Válečné doktríny světa - díl I. - námořnictvo:

Německé válečné loďstvo (Kriegsmarine od r. 1928, Reichsmarine do r. 1928):


(KMS Tirpitz - právě dokončovaná chlouba německé maríny, nejsilnější bitevní loď světa (podle mnohých))

odkaz - Wir lagen von Madagaskar

Německé námořnictvo - to jsou hlavně špičková ocel, mohutná děla, "turtleback" pancéřování, zkrátka odolnost a palebná síla mohutných bitevních lodí schopných plout rychlostí až 30 uzlů (54km/hod). Německá Kriegsmarine je dnes bezesporu největším námořnictvem světa a podle všeho i tím nejlepším. Na pět desítek velkých válečných plavidel a bezmála 200 menších plavidel (včetně nejméně 50ti ponorek) představují námořní sílu, která dle všeho nemá v přímé plné konfrontaci konkurenci. Pokud má toto válečné námořnictvo vůbec nějakou slabinu, pak je to zaostávání v letadlových lodích za svými hlavními rivaly - Spojeným královstvím a Japonskem, na které zjevně příliš nesází. Přesto (nebo právě proto) se Německo pyšní dvěma největšími letadlovými loděmi světa třídy Graf Zeppelin a 6ti menšími letadlovými loděmi třídy Jade.

Německá skepse k námořnímu letectví pramení ze zkoušek, které provádí na Baltu, a které opakovaně prokazují, že mohutná protiletecká obrana (neustále posilovaná) bitevních lodí smaže z oblohy jakýkoliv útočící roj. Nutno ovšem dodat, že Němci na své bitevní lodě instalují protileteckou výzbroj, o které si jiné národy mohou nechat zdát. Flaky 88mm a 128mm, 4x20mm Flakvierlingy (rychlopalné čtyřčata protiletadlových kanónů r.20mm která vrhají za minutu do vzduchu na 3200 střel) a další děla, kanóny a kulomety. Kdosi nedávno spočítal, že nejmodernější německé bitevní lodě nesou 2x až 3x početnější protileteckou výzbroj než jejich britští a japonští protivníci, o kvalitativní převaze nemluvě. Říká se, že jakýkoliv útok letounem na německou bitevní loď je problémem od 5ti kilometrů a sebevraždou od 2 kilometrů.

Německé bitevní lodě a bitevní křižníky mají ještě jednu zvláštnost. Tak jako vedle bitevní lodě Gneisenau byl postaven sesterský bitevní křižník Scharnhorst (lišící se zejména v hlavní výzbroji (3x3x280mm, vs. 3x2x380mm Gneisenau), tak je vedle mohutného Bismarcku, spouštěn na vodu sesterský Tirpitz, který nese řadu odlišností. Je rychlejší, vybavený torpédomety a schopný lepšího manévrování. Výstava více odlišných typů jedné třídy je typická pro Kriegsmarine. Zatímco Bismarck je očividně loď určená (spolu s Gneisenau) na dálkovou dělostřelbu, jsou Tirpitz a Scharnhorst orientovány pro boj na střední vzdálenost. Zatímco Japonci i Britové se soustředí na boj na co nejdelší vzdálenost Němci část svých lodí specializují na pronikání blíže k nepříteli (vyšší rychlost, lepší pancéřování). Mohou si to díky vyšší odolnosti trupů ("turtleback" armor) dovolit, německá WOTAN ocel dokáže podle nejrůznějších tvrzení odrazit na čele lodi prakticky jakýkoliv granát ráže 360mm a i granáty kolem 410mm mají mít problémy, naopak zdrcující účinek děl ráže 380mm Tirpitze roste s každým přiblížením. Vysoká průraznost (japonská děla 410mm jsou na střední vzdálenost takřka o řád horší než německá, zatímco na vyšší vzdálenost je "sotva srovnávají") německých střel r. 380mm dělá z této na první pohled nemoudré taktiky nebezpečný manévr zejména pro soupeře.

Kriegsmarine zhodnocení:

- pancéřování: +++++
- dělostřelectvo: +++++
- rychlost: ++++
- AA obrana: +++++ (++)
- obratnost: ++++
- námořní letectvo: +++

Japonské válečné loďstvo:


(IJN Izumo - chlouba japonské maríny, předvoj Yamata)

odkaz

Japonské námořnictvo využilo v posledních 20ti let úplně a dokonale vakua, které vzniklo kolapsem Britské říše a občanskou válkou v USA a vybudovalo mohutné námořnictvo, které dokáže svými počty konkurovat směle tomu německému. Japonská marína dlouhodobě stála na kombinaci bitevních lodí a bitevních křižníků (strategie 8-8, později 12-12), ostatně třídy lodí Kongo, Fuso, Nagato, Amagi a nyní Izumo tento trend potvrzovaly, ale v polovině třicátých let začala jádro flotily doplňovat novými letadlovými loděmi což signalizovalo změnu v japonském uvažování. Jedni tvrdí, že zatím stojí populární mladý admirál Isoroku Yamamoto, druzí pak že si Japonci spočítali, že dlouhodobě nedokáží držet s německým vojensko-průmyslovým komplexem živeným čtvrtinou světa krok a rozhodli se pro flexibilnější flotilu s větším operačním záběrem. Nakonec svou roli sehrál nejspíše i nástup Číny a nutnost chránit Legátská města na což se více hodí letadlové lodě schopné zasahovat letouny 200-300 km do vnitrozemí (narozdíl 30-50km palubního dělostřelectva).

Ale tahle re-orientace na letecký boj nemění nic na japonské lásce k mohutným plavidlům. Bo velkém Nagatu, přišla ještě větší Amagi a nyní do služby vstupuje super těžký bitevník Izumo vybavený 9ti děly ráže 410 mm aby byl jen předvojem pro ještě větší lodě třídy Yamato, které mají svou velikostí a silou překonat i německé lodě třídy Bismarck a Tirpitz. Velké námořní zbrojení mezi Německem a Japonskem ostatně pokračuje, nijak nepolevuje a slibuje ještě větší a silnější lodě na obou stranách.

Japonci v nové doktríně spoléhají zejména na to, že "nějaká letadla projdou protileteckou obranou nepřítele" vždy i stovka ztracených letadel vyjde levněji než pořízení nové bitevní lodi. V hladinovém boji se orientují na co nejdelší dostřel, na křižníky mající početnější dělostřelectvo a lepší vybavení než soupeř. Pověstný je též brutální dělostřelecký výcvik v japonském námořnictvu učeném na noční i denní boji. Ostatně říká se, že Japonci dokáží zasahovat již druhou salvou (zatímco ostatní až třetí). Včem naopak Japonci zaostávají tak to je celková architektura lodí vyznačující se nižší odolností a také nižší protileteckou výzbrojí (spoléhají více na palubní stíhače). Zaostávají též v nejmodernějších systémech (radary, elektronika a elektromechanika).

Japonské námořnictvo - zhodnocení:

- pancéřování: ++++
- dělostřelectvo: ++++
- rychlost: ++++
- AA obrana: +++
- obratnost: ++++
- námořní letectvo: +++++ (++)

Royal Navy - britské námořnictvo:


(HMS King George V. - nejmodernější bitevní loď RN sotva stírající náskok svých soupeřů)

odkaz

Kdeže ty časy jsou kdy Británie vládla neohroženě vlnám a určovala trendy na mořích? Dnes se mohutně modernizuje a snaží se dotáhnout na své silnější soupeře - Německo a Japonsko - kteří jí když ne v počtech tak minimálně v kvalitě v mnoha ohledech předběhli. Němci a Japonci - symboly síly a obratnosti... a co zbylo Britům? To co vždycky... improvizace! Nemáme li největší bitevní lodě, postavíme ty co máme, dáme jim vyšší rychlost a budeme soupeře otravovat na hranici dostřelu! Nemáme největší letadlové lodě? Postavíme jich víc! A naučíme letectvo a hladinové loďstvo spolupracovat. A když nepomůže ani to, vybavíme lodě radary a zaškolíme personál tak, aby dokázal co nejvíc věcí opravit na moři a stáhl dobu veškerých oprav na polovinu. Prostě se nějak zařídíme... sakra vždyť jsme vládli vlnám dřív než tu nějaký Němec vůbec byl!

Je to tak... britská Royal Navy dlouho zastarávala a rezla v přístavech, nyní dohání co může a jak může. Staví lehčí a rychlejší bitevní lodě než Němci. Soustředí se na spolupráci více typů plavidel a snaží se technologicky dohnat Němce, kde to jde. Bitevní lodě třídy King George V. překonaly lodě třídy Gneisenau a Scharnhorst... bohužel přišli lodě tříd Bismarck a Tirpitz... nevadí, postavíme další. Na rýsovacích prknech se již rodí Lyon, Vanguard a Conqueror. Royal Navy se snaží využít všech výhod, které jí dává strategická pozice britských ostrovů. Ubránit je hlavní a nejdůležitější cíl... proto se zrodila teze o spolupráci ostrovního letectva (RAF) s Royal Naval Aircorps a Royal Navy jako takovou. Proto již napříště nebude žádná blokáda Německa, ale pečlivá ostraha vlastních ostrovů, doprovody konvojů a snaha o to mít početnější a rychlejší plavidla, která vždy dokáží "zalepit díry na frontě", kterými to poteče do podpalubí britského válečného stroje. Někteří tvrdí, že je to ostuda, že RN takto degradovala, ale jak praví první lord Admirality: "Nyní - pod tlakem - teprve se ukáže jak skvělé vlastně britské loďstvo a jeho námořní tradice jsou!"

Royal Navy - zhodnocení:

- pancéřování: ++++
- dělostřelectvo: ++++
- rychlost: +++++
- AA obrana: +++++
- obratnost: +++++
- námořní letectvo: +++++

Francouzské námořnictvo:


(Nejmodernější francouzská bitevní loď třídy Alsace, 12 argumentů ráže 381 mm by mělo ukončit diskuzi rychle...)

odkaz

Francouzská císařská marína povstala prakticky z ničeho a musela se vybudovat od samotného začátku. Její první větší výstavba začala před deseti lety loděmi třídy Normandie a Lyon což byly koncepty z doby před velkou válkou... sice myšlenkově v mnoha ohledech zastaralé, ale lepší než nic. Ostatně teprve na zkušenostech s nimi se mohlo jí dál. Lyon a Normandie posloužily jako dobrá odstrašující zbraň proti novým republikovým bitevním křižníkům třídy Dunkerque a poskytly mnoho poznatků pro další vývoj, kterým byla třída Richelieu. Bitevní lodě třídy Richelieu dostaly 4x2x380mm a staly se prvními moderními francouzskými loděmi. Následovaly je jejich sestry z třídy Gascogne, které se lišily jen v jiném uspořádání dělostřelectva (jedna věž na přídi, druhá na zádi) a poté konečně... bylo na vodu spuštěno Alsasko. Loď nesoucí 12 hlavní dělostřelectva ráže 380 mm je dnes vedle japonské Fuso (12x 360mm) a francouzských Normandie a Lyon (12x a 16x 340 mm) lodí s nejsilnější boční salvou, kterou je možno vypálit. Nejen bitevními loděmi je však moře živeno a tak vznikly i velmi moderní a silné císařské torpédoborce (Modagor-class, největší DD světa) a křižníky (De Grasse), které ohromují své soupeře nejen svými ladnými tvary (francouz holt vždycky stavěl lodě do značné míry pro parádu), ale i svou rychlostí překračující 40 uzlů (72km/hod).

Francouzské námořnictvo se bouřlivě rozvíjí a patří mezi nejmodernější námořnictva světa (protože starší francouzské lodě mají hlavně republikové síly), nicméně svou velikosti první trojici konkurovat nemůže. Aspoň zatím. Ale kdo ví co přinese čas - po lehkých letadlových lodí Béarn a Jeanne d´Arc má přijít Bourbon, chystá se též nová rodina těžkých křižníků jejichž jména jsou zatím to jediné co je o nich známo - Charles Martell, Saint-Louis a Henri IV. - francouzská vláda jich slibuje nejméně 5 od každé třídy v následujících letech. Pokud něčím francouzské námořnictva vyniká je to specifická architektura lodí orientující se na 4-hlavňové věže a vysokou rychlost bitevních lodí i křižníků.

Marine Imperiale - zhodnocení:

- pancéřování: ++++
- dělostřelectvo: ++++
- rychlost: +++++ (++)
- AA obrana: ++++
- obratnost: +++++
- námořní letectvo: ++

Rudé námořnictvo - námořnictvo SSSR:


(Volgograd-class BC - nejmodernější sovětský bitevní křižník)

odkaz

Pokud o císařské Francii lze říct, že musela vybudovat své námořnictvo od základů, tak co říci o tom sovětském? Ruská marína zcela zmizela ve víru občanské války (řadu ruských válečných lodí dodnes má Ukrajina) a to co zbylo bylo pár člunů, torpédoborců a ponorek. Významné přístavy na Ukrajině s loděnicemi (Nikolajev, Cherson či Oděssa) zůstaly v rukou nepřátel Sovětského svazu, takže se muselo začít znovu... a lépe. Trocký od počátku rozhodl, že se ze čtyř tradičních flotil (Baltská, Černomořská, Severní a Pacifická) vzdá výstavba dvou (Pacifické a Černomořské), kde budou působit výhradně eskadry torpédoborců a ponorek a veškeré síly se napnou na vybudování Baltské a Severní flotily, které navíc budou propojeny mohutným Bělomořským kanálem aby mohly fungovat jako jedna. Toto rozhodnutí umožnilo SSSR vybudovat jednu mohutnou flotilu (rozdělenou dle potřeby na dvě standardní), která brzy začala dělat vrásky na čele Němců jejichž Baltische flotte již přestávala fungovat jako odstrašující faktor.

Šlo to rychle - od konce dvacátých let - nejprve lehké křižníky Buďonnyj, Schorsch, Chapajev, pak těžké křižníky Kirov, Molotov, Kutuzov a nakonec po příchodu amerických technologií do SSSR (z USSA) supertěžké křižníky Dmitri Donskoi a Moskva a bitevní křižníky Kronshtadt a nyní dokonce ještě větší Volgograd. A již kolují zvěsti o bitevních lodích třídy Sovetsky Soyuz, které mají být již 4 ve výstavbě a Trocký jich prý slibuje 20! Samozřejmě se naštěstí nejí nic tak horké jako se uvaří a narychlo budovaná sovětská flota má řadu dětských nemocí, které provázejí často neozkoušené technologie či jsou důsledkem prostého faktu, že sovětský průmysl i přes impozantní růst ještě pořád není technologicky dost vyvinutý, aby zvládal bezchybně implementovat pokročilé technologie z Ameriky.

Ale přesto to byl šok, když se z Finského zálivu vyřítil rychlostí těžký křižník Dmitri Donskoi doprovázen torpédoborci, který dle odhadů nesl 12 děl ráže 210 mm a to rychlostí přes 37 uzlů. Loď kterou nemohla stíhat žádná jiná loď na Baltu. A soudě dle fotografií pořízených z letadel vybavená silnou protivzdušnou obranou a pokročilými technologiemi. Pak přišla Moskva... 9 děl ráže 240 mm při rychlosti 35 uzlů, křižník velikostí se blížící bitevním lodím a nakonec... "křižníky" Kronštadt a Volgograd, které dorovnávají svou silou druhou nejsilnější německou třídu Scharnhorst. Vzmach sovětské maríny děsí hlavně svou rychlostí. Tímto tempem vyroste Německu na Baltu soupeř, kterého nebude možné ignorovat či ho brát na lehkou váhu.

Jistě... pořád Sověti nemají bitevní a letadlové lodě, pořád jejich flota trpími dětskými nemocemi. Ale nové těžké a ještě těžší (a přitom rychlé jak Francouz na bojišti) křižníky a mohutně vyzbrojené torpédoborce jsou jen dostatečnou hrozbou k pochopení toho jakou proměnou SSSR prochází. Na východě se rodí ne velmoc, ale supervelmoc která již nebude zaostalým Ruskem, ale globálním hráčem - Sovětským svazem, který se svou surovinovou a lidskou základnou bude překonávat i samotné Německo. Jeho flota je tím co nahání hrůzu, protože na sovětských lodích je vidět jaké stíhací tempo Trocký zvolil ve své snaze "dohnat a předehnat" Západ. Jistě... ještě to potrvá, ale čas běží a nepříjemně se krátí. Mráz přichází z Kremlu...

Rudé námořnictvo - zhodnocení:

- pancéřování: +++++
- dělostřelectvo: +++++
- rychlost: +++++ (+)
- AA obrana: +++++
- obratnost: +++++
- námořní letectvo: 0

Situace ve Světě

Afrika
Rád bych se dotázal, jaký je náš vztah vůči Maroku, které je dle mého odsouzeno k tomu se stát součástí Španělského státu, pokud bychom napnuli své síly. Nebo je zde nějaký vnější tlak, jež nás dosud nutil jej nechat na pokoji? Potom vzhledem k nepřátelství vůči Francii, tak spolupracujeme nějak s Francouzskou republikou?
Severní Amerika
Byla by zde možnost podpořit nějakou stranu výměnou za další ústupky z jejich strany? Předpokládám, že by se oficiálně jednalo především o CSA, ale nemáme problém se tajně dohodnout i s USA, kteří nám již navrátili naše původní území. Jaké jsou vztahy s Mexikem? Probíhá nějaká spolupráce, když je v Mexiku Habsburská dynastie, jež je v rámci Evropy v Německé frakci?
Střední Amerika
Jaká je zde situace s Mesoamerickou unií? Vzhledem k tomu, že ovládáme Panamu, tak počítám, že bychom měli mít pokročilejší vliv v oblasti a ten bych ideálně rád přetvořil v postupné navázání tohoto státu na Španělsko, ovšem s ohledem na Mexiko samozřejmě.
Jižní Amerika
Opět vztahy s Kolumbií, Venezuelou a Ekvádorem + Brazílií. Mým cílem by bylo ideálně vytvořit v oblasti Ekonomické uskupení s třemi výše zmíněnými státy, jež bych výměnou za přístup na jejich trh a přednostní práva na jejich suroviny zásoboval technologiemi, investicemi a odborníky ze Španělska, tedy jakási Španělská ekonomická sféra.
Asie
Je zde nějaká možnost se připojit do skupiny, která je v rámci Legation cities? Výměnou za naše připojení bychom se zavázali příspívat na jejich obranu a řádně opevnit náš úsek. Napadá mě třeba platit Portugalsku za pronajmutí části, přičemž bychom jim pak pomohli lépe se připravit na možný Čínský útok.
Dále jestli máme jakékoliv možnosti v oblasti nějak obchodně spolupracovat (Burma, Siam, Indonésie, Austrálie). A jako poslední nějaká možnost prodávat zbraně, či jakékoliv jiné zboží do Indie, jakékoliv ze stran(jednání by probíhala tajně samozřejmě s jednotlivci) s možností nám pro tento účel pronajmout přístav, abychom mohli snadno tuto snahu koncentrovat do jednoho místa.

Leden 1938 - novinky ze světa:

Německá říše:

Nemalé pozdvižení vyvolal sňatek maršála Wernera von Blomberga s Evou Gruhnovou - dcerou bývalé prostitutky. Von Blomberg mediální útoky označil za "kampaň proti jeho osobě" s tím, že se nehodlá nikomu zodpovídat ze svých soukromých záležitostí, do kterých podle něj nikomu nic není. (Werner von Blomberg je ministrem obrany Německé říše.)

Egyptské království:

Egyptský král se oženil se Safinaz Zulfikar, která se stává tímto egyptskou královnou známou od nynějška pod jménem královna Farida.

Polární záře nad Gibraltarem:

Intenzivní polární záře viditelná až Gibraltaru ozářila noční oblohu nad severní polokoulí. Vědci přisuzují tento jev foto-magnetickému jevu jež vzniká v důsledku nárazu světla ze Slunce na elektromagnetické pole planety Země. Nesmírně silná polární záře však vyvolala řadu spekulací o intenzitě záření.

Zemřel Henry Victor Deligny:

V Alžíru zemřel bývalý velitel 1. francouzské armády, která odrazila v roce 1914 v První bitvě na Marně německý postup. Henry Victor Deligny si vysloužil velkou prestiž i na německé straně díky nejen své velitelské kvalitě, ale i díky tomu, že neváhal bojovat po boku svých vojáků v zákopech (3x raněn v průběhu Velké války). Po roce 1918 ve věku 62 let odešel do penze a později i s rodinou odešel do Alžíru před vítězstvím císařských ve Francií. Politicky se na straně republikánů (zřejmě kvůli vysokému věku) nijak neangažoval. Jeho žena požádala přes španělskou ambasádu v Alžíru již francouzskou vládu o povolení pohřbu v rodném Rennes v Bretagni.

Zemřela Marcella Cosgrave:

Ve věku 64 let zemřela irská nacionalistka Marcella Cosgrave jež byla součástí Velikonočního povstání z roku 1916 v Dublinu. V průběhu tohoto povstání proslula mimo jiné i tím, že v kasárnách povstalců se starala o dvojici krav, které pravidelně dojila a dodávala tak povstalcům mléku. Trochu úsměvná historka o tom, jak irští povstalci tehdy v Dublinu drželi své pozice proti britské přesile tak dlouho díky mléku od Marcelliných krav se stala součástí národního pantheonu a mythologie v Irsku a tak nedí divu, že vládnoucí Sinn Féin slibuje státní pohřeb této své hrdince.

Pohraniční incidenty na hranici mezi CSA a USA:

Co by to byl za Nový Rok bez dalších potyček v Americe. Tentokrát mezi vojáky CSA a USA, střet je to jako každý jiný a média mu již věnují jen minimální pozornost. Jen experti se snaží dobrat podrobností už jen proto, že na "čáře příměří" každý vystřelený náboj může být počátkem nových bojů.

V Srbsku zavražděn uherský velvyslanec:

Uherský velvyslanec byl dnes ráno nalezen zastřelený nedaleko ambasády Uherska. U mrtvoly byla nalezena bílá hrací karta (mariášovka) - pikový král - s černou tečkou domalovanou uhlem uprostřed. Černá ruka opět udeřila. Vzkaz je jasný - dokud se Bosna nevrátí do rukou Srbska budou Maďaři umírat. Srbská vláda popřela jakýkoliv podíl na tomto zločinu a zahájila formální vyšetřování. Uhersko podalo formální protest.

RE: Situace ve světě

Afrika:

- Maroko: v minulosti patřilo Francii, po válce mělo připadnout Německu ale vyhlásilo nezávislost, snaží se zůstávat neutrální, jeho anexe by mohla vyvolat potíže u "obou Francií", ale tohle se těžko odhaduje

- Republikánská Francie: existují omezené obchodní vztahy, Španělsko zachovává neutralito ve francouzsko-francouzském konfliktu, aby zbytečně neprovokovalo žádnou ze stran (takto to bylo aspoň doposud)

Amerika:

- zisky na úkor CSA či USA (nebo USSA): tak jediné oč by se dalo hrát je Florida, která je v rukou CSA, nicméně CSA je spojenec Německa a sama se jistě dobrovolně Floridy nevzdá

- s Mexikem máme neutrální vztahy, normální obchod probíhá

- Mesoamerika se sjednotila právě díky "návratu Španělů" na americký kontinent, aby případnému vlivu Španělska odolala, vztahy jsou chladné nicméně bez nějakých potíží

- v jižní Americe je situace dost podobná, tamní bývalé kolonie Španělska nemají moc chuť s Španělskem navazovat spolupráci, ještě si moc dobře pamatují revoluci z roku 1823 vedenou Simonem Bolívarem proti Španělsku a potoky krve, které museli překonat než vyhnali Španělsko ze svých území, Venezuela má obrovské přírodní bohatství (ropa) a je významným dodavatelem ropy do CSA, Německa, Francie a dalších zemí

Asie:

- připojení k Legátským městům by bylo možné na základě vlastnictví některého z měst, které již členy jsou či, které by se členy staly... na území Číny však Španělsko nevlastní ani metr čtvereční, takže je to trochu ošemetné, snad se souhlasem mocností stojících ze Legátskými městy (Británie, Německo, Francie, Japonsko, Portugalsko, Rakousko) by bylo možno něco vyjednat, ale těžko říct zda to má šanci na úspěch

- prodej zbraní spíše do Indie (Siam a Burma nejsou ve válce, ani nepoptávají teď víc zbraní než by zvládla pokrýt produkce Japonska, které zejména do Siamu vyváží)

- otázka s kým jednat v Indii... s muslimským sultanátem? Hinduisty z Hydebarátu? Nebo s Indickou Republikou, kde se jak kohouti na hnojišti přetahují jednotlivé frakce o moc? Opět... těžko říct, jak by taková jednání vypadaly a je potřeba se rozhodnout s kým vůbec jednat.

Diplomatický návrh německé vládě

Depeše čínského císaře byla doručena na jeden z německých konzulátů v Legátských městech. Píše se v ní, že čínský císař má zájem o dohodu s Němci a je připraven jednat, za předpokladu, že je tomu přístupná i druhá strana.

Projekt: Ocelová pěst

Vláda SSSR zadává obrovskou zakázku sovětskému zbrojnímu průmyslu. Lev Davidovič Trockij doslova řekl: "Postavte mi obrovskou armádu tanků, které budou rychlé, levné, opravitelné kamenem s pořádnou palebnou silou! A postavte mi jich tisíce!"

K této objednávce rovněž přibyla objednávka na obrovské množství dálkových bombardérů, schopných letět ve vysoké výšce. Ideální by bylo kdyby doletěly do Berlína a zpět na jednu nádrž. Tyto bombardéry musí mít samozřejmě dobrou vlastní obranu, protože stíhače s nimi létat nebudou.

Lev Davidovič Trockij chce, aby v průběhu dvou let bylo postaveno:

10.000 tanků
2.000 dálkových bombardérů

A v průběhu dalších tří let aby bylo postaveno:

20.000 tanků
3.000 dálkových bombardérů

Za pět let tak bude postaveno:

30.000 tanků
5.000 dálkových bombardérů

Maroko

Není zde nějaká klika, která by se ráda dostala k moci za každou cenu, či která by nám byla nakloněna? Zajistili bychom ji finanční prostředky a podporu našich agentů, aby se dostali k moci a zažádali o Španělskou ochranu. Pokud nic takového ani zdaleka není, tak bych rád zadal svým generálům a admirálům plán na vpád do Maroka a jaké by byly přibližně potřeba síly. Jednalo by se o vpád ze severu, jihu a moře a proběhlo by především obsazení pobřeží a důležitých míst, nerad bych se cpal někam do hor, kde bude akorát hromada záškodníků, kteří by nám tam nakopali zadek.

Ekonomické jednání

Rád bych zahájil jednání s těmito státy: Mesoamerická unie, Kolumbie, Venezuela a Ekvádor. Zdůrazním, že bych se rád přenesl přes více než 100 starou minulost a otevřel novou kapitolu v našich vztazích. Španělsko by mělo velký zájem na vzájemnou ekonomickou spolupráci, kdy bychom poskytnuli naše odborníky, investory a technologie na zpracování nerostných surovin, jež tyto státy přetékají. Mohl bych jim také navíc zajistit nižší poplatky za proplouvání Panamským kanálem.

Odprodej Amerických plavidel

Neměla by USA nějaké plavidla na prodej, když nyní opět začalo chřestění zbraní na hranicích a bude se mu hodit spíše investovat do pozemního zbrojení? Stejná otázka je pak položena CSA, jež by měla mít v rukou část původní flotily USA. Rozhodně však nechci nějaké extra zastaralé šmejdy ještě z doby před první světovou válkou.

Britská diplomacie - CSA

Představitelům vlády CSA:

Vážený pane prezidente, Henry Forde,

Rád bych zahájil diplomatické jednání s vládou CSA s cílem dohodnout možnou vojenskou spolupráci ať již obraného, nebo útočného charakteru s cílem potřít komunistické hrozby na Severoamerickém kontinentu a zbavit vás tak jedné ze dvou nemesis. Samozřejmě by taková od Britské vlády nebyla plně zadarmo, přesto věříme, že zničení USSA je mnohem více ve vašem, než v našem zájmu. Hrozba komunistů podporovaných ze strany narůstající síly SSSR se jeví jako reálná a neustále narůstá. Je třeba odklidit satelity SSSR dříve, než Rudý moloch začne přemýšlet o světovládě. Co myslíte? Jste ochotni jednat?

Jednání v Indii

Nebráním se jednáním se všemi, hlavní nabídku však budeme směřovat spíše na Indickou republiku, kde bychom si pomocí úplatků a dalších praktik mohli vymoct dobrou nabídku, ze které by profitovali jak uzavírající politici, tak my. Jednalo by se tedy o dodání zastaralejších zbraní, prodej technologií a rovněž o nákup nerostných surovin, spolu s přístupem na jejich poměrně velký místní trh, přičemž bychom dostali vyhrazený přístav, abychom si mohli koordinovat vzájemný obchod.

Britsko-Portugalské jednání

Vztahy Británie a Portugalska byly dlouhodobě velmi pozitivní a věříme, že takové mohou být i v budoucnu. Bylo by Portugalsko ochotné pokračovat v dobrých vztazích a rozšířit je třeba i o další možné dohody a smlouvy? Co třeba začít obnovením dávných obranných spojenectví s ohledem na Španělský stát, jež jakožto militaristická junta, může být pro Portugalsko hrozbou. Otázka je, jak se k tomu staví Salazar.

