Vlčí Mládě
od: 03. září 2016 23:42 do: 04. května 2017 15:11
Dobrodružství vedl(a) Melory
| |
 | Před několika dny Měsíc došel do oné zářivé a nádherné fáze, kdy jej smíme pozorovat jakožto pravidelný kruh. A to je doba, kdy se poklidné městečko Beacon Hills probouzí k životu. A ať už jste velitel policie či sestra v nemocnici, víte, že dnes bude pohotovost. My to již máme naneštěstí za sebou. Pokorně čekáme na šestý úplněk, kdy naše duše zřejmě naposled zaplesají. Do té doby si musíme vystačit s každodenní temnotou našich dní. Snad se i přece najde světlo, které nás provede až k onomu poslednímu úplňku. Znalci již jistě vědí, o čem to tu mluvím. Brzy se k nám přiblíží poslední série seriálu Teen Wolf/Vlčí mládě. Jenže, co budeme dělat do té doby?? |
| |
 |
|
| |
| |
| |
| soukromá zpráva od Vypravěč pro Peterovi Onen polozničený byt s vymlácenými okny a dírami ve stropu, kde všude okolo donedávna polehávali smažky a bezdomovci, dnes vypadal stejně jako včera i předevčírem. Nikde nikdo. Všichni utekli. Jen ať vědí, jakej je Peter borec. Co dokáže. Není cítit nic, než pach zatuchliny. Měl bys odsud už vypadnout. Najít si teplej flek. Brzy začne být zima. Pak už ti nebude stačit, to co máš na sobě. Vždyť i ty máš nějaký instinkt. Vy, vy všichni vlkodlaci jste si jistě již všimli, že posledních několik týdnů bylo více tmavých a bouřlivých, než se na zářijovou Californii patří. Někde na jihu jsou prý dokonce záplavy. To není obvyklé a ani normální. Je to podivné, neznámé či dokonce zamyšlení hodné. Snad se ti podaří vyhnat z bytu nějakého studentíka, který nikomu nic neřekne, snad vymyslíš nějaký plán. Ale, co by bylo nejjednodušší? Ani, tahle odpověď ti jistě nezní v hlavě jako libá píseň útěchy. Rozhodně se nejedná o tu nejpříjemnější možnost. Derek. Ano, to on má tvé peníze, on a banda ufňukaných, sebestředných puberťáků. Zmáčkneš tedy toho, koho jsi se pokusil zabít? Nebo snad toho, kdo už tě jednou zabil? Máš vlastně mnoho možností. Můžeš se pomstít každému z nich. A na jednoho. Toho bys otravoval leda tak svou přítomností. Ten někdo nic nemá. Ale, žije tu stále? Nezmizel? Z převozu si nic nepamatuješ. Nestihl jsi utéci, to škvrně, to ono tě drželo, když ti podávali sedativum, aby tě mohli pokojně odvézt zpět do BH. V Mexiku bylo stejně moc horko. Nebude lepší to risknout? Když nebude tam, kde by měl být, budeš mít jeho loft jen pro sebe a když tam bude… Tak se uvidí! S láskou, PJ |
| |
| soukromá zpráva od Vypravěč pro Yasmině Je to už mnoho let, kdy jsi viděla svého syna. A je to už mnoho času od doby, kdy jsi pohladila po vlasech svého přeroztomilého vnoučka, který tak miloval tvé pečení. Dnes už jistě nevypadá tak, jak vypadal. Ne. Holomek jeden. Ani vědět o sobě nedá. Babi, mám se dobře. Na Vánoce přijedu, Derek Ne, ani pitomou SMS ti nenapsal. Někdo by měl za ním jet a naučit ho, jak se chovat. A to samé platí i u Petera! Ten též nenapíše, nezavolá, neobjeví se. Copak jsi vosk? Nejsi. Žena tvého formátu jistě už ví, co s tím musíš udělat. Je čas odjet do BH a obě štěňata najít. Třeba se pak seznámíš s onou tolikrát diskutovanou pravou alfou, která se ta prý nachází i se svou smečkou. Kdo to kdy viděl. Kojot, liška a vlk žijí v míru. Dokonce v jedné smečce. Společně s člověkem. A jaguárem, dokonce! A vílou smrti. Pac a přes pusu, PJ :D |
| |
| soukromá zpráva od Vypravěč pro
|
| |
| soukromá zpráva od Myah Curwood pro
|
| |
 | soukromá zpráva od Peter Hale pro Ležel jsem na špinavé posteli, oblečený, v botách a sledoval strop prokvetlý plísní. Dopadl jsem náramně. Kdysi nejmocnější vlkodlak v Beacon Hills a nyní troska, bez peněz, bez smečky, bez místa na spaní. Ačkoli se mi již stihla vrátit síla, stále jsem nebyl o moc víc, než Omega. Zkušený, silný ale Omega. Otloukánek, který si nemůže dovolit moc vyskakovat, pokud nechce skončit jako večeře pro něco většího. Říct, že mě to štvalo nevystihovalo dostatečně míru vzteku a nenávisti, kterou jsem cítil. Už potřetí v životě jsem skládal v duchu list lidí, které je třeba zabít a nebo alespoň hodně důkladně zmáčknout. Ale než k tomu přistoupím, musím se pojistit. Musím mít plán. Abych se mohl pomstít potřeboval jsem se stát Alfou, postavit smečku a… Ne, všeho dočasu uklidnil jsem silou vůle proud rozčilených myšlenek. Všechno hezky popořadě. Plány na ovládnutí světa až po plánech jak přežít nejbližší bouřku. pomalu jsem se zvedl a přehodil přes sebe bundu, která jistě pamatovala lepší časy. Znechuceně jsem ze sebe setřepal špínu a vyrazil ven, do zamračené noci. Poslední dobou se počasí kazilo více, než bylo obvyklé. Věštilo to problémy o kterých jsem zatím věděl jen málo. Nesnášel jsem pocit nevědomosti, ale jak už jsem zmiňoval jednou, priority jsem měl jiné. Pochmurně jsem se usmál. O tom, že už nejsem zavřený se stejně brzy dozví, tak proč to tajit? Pomalu jsem vyrazil na směrem na stanici šerifa. |
| |
soukromá zpráva od Derek Hale pro
|
| |
| soukromá zpráva od Myah Curwood pro
Střílej. To udýcháš. |
| |
soukromá zpráva od Derek Hale pro
|
| |
| soukromá zpráva od Vypravěč pro
|
| |
| soukromá zpráva od Myah Curwood pro "Neboj, příteli. Za chvilku tě zase vypustíme." Ani jsem se neobtěžovala ho svázat, má v sobě dost velkou dávku, jen vedle sebe mám pušku, ale ne že bych myslela, že se probere. Broukám si melodii "Walking on sunshine," bubnuji do volantu a užívám si déšť, ve kterém nemusím tvrdnout. Šéf mi přes obrovské protest pomohl dostat toho vlka dovnitř. U zavádění čipu mě nechal. Práce to není snadná, ani příjemná. Uvázat čip k vazu tak, aby si ho vlk nevydřel ven je pěkně na nervy a celou dobu cítím, jako bych si do ucha řezala sama. Nakonec se ale všechno zvládlo a po operaci si zasloužím pořádnou svačinu. Chlapík na operačním stole to vydrží, dostal další miniaturní dávku uspávadel, aby se náhodou nezačínal probírat. Je obří, určitě už něco vstřebal. A pak... pak... do suchého, zasloužené jídlo a klid. Dnešní den mi nezkazí ani šéf. |
| |
| soukromá zpráva od Vypravěč pro Tvůj šéf uznal, že bude nejlepší vlka odvézt do lesa až večer. Přes den by si mohl ublížit. A jelikož uspávadla dostal dost, mělo by to vydržet do deseti večer, takže sis v pohodě mohla dát sprchu, převléct se do suchého a stihneš i oběd. Jenže, vlkodlačí tělo přece jen má trochu jiné hojení a tím pádem i vstřebávání uspávadel. |
| |
| soukromá zpráva od Peter Hale pro Dobře, nebudu lhát. Doufal jsem, že na stanici bude šerif Stilinski a ne ten nový Parrish, nebo jak se jmenoval a už vůbec jsem tu nechtěl potkat Lydii, ale už jsem si nějak začal zvykat, že mé plány nevychází přímo podle představ. Místo uvítání jsem se dočkal překvapeného a částečně vyděšeného blábolení Lydie a rány do zubů od Parrishe. Také vás rád vidím. zamručel jsem a utřel si trošku krve ze rtů. To, že bych se snížil ke rvačce s ním mě ani nenapadlo. Místo toho jsem přešel rovnou k úsměvu a jiné formě protiútoku. Přišel jsem podat trestní oznámení. prohlásil jsem a tvářil se při tom smrtelně vážně. Rád bych podal žalobu na Scotta McCalla a Stilese Stilinského z důvodu krádeže deseti milionů dolarů, které mi patří. |
| |
soukromá zpráva od Derek Hale pro Kde to sakra jsem? Moje ucho, strašně mě svědí ucho, mám hlad a bolí mě celý vlkodlak. Protáhnu si nohy a zjistím, že ležím na něčem ledově kovovém. Co to zase sakra je? A jo. Já jsem už v nebi, v pekle, na pitevně? Tohle vypadá jako pitevna ale smrdí jako obyčejná veterina. Ale, nejsme na veterině. To bych tu cítil Deatona, o kterém jsem se již přesvědčil, že stále zůstává v BH a čeká na penzi. Čeká, až Scott vystuduje, aby mu mohl kliniku předat. Poškrábu se za uchem a sednu si. Sednu? Vlci si nesedají. Prohlédnu si své ruce. Dereku, jsi zas člověk. To znamená že jsem nahý na nějaké klinice? A je to někde v Beacon Country, cítím tu vůni té oblasti. Měl bych potichu vypadnout. A co nejrychleji. V okně je mříž. Nikde nic na sebe. Dokonce ani doktorské pláště. To je tedy pech! Slezl jsem z toho stolu a zakrývajíc si choulostivé místo, šel jsme se potichu podívat ke dveřím. Díky ti, všemocné něco tam nahoře, že zrovna mě někdo chytil a že jsem teď ve své "lidské" podobě. To si mé tělo nemohlo počkat, tak týden? Mně by to nevadilo. Já králíky rád. Otevřel jsem dveře, které naštěstí ani nevrzly. Jenže, to bych nebyl já, by se do toho nezamotala nějaká ženská. Cítil jsem ji i před tím, když po mě asi vystřelila. Ale, nebyl to jed, jen uspávadlo. Vytřeštil jsem oči, když jsem z místnosti, která byla po levé straně od chodby, kterou jsem se plížil, vyšla nějaká žena. Nebo, možná jsem já vyšel jí do cesty. Zastavil jsem se. Co teď? Nemůžu jí přece vykládat, že jsem vlkodlak a že mě právě chytila. To ona už jistě ví. Ale, co mi vlastně chtěla. Zeptám se jí! ,,Cos mi udělala? Proč jsem tady? Jak jste mě našli a kde jsem se tu sakra vzal?" Zavrčel jsem na ni výhružně a vyšel proti ní, až jsem byl skoro u ní, zatímco mé oči se zbarvily do ocelově modré. Dívat se zvrchu, jako sériový vrah, na tu malou spíše dívku bylo až komické. Byla jako nějaká porcelánová panna, které sbírala moje starší sestra. |
| |
| soukromá zpráva od Vypravěč pro Banshee ,,Cože? Tys s Valleckem strávil hodně času, co? Půjdeš zpět do Eichen House." Řekla Lydia a zastoupila ti cestu. Copak si myslí, že má proti tobě nějakou šanci? Možná, že je tak hloupá a myslí si to. Přece jen, od té doby, co tě zavřeli do Eichen, jsi o ní neslyšel. Všechny informace se tam drží v naprosté tajnosti. (Byl jsi zavřený na jiném oddělní, když tam pobývala) ,,Jakožto nesvéprávný občan státu Californie máte právo nevypovídat, vše co řeknete, může být použito proti vám... Váš zákonný zástupce má právo na advokáta..." Odříkával Parrish zatímco vytáhl pouta. Oni si zřejmě myslí, že s necháš jen tak zavřít, když máš volnou cestu, kterou ti zastupuje jen malá zrzka. |
| |
| soukromá zpráva od Myah Curwood pro
|
| |
soukromá zpráva od Derek Hale pro
|
| |
| soukromá zpráva od Vypravěč pro ,,Myah, co to sakra děláš?" Ozval se tvůj šéf, když tě viděl, jak se choulíš za stolem ve své pracovně a držíš bouchačku. ,,Tohle je stanice, nikoli nějaká hra o přežití. A jestli tě to zajímá, ten vlk utekl. Tvojí vinou. Najdi ho, chyť dřív než někdo nahlásí napadení a odvez ho do lesa. Jinak letíš!" Řekl dost naštvaně a dal ti do ruky tablet, abys mohla zjistit, kudy vlk míří pryč. Nebyl moc daleko, uběhl sotva pět set metrů od stanice, ovšem, směrem k Beacon Hills. |
| |
| soukromá zpráva od Myah Curwood pro
|
| |
soukromá zpráva od Derek Hale pro Zastavil jsem se stojíc uprostřed cesty ale byl sto kdykoli uhnout, kdyby se rozhodla jet ji klidně dál. |
| |
| soukromá zpráva od Myah Curwood pro
|
| |
soukromá zpráva od Derek Hale pro
|
| |
| soukromá zpráva od Myah Curwood pro
|
| |
soukromá zpráva od Derek Hale pro Ona si mě očipovala? To se jí tak líbím? ,,Dištanc." Odpověděl jsem s její pistolí v ruce. No, je pravda, že ani já jsem Breadon kdysi moc nerozuměl. Možná zním jako magor. Ale to ona je ten magor, to ona mě uspala a teď se diví. ,,O čem to sakra mluvíš? Já nejsem blázen!" Řekl jsem s tónem o půl oktávy výše, než jsem zvyklý. Vážně mě překvapila. ,,Mně tahle pistolka k ničemu není, ale ty jsi z ní chtěla střílet. Raději si ji ponechám, pro vlastní pohodlí." ,,Dospělí LIDÉ? Aha no. Tedy, že bych nebyl dospělý ale přece jen k tomu moc nesedím." Já nejsem člověk. což ta žena uchoslyšně neví. To ucho mě bolí, ale stále se tam musím škrábat. A ta žena to určitě vidí. Myah. Myah se jmenuje. ,,Hale. A žádného vlka jsem …Árgh!" Zavřu bolestně a přivřu si rukama uši. To bolí, to nesnesitelné pištění. Co to sakra je? Hrozně to bolí. Možná mi z toho prasknou bubínky. Svalím se na kolena a snažím se ten křik, ten jekot utišit. Ale nejde to. ,,Sakra. Co jste do mě dali, co jste mi udělali?!" Zařvu zoufale. Pak mi to ale dojde. To vzadu za uchem. To musí být ono. Ona je normální žena, pracuje ve stanici. V tamté stanici… A, já byl vlk. A mám něco za uchem. Ona si mě očipovala. ,,Čip!" Zvedl jsem se, už necítivšiv tu bolest a obořil se na Myah: ,,Vy jste si mě očipovali? Copak jsem pes! Psi se čipujou, ne vlci. " Tak tohle se může stát jenom mě. Kdybych měl někoho, komu bych to mohl vyprávět, potrhal by se smíchy. |
| |
| soukromá zpráva od Peter Hale pro Hlasitě jsem si povzdechl a obrátil oči v sloup. Za prvé, legálně jsem nikdy svéprávnosti zbaven nebyl. Takže jakýkoli pokus o mé umístnění kamkoli proti mé vůli je únos. škaredě jsem se usmál. A za druhé, tohle všechno nahrávám a v případě, že na jednom velmi odlehlém místě nezadám do dvou hodin heslo, tak celá nahrávka, včetně emailu s velmi podrobným popisem toho jak místní šerif a jeho zástupci kryjí vraždy a únosy místních obyvatel kvůli jejich penězům, odejde na státní policii a FBI. za celý můj dlouhý proslov jsem nehnul ve tváři jediným svalem. Nedal jsem najevo nic, co by mohlo naznačit, jestli je to bluf nebo ne. Peníze zanechávají stopu. Nesplatil šerif Stilinsky před nedávnem nějaké dlouhodobé dluhy? A McCallovi? smrtelně vážný výraz nahradil opravdu zlý úsměv. Jsi polda Parrishi, moc dobře výš jak vypadá takové důkladné vyšetřování podobných událostí. A pravda je taková, že místní stanici obklopuje spousta věcí, které normálním způsobem nevysvětlíte. Takže tady je dohoda. Vy uděláte svou práci a vrátíte mi mé peníze. Já nebudu odesílat žádné emaily, stáhnu obvinění proti McCallovi a, jako malý bonus se odstěhuji na druhý konec světa a už mě tu nikdy neuvidíte. Platí? |
| |
| soukromá zpráva od Myah Curwood pro
|
| |
soukromá zpráva od Derek Hale pro Ne, vůbec! ,,Cože? ses zbláznila ne! Tady mě máš, když to chceš vědět, a je mi jedno, kolik kulek toho tvýho hnusu do mě napereš, pravdě neujdeš. Očipovalas mě!" Zařval jsem na ni dost naštvaně. Je to jenom holka, skoro puberťák. Další mladý člověk, který bude vědět o nás. Ale, co mám dělat. Přece jen, míří na mě tou svou pistolkou a chce po mě, abych jí ukázal tělo. Tělo vlka. No, teď se ale už neproměním, takže jí toho moc neukážu. Je třeba se tedy uklidnit a a podat dobrý herecký výkon, abych ji mohl navést někam, kde jí budu moci zdrhnout. Šerif Stilinski mě jistě pochopí a možná bude i rád, že se vrací někdo, kdo v časech, kdy alfa je mimo město, pohlídá Liama. Na to už jsem si přece jen zvykl. ,,A můžu řídit?" Řekl jsem pobaveně, zatímco jsem, sice opravdu nerad, ale šel, do jejího autíčka a usadil se v něm. ,,Nemohu-li mluvit, nemohu navigovat." Zkusil jsem taktiku alá můj psychotický strýc Peter. Po pár minutách jsme dorazili na pěkný plácek a já jí řekl, že tělo je tady. Předpokládám, že tělo vlka. Vystoupil jsem z auta a rozešel se k nějakému stromu. Nikde žádné tělo být nemohlo, otevřené prostranství s pár stromy to neumožňovalo. Otočil jsem se k té dívce a dal ruce nad hlavu. ,,Už na mě můžeš přestat mířit." Zasmál jsem se jako gentleman a nechal oči zbarvit tou pravou barvou. Ruce mi pak volně klesly okolo trupu. ,,Pravda je, že žádné tělo není. A byl bych rád, kdybych ten čip co jsi do vpravila, nemusel mít za uchem, jelikož nejsem pes, ani vlk, ale něco mnohem horšího. A jestli si myslíš, že jsme šílenec, tak se mi za to ucho podívej." Došel jsem k ní blíž, se stále modrýma očima, kterých jsme se nehodlal vzdát, abych tak nějak držel její pozornost na sobě. ,,Vidíš?" Sklonil jsem se a ukázal jí ucho, za kterým jsem cítil to podivné svědění. |
| |
| soukromá zpráva od Myah Curwood pro
|
| |
soukromá zpráva od Derek Hale pro Sedl jsem si na nepohodlné sedadlo a zavrčel. Kam ji jen zavezu? Kam? Třeba domů? No, to určitě. Už tam nic není. Moje chyba, já vím. Říkám si, že horší to být nemůže. Malá holka s malou pistolkou a velkem chlap s velkým vztekem. Jak jsem se jen mohl nechat znovu zastřelit? Jak? Jsem vážně úplně blbej nebo jenom neopatrnej? |
| |
| soukromá zpráva od Myah Curwood pro "Tak mi řekni, kam jsi ho schoval. Pokud ne doprostřed jezera, bude v pohodě. Až pro tebe přijde policie, já pojedu pro něj. Záleží ti na něm aspoň, ne?" Povytáhla jsem obočí. "Prostě jsi neměl krást ten čip." Pak začal dělat blbosti a já začala přemýšlet nad tím, jak to bude vypadat, až přijede policie. Jsem vlastně v právu? No, vloupal se nahý na stanici, ukradl chráněnné zvíře a pak ukradl ten čip. Jo. Jsem v právu a postarám se o to, aby ho tohle přelšo. Přesto, vytáhla jsem z kapsy GPS a zapnula ho, abych zjistila, jestli nejde o chybu, i když se tak hezky přiznal. Ne. Souřadnice ukazují přesně na místo, kde stojíme. Ach jo. Proč je dnešek tak pomotaný? |
| |
soukromá zpráva od Derek Hale pro Otočil jsem pohled na onu dívku a když jsem ji uviděl, zamručel jsem znovu. Hraje si s tabletem. Je jak malá. Vážně. Jistě si myslí, jak mě pokořila. Neměl jsem to dovolit! Oči se mi samovolně zbarvily ocelovou modří. Nijak jsem to nekontroloval, jen se na sebe vážně dost zlobil. Byl jsem naštvaný. Dosti naštvaný Časem jsem přišel lehčí a lehčí, než jsem si poškrábal ucho levým během. Fajn! Tak teď se zblázní a já budu mít migrénu. Na tohle nejsem zvyklý. Nerad se přeměňuji několikrát denně. Není to přirozené. Stále to ještě neovládám tak, jak bych chtěl. ,,Auuu." Zavyl jsem, aby mě slyšela. Zblázní se. Kde se teď vzal ten vlk? No, máš cos chtěla děvče! A poškrábu jí potahy drápama. |
| |
