eventide - 23. září 2013 16:58

soukromá zpráva od Mellia Eventide pro V knihovně Postávání u sochy a přemýšlení co zde budu vlastně dělat mně zdrží protože na rozdíl od toho Khajiita a mága já nemůžu jít přímo na věc i když vím co mám dělat. Ale jak?No to se uvidí později zde to nebude tak snadné jako v tom hostinci.Tedy ne že by to bylo tak snadné.Ono by to bylo snadné nebýt toho pitomého Khajiita.Jasně kdybych nebyla tak překvapená a bylo to aspoň trochu možné byla tu i představa mu podpálit kožich. když jsem vešla usmála jsem jsem jak to bude snadné,ale pak se to zkomplikovalo.Vejdu do prvních dveří a ty vedou do nějakého poschodí kde se ocitnu v knihovně.A o mně udiví je to když tam najdu orka. Ork?Co tu dělá ork?Ale dobře zde si budu moci něco zjistit o této zemi.A nejspíš nejen tohle.Myslím si že bude nejlepší když začnu zde. „Dobrý den.No nějakou knihu o Skyrimu snad zeměpisnou.“odpovím pak orkovi.Jistě tohle jsem nečekala jinak bych si tu odpověď dokázala lépe promyslet.Ale to se ještě uvidí navíc jsem nečekala že tu najdu orka.

Liscanor - 23. září 2013 17:33
	soukromá zpráva od Liscanor pro Exkurze: Prohlédnu si knihovnu jen zběžně si prohlédnu její obsah.. Pokynu na pozdrav knihovníkovi.. Poté se vrátím zpět k Rigorovi s pohledem naznačující že můžeme pokračovat..

Rigor - 23. září 2013 18:38

soukromá zpráva od Rigor pro Co dál ?? Jakmile se Liscanor vrátí z prohlídky tak kývnu na souhlas a otočím se. Mlčky dojdu až na universitní chodbu. "Potom jsou tu různé učebny určené k výuce příslušného druhu magie. A do těch mají přístup pouze lidé z University. Takže ti je nemohu ukázat. A potom . . . " Zahnu za roh a vydáme se po schodech, po kterých jsme dneska už jednou šli. "Jsou tu komnaty Arcimága." A zabouchám na dubové dveře. "Pokud bideš mít nějaké otázky týkající se čehokoli z oboru magie tak se ptej. Pokusím se ti tvé dotazy zodpovědět."

Vypravěč - 23. září 2013 19:41
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Ten není zrovna vhodná doba. J'zargo cítí napjatou situaci. Do té je třeba se neplést. prohodí více méně do vzduchu a poté tě vede ven přes dvorek k pokojům pro studenty.

Vypravěč - 24. září 2013 17:54
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Arcimág Chvilku trvalo než na vaše bouchání někdo odpověděl a když se tak stalo, byli jste překvapeni. Už jdu. ozvalo se z poza zavřených dveří a o nedlouho později se otevřeli. Stál v arcimág. Přejete si? zeptá se a změří Khajiita pohledem.

Vypravěč - 25. září 2013 16:29

soukromá zpráva od Vypravěč pro Knihy Ork se na tebe překvapeně podívá a poté odpoví Zkus se podívat do některého ze starých deníků. Knihu která obsahuje přímo historii Skyrimu tu momentálně nemám. odpoví a ukáže prstem kousek za sebe. Přejdeš tedy k velké "skříni" s knihami, kde začneš hledat cokoli užitečného. Je zde spousta deníků a knih, ale ani jedna neobsahuje to co zrovna potřebuješ a hledáš. Promiň, ty jistě nebudeš jeden ze studentů, že? zeptá se ork po nějaké chvíli.

Kujikawa Rise - 26. září 2013 16:04
	soukromá zpráva od Kujikawa Rise pro Rozhovor Měl jsem štěstí. Větší štěstí, než jsem mohl očekávat. Kniha, kterou hledají všichni. To musí být ona. Musím ji najít první, napadne mne, když vyslechnu hovor, cvakla klika a já se musel schovat. Nevšimli si mne, odešli ven. Rozhodl jsem se vlámat se do jeho pokoje, najít ten svitek, zkusit udělat, to, co chtěli udělat oni.

Mellia Eventide - 27. září 2013 15:10

soukromá zpráva od Mellia Eventide pro V knihovně Nemyslela jsem historii Skyrimu to spíš nějaké zeměpisné údaje o rozložení a určitých místech které zde jsou. Cestovatelův průvodce po Skyrimu?Něco takového,byly jsme to právě my Imperiálovové kdo přinesl vzdělání a osvětu do okolí a to i po všem tom co se stalo před a po otevření Oblivionu.Přesto mé znalosti jsou tristní mohu se utěšovat že jsem zloděj,ale i tak to je neomluvitelné. Ano Začnu tedy hledat ve všech těch denících sice zde není to co zrovna hledám,ale snad se dozvím aspoň nějaké základní znalosti. Aspoň něco o okolí.Jitřenka,Ledohrad,Vorařov atd. Namátkou tedy vyberu nějaký deník a otevřu ho.Sice tu není to co zrovna potřebuji a hledám,ale možná se tu aspoň něco dozvím. Jasně orka bych zde nečekala.I když v Cechu mágů v Balmoře je mágem Khajiit tak možná bych neměla soudit knihu podle obalu. „Je tak poznat?Ne já nejsem student jsem doprovod toho Khajiita a mága.“odpovím orkovi.

Vypravěč - 27. září 2013 18:58

soukromá zpráva od Vypravěč pro Pokoj Vyháčkoval jsi bez nejmenších problémů zámek a vešel jsi do pokoje. Za sebou jsi zavřel dveře a rozhlédl si se. Pokoj vypadal jako každý jiný na univerzitě. Všude knihy a různé pergameny, ale nic z toho co by se podobalo tomu, který měl elf u sebe. Na stěně byla kozí hlava a pod ní kůže z medvěda. Na nočním stolku ležel kámen duší a malinký ametyst. Jako první tě napadne, že by svitek mohl být někde v šuplíku. Otevřeš a prohledáš proto každý šuplík a skříň v pokoji, ale nic. Koukneš se i pod postel, ale ani tam nic nenajdeš. Tady to nejspíš nenechali... napadne tě po nějaké době marného hledání.

Vypravěč - 27. září 2013 19:11

soukromá zpráva od Vypravěč pro Knihovník Ork se usměje a odpoví Většina studentů univerzity ví přesně kam sáhnout pro knihu. Jen co dořekne větu tak do místnosti přijde nová osoba. Na první pohled je patrné, že jde o elfa. Podle výrazu v jeho obličeji usoudíš, že zrovna nadšený nebude. Neviděl jsi tady někde vetřelce? zeptá se trochu rozrušeně. Ork jen zakroutí hlavou a posměšně odpověděl Nic jiného než knihy jsem neviděl, pane. Elf se poté otočil na tebe a poměrně klidnějším hlasem se zeptal A ty jsi kdo?

Mellia Eventide - 27. září 2013 22:14

soukromá zpráva od Mellia Eventide pro Ork a elf Jasně to je docela logická odpověď.Každý student ví kde a pro jakou knihu zde sáhnout když už zde dorazí.Protože žádný z nich zde nedorazí nevěda proč. „Aha a co ti studenti kteří sem přišli a náhodou sem zabloudí.“přece to jenom nakonec zkusím.Ovšem než mi stačí ork odpovědět přijde do místnosti nová osoba.Je to elf podle vzhledu snad dokonce Altmer. Sakra Altmer ne to jsou všichni arogantní nafoukanci.To je stejně jasné jako že Khajiiti umí jenom krást. A tento zrovna moc nadšený není ovšem není to mou přítomností.Tedy aspoň doufám.I když při jeho slovech o vetřelci a orkově reakci mně to udiví. Kdo by se sem pokoušel dostat?I já bych zvolila méně náročnou metodu. Jeho výraz mně však uklidní a tak mu nakonec řeknu to co jsem řekla předtím. „Já jsme Melia jsem doprovod toho Khajiita a mága co sem právě přišli.“ Pokud se bude vyptávat dál tak mi nezbude než přiznat že jsme se potkali v hospodě U zmrzlého krbu (ostatně na tom není nic špatného).Jinak se aspoň dozvím jak se jmenují nebo o koho jde.

Naisen Sousteep - 28. září 2013 18:30
	soukromá zpráva od Naisen Sousteep pro Proč není vhodná doba? Můj zájem se zvýší.

Vypravěč - 28. září 2013 19:45
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Prý se tu pohybuje nějaký vetřelec. Proto není dobré se tu takhle motat. Když ty zůstaneš s J'zargem, nikdo si tě nevšimnout. řekne a poté počká na tvou reakci.

Vypravěč - 28. září 2013 19:56

soukromá zpráva od Vypravěč pro Rozhovor Ach ano, to jsou ti neurvalci co se neumí chovat. prohodí a poté se otočí opět na knihovníka A ty, ve chvíli kdy ho tu zahlédneš mi dej okamžitě vědět. poté se na tebe ještě jednou podívá a odejde. Knihovník hlasitě vzdechne a jen co elf opustí místnost, dodá Stačilo by říct prosím. Ty na celou situaci koukáš trochu pobaveně, neboť byl elf na konci skoro rudý vzteky.

Mellia Eventide - 29. září 2013 12:03

soukromá zpráva od Mellia Eventide pro Oblíbenci? Aha takže zde nejsou oblíbení dobře takže můžu říct že jsem je jen potkala v hostinci U zmrzlého krbu.Neurvalci co se neumí chovat?A co vlastně udělali?No ten elf nevypadá že by se mnou o tom chtěl mluvit a oni pokud se s nimi setkám tak nejspíš taky ne. Přikývnu i když nevím kdo to je a kam bych mu měla dát vědět.Ale moc Altmerů tu asi nebude a tento byl rozpálený do ruda a tak mu někdo z těch dvou něco udělal.Možná že ten Khajiit,ale to se uvidí. Zatím to vypadá docela zábavně no já já se můžu podívat co zde vlastně je.Možná tu aspoň něco najdu. „No to se přece od nich čekat nedá.“dodám pak orkovi.Jistě by mu ten elf neodpověděl ani kdyby málem nevybuchl vzteky rovnou tady.Pak se rozhodnu že začnu tím že tady o Skyrimu aspoň něco zjistím.Pak se uvidí.

Vypravěč - 29. září 2013 18:30

soukromá zpráva od Vypravěč pro Velká cesta Nějaký čas jsi pobýval v Bílém Průsmyku a příležitostně pomáhal Farengarovi, dvornímu čarodějovi. Za odvedenou práci jsi dostal něco k jídlu a měl kde hlavu složit. Farengar si tvých služeb coby pomocníka cenil, snad jen proto, že jsi měl magické nadání. Práce u něj tě však nijak neoslovila. Chtěl jsi žít životem dobrodruha a tak jsi prozatím dal Bílému Průsmyku sbohem. Než jsi však odešel, Farengar ti dal jakýsi balíček, který potřeboval doručit do Ledohradu. Požádal tě o jeho doručení, ale nezmínil se komu jej máš předat. Dobrodružně to sice neznělo, ale byl to dobrý začátek. Souhlasil jsi tedy a druhý den se vydal na dalekou cestu. Farengar, dvorní čaroděj Bílého Průsmyku Oblast Ledohradu je velice chladná a není radno jí podceňovat. U Farengara jsi mělmožnost pročíst nejednu knihu o těchto oblastech. Žijí zde trollové, vlci, šavlozubé kočky a kdoví co ještě. Tak či tak jsi se na cestu dobře připravil a na koni k ránu vyjel. Cesta byla poměrně pohodlná, nikde nikdo. V zádech jsi však cítil nepříjemný pocit, takoví, který člověk dostane když si myslí, že jej někdo sleduje.

Vypravěč - 29. září 2013 20:45

soukromá zpráva od Vypravěč pro Ork už dále nic neříká a ty se opět pouštíš do hledání knihy, která by ti mohla pomoci s historií Skyrimu. Ve třetí polici jsi konečně našla knihu, která by mohla být ta pravá. Přešla jsi k jednomu ze stolů a pustila se do jejího čtení. Cestovatelův průvodce po Skyrimu napsal Marcius Carvain, Vikomt Brumy Už příliš často návštěvníci z Cyroddilu vidí ze Skyrimu jen to, co jim nabídne pohled z jejich kočáru. Jistě, tahle hrubá, necivilizovaná provincie má daleko k přívětivosti, je však také místem divoké, ohnivé krásy s nádhernými vyhlídkami a přírodními divy, které potěší každého milovníka přírody. Pokud zvažuješ, že sám Skyrim navštívíš, doporučuju začít stejně jako já. Prohlídkou kamenů osudu. Bez pochyby jsi tím názvem překvapen, stejně jako kdysi překvapil i mě. Místní lidé by mohli vyprávět děsivé příběhy na všechny způsoby, které se nějakým způsobem k tomuto starobylému monumentu vážou. Vyprávění o nekromantských rituálech a děsivých přízracích, o hrozivých silách, které se zmocní každého, kdo se jej odváží dotknout. Všechny ty příběhy jsou, jak mi kdysi řekl jarl Igrof "jen spousta mamutího hnoje". Trochu neomalené označení, ale velmi výstižné. Abychom to uvedli na pravou míru, měj se neustále na pozoru - lupiče a divou zvěř není nikdy radno brát na lehkou míru. Ale ty kameny nejsou samy o sobě nijak nebezpečné. Právě naopak, jejich poloha blízko měst a cest z nich činí ideální cíl pro začínající průzkumníky. A mnoho z nich také nabízí úchvatnou podívanou, pro kterou cesta k nim stojí za to. Abychom tě trochu navnadili, popíšeme čtyři oblasti: Většina poutníků vstupuje do Skyrimu po cestě z Helgenu, "Branou na sever". Jestli se někdy do tohoto zapadákova dostaneš, zvaž odpolední vyjížďku na sever. Drž se cesty, která se vine podél skal na východním břehu jezera Ilinatha. Přímo na cestě na menší skále leží tři Strážné kameny, největší uskupení stojících kamenů ve Skyrimu. Pohled na jezero při západu slunce je odsud jednoduše úchvatný. Návštěvníci z Cheydinhalu projdou Riftenem, městem, které je od časů Tibera Septima domovem podvratných živlů a zrádných spiknutí. Jestli v Průrvě zatoužíš po dobrodružství, vydej se z města jižní branou a upři svůj pohled na skálu, která se tyčí na jihu. Na jejím vrcholku spočívá Temný kámen, příznačný symbol města zlodějů. Bílý Průsmyk je srdcem Skyrimu, jeho majestátní palác konkuruje dokonce i největším hradům v Cyrodiilu. Až tě však jarlova pohostinnost unaví, můžeš se vydat na dobrodružství, které tě čeká jen několik hodin cesty na východ od města. Stačí se držet cesty, která stoupá nad soutěsku Bílé řeky. Rituální kámen najdeš na vrcholku osamělé hory, která se tyčí na severní straně cesty. Nešetři časem a užij si výhled na Bílý Průsmyk, tundru a soutěsku z tohoto jedinečného místa. Zkušenější průzkumníci by se možná chtěli podívat do Markarthu, starobylého kamenného města daleko na západě. Současné povstání Zapřisáhlých učinilo z cesty nebezpečnou záležitost, ale ti, kteří jsou rozhodnuti jít si za dobrodružstvím bez ohledu na následky, mohou další kámen najít na východ od města, na vrcholu hory nad Kolskeggrským dolem. Ačkoli výstup není nijak jednoduchý, dostat se na vrchol znamená pro každého průzkumníka úspěch, na který může být hrdý. Ve Skyrimu jsou k vidění i další kameny osudu. Osobně vím o několika, které se nacházejí vrcholcích těch nejméně dostupných hor, případně jsou ponořeny v mlže severních mokřadů. Nicméně opravdové uspokojení z průzkumu spočívá v objevování, takže zbytek nechám na tobě. Nechť Osm provází tvé kroky.

Araniel - 29. září 2013 21:20

soukromá zpráva od Araniel pro Začátek cesty Po nějaké době služby v Bílém Průsmyku jsem se opět vrátil ke svému snu a životu, který mi byl souzen, k životu dobrodruha. Nemohl bych říct, že mě další služba nějak nebavila, nebo že bych měl něco proti tomu mágovi, ale když srdce volá, nelze odolat a je nutné ho poslechnout. Vzal jsem tedy všechny své věci a balíček k doručení, abych se vydal na cestu do vzdáleného Ledohradu. Nikdy jsem tam nebyl a dokonce jsem ani neměl cestu tím směrem, avšak mapy mám prostudované dobře a myslím, že by mi to nemělo dělat problém. A kdyby ano, nakonec je to vždy jen dobrodružství a nikdy se nestalo, že by něco nějak nedopadlo. Ráno jsem si tedy vzal Skyrimského huňatého oře a vyrazil na cestu. Už po výjezdu jsem měl ale divný pocit a čekal jsem, že mě někdo přepadne. Koneckonců tu žije nebezpečná zvěř a dokonce trolové, se kterými bych se nerad setkal. Slyšel jsem totiž o jejich odolnosti a o tom, že jediný způsob pro průměrného člověka, jak je zabít, je oheň. Ten u sebe zrovna nemám, takže jsem opatrný a nebojím se nasazení utíkací taktiky. Když konečně dojedu na nějakou příjemnou rovinu, ze které by se dobře startovalo, rozhodnu se vyvolat mého přítele blátokraba, aby okoukl okolí, na které nemám moc velký dohled. Sesednu tedy z koně, připravím si luk a začnu.

Vypravěč - 30. září 2013 18:36

soukromá zpráva od Vypravěč pro Nepřítel? Tvůj věrný společník nikoho neobjeví, ale je tu něco trochu jiného než nepřítel, krev. Menší shluk kapek, které vedou do lesíka před vámi. Po krátkém uvažování si řekneš, že doručení toho balíku chvíli počká a vydáš se za krví. Koně uvážeš u jednoho ze stromů. Jdeš opatrně s šípem založeným v tětivě. Po nějaké době slyšíš skuhrání a naříkání. Ukryješ se za blízký strom a pomalu vykoukneš. Na zemi leží ork v krvavé louži. Na břiše má obrovskou krvavou ránu, kterou se snažil omotat kusem košile.

Kujikawa Rise - 30. září 2013 18:53

soukromá zpráva od Kujikawa Rise pro Marné hledání Po prohledání pokoje se postavím doprostřed, založím si ruce na hrudi a nespokojeně zavrtím hlavou, přičemž si trochu povzdechnu. Asi ho má u sebe, napadne mne a začnu přemýšlet, kam asi šel. Nakonec se rozhodnu udělat jednu věc, kterou dělám jen výjimečně a kterou určitě dlouho nezopakuji. Zkusím v jeho pokoji najít šat učedníka, nebo jiný mágský hábit, do kterého bych se převlékl.

Rigor - 30. září 2013 19:07

soukromá zpráva od Rigor pro Všechno jde podle plánu Ve dveřích se objeví Arcimág a já se v duchu zaraduji. Zatím mi všechno vychází. Pokud to takhle půjde dál tak za chvíli jsme na půli cesty do Domu Heljarchenů, kde si odpočineme a vyrazíme dál do Bílého Průsmyku. Ta myšlenka mi hlavou proběhne opravdu rychle. A tak to snad ani není poznat. "Omlouvám se, že opět obtěžuji Arcimágu, ale přišel za Vámi khajit Liscanor až z Bílého Průsmyku"

Araniel - 30. září 2013 19:53

soukromá zpráva od Araniel pro Poblíž cesty Blátokrab sice nenalezne žádnou přítomnost nebezpečí kolem, avšak přítomnost nějaké bytosti je znát a zpozorním už ve chvíli, kdy najdu první kapičku krve. Mohlo by jít o divočáka, nějaké menší zvíře, nebo cokoliv, ale stojí to zato. Pokud najdu mrtvolu, přeci bych z ní ještě mohl dostat něco užitečného, oni to přeci už nepotřebují. Uvážu koně k nejbližšímu stromu a zamířím po stopách s lukem nataženým, šípem založeným a s krabem po boku. Nečekám, že by na mě někdo zaútočil a spíše jsem připraven na nějaké poraněné zvíře, které se mě bude z posledních sil snažit zapudit. Rád bych se tedy vyhnul podobným hloupým incidentům, ze kterých by plynuly ještě hloupější zranění. Když dojdu na konec trasy, zahlédnu někoho zraněného, jak si obvazuje svou vlastní ránu. Skryji se tedy za strom, jen abych o pár vteřin později opět vyskočil a namířil na toho orka. Jde o nepřítele, nebo jen o řadového člověka? Co jsi zač?! Řeknu na něj bez toho, abych se o jeho zranění nějak zajímal. Má před sebou chlápka s lukem, takže by mi měl sakra odpovědět, jestli chce, aby tu ránu nevázal zbytečně. Nejsem sice nějaký nenávistný člověk, ale opatrnost je v této době na místě a nerad bych se stal jedním z těch, o kterých vyprávějí hrdinové v hospodách.

Vypravěč - 30. září 2013 20:25
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Ork Nějakou chvíli si tě zraněný ork nevšímá. Ve chvíli kdy popojdeš směrem k němu se ork pohne a odpoví Ne-nech mě! Opět mu zopakuješ svou otázku. Ork odplivne krev Já jsem z Jitřenky...místní kovář. zvedne hlavu a podívá se ti do očí Měl bys odsud zmizet.

Araniel - 30. září 2013 20:33

soukromá zpráva od Araniel pro Poblíž cesty Sklopím luk směrem k zemi a povolím tětivu, abych se nevyčerpával. Orkovi uvěřím, ale nejsem si jist, co dál udělat. Na jednu stranu mě táhne jít mu pomoct, ale vím, jak na tom jsem a že bych nerad šel do boje. Proč bych měl zmizet? To nevidíš toto majestátní stvoření, co mě doprovází a chrání na cestách? Zeptám se a ukáži na svého společníka, co kývá jednou ze svých nožek kdesi pode mnou. Možná bys chtěl spíš pomoct? Věř mi, že pár blbečků s kudlama mě nevyděsí.

Vypravěč - 30. září 2013 20:43
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Ork Tohle není nic v porovnání s tou chlupatou bestií! vykašle krev a opět pokračuje O mě si starosti nedělej... jsem moc-moc slabý... nikam bych nedošel. Pozorně si prohlédneš orka. Zdá se, že není ozbrojený, ale u těchle stvoření si jeden není nikdy moc jistý. Kousek za ním je strom na jehož kmeni jsou znatelné stopy po drápech a velký krvavý flek.

Araniel - 30. září 2013 21:00

soukromá zpráva od Araniel pro Poblíž cesty Zamyslím se a mou myslí prolétne pár pěkně černých mraků. Podle znaků to byl buď velký vlk, nebo hůř, vlkodlak. Myšlenka na boj s takovým monstrem se mi moc nezamlouvá, protože podle toho, co jsem slyšel bývají hodně, hodně silná. To mě ale nezastaví před dobromyslností a s úšklebkem na tváři přejdu k orkovi a nabídnu mu ruku. Asi bys nikam nedošel, ale já mám poblíž koně. Domů tě asi nedovezu, ale do bezpečí civilizace tě dovézt můžu, konkrétně do Ledohradu. Dořeknu a už předpokládám, že řekne ano. Koneckonců kdo by chtěl umřít, když může bez problémů dál žít.

Vypravěč - 30. září 2013 21:08

soukromá zpráva od Vypravěč pro Rozhodnutí Nikdy ti to nezapomenu... řekne ork a stiskne tvou ruku. Máš co dělat abys jej zvedl na nohy, ale nakonec se to podaří. Pomůžeš mu nahoru na koně na kterém se podivné sehne. To tě však už moc netrápí a za uzdu vedeš koně pryč z lesíka. Jen co jste všichni zpět na cestě ty získáváš opět ten nepříjemný pocit. Ork je ticho, jen se drží za krvácející břicho a z posledních sil se snaží udržet na koni.

Araniel - 30. září 2013 21:34

soukromá zpráva od Araniel pro Jízda pryč Ticho opět nastane a i když mám oběť útoku u sebe a vezu ji do bezpečí, okolí se mi opět nelíbí. Bylo to cítit i předtím a teď přemýšlím nad tím, jestli ten vlkodlak tuto auru sám netvoří. Každopádně se mi nelíbí být zde uprostřed cesty, naprosto zranitelný vůči útoku ze stran. Rozhodnu se tedy koně pobídnout, aby přidal. Už teď jsem tu byl dost dlouho a další chvíle by se mi mohly pěkně vymstít. I když tedy musím svírat uzdu, vytáhnu si do levačky luk a jeden z šípů skousnu, pro případ nouze. Orkovi ale pomoci nemůžu. Žádná léčivá kouzla neznám a ránu už si sám zabandážoval. Teď už zbývá se jen modlit a pádit do Ledohradu.

Vypravěč - 01. října 2013 15:46

soukromá zpráva od Vypravěč pro Tráva Celou cestu jsi měl nepříjemný pocit, ale zdálo se, že za ním nic nestálo. Čím déle jste šli, tím víc tě opouštěla síla v nohou. K tomuhle všemu začal foukat studený vítr a ork na koni značně protestoval. Zavedl jsi tedy koně z cesty kousek do lesa a zastavil se až u vykotlaného stromu.Blížíme se... řekl ork a pokusil se z koně slézt, ale pokus byl marný. Zdálo se ti, že se něco pohlo ve vysoké trávě. Napnul jsi tětivu luku a namířil šíp, ale nic odtamtud nevyskočilo ve snaze tě sežrat.

Araniel - 01. října 2013 17:49

soukromá zpráva od Araniel pro Tráva Nechám dál naplý luk a chvíli čekám, jestli se pohne něco dalšího. Kdyby to chtělo rovnou bojovat, už by to zaútočilo, ale tenhle bastard si asi čeká na správnou chvíli. Dojdu tedy zády ke koni, abych byl z této strany kryt a zamířím zhruba na místo, kde bylo šustění slyšet. Skvělý, teď mě ještě něco sežere na cestě, protože jsem se snažil někomu pomoct. Prolétne mi hlavou a bez dalšího váhání vypálím. Hned jak mi tětiva praští do předloketního chrániče, tahám další šíp pro případ, že se ta stvůra chystala zaútočit právě v podobné chvíli.

Naisen Sousteep - 01. října 2013 18:45
	soukromá zpráva od Naisen Sousteep pro Moc nechápu, co se děje, ale nakonec řeknu:"No dobře, řekni kam nebo co mám udělat."

Vypravěč - 01. října 2013 18:59
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Více méně nic. Pojď, zavedu tě k arcimágovi, tedy pokud o to stojíš. řekne a kočičácky se usměje.

Vypravěč - 01. října 2013 19:39
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Šíp v trávě Tvůj šíp prosvištěl vysokou trávou. Založil jsi další šíp, ale nic se nedělo. V tom jsi za zády zaslechl silnější kroky, které se blížily k tobě ale ve chvíli kdy jsi se za zvukem otočil, vše utichlo.

Vypravěč - 01. října 2013 20:06
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Student Prohledáš pár skříní, ale nakonec se ti podaří najít uniformu začínajících čarodějů. Uniforma ti padne na míru a ty se s novým maskováním nemusíš bát, že by tě někdo podezříval. Tvá aktuální uniforma nováčků S tímto převlekem se můžeš po univerzitě pohybovat bez obav z odhalení. Dokud na tebe však nenarazí nějaký nafoukaný elf.

Araniel - 01. října 2013 20:19

soukromá zpráva od Araniel pro Nepřítel Když uslyším kroky za sebou, trhnu a chystám se tu věc sestřelit, ale jakmile se otočím, nikde není. Chvíli se rozhlížím kolem a naprosto nevím, co mám dělat. Ta věc je rozhodně vy výhodě a já mám jen počáteční pozici, která není vůbec dobrá. Mou jedinou výhodou je, že při pozornosti mám první výstřel a mohu bojovat na vzdálenost. Toho bych se tedy měl i držet. První, co mě napadne je opět vyvolat svého blátokraba, aby mi znovu prohledal okolí a případně i odhalil nepřítele. Je to moje nejlepší šance na to tu věc zabít, takže jí risknu. I tak neznám žádná dobrá kouzla, která by zde měla být prioritou. Vyvolám tedy svého přítele a dál kontroluji okolí, stále zády přitisknut ke koni.

Vypravěč - 01. října 2013 20:31
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Nepřítel Tvůj přítel zřejmě něco našel kousek od koně u kterého jsi i ty. Opatrně k němu přejdeš a všimneš si obrovské tlapy. Jsou vlčí? napadne tě, ale na vlka to je mnohem větší. Vzápětí ti dojde, že nejspíš nebude nejlepší nápad se zde zdržovat, ale na druhou stránku tě láká zjistit co za zvíře se tu pohybuje.

Araniel - 01. října 2013 20:40

soukromá zpráva od Araniel pro Nepřítel Blátokrab opět přiběhne na scénu a s blyštícím se krunýřem a rudým pláštěm opět vyřeší mé problémy potom, co najde celkem dost velkou tlapu. V té chvíli, kdy získám navrch přemýšlím, jestli bych neměl využít svých schopností a jako správný lukostřelec tu bestii ulovit. Třeba je na ní vypsaná odměna? Pak se ale kouknu zpět na orka, ležícího na koni a ten nápad vytřesu z hlavy. Ten chlap se sotva dostal z nebezpečí a teď bych měl jeho život znovu riskovat? Kdyby ho tu nedostala ta věc, vykrvácel by tu, což mi za to nebezpečí, které jsem tu podstoupil vážně nestojí. Vezmu tedy koně za uzdu a vyrazím dál po cestě, v ruce stále luk. Blátokrabovi přitom přikážu strávit zbytek své přítomnosti v tomto vyvolání strávit cestováním trávou vedle cesty poblíž, aby sledoval dění alespoň na jedné straně.

Vypravěč - 01. října 2013 20:51

soukromá zpráva od Vypravěč pro Ledová cesta Pokračujete po cestě, která se změnila na ledovou skluzavku. Zvíře nesoucí orka si na zledovatělém povrchu není moc jisté a ty tak musíš vynakládat větší úsilí na jeho pobízení k pohybu. Zatím však můžete být všichni rádi, že nesněží ale tady si jeden není nikdy jistý jak dlouho toto počasí vydrží. Ork je už poměrně dlouhou dobu zticha, což ti umožňuje více vnímat okolní zvuky, které ti opět poskytli dusot zvířecích tlapek. Tvůj krab a ani ty jste však nic neodhalili, alespoň prozatím ne.

Araniel - 02. října 2013 18:52

soukromá zpráva od Araniel pro Námraza Nejdříve jsem si myslel, že poté, co budeme dál od místa útoku, budu moci opět nasednout a vesele jet, jenže má neznalost cest ukázala, že to není dobrý nápad. Země je zde pěkně zmrzlá a ještě více zatížit koně se mi rozhodně nechce. Opravovat mu tu zlomeninu a tahat ho až do města by bylo příšerné, zvlášť i s orkem na krku. Vedu tedy koně dál za uzdu a pokračuji cestou. Blátokrab ani já jsme nic neobjevili a po delším úseku si luk nasadím zpět na záda, i když se mi to příliš nelíbí. Myslím ale, že žádný vlk by nepronásledoval nebezpečnou kořist, když si může počkat na další, případně si ulovit něco v lese. Nestavím tedy, netábořím, ale jdu dál, abych orka i zprávu co nejrychleji dostal do bezpečí.

Vypravěč - 02. října 2013 20:15

soukromá zpráva od Vypravěč pro Pokračování Pokračuješ dál v cestě, která je již teď dost nepřizpůsobivá. K čím dál tím hlasitějším krokům se navíc přidalo i hlasité dýchání. Po otočení však není vidět nic víc než mlha. Ani tvůj blátokrab nikoho nevypátral. S houstnoucí mlhou pobídneš koně k rychlejší chůzi. Do ruky uchopíš luk a pravidelně se ohlížíš za sebe. Jen co urazíš hodný kus cesty, zvedne se prudký vítr a vytrhne ti luk z ruky. Ty sám si se proletěl pár stop ve vzduchu a dopadl do hromady sněhu. Je blízko, moc...blízko. zaskuhrá ork a opět se přitiskne ke krku zvířete, které ho už pěknou dobu nese na zádech.

Araniel - 02. října 2013 20:29

soukromá zpráva od Araniel pro Druhé kolo Nejdříve se zdálo, že nejhorší už máme za sebou, ale nakonec to vypadá, že sem měl vlka sestřelit už předtím a ne to nechávat až sem, když jsem v ještě horší pozici. Při nárazu větru odlétnu a svalím se do haldy sněhu. Chvíli dezorientace vystřídá panika a snaha dostat se na nohy, která vyvrcholí taháním šípu z toulce a snaha získat luk zpět do ruky. Ork mi na optimismu moc nepřidává. Takhle to nejde. Bude mě pronásledovat a zaútočí na mnou dřív, než dojdu do města. Musim se ho zbavit, dokud mám alespoň nějakou výhodu! No tak to je perfektní. Nakonec s nim budu muset bojovat. Konstatuji a poručím blátokrabovi, aby opět zaběhl mimo cestu, ve snaze najít nepřítele, se kterým bych nyní už začal bojovat.

Vypravěč - 03. října 2013 20:28
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Samá voda Mlha se rozestoupí stejně rychle jako se vytvořila. Blátokrab je poněkud zmatený neboť našel a zároveň ztratil svůj cíl. Ork se na koni posadí a dlouze se podívá na ránu Myslím, že už je to lepší. řekne a poté pohlédne na tebe Neměli bychom tu zůstávat. On nás najde! skoro křičí, když si uvědomí že stojíte na místě.

Mellia Eventide - 03. října 2013 22:15

soukromá zpráva od Mellia Eventide pro Hledejte a naleznete Ork už nic dalšího neříká a tak se můžu opět pustit do hledání.Nakonec ve třetí polici přece jen něco najdu.A najdu toho docela dost,sice jsem čekala jen pár místopisných nápadu a já jsem našla dokonce deník který popisoval historii Skyrimu.Přešla jsem k jednomu ze stolů a pustila se do jejího čtení. Cestovatelův průvodce po Skyrimu napsal Marcius Carvain,Vikomt Brumy.Doufám že to nebude deník nějakého zhýčkaného a unuděného šlechtice který líčící své pocity z okna svého kočáru.Takže kameny osudu,hmm ...Takže Helgen je branou do Skyrimu stejně jako je Seyda Neen branou do Morrowindu.A taky město Bahenní horečky kterou roznášejí blátokrabové z Trpkého pobřeží.Pohled na jezero si nechám ujít protože vody jsem viděla až moc,ale do Riftenu bych se podívat mohla.Bílý Průsmyk jsme neviděla a tak nevím zda je to co zde napsal pravda možná ano,ale možná i ne. Dočtu to a nakonec knihu zavřu.I když já nejsem průzkumník (a ani jím být netoužím) ,ale i tak jsem se toho docela dost dozvěděla.Vrátím deník poděkuji orkovi a rozloučím se s ním protože jsem zatím vstřebala víc vědomostí než jsem čekala. Musí se to postupně. Opustím knihovnu a rozhlédnu se dál kam mně chodba zavede.Nebo kam bude možné se dostat.

Liscanor - 04. října 2013 15:43

soukromá zpráva od Liscanor pro Arcimág.. Počkat je to opravdu Arcimág?: Zaklepali jsme na dveře do komnat samotného arcimága a Rigor vypadal dost radostně když se ve dveřích objevil.. Jakmile uvidím arcimága chvíli ještě zapochybuji ale když Rigor spustí tak ze mně všechny obavy rázem spadnou.. Jakmile Rigor domluví nechám krátkou chvíli a pak se ukloním a formálním způsobem mu řeknu: " Zdravím vás, mé jméno je Liscanor.." na chvíli se odmlčím.. "Posílá mně můj mistr jménem Urkaj.. Prý jste si u něj nechal udělat speciální lektvar.. Já jsem měl za úkol jej přinést.. A tady je.." Při poslední větě mu podávám balíček s lektvarem..

Vypravěč - 04. října 2013 16:13

soukromá zpráva od Vypravěč pro Arcimág Lektvar? Ach ano jistě už jsi vzpomínám. Máte zpoždění, ale to se vzhledem k daným událostem dá omluvit, ukaž mi jej. řekne a natáhne ruku pro lektvar. Z balíčku vytáhne černou lahvičku a prohlídne si jí. Po důkladné kontrole jí otevře a přičichne k jejímu obsahu To bude ono... slyšíte jeho zamumlání.Mimochodem, je mi tvého mistra velice líto. Byl dobrý muž. Rychle se ohlédne za sebe a zpět na vás Když mne nyní omluvíte, mám nějakou práci.

Kujikawa Rise - 04. října 2013 16:19

soukromá zpráva od Kujikawa Rise pro Převlek Nemohl jsem říci, že bych se v převleku, i když jsem stále měl své oblečení, cítil dobře, ale aspoň jsem se mohl pohybovat po univerzitě, aniž by mne někdo podezříval. Jakmile jsem byl tedy ustrojen, zkontroloval jsem svůj vzhled ještě v zrcadle a pak jsem opustil pokoj, míříc ke studni, kterou ti dva zmiňovali. Možná tam na něco natrefím, zamyslím se, zatímco s klidem jdu ke svému cíli. I přes svůj převlek jsem se cítil nesvůj, neměl jsem tak volný přístup ke svým zbraním. Snad proto jsem měl stále schovanou jednu dýku v rukávu.

Naisen Sousteep - 04. října 2013 17:51
	soukromá zpráva od Naisen Sousteep pro "Samozřejmě, že o to stojím." Počkám, než vstane a následuji ho.

Vypravěč - 04. října 2013 20:09
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Toulání Tak nakonec jsi našla. usměje se ork a chopí knihu. Tvé kroky tě táhli pryč z knihovny zpět na schody. Úplně nahoře na schodech jsi slyšela nějaké hlasy, z dolejška naopak kroky mířící po schodech nahoru. Ty sama jsi stála uprostřed z toho všeho a nikdo o tobě neměl ani tušení. Pro tebe však nic nepředstavovalo hrozbu, spíše nějaké nepříjemné střetnutí.

Araniel - 04. října 2013 21:26

soukromá zpráva od Araniel pro Druhé kolo A jak přesně je ON silnej? Zeptám se rychle poté, co ork řekne, že jeho zranění už se lepší. Na jednu stranu mě to těší, ale na druhou stranu už jsem slyšel povídky o tom, že člověk pokousaný vlkodlakem se také jedním stane. Nehledím přitom ani na naší nynější situaci, která vypadá pěkně obklopena iluzemi a magií. Jestli opravdu jde o vlkodlaka, asi se pěkně vyzná v magii, protože tohle nemůže dělat neúmyslně. Uvědomuji si tedy, že je poblíž pěkně silný nepřítel, avšak co jiného můžu dělat, než se mu postavit?

Vypravěč - 04. října 2013 23:50

soukromá zpráva od Vypravěč pro Studna Procházel jsi mezi žáky, kteří se za tebou jen otáčeli. Žádný z nich neměl odvahu ti něco říct a tak jsi to i chtěl. O řeč s nimi jsi se neprosil a šel si i tak dál. Cestu k oné studně jsi již znal a tak netrvalo moc dlouho a byl jsi na místě. U studny nikdo nebyl a tak jsi měl dost prostoru hledat kde se ti zlíbí. Jako první jsi se podíval do magické a zároveň temné vody, která studu ozařovala. Avšak tenhle pohled ti nic nedal. Prošel jsi se kolem studny a pečlivě prohlížel dlaždice a cihly kolem ní. Nic se však nezdálo být nějaké neobyčejné. Máš-li ještě nějaké nápady kam se chceš podívat, do toho.

Vypravěč - 05. října 2013 00:12

soukromá zpráva od Vypravěč pro Příběh Povím ti co se v tom lese stalo, třeba ti to nějak pomůže...proto schovej ty zbraně, stejně ti jsou k ničemu. Já a mí dva bratři jsme byli hledat jeden magický klíč, ke knize která je velice mocná. Dostalo se nám typu, že v jeskyni která je hluboko v lese se ten klíč nachází. Místo toho abychom onen klíč našli, našli jsme jen smrt. Ani nevím zda-li tam ten klíč opravdu byl, utíkal jsem jak nejrychleji dokázal a vidíš? Stejně to bylo málo. Normální zbraně na něj neplatí... na chvilku se odmlčí Ta zrůda se podobá velkému vlkovi...nic jiného snad ani není. Kolem vás se začíná utvářet opět hustá mlha a tobě se na malou chvílí setmí před očima. Jsi jeden z nich... řekne temný hlas a poté se šero rozplyne. Před tebou už však nestojí kůň se zelenavým orkem, ale velký černý vlk s rudě žhnoucíma očima. Jsi jeden z nich a proto musíš zemřít! Rozevře mohutnou čelist a roztrhá tě na kusy. V tom okamžiku se vzbudíš v měkké posteli. Jsi celý zpocený a srdce ti buší jako o závod. U nohou ti leží věrný společník a ty nechápavě sedíš na posteli. V hlavě ti skáče jedna otázka za druhou, ale odpovědi na ně nejsi schopný nalézt.

Liscanor - 06. října 2013 11:55

soukromá zpráva od Liscanor pro Arcimág: Jen přikyvuji a pak přitákám: "Ano omlouvám se, počkat o jakých okolnostech to mluvíte?" zbystřím trochu a už mám takový divný pocit v žaludku.. Poté co si prohlédné lektvar a nemá k tomu žádné připomínky tak si trochu oddechnu, ale pořád cítím že je něco v nepořádku.. Poté co mi Arcimág sdělí tu hroznou zprávu tak mu řeknu: "Počkat o čem to tady mluvíte? Můj mistr přeci žije, když jsem odcházel byl v pořádku.. To nemůže být pravda.. Prostě to není možné.." ještě chvíli říkám věci podobné těmto a když mi dojde že je asi opravdu můj mistr mrtvý zeptám se rozrušeně arcimága: " Víte o tom něco? Kdy, kde a jak... zemřel?"

Vypravěč - 06. října 2013 12:50

soukromá zpráva od Vypravěč pro Zprávy Arcimág uhne pohledem a začne mluvit Bohužel opravdu zemřel. Vydal se hledat nějaký magický klíč nebo co... nicméně za to zaplatil svým životem. Stalo se dnes k ránu, je jasné že o tom nemůžeš vědět. odmlčí se Zabilo ho nějaké zvíře a nyní mě omluvte. odpoví a i s předaným lektvarem za sebou zavře dveře. Liscanor tam chvíli stojí a kouká "do blba". Stále tomu nemůžeš uvěřit, ale musí to být pravda když to říká arcimág? Jak se to vůbec dozvěděl... Nic z toho bohužel nevíš.

Araniel - 06. října 2013 21:52

soukromá zpráva od Araniel pro Probuzení Když dojde na mou smrt, připadá mi to skutečné. Cítím všechnu bolest a všechny zasazené rány mého podivného nepřítele. Snažím se bránit, ale proti němu je to zbytečné. Na chvíli začnu vzpomínat na pár momentů v mém životě, které mi připadaly krásné. Když se mé oči nakonec zavřou, nastane něco, co prvně označím za posmrtný život. Probudím se v měkké posteli, poblíž mého blátokraba a vše se zdá jen jako zlý sen. Nejprve se jen zmateně rozhlížím a na mysl mi skáče mnoho vysvětlení této situace. Mimo smrt a Sovngarde mi toto připadá i jako iluze, vytvořená, aby mě ten vlk mohl zabít bez toho, abych ho zranit. Mohla by to být dokonce i předtucha, nebo... vážně jen zlý sen. Vstanu z postele, zabalím deku do batohu a přehodím přes sebe nutné vybavení, včetně luku a toulce. Přemýšlím, jestli se mám připravit na boj, ale nakonec zkrotím rozbušené srdce a rozhodnu se vyjít ven bez toho, abych čekal nepřítele.