Návrh na dohodu se Sovětským svazem

Čínský císař, Syn Nebes, se rozhodl navrhnout sovětské protistraně dohodu o věčném míru. Podmínky jsou naprosto marginální:
1) Sovětský svaz vrátí Říši Středu oblasti, které jí z historického hlediska patři:

2) Sovětská vláda může na odstupované území vystěhovat všechny politicky nevhodné činitele, Syn Nebes se o ně postará
3) Sovětská vláda se vzdá jakýchkoliv nároků na nedotknutelné území Říše Středu
4) Říše Středu a Sovětský svaz uzavřou mír na věčné časy, jehož součástí bude i vzájemné uznání států v jejich nastávajících hranicích.

Syn Nebes je ze své laskavosti ochoten se bavit o určitě finanční kompenzaci za odstupované území.

Otázka Severního Irska

Prestiž Spojeného království byla těžce poznačena ztrátou Severního Irska poté, co se Irům, malému národu, podařilo porazit mocnost typu Britské říše. To je něco nepřípustného. Irové musí být naučeni, kde je jejich místo. Severní Irsko patří Britské říši...a vlastně celé Irsko patří říši.

Prvně bude vyslán ministr zahraničí, aby navázal respektive obnovil diplomatickou cestu mezi vládou Irska a UK a tázal se tamních zástupců, zda jsou ochotni vůbec jednat o navrácení Severního Irska do rukou UK.

Sice ani v nejmenším nevěříme v tento úspěch, přesto je třeba začít mírově a teprve poté můžeme využít CB k úderu na Irské zrádce. První lord admirality bude informován, že uvažujeme o vpádu do Severního Irska a obnovení Britské suverenity nad tímto nám dle práva patřícím územím. Rádi bychom znali zhodnocení Irských obranných sil na souši, na moři i ve vzduchu. A zhodnocení možné operace na vpád do Irska.

Diplomacie:

Polský velvyslanec v Berlíně, pan Józef Lipski, navštívil německého ministra zahraničí v Reichstagu. Vyjádřil díky za podporu, které se Polsku ze strany Německa dostalo a navrhl navázání nové éry spolupráce, především na ekonomické a technologické úrovni. Polsko slouží, coby nejvyspělejší stát východní Evropy, jako hlavní obranná linie proti bolševismu, a i když je polská obrana pevná, nikdy neuškodí ji ještě více zpevnit.
Současně ale přišel i s poněkud smutnější záležitostí. Podotkl, že na německém území žijí pořád ještě miliony Poláků, kterým ale není dovoleno být státotvorní. Města jako Poznaň, Gdaňsk, Torun či Katowice jsou historickými výspami Poláků na západě a zaslouží si vlastní slovo.

Vrtěti psem... třebas u Špicberk:

(Sovětský křížník Moskva nedaleko Špicberk.)

odkaz

Bylo chladné lednové ráno... tedy pokud by to šlo v tom šeru věčné polární noci poznat... když kapitán norské nákladní lodi vezoucí uhlí ze Špicberk do Narviku spatřil ve svém dalekohledu siluetu mohutné a rychle se blížící lodi. Hypnotizovaně pozoroval mohutnou takřka 30 000 tun vážící kolos elegantních tvarů a mohutné nástavby, když konečně viděl dost dobře na to, aby mohl rozeznat vlajku...

...srp a kladivo mu sdělili vše co potřeboval vědět, aby vyhlásil pohotovost a urychlený obrat o 180 stupňů zpátky na Špicberky...

...mezitím na můstku kapitán Sergej Gorškov vyslechl hlášení od svého prvního důstojníka a upozornění navigátora, že se loď blíží do teritoriálních vod Špicberk. "Nu soudruzi... rozkaz Admirála Kuznětsova přečíst teď!" První důstojník roztrhl zapečetěnou obálku a přečetl rozkaz:

"Soudruzi námořníci! Práva Sovětského svazu na využití bohatství Špicberk byla dlouho a systematicky pošlapávána. Imperialisté velmoci, které tato práva přiznala Ruské říši je odmítají poskytnout Sovětskému svazu. Doposud naše vláda nároky formálně nevznesla, nicméně dnes v čele vlajkové lodi Severní flotily je vznese! Podle mezinárodní dohody mezi mnoha národy, ke které naše země - jež má největší historické nároky na danou oblast - nebyla přizvána mají národy jež podepsaly tzv. "Špicberskou smlouvu" právo těžit zde suroviny, lovit zde ryby a výměnou za to se zavazují, že budou uznávat norskou svrchovanost a demilitarizované pásmo zdejších vod. Sovětský svaz nebyl k dohodě přizván, tedy z našeho pohledu jde o vody jež můžeme využít bez omezení. Tímto vám přikazuji...

...vstupte do takzvaného "špicberského demilitarizovaného pásma" plnou rychlosti, zamiřte k přístavu Barentsbjorg, proveďte navigaci podél jihovýchodního pobřeží a poté opusťte zdejší vody. Na sílu odpovězte silou! Konflikt sami nezačínejte.

N. G. Kuznetsov"

Gorškov kývl na muže na můstku a již brzy letěl signál celou lodí: "Pohotovost, plnou parou vpřed... kormidlo na severo, severozápad." Norský kapitán uhelné lodi jen se zděšením sledoval jak se kolos otáčí za ním, jak vzhůru letí válečné signály a jak mu sovětský křižník světelně signalizuje, aby vyklidil kurz otočením na západ.

Norský kapitán chvíli váhal, jeho první důstojník - člen norské pobřežní stráže - mu tvrdil, že Rusové blafují, že do mezinárodní demilitarizované zóny se neopováží vstoupit, že otočit loď a poslechnout cizí válečné plavidlo - notabene sovětské - není vhodné.

Minuty plynuly a obě lodě zůstávaly v kolizním kurzu. Rychlostí 20 uzlů plující uhelná loď Freya nemohla uniknout mohutnému křižníků, který hrubým odhadem plul rychlostí až 35 uzlů. Moskva se přibližovala... 5000 metrů, 4000 metrů... 3000 metrů... "Kormidlo ostře doleva, plnou parou vzad!" zařval kapitán na kormidelníka a Freya se začala točit. A současně odeslala signál o celém incidentu. Kapitán jen sledoval, jak ho ve vzdálenosti necelého 1 kilometru míjí mohutná válečná loď, viděl sovětské námořníky tak jasně jako by je měl na dlani a viděl hlavně mohutná do bojových pozic vztyčená děla. Sovětská loď vstoupila do Špicberských vod.

Norská vláda informuje:

Dne 2.1.1938 vstoupilo sovětské válečné plavidlo identifikované jako křižník "Moskva" do Špicberských vod. Ignorovalo veškerou komunikaci z ostatních lodí a chovalo se nebezpečně vůči běžnému provozu v demilitarizovaném pásmu. V poledne se přiblížilo na dohled přístavu Barentsbjorg a následně zamířilo zpět na východ. Špicberské vody opustilo - pokud zachovalo rychlost a kurz - k večeru téhož dne.

Reakce mezinárodního tisku:

Je trojí. Pravicový tisk označil pohyb sovětské lodě u Špicberk za bezostyšnou provokaci, na kterou je potřeba rázně odpovědět, levicový volá po uznání SSSR jako nástupce Ruského Impéria a začlenění SSSR do Špicberské smlouvy z 9. února roku 1920. Středový tisk se omezuje na věcný popis situace a konstatuje, že Sověti, kteří nejsou členi dohody zjevně považují Špicberky za "zemi nikoho" a tamní vody za "mezinárodní vody". Tisk také spekuluje o tom, zda za chováním sovětské lodi stojí přímý rozkaz Kremlu, či zda šlo o rozhodnutí sovětské admirality. Pro druhé svědčí hlavně to, že loď provedla podél Špicberk a okraje ledového pole v podstatě jen běžnou navigaci, kterou provádí každá flotila.

Každopádně média mají o čem psát, protože sovětská válečná loď takto daleko od břehů SSSR... to už tady dlouho nebylo... vlastně nikdy nebylo.

Mandát Nebes v Číně

Dračí císař Chén Shùfān obnovil víru v Mandát Nebes, jenž se v revolučních létech otřásl v základech. Od nynějška bude Čína opět nazývána Říší středu - neboli Zhōngjiān dìguó (中間帝國). Dračí císař je samozřejmě z vůle božstva a Nebes svrchovaným a spravedlivým vládcem Říše středu až do konce svého života a jeho nároky jsou posvěcené shora a neomezené. Chén Shùfān se nechal slyšet, že obnoví slávu a velikost Říše středu za každou cenu. Ostatní mu "mohou pomoci nebo se mu klidit z cesty".

Závěr oslav, kde císař osobně vystoupil, byl završen námořní přehlídkou loďstva Říše středu.

Začlenění do Legation Cities

Španělský velvyslanec si vyžádal slyšení u Německého císaře, aby předal zprávu od Španělského regenta Rivery.

V podstatě se jedná o celou situaci kolem Legation cities, neboť sílící Španělský stát, který má nyní navíc Filipíny, takže je jenom kousíček od Číny, by měl velký zájem o zapojení do již probíhajícího systému. Za svou účast bychom se samozřejmě zavázali opevnit a tvrdě bránit nám svěřený, či pronajmutý přístav, či jeho část a rovněž odmítnout jakékoliv samostatné jednání s Čínou, která má dle posledních událostí nebývalý zájem na jejich napadení a znovuzačlenění do sebe.

Polský trůn

Dračí císař Chén Shùfān skromně navrhl na uvolněnou polskou korunu sám sebe, pokud by lepší kandidát nebyl nalezen (o čemž pochybuje, má snad někdo silnější mandát než ten z Nebes?).

Polský trůn: Nabídky

Návrh na obsazení polského trůnu má převážně pozitivní reakci u Sejmu i u obyvatel Polska... samozřejmě však bude rozhodující, kdo jej obsadí. Zaplaťbůh - musel si říkat Ignácy Moscicki - že polský lid považoval návrh čínského císaře spíše za vtip, jinak by se dělo bůhvíco. Pokud jde o nabídky považované obecně za serióznější, tak o trůn projevili zájmy tito jednotlivci - reprezentanti rodů, ale i jednotlivci bez jakýchkoliv hmatatelných nároků:

Witold Leon Czartoryski - poslanec Sejmu z rodu Czartoryskich
Henryk Leon Strasburger - ekonom spřízněný se slavným malířem Józefem Simmlerem
Velkokníže Vladimir Kirillovich Ruský (Romanov) - hlava rodu Romanovovů
císař Karel Habsburský - hlava rakouských Habsburků a císař Rakouský a král Český
Boris III. Saxo-Koburský - bulharský car
princ Michal Hohenzollern - rumunský princ

Diplomacie SSSR - Čína

Sovětský svaz reaguje na nabídku Číny takto:

1) SSSR je ochotno uvažovat o předání Vladivostoku a Přímořského regionu Čínskému impériu (bylo by nutno dohodnout bližší podmínky předání)
2) Oblast Kazachstánu zůstane územím SSSR
3) SSSR je nakloněno tomu podepsat s Čínou smlouvu o míru na věčné časy, kterou by zároveň doprovázela smlouva spojenecká.

K bodu jedna předkládá SSSR tyto podmínky/návrhy:

1) Průmyslové vybavení města Vladivostok bude přesunuto na území SSSR
2) SSSR bude mít přednostní právo na nákup suroviny vytěžených v Přímořském kraji
3) SSSR bude mít možnost ponechat svou Tichomořskou flotilu ve Vladivostoku (za dohodnutou sumu)
4) Dojde k finančnímu vyrovnání za předané území

Všechny tyto body budou muset být projednány při bližších setkáních vyjednavačů obou stran

Nabídky:

Od historiků, diplomatů a od zástupců veřejného mínění si nechám zjistit, co by každá volba znamenala. Založit vlastní polský vládnoucí rod by mohlo být zajímavé, ale žádný z kandidátů co se nabízí na to nemá dostatečně silný původ ani vliv. Vybrat Romanova by mohla být zajímavá cesta ke sjednocení protibolševické revoluce, avšak netuším, jaká by byla reakce Ukrajinců, Bělorusů a samotných Sovětů.
Jaký vliv by mělo připoutat se k zemi skrze již vládnoucího panovníka či následníka trůnu, tedy v případě Rakouska, Bulharska či Rumunska?

Diplomacie se Sověty

Z vůle Nebes Dračí císař vítá, že sovětská strana je ochotna odstoupit aspoň určitou část území, která historicky Říši středu náleží. Se všemi podmínkami sovětského protinávrhu souhlasí s dodatkem bodů 5 a 6.

5) V případě, že by měla Tichomořská flotila zůstat ve Vladivostoku (pronájmu přístavu se nebráníme), bude potřeba, aby plnila svou roli a tento přístav chránila před námořnictvem jiných zemí.
6) Spojenectví se nebráníme ze předpokladu separace politiky a světské moci - jinými slovy: komunistickou ideologii si do Číny pronikat nenecháme za žádnou cenu.

Na finančním vyrovnání se dohodneme.

RE: Analýza nabídek

Experti se shodují v tom, že vlastní dynastie by byla "pěkná" ale... i se sebesilnějším nárokem se neodpáře fakt, že to nepřinese Polsku žádný přidaný benefit na zahraničním poli, ve který se poměrně dost doufá.

Romanov - tak prosadit by to šlo ačkoliv reakce budou spíše smíšené (ostatně období Kongresovky a ruského útlaku je v paměti poměrně dost), na mezinárodním poli to znamená vstoupit do otevřené konfrontace se SSSR což může být dvojsečné, jak na jedné straně to může vést k zisku spojenců, tak na straně druhé k válce proti SSSR a izolaci

Habsburk - "Karel se bude hlásit o každý trůn, na který císařovna Zita ukáže"... se posměšně šuškalo v kuloárech od počátku nabídky rakouského císaře, jako pozitiva by tu byly - Mezimoří je taky varianta a vytvořil by se tlak na Maďary (z Rakouska i z Polska) na přistoupení do habsburského dynastického soustátí... otázka ale je, zda přivázáním k Habsburkům nebude Polsko spíše součást jejich říše než nezávislý stát

Michal a Boris - mladý Michal by se zřekl patrně rumunského trůnu v případě akceptace a nastoupil by na něj jeho mladší bratr, posílilo by to vazby s Rumunskem, u cara Borise je otázka zda bude chtít trůn v Polsku pro sebe či pro někoho ze svého rodu, každopádně Bulharsko je už "daleko" a není to zrovna nabídka, která by byla považována za TOP

Námořní zbrojení, plán na další roky

Král Jiří předložil prvnímu lordu admirality, premiérovi a ministrovi financí tázku dalšího plánování námořního zbrojení. Royal Navy je sice v TOP 3, ale jak se jistě shodne se svými ministry, TOP 3 není dost. Royal Navy vždy dominovala moře a musí dominovat znovu. Jsme ostrovní velmoc a jako taková, musíme na moři vládnout.
Již od středověku respektive začátku novověku existuje doktrína "Wooden Wall" a na tuto doktrnu je třena navázat. Reublikáni možná rozházeli naši zbrojní produkci a florila zastarala, nyní je třeba však pokračovat v započatém tempu a znovu dominovat. Němci, náš konkurent, musí část své produkce zaměřit na pevninu vzhledem k přítomnosti SSSR a Francie, Japonci, druhý konkurent, musí provádět to samé kvůli Číně...My. My můžeme jet full scale flotilu-letectvo-marines doktrínu.
Král souhlasí s dosavadní doktrínou spolupráce všech sil, kde jak letectvo tka pozemní síly jsou zaměřené směrem na moře. Budoucí námořní program by tak měl obsáhnout nejen flotilu s cílem zaměřit se na doktrínu "Fleet in Being" ve spolupráci s RAF a pozemními silami schopnými rychlých a úderných vylodění a kontroly pobřeží pod ochranou námořnictva a RAF.
Král nyní očekává návrhy jeho vlády a ministrů. Svou vizi přednesl. Nyní...co mu mohou nabídnout.

Dynastie:

Habsburk i oba domácí kandidáti tedy odpadávají.
V případě Romanova by to tedy chtělo napřed jasně definovat, že se nepokusí zpět připojit Polsko k Carskému Rusku, popřípadě nabídnout trůn některému z jeho potomků (např Kira Romanov).
V úvahu přicházejí ještě Bonaparti, či domácí již někdy vládnoucí dynastie - Poniatowští, některá z větví Wettinů, vedlejší větev Habsburků, či některá z českých nebo rakouských větví, např Šternberkové, Schwarzenberkové, atd.
V případě Michala by Polsku neublížila ani personální unie s Rumunskem. Boris padá.

Vládě Norska

Císař a Vláda vyjadřují hluboké pobouření nad chováním Sovětské lodi v Norských vodách. Naše vláda je ochotna poskytnout, pokud o to bude požádána, jakoukoliv vojenskou a hospodářskou pomoc Norské vládě. Naše vláda je rovněž ochotna jednat o vzájemných obranných a obchodních dohodách, které jistě budou ku prospěchu našim státům.

Zvážení udělení občanství

Jaké by byly předpokládané důsledky přiznání Španělského občanství obyvatelům našich zpátky získaných Karibských držav, kde přecijen jsou lidé především Hispánského původu a tyto země byly součástí Španělska po několik století. Především si nejsem jistý tímto krokem u Filipín, kde je poměrně velká populace a je zde poměrně velký počet těch, kteří nemají Španělské předky, zato zde má však dosti velkou tradici křesťanství.

Otázkou zůstává, neboť se dle mého názoru jedná o poměrně velký ústupek, tak co si od nich vzít na oplátku? Menší navýšení daní? Povinnost pro místní movité občany, aby investovali do místního rozvoje, vzhledem k nově plynoucím právům?

Second Task Force

- Kontaktovat Norskou vládu a informovat je o vyslání Druhého operačního svazu Domovské flotily pod vedením admirála Sommervilla do oblasti Šicberk, aby zde ukázali sílu a nedovolili Ruským lodím nadále ohrožovat Norské námořníky. SSSR nesmí býti dovoleno pomyslné strčení prstíků do dveří. Jen co se jejich prstíky ve dveřích objeví, je třeba je přibouchnout, dokud nezaskučí.

- První lord Admirality dostane za úkol vyslat II. Task Force a informovat adm. Sommervilla o jeho rozkazech. Není cílem konfrontovat Rusy. Je třeba demonstrovat sílu a neústupnost. RN musí ukázat, že se navrátila jako námořní policajt a že šíření Rudého moru z Moskvy po moři rozhodně nepůjde. Ne tímto směrem. Pokud to bude nevyhnutelné a SSSR lodě by ohrožovali přímo lodě II. Task Force, adm. Sommerville má pravomoc jednat dle potřeby aby ochránil majetek a lidi mu svěřené.

- To, že jsou Špicberky demilitarizovaná zóna bylo porušeno Sověty. DMZ tím odpadá. Dokud Sověti nebudou vykopáni je tento status narušen a RN je tímto dáno právo jednat.

Komunistické buňky v Evropě

Komunistické buňky v Litvě, v Polsku, ve Finsku, na Ukrajině a v Bělorusku začnou být financovány ze SSSR. Tyto finance pak ať použijí k vydávání vlastních novin, verbování nových členů a zisku moci v jednotlivých zemích. Tyto buňky pak budou taktéž vyzbrojovány sovětskými zbraněmi, aby až přijde čas, mohly započíst novou rudou revoluci ve svých zemích. Především financování a zbrojení by mělo být tajné.

Polské Vládě

Říšská vláda a Císař osobně mají hluboký zájem na prohloubení obrany proti rozpínavé Židobolševické nákaze. Naše vláda je ochotna podpořit každý projekt a každou spolupráci, která povede k omezení a poražení tohoto moru moderní doby. Tedy i Polsko může počítat s pomocí vojenskou a hospodářskou.

Pokud jde o občany Polské národnosti žijící trvale na území Německé říše, jsou jim zaručena všechna práva jako každému jinému občanu Německé Říše a Říšská vláda tyto osoby nikterak neutlačuje ani na ně nevyvíjí jakýkoliv nátlak. Německá strana má z vyjádření pana vyslance pocit, jako by si Polská vláda osvojila právo zasahovat do vnitřních Německých záležitostí.

Německá strana vědoma si hlubokých pout, které pojí naše dvě země si dovolí nabídnout na Polský trůn kandidaturu prince Eitela Friedricha Pruského, který by byl vynikajícím obrazem spojení našich zemí v boji proti světovému Bolševismu. Bylo by to i zárukou trvalé podpory a spolupráce z Německé strany, navíc by v takovém případě byla Německá strana ochotna se zamyslet nad postavením Polské menšiny a třebas toto postavení i zlepšit.

Čínské Vládě

Německá vláda má hluboký a niterný zájem na rozšíření spolupráce mezi Čínským Císařstvím a Německou Říší. Německá strana je otevřena vyjednávání jak dohod vojenských tak i ekonomických, nebo politických. Německá strana by předně Čínu jako rozvíjející se trh velice ráda otevřela Německému obchodu a investicím.

Blombergova Aféra

¨

Palác oznamuje že Generál von Blomberg má stále ve své funkci podporu vlády i Císaře osobně. Císař se domnívá, že celá tato aféra je naprosto nechutným, podlým a zbytečným útokem na osobu čestného a schopného Pruského důstojníka.

Rozvědka

Kontrarozvědka na Ostrovech - 20 PK (20 000 UC)
Francie - 5 PK (5 000 UC)
Skandinávie - 5 PK (5 000 UC)
Irsko - 5 PK (5 000 UC)
USSA - 5 PK (5 000 UC)
Holandsko - 10 PK (10 000 UC)

Rozvědka

- Rozpočet Rozvědky: 50 000 UC

- Jaká je vnitropolitická situace. Opozice pracuje jev v rámci platných pravidel, nebo někdo chystá něco přelít nespokojenost na ulice. Jaká je nálada mezi občany. Podporují svou vládu, nebo jsou s něčím spokojeni. Jak je na tom komunistické a socialistické hnutí, nezískává pomoc ze zahraničí. Nepůsobí na našem území komunističtí agitátoři a štváči.

- Jaká je situace v Rakousku. Především mezi rakouskými Němci. Pořád ještě vyznávají pangermanismus. Jaké jsou postoje rakouské vlády, je proněmecká nebo spíše antiněmecká.

- Jaká je situace Polské menšiny na Říšském území. Je věrna vládě a císaři nebo pošilhává po Polsku. Jaká je vlastně situace v Polsku, jaký tam máme vliv a jaký je postoj tamnějších občanů k Německu

- Jaká je situace ve Východní evropě, na koho se tam můžeme spolehnout a kdo představuje ohrožení, tedy mimo SSSR

- Jaké jsou podle Generálního štábu a rozvědky možnosti SSSR. Tedy pokud by vypukla válka na Východní frontě, čemu budeme čelit

- Mimoevropský prostor. Na co by si měla vláda dávat pozor

Diplomacie:

Lipski se okamžitě omluvil, že v žádném případě nechce zasahovat do vnitropolitických záležitostí Německa a tlumočí pouze názor svého lidu, který by uvítal všeobecné referendum s možností zůstat v Německé říši či se připojit ke své domovině. Současně oznámí kandidaturu prince Eitela regentské radě, přičemž věří, že bude velmi vážným kandidátem. Rád by ale také věděl, jak se německá vláda staví k ostatním možným kandidátům a jestli by dokázala případně spolupracovat i s nimi.

Jednání s Německem

Z vůle Nebes Dračí císař Chén Shùfān předkládá německé straně návrh následující:

1) Říše středu se vzdá nároku na území Legátských měst a dalších německých kolonií v jihovýchodní Asii.
2) Německo se vzdá do budoucna jakýchkoliv pokusů o ovládnutí hospodářství a průmyslu na území Říše středu, vojenských i nevojenských.
3) Říše středu je ochotna se otevřít investicím Německa, stejně jako je ochotna s nimi i nadále obchodovat, ale Říše středu odmítá možnost, že by si Německo snad nárokovalo výsadní postavení jediného obchodního partnera-magnáta. Samo o sobě má dostatečně významnou pozici vzhledem k vlivu v Legátských městech a dalších koloniích a my se nebudeme uzavírat možnostem spolupráce i s jinými státy.
4) Německo nebude rozšiřovat svou sféru vlivu v této oblasti Asie, resp. přislíbí Říši středu volnou ruku na tom území, které Německu nepatří.

Německému císaři vzkazujeme, že nakolik vnímáme a uznáváme jeho dřívější úspěchy, éra dominance evropských mocností a jejich zasahování do záležitostí Číny je u konce. Můžeme být nepřátelé nebo přátelé, výběr je na vás. Pokud chcete vřelejší vztahy, předně budete muset ukončit spolupráci s Japonskem proti nám. My vám můžeme slíbit, že co je vaše, to vaše zůstane. Dovolil bych si poznamenat, že jsme přesvědčeni, že si nemůžete dovolit dlouhodobé vojenské řešení tzv. čínské otázky, aniž by to oslabilo vaše postavení v Evropě.

V dobré vůli
Chén Shùfān, z vůle Nebes Dračí císař Říše středu.

RE: Rozvědka
(výdaje rozvědky si dej do deníku)

V rámci zákonného rámce působí všechna politická hnutí. Pochopitelně komunisté získávají prostředky i ze zahraničí (což aktuálně zákony nezakazují, protože kupříkladu německá vláda stejně tak podporuje krajanské spolky a jejich politické strany v zahraničí též... tak se to nikdy neřešilo) a je otázka zda a jak to lze postihovat.

(Co dělat když německý občan dostane peníze ze SSSR a pak je daruje komunistické straně v Německu? Jak prokuratura prokáže, že nešlo o dar z vlastní vůle?)

Komunistická strana normálně působí v německém politickém prostředí, její volební výsledek klesl z poválečných až 17% na současných 4-6%. Jejich volební výsledek je dost omezený silnější Sociálně Demokratickou Stranou, která (prozatím) není součástí komunistické internacionály. Podle některých varovných signálů, ale je to otázka času. Mimokomunistická socialistická hnutí se díky velké prestiži Trockého rozpadají a klesají na významu. Německá sociální demokracie patří mezi poslední velké Sociální Demokracie v Evropě. Jinde už její elektorát převzali komunisté. Pokud by se to stalo i v Německu tak preference komunisté by dostahovaly 30-35% a mohly by být snadno nejsilnější parlamentní stranou v Reichstagu.

Pangermanismus v Rakousku se zhroutil poté co Německo podpořilo odtržení Uher. Iluze se rozpadla, Rakušané už jsou věrní pouze svému císaři. Myšlenka Pangermanismu se týká výhradně Německa a menšin mimo Rakousko. Určité sympatie k Německu přežívají v Sudetech (díky stále dominantnějšímu postavení Čechů - kapitánů rakouského průmyslu), ale to je jen stín minulosti.

Poláci v Německu nebyli nikdy obzvlášť sžití s myšlenkou německého státu. Nicméně myšlenku separatismu zvolna nahrazuje vystěhovalectví, které se zvolna zvyšuje. Administrativa Poznaňského kraje upozorňuje, že podle statistik již došlo k zlomu a obyvatel polské národnosti ubývá (emigrace převyšuje přirozený přírůstek). Emigrace je živena hlavně blízkostí nezávislého polského státu a podřadného postavení Poláků uvnitř Německa (a nejde jen o právo, ale o platy a určité vyloučení), ještě horší je to u Lužických Srbů. Obě komunity v podstatě "začaly v Německu vymírat" (odcházet), zatím to nejsou vysoká čísla, ale odhaduje se, že ročně emigruje na 150 000 lidí, což jsou 2% celé populace Poláků a Srbů. Nejčastěji se migruje do Polska, Francie a Rakouska či Uherska. Tohle vše je důsledkem primárně vyčerpání elit těchto menšin, které už rezignovaly na rovnoprávné postavení v Německu či připojení k Polsku. Mladá generace emigruje nejvíc (2/3 emigrantů jsou lidé mezi 15-21 rokem života), jakmile vystuduje v Německu, tak se sebere a odejde pryč. Nejčastěji udávané důvody jsou "předsudky vůči Slovanům, germanizace, kulturně-politický útlak".

Polsko a Německo mají normální vztahy a Poláci se věnují budování vlastního státu. Jsou Poláci k Německu kritičtí i ti spíše smířliví a nelze říct co by převažovalo. Rozhodně nic nejde do extrému. Na polské straně občas zčeří hladinu nějaký ten nacionální německý politik co pronese "cosi o německé nadřazenosti", to je tak vše... prostí Poláci to spíš berou jako součást koloritu.

Státy na východě Evropy - mimo Polsko je tam slaboučké Bělorusko, které je schopen obsadit Sovět během 72 hodin a pak Ukrajina, kde vládnou ultranacionalistické vlády, které nesnáší vše ruské stejně jako polské.

Možnosti SSSR - podle předběžných odhadů gen. štábu vrhne SSSR do první vlny útoku nejméně 120 sborů s 6ti miliony vojáky, 12 000 tanky, 120 000 děly a 12 000 letadly. Během 72 hodin prorazí přes Bělorusko k polské hranici, překročí řeku Bug a do dalších několik dní je na předměstí Varšavy (10 dní do Varšavy od sovětské-běloruské hranice), hlavní úder však přijde na Ukrajině, kde bude využito početné ruské menšiny na východě a po obsazení Donbassu a překročení Dněpru vstoupí sovětská armáda do Polska v oblasti Lvova. Panuje shoda na tom, že by německá armáda měla být schopná dosáhnout řeky Wisly do 10ti dnů a opevnit se tam, aby mohla řeku využít k soustředěné obraně.