| soukromá zpráva od Myah Curwood pro Co to sakra... Musela jsem se otočit, abych přišla na to, jak se naučil takhle výt. Nebo to byl jen metalista, který chtěl dokázat, jak moc hezky zpívá, na to jsem nebyla zvědavá. Ale potom mě málem trefil šlak. Chvíli jsem jen zírala na to chlupaté černé cosi v autě, než mi došlo, že on tam není. Musel mi schovat to tělo do kufru a já si toho nevšimla. A teď zmizel. "Ale no tak!" Chtělo se mi praštit tabletem na zem a vykašlat se na něj. Houdini jeden. Divoce jsem se rozhlédla po okolí, ale jasně že nikde nebyl. Ani pod autem, ani pod sedadlem. Teď mám v autě divoké zvíře, co je vzhůru. Nabila jsem pistol a odemkla. Nejspíš ten chudák bude ještě omámený, ale chci být ve střehu. Stáhla jsem hudbu a vzala vysílačku. "Šéfe? Mám toho vlka, ale pachatel je na útěku. Jestli se vám chtělo volat celostátní policii, tak to nebude potřeba." Zvíře se pořád netváří tak, že by chtělo být agresivní, ale vážně nepojedu s žívým vlkem, a ani ho nejde nechat takhle blízko Beacon Hills. "Co s tebou, sekáči? Na vodítko tě asi nedám, co?" Usmála jsem se na něj unaveně skrz okýnko, protože představa, že bych přišla na setkání mojí třídy po deseti letech s divokým zvířetem, byla super, ale zpátky do reality. Nemůže být jen tak zavřený v autě. Hlavně, předávkovat ho tolika uspávacími prostředky by mu mohlo ublížit. "Hej, hej, sekáči, nech ty potahy. Není to moje auto." Z pusy mi vyletělo pár dost neslušných nadávek. Měla bych zavolat šéfovi, ale tohle zvládnu. Musím to zvládnout, nejsem malá. "Le... lehni." "Je mi dvacet devět, zvládnu vyřešit malou šelmu na zadním sedadle." S odhodláním jsem se otočila na vlka. Z kufru jsem vyytáhla provizorní převáděcí tyč. Prostě se švihne a smyčka se zadrhne zvířeti okolo krku. Pak se na délku tyče převede. Jupí. Opatrně jsem otevřela dveře auta a čekala, až vlk vyleze ven. |
| |
soukromá zpráva od Derek Hale pro Nespokojeně jsem zakňučel a podíval se znovu na tu dívku. Teď někam volala. Někam... Já vím, kam. Slyším ten rozhovor. Volá svému šéfovi a říká, aby nevolal policii. Fajn, neutratí mě, když to tak musím říct. A teď se rozhlíží. A nakonec, po chvíli, kdy mi zmizela z dohledu, se vrací s odchytovou tyčí a nakonec, konečně, otvírá dveře. Otočil jsem hlavu na stranu. Zahraju jí divadlo? Jo! Mohla by to být zábava. Pomalu jsem vylezl z auta a lehl si na záda, zvedl jsem nohy jako pes, který chce podrbat. Zakňučel jsem jako to nejmenší štěně a usmál se na ni. Tedy, pokud odhalení zubů a jazyka může být považováno za úsměv. Podíval jsem se na ni. Podrbej mě! Jsem jenom štěně. Jenom milý štěně s modrýma, přenádherně modrýma očima. |
| |
| soukromá zpráva od Myah Curwood pro Em... Ne. Na tohle nejsem kvalifikovaná, na tohle nemám. PROČ se divoké zvíře chová jako blbý štěně? Mě se to nelíbí, já chci domů. Jako týrané zvíře hledím na psovlka před sebou. Musím to otestovat. "Pojď sem, hochu. Ke mě." Zvedl se a přiblížil. A sedl si. On je to fakt pes? Ne, má všechny aspekty divokého zvířete... RÁÁÁÁ. Já nechci, já nechci. "Tak fajn, sekáči. Teď tě odvedu někam, kde budeš v rezervaci a pak půjdu někoho zabít." Vzala jsem si pušku, schovala tyč se smyčkou a tázavě si ho ještě jednou prohlédla. Co se to děje? "Víš, měla jsem psa a ten nebyl ani z poloviny tak milý jako ty. Ber to jako kompliment." Povídat si s vlkem, to je vážně na úrovni. V hlavě mi probíhá tisíc scénářů, proč by ho ten Hale zachraňoval. "Co jsem četla v historii o tomhle městě, Haleovi tam jsou všude. Vypadají trochu jako psychopati, nemyslíš?" Bylo děsně divné povídat si s vlkem, který poskakuje vedle. Ale určitě je to vlk. Možná má vzteklinu! Ne, to by vypadalo jinak. "Zeptám se na stanici, jestli se tohle už předtím dělo. A tobě přeju šťastný a nerušený život. Jsme na místě." Zavedla jsem ho nejkratší cestou víc do bezpečnější zóny. Aspoň podle mapy. "Kuš... Jo... em... volno?" Skepticky jsem si prohlédla zvíře před sebou. Když byl vlk pryč, poklusem jsem se vydala k autu a pak rovnou na policejní stanici. |
| |
|
|
| |
soukromá zpráva od Derek Hale pro Ta dívka je docela milá Po modrém očku jsem ji sledoval a když mi dala pokyn, splnil jsem ho, což tady, v celým tohle zatraceným okresu, nikdo moc nedělá. když někomu řeknu, s tou se scházet nebudeš, ta není pro tebe, tak co se stane? No jasně, choděj spolu dál. Ach jo! Kdyby tu byli motýli, chytal bych je. Ano, normálně bych se choval jako malej nevychovanej vlček. Což je absurdní. A to nejen vůči mému osobnostnímu profilu! Ovšem, co jiného jsem mohl dělat, než blbnout, když jsem stále ještě cítil vlčí otupělost a celkově mi nebylo zrovna dobře. Bolí mne hlava. Šíleně mě bolí hlava. Až té holce zmizím, půjdu domů a dám si prášek. Lehnu si do postele a budu si číst. I když ještě nevím co. Za tu kratičkou dobu, po kterou jsem byl v bytě, jsem si ani nestihl vybalit. Mluví o tom, že její pes nebyl takový, jaký si myslí, že jsem já. No, já nejsem žádný ochočený miláček, kočko. To mi věř! Ale, proč ji nenechat si myslet, že si mě ochočili? Ber to jako kompliment, řekla, ale já si připadal spíš trapně. Kdyby tak znala tu pravou stránku vlka. Tu, která chce chránit ostatní, ale nemůže, protože všechno, po čem touží, je nedosažitelné, nemožné. I ji jsem vystrašil. A to jsem se jenom snažil odejít poklidně ze stanice, na kterou mě odvezla hned po té, co mě zastřelila. Copak se všechno zlé musí dít jen mě? Od Paige až po dnešek. Mluví o mé rodině. Něco bych jí řekl, že klan Haleových zde jakožto vlčí smečka vládl po staletí, ale nemohu mluvit. Takže jsem jakožto vlk pouze nesouhlasně zavrčel a propíchl ji pohledem. Rodina Haleových nebyla zlá. Nikdo z nich si nezaslouží zatracení. Až na mě. To já všechno způsobil. Jsme na místě. Podíval jsem se na ni s hlavou ke straně skloněnou a naposled vytvořil nějaký zvuk, který snad měl být pozdrav. Neříkám, že bych ji před půl hodinou nejraději nepodtrhl hrdlo, ale nyní mi přišla přátelská. Možná se za ní někdy přijdu podívat. Ovšem, jako vlk samozřejmě. Člověka by asi dobře nesnášela. Přece jen, viděla mne nahého. A kdo má takové štěstí? Měla by být poctěna. Viděl jsem ji, jak míří pryč. Doufám, že si nebude kontrolovat GPS, aby neviděla, že mířím do BH, na veterinu. Te čip přece nesmí zůstat v mém uchu! |
| |
| soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
| soukromá zpráva od Vypravěč pro Prvotně Peter, pak Myah ,,Prosím, blafuješ." I přesto, že jsi Lydiu trochu vyděsil, odhodlaně na tebe skoro zakřičela. Kdyby křičela, věř mi, že bys to poznal. Jordana Parrishe jsi očividně naštval. ,,Lydie, prosím." Ztišil ji a vypadal, že by ti i věřil, protože, ty dokážeš všechno. ,,Pane Halee," začal úplně jinak, ,,já nemám dost pravomocí na to, abych mohl udělat to, co jste po mě chtěl. To byste musel mluvit se šerifem a ten má do konce týdne volno. Musíte počkat." Řekl s plnou vážností. Tohle byl ten pravý nefalšovaný a ochotný polda. Plně profesionální, ne jako předtím, když se nedokázal držet na uzdě. Na stanici vstoupila mladá hezká dívka s kratičkými černými vlasy a malou postavou. ,,Dovolíte-li, nechám vás se slečnou Martinovou osamotě, je zde další osoba, která potřebuje pomoci." Jordan se na dívku výrazně usmál a Lydia mu věnovala nasupený pohled. ,,Co potřebujete, slečno?" Zeptal se se stále roztomilým úsměvem. Pozn. PJ: je úterý 12. září. Yasmin se zde ani nikde poblíž nenachází. Jen došlo ke špatné komunikaci. |
| |
| soukromá zpráva od Myah Curwood pro
|
| |
 | soukromá zpráva od Yasmina Hale pro Bylo by moc jednoduché mamince napsat dopis, nebo zavolat. Prostě se o všech prohřešcích svých příbuzných musím dozvídat z novin nebo od nastrčených lidí, co jsem do Beacon Hills poslala. S bláhovou nadějí celé ty roky čekám, že se konečně obrátí na pomoc za mnou, ale očividně ne. A po takové obě neustálého stresu, povinností a smrti mého milovaného Rogera toho bylo dost. Být Alfou není v téhle době nic pro staré vlky. Potřebujeme silné a mladé vůdce a to můj následovník je. Nyní nastal nový úkol - přetesat dva špalky do pořádných, moudrých, zabijáckých zbraní. Celá smečka mě ujistila, že kdykoli bude něco potřeba, kdykoli budu v nebezpečí, budou o tom vědět a přijdou. Mám je ráda jako svou rodinu, jenže musím se navrátit ke své původní rodině. Ani oni neměli lehký život, nikdo z nás v dnešní době nemá. |
| |
soukromá zpráva od Derek Hale pro Na co? To je jedno, stejěn je vyžaduji :D Když jsem po asi hodině, doběhl domů, byl jsem akorát tak na sprchu a postel. Můj problém byl, že mé tělo a to ani při pořádném soustředění, nechtělo nabýt obvyklé podoby. To bych si nafackoval, ale jsem volný, ne? Otevřít dveře do loftu zubama se ještě dalo, ale jinak… Ach jo! A právě to ach jo mi pomohlo v klidu vydechnout a konečně se zas stát člověkem. Hurá! Teď si budu muset dát pauzu, abych se z toho nezbláznil. Mé tělo je kupodivu dost unavené, což já příliš často nezažívám. A tak, po důkladné sprše, jsem na sebe hodil tílko a černé džíny a šel si lehnout do mé velké italské postele s fialovým povlečením. Vzal jsem si ještě nějaké pečivo, které jsem včera večer nakoupil když už jsem byl rozhodnutý, že si zajdu na vlčí procházku. Od bolesti hlavy z toho čipu mě pak zbavila rozpustná tabletka vhozená do sklenice s čistou vodou. Na čtení mi pak posloužil Doc. Jekill a pak Hyde. Chvíli jsem si jen tak četl, ale pak, když mě vyrušil jakýsi šramot venku, nadechl jsem se řádně okolního vzduchu a ucítil vůni starého vlkodlaka. Ženy. Satomi? Ne. Tenhle pach znám důvěrněji. Zvedl jsem se z postele a trochu ji uhladil, pak jsem po schodech seběhl dolů, kde jsem narazil na velice starou ženu, kterou jsem neviděl skoro 7 let. Nemohu tomu uvěřit. Přijela mě navštívit? ,,Babičko?" Zeptal jsem se. Nesnáším to oslovení. nesnáším vše, co se týká mé rodiny. Tedy ne že bych ji nesnášel, na to už je trochu pozdě. Tohle není dobrý čas na návštěvu. Obzvlášť, když kdykoli ten čip může začít šílet a já se z toho zblázním. A kdyby to babička věděla, vysměje se mi. nesmím to dovolit. Ty ses nechal chytit a očipovat? Neexistuje! |
| |
| soukromá zpráva od Yasmina Hale pro Nevypadá tak zle. Vlastně mnohem lépe než na fotkách, vyrostl z něj hezký kluk. Přestala jsem se zpíváním a chvíli si ho prostě jenom prohlížela. Bodá mě u srdce, že mi nebylo dopřáno jezdit za nimi, vidět ho dospívat, vidět ho, jak roste a stává se z něj šlechetný mladý muž. I když jeho otec byl šílenec, z něj by mohl být dobrý člověk. Ne že bych mohla říct, že není, ale po tom všem nemohu říct, že je. |
| |
soukromá zpráva od Derek Hale pro Zmatený vlkodlak ,,Pojď dál." Ukázal jsem na pohovku a zavřel za ní velké a těžké kovové dveře, které trochu zaduněly. ,,Dáš si něco?" Řekl jsem a šel otevřít okno, aby, jak řekla, tu už nebyl tak zatuchlý vzduch. Já nic takového necítím. A to jsem vlkodlak. Mladší, o hodně mladší vlkodlak. ,,Co tě sem přivádí?" Zeptal jsem a hned jí z lednice vytáhl pomerančový džus a nalil jej do dvou sklenic. Jednu jsem postavil před ni a druhou hned vypil. Babičku jsem neviděl opravdu dlouho. Nezměnila se. Stále vypadá mladě na to, kolik jí už musí být let. Zatímco moje matka se bavila se Satomi, babička mluvila s ženou, která by mohla být Satominou pratetou, například. ,,No. Před několika lety jsme se vrátil a pak před rokem zas odjel. Do Mexika. Měl jsem tam neodkladnou a nutnou práci. Kterou jsem stejně nevyplnil. A zatím jsem se stihl jen zesměšnit a naklonit si na svou stranu polovinu BH. Od puberťáků, před sestru v nemocnici, zdejšího šerifa, až po lovce, který tu žil se svou ženou a dcerou. Jeho žena chtěla zabít mou betu, nynější pravou alfu, a pak se zabila sama. A její dceru zabili Oni. Poslední dobou jsme tu měli dost problémy. To dělá Nemeton." nevěděl jsem, co říct, ale přijela na návštěvu, tak asi chce vědět, co jsem dělal těch mnoho let, ne? A, já toho zažil! ,,No a za tu dobu, co jsem tu nebyl se zde objevili Doktoři Děsu, a Gevaudanská bestie a Hell Hound, no ještě to nevím všechno. Liam mi ještě všechno neřekl." Přiznal jsem. Ona už stejně všechno jistě ví. I my vlkodlaci máme něco jako noviny. Jen tajné, takže pššt. ,, A co u tebe, stále alfou?" Zeptal jsem se nakonec, jelikož jsem už vážně nechtěl mluvit sám. |
| |
| soukromá zpráva od Peter Hale pro Blufuju? zeptal jsem se Lidie a usmál jsem se tak sladce, jak jen jsem v daný moment dokázal. Já nikdy neblufuju, kazí mi to reputaci. naštěstí, nikam dál tahle výměna nedošla, neboť Parrish přišel zpět ke smyslům a spolu s nimi zaplul zpět do své profesionální role. Děkuji zástupče. V tom případě počkám na šerifův návrat a budu vzniklou situaci řešit s ním. Pokud mě omluvíte. pokynul jsem Lydii, protože Parrish už zamířil k oné krásné neznámé a vydal se směrem k východu. Už, už jsem sahal po klice, když jsem to zaslechl. Vlk, nudismus, Hale... znechuceně jsem obrátil oči v sloup a otočil se směrem na dívku. Omlouvám se, že Vám do toho vstupuji slečno, ale ten pachatel, nebyl náhodou takhle vysoký... ukázal jsem odhadem Derekovu výšku, černovlasý, kolem třiceti let, s hodně pochmurným výrazem a výrazně modrýma očima? možná jsem přestřelil trošku ty oči, ale hádám, že zbytek jsem trefil docela přesně. Nejdřív je z toho infantilního puberťáka True Alpha, teď Derek získal schopnost kompletní proměny, svět spěje do sra... povzdechl jsem si v duchu. |
| |
| soukromá zpráva od Yasmina Hale pro "Cokoli, děkuji." Odpověděla jsem vděčně. Jak už bylo řečeno, nikde po cestě nebyla ani jedna zastávka. Prostě jsem měla strach, že když zastavím, už se nikdy nedovedu rozjet dál. |
| |
| soukromá zpráva od Vypravěč pro Pro "poškozené" Lydia nechala Petera odejít, nikdy s ním nechtěla mít nic společného, tak co, že? Místo toho se opět přidala k Parrishovi a měřila si menší dívku s krátkými vlasy zkoumavým pohledem. V tu chvíli si nikdo nemohl být jistý, jestli ta holka žárlí, nebo jestli opravdu přemýšlí o tom, co jí řekl Peter. Chtěla něco říct, když dívka zmínila jméno Hale, ale Peter ji předběhl a tak, když se vykecal, ten Drama Queen jeden, řekla, co chtěla. ,,Derek." ,,To se tu všichni zbláznili? Derek se vrátil, Peter je tady, kdo ještě? Cora?" Řekla a gestikulovala u toho rukama. Parrish se na ni podíval stylem: " jo tohle je moje šílené banshee holka" a mlčel jako ryba. Nakonec ale bylo jasné, že musí něco říci a tak se rozhodl zase to hodit na šerifa. Nebo možná ne. ,,Slečno, on vám ukradl vlka z rezervace? Víte, jak by mohl ukrást vlka?" Asi mu to nedocházelo. To Derek je ten vlk. ,,Co jste dělali s tím vlkem?" Řekla Lydia a prohlédla si Miah. ,,Čipovali jste ho?" Kdo jiný by to poznal, než někdo, jako je Lyd. Uslyšela totiž slab pištění vycházející z kapsy Miah. ,,Dejte nám minutku, oba." Podívala se na Petera a pak si vzala Jordana stranou. ,,Víš, co to znamená, že?" ,,Ano. Chudák Derek. Měli bychom ho alespoň najít." ,,A vzít k Deatonovi." Zasmál se Parrish nad tou představou a oba se vrátili ke dvěma "poškozeným." ,,Slečno, přeslechl jsem vaše jméno, budeme toto řešit, nemusíte se obávat. Ten muž skončí za mřížemi. Jistě teď máte práci. Zítra přijedu k vám na stanici, abych s vámi sepsal protokol." Parrish se všeho zhostil na jedničku a byl rád, že i Petera s emu předtím podařilo zbavit. |
| |
| soukromá zpráva od Myah Curwood pro
|
| |
soukromá zpráva od Derek Hale pro Jennicunt :D ,,To Benefactor. A to byl taky Peter, vlastně. " Upozornil jsem babičku, ale nechal ji ať mluví dál, zatímco jsem se posadil kousek od ní a opatrně se opřel. Z toho všeho vlčení mě bolí záda. ,,Ano jistě. A ty jsi přijela, abys obnovila honosný rod Haleových?" Zeptal jsem se přímo. Co jiného by za tím stálo? ,,Zvlášť teď? Co se má stát?" Zeptal jsem se. Už delší dobu cítím, že vzduch není takový, jaký byl měl být a i když jdu po ulici, nikdo ne nesměje. Ne, že by se mě všichni báli, někteří jsou dokonce přátelští, ale ani ti zatracení puberťáci se po nocích v barech neopíjejí. Sedí všichni doma. Možná se vážně něco chystá. Alfa. Ano, jak rád bych si tak zase říkal, ale má ocelová modř mě baví. Ta krvavě rudá, nebyl jsem dobrý alfa a tím to hasne. Z mé smečky přežili tři z pěti. Šesti, pokud počítám omylem kousnutou Alexandru Argent. Boyd, Erica… Oba mrtví. Ale, zachránil jsem sestru, ne? ,,Měl jsem." Páni, já jí řekl, že jsem měl holku. To je podivné. Já jí vůbec něco řekl! Nezabručel jsem jen. Divím se sám sobě. Asi jsem vážně dlouho nemluvil s někým relativně v pohodové náladě. Jsem s těmi pubertálními příšerkami už moc času. ,,Jmenovala se Jennifer, byla to učitelka a vyklubal se z Darach, kterýmu Peter podtrhl hrdlo. A ještě jednu, tu jsem možná měl fakt rád. No, asi spíš ne, spíš úlet umírajícího vlka a žoldačky. Poté, co jsem byl zpět jakožto znovuzrozený vlk jsme se odcizili. Navíc, já hledal jednu osobu a ona zůstala v BH a hledala Pouštní Vlčici." No, řekl jsem až příliš, ale nezmínil jsme Kate přímo, takže zatím v pohodě. Pořád lepší, než kdybych babičce řekl, že Kate je teď dcerou Tezcalipoty a že za to kupodivu nemůžu já, ale Peter. To bych jí mohl říct. Jen ať si ho jede navštívit do Eichen House. |
| |