Rigor - 07. října 2013 11:07

soukromá zpráva od Rigor pro Upřímnou soustrast příteli Nevěřícně se dívám na Arcimága a nevěřím svým uším. A hlavně mi nejde do hlavy Jak o tom ví. Ještě chvíli poslouchám a jakmile zavře dveře podívám se na Liscanora a ten je chudák celý zdrcený. "Upřímnou soustrast příteli." Řeknu klidně a tiše, ale tak, aby to khajit slyšel. "Pojďme. Musíme se vyspat, abychom byly odpočatí a do Bílého průsmyku se dostali co nejdříve. A třeba ještě stihneme pohřeb tvého mistra." Otočím se a ruku položím Liscanorovi na rameno. "Pokud budeš chtít tak bychom mohli uspořádat pohřební hostinu. Mám nějaké vlivnější přátele na dvoře Bílého Průsmyku a ti by nás třeba mohli zasponzorovat jídlem nebo by nám mohli obětovat nějaké Septimy. Ale teď už pojďme."

Vypravěč - 07. října 2013 17:08

soukromá zpráva od Vypravěč pro Náhoda? Vstaneš z postele a vyjdeš ven. Otevřeš dveře staré chalupy a vyjdeš ven do chladného vzduchu. Všude si zpívají ptáci a jehličnaté stromy se lehce naklání ve větru. Je to až omamný pocit, který jsi ve službě v Bílém Průsmyku dlouho nezažil. Koukám že už jsi vzhůru. ozve se za tebou starý hlas. Otočíš se a kousek za tebou stojí stará žena. Má šedivé vlasy a opírá se dubovou hůl. Měl bys ještě odpočívat...

Araniel - 07. října 2013 19:13

soukromá zpráva od Araniel pro Určitě náhoda Hlas staré ženy za mnou mě znejistí. Pokud bych měl odpočívat, vážně se stalo to, co se stalo? Odpočívat? Ztratil jsem paměť, nebo mě v lese chtěl zabít přerostlej Alík? Zeptám se a povytáhnu pravé obočí. Vůbec nevím, jak jsem se zde ocitl, ale předpokládám, že jsem měl vážně jen špatné sny. Ten vlk mě přeci zabil, ne? Roztrhal mě. Nebo se ve snech vážně neumírá? Jak jsem tedy přežil? Ptám se sám sebe, když se mě začne zmocňovat chuť si zaběhat. Jak dlouho jsem vlastně spal?

Vypravěč - 07. října 2013 20:54
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Stará dáma Zlý sen? Ani omylem hochu. Ten koho jsi potkal byl Strážce. Určitě si jej neviděl naposled... posadí se na špalek a značně si oddechne. Napadne tě že nikde nevidíš svého koně ani orka, který cestoval s tebou. Trochu se ti zatočí hlava a ty ztratíš rovnováhu. Klesneš na pravé koleno, ale nic víc se ti nestane. To bude asi vedlejší účinek. řekne stařena.

Araniel - 07. října 2013 21:16

soukromá zpráva od Araniel pro Zachráněn Hlava se mi zamotá a já jsem nucen klesnout na pravé koleno, jako bych neměl sílu ani stát. Nejsem si jistý, jestli je to vyčerpání, křeč, nebo bolest, ale vím jistě, že v tomhle stavu asi nic šíleného nebudu moc provádět. Na druhou stranu se mi alespoň potvrdí, že jsem opradu dopadl špatně a ten vlk existuje. Vedlejší účinek nějakého léku? Zeptám se jen ze zvědavosti, ale spíš se mi hlavou motají otázky ohledně té věci. Pokud to ohrožuje cestu do Ledohradu, mohla by za jeho zabití být nějaká odměna. Plus klíč k magickému předmětu by byl dobrý skutek pro začátek mé kariéry dobrodruha, jenže s mou momentální výbavou to rozhodně nedokážu. Ten strážce.... Je to nějaká forma daedry? Prince lovu? Nebo Herma-Mory? Začnu první své otázky.

Vypravěč - 07. října 2013 22:05

soukromá zpráva od Vypravěč pro Pravda a nic než pravda Spíše to byla reakce na jednu bylinku z čaje který jsem ti dala vypít. usměje se stařena a dál pokračuje s odpovědmi na tvé otázky. Máš moc otázek, ale naštěstí na ně odpověď znám. Ano i ne, ten vlk je není tak úplně daedra, ale ani není obyčejný. Je s těmito princi v blízkém vztahu, ale v jakém to ti povědět nedokážu. odmlčí se Myslím že o něm existuje jedna velice stará Nordská legenda, někdy si na ni vzpomeň nebo se poptej na Ledohradské univerzitě. Tam maji spousty starodávných knih.

Araniel - 07. října 2013 22:11

soukromá zpráva od Araniel pro Začátek lovu Přemýšlím, na co bych se mohl zeptat dál, ale když uslyším, že snad nějaké věci o tom stvoření zjistím v Ledohradu, není co dál zjišťovat, má další cesta vede tam. Dobře, děkuju. Tak asi zamířím tam a pokusím se zjistit něco víc. To stvoření je třeba odpravit a pokud to bude i v mých silách, rád bych si ho na účet připsal já. Konstatuji a zkontroluji své vybavení. Ale já tu asi nejsem zadarmo, že? Jaká je cena za můj život? Zeptám se a s úsměvem se na ní podívám. Třeba je má záchrana práce toho orka, ale nikdy není špatně se slušně zeptat.

Vypravěč - 07. října 2013 22:42

soukromá zpráva od Vypravěč pro Obchod Žena se usměje a řekne Už jsem stará, co bych po tobě měla žádat? Za domkem máš svého koně, ale dej pozor nějak kulhá na zadní nohy. jen co domluví, otočí s k tobě zády a zaleze do chalupy. Ty si jdeš pro koně a jako první se mu podíváš na vážnost zranění. Je štěstí že je to pouze škrábanec a zvíře tak může na kratší vzdálenosti nést jak tebe tak i tvé věci. Už chceš vyjet když v tom si uvědomíš Kde je vlastně ork?

Kujikawa Rise - 08. října 2013 12:12

soukromá zpráva od Kujikawa Rise pro Studna Nevšímal jsem si pohledů ostatních studentů a byť si oni všímali mne, neotravovali. Nebo spíše neměli odvahu. Proto jsem ke studni došel v klidu, bez jakýchkoliv problémů. Průzkum okolí mi bohužel moc nedal, takže jsem zavzpomínal, co přesněji říkali. Hodit svitek do studně. Chce to udělat v noci, vzpomenu si a podívám se ven, kde je slunce a pokusím se odhadnout čas. Pakliže mám do tmy ještě dost času, vydám se najít nějaké bezpečné místo, kde bych se mohl alespoň na chvilku prospat.

Vypravěč - 09. října 2013 17:10

soukromá zpráva od Vypravěč pro Večer Zdrcený Liscanor se odpotácel do pokoje, to samé udělal i Rigor. Rigor si lehl na postel a chvíli jen tak koukal do stropu. I kdyby ses snažil sebevíc, neusnul by jsi. V hlavě ti stále ležel svitek, který jsi měl u sebe a který by mohl mnohé odhalit. I když ti bylo Liscanora líto, zvědavost byla o něco málo silnější. Liscanor si také lehl do postele a po několika dnech se konečně prospal. Měl jsi bezesné spaní, ale i to nebylo klidné. Přesto, že se ti nezdál žádný sen, mlhavě se ti objevovali vzpomínky na mistra když tě ještě učil.

Mellia Eventide - 10. října 2013 22:12

soukromá zpráva od Mellia Eventide pro A jde se dál Ork vrátí knihu na své místo a já odejdu z knihovny.Vstoupím opět na schody a nahoře zaslechnu nějaké hlasy,ale zezdola však zaslechnu spíš kroky které míří nahoru.Je dobře že se tentokrát nemusím bát že mně někdo chytí.Spíš že mně někdo objeví až vyjde výš.Můžu buď jít nahoru nebo počkat až sem dorazí ten kdo míří nahoru.Nebo spíš se můžu stáhnout do knihovny protože o mně zatím nikdo z nich neví. Ale ten ork bude mít otázky a zde zatím riskuji jen nepříjemné setkání to vydržím. Nakonec se rozhodnu že čekat nebudu a vyrazím po schodech nahoru.

Araniel - 11. října 2013 18:48

soukromá zpráva od Araniel pro Výjezd Chvíli přemýšlím nad tím, kam se poděl onen ork, kterého jsem se pokusil zachránit, ale jelikož nevím, kde by mohl být, zaženu to. Jestli přežil, dobře pro něj, jestli ne, tak sem se alespoň pokusil ho zachránit. Mé svědomí je čisté. Nasednu na koně a přemýšlím, jak se dostat do Ledohradu bez toho, abych narazil na to monstrum. Rozhodně mě neláká jezdit tou samou cestou a i přes relativní nebezpečí se nakonec rozhodnu jet od Jitřenky podél moře až do Ledohradu. Může to být nebezpečné kvůli srkavcům, ale s takovou pomalou hrozbou se snad dokáži vypořádat. Má cesta tedy vede přesně na sever.

Vypravěč - 12. října 2013 11:44

soukromá zpráva od Vypravěč pro Klidná cesta Cesta pokračovala klidně. Den pomalu střídala noc a naopak. Na stupňovající se zimu jsi si zvykal pomalu. Skoro celou cestu jsi se ohlížel a mnohem pečlivěji pozoroval okolí. Jitřenka byla v ledové krajině, snad jen pro tento fakt tě překvapilo, že jezírka zde nejsou zamrzlá. K ránu druhého dne jsi konečně dojel do jitřenky. Byl jsi ospalý. Celou cestu až jsem si nezahmouřil oka. Vždy když jsi se pokusil o spánek opakoval se jeden a ten samý sen. Velký vlk co požírá tebe a tvou duši. Tvůj příjezd do Jitřenky sebou nenesl nic co by mohlo ulehčit atmosféru města. Všichni tu buď zívali nebo raději ani nevylezli ze svých domů. Ty sám jsi byl jedním ze zívajících s kruhem pod každým okem tak velkým že se tě děti bály. Jitřenka

Vypravěč - 12. října 2013 11:53

soukromá zpráva od Vypravěč pro Na očích Je něco kolem šesti hodin večer a tak se bez delšího rozmýšlení odebereš do studentských pokojů. Jdeš přes dvůr jako minule. Jelikož zámky na dveřích pokojů nejsou ničím extra, jejich vyháčkování zabere mnohem méně času než u ostatních dveří. Zámek u dveří cvakne a ty vejdeš do místnosti. Je to pokoj jako každý jiný a ani se od jiných příliš neliší. Chopíš se židle a zapřeš ji o dveře tak aby se sem nikdo nedostal. Nyní máš pokoj pro sebe.

Araniel - 12. října 2013 17:08

soukromá zpráva od Araniel pro Jitřenka Když přijedu do Jitřenky, skoro se divím, že jsem pořád ještě naživu. Únava je tak silná, že mě tahá dolů a já vím, že moc dlouho to nevydržím. I když tedy vím, že se mi budou vracet noční můry, spojené se zrůdou z lesa, spát budu muset. Zajedu tedy k jednomu z hostinců. Město moc neznám, takže se nejdříve chci kouknout po všech a až pak si vybrat ten nejméně zalidněný. To protože ty většinou mívají menší náklady a já budu mít větší šanci na dostání pokoje. Ten si hodlám zaplatit až do zítřka, do té doby snad z krátkých spánků naberu energii.

Rigor - 14. října 2013 11:07

soukromá zpráva od Rigor pro Tiše, Tiše Liscanor spí . . . . Svitek, Velká síla, obří moc. To všechno můžu mít jen vstát a jít do Velké místnosti. Hlavou mi víří všechny hříšné myšlenky na téma onoho svitku. Ale kuš . . . Přece bys nemohl zradit Liscanora. A nebo . . . Možná by šlo udělat. Hmmm . . . Pomalu a tiše vstanu. Vezmu si tornu se všemi svými věcmi. A vyrazím vzbudit Liscanora. Ví kam půjdu takže zradit jej není dobrý nápad. A potom si bude moct odpočinout v Heljarechovic domě. Snad nás tam chvíli nechají. Pokud se mi ho povede vzbudit tak společně vyrazíme do Velké místnosti. Pokud se mi to nepovede pořádně s ním zatřesu tak, aby se mi to povedlo.

Vypravěč - 14. října 2013 19:22

soukromá zpráva od Vypravěč pro Hostince Místní hostinec je zde jediný a to U Větrného štítu. Není zalidněný a ani příliš drahý. Lidé jsou tady poměrně nevyspalí než aby řešili nějaké ceny jídel nebo pokojů. Za 10 zlatých jsi si tedy objednal pokoj a šel si lehnout. Vidím tě všude a vždy kdy chci! tento hlas ti hučel v hlavě pokaždé když se snažíš usnout. Ve snu samotném stojíš během Nicoty, černé plochy ve které není naprosto nic, a kolem tebe se zvedá mlha. Je čím dál tím hustější něž se před tebou zhmotní onen Vlk. Pohled na jeho oči je vyčerpávající. V těchto chvílích se zpravidla probouzíš. 10 zlatých odečteno z celkového počtu peněz. Sen se opakuje stále dokola a vždy končí stejně. Při pohledu do očí velkého Vlka.

Araniel - 15. října 2013 20:05

soukromá zpráva od Araniel pro Pokračování Ačkoliv mé sny jsou plné té samé můry, stále plní svůj účinek. Můj spánek je trhavý, ale nakonec se mi přeci jen podaří nespořit nějakou tu energii na cestu dál. Znervózňují mě slova, která jsem ve snu slyšel, ale těmi bych se teď neměl zabývat. Cestuji obloukem, takže bych se vlkovi měl vyhnout do té doby, než proti němu budu mít nějakou taktiku. Nyní je to už navíc téměř nutné, jelikož mi dost zasahuje do života. Když skončím, opět se připravím na cestu, tentokrát už po pobřeží do Ledohradu. Nečekám nic jiného, než srkavce a ledové přízraky, spojené s ledovou vodou, která je možná ještě smrtelnější.

Vypravěč - 17. října 2013 18:41
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Na schodech Tvůj příchod poměrně zaskočil kočičáka J'zarga. Stál u zavřených dveřích s připravenou rukou na zaklepání. Oh ahoj, J'zargo se vyděsil. Přejete si něco? zeptal se a odstoupil od dveří.

Vypravěč - 17. října 2013 19:51

soukromá zpráva od Vypravěč pro Cestička Na svém koni jsi uháněl poměrně slušnou rychlostí. Zvíře v rychlosti neprotestovalo, spíše samo zrychlovalo. Tímto tempem jsi do Ledohradu dojel chvíli po svítání. Ještě než jsi do Ledohradu dojel, zastavil jsi se na kopci a rozhlédl se po krajině.Zasněžené stromy se lehce ohýbali ve větru. Sníh se na slunci třpytil. Pohled na samotný Ledohrad byl vcelku chudý. Toto městečko zdobý snad jen pověstná mágovská univerzita. Jen vydechmeš chladný vzduch a jdeš se pustit do zkoumání města a s trochou štěstí se ti snad podaří najít neznámého příjemce zásilky.

Araniel - 17. října 2013 22:02

soukromá zpráva od Araniel pro Ledohrad Do Ledohradu dorazím bez potíží, což mě těší a dodává mi to určité sebevědomí. Naopak město vypadá jako pravý opak mých momentálních pocitů. Pár sešlých domů se topí ve sněhu po okrajích a ty, co jsou osídlené nevypadají jako vrchol nordské architektury. Zajímá mě, jak se toto město ještě vůbec může uživit, když je mágská univerzita v tak špatném stavu. Je ještě vůbec nějaký důvod pro normálního člověka, aby sem cestoval? Procházím vesnicí a svého koně nechám uvázaného za sebou. Nejdříve mě napadne jít do univerzity, ale nakonec se rozhodnu nejdříve pro krčmu, abych se zbavil toho balíčku, který mám doručit. Už takhle mám nejspíš zpoždění a nerad bych to dál natahoval.

Vypravěč - 18. října 2013 21:57
	soukromá zpráva od Vypravěč pro U Zamrzlého krbu Vejdeš do první krčmy která byla poblíž. Zavřeš za sebou dveře. V místnosti je nádherné teplo vycházející z krbu. Vzadu v rohu u stolu jsou nějací dva opilci a hostinský se již přibližuje k tobě s tradiční otázkou Tak co to bude?

Araniel - 19. října 2013 00:33

soukromá zpráva od Araniel pro U Zamrzlého krbu Vejdu do krčmy a nenajdu nic, co bych nepředpokládal a nečekal. Odpovídá to tu zbytku města, nebo spíše bývalého města a jedinou osádkou je tu hostinský a několik místních, kteří mají slabost pro alkohol. Býval bych si taky třeba dal jeden hrnek, ale tak nějak to v hlavě přeženu. Nějakou vodu u sebe mám a korbel si zasloužím až po práci. Přijdu k hostinskému, zamračen přemýšlením a jdu rovnou k věci. Hledám tu někoho, komu mám doručit zprávu z Větrného Žlebu. Kde bych někoho takového mohl najít?

Vypravěč - 20. října 2013 15:04
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Hostinský Na chvíli se zamyslí a poté odpoví na tvou otázku No, to může být kdokoliv z města. Co přesně máš doručit, hochu?

Liscanor - 20. října 2013 16:22

soukromá zpráva od Liscanor pro Teď mám něco důležitějšího na práci než truchlit nad smrtí!: Poté co jsem se dozvěděl o mistrově smrti jen jsem se dopotácel do pokoje kde jsem padl na postel.. Prospával jsem se pár dní, ale nikdy se mi nezdál sen, a přece jsem nespal klidně.. Možná ta moc na dosah a ještě k tomu smrt může se kterým jsem žil téměř déle než se svým otcem.. Prostě toho na mně bylo moc. Ale po pár dnech už jsem byl odpočat a jakž takž jsem se vyrovnal se smrtí mistra.. A už jsem nechtěl nic nedělat a právě v čas přišel Rigor.. Já jsem si vzal všechny své věci jelikož jsem nevěděl zda se ještě vrátím do tohoto pokoje.. A vyrazili jsme do velké síně.. Nějak nemám chuť na rozhovor proto jen kývnu na pozdrav a sám nemluvím jedině zda by začal mluvit Rigor..

Araniel - 20. října 2013 19:38

soukromá zpráva od Araniel pro Hostinec Ehm... Balíček. Nevim přesně, o co jde, ale bude to od vrchního mága Farengara. Je tu někdo, kdo by od něj něco potřeboval? Zeptám se už více konkrétně. Farengar mi neřekl, že bych měl existenci balíčku držet potichu, tak předpokládám, že o tom stejně nikdo neví. Na druhou stranu pokud ano, za chvíli už budu stejně v Univerzitě a pak v lese, kam mě asi nikdo nebude chtít pronásledovat. Měl bych být v pořádku.

Vypravěč - 20. října 2013 20:40

soukromá zpráva od Vypravěč pro Svitek Dojdete do síně se studnou jak jen nejrychleji dokážete. Oba jste svým způsobem natěšeni co se stane. Noc je v plném proudu a tak si na cestu svítíte loučí, kterou drží Liscanor. Rigor přistoupí ke studni a naposledy si svitek prohlédne. Po nějaké chvíli jej vhodí do studny. Nějako chvíli se nic neděje. Začínáte si myslet, že to byla nejspíše chyba a že svitek je nadobro pryč. Poté studna ztratí svoji typickou modrou záři a zhasne. Pomalu z něj začne vycházet namodral záře, která se skoro u stropu začne formovat v obrovskou kouli, která se potom snese níž nad studnu. Koule levituje nějakou dobu nad studnou. Třikrát se zatočí kolem dokola na místě a hned potom "exploduje". Modrá záře zalije celou místnost a stejně tak rychle jako se rozzářila tak i zmizí. Oba vás začne pálit a svědit ruka. Po prozkoumání zjistíte, že na ní máte vypálený symbol. Rigor: Liscanor: Svitek vyplaval na hladinu. Byli na něm shodné znaky s vašimi a ještě další. Navíc když se k papíru přiblížíte, vaše znamení začnou lehce zářit jak na zápěstí tak i na svitku.

Vypravěč - 20. října 2013 20:46
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Znamení Kolem tebe a celkově všude se rozzářilo modré světlo. Jen co pominulo tě začalo strašlivě svědit a pálit zápěstí. Ani nevíš proč se ti na něm objevilo to co tam teď je, ale je jasné že se toho jen tak nezbavíš.

Vypravěč - 20. října 2013 20:47
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Znamení Kolem tebe a celkově všude se rozzářilo modré světlo. Jen co pominulo tě začalo strašlivě svědit a pálit zápěstí. Ani nevíš proč se ti na něm objevilo to co tam teď je, ale je jasné že se toho jen tak nezbavíš.

Vypravěč - 20. října 2013 20:49
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Znamení Kolem tebe a celkově všude se rozzářilo modré světlo. Jen co pominulo tě začalo strašlivě svědit a pálit zápěstí. Ani nevíš proč se ti na něm objevilo to co tam teď je, ale je jasné že se toho jen tak nezbavíš.

Vypravěč - 20. října 2013 21:04
	soukromá zpráva od Vypravěč pro V hostinci Od mága? No možná bych zkusil univerzitu... přeruší jej ženský hlas Která je zapovězená všem nemágům. Pokud tedy nemáš magické vlohy. Stoupne si k pultu žena s bardskou loutnou. Och, omluv její chování. Je poslední dobou nesvá. řekne pobaveně hostinský. Žena jen odfrkne a začne hrát jakousi melodii.

Mellia Eventide - 21. října 2013 13:13

soukromá zpráva od Mellia Eventide pro Podivné tetování Můj příchod poněkud zaskočil jednoho Khajiita který stojí u zavřeným dveří a je připravený na ně zaklepat.Když přijdu tak odstoupí ode dvěří a vypadá to že jsem ho od něčeho vyrušila. "Ahoj,promiň nechtěla jsme tě vyrušit jen jdu náhodou kolem."odpovím mu pak.Najednou kolem mně zazaří modré světlo jediné co mně uklidní je že se to objeví všude kolem.Když to světlo konečně zhasne uleví se mi než mně začne hrozně svědit a pálit zápěstí.A když se tam pak podívám zjistím že se mi tam objevilo nějaké zvláštní znamení. Co to je?Zvláštní značka?Ale mně zatím z ničeho nepodezírali. Prohlédnu si znamení které připomíná stylizovaného ptáka kterého se jen tak nezbavím.Vidím že věci se začínají zamotávat,ale aspoň mám něco o čem se můžu začít bavit.Je to lepší než jenom procházím aspoň doufám.

Kujikawa Rise - 21. října 2013 19:11

soukromá zpráva od Kujikawa Rise pro Spánek a vyrušení z něj Podařilo se mi najít vhodný pokoj, zabarikádovat jej a dokonce i zabezpečit a tudíž mi nezbývalo nic jiného, než ulehnout. Ještě před spánkem jsem věnoval malou modlitbu Temnému Otci a Matce a pak jsem ulehl. Nevím, jak dlouho jsem spal, ale moc dlouho to určitě nebylo, když tu mne najednou začalo pálit zápěstí. S myšlenkou, že jsem v ohrožení jsem instinktivně vypustil dýku z rukávu, chytil její čepel a bodl směrem, kde jsem čekal nepřítele. Ovšem dýka nenarazila na mnou očekávaný odpor a já jen tak tak nesletěl z postele. Dýku jsem hned schoval a začal si odstraňovat obvazy a rukavici z ruky, která mne pálila. Na zápěstí jsem měl vypálený jakýsi znak, který mi nic neříkal a ať jsem jej dřel jak jsem chtěl, nešel dolu. Co to sakra... zamyslel jsem se a pořádně si uhasínající znak prohlédl. Znamení od Temného Otce? napadlo mne a pro jistotu jsem si opět natáhl rukavici a ruku si opět obvázal obvazem, tak, jak jsem to měl před tím. Na spánek jsem už pomyšlení neměl a tak jsem vyhlédl z okna, abych zjistil kolik je a dle toho jsem se rozhodl, co budu dělat. Pokud je už tma, vydám se ke studni, pokud ještě světlo, půjdu do knihovny, najít něco o tom znaku. Pakliže se vydám ke studni, samozřejmě se budu u ní pohybovat skrytě, tak, aby mne u ní nikdo neobjevil.

Araniel - 22. října 2013 21:56

soukromá zpráva od Araniel pro Krátká zastávka Nakonec zjistím, že obě mé cesty nakonec povedou na univerzitu. Chtěl jsem se ale raději nejdříve přesvědčit, abych nechodil zbytečně, nebo abych se s tou osobou rovnou neminul. To je v pořádku, potřeboval jsem se přesvědčit. Stavím se cestou nazpět, zatím na shledanou! Řeknu rozhodně a snažím se odejít co nejdřív, protože mě napadne, že by mi mohl začít nadávat, proč jsem sem vůbec chodil. Koneckonců, cestou nazpět to stejně napravím, tak snad o nic nejde. Zamířím k dlouhému mostu, abych se konečně dostal tam, kam mířím.

Vypravěč - 24. října 2013 18:04

soukromá zpráva od Vypravěč pro Most Zamíříš k univerzitě. Tedy přesněji k mostu, který do univerzity vede. Most samotný má už lecos za sebou, protože již od prvního pohledu jsou nepřehlédnutelné kusy, které již odpadly. Přeješ si něco? ozve se za tvými zády. Proč chceš vstoupit na univerzitu? Otočíš se a spatříš poměrně vysokou elfku. Je oděna do hábitu mágů a na obličeji nemá zrovna nejpřívětivější úsměv.

Rigor - 24. října 2013 18:48

soukromá zpráva od Rigor pro Poslední dobou frčí "eragonismus" Cestou ke studni stále přemýšlím o tom, co se může stát po vhození svitku do studny. Ty vado jakmile se stane to co se stát má tak - Třeba to bude nějaká kniha - budeme muset opravdu rychle zmizet. Nikdo nás nesmí chytit - Nebo nějaké osvícené myšlenky - a každý bude náš nepřítel. Sakra nevím co si mám dřív myslet. No radši nebudu myslet na nic. U studny Pomalu přicházím ke studni a sahám pod plášť pro svitek. Ruka zajela pod rub pláště a zajíždí do vnitřní kapsy. Buch Buch srdce mi div nevyskočí z krku. Nahmatá hrubý povrch pergamenu a vytáhne jej. Buch Buch. Ještě naposledy se na svitek podívám a potom ho vhodím do studny. Buch Buch Svitek se pomalu blíží k obsahu studny. Buch Buch Nejdříve se namočil jen kousek pergamenu a potom se celý dotkl studené vody. Buch, Buch . . . Buch, Buch Srdce mi bije stále rychleji. Svitek se pomalu noří do vody a mě tím mizí i jeho poslední část z očí. Čas se táhne. Ty vteřiny jsou dlouhé jako hodiny. Velká koule a bum . . . Tady jsem toho moc nezaznamenal . . . _____________________________________________________________________________ Znamení a útěk "ÁÁÁuuu" Je moje první reakce, která mě i bohu dík rychle vrátí do reality. Rychle sáhnu pro svitek a během se vydám k Liscanorovi a od něj rychle pryč z University. Musíme utéct . . . Rychleji . . . Rychleji . . . Ještě rychleji . . .

Vypravěč - 24. října 2013 21:13

soukromá zpráva od Vypravěč pro Velká akce a nic z toho Ani jsi nemusel koukat z okna, byla tma a to šlo poznat lépe než cokoliv jiného. Kočičí chůzí jsi se tedy přesunul ke studni kde jsi se opřel o zeď a pozoroval dění před sebou. U studny stál Khajiit a Rigor, mág se kterým jsi již měl tu čest. Musíme utéct...Rychleji...ještě rychleji! křičel Rigor a hnal se směrem pryč z místa činu. Ještě před zběsilým útěkem, vytáhl cosi ze studny a zastrčil pod plášť.

Naisen Sousteep - 25. října 2013 14:48

soukromá zpráva od Naisen Sousteep pro Vzápětí se kolem mne začalo něco šířit...''Sakra!Co to je?, je to jen v mé hlavě?'' při uvažování mě vyrušila značné pálení a svědění na zápěstí, když jsem odhnul rukáv uviděl jsem zajímavě spletité znamení. ''Mám pocit, že už jsem ho někde viděl, nebo ne... neviděl, ale proč mám to tušení.'' Zkusím vcítit, jestli je znak magického původu a případně jakého. Případně se se znamením svěřím arcimágovi, jdu ho hledat.

Araniel - 27. října 2013 22:47

soukromá zpráva od Araniel pro Vstup Mám zásilku k doručení jednomu z mágů a potřebuji zjistit informace o bestii, žijící v lese poblíž, kterou chci odstranit. Smím projít? Zeptám se se vší slušností a pro jistotu si připravím do ruky i kousek té magické energie, kdyby dovnitř pouštěli pouze nadané. Balíček klidně předám této osobě, aby ho doručila dál, ale svého nepřítele bych chtěl raději poznat z první ruky. Nakonec půjde o můj život víc, než o život kohokoliv jiného.

Vypravěč - 29. října 2013 13:04

soukromá zpráva od Vypravěč pro Vstup Dobrá tedy, můžeš vejít dál. řekne po napjaté době žena a pustí tě dál přes most. Jeho výstup není nějak zvlášť těžký jak se na první pohled díky padajícímu sněhu zdálu. Nakonec jsi prošel železnou brankou na nádvoří na kterém se tyčila obrovská socha jakéhosi mága. Před sochou samotnou byla podivně zářící voda ve studni. Přešel jsi k ní a zahleděl se do vody. Fascinující, že? ozve se neznámý mužský hlas.

Vypravěč - 29. října 2013 13:10
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Co to bylo? zeptá se khajiit a poodstoupí ode dveří o tři schody níže, takže je jeden schod pod tebou. Sám se poté ohmatá jestli má všechny končetiny na svém místě, uklonil se a odešel pryč. Zvědavě jsi na něj hleděla do chvíle než se otevřeli velké dveře. Přejete si něco? zeptá se postarší elf šedé barvy kůže.

Vypravěč - 29. října 2013 13:19
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Znamení Tvůj pokus o zjištění původu tohoto znamení byl poměrně úspěšný. Znamení tě při použití jakého koliv použití magie začalo pálit ale zároveň ti dodávalo sílu a moc. Jak jsi později usoudil, nebylo by moudré se o znamení zmiňovat úplně každému na potkání. Zastrčíš proto ruku hlouběji do rukávu a spíše než za arcimágem vyrazíš do studentských pokojů.

Naisen Sousteep - 30. října 2013 12:32
	soukromá zpráva od Naisen Sousteep pro V tu chvíli mi dojde, že jsem magii vycítil lépe než bych udělal před tím..."zajímavé, radši si to nechám pro sebe." Nedaleko sedícího J'Zarga si nevšímám a případně dělám, že se nic neděje. Jdu do studenských pokojů.

Vypravěč - 30. října 2013 14:41

soukromá zpráva od Vypravěč pro Útěk Jako ohnivá střela jsi vyběhl z university. Tvůj běh byl poměrně rychlí na to, že nebyl zrovna mágovskou předností. Energie na tom však tak dobře již nebyla. Doběhl jsi kousek za Ledohrad. Padal sníh a ty jsi byl rád, že jsi na mostě neuklouzl. Cestou ven jsi si všiml nové tváře, ale neměl jsi příliš času zkoumat kdo to je. Liscanor zůstal nehybně stát u studny a tvých pokynů ignoroval. Rozdýchával jsi se z běhu. Znamení již nepálilo. Teď připomínalo spíše tetování, které bylo na kůži již docela dlouho. Avšak přiblížení ruky ke svitku znamení opět probudilo.

Araniel - 01. listopadu 2013 22:05

soukromá zpráva od Araniel pro Univerzita Zpráva o doručení balíčku nenadělá žádné nepříjemnosti a mohu v klidu projít dál bez dalších otázek, či čehokoliv. Podle zvěstí jsem čekal, že také budu muset složit zkoušku talentu, ale asi ne. To se tam snad může každý takhle dostat? Přejdu ledový a namrzlý most, který sice vypadá nebezpečně, ale nakonec se po něm projdu celkem jistě a dorazím v celku, nerozpláclý o zem. Na konci mě ale zaujme fontána, plná zářící vody. Tento efekt je nespíše čistě magický, ale vůbec na tom nezáleží, protože je se na co dívat. Strávím u ní chviličku, kochám se její nádherou a na chvíli ze sebe setřesu i napětí. Poté mě ale přeruší cizí hlas, na který se typicky pousměji a otočím se proti němu. Samozřejmě. Je krása, co všechno může existovat s trochou snahy. Škoda, že něco podobně hezkého není všude, líp by se pak žilo. Řeknu s nadsázkou. Vlastně jsem rád, že něco podobného je k nalezení snad jen tady, protože je na to pak pohled o to hezčí. Jsem tu ale bohužel kvůli něčemu jinému. Mohl bych se zeptat, jestli nevíte, kdo by tu mohl čekat balíček od Ferengara, z Bílého Průsmyku?

Mellia Eventide - 04. listopadu 2013 16:32

soukromá zpráva od Mellia Eventide pro Za dveřmi Khajiit se mně zeptá co to bylo a pak ustoupí o tři schody níže.Vypadá to že ho to docela vyděsilo když se pak velmi pečlivě ohmatá zda se nic nezměnilo tak se ukloní a pospíchá pryč rychlostí poněkud větší. Já se mu nedivím já bych odsud taky utekla. Místo toho se dívám za ním dokud se dveře neotevřou a já se nyní dívám do tváře staršího elfa s šedou kůži. Asi Dunmer. "Dobrý den já jsem se ztratila a chtěla jsme se tu pak zeptat kde asi jsem.Ale pak se tu náhle objevilo tohle světlo a po něm i tohle tetování."odpovím pak tomu elfovi a ukážu mu to tetování co se mi objevilo na ruce. Ano já vím to je slabé,ale to tetování to vysvětlování hodně usnadnilo.

Liscanor - 04. listopadu 2013 17:02

soukromá zpráva od Liscanor pro Co to sakra?: Vydáme se konečně do velkého sálu. já svítím na cestu pochodní.. Konečně tam dorazíme... Jsem nervozní a lehce sebou trhám. Srdce mi buší až v krku. Rigor se rozhodne svitek vhodit a já kousek poodstoupím. Jeden nikdy neví co se stane, zvláště né ten co se o tom dozvěděl den předtím.. Sleduji tu scenérii a jakmile se mi an ruce vypálí znamení cuknu s sebou a "probudí" mně to. Chvíli si to místo třu a pak to místo rychle zakryju... Chvíli tam stojím jako opařený a mezitím rigor sebere svitek a běží pryč... Ještě chvíli čekám "než mi to dojde" a pak se dle příkladu Rigora vydám během pryč... Snažím se běžet za Rigorem, ale ten může byt už za horama...

Vypravěč - 05. listopadu 2013 17:19
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Balíček Ukaž. odpověděl muž. Prohlídl si balíček a poté ti jej vrátil zpět do ruky. Zkus místního arcimága, ale nevím nevím zda on zrovna něco očekává. odpoví a opře se o kamennou studnu a pohlédne do vody. Na první pohled na muži zaujmou jeho rudé oči. Jsou skoro samé jako má Vlk ze snů.

Vypravěč - 05. listopadu 2013 17:27

soukromá zpráva od Vypravěč pro Tetování Elf se zadívá na tvou ruku a potom tě pozve dovnitř. Je to v celku obyčejná pracovna plná knih, pergamenů a rozházených svitků. Posaď se. řekne elf a poté zajde k jedné z polic a vytáhne z ní starou knihu. Skoro se rozpadá, což jí dodává na stáří. Můžeš si všimnout že na knize je z druhé strany podobný symbol jako máš na ruce. Netrvá dlouho a ve dveřích se objevuje další elf. Odejdou společně za dveře a tebe nechají v místnosti bez dozoru. O něčem se zřejmě baví.

Vypravěč - 05. listopadu 2013 17:42

soukromá zpráva od Vypravěč pro Cesta tam a zpět Vyběhneš ven za Rigorem, ale jak jsi se domníval, je pryč. Ty jsi toho taky moc nenaspal a tak tvůj běh je v celku pomalý a každým krokem se zpomaloval. Doběhl jsi sotva před most a spíše zaslouženě padl do hromady sněhu. Zavřel oči a i přes vnitřní boj usnul. Zdál se ti podivuhodný sen. Vše kolem bylo černé a kolem tebe byla mlha. Jsi tu aby jsi skončil... ozvalo se z mlhy. Před tebou se z mlhy zhmotnil velký černý vlk s rudě žhnoucíma očima a upřeně se na tebe díval. Nějaká poslední slova před smrtí? zeptal se chraplavým hlasem.

Araniel - 05. listopadu 2013 20:09

soukromá zpráva od Araniel pro Univerzita Je tu další věc, tentokrát trochu vážnější. Nenechám svého informátora na pokoji a pokračuji. Cesta sem po cestě není zahlcená jen bandity, zvěří a sněhem, ale navíc je tam i velká chlupatá bestie, na kterou normální zbraně neplatí. Bohužel mě hezky poškrábala a já teď hledám způsob, jak zaručit, aby byla cesta opět bezpečná. Myslel jsem, že by se vám to mohlo taky hodit, na tak odlehlym místě? Zeptám se. Teď si vzpomínám, že by se možná našel i někdo, kdo by mi i zaplatil za její odklizení a já bych se tak nemusel spoléhat jen na trofeje, případně nějakou tu cennost.

Rigor - 06. listopadu 2013 14:11

soukromá zpráva od Rigor pro Vítěz se raduje, poražený truchlí Ryhle! Víc! Musím se dostat co nejdál to jen půjde. Musím běžet jak jen to půjde. Běžím rychle a snažím se ze všech sil. Bohužel sem během let na universitě zlenivěl a moje výdrž už není co bývala. Proto jsem se zastavil kousek za Ledohradem. "Sakra budu na sobě muset trochu zapracovat." Předsevzal jsem si. Sklonil jsem hlavu k zemi a rukama se opřel o kolena abych se vydýchal. Kam se vydat teď ? Rozhlédnu se kolem sebe a to co vidím mi nedělá dobře, ale zároveň mě to ani moc nepřekvapuje. Sníh, sníh a zase sníh. Všude jenom sníh. Pro začátek bych se měl vydat někam do teplejších krajin. Falkreat je moc hezké město u jezera na jihu. Když jsem si vybral cíl, neváhal jsem ani chvilku a vyrazil. První den jdu celou dobu a nezastavuji se ani v noci. Jím i piju za pochodu. Zastavím se až druhého dne k večeru. Vyspím se a dál už pokračuji normálně.

Liscanor - 06. listopadu 2013 17:54
	soukromá zpráva od Liscanor pro Co to sakra?! číslo 2: Rigora už nedoběhnu, ale pokračuji bez něj dál... I když pomalu, ale běžím... Za chvíli jdu.. A pak sotva před mostem jsem padl... Tma... Poté mlha... "Co prosím?" zeptám se něčeho... "Jen otázku.. Proč je můj konec tady a teď?" zeptám se nyní už vlka..

Vypravěč - 07. listopadu 2013 19:00
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Rozhovor Bestie říkáš? No, o něčem podobném jsem slyšel, ale to se týkalo pouze Jitřenky, kde přesně jsi se setkal s bestií poprvé? zeptá se a poté přejde rychlejším krokem dovnitř do budovy jelikož začalo venku přituhovat. Ani ty jsi za ním nebyl pozadu.

Vypravěč - 07. listopadu 2013 19:05

soukromá zpráva od Vypravěč pro Sen Snadná odpověď. odpověděl vlk aniž by hýbnul krvavě červenou tlamou. Dostal jsi se tak daleko, až sem, ale netušíš proč se dějí tyhle věci, že? Jak bys vůbec mohl, jsi pouhý smrtelník, nicméně si užij peklo! křikne a rozevře dokořán tlamu. Jeho rozevření je velké jako ty sám a bez nejmenších pochybností by tě okamžitě sežral, ale tvé znamení na ruce zasáhlo právě včas a utvořilo kolem tebe jakousi jemně fialovou záři. Jak jsi k tomuto znamení přišel?! zeptá se rozhořčeně vlk.

Liscanor - 07. listopadu 2013 19:23
	soukromá zpráva od Liscanor pro Sen: "Asi si ho moc neužiju.. A asi nejsem tak prostý smrtelník jak si myslíš... A když víš že jsem měl jít do pekla tak myslím že bys měl vědět i toto vlku.." řeknu poměrně klidně... Ještě že jsem potkal Rigora a on našel ten svitek.. Jinak už bych dalšího dne nepřežil..

Araniel - 07. listopadu 2013 19:31

soukromá zpráva od Araniel pro Popis Na cestě z Větrného Žlebu sem, blíž sem myslím, ve skyrimu se moc nevyznám. Bylo to ale v lese. Sejmula někoho u cesty a když jsem ho bral sem pro pomoc, tak zaútočila i na mě nejspíš dostala, nevím to přesně. Pamatuju se, že mě roztrhala, ale probudil jsem se celkem v pořádku. Řeknu a začne mě to zajímat. Místo toho, abych ale začal přemýšlet, opět se zahledím do fontány, která se mi zdá opravdu hezká.

Vypravěč - 07. listopadu 2013 21:21

soukromá zpráva od Vypravěč pro Probuzení Vlk se jen pousmál, tedy to tak alespoň vypadalo a rozplynul se opět v mlze. Ty jsi se probudil za podivného pocitu. Třeba to ještě žije... řekl dětský hlas a poté jsi ucítil pošťouchnutí klacíkem do pravého boku. Byl jsi zasypán tenkou vrstvou sněhu a kolem tebe stáli v kroužku tři děti a s neuvěřitelným úžasem na tebe hleděli. Zřejmě v těchto končinách khajiita nikdy neviděli. Pane, kdo jste? zeptá se jedno z dětí. Je to kluk s černými vlasy v potrhané košili.

Vypravěč - 07. listopadu 2013 21:26
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Pokračování To je zajímavé. Myslím, že to mohla být v naprosté souvislosti stejná bestie co napadá lidi ve snech, ale ta je kolem Jitřenky. Co tedy dělá takhle daleko? zeptá se elf více méně pro sebe. Nejspíš bych mohl najít nějakou knihu o podobných stvoření, ale jistým si tím nejsem. Abych byl upřímný, už si nejsem jistý skoro ničím co se poslední dobou děje.

Liscanor - 07. listopadu 2013 21:36

soukromá zpráva od Liscanor pro Probuzení: "Co to sakra bylo?! No to je jedno hlavně že už je to pryč.." pomyslím si a za dviného pocitu se probudím.. Jakmile do mně něco rýpne klacíkem trhnu ssebou ale když vidím že mi nehrozí nebezpečí pomalu se postavím a opráším se.. Nejdříve si zkontroluju věci a když mám vše teprve začnu mluvit s dětmi.. "Pro začátek se někomu cizímu neříká to ale on či ona.." řeknu trochu nevraživě, ale pak docela příjemně řeknu a mrknu na něj: "Jsem Khajiit kluku.. A zažil jsem něco co bych ti nedoporučoval.." pak se ještě příjemně zeptám přitom jak se rozhlédnu: "Řeknete mi kde teď momentálně jsem děti?"

Vypravěč - 10. listopadu 2013 00:10
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Dětská hra Jedno z dětí se pousměje a odpoví Přeci v Markarthu, pane. Klučina co ti odpověděl měl na sobě červený svetr a krátké černé vlasy. Vstal jsi a rozhlédl jsi se kolem. Měl v celku pravdu. Krajina tady ani zdaleka nepřipomínala tu Ledohradskou sněžnou louku. Tady byli rozkvetlé stromy a vonící květiny. Ležel jsi kousek od stájí, kde byl slyšet štěkot psů.

Araniel - 10. listopadu 2013 21:32

soukromá zpráva od Araniel pro O bestii Aha, takže je to něco úplně novýho. Rád bych lidi zbavil hrozby, takže kdyby se ta kniha našla, rád bych si jí přečetl. Děkuju. Domluvím a poté se vydám dál, hledat arcimága. Přemýšlím jen o tom, co znamená, že na ně útočí ve snech. Je možné, že mě to přinutilo do bezvědomí a pak zaútočilo? Je to všechno moc divné, ale daedra Vaermina by s tím mohla mít co dočinění. Ona vládne nočním můrám a sbírá je, tak by to mohla být její cesta, jak získat na síle.