RE: Second task Force

Norové berou na vědomí a doufají, že se podaří vyhnout jakýmkoliv dalším eskalacím konfliktní situace.

CTF II pod vedení Sommervilla tedy vyráží k Špicberkám, aby demonstroval britskou námořní moc Sovětům ve vodách mezi Špicberkami a Norskem.

Demilitarizované pásmo smlouva (jíž SSSR není účasten) zakazuje výstavbu námořních přístavů, základen atd na Špicberkách a dále nastoluje 12ti mílové pásmo kolem ostrovů, které narušil křižník "Moskva". Z hlediska práva to je "jedna věc", z hlediska pohybů CTF II. je to však irelevantní, protože pokud vyloženě nebude rozkaz "narušit to pásmo taky", tak jej narušovat nepotřebuje.

Manévry britské flotily u Špicberk

Za mimořádně dobrého počasí se jižně od Špicberk objevila britská flotila (2nd Carrier Task Force) pod vedením admirála Sommervilla. Vyjádření britské vlády ni admirality není v tuto chvíli známo, ale zdá se, že jde o reakci na nedávný "nájezd" křižníku Moskva na Špicberky. Letouny britského námořnictva zde v Arktidě mohou nyní využít perfektní počasí, které se tu v tuto roční dobu obvykle nevyskytuje k tréninku a mapování zdejších vod.

Diplomacie s Čínou

- SSSR souhlasí s tím, že naše flotila, pokud zůstane ve Vladivostoku, tak ho bude i bránit před jinými flotilami.

- SSSR souhlasí že pokud dojde k podepsání spojenecké smlouvy, tak nebude vyvážet komunistickou ideologii do Číny

- SSSR by Přímořskou oblast přenechalo Čínskému císařství za 30PK

Odpověď Polsku

Říšská vláda považuje koncept referenda za mrtvý a nehodlá ho v této věci vyhlašovat. Rovněž nehodlá podporovat žádná podobná referenda kdekoliv jinde, ať jde o nároky kladené třebas Ukrajinci na jihovýchodní polské okresy nebo o otázku Litevského Sebeurčení.

Pokud jde o nabídky na obsazení Polského trůnu, Německá strana si jen těžko dovede představit spolupráci s kterýmkoliv z seriózních kandidátů. Obsazení Polského trůnu osobou Karla I. by bylo vnímáno vysloveně jako nepřátelský akt. Pokud jde o kandidaturu Romanovů, nebyla by v Berlíně rovněž přijata s nadšením a navíc pochybujeme že by byla přijata s nadšením i v samotném Polsku.

Navíc se Německá vláda, že jí navržená forma obsazení Polského trůnu zajišťuje dlouhodobý mír a přátelství mezi našimi národy

Král:

- polská regentská rada nakonec volí Michala I. Hohenzollerna-Sigmariena, prince Rumunského. Doufá, že si tak získá jak uznání Poláků, pro které jsou Rumuni spojenci a Michal mladý a charismatický vládce, tak Němce, kteří budou mít německý rod na polském trůně. Tato volba pak neohrozí žádného z našich sousedů.
- království to bude konstituční, moc nadále podrží Sejm a Sanace

18. ledna 1938 - proslov na Rudém náměstí

Lev Davidovič Trockij, vystoupil před desetitisícovým davem shromážděným na Rudém náměstí.

"Soudružky! Soudruzi! Dnešním dnem nastává přelomová éra pro naši matičku Rus a pro všechny proletáře žijící ve věčném svaze Sovětském! Ačkoliv Sovětský svaz ztratil drobný kousek území, tak získal možnost pomoci a podpořit proletariát našich jižních sousedů. Naši dělníci a továrníci mohou pomoci svým čínským bratrům a sestrám, naše ideologie půjde s touto pomocí ruku v ruce! Sovětský svaz ukázal, že pro dobro světové revoluce je ochoten utáhnout svůj opasek, hlavně když naše víra a myšlenky poputují dál! Tento drobný územní ústupek bude předzvěstí velké revoluce, kdy se soudruzi a soudružky spojí a nastolí vládu proletariátu!"

Tento Trockého proslov byl přenášen ve všech rádiích SSSR a citován ve veškerém tisku sovětském

Rozvědka

- Jihovýchodní Asii bude třeba všechny síly napnout na Čínu a její vojenské plánování. Podobné incidenty jako bylo postoupení Přímořského kraje zpět Číně již nikdy nesmějí ujít naší pozornosti. Čínské plánování a přesuny pečlivě sledovat, cokoliv co by ohrožovalo naše zájmy okamžitě hlásit

- ať generální štáb odhadne sílu a disponibilní prostředky Čínských ozbrojených sil. S čím a kým můžeme počítat, jaká je jejich bojeschopnost a jaké jsou naše možnosti pokud jde o vedení války v této části planety.

- Pacifická flotila provede cvičný přesun do přístavů v Severním Vietnamu, aby se vychytaly případné mouchy nasazení našich lodí v této oblasti.

- Co víme o Turecku. Jaký je jeho vztah k Německu, jaká je jeho vnitřní politika a jak se staví k SSSR

Vládám Ukrajiny, Běloruska, Lotyšska a Finska

Vláda Německa si dovoluje pozvat zástupce těchto vlád k jednání v Berlíně, jehož předmětem by melo být vytvoření pevné ekonomické a vojenské aliance zaměřené proti SSSR

SINO-SOVIET PACT CONFIRMED! SHOCK IN THE CITY! LEGATION CITIES IN DANGER! GERMAN MARK AND BRITISH LIBRA FALLS!

Odstoupení sovětského území na Dálném východě ve prospěch Číny a slova Nejvyššího lidového komisaře Trockého a Dračího Císaře Chena Shufana jsou jen vrcholem ledovce představujícího geopolitickou katastrofu, která se odehrála v Asii. Alespoň tak to líčí západní média. Co je ale vlastně jisté? Krom odstoupení území Sověty ve prospěch Číny se ukazuje, že obchodní provázanost mezi Čínou a SSSR je mnohem významnější než se doposud myslelo, a že toto pouto je natolik pevné, že překonává ideologické rozdíly. Krom ekonomické spolupráce se však stalo ještě něco daleko podstatnějšího. Čínský císař si zajistil celou severní hranici se SSSR paktem, který nejspíš mezi oběma státy existuje. Zatímco doposud byla Čína jako "v obležení" - z jihu a východu imperialisty a kapitalisty a ze severu a západu komunisty, nyní toto obležení se hroutí z celé jedné poloviny.

Jakmile v londýnské City a na Frankfurtské burze přečetly tyto zprávy, šla libra i marka během dne až o 10% dolů a akcie Legátských měst utrpěly ztráty ve výši 30%. Město Hamburk přišlo během 24 hodin o celou 1/3 hodnoty svého majetku též a ačkoliv následujících dnech burzy i měny opět posilují a umazávají více než 1/2 polovinu ztráty zdá se, že potrvá hodně dlouho než šok ze Sino-Sovětského paktu v Asii odezní.

SOVIET UNION IS GEARING UP TO WAR! NEW MASSIVE ARMAMENT ANNOUCED BY TROTSKY! TUKHACHEVSKY WANTS 50.000 NEW TANKS FOR RED ARMY! KUZNETSOV WANTS 40 NEW BATTLESHIPS AND ALKNIS CALLS FOR 30 000 AIRPLANES! WAR GREATER EVEN BEFORE IS NEAR!

I další zprávy unikající ze Sovětského svazu jsou veskrze špatné. Kolují zvěsti, že Trocký schválil nový obrovský balík zbrojních výdajů, který počítá s výstavbou 50 000 tanků, 40 bitevních lodí a 30 000 letadel. Skeptici hovoří o tom, že čísla musí být přemrštěná, ale směrnice KSSS(b) směrem k připravujícímu se IV. Pětiletému plánu (na 1939-1943) a projevy bolševiků v deníku PRAVDA dávají tušit, že "něco" minimálně Kreml schválil, týkalo se to zbrojení a bylo to obrovské. Novináři usuzují, že nyní když si SSSR zajistil hranici na Sibiři v době, kdy je Amerika uprostřed občanské války a Japonsko příliš slabé na to, aby si samo poradilo s Čínou, může Trocký proměnit své hrozby o světové revoluci v realitu. Nejrůznější experti tvrdí, že SSSR je schopen postavit do zbraně až 15 000 000 obyvatel a lze počítat s 60-70% využitím pro pozemní válečné síly. Winston Churchill - první lord Admirality - vyjádřil obavu, že do Evropy může "snadno vtrhnout 10.000.000 barbarů z východu vyzbrojených desítkami tisíc tanků, stem tisícem děl a nejpočetnějším letectvem jaké kdy svět viděl".

Naopak německý kancléř Franz von Papen vyjádřil despekt k těmto zprávám a prohlásil, že u některých tvrzení pana Churchilla si "vážně musel poklepat na čelo. Podle von Papena ze SSSR žádný velký útok v nejbližší době nehrozí. Von Papen odkazuje zejména na problematickou logistiku na východě Evropy a nutnost vybudovat velké válečné a logistické rezervy před spuštěním fantasmagoricky-gigantických operací s miliony vojáků.

Jednání s SSSR

Velvyslanec UK v SSSR, pokud takový existuje (pokud ne tak jiný druh kontaktu), by rád zahájil mezistátní jednání mezi UK a SSSR s cílem vyřešit vzájemné neshody a stanovit cíle jednotlivých účastníků a též vymezit zóny vlivu. Tedy, pokud o to má SSSR zájem. Pokud ne, obrátíme se na Německou říši.

Memorandum sovětské vládě

Tímto bychom rádi vyjádřili sovětské straně pochvalu za příkladné dodržení dohody. Nyní je potřeba se domluvit na dalších bodech.

1) otázka pronájmu vladivostockého přístavu
Náš návrh: Přístav bude pronajat za roční poplatek 5 PK. Sovětský svaz bude mít nad přístavem naprostou kontrolu a pronájem bude neodvolatelný po jeho zaplacení. Samozřejmě lze dohodnout výhodnější pronájem na více let dopředu.

2) otázka míru na věčné časy
Náš návrh: Tuto smlouvu uzavřít tajně, ať ponecháváme své sousedy v nejistotě. Dohodu o spojenectví na to můžeme roubovat následně, ale je asi logické, že se čínská vojska nebudou vyloďovat na dánských ostrovech, tedy spojenectví bude muset být nějak logicky zaměřeno, spíš si ho dovedu představit jako obrannou alianci proti agresi z východu a jihu.

3) otázka další spolupráce
Během jednání byla sovětskou stranou nastíněna možnost vybavení čínské armády modernějšími zbraněmi, pročež nás zajímá, nakolik realistická tato možnost je. Taktéž by bylo oboustranně jistě výhodné sdílet informace, které se nás vzájemně mohou týkat, ať už se jedná o odhalení činnosti rozvědných sítí, či získání informace například o plánované invazi - podařilo se nám pokrýt si velikou část hranice, byla by škoda o tuto jistotu přijít kvůli zadržování informací.

Memorandum Čínské říši

Sovětská vláda odpovídá na body vznesené císařem Číny.

1) SSSR je ochotno souhlasit s tímto návrhem a platit 5PK ročně za dohodu o pronájmu Vladivostoku.

2) Ano, otázka utajení je jistě zajímavá a ačkoliv světoví hráči již něco tuší, tak takto nikdy nebudou mít jistotu. Mír na věčné časy není třeba více specifikovat. Samotná spojenecká dohoda by asi byla lépe formulovatelná jako dohoda obranná, kdy se Čína zaváže podpořit SSSR a naopak, dojde-li k napadení/vyhlášení války třetí stranou.

3) Zbrojnice SSSR jsou v současnosti plné staršího vybavení, pro které nemá Sovětský svaz v současné době využití. Naskytuje se tedy možnost toto vybavení prodat za nízkou cenu. Dále je tu možnost pro Čínskou říši nakoupit moderní zbraně ze SSSR za nižší ceny než za které by nakupovala říše jinde.

Jednání SSSR - UK

Britský velvyslanec (asi u nás nějakou ambasádu máš) byl přijat u lidového komisaře Trockého. Soudruh Trockij je ochoten přistoupit na jednání mezi představiteli Spojeného království a SSSR. Leningrad se nabízí jako ideální místo pro případné setkání.

Jednání UK - SSSR

Britská vláda by ráda vymezila sféry vlivu Británie a SSSR a zabránila tak problémům a možným budoucím konfliktům. Flotila SSSR sice roste, ale nam oři se zdaleka nedokáže vyrovnat sjednocené Kriegsmarine a Royal Navy a to ani po oznámeném rozšíření ze strany SSSR. A to nemluvíme jen o počtech ale i technologiích. Proto by pro SSSR bylo určitě výhodnější řešit spíše jednoho, než dva konkurenty.

Pokud by vláda SSSR uznala Atlantský oceán za dominium Britské říše a přestala dodávkami podporovat USSA (když už bude Atlantik Britské dominium). Britská vláda by mohla přehlížet veškeré dění, které by se týkalo SSSR a Východní Evropy. Žádný tamní stát by nezískala podporu ze strany UK a to ani vojenskou ani ekonomickou, či diplomatickou. Předpokládáme totiž, že SSSR bude chtít obnovit carské hranice. Britská vláda je ochotná zavřít obě oči...pokud bude SSSR vstřícní v otázce Atlantiku a USSA.

Ohledně Skandinávie. Norsko je samosebou ve sféře Britské, Švédsko je neutrálním státem již dlouhou dobu a jako nárazník odpovídající. A Finsko...no. Je to přeci jen bývalé ruské velkoknížectví. Britská říše nemá zájem zasahovat a chránit Finsko. Pokud dojdeme dohodě.

Dohoda o pronájmu přístavu ve Vladivostoku

Na rok 1938 bude přístav ve Vladivostoku pronajat Sovětskému svazu. Ten odpovídá za jeho udržení v použitelném stavu a za jeho ochranu. Cena za roční pronájem činí v přepočtu 5 PK. Tato dohoda je po dobu následujícího roku nezrušitelná - přístav ve Vladivostoku je po tuto dobu de iure i de facto sovětským výsostným územím.

Pozn.: Dohoda je tímto uzavřena (obě strany souhlasily, zapisuju do deníku)

Otázka zněla jasně, co ty Špicberky?

Nejvyšší lidový komisař Trockij ukousl sousta pastily, zapil panákem vodky a znovu se podíval na mapu před sebou. Kolem něj stáli hlavní osobnosti komunistické strany.

"Soudruzi, vypadá to, že ta Britská verbež reaguje na neškodné proplutí našich soudruhů na našem krásném křižníku. Nemyslíte si že by bylo zapotřebí aby se soudruzi ze Severomořské flotily jeli podívat na výlet? Řekněme že by jedenáct lodí udělalo pár koleček okolo Špicberk, řekněme tak kilometr od výsostných vod? Neporušíme žádné mezinárodní právo a ukážeme že na Špicberky máme svůj nárok."

Zamyšleně se podrbu na bradě a naliji všem soudruhům a sobě panáka vodky.

"Nuže soudruzi, na Špicberky!"

"Na Špicberky!"

Ještě ten den dostala Severomořská flotila tento rozkaz:

Severomořská flotila popluje k ostrovům Špicberky a ve vzdálenosti jednoho kilometru od výsostných vod těchto ostrovů, tyto ostrovy čtyřikrát obeplula, by došlo k oslavě nadcházející čtvrté pětiletky a aby Sovětský svaz ukázal, že otázka Špicberk není zodpovězena a že SSSR chce tuto otázku mít zodpovězenou. Flotila má přísný rozkaz nezačít žádný konflikt nezačínala a na případnou silu odpověděla silou.

Vojenské manévry v Mandžusku

Po zajištění severní hranice začíná Dračí císař chřestit zbraněmi: přes dva miliony mužů provádí vojenské manévry v Mandžusku (40 pěších sborů lvl. 1), poblíž hranic s Japonci okupovanou Koreou.
Další milion zajišťuje hranice s německým Vietnamem (20x lvl. 1) a ještě jeden milion se pomalu opevňuje v pozicích kolem Legátských měst. Císař si na schovávanou nehraje.

Současně s tím je doručeno německé straně memorandum: (prosím přeposlat, až to bude aktuální)

Žádáme o urychlené vyjádření se k naší dřívější nabídce. Císařská armáda je připravena si zajistit hranice sama, pokud k dohodě a ujištění o vzájemné nedotknutelnosti nedojde.

Svalbard crisis: Lion against Bear

"Výsledky průzkumu severní oblasti?" zeptal se trochu znuděně sir James Sommerville svého adjuntanta, který jen zavrtěl hlavou na znamení, že skupina letounů Swordfish nenalezla ve jmenované nic. "Ani ponorka? Nic?" "Ne pane, zdá se, že celý severní úsek je čistý a na východě taky nic." "Tím je to jasné, křižník unikl jihovýchodním směrem do Barentsova moře směrem na Murmansk, zjevně se vrátili domů... odvysílejte Admiralitě, že je tu klid a flotila se po splnění veškerých cvičení stáhne."

Sir James Sommerville, admirál Royal Navy a velitel Task Force II zamířil do své kajuty, aby si po náročné službě plné zdlouhavého hledání po dávno uniklém křižníku "Moskva" vychutnal dýmku.

------ mezitím 300 km jihovýchodně v Barentsově moři -----

"Depeše z Murmansku soudruhu kapitáne!" přiběhl za Sergejem Gorškovem první důstojník a předal mu přepis radiové zprávy, oči navrch hlavy a krev vehnaná do tváří mu způsobila jejich mírné zarudnutí. Gorškov už svého mladého prvního důstojníka znal natolik aby věděl, která uhodila: "Takže otočit a plnou parou vstříc do chřtánu lva?" Důstojník jen zavrtěl hlavou a prohlásil: "Něco lepšího soudruhu kapitáne, mnohem lepšího." Gorškov si ze zájmem převzal přepis zprávy a přečetl si ho nejméně třikrát, aby si ověřil, že se nepřehlédl. O pár minut později, se křižník "Moskva" stočil plnou rychlostí na jiho-jihovýchod vstříc Murmansku a jeho palubu opustily oba pozorovací letouny s rozkazem pátrat po britských ponorkách.

------ o něco později na ústředí britské Admirality -----

Winston Churchill nervózně bubnoval prsty o desku stolu. Před ním ležely zprávy leteckého průzkumu i hlášení rozvědky... nic nedávalo smysl. "Aby se v tom prase vyznalo. Ti Rusáci něco chystají... na to dám krk." Pohlédl na velitele sekce námořního zpravodajství a zatímco zabodl prst do zvýrazněného textu ve správě, tak se zeptal: "A tímhle jste si jistý?" Velitel jen přikývl a dodal: "Kuznetsov vyhlásil nejvyšší stupeň pohotovosti baltské flotile a všechny zprávy hovoří o tom, že se baltská flotila připravuje k vyplutí." "Nejdřív Špicberky a teď tohle... no nic, zalarmujte Task Force I., vyžádám si souhlas k jeho nasazení ve Skaggeraku a Task Force IV. přesuneme do Scapy jako rezervu." Měl toho právě dost, upil z whisky a stočil pohled na úžinu mezi Dánskem a Norskem, tam tu Baltskou flotilu zastaví i kdyby cokoliv. Už žádné další Dardanely.

----- meteorologická stanice Medvědí ostrov ----


"Koukej na to Svene..., tohle bude veliký." Ormund Thorson už byl dost starý na to, aby vycítil, kdy se žene bouře... a takový pád barometru neviděl už pěkně dlouho. "Radši se schováme... tohle bude zlý. Pošli data na Hammerfest ať vyhlásí ve Finnmarce a v Nordlandu pohotovost pobřežní stráže a varují rybáře."

----- Task Force II. o tři dny a noci později -----

"To bude dobré chlapče, první taková bouře?" zeptal se sir Sommerville v dobrém rozmaru mladého námořníka, jehož tvář byla zelená i bílá současně, a který za posledních 72 hodin vyzvrátil ze sebe víc, než za celý předchozí život. Bouře to byla pořádná. "Tohle by si Winston užil... blesky, vlnobití, nulová viditelnost... to by bylo vypitých láhví whiskey," utrousil kapitán vlajkové lodi HMS Centurion. "No už je po všem, hlášení všech plavidel jestli nedošlo v bouři k nějakým škodám, které by stálo za to dát do hlášení a dejte tady mladému trochu rumu v jeho věku jsem pozvracel svého nadřízeného a zbytek měsíce drhnul palubu...," dodal sir Sommerville pobaveně, když ho však přerušila lodní siréna. "Poplach? Teď těsně před pátou... no to jsou mi móresy," posteskl si s úsměvem kapitán a spolu s admirálem rychle vyšli na můstek, kde již je informoval adjutant celý pobledlý a zjevně ne z mořské nemoci: "Admirále... viditelnost se zlepšuje náš průzkum zachytil sovětská plavidla!" Sommerville povytáhl obočí a opáčil: "Letadla jsme ještě přece nevypustili... kdo je zachytil?" První důstojník ukázal k dalekohledu na můstku....

odkaz

...všichni tři užasle zíraly na siluety se zvětšujících plavidel ve vzdálenosti kolem 10-12 kilometrů... byli tady - Sověti. "Poplach celé flotile! Okamžitě - VYHLAŠTE POPLACH!" zařval najednou nepříčetný Sommerville.

----- na palubě Volgogradu -----

"Kontakt potvrzen soudruhu admirále, máme je tu všechny...," prohlásil stroze kapitán a na tváři admirála Isakova se rozhostil blažený a současně krvelačný výraz... "Nabít všechny zbraně, zaměřit cíle... chci aby to viděli. Moskva, Dmitri Donskoi a Alexander Nevsky zaměří letadlové lodě, my a Kronštadt zaměříme tohle...," máchl rukou směrem k HMS Centurion... za normálních okolností by palubní děla ráže 305mm neměla šanci proniknout pancéřování britské bitevní lodi, ale na tuhle vzdálenost? Průrazná munice by si už svůj cíl v boku mohutné britské bitevní lodi našla.

Incident z 22.1.1938 známý též jako "Střetnutí jižně od Špicberk"

"Střet" sovětské a britské flotily potvrdily brzy po sobě britská i sovětská Admiralita. První poněkud neochotně, druhá nadšeně. Co by se stalo, "kdyby" došlo na střelbu? Masakr... proti Task Force II stála celá Severomořská flotila, která se navíc řízením osudu dokázala přiblížit k Task Force II na kontaktní vzdálenost. Ať by bitva proběhla jakkoliv - kdyby proběhla - admirál Sommerville dopustil, aby se letadlové lodě dostaly na dosah děl nepřítele a aby se nepřítel vůbec přiblížil k jeho svazu, který v průběhu bouře jíž sovětský admirál využil k rychlé cestě směrem k Britům, kteří nemohli využít dálkového leteckého průzkumu. Stát se to v boji, je to na sebevraždu. Na druhou stranu, kdyby k boji došlo tak bitevní křižníky Volgograd a Kronshtadt by sami o sobě nedokázaly dlouho bojovat proti dvojici bitevních lodí King George V., a i kdyby dokázaly nějak zvítězit, tak by je mohla sovětská flotila odepsat. Bitva která by nastala by byla střetem rozzuřeného medvěda s rozzuřeným tygrem, je jedno kdo by roztrhal koho, druhý by na tom nebyl o mnoho méně...

...ale raněná čest lva pochopitelně bolí víc. Londýnské TIMESy s odkazem na svůj zdroj blízký Admiralitě tvrdí, že chyby se dopustilo samotné velení, když skočilo údajně Sovětům na špek s vyhlášením pohotovosti Baltské flotily. A, že kdyby býval První lord Admirality varoval admirála Sommervilleho o situaci na Baltu, ten by přešel na "válečné dispozice", tedy by stáhl dozadu letadlové lodě a tato situace by nemohla nastat. No britský tisk má každopádně své sousto, jedni viní ze všeho Sommervilleho, který se vysunul moc na východ, druzí Churchilla za posedlost sovětskou baltskou flotilou, která ani nakonec nevyplula....

...no a pak jsou tu tací, kteří tvrdí, že měl Sommerville střílet, obětování jedné operační skupiny výměnou za zneschopnění většiny Severomořské flotily vidí jako přijatelnou cenu. "Minimálně by to Sověty připravilo o možnost operačního nasazení v Severním Atlantiku, kterým momentálně disponují," nechal se slyšet jeden nejmenovaný britský admirál. Redakce TIMESů též nechala zaznít názor, že celou situaci může nezvykle vysoká rychlost sovětské flotily, zdá se, že Sověti dokážou s celou flotilou pohybovat rychlostí přesahující 33 uzlů zatímco britské eskadry se pohybují citelně pomaleji (24-27 uzlů) kvůli letadlovým lodím a křižníkům. Tato nečekaná schopnost Sovětů, kterou incident mimojiné odhalil... no redakce TIMESů tvrdí, že je "dobře, že jsme na to přišli nyní a ne za války".

Sovětská PRAVDA pochopitelně slaví. Medvěd dohnal Lva a pomyslně ho roztrhal na kusy. Redakce PRAVDY nadšeně vypočítává, které britské lodě by "dozajista skončily na dně", kdyby na střelbu došlo... kdyby záleželo na redakci PRAVDY byla by na dně ta eskadra nejméně dvakrát, ne-li třikrát.

Zhodnocení RN králem

Král je samozřejmě zklamán stejně jako bezesporu samotná admiralita. Ale alespoň je jasně vidět, že RN se nehodí na žádné externí operace, když ji dokáže pohanit i sovětská flotila...sovětská! RN, která měla být a byla královnou moří. Král přikazuje návrat Sommervilla (pokud se už nevrací) a rozmístění operačních svazů pouze kolem ostrovů s obranným záměrem. A to do doby, než bude RN natolik početná, moderní a celkově schopná měřit se s flotilami velkých kluků. To zatím, jak se zdá, není. Nasypme si popel na hlavu všichni. Nechám na admiralitě, aby z toho vyvodila důsledky a provedla potřebné změny. Británie do doby, než se její doposud jediná přednost, vzpamatuje, bude hrát holt druhé (a nebo i třetí) housle a soustředí se na obranu svých vod.
(To je aktuální názor krále, ten zdaleka nemusí reflektovat skutečnost ohledně RN a budoucí vývoj)

Rozbor incidentu u Špicberk - britská admiralita:

Winston Churchill nařídil vyšetřování admirála Sommervilleho s cílem jeho postavení mimo službu a odvolání z funkce velitele Task Force II. Hlavní argumenty vyšší admirality jsou stále stejné - dopustil, aby se letadlové lodě dostaly do blízkosti nepřátelských křižníků, nezajistil dostatečný průzkum (šetřením zjištěno, že menší plavidla byla v průběhu bouře stažena z předsunutých pozic) a zavinil tak "ponížení britské flotily".

Sám sir Sommerville vysvětluje své kroky prostě - nejsme ve válce, informace o dění na Baltu jsem nedostal, situace nebyla stavěná tak, abychom se dostali do konfliktu a mediální interpretace incidentu by neměla ovlivňovat rozhodování Admirality. (Sommerville tak nepřímo zaútočil na Churchilla, že podléhá jen vlivu médií a honí na celé situaci politické body) Pokud jde o jeho kroky, tak Sommerville tvrdí, že stažení hlídkových lodí v době bouře mělo za cíl zabránit případné strukturální poškození některých plavidel. Pokud jde o blízkost letadlových lodí tak tu vysvětlil tím, že se "nedalo předpokládat, že by sovětský velitel byl schopen vyvinout takovou rychlost a razanci, že by poslal své lodě skrze doznívající bouři směrem k britské flotile".

Stanoviska dalších stran:

- parlamentní komise: za chybu považuje vyslání flotily v LEDNU do Arktidy, kdy je tam velice nepříznivé počasí (kritizuje v podstatě rozhodnutí krále a vlády tam flotilu vůbec vyslat), opozice se navíc obula do W. Churchilla, že předhazuje veřejnosti Sommervilleho jako obětního beránka, ale přitom on nepředal zavčasu informace o mobilizaci baltské flotily Sovětů

- tisk ... bulvár z toho má nekonečnou srandu na téma "neschopnost vlády/Admirality/námořnictva", seriózní tisk se zabývá spíše možnostmi Sovětů a jejich severomořské flotily

- nejrůznější experti přizvaní k vyšetřování Admiralitou (mimo Churchilla a parlamentu další šetření provádí disciplinární komise) však analyzují hlavně případné ztráty takového střetnutí (aneb kdyby se střílelo) z toho vyplývá za A) sir Sommerville konal dle řádů přesně jak měl ihned poté co se dozvěděl o přítomnosti sovětské flotily, je pravděpodobná ztráta 3 letadlových lodí a možná i obou bitevních lodí, nicméně stejně tak je pravděpodobné zničení čela sovětská flotily (2 bitevních křižníků a tří super-těžkých křižníků), pro Sověty by případné střetnutí (pokud by skončilo takto) znamenalo nanejvýš taktické vítězství nicméně z dlouhodobého hlediska by podminovalo jejich operační schopnosti na Severu, disciplinární komise ještě neuzavřela své vyšetřování, ale předběžně konstatuje, že by nemělo být posuzováno optikou médií, že jediné co se stalo, je to, že Sověti slaví "jakési propagandistické vítězství" pochybného charakteru a bylo doporučeno informovat veřejnost a tisk o tom, že případné střetnutí by znamenalo jednostrannou agresi ze strany SSSR (britská flotila měla rozkaz "nekonfrontovat Sověty") přičemž při konfrontaci by utrpěli z dlouhodobého hlediska daleko více Sověti než Britové (v podstatě by mohli 1 ze svých dvou flotil odepsat - bez těžkých jednotek by se mohli omezovat jen na pobřežní operace ve vlastních vodách)

Rozbor incidentu u Špicberk - britská admiralita - Reakce krále

- Sir Sommerville nebude obětním beránkem kvůli médiím.
- Pro RN platí rozkazy z minulého příspěvku od krále - Obranné pozice a jen okolo ostrovů
- Platí návrh krále na modernizaci a rozšíření RN
- Platí aplikace zhodnocení a zkušeností s kontaktu se Sovětskou flotilou. Vyvodit závěry a najít řešení jak na ně, co zlepšit a pod. To nechám na admiralitě.