| soukromá zpráva od Yasmina Hale pro „Mám dojem, že nemám dost zbývajících let na to, abych to dovedla. Spíš bych vás ráda dostala na správnou cestu, to je vše, co dokážu. Jak jsem už říkala, v dnešní době smečka potřebuje mladé Alfy.“ Na chvíli se rozhostilo nepříjemné ticho, které dává prostor mým myšlenkám, aby se rozutekly zase k tomu, jak málo mi zbývá času. To Derek nemusí vědět, má toho už tak dost. „Něco hodně špatného. A i po tom všem, co jste zvládli sami, tohle nebude tak snadné porazit. Nevím, jestli To jde po tom mladém klukovi bez mozku, po naší rodině nebo chce celé město, ale lidi budou umírat.“ Babička přijela, raduj se! Veze hromadu dobrých zpráv! „Mimochodem, upekla jsem sušenky.“ Aspoň nějaká pozitivní zpráva. Dál téma pokračovalo řadou milostných příhod mého vnoučete, u kterých jsem se musela pozastavit nad tím, jak můj syn rozpáral hrdlo ženě. Když to vypráví Derek a ne Michael se svým obvyklým hlášením, zní to mnohem hůř. „A kde je Peter? Poslední dobou . Až na Missisippi, ale znáš je. Tamější Alfa je pěkný snob.“ Nesnáším ho, nejednou se pokusil rozpoutat mezi mými vlky rozbroj, ale já je umím uklidnit. |
| |
| soukromá zpráva od Peter Hale pro Slečna přišla a zase odešla. Ne, že bych se jí divil potom, co Parris jasně ukázal, že se zajímá spíš o Lydii, než o svou práci. Na druhou stranu, jejího odchodu jsem mohl sám využít. Stanici jsem opustil sotva pár vteřin po ní. Slečno, omlouvám se slečno, máte vteřinku? zavolal jsem na ni, přičemž jsem se snažil tvářit tak neškodně, jak jsem to jen dokázal. Nebojte se, nejsem žádný úchyl. dodal jsem, když jsem si vzpomněl, jak vyděšeně na stanici vypadala. Přesně tohle bych řekl, kdybych byl úchyl a chtěl jí za rohem znásilnit. ušklíbl jsem se v duchu. Navenek jsem ale nedal nic znát. Omlouvám se, že Vás obtěžuji, ale...jmenuji se Peter Hale. Ten muž, kterého jste viděla, nejspíš to byl můj synovec Derek. On... přešel jsem automaticky do role bezradného, starostlivého příbuzného. je psychicky nemocný. Přidal se k nějaké šílené sektě. Prohlašuje, že je vlk, běhá nahý po lese, unáší zvířata z rezervace a ZOO a tvrdí, že je osvobozuje. vyčaroval jsem na obličeji ukázkově zdrcený výraz. Místní policie mi odmítá pomoc. Šerifův syn je s nimi také zapletený, takže všechno důkladně zametají pod koberec, takže musím pátrat sám. Pochopte, Derek je poslední příbuzný, který mi zbyl poté, co před lety někdo zapálil náš dům. přišla řada na štěněcí oči. Kdyby jste mi řekla alespoň, kde jste ho viděla naposledy a kam potom šel, moc by mi to pomohlo. |
| |
soukromá zpráva od Derek Hale pro Znovu alfou? Kdo by to po tom netoužil! ,,Správnou cestu? Myslím, že můžeš začít v Eichen House." Poslouchal jsem si celou dobu, až zmínila Petera. Copak s tím chlapem bydlím? To že jsme příbuzní neznamená, že se vídáme nějak často. Nejraději bych byl, kdyby vůbec. Přece jen, má rodina je buď šílená, nebo mrtvá. Kromě Cory, která momentálně bydlí, podržte se, v Kanadě a možná se bude vdávat. Tam by měla babička začít, v Quebecu se, tak jako u to bylo u mé matky, dědí status alfy z maty na dceru a pokud nemá žena dceru, nástupnicí se stává snacha. Takhle se to dělá s tchýněmi! Řekla: "v dnešní době potřebují smečky mladé alfy." No, rád bych se opět viděl s někým, nikoli úplně sám, tak jako tomu prostě asi má být. Možná mi jen chybí družka. Což ní hrozně staře. Nějaká holka. ,,Peter je v Eichen House a jen tak někdo ho odtamtud nedostane. A to je skvělé. Asi by se pokusil mě zabít, kdyby ho pustili. Ovšem, samozřejmě, že by neměl šanci." Ne po tom, co mě postřelili jakožto člověka. Od té doby jsme mnohem silnější. Možná stejně tak silný, jako když jsem byl alfa, což by znamenalo, že pokud by nyní mé oči zaplály plamenem krvavé červené, byl bych asi tak jako dvojčata, když byli jeden. A to je lákavá nabídka. A nikoho jsem nezabil! |
| |
| soukromá zpráva od Myah Curwood pro
|
| |
| soukromá zpráva od Yasmina Hale pro Jeho neznalost výskytu vlastního strýce je hodně zarážející, na druhou stranu, ti dva spolu moc nevychází. A to byl původně Peter Derekův ochránce. |
| |
soukromá zpráva od Derek Hale pro Prostě nemám Petera rád ,,O tomhle se odmítám bavit Nerad bych se zase musel jít někam projít. Víš, já si nemám v kým zabojovat. Smečka alfy se znakem dvou kruhů je téměř pryč. Zbyli mi dvě bety, tedy, mám je hlídat." Fakt si připadám jako chůva. Vlastně. Ani se o ně nestarám, občas zajdu k Liamovi, abych se dozvěděl, zda-li se ve škole neděje něco divnýho, pak jak se má Scott a Stiles, kteří jsou na vysoké a Lydie se mohu zeptat sám. Studuje na dálku. Asi je do toho jejího Hell Hounda, jak jsem slyšel, fakt zabouchnutá. No co, já jí to přeju. Jak by vysvětlovala obyčejnému člověku to, jak často se nachomýtne k nějaké smrti? Ahoj, jsem Lydia a jsem banshee… ,,Nikoli však proti mně." Odradil jsem se. Nechlubím se. To je fakt. Co asi teď dělá Deaton? Měl bych ho navštívit, se svým malým problémem. |
| |
| soukromá zpráva od Yasmina Hale pro "Neprojdeme se? Vzduch je tu vážně příšerný." Navrhla jsem. Nechce se mi tu moc zůstávat, je tu nasáknuto moc zoufalství naráz a to nesvědčí mým kloubům. "Ráda bych zase viděla náš dům, je to tolik let. Stojí vůbec?" |
| |
soukromá zpráva od Derek Hale pro Viník ,,Nejsou to mé bety." Zblázní? Já nejsem šílenec a to jsem byl sám a stále jsem sám už 13 let.(Bylo mu šestnáct, teď 29) ,,Jistěže. Prolezlá nemocemi." Ne, neporazila. Ani ona, ani její povedený syn, můj strýc. Jediný, kdo by mě porazil je ten nemožný puberťák se silou, kterou mu daroval kdo? Peter! Kdyby ten kluk nebyl přeměněn, možná bychom se nedočkaly toho, že se k BH stahují všelijaké příšerky. Neměli bychom zde pravou alfu, což by bylo fajn. ,,Projít se?" Zeptal jsem se spíš sám pro sebe. No, to bych mohl. Ale nechce se mi. Vše mě bolí, jsem přespříliš unavený, naštvaný a celkově nerudný, než abych se v klidu procházel se svou babičkou po městě BH. ,,Ne, nestojí, Potom, co tam tvůj syn zabil mladou ženu mi ho zabavili, jakožto místo činu. A zbourali ho." Nezbylo nic. Ani základy, ani místo, kde jsem pohřbil Lauru. Nic. Nyní už nikdo nebude vědět, kde žili oni Haleové, ten slavný klan. Ta smečka vlků. Ta rodina, která ovládala BH a široké okolí, dokud se jedno děcko nezabouchlo a nenechalo to všechno shořet na prach. A to děcko, ten nenapravitelný ničitel všeho, jsem byl já. A jsem jím. Vždy jím budu a nic se nezmění. Smůlu si ponesu celý život, jako svůj kříž. |
| |
| soukromá zpráva od Yasmina Hale pro Tu první část budu okázale ignorovat. Chvíli sedíme mlčky, já hledím do stropu. "Půjdu." Pronesla jsem prostě a vstala. "Až se budeš chtít shledat, víš jak." Nemá cenu tu být o něco déle, chvíle rodinné pohody je ta tam. |
| |
soukromá zpráva od Derek Hale pro Nabídka Rozhodla se odejít. Co si kdo může namlouvat, nebudu jí bránit. Nutně potřebuji za Deatonem. A hodně nutně. Chci se zbavit toho čipu. A pak ho zničit. ,,Dobře. Kde teď budeš bydlet? Nemusíš do hotelu, mám tu pokoj pro hosty. Je o dost hezčí než zbytek bytu. Než jsem tu bydlel já, žil tu mladý pár s dítětem. A tamten pokoj byl nejhezčí." Ukázal jsem na dveře, který byli naproti nám. (Kousek od schodiště) ,,Ani nebudeš muset chodit po schodech." Zasmál jsem se, ochoten jí i vybalit, když půjde do tuhého. Neznám tento pocit nijak dobře, ale cítím, že bych ji měl mít u sebe, v bezpečí. Možná jsem už jako matka, chráním svou stařešinu. Ta stále chtěla, aby se babička zas vrátila. Ovšem, ta měla svou práci se svou smečkou. |
| |
| soukromá zpráva od Yasmina Hale pro Bydlet? Tady? To tak chce mít znovu rodinu? Měla bych po té nabídce skočit, dokud se nevzpamatoval, nebo si najít hotel? Páni, na tohle mě nikdo nedovedl připravit. "Moc chceš, aby ti někdo zase hlídal večerku, mladíku?" V očích se mi neskutečně jasně zalesklo. Dobře, možná i trochu dojetím. "Tím chceš naznačit co, vnouče?" Dala jsem ruce v bok a nasupeně na něj pár vteřin zírala. "Za tohle půjdeš do postele o dvacet minut dřív a žádná zmrzlina před spaním." Budu si muset zvykat, že už není malé dítě. Je dost silně podobný jednomu mladému vlčeti z mojí smečky, které je úplně stejné. A má moc moc MOC rádo zmrzku. Jo, babča ví co kluci chtějí. "Zůstanu tu moc ráda. Než najdu nějaké přiměřené bydlení, chvíli to potrvá. Mám dojem, že zdejší mladý Alfa se dost zasloužil o znesvěcení dosti z nich." Neschopný, blešavý imbecil. |
| |
soukromá zpráva od Derek Hale pro
|
| |
| soukromá zpráva od Peter Hale pro Dívka byla sympatická. Ta její roztomilá naivita, rozpaky a ztracenost v mé mysli vykouzlila představu toho, jaké by to bylo zakousnout se do jejího krku. Představu, kterou jsem zase okamžitě zahnal, aby si na mě nevšimla čehokoli podezřelého. Ne všichni tomu propadli tak moc, jako můj synovec, ale v zásadě ano. V Beacon Hills má ta sekta několik desítek příznivců. vymýšlel jsem si dál a nehnul u toho jediným svalem ve tváři. Za ty roky se lhaní a přetvářka pro mě staly druhou přirozeností. Zatím co jedna část mé mysli s ní mluvila, druhá už přemýšlela, koho dosadím na roli duchovního vůdce sekty. Nabízel se Scott, ale není na to moc mladý? Ne, zmizení ne. Derek utekl už před několika týdny. zavrtěl jsem hlavou a svá slova doprovodil odevzdaným povzdechnutím. Když se představila, odolal jsem pokušení jí uvést do ještě větších rozpaků a ruku jí políbit. Ne, teď jsem potřeboval aby si ke mně vybudovala důvěru. Sex, ačkoli by byl příjemným rozptýlením teď rozhodně nebyl na seznamu mých priorit. Ruku jsem jí proto jen stisknul Moc mě těší. Vykouzlil jsem na tváři přijatelně přátelský úsměv, než jsem se vrátil k vážnějšímu tónu a pokračování naší diskuze. Byl jsem zjistit, jestli o něm nemají nějaké nové informace a také nahlásit krádež, ale to... zarazil jsem se. To co říkala mi nedávalo smysl, pokud… Počkejte, chcete říct, že on utekl, ale toho vlka pořád máte? zeptal jsem se a překvapení tentokrát ani nemusel předstírat. |
| |
| soukromá zpráva od Myah Curwood pro Před policejní stanicí Musím si sbalit věci a odjet odtud, protože tohle město očividně nezachráním. Šéf bude nadšený z toho, že mu na stole přistane výpověď. Rozhlédla jsem se po prázdném parkovišti, abych se ujistila, že tahle sekta se nebojí pobíhat tu vprostřed bílého dne. "Jistěže ne. Proč? Jsou to nějací ochočení sektovní vlci?" Prosím, řekněte, že ne. I když by to vysvětlovalo to rozkošné chování. Vlci neumí dávat pac, to by věděl i někdo jako... jako můj šéf. "Musím uznat, že váš synovec je skvělý herec. Nevím, jestli takové scény dělá často, ale do "mám v uchu čip" se umí vcítit skvěle. Až ho potkáte, tak mu za mě vyjádřete obdiv. A... vím, že to po vás jakožto starostlivém příbuzném nemůžu chtít, ale kdyby se vám chtělo mu vynadat jménem zdejší rezervace a jménem mým, budu ráda." Pěkně mi zničil pohodové a šťastné dopoledne, hajzlík. Znovu jsem mu podala ruku na rozloučenou. Absolutně nemám ponětí, jestli mu náš rozhovor jakkoli pomohl, ale pravdou je, že mi v hlavě běží už jen heslovité myšlenky jako "uteč!" a "chci spát." |
| |
| soukromá zpráva od Yasmina Hale pro Páni, po tomhle stresovém vypětí si zasloužím pořádný hrnek bezinkového čaje a knížku. Poprvé za třicet sedm let. Hurá! "Nechceš si zajít k doktorovi? Vypadáš příšerně i na svoje poměry." Vždycky jsi byl bledý, vnouče, ale to JÁ nesmím říct nahlas, protože bych byla moc starostlivá babča a to náš velký zaražený vlček nechce. Jsme takový uražený ťunťa, že?" Hbitě jsem se vydala ke svému autu, aby se náhodou nerozhodl mě předběhnout, hajzlík mrňavej. (Tohle je zase moc na mě. XD) ... Vnouče starostlivé. Chtěla jsem říct, vnouče starostlivé. Hodný, MOC hodný kluk, ten Derek. Měl by si najít holku, jinak se uhoní k smrti. Uhoní se k smrti po lese. Je dokázané, že kluk, co si nemůže najít holku víc sportuje. Bože, už jsem vážně dvojsmyslnější než smlouva u NationalBank. |
| |
soukromá zpráva od Derek Hale pro Já že vypadám hrozně? ,,Tak dobře." Vyřítila se okolo mě jako stíhačka! Už by se měla krotit, ve svém věku. Ale stejně jsem šel za ní. Jistě mě nakonec o pomoc požádá. Rád si užiju ten pohled na svou babičku, jak tahá velké kufry ze svého auta. Já, že vypadám příšerně? To mě ještě neviděla umírat na horský modrý vlčí oměj. To jsem tedy vypadal. Stále si na to pamatuji. Dnes bych byl mrtvej, nebo bez ruky, kdyby mi Scott se Stilesem nepomohli. Myslím však, že po tom, co se stalo s Nogitsune Stilesem, se vše tak nějak vyrovnalo. A, jak jako na moje poměry? To jako vypadám hrozně? Já? Já? Já??? Slepá, ne? Já vypadám skvěle. Cítím se tak. Tedy, cítím se tak, že bych se měl cítit skvěle. Vtloukám si to do hlavy každej den. Měj se skvěle a všechno se zlepší. Ovšem, ono to moc nefunguje. Jdu z průseru do průseru. většina mých přítelkyň jsou vražedkyně a mí přátelé? Parta puberťáků+ osamělý bývalý lovec. Ach jo! Pobaveně jsem se opřel o sloup, který byl poblíž auta mé babičky a který nesl podlahu v mém bytě. Sledoval jsem ji celou dobu. Stejně nakonec bude chtít mou pomoc. ,,No, k doktorovi si zajdu, když po tom tak toužíš. Alespoň si po cestě odpočineš." Doufám, že si nemyslí, že bych jí dovolil, aby šla se mnou. A cestou koupím nějakou večeři. A přežvýkám jí ji :D |
| |
| soukromá zpráva od Yasmina Hale pro FUCK YOU, BRIDGITE XD XD XD XD... WE ARE HILARIOUS XDZobrazit SPOILER  Rok 1969? Nejlepší rok v historii. Nejen že se lidi culí, když o něm mluvíte, ale světlo světa spatřila ta největší kráska, která se v naší rodině dědí. Tedy, měla by. Vlastně mi ji dal můj otec a od té doby se s ní nikdo nesvezl ani na vyhlídku, aby tam přišel o panictví. Ano, Peteře, to Camaro OPRAVDU ještě jezdí. Pamatuji si ten den jako by to bylo včera. Tenhle oř přežil tolik kulek, škrábanců, tolikrát svezl na kapotě svázané lovce, tolikrát jsem si v něm vymáhala své vůdčí postavení... Měla bych při těch vzpomínkách mít husí kůži, ale... sladké mládí. Vytáhla jsem z kufru svoje tři armádní tašky, které jsou sice na nic, ale vypadají hustě. Jedna přes rameno, druhá přes druhé a třetí do ruky. Vypadám jako vánoční stromeček se zeleným mozkem a Derek vypadá, jakoby měl vyprsknout smíchy. Nebo chce dárečky. Smůla, vnouče. Nic nebude. Moje. "Kdo potřebuje odpočívat z cesty? Spíš moje vlastní rodina mě přivede k nepříčetnosti a totálnímu vyčerpání." Zahuhlala jsem pod nánosem zavazadel a pomalu se šourala ke svému novému pokoji. Určitě tam bude stejně příšerný vzduch, jako ve zbytku téhle budovy. Kdyby občas vyvětral ten zápach nocí vlka bez partnerky, ale on ne. Páchne to tu stejně jako v Petrově pokoji, když byl mladý... Ne, dobře, tenkrát to bylo o dost horší. Všude ponožky napuštěné gelem, blah. |
| |
soukromá zpráva od Derek Hale pro
|
| |
| soukromá zpráva od Vypravěč pro Příspěvky, které by sis měla přečíst: Úvodník pro Petera Peter pro Petera Peter Pro Petera Do hry vstupuje Myah Peter PJ (NPC) Myah Myah a Peter společně odešli a baví se venku před stanicí. Fakta: Derek je opět v BH. Peter utekl z Eichen. Chodíš s Parrishem. Studuješ na dálku, jelikož tvoje máma má nějaké starosti. Nedělá ti to žádný problém. V BH nezůstal nikdo ze smečky, kromě Liama, Haydon, Coreyho a Masona. Mason je dál člověk, Corey, Liam a Haydon vlkodlaci kousnutí Scottem. Corey má velké problémy s ovládnutím svého já. (Derek je tu proto, aby mladým štěňatům pomohl, když jejich alfa studuje.) Stiles, Scott a Malia se vracejí na víkendy domů. Scott studuje vytouženou veterinu, Stiles policejní školu a Malia kaskadérskou. Je úterý 12. září. 2016. Tvé banshee smysly vnímají jakousi změnu v ovzduší a také to, že čím dál tím častěji prší a jsou bouřky. Za těch opravdu hlasitých můžeš místo hromu slyšet něco podobného dusotu kopyt a vytí psů. Úvodník nechám na tobě a budu vést tvé kroky až po tom, co jej napíšeš. Co se týče Parrishe, pokud s ním budeš chtít mluvit, zkontaktuj prosím mne. Budu ti za něj hrát. Pak bych byla ráda, pokud by ses potkala s Derekem osobně a pořešila situaci, která nastala na stanici. Možná budeš mít štěstí a potkáš ho i s jeho babičkou na veterině. |
| |
 | Svět se zbláznil Člověk by řekl, že se po tom všem, co se v Beacon Hills stalo, život na chvíli uklidní. Vrátí se do starých nudných kolejí a nechá vás v klidu žít běžné dny. Přemýšlela jsem, co by se stalo, kdybych byla na univerzitě daleko odsud. Obešla bych se bez všech těch podivností? Už jen ten fakt, že jsem banshee a můj přítel je pekelný pes tak trochu postrádá na všednosti. Co byli kluci pryč, připadal mi život tady poněkud klidnější. Snad až na ty bouřky. Seděla jsem na Jordanově stole a převracela v ruce propisku. Vypadla mi z ruky a při dopadu jakoby zaznělo něco víc. Zase to byl ten samý zvuk. Celá tahle situace s bláznivou ženskou, co čipuje vlky a pohoršuje jí nahý Derek, no vážně, koho by mohl pohoršovat právě nahý Derek..., a pak je tu ten útěk z Eichenu v hlavní roli s ďábelským Peterem. Konec klidu. Popadla jsem tašku a rychlou chůzí se vydala ven ze stanice. "Potřebuju si něco ověřit." Houkla jsem na Jordana, ale než stačil odpovědět, už jsem byla venku. Zamířila jsem k autu a lampa na parkovišti zabzučela, nakrčila jsem obočí. V tom zvuku jsem z dálky slyšela ještě něco jiného. Na tohle si asi nikdy nezvyknu... Pomyslela jsem si a nasedla do auta. Sklopila jsem stínítko a v zrcátku zkontrolovala rtěnku. Vyrazila jsem na veterinu. Třeba o tom bude Deaton něco vědět. |
| |