Vypravěč - 10. listopadu 2013 22:00
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Znamení Stoupal jsi po schodech, ostatně pode instinktu, který tě vedl. Byl jsi zrovna v mezi patře když se kolem tebe rozzářilo modré světo a poté hned zhaslo. K tomu všemu tě začalo pálit zápěstí pravé ruky. Po bližším průzkumu co jsi si prohlížel znamení, jsi si uvědomil že by mohlo být magického původu. Mohlo by být i nebezpečné.

Araniel - 12. listopadu 2013 18:28

soukromá zpráva od Araniel pro Znamení No skvělý, co mám dělat teď? Řeknu si a prohlížím si svítící runu. Mágové by tu měli mít alespoň náznak cest pro procházející. Jeden tu donáší balíček a může se mu to hezky vymstít. Magii sice umím používat a poznávám, že tato runa, v překladu O většinou symbolizuje vyvolávání, ale zato neznám runy. Tak mám se vrátit? Mám čarovat? Jít dál? Přemýšlím chvíli, když se nakonec rozhodnu vyvolat blátokraba. Může jít jen o malou pojistku, aby se zjistilo, kdo tu jde. Pokud ne, nemělo by to přeci udělat nic špatného.

Vypravěč - 13. listopadu 2013 12:42
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Cesta k městu a město samotné Kolem poledne jsi dorazil na sebou stanovené místo. Slunce prahlo a ty jsi s vyplazeným jazykem došel ke strážím. Nevypadáš zrovna nejlíp. řekl jeden z nich, ale to jsi věděl i bez něj. Dalo by se říct, že jsi mírně dehydratovaný a točí se ti trošku hlava. Ať chceš nebo ne, musíš se někde pořádně napít a prospat. Falkreath

Vypravěč - 13. listopadu 2013 12:47
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Pokoj Studentské pokoje jsou zařízené všechny stejně. Liší se jen dekoracemi nebo věcmi žáků univerzity. Tedy ani tvůj pokoj nebyl ničím výjimečný. Posadil jsi se na postel a zívl do rukávu své roby. Co budeš dělat v pokoji nebo někde jinde je čistě na tobě.

Vypravěč - 13. listopadu 2013 12:50
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Znamení Znamení jsi přestal vnímat ve chvíli kdy přestalo pálit. Blátokrab se zdál být v naprosté pohodě a tak jsi mohl pokračovat dál. Tedy mohl, dokud tě neoslovil ork z vedlejší místnosti tam kde byla knihovna. Tohle jsem ještě neviděl. Máš nejspíš dar, mladíku. řekne a posadí se na židli poměrně velký kus od tebe.

Araniel - 13. listopadu 2013 15:13

soukromá zpráva od Araniel pro Knihovna Myslíte vyvolaného blátokraba? Pochybuju, že někdo by chtěl vyvolat něco tak zbytečnýho. Odpovím orkovi a zasměji se. Nejspíš neměl na mysli kraba, ale třeba... něco jiného? Každopádně děkuji. Sháním se po někom, kdo by mohl chtít balíček z Větrného Žlebu a po knize, která popisuje bestii, co má velké napojení na sny, možná chrání jakýsi klíč, možná je daedrického původu a určitě se nachází na cestě sem. Nevíte, kde bych mohl alespoň jedno z toho najít? Zeptám se slušně.

Rigor - 13. listopadu 2013 17:10

soukromá zpráva od Rigor pro Hos . . . po . . . da Ke konci cesty mi začne docházet pití a k tomu ještě paří sluníčko. Ještě kousek . . . Už jenom . . . Otevřu čutoru s tou trochou vody, která mi ještě zbyla a svlažím si rty. Kousek. Když jsem kousek za Helgenem tak mi dojde voda i síla na to dělat něco jiného než JÍT. Jakmile se přede mnou objeví brána Falkreatu, je to pro mě vysvobození. Konečně město s hospodou. Když se mě strážce zeptá - nebo spíš oznámí Že nevypadám dobře Řeknu mu jediné co ze mě vypadne a na co myslím už nějakou tu chvíli. "Hos . . .po . . . da, Jí . . . dlo, Spát." Jelikož jsem tady nikdy nebyl netuším kde je hospoda nebo noclehárna a tak začnu klopýtat vpřed. Po několika málo krocích už mě nohy neunesou a jak dlouhý tak široký se rozplácnu na prašné cestě. Hlubokým oddechováním od sebe odfouknu prach. Ale to už mě tolik nezajímá, protože jsem konečně dorazil do cíle.

Vypravěč - 13. listopadu 2013 17:17

soukromá zpráva od Vypravěč pro Pití mrtvého muže Skoro se plazíš po zemi a doufáš v záchranu. Ta přichází s velkým nápisem "Pití mrtvého muže". Rozrazíš dveře do hospody a najednou jsi plný života. Bleskurychle přiskočíš k hostinskému a objednáš si co hrdlo ráčí. Jsi tak nadšený, že se konečně můžeš napít, najíst a vyspat že ignoruješ dění kolem. Ono ani není na co reagovat, protože všude kolem jsou jen opilci. Ceník ti vystavím podle objednávky.

Vypravěč - 13. listopadu 2013 17:21

soukromá zpráva od Vypravěč pro Knihovna Ork jen kývne hlavou do strany. Nejspíš na mysli tvého společníka neměl, ale rozebírat to dál zřejmě nechce. Hmm... vousatý ork se poškrábe na bradě. Knih je tu více než dost. Dokonce bych tu měl možná mít i něco o snech, možná tam zmínka o té bestii je. Co se balíčku týče, o nikom nevím. Trochu tě překvapuje jak ochotní jsou lidé z university když na ní sám nestuduješ.

Rigor - 13. listopadu 2013 17:46

soukromá zpráva od Rigor pro Dveře se s hlasitým bouchnutím otevřou a já se vřítím do lokálu. Hned si to namířím k výčepu a vyčerpaně se podívám na hostinského/kou. "Vodu, máslové vdolečky, maso se zeleninou a to zapiju pivem." Objednám si a dopotácím se ke stolu v rohu. Jakmile mi přinesou jídlo, na nic nečekám a hladově se do toho pustím. Při jídle už si začnu všímat dění kolem, ale hledám spíš nějaké ty drby nebo cokoliv, co by se mi mohlo hodit.

Vypravěč - 13. listopadu 2013 17:56
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Ze začátku padají samá sprostá slova. Sem tam někdo něco pronese o své manželce nebo životu, ale zatím nic důležitého. Tedy až na jednu jedinou větu starého chlapíka s prořídlými vlasy. Hele, slyšel jsi o tý bestii na cestě? ostatní si ho však nevšímají a tak na toto téma dále nereaguje.

Rigor - 13. listopadu 2013 18:17
	soukromá zpráva od Rigor pro "Mňam . . . To je dobrota." Rozplývám se nad jídlem a k tomu piju pivo. Při jednom z doušků se zakuckám. Co ? Bestie ? To vypadá jako nějaká prácička. Podívám se směrem kde sedí onen muž. "O čem to mluvíte ? Jaká bestie ?" Zavolám na může.

Araniel - 13. listopadu 2013 19:10

soukromá zpráva od Araniel pro Knihovna Tak děkuju, já jdu odnést ten balíček. Mohl bych se tu potom po nějaké té knize podívat? Odnášet jí nebudu, chci tu bestii vyřídit nejlépe po cestě. Řeknu a jsem konečně docela rád, že někdo na mě nekřičí, neplivou náhodně na zem, nikdo mě nechce na ulici zabít a atmosféra je tu vcelku přátelská. Dokonce mě napadne, že bych to tu někdy mohl vyzkoušet. Na druhou stranu mágové počítají asi jen hole a mou jedinou zbraní bude navždy luk. Rozhodnu se tedy jít dál, až ke komnatům arcimága, abych mu předal onen balíček a konečně se ho zbavil.

Vypravěč - 13. listopadu 2013 19:53
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Muž se pootočí, a vstane ze židle. Dojde ke stolu kde sedíš ty. Je z něj cítit pivo a tobě je hned jasné že je pod vlivem alkoholu. No... je to prej nějakej velkej čokl na cestě. Hah, prej straší ve snech...Hůůů zasměje se a zeptá se tě No věřil bys tomu?

Vypravěč - 13. listopadu 2013 19:56
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Arcimág Vylezeš tedy po schodech nahoru a zaklepeš na velké dubové dveře. Netrvá to dlouho a otevře ti elf. Podle všeho se jedná o Altmera. Pořádně mrzutého altmera. Chceš něco? zeptá se a propíchne tě pohledem skrz na skrz.

Araniel - 13. listopadu 2013 20:00
	soukromá zpráva od Araniel pro Arcimág? Er...Zdravím. Řeknu neutrálně, poněkud zaskočen takovou změnou chování z nižšího patra do vyššího. Jsem posel z Bílého Průsmyku, nesu sem balíček od vrchního mága onoho dvoru. Čekáte něco takového? Zeptám se klidně, balíček vyndám a ukážu. Napadne mě, co může být uvnitř? Asi nic, co by mě mělo zajímat.

Rigor - 13. listopadu 2013 20:19
	soukromá zpráva od Rigor pro Podívám se na muže a pomalu řeknu: "Draci byly taky pouhá legenda a najednou světě div se oni jsou skuteční." Ještě se pořádně zamyslím nad tím co mi ožrala řekl. "Na jaké cestě se ten pes objevuje?"

Vypravěč - 13. listopadu 2013 20:54
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Je to cesta tady vocaď do Jitřenky. odpoví tichým hlasem. Když si to tak srovnáš v hlavě, je pravda že o Jitřence se tvrdí, že lidé v ní nemohu spát. Mají noční můry, ale o psisku nikdy nikdo nic neříkal. Ceník: Všechno to jídlo a pití vidím na 18 zlatých a 30 stříbrných bez pokoje.

Vypravěč - 13. listopadu 2013 20:57
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Příjemný rozhovor Ukaž. řekne elf a natáhne po balíčku ruku. Po chvíli zkoumání ti jej opět vrazí do ruky a odpoví Bohužel nic takového nečekáme. Budeš muset vzkázat dvornímu čaroději, že se nejspíš spletl. poté chvilku vyčkal tvé reakce. Hned po ní ti zavřel dveře před nosem.

Araniel - 13. listopadu 2013 21:06

soukromá zpráva od Araniel pro Úkol splněn? Ale moment, tak komu jinému by to mohlo být? Zeptám se překvapeně, ale je mi odpovězeno zavřením dveří před nosem. No, tak to šlo dobře. Řeknu si s mírným pokrčením retu. Na druhou stranu teď, když nikdo balíček nechce, můžu se cestou zpět volně kouknout na jeho obsah a svést to na arcimága. Zvědavost mě jednou zabije... Pokrčím rameny a vydám se zpět do knihovny, abych se koukl po nějaké knize, co by mi pomohla s problematikou bestie.

Rigor - 13. listopadu 2013 21:07

soukromá zpráva od Rigor pro "Děkuju vám pane." Řeknu chlapíkovi a dojím zbytek jídla. Teď se jít vyspat a bude mi hej Vstanu od stolu a dojdu si za hostinským. "Máte tu volný pokoj ? Kolik si účtujete za noc ?" Zeptám se majitele nebo majitelky (kdo je to ??) podniku. Pokud bude cena pokoje rozumná (5-10 zlatých) vyspím se tady. A pokud to bude vyšší ustelu si v lese pod křovím. A vyspím se do růžova.

Vypravěč - 13. listopadu 2013 21:25

soukromá zpráva od Vypravěč pro Kniha V knihovně dostaneš od orka poměrně přesné instrukce, kde knihu nalezneš. Šel jsi proto najisto do regálu a z něho vytáhl příslušnou knihu. Nebyl v ní uveden autor a dokonce ani název knihy samotné. Posadil jsi se a pustil do čtení. Nespal jsem dvě noci. Pokaždé když jen oka zahmouřím vždy ho vidím. On vidí mě. Ta mlha která obklopí celé mé tělo a z něj se vždy vyřítí ta krvavě rudá tlama... Ach, našel jsem však lék. Je jen nemožné jej získat. Jediné jak mostrum lze zastavit je pět nositelů znamení moci. Ti jsou však již dávno po smrti, co jsem se dočetl ze starých spisů kronikáře Větrného Žlebu.... dále však stránka chybí.

Vypravěč - 13. listopadu 2013 21:28
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Ano, mám tu volný pokoj. řekne hostinská a zavede tě ke dveřím. 10 zlatých za noc. pronese a jen co zaplatíš pokývne hlavou a odejde. Pokoj vypadá přesně na to kolik jsi za něj zaplatil. Velká almara, postel a noční stolek. Na noc to však stačí, ale i tak ti to chvilkami přijde jako krádež.

Araniel - 13. listopadu 2013 21:49

soukromá zpráva od Araniel pro Knihovna No skvělý, to by bylo moc jednoduchý. Takhle budu muset jet zpátky do Větrného Žlebu a lítat po celym Skyrimu jako úplnej idiot... Zamračím se a vydám se s knihou k orkovi. Doufám, že mě nebude podezřívat. Vlastně nejvíc ze všeho doufám, že tu chybící stránku má někde schovanou. Pardon, ale v této knize bohužel jedna stránka chybí. Vypadá to na celkem účelnou sabotáž, protože je to vytržené v části, kdy se začíná mluvit právě o bestii....

Vypravěč - 13. listopadu 2013 22:54
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Knihy jsou už hodně staré mnohé pamatují, je možné že ji někdo vytrhl. přizná ork a knihu si prohlédne. Zkus se podívat i po jiných knihách. Nevěřím, že by ta stránka zmizela ze dne na den. Tato byla uzamčena, přístup k ní měl pouze arcimág a ten altmer. Samozřejmě, že i jà ale tu stránku nych nevytrhl.

Araniel - 14. listopadu 2013 18:22
	soukromá zpráva od Araniel pro Knihovna Moment, takže ten Altmer není arcimág? Skvěle, právě mi řekl, že ten balíček, co mám doručit, tu nikdo nechce. Povzdychnu si a moc mě netěší, že ten žluťák využil mé nevědomosti. No nic, než se kouknu po jiné knize, zdržování už bylo zde. Nevíte, kde bych teď našel arcimága? Nechci žádná další nedorozumnění.

Rigor - 14. listopadu 2013 18:25

soukromá zpráva od Rigor pro Sladký a zasloužený spánek Vejdu do pokoje a první, čeho jsem si všiml je postel. Měkká a teplá postel. Jupí postel. Hostinská zavře dveře a já ze sebe shodím tornu se všemi svými věcmi. Dojdu k posteli a bezmocně se na ní zřítím. Ve vodorovné poloze se přikryji a zavřu oči. Chvíli ještě přemýšlím o tom psovi, který si jen tak leze lidem do soukromí a straší je ve snech. "Budu muset dát dohromady družinu bojovníků až si potvrdím svou domněnku."

Vypravěč - 14. listopadu 2013 18:28
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Knihovna Zajisté, arcimág by teď měl být ve svých komnatách nahoře. Dej si však pozor na Ancana, je to "místní hlídka". Ví o všem co se kde šustne. Dá ti radu. Nijak zvlášť nadšený z toho, že musíš opět po schodech nahoru a znovu zaklepat na dubové dveře, opravdu nejsi. Obvzlášť když ti opět otevře onen altmer s příjemných chováním.

Araniel - 14. listopadu 2013 18:34

soukromá zpráva od Araniel pro Zpět nahoru Děkuju moc, na Ancana už jsem narazil. Doufám, že to tentokrát půjde pěkně. Řeknu a položím knihu zpět na místo, kde byla. Poté se vydám zpět, po schodech nahoru a opět zaklepu na velké dveře. Už už se připravím na místní hlídku, připraven mu říct, že bych chtěl mluvit s arcimágem osobně, jelikož nikdo v Ledohradu se k balíčku nehlásí a jeho doručení má vysokou prioritu. To snad zabere.

Rigor - 14. listopadu 2013 19:00

soukromá zpráva od Rigor pro Probuzení a hledání Ráno se probudím a vytřu si oči od ospalků. Teď malá snídaně a potom příjde na řadu ten čoklík. Seberu tornu a vyjdu z pokoje. "Dobré ráno hospodo." Pronesu směrem k hostinské a pokud jsou tak i k hostům a s těmito slovy přejdu k výčepnímu pultu. "Máte tu nějaké buchty nebo vdolky z večera?" Podívám se na hostinskou. "A ještě nějaké kafe?" Pokud bude něco k jídlu tak si sednu ke stejnému stolu jako večer a najím se. Pokud ne zaplatím veškerou útratu a ještě se zeptám hostinské: "Co víte o tom psovi, který straší a přepadá lidi?"

Vypravěč - 14. listopadu 2013 19:09
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Pes Bohužel, nic nemáme. Zatím. řekla hostinská a potom se na malou chvilku pozastavila nad otázkou k psovi. Je to jen mýtus. Neexistuje, tedy co jsem slyšela. pronese a začne umývat pult mokrým hadříkem.

Vypravěč - 14. listopadu 2013 19:14
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Setkání Araniel: Zaklepal jsi na dveře, ale nikdo nepřicházel otevřít. Naopak, dveře se pootevřeli. Opatrně jsi nakoukl dovnitř a spatřil ženu. Seděla na židli. Otevřel jsi dveře a vešel dál. Nikdo jiný nikde nebyl a tak se tato situace dala považovat za soukromou.

Rigor - 14. listopadu 2013 19:15
	soukromá zpráva od Rigor pro Výprava do Jitřenky "Tak děkuju." Vyjdu ven z hostince a oslní mě slunce "Dobré ráno Lese" Pozdravím a vyrazím na cestu. Cestou ještě přemýšlím o tom psovi. V jitřence se na toho psa vyptávám místních a zajdu i do hospody, kde se toho dozvím hodně.

Vypravěč - 14. listopadu 2013 19:24
	soukromá zpráva od Vypravěč pro U Větrného štítu Cesta do Jitřenky zabrala zhruba den. Avšak stálo to za tak dlouhou cestu. Vrazil jsi do pajzlu s názvem U Větrného štítu. Uvnitř bylo pár opilců jako všude, hostinská a nějaký elf opřený o stěnu. Všichni tu měli velké kruhy pod očima a nevypadali zrovna nejlépe.

Araniel - 14. listopadu 2013 19:28

soukromá zpráva od Araniel pro Vrchní komnaty Zaklepu na dveře a už už čekám, jak na mě opět vykoukne ten nepříliš přívětivý elf a začne mi říkat, že žádnou zásilku nečekali. To určitě ty pako... Nikdo ale nepřichází. Chvíli si myslím, že už mi prostě nehodlají otevřít, ale dveře se nakonec pohnou a pozvou mě dovnitř. Jenže na druhé straně nevidím žádnou ruku, co by jí posouvala. Nevidím rozhodně ani altmera. Místo toho se dívám na nějakou ženu, které jsem si dříve nevšiml. Teď mi řekne, že arcimág musel odjet... Ehm, zdravím a omlouvám se za vyrušení, avšak mám velmi důležitou zásilku na doručení a rád bych ji osobně doručil arcimágovi, bude-li to možné? Zeptám se, když vcházím dovnitř a zavírám za sebou dveře. Balíček si ale tentokrát nevyndám, ještě by mě s ním poslala pryč i ona.

Rigor - 14. listopadu 2013 19:37
	soukromá zpráva od Rigor pro Výzvědy Objednám si pivo a sednu si co nejblíže k lidem, abych slyšel o čem se baví a navázal na jejich rozhovor. Postupně se jej budu snažit stáhnout k tomu netvorovi, který tu má strašit. "Slyšel jsem o něčem, co straší zdejší lidi ve snech a na cestách?"

Vypravěč - 14. listopadu 2013 19:47
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Hospoda Místní se na tebe jen zvědavě podívají, ale nic neříkají. Tedy až na jednoho a tím je onen elf opřený o zeď. Ani on neunikl špatným snům to lze usoudit podle kruhů pod očima. Všichni v Jitřence mají zlé sny. Už dlouho a dlouho ještě budeme mít, jelikož se neví jak s tím bojovat. Není lék.

Rigor - 14. listopadu 2013 19:57

soukromá zpráva od Rigor pro Napiju se piva a zmateně se podívám na elfa. "Lék? Na co? Co je to vlastně za stvůru?" Optám se stále nechápavě hledím svýma modrýma očima na bytost mě příbuznou. vypadá to, že je to opravdu kritické. Obyvatelé nemohou spát a tak vykonají méně práce. To znamená, že pokud se s tím něco neudělá město skončí v troskách. Zděšeně se podívám na elfa a rukou ho pobídnu k řeči.

Vypravěč - 14. listopadu 2013 20:12
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Nikdo neví přesně co to je. Vždy se to mění a vždy je to stejně hrozivé. Ať se jedná o zvíře nebo živelnou pohromu, neusnete. Lidé pokusy o spánek už zcela vzdaly. Sám vidíš jak to tu vypadá a bude hůř. odpoví elf.

Rigor - 14. listopadu 2013 20:29
	soukromá zpráva od Rigor pro Pozorně elfa poslouchám a snažím se najít cokoliv, co by mi pomohlo. "A žádali jste někoho o pomoc? Třeba Družiníky z Bílého Prusmyku nebo Mágy z Univerzity?" Tázavě se na elfa podívám. Možná, že tohleto je důvod té časté absence arcimága

Vypravěč - 14. listopadu 2013 20:54
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Mágové z univerzity jsou příliš namyšlení než aby se zaobírali našimi problémy. Je to tak, jsme na všechno samy. Družníci se ani neobtěžují odpovídat na dopisy. Poznamená elf a zívne si.

Rigor - 14. listopadu 2013 22:01
	soukromá zpráva od Rigor pro Pobaveně se usměju nad elfovým tvrzením o namyšlenosti mágů. No namyšlený je jenom starý dobrý Arcano, ale jinak to zas tak strašný není. Možná Loknu si piva a formálně se představím "Jmenuji se Rigor. Pocházím z Bosmerských lesů. A jsem mág z Univerzity v Ledohradě. Pokud tedy chcete mohu Vám pomoci"

Vypravěč - 15. listopadu 2013 22:40
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Elf jen zvedne koutek úst do zákeřného úsměvu. Ostatní jsou značně udiveni, ale nic nikdo neříká. Není to snadné... o pomoc se pokoušel kde jaký hrdina a neuspěl, proč si myslíš že ty budeš na této situaci jinak?

Rigor - 15. listopadu 2013 22:53

soukromá zpráva od Rigor pro Pobaveně se zasměju. "Jsem elf a pocházím z Bosmerských lesů. Mám k přírodě blíž než kde jaký hrdina. Přišel jsem pomoct, ale pokud o ni nestojíte tak to řekněte rovnou a já se vydám po svých." Teď už nemá cenu chodit kolem horké kaše. Buď pomoct chtějí nebo si najdu nějakou jinou práci. Přece jenom dvorní mág se má celkem dobře. Ale kuš. Na tohle ani nepomysli. Dvorní mág. Bože kam mě to tlačíš."[/b] Podívám se do všech unavených tváří. Chudáci. Ani vyspat se nemůžou. Ty musejí trpět. No a co teprve děti. Ty musejí trpět tuplem. Dám si lok ze džbánu a čekám co se bude dít.

Vypravěč - 16. listopadu 2013 22:30
	soukromá zpráva od Vypravěč pro Samozřejmě, že máme zájem. Když už je zde takovíto problém, uvítáme každou pomocnou ruku. Jen tě varuji, měl by sis vyzkoušet na vlastní kůži vliv tohoto vlivu. odpoví elf pobaveně a zároveň si zívne.

Rigor - 17. listopadu 2013 21:23
	soukromá zpráva od Rigor pro "Jistě to bylo to první, čo jsem měl v plánu." Odpovím. "Tak se do toho pustíme. Kde se mohu uložit ke spánku? Jsem připraven čelit nočním můrám a jdu si lehnout.

Mellia Eventide - 18. listopadu 2013 10:23

soukromá zpráva od Mellia Eventide pro Tetování a další návštěva Elf se podívá na mou ruku a potom mě pozve dovnitř.Jsem zřejmě v docela obyčejné pracovně plné knih,pergamenů a svitků rozházených všude kolem.Posadím se jak mně vyzve a pak sleduji jak vytahuje knihu která vypadá že opravdu přesluhuje. Což znamená že tohle tetování je opravdu staré,ale co to znamená?A proč se objevilo zrovna u mně? Ale v druhé straně knihy si všimnu stejného znaku který způsobí že moje cesta se zde poněkud zaplétá.Začalo to jednou knihou pokračovalo to další a nyní tohle.Pak se objeví další elf a oba odejdou z místnosti a o něčem se baví a tak se rozhlížím a čekám dokud se nepřestanou bavit a neřeknou mi co se tu vlastně děje.Jenže potom se ozve zaklepání a dovnitř vstoupí další muž který si zřejmě myslí že tu bydlí.Ten balíček mně zaujme a já chvíli přemyslím že ten balíček arcimágovi předám sama,ale pak ten plán zavrhnu. I kdyby netrval na tom že ho musí doručit osobně tak jistě bude chtít odpověď.A co když tam nebude nic cenného ani použitelného.Nebo co když to nebudu moci použít. „Zdravím já,ale odsud nejsem a tak se obávám že budete muset počkat než se tu objeví někdo kdo to vyřídí.“rozhodnu se nakonec odpovědět po pravdě.

Vypravěč - 18. listopadu 2013 17:17

soukromá zpráva od Vypravěč pro Sen Hostinská se nezdráhala a tak tě elf doprovodil do pokoje kde jsi si mohl odpočinout za účelem seznámení s děsivým snem. V pokoji jsi měl soukromý a ještě než ho všichni opustili, dostal jsi povzbuzující slova k přežití. Zdál se ti podivuhodný sen. Vše kolem bylo černé a kolem tebe byla mlha. Jsi tu aby jsi skončil... ozvalo se z mlhy. Před tebou se z mlhy zhmotnil velký černý vlk s rudě žhnoucíma očima a upřeně se na tebe díval. Nějaká poslední slova před smrtí? zeptal se chraplavým hlasem.

Araniel - 18. listopadu 2013 20:03

Univerzita, místo nedoručitelných balíčků No tak to je ale šíleně na prd. Vydechnu už trošku zaujatě. Člověk chce doručit jednu jedinou věc a každý se tu tváří, že o ničem neví. Nevíš, kdy se tu objeví arcimág, nebo Ancan? Potřebuju alespoň jednoho z nich. Arcimág si objednává zásilky přes celou říši a Ancan vytrhává stránky v knize, obsahující informace o příšeře, co žere všechno na cestě sem. Rozmluvím se. Už mi celkem chybělo mluvit naprosto volně bez toho, abych se musel držet jako host. Ty o tý příšeře náhodou něco nevíš? Velkej vlk, útočí asi ze snů a možná je to daedra? Nedá se přehlédnout.

Rigor - 20. listopadu 2013 15:50
	soukromá zpráva od Rigor pro Sháňka

Vypravěč - 28. listopadu 2013 18:03

Sjednocení Čas utíkal jako voda. Monstrum řádící všude kde se dalo, přestalo být až tak velkou hrozbou. Před nedávnem začali první útoky draků na velká města jako je třeba Samota. Rigor našel v literatuře když hledal další zmínky o bestii, odkaz na prastaré místo, které však leží hluboko pod sněhem. Kniha to byla starší než sám svět a bylo to na ní znát. Pod textem samotným, který na toto místo poukazoval, byl nákres symbolů shodujícím se s tím vaším. Přiblížením Rigorovi ruky se rozzářila jemná vrstva, která naoko vypadala jako zlato. Zářila fialově a následně nato přeskočila na zem. Před všemi se v tu chvíli otevřel magický kruh, plný vašich vzpomínek, minulosti a historie. Tento vír vás jednoduše vcucl a vy jste na krátký okamžik viděli své rodiny, místo narození a další cenné vzpomínky vašeho života. Vyplivnutí nebylo nikterak příjemné. Dopadli jste jeden vedle druhého do kopice sněhu. Vybavení jste byli jen tím, co jste měli zrovna při sobě. Celý portál se uzavřel a zanechal po sobě kus papíru s nápisem Odpověď na vás čeká uvnitř. Všem vám hlavou probleskla ta mocná kniha, která je možná klíčem za tím vším, ale mohlo to být v podstatě cokoliv. Alftand- místo vašeho nového pobytu Zima byla ukrutná a tak jste museli co nejdříve najít nějaký úkryt, který by vás zachránil před umrznutím.

Therdon Ruuz - 28. listopadu 2013 19:15

Portál Mířím ven ze Samoty na blízkou farmu. V hospodě mi řekli, že prý tam mají nějaké problémy s vlky, kteří jim roztrhali zvěř, takže se pro mě nakonec nějaká ta práce našla. Už jsem se těšil na nějakou tu odměnu ve zlatě, možná jen v jídle a dalších věcech, když se najednou přede mnou otevřel portál. "Co to?!" Chytnu jílec meče, ale dřív, než ho stihnu tasit, portál mě do sebe vtáhne. Hlavou mi začnou víří snad všechny vzpomínky na můj dosavadní život. Přísný pohled otce, jak mě nutí jít na trénink. Smích mistra, když jsem byl na své první lekci. Smutný úsměv sestry, když jsem ji řekl, že musím opustit Hammerfell. Teplo dívky, která mě přišla potěšit, aby mě podle otce nabudila na další trénink. Jemný polibek matky, který mi dala na tvář v ten den, kdy jsem odešel. A najednou je to všechno pryč, pomalu se vize vzpomínek ztratí a opět se mi začíná vracet pocit skutečnosti. Ucítím silné škubnutí, jak mě portál vyvrhne do ledového sněhu. Točí se mi hlava, sníh mě pálí do obličeje a kolem mě se valí ještě několik dalších osob. Srdce v ten moment začne bušit jako o život. Co nejrychleji se postavím, stále cítím, jak nejistě stojím, ale rozhodně nebudu čekat, až se postaví někdo z nich. Tasím meč i dýku, přikrčím se a čekám, jestli někdo z nich zaútočí. Otec! Určitě je poslal otec, aby mě odvedli zpátky k němu. Očima těkám z jednoho na druhého. Mráz mi už začíná zalézat pod zbroj, mrzí mě, že jsem se nepřipravil lépe na kruté podmínky Skyrimu, ale tohle není můj aktuální problém. "Kdo jste?!" křiknu na ně všechny a napjatě čekám na jejich odpověď.

Araniel - 01. prosince 2013 00:01

Ledová poušť Sotva dokončím větu, věnovanou té ženě, začne se cosi dít. Nejen, že už jsem trošku nervózní z toho, že mě stále něco zdržuje a já tak nemohu dokončit svůj úkol, ale kolem to začne vřít magií. Nejdříve jde jen cítit, ale hodně rychle naroste do podoby záhadného portálu, který se mi vůbec nelíbí. Stihnu se jen ohlédnout po druhé osobě v místnosti, které to v té chvíli vkládám za vinu. Jenže jak to vypadá, ta je na tom úplně stejně. Ani nestihnu chytit do ruky luk, který mám připevněný na zádech a už cítím, že je příliš pozdě, portál mě dostane. Chvíli nevím, jestli jsem pořád naživu, po smrti, nebo ve stejném stavu, jako předtím, avšak v každém případě to vypadá jinak, než jsem si představoval. Před očima mi začnou blikat události, co se mi staly několik let dozadu. Chvíli vidím svůj příjezd na Solstheim, na pěkně pomalé loďce s částečně prožraným trupem. Chaos od té chvíle začne stoupat a všechny ty plynulé vzpomínky se začnou měnit v jednotlivé obrazy, co mi hltí mysl. Vidím známé kyselé deště, houbové domy, písečné nájezdníky a podivná zvířata, co žijí jen v sopečné zemi. Všechno to divadlo ale skončí u jednoho posledního obrazu, mé první střely lukem, když jsem se konečně musel zapojit do obrany. Vidím jen, jak se šíp pomalu uvolnil z tětivy, nepřirozeně prohnut, kvůli špatnému vložení. Obraz začne slábnout, ale já si vzpomenu, že šlo o můj první zásah do hlavy, hned při první ráně. Pravda, nebylo to mezi oči, jako spíš jen do oka, ale talent se cenní. Byl to také jediný důvod, proč preferuji luk nad jakoukoliv jinou zbraní, protože je mi zkrátka souzen. Tfuj! Vykřiknu bez rozmyslu, když mě do očí opět uhodí bílo všude kolem a na kůži ucítím nepříjemný mráz, ještě podpořený šokem z náhlého přechodu do jiného prostředí. Dopadnu na jedno koleno, ale udržím si rovnováhu a v ruce se mi objeví luk, který jsem jaksi instinktivně nahmatal při přenosu. Stejně tak vytáhnu i šíp a odskočím o metr zpět, když kolem sebe uvidím víc lidí, než si z místnosti pamatuji. Rychle použiji magii a posílím nabitou střelu větrem, kdyby se na mě někdo vrhl. Já? Kdo ste kruci vy!? Vychrlím na nečekanou otázku.

Mellia Eventide - 02. prosince 2013 12:40

Univerzita,portál a velká zima. „Ne to nevím.“odpovím pak tomu muži protože nevím o co mu jde.Akorát že má sem doručit nějaký balík který si objednal arcimág možná z velké dávky.I když nevím přesně co myslí tím o té příšeře co žere všechno na cestě sem.Nebo kohokoliv v okolí tedy pokud to není jenom příběh. „Příšera?No vlka jsem už viděla,ale daedru ještě ne.“odpovím mu pak i když nevím o čem to vlastně mluví.Velký vlk který útočí ze snů?A to bych se měla věnovat svým starostem a problémům a ne řešit teď ty jeho s nedoručitelným balíčkem. Nebo s tou bestií i když to vypadá jako poněkud větší problém.Tedy pokud si nás ta bestie nenajde. Na to se rozhlédnu a hledám známky daedrického vstupu i když pokud útočí ze snů nemám se čeho bát dokud neusnu.Ovšem ten muž nestačí odpovědět když si všimnu nějakého magického kruhu který se poblíž nás objevuje. My o vlku a vlk nás už našel. I když to vypadá že někdo nebo něco ten portál otevírá.Ten muž na mně vrhne dotčený pohled jako bych za to já mohla,ale já se zmůžu jen na pokrčení rameny než mně ten portál vtáhne dovnitř.A pak vířím a kolem mně se otáčí a víří vize a vzpomínky.Moje vzpomínky na mou dobu strávenou na Vvanderfellu přesněji moje dětství v Balmoře a v hospodě U jižní zdi.Moje tristní pokusy v magii a alchymii a útěk na bahnoměrce z města.Má cesta k Rudé hoře a těžká cesta před dwemerský most k Molag Maru.Putování vyprahlou pustinou pečlivě obcházející dwemerské pevnosti protože na ně jsem se ještě necítila.Vivec a cesta z něj a pak dál cesta sem do Skyrimu a všechny místa kde jsem zde byla.Obrazy se začínají tříštit a opět spojovat.Nejdřív vidím jak páčím zámek a pak zase vidím jak běžím po střechách či jak lezu po nějaký zdi.Ale pak je to najednou všechno pryč a já ne zrovna jemně se kutálím po sněhu.Potrál se zavřel a místo něj tu je pergamen ovšem není na něm napsané omlouvám se spíš:Odpověď na vás čeká uvnitř.a nějaká mocná kniha.I když já se spíš podívám kde bude nějaký úkryt před mrazem. Možná než zmrzneme se ti dva zabijí. Rozhodnu se do jejich sporu nevstupovat opatrně sáhnu na knihu připravená ji kdykoliv pustit a pak se podívám po nějakém ukrytu proti zimě.

Rigor - 03. prosince 2013 10:10

Chudáci malý vyděšený! Seberu svou tornu a běžím do hostince na oběd. Doufám, že někdo přijde s odpovědí na moje dopisy. Poklusem se blížím k Jitřence, kde jsem ubytovaný a moc si nevšímám okolí, když najednou se kolem mě zvedne vítr a sníh v mé blízkosti začne vířit. Pomalu ale jistě začínám tušit, že za to může magie. Rozhlédnu se, abych se ujistil, že na mě nikdo neútočí. Nikde nikdo. Hmmm To je divný. Pokrčím rameny a hlavu obrátím zpátky dopředu. Přede mnou je otevřený portál jako nějaké okno, do kterého naběhnu. V portálu se zastavím a začnu vidět svoji poněkud krvavou minulost. Hraju si v Bosmerských lesích s malou Kinni a z ničeho nic je slyšet svištící šíp. Když se otočím Malá Kinni leží na zemi s šípem mezi očima. Obraz přeskočil Naše vesnice hoří. Přeskok obrazu Všichni jsou mrtví a já utíkám pryč. Znovu nový obraz Jsem na univerzitě a učím se svá první kouzla. Portál mě vyplivne a já letím vzduchem. Ten let se zdá nekonečný a já cítím jak mě svírá zima. Všude kolem mě je zima . . . Pokusím se vykřiknout jenže to nejde. Něco mokrého a studeného mi zaplní celou pusu. Ihned otevřu oči, ale i ty jsou zasaženy něčím studeně mokrým. Mlátím kolem sebe a snažím se osvobodit. Po několika málo pokusech se vyhrabu a zjistím, že portál mě dal někam pod sníh. Když se mi podaří vyhrabat se, je mi příšerná zima a nějaký dva trollové na sebe míří kuší. Bože! Oni se zabijou dřív než se dostaneme do tepla. podívám se na oba. "No vy dva se tu klidně postřílejte a my" Při slově my se podívám na ženu, která navrhla zatím nejrozumnější návrh. "Se půjdeme schovat někam do tepla, abychom tady neumrzli." Potom se každému ze střelců podívám do tváře. "Ale my dva se přece známe. Pokud si na tebe dobře vzpomínám chtěl jsi se dostat na univerzitu a ta svině Arcano tě zastavil." Ale co. Jdu se schovat. Otočím se k těm dvěma zády a dojdu k té ženě. "Jmenuji se Rigor." Řeknu a mírně se ukloním. "Navrhuji jít se schovat někam dovnitř té trpasličí stavby."

Vypravěč - 03. prosince 2013 18:41

Útočiště Všichni jste uznali, že mrznout venku nebude nejlepší nápad. Opatrně kvůli kluzkému povrchu, jste se přesunuli k železným vratům. Pokus je otevřít byl marný, ale naštěstí jste objevili skalní otvor. Zkusili jste test s kamenem a hned po dopadu na tvrdou zem jste šli i vy. Uvnitř bylo dobře vidět a tak jste nemuseli zapalovat pochodně nebo používat kouzla. Byla zde potrhaná košile a rozházené nějaké železné kusy čehosi. V té hromadě kovu byl lesklý kámen, Kámen duší. Ze stropů visely podlouhlé rostlinky a okolní stěny byli lehce namrzlé. Ledový vítr tu nebyl tak intenzivní jako venku. Stroj poháněn drobným kamenem

Araniel - 03. prosince 2013 22:16

Dwemerská ruina No tak ty musíš bejt pěkně naivní... Pomyslím si při první reakci na defenzivní chování. Přeneseni portálem... ve Skyrimu... ke kupě cizích lidí.... a on se chová, jako že jsme všichni přátelé. Protočím očima a sklopím luk, když nikdo příliš nepřátelsky nereaguje, až na toho muže, který na to však zřejmě je stejně, jako já. Ta žena se přenesla se mnou, takže jediný, kdo jaksi nepasuje je on. No aspoň že někdo tu má čistý vnímání. Poznamenám a povolím z napínání tětivy. Já jsem jen dobrodruh, Araniel. Vcucl mě portál a fakt nemám chuť bojovat. Dodám jen, abych odpověděl. Nemám teď zvlášť dobrou náladu, když budu muset do Ledohradu znovu, potřetí a znovu tou dlouhou a mrazivou cestou po pobřeží, protože pořád nemám žádné ponětí, jak bojovat s tím monstrem. Myšlenky na to mě ale rychle přejdou, jak mi začíná být čím dál tím větší zima a tak jen potichu následuji ostatní do té trosky, s lukem a šípem stále v rukou. Sotva ale udělám pár kroků, nohy se mi rozjedou od sebe a mám co dělat, abych se zastavil a udržel rovnováhu. Další kroky tedy postupuji už opatrněji a snažím se co nejrychleji dosáhnout dveří dovnitř, mého opěrného bodu. Sotva jich ale dosáhneme a já přestanu klouzat, zjistíme, že je stejně zavřeno. No to je krása. Někdo si dal dost práce vytvořit portál pro nás všechny ale otevřít dveře mu asi starosti nedělalo. Odfrknu a udělám pár opatrných kroků zpět. Dokonce mi projede hlavou, že se na ně vykašlu a půjdu zpět na Ledohrad, ale na mé oči přijde jiný a mnohem zábavnější vchod dovnitř, tedy skalní otvor. Při pohledu na něj jen povzdychnu, ale nakonec mi přeci jen zlepšil náladu. Vevnitř bude určitě teplo. S jemnou ozvěnou dopadnu na podlahu, s pokrčenými koleny a pravačkou poblíž podrážek. Rozhlédnu se kolem, ale na nic živého to tu nevypadá. Jediné zajímavé je tu kámen duší a možná ty kusy dwemerského kovu, co se válí kolem. Někdo se je asi pokoušel ukrást, když ho přepadly nějaké místní příšery, další starost. Ohlédnu se po ostatních, ale nic neříkám. Nakonec bych mohl něco přilákat a možná na to ani nemám náladu. Proto jen mávnu rukou a jako obvykle vyvolám svého majestátního služebníka, aby mi prozkoumal okolí, případně statečně pobil všechny nepřátele kolem.

Therdon Ruuz - 05. prosince 2013 08:31

Ruiny Trochu podiveně koukám jak se někdo vyhrabává zpod sněhu. Asi jsem nedopadl nejhůř, když se někomu podařilo přemístit se do té ledové hromady místo na ni. A pak, jak nechápající pes, nakloním hlavu, když nám řekne, že se dřív zabijeme než se schováme a začne si podívat s nějakou ženou. Zasunu meč do pochvy a dýku za pas, když ten proti mě skloní luk. Kývnu, když se představí. "Therdon. S bojováním na tom jsme teď stejně. Hádám, že tuhle bandu znáš asi tak dobře jako já." Promnu si paže, jak cítím, že si do nich chlad už pořádně zakousl. Zalituji, že se mi nepodařilo sehnat kožešinový plášť, ten by mě chránil mnohem lépe než obyčejná látka. Pozoruji, jak všichni míří k ruinám. Upřímně, nejradši bych si našel nějaký jiný úkryt. Rozhlédnu si kolem sebe a povzdechnu si. Žádný jiný úkryt tady není, jen jedna velká ledová pustina... že já plul do Skyrimu... Pokrčím kolena, abych měl těžiště níž a následuji je ke vchodu do ruin. Místy je sníh hluboký a jinde člověk šlápne na ledovou skálu, div ho sníh nepřivítá svou mrazivou náručí. Nejsem nadšený, ale nijak překvapený, když zjistím, že vchod do ruin je zavřený. "Dwemeři... zmizí a ještě k tomu nechají všechno zamčené." Nebylo moc ruin, do kterých se dalo vchodem, většina dobrodruhů sázela na šachty a podobné věci. A taky je to často stálo život. Všimnu si, jak Araniel se oddělil od skupiny a jde ke skalnímu otvoru. Tohle nás bude stát život. Přesně takovým místům jsem se celou dobu vyhýbal a teď se jdu do jednoho schovat... Následuji ho, jít mezi prvními není úplně dle mé chuti, ale vypadá to, že já a Araniel jsme jediný, kdo se vyzná v boji s něčím jiným, než s magii. Ostatním v tomhle věřit nebudu... Můj dopad není tak ladný jako jeho, ale co naplat. Rozhlédnu se po místnosti. Určitě tady někdo byl a neměl zrovna štěstí. Dwemerský stroj taky není nejlepší zpráva, proto opět tasím meč. Na tyhle věci by se mi hodilo něco těžší... potřebuji sehnat sekyru. prolétne mi hlavou, když se dívám na kovovou konstrukci. Zvednu obočí, když se přede mnou zjeví magická bytost. Fajn, takže tu všichni umí čarovat, tolik z rovnocennému souboji. Zkusím se porozhlédnout po louči, která by nám trochu osvětlila okolí.