Rozbor incidentu u Špicberk - britská admiralita:

Tisk slaví propagandistické vítězství SSSR nad Brity, nicméně N.G. Kuznětsov (který se navenek tváří samozřejmě dle propagandistické "hry") tě informoval, že admirál Isakov "posral co mohl". Za hnal flotilu skrze bouři do míst, kde se nacházela britská flotila, takže některá plavidla utrpěla tu drobnější tu vážnější poškození a celá "hurá akce" stále život 3 mužů (přes palubu v bouři) a hlavně krom letadlových lodí vlítnul se svými plavidly přímo před hlavně dvou britských bitevních lodí třídy King George V.

Kuznětsov se domnívá, že kdyby Britové zahájili střelbu tak jsou dnes ze Severomořské flotily trosky a minimálně její těžké jednotky jsou na dně oceánu. Výměnou za to by se podařilo zničit 3 letadlové lodě z asi 12ti britských a možná dvě bitevní lodi z asi 18ti britských. N.G. Kuznětsov též poukazuje, že Isakov šel na jistotu (o poloze britských letadlových lodí věděl díky jedné ze sovětských ponorek) a chtěl se "blýsknout", nicméně svým zbrklým postupem odkryl nepříteli fakt, že sovětská flotila se dokáže pohybovat podstatně rychleji. N.G. Kuznětsov opatrně naznačil, že by měl být Isakov potichu odvolán a předložen.

Zpráva Sergeje Gorškova:

Gorškov (kap. křižníku "Moskva") vypracoval obsáhlou zprávu o poškozeních jednotlivých plavidel Severomořské flotily v důsledku bouře a dále také seznam "odhalených závad". Je to celkem tristní čtení. Radarová výbava těch nejlepších plavidel funguje prachmizerně, odhaleny též byly závady na některých dělech způsobených horší technologií výroby a pancéřování, řada poškození - strukturálních - která se týká lehčích plavidel vznikla horší kvalitou pancíře. Bude probíhat ještě další analýza, ale zdá se, že sovětský průmysl nedokáže (či to zmrvili) vyrobit dost kvalitní pancíře. V arktických podmínkách se tak stává ocel křehčí a v důsledku vysokých vln má tendenci praskat. Týká se to hlavně starších křižníků Kirov, Buďonnyj, Schorsch a Molotov, které budou muset jít do doku a absolvovat rozsáhlé opravy.

Gorškov soudí, že Severomořská flotila prošila "náročným a ostrým cvičením" (díky průjezdu bouří), které odhalilo velkou řadu závad jež by mohly mít v boji fatální následky čímž shrnuje, že kroky admirála Isakova pomohly odhalit významně nedostatky ve kvalitě plavidel SSSR.

Návrh na preventivní úder vůči Číně

Navrhujeme, aby vzhledem k vzniku Sovětsko - Čínské spolupráce nebývalého rozsahu došlo k preventivnímu zásahu vůči Číně. Již teď Čína masivně zbrojila a nyní bude v obrovské míře odkupovat zbraně ze SSSR, takže je jenom otázkou času, kdy bude jednoduše nemožné udržet současné pozice. Španělsko by mělo velký zájem se jednak připojit k současné skupině Evropanů mající zájmy v Číně a tedy máme zájem o udržení Legation cities. To je dle mého možné pouze preventivním úderem ze strany zúčastněných Evropanů a ze severu pak Japonska, neboť bez jeho pomoci by taková akce nebyla možná.

Naším cílem by bylo kompletní obsazení pobřeží a zastavení se na pozicích, které mají vhodné podmínky pro vybudování silného komplexu opevnění, jež by využíval přirozených překážek. Tuším totiž, že by byla hloupost postupovat dále do vnitrozemí, kde bychom se zbytečně vzdálili od pobřeží, kde budeme mít drtivou dělostřeleckou podporu našich plavidel. V kombinaci se spojenou silou koalice + rychlého a precizního úderu bychom mohli značně omezit růst Číny a vyjednat nějakou dohodu dle našich podmínek. Španělsko je ochotno pro celou operaci uvolnit nemalé síly, pokud by se získala podpora hlavních hráčů, tedy Německa, Francie, Rakouska, Velké Británie a Japonska.

Souhrn reakcí - Španělsko:

Darování občanství - vedení junty je v zásadě pro udělení občanství všem Kubáncům, Portorikáncům, Dominikáncům a Filipíncům s tím, že nepovažují za vhodné považovat cokoliv "na oplátku" nad rámec standardních občanských povinností (služba ve vojsku a pod.). Chce to však - jak doporučují - vhodně zpropagovat, aby to podpořilo na ostrovech myšlenku jednotné a nerozborné Říše. V Juntě jsou dva názorové proudy - decentralisté (požadující autonomii pro tyto regiony, aby se podpořila loajalita tamního obyvatelstva) a centralisté (chtějící naprosto unitární stát s jednotnou efektivní administrativou). I zde je třeba rozhodnout jak dál.

Jednání s Indii určitě lze provést. Prodej moderních zbraní či výroba horších typů //systém neoperuje se sklady, byl by to cheat// není problém. Chce to ale předložit jasně formulovanou nabídku.

Odprodej amerických plavidel momentálně nelze z Ameriky žádná získat. Panuje příměří a všechny tři strany své flotily zvolna obnovují, zdá se, že v příštím roce by se něco mohlo objevit, nebo v případě vypuknutí dalšího kola války by zejména USA mohla něco "pustit".

Maroko - nějaký ten menší kolaborant se najít dá, ale nic takového co bys chtěl. Plán invaze musí vypracovat nejvyšší velení //ty - snad si nemyslíš, že za tebe budu vypracovávat vojenské plány že ne?//.

Princ rumunský - král polský

(Michael Hohenzollern, korunní princ Rumunska a král Polska)

Nočním tajným vlakem dorazil přes Lwov do Varšavy následník rumunského trůnu na pozvání polské vlády, aby se v doprovodu svého otce - rumunského krále Carola II. - ucházel o polský trůn. Na doporučení vlády polský Sejm zvláštním zákonem schválil Michaela polským králem. Nemalé pozdvižení způsobil i fakt, že král Carol II. při svém projevu před Sejmem prohlásil, že považuje svého syna i nadále za jediného následníka rumunského trůnu. Polské noviny a následně i polský lid přichystali svému novému králi poměrně milé přivítání (jeho volba je považována za "spíše dobrou"), pozitivní reakce přišla i z Litvy a z Rakouska. Švédský, norský i dánský trůn nabídly novému polskému králi pozvánky na nejvyšší státní návštěvy a pozitivně se o polské volbě zmínil i císař Jean Bourbon francouzský, který jinak skoupý na slovo označil Michaela Hohenzollerna za "nejméně problematickou volbu ze všech známých", kterou polský stát mohl učinit.

Naopak nepříliš vřelé reakce přišly z Ukrajiny a z Maďarska, které v potenciální Polsko-Rumunské personální unii (po abdikaci či smrti krále Carola II.) vidí hrozbu proti vlastní suverenitě. Nejhůř dopadly následky polské volby na polské obyvatelstvo ve Lvowu poté co ukrajinská OUN (Organizace Ukrajinských Nacionalistů) - frakce B - vedená Stepanem Banderou rozpoutala ve Lwovské oblasti hon na "polské židy" a pod záminkou "nezákonných spekulací" se tak rozběhl pogrom na Židy a Poláky, který již má stovky zavražděných a tisíce zatčených. Ukrajinská centrální vlády vedená Hejtmanem Andriym Melnykem (OUN - frakce M) verbálně odsoudila "násilí ve Lvowě" její četnictvo však zůstává uvnitř četnických stanic a na banderovský teror nijak nereaguje.

Nové směřování Polska:

Ihned po korunovaci sestavil Ignaci Moscicki novou vládu, tvořenou členy středu a levice, vedené Walery Slawkem, z nejsilnější polské strany Sanacja. Při této příležitosti slavnostně oznámil předčasné ukončení pětiletého plánu geniálního tvůrce Eugeniusze Kwiatkowského, který byl splněn o celý rok napřed a současně vyhlásil start nového, patnáctiletého plánu na obnovu polského státu.

Tento plán zahrnuje reformy a investice do ekonomiky, armády, infrastruktury a slibuje dalekosáhlé politické i společenské změny, které vyzdvihnou Polské království na vrchol s srovnají jej s ostatními světovými mocnostmi. Ignacy Mosciccky se pak dal slyše, že: "Nehledě na tento plán, ve všech zmíněných i jiných odvětvích půjdeme společně z roku na rok velkými kroky, neboť všichni chceme a musíme dohnat jiné země a národy!"

Darování občanství, jednání s Indií, Maroko a Kalifornie

Darování občanství - na jejich doporučení volím tedy možnost udělit všem zmíněným obyvatelům občanství. Věřím, že nám to přinese jejich větší zapojení v rámci Španělska v oblasti ekonomiky a rovněž možnost pro ně snáze si vybudovat kariéru. Toto samozřejmě velmi zdůraznit v novinách a zprávách, že jsem se rozhodl ukázat vlídnou tvář a udělit konečně občanství našim bratrům, kteří si jej zaslouží. Určitě tak chci dát i pozitivní signál Mesoamerice, Venezuele a Kolumbii, abych jim ukázal, že jsem nepřišel zpět do Ameriky lidi nahnat do svého područí, ale naopak se postarat, aby z naší přítomnosti měli taky prospěch a snažit se o zlepšení situace. Volím centralistickou možnost, neboť tyto regiony beru jako nedílnou součást Španělska a bude zde tedy přímá kontrola, abychom mohli lépe koordinovat naše snahy o ekonomickou expanzi v oblasti, vojenské operace a investice.

Indie - má současná nabídka je 14 PK za dodání moderních zbraní a vycvičení vojáků přímo v Indii(jsem ochoten jít až na 12, ale rád bych alespoň těch 13), letecká armáda pak za poplatek 5 PK( hranice 3). Nezapomenout se spolehnout na úplatky a přesvědčování politiků. Pokud by souhlasili, tak bychom, pokud by byla větší objednávka, byli rádi i za nějaký pronajmutý přístav, abychom mohli rozjet pořádně obchod a dodávky tohoto vojenského materiálu. Lze se dohodnout i na výstavbě nějakých lodí, pokud by měli zájem. Rovněž se nebráníme ani možnému přímému zapojení do konfliktu v Indii, kdyby mělo dojít k obnovení bojů a měla by republika zájem o konečné vítězství.

Maroko - naší rozvědky v Maroku bych se rád dotázal, jak to vypadá s jejich silami, jak jsou rozmístěny a jak to vypadá s jejich obrannou na severních hranicích a podél pobřeží, ideální by bylo rozšířit zvěsti, že se Francouzská republika hodlá zmocnit své bývalé kolonie a tak je donutit stáhnout nějaké vojáky směrem k východní hranici.

Kalifornie - budeme tajně hledat politiky, generály a osobnosti, jež by měly zájem na vytvoření samostatné kalifornské republiky(státu), která by se při znovuotevření bojů mezi jednotlivými státy odtrhla a vyhlásila samostatný stát, jež by nemusel brát zavděk větší autonomií, ale být jednoduše svobodný. Přičemž by o ochranu požádal Španělsko, které by se jej zavázalo bránit. Vzhledem k tomu, že se již Kalifornie odtrhla, tak by neměl být problém najít tam separatistické tendence a rovněž vzhledem k tomu, že Španělsko ovládá Panamský průplav, tak bychom dokázali přesouvat síly mnohem rychleji než ostatní v případě potřeby. Postupovat s maximální opatrností, abychom nevzbudili podezření. Ideální by bylo, kdyby došlo k obnovení bojů během nějakého incidentu, ale prozatím ať se rozvědka soustředí na toto.

Situace na Arabském poloostrově

Jaká je momentálně situace v Arabském poloostrově? Jsou tam již pevně zakotvení investoři, kteří pevně ovládají těžbu ropy, nebo by zde byla možnost se vlichotit místním vládcům a vytvořit tak prostor pro naše investice, čímž bychom pro Španělsko získali vliv v oblasti a dostali se na ropný trh, kde je dle mého názoru velká příležitost v současné době.

Válka v Magallanách:

(Argentinský diktátor Nimio de Anquín se svou typickou dýmkou.)

Bez většího varování vybuchla válka na samotném jihu jižní Ameriky, dlouholeté spory mezi Chile a Argentinou se rozhodl diktátor Anquín vyřešit jednou pro vždy napadením Chile ihned poté co skončil jeho radiem přenášený projev, ve kterém vyhlásil argentinské "nezadatelné právo na Zemi Ohně, Magallany a nemalý kus Antarktidy". Podle ne zcela ověřených zdrojů útočí na Chile argentinská armáda se třemi sbory na jižní části hranice obou zemí.

(Chilský prezident Arturo Alessandri)

Chilský prezident Arturo Alessandri vyhlásil generální mobilizaci "vojska, letectva i námořnictva" a nařídil vyslání zvláštního operačního regimentu patřícímu sboru z města Concepción pod vedením třiadvacetiletého poručíka Augusta Pinocheta do Ohňové země, aby zde posílil se svými 4000 muži zdejší obranu, pro potřeby operace mu propůjčil hodnost "brigádního generála".

David proti Goliáši:

Vypukající válka nese všechny znaky souboje Davida s Goliášem. Na jedné straně stojí "prusifikovaná Chile" s 6ti miliony obyvateli, na straně druhé "pro-britská Argentina" s 30ti miliony obyvateli. Rozdíl v průmyslové síle - 5-6ti násobný ve prospěch Argentiny. Argentina disponuje vojskem čítajícím v dobách míru 300 000 mužů a nyní mobilizuje na 375 000 mužů (doplnila stavy tří útočných sborů na 100%), rozsáhlým letectvem a početným loďstvem jehož mnohé kusy byly vyrobeny v britských loděnicích. Chile naproti tomu má k dispozici trojici sborů, které nyní mobilizuje (150 000 mužů) z nichž války se bude účastnit na jihu patrně jeden (horský sbor z Concepción). Loďstvo sice poměrně početné, nicméně staršího data než argentinské - dominují vyřazené německé a starší americké lodě. Nejmodernější křižníky - Karlsruhe z Německa a Omaha z USA - jsou slabými protějšky pro argentinské křižníky britských tříd.

Mezinárodní rozměr konfliktu:

Argentina - pro-britská militaristická diktatura ne zcela nepodobné té španělské s vazbami na režimy ve Venezuele a v Peru, rival Brazílie.

Chile - pro-německá "prusifikovaná" liberální demokracie se spojenci v Bolívii a v Kolumbii.

Typické fanoušky najdou Argentinci dále mezi Američany (USA), Brity a Italy, Chilané pak mezi Američany (CSA), Němci a Rakušany.

Nabídka vojenského materiálu do Chile

Chile jsou nabídnuty moderní zbraně a výcvik jeho jednotek za 14 PK, vzhledem k situaci můžeme vzít zavděk i platbou pomocí zlatých rezerv, či platbou ve formě surovin a jiného materiálu. Nabízíme rovněž dělostřelecké vybavení a horské, které se jim může v současné situaci poměrně hodit, či přeprodání jedné naší vzdušné armády za 30 PK(již existující a tedy možno do několika dnů nasadit rovnou, o ceně jsme ochotni jednat).

Rovněž nabízíme vojenské poradce, nicméně se nehodláme nijak přímo zapojovat do konfliktu vzhledem k zainteresovaným stranám VB a Německa, takže se omezíme na materiální podporu a vojenské poradce. Ti by pak měli za úkol důkladně sledovat moderní vedení války a získat maximální možné povědomí, na čem je třeba u naší armády zapracovat, na co klást důraz. Především pak doufám, že pomocí těchto poznatků by bylo možno lépe se připravit na rychlé obsazení Maroka, které je na severu také velmi hornaté.

RE: Rozvědka

- odevzdání Přímořska Číně nešlo zřejmě předvídat, protože rozhodnutí obou stran proběhlo na základě velice krátké komunikace mezi Moskvou a Pekingem

- momentálně není nic známo o přesunech čínských vojsk (nezdá se, že by nějaké probíhaly)

- Pacifická flotila provede přesun do Hanoje

- Osmanská říše v současné době nejvíc jedná s Francouzi, bývalý spojenec z doby Velké Války udržuje dobré vztahy s Egyptem (pro-britský) a je nepřátelský vůči Persii (která hledá spojence proti SSSR i Osmanům), vztah k Německu mají Osmané víceméně neutrální

Polsko - armáda:

Po generálu Rydz-Smiglym, který byl povýšen na generálního inspektora polské armády, nastoupil na jeho místo generál kazimierz Sosnkowski. Tento generál je známý mimo jiné svou láskou k umění (je amaterským spisovatelem a básníkem), lingvistickými dovednostmi (dokáže mluvit šesti jazyky - kromě polštiny ještě latinsky, řecky, anglicky, německy, italsky a rusky), ale hlavně svými vojenskými dovednostmi. V Polsku již sloužil po čtyři roky jako ministr obrany, ještě za maršála Pilsudského, kterým byl označen jako jeho nejlepší nástupce ve vedení polského vojska.
Generál Sosnkowski se ihned rozhodl reformovat polský výcvikový systém, založený převážně na improvizaci a připojil do něj metody německého generála von Scheekta - každý voják musí být schopen zastávat funkci o dvě hodnosti vyšší, než je jeho vlastní, musí pochopit generální plán celé operace, jinak ale má velkou volnost a možnost improvizace na bitevním poli. S požehnáním vlády pak radikálně změnil výukové osnovy na důstojnických školách a navrhl standardizovat vybavení polské armády ve všech odvětvích.

Přehlídka v Radomi:

Ihned po korunovaci, na počest nového krále Michala, proběhla ve městě Radom, všeobecná přehlídka polské armády. krom zástupů kvalitní polské pěchoty a hulánského jezdectva byla veřejnosti představena i pýcha polské techniky.

Geniální konstruktér a zkušební letec polské státní firmy PZL představil stíhací stroj PZL P. 24. Tato hornoplošná stíhačka, ačkoli nedosahuje kvalit německých či britských letadel, se vyznačuje především svou nenákladnou a přesto bytelnou konstrukcí a velkými možnostmi. Její největší předností je polské, jinak zvané též racčí, křídlo, umožňující pilotovi skvělý výhled a stroji dobré letové vlastnosti.

Dále byl představen taktický bombardér PZL.37 Łoś, jež snese srovnání i s moderními bombardovacími letouny své doby. Unese více jak čtyři tuny nákladu a vystoupá do výšky až pěti tisíc metrů, přičemž plně naložen uletí vzdálenost více jak patnáct set kilometrů.

A nakonec byly světu představeny i tanky 7TP, založené na britském designu Vickers mark E, vybaveny německými motory a vyzbrojeny švédskými děly Bofors. Díky své jednoduché, ale přesto multifunkční stavbě je možné jej přestavět i na dělostřelecký tahač či samohybné dělo.

Při přehlídce byli přítomni i zástupci ostatních zemí, především pak z východní Evropy, Skandinávie a Balkánu, kterým byla nabídnuta přímo licenční výroba, či nákup určitého množství strojů.

Aus Singapur nach Hanoi!

(Von der Tann (Scharnhorst-class) & Moltke (Gneisenau-class) vyplouvají ze Singapuru.)

Německa "Pazifikgruppe" se svými čtyřmi bitevníky tříd Gneisenau (BB) a Scharnhorst (BC) vyrazila jako "když do ní střelí" plnou parou směrem do Hanoje. Skupina 30ti plavidel disponující i lehkými letadlovými loděmi míří dle dostupných informací do Hanoje jako stará dobrá ukázka "diplomacie dělových člunů" vyslaná směrem k Číně.

Další část čtvrté pětiletky

Nejvyšší lidový komisař, soudruh Trocký, oznámil druhou část zbrojního balíčku čtvrté pětiletky.

Konkrétně se bude jednat o:

6x Volgograd-class BC (VIII.)
(3 lodě v prvních dvou letech, a zbytek v příštích třech letech)

6x Kronštadt-class BC (VII.)
(3 lodě v prvních dvou letech, a zbytek v příštích třech letech)

8x Moskva-class CA (X.)
(4 lodě v prvních dvou letech, a zbytek v příštích třech letech)

Balíček průmyslový:

V případě napadení SSSR, musíme zajistit nenapadnutelnou průmyslovou zónu. Za Uralem proto vznikne v příštích pěti letech několik od sebe oddělených továren na tanky, zbraně atd. k tomu ovšem patří vybudovat o infrastrukturu atd. Tento průmyslový komplex musí být schopen zásobovat SSSR vojenskou a průmyslovou technologií i v případě, že by oblast na západ od Uralu padla.

Balíček obranný:

Je důležité mít obrannou taktiku. A je téměř jisté, že pokud by SSSR byl napaden, tak na hranicích se konflikt nezastaví. Naopak, musíme nepřítele vlákat hlouběji do našeho území, kde se zasekne na opevněných pozicích a my budeme přesně vědět kde se nachází a budeme kompletně znát celý terén.

Na ose Leningrad - Moskva - Volgograd bude vybudována síť betonových pevností. Především pak u těchto měst, které budou mít za úkol tvořit první obrannou linii těchto měst, linii, kterou nebude možné projít.

Ve vzdálenosti dvou set kilometrů za městy pak budou vystavěna letiště s kvalitní pozemní i vzdušnou obranou, odkud budou moci bezpečně startovat naše bombardéry a ničit nepřítele.

Trocký volí taktiku pohlcení nepřítele na vlastním území.

Incident u Špicberk

Kuznětsov byl vyslyšen a Trocký navrhuje, aby se Isakov stal členem Kuznětsova týmu. Tak bude mít soudruh Kuznětsov dohled nad tím co Isakov dělá a bude ho moci plně kontrolovat a kdo ví, třeba se soudruh Isakov ze svých chyb poučí.

Nelze ale popřít, že ačkoliv soudruh Isakov zpackal mnoho věcí, tak odhalil mnohé slabiny ruské flotily, ač nezáměrně. Soudruh Trockij proto okamžitě nařizuje zvýšené kontroly kvality v továrnách a také zaměření na zlepšení radarové technologie. Soudruh Trockij celkově chce aby se okamžitě začalo pracovat na eliminaci všech chyb které při výrobě vznikly a opravu poškození lodí.

Tři vojáci, kteří při cvičení zahynuli jsou odměněni vyznamenáním Hrdina Sovětského svazu Im Memoriam. Jejich rodiny budou po dobu padesáti let pobírat plat, který tito vojáci pobírali. Na poctu tří zemřelých bude v Muramansku vybudován pomník, konkrétně socha tří vojáků, nazvaná Hrdinové Špicberk.

Reakce Brazílie na Argentinský útok

Tisková kancelář jeho Císařské milosti Adalberta I. vydala toto prohlášení:

Adalbert I. žádá Argentinskou vládu, aby okamžitě zastavila válečné akce proti Chille. Jde o zcela nevyprovokovaný a bezprecedentní útok, který jeho Císařská milost odsuzuje.

Pokud Argentina nezanechá vojenských akcí proti Chille, bude Brazilské císařství nuceno zasáhnout.

Adalbert I. Hohenzoller
Císař Brazislký

ITAR-TASS informuje:

Sovětská vláda přiznala ztrátu 3 námořníků ze Severomořské flotily. Namísto pohřbu - neboť těla skončila v bouři v moři - bude na jejich počest vybudován v Murmansku pomník a rodinám padlých bude vyplácena jejich mzda po dobu padesáti let.

Admirál Isakov je s okamžitou platností přesunut na pozici štábního velitele hlavního velitele Rudé Floty N.G. Kuznětsova a novým velitelem Severomořské flotily je jmenován Aksel Berg dosavadní hlava Sovětského námořního institutu.

(Vrchní sovětský námořní vývojář jmenovaný N.G. Kuznětsovem překvapivě velitelem Severomořské flotily.)

Podle rozkazu N.G. Kuznětsova je do admirálské hodnosti i kapitán křižníku Moskva a je jmenován do Bergova štábu v Murmansku, Berg si ponechává i nadále svou pozici v námořním výzkumném institutu v Leningradě.

Reakce západních médií:

Podle expertů ze západních medií je výměna na pozici velitele Severomořské flotily velmi překvapivá. Isakov byl sice formálně "povýšen" o jeden stupeň z hodnosti vice-admirála, na admirála, ale jeho "následné vykopnutí nahoru" do štábu v Leningradě vyvolává řadu otázek. Zatímco ITAR-TASS tvrdí, že admirál Isakov bude pracovat spolu s N.G. Kuznětsovem na vývoji nových taktik pro Rudé námořnictvo, tak západní tisk spekuluje, že se "něco stalo". Teorie jsou v podstatě dvě - první a podle médií nejpravděpodobnější: Isakov se znelíbil Kremlu za příliš zbrklou akci, která - to je taky nová spekulace - neměla autorizaci z nejvyšších míst a nebo... ale o tom se dost pochybuje... nebylo Isakovovo "vítězství" tak jasné jak se ze sovětské propagandy zdá. Kolují spekulace živené hlavně jmenování Aksela Berga na místo Isakova, že Severomořská flotila utrpěla při incidentu blíže nespecifikované ztráty.

Kdo je k čertu Aksel Berg?

Touto otázkou se zabývá stále více námořních expertů v Evropě. O Bergovi se ví jen to, že mu je 46 let a admirálskou hodnost získal za "odborně-technické" výkony. Přímo v námořnictvu sloužil v letech 1914-1918 (ruská flotila) a 1918-1922 (rudé námořnictvo). Následně vystudoval Polytechnický Institut a od roku 1927 působil v "radio-elektronickém oddělení" Námořního výzkumného institutu v Leningradě. Kde byl ve třicátých letech postupně povyšován až do admirálské hodnosti. Přesto a právě proto zůstává A. Berg záhadou, vývojář radií v hodnosti admirála a ve funkci šéfa Severomořské flotily? To nedává pravda řadě expertů žádný smysl... navíc jmenování Gorškova - zkušeného námořního kapitána - po bok Berga ostatně svědčí, že skutečným velitelem Severomořské flotily bude mladý Gorškov a ne Aksel Berg.

REDUT-K:

N.G. Kuznětsov v tajné zprávě informuje soudruha Trockého o jmenování Aksela Berga. Účel jeho jmenování je prostý... a přísně tajný... sovětský vývojový institut námořnictva chce postavit speciální zařízení vysílající Roentgenové paprsky za účelem detekce pojmenované kódovým jménem REDUT-K. Vývoj prvního zařízení a jeho instalace na těžký křižník Moskva by měl trvat půl roku až rok a vyžaduje 10 000 UCU o jejichž uvolnění N.G. Kuznětsov požádal.

REDUT-K je zařízení na principu emise Roentgenových paprsků (paprsky smrti), se kterými se experimentuje již delší čas, nedávno byly objeveny zvláštní vedlejší účinky zařízení a sice schopnost odrazu od pevného tělesa (známého z Roetgenu) a zpětné zobrazení objektu od nějž se paprsek zobrazil na monitoru. Námořnictvo se domnívá, že by mohlo sestrojit zařízení schopné zaměřit nepřátelská plavidla na vzdálenost 50-80km a letadla do vzdálenosti až 30km. Křižník Moskva bude vybaven výkonnými diesel-generátory pro napájení nového zařízení označeného jako REDUT-K(A), které poslouží pro otestování teorie v praxi.