| soukromá zpráva od Peter Hale pro Sektovní vlci? Ne. Jistě, že ne. Jen jsem se bál o bezpečí toho nebohého zvířete. ujistil jsem jí ihned s hranou upřímností, kterou jsem si sám téměř uvěřil. Následoval její krátký monolog a mé usilovné přemýšlení, načež jsem se rozhodl, že trošku zariskuji. Za mými zády zrovna opouštěla policejní stanici Lydie a zamířila ke svému autu, ale právě teď jsem měl jiné priority než dělat peklo ze života zrovna jí. Přece jen, svým způsobem mi zachránila život. Ne, můj cíl byl jiný. Musel jsem...potřeboval jsem něco vyzkoušet. Jistě, s radostí, tedy pokud ho najdu. věnoval jsem jí poslední úsměv. Podal ruku na rozloučenou a už, už chtěl odejít, když jsem se zarazil a obrátil se znovu k ní. Omlouvám se, jestli se Vás teď dotknu, ale... chvíli jsem váhal, jako bych hledal správná slova. vypadáte, že Vás dnešek poněkud rozhodil. Kdyby jste třeba měla chuť, mohli bychom zajít někam na skleničku, nebo raději dvě. Podělil bych se s Vámi o zkušenosti se životem v našem městě. Myslím, že by se Vám mohla malá příprava hodit... |
| |
| soukromá zpráva od Vypravěč pro |
| |
| soukromá zpráva od Vypravěč pro Yasmina, Derek, Lydia ;) ,,Ahoj Dereku, slyšel jsem, že jsi se vrátil z Mexica. To jsem rád, Nezašel bys ke mně na veterinu, rád bych pohovořil o tom, jak to dopadlo s Kate a když tak přihodil nějakou práci, pokud se nudíš." Derekovi náhle zapípal mobil a tak ho zvedl. Všichni vlkodlaci mají perfektní sluch, každý by slyšel, o čem ti dva spolu hovoří. ,,Ano, mám tu takovou delikátní věc. Ale, ještě musím setřást babičku." Odpověděl mu, jako by si snad namlouval, že to Yasmina neslyší. ,,Vem ji sebou, Drahou paní Hale jsem hrozně dlouho neviděl." Pan "veterinář" zněl i po tak dlouhé době velice vitálně. Kdo by mu hádat přes šedesát? Nikdo. Za to mohou jeho schopnosti! ,,Já vím, ale stejně bych to nerad řešil ní za zády." Derek má očividně problém! ,,Za chvíli přijede Lydia, mohou si promluvit o těch banshee věcech." ,,O.K. Ale jestli se dozví, co se děje, bude se mi smát do konce jejích dnů." Řekl a zavěsil. |
| |
soukromá zpráva od Derek Hale pro Babičko, ráda by tě poznala dřív pološílená dívka s úchylkou na smrt. A bonus, vypadá jako Ariel :D ,,Právě jsem mluvil s jedním starým mužem a ten by si přál aby ses se mnou za ním vydala." Otočil jsme se k babičce, drbajíc se za uchem a druhou rukou si schovávajíc mobil do zadní kapsy. ,,No, cítíš se na to ještě vůbec?" Dodal jsem, aby bylo jisté, že půjde se mnou. Nechá se vyhecovat jako dítě. A, pozná Lydii, tak dlouho jsem ji neviděl. zajímalo by mě, zda-li je stála tak zrzavá a zda-li jí zůstala jizva po trepanaci. Děly se tu hrozné věci, jak jsem slyšel. ,,A jedna dívka by tě ráda poznala. Ona je víla smrti." Dodal jsem nakonec. No, doufám, že ji to příliš neodradilo. Ráda by tě poznala dívka, která všude vidí smrt a slyší umírající lidi, příšerky atd. |
| |
| soukromá zpráva od Myah Curwood pro Nelehký život nás odpovědných Špičkou boty jsem dloubala do asfaltu a byla vděčná za to, že už se loučíme. Nebylo zrovna nejlepší stát vedle někoho, kdo má za příbuzného absolutního magora. Obávám se, že předsudky se nevyhnou ani mě. "Mějte se moc hezky a... zdar při lovu?" Moc hezky? PŘI LOVU? A dost. Mizíš. Sbohem navždy, pane Hale. Nadechla jsem se k odpovědi, která by nezahrnovala nic než slova používaná v obyčejných, normálními lidmi používaných frázích, ale zapípala mi GPS. Díky bohu! Rychle jsem ji vydolovala z kapsy a přes tvář mi přejel stín. Má rezervaci jako kráva a nestačí mu? No tak to je v háji. Zase se potuluje u obytné čtvrti. Určitě to bude nějaký ochočený vlčí mazel. "Em... Moc ráda bych, ale mám nějakou práci. Neodkladnou. Možná jindy? Kdyby se váš příbuzný zase vydal na procházku, zavolejte na naši stanici, pomůžu vám." Ty být dobrý řečník, ty dostat první místo, Myah. Kvapně jsem doklusala k autu, jednou rukou cpala GPS do kapsy a lovila klíče a druhou vytáčela šéfovo číslo. Po nějaké době to vzal, inteligent. "Ano, zase já... Mám tu L117... Vlk opustil rezervaci, šéfe. Ano, ten velký černý. Ano, jedu tam. Ano, uspím ho a odvezu. Ano, přivezu kafe." Proč je to tak neskutečně OTRAVNÉ? Povedlo se mi konečně odemknout. Můj hovor s šéfem skončil nádherně, spadl mi mobil a kryt odletěl. Úžasný den. Úžasný! |
| |
| soukromá zpráva od Lydia Martin pro Na cestě k Deatonovi jsem o všem přemýšlela, ty doby, kdy jsem si hrála na blbou už byli dávno pryč. Stejně jako dny, kdy jsem měla strach, že mi šiblo a nebyla jsem bohužel sama, kdo si to myslel. Od té doby, co jsem zjistila, kdo doopravdy sem a proč se mi děje to, co se mi děje, jsem se s tím do jisté míry smířila. Stejně bych ale radši měla občas skrčenej čumák, velký drápy a problémy s ovládáním, než nacházet mrtvoly na každým rohu. Zaparkovala jsem před klinikou a po zaklepání vešla. S Deatonem jsem dlouho nemluvila, vlastně od té doby, co jsem se dostala z Eichenu a tak trochu mu to tady vysklila. Provinile jsem se podívala na nová okna a ušklíbla se. "Zdravím doktore, ráda vás vidím. Víte, když je teď Scott pryč, nějak jsem si nebyla jistá, za kým jiným jít. Zaslechla jsem celkem znepokojivé věci ohledně Dereka." Začala jsem, když se objevil ve dveřích "veterinář" s tím svým typickým, klidným úsměvem. |
| |
| soukromá zpráva od Yasmina Hale pro Jasně, Dereku. Jasně. Když se ke mě zase otočil, měla jsem ruce založené na hrudi a podupávala nohou. "Já ti dám, jestli se na to cítím. Nebude zmrzlina, vnouče." Vlepila jsem mu pohlavek, který nebyl schopen ustát ani jeho strýc v nejlepších letech. "Jistě, všichni mě touží strašně moc poznat. Nejsem Byocé, proboha." Nabručeně jsem naházela tašky zpátky do auta a zarachotila klíčky. "Jsem lepší řidič než ty, vsadíš se?" Bojovat s tebou nebudu, vnouče, ale na dráze ti to klidně natřu. Znám tohle město jako své vlky. |
| |
soukromá zpráva od Derek Hale pro Babička má nějak moc energie -.- Domluvil jsem a ke svému údivu se brzy skoro málem ocitl na zemi. Tedy, přesněji řečeno, dostal jsem facku. Pohlavek, po čuni... To si děláte srandu. Zlehka jsem zavrávoral a v očím mi probleskla jiskra nenávisti. Nic nesmím udělat. Ani se pohnout. Přitom mám pravdu, ale jak se zdá, tahleta bábina má energie na rozdávání. Fajn. Nastoupil jsem do svého auta a čekal, že se poveze se mnou, ale kdepak. Ta tvrdohlavá žena chtěla zřejmě řídit. Moje Camaro řídit nebude a já se vozit nenechám. Takže, pojedeme dvěma auty? OK! A tak jsem nastartovala vydal se nudnými ulicemi BH přímo na veterinu. Dorazili jsme současně a já zaparkoval u vchody pro personál. Tedy, je to spíš taková garáž. Bylo u ní Lydiiono auto. Takže tam vážně je, to je fajn. ,,Deatone. Jsem rád, že tě vidím. Ahoj, Lydie." Usmál jsem se na ni, jak jsem jen mi to má pošramocená duše dovolila. Trošku. ,,No, co se tu děje si řekneme potom. Já musím nutně mluvit s Deatonem o samotě." Řekl jsem, odvedl ho stranou a až pak si uvědomil, že někde tady se potuluje má babička a že jsem na ni úplně zapomněl. //Je to trochu chaotické, tak ať mne Yasmina utne tam, kde bude potřebovat. |
| |
| soukromá zpráva od Yasmina Hale pro Veterina Jsem vítr! Jsem oheň! Jsem smrt! |
| |
| soukromá zpráva od Lydia Martin pro V momentě, kdy jsem řekla jeho jméno objevil se ve dveřích. Přemýšlela jsem, jestli to je zase nějaká moje intuice nebo jenom náhoda. Usmála jsem se na něj. "Ahoj...ehm...Dereku." Můj výraz i tón v hlase dával jasně najevo, že bych se chtěla smát, ale protože je to nevhodné, radši to potlačím. Odvedl mi Deatona a já tam zůstala stát spolu s bělovlasou, ale přesto velmi hezkou stále velmi pohlednou paní. Její úsměv byl téměř odzbrojující. Zatěkala jsem očima a vrátila jí úsměv. "Vážně? Doufám, že jen v dobrém." Odvětila jsem jí. A rozpačitě se ohlédla na dveře, kam zmizel Derek s doktorem. Nervozně jsem si skousla ret a věnovala dámě ještě jeden pohled s rozpačitým úsměvem. "A vy budete Derekova...?" Načala jsem a nakrčila v otázce obočí. |
| |
| soukromá zpráva od Yasmina Hale pro Veterina Je hezká, je dokonce hodně hezká. Ale moc chytrá, Peter si nikdy neuměl moc dobře vybírat, vlastně stejně jako Derek. Ani jeden z nich si neuměl vybrat vhodného partnera. Pffff.... |
| |
| Nelehký život nás odpovědných II Nechápu, jak se mi podařilo nastartovat A bezpečně dojet až k místu, kde se vlk zastavil. Prostě nade mnou někdo bdí. Jo, měl by se mi zjevit, protože jestli ke mě teď nikdo nesestoupí z hůry, nepodá mi pořádně velkou kupu hranolek a neřekne, že to bude dobrý, tak uvnitř té budovy všechny vystřílím. |
| |
| soukromá zpráva od Lydia Martin pro Na veterině Proč jsou všichni z Derekovi rodiny tak sdílní, milí a on je pořád jako bubák? Usmála jsem se na milou dámu a došlo mi, že o Derekovi vím víc od ostatních, než od něj samého, což bylo upřímně trochu podivné vzhledem k faktu, čím jsme společně prošli. "Vypadáte skvěle." Mrkla jsem na ni po její poznámce o záměně se sestrou a posadila se na protější židli. "Víte, on Derek není zrovna ten "ukecaný" typ. Vlastně z něj musíte všechno tak trochu páčit, ale to vám nejspíš nemusím vyprávět." Vyzařovala z ní energie, byla usměvaná a velmi příjemná. "Moc ráda vás poznávám, paní Hale." Ujistila jsem ji, když zavtipkovala o "stařešině". "Vlastně jsem se ho chtěla jen zeptat na takovou zvláštní věc, asi to nebude nic důležitého..." Nebyla jsem si jistá, co jí mohu nebo mám říct, ale vybalit na ní, že jeden její vnuk běhá nahý a děsí hysterické stydlivky a druhý právě utekl z přísně střeženého zařízení pro nebezpečné vraždící maniaky, to nebyl zrovna rozhovor na první setkání. Cítila jsem v její přítomnosti zvláštní respekt a přitom mi byla velmi sympatická. Zase mě napadlo, jak moc se Derek od zbytku své rodiny, kterou jsem zatím měla možnost poznat, liší. Pak se najednou otevřely dveře a vešla ta mladá žena, kterou jsem viděla na stanici. No jasně, ten čip... Zvedla jsem se a nasadila neobvykle milý úsměv. "Ahoj, my už jsme se setkaly, vzpomínáš? Hledáš tu někoho?" Zkoumavě jsem si ji prohlédla a modlila se, aby Derek nevyšel s Deatonem z ordinace ven. "Třeba ti můžu nějak pomoct..." Nadzvedla jsem obočí a čekala co z ní vypadne. Jestli začne teďka mluvit o nahym Derekovi před jeho babičkou, bude to moje smrt. |
| |
| soukromá zpráva od Yasmina Hale pro Veterina "Ano, od doby co byl ještě hodně malý se změnil, že? Takový neohrožený mladý dřevorubec co nadává na celý svět." Ale uvnitř je to pořád ten malinký, upatlaný kluk co na mě vrčel, když se musel koupat. Vypadá celkem vyrovnaně, vzhledem k tomu všemu, co se v posledních měsících stalo. Takové milé děvče, chudák. Měla by svůj život prožít v míru, v klidu a ne se bát toho, že zase najde mrtvolu. Synku, vážně jsi měl zatmění. "Cokoli je zvláštní, je i důležité." Chvíli jsem ji hleděla do očí a snažila se vypátrat, co vnoučeti chce, jenže ani moje síla není to, co bývala. Zahleděla jsem se na zdrogovaně vyhlížejícího buldočka, který vyplazoval uslintaný jazyk z přední stránky časopisu. Nechápu, jak může mít někdo poměrně chytrý jako Deaton tak příšerné braky ve své budově. Dovnitř vešla další dívka a do nosu mě praštil pach Dereka s Peterem. Plus zná slečnu Martin. O ní se mi ale nedostalo ani zpráv, ani fotek, takže... vlastně je možností mnoho, může být... ale do háje, mozku! Spolupracuj trochu, vím, jak moc se ti nechce. Raději jsem zůstala sedět s pohledem zabodnutým do toho buldočka. |
| |
soukromá zpráva od Derek Hale pro
|
| |
| soukromá zpráva od Myah Curwood pro gwvRGRG Tlumeně jsem vyjekla a o krok ustoupila, když se ten psychouš zjevil ve dveřích. A očividně si z toho nikdo nic nedělá. Všichni ho znají? Všichni jsou součástí toho divného nudis-klubu? Pomoc! Začal o něčem žvanit a já se úplně ztratila. Měla jsem si vzít pušku. Asi brzo omdlím... Já chci domů! "Tak moment! Co se tu sakra děje?" Nechci, aby kdokoli kamkoli chodil. Pokud zrovna nemá v plánu zavolat policii, což by bylo super. Těkám pohledem z jednoho na druhého, dělá se mi špatně, potřebuji čaj a budu zvracet. Je toho moc, moc moc. |
| |
| soukromá zpráva od Lydia Martin pro Situace se trochu komplikuje. To nevadí Lydie, jsi chytrá holka, něco řekni, na něco přece přijdeš. Ve dveřích se objevil Derek a já dostala obrovskou chuť se plácnout do čela, protože tohle bylo na jasnej Face Palm. Když na mě Derek promluvil, hodila jsem na něj pohled stylu: "Tohle mám u tebe...", obkroužila jsem podivnou slečnu se záluskem na vlky, tedy na jednoho konkrétního, a otevřela jsem dveře. Otočila jsem se na jeho babičku, která momentálně seděla s pohledem upřeným na obálku velmi nevkusného časopisu s celkem ubohým malým buldočkem. "To je skvělý nápad. Velmi zajímavé místo..." Pokud se chcete dostat do spárů temného druida nebo přivést na svět pár divných bytostí, či dělat různý ty...čáry máry, nebo tak něco. Nasadila jsem naoko velmi natěšený výraz. Proč zrovna Nemeton, naháči, ha? "Myslím, že si to s paní Hale skvěle užijeme." Řekla jsem tak přesvědčivě, že jsem tomu skoro sama věřila. Ve skutečnosti jsem ale už teď vymýšlela, co jí můžu a nemůžu říct. Ale konec konců tahle dáma toho asi věděla víc, než jsem tušila. "Můžeme?" Zeptala jsem se bělovlasé dámy a snažila se ignorovat mladou ženu, která evidentně neměla v zájmu, abychom někam šly. |
| |
| soukromá zpráva od Vypravěč pro Peterovi A Myah běžela pryč, nastoupila do svého auta a odjela. Pitomci policajti si nezamykají auta? No proč ne, že? A tak jsi rychlostí blesku získal auto a hnal se za Myah. Měl jsi štěstí, dohnal jsi ji, zrovna když odbočovala na křížovatce, od níž tři bloky daleko je veterina. Kde jinde by byl vlk, než na veterině? Zaparkoval jsem auto kousek opodál a pak pozoroval oknem, co se děje uvnitř. Cítil jsi tu svého synovce i Myah. Dokonce jsi cítil i Lydii a Deatona. Jenže, byl tu jeden pach, který ti nešel do hlavy, známý, ale přesto zapomenutý. Takový, jaký by si člověk měl pamatovat celý život, i když tomu tak nakonec není. |
| |
| soukromá zpráva od Yasmina Hale pro Veterina Na tváři se mi rozlezl široký úsměv. Tolik srandy jsem si neužila od potop dva tisíce pět. Těkám pohledem z té dívčiny na slečnu Martina, na Deatona a na Dereka. Co se tu dělo? Proč jsem nepřijela dřív? Mohla být mnohem větší sranda. |
| |
| soukromá zpráva od Lydia Martin pro Když jsme vyšly ven, zeptala se mě, co se tu děje a mně bylo jasné, že budu muset hodně rychle vymyslet něco, co bude alespoň trochu důvěryhodné a co vysvětlí hysterii oné mladé dámy, která právě vypadala, že z Dereka minimálně stáhne kůži, pokud jí nevysvětlí, co se děje. "No, jde totiž o takovou chlapskou záležitost..." Začala jsem a v hlavě mi šrotovalo. Snažila jsem se, aby to na mě nebylo znát. Nasadila jsem potutelný úsměv. "Ta slečna je totiž Derekova přítelkyně a on se jaksi vídal ještě s dalšími...No a ona na to nedopatřením přišla." Nerada jsem lhala, ale měla jsem v tom celkem slušnou praxi. Ono když se musíte vypořádat s utajením věcí, jako jsou vlkodlaci, banshee, pekelný pes nebo třeba kamarád posedlý nokitsune, tak se v těch lžích tak nějak naučíte chodit. "Chtěla jsem ho varovat, že se to dozvěděla, protože jsem zaslechla její rozhovor s jednou z těch holek. Nooo a... Myslím, že u toho ani vy, ani já být úplně nechceme. Nebude to hezký rozhovor." Ujistila jsem ji. "Jestli vás nezajímá ten prokletý pařez, můžu vám ukázat skvělou kavárnu, kde mají tu nejlepší horkou čokoládu. Zvu vás." Nasadila jsem opět sebevědomý a milý úsměv. |
| |
| soukromá zpráva od Peter Hale pro Při lovu? Málem jsem se neovládl a usmál se. Ano, při lovu se mám moc hezky. Bohužel, už nějakou dobu jsem na žádném nebyl, i když jsem měl dojem, že se to brzy změní. Následně vzaly věci hodně rychlý spád. Slečna zapípala, zavolala a ujela. Za normálních okolností bych ji nechal běžet, ale fakt, že s největší pravděpodobností jela za Derekem mi nedal pokoj. A tak jsem si půjčil Parrishovo auto a vyrazil nenápadně za ní. Jel jsem pomalu, spíše po čuchu než že bych ji sledoval přímo, aby si mě nevšimla a nevyděsila se, takže jsem k Druidově veterinární stanici dorazil se zpožděním pár minut. Když jsem vystoupil a dorazil k oknu, už tam byla celá skvadra. Deaton, Derek, Myah, Lydia a… Kruci, myslel jsem, že jsi mrtvá mami. prohlásil jsem s lehce kyselým úsměvem, když majitelka posledního pachu vyšla ze dveří. |
| |
soukromá zpráva od Derek Hale pro Stalkerka Babička i Lydia odešly, hurá! To je fajn, jenže, co teď s tou čumilkou? Měl bych ji odsud vyhodit. Měl bych o ní říci Deatonovi. Měl bych jí prostě prokousnout krk nebo jí vlkovsky zavyhrožovat, aby držela tu svou klapačku. ,,Deatone, tohle je ta skvělá osoba, která mi voperovala za ucho čip. Vážně děkuji, mladá dámo." Zavrčel jsem na ni opravdu naštvaně a pokračoval dál. ,,Takže, co ty tady? Našla sis mě podle čipu, stalkerko?" Podařilo se mi vykonat velice ironický úšklebek. Pak jsem se nadechl do plic, abych jí ještě něco nehezkého pověděl, ale zaujala mě její vůně. To snad ne! ,,Omluv nás, jo?" Řekl jsem a šeptl k Deatonovi. ,,Cítím z ní Petera. Je to nemožné, ale já ho cítím, buď za ním byla, nebo utekl." ,,Co tedy Potřebujete, mladá dámo. Ty kalhoty nemám, ztratil jsem je.. V lese.. myslím..." Nemohu za top, že hned po tom, co nabudu těla vlka zmizí mi všechno mé oblečení a už se nevrátí. |