Rigor - 05. prosince 2013 19:33

Úkryt Když na sebe ti dva přestanou mířit vydáme se k zbytkům trpasličího města. Doufám, že se stalo přesně to co si myslím. Rozhlédnu se po ostatních a rukou se otřu o svůj plášť. Až teď si uvědomím jaká je mi vlastně zima. "Brrr . . . Rychle někam do úkrytu nebo tady zmrzneme." Blížíme se k rozvalinám, když na mě zezadu promluví ten nový. "Mě říkají Rigor. Znám jen toho s tím lukem. A ještě pouze od vidění." Štiplavý mráz mi leze pod kůži a zakousává se mi do kostí. Plášť si přitáhnu blíže k tělu a pomalu se zmrzlým sněhem probíjím dál. Přistoupíme ke dveřím, které vedou dovnitř a pokusíme se je otevřít. Když se nám to nedaří ani po několika pokusech, zkusíme najít nějaký úkryt, který by nás skryl před štiplavým větrem a studeným sněhem. K našemu štěstí je kousek od vchodu puklina ve skále. První do ní vstoupí ten z Ledohradu a za ním ten nový. Naprosto netuším co se uvnitř děje a tak ty dva pobídnu ke vstupu se slovy "Tak co s vámi je. Já tu mrznu a vy blokujete dveře."

Vypravěč - 07. prosince 2013 22:09

Chodba dál a pokračování v cestě Všichni jste byli pohromadě. Svitek v Rigorovo kapse začal zářit, podobně jako vaše znamení na zápěstí. Po rozbalení začne odkrývat mapu, která záhy zase mizí. Ukryjete ji opět zpět a jdete pomalu hlouběji do nitra. Držíte se stěn, protože je zde vše poměrně kluzké a nikdo z vás nechce uklouznout a zlomit si nohu nebo něco jiného. Jdete takhle dokud nenarazíte na kožený spacák a povalený sud. Nemáte velké zásoby jídla a ani vody, které by vám zaručili, že zde nezemřete na tyto dva faktory. Araniel: Ty jsi přiskočil k sudu a za pomoci hrotu šípu jsi oddělil víko. Vysypalo se na tebe pár brambor a trocha soli. Bylo to však lepší než jít s prázdnou. Zbytek si prohlížel spacák pod kterým ležela železná dýka. Therdon si všiml, že ze stropu visí primitivně přidělaná lucerna, která vyhasla teprve nedávno.

Alagar - 07. prosince 2013 23:26

Příchod nováčka Mladý elf, niktera ozbrojen, pouze mě přes sebe přehozený bílý plášť s černými znaky rozloženými různě po plášti, přišitou bílou kapuci měl hozenou přes hlavu. Plášť sahal po kolena a šly vidět od kolen dolů běžné kalhoty a teplá obuv do zimy. to je popis elfa, který právě ležel doma na své posteli když se okolo něj objevila fialová záře a celého jej pohltila " Co to sak*a ? " Stačil říct než zahlédl své vzpomínky, vzpomínky na své rodiče a malou sestřičku když ještě žili. Nevěděl co se děje a vzpomínky byly tak siné že se mu zdálo jako by na tom místě skutečně stál nebo se díval na nějaké obrazy... Nebyly to jen myšlenkové ale i vizuální a citové vzpomínky i takové na které dávno zapomněl. Do očí mu vhrkly slzy když viděl opět svou mrtvou rodinu. Potom náhle dopadl na záda do sněhu, krom něho tam dopadlo i pár dalších. Ležel jen ve sněhu bez hnutí a snažil se potlačit slzy. díky bílému plášti nešel ve sněhu ani moc vidět a tak si jej skupina nevšimla. Po chvíli se postavil a rozhlédl se * Kde to jsem? Co to bylo za záři a jak je možné že mi to ukázaly vzpomínky? I ty vzpomínky, které jsem už dávno zapomněl? * Ptal se elf sebe sama v myšlenkách. Při rozhlédnutí zahlédl jeskyni do které skupina nejspíše šla. Rozhodl se tam jít taky jelikož mu byla v celku zima, setřepal ze sebe tedy sníh a vyrazil do jeskyně. Když viděl co je ve vstupu do jeskyně zamračil se a šel dál. Neměl z toho nejlepší pocit ale chtěl vědět co se tady děje, proč ho to teleportovalo a co je ta skupina zač. šel dál podél stěny, jednou rukou se ujišťoval letmými doteky stěn za chůze a druhou ruku měl volně ale i přesto připravenou tasit meč. Když konečně ostatní zastavili a prohlíželi si co tam našli zastavil se taky a lehce si odkašlal se zavřenou pusou ( nevím jak se tomu říká... :) ) udělal to proto aby na sebe lehce upozornil z dostatečné vzdálenosti

Araniel - 07. prosince 2013 23:51

Dwemerská ruina Pokračujeme se skupinou dál a naštěstí to vypadá, že je tu bezpečno. Člověk by skoro řekl, že tu ani nikdo nemohl být, kvůli zamčeným dveřím, ale jelikož je tu spacák, možná to tu přeci jen někdo obývá, nebo je tu už hodně dlouho, což je taky možné. Když se k ní dostaneme, jen se poohlédnu po ostatních a rychle přiskočím k sudu. Ty lidi sotva znám a úplně v klidu by mě mohli ve spánku podříznout, takže jsem radši, když uvidím všechny věci, co by se mohly hodit první. Vytáhnu z toulce šíp a jeho špičkou vypáčím víko. Podívejme se na... tenhle úžasný poklad, hodný balad. Usměji se, když na mě vypadne pár brambor a prášek soli. Aby bylo jasno, nehodlám se s nimi dělit. Řeknu si vduchu a brambory ohledám, jestli jsou ještě vůbec poživatelné, ale vypadá to, že ano. Buď mám tedy štěstí, nebo to zas nebylo tak dlouho, co tu někdo byl. Zandám si je do tašky a při tom nad tím přemýšlím. Při prvním zvuku, který přijde hned vzápětí se hned otočím, shodím ze zad luk a namířím šípem, kterým jsem se do sudu dostal, na dalšího cizince. Ty brambory sou moje, máš smůlu! Houknu na něj. Jestli je proti nám, stejně na nás zaútočí, takže na smysluplnosti mých výroků ani nezáleží.

Rigor - 09. prosince 2013 11:48

Zákeřné přepadení Chvíli po mém pokynu se skupina rozejde a ponoříme se hlouběji do jeskyně. Sliz ze stěny se mi lepí na ruce a boty jsou taky celé obalené v hromadě páchnoucího slizu. Postupujeme stále dál a mě se začíná zmocňovat strach. Strach z neznámé bytosti obývající tuhle jeskyni. Začnu se často otáčet a pozorovat veškeré stíny komíhající se na jeskyních stěnách. V chodbě se rozsvítí světla. A než stačím zjistit odkud jde to světlo, v kapse se mi rozsvítí svitek a já se leknu. Můj hlas se nese po celé jeskyni a zní dál a dál až nakonec dozní. Na svitku je zobrazená nějaká mapa, která záhy zmizí. "Na tomhle místě musí být něco, co zobrazilo tu mapu a dalo vzniknout tomu světlu." O kousek dál najdeme spacák a sud. K sudu se okamžitě vrhne ten s lukem a spacák zůstane nepovšimnutý. Vyrazím k němu a prohlédnu ho, aby v něm nebyly žádné nebezpečné věci či malá otravná zvířátka jako vši nebo blechy. Pod spacákem leží železná dýka. Na nic nečekám a okamžitě se po ní natáhnu a strčím si ji pod plášť. Spacák si začnu smotávat do rule a vezmu si jej sebou. Zvednu se, abychom mohli projednat jak budeme pokračovat, ale mé myšlenky jsou přerušeny nějakým zakašláním za námi. Rychle se otočím a v rukou si zažehnu ohnivé koule, které zalijí mé nejbližší okolí světlem a teplem. "Je mi jedno jestli jsou ty věci tvoje, ale já si je beru a ty mi v tom nezabráníš!"

Therdon Ruuz - 09. prosince 2013 12:24

Mapa a znamení Pomalu pokračujeme dál do jeskyně. Vlastně ani nikam jinam nemůžeme, zůstávat u vchodu a doufat, že se počasí najednou zázračně změní, je hloupé, takže si musíme najít vlastní cestu ruinami. Bosmer je očividně nervózní, asi nebude příliš zvyklý na procházení jeskyní takhle bez připrav. Najednou ucítím, jak se znamení na mé ruce probouzí k životu a začíná svítit. Jsem rád za kožešinové rukavice, které jej kryjí a tak jen já vím o téhle podivnosti. Když ale Bosmer vytáhne mapu, která září podobně jak znamení, jsem překvapený. Možná tady půjde o něco víc, než jen náhodný magický jev, který nás všechny přemístil na jedno místo. "Co to bylo za mapu?" zeptám se, když ji schovává. Rád bych věděl, o co tady jde. O kousek dál najdeme místo, kde někdo přespával. Spacák, sud, malá lucerna. Araniel se vrhne na sud a prohledá ho, očividně nemá v plánu se dělit o nalezené věci, ale kdo by mu to mohl mít za zlé? Bosmer si na starost vezme spacák a začne ho balit. Přivlastnil si i dýku, která byla pod ním. "Ten, kdo tu bydlel, odešel před chvilkou. Lucerna vyhasla nedávno." Sotva to dořeknu, ozve se za námi odkašlání. V jednom pohybu se otáčím, chytám jílec meče a napůl ho vytahuji z pochvy, abych byl připraven okamžitě se bránit. Do zad se nám dostal nějaký další nešťastník, který se asi přemístil s námi, nevšiml jsem si po cestě žádné skrýše, která by mě přiměla přemýšlet o tom, že tohle je ten, kterému patří sud a spacák. Nicméně mě trochu podiví chování mých nových společníků. Aranielovo ani ne, spíš toho Bosmera, který právě ukradl něčí majetek a ještě by bývalému majiteli vyhrožoval. Fajn, tomuhle věřit nehodlám.

Alagar - 09. prosince 2013 16:14

Elf jen s klidem sleduje jejich reakce, když s ten první hájí právo na brambory jen se uchechtne co je to za barbara, následně slyší dalšího, který tasí meč a nakonec třetího, kterému se v rukou objeví ohnivé koule * Magie ? No možná pokud se to ujasní mohl by mě něco i naučit... * pomyslí si elf a vyslechne si i jeho slova. Nakonec se jen zamračí, protočí oči v sloup a odvětí klidným hlasem " Nezajímají mě ani těch pár brambor, stará dýka nebo smradlavý spacák po kdo ví kom.... Ležel sem v jednom hotelu, když se okolo mě objevila fialová záře a já spadl do sněhu... Ať mě sem přemístil kdokoli tak vy jste to nebyli podle vašich reakcí " Celou dobu přitom vypadá jako by se nic nedělo, jako by si ani nevšiml že jen má napůl vytasený meč, druhý na něj míří lukem a třetí má v rukou magické koule. Věděl sice že by si boj proti nim nemohl dovolit ale proč by na něj utočili když nemá v úmyslu být jejich nepřítel, zvlášť ne teď když neví kde je, jak se od tama dostat a má u sebe jen minimum zásob, většinu má v batohu v hotelu...

Therdon Ruuz - 09. prosince 2013 18:12

Pustím meč a ten pomalu sjede až po záštitu do pochvy. Očividně náš další společník neplánuje bojovat a ocitl se tady stejně, jako my. Všiml jsem si jeho reakce na ohnivou magii, kterou vyvolal Bosmer. Vsadím se, že jeho zájem bude opačný než u mě. "To jsi na tom stejně jako my. Teda, aspoň u mě tomu bylo podobně. Byl jsem na cestě ze Samoty, když mě to přeneslo a objevil jsem se tam venku spolu s nimi." Tvářil se klidně i přesto, že jsme ho mohli rozsekat, usmažit a prohnat skrze něj šíp. Ten Elf bude mít odvahy víc než dost, otázkou je, jestli ho to nebude stát život. Doufám, že to není další mág, na můj vkus jich je tu až moc...

Grommash Hellscream - 10. prosince 2013 10:29

Sjednocení Rigor se díval do jedné knihy, kterou našel. Když na ní položil ruku, z knihy vyletěly podivné runy, které se s ladností usadily na zem. Po chvíli vytvořily portál, který okamžitě začal přitahovat všechny, kteří stáli poblíž. Předemnou to vcuclo asi dva lidi. Když jsem prošel portálemm, chtělo se mi zvracet, ale hned nato, jsem ucítil něco, co jsem necítil už dlouho, vůni domova. Zvedl jsem svou hlavu a viděl jsem své dva bratry a matku. Uvědomil jsem si, že je to pouhá iluze, protože matka i bratři jsou mrtví. Záhy jsem viděl své dva přátele, se kterými jsme byli nedávno rozděleni. Po chvilce jsem byl vyhozen ven a ihned jsem ucítil chladný bič zimního větru. Záhy nato jsem dopadl do hroudy sněhu. Hned mi bylo jasné, že musíme najít úkryt před větrem a chladem. Bezpečné místo Bylo náledí, takže jsme se museli pohybovat velmi obezřetně. Všichni jsme zamířili k velkým železným dveřím, které, jak jsme záhy zjistili, nešly otevřít. Na štěstí někdo našel ve skále nějaký otvor. Zkusili jsme tam hodit kámen, aby jsme se ujistili, že tam nebude nějaký sráz, nebo propast. Potom, co jsme se ujitili, jsme všichni vešli dovnitř. Kupodivu tam bylo celkem světlo, takže jsme nemuseli plýtvat loučemi. Chladný zimní vítr už nás nebičoval, takže už jsme byli za vodou. Dál a dál do jeskyně Všichni jsme se shodli, že čakat, až počasí přejde, je blbost a bylo by to na dlouho. Šli jsme tedy dále do nitra jeskyně. Všichni jsme se drželi u stěn, aby jsme měli oporu, všude bylo totiž kluzlo. Po chvíli jsme došli do jakési místnosti. Byl tam kožený spacák a sud, jehož obsah na sebe právě vysypal Araniel. Byly to brambory a nějaká sůl. Záhy jsem si všimnul jedné lucerny, která byla primitivně přidělaná na strop. Když jsem se na ní zadíval, uvědomil jsem si, že vyhhasla teprve nedávno. Obyvatel téhle jeskyně musí být blízko, možná nás ještě sleduje. Řekl jsem to páru společníkům a začal jsem hledat stopy, nebo nějaký náznak cizi přitomnosti.

Mellia Eventide - 10. prosince 2013 10:45

V dwemerské pevnosti Ten Bosmer se představí jako Rigor a má docela rozumný návrh až na to že se jedná o to schovat se v té dwemerské pevnosti.Těm jsem se snažila vyhýbat (a vlastně i všem ostatním dostatečnou zkouškou bylo že jsem dokázala přežít v toxickém prostředí Rudé hory) ,ale jiná stavba tu není i když pokud vím tak dwemerské pevnosti se obtížně otevírají.A pak se představí ten muž kterého jsem potkala na univerzitě a já si ho konečně prohlédnu pořádně. Hm světlá pleť,ale ne moc světlá aby mohl být Nord.A taky není tak silný a to arogantní chování i když možná se mi to zdá ... Zarazím se a objeví se další vzpomínka. Kde jsem to jen ... Vivec ... „Tak teď mně poslouchej a poslouchej mně dobře ty neschopný klaune já jsem v tom vězení nenasazovala život zbytečně.Pokud zjistím že tomu tak bylo budu vážně naštvaná.“ Zatřesu se,ale není to zimou.Je pravda že ohledně magie se jednalo o špičku,ale ona potvrzovala všechno co se říká o tom jaký asi mágové jsou. „Dwemerské dveře jsou kus umění projde jimi jen ten kdo zná jejich tajemství.Jistě tu bude nějaký skrytý ovladač.“poznamenám pak otázce ohledně dveří.A pak se rozhodnu ho hledat,a i když ho nakonec nenajdu najdu skalní otvor kterým bychom se mohli dostat skrz.Zkouška kamenem proběhne docela dobře a tak opatrně projdu za ostatními.Když se pak uvnitř rozhlédnu tak mně zaujme ten stroj pohaněný kamenem duší tak že se rozhodnu ho opatrně vytáhnout.Při tom si samozřejmě dávám pozor kdyby se ten ocelový pavouk chystal probudit.Překvapení z venčí se nebojím vzhledem k tomu duchovi který má eliminovat vše nežádoucí.Ať už se mi to povede nebo ne tak pokračuji dál.Rigor se zde necítí dobře a zřejmě nepůjde jen o obecný strach Bosmerů z uzavřeného prostoru.Ani mně se zde nelíbí a když náhle začne svítit znamení na mé ruce tak se mi tu líbí ještě méně.Pak narazíme na místo kde nejspíš někdo tábořil a všimnu si spacího pytle a sudu s nějakými zásobami.To co se však stane potom mně vážně pobaví tak že se rozesměji. Oni se perou o tu trochu namrzlých brambor a ten který vyhraje získá možnost si je ohřát.I když Rigor už začal proč musí být všichni mágové na hlavu? „Hele pokud už se chystáte poprat mohlo by to být o něco jiného než jsou namrzlé brambory?“zeptám se potom co si vytřu slzy z očí.

Vypravěč - 10. prosince 2013 16:57

Pokračování Cesta dál vedla strmě dolů a aby jste nespadly, bylo potřeba velké opatrnosti. Po zvolení vhodného pořadí v sestupu jste se dostali z kluzké namrzlé země na kamennou podlahu. S každým dopadem vaší maličkosti se ozvalo lehké bouchnutí. Místnost ve které jste se ocitli přitom nebyla zas tak velká. Byla tak dvakrát větší než ten prostor se spacákem. Na konci té chodby byla jakási železná konstrukce, která snad nebyla dokončena a jen líně se tam opírala o zeď. Zatím pouze opírající se stroj... Vedle stroje byl stůl na kterém leželo pár úlomků kamene duší. Velká nádoba ze které tekl černý olej. Rigor si zvědavě prohlížel stroj, zatímco ostatní spíše pomaleji pokračovali dál ke schodům. Zastavil vás až chraplavý zvuk vycházející ze zdola. Tady dole byla docela tma. Jediné světlo tady byla záře, nejspíše ohně, z dolejška schod odkud se ozýval podivný zvuk.

Araniel - 10. prosince 2013 19:20

Skupina Svěsím luk, když uslyším to samé, jako se stalo nám. Kruci to to sem bere každýho ze skyrimu? Zatím to u některých vypadá, že jsou na tom podobně, ale sebejistota a ignorování této podivné situace dvou lidí mě dost zajímá. Tu ženu jsem viděl přenést se se mnou, nemá tedy cenu ji podezřívat, když jsem ji neviděl využívat magii. Na druhou stranu ten Bosmer reaguje nepřekvapeně, jako by něco takového čekal. Na příchod dalšího ale zapálil kouzla, takže nás sem nejspíš nevede do pasti a možná ani neměl vliv na samotnou teleportaci, ale buď něco ví, nebo je takový normálně. Jsme tu všechny rasy, krom norda, takže asi nikdo přímo ze Skyrimu.... proboha ať tohle nemá na starost nějaká Daedra. Pokračujeme dál po chodbách, koneckonců je to paradoxně možná i bezpečnější, než zůstávání na jednom místě. Nejsem si jistý tím, co by mohlo být dál, ale nelíbí se mi už jen to, že teleportace nám vybrala právě tohle místo. Nakonec narazíme až na místnost, s jak jakýmsi strojem, nepochybně dwemerským, soudě podle kovu a zdobení. Už několikrát jsem slyšel o strojích, které stále podobné ruiny chrání a už už se chystám upozornit zbytek, kdyby to náhodou někdo z nich ještě nezaslechl. Přeci tu máme různé rasy, z nichž některé na svých územích dwemerské stavby neměly. Jenže místo mých slov se ozve chrčení, vycházející ze směru schodů. Ve dwemerech se nevyznám, ale myslím, že podobné zvuky asi jejich stroje nedělají a na ozvěny větru to také nevypadá. Ukážu tedy na ostatní a dám jim znamení, aby někdo šel dál, kouknout se tam. Přitom natáhnu luk, abych je kryl.

Therdon Ruuz - 10. prosince 2013 19:53

Stroj a schody Po chvilce napětí se situace uklidní a pomalu pokračujeme dále. Cesta dál byla docela strmá, nemluvě o moc příjemném ledu, který se postaral o těžký sestup. Vytáhnu si dýku, plánuji ji použít jako kotvu v případě, že by mi to podjelo. No a tak se i stalo v ten moment, když jsem položil nohu na nakloněnou plochu. Naštěstí se mi povedlo svůj skluz zpomalit a nesjet do další části moc rychle. Nikdo v ní není, naštěstí pro mě, jinak bych tu možná nemusel být. Rozhlédnu se. Malý prostor, podivný dwemerský stroj a zřejmě pracovní stůl. Nic, co by mě muselo moc zajímat, podle kamenů duší ten stroj není aktivní, ale přibližovat se k němu nehodlám. Místo toho zamířím k schodům, které vedou z místnosti. A na jejich vrcholu se zastavím, když zaslechnu ten podivný zvuk. Stáhne se mi hrdlo a na sucho polknu. Tak fajn, co nás tam dole čeká? Otočím se na skupinu, jestli si toho všimli. Araniel mě pobídne, abych šel dál, a připraví si luk. Syknu směrem k orkovi, sice toho o něm moc nevím, ale typuji, že někdo jeho druhu bude bojovník dost schopný, minimálně zuřivý. "Mágové?" oslovím ty dva, o kterých vím, že čarovat umějí, šeptem. "Trochu světla?" Tasím meč spolu s dýkou. Dýka v obranném držení, meč v dlouhém hrotu namířený před sebe a čekám, co odhalí magické světlo, které snad jeden z těch dvou ovládá. Co bych dal za spolehlivou louč a ne zpropadenou magii...

Alagar - 10. prosince 2013 21:07

Pokračování v cestě Když elf viděl, že se situace uklidnila a jeden z nich sklopil luk a druhý opět zasunul meč možná že i třetí odvolal své ohnivé koule vyvolan pomocí magie tak si potichu oddechl že se to vyřešilo. * no alespoň jedna dobrá zpráva, že jsou ve stejné situaci jako já ale proč? Pokud ne oni co mě tedy přeneslo? Nebo proč právě mě ?... * Pomyslel si v duchu elf a podíval se na ostatní. Když viděl že někteří se dali na cestu hlouběji do jeskyně tak šel s nimi. Došli do velké místnosti se strojem. Zamyšleně si ten stroj prohlížel * Docela zajímavé.... Kdo to asi vytvořil ? * Přemýšlel elf nad původem onoho stroje. Najedou si však všiml onoho chrčení. Ohlédl se směrem, odkud vycházelo a sledoval situaci Jeden ze skupinky, který byl nejspíše velitel tam poslal jiného aby to prozkoumal a napnul šíp s lukem bezpochyby s úmyslem jej krýt pro všechny případy. Vydal se tam jeden muž a vybídl syknutím toho orka aby šel s ním. V duchu si jen řekl * Ork... Tak to si dělají srandu... to že je ta skupina jakási všehochuť různých ras mi nevadí ale orkové ano.... * Pomyslel si. Ačkoliv neměl proti orkské rase nic osobního, stále to byl elf, který byl hrdý na čistotu a vznešenost své rasy a od mala byl učen neúctě a ohrnování nosu nad rasami jako orkové či jiným pro elfy odpudivým rasám. Lehce zvědavě vyčkával jak dopadne průzkum místa, ze kterého chrčení vycházelo a vzal pro jistotu do ruky svůj rodný luk, do druhé ruky šíp a napnul jím tětivu. Byl připraven kdykoli zamířit a vystřelit proti případnému nepříteli či čemukoliv jinému co by představovalo hrozbu. Uvědomil si že se ani nepředstavil, ale rozhodl se to nechat na jindy. Při nejmenším alespoň až nebudou v podobné situaci. Spíše až budou v bezpečí s jistotou že se nemají čeho obávat. Neholal rozptylovat nikoho zváště když byli soustředěni na obranu či útok.

Grommash Hellscream - 10. prosince 2013 21:09

Možné nebezpečí Potom, co se někteří doprali o pár zmrzlých brambor, se situace uklidnila. Poté jsme šli další chodbou, kde jsme narazili a sráz s námrazou. Tady bude hlavní postupovat obezřetně. Ve velkých rozestupech se vydáme ze srázu. Většina s tím měla problém a někteří i uklouzli. I já jsem na chvíli zanechal svou pozornost někde jinde, než jsem potřeboval. Uklouzl jsem, ale naštěstí jsem do nikoho nevrazil. Po nekonečné chvilce jsem konečně doklouzal dolů, postavil jsem se a pomohl těm, kteří ještě nebyli dole. Až byli všichni dole, všichni si s úlevou oddechli. Já jsem začal prozkoumávat místnost. Byl tam dřevěný stůl a na něm nádoba, ze které pomalu vytékalo něco černého. Radši jsem na to nesahal. Vedlě něj však bylo něco zajímavějšího a to robot. Robot byl mnohem větší, než robůtek v předchozí místnosti, ale byl sestrojen ze stejného kovu a byl stejně zdobený. Tyto hračky budou zřejmě místních. Podrobně jsem si prohlížel zbytek místnosti, když v tom jsem něco slyšel zašustět ze schodiště. Jeden, asi lovec natáhl svůj luk směrem ke schodišti a druhý mi něco řekl a tasil jeho meč a dýku. Já jsem v domění, že tam na schodišti jsou nepřátelé, tasil své dvě válečně sekery, zaujal bojovou pozici a přistoupil jsem k tomu s mečem a dýkou. Nevěřím mu, ale ted jsme spolu. S očekáváním se rozhlížím, co se kde šustne.

Rigor - 11. prosince 2013 13:37

Dwemerské ruiny zvenku a ze vnitř Když se situace vysvětlí tak všichni, kdo na nově příchozího mířili zbraněmi je stáhli. Já poslušně následoval jejich příkladu a zrušil koule. S nimi zmizelo i mihotavé světlo, které se v jeskyni drželo. Když se všichni vydají dál do chodby a většina z nich uklouzne, já se pokusím namrzlou podlahu přejít opatrně. Ovšem čím opatrněji se snažím tím víc se mi to klouže. Při jednom kroku, kdy jsem šlápl na zamrzlý kámen jsem uklouzl a padal dolů. Letím stále níž a níž. Když už se ta chvíle zdá být nekonečná, dopadnu do něčí náruče. Zvednu hlavu, abych se té osobě podíval do tváře. "Děkuji ti. Za mnou už nikdo není. Šel jsem poslední." Řeknu orkovi a vysmeknu se z jeho náruče. Brrr. . . Ork . . . Jako válečník bude skvělý, ale jako diplomat nebo kámoš . . . No nevim. Uvidíme. Pomyslím si a přejdu dál do místnosti, kde se nachází nějaký dwemerský stroj. "Počkejte nechoďte nikam." Pokusím se zarazit své společníky, když určím identitu toho stroje. "Tohle je Setník. Než budeme pokračovat radši bych jej zneškodnil. Nerad bych, aby nám tahle zrůda vpadla do zad." Řeknu a opět se pokusím všechny pozastavit.

Therdon Ruuz - 11. prosince 2013 19:17

Setník "Tohle je Setník. Než budeme pokračovat radši bych jej zneškodnil. Nerad bych, aby nám tahle zrůda vpadla do zad." Otočím se na Bosmera a udělám přitom krok dozadu. Nechci, aby na mě ze tmy cokoliv vyskočilo a překvapilo mě to. Menším odstupem si dávám aspoň šanci na obranu a případný protiútok. Znova si prohlédnu stroj. Nezdá se mi nijak aktivní, ani nevypadá, že by byl dokončený. Co jsem slyšel, tyto mechaničtí ochránci bývali většinou na důležitých místech a tahle zmrzlá jeskyně mi nepřijde nijak důležitá. "Nechci zpochybňovat tvůj úsudek, ale co když ho probereš tím, že se ho pokusíš zneškodnit? Doteď nás ignoroval, když se budeme držet dál, snad v tom bude pokračovat." Je to sice jen můj názor, ještě jsem naštěstí neměl zkušenosti s těmito stroji, ale dokud nešlápneš na spínač pasti, tak je past bezpečná. Opět věnuji svou pozornosti temnotě pod schody, mírně povolím stisk na meči. Tvor asi nechce zaútočit, ale špičku meče dolů rozhodně nedám.

Vypravěč - 11. prosince 2013 19:37

Pokračování II Rigor se pokusil zneškodnit Setníka. Celá konstrukce se narovnala a vy jste ustoupili o krok vzad. Nezdálo se však, že by se stroj chtěl dát do pohybu. Ten se krátce po narovnání bezmocně skácel k zemi a dál zůstal nehnutě ležet. Všichni jste se tedy mohli věnovat zvuku, který šel odzdola. Než jste se však stačili posunout dolů, nad Alerienem prolétl šíp, který jej trefil jen o chlup vedle. Naproti vám stál Falmer, který se zaujatě "díval" vaším směrem. Všichni jste na chvilku ztuhli a on tam stále jen stál. Jako první se z nečekaného útoku probral Grommash. Proti tomu už letěl další šíp, ale kvůli nehybnosti neletěl vůbec přesně. ( 4 ) Hluk přilákal další tři podobné zrůdy, ale tyhle měli obouruční meče a pohybovaly se o něco sebejistěji. Jeden z nich se vrhl na Rigora a pokusil se mu uštědřit ránu mířící na jeho pravou nohu ( 87 ) Další dva šli proti Therdonovi a Mellie, ti oba mířili na ruce a jak bylo znát z mohutného výkřiku, vložili do toho dost sil ( 88, 95 ). Rány letěli jedna přes druhou, takže spolehlivě může jedna rána zasáhnout vás oba s menším zraněním. Podle všho, nebudou moc bystří ve tmě co se zraku týče... *Máme tu klasický boj 6v4 s kostkou ( procentka ). Na každý útok si hoďte a napište jej do závorky. Házejte pouze za sebe.

Rigor - 11. prosince 2013 20:03

On nevypadá na to, že by rozuměl těmhle dwemerským peklostrojům. Ale to já taky ne. Znám to jen teoreticky. Pomalu otočím hlavu na -toho s černou pletí- a tiše promluvím "Nevím jak moc se v tom vyznáš nebo podle čeho soudíš, že tenhle peklostroj není hotový, ale to že se nehýbe neznamená, že je nečiný. Někdo z nás může šlápnout na dlaždici a to to spustí." Otočím hlavu zpátky na stroj, opět pomalu. "I když toho o tom moc nevím. Ale s jistotou mohu říct, že to co ho pohání je kámen duší v jeho . . . Hrudi. Pokud se to tak dá nazvat. Raději bych jej alespoň vyndal." Potom co to řeknu se stroj skácí a zůstane ležet. Hvizd šípů mě přinutí zbystřit a jakmile se z temnoty vynoří první tvor, okamžitě mi naskočí stránka knihy, kde se o těchhle potvorách psalo. Jsou slepí a dříve to byli sněžní elfové. Ve tmě se orientují jen podle sluchu a tím zvládají i bojovat. SLUCHU. "Oni se orientují jen podle sluchu. Jsou to falmeři." Křiknu na ostatní, aby věděli jejich nevýhody. Jakmile se proti mne jeden vrhne, neváhám a okamžitě tasím svůj meč. Do druhé ruky si vezmu mágovu lucernu a pošli ji nad bojiště.(6) Ovšem provedu to až po pokusu zablokovat falmerův meč. (26) Po obraně se pokusím zaútočit a alespoň zranit nepřítele (95).

Grommash Hellscream - 11. prosince 2013 20:04

Střet Chvíli jsme všichni zírali do tmy, ze které vycházely divné zvuky. Po chílích, plných napětí ze tmy vyletěly šípy, které nebyly zrovna přesně mířené. Poté ze tmy vyběhly podivuhodné kreatůry. Když jsem je viděl, zařval jsem na ně orkský válečný pokřik, který v mnoha bitvách roztřásl už mnoho nepřátel.(48) Když jsem skončil se svým pokřikem, soustředil jsem se na nejbližšího nepřítele. Pokusil jsem se mu uštědřit svou pravou sekerou jednu ránu do boku(48) a levou do krku(18). Když jsem s ním skončil, vybral jsem si dalšího. K tomu se pokusím přijít zezadu a zlomit mu vaz(44). Pokud se společníci ještě nevyporádali se zbytkem, pokračuji v boji.

Therdon Ruuz - 11. prosince 2013 20:40

Boj Když se setník dá do pohybu, očekávám peklo. Srdce buší jako zběsilé a pokračuje v tom i potom, co se stroj zhroutí a nehýbe se. Máme více štěstí než rozumu... A pak kousek ode mě prosviští šíp, málem zasáhl Araniela. V mžiku se otočím ke schodům, od kterých očekávám přicházející hrozbu. A taky tam byla. Podivný tvor s lukem v ruce. Byl celý bledý a hubený, dlouhé uši mi připomněly elfy. Zamračil jsem se při představě, že by tohle mohl být nějaký druh elfů. Boj započal. Vyletěl další šíp, který neškodně proletěl kolem Orka. Na mě a Imperiálku, která stála poblíž mě, se vrhli dva tito tvorové s obouručními meči a zuřivě zaútočili. Rychle jsem přesunul meč do krytu, podpořil ho dýkou a doufal, že tento úder ustojím. (72) Bohužel se nezadařilo, kryt se pod silou útok prolomil a tvor mě zasáhl do levé ruky. Naštěstí to nebylo těžké zranění a hodlal jsem to svému protivníkovi oplatit. Mnohonásobně. Odhodil jsem ze sebe čepel jeho meče a zaútočil na něj výpadem (65) následovaným kruhovým sekem zápěstím se snahou zasáhnout hlavu. (15)

Alagar - 12. prosince 2013 00:16

Nečekaný útok Sledoval je * aha takže nějaká nepřátelská technologie... * pomyslí si a prohlíží si stroj ale zároveň se hlídá aby se k němu po varování jednoho ze skupinky nepřiblížil a náhodou jej nespustil, když se narovnal vzal do rukou luk a namířil na stroj. Ten se však skácel k zemi. V duchu si oddechl a luk sklopil stále však s nataženým šípem. rozhlédl se po ostatních a opět se podíval na ty co mají temnou cestu prozkoumat. Nevěděl co tam bude proto stále měl tětivu napnutou šípem. Při nečekaném prosvištění šípu ihned zbystřil a zamířil do temnoty. Po vystřelení druhého šípu si byl jistý odkud vyšel, díky svému nadmíru bystrému elfskému zraku se snažil nepřítele zahlédnout, pokud ne vystřelil zkrátka směrem odkud šíp letěl. (9) V tom vyběhli do místnosti nějaké 3 obludy, které viděl jen periferním viděním ale i během té vteřiny si byl jistý několika fakty : hnusili se mu. Vypadali jako nějací skřeti nebo jiná pokřivená stvoření, která rozhodně neměla v úmyslu pozdravit a pokecat. A tak se hbitě otočil a vystřelil další rychlý šíp do hlavy skřetovi, který útočil na dívku (77) Periferním viděním stále letmo kontroloval místo odkud prosvištěly dva šípy jestli neletí další a zároven si hlídal zda neutočí z blízka i na něj. (37)

Araniel - 12. prosince 2013 14:40

Boj Ani se nenadějeme a místo našeho taktického postupu se hned ocitneme pod útokem. Mou hlavu jen o pár centimetrů mine šíp, ale rozhodně se to nedá považovat za velké štěstí, protože ze stínu se vynoří podivní skřeti, snad nějaká podivná odrůda goblinů s tmavými obouručáky, co zaútočí na ostatní s velkou razancí. Co to je za hnusy?! Proletí mi hlavou, načež uslyším odpověď, že jsou slepí, falmeři. Nad tím, že by to mohla být ztracená rasa se smutným osudem moc nepřemýšlím, ale tomu, že nevidí celkem věřím, podle jejich očí, které rozhodně nevypadají zdravě. Po bleskovém útoku nepřítele se strany začnou vyrovnávat, ale stále máme co dělat. Kolem mě opět proletí šíp, avšak tentokrát přátelský, mířící do míst, odkud přišel ten první. Ne, že bych tomu druhému nevěřil, ale podle trajektorie jeho střely to nebylo zrovna slavné. Natáhnu tedy vlastní luk a vypálím na falmera vzadu svůj vlastní, větrný šíp (78), který si doufám povede lépe. Nechávat totiž vzadu někoho, kdo střílí tak dobře i bez očí mi nepřijde zrovna bezpečné. Nejraději bych střílel dál, ale nechci při tak mobilním boji trefit někoho z vlastních. Udělám tedy pár kroků zpět a poručím blátokrabovi, kterého jsem přivolal u vchodu do jeskyně, aby vyrazil vstříc falmerovi s lukem a v případě, že žije, ho alespoň trochu zaměstnal (17). Poté natáhnu další šíp a připravím se na střelbu, pokud by se od schodů vyřítilo něco nového (76). Naše linie se totiž drží dobře a alespoň budeme mít jistotu první rány, pokud mají posily.

Vypravěč - 13. prosince 2013 18:46

Silnější přežije Rigor útok falmera se povedl a tobě uštědřil trochu hlubší ránu na holení kosti. Není to však nic vážného na co se umírá. Zřejmě zaskočen tvým útok se nestihl včas ubránit i když snahu měl ( 67 ). Tvůj útok mu způsobil krvácení na ruce. Díky tomu už nemohl tak efektivně využívat svého meče. I přes to však zaútočil znovu. ( 26 ). Tenhle útok byl zmatený a mířil spíše do horní části tvého trupu. Grommash křik byl sice účinný, ale ev tomto případě byl spíše k smíchu (63). Na malinký okamžik se falmer pootáčel, ale křik nebyl tak silný aby jej odvrátil úplně. Díky jeho rychlému příchodu k sobě tvůj útok částečně zablokoval (32), ale stejně jsi projel jeho bokem. Jen to způsobilo mnohem menší zranění než by sis přál. Podobně dopadla i rána směřující na krk (22). Zranění způsobila, ale ne vážné. Falmer se krátce chytil za utržené rány a poté se po tobě ohnal mečem (67) Araniel Tvůj šíp zasáhl střelce do ruky a v ní také zůstal (52). Falmer stále žil a blátokrabovi statečně odolával (55). Vytáhl další šíp mnohem pomaleji, protože se zraněnou rukou nemohl skoro hýbat. Zaměřil blátokraba a vystřelil na jeho krunýř (13). Nikdo další se už nevyřítil. Therdon Útok se ti povedl (53). Falmerovi tekla z ruky krev, ale byl stále odhodlán bojovat. Co však netušil byl fakt, že mu na hlavu letí tvá ruka (14). Zapotácel se a chytil se za hlavu. Alagar Šíp se zabodl obludě hluboko do boku (53). Snaha vytrhnout ho se zdála být marná a zbraň obludy jen s hlasitým bouchnutí dopadla na zem. Falmer byl stále naživu, ale prakticky bezmocný.

Therdon Ruuz - 13. prosince 2013 19:00

Pohlavkování nepřítele Zubím se jak vlk, když se mírně omráčený falmer chytá za hlavu. Takový útok by v aréně byl pro zasaženého naprostou potupou a mě by to přineslo výhodu v jeho následném naštvaní a ztráty systematického útoku. Jenže tohle byla stvůra, která útočila v agresi již od začátku, takže takový efekt to nemělo. Nesměl jsem polevit, dokud nepadne. Tohohle jsem potřeboval dorazit, abych mohl pomoct ostatním s jejich nepřáteli. Přišel čas využít jedno ze Tří kouzel. Pravý sek na krk protivníka. (79) Eins. Následné přetočení meče na čepeli nepřítele s bodem na krk. (70) Zwei. Zakončeno spodním sekem od falmerova břicha až po krk. (7) Drei.

Grommash Hellscream - 13. prosince 2013 19:11
	Mé rány udělaly na tvorovi viditelné řezné rány, ale zjevně měl v sobě hodně adrenalinu, který bolest zmírnil, nebo měl tvor vysoký práh bolesti. Tvor se po mě ohání jeho mečem a já se mu snažím vyhnout, nebo je zablokovat a vyrazit do protiútoku.(47) Své útoky soustředím do prostoru tvorova břicha.

Rigor - 13. prosince 2013 20:57
	Bojuj s bližnímy . . . "Sss . . ." Zareaguji na zranění od falmera. A okamžitě nastavím meč tak, abych zabránil dalšímu zranění (96) Hned na to se hbitě, i když poněkud neohrabaněji se oženu mečem po hlavě té obludy (7) a útok podpořím ohnivou koulí mířící na pas falmera (69).

Alagar - 13. prosince 2013 21:06

Souboj Podíval se na polomrtvého Falmera a klidnou chůzí k němu přišel a prohlédl si ho. Nechal ho však v jeho polomrtvém stavu kdyby ho ostatní chtěli z jakýchkoli důvodů vyslýchat a otočil se. To už viděl jak situaci bez problému zbytek skupiny zvládá a tak se opřel o zeď a sledoval je v akci. Muže, který předvedl úchvatnou sérii smrtelných útoků a tím dokonale odrovnal svého nepřítele. Orka, jenž se mu sice hnusil ale musel uznat že jeho bojový duch a síla s jakou uštědřuje své rány protivníkům je také zajímavá. Sledoval i zbytek skupiny a zároveň ostražitě hlídal zda neútočí další s rukama připravenýma sáhnout po luku se šípem a zrak co nejopatrnější připraven po všimnutí dalších nepřátel rychle zamířit. Nakonec podívaná jenž se mu naskytla nebyla k zahození, sledoval jejich schopnosti a lehce i obdivoval magii onoho muže. * páni jeho magie nebude nejslabší * Blesklo Alagarovi hlavou.

Araniel - 14. prosince 2013 14:14

Zakončení Malá šarvátka, která před chvíli vznikla mezi námi a obyvateli těchto chodeb začala eskalovat ke konci, když jsme se dostali ke slovu a zasypali je ranami. Nepřítel sice ještě stojí na nohách, ale podle toho, jaké rány jim zasazujeme na samotném začátku tomu tak nebude dlouho. Sám můj cíl přišel o schopnost efektivně střílet, když jsem mu zasáhl ruku a teď se jen zoufale snaží odpravit největší hrozbu bojiště, která mu už dýchá na chodidla. Jenže já to tak rozhodně nenechám. Vytáhnu další šíp a zamířím tomu skřetovi rovnou na hlavu, s cílem to skončit. Je to o něco složitější, zvlášť když kousek ode mě probíhá boj a je tu tma, ale rád bych to s ním už měl za sebou. Vypálím (27) a tahám další, když vidím, že se poslední střele nevedlo moc dobře a vystřelím ještě jednou na to samé místo (13). Hned potom dám blátokrabovi rozkaz k útoku na nohu toho svinstva (81). Jeho krunýř toho stejně moc nevydrží, takže bude lepší doufat v to, že to falmera dostatečně vyvede z rány, místo nějaké defenzivní taktiky.

Mellia Eventide - 14. prosince 2013 16:27

Falmeři Pokračujeme dál a já musím dávat pozor abych neuklouzla což jde na současném kluzkém povrchu poněkud těžko,ale nakonec mi ujede noha a já se dokutálím na kamennou podlahu do místnosti která je poněkud větší než byla ta místnost se spacákem.Bohužel se tam nachází další dwemerský stroj tentokrát poněkud větší ze kterého vytéká nějaký černý olej.Naštěstí nás zatím ignoruje a tak se rozhlédnu co je tady dál.Všimnu si stolu kde leží zbytky kamenů duší sice nejsou k ničemu,ale možná by mi za ně mohli něco dát.K použití mám ten kámen duší z toho pavouka ovšem z mých myšlenek mně vyvedou zvuky zespoda.Taky se sem zespoda line nějaká záře která aspoň osvětluje současnou tmu když už Rigor zhasl ty ohnivé koule.Araniel chce aby to šel někdo prozkoumat zatímco on zastřelí každého kdo by se sem zezdola přiblížil. Což mně moc neuklidňuje i když možná jsem já na to ta nejlepší.Tedy pokud tu nemáme někoho schopnějšího. Rigor ten stroj pozná jako Setníka a nabídne se že ho pokusí zneškodnit,ale já si nemyslím že by to byl dobrý nápad.Co když se ten stroj spustí když se v něm bude hrabat?A nejsem jediný kdo si to myslí ovšem mezitím se Setník narovná a pak skácí na zem kde zůstane ležet bohužel ten rámus k nám přivede skutečný problém a to ty co obývají prostor pod námi.Araniela málem trefí šíp a pak se tu objeví podivné zrůdy které jako by se na nás dívali a přesto nás neviděli.Ovšem ty co Rigor považuje za falmery se poněkud brzo se vzpamatují a zaútočí na nás.Pokusím se vyhnout úderu (7) a pak pokud to nevyjde tak spadnout na zem a hrát mrtvého brouka. Falmeři jsou slepí a toho by se mohlo později využít.Vzpomeň si na Rudou horu přežila jsi tam přežiješ i zde. Nade mnou létají šípy a já si všimnu blátokraba kterého nejspíš Araniel vyvolal a kolem mně zuří boj zatímco já se válím na zemi,ale nejdřív se pokusím si zachránit život.Zraněné ego počká na později..