Vojenské rozkazy Brazilské císařství

Pěší armáda
-Mobilizace na 100% stavy pro 1., 2. a 5. armádu

-Tyto jednotky se po doplnění začnou přesouvat na hranici s Argentinou, kde zaujmou postavení (zatím bez mapy nepředpokládám vojenský střet ), ovšem plná pohotovost Argentina se může vrhnout na nás sama

3. a 4. Armáda pouze zvýší pohotovost a bude hlídat své oblasti

Letectvo:
1. Letecká armáda
-přejde do stavu pohotovosti
-její úkol je chránit naše jednotky podél Argentiské hranice

2. Letecká armáda
-stav pohotovosti
-nic speciálního

Námořnictvo

-pr ocelé námořnictvo se vyhlašuje pohotovost
-flotila bude hlídkovat podél našich břehů
-dbát na to, aby byly dodržovány rozestupy v přístavu atd, nerad bych aby nás nachytalo cizí letectvo s prstem v prdeli

Nákup vojenských sil

1x Pěší sbot - 10 PK
1x Letecká armáda - 20PK

Operace Restoration

Vyhlašujeme mobilizaci - pokud lze, tak jen těch 8 milionů vojáků, kterých se to týká (viz níže), pokud ne, tak holt všichni.
Zatímco 2 miliony vojáků hlídají hranice s Vietnamem a Legátská města (40x lvl 1), zbytek hlavních sil se přesune ke Koreji (60x lvl 1, 50x lvl 2, 25x jízda lvl 1 a 25x lvl 2 - elitní/císařské jednotky zůstanou v Číně (tj. lvl 5, pěchota i jízda)) - tj. 8 000 000 vojáků, generalitu nechám (v rychlosti! nelze čekat, až Japonsko přesune veškeré vojsko do Koreje nebo až se Evropa zmůže na odpověď) vypracovat aspoň základní nárys strategie - z pohledu vládce je mi to fuk, kolik to bude stát sil a kolik poteče krve. Pro Syna Nebes je správné a v pořádku umírat. My chceme Koreu zpět. Zbytek Japonska nás nezajímá - uvědomujeme si jejich (a číkoliv jinou) námořní dominanci, proto přes moře jít nehodláme, ale nehodláme nikoho pustit zpět přes něj, kdo se tu zkusí vylodit, zdechne.

Podmínky příměří s Japonskem jsou předem dané a takto budou doručeny na konzulát:
-stáhnout se z Koreje
-vzdát se veškerých územních nároků na Čínu i Koreu

Plán postupu v Koreji je taktéž jednoduchý:
Kdo nejde s námi, jde proti nám, žádný sraní - má pověst mne nejspíš bude předcházet. Pokud se civilisté pokusí přidat na stranu Japonců, budou páleny vesnice i města. Pokud se k nám některá z armád rozhodne dobrovolně přidat, pak jsou vítáni, ale se zajatcema se jinak nesereme.

Válku nevyhlašujeme - to není válka, když jen obnovujeme kontrolu nad NAŠÍM územím. Japonci tam konec konců nemají co dělat.

Cvičení na Filipínách

Na Filipínách bude probíhat obrovské cvičení, které bude dle oficiálního prohlášení zaměřeno na testování obrany našeho nově získaného území. Neoficiálně se však kromě tohoto testování bude jednat o nácvik synchronizovaného vylodění a postupu dosud nevídaného rozsahu. Vzhledem k tomu, že většina měst Maroka jsou totiž na pobřeží a naším záměrem je provést co nejrychlejší kapitulaci Maroka, aby ostatní neměli možnost se nijak zapojit. Testovat se tedy bude vylodění s dělostřeleckou podporou z našich plavidel, vytvoření předmostí a postup dále spolu s neutralizací nepřátelských sil.

Připravit se na vícero variant, tedy, že bude nepřítel informován a bude vybudována obrana na pobřeží a přivítá nás dělostřelecká palba, jež zneutralizujeme pomocí letecké podpory startující z našich CV, CVL a letounů startujících z našich afrických letišť. Pro tento účel si vytvořit i jakousi zjednodušenou atrapu města s budovami vlády a vojenského velení v Casablance, neboť je třeba co nejdříve obsadit právě ty, aby se nestihli stáhnout hlouběji do vnitrozemí. Trénovat na něm budou všichni zúčastnění, ale nejvíce času bude mít k dispozici právě elitní pěší sbor, jež bude mít za cíl obsazení hlavního města. 

Na jihu v horách pak vyzkoušíme simulovaný postup do vnitrozemí Maroka, kde se nachází pohoří Atlas a samozřejmě bude probíhat i trénování přesnosti dělostřelecké palby z našich lodí a likvidace zaměřených kapes pozemní obrany naším letectvem.

Zúčastněné síly:
1x elitní pěší sbor
Z hlavní armády v Madridu:
2x horská divize
5x pěší divize
1x dělostřelecký sbor

2. Letecká armáda

Námořnictvo:
2x Dédalo-class CVL (V.)
1x Principe de Asturias CV (VII.)
2x Scharnhorst-class BC (VII.) (Reconquista, Inquisicion)
3x Graf Spee-class BC (VI.) (Almiralte, Océan, Rio de Oro)
5x La Coruňa-class CA (VI.) 
3x Navarra-class CL (VII.)
3x Blas de Lazos-class CL (VI.)
10x Aquilla I.-class DD (V.)

Na naše území v západní Sahaře se přesune jeden jízdní sbor.

Rovněž proběhne doplnění těchto sborů na plné stavy a proběhne hledání nějaké významnější loutky, kterou tedy dosadíme jakožto právoplatného vládce Maroka(nějaká loutka, ať to vypadá trošku legitimně) a který zažádá o začlenění do Španělského státu.

REDUT-K

Tento projekt zní velice zajímavě a soudruh Trockij na něj rád poskytne potřebné finance

Čínsko-japonská válka!

(Čínští vojáci na hranicích Koreje.)

Čínské císařství předalo přes konzulát v Tokiu Japonsku ultimatum, ve kterém požaduje po Japonsku okamžité odevzdání Koreje a zřeknutí se na "více než 10 000 let" všech územních nároků na čínská území. Souběžně s tím císař Číny vyhlásil generální mobilizaci všech čínských vojsk a soustředil mohutnou armádu u Koreje....

...jejíž první jednotky (rozmístěné zde již před mobilizací) začaly po celé frontě překračovat řeku Yalu, aby Koreu osvobodily. Další jednotky jsou soustředěny z čínské strany proti Legátským městům a proti Vietnamu. Zahraniční pozorovatelé nemají pochyb... čínský drak se konečně probudil a svůj den hodlá začít posnídáním Koreje.

Velmi, velmi hrubé odhady čínské pozemní síly:

- mírové stavy čínských pozemních sil se pohybují na úrovni kolem 1% populace, tedy někde mezi 4-6 miliony a jsou rozčleněny do 160-240 armádních sborů
- mobilizace (úplná) znamená prostou matematikou nárůst velikosti čínské pozemní armády na 8-12 milionů mužů
- proti Legátským městům a Vietnamu se soustřeďují desítky sborů, odhady hovoří o 1-2 milionu vojáků
- na zbytek Číny tedy připadá 6-8 millionů mužů a tento "zbytek" zdá se míří přes Mandžudsko do Koreje

Ofenzíva prvního sledu Syna Nebes:

Podle kusých zpráv z řeky Yalu překračují řeku stovky tisíc čínských vojáků z jednotek permanentně umístěných v oblasti, jde o sbory, které obdržely rozkaz k útoku souběžně s ultimatem a s mobilizací, takže jejich početní stavy jsou momentálně na 50%, ale vzhledem k tomu, že jich zde bylo umístěných trvale nejméně 40, tak se jedná i tak o sílu nejméně 1 milionu vojáků. První sled momentálně překračuje řeku, na mnoha místech se střetl s rozhodným odporem japonské profesionální armády a trpí při násilném přechodu řeky v těchto chladných lednových dnech v horské severní Koreji těžkými ztrátami, ale...

...japonské pohraniční jednotky se jedna po druhé stahují, či mizí v nekonečné záplavě čínských vojáků, které ač při přechodu trpí decimací japonskými kulomety pokračují hnány rozkazem svého strašlivého pána kupředu rychlostí kolem 5-10km denně zejména západním křídle fronty je postup rychlejší (je zde méně zvlněná krajina) zatímco ve středu a východu frontu je denní postup pomalejší. Zvlášť tvrdé boje se odehrávají kolem hory Paektusan, naopak se Číňanům daří v okolí ústí řeky Yalu, kde jejich džunky přepravují jednotky přes řeku. Do rukou Číňanů také padly hned v prvních dnech a hodinách konfliktu všechny hraniční přehrady. Celková situace však vypadá na spíše "pomalý parní válec drtící japonská hraniční postavení" než sled bleskových úderů.

Japonsko vyhlašuje Číně válku:

Japonská vláda vyhlásila válečný stav, odmítla čínské ultimatum a vyhlásila válku "falešnému bohu z Číny". Nihon Kaigun (císařské válečné námořnictvo) zvedá kotvy a vyplouvá na moře a v Koreji probíhá mobilizace všech dostupných jednotek. Do Koreje také míří Hideki Tojo , aby převzal velení nad Japonskou armádou v oblasti (Korejská armáda čítá v době míru na 300 000 mužů). Vzhledem k tomu, že Japonsku potrvá týdny a měsíce než posílí dostatečně své jednotky na korejském poloostrově na stav 3 milionů mužů (5 armádních uskupeních), tak momentálně v Koreji mobilizují doslova všechno a všechny své muže, které mohou nasadit, včetně kadetů námořní či pozemní akademie, kteří byli na "výcvik posláni na zimu do Koreje".



Japonští kadeti - často ještě dětského či raně dospělého věku - jsou vybavováni narychlo vším co je k sehnání, včetně bojových pík, luků a dalších archaických zbraní... ostatně pří "kvalitě" čínských zbraní nebudou svým oponentům až tolik vzdáleni. Loajalitu Tokiu projevují také japonští immigranti a část korejské populace a rukuje dobrovolně do domobrany.

Závod s časem začíná:

Japonské velení si uvědomuje, že začíná závod s časem o to, jak rychle dokáže dopravit do Koreje dostatečné množství mužů a válečného materiálu. Japonské obchodní loďstvo patří sice k největším na světě, ale přesto - vydupat ze země 3-5 milionů vojáků soustředěných v 60-100 armádních sborech (což by měla být plně mobilizovaná japonská armáda), přepravit je a dostatečně zásobit není zrovna lehký úkol. Japonská vláda se již proto připravuje na použití extrémních opatření a v jihokorejském Pusanu přistávají těžké bombardéry, které mají proměnit na rozkaz Hidekiho Toja (pověstného svým nekompromisním s brutalitou hraničícím charakterem) severokorejskou infrastrukturu v hromadu trosek.

Nabídka pomoci Japonsku

Španělská strana nabízí Japonsku naši plnou podporu proti cílům zákeřné Číny, v současnosti jsme schopni dovést do akce z Filipín 200 tisíc vojáků a vypomoci při přepravě pomocí našeho obchodního loďstva a civilních plavidel momentálně se nacházejících v oblasti, aby Japonsko zvládlo udržet Koreu. Rovněž jsme schopni v současné době poskytnout naši leteckou armádu, která se také nachází na Filipínách.

Také informuji, že do oblasti již několik dní míří velká část naší flotily a část armády, jež měla na Filipínách pořádat cvičení. Tato armáda má v současnosti 400 tisíc mužů a naši další účast v konfliktu jsme ochotni i dále rozšířit, pokud by to bylo nutné, nicméně nás ještě pro toto rozhodnutí zajímá rozhodnutí Evropských mocností, jež mají svoje zájmy v oblasti.

Odpověď Španělsku

Naše vláda se domnívá, že expanze Číny musí být jednoznačně zastavena. Po dohodě se SSSR zde máme jednoznačně další agresivní krok proti Západním mocnostem. Naše vláda samozřejmě podpoří jakékoliv dohody, kterou zaženou Čínu tam kam patří

V tuto chvíli Čína operuje cca 5-6 miliony muži, která nasadili proti Japonsku a proti Vietnamu. Naše vláda zahajuje jednání s vládou Japonska a dalšími vládami o vzájemné pomoci v této věci. Jaké vojenské síly je Španělsko vlastně schopno nasadit?

Brazilskému Císaři

Pokud jde o Říši její vládu a císaře, jsme nejvýše nadšeni možností rozvíjet vzájemné spojenectví s Brazílií. Pokud jde o postoupení vojenských technologií, nevidíme v tom problém. Otázkou je co nám za to nabídnete jako protihodnotu. Ocenili bychom, kdyby se našemu loďstvu otevřely Brazilské přístavy.

Rozvědka

- V jakém stavu je Čínská armáda, jakým disponuje stavem výzbroje, jaký je její výcvik a na jaké úrovni je vlastně její bojeschopnost. Jak kvalitní je její velení a jakým disponuje zásobováním a týlovými službami.

- Jak je na tom Čínské letectvo a námořnictvo

- Jak je na tom obrana Vietnamu. Kolik sil odhaduje generální štáb na jeho bezpečné udržení. Jaké síly jsou soustředěny za naší hranicí

-Jak dlouho jsou se schopna udržet Legátská města v případě přímého napadení a jakými silami na svou obranu disponuji

Norsko

Jaká je odpověď Norska na otázku vojenské a obchodní pomoci

Vládám Ukrajiny, Běloruska, Lotyšska a Finska

Vláda Německa si dovoluje pozvat zástupce těchto vlád k jednání v Berlíně, jehož předmětem by melo být vytvoření pevné ekonomické a vojenské aliance zaměřené proti SSSR

Vládě Japonska

Německá vláda je zděšena postupem Číňanů a jejich jasnou a nepodloženou agresí. Naše země je připravena vám pomoci jak vojensky tak i politicky. Rádi bychom se vás ale otázali jaká pomoc by vám nyní přišla nejvíce vhod

Vládám Siamu, Barmy a Bengálského Sultanátu

Naše vláda je velice zděšena nástupem Čínské agrese v Jihovýchodní Asii. Je nám jasné že dříve nebo později se Čínská agrese přelije i do vašich zemí. Naše vláda by vám pro takový případ velice ráda nabídla obranou dohodu a vyslala do vašich zemí naše vojenské mise, které by pomohly s osvojením moderních válečných technologií a doktrín.

Parlament

- Jaký je postoj jednotlivých stran v Říšském sněmu na případnou válku v Jihovýchodní Asii. Pokud se Německo zapojí do protičínské koalice bude sněm spíše pro nebo spíše proti

Španělské zapojení

V současnosti máme na Filipínách připraveno cca 200 tisíc vojáků a jednu leteckou armádu. Prozatím jsem navrhl, že podpoříme Japonsko všemi dostupnými prostředky a naše obchodní a civilní flotila v oblasti pomůže s urychlením transportu Japonských vojáků do Koreji.

Již několik dní na cestě je pak velká část Španělské flotily a 400 tisíc vojáků, jež měli v oblasti provádět cvičení a nyní jsem vydal rozkaz na dopravení dalších 250 tisíc, tedy naše expediční síly budou čítat necelých 900 tisíc vojáků, což by mohlo pomoci, spolu s rozsáhlou námořní podporou a rovněž leteckou pomoci zvrátit výsledek. Otázkou však je, kde tyto jednotky nasadit, myslíte, že se Japonsko zvládne udržet proti Číně? Či jestli vyslat valnou část těchto sil do Legation cities? Nebo provést vylodění na kritických místech na pobřeží a opevnit se tam?

Vyslání dalších sil na Filipíny

Vzhledem k tomu, že Čína napadla Japonsko a hodláme se v celé situaci angažovat, tak budou přesunuti další vojáky na Filipíny, odkud poté bude dále určeno, kde zasáhnou.

Již vysláno:
2x horská divize
5x pěší divize
1x dělostřelecký sbor

Dodatečné síly:
3x pěší divize
1x mechanizovaná divize
1x dělostřelecká divize

Vše jde z hlavní armády a ještě se přemístí letecká armáda z Havany do Manily.

Proběhne také urychlení již probíhajícího doplnění do plných stavů, aby mohlo proběhnout bezproblémové nasazení.

Rovněž začít shromaždovat flotilu z obchodních, civilních a vojenských lodí v oblasti, jež by pomohla Japonsku s urychleným transportem jejich sil, přičemž by byly tyto lodě navráceny do cca 2-3 týdnů zpět.

RE: Rozvědka

Předem dalších vyjádření upozorňuje německá rozvědka Císaře, že v Číně nemá kvalitní síť agentů (evropské agenty nelze použít kvůli barvě pleti a uzavřenost čínské elity značně nesnazuje zisk agentů z jejích řad). V Číně vládne "bůh" a "dračí císař" což v překladu znamená, že loajalita je jedinou bernou mincí. V Číně je úplně jedno nakolik jste schopný či neschopný, nebo dokonce jaký máte původ či konexe, jediné co hraje roli je loajalita vůči Císaři a schopnost se Císaři zalíbit. Ten je tak obklopen strukturami, které málokdy do svých řad někoho pustí, takže získávat jakékoliv informace je "na hranici nemožného". Není to zcela nemožné, ale je to krajně obtížné... a standardní metody (jako uplácení) v zemi, kde za zradu hrozí nejen poprava, ale vyhlazení celého rodu nefungují tak dobře jako jinde.

Stav čínské armády:

To co se dá o ní říct určitě, že je početná a nepříliš kvalitně vyzbrojená. Existuje pár lepších jednotek, ale drtivá většina armády má horší výzbroj i výstroj než většina ostatních zemí. Od toho se odvíjí i čínská strategie "masových útoků", která naprosto ignoruje vlastní ztráty a zasypává nepřítele masou pěchoty, která po "opotřebení bránících se jednotek" nakonec prorazí. Útok čínské pěchoty má vlastní název (číňané tomu říkají "taktika nezadržitelného přílivu") odvozený od přílivu jež pohlcuje pevninu a je nezastavitelný. Nejvýraznějším rysem čínské armády je naprosté pohrdání životem vlastních vojáků, ztráty... nehrají žádnou roli v úvahách velení nejlidnatější země světa. Organizace vojska se sice dost zlepšila od časů starého císařství, ale ani tak není na evropské výši. Kvalita výcviku se také zlepšila, ale také ještě nedosahuje průměru evropských vojsk. Významnou roli však hraje indoktrinace a fanatismus čínských vojáků. Mít německý výcvik a výzbroj, byla by Čína zničující válečnou mašinou schopnou dobýt celou Euroasii (názor rozvědky).

Čínské námořnictvo a letectvo... s námořnictvem je to prosté, to neexistuje a ani neexistují snahy o jeho výstavbu. Armáda prostě zrekvíruje stovky džunek a ty jednorázově používá pro pobřežní operace, víc nic. Letectvo má ohledem jednu horší leteckou armádu, která nesnese srovnání s ostatními letectvy, ale za vyjímečných okolností by mohla jistého efektu dosáhnout.

Vietnam a Legátská města - to jsou dva rozličné případy, proti oběma stojí odhadem 0,5-1 milion vojáků Číny a zdá se, že zde zaujímají spíše defenzivní pozice, nicméně v případě Legátských měst by mohl být problém je odrazit. Legátská města mají pouhý 1 sbor a dále policejní síly v hodnotě několika brigád. Pro odražení čínské invaze do Vietnamu kolísají odhady mezi 2-5 německými sbory dle typu sboru a zvolené strategii. Nikdo nedokáže odpovědět jak dlouho se dokážou udržet Legátská města, ale poukazuje se na to, že válka proti nim by byla prakticky okamžitě v podobě "urban-warfare" což by vedlo nevyhnutelně k jejich výraznému poškození a destrukci.

Norsko:

Norské království uvedlo, že sousedí takřka se SSSR a rozhodně jej nehodlá provokovat nějakými nepředloženými akcemi jako je paktování se s jakoukoliv evropskou velmocí což by mohl SSSR vykládat jako útok vůči své suverenitě a zájmům.

Finsko:

Finové podobně jako Norové jsou velice odtažití od jakékoliv koalice namířené byť jen v náznaku vůči SSSR. Poukazují na to, že oni sami nemají na SSSR žádných požadavků a zbytečné provokování "sovětského medvěda" by nebylo v jejich zájmu. Finové navíc mají obrannou dohodu se Švédy, kteří představují mimojiné i vrchní dodavatele zbraní pro finskou armádu.

Bělorusko a Lotyšsko:

Záleží na stanovisku Polska to jim poslouží jako vodítko pro další rozhodování. Běloruská vláda však nemá dobré vztahy s Poláky.

Ukrajina:

Země která nenávidí SSSR stejně jako Polsko. Ukrajinská vláda je ochotná podepsat v rámci možnosti získat německé zbraně různé smlouvy, ale bude chtít masivní vojenskou pomoc ve výši 50PK ročně. Je však ochotná se bavit o možnosti Německa umístit na Ukrajině omezený kontingent německých sil. Nikdy však polských (ani v případě ukrajinsko-sovětské války, v tom budiž jasno, Polák je v jejich očích stejný nepřítel jako Žid a Bolševik).

Japonsko:

Japonská vláda vyjádřila díky za sympatie. O vojenskou podporu nestojí, podle vyjádření japonského ambasadora Tokio věří, že dokáže zastavit Číňany v Koreji samotné Japonsko - je to jen otázka času. Pokud jde o politickou podporu zde jsou Japonci ochotni přijmout spíše materiálně-technicko-logistickou podporu (zbraně, přepravní kapacity a vojenskou technickou misi).

Siam:

Popravdě? Siam je spojenec Japonska a soused německého Vietnamu. Německo je pro ně stejná hrozba jako kdysi Francie a Británie. Pakt nepřichází v úvahu, leda by souhlasilo Japonsko.

Barma:

Holinka evropského kolonizátora v hrdé Barmě? Nikdy! Jejich velvyslanec v Berlíně to řekl slušně, ale poměrně otevřeně. "Číňan je aspoň náš nepřítel z Asie..."

Bengálsko:

Spíš by ocenilo podporu proti ostatním indickým státům. Pokud sjednotí Indii (jak jinak než silou zbraní) tak pak může vést válku proti Číně.

Parlament:

Vládní většina (císařští, nacionálové, lidovci) - císařští a nacionálové jednoznačně pro přímou intervenci, lidovci spíš jen na vyslání menších sil do Legátských měst.

Sociální demokracie - válku? NEVER ever, sociální demokraté pohrozili, že v případě, že němečtí mužové mají umírat "v další naprosto nesmyslné válce jako posledně", pak půjde lid do stávky.

Komunisté - příliš se nevyjadřují, Thallman nicméně podpořil sociální demokraty.

V parlamentu každopádně vláda získá snadno mandát k vyslání sil do Legátských měst, posílení sil ve Vietnamu a když se podaří pro takový kompromis získat sociální demokraty, tak by se to mohlo obejít i bez větších turbulencí v domácí politice. Zásah v Číně lze prosadit "nahrubo" přes císařské nařízení, ale pak hrozí, že "socialisté a komunisté" spolu s odbory půjdou do stávky a vnitropolitická situace bude eskalovat. Socialisté si dodnes vyčítají, že kdysi dali snadno svou podporu císaři v roce 1914 (hlasování o válečných půjčkách) a nyní svou politiku staví na odporu k jakékoliv válce.

Válka v Koreji: Přelom ledna/února

(Stav fronty v Koreji po 14ti dnech bojů k 31.1.1938, přerušované šipky a linie naznačují vývoj v dalších únorových týdnech)

Válka v Koreji pokračuje. Čínské síly nadále vyvíjejí velký tlak na japonské linie na vybraných úsecích fronty, zatímco na jiných tento tlak ustává v důsledku extrémních ztrát prvního sledu. Váleční zpravodajové hovoří, že zejména východně od hory Pektusan ve vysokohorském terénu utrpěly jednotky čínského prvního sledu ztráty 70-90% a to jak díky odporu elitních japonských horských jednotek, tak zejména díky mizernému zásobování a mrazu. Pravděpodobnost smrti čínského vojáka je několikanásobná při zranění než je tomu u japonskému vojáka. Rozdíl zajišťuje logistika a naprostý chaos a přetížení mandžudského logistické zázemí čínských vojsk, které nestačí zásobovat frontu o síle v milionech mužů.

Na druhou stranu čínští velitelé dokáží na jiných úsecích (zejména těch méně zvlněných) stále postupovat a hnát své muže pluk za plukem proti japonským obranným pozicím dokud těm nedojde munice a "vůle k odporu". Čínské radio v jeden lednový den, kdy podle Timesů bylo zabito (za jediný den) na 70 000 čínských vojáků po celé délce fronty odpovědělo, že ten samý den se v Číně narodilo 140 000 nových Číňanů. Ostatně čínské tiskové orgány a rádio líčí válku jako jediný velký úspěch plný smělých útoků a postupu. Odhaduje se však, že čínské jednotky prvního sledu čítající na 1milion mužů ztratili za 14 dní přes 600 000 vojáků (KIA i WIA).

Ale není mnoho důvodů k radosti, první sled vytvořil zejména na západním křídle fronty pevné předmostí v Koreji, ze kterého může postupovat na severokorejskou metropoli Pchongjang. Řeku Yalu navíc překračuje II. sled, který již nebude čelit odporu pohraničních jednotek o síle 1-2 milionu mužů. Váleční zpravodajové také upozorňují, že během měsíců února, března a dubna se budou postupně zlepšovat povětrnostní podmínky a s tím se budou zlepšovat schopnosti čínské armády zásobovat své jednotky po doposud neuvěřitelně přetížených tratí Mandžudska. Další negativní zprávou je, že čínští vojáci a jejich velitelé se rychle naučili řešit nedostatek zásob totální exploatací dobytých území. Takže kořistí, plení a berou všechno. Obyvatelstvo v hrůze z postupu čínských jednotek prchá na jih a blokuje tak cesty přesunům japonských vojsk.

Dobrou zprávou naopak je, že Hideki Tojo dokázal z Japonska dostat již první jednotky japonských mariňáků, kteří formují obranu na východní straně severní Koreje na pobřeží, zdá se, že se rozhodl položit hlavní obrannou linii severně od Pchongjangu zatímco japonské na sever od ní jsou "obětovány" za účelem zdržení nepřítele. A že jsou japonští vojáci nějací vojáci! Jakmile dojdou náboje nasazují bajonety a vrhají se sborovým "Banzááái!" proti moři čínských vojáků. Některým jednotkám se tak při této sebevražedné taktice podařilo dokonce nepřítele na chvíli zahnat a uniknout, ale situace je přesto i nadále kritická. Obklíčení hrozí celkem 100 000 japonských vojáků severně od Tojem budované obranné linie.

Na severozápadě severní Koreje se drží ještě zdecimované zbytky japonských sil v okolí poloostrova Ryongdae, přečísleni v poměru nejméně 20:1 kladou odpor na pobřeží. Zoufalí s minimem zásob munice bojují o každý metr úbočí pobřežních svahů proti čínské nezměrné přesile. Jen profesionální výcvik a železná disciplína udržuje jejich odpor ještě jakžtakž funkční.

Nihon Kaigun vstupuje na scénu:


(Torpédoborec Akizuki - potopil již přes 50 plavidel a způsobil smrt takřka 20 000 čínských mužů.)

Pozoruhodnou epizodou je role jediného torpédoborce Akizuki, který byl v počátku vypuknutí konfliktu na nedaleko břehů severní Koreje. Jeho 8 128mm děl výlučně nabíjených zápalnou (HE) municí již poslalo ke dnu na padesátku čínských džunek. Velký a rozměrný torpédoborec neměl problém vlítnout za noci do čínské transportní sestavy, střílet na všechny strany a způsobit ohromující ztráty čínským velitelům a kapitánům. Ostatně je to Akizuki jehož palba pomáhá udržet organizovaný odpor na západním pobřeží.


(Bitevní křižník Hiei... jako první přenesl válku na čínské území.)

Poté co opustil neutrální vody Legátského města Dalian zamířil Hiei k čínskému pobřeží na severovýchodě Pochajského moře. Leho děla ráže 360mm začala doručovat zkázonosné granáty na nic netušící město Yingkou za bezmocného přihlížení vojáků i obyvatel města. Jediný výbušný (HE) granát této lodě dokázal spolehlivě zničit jakoukoliv stavbu v tomto městě. Pod palbou Hiei utrpěli hlavně čínští civilisté a infrastruktura města, ale o to zjevně Japoncům šlo... ukázat, že "japonský drak" taky umí plivat oheň.


(Stále ve stavbě a nedokončené vyplouvají Yamato a Musashi vstříc válce.)

Ač heroicky-epické akce ojedinělých japonských lodí umístěných v počátcích války blízko bojů nezůstanou zapomenuty, tak je to hlavně koordinovaný přesun jádra japonské flotily (Nihon Kaigun), který může začít dělat vrásky čínské admiralitě. Na deset letadlových a dalších 10 bitevních lodí doprovázených křižníky a torpédoborci v čele s admirály Yamamotem a Nagumem vyplulo z Tokia a dalších přístavů aby pomohli s přepravou vojáků (často stísněných na palubách bitevních a letadlových lodí) a válečného proviantu a přispěly svou leteckou a dělostřeleckou silou k válečnému úsilí Japonska. Drak se probouzí a posílá v čele své sestavy i doposud nedokončené "super-bitevní lodě" které byly narychlo dostrojeny protiletadlovou municí ráže 460mm upravenou (zpožďovačem roznětky) tak dokázaly masakrovat "živou sílu protivníka" ve velkém měřítku. Rozkaz Nihon Kaigun je podle Tokio Expressu (noviny) jasný: "Proměnit veškerou infrastrukturu na nepřátelských územích v hromadu trosek." Stovky palubních letadel s akčním rádiem 300-400km a stovky palubních zbraní s dostřelem 30-50km mají postavit hráz "ohně a hněvu" ("Fire and Fury" - dle London Times) přívalu nových čínských jednotek.