| |
| soukromá zpráva od Vypravěč pro Myah ,,Ale no tak , Dereku, ta dívka je očividně dosti vyvedena z míry. Posaďte se slečno a povězte, co vás přivádí na beaconhilskou veterinu. Já jsem doktor Deaton a tohle je Derek Hale." Postarší muž s černou pletí, špatně oholenou bradou a bez vlasů se na tebe usmál. Vyzařovalo z ně teplo domova a celkový klid. Nikdo neví, jak to druidi dělají, ale dokážou docela dobře uklidnit. Derek zatím zmizel neznámo kam, zřejmě do útrob velkého bílého domu a nechal tě s černým mužem samotnou.  |
| |
| soukromá zpráva od Yasmina Hale pro "Ale broučku, není to proklatý pařez. Je to místo, ze kterého pramení zdejší magie. Jen ten zdejší Alfa může za to, že ho nikdo nehlídá a každý si se silou starou jako vesmír dělá, co chce." Jsem si vědoma, jaký děsivý lesk mi projel očima. Nenávidím, z duše NENÁVIDÍM, když si někdo zahrává s kouzlem místa, ze kterého pocházím. "Obávám se, že můj stařičký žaludek už podobné věci nesnese, ale ušetřím tě detailů. Pravděpodobně tu zůstanu a počkám na svého vnuka. Ráda jsem tě poznala." Napřáhla jsem k ní ruku a než byly tyhle formality odbyté, realita se zase změnila v něco úplně jiného. Můj syn. Můj báječný, úžasný syn. Našel si mě? Není to náhoda, nikdy to není náhoda. Srdce Staré vlčice, někdejší ochránkyně severních hájů atakdáleatakdále se scvrklo a pozastavilo, jako by udeřila moje poslední minuta. "Petere?" Musela jsem si ho pořádně prohlédnout, protože od doby, kdy jsem ho viděla na vlastní oči, uběhlo mnoho. Je něco jiného sebrat si vzpomínky jiných, abych ho mohla vidět a něco jiného je spatřit ho. Po takové době. Naposled byl hubený, popálený, polomrtvý, skrytý pod obvazy a já z něj neviděla nic než zavřená víčka. Bylo to tak dlouho, seděla jsem u jeho postele a když se probral, odešla jsem. Stává se to a bylo to tak lepší. Očividně ale zapomněl na dobré vychování, nevděčník jeden. "Říká se "Ahoj mami!" nebo "Rád tě vidím." Taky jsi mohl poslat pohled, výtečníku." Což je pravda, věděl přesně, kde mě hledat. Vzápětí jsem se ale rychle hnula z místa a pevně ho objala. Zmohutněl a hlavně přibral. Páchne po plísni, strádání, vzteku, mnoha nehezkých věcech. Už jsem tady, sluníčko. Zvládneme to. "Taková doba, Peteře." Povedlo se mi vydechnout. Nemohla bych se s tebou nerozloučit, než... než to vypukne. Na to nemysli, Yasmine. Na to teď nemá cenu myslet. Přísahala jsem sama sobě, že nedovolím, aby mě ovládly emoce pramenící z toho, že ho zase uvidím, ale nešlo to. Je to moje dítě, moje poslední, jediné dítě. |
| |
| soukromá zpráva od Myah Curwood pro Vzdorovitě jsem založila ruce na hrudi. "Máš štěstí, že tvůj strýc má takovou trpělivost." Zabrblala jsem si pro sebe. Už nemám strach, jediné co ctíím je vážně obrovská porce vzteku. Ani mi naráz nevadí někomu tykat. "Kam jdeš, zbabělče? Vrať se!" Houkla jsem na mizející záda Bim Bama. "To ho necháte odejít? jedete v tom s ním?" Pomalu jsem začala couvat. Nebudu tu ani minutu, ani jedinou minut.... Bác. Mají tu měkkou podlahu. Na chvilku se vyspím... Čokoláda... |
| |
| soukromá zpráva od Vypravěč pro ,,Derekův strýc, není zrovna muž, se kterým by se dívka ve vašem věku měla bavit. Je to psychopat." Upozornil tě s výrazem starostlivému moudrého muže. Tohle není hrané! ,,Co vám vlastně řekl? A, on neodchází, šel do laborky, stará se tak o zraněné štěně. Ten labrador už to má skoro za sebou." Podíval se k zemi. ,,Sakra, Dereku, hej, Dereku!" Zařval muž. Dopíšu za Dera :) |
| |
soukromá zpráva od Derek Hale pro ,,Bože." Zanadával jsem a vzal dívku hned do náručí. Alan řekl, že bychom ji měli dát na stůl, tam, kde už jsem ležel já, Lydia... No moc nás tam už odpočívalo. i Scott. Jen Stilese tomu vyhnul. Což je vlastně dobře. Položil jsem jo na ledově kovový stůl, dokonce možná opatrněji, než bych to udělal někomu jinému. Já znám mnoho příšerek. A téměř každý, koho jsem kdy nesl, byl vlkodlak, který něco zvládne. Vlastně, všichni, kromě Breadon. A ta už je taky pryč. ,,Takže, vzbudíme ji, nebo jak?" Zeptal jsem se odborníka. ,,No, myslím, že jí chybí spánek a ty bych měl přijít o ten čip." Měl pravdu. ,,Ok." Odpovím jednoduše, Chci mít tohle všechno už za sebou. ,,Naříznu ti kůži." ,,Dobře, hlavně už to udělej!"  Kdybych řekl, že mě to nebolelo, lhal bych. Bolelo to, Fakt to bolelo. Alan čip vytáhla deaktivoval ho. Ránu za uchem mi zašil. A už jsme zase sám sebou. ,,Díky." Nemám moc ve zvyku děkovat, ale v tomhle případě musím udělat výjimku. Deaton si zaslouží můj obdiv a pokoru ke všemu, co udělal nejen pro mě. pro celou moji rodin. Například zařídil pobyt mého strýce v Eichen. ,,Probuďte se, slečno." Píchl jí trochu adrenalinu. Bude napumpovaná energií. A měla by se probudit. |
| |
| soukromá zpráva od Vypravěč pro Pro drahou Maliu Zatracená škola! Kdo by řekl, že i na vysoké, kde se má mlátit, tedy, kde se to má dělat tak, aby to vypadalo, že je to doopravdy, tě mohou vyhodit za to, že někomu přerazíš nos. Právě jsi se dozvěděla, že tě vyhodili z vysoké, za nestandardní napadení staršího a zřejmě i vlivného spolužáka. Ale, zasloužil si to, byl to debil a nějak se, i tam, i na druhé straně Kalifornie, dozvěděl, že tvá rodina je mrtvá a že tebe našli po mnoha, mnoha letech. Nespravedlnost, že? Vracíš se do BH, není jiná možnost. Na vysokou kaskadérskou se už nevrátíš. Ale, i doma tu může být zábava, ne? //Napiš si takovýto úvodník (delší, jistěže) a já tě pak šoupnu do děje. Fakta: |
| |
 | soukromá zpráva od Malia Tate pro Jedu autem domů a snažím se nemyslet na to, co se stalo. Jasně, že sem mohla vydržet déle, ale copak to šlo? Myslím, že jsem se držela dost dobře, když uvážím, že sem strávila osm let jako kojot a ještě sem to úplně nedohnala. To by sem ale nesměla být taková jaká jsem. Hned na začátku sem se s někým "poprala". Spíš sem ho složila jednou ranou. Nějaký namachrovaný zbohatlický frajírek. Takový ten typ, co si musí dokazovat, jak je úžasný a musí si dovolovat na ostatní. A jako oběť si vybral jednoho kluka. A já? Já se ho zastala. Připomínal mi Stilese. Ale to ten frajer moc dobře nevzal. A očividně věděl kdo sem. O mojí minulosti a o tom, že sem byla osm let nezvěstná. Prostě to musel vytáhnout, že? Úplně si to pokazil tím, že mě ještě chytnul za rameno. Napůl instinktivně sem mu zkroutila ruku za zády a když mi začal vyhrožovat, dala sem mu přede všema takovou ránu pěstí, že ho to položilo na zem. Jasně, čekala sem, že z toho budu mít problémy. Jak sem ale sakra mohla tušit, že jeho tatínek se zná s rektorem univerzity? I když, záleželo na tom? Praštila bych ho, i kdyby měl přímou linku do bílého domu. Aspoň ale, že jeho image drsňáka získala dost velké trhliny. Pokud vím, tak se doteď neodvažuje ukazovat na veřejnosti a ostatní si z něj stále ještě dělají srandu z toho, že ho přeprala o hlavu menší holka. To mu patří, hnusákovi. Zrovna projíždím na dohled naší bývalé střední. Jízda autem stále vyvolává nepříjemné vzpomínky, ale už jsem se to naučila zvládat. Od té chvíle, co jsem porazila Pouštní Vlčici, mou... matku, bylo to všechno jednodušší. Už to tak nebolelo. Smíření se tím, co se stalo. Tak tomu říkal Stiles. S takovými lidskými koncepty jsem stále ještě zápasila, ale zdá se, že už sem na dobré cestě to pochopit. Teď si najít nějakou práci a příští rok můžu zkusit nějakou jinou vysokou. I když, aby to neskončilo stejně jako teď. Co bych ale mohla dělat? V dálce zahlédnu jednu policistku z Beacon Hills a v duchu si představí, jak bych vypadala v tom jejím oblečku. "To je taky super nápad, pracovat pro Stilesova tátu." ušklíbnu se, ale nemuselo by to být tak špatné. Honit grázly a dát jim co proto, to je přesně pro mě. I když, asi by moje metody Stilesův táta moc neschvaloval. Co se Stilese týče... rozešli jsme se. Neřekli jsme si to přímo, ale bylo jasné, že to nikam nevede. Naše cesty se rozešly a je to už dlouho, co jsme se už viděli naposled. Několikrát sem plánovala, že mu zavolám, ale nikdy jsem se neodhodlala. A samozřejmě ani on nezavoval mě. "A nejspíš to tak bude lepší." pomyslím si smutně. Přemýšlím, jestli si už našel jinou. Kdo ta holka je, jak vypadá. Jestli se mi podobá, nebo je naopak úplně jiná... a hlavně, jestli je s ní šťastný. "A ať už si najde jakoukoliv holku, určitě s ní bude ve větším bezpečí než se mnou. Přitahuju problémy, nemusím do nich zatahovat druhé." Zaparkuju poblíž našeho domu a vylezu z auta. Kdo tady vůbec z nás zůstal? Derek odešel už dávno, jestli se mezitím nevrátil, Scott a Stiles jsou pryč... ihned si ale vzpomenu na Lydii. Pokud vím, tak ta studuje dálkově, protože se musí starat o mámu. Vytáhnu mobil a napíšu Lydii SMS. Čau Lydie. Sem zpátky v Beacon Hills. Vyhodili mě ze školy. Měla bys čas se se mnou potom někdy sejít? Jestli jo, napiš mi, kdy by se ti to hodilo. Malia. Tak uvidíme, jestli odepíše. Bylo by fajn znovu se s ní vidět. Vyhnat ty chmurné myšlenky z mojí hlavy a zase se postavit na vlastní nohy. Zatím nejdu dovnitř a rozhlížím se po okolí. "Tak, zase doma. Stane se tu zase něco šíleného? Ať už to je jak chce, brzo to zjistím." |
| |
| soukromá zpráva od Vypravěč pro *Tvůj mobil cinkl. Přišla ti sms.*Čau Lydie. Jsem zpátky v Beacon Hills. Vyhodili mě ze školy. Měla bys čas se se mnou potom někdy sejít? Jestli jo, napiš mi, kdy by se ti to hodilo. Malia. |
| |
| soukromá zpráva od Lydia Martin pro Zrovna jsem se chtěla vrátit s paní Hale dovnitř nebo se jí pokusit přemluvit na tu horkou čokoládu, ale z přemýšlení o tom, co bude nejlepší pro všechny přítomné mě vytrhnul mobil, který mi zavibroval v kapse. Psala Malia. Ušklíbla jsem se, když jsem si přečetla tu zprávu. Malia to neměla zrovna jednoduché. Její chápání etiky a její sociální cítění se sice zlepšovalo, ale občas stejně reagovala... no řekněme "animálně". Z emocionálního kamene se stal minimálně o něco měkčí pařez, každopádně jsem tu holku měla prostě ráda ať byla jaká byla. Podívala jsem se na paní Hale a zářivě se usmála. Podle jejích slov mi bylo jasné, že už o mou přítomnost nestojí. "Těšilo mě, paní Hale. Jistě se ještě uvidíme." Otočila jsem se a vyrazila k autu. Dereku, budeš se muset se svou babičkou pro teď vypořádat sám... Pomyslela jsem si a napsala Malie. "Ahoj, Mal. To mě mrzí. Napiš, kam mám dorazit, můžu hned. L." Pak jsem napsala další textovku Derekovi. "Tvá babička si myslí, že je ta slečna žárlivá stíhačka, kterou jsi podváděl, tedy alespoň to jsem jí řekla. Čeká tu na tebe. P.S. Dlužíš mi pár odpovědí, uvidíme se později. Lydia." Sedla jsem do auta a vyrazila směrem do centra, očekávajíc zprávu od své kojotí kámošky. Upřímně jsem se těšila, že se s ní zase uvidím. |
| |
| soukromá zpráva od Malia Tate pro Nakonec mě unaví postávání venku a vejdu dovnitř. Zdá se, že tu zatím budu sama. Povzdechnu si a odejdu do svého pokoje, kde si začnu vybalovat. To mi zazvoní mobil tónem, který ohlašuje příchozí SMSku. Lydie, jak jinak. Hned jí odepíšu. Ok, dík Lydie. Teď sem doma, vybaluju si, tak se pro mě prosím stav. Těším se. Malia. Tak, teď jen na sebe hodit něco vhodnějšího než ty hadry, ve kterých sem přijela a pak jen počkat na Lydii. Upřímně se už nemůžu dočkat. |
| |
| soukromá zpráva od Myah Curwood pro "Washingtonská střední jeď!" |
| |
| soukromá zpráva od Lydia Martin pro Přečetla jsem si zprávu po pípnutí a usmála jsem se. Být tu sama bez ostatních bylo prostě divný. Jasně, mám Jordana, jenže Stiles, Scott... Tak nějak jsem se cítila prázdná, když nebyli poblíž. A Malia? Jasně, pro někoho velmi nerozlousknutelná osobnost, pro mě kamarádka a součást naší podivné nadpřirozené crew. Obyčejní lidé už mi tak nějak připadali mimo. Slepí, konzervativní, řešící malichernosti. Zaparkovala jsem před domem a došla ke dvěřím. Malia už čekala venku. Zeširoka jsem se usmála a objala ji. "Ahoj divoško, stýskalo se mi." Prohlédla jsem si ji, vypadala pořád stejně. Byla jsem opravdu ráda, že ji vidím a tak nějak sobecky jsem měla radost, že se mi vrátil alespoň jeden blízký "člověk". "Tak kam vyrazíme, máš hlad?" Nechtěla jsem se hned ptát, co se stalo, až bude chtít, řekne to sama. |
| |
| soukromá zpráva od Malia Tate pro Stihnu se vybalit a převléct a potom hned upaluju ven, kde čekám na Lydii. A ani se moc nenačekám. Za pár minut už je tady. "Je dobré vědět, že některé věci se nezměnily." pousměji se a vřele ji obejmu. I když trochu moc silně, až jí trochu vyrazím dech. "Promiň..." špitnu a propustím ji ze svého železného objetí. "Jo, tys mi chyběla taky... ale teď sme spolu a na ničem jiným nezáleží." odvětím a skočím za ní do auta. Nemá cenu trpět na sentimentalitách, sem zpátky tak naco se zdržovat, měli bychom ten čas využít. "Dala bych si něco k snědku. A kam? No... měla bych chuť na tu, jak se to řekne... jo, pizzu. Případně si můžem jít ulovit nějakou pěknou srnku, jestli bys radši to." usměju se a mírně vycením zuby. Snad Lydie ocení můj pokus o vtip. |
| |
soukromá zpráva od Derek Hale pro Má pratetu Aumogine? Jako Alenka v říši divů. Ani nevím, jak tohle vím. Možná nám to matka kdysi čítávala, nevím. Musle bych se zeptat Cory. Křičí, že si nepřeje abychom se začali svlékat. S Deatonem jsme se na sebe podívali. Proč bychom se měli začít svlékat, proč? Přišla mi textovka. Opatrně jsem vytáhl mobil z kapsy a podíval se na ni. Od Lyd. No, s matkou to vyřešila vcelku dobře. Kdyby tak jenom tohle třeštidlo vědělo, jak Lyd situaci vyřešila, myslím, že bych se duševně potrhal smíchy i když byl nedal moc znát. ,,Uklidněte se slečno, já jsem jen veterinář a nikdo vám nechce ublížit. Sama a dobrovolně jste sem přišla, tak mi prosím řekněte, co vás trápí. Postavil jsme na kávu, dáte si taky?" Deaton dal raději ruce nahoru já ale měl opravdu chuť ukázat té holčině, zač je toho vlkodlak! Dlouho jsem nepostrašil žádné malé dítě. Navíc za dva měsíce tu máme Halloween. ,,Já ji fakt asi.." Zavrčel jsem tak tiše, aby to slyšel jen Deaton, ten mě ale rázně zastavil. |
| |
| soukromá zpráva od Lydia Martin pro Zamířila jsem k naší oblíbené italské restauraci. Docela jsem začínala mít hlad, došlo mi, že už jsem nejedla nějakou dobu. Zaparkovala jsem kousek od vchodu. Vevnitř nebylo moc lidí, tak jsme si vybrali stůl u okna. Objednala jsem si vodu a tagliatele s lososem. Věděla jsem, že Malia má pizzu ráda, její volba mě nepřekvapila. Chvíli jsme jen tak seděly, a pak už jsem to nevydržela a musela se jí zeptat. "Mal, co se stalo? Měla jsi z té školy radost... Jestli o tom nechceš mluvit, pochopím to." Dodala jsem nakonec a napila se vody, kterou nám přinesl sympatický číšník s italským přízvukem. |
| |
| soukromá zpráva od Malia Tate pro Sem ráda, že se očividně mezi mnou a Lydií nic nezměnilo. O jednu starost méně. A už si to míříme směr italská restaurace. Musím přiznat, že když uvidím jídlo, stále mám někdy chuť se na to hned vrhnout, téměř okamžitě si ale vzpomenu na slušné vychování a začnu jíst jako spořádaný člověk. Objednala jsem si pizzu capricciosa a k tomu něco k pití a už jen čekala, kdy nám to přinesou. Dneska jsem po té dlouhé cestě domů měla hrozný hlad, takže to moc brzo určitě přijít nemohlo. Sotva nám ale přinesou naši vodu k pití, zeptá se mě Lydie na školu. A sakra, co teď říct? Bude ze mě zklamaná, že jsem se tam dlouho neudržela? No, alespoň jí můžu říct proč. "Ne, to je v pohodě. Víš, taky mě to docela mrzí, těch prvních pár týdnu byl super, ale pak jsem se s někým porvala a oni mě kvůli tomu vyhodili. Teda, spíš sem ho zmlátila, ale ten zmetek si to zasloužil!" řeknu trochu víc nahlas, než jsem chtěla, potom se ale utiším a povzdechnu si. "No, stalo se to kvůli jednomu klukovi. Takovej namachrovanej frajírek bez mozku, co si dovoloval na ostatní. Právě se tam docela dost navážel do jednoho kluka, co mi dost připomínal Stilese. Nemohla sem si pomoct a tak sem ho od něj odtrhla a řekla mu, ať ho nechá bejt. Ale on, no... řek mi, že ví co sem zač, no... o tom, jak sem 8 let byla nezvěstná a tak... no, říkal mi, že s takovou minulostí mě na školu vzali asi jenom proto, že musí podporovat mentálně zaostalý. No, a potom mě chňapnul za rameno a já nevím, co chtěl udělat dál, protože to už na mě bylo moc." "Taky mi furt říkal "Kotě" tím svým slizkým hlasem a to mě dokázalo absolutně vytočit." No, zkroutila sem mu ruku za zádama. Začal tam na mě řvát nějaký dost sprostý nadávky, takže sem mu rovnou dala i pěstí, aby zmlknul a to ho konečně poslalo na zem. Moc se mu toho nestalo, jen mu trochu tekla krev z nosu, ale potom sem zjistila, že jeho tatínek tu školu sponzoruje, takže mě místo napomenutí nebo něčeho takovýho čekal rovnou bezpodmíněčnej vyhazov." Tichým hlasem už jenom dodám. "Vím, mohla sem se tam udržet dýl, zvládnout to líp, kontrolovat se a ty další věci, ale stalo se, no." Je vidět, že mě to trochu mrzí, i když to moc nedávám najevo. "Ale dost o mě. Co ty, jak se máš tady? Stalo se za dobu mojí absence v Beacon Hills něco zajímavýho? Nebo jen nuda a klídek?" "Ani nevím, jestli chci nudu a klídek nebo něco zajímavého. Když se totiž v Beacon Hils stane něco zajímavého, má to tendenci být smrtelně nebezpečné." |
| |
| soukromá zpráva od Yasmina Hale pro Po mém znovushledání s marnotratným synem jsem měla stoprocentně rozporuplné pocity. Vlastně jsem od toho neměla nic očekávat. A co jsem očekávala? Proč je rodičovství tak složité?? |