Vypravěč - 14. prosince 2013 21:37

Finální boj Mellina taktika mrtvého brouka se vyplácí a falmeři se vrhají spíše na cíle, které jim působí bolest. Araniel Falmer se šípu nevyhnul a schytal plnou ničím netlumenou ránu přímo do hlavy (4). Šíp prolétl skrz naskrz a nevydal při tom zrovna nejhezčí zvuk. Blátokrab vypadal v pořádku. Měl jen lehké šrámy na krunýři. Rigor Falmer se pokusil o další útok, ale tenhle jsi neměl nejmenší problém vykrýt (23). K překvapení zrůdy jsi ji zasáhl do hlavy a způsobil tak lehčí zranění (6). Zrůda se z posledních sil snažila o útok pěstí (10). I když ohnivé kouzlo nebylo pro falmera jakkoliv přívětivé, přesto jej přežil (73). Teď se však svíjí na zemi a mumlá cosi naprosto nesrozumitelného. Grommash Tvůj útok mečem se povedl až příliš dobře a prošel falmerem až na druhou stranu (13). Nebyl schopen dalšího útoku a bezmocně se svalil na zem. Therdon Hned první útok skřetovi stačil, aby jsi jej zbavil hlavy (20). Dalších útoků tedy netřeba. *Doražte tedy ty co ještě žijí. Máte čas na rychlejší léčení a pobrání užitečných věcí, které měli Falmeři u sebe. Uši do alchemie lze odřezat. 2x lektvar na uzdravení lehčích ran 1x + 8 Falmerských šípů 3x 3x

Grommash Hellscream - 15. prosince 2013 10:09

Konec šarvátky Útok se vydařil a má jedna sekera projela břichem Falmera, jako máslem. On se po několika chvílích, plných bolesti, svalil na zem. Pro jistotu mu zlomím vaz, kdyby ještě žil a chtěl by udělat nějaký útok. Potom, co se ujistím, že je Falmer opravdu mrtvý, ohlédnu se, jestli mí společníci nepotřebují pomoc, jestli ne, vemu si od něj vše, co by pro mě, nebo pro společníky mohlo být jakkoli užitečné. Po boji se prohlédnu, jestli nemám nějaká zranění, pokud ano, ošetřím si je, jestli nemám potřebné vybavení, zajdu za společníky. Zajdu za nimi i tak a zeptám se jich, jestli nepotřebují s něčím pomoci, např. se zraněním. Když už budu u nich, zeptám se jich na jejich jméno a jejich velmi stručnou historii.

Therdon Ruuz - 15. prosince 2013 10:41

Je po boji S potěšením sleduji hroutící se falmerovo tělo. Stále ještě v útočném střehu stojím na jeho mrtvolou a rozhlížím se kolem sebe. Ostatní už dodělávají své nepřátelé a tak jsem máchl mečem, abych jej zbavil většiny krve a schoval ho do pochvy. Přitom mi oči padly na toho elfa, který se k nám přidal později, jak se opírá o zeď. Myslí to vážně? Zuří boj a po pár vystřelených šípech se jde opřít o zeď? Mám chuť si odplivnout, ale nemůžu si dovolit zasévat sváry mezi naši malou skupinu. Radši se sehnu pro jednu z falmerských seker. Potěžkám ji a prohlédnu si její zvláštní tvar. Prsty přejedu po kostěné čepeli. To mi asi moc nepomůže při prorážení dwemerských pancířů, ale třeba mě překvapí. Pověsím ji za opasek a dýku posunu více na bedra. Nehodlám nemít v záloze aspoň jednu zbraň, jestli jsem se něco naučil, tak to, že připravenosti není nikdy dost. Přitom pohybu se ozve lehké zranění, které jsem utržil. Vezmu dýky, uříznu si kousek látky z pláště a zavážu si ránu. Není to moc, ale lepší než si nechávat otevřenou ránu vystavenou na obdiv. Napřáhnu ruku k zrzce, abych ji pomohl vstát. Očividně cvičena v boji moc není, nebo přinejmenším protentokrát zazmatkovala. Doufám v druhou možnost, příště už to nemusí dopadnout tak dobře. "Všichni v pořádku?" zeptám se, kdyby někdo byl více zraněný a potřeboval pomoc.

Rigor - 15. prosince 2013 15:31

Jak mrtví už nám neublíží. Po mém poslední seku se falmer pomalu skácí na zem a začne si něco mumlat. Pokleknu vedle něj a promluvím na něj elfsky. "Neměl jsi sejít z cesty naší čisté rasy. Díky tobě a tvým druhům tvá rasa vyhynula." Přiložím mu meč ke krku a podříznu jej. "Odpočívej v pokoji." Potom si o jeho tělo očistím zbraň a schovám ji do pochvy. Ohlédnu se na své druhy, abych zjistil zda není někdo zraněný nebo nepotřebuje pomoc. Pf . . . Ta zrzka to docela dobře vyřešila. Pousměji se. Po té prohledám mrtvého falmera a seberu mu oba léčivé lektvary. Dokulhám si ke stěně, kde si sednu a opřu se o zeď. "Já mám jenom sečnou ránu na holeni, ale jinak jsem v pohodě." Odpovím na starostlivou otázku svého druha. "Ještě jsem se nepředstavil. Já jsem Rigor a ještě před asi dvěma dny jsem studoval na Ledohradské universitě. Předpokládám, že tady jsme se ocitly na můj popud. I když si tím nejsem úplně jistý. Nevím zda se vám do ruky dostaly mé dopisy o tom, že hledám dobrodruhy na zabití té bestie." Sáhnu do taštice na opasku a vytáhnu z ní kus pergamenu. "Tady je originál těch dopisů." Řeknu a začnu si ovazovat krvácející ránu na noze. "Pokud by to někoho zajímalo tohle to jsou falmeři. Dříve to bývala rasa elfů. Říkalo se jim sněžní elfové. Dnes už jsou vyhynulí a tohle jsou pouze jejich potomci, kteří se sem dostali kvůli chamtivosti svých předků po vědění a dwemerské technologii." Když dokončím ovazování své nohy pokusím se vstát a pomoct ostatním. Pokud je v jeskyni pořád tma rozsvítím magické světlo (37).

Alagar - 15. prosince 2013 17:28

Po boji Dál se tam opíral nakonec proč se tam motat když to zvládají? pokud by tam nečekně vtrhl a zabil nepřítele během utoku jednoho ze skupinky ještě svchytá ránu mířřenou nepříteli do kterého se pustil. Všiml si i nepříjemného pohledu jednoho ze skupinky a jen se zadíval do země a šel se podívat co se mu hodí. zahlédl luk ale nebral si ho vzhledem k tomu že už luk měl a šípů taé dostatek a tak to tam nechal kdyby ho někdo z ostatních ve skupince chtěl , helma se mu nehodila už vůbec jelikož nemá největší hlavu a helma by mu stejně jako Falmerům zakryla i oči. Vzal si tedy brnění. Vzhledem k jeho postavě bylo brnění ideální a jen si pro sebe řekl " smrdí to... " spíše šeptem než nahlas ale na druhou stranu byl alespoň nějak chráněn před útoky. Při nasazování pr ění se mu lehce odkryl plášť vepředu a odhalil jeho náhrdelník s přívěškem ve tvaru draka, opasek s pochvou a v ní zasunut meč s ušlechtile bílou rukojetí a starší bílé triko. při nandání brnění si plášt opět zapnul a tyto drobnosti zakryl. Podíval se n ostatní " Dobře budeme pokračovat v cestě nebo zůstaneme? pokud jich je tady v jeskyních více už jsou na cestě sem... "poznamenal a prohlížel si nové brnění " Krom toho čím dříve budeme venku tím dříve se to brnění vyvětrá... "

Araniel - 15. prosince 2013 18:25

Ohledávání Když poslední falmer padne na zem, začne být teprve znát, jak moc nejsme sehraní. Už v boji si každý dělal co chtěl, přičemž jeden dokonce stál stranou. Nevím, jestli jen neměl na koho mířit, nebo se na to prostě vykašlal, ale aspoň nám mohl krýt záda, kdyby tu ty stvůry měly zadní vchod. Přes všechnu chamtivost, žádná rasa by neměla takhle trpět. Řeknu, když se dozvím něco málo o tom, proti čemu vlastně bojujeme. Nevím, jestli je to pravda, ale nemám žádný důvod tomu nevěřit. Příběhy o sněžných elfech jsem měl ale vždycky rád a proto mě mrzí, jestli vážně takhle dopadli. Po tý bestii už chvíli jdu, ale žádnej papír mě nepřilákal, narazil jsem na ní sám. Co mě ale zajímá je jak nám tyhle ruiny pomůžou? Je nějaká zbraň? Kniha? Zeptám se. Tak teď se tu někdo objeví a chce mi sebrat zabití bestie a poklad, který střeží... skvělý. Doufám, že ho tu něco sežere. Sejdu schody dolů a prohlédnu si mrtvolu falmera, kterého jsem sestřelil a vytáhnu z něj své šípy, o kterých doufám, že nebudou moc poškozené. Tak či onak, vezmu si i jeho a navrch i jeho luk. Jeden už sice mám a tenhle vypadá daleko méně účinný, ale je to hezká trofej. Určitě lepší, než kdybych jim měl řezat uši, hlavy, nebo ruce, jak to preferují v mé domovině. Jestli máme vážně jít dál, budem se muset líp doplňovat. Bojovníci vepředu, mágové vzadu po stranách a střelci uprostřed. Bojovníci tak budou moct držet havěť od střelců, který budou mít volnej výhled na cestu k mágům, takže je budou moct krýt. Mágové budou mít k dispozici největší rozhled, takže budou moct uplatnit magii na maximum.... a pokud těch chrchlů bude víc, než dva, tak budou střelci mít volno na každýho, kterýho nezaměstnaj ti na blízko. Co řikáte? Zeptám se a napadne mě, že daleko lepší věci, než mají u sebe falmeři může mít ta konstrukce nahoře. Je to přeci dwemerské a už to může mít samo o sobě nějakou hodnotu, jestli to půjde oddělit. Vrátím se tedy k tomu kolosu a podívám se, co by z něj šlo utrhnout.

Mellia Eventide - 16. prosince 2013 17:20

Po boji Všimnu si toho muže s tmavou pletí který se představil jako Therdon,zajímavé.S jeho rasou jsem se už setkala v Balmoře.Redguardi skvělí bojovníci kteří pohrdají slabochy pokud nejde o slabost pro zbraně.A tento aspoň část tohoto jednání sdílí i když to nedal najevo.dokonce byl tak galantní že mi pomohl na nohy. Ano vím jak to vypadá,ale tenhle postoj většinou vyšel.A pokud by se to někdo rozhodl prověřit tak to tak bych se hýbala zase až moc. „Ano v pořádku.“odpovím pak.Potom se opět představí Rigor a poskytne nám zajímavý i když zcela zavádějící popis situace proč jsme zde. Dokonce nám i ukáže nějaký pergamen i když o té bestii mluvil už Araniel na Ledohradské univerzitě předtím než jsme se ocitli zde. Pak řekne víc o falmerech a vytvoří magickou kouli světla.Hezké a to jsme si myslela že právě tomuto chování se vyhnu i když Rigor je ještě v pohodě.Do další diskuze se moc nezapojují a radši si rozhodnu taky vzít jednu z těch kostěným zbrojí co mají Falmeři na sobě.Luk tam nechám neboť střelbě z něj jsem nikdy moc nehodovala,ale zato se rozhodnu jednomu z nich uříznout uší.Udělám to u toho elfa co Araniel sestřelil aby mně u toho žádný z elfů neviděl. I přes to že sešli z cesty jsou to pořád elfové a já zde nechci vnášet nesváry svým hrabivým chováním které mně už nejednou přivedlo do průšvihu.Ale budou to dobré trofeje nebo přísada do nějaké alchymistického přípravku. Potom se vydám za Aranielem k Setníkovi,ale na rozdíl od něj se snažím zjistit kam byl do něj vložen kámen duší.Takto budu schopný eliminovat hrozbu hned co začne a tak vytáhnu dýku a opatrně leč tiše ho začnu s ní proklepávat a hledat případné štěrbiny.

Therdon Ruuz - 16. prosince 2013 17:53

Sleduji jak Bosmer cosi říká umírajícímu falmerovi a pak mu podřeže krk. Jeho hlas přitom zněl smutně, ale zároveň zle, jak kdyby mu vyčítal jeho smutný osud. Nechám to bez komentáře, něco takového je čistě osobní věc. Mírně se ukloním, když se Rigor představí. "Therdon. Mohl bych se podívat na onu zprávu?" Natáhnu ruku, aby mi ji mohl podat. Za tu krátkou dobu, co jsem ve Skyrimu, jsem dostal několik dopisů, ale bohužel, tenhle mi nějak vypadl z paměti. Možná jsem ho ani nedostal, kdo ví. "O těch tvorech jsem předtím neslyšel. Myslel jsem, že jediné nebezpečí v dwemerských ruinách jsou pouze jejich stroje. No, aspoň už teď vím, proti čemu stojím... Jak se ti povedlo nás přenést, Rigore?" Opravdu mě to zajímalo. Nevyznám se v magii, nemám ji rád a tak by mi nevadilo vědět, proč a jak se mu podařilo přenést zrovna nás. "Mám takový pocit, že ven se moc brzo nedostaneme," odpovím elfovy, který se ke konci boje nijak nezapojil. Pokračovat určitě budeme, nemůžeme tu zůstat jen tak sedět a doufat, že nás někdo najde. Na to, jak se zajímá o odchod se nezdálo, že by chtěl rychle skončit boj. "V tomhle má Araniel pravdu. Bohužel, ať už jsme chtěli nebo ne, Falmeři se dostali skrze nás a to hlavní díky jejich momentu překvapení. Já s orkem - omlouvám se, ale zatím se neznáme," kývnu na něj v dobrém. "Já jsem Therdon - se budeme snažit zadržet nepřátelé vepředu. Jenže těžko můžeme něco takového slíbit v každé situaci." Kleknu si k falmerovi, kterého jsem připravil o hlavu. Žádné pořádné osvalení, hubené tělo, slepí, protože zde oči nepotřebují. Jak dlouho už jejich druh není tím, čím býval na počátku? Hlava mi nebere, kolik muselo utéct času, že se z elfů stalo něco takového. Adaptace na prostředí neproběhne během jedné nebo několika generací, je potřeba mnoho času. Zůstanu u schodiště na stráži, Araniel se totiž vrací zpět nahoru, zřejmě k tomu stroji.

Grommash Hellscream - 16. prosince 2013 18:31

Když se mi všichni představili, podíval jsem se na onen Rigorův dopis, který nám všem měl přijít, ale ten dopis jsem nepoznal. Poté, co jsem si prohlédl dopis, Rigor říkal něco o tom, že za naše přenesení může on. Byl jsem tím lehce pohoršen, vždyt ten chlápek nás někam přenese a ani nám o tom neřekne. Já osobně magii moc nemusím, ale pokud je potřebab, jsem schopen se s ní vyrovnat. O Alagarovi nemám nějak vysoké mínění, přece my jsme bojovali a on se opíral o zed, jako by bylo už po boji. Therdon za mnou přišel a představil se. "Pokusíme se, pokud to tedy nezvoráš." řekl jsem a mírně jsem se pousmál, protože to bylo myšleno, jako vtip. Therdon je určitě schopný válečník, jako jiní. Poté, co jsme domluvili, šel jsem k mrtvole falmera, kterého jsem zabil, abych ho obral o všechny jeho cennosti. Když jsem jej prohledával, zamyslel jsem se nad tím, co říkal jeden ze společníků, o tom, že tohle byli kdysi elfové. Jak se elfové mohli proměnit v něco takového? Když jsem obral svou obět, viděl jsem, jak někdo odchází zpět nahoru, do místnosti se strojem. Já jsem nechtěl jít za ním, tak jsem si s poklidem sednul na schody a očekával začátek konverzace. I přesto jsem s ostražitostí sledoval schody, kdyby vyběhli další stvůry.

Rigor - 16. prosince 2013 19:12

První slůvka lezou na povrch . . . Nebo pod povrch? Pozorně poslouchám jak se hovor rozjíždí a jsem za to rád. Aspoň, že se trochu seznámíme. Třeba z nás bude i super parta. Prohlédnu si všechny a potom se odhodlám všem odpovědět. Jako na prvního se otočím na Araniela. "Tohle je dobrý nápad. Ale nezapomínej, že i mágové mohou zacházet s mečem. Jinak si myslím, že jako forma dalšího postupu je to dobrý návrh. Já se rozhodně přidám na tvoji stranu pokud jde o tuto věc." Podpořím přítelův návrh. Pomalu dojdu ke schodům a podívám se dolů. "Co se týče toho papíru tak se omlouvám. Myslel jsem, že že jste ho dostali. Ale vidím, že to tak není. Takže pokud jde o teleportaci sem . . ." Na chvíli se odmlčím aby ostatní dokázali vstřebat o čem mluvím. "Já za to nemohu, ale pokud si mohu tipnout. Přenesl nás sem společný zájem nebo s tím má něco společného ten strom na mojí ruce." Odpovím zároveň na několik otázek. "Tak pokud jsi počítal pouze s dwemerskou technologií jakožto nepřáteli tady dole. Je tu ještě více nepřátel, na které bychom mohli narazit." Odpovím na redguardovu obavu. Odrazím se od zdi, kde začínají schody a vrátím se zpátky do místnosti. "Příště už bych bojový styl mrtvého brouka raději nezkoušel. I přesto, že jsou falmeři slepí, dokáží ale mnohem lépe využit svůj sluch a čich." Pronesu jen tak do vzduchu. "Nezapomínejme, že jsou to stejně inteligentní tvorové jako my."

Therdon Ruuz - 16. prosince 2013 20:09

Rozhovor Mágové a zacházet s mečem? Nepotkal jsem ještě nikoho, kdo by byl schopný bojovník s mečem a obtěžoval se magii. Když používal meč a k tomu kouzla, zakrýval tím nedostatky, které měl. S kamenným výrazem poslouchám Rigora. Hlavně že čarovat umí, s mečem bych mu tolik nevěřil. "Moment, řekl jsi strom na ruce? Myslíš to jako znamení?" zeptám se, když uslyším něco, co bychom zřejmě mohli mít společného. Já sice nosím znamení ohně, ale to neznamená, že to nemůže být jedná a ta samá věc. Rigor má pravdu ohledně nepřátel, měl jsem čekat, že tu bude i něco jiného, než jen mechanické stroje, ale na druhou stranu, ty stroje se měli postarat, aby tu nic takového nestrašilo. A vlastně ani my bychom tu neměli být. Neunikne mi ani jeho narážka na zrzku. Ale musím nesouhlasit s tím, že jsou to inteligentní tvorové. Kdyby byli, nenapadli by nás bez důvodu. A i kdyby důvod měli, pokusili by se ho nejdřív vyřešit. Dle mého jsou to tvorové, kteří přišli o poslední zbytky důstojnosti a hrdosti, pouhá zvířata.

Vypravěč - 17. prosince 2013 17:06

Cesta dál a dál... Ať už vás zaujala konverzace nebo podivné stroje, na jednom jste se shodli, zůstávat na jednom místě není nejlepší nápad. Zaujali jste tedy dohodnutou pozici a pomalu se přesouvali pod schody. Světlo které zde osvětlovalo místnost vycházelo z ohniště ve kterém ležela nějaká ohořelá osoba. Krve zde bylo více než dost. Co bylo příjemnějším byl fakt, že zde bylo poházeno poměrně dost zelí a mrkve. Zelí leželo u košíku ve třech kusech a mrkví bylo celkem pět. V téhle situaci bylo všechno potřebné a tak i toto se dalo považovat za záchranu. Šli jste poté dál chodbou ve které jste museli zahnout doleva. Před vámi byla velká železná závora za kterou byly velké dveře. I když se pokusil závoru odtáhnout sám Grommash, nehnul s ní více než o pár centimetrů. Museli jste se tedy zapřít všichni- až na Rigora, který byl zraněn a takovéhle akce nezvládal-, spolu jste závoru po chvíli odtáhli. Dveře byly staré a otevřít je bylo ještě těžší než odtáhnout závoru. Přesto se vám toto povedlo a vy všichni jste vpadli do místnosti plné nejrůznějších krámů ( Staré misky, pár zlatých, sem tam lektvar výdrže, různé knihy ). Přesně takto vypadá místnost do které jste vtrhli....

Grommash Hellscream - 17. prosince 2013 17:37

Cesta do hlubin Po chvíli konverzace jsme se rozhodli vydat se dál do chodeb. Zaujali jsme dohodnutou formaci a pomalým a rozvážným tempem jsme šli dál. Jestli na nás opět něco zaůtočí, budeme připraveni. Pomyslel jsem si. Po chvilce jsme došli do první místnosti, kterou osvětloval ohen z ohniště. Na zemi byla spousta krve a v tom ohništi bylo vhozené něčí tělo. Zřejmě ho tam hodili Falmeři. Dost to tam smrdělo, ale nikomu se naštěstí neudělalo špatně, tedy, pokud vím. Ale i v těhle chvílích se našlo něco dobrého a to fakt, že tam bylo několik mrkví a zelí. Všichni se těšili, jak to hned snědí, ale nejvíce musel dostat zraněný Rigor. Zeli a mrkev jsme pobrali do batohů a šli jsme dál chodbou. Po zatáčce doleva jsme narazili na dveře, chráněné velmi těžkou závorou. Sám jsem se jí pokusil odstranit, ale byla moc těžká. Když zbytek skupiny viděl, že sám to nezvládnu, přišli mi na pomoc. Po několika namáhavých chvilkách jsme závoru společně odstranili. Dveře nebyly ve zrovna dobrém stavu, takže otevřít je bylo také těžké, ale nakonec jsme to společně zvládli. Všichni jsme najednou vtrhli do místnosti. Uprostřed místnosti byl velký stůl, na kterém bylo položeno spousta věcí. Hned u dveří byla kovová bedna, o kterou někdo skoro zakopl. Na stole byly peníze, knihy, nejaké lektvary a spousta jiných věcí. Knihy s potěšením přenechám mágům. Pokud svolí mí druhové, vzal bych si jednu misku a jeden lektvar. Peníze si rozdělíme rovným dílem.

Therdon Ruuz - 17. prosince 2013 18:05

Postup S připraveným mečem i sekyrou jsem zaujal své místo vedle Grommashe a vedli jsme skupinu chodbou. S mírným znechucením si prohlédnu ohořelé tělo, které leželo v ohništi. Tady asi někdo nečekal, že ho tu může něco zabít. prolétne mi hlavou. "Co myslíte, byli to falmeři? Nebo tu je ještě někdo jiný, ten, který měl tam nahoře ten spacák a vyhaslou lucernu." zeptám se ostatním, zatímco si dávám dvě mrkve do batohu. Ostatní nechám zbytku, sám mám zásob dost, ale něco navíc mi nijak nepřitíží. Není to první ležení, možná tu před námi byla nějaká výprava a její členové jsou jen kousek před námi. Další chodby. Narazíme na první překážku, kterou představuje železná závora. Někdo chtěl, aby ty dveře zůstaly zavřené. Otázkou je proč... První se jí pokusí zvednout Grommash, bohužel mu to samotného moc nejde, tak mu nabídnu pomocnou ruku. Skočí to tak, že se s ní snažíme pohnout všichni kromě zraněného Rigora. Rána na ruce mě přitom pálí jako čert. S funěním odstraníme závoru a když se pokusím otevřít dveře, nespokojeně zamručím. Jsou na tom stejně jako závora. Zapojili jsme všechny síly a dveře pod námi povolily, jen povolily moc rychle a všichni jsme vpadli do nově otevřené místnosti. Málem jsem zakopl o truhlu, která byla v rohu, ale tak tak jsem se ji vyhnul. V místnosti bylo několik cenný věcí, minimálně pro nás, kteří jsme potřebovali vše, co nám pomůže. Lektvary, knihy, možná se z nich naši učenci dozví něco důležitého. Já jsem si vzal jeden z lektvarů výdrže, bude se mi hodit později. Z knih jsem otřel prach a prohlédl si jejich názvy. Kdo ví, třeba najdu něco o boji.

Alagar - 18. prosince 2013 14:28
	soukromá zpráva od Alagar pro zabiješ mi prosím postavu ? :D

Mellia Eventide - 18. prosince 2013 22:00

Dál do hlubin pevnosti Já s Therdonem nesouhlasím ven bychom se dostali,ale teleportovalo nás to do ledové pustiny a tahle pevnost bylo jediné místo kam jsme se vydali schovat před tím mrazem.Pokud vyjdeme ven tak v tom mrazu daleko nedojdeme i kdybychom věděli kam máme jít. Ano já vím že mágové umí zacházet s mečem jsou to bojoví mágové nebo též ti kterým se říká čaromeč jak jsem viděl u některých Dunmerů. Ovšem Rigor pak uvede věci na pravou míru i když já jsem žádný dopis nedostala tohle všechno začalo docela běžným úkolem.Neříkám že bych se nakonec na Ledohradskou univerzitu nevydala,ale až potom co bych splnila svůj úkol v hospodě U zmrzlého krbu. Který jsem nakonec nesplnila kvůli tomu Khajiitovi.Kam se nakonec vlastně poděl?S námi ho to neteleportovalo. Ale radši se rozhodnu věnovat tomu co Rigor říká dál.Zřejmě máme tetování všichni a to nás spojuje,ale strom?Já mám ptáka a taky se jim objevilo náhodou jen tak?Na jeho další slova neodpovídám protože kdyby to nevyšlo tak bych se hýbala a využila toho že jsou falmeři slepí.Když potom pokračuji dál všimnu si ohniště kde si opékali jednu postavu i se vší tou zeleninou kolem.Tohle už je něco jiného než ty namrzlé brambory,ale obávám se co se stane vzhledem k tomu že se předtím o ně málem poprali.Přepadne mně však hlad a tak jednu mrkev na místě sním a druhou si strčím do kapsy.Cestu dál nám přehradí dveře které jsou uzavřené masivní závorou musíme všichni přiložit ruku k dílu abychom je otevřeli,ale nakonec to stojí za to.Přesto se udržím a vezmu si zatím akorát jeden lektvar výdrže a pak začnu prohlížet knihy zda v nich není něco zajímavého.

Araniel - 19. prosince 2013 18:39

Hluboko Postupujeme dál a až na nějaké to jídlo, co cestou najdeme a trochu zredukujeme, se nic zajímavého neděje. Proto mám spoustu času popřemýšlet o tom, proč nás to sem přeneslo. Podle všeho nás sem přenesla magie, která byla nejspíš spojená s tím, co náš mág dělal. Společný zájem to asi nebyl, protože je určitě více lidí, co by si přáli tu bestii sejmout, zvlášť po těch letácích. Na druhou stranu symbol na ruce s tím asi něco mít bude. Když se objevil mě, zkusil jsem na něj reagovat odpovídající magií, ale žádnou velkou změnu jsem necítil. Ten symbol stromu znamená... iluze? Myslím? Nebo tu magickou školu, která má ve znaku strom, co je z poloviny seschlej a z druhý v pohodě. Já mám daedrický O. Zkusil jsem, jestli to má nějakej vliv na mý vyvolávání, ale velkej rozdíl jsem necítil. Možná bys to měl zkusit ty? Přeci jen jsi mág, takže bys rozdíl asi poznat měl. Na chvíli se odmlčím, když vcházíme do nové místnosti, která tak trochu vypadá jako skladiště, nebo místní "koš" pro nepotřebné věci. Nic totiž nevypadá, že by pro Falmery mohlo mít nějakou hodnotu. Číst nemůžou, vytrvalostní bojovníci to asi taky nejsou a misky asi taky nepotřebují. Natož pak septimy. Přesto by tu mohl nějaký strážit, takže se rozhlížím, jestli nevcházíme do pasti, nebo něčeho podobného. Když dospěji k závěru, že místnost je v bezpečí, pokračuji. Takže nás sem přeneslo to znamení. Myslel jsem, že je to věc univerzity, nějaké značkování, nebo pojistka před útočením. Napadlo mě i, že by to mohlo být bestií, ale asi jsem tu jedinej, kdo tu prodělal její přímej útok? Rozhlédnu se. Po bestii tu někteří asi moc nepátrali a nepátrají. Takže, má s tím někdo něco společného?

Therdon Ruuz - 21. prosince 2013 17:38

Bestie Araniel cestou polemizuje o magii. Ta mi nic neříká, takže poslouchám jen tak napůl. Jediné, co mi přišlo na mysl, když mluvil o znamení bylo to, že já mám na ruce znamení ohně. To, pokud vím, a že se můžu plést, by měl být znak Ničivé magie. Jestli je to ale pravda a nebo to má nějaký význam, to už mi uniká. Za nikým jsem s tím nešel, nechtěl jsem riskovat, že mě označí za heretika nebo cokoliv dalšího, co by si zasloužilo katovu sekyru nebo provaz. "O jaké bestii to všichni mluvíte?" zeptám se, když Araniel řekne, že ho napadla. Vlastně ani netuším, že by tohle měla být nějaká výprava na skolení něčeho, co by mělo škodit lidem. Doufal jsem, že se vyhnu velkým bestiím nebo něčemu nechutně magickému. Jak vidím, tak tomu se prostě jeden nevyhne... V místnosti stojím bokem, abych někomu nepřekážel při jeho hledání užitečných věcí. Ruku mám volně položenou na hlavici meče, kdyby se stalo něco nečekaného a my museli bojovat.

Rigor - 23. prosince 2013 13:14

Bohatí falmeři zlato nepotřebují Když hovor utichl a všichni jsme se rozhodli jít dál, postavili jsme se do předem dohonuté formace a vydali se dál do hlubin. Jakmile jsme sešli ze schodů a dostali se do nějaké malé místnosti, před nám ležela spálená mrtvola. "Třeba je to ten, kterému patřily ty věci nahoře v té místnosti se spacákem." Pronesu svou domněnku nahlas. Z taštice vytáhnu jeden prázdný flakónek a naberu do něj krev. Opatrně lahvičku zadělám a schovám ji kam patří. Ještě si naberu nějaké to zelí a mrkev (dvě hlávky zelí a pět mrkví) a nechám tam dost i pro ostatní. S pomocí zdi se mi podaří postavit se a zařadím se zpátky do formace. U nějakých dveří, do kterých se musí opřít všichni, aby se je podařilo otevřít se zastavíme a já nečině přihlížím. Ovšem aby to vypadalo, že alespoň něco dělám, postavím se tak, abych ostatním kryl záda při překvapivém útoku zdejších obyvatel. Naštěstí se nic nestane a dveře se s ohlušujícím skřípotem otevřou. Já vstoupím do místnosti za dveřmi až jako poslední. Stejně jako zrzka se vrhnu ke knihám a začnu si je prohlížet. "I přes to, že je to nebezpečná činnost jsem přemýšlel. A když už máme formaci možná by neškodilo rozdělit si role. Aby potom při taktickém boji nedošlo k hádkám. Někdo by mohl být léčitel, další něco jako bojový velitel. Potom by bylo dobré mít i nějaké průzkumníky, kteří dokáží odhalit nastražené pasti a umí se pohybovat tiše." Navrhnu a dál pokračuji ve zkoumání oněch knih.

Vypravěč - 23. prosince 2013 17:28

Jde se dál Knihy nic zajímavého neobsahují. Jsou tu knihy hádanek nebo knihy psané jen tak pro zábavu. Také tu jsou nějaké pověsti, ale ty se týkají spíše velkých velitelů, kteří dokázali nemožné. Vzali jste si co jste potřebovali /*pečlivě zapsali do deníku/ a pokračovali dál dveřmi s podivným obrazcem. Tyhle dveře byli pootevřené a tak jste mohli bez nějakých velkých myslících akcí projít dál. Terén tady byl trošku odlišný od toho předchozího. Zem byla vykládána lesknoucími dlaždičkami béžové barvy, na stranách každé stěny byla hořící pochodeň. Strop této chodby byl vysoko nad vašimi hlavami a vy jste pomalu pokračovali dál. S bouchnutím se dveře, jimiž jste přišli zavřeli. Cesta touto chodbou vám připomínala spíše nějaký modernější typ zámků, které vlastní ti snobští Altmeři, nebo bohatí jarlové. Jediné co bylo na této chodbě divné byl ležící Nord uprostřed cesty. Napaden nějakým druhem iluze se pomalu vzpamatovával. Za ním chodba pokračovala do kruhovité místnosti kde byli tři další vchody.

Vypravěč - 23. prosince 2013 17:36

soukromá zpráva od Vypravěč pro Iluze? Byl jsi zrovna u potoka, když se začalo smrákat a trochu poprchávalo. Rozhodl jsi se, že se půjdeš před deštěm ukrýt i když voda zrovna nebyla to nejhorší v této krajině. Šel přiměřenou rychlostí protože jsi věděl, že nejsi z cukru a tudíž se neroztečeš. Co však bylo méně obvyklé byla tvořící se mlha. Zanedlouho tě obklopila a ty jsi viděl sotva pod své nohy. Ve chvíli kdy jsi zpomalil aby jsi předešel zbytečným pádům a kdoví čemu ještě, tě něco chytilo zezadu za krk a odhodilo. Vstal jsi hbitě a tasil svou zbraň. Před tebou se zhmotnil vlk s rudě žhnoucíma očima a tak dvakrát větší než jsi byl ty sám. To on byl ta mlha a to jeho tlama tě umlčela. Možná to byl sen, protože jsi se probudil na podlaze po které kráčelo více osob najednou... Na tohle nereaguj, normálně všem na příspěvek s modrým nadpisem. Tohle je jen abys věděl proč jsi tam kde jsi.

Therdon Ruuz - 23. prosince 2013 19:49

Nord Sleduji, jak si Rigor nabírá do flákonku lidskou krev. Nechutné pomyslím si. Ale nebuď zas tak povrchní. V lektvarech, které se ti válejí v brašně jsou možná i horší ingredience a jak budeš za ně rád. Pokrčím rameny, abych je zbavil ztuhlosti a pokračuji dál. "Místo rolí by bylo nejlepší bojovat co nejpřirozeněji. Já a Grommash prostě budeme drtit lebky a nevím jak on, ale já rozkazy nikdy neměl moc rád." Nicméně jsem vždycky slepě poslouchal majetnického blázna. "Vy mágové si rozmyslete, co budete sesílat. A věřím, že každý z nás se pořádně dívá, kam šlape. Nicméně, Aranieli, jak dobře se dokážeš plížit?" zeptám se. Pokračujeme podivnými dveřmi, které na sobě mají spoustu ozdobných ornamentů. Nebo aspoň vypadají ozdobně, pro mě je hlavní, že jsou otevřené a nemusíme se s nimi zase prát. Vypadá to, že jsme konečně došli do interiéru dwemerských ruin. Pořádná podlaha, pochodně, bohatě vypadající chodba jak se patří. Tohle by se otcovi líbilo... Dveře se najednou za námi zavřou. Při otáčením se za tím nečekaným zvukem povytáhnu meč z pochvy, připraven na boj. Nechám ho vlastní váhou spadnout zpátky, když vidím, že nám nic nehrozí. "Podívejte, tamhle." kývnu směrem k ležícímu člověku, který vypadá, že se pomalu probírá z opravdu nepříjemného spánku. Nebo možná z iluze. "Budeme si hrát na hodné, nebo na zlé dobrodruhy?" zeptám se ostatních s úšklebkem. Nechci na dotyčného zaútočit, dokud sám neprojeví agresi. Nezlobil bych se, kdyby se chtěl bít. "Hej ty tam! Jsi v pořádku?"

Grommash Hellscream - 23. prosince 2013 20:30

Neznámý Jen koutkem oka zahlédnu, jak si Rigor nabírá krev, která byla rozletá na zemi, do jeho lahvičky. Připadá mi to přinejmenším divné. Asi pro to má dobrý důvod. Možná je lo dobrý alchimista a udělá nám lektvar. Kdybych já stahoval vlka z kůže, jsem si jist, že ostatní by měli stejný pocit, jako já. Odmlčím se a jdu dál. "Rigore, já budu bojovat, jak já chci. Nebudu přijímat rozkazy od někoho, koho já osobně neuznám svým velitelem. Proti těmhle průzkumníkům nic nemám, pokud je tady někdo tuhle funkci zastávat." řeknu Rigorovi svůj názor. Šli jsme dál chodbou a po chvíli jsme narazili na pootevřené dveře. Ty byly ručně zdobené a nejspíše velmi drahé. Když jsem si všiml, že jsou otevřené, oddychl jsem si, aspon nemusíme odstrkovat tunu těžké dveře. Prošli jsme tedy dveřmi do další chodby. Dveře se po našem průchodu zavřely a já jsem se otočil s rukama na sekyrách, připraven ihned tasit. Ujistil jsem se, že tam není nic, jako Falmeři a po zjištění, že tam nikdo není, jsem pokračoval dál, ovšem stále jsem připraven tasit své sekery. Svého okolí jsem si nějak zvlášt nevšímal, pouze jsem postřehl, že je tam jiná podlaha a pochodně po stranách. Therdon ukázal na něčí tělo. "Radši ty zlé Therdone, nerad bych si někoho cizího nepustil k tělu, pokud by to nebylo nutné. Ted je správná chvíle pro pruzkumníky. Mám pocit, že tu někde jsou pasti." Domluvím a tasím své sekery. Vyrazím pomalým tempem k tělu probouzejícího se člověka. Jdu ostražitě a v bojové pozici.

Araniel - 24. prosince 2013 20:24

Další Z předešlé místnosti si nevezmu nic. Koneckonců je to jen halda bordelu, co by mi v tašce stejně jen překážela. Knížky žádný zajímavý obsah neměly i když jsou ve Skyrimu celkem cenné, nevezmu si ani jednu. Věci, které u sebe mají falmeři totiž vypadají daleko zajímavěji a třeba se najde nějaký šlechtic, co za podobné věci zaplatí stovky, jen aby je dostal do sbírky. Vážně bych měl nějakému useknout hlavu... třeba by i na univerzitě měli zájem? Z přemýšlení mě vyruší zabouchnutí dveří, které sice vypadaly jinak a lépe, než ostatní, ale nějak nás nezaujaly, možná kvůli přílišné soustředěnosti na nepřítele. Já a plížení... no, srnky a Dunmery jsem přeplížit dokázal, ale... Řeknu se svými typickými mezerami. Plížit se sice umím, ale nevím, jestli bych obstál v takovém měřítku. Je to něco jiného, než sestřelovat nic nečekající zvěř, nebo se schovávat před několika mágy, kteří jsou zvyklí všechno přehlížet. Fajn, vim jak vypadaj pasti a asi mám z nás největší šance uspět. Souhlasím s tím, že dál budu fungovat jako průzkumník (pro další postup: 30). Několik dalších vteřin se nic zajímavého nestane. Před námi jen spatříme dalšího chudáka, ovlivněného magií, co si nejspíš ani neví, jak se sem dostal. Pro pořádek, kolik z nás má znamení na ruce? Mohli bysme to použít jako znamení kdo je ve stejné situaci a kdo je tu z jiných důvodů. Řeknu a pošlu blátokraba vpřed, aby si novou osobu prověřil a kdyžtak schytal první ránu místo nás.

Damien - 24. prosince 2013 23:46

Nečakané prebudenie Prebudim sa a nemam vôbec šajnu kde som a ani ako som sa sem dostal. Čo mi však rezonuje v hlave sú tie krvavočervene oči. Podlaha sa zdá byť podstatne chladnejšia, z čoho usúďim že zrejme niesom v lese na trávičke. Rukou reflexne zahmatkam po mojej sekere aby som vedel kde sa nachádza. V tom si všimnem niekoľko humanoidov čo sa približujú smerom ku mne. Snažím sa postaviť na nohy aby som nebol len tak na zemi v prípade, že by ma chceli napadnúť a zvýšeným hlasom a zachmúreným výrazom tváre vravim. "Kto ste, prečo a ako ste ma doniesli na toto miesto" Pritom sa občas kuknem okolo aby som vedel kde to vlastne som avšak snažím sa venovať pozornosť tým humanoidom. Pravú ruku mam položenú na sekere aby som mohol v pripade potreby rýchlo vytiahnuť spoza opaska. Ľavú ruku mam pritom voľne pri tele predsa len pomáhal som si ňou pri vstávaní. Som celkom ostražitý ale očakávam odpovede

Rigor - 25. prosince 2013 21:32

Halucinace v komnatě bohatých . . . V knihách jsem nenalezl nic důležitého a tolik místa, abych si je vzal s sebou pro pozdější použití taky nemám. Vzal jsem si tedy jen těch pár septimů, které leželi na stole a připadly mi jakožto nálezci. Dveře, které nám stáli v cestě jako další jsem si pozorně prohlížel a studoval. Bohužel jsem neměl dostatek času na bližší prozkoumání. Což je škoda, protože dveře i mechanismus, který je ovládá mě velice zajímají. Dál projdu jako poslední a na poslední chvíli. I hned jak projdu se dveře s ohlušující ránou zacvaknou. "Ještě abych nezapomněl. Ta bestie mě napadla pouze ve snu po tom, co jsem se po ní pokoušel pátrat. A ano ten znak, který mám na ruce je znak iluze. A klidně bychom mohli zkusit nějaký vliv toho znamení na nás." Řeknu mezitím co pokračujeme chodbou. "Netuším co to znamení má za význam, ale objevilo se mi na ruce po tom, co jsem do studny vhodil pergamen, který byl uschován na univerzitě tak, aby ho nikdo nenašel." Dál pokračuji tiše a s rukou na meči. Když se před námi objeví postava klečící na zemi zastavím se a zpozorním. "Počkej nechoď nikam" Pokusím se zastavit orka. "Ten muž je pod vlivem magie. Nejsem si jistý pod vlivem jaké magie, ale jsem si jist, že je pod vlivem magie. A pokud je tohle místo střeženo magií, znamená to, že se tady skrývá něco důležitého." Postavím se do ostražité pozice a jsem kdykoliv připraven vyvolat kouzlo, které by cíl ochromilo, ale nezabilo.

Therdon Ruuz - 27. prosince 2013 21:33

Rigor se zmíní o tom, jak ho poprvé napadla ta bestie. Jestli je to tvor, který dokáže napadnout někoho ve snu, máme co do činění s opravdu mocným tvorem. A nebo taky ne, může se jednat o naprosto jinou věc, mága, který sám sebe změnil a nějakým způsobem využívá svou moc k nekalým věcem... zatracená magie... "Ten muž je pod vlivem magie..." A už je to tady, jak se tomu snažím vyhýbat, mám opět co dělat s magií. Pro jednou jsem rád, že máme někoho, kdo si umí vyvolat tvora, jenž nám pomůže zjistit, co je před námi. Bod pro tebe, Aranieli. Nord už stojí na svých a vypadá, že je možná i při smyslech. Rozhodně je odhodlaný bojovat, kdyby musel, o tom svědčí jeho postoj a ruka na sekyře. "Kto ste, prečo a ako ste ma doniesli na toto miesto" křikne na nás. "Jsme stejně ztracení jako ty a naneštěstí nemáme tušení, jak ses sem dostal." odpovím mu, když se k tomu nikdo jiný nemá. Levou ruku si dám za záda a chytnu dýku, pro případ, že by se na nás vrhl, jinak nechci vypadat nijak nepřátelsky. Ne na někoho, kdo může být zmatený magii a ještě svým nečekaným stavem.