Obzvlášť krutá válka:

Srážku asijských kolosů si doposud nikdo neuměl moc představit, ale již první boje dávají tušit jaká válka to bude. Ženevské konvence? Zapomeňte! Čínský císař zajatce nebere a Japonsko nasadí veškeré dostupné prostředky, aby jeho nápor zastavilo. Zajatci zdržují, civilisté jsou legitimní cíl a těžké bombardéry japonského letectva už nakládají zápalné pumy, aby je svrhli na území nepřítele. Humanisté v Evropě zděšeně protestují proti nevídané brutalitě války, ve které hodlá Japonsko vyzkoušet všechny výdobytky svého průmyslu a Čína veškerý svůj nekonečný lidský rezervoár.

Osud Legátských měst?

Japonské císařství navíc oznámilo, že Legátská města mají 10 dní na ukončení veškerého obchodního styku s Čínou, poté japonské námořnictvo a letectvo uvalí na celé čínské pobřeží včetně Legátských měst námořní blokádu a potopí každé plavidlo, které se jí pokusí s kontrabandem z Číny prorazit. Akcie legátských měst padají na nová minima a experti na Západě tvrdí, že právě sledujeme začátek konce Legátských měst jejichž osud ostatně vždy visel na vlásku a závisel na vztazích Japonska a Číny.

Francouzská reakce na možnou blokádu - přichází promptně. Na Frankfurtskou burzu dorazil objemný balík akcií Legátských měst, který představuje celý francouzský podíl.... což srazilo jejich cenu na 40% původní hodnoty. Francie vybízí své občany k urychlenému opuštění Legátských měst a její ministr zahraniční v oficiálním komuniké oznámil, že "Francie již nemá žádných zájmů ve východní Asii" a vyhlásil striktní neutralitu Francie v konfliktu Japonska a Číny.

Reakce Argentiny na brazilské ultimatum:

Argentina odmítla brazilské ultimatum a vyhlásila úplnou mobilizaci svých vojsk a přípravu na "agresi ze strany Brazílie". Válka na Magallanech prozatím pokračuje a vyznačuje se pozvolným postupem argentinských jednotek bržděným chilskými horskými pluky v průsmycích. Chilská vláda posiluje své síly hlavně na jihu země v Ohňové Zemi, kde probíhají těžké boje.

RE: Nabídka pomoci Japonsku

Japonská vláda děkuje za nabídku vojenské pomoci, ale musí odmítnout. Přepravní kapacity v Koreji jsou vytížené na maximum přepravou japonských vojsk a evakuací civilistů stejně jako dalšími problémy.

Japonský emisar však vznesl otázku, zda by Španělsko bylo ochotno intervenovat na jihu Číny proti ostrovu Hajnan a přilehlému pobřeží, aby tak odlehčilo hlavnímu korejskému bojišti. Také by byli Japonci rádi, kdyby se Španělsko vyslovilo k obchodní blokádě Číny a zajistilo, že z měst Legátů jako Hongkong a Macao nebude obchodováno čínské zboží do světa.

Situační zpráva o vývoji války v Koreji:

První sled:

40 sborů (na původně 50% stavech)

Padlí - 350 000 mužů (kompletně zničeno 7 sborů)
Zranění - 250 000 mužů
Celkem: ztraceno 60% veškerých sil prvního sledu (33 sborů na 20% stavech)

Druhý sled:

60 sborů na 60% stavech (1 800 000 vojáků)
- aktuálně vstupuje do severní Koreji

Velení očekává zadání rozkazů (jejich aktualizaci) od Císaře...

Legátská města

- Neděláme si iluze, následujeme kroky Francie a též nabízíme akcie k prodeji.
- Britská vláda též skrz svoje diplomatické kanály urguje občany Britské národnosti k opuštění Legátských měst, dokud je to bezpečné.

Britsko - Německá jednání o spolupráci

- Britská vláda by ráda zahájila jednání s Německou vládou ohledně možné potenciální pomoci Německé říši v otázce Evropské bezpečnosti kvůli hrozbě Sovětského svazu a případné Britské pomoci Německé říši v případě ohrožení Německých pozic v Indočíně.
- Měla by Německá říše zájem na Britské pomoci? A pokud ano, co může nabídnout oplátkou?

Vyjádření k výhrůžkám Japonska

Doprovodná hudba

K budově rádia Moskva dorazilo hned několik černých automobilů, přičemž z jednoho z nich vystoupil sám nejvyšší lidový komisař, soudruh Lev Davidovič Trockij. Ten pak, společně se svou ochrankou a několika kolegy vstoupil do budovy a zamířil rovnou do připravené vysílací místnosti, kde usedl k mikrofonu a bez jakéhokoliv papíru s poznámkami spustil svůj projev.

"Vážené soudružky, vážení soudruzi. Imperialisté z onoho Japonského císařství, rozhodli se vzít jako rukojmí nevinné přihlížející. Válka probíhá mezi Čínou a Japonskem, avšak oni zbabělí psi, rozhodli se uvalit blokádu i na Legátská města, která ač nejsou proletářská, tak jsou plna nevinných duší, kteréžto jsou na vývozu z Čínské říše závislé. Japonští psi tvrdí, že potopí jakoukoliv loď, která by chtěla tyto přístavy opustit a která by měla převážet čínské zboží. Nedbaje toho že tím odsoudí miliony proletářů k bídě, hladu a nemocem. Já říkám, že Sovětský svaz nezůstane stát stranou. Naše lodě převezmou na sebe vývoz zboží z těchto měst, vývoz zboží vyráběný rukama dělníků, rukama vykořisťovaných.

A pokud snad se japonští prašivci odváží na loď nesoucí hrdou vlajku Sovětské svazu byť jen vystřelit, tak poznají jaké to je, když tu jejich ještěrku zastíní ruský medvěd. Naši stateční vojáci poté roznesou celé směšné císařství a zadupou v prach všechny ty imperialisty. Jediný výstřel a již nikdy více nebude Japonského císařství."

Tento proslov byl pak tištěn ve všech novinách a zcela jistě se velice brzy dostane i k uším žijícím daleko od překrásného Sovětského svazu.

Rozvědka v Číně

Jaké je momentálně rozložení sil Číny? Mají něco v Hanoji a v té oblasti Číny? Co se týče jejich pobřežní obrany? Zvládli bychom ji zničit pomocí tvrdé dělostřelecká palby z moře? Nejsou v Číně nějací kolaboranti, kterým se nelíbí taková ofenzivní válka a blokáda Legation cities?

Legátská města:

Francie a Británie ustupují z Legátských měst, akcie na historickém minimu... první podmínka konkurzu splněna!

Vlastníci akcií:

Německá říše - 16.67%
Rakouské císařství - 16.67%
Velká Británie - 16.66% (na prodej)
Francouzské císařství - 16.66% (na prodej)
Portugalsko - 16.67%
Japonsko - 16.67%

Aktuální vývoj hodnoty akcií:

- před sino-japonskou válkou: 100%
- po vyhlášení sino-japonské války: 70%
- po vyhlášení hrozby blokády: 40%
- po oznámení odprodeje britských a francouzských akcií: 20%

Akcií na trhu:

- 33.32% akcií

Podmínky vyhlášení konkurzu:

- pokles akcií o 66.66% + návrh na odprodání akcií nadpoloviční většinou akcionářů

Důsledky konkurzu:

- Macao: Portugalsku
- Hongkong: Británií
- Tsingtao, Šanghaj, Chongming: Německu
- Dalian, Tianjin: Japonsku
- Shanwei: Francii
- Xiao´ao, Ningbo, Weihai: Rakousku

Platná omezení obchodování s akciemi:

Nakupovat a prodávat akcie mohou pouze vybrané státy, což jsou prakticky všechny s výjimkou Číny a SSSR. Legátskou radu ovládá ten, kdo ovládá nadpoloviční balík akcií. Teoreticky je možné, aby majoritní vlastník vyplatil ty ostatní a města anektoval, nicméně v praxi je něco takového nepravděpodobného (z diplomaticky-politických důvodů), nebo se to aspoň za nepravděpodobné donedávna považovalo.

RE: Rozvědka

Využitelní kolaboranti v Číně nejsou. Tamní elity jsou plně závislé na Císaři, který v občanské válce všechny opoziční frakce (často i s jejich městy) prostě vyhladil. Traduje se, že jakákoliv rebélie či revoluce je naprosto vyloučena. Chen Shufan je navíc populární u prostého obyvatelstva (první císař za dlouhou dobu co je dokáže nakrmit a zbavil je nemalé porce útlaku).

V oblasti sousedí s německým Vietnamem (Hanoj hl. město sev. Vietnamu) má Čína přes 1 milion vojáků a jejich počet zvolna roste s tím jak se jednotky mobilizují. Ostrov Hajnan je chráněný méně a dá se říct, že v oblastech severně od ostrova by se nějakých úspěchů dosáhnout dalo (severně a severovýchodně), když se dobře připraví výsadková operace.

Nákup britského podílu

Prozatím proběhne nákup za 10 UK britského podílu v legation cities.

Memorandum britskému velvyslanci

Vážený velvyslanče, rádi bychom vaším prostřednictvím zažádali britskou vládu o pomoc v této hodině nouze.
Není naším záměrem obhajovat válečný stav, který nastal mezi Japonskem a Říší středu – Japonsko bezprávně okupovalo území Korejského poloostrova, které odjakživa patřilo Říši. Podle mých poradců je to něco podobného, jako kdyby například Německo okupovalo Skotsko, proto věřím, že naším důvodům alespoň částečně rozumíte, nakolik je mi jasné, že vaše západní cítění a společnost velmi pravděpodobně neschvaluje lokální způsob vedení války.

Naše země nikdy nepatřila mezi nejmodernější, na to je příliš veliká a je zde příliš mnoho lidu, proto se obáváme, že japonskému nátlaku moderních zbraní můžeme podlehnout.
V současnosti je nám nejvíce potřeba stíhacích perutí, neboť nemáme způsob, jak zabránit japonským těžkým bombardérům v naprosté devastaci infrastruktury a náletům na civilisty ve zbytku Číny. Taktéž by se nám však hodili i velitelé, kteří jsou v moderních dějinách válečnictví znalejší, než ti moji.

Žádáme vás tímto o propůjčení expedičních jednotek - jak jsem zmínil dříve, momentálně potřebujeme primárně stíhací letouny.

Současný stav je takový, že Německo, země jež vás porazila v tzv. Velké válce, pomohlo na výsluní Japonsku a navzdory investicím mnoha evropských zemí v Legátských městech, je nyní ženou k námořní blokádě, která se dotkne i vás, ačkoliv asi jen okrajově.
Důvod je jednoduchý: v předchozích jednáních s Německem jsem se jasně vyjádřil, že nehodlám do budoucna tolerovat jakékoliv zasahování do vnitřních záležitostí Říše středu a odmítám, aby oni, jakožto jediná země světa, měli obchodní monopol v Legátských městech, nebo monopol nad průmyslem a surovinovou těžbou ve vnitrozemí. Současný stav jen potvrzuje mé dlouhodobé tušení o reálném německém vlivu v Japonsku.

Nabízí se otázka, co za to. Nejsme demokratickou zemí, proto nebudu chodit kolem horké kaše a jednat v rukavičkách. Vzhledem k tomu, že současné válečné úsilí velice významně vyčerpává naši pokladnu, jsem schopen v tuto chvíli poskytnout jen omezené prostředky, ale je možno se bavit i o nějakých splátkách do budoucna. To není vše.

Až válka skončí v náš prospěch, výrazně opadne německý (potažmo japonský) vliv v oblasti - především v Legátských městech. Existenci těchto měst jsme již dávno veřejně a oficiálně uznali a jejich integritu nehodláme narušovat - nyní, ani v budoucnu. Můžeme se však bavit o případných výhradně britských koncesích - z hlavy mne napadá ostrov Hainan na jih od Číny, poblíž Vietnamu, případně Guangzhouwan, oblast, která leží na pobřeží kontinentu poblíž tohoto ostrova. Pokud by britská vláda měla určitý protinávrh, jsem připraven ho vyslechnout, ale čas je v současnou chvíli surovina, kterou Čína příliš neoplývá.

Dodatkem bych vás chtěl ujistit, že jakékoliv expediční jednotky v Číně budou podléhat velení britských velitelů. Jinými slovy, nehrozí, že by se vaše jednotky naším řízením ocitly v situaci, kdy by snad měli piloti obětovat svůj život za mne.

Vlastní rukou,
Chén Shùfān, z vůle Nebes Dračí císař Říše středu

Armáda rozkazy

- Vyhlášení plné mobilizace celé Vladivostocké posádky (pěší, letecké i námořní armády).

- Vrchní generalita připraví plány pro možnou válku s Japonským císařstvím

- Vyhlášení nejvyššího stupně pohotovosti pro oblast Vladivostok, Jakutsk, Bajkal

Ministerstvo Financí

- Úředníci ať odhadnou cenu volných balíků akcií legátských měst

- ať ministerstvo vyčíslí důsledky bankrotu legátských měst

Ministerstvo Zahraničí

Ministerstvo Zahraničí ať nastíní paláci jaký je státní zájem Německa, tedy jestli je z politického, ekonomického a obecného pohledu horší konfrontace s Čínou nebo Japonskem.

Britské Vládě

Německá vláda má stálý a eminentní zájem na odtlačovaní Sovětské moci co nejdále z Evropy. Německá vláda tedy vyjadřuje zájem pokračovat v jednáních a zakončit je dohodou.

Jaké je ovšem představa Britské vlády, tedy jaké protihodnoty bude v této věci požadovat.

RE: Osud Legátských měst

Ministerstvo obchodu:

Hodnota Legátských měst byla původně na úrovni 300 000 UC a podíl Německa měl hodnotu 50 000 UC s tím, že nyní má cenu 10 000 UC (ekv. 10PK). Pokud se vyhlásí konkurz, tak se ukončí činnost společnosti a jednotlivé země si rozeberou "svá" města. Důsledek však bude nejspíš takový, že se města stanou obětí čínské invaze, která povede k uzamčení čínského obchodu za stávajících podmínek do světa.

Německo to výrazně poškodí - výrazně utrpí Hamburk - dlouhodobé škody na Německu v horizontu následujících 2 let mohou přesáhnout až 100 000 UC (úpadek obchodu). Podle ministerstva je "v zájmu Německa" zachránit Legátská města ať to stojí co to stojí.

Ministerstvo zahraničí:

Z hlediska ministerstva zahraničí - pokud už by se uvažovalo o vstupu do tamního konfliktu - je nutné být spojencem Německa, protože spojencem Číny je SSSR. Ministerstvo zahraničí má celkem bojovou náladu, nicméně Reichstag reálně (a relativně bezproblémově) schválí nanejvýš vyslání jednotek do Legátských měst za účelem jejich ochrany. To by mělo odradit Čínu od invaze. Náklady na takovou operaci (včetně pomoci městům - potraviny atd...) by neměly přesáhnout 50 000 UC. Což se vrátí v rostoucí ceně akcií a stabilizací obchodu v Hamburku. Dokonce ministerstvo zahraničí navrhuje odkoupit zbylý balík volných akcií a posílit tak německý podíl ve městech na 1/3.... a sázet na budoucí růst.

RE: Rozkazy

Vladivostok:

- pohotovost vyhlášena a posádka mobilizována

Perspektiva války s Japonskem:

- N.G. Kuznětsov informuje, že přesun sovětské flotily není možný nejméně do července tzv. "severní cestou" (kolem Arktidy kvůli ledové pokrývce oceánu) a vyslání flotily "běžnou cestou" (přes Atlantik) jí vystavuje riziku a ztrátě momentu překvapení

- Tuchačevskij informuje, že to bude chtít soustředit nejméně 10 sborů (500 000 vojáků) - zejména tankových a mechanizovaných a 2-3 letecké armády a získat svolení od Číny k průlomu přes Mandžudsko do Koreje (přidání se k Číně)

- oba se shodují, že invaze do Japonska je absolutně mimo diskuze do doby dobytí Koreje či do přesunu flotil do Vladivostoku, invaze na Kurily teoreticky proveditelná je, ale menší eskadře ve Vladivostoku hrozí přečíslení a zničení ze strany japonské námořní a letecké moci

Legátská města

- "Operace Kaiser"
v režimu přísně tajné předložit nabídku na koupi obou volných podílů v Legátských městech, informace se nesmí dostat do novin ani ven do momentu než bude obchod zajištěn. Za žádnou cenu, se nesmí dostat na veřejnost, což by způsobilo vzrůst akcií

- Legátská města budou akceptovat zákaz obchodu s Čínou. Po dobu obchodního výpadku bude kompenzováno z Říšského rozpočtu

- Do legátských měst budou vyslány vojenské kontingenty v podobě dvou sborů, které se přesunou z Afriky

Vietnam

- Vojska se Vietnamu mají vyhlášenu bojovou pohotovost, zahájit vojenský kryt hranic, připravit se na kladení min na hranicích s Čínou

RE: Reakce

Legátská města:

- rada Legátských měst informuje, že lze koupit již pouze britský podíl (rada jej předběžně pro Německo zarezervovala na fixní ceně 10 000 UC), neboť zájem o francouzský již projevila španělská vláda, která splnila všechny náležitosti pro uznání poptávky

- Legátská města souhlasí s oběma podmínkami (ostatně nemají moc na výběr)

Vietnam:

Tamní vedení bere na vědomí a připravuje kryt hranice a její zaminování.

Legátská Města

- V pořádku pak se koupí pouze Britský podíl

Rozkazy pro následující týdny:

Vyčerpané a prořídlé sbory z první vlny budou postupně nahrazovány vlnou druhou - zranění vojáci budou přesunuti do zázemí, zbylí vojáci z výrazně narušených sborů posílí linie tam, kde se průlom nedaří - tyto linie budeme prozatím držet a dočasně na nich zastavíme ofenzívu, zbytečné nechat tam vojáky chcípat, pokud se fronta nehýbe ani o metr.
Sbory z druhé vlny zamíří do oblastí hlavního průlomu, kde nadále budou vyvíjet zběsilý tlak směrem na jih. Priorita je v postupu na jih, ale třetina těchto sil, nechť se soustředí na obkličovací manévry, ať se zbavíme ohnisek odporu na severnějších částech fronty.
Na frontu také vyšleme naši jedinou leteckou armádu, především stíhače. Nakolik jsou jejich letouny zastaralé, věříme, že dokáží aspoň částečně narušit plánované bombardování severní části Korejského poloostrova.
V zázemí mezitím bude pokračovat mobilizace a doplňování stavů první vlny (oněch 50% který se mobilizovat nestačily, jestli to chápu správně)

Tirpitz vstupuje do služby:

První jednotky třídy Tirpitz, bitevní loď KMS Tirpitz dokončila závěrečné střelecké zkoušky na Baltu (nedaleko Rujány) a byla admiralitou formálně umístěna na list aktivních bojových plavidel. Při náročných zkouškách překonal Tirpitz rekord svého předchůdce ve všech ohledech, je rychlejší, má přesnější dělostřelectvo, masivní protivzdušnou obranu vybavenou nově systémem Flakvierling 38 a při zkouškách protiletadlové obrany, kdy bylo na loď navedeno několik rádiem naváděných letadel dosáhl proti Bismarcku o 30% vyššího skóre a takřka dvojnásobného oproti třídě Scharnhorst (či Gneisenau). Tento 55 000 tun vážící kolos je těžší o 5 000 tun než jeho předchůdce a představuje současný vrchol německého námořního inženýrství. Podobně jako třída Bismarck i Tirpitz má pancéřování ze "super-tajné" Kruppovi ocele typu WOTAN. Díky výkonnějším turbínám má však o 5% vyšší rychlost (až 33 uzlů) a větší kormidlo (zdvojené proti třídě Bismarck) poskytuje lodi vysokou obratnost. Německá admiralita se také neopomněla pochlubit před veřejností, že nové plavidlo dokáže i při maximálním otočení kormidlem držet zaměření cíle (věže se dokáží otáčet rychleji než celá loď). Loď také dostala lepší systém protitorpédových přepážek což dále zvyšuje její odolnost.

Oproti třídě Bismarck je tak o fous rychlejší a obratnější, nese vyšší protiletadlovou výzbroj, agilnější věže hlavní baterie a o 10% rychlejší nabíjecí systém. Pokud byla třída Bismarck považovaná za "nepotopitelný kus tvrdé ocele s brutální dělostřeleckou silou" je Tirpitz agilnější a elegantnější bitevní lodí. Jediný faktor, ve kterém si zachovává Bismarck prim je čistě "emocionální", jeho děla ráže 380mm mají údajně "lepší zvuk" při výstřelu než novější verze děl na Tirpitzu. Také v průraznosti protipancéřových granátů má Bismarck údajně výhodu na větší vzdálenost (díky o něco nižší úsťové rychlosti dopadají střely v určité vzdálenosti cíl z vrchu na málo pancéřovanou palubu, zatímco střely z Tirpitze z boku a musí se probít přes silněji pancéřované boky). Bismarck je také oficiálně veden jako "long to mid range battleship" (podle klasifikace britské admirality), zatímco Tirpitz je veden jako "mid to close range battleship". Je to dáno i tím, že projektily pálené z Bismarcku jsou o cca 10-15% těžší než ty z Tirpitze (při zachování stejného průměru hlavně).

Ale ať už tak nebo onak, Německo slaví protože dokončilo svou nejmodernější bitevní loď, která je současně tím nejlepší co kdy evropský národ poslal na moře... a Němci slaví o to víc, že už podle svého mínění "překonávají pouze sami sebe" (minimálně v Evropě). Velkoadmirál Raeder se nicméně nechal slyšet, že kromě Tirpitze se na mořích a oceánech plaví jen dvě lodě srovnatelné síly - Yamato a Musashi japonského námořnictva.

Projekt H-39: Friedrich der Grosse

CENA: 150 PK
VÝSTUP: 2x supertěžká bitevní loď třídy Friedrich der Grosse (IX.)

Po inauguraci Tirpitze představuje admiralita císaři další projekt a to projekt bitevní lodě, která bude mít za úkol překonat 70 000 tun těžké bitevní lodi třídy Yamato. Friedrich der Grosse o váze 84 000 tun vyzbrojený děly 8x420 mm. Ve zkratce... je to o zvětšená verze třídy Bismarck orientovaná na "hrubou palebnou sílu a extrémní odolnost". Plně mají být integrovány prvky protivzdušné obrany z Tirpitze v kombinace s děly vyššího kalibru (jež momentálně vyvíjí Krupp) 420 mm, který je konfigurován tak, aby překonával japonský kalibr 460mm (nižší ráže ale přesto silnější než japonský protějšek). Doba výroby a vývoje je předběžně stanovena na 2 roky s financováním 75+75 PK.

Diplomacie:

Polský velvyslanec Lipski opět zavítal k německému ministru zahraničí, aby vyřídil pozdravy od nového krále Polska, Michala Hohenzolern-Sigmariena. Současně také přináší návrh na prohloubení spolupráce mezi Německem a Polskem.
Jednalo by se o společné vojenské cvičení polsko-německých sil na polském území, simulující útok SSSR na střed Evropy. Současně také žádá o poskytnutí moderních německých technologií, převážně co se týče letectva a pozemní armády. Polsko je schopno si tyto technologie vyzkoumat samo, jeho prostředky by pak ale už nevyšly na nic jiného. Dále také oznamuje, že nový velitel polských ozbrojených sil hodlá modernizovat pevnosti v Přemyšlu a Brest-Litovsku, neboť tyto dvě pevnosti hlídají dvě hlavní cesty, po kterých se Sověti - kvůli nedostatečné infrastruktuře východní Evropy - musejí vydat.

Vojenské Přesuny a Reformy

- 1. Eskadra Hoseeflotte se přesune do Jihovýchodní Asie, via Suezský kanál. Přesun bude prověřením logistického řetězce a našich schopností operovat globálně.

1. Eskadra bude posílena o 15 torpédoborců typu De Maas

- Reforma letectva
stávající 3 letecké sbory a 2 letecké flotily budou přeformovány. Nově vznikne 5 leteckých flotily univerzálních flotil, kde budou rovnoměrně zastoupeny všechny typy letadel

-Vláda žádá od Velitelství letectva vyčíslení nákladů na výstavbu

1 letecké armády PVO, které bude obsahovat stíhací komponent PVO a pozemní PVO. Armáda by měla být určena k obraně Říše

1 strategické bombardovací armády

Odpověď Japonsku

Dobrá, kdyby však bylo třeba, tak můžeme vypomoct kdykoliv s transportem dalších jednotek. Španělsko momentálně do oblasti přesouvá další síly a jakmile budou na místě a budou příhodné podmínky, tak by se určitě nebránilo otevřít novou frontu na jihu Číny pomocí vylodění a silnou dělostřeleckou podporou z moře, ideální by bylo, kdyby současně začalo postupovat Německo z Vietnamu a vytvořit tak pro Čínu hned dvě nové fronty.

Co se týče obchodní blokády, tak tu odmítáme, neboť jsme jedním z akcionářů a ušlé zisky by byly příliš vysoké, navíc se do celé věci rozhodl vložit Sovětský svaz, jež avizoval, že jakékoliv potopení jeho lodí by znamenalo válku a Japonsko ani s podporou Španělska si dalšího silného nepřítele v současné situaci nemůže dovolit.

Nákup zbývajícího balíku akcií

Tak po zvážení koupím nakonec celý ten balík akcií za 20 UK, tedy podíl VB a Francie.

Akce v Číně

Zatímco se bude Čína stále více zabředávat do bojů na severu, tak navrhuji shromáždit mezitím síly ve Vietnamu a na Filipínách. Poté by pak proběhla koordinovaná akce, kdy by se Španělské jednotky vylodily na jihu Číny za silné dělostřelecké podpory z moře a pokud možno, tak by se pokusili sevřít Čínské jednotky do kleští, neboť by v tu chvíli začal také postup Německých jednotek z Vietnamu. Pokud bychom celou akci správně načasovali, tak můžeme téměř kompletně vyřadit jižní armádu z boje a obrátit ji na ústup ve chvíli. Ideální by bylo, kdyby pár dnů předtím zahájilo Japonsko mohutnou ofenzívu a Čína začala přesouvat všechny dostupné síly na sever. Jak jsem již uvedl, tak Španělsko je připraveno na celou akci uvolnit téměř 900 tisíc vojáků a hlavní část naší flotily. Jak to vypadá s Německou účastí? A co například Rakousko, které z celé akce zatím nijak nevycouvalo?

RE: Velká Británie - souhrnná reakce

Spolupráce s CSA:

Představitelé CSA souhlasí s obranným i útočným spojenectvím proti USSA, nepožadují spolupráci proti USA a dopředu varují, že se nehodlají vstoupit do paktu proti Kanadě. Každopádně jim vůbec nevadí, když Velká Británie zakvíruje 1/3-1/2 území USSA. Henryho Forda zajímá jen "laciná pracovní síla" v podobě černých otroků.

Spolupráce s Portugalskem:

Portugalsko nemá v zásadě problém se Španělskem, obě země mají podobnou ideologii a problémy a nejsou mezi nimi žádné spory, nicméně pokud jde o obranné spojenectví, tak Portugalsko se mu nebrání. Určitě ocení britské investice a pomoc s výstavbou loďstva a také chce požádat o podporu (především diplomatickou a námořní) pro zamýšlenou invazi do státu Pondicherry.

Full scale námořní zbrojení:

Admiralita navrhuje: 4x BB Lion-class (VIII.) - v ceně 240 PK (po dobu dvou let 120 PK) a 4x CV ???-class (VIII.) v ceně 240 PK (po dobu dvou let 120 PK), v rámci takové objednávky by bylo možné získat od loděnic slevu až ve výši 20% a pomoci rozvoji zbrojnímu průmyslu a loďařství (je to zakázka na hranici možností a ta vždycky podpoří rozvoj).

Němce není možné uzbrojit kvalitou (na to Admiralita momentálně rezignuje), ale společně s Francií je možné je uzbrojit kvantitou. To platí stále.

Velká Británie - Akce

CSA
- Přijímáme dohodu tak jak ji navrhují CSA. Proti Kanadě a USA pakt není a je jen čistě proti USSA, přičemž s 1/2-1/3 území se rádi spokojíme v případě dělby kořisti. Návrh může být prozatím třeba následující: odkaz - To ohraničené žlutě by ráda Británie. CSA by si tak zachovala kompletní hranici s USA a kompaktnost.

Portugalsko
- Obranné spojenectví budiž podepsáno. To se hodí určitě oběma stranám.
- Podpora ohledně invaze může být věcí další diskuze až Portugalská strana dodá záměrné plány a přesné možnosti, s čím může Britská strana pomoci.

Námořní zbrojení
- Nečekáme že Němce uzbrojíme. Neděláme si iluze.
- Aktuálně to vidíme na polovinu možné výroby (v rámci možností našich PK). Tedy 2x BB VIII. (60K 2 roky) a 2x CV VIII. (60K 2 roky). Celkem tedy 120K na námořní vývoj a zbrojení.