| |
| soukromá zpráva od Malia Tate pro Nedlouho po mém vyprávění se Lydie omluví, že musí jít na záchod a urychleně odkráčí. "No, tak snad nechce předemnou utéct záchodovým okýnkem." pomyslím si pobaveně a plánuju se tu trochu porozhlédnout abych zjistila, jestli nám už konečně nesou to jídlo. Sotva ale Lydie zmizí na dámách, ve dveřích se objeví nějaká bělovlasá žena. Cítím pach, který napovídá tomu, že dotyčná není tak zcela obyčejný člověk, stejně jako já a to si vyžádá mou plnou pozornost. Jsem ve střehu a přemýšlím, kdo to tak může být. Nějaká toulavá Omega? Nová členka zdejší smečky, o které nemám tušení? Ani mě nepřekvapí, když se vydá přímo ke mě. Já vždycky přitahovala problémy. Když se mě zeptá na Lydii, trochu mě to překvapí. Ona ji sem ale nezvala, ne? Měly jsme tady být jenom my dvě a Lydie se ptala mě, kam chci jít já, takže tu s ní nemohla mít domluvenou schůzku. Očividně ji ale zná. Nebo si ji vyhůédla jako svou příští oběť... I kdyby to tak ale bylo, tak tady před tolika lidmi si snad nedovolí na nikoho zaútočit, pokud teda není úplně šílená. Nemůžu si pomoct, ale po zkušenosti se svou biologickou matkou jsem ještě víc paranoidní než předtím. "Lydie se vrátí." poznamenám suše a stále si ji prohlížím. "A hele, taky jsem s tím konceptem měla problémy, ale řekli mi, že je slušné se nejdřív představit. Takže, kdo jste, paní...?" |
| |
| soukromá zpráva od Yasmina Hale pro Zasmála jsem se. |
| |
| soukromá zpráva od Malia Tate pro "Jasně. Asi jsme tak daleko jsme zatím nedošli." odvětím té ženské. Je mi jedno, jestli tím způsobím nějaké společenské faux-pas, já se ptala první a tak mi odpoví, ať se jí to líbí nebo ne. Může být ráda, že se k ní vůbec chovám slušně. Pár let nazpátek už bych na ni začala vrčet. To už si ale jen tak bez pozvání přisedne a tohle tak trochu drzé chování mě začíná štvát. Kdo si tahle ženská myslí, že je? Aspoň mi ale nakonec řekne své jméno, takže se trochu uklidním. "Tak Yasmina... ne, o žádné Yasmině jsem nikdy neslyšela." "A já jsem Malia. Malia Tate." Chvíli váhám, nakonec jí ale potřesu rukou. Mám velice pevný stisk a musím přiznat, že její ruku svírám silněji, než bych měla. Sotva si ale potřeseme rukou, ta Yasmina chce po servírce nějaký čaj, o kterém jsem v životě neslyšela. A taky z nějaké určité provincie. Jestli si myslí, že to tady sežene, tak je dost naivní. Přinutí mě to ale přemýšlet o jejím věku. Rozhodně je dost zachovalá a je těžké odhadnout, kolik jí vůbec je a to hlavně proto, že je očividně nadpřirozená. Rozhodně ji nesmím podceňovat, ta už očividně má něco za sebou. Když se mě najednou zeptá na školu, viditelně mě to podráždí a na moment vycením zuby. Očividně si nevybrala dobré téma na rozhovor. "Vyhodili mě. Jednomu drzému frajerovi jsem totiž jednu vrazila za to, že se neuměl chovat." odseknu jí. V mé odpovědi je jasně patrná skrytá hrozba. Teď se budu ptát já a ona bude odpovídat. "Takže, vy očividně nejste zdejší. Co vás zavedlo do Beacon Hills. A co vlastně chcete po Lydii?" |
| |
 | Zpátky v Beacon Hills Černočernou tmu protínala pouze zář světlometu mé motorky. Bylo uklidňující nechat se opájet rychlostí, jenž jsem byla schopna z téhle mašiny vymáčknout. Dobře utracené peníze. Cesta uběhla na můj vkus až příliš příliš rychle. Možná jsem neměla šlapat tak na plyn, ale prázdná silnice k tomu prostě vybízela. Navíc jsem chtěla mít tuhle záležitost co nejrychleji za sebou. Záležela na tom mnoho věcí včetně mé budoucnosti. Potřebovala jsem informace a když jde o informace, tak nějak se stává, že ty bývají v BH. Stejně jako všudy přítomné problémy. Ani jsem si to neuvědomila a stála jsem před Derekovým bytem. Hloupý nápad. Obzvláště nyní. Postavila jsem nohu na mokrý asfalt, ale neodhodlala jsem se k tomu, abych vypla motor. Jasně taky, to není můj styl prostě zazvonit a nakráčet dovnitř. Co bych mu tak mohla říct. "Jé, ahoj zrovna jsem jela kolem, tak jsem si říkala, že se stavím za starým známým. Neruším." Trapné a mnohem trapnější by to mohlo být, kdyby tam s někým byl. Ne, děkuji pěkně. Nemusím. Vzhlédnu k oknu, kde má ložnici, položím nohu zpátky na pedál a rozjedu se jiným směrem.
|
| |
| soukromá zpráva od Yasmina Hale pro "Nemusíš být hned tak štěkavá, zlatíčko." Utrousila jsem a pohledem sklouzla směrem ke kuchyni, odkud už by měla sprintovat servírka s MOJÍ ZATRACENOU OBJEDNÁVKOU! KDE SE FLÁKÁ? JÁ CHCI SVŮJ ČAJ, NA TOHLE NEMÁM ČAS, MŮŽU KDYKOLI NATÁHNOUT BRKA, PANEBOŽE, PROČ JSEM SE DO HAJZLU VRACELA? . Lepší. Mnohem. Lepší. S úsměvem se otáčím zpátky na Maliu. Nakloněná co nejblíž a v pološepotu jí sdělím své největší tajemství. Jsem vůbec normální? "Mám tajné poslání. Chci lokalizovat, vystopovat, zajmout, vyslechnout a zabít všechny zahradní trpaslíky." Sleduji její pohled, pobavená jako už pár hodin ne. Jsi mladá holčička, chica. Nemáš ponětí, proč sem babča přijela a postarám se o to, aby jsi to netušila. |
| |
| soukromá zpráva od Myah Curwood pro "Piškotovej... králíček... .já chci kafe...." Plácla jsem sebou na zem, nemohla se hnout, sledovala chuchvalec pod stolem a přemýšlela, jak jsem se do tohohle mohla vlastně zamotat. I přes absolutní vyčerpání organismu, stále a stále se pokouším postavit. Dokonce to i přináší výsledky. Nějak klečím na kolenou a nevím, co dál. Jestli omdlím, tak se možná už nikdy, NIKDY neproberu. "Zab mě rychle, mami." Před očima mám hvězdičky a ... kafééé... :3 |
| |
| soukromá zpráva od Vypravěč pro BreadenJakmile jsi dojedla, uznala jsi, že už je čas jít dovnitř. Tak tedy hurá za informacemi! Vešla jsi dovnitř a uslyšela mladý ženský hlas, který křičel něco o piškotovém králíčkovi a kafi. Byla to černovlasá slečna klečící na holé studené zemi ordinace doktora Deatona. Ten, stál kousek od dívky a zvedal ze země různé věci. Bylo jich docela dost. Od nářadí, přes složky a propisky. A pak, vedle od něj a k tobě docela blízko se tyčil jako solný sloup svalů a mužnosti muž, kterého moc dobře znáš. Derek Hale. |
| |
| soukromá zpráva od Braeden pro Nějakou dobu jsem pozorovala okolí, abych zjistila, že nikdo další nepřichází ani neodchází. Mohla bych čekat dál, ale dle mého názoru, by to nic na sitaci nezměnilo Zaparkovala jsem před vchodem. Vzala jsem kávu a druhou porci kuřete. Není on vegetarián? Má tam salát. Když jsem vešla dovnitř nestačila jsem se divit.Avšak zachovala jsem chladnou nečitelnou tvář. Na Dereka jsem kývla. A stavit se u něj v bytě mi přišlo trapné. Jó, tohle je určitě lepší. Pomyslím si ironicky. Slečně podám kávu. "Je studená,ale kofeinu je v ní dost.S králíčkama nemůžu sloužit." Pak sjedu pohledem na Deatona. "Původně byla pro vás a tady je něco k zakousnutí." Nadzvednu krabičku a položím jí na stůl. Udělám si místo na stole a posadím se. Tvářím se naprosto nad věcí a čekám zda se někdo odhodlá vysvětlit mi co se tady děje. |
| |
soukromá zpráva od Derek Hale pro
|
| |
| soukromá zpráva od Malia Tate pro Zatímco Yasmina se dívá do kuchyně, jako kdyby svým pohledem mohla přivolat servírku s tím jejím slavným čajem, tak se mimochodem kouknu k záchodům, jestli už Lydie nepřichází. Bohužel ne. Nějak jí to trvá. Buď fakt zdrhla tím záchodovým okénkem nebo šla na velkou. Anebo jí je špatně, či se jen stará o svůj vzhled. Ať už to je ale jakkoliv, já doufám, že co nejdříve sem nakluše a vysvětlí mi, co je tahle ženská zač a co tu chce. Ne, že bych byla nějakej strašpytel, to sotva, ale od té doby, co jsem měla co dočinění se svou matkou, Pouštní Vlčicí, tak se rozhodně cítím lépe, když tu nejsem sama s nějakou nadpřirozenou neznámou. S pomocí Braeden jsem se vypořádala s Pouštní Vlčicí a byl to zážitek na celý život. Nerada bych měla hned dalšího nepřítele na krku sotva se vrátím do Beacon Hills. Yasmina se nakonec přestane věnovat zírání do kuchyně a přeruší tok mých myšlenek svou "odpovědí". Ha, ha, moc vtipné. "Jasně, hrajete si na tajemnou. To je fakt originální." ušklíbnu se. "Jako, myslela bych si, že ve vašem věku vás podobné hry přestanou bavit, ale to asi bylo dost naivní." Nejspíš dost. Z mých zkušeností je to asi spíš naopak. Čím starší, tím větší tajnůstkáři. A tahle to jen potvrzuje. "Kdyžtak, být vámi, tak bych moc neočekávala, že vám ten čaj přinesou. Tohle rozhodně není specializovaná čajovna a pochybuju, že pro ten váš čaj budou letět až do Číny nebo kde je ta vaše provincie. Buď vám, řeknou, že to tu nemají na menu nebo vám podstrčí nějaký obyčejný černý čaj a budou tvrdit, že to je ten, co jste chtěla." Anebo to zkusí pěkně popořadě. "A na co potřebujete Lydii, ona vám taky pomáhá s těma "trpaslíkama"?" "Nebo je možná jeden z těch "trpaslíků", co je chce zničit? Těžko říct, jestli to mám vůbec brát alespoň trochu vážně." |
| |
| soukromá zpráva od Myah Curwood pro "Jestli kvůli vám přijdu pozdě na zkoušku, tak vás... nechám... vykastrovat..." Dál už nemohu udržet víčka otevřená. Chci jenom usnout, protože to co se děje je moc nepochopitelné. Je mi u hadích nožek, jak a kde se proberu, prostě se musím vyspat. |
| |
| soukromá zpráva od Braeden pro To jsme na tom až tak? Mě ani nepozdraví. Má přece zdravit první. Nemůžu říct, že bych čekala nějaké vřelé uvítání. Zamrkám, abych zahnala myšlenky. "Překvapení" Pronesu pobaveně nad Deatonovou reakcí. "Řekněmě, že mě sem vítr znovu zavál. Prý sem měla namířeno pouštní vlčice a za další potřebuji od tebe nějaké informace, po cestě se přihodilo pár věcí. A když jde o informace, tak jsem si vzpomněla na tebe." Derek vypadá, že je opravdu nadšen mou přítomností, nebo se mi to alespoň tak jeví. "Nevidíš mne moc rád." Zeptám se přímo, nač chodit kolem horké kaše. "Šílená ne. Spíš v šoku. Co jste jí dali?" Shrnu dívčin stav. |
| |
| soukromá zpráva od Lydia Martin pro Poslouchala jsem její příběh a v hlavě mi stále zněl ten divný zvuk, jakoby se něco dělo a přitom nic. Podívala jsem se na ni a lehce se pousmála. "Nevyčítej si to, Mal, život jde dál. Třeba to nebylo ono, nebylo to pro tebe. Věř mi, že jinde se najdeš." Usmála jsem se na číšníka, který nám přinesl jídlo. Došlo mi, že mám docela hlad a pustila jsem se do těstovin. Nakrčila jsem obočí, když se mi zase ozval ten divný šum v hlavě, a pak jakoby se zastavil čas. Slyšela jsem dusot kopyt, řetězy, práskání bičem a ten pocit, jako bych něco ztratila... Došlo mi, že jsem zase strnula. "Poslední dobou slyším věci... Divný věci. Jakoby se něco blížilo, ale nedokážu určit co. Možná to nic neznamená. Možná mi jenom chybí všichni z party." Odmlčela jsem se. Podívala jsem se z okna a jako bych zahlédla obrys postavy s kloboukem. Zatřepala jsem hlavou. "Asi to nic není..." Ušklíbla jsem se a napíchla na vidličku těstoviny. Zase mi došlo, že na ně zírám. Nedokázala jsem to pustit z hlavy. |
| |
soukromá zpráva od Derek Hale pro S předpovědí vlkodlaka a rychlostí té samé potvory jsem ji chytil, zas položil na stůl. ,,Asi bude lepší, když ji odneseš na lůžko." Zmínil jsem se, že součástí kliniky je i Deatonův byt? Je dobře schovaný. Všichni si myslí, že to je sklad, ale není. Mlčel jsem a slyšel Deatona, jak říká: ,,Dostala trochu probuzovadla, jinak bychom ji museli asi zavést do nemocnice. Pro omdlévající dívky není na veterině místo, chápeš?" Ospravedlnil své počínání. Jo, to dává smysl. Prostě ji pak odnesu někam, ke bude moct spát, dokud se, co já vím, třeba nevzbudí. ,,Nevidíš mne moc rád." Řekla mi Breden. No, tak to není. ,,Copak si ho nepamatuješ? On vypadá pořád stejně, že, Dereku." Podíval se na mě. Jo, je to tak. Derek pořád vypadá stejně, protože cokoli udělá, že mu nedaří. nejsem alfa, nechytil jsem Kate ani ji nezabil, po městě se mi zřejmě promenáduje šílený strýc, nemám ani holku a ještě k tomu přijela na návštěvu má babička. Proč raději nemůžu jako vlkem zůstat na pořád? protočil jsem na Deatona oči a nakonec se rozhodl odpovědět: ,,Ne, vudím tě rád. Jen, to není poznat." tak jako vždy. Neusmívám se často. Šklebím se, čuřím, ale nesměju. |
| |
| soukromá zpráva od Braeden pro Nad rychlostí jakou se dostal k dívce se nepozastavuji. Možná čistě jen malinko se mi nelíbí, že jí má v náručí. Vždyť jsem se rozešli a vůbec co je mi potom, koho na rukou nosí. Já žárlím? Podivím se sama nad svým chováním. "Zdá se, že to probuzovadlo moc nepomohlo. Kdo to vůbec je?" zeptám se Deatona, ale podívám se i na Dereka, kdyby chtěl odpovědět on. "Možná by nebylo od věci jí odvézt domů. Určitě je to praktická dívka a má někde u sebe doklady i s adresou, pokud byste nevěděli, kde bydlí." "Spíš mi přišel jeho výraz kyselejší než obvykle. Ovšem možná jsem jen poté cestě unavená." ospravedlním svá slova. Čekala jsem, že se pokusí nahodit aspoň ten svůj křečovitý úsměv, ale nestalo se. Škoda. Breadon, dost. Tohle nikam nevede. "Budeš s ní chtít pomoct?" nabídnu se, ale nepočítám s tím, že by mou pomoc přijal. Přece jen asi nebude stát o to, abych mu dělala garde. |
| |
soukromá zpráva od Derek Hale pro
|
| |
| soukromá zpráva od Braeden pro "Pomůžu Derekovi a vrátím se asi zítra. Dneska už toho máte dost. Snad zde nebude takový nával.Zatím" usmeji se. Chytnu klíčky v letu, sic nejsem vlkodlak, ale postřeh mám slušný. Jen kyvnu a odeberu se k jeho autu. Nastartuji a nechám chvilku běžet motor, aby se zahřál. Pohladim volant. "Ona se sem dostala jak? Mohla bych třeba jet jejím autem, akorát bys mě pak musel hodit zpátky pro motorku." Pohodím rameny až se mi kolem obličeje rozprostřou neposedné kadeře. " Teda pokud nemáš jiné plány. " Vyhrknu až přehnaně rychle. Co já vím, co s ní má, třeba jí bude chtít utěšit a u toho fakt být nemusim. |
| |
soukromá zpráva od Derek Hale pro
|
| |
| soukromá zpráva od Braeden pro "Babička? Netušila jsem. Se ti ta rodina rozrůstá. Třeba to vidíš moc černě." Jeho nabídka mě překvapí. Lež by stejně poznal a nechce se mi vymýšlet výmluvy. "Vlastně zatím ne. A nebude to vadit babičce." zavtipkuji. Na chvíli tvou nabídku využiji." Bezpečně nás dovezu k cíli a počkám až Derek vyloží živý náklad, ale za volant jej nepustím. Dojedu zpátky na veterinu. Musím si přece odvézt motorku a navíc Derek ještě něco chtěl. |
| |
soukromá zpráva od Derek Hale pro Jen jsem naštvaně zakroutil hlavou. Rozrůstá? Díky, vážně díky za to, že mi připomínáš, že jsem zabil celou svou rodinu! Díky ti za to, Breaden! A obzvlášť', že mi připomínáš tu šílenou ženu! Vážně, kdyby šla místo ke mně bydlet do hotelu, byl bych rád., jak vůbec ví, kde bydlím? A kde právě je? Je to už stará dáma! Měla by se šetřit, což znamená žádná televize, jelikož ji stejně nemám a pak samozřejmě i brzké vstávání! No to snad ne! Doufám, že mě nebude budit kakaem do postele! jistě bude považovat Breaden za nějakou poběhlici, nebo jak by to ona řekla! Však, ona si ji oblíbí. I Breaden je jen člověk, na rozdíl od nás. ,,Jí? Ne, ona bude jen ráda, že má dámskou společnost." Ale první mě zabije na místě. ,,Tak jo, přijedeš rovnou ke mně?" Zeptal jsem se jí, když jsem konečně měl tu holku jednu šílenou z krku! Hurá, je to za mnou a doufám, že už ji nikdy neuvidím, protože jestli jo a zas bude vyšilovat, něco jí udělám! No a pak jsem nastartoval u veteriny zas mé camaro a odfrčel zpět, jen nakoupit jsem zapomněl, takže to vypadá, že dnes bude večeře alá co dům dal octem, pokud se babička nechopí mé maličké kuchyně, za což bych jí byl dosti vděčný. Nedokážu uvařit ani chleba s máslem! |
| |
| soukromá zpráva od Braeden pro "Nevím neměla bych počkat. Přece jen mě tvá babička nezná a kdo ví jak se chová k ozbrojeným nezvaným hostům."Obzvlášt, když ten host má hromadu věcí k zabití vlkodlaků. "S touhle kráskou bych tam byla o dost dřív než ty. Ještě skočím něco zjistit a přijedu." Přijedu se po městě, abych si vyčistila hlavu. Vážně netuším jestli je dobrý nápad, ubytovat se u Dereka, ale snad to nebude tak horké. Přijedu k jeho domu a pokud se obtěžoval a pořídil si konečně zvonek tak zazvonil, jinak zabouchám na dveře. |
| |
| soukromá zpráva od Vypravěč pro Full Moon Myah, Theo Pravidelná směna? No, ne tak úplně. Šéf to nechal dne poprvé Myah na povel bez toho, aniž by ji kontroloval. Tedy přesněji bez toho, aby spal ve svém křesle nebo se krmil koblihami a dalšími nezdravými věcmi, které se jen dají koupit v malé pekárně asi kilometr od vaší stanice. Mohla zaujmout jeho místo, on má v kanceláři počítač, který je nejen rychlejší, ale tak divně neklape, když u něj člověk sedí déle než dvě hodiny. Zastupitelstvo BH na stanici ochranářů opravdu šetří. Nic se nedělo. Noční směna, co by se taky mělo dít? V noci lidé spí! No ano, je to tak! Ovšem, okolo druhé hodiny ranní se ozvalo z vysílačky zavrčení. ,,Pomoc, prosím, pomoc." Zakřičel bolestný hlas. ,,Prosím, zachraňte mě ven! Umírám, pořád umírám!Zabíjí mě!" Křičela vysílačka. Znělo to jako chlap. nebo spíš puberťák. A rozhodně to bylo řádně vyděšené. ,,Slyší mě někdo? Jsem v podzemí! Prosím!!!" Poslední výkřik a pak se ozval už jen čvachtavý zvuk. Někdo umírá, někdo je v nebezpečí! A teď už i hrajte sami, prosím ;) Pro Thea |
| |
| soukromá zpráva od Vypravěč pro
|
| |
| soukromá zpráva od Yasmina Hale pro Language, please!Jaký poklidný den v doprovodu Elly Fitzgeraldové to byl, než se do směsi jejího libého hlasu, prskání oleje a sýpání dušené zeleniny přidalo krákorání mého vnuka. Ten hoch má velké psychické problémy, tudíž nechápu význam jeho slov - nedokáže pohlídat ani sám sebe. Kde je můj chlapeček, co zbožňoval knihy a učil se se mnou hrát basket? |