Vypravěč - 28. prosince 2013 17:15

Nové nebezpečí Damien vstal ze země. Po chvilce podezíravých pohledů se z chodby ozvalo několik kroků, které nepatřili vám. Netrvalo to dlouho a proti vám se vyřítila trojice oživených mrtvol. Stáli naproti vám a vydávali hrůzostrašné zvuky. Oči jim pláli modrou barvou, jejich kůže byla stará, vysušená a zbarvená do odstínu šedi. Jejich brnění bylo staré a ztrouchnivělé jako jejich nositel. Jediné smrtelné nebezpečí představovali jejich zbraně, které byli i po tolika letech stále ostré a smrtící jako tehdy. draugr Jen tam tak postávali a tupě na vás zírali. Stáli v poměrně přesné řadě a ani jeden z nich se nehnul z místa.

Araniel - 29. prosince 2013 00:49

Padlí uctívači Chvíli po tom, co k nám připadne další člen výpravy za odpovědí na všechno jsou slyšet další kroky, nejspíše více lidí. Moc nevěřím tomu, že by to byli další, kteří skončili podobně, takže okamžitě dělám dva kroky stranou, abych před sebou neměl žádného z našich a dostal tak možnost prvního výstřelu. Do místnosti se ale nevřítí další falmerové, jak jsem čekal, nýbrž trojice pěkně smradlavých draugirů, typických obyvatelů severských kobek. Tak tyhle už znám. Jdeme do nich? Zeptám se, i když spíš řečnicky, protože pochybuji, že potom, co jsme vyřídili skupinu slepých skřetů ustoupíme před nespavými mrtvolami. Natáhnu tedy luk, ale s výstřelem počkám až na reakci ostatních, abych měl jistotu, že do toho jdeme připraveni. Jako cíl si vyberu nechráněnou hlavu sekerníka, abychom proti sobě měli jen dva cíle (4).

Grommash Hellscream - 29. prosince 2013 10:39

Nemrtví Ještě jsem ani nestačil vstřebat dalšího člověka, když tu slyším kroky z chodby. Podívám se do chodby a vidím pouze siluety postav. Teprve až přijdou blíže, poznám, že jsou to tři nemrtví a že stojí v řadě a asi čekají na náš útok. Z mého pohledu vidím, že na sobě mají strouchnivělé brnění, ale asi stále ostré zbraně. Vydat ze sebe zastrašující pokřik asi proti nemrtvým nebude mit velký úspěch. "Máme výhodu. Mágové, sesílejte své čáry a lučištníci, palte na ně šípy, co to jde. Jakmile na nás zaůtočí, já, Therdon a blátokrab se je pokusíme zastavit." Já si vytáhnu své dvě sekery a postavím se do bojového postoje. Jakmile se proti nám rozeběhnou, vyčkám až budou dostatečně blízko, abych odvrátil případný útok na mě.(17) Svými útoky budu mířit na břicho a ruce.(19)

Therdon Ruuz - 30. prosince 2013 20:34

Další problémy Sotva se naše družina o něco rozroste, uslyším nějaké kroky. Nečekám, že by to byl někdo, kdo si s námi chce popovídat nebo nám snad pomoct, proto mi ruce padnou na zbraně. Meč i sekyru tasím, když vidím, že našimi protivníky jsou draugrové. Udiveně zvednu obočí, když vidím, jak zaujali formaci a drží ji. Tihle! Jsou inteligentní, ne falmerové. napadne mě, jak se tak na ně dívám. Od něčeho, co je už nějaký ten týden mrtvé, bych čekal, že se po nás krvežíznivě vrhne a bude se zajímat o své druhy. Možná to ale taky nebude jejich přirozenost, co je nutí tohle dělat, ale nějaké kouzlo, které je probudilo k životu a dalo jim jistou jiskru. Zaujmu obranný střeh, nemá smysl se vrhat proti linii, když my máme střelce, kteří se o ně, snad, postarají. Sekeru, pro svou váhu a... no řekněme, provedení, si připravím na sražení nepřítelova úderu a následný útok. (96) Proč si jen myslím, že v jejich mrtvých tělech, bude víc síly, než by mělo být?

Rigor - 07. ledna 2014 09:26

Staří dragiři Jen co se rozhodneme že na osobu, která byla ještě před chvílí v iluzi nezaútočíme z poza rohu se začnou ozývat šouravé kroky. Rozkročím nohy tak, abych měl pevný postoj při případném sesílaní kouzel. Vzadu u zdi se objeví stíny třech humanoidních postav. Srdce mi začne vyskakovat z krku a bít tak hlasitě, že je až divné když jeho tlukot nikdo neslyší. První z humanoidů co se nám ukáže je podivně šedý až černý. Jeho seschlá kůže na něm visí jako houpe se jako suchý list v jarním vánku. V ruce dřímá meč se štítem a kráčí naším směrem. Jeho spolubojovníci vypadají podobně. Akorát mají v ruce jiné zbraně. Ork se ujme role velitele a začne rozdávat rozkazy. Aha takže když jsem to navrhoval tak byly všichni proti, ale teď jim to nevadí. Pořádně si prohlédnu všechny nepřátele a vyberu si svůj cíl. "Beru si toho úplně vlevo." Připravím si kouzlo Ledový oštěp a jakmile ork vydá povel k útoku vystřelím. (68)

Vypravěč - 08. ledna 2014 20:49

Útok na nemrtvé Vaše kouzla, šípy a ani Grommash se nedostali dál než napůl své cesty. Uprostřed byla jakási magická bariéra, kterou jak se Grommash přesvědčil na vlastní kůži, nešlo projít. Bariéra byla magického původu, ale byla silnější než jakékoli kouzlo tomuto podobné. Při doteku se rozzářila jemně modrým světlem, které se následně rozprostřelo po celé její délce. Navíc s tímto zřejmě reagovali i vaše znamení, která začala lehce pulzovat. Draugíři se ani nepohnuli. Z rohu se k nim přidala další postava. Byl to Argoniánec, který měl jistě na svědomí tento druh magie. Nemrtvé zrůdy mu uvolnily cestu a on blíž k bariéře. Co tu chcete?! Sykl na vás až přeběhl mnohým mráz po zádech.

Therdon Ruuz - 11. ledna 2014 08:07

Bariéra, další zatracená magie Jak Grommash postupuje, najednou narazí na něco, co ho zastaví. Stejně tak se stane i sledovým hrotem Rigora. Před námi je bariéra, která nás nechce pustit dál a tím i chrání draugiry. Hned na první pohled je jasné, že se jedná o magii. Svědčí o tom nepřirozené světlo, které se po ní rozběhne vždy, když jsme se ji dotkly. Nemluvě o tom, že moje znamení začalo podivně pulzovat. Nejradši bych si ho promnul, ale nenechám se rozptýlit. Mám chuť si odplivnout, ale vzhledem k tomu, že máme mezi sebou mágy, odpustím si to. Draugiři se chovají, jako kdyby o tomhle celé věděli a stále drží svou formaci. Čekají snad na nějaký signál k útoku? Nebo jsou zaseknutí na druhé straně stejně jako my? Zesílím stisk na jílci. Nevím, co čekat, a tak těkám očima z místa na místo a hledám cokoliv podezřelého. A najednou k nim přibude neznáma postava. Jde s klidem a když dojde až k linii, vidím, že je to Argoniánec. Kdyby šla magie cítit nosem, tenhle by smrděl až sem. Jeho nohsledi mu uvolní cestu. „Co tu chcete?!“ zasyčí na nás a mě přejede mráz po zádech. Mlčím a dál očekávám začátek boje. Mluvení nechám na Rigorovi, ten ví nejlépe, proč tu jsme.

Grommash Hellscream - 11. ledna 2014 16:28

Bariéra a podivná postava Jakmile začali mágové a lučištníci kouzlit a vypoštět své šípy, neváhal jsem a také jsem se dal do útoku. Můj postup však náhle zastavila nějaká neviditelná bariéra, nejspíše další magie. Bariéra mě odhodila asi metr a já jsem spadl na zem. Trochu to se mnou otřáslo, ale ihned jsem se oklepal. Opět jsem vstal na nohy a sledoval, jak šípy a kouzla nemohou prorazit bariéru. Bylo jasné, že je v okolí mág, který tu bariéru vyvolává. Bylo až skoro smutné, že nemůžeme rozprášit ty kostlivce. Jakmile jsem narazil na bariéru, mé znamení na dlani, o kterém jsem nikomu neřekl, začalo svítit a všiml jsem si, že ostatním také. Draugeři však stále stáli v jejich řadové formaci. Nevypadali, že by chtěli zaůtočit. Najednou se z pozad formace vynoří další silueta. Jakmile přišla na trochu světla, bylo jasné, že je to Argoniánec. Tohle bude ten mág, který ovládá mrtvoly a bariéru. Přiel blíže a něco na nás zasyšel. Já nejsem zrovna dobrý řečník, takže mluvení nechám na ostatních. Jsem pouze ostražitý a pevně držím své sekery.

Araniel - 18. ledna 2014 13:11

Bariéra Správně a podle taktiky zaútočíme na nepřítele opodál a s vírou v rychlý konec boje natahuji už po výstřelu další šíp, který už však nestihnu založit. Všimnu si totiž, že nějaký magický štít narušil jeho cestu a odrazil ho od sebe na zem. Skloním svou zbraň dolů a podívám se na Rigora, protože je to ten první, co mě z téhle skupinky napadne na podobné magické skopičiny. Ukáže se ale, že to není on, když se v bariéře mihne další nový, tentokrát argonian. Normálně už bych nad tím mávnul rukou, kdybych si nebyl jistý, že tu bariéru má na svědomí on a že tu hraje trochu jinou roli, než my ostatní. Taky vás zdravím. Začnu ze všech nejdřív, jako reakci na jeho nepříliš slušné chování. Sice jsme v ruinách a každou chvíli se na nás vyřítí nepřítel, ale když je v bezpečí, mohl svou větu formulovat jinak. Jdeme si sem pro způsob, jak zabít magicky nacucanýho vlka po cestě do Ledohradu. Rozhodnu se pro přímý postup. Buď na nás zaútočí a my ho s přesilou snad nějak porazíme, nebo nám pomůže a všichni budou spokojení. A taky máme na rukou tohle... Ukážu mu své znamení zaklínání, když si uvědomím že v těchto místech pulzuje. Luk s šípem stále držím v ruce, ale spíš věřím, že nám pomůže.

Vypravěč - 27. ledna 2014 18:30

Nečekané? Když Argoniánec pohlédl na Aranielovo znamení na ruce, lehce se zachvěl. Vlk...ah ano! Myslíte jistě Vulkasina. Vzdechl. Pláčete na špatném místě, tady není nic jiného než hromada kamení a tihle ti. Ukázal na nemrtvé. Důvod proč mě nezabili je jednoduše oheň. Poukázal na pochodeň. Něco vám však na něm nesedlo, protože tihle Draugeři nevypadali, že by se té pochodně zrovna dvakrát obávali. Navíc tu je potom ten jeho oděv. Není to klasický oděv mágů z univerzity a snad do těchto typů by snad žádný mág nešel. Argoniánec má i přes to všechno pochybnost ve tváři. Také tu byla přeci ta bariéra, kterou musel na jistotu vytvořit on, nebo snad ne?

Grommash Hellscream - 28. ledna 2014 15:00

Argoniánec s draugiry Zachvění může znamenat strach a tady ho asi máme všichni. "Nevěřím mu. Tu bariéru může držet třeba nějaký jeho společník. Ten, kdo drží bariéru, se bud bojí o svůj život, nebo o něco velmi cenného. Navíc nechápu, proč by se něco, co vylezlo z hrobu, bálo ohně. Kdybych byl zbabělec, zrovna zde bych se neschovával." Zašeptám do naší skupinky. Kdyby byl argoniánec uvězněn za bariérou, tak by nás požádal o pomoc, takže ji vyvolává někdo, jemu známý. Tím pádem má určitě co skrývat. Namáme jinou možnost, než vyjednávat. Zpět do té zimy se vrátit nemůžeme. Nejsem zrovna proslulý svou vyjednávací technikou, takže mluvení s potěšením přenechám jiným. Občas ale zkontroluji naše záda, jestli se další stvoření nepokouší dostat se nám do týlu.

Rigor - 28. ledna 2014 18:26

Aragoniánec v temném rouchu Aragoniánec nám oznámí, že draugiry drží na uzdě pomocí obyčejné hořící pochodně. Po mých padesáti letech na universitě jsem se o draugirech lecos dočetl. A tak vím, že ohně se opravdu nebojí. A navíc když ho poslouchají znamená to . . . "Nejsem si sice jistý, ale mám jisté podezření, že je to nekromant. To znamená že oživuje mrtvé." Zašeptám ke svým společníkům. Potom své myšlenky přenesu na bariéru. Jak to že drží i našich útocích ? Možná je silnější než vypadá. Nebo jsou tu někde kameny duší, které bariéru drží zapnutou. Rozhlédnu se zda nějaké kameny neuvidím a potom pronesu směrem k čaroději: "Vím že je tu něco co bys rád získal. Jako třeba vědění nebo něco hmotnějšího?"

Araniel - 28. ledna 2014 20:06

Bariéra Přešlapuji z místa na místo, abych si zkrátil čas, zatímco ostatní se snaží něco zjistit. Sice nám to může k něčemu pomoct, ale osobně předpokládám, že lže, už jen z důvodu, že jsme tu my a byl by musel by to být úplný ignorant, aby si nevšiml té bariéry, co tu je. Dá se ta věc vůbec nějak odstranit? Třeba protikouzlem, nebo tak? Zeptám se potichu skupiny, abych dopředu věděl, jaké máme šance se dostat dál sami od sebe. No, jestli máte potíže s nemrtvýma, rádi je vyřešíme, dovolíte-li a dáte pryč tu magickou skořápku? Zeptám se nakonec, když kolega domluví. Tihle lidé můžou mít hned teď to cosi, co odsud chceme dostat na dosah ruky a pochybuji, že by se chtěli dělit s druhým místem.

Therdon Ruuz - 29. ledna 2014 19:51

A bariéra stále stojí... Argoniánec začne něco povídat o nějakém vlku, nebo něčem takovém. Sic to jde spíše mimo mě, ale jedno vím. Nevěřím mu. Ale to asi nikdo z nás. Tvrdí, že ho draugiři nezabili jen kvůli světlu. Kdyby to bylo tak jednoduché, většina dobrodruhů by ve Skyrimu ještě žila a vyprávěla své příběhy. Ne, oheň ho nechrání. Nesedí tu až moc věcí. Nemrtví, Argonián uprostřed pustiny, magická bariéra a ještě k tomu ví, po čem jdeme. Pozorně se rozhlížím a hlavně nám hlídám záda, stejně jako Grommash. On nás zabaví a někdo jiný se nám dostane do zad. To víš, že jo. Pevněji stisknu jílec meče. Potí se mi ruce z té vší magie, která je v okolí. Nemám ji rád a netuším, jak proti ni bojovat. Poznám pro budoucího Therdona: Sehnat amulet proti magii.

Vypravěč - 05. února 2014 20:58

Bariéra Na tváři humanoida se na krátký čas rozhostil úsměv. Ten však zmizel ve chvíli kdy začal mluvit. Tato magická bariéra tu stojí jen kvůli mé obraně. Čas od času se tu ukáží zlodějíčci z Riftenu, kteří si sem chodí ukrývat nakradené zboží do jedné z truhel v místnosti, kterou jste museli projít při cestě sem. Odpoví jistě. Jedna z oživlých mrtvol zachraptí a rozběhne se proti bariéře, kterou bez nejmenšího problému proběhne až k vám. Místo útoku se však před vámi skácí na zem a zůstane nehybně ležet. Argoniánec se zamračí, protože i další z oživených se nejspíše chtěl rozběhnout proti vám. Ten však udělal jeden krok dopředu a zůstal stát. Copak vás nemá? Co bych tady asi mohl hledat? Ukrytý poklad zlodějíčků? Ne, jsem tu jen z čistě výzkumných účelů... I když je to jen nepatrný pohyb, za Argoniáncem se mihne další osoba. Tvarem by mohla připomínat lesního elfa pokrytého nějakou kožešinou, nebo samotného Khajiita. *Po proběhnutí nemrtvého bariérou se celé kouzlo trochu narušilo. Tok energie byl zmírněn a ten kdo se vyzná, nebo vycítí magii ví, že další takovéto proběhnutí tahle "stěna" nevydrží.

Rigor - 07. února 2014 12:52

Bariéra právě skončila . . . Ten nekromancer začne mluvit a pravděpodobně se moc rozptýlí a ztratí tak kontrolu nad jedním z draugirů. Tohle by mohlo být východisko pro nás a smrt pro toho nekromancera. Podívám se po lidech ze své party. "Pokuste se ho rozptýlit a hrajte to se mnou." Po těchhle slovech se rozběhnu ke stěně a těsně před ní se zastavím. pak se rozeběhnu proti bariéře a začnu při tom křičet. "Blá hakna Káňa klu klu klu klu kukukukuku grooooblakééé" Jakkoli se pokouším napodobit onu nechvalně známou nemoc Zhoubu mysli. Když narazím do bariéry skácím se na zem a zůstanu ležet. Doufám, že nikdo nevyvede nějakou hovadinu, která by celý ten plán pokazila. Pokud se mi podaří přesvědčit nekromancera o tom, že jsem nemocný, bude to super, ale nesmí nad tím dlouho přemýšlet (o to by se měli postarat ostatní parťáci), aby neodhalil nedostatky v mém hereckém výkonu.

Grommash Hellscream - 07. února 2014 14:04

Argoniánec a Rigor Argoniánec nám řekl, že je zde kvůli nějakému výzkumu. Já mu ale nevěřím. Musí to být hodně tajný a nebezpečný výzkum, když ho provádí právě zde. Když jsme s Therdonem hlídali záda, občas jsem zkontroloval také toho argoniánce. Zrovna jsem se otočil a viděl jsem, jak se jeden z Draugirů, mění na prach na naší straně bariéry. Zadíval jsem se na argoniánce a viděl jsem, že ho to trochu oslabilo. Za argoniáncem se však mihl další stín. Nedokázal jsem však určit, kdo, nebo co to je. Zrovna jsem se chtěl argoniánce zeptat, co tu vlastně zkoumá, když mě přerušil Rigor. Něco nám potichu řekl a rozběhl se k bariéře se slovy, kterým asi nikdo nerozuměl. Když ony slova doříkal, zkácel se na zem. Já jsem se v tu chvíli rozběhnu k němu a začnu ho kontrolovat, jakoby měl jakousi podivnou nemoc. Jsem však stále ve střehu, pro případ, že by argoniánec zrušil bariéru a poslal na nás draugiry.

Therdon Ruuz - 09. února 2014 20:59

Divadélko Argonián nám objasní, proč tu vztyčil svou bariéru, nicméně mu z toho nevěřím ani slovo. Zloději? Tady? My jsme si cestu museli probojovat, pochybuji že by tu jinak byli ti falmeři. Otočím se s taseným mečem, když uslyším rychlé kroky draugira. Naštěstí boj není nutný, nemrtvý se zhroutí hned potom, co proběhne bariérou. Meč opět schovám, nebude potřeba. Zatím. Dále obhajuje své důvody, už to ani moc neposlouchám, prostě jen jedním uchem dovnitř, druhým ven. Pouze kdyby řekl něco konkrétně zajímavého, mělo by smysl dávat pozor na jeho slova. Navíc... na myšlení tu máme Rigora. A ten se právě jal kouti nějaký plán. „Pokuste se ho rozptýlit a hrajte to se mnou,“ zaslechnu jeho slova a kývnu. Nečekal jsem, že se od nás vzdálí a pak s řevem přiběhne jako magor a vrazí do bariéry. Jo... je to magor. A jestli tohle divadélko i mě přesvědčilo přemýšlet o jeho stavu, tak snad přesvědčí i toho argoniánce. Grommash k němu přijde a začne ho kontrolovat. „Jestli se mu po tomhle neposkládaly kolečka v hlavě dohromady, tak už mu potom nic nepomůže. I předtím se choval divně,“ řeknu nezaujatě. Přece jen... ve skupině žádní velcí kamarádi nejsme, pouze jsme se dostali na jedno místo. Špatní lidi na špatném místě ve špatný čas... a nebo jsme právě my ti správní lidi na špatném místě ve špatný čas?

Araniel - 12. února 2014 20:41

Konec flákání se Ten nový mág nám začne vysvětlovat cosi o tom, co tu dělá a snaží se i osvětlit, proč tu ta bariéra stojí, ale já mu stejně v něčem nevěřím. Snad je to jeho oděvem, který si nedokážu zařadit, nebo jen tím, že nám stojí v cestě a viditelně se nechystá na případný boj, pokud by se další draugir pokusil projít. Jenže málo ví, že přesně to se mi mihne hlavou. Když se trefím do ruky, zařídím tím, že jestli průchod přežije, bude mít menší sílu v úderu a my se budeme moct soustředit na ty, jenž nám blokují cestu, pokud se skutečně ukáží být našimi oponenty. Už už dělám krůček zpět, abych alespoň svůj úvodní pohyb zakryl za spojence, když se cosi stane našemu mágovi. Začne vykřikovat nějaké šílenosti a vzhledově to vypadá, jako by se pokoušel přivolat Sheogoratha, aby nám pomohl. Výborně, konečně je s ni řeč.... dodám jen suše, když dopadne na zem a zůstane ležet. Této příležitosti ale hned vzápětí využiji a natáhnu do tětivy přízračný šíp. Tak se podívejme, jestli magie porazí magii! Namířím na draugirovu pravačku a vystřelím (77). Baku, kupředu za slávou! Vykřiknu a ukáži blátokrabovi náš společný cíl, draugira na druhé straně bariéry. Jestli ten šíp nevyjde, snad tohle jo!

Mellia Eventide - 17. února 2014 00:14

Nord,Draugiři a Argonian Araniel mluví o bestii a o magii a já se do toho nezapojuji protože nevím o čem to mluví nebo co bych k tomu mohla dodat.Rigor o té bestii mluví taky a pak o nějakém pergamenu a studni. Mně se to znamení neobjevilo nějak působivě.Prostě jsem chtěla zaklepat u zavřených dveří to bylo po setkání s tím Khajiitem a před setkáním s tím Dunmerem.Ani nevím co znamená ten pták který se mi na ruce objevil. Rigor se rozhodne prozkoumat ty knihy jako já (jasně jako mág nemohl odolat) a potom přednese svůj návrh.Protože léčit neumím a v taktice či strategii se nevyznám tak na mně asi bude prohlížet okolí a zneškodňovat pasti. Nevděčná práce,ale někdo to dělat musí. Bohužel v knihách není nic napsané nic co by se mi mohlo hodit a tak se vydáme dál do místnosti která už vypadá mnohem lépe.To že se dveře zavřeli se mi nelíbí,ale to že se před námi právě zvedá ze země Nord se mi líbí ještě méně. A náš ork má nápad i když průzkumníci se myslí pasti ne Norda který by se ze mně pokusí udělat dva protože ve mně podle své iluze uvidí svého nejhoršího nepřítele. Nevím sice co to kouzlo způsobilo,ale nehodlám to zjišťovat.Araniel to udělá nejlépe a pošle blátokraba ovšem ten Nord není ten koho bychom se měli bát spíš jsou to ti nemrtví strážci této rozpadlé hrobky.Nebo možná ne což se ukáže když si všimnu bariery,Argoniana a taky toho že mu ti Draugiři slouží. Skvělé jen houšť navíc zase začne na to reagovat to tetování.Hezky jedno po druhém možná že si ten Argonian zabral tu hrobku pro sebe.Ale i tak on je sám a zde umí kouzlit více osob. „Poněkud daleko od domova.Tohle nevypadá jako Black Marsh.“oslovím pak toho Argoniana zatímco Araniel se rozhodne mu říct pravdu. „Draugiři se nebojí ohně a pochybují že vůbec ví co je to strach.Čeho by se tak měli bát?Jsou mrtví takže pochybuji že by vůbec něco cítili i kdyby šlo jen o bolest.“ Sice toho moc nevím,ale tím jsme si jistá.Rigor pak řekne kdo asi ten Argonian je.To by vysvětlovalo to jeho roucho i to že ho ti Draugiři poslouchají.Jeho vůle je řídí,ale nemůže zároveň řídit je a udržovat tu bariéru.Nebo je to velmi těžké jak jsme právě viděla jeden Draugir se utrhl ze řetězu a potom co proběhl bariérou se složil když vyprchala magie která ho oživila.Nebo to bylo tou bariérou?Rigora něco napadne ovšem nevím přesně co. To co jsem dělala když útočili Falmeři.Rozptýlit překvapit naznačit úder a pak udeřit jiným směrem. „Zloději?Tady?A co ti Falmeři?Navíc tak mocný mág se bojí obyčejných zlodějů?“ K Rigorovu duševnímu stavu se nevyjadřuji tak moc ho neznám,ale všichni mágové jsou pošuci.A pak se do toho vloží Araniel a rozhodne se bojovat magií proti magii zatím co já stojím a čekám co mi ten Argonian řekne . Snad aspoň vymyslí lepší lež.

Vypravěč - 23. února 2014 21:47

Bariera S přihmouřeným okem sledoval mág běžícího Rigora. Čekal od mága hodně, ale že narazí do bariéry a skácí se k zemi opravdu ne. Myslím, že se to dá ještě léčit, ovšem nevím v jak pokročilém stádiu choroby se váš přítel nachází. Zkusil bych nějaké bylinkářství. Z jeho proslovu o léčbách, bylinkách a dalších ho vytrhne rýpavá poznámka kterou vypustila Mellia. Falmeři jsou slepý jako patrony. Stačí se jen potichu plížit a nevšimnou si vás! Vyhrkne směrem k dívce. Zatím se nezdá být nijak zaujat ostatními členy, stejně tak ignoruje i jejich poznámky, a tak si nevšímá ani Araniela jak napíná tětivu a zakládá šíp. Aranielův šíp sice bariéru překonal, ale těsně než by mohl vyjít úplně ven se v bariéře zastavil. Na argoniánci byl znát zamračený pohled, který věnoval šípu a následně i Aranielovi. Avšak vyslaný blátokrab si počínal o poznání lépe. Prošel bariérou jakoby tam ani nebyla a značně udivil všechny stojící za ní. Mág jen nevěřícně sledoval útočícího kraba. Argoniánec ucouvl kousek dozadu a pravačkou stiskl levou ruku. Při tom vydal sykot jako když stojíte před hadem. V tu ránu šíp padl k zemi a bariéra zcela zmizela. Nemrtvé kreatury stáli stále klidně i když na ně útočil blátokrab. Co tam tak stojíte?! Křikl ještěr směrem k zatím nehybným mrtvolám. Ti se s křikem rozběhli proti vám. Nyní jsou jen dva a jeden z nich značně kulhá díky krabovi. Ten pomalejší se zaměřil na ležícího Rigora a pokusil se jej sekerou zmrzačit (3). Grommashovi zatím nevěnuje žádnou pozornost. Jakoby byl pro něj vzduch, který už dávno nepotřebuje. Ten rychlejší se rozběhl do vašeho hloučku přímo k Aranielovi a snažil se jej seknout mečem do ramene ( 8 ). Jejich útoky byli pomalé a dosti slabé. Mág mezitím vzal nohy na ramena a utíkal hlouběji do podzemí.

Therdon Ruuz - 26. února 2014 16:04

Prolomení bariéry Další řeči. Já jen čekám, kdo jako první proboří bariéru a začne se něco dít. Na samém okraji vidění jsem si všiml pohybu, byl to Araniel, zrovna natahoval luk a chystal se vystřelit. Svist kolem mé hlavy jasně dokazuje, jak rychle šíp letěl a proto se tolik nedivím, když pronikne bariérou. No, nepronikne úplně, zastaví se v ní, ale blátokrab, který je magickým pomocníkem Araniela práci dokonává. Bariéra očividně ztratila schopnost zadržet fyzické věci a my máme volnou cestu. Mág ustoupí a pošle na nás draugiry. Grommash je nejblíže Rigora, tak doufám, že se postará o to, aby ho nemrtvý nedostal. Já se věnuji tomu druhému, který mezi nás vtrhl a snaží se zranit Araniela. Tasím sekyru s mečem a blokuji draugirův útok. (60) Meč přeberu svým mečem a sekám mu sekyrou na krk, abych tenhle boj rychle ukončil. (95) Musíme dostat toho mága, ví něco, co my asi nevíme a tak je pro nás důležitý.

Grommash Hellscream - 26. února 2014 20:26

Další draugiři Ani nestihnu dohrát mou hru, když někdo vystřelí do bariéry. Samotný šíp neměl účinek, ale ten krab byl celkem obstojný. Už jsem tasil své sekery, abych zabil tu ještěrku, ale mé oči upoutali draugiři. Shodou okolností útočil jeden na Rigora. Je mi jasné, že ho musím chránit, jinak ho ten draugir zabije. Jakoby jsme těch draugirů neměli pro dnešek dost. Naběhnu na draugira, který útočí na Rigora tak, abych ho svalil na zem, třeba náraz ramenem by mohl fungovat.(79) Jakmile bude na zemi, provedu rychlý útok jednou sekerou na jeho hrudník (42) a druhou sekerou se pokusím useknout mu hlavu.(11) Pokud by se tyhle útoky nezdařily, tak provedu sérii dalších. Jakmile budu vypořádán s tímhle, pomohu společníkům, pokud tedy ještě budou potřebovat pomoc.

Mellia Eventide - 28. února 2014 21:37

Bariera je dole je čas zmlátit Argoniana Vypadá to že Argonian Rigorovi uvěřil ovšem otázkou je co tím Rigor vlastně myslel. A ví to vůbec někdo?Nejspíš to ví jenom Rigor kterému v současné době není dobře. V tom co řekne ten mág potom má pravdu a já právě na tu jejich slepotu spoléhala,ale to nevysvětluje to že je poněkud daleko od Black Marsch.Vypadá že si nás nevšímá protože se za svou barierou cítí skutečně v bezpečí ještě i s dvěma zbývajícími draugiry.Navíc nám neodpověděl na všechny otázky a ani se neobtěžoval vymyslet uvěřitelnou lež.Zřejmě je arogantní jako všichni mágové a že tu mám co do činění s dvěma mágy a do toho toho Argoniana nepočítám.Aranielův šíp má dost síly aby prošel bariérou,ale nemá dost aby jí úplně pronikl zato blátokrab si vede o poznání lépe.Zřejmě magie která mu dala život asi neutralizovala tu magii která tvoří tu bariéru.Tvrzení že jde o kámeny duší které baríeru drží se potvrdí potvrdí a pohled když se blátokrab vrhne na překvapeného Argoniana stojí rozhodně za to.Blátokrab zaútočí i na draugiry,ale ti tam jenomk tak stojí což potvrdí moji další domněnku a to tu že je řídí Argonianova vůle.Ten vezme nohy na ramena,ale předtím na nás pošle svou poslední ochranu a sám utíká hlouběji do podzemí.. Rigore nastal čas se probudit a toho draugira odkázat do patřičných mezí.Tedy pokud se do té role nepoložil poněkud více. A protože Rigorovi už pomáhá Grommash rozhodnu se věnovat tomu kulhajícímu Draugirovi.Vytáhnu svou šavli obezřetně se k němu přiblížím naznačím seknutí šikmo na bok,ale pak rychle změním úder a zaútočím na jeho krk.(14)

Rigor - 04. března 2014 18:50

Aragoniánec hloupá . . . Když se svalím na zem, skupina začne hrát se mnou. I když ne tak jak jsem si představoval, ale tohle je taky dostačující. A podle nekromantovi reakce jsou naše herní výkony výtečné. Heh . . . Možná by jsme se mohli živit jako potulní kejklíři. Potom nade mnou prosviští šíp a v jeho závěsu běží blátokrab. Chvíli se nic neděje - To si to blátokrab ještě pádluje plnou parou k bariéře -, ale potom se jeskyní rozezní zvuk pálícího se suchého listí nebo možná pergamenu či kůže a bariéra zmizí jako by tam nikdy nebyla. Když černokněžník zakřičí na své "mazlíčky" a rozeběhne se někam pryč, neváhám a okamžitě se před něj pokusím postavit plamenou stěnu, která by ho měla zastavit (67). Na blížícího se draugira se vrhnul orkský přítel jehož jméno si nemohu stále zapamatovat a tak si ho nevšímám a pro jistotou se rozbíhám za čarodějem jestli náhodou nezakopl nebo jinak nezaváhal (90).

Araniel - 04. března 2014 19:13

Taktická podpora I když jsem spíš čekal, že šípem prorazím bariéru a můj blátokrab pak bude sloužit jako zpomalovadlo nemrtvých, přání zničit bariéru se mi povedlo a dokonce jsem při tom odhalil i pravou tvář argoniánce, kterého jsem podezříval už od začátku. Na přílišné přemýšlení o něm mi ale sotva zbývá čas, když spatřím jednoho z draugirů, běžícího přímo na mě. Na výstřel už nemám čas, protože je v mém mrtvém bodě, kdy můžu leda tak tasit zálohu, jenže to se rozhodnu neudělat, když mi na pomoc vyrazí ostatní. Na místo toho se jim rozhodnu vyklidit pole úskokem pryč (43) na místo, kde bych měl větší výhled. Jakmile opět cítím nohy na zemi, natahuji do tětivy šíp a rozhlížím se po cíli, když ale vidím, že mou pomoc bojovníci nepotřebují, zamířím na místo, kam argonian utekl a kam teď míří Rigor. Přísahám, že jsem tam předtím něco viděl! Pokryji jeho oblast, připraven vystřelit na jakéhokoliv nepřítele, který by se tam objevil (20).

Vypravěč - 08. března 2014 19:30

Někdo utíká pryč? Therdonův meč projel krkem soupeře jako nic. I když se na poslední chvíli snažil draugir útok vykrýt, selhal (49). Jedna hrozba tedy byla odstraněna a tak jste se nehybnou mrtvolou již nemuseli více zaobírat. Jeho nehybná mrtvola padla k zemi dříve, než se k ní Mellia vůbec stihla přiblížit. I Grommash byl ve svém pokusu, shodit nepřítele na zem, úspěšný (31). Jen jeho útoky už nebyli to pravé. První vykryl ležící poměrně snadno a zbraně jen mocně břinkli o sebe (90). To samé bylo i u druhého útoku (41). Při druhém odrazu zbraně do tebe draugir pravou nohou kopne ve snaze tě odhodit co nejdále (50). S případným čekáním na tvou reakci se vůbec netrápí a zbraní si to míří přímo na tvůj bok (1). Prchající Argonián si o nemrtvé nedělá sebemenší starosti. Nové překážky si všiml na poslední chvíli (20), a proto trvalo o něco déle zahájení vyvolávání kouzla, se kterým by se dostal přes bariéru. Než by však kouzlo stihl dokončit, byl zde Rigor, který mu dopřál krátký pád na zem (42). Ještěrka dlouho nelení a vyšle proti druhému kouzelníku ledový hrot (90). Na blížícího se Araniela zaútočila další nová hrozba. Její útok byl tichý a mířil na levou ruku (55). Útok navíc přišel z oné levé strany kde byla více méně tma ve které se To nejspíše ukrývalo.

Rigor - 08. března 2014 19:53

Mrrrzzznu . . . Aragoniánec se zastavil, protože moje bariéra se vztyčila a splnila tak svůj účel. Když byl černokněžník zastaven tak nemělo cenu udržovat dál ohnivou stěnu a tak se jednoduše rozplyne do prázdna. Ze země se aragoniánec zvedne opravdu rychle a proti mě vyšle ledové kouzlo. Já se pokusím před kouzlem skrčit (75) a pokud se mi povede v přikrčení skočit blíž k nepříteli (13) a seknout ho do nohy svým mečem (5).

Grommash Hellscream - 08. března 2014 20:23

Draugir na zemi a tvor ve stínech Pokus o skolení draugira byl úspěšný. Mé útoky seker však nikoliv. Draugir se nečekaně rychle vzchopil a už na mně útočí. Jelikož mám obě sekery dole, bránění sekerama by byl neúspěšný. Musím tedy zapracovat tělem a uhnout. Pokudím se tedy uhnuot tak, abych se vyhnul jeho zbraní a abych měl co nejvýhodnější pozici vůči němu. (35) Jakmile budu ve vhodné pozici pro útok, napřáhnu volnou sekeru a seknu draugira do hrudníku. (18) Poté se napřáhnu druhou sekerou a seknu do oblasti břicha. (31) Pokud uvidím, že útoky nezabraly, budu útočit dál. (3)

Therdon Ruuz - 12. března 2014 11:08

soukromá zpráva od Therdon Ruuz pro Neznámý útočník Draugir se zbytečně snažil o obranu, ale moje sekyra odvedla svou práci dobře. Jeho tělo padlo, téměř zbaveno hlavy. Grommash se rval s druhým draugirem a Rigor měl magický duel s Argoniáncem. Vypadalo to, že se budu muset rozhodnout komu pomoct, ale nově příchozí hrozba to rozhodla za mě. Něco co vrhlo po Aranielovi, vyskočilo to ze tmy na levé straně a zaútočilo. Není zrovna moc času váhat, musím pomoct tomu, který je překvapen útokem. Věřím, že ork a bosmer to zvládnou sami, Mellii teď nic nehrozí. Chytnu sekyru za konec, zapřáhnu se a celým tělem ji hodím po novém protivníkovi. (62) Buď ho zabiji, zraním nebo alespoň zastraším a tím dám Aranielovi dost času na to, aby sám sebe připravil na obranu. Jen ať netrefím jeho...

Araniel - 12. března 2014 19:58

soukromá zpráva od Araniel pro Trhlina v obraně I když jsem si myslel, že je okolí relativně bezpečné, opak se ukáže být pravdou, když se ocitnu pod útokem, proti kterému jsem neměl téměř žádnou šanci reagovat. Čepel útočníka vystřelí proti mé levačce, načež cuknu zpět a uskočím, abych se neocitl pod opakovanými útoky (85). Zároveň ale nechci nechat protivníkovi nic zadarmo, právě naopak. Baku! Zavolám na blátokraba a ukážu cíl útoku (26). Možná se na tu bytost až moc spoléhám, ale je se mnou už od doby, co jsem se poprvé dostal ze Solstheimu a vždy mi dokázal pomoci více, než většina lidí. Na druhou stranu tihle taky nejsou k zahození. Možná se s nima o hon na vlka podělím.. Lukem namířím zpět na místo, odkud na mě protivník zaútočil a vystřelím tam šíp, očarovaný větrem (50), což by mi snad mělo pomoci si ho udržet od těla, třeba ho i zabít, pokud budu mít štěstí. Měli jsme držet formaci, tohle je na prd.

Vypravěč - 15. března 2014 18:01

soukromá zpráva od Vypravěč pro Argoniánec a spojenci? Rigorovi se podařilo letícímu kouzlu uhnout (18). Podařilo se mu dokonce přiskočit blíže, načež Argoniánce zareagoval příliš pozdě (3). Z toho všeho se však dokázal vzpamatovat dříve než-li jsi ho do nohy sekl. Stačil tasit svou dýku a útok vykrýt (92). Dále se pokusil tě seknout do nohy a odplížit se pryč (57). Grommashův pokus o vyhnutí skončil neúspěchem (55). Tvůj útok byl také neúspěšný (95). Bohužel, ani další útok na tom nebyl nijak slavně (70), a ve chvíli dalšího vykrytí se nemrtvá kreatura otočila k tobě a jílcem meče se tě snažil shodit (33). Therdon tvá sekera ve vzduchu břinkla o jinou zbraň a padla k zemi (94). Ze tmy navíc vylétla dýka tvým směrem (24). Araniel úspěšně jsi se dostal dál, neb protivník nevystupoval z bezpečí stínu. Tvůj blátokrab na tom byl však o něco hůře, protože ho postava od sebe odkopla (33). Ne moc daleko, ale trochu se proletěl. Tvůj šíp byl vystřelen také trochu mimo (67), protože ruka, která vyšla ze tmy, se postarala o to, aby šíp z tětivy nevylétl. K ruce ze tmy se navíc přidala i druhá, a následně zbytek těla, ve snaze ti krátkým mečem způsobit zranění na hrudi (27). Zobrazit SPOILER Útočnice ze tmy...

Vypravěč - 15. března 2014 18:08

soukromá zpráva od Vypravěč pro Nově příchozí Lid Skyrimu, hlavně na severu, ohrožuje ve snech nevídané monstrum. Pomalu, ale jistě, se šíří dál po Skyrimu, a lidé začíná být více než nervozní. Začíná ve snech a stupňuje se až k přeludům za denního světla. Velký černý vlk, který sídlí někde v odlehlém koutu země. Podle potulných proroků pochází tvor z Alftandu, ale zatím nikdo nebyl tak odvážný, či pošetilí, aby se tam vydal a tvora zabil. Vy dva jste však neměli ani na vybranou. Večer jste si šli normálně lehnout. Váš sen byl nachlup stejný, a měl i stejný výsledek. Stáli jste na skále, kterou nikdo z vás předtím nenavštívil, a rozmlouvali jste s mocným čarodějem, kterého rovněž nikdo nepoznal. Přes obličej měl černou kápi a jediné co bylo dobře vidět, byla pravá ruka s podivným znamením. Čaroděj začal něco mumlat a otevřel magický kruh, plný vašich vzpomínek, minulosti a historie. Tento vír vás jednoduše vcucl a vy jste na krátký okamžik viděli své rodiny, místo narození a další cenné vzpomínky z vašeho života. Vyplivnutí nebylo nikterak příjemné. Dopadli jste jeden vedle druhého do kopice sněhu. Vybavení jste byli jen tím, co jste měli zrovna při sobě. Celý portál se uzavřel a zanechal po sobě kus papíru s nápisem Odpověď na vás čeká uvnitř, hledejte klíč, hledejte knihu. Vyvarujte se vší zvědavosti... Ani jeden netušíte jak jste se dostali na takové místo, které člověk nenavštívil snad celé generace. Zima byla ukrutná a tak jste museli co nejdříve najít nějaký úkryt, který by vás zachránil před umrznutím.

Grommash Hellscream - 15. března 2014 20:19

soukromá zpráva od Grommash Hellscream pro Frustrující boj s draugirem Tenhle draugir je mnohem odolnější, než jsem si myslel. Jakmile však vidím, jak na mně míří jílec jeho meče, tak prudce ucuknu pryč od něj a jeho ruku chytnu mou levačkou. (80) Pokud se mi to podaří, tak se pravačkou napřáhnu a pokusím se mu přeseknout ruku, která drží meč. (29) Pokud ruku nechytnu, tak se pokusím mu useknout hlavu. (49)

Satakal ď Rok - 15. března 2014 21:25

soukromá zpráva od Satakal ď Rok pro Zmatený šermíř co nepochopil situaci Hlavu mám zabořenou ve sněhu, nevnímám nic jen zimu všude okolo mě, v hlavě mi myšleny rotují jako v cirkuse a nedokážu najít lano, kterým bych se z toho vymanil. Uběhla chvíle, možná pár sekund, ale v mé mysli to byla věčnost, před očima jsem stále měl obraz tajuplného muže, znamení, které měl na ruce jako by mi uvízlo v hlavě a vyskakuje mi do tváře jako nějaká vidina. Najednou mé smysly zbystří, uvědomím si, že zde nejsem sám, hbitě vytáhnu hlavu ze sněhu, skokem se postavím na nohy, tasím obě šavle s přímým pohledem na neznámého cizince. Udržuji si od něj odstup, čekám na jeho krok, nic neříkám, dýchám zlehka a snažím se uklidnit tok mých myšlenek, avšak marně. Do popředí mých smyslů se dostávají dávno zapomenuté vzpomínky na dětství, rodinu a následné zhroucení mého já, začínám ztěžka dýchat, ale má fyzická podstata stále upírá pozornost na můj cíl. Celý rozmrzelý tam stojím, avšak odhodlám se a jistým, silným hlasem pravím k tomu muži ,,Nevím kdo jsi, nevím čím jsi, nevím zda jsi se mnou nebo proti mě, pokud uděláš něco, co by mě mohlo ohrozit, nebudu váhat a zaútočím". S těmito slovy se postavím připravený kdykoli reagovat.