Pozemní síly
- Pokud chceme být CSA schopným spojencem musíme mít dostatečné pozemní síly. Aktuálně máme volných 56 PK na výrobu. Ty investujeme do výroby nových pozemních sborů. Především, pokud bude dost rekrutů, využít Skoty, neboť nikdo nebojuje tak dobře, jako oni.
- Představa je vybudovat především sbory námořní pěchoty a případně horalské sbory ze Skoťáků. (Netuším kolik si řekneš za marines corps)

Hell on Earth: Battlefield Korea

Čínský "parní válec" stále postupuje i nyní v půli února. Padají do rukou čínských vojsk další a další oblasti severu Koreje, ale současně se nedaří dosáhnout "rozhodujícího vítězství". Japonská pohraniční armáda kličkuje před Číňany jak střelený zajíc a stahuje se dál na jih. Linie táhnoucí se v okolí města Pchongjang je první obrannou linii, kde se již Číňanům staví mobilizovaná korejská armáda na jejíž pozice nyní ustupují trosky japonských pohraničních jednotek. Na severu pouze oblast v okolí Hamhungu odolává čínskému další postupu zaštítěna sborem japonské námořní pěchoty a gardovým císařským sborem vyslaným již na počátku konfliktu z Japonska. Čínské jednotky tuto oblast více méně zatím ignorují a jejich druhosledové jednotky jsou koncentrovány v souvislosti s generálním plánem čínské armády na jihozápadě frontě, kde se nyní nachází těžiště čínského postupu.

Stále se také bojuje v izolované kapse na čínsko-korejské hranici na pobřeží, kde několik kilometrů pobřeží a jeden poloostrov brání zbytky vyčerpaných japonských sil, kterým na pomoc přicházejí válečné lodě japonského námořnictva. Útok čínských jednotek na město Cholsan stojící v cestě postupu na Ryongdanský polostrov z 11.2. (nasazeno na 100 000 mužů proti sotva 2 000 japonským mužům) skončil naprostou katastrofou poté co masu útočící čínské pěchoty začalo na kusy trhat těžké dělostřelectvo bitevních lodí Nagato, Izumo, Hiei, Kongo, Yamato, Musashi a palubní děla křižníků. O soustředěných náletech bombardérů z letadlových lodí nemluvě. Ustoupivší Číňané zde za sebou zanechali na 40 000 mrtvých a jejich morálka tváří v tvář nepředstavitelné palebné převaze ze vzduchu a z moře byla zdecimována na bod mrazu.

Ale i Japonci mají své prohry... v předpolí Pchongjangu se nepodařilo udržet předsunutá postavení, která byla zaplavena čerstvými jednotkami II. sledu, které se následně probily nejen do severního Pchongjangu, ale dokázaly též překonat řeku a vytvořit pevná předmostí na jižní straně města. Ztráta několika dělostřeleckých jednotek v této oblasti bude Japonce dozajista mrzet, protože Číňané se zde zmocnily výzbroje pro celý jeden svůj sbor, který nyní mohou výrazně modernizovat těžkým dělostřelectvem japonské provenience.

Nebe nad Koreou a Čínou:

Japonské vrchní velení však konečně po takřka měsíci bojů soustředilo v Koreji dostatek těžkých a dálkových bombardérů, aby mohlo zahájit letecké údery na čínské zásobovací linie na čínsko-korejské hranici. Déšť bomb devastuje jeden železniční a silniční uzel za druhým a letouny Aichi Val padají z nebe jako kameny a shazují střemhlav s (pro Číňany) nepředstavitelnou přesností pumy na každý most, opěrný bod, na každý pochodující pluk a způsobují tak čínské armády další tvrdé ztráty.

Amaterasu a Kagu-tsuchi:



V očích čínského císaře se však Japonci dopustili ještě něčeho mnohem horšího... je tomu už mnoho let co se něco podobného stalo... a ani to nebylo ničím ve srovnání s operací pojmenovanou po "bohu pekelného ohně" Kagu-tsuchim a operací pojmenované po bohyni Slunce Amaterasu.

Dne 10.2.1938 se krátce po poledni objevily stovky japonských dálkových bombardérů nad Pekingem a svrhly svůj zkázonosný náklad na čínské hlavní město. Krátce na to Hideki Tojo oznámil v rádiu: "Mohu slíbit jedinou věc! Všechna čínská místa promění bohyně Slunce a bůh pekelného ohně v prach a sutiny. Každý cíl je legitimní - tímto vyzývám zahraniční delegace a diplomatické osobnosti stejně jako občany jiných zemí k opuštění čínských měst. Budou proměněna v prach! Za císaře na 10 000 let! Banzai!" Japonští piloti až s "dětskou radostí" vrhají své stroje v nízkých výškách proti všem cílům - vojenským i civilním - v Koreji a v Číně. Bezbranná země a bezzubé čínské letectvo schopné sotva menších rušivých protiútoků nejsou pro Japonce soupeře. Svět oblétají fotky zkázy, která přichází z nebes stejně jako fotky japonských stíhaček, které ostřelují z palubních zbraní vše živé na zemi. Civilisty i vojáky - v Číně je všechno legitimní cíl (jak pravil Tojo).

Blokáda Legátských měst a čínského pobřeží:

Postupně se též od severu k jihu rozvíjí japonská námořní blokáda čínského pobřeží. Lodě třetích zemí jsou odkláněny, ty které ignorují signalizaci jsou varovány varovným výstřelem a došlo už i na pár incidentů, kdy japonské torpédoborce spustily palbu ze svých kanónů na plavidla, která ignorovala signalizaci i varování. Ke dnu šlo asi 17 lodí z toho 7 patřících SSSR, 2 Portugalsku, 3 Nizozemí, 1 Británii, 1 Lotyšsku, 1 USSA, 1 Libérii a 1 (severo)Italskému království. Vlády většinou formálně vyjadřují protest a pohoršení, ale po předání přeživších z posádek nenásleduje nic. Blokáda je prosazována a Legátská města se krom formálního protestu na nic nezmohla.

Pekelný průsmyk:

Nedaleko severokorejského města Huichon (Chung-hon) došlo prvnímu nasazení chemických zbraní proti jednomu z postupujících čínských pěších sborů. Následky jsou strašlivou, vnitřek průsmyku byl doslova "vypráškován" letecky nervovým plynem blíže neurčeného původu a způsobil smrt nejen tisíců čínských vojáků, ale taky tisíců civilistů v blízkém okolí. Nejtragičtější část napsala zdejší řeka, ve které se plyn rozpustil aby jej obyvatelé níže položených lokalit vypily ve vodě a utrpěly tak smrtelný šok z důvodu toxicity vody. Japonské letectvo se tak stává prvním letectvem na světě, které použilo smrtící chemické zbraně (RAF ve dvacátých letech používala proti rebelům výlučně slzotvorný plyn).

Varování SSSR:

Sovětská vláda byla varována Japonskem, že nebude akceptovat v případě konfliktu Ženevské konvence, protože je stejně jako Dračí císařství SSSR nepodepsal se všemi důsledky, které to obnáší. Vládě SSSR bylo předáno ultimatum, aby se "nevměšovala do konfliktu" jinak sovětský lid pocítí strašlivý hněv japonského draka.

Mráz přichází z Madridu a Berlína:

Pokles akcií Legátských měst se zastavil a naopak se jim podařilo obnovit část ztracené hodnoty (30% oproti původní), mohou za to dva odkupy britského a francouzského balíku akcií a to Německem a Španělskem, které navíc začaly ve Vietnamu a na Filipínách soustřeďovat značné síly. Koncentrace španělských a německých bitevních svazů spolu s uzavřením vietnamsko-čínské hranice a její zaminování stejně jako mobilizace německých vojsk v oblasti + španělské rozsáhlé cvičení na Filipínách slibují jedinou věc...

...že se stahují mračna, ze které dost možná poteče hodně čínské krve.

Daleko od korejského válčiště se tak formuje potenciální druhá fronta... pokud tedy dojde k válce. V Německu je jasné, že prosazení války by stálo mnoho politických bodů ty, kteří by do ní Německo zavlekli. Socialisté, komunisté a odbory jsou připraveni k "akci" (stávce) a obě strany poměrně silně polarizované německé veřejnosti se již začaly mediálně "oťukávat" (čti ostřelovat). Nacionálové viní levici z toho, že jsou pátou kolonou sovětů v srdci Německa což SPD striktně odmítá (německá sociální demokracie bývá někdy charakterizována jako antikomunističtější než celá německá pravice) a pravici viní z imperialistické války a z podléhání ocelářsko-zbrojařské lobby. Ve Španělsku naopak ale není co řešit. Tam vládne Junta a Španělé jsou obvykle tak "nakvašeným národem", že si rádi "bouchnou" obzvláště do někoho hůř vyzbrojeného a daleko od Španělska.

SSSR reakce na výhružky

- Odvolání Sovětských diplomatů z Japonska (pokud tam jsou)
- Vykázání Japonských diplomatů ze SSSR (pokut tam jsou)
- Vyhlášení výjimečného stavu pro celé SSSR

- Vladivostocká posádka má plnou bojovou pohotovost - pokud vrchní velení neřekne jinak
- Tichomořská flotila vyslána na moře (plná bojová pohotovost) - pokud vrchní velení neřekne jinak

- Velitelství nechť započne plné přípravy na válku s Japonskem

Jednání s Austalskou federací

Britská vláda by ráda zahájila jednání s Australskou federací ohledně budoucích vztahů mezi Britskou korunou a vzdálenou dcerou v podobě Austrálie a syna, Nového Zélandu, které bohužel opustili rodinný kruh naštvaní na své rodiče. Matička by však ráda obnovila vztahy se svými dětmi a pokusila se znovu navázat vztahy, jež byly tak nešikovně přerušeny. Věříme, že obyvatelé Austrálie i Nového Zélandu stále mají pozitivní vztah vůči své prapůvodní domovině a že nezanevřou na svou matičku natolik, aby odmítli možné jednání o budoucí spolupráci.

Australia rearms!

Vláda Austrálie a Nového Zélandu oznámila záměr zahájit rozsáhlé přezbrojení australských a novozélandských ozbrojených sil a proto vypisuje řadu kontraktů na nové zbrojní dodávky, některé vlastním jiné zahraničním společnostem.

Licenční výroba:
//systémově se užívají australská PK a ta za to platí výrobcům//

2x CVL (nejméně VII.) - za 60 000 UC (30tis + 30tis ve dvou letech)
2x BC (nejméně VII.) - za 90 000 UC (30tis + 30tis + 30tis ve třech letech)
4x CA (nejméně VII.) - za 80 000 UC (40tis + 40tis ve dvou letech)
4x CL (nejméně VII.) - za 60 000 UC (30tis + 30tis ve dvou letech)
12x DD (nejméně VII.) - za 90 000 UC (45tis+45tis ve dvou letech)

1x letecká armáda (nejméně VII.) - za 60tis UC (60tis UC v jednom roce)
2x mechanizovaný sbor (nejméně VII.) - za 60tis UC (60tis UC v jednom roce)

CELKEM: - Austrálie a Nový Zéland investují do armády v prvním roce 295tis UC, 175tis v druhém roce a 30tis v třetím roce (celkem tedy: 500 000 UC //500 PK//)

Fiskální politika Austrálie

Austrálie je schopná ročně na zbrojení z vlastních zdrojů 150 000 UC přičemž si hodlá vzít úvěr se splatností pět let na výši 200 000 UC za který zaplatí 250 000 UC.

(Australští Bushmani)

Mimo výše zmíněné oznámila australská vláda reorganizaci divize Bushmanů v plnohodnotný elitní pěší sbor. Australští bushmani jsou patrně nejlépe vycvičenou a organizovanou jednotkou v celé Asii uzpůsobenou v boj v pralesech a jimi pokrytých horách.

RE: Jednání s Austrálií


(Archie Cameron - prime minister a ochránce "Australské federativní republiky", nebo též "Cromwell jihu")

Austrálie odešla od Británie poté co Král Jiří VI. obnovil monarchii, v krátkém období republiky to byl Archie Cameron, který sotva třicetiletý byl jmenován do pozice ministerské předsedy za "Country Party". V době převratu v Británii a znovunastolení Velké Británie se projevil jako hlavní hlas volající po odtržení a zachování republikánských hodnot. Dnes je 43 letech hlavou vlády Austrálie a Nového Zélandu a je považován za cosi jako "Oliver Cromwell Austrálie"... a Robenspierre k tomu (naštěstí jen v soft verzi). Pod jeho vedením se z Austrálie stává regionální mocnost. Řídí se principy liberalismu, volného trhu a inspiruje se americkými republikánskými tradicemi, které umně kombinuje s kulturním dědictvím Velké Británie (třeba prosadil, aby všichni úředníci a členové parlamentu nosili paruky).

Jednání s jeho vládou a jeho majoritní stranou pochopitelně nemohou být jednoduchá. On sám napsal knihu "Failed Regime", ve které popsal Británii krále Jiřího V. a Lorda Kitchenera jako zdegenerovaný režim, který nahnal statisíce a miliony mladých lidí do jatek války kvůli "nějaké Belgii a nějakému Srbsku" a do čela armád postavil naprosto neschopné imbecily (ne nebere si servítek, v jeho slovníku slovo Imbecil je synonymem ke slovu Churchill) do čela vojsk a námořnictva. Sám popisuje ve své knize "Failed Regime" své rozhodnutí odtrhnout se od koruny a jako hlavní důvody uvádí "protiústavní puč krále Jiřího", který si hraje v 20.století na krále z vůle boží a přitom - podle něj - o jeho postavení musí bezpodmínečně vždy rozhodnout lid (referendum) a parlament. Jedině shoda parlamentu s lidem je zárukou skutečné demokracie.

Je ale zajímavé, že tento "Oliver Cromwell jihu/Austrálie" nenahradil žádným úřadem titul krále (neexistuje cosi jako prezident Austrálie). Australská ústava uznává jen sesazení krále Jiřího V. (to bylo expost odhlasováno opravdu v referendu) a zřeknutí se monarchie. Nicméně republikánství nedošlo do stavu, kdy by nastolilo vlastní náhradu krále - prezidenta. Zůstal jen PM, který má formálně i prezidentské pravomoci. Cameronovů "režim" je režimem pozoruhodně úspěšným jak ideologicky, tak hlavně ekonomicky. Vybudoval zemi na mixu liberálně-konzervativních hodnot a ač zrušil monarchii, tak ponechal v některých ohledech šlechtické výsady a dá se říct, že Austrálie je něco jako "šlechtická republika". Britská tajná služba vede na Camerona obsáhlý spis z nějž mimo jiné vyplývá, že Cameron není explicitně protibritský a protimonarchistický ale...

...je to "australskej pařez", kterého kdysi brutálně naštvalo, že šla Británie do kopru vinou neschopného vedení a "královský puč" odsoudil hlavně proto, že král Jiří VI. dotáhl k moci opět "ty samé lidi" (Churchill), kteří přivedli Británii do pekel. Podle britské tajné služby se Cameron považuje za "správce země" do doby návratu "skutečného krále", ostatně nechal úmyslně v australské ústavě dost prostoru na opětovnou změnu na konstituční monarchii. Podle všeho má rád monarchistickou "noblesu" a potrpí si na vysokou úroveň chování (zavedl přísnou výchovu v australských školách - skoro až puritánskou) a je vášnivým evangelíkem. Mimochodem v Austrálii je stále dominantní anglikánská církev jejíž hlavou je formálně britský monarcha a Archie Cameron nikdy neudělal nic, aby toto zarazil (sestřelil britského krále z pozice vůdce anglikánské církve v Austrálii).

Španělské zbrojení + rozvědka a názor generálů


Vzhledem k současnému zbrojení ostatních a faktu, že se hodláme poměrně aktivně zapojit v Číně a nejspíše dalších částech světa, tak si myslím, že je třeba na obrovské investice směrem do armády. Ani díky výdělkům, které bychom získali při prodeji zbraní do Chile, Indie a dalších míst si však nemyslím, že by nám náš současný rozpočet stačil. Po vzoru Austrálie bych tedy zkusil najít nějakou vhodnou půjčku, ideální budou asi němečtí věřitelé a rovnou bychom ty peníze utratili v Německu. Kde bychom měli zájem o ty nejkvalitnější světové výrobky co se týče pěchotních zbraní a letectva(jedna letecká armáda) a armádní sbory dle nabídky německých firem ať už soukromých, či státních. Námořnictvo pak bude vyrobeno ve Španělsku, neboť to máme na velmi vysoké úrovni.

Prozatím bude odhadovaná investice z naší strany 100 UK a uvidíme, kolik vyděláme tím prodejem + jak výhodný úvěr a nabídku na nákup vybavení dostaneme.

Dále bych se rád zeptal na názor svých generálů a rozvědky. V plánu by bylo vylodění části sil v Hainonu a zbytku za dělostřelecké podpory naší flotily + letectva startujícího ze severu Filipín, než vytvoříme letecké základny na obsazeném území, na zaznačeném místě a postup našich jednotek směrem do vnitrozemí, kde by použili místní pohoří, aby zde začali budovat silný pás obrany, který se bude opírat o naprostou dominanci ve vzduchu (v kombinaci s Japonským letectvem), námořní podporu z moře, technickou převahu a vhodné přírodní podmínky na umocnění všech těchto faktorů.
Dle mého názoru by byla hloupost postupovat dále do vnitrozemí a raději využít času, který budeme mít, než Čína do oblasti přesune dostatek armád nejspíše z hranic, či odněkud jinud. Vzhledem k silné početní nevýhodě, která brzy nastane, i když máme téměř milion mužů, tak by byla hloupost pouštět se do nějakých přímých ofenzivních akcí a raději na sebe vázat část sil, abychom ulevili tlak na Japonsko.

Byl bych rád, kdybych dostal nějaké echo od svých generálů a od své rozvědky v oblasti, zda-li je daná oblast vhodná pro takovou činnost a co si obecně myslí o mém plánu. Pokud vědí o nějaké lepší oblasti na provedení takové akce, tak nemám problém změnit danou lokaci, či upravit svůj současný plán



Obrázek:Zaznačena linie, kam až bychom postoupili a tam připravili obranu.

Zer´s no Canada like french Canada, it´s za best Canada in za land ze other Canada is bullshit Canada if you lived here for a day you´d understand!

odkaz

Québec a takzvaná "francouzská Kanada" obdržely právo na vybudování vlastních národních ozbrojených sil od Francouzského císařství integrovaných plně do jeho armády. Povoleny jsou Québecká vlajka a další symboly franco-kanadského lidu. Prosperující kus Kanady, který se stal v poslední dekádě lákavou destinací pro francouzské, irské a americké (USSA) emigranty si zachovává specifický charakter v rámci nejen Kanady, ale též celé Ameriky. Kulturní centrum severu amerického kontinentu se nachází právě v Quebécu.

Ostatně není ani divu... bagety, vynikající sýry, po ránu croissant, víno celý den... prostě "french Canada is the best Canada". Anglofonní a Francofonní části obyvatelstva spolu poměrně slušně vycházejí a dá se říct, že pokud na světě existuje místo, kde "multikulturalismus" funguje tak je to právě zde. Ale to není důvod proč je nyní Québec ve zprávách...

Gentilly 1, 2 a 3... nové středisko výzkumu a těžby Thoria:

Na řece Sv. Vavřince severovýchodně od Montréalu roste nové město známé podle jména původní vesnici "Gentilly". Na třech lokalitách (Gentilly 1, Gentilly 2, Gentilly 3) zahájilo francouzské císařství výstavbu rozsáhlého areálu, který obsáhne elektrocentrálu (vodní přehradu na řece Sv. Vavřince), výzkumné středisko (zaměřené na čištění a obohacování Thoria) a nakonec samozřejmě též samotný komplex uranových dolů. Podle oficiálního plánu má být do pěti let areál plně provozuschopný - hovoří se o "Thoriovém městu" pro 30-50tisíc obyvatel - a do deseti let má být hotová trojice elektráren (Gentilly 1, 2 a 3) které budou "spalovat" derivát přírodního Thoria (Th-220) a sice Uran (U233). Francouzská akademická obec sice dost věcí tají, ale vypadá to, že lidstvo stojí na prahu průlomu do laciné elektrické energie na bázi Thoria. "Thoriový reaktor" umožňuje proces při kterém se při spalování Thoria vytváří U-233, který funguje jako další palivový článek reaktoru. Prozatím jde o hodně teoretický koncept, který někteří vědci považují za nesmyslný (protože řeší fakt, že spálením radioaktivního paliva v reaktoru mohou vzniknou vysoce toxické a radioaktivní částice s poločasem rozpadu několik tisíc až desítek tisíc let). Francouzský koncept slibuje, že z vyčištěného a "neutrony nasyceného" Thoria vznikne při jaderném procesu "další palivo" (Uran-233) a to se následné v druhém cyklu reaktoru promění na "nízkoradioaktivní materiál", který v podstatě půjde "hodit na skládku" bez větších rizik.

Francouzská nukleární fyzika je však o dobrou dekádu napřed před zbytkem světa a tak nezbývá než Francouzům věřit (ačkoliv jízlivé jazyky tvrdí, že "kdyby to bylo tak bezrizikové a bezpečné tak to Francouzi nestavím na jiném kontinentu než je Francie"). Němečtí jaderní fyzici momentálně zkoumají francouzské závěry a A. Einstein se už nechal slyšet, že cyklus Thoria a Uranu-233 se jeví čistě z matematicko-fyzikálního hlediska jako mnohem zajímavější než doposud zkoumané koncepty založené na Uranu 238 a 235 či Plutonia (objeveného na univerzitě v Gottingenu). Francouzská jaderná věda zkrátka nyní ohromuje akademickou obec protože jako první představila životaschopný koncept jaderného štěpení bez rizika "neřízené štěpné reakce", který nezanechává žádný "významný odpadní materiál" a nabízí trvanlivé řešení energetických potřeb lidstva na příští staletí. Že i přes nemalou skepsi (protagonistů U-238/U-235 a Plutonia) jde o významný projekt je vidno z toho, že italský fyzik Enrico Fermi zahodil svou myšlenku reaktoru postaveného z kostek U-238 (vyčištěného) a rozběhl na univerzitě v Miláně skupinu inženýrů a vědců zabývající se výzkumem "designu thoriového reaktoru".

Thorioví miliardáři?

Francouzská věda a inženýrství však přinesla i jeden (pochopitelný) efekt... státy na jejichž území se nachází největší zásoby Thoria (/seřazeny dle velikosti zásob/ Austrálie, Osmanská říše, Brazílie, Venezuela, Norsko, Egypt, SSSR, Dánsko (Grónsko), Kanada a jižní Afrika) se začínají intenzivně zabývat právní ochranou svých depozitů Thoria. Tento náhle cenný kov je příslibem pro mnohé z těchto států, že pokud se v brzké době francouzské myšlenky potvrdí, tak vznikne zcela nové energetické odvětví, které dost možná zastíní tradiční výrobu energie z uhlí a učiní z nich boháče. Nu... uhlobaroni z Německa, Francie, Británie a další se mohou již začít pomalu bát. Že je Thorium zajímavou investicí ostatně dosvědčuje i fakt, že známý průmyslník a všeuměl Tomáš Baťa již skupuje pozemky v Brazílii (dřív než tamní legislativa stihne zareagovat), pod nimiž by měly ležet významná depozita Thoria.

Dohoda o neútočení

Vláda Spojeného království nabízí tímto SSSR vzájemnou Dohodu o Neútočení na 5 let. Je vláda SSSR ochotná tuto dohodu podepsat?

Jednání Austrálie - UK

Vláda Spojeného království by ráda začala s normalizací vztahů. Aby ukázala, že to myslí vážně a že jí na dceřiné zemi záleží, rozhodla se poskytnout svůj zbrojní průmysl a loděnice a umožnit Australské vládě možnost využít zbrojního a loďařského průmyslu Spojeného království k naplnění poptávky po zbraních a lodích. Víme, že Australská vláda hodlá vyzbrojit několik pozemních sborů a hlavně zesílit svoji flotilu. Vláda UK je ochotná poskytnout Austrálii své loděnice a vyrobit v nich nejmodernější třídy lodí, jakých je schopna. Myslíme, že jsme schopni zajistit splnění poptávky Australské vlády.

Pokud by se Australská vláda chtěla podílet i na výzkumu novějších tříd lodí (BB VIII - Lion-class a CV VIII - Colossus-class), je tu ta možnost. Vláda UK tyto pokročilé projekty hodlá klidně zafinancovat sama a pokud bude chtít vláda Austrálie jen produkty (tedy BB VIII a CV VIII) je možné se dohodnout i tímto způsobem. Anglosaské země musí stát bok po boku vzhledem k napjaté situaci ve světě bez ohledu na to, jaká byla vzájemná minulost. A stejně jako matka musí pomáhat dceři, je povinností UK podpořit Austrálii a Nový Zéland. Bez ohledu na minulé spory.

Pokud je něco víc, co by UK mohlo pro Australskou vládu udělat, rádi si to vyslechneme. Nějaký další vstřícný krok, jež by mohl zpevnit nově budované mosty?

Jednání s Jihoafrickou Republikou

- Než zahájíme jednání, rádi bychom o nich věděli něco více. Aby nedošlo k nějakému faux pa.

RE: Jednání Austrálie-UK


(Australský ministr zahraniční John McEven zvolený za Country Party)

Info MI5:

McEven je "tak trochu zjev" v australské vládě, neboť jako jediný člen kabinetu v kritizované Velké válce skutečně bojoval. Narozen v roce 1900 zůstal brzy sám (po smrti matky a otce) vychováván spolu se svou sestrou a třemi bratranci (staršími) babičkou (z matčiny strany). Do armády se přihlásil dobrovolně již v roce 1914, kdy lhal o svém věku (zestaršil se o dva roky) a tato lež se s ním táhla až do roku 1916, kdy mu "oficiálně bylo 18" a byl nasazen v zámoří (z australského hlediska) na bojištích severní Francie. Chlapec z australského venkova přežil řadu frontových ofenziv a skončil v září roku 1918 mezi evakuovanými z Dunkerque v Británii. Jeho tři bratranci toto štěstí neměli a padli na bojištích severní Francie. Vzhledem k tomu byl britskou vládou zařazen do programu "settle-soldier" (australští vojáci dostali za svou službu půdu) a vystudoval vojenské učiliště. Revoluční roky strávil v Británii a rychle postupoval výš v hodnostech za Britské republiky. Coby kapitán republikánské gardy hrál roli v potyčkách v Londýně v období převratu. Tak jako na všechny ostatní důstojníky republikánské gardy (elitní jednotky Republiky) byla i na něj vypsána odměna ve výši 50ti liber šterlinků. Podobiznu s pověstným "Wanted dead or alive" má dodnes vyvěšenou ve své ministerské kanceláři. Každopádně po převratu zatčení unikl útěkem do Irska a odtud do Austrálie, kde vstoupil do armády australské armády. Od roku 1930 mimo službu (odešel po odsloužení 5ti let) a díky penězům a pozemkům se mu podařilo v posledních letech stát se velkým farmářem (věnuje se chovu vybraného skotu) a díky vlivu v Country Party též členem kabinetu Archieho Camerona, který si mladého ministra zahraničí oblíbil pro jeho poněkud "ležerní styl a schopnost rychle si získávat přátele v diplomatických kruzích". Pověstné jsou jeho "hovězí bankety" a výlety diplomatů na venkov na jeho farmu. "Steaková politika" se tomu říká.

Pokud jde o jeho vztah k Británii, tak v novinovém rozhovoru poskytnutém před dvěma lety uvedl, že: "Bylo to krásné, bylo to divoké a bylo to kruté, tací jsou Britové a taková byla celá válka. Mnoho z nás zabila, nemnohým dala - jako mě kupříkladu - dala zážitky k nezapomenutí. Vrátili jsme se jako stíny sebe samých, pohřbili jsme ve příbuzné a snažili se zapomenout na všechna příkoří, ale nebylo to možné, neboť válka pokračovala. S Iry, monarchisty, komunisty i socialisty. Viděli jsme umírat staré Impérium a se slzou v oku a s bolestí v srdcích jsme jej pomáhali pohřbít. Nebylo nám přáno vydechnout, nebylo nám přáno dočkat se uznání. Monarchie se vrátila a my všichni, kteří jsme krváceli ve Velké válce jsme byli zrádci s odměnami vypsanými na naši hlavu. A tak jsme se vrátili zpět domů do rodné Austrálie a snažili se zapomenout... ale ptáte-li se mě, jestli bych to chtěl prožít znovu mohu odpovědět jen ano! Je to sobecké, když pomyslím, že válka zabila všechny mé bratrance, ale pochopte, že ten pohled britských, skotských a dalších vojáků, když jsme v zákopech rozdělali barbecue a udělali si krysu s pořádnou porcí omáčky na grilu.... ten stál za to."

Podle MI5 je McEwen asi nejsmířlivějším členem Cameronovi vlády vůči Británii. Dle hesla "co jsme si to jsme si" obnovuje zvolna diplomatické kontakty s Británii a zabývá se zejména obchodem. Není to tak dávno co jej Oxfordská Univerzita navrhla na čestný doktorát za "příspěvek k budování vzájemných diplomatických vztahů a za rozvoj klasického vzdělání" (univerzita v Sydney se stala na jeho popud partnerskou univerzitou Oxfordské univerzity a univerzita v Melbourne zase Cambridgské"). Pokud je nějaká šance na vstřícný přístup z australské strany, tak u McEwena patrně ta nejvyšší. Ideologicky je stoupencem "participativní demokracie" (kombinace referendem, přímých voleb a silné občanské angažovanosti) a tradicionalista (podporuje roli elit v politice - jeho cílem je prosadit mimojiné vznik Horní Komory v Austrálii, kam by byly delegovány významné osobnosti, který by se daly určité pravomoci ovlivňovat řízení země).