| |
| soukromá zpráva od Vypravěč pro Full Moon Malia Starší žena už nepromluvila ani slovo a po pár minutách odešla. Zřejmě jí tvá přítomnost nebyla moc milá. No jo, co s tím člověk nadělá? Vrátila ses do domu tvých adoptivních rodičů a posadila se u sebe v pokoji. Co budeš dělat? Co, když tě vylily? Můžeš to další rok zkusit znovu? Ne, to přece nejde. S takovou pověstí. A hlavně, ten kretén, který to způsobil, tak bude ještě 5 let. Asi by to chtělo si najít práci, nebo něco zajímavého. ,,Malio, ahoj!" Zazněl energický hlas tvého kamaráda. To je Scott. Scott, který volá z vysoké, to je mi ale novinka. ,,Jak se máš?" Zeptal se a vypadalo to, že se moc dobře baví, že je šťastný a že momentálně asi sedí na pokoji. ,,Mohla bys prosím dnes pomoci Derekovi s hlídáním bet? Liam a Hayden sice už docela vypadají v pohodě, ale mylsím, že by na ně měl dát někdo pozor. Mason a Corey tam taky budou. Navíc, kdy jsi naposledy viděla Dereka?" Zřejmě si právě uvědomil, že svého bratrance ani moc neznáš. ,,No, já zapomněl. Derek Hale se vrátil do BH." Asi čeká, že uvidí nějaké velké rodinné objetí, či co?! |
| |
| soukromá zpráva od Malia Tate pro Stará bába si očividně hraje na tajemnou a veškeré moje otázky přejde mlčením. Chvíli poté se prostě zvedne a beze slova odejde a já ji při jejím odchodu jen nasupeně sleduju. Co to je za ženskou? Ať už je to kdokoliv, právě jsem si ji přidala na seznam lidí, kterým bych nejradši dala pěstí. A když už o tom mluvíme, tak Lydii tam asi brzo zařadím taky. To není normální že by takovou dobu byla na tom záchodě, prostě se na mě normálně vykašlala, fakt utekla tím záchodovým okénkem nebo tam vůbec nešla místo toho mě tu nechala s tou příšernou babou. "Ale co když to tak není? Co když se jí něco stalo? Co když jí ta divná ženská něco provedla?" Vztek na Lydii mě opustí a nahradí jej strach o ni. Rychle se tedy zvednu ze židle a jdu zkontrolovat dámské záchody. Lydie tam ale není. Neodporuje to možnosti, že se na mě prostě vykašlala, ale přijde mi to divné. Taková přece není, ne? Zkusím jí zavolat. Nic, nezvedá to. To je ještě divnější. Vrátím se do restaurace, zaplatím za jídlo a vyrazím domů. Snad jsem jen paranoidní, třeba to nic nebude, ale i tak jsem napjatá k prasknutí. V kombinaci s tou školou a tím, co teď mám vůbec dělat bych teď nejraději zase utekla do divočiny a žila jako kojot, byl to nesrovnatelně jednodušší život. Z mého přemýšlení mě vytrhne telefonát. Čekám, že to bude Lydie, ale ne, je to Scott. "Jé, čau Scotte, já se mám..." hrozně, ale to neřeknu. Jestli jsem se něco naučila na těch hodinách "socializace" se Stilesem a spol. tak je to to, že upřímnost není to, co lidé jako odpověď na tuto otázku očekávají. A tak tedy řeknu jen: "...fajn." On se očividně má víc než fajn. Přeju mu to, zaslouží si to. Dále už jen poslouchám, co mám na srdci. Hlídat bety, to zní fajn, Liama a ostatní ráda uvidím a i je pohlídám, i když nevím, jestli na tom jsem ta pravá. Mluví i o Derekovi. On se vrátil do Beacon Hills? Jestli jo, tak je to pro mě novinka. Vzápětí Scott potvrdí že ano, skutečně se vrátil a já nevím, co si o tom mám myslet. Ano, je to můj bratranec, ale moc času jsme spolu nestrávili. Nebylo kdy. "Aha." Zřejmě zním o dost méně nadšeně než čekal. "Jasně, klidně mu pomůžu, nedávno jsem se vrátila a teď stejně nemám co dělat." odpovím Scottovi. "Tak mi řekni kam mám jít a já hned vyrazím." A teď co s tou Lydií. Mám mu to říct? Nemám? Na jednu stranu by to asi měl vědět, na tu druhou mu ale nechci přidávat starosti... Očividně ho ta vejška velmi baví a já mu to nechci pokazit. Nakonec se rozhodnu pro kompromis. "Jo a kdyžtak... mohl bys potom zkusit zavolat Lydii? Já jen... nezvedá mi telefon, tak nevím, jestli jsem jí náhodou něčím neurazila a teď se mnou nemluví nebo jestli se jí něco nestalo... no, však víš, jak je pro mě těžké si... zvyknout na tenhle život. Ještě v tom nejsem dokonalá." "A nejspíš nikdy nebudu." |
| |
| soukromá zpráva od Myah Curwood pro Kanclík, kančula, krcálek, zašívárna, chumlací místnost, můj milášek, můj můj můj. Žádný vepřový, hovězí, skopový, psí, podkožní, kočičí tuk jakéhokoli druhu, žádná donašečka pizzy Myah. |
| |
| soukromá zpráva od Braeden pro "Zdravím." sleduji vařečku, jak letí za Derekem. Zdvořilý úsměv mi ztuhnul na tváři a já zabodla své oči do šedovlasé ženy přede mnou."Ne, že by vám do toho něco bylo, ale toto jméno má pro naši rodinu význam. Podobnou reakci měl jeden zaostalý prosťáček, od ženy vašeho věku a postavení mě to překvapuje. Ale alespoň už chápu proč je Derek takový jaký je." A taky proč má takovou radost z její návštěvy. "Na druhou stranu..Dokonale sem zapadnete." přidrzle skřivím koutek. |
| |
| soukromá zpráva od Yasmina Hale pro "Derek je takový kvůli sérii nehod a pitomostí, které provedl. Předtím byl milý a hodný kluk... i když mizerný ve sportech." S úsměvem vzpomínám na dny, kdy se mu motaly pahýlky, když běhal a vrčel na svoje sourozence, když mu brali míček... a teď je tady ten studený čumák, kterému bych rozbila ciferník, kdyby nebyl součástí mojí rodiny. I tak je někde hluboko uvnitř jenom velký mazel a protože ho pořád vidím, jsem tady. |
| |
soukromá zpráva od Derek Hale pro ,,Breaden, prosím neposlouchej ji. Pro ni jsem dítě. Žárlí, že babičko." Usmál jsem se. Asi poprvé, co mě viděla se usmát, od té doby, co přijela. Nejsem ten studený čumák. Tedy, ne tolik. Babička by se divila, jak žhavý dokážu být. Breaden ví, o čem mluvím. ,,Breaden je moje kamarádka. Jsi tu na návštěvě, stejně tak jako ona." Řekl jsem a nenápadně se šel podívat, co se skrývá pod pánvicí. |
| |
| soukromá zpráva od Yasmina Hale pro "Jasně. Boty z výprodeje a účes patentovaný Charitou Beacon Hills. Ty jedeš, zlato." Zabodla jsem vidličku do steaku a v pánvičce se objevila prohlubeň. Olej mi v nesouhlasu poprskal zástěru. Spolkla jsem notnou dávku urážek na celý svět a začala servírovat brokolici na talíře. |
| |
| soukromá zpráva od Braeden pro Místo toho se posadím, vytáhnu z kapsy pytlík pistácií. Vykupují je, pistácii sním a skořápky skládám úhledně před sebe na stůl. Tvářím se naprosto nad věcí. Lidí(tvorové) jako ona jsou mi naprosto lhostejní do té doby než překročí mez. By jí možná ty vlasy sbělaly ještě víc, kdyby tušila. Podívám se na Dereka a usměji se na něj v mysli se mi vynoří vzpomínky, velice příjemné vzpomínky a tak nějak na něj až příliš dlouho civím. Usměji se nad jeho provokativním úsměvem. Je sexy. "Děkuji,ale už jsem jedla." Odsunu talíř a dál křoupu pistácie, počkám až Derek dojí. " Dereku, který pokoj můžu obsadit, nerada bych zdržovala tuto milou starou paní. Přece jen pro ni je čas už drahý." věnuji jí provokativní úsměv a počítám s tím, že po mě skočí. |
| |
soukromá zpráva od Derek Hale pro ,,Některým z nás nezáleží na vzhledu ale na počtu zbraní, které máme." Nechodil jsem nikdy s ošklivou holkou. Ženský a holky mě vždycky tak nějak... No, měly rády. I když každá z nich byla chyba. Od Page, přes Kate, po Jennifer. A tak dále. Proč by mne prakticky všechny mé přítelkyni mohli zabít? Kdyby se to tehdy s Page podařilo, byla by jako já. A já bych si nezničil život. Vše souvisí s ní a s mou ztrátou. Ztrátou všech. Jistě, zlato? mě z té ženské vážně asi přeskočí. Proto tu je? Abych se zbláznil už úplně? Proč prostě nemůže zůstat tam, kde si žila. Proč mi musí kazit život ještě ona? Nestačí, že mám hlídat Scottova štěňata? Babička si odskočila a já se zatím pustil do toho steaku, který mi babička naservírovala až pod nos. ,,Pokoj? Babička bude spát dole a Ty můžeš spát v mém pokoji. Jsou tam teď dvě postele. Pokud to tedy nevidíš jinak." Usmál jsem se mírně a představil si, když jsem ještě spával s ní. Strašně chrápala. A kopala. Ale i tak jsem se vyspal lépe, než sám. Bůh ví, proč. Vyslechl jsem babiččin rozhovor a nějakým malým harantem. Pak, když se vrátila, mluvila o podomních prodejcích. ,,Já jsem vlkodlak, jestli jsi zapomněla. Co ti je?" Nebudu chodit okolo horké kaše. Jasně jsem slyšel, jak se jí to děcko ptalo, zdali jej jí již lépe. No, na nemoci má věk, ale proč by jinak sem jezdila. Možná, poslední rozloučení? |
| |
| soukromá zpráva od Yasmina Hale pro Bez okolků jsem si vzala odmítnutý steak a po kouscích se do něj pustila. Nemám vůbec hlad, ale v rámci pohostinství, které jsem si poskytla by bylo neslušné odmítnout. |
| |
| soukromá zpráva od Braeden pro "Pokud potřebujete soukromí, stačí říct. Chápu, že jisté věci se před cizími neřeší." shrnu že stolu skořápky a vyhodím je do koše. Ano, vím kde je, přece jen jsem tady nějakou dobu pobývala. Jenže ten odér je nějak intenzivní. Zezelenam. Rychle vyhodím skořápky a pakuju se ven. "Jdu si pro věci." reknu spěšně a ani se na ně nepodívám. U své motorky rozdychávám nevolnost. |
| |
soukromá zpráva od Derek Hale pro ,,Ano. Už je to velice dávno.” Rýpl jsem si do vlastního svědomí. Au, to zabolelo. Tak jako vždycky. Někdy si říkám, že ten požár vystavěl okolo mé duše velkou zeď. A nikdo nenahlédne dovnitř. Ani Breaden, ani babička, ani Cora. Nikdo. ,,Myslím, že bude třeba ho chytit a vrátit tam, kam patří, řekl bych. Do Eichen.” Zanadával jsem. Psychopat, jen těží z ostatních. I mě využil. A stal jsem se alfou. Pak moje sestra skoro zemřela. A má smečka… Nemám dobré vzpomínky. Všechny se tak nějak ztratily. ,,Tak dobře.” Usmál jsem se za ní, když odcházela. A teď jsem s babičkou sám. A vím, že lhala. ,,Ještě pořád poznám, když lžeš. Co se děje?” Podíval jsem se do jejích starých očí. Vidím v ní minulost. Mou, její, minulost mé rodiny. |
| |
| soukromá zpráva od Yasmina Hale pro „Jak si přeješ, zlato.“ Usmála jsem se nevinně. |
| |
 | soukromá zpráva od Scott McCall pro ,,Zapomněl jsem ti říct, kde. Víš, kde jsi chodila se Stilesem ve škole? Měli jste své řetězy a tak. Tak tam. Když vezmeš ty své pro Hayden, bude ti Derek moc vděčný." Řekl jsem Malie a zachmuřil se, i když se na mě právě dívala Courtney a hezky se usmívala. Je podobná Kiře. Ach jo! ,,Jo a, když tak se zkus po Lydii podívat, ani mně to nebere." Je to podivné. Hrozně moc. Nechápu to. Ano, pro nikoho to možná není ale u Lydie je to podezřelé. Možná je u mámy a vypnula si mobil. |
| |
| soukromá zpráva od Malia Tate pro Nebere mu to. Tak teď to rozhodně není mnou, pokud není naštvaná i na Scotta. Což pochybuju. Takže je to vážné. Tedy mu musím říct všechno. "Víš Scotte, asi jsem to měla říct rovnou, já jsem se s Lydií před pár hodinami sešla v restauraci. Ale ještě než nám donesli jídlo, tak Lydie odešla s tím, že musí jít na záchod a už se odtamtud nevrátila. Já jí tam byla zkontrolovat a nenašla jsem po ní ani stopy. A ani ten mobil mi teď nebere." Asi jsem mu právě zkazila tu jeho krásnou idylku, ale měl by vědět, co se stalo. Bude vědět, co dělat. "A co je nejhorší, tak chvilku potom, co Lydie odešla na ten záchod do té restaurace přišla taková divná stará ženská a ptala se mě po Lydii. Nevím přesně, co byla zač, ale normální člověk rozhodně ne. Chvilku tam se mnou seděla, tvářila se strašně tajemně, objednala si nějakej čaj z nějaký provincie "jánevímjak" a potom beze slova odešla. Nevím, jestli s tím zmizením Lydie má něco společného, ale rozhodně se mi to nelíbí." Možná Lydie zdrhá před tou ženskou? Ne, musí v tom být něco víc, když se jí ani nikdo nedovolá. Ale co... Budu si muset promluvit s Derekem, snad v průběhu hlídání mladších členů smečky na něco přijdeme. "A jasně budu tam." odpovím mu. "Po Lydii se zkusím podívat, snad mi s tím pomůže i Derek." Jen doufám, že se jí nic nestalo. Protože jestli jo, tak za to určitě můžu já. Přitahuju problémy a platí za to jiní. Vyslechnu si vše, co má Scott na srdci a poté i se vším potřebným (řetězy atd.) vyrazím za Derekem. |
| |
soukromá zpráva od Derek Hale pro Mluvila a mluvila zatímce byla moje kamarádka a taky bejvalka pryč, ale já ji neposlouch. Dole v garáži zastavilo auto. Auto, které znám. Nebo možná jen trochu? Já nevím, ale tenhle motor a následné řinčení okovů jsou mi jasné. Ve dveřích mého loftu se brzy objeví návštěva. A hlavně účinný pomocník! ,,Myslím, že ti nevěřím." Nadechl jsem se pachu okolo sebe. Možná to dělá to, že loft je bývala barvírna kovů, ale ona mi lže. Mé jídlo už spokojeně rozežírala kyselina v mém žaludku a tak jsem si mohl dovolit vstát a jít otevřít dveře. ,,Ahoj Malio." Řekl jsem mé sestřenici, která se tu jen tak objevila. Ne, Scott říkal, že mi pomůže hlídat vlčata! |
| |
| soukromá zpráva od Malia Tate pro Derek m,i otevře dveře a já mu trochu nezvykle vletím rovnou do náručí a obejmu ho. "Jé, čau bratránku. Tak ráda tě vidím." Ano, je to pravda. Moc času jsme spolu nestrávili, ale teď k tomu snad budeme mít možnost, i když bych preferovala nějaké příjemnější okolnosti. "Kdyžtak nerada ti tu kazím pohodovou atmosféru, ale máme trochu problém. Lydie zmizela a..." To už si ale všimnu té osoby, která s ním je a mám co dělat, abych se ovládla. Pustím Dereka a nenávistně zírám na tu Yasminu, která tu z nějakého důvodu je taky. "Určitě má s Lydiiným zmizením něco společného a teď mi o tom hezky pěkně všechno poví, jinak jí trochu pocuchám ty její nóbl šaty. Co tu ale vůbec dělá? To přišla Dereka otravovat stejně jako mě v té restauraci?" "A helemese, tak vás jsem tu nečekala. Proč jste vůbec musela tak narychlo a beze slova odejít? Ani jste si nevypila ten svůj super úžasnej čaj. A to o mě říkají, že nemám vychování. Tsss." začnu na ní pěkně jedovatě a kousavě. "Víte, nějak se nemůžu dovolat Lydii a z toho záchoda v té restauranci se vůbec nevrátila. Nevíte o tom náhodou něco? Nakonec, chtěla jste po ní přece, aby vám pomohla s těmi trpaslíky." Nedá mi to, vycením na ni zuby a začnu vrčet. "Takže, teď mi pěkně řekneš, cos provedla s Lydií ty vykopávko, nebo se postarám o to, že tě ani tisíc plastickejch operací nedá zase dohromady." |
| |
| soukromá zpráva od Braeden pro Před domem rozdychávám žaludeční nevolnost. Sežvýkám suchý krekr. Vážně to pomáhá. Podivín se. Zabalím si věci a vrátím se zpět do domu zrovna, když se Malia pouští do staré paní. Nemůžu říct, že by mi to neudělalo radost. Usměji se na Malou a nechám jí ať si to vyřídí. Pokud bude potřebovat s tou nabízenou pomoct, tak pomůžu. Třeba bych jí mohla vzít pánvičkou po hlavě. |
| |
| soukromá zpráva od Yasmina Hale pro "Myslím, že moje věc je moje věc." |
| |
soukromá zpráva od Derek Hale pro Zmizela? Podivil jsem se, ale než jsem se vůbec nadal, uspořádala se tu třetí punská válka. Ke komu se mám modlit, aby se tyhle ženské nepotkaly? A ještě k tomu Breaden ve dveřích s pachem jakési nevolnosti. Co jíje? Babička ji otrávila? Ale vždyť nic nejedla! Jen ty své ořechy. ,,Yasmino!! Přestaň už všem nadávat! Žena v tvém věku už by se nemusela chovat jako zvrhlá puberťačka." Co na to říci? Nemám na ni nervy! Ani na jednu z nich! I když, na Breaden možná ještě ano. ,,Malio, tohle ne Yasmina Hale. Peterova matka. A ani slovo. Jen mlč a nech pusu otevřenou! " Poradil jsem jí. Bude se nám to všem hodit. ,,Jsi v pořádku?" Otočil jsem se k Breadon. Je jí zle. |
| |
| soukromá zpráva od Braeden pro "Máš jiné starostí. Půjdu si lehnout a bude to ok." Znovu ten samý úsměv. "Ráda tě vidím Malio." pokusim se obrátit pozornost jinam. |
| |
 | Narušitel Všude kolem mě byla tma, skoro už si nepamatuji nic jiného, jenom tu tmu, tu zimu a to vlhko. Je tu takové vlhko, že moje plíce chvílemi přestávají chtít pracovat. Jediná věc, která dokáže přehlušit ty nepříjemnosti je samota. Pomalu ale jistě z ní začínám ztrácet rozum. Dokonce už slyším i hlasy! Tedy, jeden hlas, zatím. Zní jako dívčí, jako by zpívala. Nejdřív tiše a pak se do toho opřela. Je to jasné, už jsem se zbláznil... Ušklíbl jsem se pro sebe a oddal se svým ,,halucinacím". Když tu stejně nikdo není, tak si aspoň popovídám sám se sebou. Však moje alter ego mě odsuzovat nebude. ,,Hej!" zavolal jsem a ozval se výstřel. Okamžitě mi došlo, že tohle asi nebude výmysl mé zmučené mysli. Proto jsem dodal na hlasitosti: ,,Hej! Pomoz mi! Jsem tady dole! Nenechávej mě tady!" opakoval jsem pořád dokola a doufal, že se ta dívka vrátí. |
| |
| V podzemíShodila jsem si pušku z ramena a klekla na zem. Musela se propadnout šachta, nebo tak něco. Bože, tohle sama nezvládnu... ale než přijedou hasiči, to můžu místo nich rovnou volat pohřebáky. "Přestaň ječet a začni myslet!" Zaječela jsem na hlínu pod mýma nohama a prostě začala hrabat jako jezevčík na taurinu. Když jsem ve stresu, nebo hraji ekvivalent Min v reálném životě, dovedu na lidi křičet a rozkazovat jim - a to velmi dobře. Stejně jako když se hrají Monopoly. "Kde seš? Nejsem krtek, u všech Svatých." Myslím, že začít volat sanitku by bylo... vysílačka! Přestala jsem hrabat a vrhla se k batohu. Vysílačka byla v kapse bundy. Než mi to došlo, chvilku to trvalo. Signál tu bude, když ho měl ten skalolezec, tak proč ne já. "Tady Curwoodová, mám tu zasypaného v jeskyních nad B.H, potřebuji okamžitou pomoc, jeřáb a čistou bundu!" [/justify] |
| |
| soukromá zpráva od Peter Hale pro Je těžké nemít rodinu, ale mít ji je ještě těžší... Veterina?