Gaut Gorim - 15. března 2014 23:44

soukromá zpráva od Gaut Gorim pro Přítel či nepřítel? Ležím zabořený ve sněhu. Vnímám jeho chlad, před očima mi znovu problikne domov. "Byl to jen sen, nebo skutečnost? Kdyby to byl jen sen, tak proč ležím obličejem ve sněhu?" ptám se sám sebe. Znovu mi před očima problikla rodina, domov, to co jsem měl rád a ztratil. Je mi smutno. Smutno a zima. "Ležíš tu a fňukáš jak holka, vstávej sakra!" pobídnu se. Smutek pomalu přechází do zlosti. Najednou slyším rychlý pohyb, tasení zbraní a jak ke mě někdo mluví. Ty zbraně mi na klidu nepřidaly. Rychle se zvednu a otočím čelem k neznámému. Vidím někoho, jak na mě míří šavličkami. "Jestli nechceš, aby ti ty šavle skončili v řiti, tak jimi na mě nemiř!" dávám důraz na slova, ať to zní co nejtvrději s dávkou agrese. "Bojem se zahřejem, ale nebudu na tebe plýtvat síly v takovém mrazu tady. Nevím jak ty, ale já jdu hledat úkryt." s těmi slovy se otočím a rozhlídnu se po okolí, zda-li nevidím nějaký úkryt, popř. stavení. Jestli vidím něco, kde by se dalo schovat, jdu tam.

Satakal ď Rok - 16. března 2014 10:02

soukromá zpráva od Satakal ď Rok pro Rozhodnutí Poslouchám jeho vulgární projev, dochází mi, že mám čest z nějakou tupou hroudou svalů beze cti. Za tasím jednu ze šavlí, z ohnu se a vytáhnu svůj klobouk ze sněhu, nasadím si jej, opráším ho a načepýřím péra, Poupravím si pásku a s malinko arogantním tónem mu řeknu ,,Takže šavličky?, Že prý mi skončí v mém pozadí, takovou naivitu jsem slyšel naposled od mého posledního souboje, byl to frajer tobě podobný, nakonec skončil na 8, né 12 kousků všude kolem, myslím si, že nejsem správný člověk na kterého by sis měl otvírat svou hubu, lůzo". V jednom ale toto stvoření pravdu mělo, pomyslím si, zima je to nesnesitelná a dále čekat na zázrak nehodlám. Teplo, sladké teplo Rozhlédnu se do dáli, vidím spoustu sněhu, naneštěstí pro nás začalo prudce sněžit, což viditelnost dost zhoršuje. Všimnu si, že jsme poblíž nějakých hor, což mi na bezpečí nepřidá, kousek od nás si všimnu menší prolákliny do skály, asi nějaká jeskyně, pomyslím si, což ale v mém případě nepřipadá v úvahu a dívám se dál. Nenašel jsem už nic, to ale mě nepřesvědčilo, abych šel do té malé jeskyně. Zabalím se celý do pláště a vyrazím cestou podél hor doufajíc, že narazím na nějaký příbytek. O kousek dál se zastavím, otočím se na toho vindráka, kterého v té vánici skoro ani nevidím, zavolám na něj ,,Pokud tu chceš umrznout, prosím, já tu ale umřít nehodlám, pokud chceš přežít, zde máš jeskyni" Ukážu na menší díru ve skále ,,Snad se tam na krátkou dobu ukryješ, přeji ti hodně štěstí". To byla ale chyba, neuvědomil jsem si že jsme v horách, a můj pronikavý hlas odstartoval něco mnohem horšího než vánici. Z vršku hor se odlomil veliký kus sněhu který se valí přímo na nás, není úniku, jediná možnost je jeskyně v hoře, sprintem k ní vyrazím a schovám se v ní.

Therdon Ruuz - 16. března 2014 13:01

soukromá zpráva od Therdon Ruuz pro Nečekaná kočičí návštěva Zkřivil jsem tvář, když jsem spíše uslyšel, než uviděl, že moje zbraň byla bez účinku sražena k zemi. Fajn, máme tu co do činění s někým, kdo má rychlé reflexy. Dám se hned do pohybu, nebylo by dobré, kdyby se někdo z nás zranil. Nevíme, jak dlouho tu budeme a i menší zranění může přinést komplikace. A jedna na mě zrovna letí. Sotva zareaguji na letící dýky a uhnu ji. (31) Můj úhybný manévr mě zpomalil, když jsem se opět podíval k Aranielovi, viděl jsem, jak byl jeho blátokrab odražen. Ze stínu se nám pak ukazuje nás útočník. Khajiit, mohlo mě napadnou, že se někdo jako on mohl dostat k nám do zad. Ať už to byl kdokoliv, zřejmě spolupracoval s Argoniánem. Pro mě to znamenalo jedno a to, že ho buď zpacifikuji, nebo rovnou zabiji. Pořádně se napřáhnu a zaútočím sekem na ruku, která drží meč. (84) S trochou štěstí ho o ní připravím a bude po boji.

Gaut Gorim - 16. března 2014 13:20

soukromá zpráva od Gaut Gorim pro Padá sníh... Padá sníh... "Ten musí být v horách poprvé" říkám si "takovou blbost jako řvát tady, vždyť spus.." nedokončil jsem myšlenku, neboť se stalo to, na co jsem myslel. Debil spustil lavinu. Rychle běžím k té jeskyni, Neznámý tam dorazil dřív, já to stihl tak tak. "To bylo těsné". Sníh zavalil vstup. Je tma. Opřu se o stěnu jeskyně, zhluboka se nadechnu, abych se uklidnil a povídám "Ty musíš být v horách poprvé, že? Jsi jako děcko, takhle tu vyřvávat, mohli jsi nás oba zabít!.... *povzdechnutí* Vypadá to, že spolu budeme trávit víc času, než je pro oba příjemné. Já jsem Gaut. Gaut Gorim.... asi nemáš něco na rozdělání ohně že?"

Rigor - 17. března 2014 11:47
	soukromá zpráva od Rigor pro Boj s meči mezi mágy . . . Moje akce se povedou jenom aragoniánec jmá štěstí při poslední akci a vyhne se meči. A následně po mě sekne nožem čemuž se pokusím vyhnout (71) a naběhnout na ještěrku abych ji shodil k zemi (68) a pokusím se jí jílcem svého meče omráčit (98).

Vypravěč - 17. března 2014 19:53

soukromá zpráva od Vypravěč pro Jeskyně Naneštěstí pro vás, lavina zavalila otvor, kterým jste se sem dostali. Tudíž není zpáteční cesty ven. Trochu sněhu se dostalo i za vámi, ale životu nebezpečná hromada to není, a tak se prozatím není čeho bát. Po vydechnutí by se jeden normálně porozhlédl kolem, ale díky zasypanému otvoru je zde mnohem větší tma, než by měla být. I přes tmu, která zde panuje, je vidět, že malinkou skulinkou otvor ve skále nekončil, ale táhne se ještě dál. Vše je navíc lehce namrzlé, a celou "chodbou" se ozývají tlumené křiky.

Gaut Gorim - 17. března 2014 21:07

soukromá zpráva od Gaut Gorim pro Vzhůru do neznáma Chvíli čekám na odpověď, když si konečně uvědomím, že něco slyším, že tu nejsme sami. Protáhnu se kolem pana N. a jdu dál. Chodba končím po nějakých 10 metrech ostrým záhybem vlevo, nakouknu tam a vidím, že se po pár metrech chodba zase stáčí. Pokračuji dál až k dalšímu záhybu, najednou se zarazím a konečně si uvědomím co slyším. Slyšel jsem je jen jednou, ale nikdy na ně nezapomenu. Na ty hnusné stvoření, jenž žijí v kobkách a jeskyních. Na ty, jenž si přivykly temnotě a ztratili zrak. "Falmeři" znechuceně pronesu. Vracím se zpátky k panu Neznámému. Sotva vlezu do chodby k němu, už slyším jak zase tasí. "Děláš dobře, že tasíš ještě dřív, než vidíš protivníka. Nejspíš nebudeš zas tak marný, nejprv sekat pak se ptát, to se mi líbí." Přijdu k němu blíž, rukou posunu bokem šavličku a říkám tichým hlasem, ve kterém se šílenost mísí se zábavou "Falmeři. Vypadá to, že jich tu bude několik, nevím, jak ty, ale já ty svině nesnáším a jdu si pro jejích hlavy, jdeš se mnou?" Nečekám na odpověď, otáčím se a jdu zase dál, hlouběji do jeskyně. Po cestě zkusím vytáhnout meč, ale chodba je malá, sotva v ní stojím vzpřímený. Malej prostor pro tebe příteli, snad jindy. Prokřupu pěsti a pokračuji dál. Dorazím k poslednímu záhybu, kde jsem si uvědomil nepřítele, vylezu zpoza rohu do chodby a vypadá to, že se na mě usmálo štěstí, je to o něco větší Tady by ses už mohl opřít do práce pomyslím si a vytahuji meč. Cestou dál se to rozšiřuje a tak se jen usmívám od ucha k uchu, když si všimnu dvou falmerů, jak něco hrabou v zemi "Nazdar vy svině, chcete kousek Gauta?"

Satakal ď Rok - 17. března 2014 21:42

soukromá zpráva od Satakal ď Rok pro Všude je to tak malé Stojím tam, ozbrojen a s tasenýma čepelema, nevnímajíc skoro nic co se kolem mě děje. Vidím že můj doprovod odešel, a pak zase přišel a možná jsem trochu pochytil z toho co mi říkal, ale většinu jsem nevnímal. Žaludek se mi zcvrknul a pomalu přestávám dýchat, celá jeskyně jako by se mi začala točit a přestávám vnímat sama sebe, v hlavě mám podivný pocit, pocit toho že padám, žbluňk, ozvalo se, když jsem dopadl na zem. Pád to nebyl nějak hrozný, spadl jsem do kaluže vody, nejspíše podzemní potůček, jsem sice mokrý, ale díky tomuto incidentu jsem se probral a vrátil do sebe sama. Sám sobě si nahlas řeknu pár povzbuzujících slov ,, Pojď, ty na to máš, vždyť to není až tak malé, je to velké, velké, velké" Posbírám si věci, klobouk, šavle a všechno si upravím tak, aby nebylo nic poznat. S těmito slovy, které si následně pořád vtloukám do hlavy se odhodlám jít dál. Po té, co jsem dostatečně uklidněný na to, že dokáži vnímat věci kolem sebe si všimnu hrubě otesané chodby, jenž mě vede stále dál a dál do temnoty. Chodba se stáčí stále hlouběji a hlouběji, kráčím po schodech, které ale vůbec nevypadají jako něco, co bych mohl hledat někde v jeskyni nějakých banditů, krásně vytesané, starobylé schody vytesané možná minulou, co minulou generací, co minulou, musí tu být už pěknou dobu, usuzuji podle hrubého nánosu čehosi, co nedokáži rozeznat. A podívejme se, celý šťastný vejdu do větší místnosti, kde ale vidím známý obraz mého doprovodu a dvě nějaké krčící se potvory, jak jsou nad něčím skloněné a nevnímají co se kolem nich zatím děje. V tom ale náš taktik pronese svou řeč, což podle mého, nebylo zrovna moudré. Rozcestník se smrtí Ty ohavné stvoření, jako by předtím nic netušili, i když se dívali naším směrem a i přes to nedokázali vycítit naší přítomnost, jako by s příchozím zvukem zareagovali. Zahledí se naším směrem, na milimetry přesně odkud šel zvuk, což znamená že všechna jejich pozornost se upoutává k mému nynějšímu spolubojovníkovi. Klidným, rozvážným hlasem pravím přímo k mému spolubojovníkovi ,, Dívej se, ten napravo vypadá jako třešnička na dortu, toho si vezmi ty, já se postarám o toho druhého, ten vypadá, že by tě mohl zranit". Podlaha je zde dosti namrzlá a tak zaujmu bojový postoj přímo vedle spolubojovníka, pevně uchopím zbraně a vábím to stvoření, aby se věnovalo mě. Pomyslím si, konečně této kopě svalů ukážu, jak bojuje správný mistr, a konečně si uvědomí, s kým má tu čest.

Araniel - 23. března 2014 10:43

soukromá zpráva od Araniel pro Krátká vzdálenost Kruci! Syknu, kdy můj útok nevyjde a já se ocitnu otevřen útoku svého nepřítele. Ten se příležitosti naneštěstí chopí velmi dobře a zahájil rychlý protiútok ve vzdálenosti, kde můžu těžko šípy něco vyřešit. Fajn! Jako v Morrowindu! Vezmu si do hlavy myšlenku. Nepřítel může být rychlejší a cvičenější v tomto boji, ale může se mi ho alespoň podařit překvapit, protože jestli ne, těžko budu moci udělat něco jiného. Zahodím luk stranou a přímo vstoupím svému nepříteli do rány, s cílem chytit jeho ruku s mečem dříve, než se mu něco podaří (23). Hned potom nečekám a vysypu na něj několik rychlých úderů na obličej (51), s cílem ho omráčit, než se k nám opět připlazí blátokrab s úkolem mu zaútočit na tepnu nad patou (1).

Vypravěč - 26. března 2014 19:06

soukromá zpráva od Vypravěč pro Nikdo z nich nečeká na vaší výzvu dlouho. Orientace těchto tvorů je především v jejich sluchu. Jeden byl oblečen do zbroje (viz. obrázek), druhý neměl ze zbroje nic, jen dlouhý zakřivený luk do kterého zakládal jeden šíp za druhým míříc na Gauta (72). Druhý se rozeběhl taktéž proti Gautovi nevšímajíc si Satakala stojícího kousek opodál. Falmer se svou zbraní pokusil seknout do paže protivníka (51). Na útok i obranu se hází jednou procentkou. Číslo které padne se píše do závorky, a podle čísel porovnávám sílu útoku, či zranění které jste uštědřili nebo obdrželi.

Satakal ď Rok - 26. března 2014 20:30

soukromá zpráva od Satakal ď Rok pro Oni mnou snad pohrdají Vidím je, oba dva zaútočili na muže po mé levici, nikdo si mě ani nevšiml. To je moje šance ukázat tomu hromotlukovi, že mistr boje jsem tu já, moje klasická rozepře v mém nitru. Jak vidím lučištníka, nechám ho střílet, hbitě přiskočím ke Gautovi a snažím se zablokovat příchozí útok jednou ze šavlí (65), druhou hned na to útočím z otočky na jeho nohy (30), Doufám, že mu tímto útokem znemožním pohyb a stane se lehkým cílem.

Gaut Gorim - 27. března 2014 21:29
	soukromá zpráva od Gaut Gorim pro Hele, šíp! Oba útočí na mě, žádné překvapení. Teď je musíš zabít oba dv.. kurva šíp probliklo mi hlavou. Uhni vole! nepřemýšlím a poslechnu rozkaz, který jsem si sám dal(52%). Koutkem oka zahlédnu, jak se pan N. snaží zasáhnou ozbrojeného falmera. "Do něj!" křiknu na něj a rozběhnu se proti lučišníkovi ve snaze zarazit mu meč do břicha(72%).

Mellia Eventide - 28. března 2014 15:31

soukromá zpráva od Mellia Eventide pro Nové ohrožení Rigor se rozebíhá za tím Argonianem zatímco my ostatní se soustředíme na současnou hrozbu.Jeden draugir už je mrtvý a tak zbývá už jenom ten druhý zatímco se Rigor a Argonian válejí na zemi.Navíc to vypadá že je tu nová hrozba ukrytá ve stínech vlevo.A protože ork si s tím druhým draugirem poradí tak se pokusím nějak zaměřit na tu hrozbu ze stínu. Nebo mám pomoct Rigorovi?Ne brzy tu začnou létat blesky a ohnivé koule a u toho zrovna být nemusím. Ovšem vypadá to tak že že se tam bude spíš bojovat než kouzlit.Ten kteří útočí ze stínu má hbité reflexy a později taky zjistím proč. Khajiit.To jsem si mohla myslet. Rozhodnu se nakonec pomoct Aranielovi proti boji s Khajiitem a tak vyrazím proti němu.

Vypravěč - 31. března 2014 18:58

soukromá zpráva od Vypravěč pro Boje Draugir Grommashův útok se pokusil vykrýt železným nátepníkem, ale upustil při tom všem svůj meč na zem ( 87 ). Naštěstí pro něj, jej to nevyvedlo z míry a nátepníkem vykryl i druhou, smrtelnou, ránu ( 72 ). Na jeho mrtvé tváři byl znát smích, který neustupoval ani s další ranou mířící na tvé břicho ( 35 ). Bojuje pouze holou rukou, neb jeho zbraň nyní leží na zemi pod ním. Therdonův útok byl nejspíše více zákeřný, než by si kočičák jen přál. Khajiit obecně měl vlastnit rychlé reflexy, ale tady asi udělal při vytváření někdo chybu. S rukou sice kočka cukla, ale marně ( 41 ). Přes celé zápěstí vedl dlouhý, hluboký šrám. Khajiit se po tobě instinktivně ohnal dlouhými drápy ( 74 ). Rigor si zatím proti Argoniánci vedl poměrně dobře. Shodit ještěra na zem sice nešlo přesně podle plánu ( 93 ), ale alespoň jílec nezklamal a vykonal co bylo zapotřebí ( 54 ). Ještěr padl k zemi nevnímajíc okolí. Araniela si teď útočnice ze tmy nevšímá. Naopak se snaží stáhnout do bezpečí jeskyně kde se cesta půlí na dvě. Blátokrab se mezitím pokouší nějak ublížit, ale nedočká se většího vděku, než je pár metrů prolétnutí se vzduchem ( 41 ). Za zraněnou kočkou je znatelná krvavá stopa. Mellia Khajiit utíká, tudíž na nějaké válečné skutky není momentálně čas.

Grommash Hellscream - 31. března 2014 19:18

soukromá zpráva od Grommash Hellscream pro Už vidím draugirův konec... Už je to opravdu frustrující, když vidím, jak ta ohnilá mrtvola, vykrývá mé útoky, jakoby nic. Ahh... konečně upustil tu jeho zbran. Nechápu, čemu se vlastně směje, asi se draugirové smějí předtím, než je někdo zničí. Jeho výpad rukou vyruším tím, že pohnu tělem a chytnu jej jednou rukou. (44) Druhou rukou se silně napřáhnu a udeřím ho jednou ze svých seker. (42) Hmm.. snad už to bude jeho konec...

Vypravěč - 06. dubna 2014 13:38

soukromá zpráva od Vypravěč pro Útok Satakal ď Rok zablokoval letící ránu, i když to bylo jen o kousek těsné. Druhý útok však Falmer vykryl bez jediného problému ( 94 ), ve chvíli vykrytí se otočil a s mírným nahnutím se tě pokusil zbraní seknout do nohy (57). Gaut Gorima letící šíp zasáhl do ramene. Žádné velké zranění, jen povrchové škrábnutí, které tě o ruku nepřipraví. Že běžíš na Falmera s lukem bylo patrné i slepé kreatuře, která se tvému útoku rychle vyhnula (86). Z poza improvizorního pásku vytáhl krátkou dýku, kterou zaútočil na tvou hruď (8). Bylo na tom všem vidět, že útočením lukem mu jde o něco lépe, než se zbraní na blízko.

Therdon Ruuz - 07. dubna 2014 18:29

soukromá zpráva od Therdon Ruuz pro Asi budu mít pár nových jizev... Kočka nečekala, že se po ní vrhnu s takovou vervou a zasadím ji tvrdou ránu do zápěstí. Po tváři se mi rozběhne široký úsměv, cítím bušení krve a pocit života, který se mě zmocňuje pouze v boji. To, že na mě Khajiit použije drápy jsem čekal, ale byl rychlejší a hbitější než já. Pokouším se uhnout, ale nemůžu říct, že by to byl podařený manévr. (27) Pár nových šrámů bych uvítal, ale ne teď, ne tady, když nás tu může cokoliv překvapit a já jako jeden z bojovníku naší malé skupinky musím být připravený na všechno. Hned po Khajiitově útoku se opět rozhodnu útočit já. Nechci ho zabít, mohl by nám lépe posloužit živý než mrtvý a tak mu zkusím prokopnout zboku koleno. Teda horní kloub jeho dolní končetiny, nevím jak to jinak nazvat než koleno. (29) Můj kop následuje další, který míří výš a snaží se mu zasáhnout pod žebra. (83)

Gaut Gorim - 10. dubna 2014 18:01
	soukromá zpráva od Gaut Gorim pro Útok! část 2. Vyhnu dýce (80) a následně provedu přímý kop na falmerovo břicho (93) Při zdařilém útoku kopem provedu mohutný sek z vrchu na jeho hlavu (40).

Satakal ď Rok - 11. dubna 2014 16:14
	soukromá zpráva od Satakal ď Rok pro Jak se opovažuje! To špinavé stvoření se opovažuje na mě útočit? To né, To nemohu připustit. Ladně jako vítr se snažím vyhnout letícímu úderu (51), následně se chystám provést dvojitý úder ze spod na jeho žebra, první rána (61), druhá (91). Snad to té bestii bude stačit.

Vypravěč - 24. dubna 2014 19:55

soukromá zpráva od Vypravěč pro Útok Satakal ď Rok se útoku vyhnul pozdě. Tedy tak se to na první pohled mohlo jevit, protože úder nezasáhl maso, ale poškodil látku, botu. Prvnímu úderu se vyhnout nestačil, ale nějaký ten pokus o to tam byl (21). Bohužel pro něj, i druhého útoku nebyl schopen zbystřit dříve (55). Motáním se kousek vzdálil, jen na délku paží. Byl slyšet chraplavý nádech. Napřímil se, a pěstí ti zamířil na obličej, který se snažil z posledních sil zasáhnout (85). Gorimovu kopu se falmer nevyhnul (37) stejné to bylo i s ranou, která mu usekla hlavu (4). Současný stav je tedy - jeden zabitý, druhý polomrtvý.

Rigor - 24. dubna 2014 20:50

soukromá zpráva od Rigor pro Mám v merku dalšího . . . Když se mi podaří skolit aragoniána a ten následně padne do bezvědomí, tak neváhám a okamžitě se zaměřím na dalšího nepřítele. Když se mi povede udělat si malý obrázek o situaci a o tom kdo s kým bojuje hned je mi jasný, že ti co bojují s draugiri žádnou pomoc potřebovat nebudou. Neváhám tedy a okamžitě zaútočím na tu khajitku, která kolem sebe metá šípy jako zběsilí dikobraz své bodliny. Urychleně proti ní vyšlu jednoduché kouzlo, které by ji mělo omráčit. Jedná se o telekinetické kouzlo, kterým zvednu nedaleký kámen za země (61) a pošlu ho na lukostřelce. Pokouším se mířit na hlavu (15).

Araniel - 25. dubna 2014 21:18

soukromá zpráva od Araniel pro Zakončení Díky lidi! Ozvu se potom, co jsem už v relativním bezpečí. V naší situaci jsem spíš čekal, že se s útočníkem budu muset vypořádat po svém, ale nakonec jsem se mohl spolehnout na zbytek skupiny. Když jsem teď volný, chystám se znovu zaútočit, ale jelikož khajiit by nás mohl svou krvavou stopou někam zavést a i tak si ho už pár lidí vyhlédlo, aby ho nenechali utéct, rozhodnu se pomoct Grommashovi, který sice vypadá, že draugira každou chvíli zredukuje na kousky, ale něco se může šíleně zvrtnout, nebo na nás může ze stínů zaútočit ještě někdo a v takovém případě bych si přál, aby byli všichni připravení. Vystřelím tedy draugirovi šíp na hlavu (94) a blátokraba přivolám zpět k sobě, měl toho za tu chvíli už dost.

Gaut Gorim - 29. dubna 2014 22:38
	soukromá zpráva od Gaut Gorim pro Boj Vytáhnu meč, který po mém trochu silnějším úderu z části zajel do ledu. Zhluboka se nadechnu a podívám se směrem k panu N, jak se daří jemu a jeho protivníkovi. Vypadá to, že tady bude taky za chvíli konec. Pro jistotu jsem ale pořád připraven kdykoli vyrazit a pomoct mému spolubojovníkovi.

Vypravěč - 01. května 2014 20:49

soukromá zpráva od Vypravěč pro Grommash se rychle zbavil přežívající nemrtvého, protože ten nedokázal vykrýt poslední ránu (32), která jej stála "život". Therdona kočka zasáhla do ramene kde způsobila menší škody ( - postih ). Pokusila se dát do rychlého útěku, i tvému prvnímu útoku odolala bez menších problémů (92), ale ten druhý už jí ve vytouženém útěku zabránil (25). Skopl jsi ji na zem, a ona se teď pokouší zvednout a pokračovat v cestě dál. Rigor pohnul skálou velkou jako jeho pěst a mrštil s ní proti kočce. Ta však neměla velké štěstí, protože kamen ji na poprvé sice netrefil, ale odrazil se od protější stěny a zasáhl jí do ramene (28) Aranielův šíp se zabodne do mrtvého těla. Grommash byl v tomto případě o něco rychlejší. ,,Sakra!" Zavrčela khajiitka, když se pokoušela vstát ze země. Pokusila se z náprsní kapsy vytáhnout jakousi kuličku, ale naneštěstí pro ni, poraněná ruka nebyla dosti šikovná a ta druhá kvůli držení zbraně prakticky nepoužitelná (16).

Rigor - 01. května 2014 21:02

soukromá zpráva od Rigor pro Že by nový přírůstek ?? Když se khajitka díky našim spojeným silám skácí na zem, tak se k ní rozběhu abych ji znehybnil. Jenže co čert nechtěl ona je rychlejší a už něco vytahuje ze své kapsy. Sakra vypadá to, že tohle naše úsilí bylo na nic. Naštěstí je ta kočka natolik zraněná, že se nemůže ani pomalu hýbat. A tak pokračuji v započatém skočím na ni , chytnu ji ruku se zbraní a pokusím se ji tu zbraň vytrhnout. Pokud se mi to povede chytím ji do kravaty a obrátím se na ostatní s prosbou "Máte někdo provaz nebo něco? "

Therdon Ruuz - 10. května 2014 23:06

soukromá zpráva od Therdon Ruuz pro První zmatená bitva a já si odnáším zranění Nijak nereaguji na to, že mi její drápy projedou nekrytým místem pod zbrojí. Každá obrana má slabinu, já se soustředil na útok a tak jsem se nechal zbytečně zasáhnou. Hvězdy jsou dneska ale na mé straně, mohlo to být něco horšího, než jen zahnuté drápy kočky. Takové kopí udělá mnohem větší paseku. Zranění nebylo vážně, její drápy jsou ostré a mají vlastnosti jak ostrá čepel – bolí nejvíce, hojí se nejlépe. Můj první kop nevyjde, Khajiitka ho zablokuje fešným skopnutím její vlastní nohou. Něco takového bych já nestihl. Má výhodu rychlosti, blokovat úder sražením je odvážné a velice účinné, protivníka to nechá dezorientovaného z toho, jak se jeho útok vyvinul. Já ale už nějaký ten pěstní souboj vyhrál a tak vím, že nesmím zastavit. Druhý kop je lepší, zastaví ji a shodí na zem. Ten samý efekt jsem očekával od mého prvního kopu, ještěže jsem se obtěžoval s tím dalším. Už jsem se lekl, že nám z toho nic nekápne, když vidím, jak si z kapsy začne něco vytahovat. Naštěstí má zraněnou ruku, takže ji to je k ničemu, kuličku si do chřtánu dneska nehodí. Přiběhne Rigor a začne ji pacifikovat. Nemám nic proti, opatrnosti není zadost a když ji dáme ještě trochu do těla, neuškodí to. Zavrtím hlavou, když se zeptá po provazu. Taky bych ji rád viděl svázanou a měl jistotu, že neuteče ani nám nic dalšího neprovede, ale v tomhle nedokážu posloužit. Zatracená práce, cestuješ a nemáš sebou lano? Základní chyba, člověče. Zranění na rameně se konečně přihlásí o slovo. Syknu, když s ním pohnu a vím, že její drápy nakonec napáchaly více škody, než jsem si myslel. Sednu si kousek dál a sundám si ramenní chránič. Několik hlubokých šrámů hezky krvácí a dávají mi vědět, že levačku rozhodne nebudu používat tak, jako předtím. Minimálně do té doby, než ji pořádně ošetřím. Lektvarem nechci plýtvat, kdoví, kdy ho budu potřebovat mnohem více než jen na blbé šrámy.

Vypravěč - 11. května 2014 10:42

soukromá zpráva od Vypravěč pro Boj byl u konce. Falmeři zemřeli, ale než se tak stalo, zatopili i vám. Každopádně to je teď stranou. K dispozici je nyní čas na nějaké to léčení ( pokud máš čím ). Letmo prohledáš padlé mrtvoly, jestli u sebe nemají něco užitečného. 1x Luk má k sobě jedenáct nepoškozených šípů. Klíč byl ve Falmerovi, který svíral těžkou zbraň. Od čeho byl není zcela jasné. Cesta se dál táhne úzkou chodbou doleva, kde není vidět nic jiného, než tma.

Gaut Gorim - 13. května 2014 16:46

soukromá zpráva od Gaut Gorim pro Cesta dál Boj ustal. Meč radši ale neschovávám, možná toho bude víc. Vyvázl jsem celkem pěkně, jen s lehkým škrábnutím. Nic vážného, na co by se mělo umírat, nebo co by mi mohlo nějak vadit. Prohledal jsem mrtvoly těch dvou zrůd a našel celkem užitečné věci. Kostěná sekera (tipuji, že je to provizorní sekera splácaná na koleni a ne dračí kosti) kterou jsem si strčil za opasek, lahvička s lektvarem šla do batohu spolu s klíčem, který nevím, k čemu patří. Po tom krátkém boji se i cítím líp, jako kdybych měl poslání v podobě pobití všech falmerů. Jen se usměji nad svým dílem a vydávám se dál do tmy. Už tu není tolik ledu jako předtím, spíš to už připomíná nějaké rozvaliny. Po několika metrech se temná cestička přehoupla do velké místnosti, která asi sloužila jako ložnice. Tipuji podle kamenných postelí.

Mellia Eventide - 14. května 2014 21:55

soukromá zpráva od Mellia Eventide pro Khajiitka zneškodněna Argonian vypadá že už nebude dělat problémy a ten poslední draugir už taky ne.Takže zbývá tu ta Khajiitka.Co tu vlastně dělá?Patří k tomu Argonianovi nebo se rozhodla si přihřát vlastní polévku?Khajiitka vidí že prohrává a zřejmě se rozhodne že si vezme své tajemství do hrobu ovšem kuličku se jí nepodaří pořádně sevřít.Rigorovi se pak jí podaří zpacifikovat a na jeho otázku odpovím. „Já mám provaz.“ Při tom co dělám je to nezbytné.Potom vytáhnu provaz a pomůžu mu nebo někomu jinému Khajiitku svázat.

Grommash Hellscream - 16. května 2014 18:49

soukromá zpráva od Grommash Hellscream pro Draugir mrtev... Už podruhé Sakra... Tihle draugirové jsou poměrně zdatnými protivníky. Jak bych tady uvítal ty Falmery od minula. Jakmile zasazuji poslední ránu, tak se dostaví pocit menší nostalgie. Nicméně se do draugira zabodne ještě jeden šíp. Jsem rád za pomoc, ale trochu pozdě. Zvednu svou hlavu a uvidím Araniela, který se dívá na šíp. Zjevně to byl on, který vystřelil ten šíp. Tohle si zapamatuji... Snad. Cítím se trochu poníženě, když vidím, jak všichni ostatní nepřátele jsou už bud uzemněni, nebo mrtví. Odklidím všechny mrtvoly, aby se tady udělalo trochu místa pro nás. Khajit? Co tady dělá? Jak tak vidím, tak většina mé nové skupiny je zraněna. Pokusím se využít mé dostatečné znalosti oléčení, a pomoct jim, jak jen to půjde. Při tom však sleduji tu Khajitku. Nevěřím jí ani nos mezi očima. Původně nás přece chtěla zabít.

Vypravěč - 27. května 2014 22:22

soukromá zpráva od Vypravěč pro Skulinky ve zdech se hledají těžce, když je vidět sotva na tři kroky před sebe, ale není to nemožné. Obzvlášť, když ona malá skulinka je velká zhruba metr a je v zemi. Nikdo není mistr v předvídání, a tak jsi se dalších pět prolétl vzduchem, aby jsi dopadl na medvědí kožešinu. Starou medvědí kožešinu. Kolem tebe byla tma, ale skrz škvírku dovnitř pronikalo slabé světýlko oranžové barvy. Dopadl jsi do jakési místnosti, která připomínala alchymistickou dílnu. Dokonce se na zemi i pár bylinek válelo, ale ty k použití už dávno nebyly. Stáří se tady na té místnosti podepsalo jak jen dovedlo. Skoro každý předmět zde byl obalen v husté síti pavučin místních pavouků, kteří jsou velcí jako pěst dospělého muže. Po opuštění této místnosti zde byla nová, osvětlená chodba, která na konci končila železnou bránou. Brána byla tvořena mřížemi, které odhalovali co se za nimi ukrývá. Byla tam malá truhlička na stupínku. Pozlacená, a u ní ležela kostra, která se na ni snažila dosáhnout. Všude kolem byl slyšet otravný zvuk par, který nijak neulehčoval rozpoznávání zvuků od těch nepřátelských.

Vypravěč - 02. června 2014 13:50

soukromá zpráva od Vypravěč pro Khajiitka Zpacifikování proběhlo bez větších problémů. Kočka s sebou škubala, to ano, ale zranění jí nedovolila volně útočit. Z ruky jí vypadne i dýka, takže by její zbraní v tento moment mohli být jedině její ostré drápy, které může použít jen na jedné ruce. Když je svázána jen si posměšně odfrkne. ,,Stejně tady chcípnete. Nevíte co číhá v srdci tohoto místa..." Zdálo se, že kočka to ví, ale je paličatá.

Grommash Hellscream - 02. června 2014 17:00

soukromá zpráva od Grommash Hellscream pro Khajiitka Khajiitka nemá pod váhou našich těl žádnou šanci. Každý se stará o to, aby se nemohla ani trochu pohnout a poté nás ohrozit. Nakonec někdo přihodí provaz a spoutá ji ruce a nohy k sobě. Poté jí z rukávu vypadne dýka. Asi to bude zabiják. Vypadá poměrně frustrovaně z toho, že jsme ji chytili. Co se týče toho zranění, tak já ji pomáhat nebudu. Po chvilce smýkání se si povzdychne a začne říkat, že všichni tady chcípneme. Vzhledem k těm draugirům by to mohla být pravda. Pokud bychom jich potkali třeba šest, tak by to byl opravdu velký problém. Ale proč ona ne? Možná byla pod ochranou té ještěrky. Těch draugirů tady může být mnohonásobně více. Nevím, jestli má cenu se vydávat dále do kobek. "Víš, kolikrát jsem tohle už slyšel?" Přejedu si rukou po zjizveném těle. "A vypadám, že jsem mrtvý?"

Gaut Gorim - 02. června 2014 18:12

soukromá zpráva od Gaut Gorim pro Tak houby ložnice, ale nějaká alchymistická dílna. Smrdí to tu starýma kytkama a vším možným. Nic zajímavého jsem tu nenašel a tak jsem se vydal na cestu dál, hlouběji do komplexu. Pro mé štěstí tu jde už konečně vidět. Ale zas tu není skoro nic slyšet. Tedy je, jen syčení nějakých strojů. Pokud si dobře vzpomínám na vyprávění od různých cestovatelů, tak to musí být dwemerské ruiny. Jen se pousměju a rozhlídnu se, chvilku si prohlížím, jak nějaké zařízení, ze kterého jde pára jezdí nahoru a dolu. Zdržovat se na jednom místě dlouho škodí zdraví, tak pokračuju v cestě dál. Vidím bránu, která je stejně jako všechno okolo ze zlata a za ní truhlička. Malá zlatá truhlička. Kostlivec, který po ní natahuje ruku mne upozorní, že tam asi něco bude. Ještě že mám tak dlouhý meč. Sundám si ho z ramene, plochou stranou zajedu pod truhličku a nadzvednu ji.

Therdon Ruuz - 02. června 2014 19:21

soukromá zpráva od Therdon Ruuz pro Výslech Náš nebohý zajatec se prakticky nemá jak bránit. Byla ztracená už v ten moment, kdy se rozhodla vylézt ze stínu, nečekala, že se proti ni vrhneme s takovou vervou a odhodláním. Dokonce její poslední zbraň ji vypadne z ruky, jako taková směšná tečka na závěr. Sehnu se pro ní a prohlédnu si, jestli vůbec stojí za to si ji nechávat. Hraje si na silnou, dělá, jakoby ona byla pánem situace. Neví, s kým má tu čest. Silná slova slabé ženy, říkával otec, když mu matka říkala, co mu provede za to nebo ono. Měl pravdu, nikdy to nedodržela, akorát se podvolila jeho vůli později. Byl to rafinovaný muž, nebyl ji, věděl, jak krásná a tím pádem i cenná je, chránil si ji. To samé se ale nedá říct v tomhle případě. Grommash dělá ramena. Ne, že bych mu nevěřil jeho slova, taky jsem tolikrát slyšel předzvěst své smrti, ale nikdy k ní nedošlo. Pro orka tohle platí stejně tak, zabít někoho jeho druhu je mnohem těžší, než složit člověka, ať už jakkoli trénovaného. Kleknu si k ní, podívám se ji do očí a dvěma rychlými pohyby její vlastní dýkou ji připravím o fousky na čumáku. Tuším, že jsou na tom stejně jako kočky, pomocí nich vnímají blízké věci a určitě není příjemné přijít o něco takového. Nemusí to bolet, pouhá absence smyslu je pro mysl jako choroba, pomalu se může prohryzat tak hluboko, že člověk zešílí. Nebo Khajiit... „Mluv.“ Víc není potřeba, ví, co chceme. Informace, čím víc, tím lépe pro ní. S výhrůžkou v hlase jsem se ji podíval na uši, snad ji dojde, co tím myslím.

Rigor - 03. června 2014 08:30

soukromá zpráva od Rigor pro Kočička už je na zemi Melia mi hodí provaz, o který jsem požádal a já khajitce svážu roce a nohy k sobě. Potom vstanu a přejdu zpátky k Aragoniánci, který je ještě v bezvědomí. Kleknu si vedle něj a roztrhnu mu hábit, abych z něho mohl udělat provizorní provaz. Jemu také svážu roce a nohy k sobě a chytnu ho za ocas a odtáhnu k ostatním. Eh ten je teda pořádně těžkej. Proč jsem o to nepoprosil někoho, pro koho by to nebylo tak náročný. Třeba toho orka. No nic vždyť už jsem tady. Ještěřáka nechám ležet kousek od khajitky a otočím se k ní, protože už nad ní klečí Therdon a řeže jí vousky. Hah docela chytrý. Když na ní promluví a potom se podívá na její uši není ani pochyb o tom, co tím myslel. "Taky bychom jí mohly trochu ostříhat." Pronesu jen tak mimochodem. Potom mi ale pohled padne na ocas té kočky, když ho rychle schovává pod sebe aby nebyl vidět. Moc pozdě. Přistoupím blíž k zajatkyni a pokleknu vedle ní. Rychle sáhnu rukou pod ní a vytáhnu její ocas. "Moc pozdě kočičko." Mile a s trochou ironie se na ní usměji a zadívám se do jejích očí Tak bezmocná a přes to má pořád tolik prostředků jak může bojovat. Ocas, který teď silou dřímám ve své ruce vytáhnu tak, aby ho viděli i ostatní. "Když jí zbavíme ocasu, tak nebude moct udržet rovnováhu a prakticky bude naprosto bezmocná."

Araniel - 04. června 2014 22:01

soukromá zpráva od Araniel pro Vítězství hodné králů No, chovejte se jako doma, zabavte se mučením a já s dovolením mezi tim vezmu všechno cennýho! Mrknu na zbytek skupiny a přesunu se k mrtvým tělům, jestli nemají nějaké prastaré draugirské poklady, plné magie zbytečnosti. První samozřejmě prohledám ty, k jejichž skolení jsem dopomohl a pokud se ostatní k pokládkům nebudou mít, rád vezmu i zbytek, přeci to tu nenecháme ležet! Hej, tu bariéru přece musel držet nějakej kámen duší, ne? Napadne mě, když si vzpomenu, že byla celkem silná a vzhledem k počínání mága bych i řekl, že nad jeho síly. Rozmyslím si tedy své počínání a hned po obrání svých nemrtvých se vydám kousek dál, abych se podíval po zdroji bariéry.

Vypravěč - 26. června 2014 18:25

soukromá zpráva od Vypravěč pro Odřezání fousků není pro kočku nic příjemného. Začne s sebou škubat a prskat na všechny strany, ale je to přeci jen více než marná snaha. Začíná jí být jasné, že se zastrašováním z provazů nedostane. Přesto se snaží dále mlčet, ale když dojde na řeč o jejím ocase, raději se nedobrovolně vzdá a začne mluvit. "Tam dole... je tam u tý starý věci, která je tak hledaná. Starý a zjizvený, očekává vás. Poslal mě, abych se postarala o vaši smrt, ale věděl, že selžu. Byl to test... Já... Já nevím nic víc. Nic konkrétního, jenom tohle. Klidně mě teď zabijte, ale stejně se svému osudu nevyhnete." Ať jste měli v plánu cokoli s kočkou udělat, odpoutala vás od toho podivná záře, která se začala snášet nad argoniánce. Netrvalo to dlouho a ještěr zmizel. Po jeho maličkosti na zemi zbyla jen černá hromada prachu, přesto se nezdálo že by shořel. Záře byla neznámého magického původu. Reakce Khajiitky byla stejná jako ta vaše. S velkou pravděpodobností neměla s ještěrkou nic společného, ale to také nemusí být vůbec pravda. Pro Therdona: Na dýce jsou vyryty runy, kterým však nerozumíš. Zbraň je v černém provedení, velmi ostrá. Její rukojeť je vytvořena z kožených pásků z divoké zvěře. Celkově je dýka velmi lákavá na pohled. Araniel mezitím prohledával mrtvoly. Spousta starého kovu, zbroje a zbraní. Drcené kosti, či horská sůl. Tyto suroviny se nacházely ve velmi malé míře. Jediné co stálo za povšimnutí byl deník u jednoho z draugirů, který sepsal jakýsi Sebastian Herm z Ledohradu. Stránky byly vytržené, ale přesto se z toho zbytku dalo pochopit, co se autor snažil nalézt během svého putování touhle kobkou. Podle něj je někde tady dole prastarý klíč, který dokáže otevřít Knihu Duší. Kniha Duší je podle starých Nordů kniha, kterou sepsal sám Daedrický princ Boethiah. Nic dalšího se v deníku nepíše.

Therdon Ruuz - 02. července 2014 19:22

soukromá zpráva od Therdon Ruuz pro Dýka Po chvilce prskání a syčení kočka začne mluvit. Dojde ji, v jaké je situace a že nemá na vybranou. Nedozvídám se nic, co by mi už předtím nebylo jasné. Někdo na nás čeká, snaží se nás zabít, je rozhodnutý jít přes mrtvoly. Klasické vyhrožování ohledně našeho osudu, nic , co bych už neslyšel tolikrát, aby mě to nezanechalo naprosto chladným. „Nepovídej,“ řeknu s úsměvem a kroutím hlavou. Podívám se na dýku, kterou jsem kočce způsobil takové nepříjemnosti. Je to opravdu skvostný kousek, hodný nějaké výstavy nebo zatraceně těžkého prodeje, rozhodně nic pro nějakého obyčejného – a neschopného – vraha. Nebo možná právě proto ji má, dárek od Bratrstva za vstup, odměna za práci, těžko říct. Nebo jen okradla správného člověka. Tak či tak, je teď moje a já s ní později rozumně naložím. Nejvíc mě ale udivují ty runy. Jejich význam mě naprosto uniká, neznám ani jeden znak, což zrovna není obvyklé. Možná nemluvím všemi jazyky, ale občas vím, který to je a umím základy. Otec obchodník, znalost pozdravů ve všech jazycích byla nutnost... „Ty, kočko,“ začnu, když se za mnou objeví záře. Otočím se na ní a vidím, jak se obr světla snáší k tělu Argoniana a později ho... vypaří? Zbyl z něj popel, ale rozhodně nehořel, takže buď ho vysušila tak, že je z něj prach nebo nevím. Magie, magie, magie! Kdy konečně najdu místo, kde od ní budu mít klid?! vztekám se v duchu nad tímto jevem, který mi byl vždycky cizí. Pohledem se vrátím ke Khajiitce. „Co to je za dýku?“ Dám ji její zbraň před čumák, ale dost daleko, aby nedosáhla, ať už se pokusí o cokoliv.

Grommash Hellscream - 10. července 2014 11:03

soukromá zpráva od Grommash Hellscream pro Kouzla Odpor kočky nekončí a pořád nechce mluvit. Teprve až zajdeme na hranici vyhrožování, tak konečně začne mluvit. Hranici protože ocas je pro ně cennější, než třeba oko. Mluví o někom, kdo předpovídá náš příchod. Věštec? Co by zrovna tady dělal věštec? A pak ještě nějaké kecy o tom, jak dlouhé bude naše umírání a takové blbosti. A pak to přijde. Klidně mě teď zabijte. "S radostí." Odpovím kočičce. Vezmu si jednu ze seker a tu druhou nechám na zemi. Pomalu jdu k ní, aby si to mohla pořádně vychutnat. Jsem asi dva metry od ní a v tom mě něco přeruší. Je to záře tak silná, že si skoro musím zakrýt oči. To se mi nelíbí. Nakonec to ale na naši skupinku nemělo žádný vliv. V podstatě ta záře spálila argoniánce. Po něm zbyla jen menší hromádka popela. Ta kočka o tom musí něco vědět! Od popravy kočky ještě trochu ustoupím. Kleknu si před ni. Ale ne zase moc blízko. Takový půl metr by mohl stačit. Zlostně ji přejedu pohledem. "A co víš o tomhle? Kdo to udělal?!" Řeknu výrazně.

Mellia Eventide - 28. července 2014 00:17

Mizející Argonian a potencionální khajití kožich Teď přichází typické řeči typu do srdce tohoto místa vaše cesty míří váš život však skončí před jeho mříží.A ta Khajiitka to ví a nechce nám to říct.A já se začínám nudit a taky si chci odpočinout. Já nechci sýr bude mi stačit když budu znát cestu z bludiště. Výslech nechám na ostatních zatím co já se posadím a zírám do neurčitého místa.Ovšem nejsem jediná která se nechce zapojit do mučení Khajiitky.Araniel se rozhodne prozkoumat okolí ovšem těch draghirů se dotýkat nebudu a na prohledávání okolí nemám náladu.Jistě to Araniel udělá dostatečně pečlivě a já se mu nechci plést do cesty a pak se s ním hádat kdo z nás to našel dřív.Khajiitka nám nakonec řekne něco víc,ale o moc toho zase není.Dole v srdci tohoto místa je nějaká stará věc kterou hledají všichni co jsou zde společně ještě s někým. Zřejmě někým silnějším než je ten Argonian nebo ona.Moc tomu nerozumím,ale buď víc skutečně neví nebo nám to nechce říct.Nebo obojí. Ovšem pak si všimnu podivné záře která se snáší na toho Argoniana.Buď utíká nebo si ho jeho pán přivolává zpět.A nejspíš to bude ta druhá možnost vzhledem k tomu že po něm zůstal na zemi pouze černý prach který nás má přesvědčit že Argonian zemřel. Takže ta Khajiitka byla pouze jako záloha nebo podpora toho Argoniana když se mu přestalo dařit a on zjistil že jsme tvrdší oříšek než původně čekal. Vstanu dojdu ke Khajiitce a nenuceným hlasem oznámím. „Možná už víc neví,ale i tak na tom můžeme vydělat.Jsou místa i tady ve Skyrimu kde nám za Khajiití kožich dostatečně dobře zaplatí.“

Araniel - 02. září 2014 22:31

Povinná četba Hej lidi! Zavolám s úsměvem poté, co konečně narazím na něco, co stojí alespoň trochu za zmínku. Mám fajn knížku! Vysvětlím jim hned vzápětí, zatímco oni se snaží dostat něco z toho chlupáče, který ještě před chvílí lítal po chodbě a chtěl nás zabít. Prej je tu někde klíč k další knížce! Neptejte se mě, jak asi klíč ke knížce funguje, nikdy sem žádnou zamklou neviděl, ale tahle zamčená knížka je prej Kniha duší! To znamená Boethiah, takže Daedra. Tahle kniha má ale jinýho autora, takže bych řekl, že tyhle šašci se rozhodli to psaní trochu prověřit. Navíc... když tu sme my a je tu klíč, tak je asi našim cílem právě ten klíč? Ještě chvíli se dívám do knihy a pak si jí schovám, kdyby náhodou jsem něco z ní zapomněl a musel si to ověřit. A ne, o poloze tý zamčený knihy tam nic neni.

Vypravěč - 09. září 2014 19:28

1. skupina Rigor, Mellia, Therdon, Araniel a Grommash Vyslýchání kočky se zdálo být skoro marné. "Ten Argoniánec je nějaký černokněžník, který tady hledá artefakt. Věřte mi, já ho neznám!" Rozkřikla se, když se do hovoru přidal Therdon s nově získanou dýkou. "Rodinné dědictví..." odsekne tě a sklopí zrak. Nejspíše se o oné dýce nehodlá bavit dál, i přes všechny výhružky. Zdá se, že je se svým nadcházejícím osudem smířena, ať ji připravíte cokoliv. "Ta knížka tady nemá co dělat..." Zvedne hlavu a otočí ji směrem, kde stojí Araniel. Bylo to jediné co řekla, více neprocedila mezi zuby vůbec nic. Bylo tedy na vás, jak s kočkou definitivně naložíte. Ať tak, či onak, následující cestu máte předem danou. Všichni jste se dali do pohybu, který směřoval táhlou chodbou, která se zdála být slepou. Po každé straně zářila pochodeň, kterých za celou cestu lze napočítat šest. Že je chodba slepá to vypadalo, dokud jste se nedostali na její samotný konec, kde byla díra ve zdi. Díra byla velká asi jako sevřená pěst orka. Zeď, která blokovala cestu dál, se zdála být zcela obyčejnou plevelem zarostlou zdí. 2. skupina Gaut a Satakal Temné podzemí plné Falmerů jistě není nejpříjemnějším místem. Kord, když jste se vy dva rozdělili a každý jel na vlastní štít. Satakal se raději vydal levou chodbou, přičemž se musel lehce dotýkat stěny, neb s každým krokem rostla i tma. Nepříjemných zvuků zde bylo více, než dost. Místy jsi dokonce mohl slyšet i svůj vlastní tlukot srdce, které bušilo o to silněji, když jsi se dostal na konec úzké chodbičky vedoucí skrz, nebo spíše do, jeskyně. Přívětivá záře oranžového ohně prozařovala celou místnost s nepravidelným stropem, který vypadal, jako kdyby se měl každou chvíli zřítit. Do plápolání ohně se ozývalo rytmicky nesouměrné křupání, které, jak se později ukázalo, pocházelo z humanoidních ostatků. Jen odborník by mohl určit, co za rasu dříve zkřížila cestu falmerovi, který u ohně vychutnával skoro na uhel spálenou ruku. Než bys však stačil jakkoli zareagovat, vtrhl z pravého otvoru ve zdi, který z tvé pozice vidět nebyl, Gaut, který se s falmerem pustil do boje. Nutno dodat, že Gaut měl v podstatě stejnou cestu, jen jinam vlezl a jinde vylezl. Společnými silami jste se falmera zbavili a pokračovali opět pohromadě úzkým otvorem vytesaným do skály. Bez problému jste se v něm mohli plazit po kolenou, na plnohodnotné stoupnutí však nebyl dostatečně vysoký. Na pořadí nezáleží, důležité je, že na jeho konci nebylo nic víc, než díra, která vedla ven. Než byste však vyskákali, všimli jste si přicházejících dobrodruhů, kteří jsou teď několik metrů pod vámi. *Současné pozice: 1. skupina stojí v chodbě u díry. 2. skupina je těsně nad nimi, zatím nezpozorována (Araniel si v tomto bodě může hodit procentkou na objevení, číslo poté napiš do diskuze ať 2. skupina ví, jestli se ti je podařilo "vyčmuchat", nebo ne (0-60% máš smůlu & 61-100% podařilo se s tím, že se to odvíjí od určité stupnice. Na 60% procentech ti třeba spadne na hlavu menší kamen, což by tě mohlo trknout, že v té obrovské díře nad vámi asi něco bude... na 100% například může jeden z druhé skupiny z otvoru vypadnout, nechtěně atd.))

Gaut Gorim - 21. září 2014 10:52

Konečně venku Ani jsem si nevšiml, že jsme se rozdělili. Ten nafoukanej bastard mi chybět nebude a taky se nebudu muset dělit, když něco najdu. Pokračuji chodbičkou v kde je málo místa a ještě míň světla. Občas jsem hlavou praštil do nějakého ledového převisu nebo rampouchu, ale nic, s čím by si moje lebka neporadil jsem nenašel. Když už jsem myslel, že jsem ztracen, něco mi pod nohama křuplo. Zvedl jsem to něco a podle hmatu a smradu šlo poznat kost. Nevím čí, ale když je tu kost, bude tu něco, co jí ohlodalo. A skutečně, dál v chodbě v místě, kde se stáčela, šlo vidět slabé světlo. Když jsem se zaposlouchal, šlo slyšet i mlaskání. Jdu dál chodbou a zahnu za roh a uvidím zdroj světla. Ohniště a hned vedle něj falmer a něco přežvykuje. Netrvá to dlouho a běžím proti němu. Tenhle byl nějaký rychlý a mému výpadu se skoro vyhnul. Prořízl jsem mu bok. Pak se odněkud přiřítil i ten podivím a společně jsme dorazili toho falmera. Cesta vedla sice dál, jenže se začala zužovat. Nakonec jsme museli lézt po čtyřech a ke konci se plazit. Vidina denního světla mě vedla vpřed. Když jsem vylezl ven, volně jsem se nadechl a usmál se. Čerstvý vzduch. Miluji ho. Pak ke mě dolehl zvuk křupajícího sněhu pod váhou lidí. Někdo je pod námi a neví o nás, doufám, že to tak zůstane. Chtěl jsem se otočit na Satakala, jenže když jsem se otáčel, špička mého meče přejela přes kámen a vydala dlouhý kvílivý zvuk. Tak už o nás ví. Problesklo mi hlavou a nahnul jsem se přes okraj. Podle jejích ksichtu, které se dívají mým směrem byla myšlenka správná. Teď už jen, jestli to jsou banditi, nebo jen prostě další dobrodruhové.

Mellia Eventide - 21. září 2014 23:53

Na konci cesty? Araniel nám začne říkat o tom že se v té knize co zde našel dočetl o další knize která je zamčená a sepsaná samotnou Daedrou.Ani já jsem neviděla zamčenou knihu,ale vypadá to že jako by s tím byl jaksi spojený můj osud. Tohle už je třetí kniha a pořád se to stupňuje.A ten Argonian to hledá taky.Ta Khajiitka lže protože ví že si už brousíme zuby na její kožich. I když nevím proč Therdon tak vyvádí s nějakou dýkou.Jistě já bych to dokázala pochopit a i ocenit.ale tohle je přece jenom přehnané. Rodina?To jako už ses vrátil domů?Nejsou Khajiiti kočovníci?Jistě zažila jsem jednoho který se vychvaloval jak se zná s místním spolkem.Pak zjistil kdo jsem já a bylo to o něčem jiném.Mohla jsem mu to říct citlivěji,ale jemu to došlo. Co pak s naším zajatcem uděláme nechám na ostatních aspoň já se do podobných věci moc nehrnu.Dalo by se říct že se mi i hnusí svým způsobem.Další návrh taky zavrhnu i když je zde poněkud tepleji a pokračuji s ostatními dál.Chodba před námi se táhne aby se nakonec ukázala jako slepá.Přesto je osvětlená a když jsme se dostali až na konec všimla jsem si díry ve zdi a zdi která nám blokovala cestu dál. „Tak co teď?“ Asi to napadlo nás všechny ovšem nápad že by měl Araniel něco vyvolat a pak to poslat zdí si nechám pro sebe a zatím se rozhodnu že se tu porozhlédnu po okolí zda nenajdu nějaký skrytý mechanismus který by nás pustil dál.

Vypravěč - 26. září 2014 23:43

soukromá zpráva od Vypravěč pro Ledohradská univerzita Vyhlášená Ledohradská univerzita byla místem každého schopného mága, který se chtěl naučit více, než jen jedno jediné kouzlo. Starobylý komplex poutal svým pohledem již zezdola. Prakticky každý pocestný se tam chtěl alespoň jednou podívat, ale to mu nebylo dovoleno, když nesplnil potřebnou zkoušku. Na tu byla připravena elfka, která ničila sny všech těch, kteří neuměli kouzlit. Zvědavost byla dokonce silnější, než veškerý odpor k mágům, který choval nejeden obyvatel Skyrimu. Přesněji se mágové stali neoblíbení, když arcimágův poradce Ancano prohlásil, že "veškerá lůza Skyrimu je naprosto k ničemu". Nebyl to jen tenhle proslov, ale i některé z jeho činů k tomu výrazně přispěly. Zkrátka a dobře, Ancano byl více nenáviděný, než mágové, ale protože on sám kouzlení rozuměl, všichni z univerzity spadali do jeho kategorie. Až takhle země odsoudila všechny studenty, profesory a doposud nenarozené mágy. Tohle všechno ti však mohlo být ukradené. Jako khajiit jsi měl trochu jiné měřítko oblíbenosti v širé společnosti, a tak fakt, že jsi mág nikomu až tak nevadí. Okřiknut elfkou, když jsi se pokoušel vyjít po kamenném mostě k bráně univerzity, jsi nucen podstoupit potřebnou "prevenci". Jsi trochu podceňovaný, ale po úspěšném složení zkoušky, která zahrnuje pár vyvolávacích kouzel, přijde jisté uznání a tobě je dovoleno volně vstoupit na půdu univerzity. Stojíš právě před starou sochou, která stojí na malém dvorku, kterým lze projít přímo do hodiny místního profesora. Než by se tak mohlo stát, zastaví tě venku elf tmavší pleti. Má krvavě rudé oči a na jeho tváři jsou znatelné známky stáří, i přes to, že je elf. "Nejste Vy náhodou z Kultu? Mám pocit, že jsem Vás tu již viděl..." zeptá se tě a k tomu dodá své. Nutno dodat, že Kult je prastaré uskupení mocných mágů, kteří studovali zde na Ledohradě. Po velké aféře s artefaktem Světla, mágové zmizeli a už o nich nikdo nikdy neslyšel.

Therdon Ruuz - 01. října 2014 07:48

Tak zase jedem! Prokrastinace mě málem dostala „Rodinné dědictví...“ řekne a to je vše, co se o téhle dýce dozvím. Znovu si ji prohlédnu. Tak nějak bych si představoval něco, co koluje rodinou z generace na generaci a co je připomínkou toho, co rodina znamená. Araniel nám sdělí svůj poznatek ohledně knihy. Těší mě, že už víme nás důvod zdejší návštěvy, ale rozhodně nemůžu říct, že by mě těšil fakt o Daedře. Jestli se chci něčemu vyhýbat, tak magii a bytostem za Oblivionu. Nemám zájem se nechat zotročit nějakým tvorem, co se bude bavit tím, že bude bičovat mou duši nebo něco takového. Když už umřít, tak hezky klasicky, s mečem v ruce a druhým v hrudi. Ne jinak. Ostatní se začnou odebírat dál na cestu, Khajiitku nechávají za sebou svému osudu. A já u ní stále dřepím, špičkou dýky si mírně vrtám do prstu a otáčím s ní. „Jak se jmenuješ?“ zeptám se ji s celkem upřímným tónem. Počkám si, až mi odpoví, jedním rychlým řezem přeříznu lano v uzlu tak, aby se dalo lehce rozvázat a pomůžu kočce z jejího dočasného vězení. Lano si vezmu, může se ještě hodit, i kdyby mělo poloviční délku kvůli řezu, dá se svázat. „Druhou šanci od života nedostaneš, takže toho využij. A příště se vykašli na nějaký jed.“ Pomáhám ji se postavit, až jsem si jistý, že stojí jistě na nohou, strčím ji dýku za opasek. Jo, je mi jasné, že mi lže, že si tohle vymyslela, aby někomu, kdo umí v rodině soucítit s ostatními, vnukla přesně tuhle myšlenku a on ji pustil... Ale třeba se pletu a pro jednou kočka mluvila pravdu. „Až se opět setkáme, povíš mi svůj příběh. A teď už zmiz!“ Zaútočila na nás, porazili jsme ji, mohli ji zabít. Je zraněná, už pro nás není hrozbou a snad není ani hloupá. Chtěl jsem ji zabít už jen kvůli tomu, jak nás napadla, ale pokud bude její příběh aspoň trochu zajímavý, stálo za to ji nechat jít. Doženu ostatní, dojdeme do zdánlivě slepé uličky, která je aspoň osvětlená. Po bližším zkoumání objevíme díru ve zdi, co má tvar orčí pěsti. Stěna sama o sobě je zarostlá plevelem a já z nepochopitelného důvodu mám chuť ho strhnout. Proč jinak by to bylo v tolika knihách? Popínavé rostliny skrývající pravdu za své stonky a listy, které bujeli jen díky tomu, že se tu věky nikdo neukázal. Radši si svůj nápad nechám pro sebe. Dokud ostatní neřeknou ten svůj. Díra ve zdi je jistota, jen pokud... Najednou se nad námi ozve táhlý skřípavý zvuk. Přesně takový, jaký dělá čepel, když ji nějaký tupec mučí o kámen. Kvůli tmě a tvaru jeskyně jsem prakticky přehlédl díru, která je nad námi. A v té díře jdou jasně vidět dvě siluety. Další nebožáci, kteří se sem nějak dostali? Banditi? Falmeři? Jak to sakra máme takhle poznat? Ruce se chopí zbraní, ale ještě netasím. Neznáma hrozba by si takový akt mohla vyložit všemožně, třeba nejsou ani nepřátelští, pouze smolaři jako my.

Ra`Ludwah - 04. října 2014 09:43

soukromá zpráva od Ra`Ludwah pro Letohradská univerzita Byl jsem si vědom té neblahé pověsti, která okolo Letohradu kolovala. Člověk se na cestách dozví a doslechne ledacos. Univerzita samotná mi byla ale od té doby, co jsem začal putovat Skyrimem, záhadou. Viděl jsem v ní naději. Bylo to místo, kde jsem mohl uplatnit své vědění, protože k čemu by mi jinak bylo, kdybych ho nemohl poskytnout i dalším. Přeci jen v hloubi mojí zatracené duše se skrývala špetka Cyrodiilského knihovníka, která měla vůči vědění respekt. A všechny ty drby okolo? Musel jsem se přesvědčit na vlastní pěst, co je vlastně pravda a co ne. První dojem byl trochu zvláštní, ale našel jsem pro něj pochopení. Elfka hlídkující v té zimě venku před spodní bránou. Nebyl jsem typ, co by se předváděl na každém kroku, ale když jsem byl požádán, netroškařil jsem a dělal, co bylo třeba. Nevím, jací lidé sem většinou zavítají, ale jelikož se elfka tvářila překvapeně, nejspíš to budou převážně nováčci… Co jediné mi nevyhovovalo, byl fakt, že slunce ještě nezašlo a já bych se raději už viděl někde uvnitř, abych mohl znovu načerpat sílu. Na další mocné kouzlení jsem se už moc necítil. Cesta po kamenných mostech na půdu samotné univerzity byla místy vrtkavá, ale jakmile jsem stanul na nádvoří s tou úchvatnou sochou připomínající moc mágů, všechna nervozita ze mě opadla. Místo na mě působilo klidně, příjemně, až bylo těžké uvěřit, že tu vládnout nějaké problémy. Ale to byl jen první dojem… který mohl hned kdokoliv zkazit. Z mého kochání mě vyrušil nejspíš jeden z místních profesorů. Ihned jsem zpozorněl a ušima zastříhal v jeho směru. Jeho otázka mě ale záhy znepokojila a já uhnul pohledem z jeho rudých očí někam stranou. Žádné špatné dojmy, žádné předsudky, prosím… “Od Kultu?“ Bylo i s podivem, že začal hned tak důvěrně. V hlavě jsem si hned začal přebírat, o jaký kult by mělo jít. Kult v Letohradu? Vždyť to je minulost! “Nejsem si vědom, že bych se nějaké kultovní činnosti účastnil,…“ odpověděl jsem poněkud kostrbatě s nejistotou v hlase, co nemuselo působit zrovna moc přesvědčivě. Alespoň za posledních několik let. “A toto místo navštěvuji poprvé,“ dodal jsem ještě, aby bylo jasné, že jsem nevinný. V hlavě jsem začal lehce panikařit, ale pokračoval. “Mám zájem o to, se zúčastnil zdejších seminářů, a rád bych i sám nějaké vedl.“ Už to začínalo působit, že se snažím celou jeho otázku zamluvit. Z elfa vyzařoval respekt. A nebylo to jen tím stářím.

Vypravěč - 15. října 2014 22:53

soukromá zpráva od Vypravěč pro Elf se na tebe zadíval a následně si tě změřil od hlavy až k patám. Zřejmě si tě jen s někým spletl, každopádně to teď nehrálo žádnou velkou roli. Alespoň ne pro tebe. "Vy byste tady chtěl učit?" Zarazí se na chvíli a opět si tě pohledem přeměří. Byl fakt, že Ledohrad měl celkem tři vyučující, kteří se specializovali každý na trochu jiné obory. Přesto to stačilo a novicové se od nich mnohému přiučili. "Možná byste se měl poradit s ředitelem..." Chvilku váhá, ale nakonec dodá "a dávejte si dobrý pozor na Thalmor." Poté se otočí a odkráčí pryč. Ty krátce na to otevřeš velkou bránu, která vede přímo do budovy. Rázem se ocitáš uprostřed nejrůznějších studentských hádek, které občasně končívají nějakou tou ranou pěstí. Celá tato "předsíň" působí majestátně. Na stěnách jsou do kamenů vytesány nejrůznější runy, tmavé prostory osvětlují kouzelná zaklínadla a tu pravou školní atmosféru dodává černobílý znak prostřeleného štítu šípem na zemi. Tebe si zatím nikdo nevšiml, neb všichni jsou zaujati zápasem orka a norda, kteří zde studují druhým rokem a kteří se nyní bijí hlava nehlava na zemi. Pro tebe je nyní nejvhodnější cesta po dubových schodech kamsi nahoru, protože seskupení žáků není možné normálním způsobem obejít.

Ra`Ludwah - 07. listopadu 2014 12:41

soukromá zpráva od Ra`Ludwah pro V letohradské univerzitě “Spíše jen předal pár zkušeností, či se něčemu ještě přiučil,“ ubral jsem trochu ve své horlivosti a požadavkům, jako kdybych se chtěl snad omluvit a ztišil při tom hlas. I kdyby bylo na univerzitě plno, rád bych se alespoň setkal s pár lidmi, nebo profesory, kteří se pohybují ve stejném oboru jako já. Určitě najdeme společnou řeč. Elf se se mnou nadále už moc nezdržoval a poslal mě rovnou za ředitelem, čímž mi nahrál na otázku, kde, v jaké místnosti, nebo věži ředitele najdu. Stihnul jsem jen otevřít pusu, ale muž přidal ještě varování o Thalmoru. Přeběhl mi mráz po zádech. Thalmor na univerzitě? To už musí strkat nos i do školských záležitostí? To mají takový strach, že musí svoje hlídky dosazovat i mezi obyčejné studenty? Zvedla se ve mně vlna vzteku a mírně jsem se na venek zamračil. Nechal jsem to však být. Určitě mnoho zdejších by se mnou pohoršeně souhlasilo. Pokud zde ale byl Thalmor přítomný, bylo lepší držet jazyk za zuby. “Zajisté budu. A děkuji za rady,“ rozloučil jsem se s elfem a odkráčel k hlavním dvoukřídlovým dveřím. Po hlubokém nádechu a výdechu bránu otevřel. Uvnitř se mi hned ulevilo. Slunce prosvítalo jen úzkými okny. První dojem většinou bývá ten nejdůležitější. A ten pohled, co se mi naskytl po vstupu do hlavní haly, byl poněkud znepokojující. Ne, že bych si něco podobného nezažil ve svých studentských letech. Byl jsem většinou ten, kdo končil na zemi, schoulený do klubka jako kotě a sténající kvůli ranám, co mi spolužáci uštědřili za doprovodu ohavných poznámek týkajících se mé rasy. Scénka mě donutila se moc nezdržovat na místě. Sledovat, jak si studenti zapalují hábity? Nejsem úplný pacifista, ale když se konfliktu můžu vyhnout, učiním tak. Jenomže… kde najdu ředitele? Mohl bych se zeptat studentů. Znejistil jsem. Chci na sebe poutat pozornost? Ne… zatím ne. Využil jsem, že si mě studenti ještě nevšimli a proplížil se po schodech výš, doufajíc, že tam najdu někoho, kdo mě nasměruje za ředitelem. S nastraženýma ušima jsem poslouchal hlasy a zvuky boje, které ke mně ještě doléhaly z haly, a snažil se podle nich určit, jaká kouzla používají.

Vypravěč - 09. listopadu 2014 20:10

soukromá zpráva od Vypravěč pro Ledohradská univerzita Vyhlášená Ledohradská univerzita byla místem každého schopného mága, který se chtěl naučit více, než jen jedno jediné kouzlo. Starobylý komplex poutal svým pohledem již zezdola. Prakticky každý pocestný se tam chtěl alespoň jednou podívat, ale to mu nebylo dovoleno, když nesplnil potřebnou zkoušku. Na tu byla připravena elfka, která ničila sny všech těch, kteří neuměli kouzlit. Zvědavost byla dokonce silnější, než veškerý odpor k mágům, který choval nejeden obyvatel Skyrimu. Přesněji se mágové stali neoblíbení, když arcimágův poradce Ancano prohlásil, že "veškerá lůza Skyrimu je naprosto k ničemu". Nebyl to jen tenhle proslov, ale i některé z jeho činů k tomu výrazně přispěly. Zkrátka a dobře, Ancano byl více nenáviděný, než mágové, ale protože on sám kouzlení rozuměl, všichni z univerzity spadali do jeho kategorie. Až takhle země odsoudila všechny studenty, profesory a doposud nenarozené mágy. Tohle všechno ti však mohlo být ukradené. Okřiknut elfkou, když jsi se pokoušel vyjít po kamenném mostě k bráně univerzity, jsi nucen podstoupit potřebnou "prevenci". Jsi trochu podceňovaný, ale po úspěšném složení zkoušky, která zahrnuje pár vyvolávacích kouzel, přijde jisté uznání a tobě je dovoleno volně vstoupit na půdu univerzity. Stojíš právě před starou sochou, která stojí na malém dvorku, kterým lze projít přímo do hodiny místního profesora. Než by se tak mohlo stát, zastaví tě venku elf tmavší pleti. Má krvavě rudé oči a na jeho tváři jsou znatelné známky stáří, i přes to, že je elf. "Nejste Vy náhodou z Kultu? Mám pocit, že jsem Vás tu již viděl..." zeptá se tě a k tomu dodá své. Nutno dodat, že Kult je prastaré uskupení mocných mágů, kteří studovali zde na Ledohradě. Po velké aféře s artefaktem Světla, mágové zmizeli a už o nich nikdo nikdy neslyšel.

Serion - 09. listopadu 2014 20:25

soukromá zpráva od Serion pro Kult? Právě jdu do hodiny, když mě na dvoře Ledohradské univerzity, zrovna před velkou kamennou sochou mága, zastaví elf, podle jeho barvi kůže a očí, temný. Pozvedl jsem jedno obočí překvapením a kriticky si ho prohlédl od hlavy až k patě. "Ech... Ne. Jsem tady noví." Odpověděl jsem ze začátku trochu zmateně. Kult... O tom jsem něco četl, ale byla to jen zmínka o mocných čarodějích, studujících na univerzitě a něco o artefaktu Světla. Při té vzpomínce jsem se zašklebil. Světlo... Jako normální člověk bych se asi takto chovat neměl, ale to se stává, když je vaše matka, jediné co vám zbylo, upír a vychovává vás v upířích přesvědčeních. I když má matka byla relativně radikální upír.

Vypravěč - 19. listopadu 2014 16:07

soukromá zpráva od Vypravěč pro Ředitel Serion Jako starý člověk, který zrovna zjistil něco nového, se na tebe takto elf zadíval. "Myslím, že již není potřebné, abyste zde ztrácel čas. Měl byste však navštívit ředitele tohoto místa a přesvědčit o tom jeho. Na podobné věci je opatrný." Aniž by jsi nijak příliš chtěl, byl jsi takto poslán přímo za ředitelem, který má konečné slovo ve všech věcech, které se jeho univerzity týkají. Po této "přednášce" ti stojí v cestě už jen velké dveře, které bez větších problémů otevřeš. Rázem se ocitáš uprostřed nejrůznějších studentských hádek, které občasně končívají nějakou tou ranou pěstí. Celá tato "předsíň" působí majestátně. Na stěnách jsou do kamenů vytesány nejrůznější runy, tmavé prostory osvětlují kouzelná zaklínadla a tu pravou školní atmosféru dodává černobílý znak prostřeleného štítu šípem na zemi. S tvým příchodem všechno utichne. Žáci zmlknou a střídavými pohledy tě probodávají. Nikdo se však neobtěžuje se svými činnostmi na dlouho přestat, a tak se poměrně krátce opět vše vrací do předešlé podoby. Tvé kroky nyní směřují po schodech nahoru, které by tě měly dostat až do ředitelny. Ra`Ludwah Hlasy se pravidelně přeřvávají, takže jde jen stěží určit, co jednotlivá slova mají znamenat. Byl jsi zrovna zaposlouchaný do těchto zvuků, když najednou všechny ustaly. Jen na krátký okamžik, než se opět rozezněl hlučný smích a další změť nesrozumitelných slov. Za tebou se však na schodech vynořila zcela neznámá osoba, která s největší pravděpodobností zábavu dole před malou chvíli přerušila.

Rigor - 20. listopadu 2014 08:05
	Tak a je to tady Jeskyně slaví rok a dva měsíce. Doufejme, že to vydrží ještě aspoň dva roky

Vypravěč - 22. listopadu 2014 23:14

soukromá zpráva od Vypravěč pro Všechno dobré jednou skončí Menší shrnutí zpráv od doby, co jste byli pryč: -Zprávy ze západu mluví jasně - Draci přilétají zpátky do Skyrimu a občané začínají být vůči krutým útokům létajících nestvůr velice nejistí. Nepokoje se zvyšují a pomalu se schyluje k válce mezi občany, kteří se utvrdili v tom, že za příchod draků mohou Khajiiti a další přistěhovalci. Lidé začínají tyto "vyvrhele" vyhledávat a zabíjet. Ti, kteří jsou trochu větší znalci vědí, že za příchod draků žádný přistěhovalec nemůže. Menší pohled zpět do historie odkrývá zasněžené hory na severu Skyrimu, kterými probleskuje fialový blesk, který kdysi dávno zmizel a s ním i draci. Tehdy mocný čaroděj Thurgard věděl, co to znamená - avšak dnes již nežije a žádný z jeho spisů se do dnešní doby nedochoval. -Dodnes se žádná vyslaná skupinka vojáků nevrátila. -Jarl Bílého Průsmyku vydává odměny za hlavy draků, které bojovníci dokáží skolit. Váš odchod z jeskyně nebyl nijak slavný. Vlastně to ani nebyl odchod, ale velice podivná událost, která se seběhla až podivně rychle. Jako první to pocítil Rigor, který se s ohlušujícím tlukotem srdce vymáchal v ledové vodě. Ano, již jsi nebyl v jeskyni kde jsi odhaloval střípky minulosti - ležel jsi na slámě poblíž konírny ve Falkreathu. Podobně na tom jsou i ostatní, kteří leží na té samé slámě se stejně zvláštním pocitem. Vše se jeví jako sen, ale je zde až příliš nevyřešených otázek typu jak, proč, kdy a kde? "Alkohol tady je trochu silný, co vy na to?" Zeptal se muž, který seděl na balvanu poblíž a velice se nad vámi bavil. V ruce třímal staré vědro jehož obsah před malou chviličkou přistál na Rigorově maličkosti. Mohlo být tak 9:30 ráno, takže život zde byl v plném proudu a vás na slámě nikdo tolerovat nechtěl.

Rigor - 23. listopadu 2014 16:48

soukromá zpráva od Rigor pro Velice divný sled událostí V jednu chvíli jsem stál v pěkně teplé avšak trochu vlhké jeskyni plné oživlých mrtvol a najednou jsem ležel někde na slámě promočený až na kost. První, co se ze mě dostalo byl udivený jekot a pak následovala slova v mém rodném jazyce, kterým nikdo nejspíš nerozuměl. Když se dostatečně proberu a studené oblečení mě ihned přivodí špatnou a podrážděnou náladu, tak si všimnu chlapíka s vědrem. "Zbláznil jste se člověče. Co pak jste nás nemohl normálně vzbudit. Teď mě máte na starosti. Kvůli vám mám naprosto promáčené oblečení a doufejte, že jste mi nezničil obsah brašny, protože to co v ní mám je cennější než roční plat nádeníka." V Torně samozřejmě nic důležitého nemám, ale vztek ve mě zařídil, abych tam něco měl. S případnými zvědavci, kteří by si rádi prohlédli moji tornu z blízka si doufám poradím. Rozhlédnu se kolem sebe a co nevidím. Ty, se kterými jsem byl v jeskyni jsou tady taky. Takže to nemohl být nějaký sen. Protože jsem se s nimi před tím nesetkal. Pak se znovu podívám na toho otravného chlapíka. "Teď se potřebuju usušit a jelikož za to můžete vy tak to zařiďte!" Je jasné, že bych se mohl usušit s pomocí kouzel, ale jednak si nechci plácat energii a jednak chci, aby si to ten chlapík sežral i s nášupem.

Serion - 25. listopadu 2014 21:29

soukromá zpráva od Serion pro Sál elementů Řiditelna Zíral jsem na elfa, stále nechápající o čem to mluví a trochu vsteklí, že vlastně vůbec nevím o co mu jde. Když mi řekl že se mám dostavit za řiditelem, zajásal jsem, že oplývám konečně jasnou informací. Když jsem dorazil do sálu, udiveně jsem si ho prohlížel, pak jsem přejel pohledem i studenty v ní. Jejich pohledy mi nebyly vůbec příjemné, co jsem taky mohl čekat... Každý mág nechodí v černé temné róbě s kapucí. Naštěstí po pár chvilkách se naštěstí vrátili ke svým aktivitám a já pokračoval v cestě do řiditelny, pokud mě tedy nikdo nezerazil. Jakmile jsem vstoupil do řiditelny oslovil jsem ředitele. "Zdravím Vás, jsem novým studentem na Vaší krásné univerzitě... Skrátka jsem přišel zařídit potřebné papírování." Řekl jsem bez obalu.

Ra`Ludwah - 27. listopadu 2014 22:49

soukromá zpráva od Ra`Ludwah pro Letohradská univerzita, za ředitelem Onen můj skoro neslyšný příchod, ve kterých jsem byl proslulý, po malé chvilce naprosto zrušil další příchozí. Podle vzhledu jsem ho odhadoval na pocestného, možná dobrodruha, který hledá na univerzitě své uplatnění. Dojem z něho se ale rázem změnil, když si to začal rázovat po schodech za mnou. Na chvíli jsem se lekl, že mě jde napomenout, nebo mi něco snad chce. Ale mýlil jsem se. Prošel kolem mě s jistou rázností a snad i ve spěchu. Jelikož jsem ho nechtěl zdržovat, sám jsem času měl dost, nechal jsem ho projít. Nebo třeba něco řediteli nese? Proto má tak naspěch… Samozřejmě jsem na schodech nezůstal stát a šel chvíli po něm. Co se za ním ale zavřely dveře, zaváhal jsem. Má tam cenu teď chodit, když bude ředitel zaneprázdněný tím mládencem? pustil jsem kliku dveří. Hm, počkám někde stranou, jen ať ví, že jsem tady. Do ředitelny jsem vešel stejně tiše jako předtím do haly. Neplížil jsem se, ale stále jsem našlapoval dost tiše na to, aby si mě dotyční všimli až po chvíli, kdy jsem se objevil na světle. Ředitelna mě naprosto uchvátila svou výbavou. Bylo tam tolik věcí, tolik vzácných předmětů! Pohledem jsem přejížděl po místnosti a kochal se. Má zubatá kočičí tlama se lehce avšak spokojeně usmívala. Jako když dítě zavedou ke stánku s cukrátky. Chlapec v kápi se s ničím nezdržoval. Nedočkavost, nebo unáhlenost? problesklo mi hlavou a s rukama za zády jsem nadále čekal, až na mě přijde řada a budu vyzván. Sem tam jsem popošel, nebo si ledabyle oprášil svou sešlou upírskou róbu.

Therdon Ruuz - 28. listopadu 2014 08:48

soukromá zpráva od Therdon Ruuz pro Jako sen rozplývající se při úsvitu Sleduji ocas Khajiitky, která mizí do bezpečí od naší skupiny. Její ocas sotva zmizí za skálou a najednou je to všechno pryč, jakoby jsme nikdy v žádné jeskyni nebyli. Obstříkne mě trocha studené vody, což s cuknutím mého těla mě probere do plné bdělosti a tak s překvapením hledím na muže, který na Rigora vylil snad celé vědro vody. Ten to samozřejmě špatně nese, kromě počastování nadávkami v jeho rodném jazyce se do muže pustil i běžným jazykem. Nutí mě se to usmát, ale skutečnost, která teď leží před námi až moc kontrastuje. Co? Jak? Proč? Udělali jsme něco špatně? Dokázal se nás ten mág nějak zbavit? Nebo z jakého důvodu jsme se dostali na tohle místo? Na tyhle otázky zřejmě odpovědi nedostaneme. Začnu se zvedat a pohlédnu na Rigora. Znát jej, řekl bych něco ve smyslu „Rigore, chlape, dyť už si zažil horší věci, než se umýt,“ ale nejsem jedním z nich. Magie mě k nim zavedla, magie opět rozdělila naše cesty a já se opět dám na tu svou. Sice nemá přesnějšího cíle, ale to neznamená, že po ní nepůjdu. Opustím přístřeší budovy, kde jsme podle všeho spali a podívám se, kde jsme. Falkreath. Místo znám, ale to je tak asi vše, co o něm vím. Po mém příjezdu jsem zkrátka neměl dost času na to, abych si zjistil vše, co potřebuji, takže to budu muset udělat postaru. Zkontroluji si věci a bez jediného slova vyrazím k městské bráně.

Gaut Gorim - 28. listopadu 2014 18:04

soukromá zpráva od Gaut Gorim pro Ráno na seně Nějak jsem moc nechápal, co se tu děje. Narazil jsem na skupinku dalších lidí, kteří vypadají jako dobrodruzi...nebo bandité. Pevně jsem uchopil rukojeť mého meče, který byl stále schovaný na zádech a střídavě se díval na všechny kolem. Mám jim věřit, nemám jim věřit. Je dobré být opatrný, jenže to já nejsem. Jenže najednou se to všechno rozplynulo. Probudil mě někdo naštvaný. Instinktivně jsem zatnul pěsti a vyskočil ze slamníku. Ovšem, ti co mluvili byli za mnou. Otočím se a vidím ty dva, co byli v mém snu. A jak jsem se sem sakra dostal? Sen to být nemohl, ta zima a ti falmeři byli až moc skuteční. Spustím ruce k pasu a sleduji rozhádanou dvoji farmář a Rigor. Ještěže mi ho ten druhej z mého snu představil. Nerad se ptám lidí na jména. Když už je řeč o něm, odchází směrem k městu. Vypadá jako válečník, s tím se snad domluvím lépe, než s nějakým...mágem? Vydám se tedy za tím mužem. Docela rychle jsem jej došel. Zařadil jsem se vedle něj a srovnal krok. "Máš namířeno do krčmy? Jestli jo, zvu tě. Rád bych si s tebou promluvil," řeknu tomu cizinci bez toho, abych se na něj podíval.

Mellia Eventide - 19. prosince 2014 22:45

soukromá zpráva od Mellia Eventide pro Probuzení Nevím co stalo jednu chvíli zkoumám otevírací mechanismus v té skále.No spíš mám ruku strčenou v té díře a snažím se cokoliv nahmatat.Vím že riskuji,ale kolem jsem nic nenašla a tak to bude možná zde. Nevím zda tu žádný východ není nebo jsem ho jen nenašla.Dwemerské stavby jsou komplikované a tohle je první ve které jsem. A pak se propadnu myslela jsme že jsem něco našla nebo spustila ovšem to se okolí začíná rozplývat.Nejdřív mně napadne že jsem něco spustila,ale když se okolí změní tentokrát to není teleportace. Byl to jen sen.Proto jsem nemohla usnout a proto jsem tam necítila žádnou bolest.Tedy je pravda že mně nezranily,ale ... Nahmatám slámu pod sebou a ignoruji všechno ostatní.Odmítám si připustit že to byl jen opilecký sen protože některé věci tomu neodpovídají.Třeba boty,obvykle boty nenosím.A pak to teplé oblečení.Rozepnu si kabát a pod ním najdu známou blůzu pak se však podívám do své torny a je tu další hádanka.Falmeří zbroj je sice pryč,ale jejich uši,kámen duší a lektvary tu jsou.Rigor zuří a já přemýšlím co udělám. Jsem ve Falkreathu to je pěkně daleko od míst kde jsem byla předtím. Therdon a ten druhý odcházejí a já se rozhodnu že radši zůstanu s Rigorem.Sice to je pošuk,ale vím jak se chovají válečníci a hlavně Redguardi.

Therdon Ruuz - 25. prosince 2014 20:04

soukromá zpráva od Therdon Ruuz pro Cesta do krčmy U brány kývnu na stráže. Tak nějak považuji za slušné jim ukázat respekt a dám jim najevo, že o nich víte. Pak mají o vás nějaké povědomí a je možné, že pokud se někde něco stane, nebude to hned „To určitě udělal ten Redguard, co dnes ráno dorazil!“ případ situace. Jak ale zjišťuji, připojuje se ke mě někdo, kdo podle všeho s námi ležel na hromadě sena, ve které jsme se objevili. Nemůžu říct, že bych si ho všiml, nebo spíše vzal v potaz. Byl jsem zmatený tým náhlým přesunem, probuzením a uvědoměním si, že se všechno až moc rychle změnilo. Položím levou ruku na hlavici meče, pro všechny případy. Srovná se mnou krok a zařadí se vedle mě. Na jeho otázku jen souhlasně zamručím a pokrčím rameny. Nemám nejmenší tušení o čem by se mnou chtěl mluvit nebo proč chce mluvit zrovna se mnou. Ta zrzka nebo Rigor vypadají jako mnohem vhodnější objekty k plodné debatě, co se jakéhokoliv tématu týče. „Redguardi myslí jen na boj a obchod...bla bla bla...“ zní mi v hlavě věta, kterou jsem na své cestě slyšel už tolikrát, že by mi ani kupecké počty nestačily. Falkreath. Leží v údolí, dvě brány, poblíž řeka. Významné pohřebiště s mnoha známými Nordy. Domov Jarla Siddgeira. Poblíž jsou hranice s Hammerfellem a Cyrodiilem. Hmm... no uvidíme. Pohlédnu na rozcestník a vydám se dle něj do krčmy. Prohlížím si ze dřeva stavěné budovy. Každý národ používá toho, čeho má nejvíc, zde ve Skyrimu jsou to stromy, takže je jasné, jak bude situovaná většina staveb. Ale šikovné ruce to vskutku mají, jen co je pravda. Jestli já se někdy usadím, bude to více na jihu, kde není taková zima, říkám si sám pro sebe a přemýšlím nad tím, kde v mé hlavě se berou takové klidné myšlenky. Většinou to je přesně tak, jak se o nás říká: „Jen boj a obchod... boj a obchod.“