Prsty poklepávám o volant a snažím se vstřebat informace, které mne musí neustále zasypávat. Člověk by si pomyslel, že tohle není normální... Ale jo, ovšem, tohle je Beacon Hills. Tady je všechno nenormální normální. A zajisté.. taky nejsem člověk jako polovina města. 'Mít své prachy, tak se odtud pakuji hned, než se tu přivodí nějaká další katastrofa, do které ti mladí spratci budou strkat nos.' Zhluboka se nadechnu a hlasitě vypustím vzduch, jako bych se snažil zbavit veškerého stresu i neštěstí, kterým mě toto místo nadouvá. „Tak jdem na to.“ řekl jsem si povzbudivě pro sebe a chtěl praštit do volantu, abych se nahecoval, ale rozmyslel jsem si to. Airbagy a tak... pokud tahle plechovka vůbec nějaké má. Ale 'člověk' by se měl mít vždy na pozoru, no ne? Ať už jsem utekl kamkoli, nechal jsem auto tam a rozhodl se vrátit na veterinu. 'Možná bych měl policejní stanici informovat o tom, že jsem zde nalezl auto? Ha... to sotva.' Ať už chci nebo ne, nemám zrovna na výběr. Jistě, každý může říct, že je vždy na výběr, ale kdo těmto kravinám může věřit? Můj momentální stav není zrovna nejlepší a stále mají moje prachy! Cestou jsem si začal promýšlet, jak mne asi přivítají. 'Heh... začínám uvažovat, že bych se měl přece jen stáhnout, protože jít do takového nebezpečí už se nedá nazývat odvahou, ale demencí.' Sebevědomí mi každým krokem začalo klesat. 'No tak, musíš se uklidnit. Deaton by určitě na své půdě nechtěl žádné násilí a no... no... mumie by nejspíš taky k něčemu takovému nenechala jen tak dojít.' Přesvědčoval jsem sám sebe. S posledními myšlenkami jsem vstoupil na veterinu. „Cink cink.“ napodobil jsem zvonek, abych upoutal pozornost. Rozhlédl jsem se po místních a snažil se tvářit nepřekvapeně. „Ale no tak, co ty kyselé pohledy?“ Určitě už stejně všichni museli od Lydie dozvědět, že jsem opět ve městě. Zvědavý pohled se mi na chvíli zastavil na Malii. Rychle jsem se začal na každého dívat střídavě a doufal, že si toho nikdo nevšiml. „Propuštěn na dobré chování jsem se rozhodl navštívit rodinu, o nic víc nejde.“ ironicky jsem se usmál a tentokrát pohled naprosto vědomě soustředil na Malii. „Takže se snažme vycházet civilizovaně bez toho, aby se mi někdo pokusil roztrhat hrdlo, ano?“ Náhle jsem pohled otočil ke své matce, jejíž přítomnost ve mne vyvolávala mnoho otázek a cítil jsem se kvůli ní nějak nesvůj. „Och, chyběla jsi mi, matko.“ pověděl jsem s ucpaným hrdlem a náznakem sarkasmu. „Kdo by si pomyslel, že žiješ? Cítím se tak nechtěně, že jsi mě nepřišla ani jednou navštívit při mém pobytu v Eichen House.“ Nemohl jsem si odpustit tuto kousavou poznámku. „Vidím, že už ses seznámila s Malii, vycházíte spolu dobře?“ Ostatní, jako je Braeden, mi jsou absolutně ukradení, takže jsem jim nehodlal věnovat sebemenší pozornost. |
| |
soukromá zpráva od Derek Hale pro Vytasil jsem ihned drápy. Možná jsem blázen, ale loajální vůči Scottovi. A, Peter je vrah, sociopat a magor, který zabil mou sestru. Lauru. To by se Yasmina taky měla dozvědět! Jen ať ví, jak milý její milovaný synáček je. Pche. ,,Malia je... Moje přítelkyně. Budeme se brát."Přehodil jsem jí ruku okolo pasu a mrkl na ni. Překroutil jsem tím situaci hned a rychle. Malia je na babičku dobrá výhoda. A i na Petera, zmetka jednoho. Jsem si jist, že to tak bude lepší. |
| |
| soukromá zpráva od Braeden pro Do toho všeho zmatku, si to nakráčí pan "důležitý". Vůbec mi nepřekáží, že mne ignoruje. Jeho boj a až příště přijde s další práci pro mě, tak se cena rapidně zvýší. Co!! Snoubenka? Myslim, že mě dokonce vykolejil z něho stoického postavení. Vážně vhodná doba na to se tady ubytovat? Nejsou náhodou příbuzní? Asi ne, to by jí přece neprohlašoval za snoubenku a nebo je to u vlkodlaků jinak? Nad Derekovým prohlášením povytáhnu obočí proklatě vysoko. Pozorně sleduji výrazy tváří ostatních. Opřu se ležérně o futra, prekřížím ruce pod prsy. |
| |
| soukromá zpráva od Vypravěč pro Scott Info: Na vysokou ses dostal. I když hrajeme jakoby že už jsou všichni na vysoké, šestá série se neuskutečnila. Vlčata se stále dobře neovládají a jelikož je úplněk, požádal jsi po telefonu Dereka(vrátil se, aby v době tvé nepřítomnosti dohlédl na BH) a Maliu( kterou vyhodili ze školy téměř hned, protože se popravala s jendím boháčem) aby se o Liama a jeho holku postarali. Stiles je na policejní škole. Máte společnou kolej. Lydia studuje z domova, její matka je nemocná, takže se o ni stará. Napiš si úvodník o tom, že jsi ve škole. Líbí se ti tam? Nenašel sis tam nějakou kost? Atd atd. Brzy bude co dělat s vrátím tě na víkend do BH. |
| |
| soukromá zpráva od Scott McCall pro Normálně nenormální ráno ,,Ale to vůbec ne. Bylo to fajn, jen to prostě není ani Allison a ani Kira.“ Stiles se na mou maličkost podíval trochu nevěřícně. Včera jsem měl dlouhý večer a mé první rande na nové škole. Co si budeme povídat, za moc to nestálo a já jsem přišel na kolej naprosto otrávený a zničený. Hned jsem padl do postele a usnul. Dnes ráno jsem od Stilese dostal palbu otázek, na které jsem neměl prostě ani náladu odpovídat a tak jsem raději, jakmile se nedíval, utekl pryč, respektive do školy. Prošel jsem po chodbě a oči odvrátil od Jenifer, od té dívky se kterou jsem si včera vyšel, a zamířil jsem rovnou ke své skříňce, kterou jsem nervózně a trochu násilím otevřel. Nemohl jsem použít až příliš velkou sílu, protože jsem moc dobře věděl, jak to dopadne, a věděl jsem, že bych skříňku vylomil a to ne poprvé. ,,Jéééé. Ahoj Jenifer. Vůbec jsem si tě nevšiml.“ Zalhal jsem, ale i na ní jsem viděl nejistotu, která by se dala krájet. Jen se na mě dívala a nic neříkala, pravděpodobně čekala, že něco řeknu já, ale já sám nevěděl, co ode mě chce slyšet. ,,No víššš…“ Větu jsem nedokončil, protože mi zazvonil telefon. To bylo mé osvobození. ,,Promiň to musím vzít.“ Zkusil jsem se trochu pousmát, ale neúspěšně, zavřel jsem skříňku, poodstoupil a zvedl telefon. ,,Prosím?“ //Ahojky. promiň za moc to nestojí, ale jsem naprosto vyšťavenej. (Měl jsem dlouhý den v práci). Kdo mi zavolá samo sebou nechám na tobě. :) |
| |
| soukromá zpráva od Yasmina Hale pro Udělala jsem si čaj, sklidila ze stolu a posadila se za něj. Slyším totiž příchozí auto a to mi více než jasně napovídá, že tahle opičárna bude pokračovat - tentokrát beze mě. Jako většinou se uchýlím do role pozorovatele, mezitím co se ostatní strany budou pokoušet sežrat navzájem - samou láskou, samozřejmě. |
| |
| soukromá zpráva od Peter Hale pro Celý svět se zbláznil. Anebo, že bych to byl já? V Derekově loftu
O Několik kroků couvnu, když Derek vytasí drápy a zpozorním. Rozhodně jsem bojovat nehodlal. Vlastně momentálně potřebuju dosáhnout opaku, proto ten boj nehodlám ani naznačovat. Nejsem hloupý a cením si svůj život, ale ještě víc nehodlám začít pracovat a kdo je tu víc morální a obětavý pro pomoc druhým, než Scott se svou náctiletou partou? Stačí je k tomu nějak postrčit, zahrát si na chudáčka a nenechat Stilese, ať se v tom příliš vrtá. Na Derekova slova se jen usměji s nechápavým výrazem 'To jako vážně?'. Snad si skutečně nemyslel, že by mě tímto mohl zkusit ošálit. „No jasně. Prve chladnokrevně vraždící lovkyně Kate, poté fanaticky lidi obětující Darach, která oběti uškrtí, podřeže a udělá jím díru do hlavy, a teď dokonce svou vlastní sestřenici, která je dcerou pomstychtivého psychopata a matky, která se jí pokoušela zabít.“ Sršním sarkasmem v každém slově. „Ani tvůj vkus není tak špatný, Dereku.“ Povím hlasem, který naznačuje, že se bude muset více snažit, aby mě mohl obelstít. Možná jsou jeho smysly a síla ve vrcholové formě, ale mozek mu to nejspíš nevyvinulo. „Nebyl jsem vždy pouze jen tvůj strýc, ale také nejlepší přítel a největší důvěrník. Nemyslíš, že tě znám trochu více, abys musel něco takového zkoušet?“ Místo toho si konečně více všimnu Braeden. Že by v ní konečně něco zažehnulo a nebude pouhý automat na vhazování mincí? „Podívej se na Braeden.“ Pokračuji v konverzaci s Derekem a ukážu na ni. „Celou jsi ji vykolejil. Měl by ses jí omluvit.“ Promluvil jsem, jako by se měl cítit vinně za to, co nyní řekl. Poté jsem se otočil k matce. Trochu jsem zamrkal a začal přemýšlet, zda mi někdo skutečně pomohl dostat se z Eichen House, protože jsem neměl pocit, že by mi někdo pomáhal. „Možná mi to budeš moct později prozradit, co stálo za mým úžasným únikem.“ Uklidním svůj hlas i ironii v něm. „Spíš bys mi mohla vysvětlit jak to, že stále žiješ? Nerad se opakuji, ale to v tomto městě skutečně nikdo nezůstane mrtvý?“ vrátí se mi do hlasu ironie, ale v tom zase zmizí. Matka se skutečně rozhodla odejít a to pro mou situaci vůbec nevypadalo dobře. „Hele, počkej,“ otočil jsem se k ní. „Nemyslím, že bys teď měla odcházet.“ jdu za ní pár kroků. „Co takto si popovídat o životě?“ Začínám znít zoufale, protože matka měla být mou pojistkou toho, že se na mě všichni nevrhnou. „Tak asi nic...“ marně přestanu za matkou natahovat ruku, když v poklidu odejde. Na patě se otočím a znovu porozhlédnu po těch, kteří tam jsou. Chvíli mlčím. „Tak...“ s tímto slovem pojím ruce k sobě čímž začínající řeč doplním o tlesknutí. „Co takto začínat znovu?“ povím víc přátelsky a usměji se. „Pro mou obhajobu jsem naprosto neškodný.“ zvednu prst a snažím se znít pobaveně, abych tak nějak uvolil situaci z těch protivných pohledů. „Hádám, že nejspíš nehodláte uspořádat rodinnou oslavu. Ovšem je možné, že v Beacon Hills se objeví nový problém a s mými znalostmi mě nejspíš budete potřebovat.“ |
| |
| soukromá zpráva od Malia Tate pro To, co se odehraje následně už ani nepobírám. Odstrčím Dereka a zavrčím jak na něj, tak na osobu, která se mi už dlouho hnusí. Bezva, to jsem si mohla myslet, jenom já jsem tak šáhlá, abych měla takové příbuzné. Hnusná babizna je zdá se moje babička, což je přímo noční můra. A zdá se, že je to úplná rodinná sešlost. Přijde totiž on. Peter. Je vidět, že ze všech přítomných jsem já v jeho přítomnosti nejklidnější. Možná je to divné, ale já to tak neberu. Je to můj otec, ať už je jakýkoliv. Když chce třetí šanci, jsem to já, kdo vykročí první. "Takže Petere. Musím ti říct, že narozdíl od mé biologické matky ses mě ještě nepokusil zabít, tudíž tě mám radši. A proto mi určitě pomůžeš najít Lydii a budeš se chovat slušně, že jo? Protože jestli ne, tak tě zpátky do Eichen House dotáhnu sama, rozumíš?" |
| |
soukromá zpráva od Derek Hale pro Všechno se pokašlalo!Babička se chystá odkráčet, Peter mne svými slovy připravil o výhodu a pak spráskal jako psa. Jsem pes? Ne, jsem vlk. Víc něž všichni tihle. Až na Maliu. Ale vzhledem k tomu, že ona je kojot... ,,Promiň. Říkal jsem si, že Yasmina by nemusela vědět, že je tvoje babička, no nic. Asi, asi se půjdu podívat po vlčatech." Zavrčel jsem naštvaně sám na sebe. Proč vždycky nic nevyjde? proč se vždy objeví někdo, kdo vše pokazí? proč se zde musel Peter zrovna není objevit? Proč jsem jej nezabil už dávno? Barvu očí by mi to nezměnilo ani kdybych je měl ještě zlaté. Jsme zkažený, zkažený tvor. Ale, on víc. On je satan ve véčkovém svetru, jak řekl Stiles. Stiles. Toho už jsem dlouho neviděl. Škoda! Ale, je tu jedna naděje. Breaden. Je naštvaná. A udivená a znechucená zároveň. Cítím to z ní docela dost. Možná přijela, aby změnila můj stav opět na zadaný. Jsme přátelé. Přátelé. Ale, bývali jsme něco více. Brečela kvůli mně. A to se jen tak nevidí! ,,Ano já se Lydii nemohu dovolat. Měli bychom se po ní ale podívat? Třeba jen hledá nějaké mrtvoly. Vlčata čekají." Řekl jsem důležitě a zaběhl si do spíže pro řetězy. Měli bychom jít tak, kde mi Scott říkal. Ale, já bych je vzal raději někam, kde to znám moc dobře. Do tunelů. Je to kousek. ,,Jdem, Malio?" Zeptal jsem se, když jsem z venku zaslechl auto a ucítil pach vlčat a jejich přátel. jsou tady. |
| |
| soukromá zpráva od Theo Raeken pro ,,Rychle, ještě kousek!" Zakřičím, aby mi ten ženský hlas ještě trochu pomohl odstranit vrstvu, která odděluje peklo od lidského světa. No tak! Rychle, prosím. Ne! Ne! Ne! Probudím se znovu. Zase mne dostala. Musím rychle k té prasklině! Znovu vyskočím z boxu pro mrtvoly a utíkám před svou sestrou. Vezmu si zase židli a znovu hrabu. Rychle, než si má sestra znovu přijde pro mé srdce! Tentokrát už to dokážu, nechci se zase nechat zabít tak bolestivou smrtí! Pozn vypravěče://vysílačka je hluchá, nikdo neodpovídá. (Vyčkej nasáčkování se Malii, vlčat a Dereka do místa, kde jsi. Chystám velké vlkodlačí odhalení!) |
| |
| soukromá zpráva od Vypravěč pro
|
| |
| soukromá zpráva od Myah Curwood pro Očividně v šoku. Vší silou co mi zbyla jsem ho vytáhla z trhliny a složila se vedle něj. Není čas na odpočívání, i když si ho zasloužím. Stabilizovala jsem jeho polohu, zkontrolovala tep a zabalila do vlastní bundy a mikiny, takže tu poněkud mrznu. Vysílačka je hluchá. Super. Nemůžu ho tu nechat, dostane hysterák a co potom. Venkovní svět ale ví, že tu jsem, takže za chvíli někdo přijede. Doufejme. Začíná tu totiž být vážně hrozná zima. Klekla jsem si k tomu chlapci a pokusila se ho probudit. Podrápal mi ruku, jak moc se dral na vzduch. Pálí to jako čert, ale nic vážného. Umoněná, unavená s zmrzlá jsem hned vedle něj a jediná racionální myšlenka v mojí hlavě je ta, že jakmile se mi někdo dostane pod ruku, uškrtím ho. Pořád a pořád dokola kontroluji toho kluka, přemýšlím jak se sem dostal. Nakonec rezignuji a začnu si zpívat. Co jiného taky dělat, když mám mobil v hajzlu, co? "Slyš, slyš lišáčku, tam na kopci. tam kde tvoji předci věčně spí, tam šedý vlk zpívá jim, zpívá píseň půlnoční. Neboj, lišáčku, on nemá zub, nemá sluch, nemá dráp, jen svůj hlas může ukázat. Spi, lišáčku, on sám měsíc zpívá, spi a vzbuď se a žij, když se měsíc dívá. |
| |
 | Vymetáme pavouky! Vaše dobrodružství spadlo do kolonky "Už se dlouho nehrálo - odpad" a stalo se jedním z nich. Máte-li zájem pokračovat ve hraní nebo vyměnit vypravěče, napište mi to sem jako herní příspěvek. Můžete mi též napsat poštou. Pokud nic z toho neučiníte do dvou týdnů, tato jeskyně bude ukončena a vaše postavy si budou muset najít novou práci. Bimba PS: Používejte klasickou poštu, nikoliv herní - k té nemám přístup. |