Odpověď - strategický kontrakt pro Velkou Británii:

McEwen přijal v Sydney britského velvyslance na recepci v tamním právě otevíraném luxusním hotelu jehož inaugurace se sám účastní. Na neformální jednání sdělil, že "spolupráce mezi Austrálií a Spojeným královstvím je možná". Sdělil také, že má od svého ministerského předsedy prověřit, zda by byl britský průmysl schopný obstarat celou strategickou zakázku na bázi společné dělby (mezi britský a australský průmysl v poměru 3:2 ve prospěch britského). Australská vláda si podle něj dokáže představit odprodej celé zakázky jednomu strategickému partnerovi a možnost, že by část australských peněz šla místo "na marži" do financování výzkumu nových úrovní (VIII.) bojových plavidel považuje za vhodnou.

McEwen také taktně upozornil, že komuniké britské vlády vládě australské obsahuje "nepříliš vhodný jazyk" a to cituji: "Nepovažuji za příliš taktické přirovnávat vztah Britské říše a Australské federativní republiky ke vztahu matky s dcerou... ač mě osobně to příliš nevadí, tak jednak kvůli veřejnému mínění a zadruhé kvůli "starému Archiemu" používejte prosím formální diplomatický jazyk. Jisté politické kruhy by to jinak mohli považovat za urážku. Dnes je Austrálie rovnocenná Velké Británii ve smyslu státní suverenity a přirovnání k dceři naznačuje ... může být tak vnímáno... jistou nesvéprávnost australské strany. Jednání i tak budou dostatečně složitá a bylo by vhodné se vyvarovat zbytečných přešlapů."

McEwen prozatím drží kurz rozhovorů v neformální rovině, aby - svými slovy - měly obě vlády čas se "oťukat" dříve než padnou "závazná oficiální stanoviska". Sám McEwen dále navrhl, že pozvání jeho osoby do Velké Británie na oficiální státní návštěvu spojenou s obchodními jednáními by mohlo být začátkem jednání na vyšší úrovni. On sám se Británii stejně chystal navštívit minimálně jako soukromá osoba (jsou zde pohřbeni jeho bratranci).

Yellow Rose of Texas...
odkaz

(Babička či Matka Texasu Miriam "MA" Ferguson - první žena v čele státu Texas!)

Feministky z celého světa mohou jen zuřivě sledovat třiašedesátiletou Texasanku Miriam Fergusonovou přezdívanou "Babička Texasu" nebo "Matka Texasu". Prostá žena z domácnosti ultrakonzervativního státu Texas nemusela skákat jako sufražetky v Británii pod koně či vzývat rudou vlajku jako "soudružky pokrokového světa"... stačilo jí použít ty nejsilnější ženské zbraně, proti kterým je každé veřejné mínění naprosto bezbranné. Matka 12ti dětí, laskavá otrokářka, která investovala nemalé jmění do pomoci svým černým otrokům, naftová magnátka (po smrti svého manžela zdědila poměrně velké bohatství) již dvacet let kandidovala ve volbách na post guvernérky v Texasu. Při prvních (1918) jí zatkli (ženy nesměly kandidovat), při druhé (1922) jí vyškrtli (ze stejného důvodu jako v roce 1918 jí zatkli), při třetí volbě (1926) lidé házeli bílé lístky s jejím jménem do uren, takže se volby musely opakovat, při čtvrté (1930) jí zavřeli do vězení, při páté (1934) jí umožnili kandidovat a těsně jí porazili a nyní při šesté získala 59.6% hlasů a stala se tak oficiálně první ženskou guvernérkou v rámci Konfederovaných států Amerických a to zrovna v Texasu, který patří mezi nejkonzervativnější bašty Konfederace.

A čím si získala veřejnost? Neuvěřitelnou pokorou jak vystřiženou z biblických textů. Nikdy si nestěžovala (ani když jí zatkli, když jí hrozili konfiskací majetku), nikdy neorganizovala protesty, nikdy nedemonstrovala, nikdy nikoho nežalovala, "své" policisty (ty které jí hlídali v domácím vězení) hostila sušenkami a mlékem, o svých soudcích i protikandidátech vždy mluvila "výhradně pěkně", nikdy nikoho nekritizovala a vždy rozdávala ze svého jmění na charitu, na péči o válečné veterány a když její předchůdce přivedl Texas málem k bankrotu osobně mu darovala dost peněz, aby pokladna státu Texas krizi ustála. Pokorná, stále ponižovaná, nekonečně klidná a laskavá.. taková je Babička z Texasu, kterou si nyní lid tohoto státu vyvolil do svého čela a učinil jí nejmocnější ženou na světě.

V hlavním městě (Montgomery ve státě Alabama) již obestírají vedení CSA mrákoty. Bělošský patriarchální systém CSA dostal ukázkovou ránu od ženy, která žila vždy jen a pouze dle pravidel (Bůh, Stát a Národ) a v legendách se tak změnila v "milou texaskou babičku", která je takřka nekritizovatelná. Její zvolení každopádně značí, že se politika Státu Texas bude v mnoha ohledech měnit. Zejména otroci a další nesvéprávné obyvatelstvo k ní vzhlíží jako k naději, že do zatuhlého systému otrokářství přinese "babička Texasu" změnu. Znám je její přístup k otrokářství jako k "povinnosti otrokáře pečovat o své otroky" nikoliv jako k "právu otrokáře dělat si co chci se svými otroky". Sama šla vždy příkladem a být jejím otrokem je prý v Texasu nevýslovné štěstí, protože náhle máte volno, plat, dobrou stravu i střechu nad hlavou, vaše děti se naučí číst a psát a dostanou aspoň nějakou perspektivu. Běloši jí zase zvolili hlavně díky jejímu obrázku "světice" a naprosto "čestné, spravedlivé a laskavé" jižanky, která může sloužit jako učebnicový příklad výchovy dívek v Konfederaci. Koluje vtip, že i opilci v putykách Texasu se ztiší, když dojde na Miriam Fergusonovou řeč a nejsou tak sprostí jako obvykle. Každopádně kult "babičky Texasu" překračuje hranice a někteří již divoce spekulují, že by se z "babičky Texasu" mohla stát jednou "babička celé Konfederace". A kdo ví zda to "jednou" nebude hned v příštích prezidentských volbách.

RE: Jednání Austrálie-UK

Souhlasme s pozváním Australského ministra zahraničí do UK, kde můžeme nadále projednat obchod a zakázky mezi UK a Austrálií. UK je ochotná pokrýt 3/5 poptávky Australského zbrojení. O tom velvyslanec ministra zahraničí rozhodně ujistil.

Únor/Březen v Koreji: Smrt na každém rohu!

(Situace v Koreji k 1.březnu roku 1938.)

Po těžkých bojích v okolí Pchongjangu ustoupila japonská armáda na novou obrannou linii, která nese označení "Hwangaebuk-Hamgyeognam line", tato linie se nachází již jen pouhých 100 km severně od Japonci budované "Tojovi linie" (nebo též "Železné linie", na které jsou už zastavovány některé japonské armády postupující z Pusanu na jihu poloostrova, kde Japonské císařství vyloďuje stále další a další síly. Dojem který pochopitelně nyní vzniká z pohledu na mapu je ten, že japonský generální štáb plánuje organizovat spořádaný ústup právě až na "Železnou linii", kde má být čínský postup s definitivní platností ukončen. Japonci zde koncentrují těžké jednotky, hloubí zákopy a organizují i sektory jednotlivých leteckých armád a menších uskupení tak, aby zde "čínský parní válec" konečně vykolejil a byl zastaven.

Strategie čínských vojsk je naproti tomu stále stejná, tlačit veškeré posily a veškerou energii po západní straně fronty na ose Pchongjang-Soul a to koridorem širokým asi 100km, kterým postupují ze severu k jihu takřka veškeré čínské armády vstupující do Koreje (reálně asi 70-80% veškerých třeťo a čtvrto sledových vojsk). Postupující jednotky jsou vystaveny koncentrovaným náletům z japonské strany (zejména na čínsko-korejském pomezí), které je mají evidentně co nejvíc zpomalit a zdecimovat. Čínské velení však jeví i známky adaptace na nové podmínky války a postupuje s vojsky zásadně v noci což minimálně snižuje efektivně množství utrpěných ztrát za cenu zpomalení postupu (lze reálně pochodovat 8-10 hodin denně max. tedy rychlostí kolem 30-40 km). Drtivá většina čínských armád na jih čínsko korejské hranice se dnes přesunuje už pěšky. Japonské námořnictvo zmasakrovalo veškeré pokusy o lodní transporty (džunky) a letectvo drtí ve dne v noci klíčové dopravní uzly. Prakticky všechna větší nádraží, křižovatky a mosty už padly za oběť přesnému bombardování japonských letounů Aichi-Val (střemhlavé bombardéry).

Válka ve vzduchu je naprosto jednostranná, poté co čínská strana přesunula své veškeré dostupné letectvo k frontě byla tato letecká armáda rychle zdecimována nepřekonatelnou leteckou převahou. Kvalita japonských letounů i pilotů "sfoukla čínské letectvo jako drak pavučinu" a většinu letounů nakonec zničila na zemi. Vzhledem k takřka neexistující protivzdušné obraně Číňanů ani "nebylo o čem". Japonci každopádně většinu svého letectva soustředí proti severu korejského poloostrova a jejich letectvo funguje především jako "lítající dělostřelectvo", jen menší část letounů zalétá nad Čínu a občasnými nálety připomíná Dračímu císaři "jak maličký proti japonské vzdušné nadvládě je".

Japonské vylodění na čínsko-korejské hranici:

Izolované a těžce zkoušené jednotky japonských pohraničních vojsk posílené o vojáky námořní pěchoty od počátku války vzdorovali na malém pruhu pobřeží a zdáli se být již ztraceni, když připlulo jádro Nihon Kaigun a smetlo poslední z čínských útoků (před 3mi týdny) svou palebnou silou. Po tomto úspěchu zahájili Japonci posilování zdejších předmostí proviantem a hlavně čerstvými jednotkami z Japonska. Nyní je zde vyloděná celá jedna japonská armáda, která vytlačila Číňany v daném úseku od pobřeží. Čínské velení urychleně rozmístilo v jejím okolí 3 vlastní armády a momentálně zde vládne patová situace. Ale to Japoncům zjevně nevadí, protože zde již rychle budují letiště a sklady a hodlají udělat z tohoto předmostí "nepotopitelnou letadlovou loď", ze které již nyní startují roje taktických úderníků Aichi-val nesoucí bomby nad čínský postupový koridor.

Pohledem ze zahraničí:

ITAR-TASS (komentář Žukova):

Na rozdíl od obvykle oslavných článků na téma "hrdinný boj čínských rolníků proti japonskému imperialismu za osvobození korejského lidu" deníku PRAVDA pustil si generál Žukov "pusu na špacír" a prohlásil, že v "životě neviděl tak mizerně připravenou operaci" načež vyjmenoval všechny zjevné nedostatky: nulová předválečná příprava a organizace týlu (první sled nastupoval do války na 50% stavech), žádný průzkum, absolutní selhání ve snaze ochránit vzdušný prostor nad vlastními jednotkami a konečně nepochopitelné nerozmístění jádra čínských vojsk v Mandžudsku před zahájením invaze. Žukov utrousil jen pár komentářů plných respektu směrem k čínské "polní generalitě", která dělá "nemožné s tím co má" a to za podmínek, kdy jakékoliv její selhání může být odměněno rozčtvrcením dotyčného generála z rukou císařských úředníků.

LONDON TIMES:

Londýnské Timesy popisují válku spíše z japonské strany a komentují "gargantuovský úkol" japonského námořnictva, železnic, dopravního letectva a extrémní náročnost na organizaci logistické operace jejímž úkolem je přesunou 30 armád (po 100 000 mužích) do Japonska. Ostatně fakt, že počet armád stoupl z 6ti (začátek války) na současných 21 v průběhu pouhých cca 40-50ti dnů je obdivuhodný logistický zázrak. Ale jak píší Timesy - ještě zdaleka není nic rozhodnuto, protože doposud nesjednotili Japonci všechny své armády na frontě a rozhodující bude, zda se podaří Číňany zastavit na "Železné linie" a zabránit katastrofě při ústupu na ní.

FRANKFURTER ZEITUNG:

Německé noviny hodnotí válku především globálně (i proto, že nemají v Koreji zatím vlastní korespondenty na frontě) a tak vypočítávají čínské taktické úspěchy a japonské úspěchy strategické. Generál Erich von Ludendorff, se v rozhovoru pro tyto noviny vyjádřil mimo jiné i následujícími slovy: "Doposud mnohem větší taktické umění - zejména to improvizační - předvedli z občanské války v Číně zkušení čínští velitelé, bohužel pro ně válku nevyhrává taktika nýbrž strategie a z dlouhodobého hlediska si japonské velení počíná prozatím mnohem úspěšněji. Dokážou-li Japonci spořádaně ustoupit na Železnou linii a zastavit na ní čínský postup čeká Číňany dlouhá a krvavá cesta domů. Japonci - pokud mohu soudit - zničí veškerou infrastrukturu, znemožní ústup za dne a pak obchvátí čínské jednotky a zničí je ještě v Koreji jednu po druhé. Ale samozřejmě... aby toho byli schopní musí spořádaně ustoupit na Železnou linii jak plánují a tam Číňany zastavit. Jinak se může dít ještě všelicos."

AKTUÁLNÍ POMĚR SIL V KOREJI:

ČÍNA:

Čínská armáda:
(první, druhý, třetí a čtvrtý sled (část))

31 armád (po třech sborech) = 93 sborů na cca 2/3 stavech = 3 100 000 mužů
1 letecká armáda = 1200 letadel (z nich nejméně 800 zničeno) = 400 letadel všech typů

- očekávané posily (březen):
(čtvrtý (část), pátý a šestý sled))

19 armád (po třech sborech) = 57 sborů na 100% stavech = 2 850 000 mužů
+ cca 500 000 mužů na doplnění stávajících ztrát

JAPONSKO:

Japonská armáda:

21 armád (po dvou sborech) = 42 sborů na 90% stavech = 1 900 000 mužů
3 letecké armády = 3600 letounů (z toho ztráty 72 letadel /2%/)
Nihon Kaigun (jádro japonské flotily)

Očekávané posily:
9 armád (po dvou sborech) = 18 sborů na 100% stavech = 900 000 mužů
+ cca 300 000 mužů na doplnění stávajících ztrát
2 letecké armády = 2400 letounů

Čínské žádosti a intervence SSSR:

STAVKA se i nadále staví velmi kriticky k vstupu do čínsko-japonské války a v podstatě celé vedení Rudé Armády tvrdí, že "Číňané si to zbrklým útokem bez mobilizace a přípravy" strašně zkomplikovali. Ale...

...pokud by politické vedení státu trvalo na vyslání nějakých jednotek a pomoci, tak navrhují:

-vyslat nejméně dvě letecké armády (a současně zadat výstavbu 2-3 nových, protože lze očekávat, že japonské letectvo sovětské letectvo bude dost decimovat /početní převaha a zkušenosti jap. pilotů/)
- vyslat 3-5 sborů (plně mobilizovaných) tedy 150 - 250 tisíc vojáků na vybraný úsek fronty, kde by sovětské jednotky (zejména mechanizované) mohly působit jako "kopí" čínského útoku

Reálně je možné vše připravit a dopravit do konce dubna (snad), když Číňané upřednostní sovětské jednotky v přesunech před vlastními. Bude taky nezbytné převzít nějaká letiště v Mandžudsku a zmobilizovat přepravní letadla Aeroflotu pro zásobování o nutnosti dopravy zásob pro vlastní (a později čínské) jednotky přes Transsib a manchurijskou dráhu nemluvě.

SEZNAM A ROZMÍSTĚNÍ ČÍNSKÝCH VOJSK:
(udělej si vlastní rozmíštění v deníku!!!)

Korea: 93 sborů
(početní stav 60%, vojáci k doplnění: 1 860 000 (jsme schopni doplnit (březen): sotva 300 000)
- pěchota I.: 31x
- pěchota II. 32x
- jízda I.: 15x
- jízda II.: 10x

(možnost přezbrojit 15x pěší divize (I nebo II.) na 10x pěší divize III a 5x dělostřelecká divize III., nutnost vyřadit tyto jednotky z fronty po dobu 1 měsíce a nutnost investovat 15 PK do přezbrojení)

Mandžudsko: 57 sborů
(početní stav 80%, vojáci k doplnění: 570 000 (jsme schopni doplnit (březen): sotva 200 000)
- pěchota I: 29x
- pěchota II.: 18x
- jízda I.: 10x

Mandžudsko II.: 10 sborů
(početní stav 100%, probíhá přezbrojování z kořistných zbraní
prozatím nenasazeno a drženo jako "strategická rezerva gen. štábu")
- původně jízda II.: 10x -> po zamýšleném přezbrojení

-> jízda III.: 5x
-> jízda IV.: 5x

Letectvo:

1. letecká armáda (33.3% stav), ztraceno 800 letounů zbývá 400 letounů
- jednotka výrazně dezorganizována bez PHM a adekvátního množství munice
- jednotka výrazně rozptýlena na menší letiště v Mandžudsku mimo záměr Japonců

House Hohenzollern-Romanov?

(Velkokněžna Kirila Kirillovna Romanova)


(Michael I. - král polský, korunní princ rumunský se zvláštním britským přidělencem ministerstva zahraničí Neville Chamberlainem)

Král Michael I. je chvíli bez dozoru otce (Carola II.) a již si plní své mladické sny, do Varšavy na svůj dvůr nechal pozvat Kirilu Kirillovnu Romanovu, se kterou udržoval v minulosti blízký vztah do momentu než jej z politických důvodu (SSSR) král Carol II. ukončil. Nyní ve Varšavě, když je otec daleko a s podporou zvláštního britského přidělence Chamberlaina, který působí jako vysoký hodnostář britského ministerstva zahraničí pro "střední a východní Evropu" začal znovu oživovat svůj plán na spojení rodu Hohenzollern a Romanov.

Restaurace Romanovů v rámci evropských šlechtických rodů je však pochopitelně značně kontroverzní a z úhlu pohledu bolševických vůdců může být vykládána jako přímý pokus o provokaci. Sám král do situace přilil možná trochu oleje do ohně, když prohlásil: "Nejsem králem nějakého zbabělého národa, který by se bolševiků, jsem králem hrdého národa, který bude vrahy z Kremlu vždy ignorovat a pohrdat jimi. Není žádné šance na mír s bolševickým morem." Zda sňatek a královi teze (Polsko a SSSR nemají vzájemné diplomatické styky, žádné smlouvy o uznání a Pilsudský ve dvacátých letech Sovětům opakovaně vzkázal, že "nikdy, nikdy, nikdy neuznáme právo na existenci hrdlořezům a lůze") potvrdí i stávající polská vláda těžko říct, každopádně od dob Pilsudského se změnilo jen to, že Polsko-Sovětské vztahy jsou chladné jak sibiřská země a obě země se vzájemně ignorují.

Something strange happened:


(HMS Ceylon, Fiji-class cruiser)

Admiralita hlásí, že došlo k závažnému incidentu způsobeného blíže nespecifikovaným způsobem. Tajná zpráva hovoří o křižníku HMS Ceylon, který se jako jeden z posledních teprve nedávno vrátil z moří v okolí Špicberk a severního Norska, kde patroloval ještě před pár dny. Krom incidentu u Špicberk se za více než 2 měsíce pobytu v chladných arktických vodách účastnil i průzkumných cest k teritoriálním vodám SSSR. Vizuální kontakt navázal s několika loděmi Severomořské flotily (mezi jinými s křižníkem Moskva admirála Gorškova, který mu vyplul v ústrety z Murmanska, aby ho "odehnal") a nyní po návratu procházel běžnou údržbou, která však zjistila něco... znepokojivého.

Celá loď je ozářená "paprsky smrti" (radioaktivitou) nízké úrovně. Pro zdraví člověka naprosto neškodné. Vědci spolupracující s admiralitou se nyní spolu přou o zdroj této radiace. Jedna část tvrdí, že jde o výsledek ionizačního záření ze stratosféry (viz nedávná velká polární záření), další tvrdí, že jde o efekt britských radarů na pobřeží (odražené paprsky radaru zanechaly stopy na lodi)... jenže HMS Ceylon je JEDINÁ loď celého Task Force II, která takto ozářená je. Ozáření je násobně vyšší než by dokázal britský radar a současně má jiný charakter než ionizační záření ze stratosféry (aspoň podle oponentů teorie ionizačního záření). Navíc zbytek flotily je netknutý takže to co to způsobilo zasáhlo jen a pouze HMS Ceylon.

Teorie jsou tři:

- polární záře: 70% pravděpodobnost
- britská radarová soustava na pobřeží: 210%
- jiné (kupříkladu "roentgenová bomba" či "vysokovýkonný zářič X-ray radarového typu"): 10%

*roentgenová bomba = existuje vědecká teorie související s atomovým výzkumem, že při neřízené štěpné reakci by se mohlo uvolnit velké množství ionizačního záření, není ale známa technologie, která by to uměla uvolnit... každopádně podezřelým by zde byla Francie
*vysokovýkonný zářič X-ray - nejen radar využívá X-ray (roentgenové paprsky), může jít o ionizační záření na mikrovlnné bázy či může jít o testování "paprsků smrti" (dost populární ve science-fiction této doby), to co se stalo na HMS Ceylon však nezapadá ani do jednoho, na standardní radar je to "násobně silnější a výkonnější", na paprsky smrti to zase výkonem vůbec nestačí

Redut-K: First test


(Křižník Mockba)

Admiralita hlásí, že úspěšně otestovala REDUT-K instalovaný nově na křižník Moskva. Zaměřen byl cíl (HMS Ceylon) ve vzdálenosti 105.5km, zaměření cíle úspěšně potvrdila jedna z ponorek. REDUT-K je schopen zaměřit teoreticky cíle vzdálené až 120km, ale počítá se snížením výkonu na 80km (protože momentálně jde o neskutečně energeticky žravou věc, která nemůže "být zapnutá furt"), REDUT-K aktuálně spotřebovává prakticky veškerý energetický výkon lodi (je vysoko se spotřebou nad ostatními radary a to o dva řády - odhaduje se, že konkurencí vyvíjené technologie podobného typu spotřebovávají 5-15% oproti REDUT-K). Má vytrvalost 120 vteřin (pak se musí minimálně na 10 minut vypnout kvůli zchlazení krystalů, které jinak roztaví) a dosah 80-120km, dokáže však zaměřit s velkou přesností i malé cíle. Momentálně probíhají zkoušky proti vzdušným cílům a vypadají nadějně.

Negativa: krom vysoké energetické spotřeby má také negativní dopady na lidské zdraví, stát přímo v cestě paprsku způsobuje na bezprostřední blízkosti popáleniny 1-3 stupně (dle délky pobytu v paprsku - obvykle se příznaky projeví od 2minut výše), na větší vzdálenosti (od 1km víc) už jsou škody na lidském zdraví zanedbatelné. Krátkodobé vystavení paprsku způsobí nauseu (zvracení), nevolnost a slabost.

Redut-K2 & Redut-K3:

Za 20 PK je možné vyvinout Redut K2, který bude "optimalizovanou" verzí původního radaru a to s dosahem 80km a nižším výkonem (cca o 50-70%). Absolutní zobrazení (cíl o velikosti 1x1 metr) je možné na vzdálenost cca 16-20km.
(Vhodné jako klasický lodní radar s detekcí lodí na 80 km a letadel na 20km.)

Za 20 PK je možné vyvinout Redut K3, který bude "předimenzovanou" verzí původního radaru s ještě vyšším výkonem (2-5x) s cílem dosáhnout absolutní hranice zobrazení 200km a "absolutní přesnosti zobrazení" (cíle 1x1 metr) na 40km.
(Vhodné jako velký přehledový radar (možno instalovat i na větší plavidla) s dosahem 200km (lodě) a 40-60km (letadla). Nevýhoda je zde jasná... obrovská energetická spotřeba a nemožnost neustále držet v režimu "zapnuto".)

Royal Marine Corps:

Se zeleným baretem na hlavě vzniká v Británii nová jednotka pod názvem "Royal Marine Corps", která představuje sbor elitní námořní pěchoty. Rekrutována z nejlepších jednotek pozemního vojska a doplňována důstojníky z námořnictva a letectva (co mají zkušenosti s výsadky) vzniká tak úderná síla uzpůsobená pro námořní i letecké výsadky.

V rámci Royal Marine Corps, také vzniká jedna brigáda "Commandos" a jedna brigáda "Special Air Service (SAS)", které představují nové metody vedení války. Je trochu kontroverzní, že z popisu jednotky Commandos vzniká v Británii jednotka, která mimo jiné cvičí průnik na území nepřítele v civilních šatech, sabotáže a další diverzní operace, ale to je tak asi vše co se dá říct, neboť veškeré další informace jsou drženy pod pokličkou. Armáda i Admiralita spolu s letectvem drží jednotku v režimu tajné, nicméně se zdá, že Royal Marine Corps bude po dostavbě rozčleněn na samostatný výsadkový sbor letectva a samostatný výsadkový sbor námořnictva.

Likvidace nezaměstnanosti v britské Kanadě a ve Skotsku:

Zájem o rekruty ze Skotska, Nového Skotska (Scotia), New Foundlandu a z Labradoru roste. V případě Nové Skotie (která je součástí francouzské Kanady) je to o to pikantnější, že jde o cizince hlásící se do britské armády v rámci speciálního "zahraničního programu", který má za cíl jediné. Vybudovat nejméně dva další sbory "elitních jednotek skotského typu". Protože rodilých Skotů vhodných do aktivní služby stále (díky extenzivnímu verbuňku) rapidněji ubývá, tak začalo vedení armády hledat právě v těchto třech kanadských teritoriích a na státní hranice se přitom neohlíží (prostě otevřeli zahraniční sekci a obhajují to případem "francouzské cizinecké legie").


(kanadští "Vikingové" ve výcvikovém táboře ve Skotsku, všimněte si letního oblečení ... vždyť už je přeci březen!)

Při hledání "drsných a drsnějších" už nemohli mít britští verbíři lepší výběr, než právě Newfoundland a Labrador. Zdejší "drsný kraj", který který sice leží na stejné rovnoběžce jako Skotsko je však omýván studeným labradorským proudem zatímco Skotsko teplým golfským proudem plodí drsné námořníky a dřevorubce. Právě tam cílí verbíři královských vojsk. Nabízí v pravdě velmi dobré platy a počáteční slušné hodnosti (verbují často z rodin majitelů pil, lodí a takový 40ti letý mořský vlk z Kanady co je zvyklý se "vyloďovat v bouři každý den" se už zaplatit nechá a vojína na buzeráku vám věčně dělat nebude), stejně jako - pokud chtějí verbovat - musí slevit z předpisů (vzhledu) britských vojáků. A tak se rodí první fousaté jednotky, které však už na výcvikových pláních prokazují, že byly správně vybrány a sestaveny. A svět tomu nebude chtít věřit a rozmazlený londýnský důstojník taky ne, ale i mezi těmito drsňáky a ještě většími drsňáky se najde uzounká vrstvička několika desítek až stovek ... ještě ještě větších drsňáků...

Nordland Battalion:

V rámci smíšeného kanadsko-skotského Royal Berserk Corps vznikl i opravdu unikátní (po všech stránkách) prapor nazvaný "Nordland Battalion". Tento prapor vede Freddie Fergusson rozený Skot z dánsko-skotského manželství většinu svého života strávil v Grónsku a v Norsku v rámci své služby v dánské armádě (v rámci smíšené "Norsk-Danske Telemark-Finnmark Division"). Elitní norsko-dánská divize vybudovaná v posledních dvaceti let z horských jednotek Norska a doplněná o "chlapce z Kodaně" dnes působí v nejsevernějších částech Norska v Grónsku jako "odstrašující síla" proti případné invazi z východu.

Freddie Fergusson se však nedávno nechal z armády propustit a doufal ve spokojený život spojený s "kácením stromů a zabíjením tuleňů" v Labradoru a tak se dostal do hledáčku britských verbířů. Museli ho hodně uplatit - a to ne penězi ale výsadami - aby ho zlanařili ke vstupu do britské armády s pověřením sestavit "prapor největších drsňáků Severu". Podařilo se a nyní major Freddie Fergusson sestavuje prapor "magorů Severu", kteří mají vlastní uniformy, povolenou libovolnou délku vlasů i fousů a za symbol praporu nasaditelnou sekerku namísto bajonetu (i pušky se jim musí vyrobit jiné, aby šly použít v boji jako sekery). Tahle "skopičina" údajně vznikla tak, že Fergusson považoval zbraň se kterou v nejhorším půjde kácet dřevo a rozdělávat oheň. Sekerku mu nakonec schválili (generál na štábu, který to v Londýně podepisoval byl údajně před podpisem "zákeřně" opit jak Dán) právo nájezdů na sousední státy už prý ne. (Ale tohle je spíše vtipná historka, kterou se baví tisk... co je na ní pravdy, těžko říct.)


(Freddie Fergusson v uniformě "Royal Nordland Battalionu"

RE: Souhrnné reakce Španělsko

1) Darování občanství - OK vyhlaš veřejně...

2) Indie - sbor za 15, letecká armáda za 5 - objednávka je: 4x sbor a 2x letecká armáda, pronájem přístavu Španělsku je politická sebevražda pro kohokoliv kdo by to prosazoval

3) Maroko má většinu sil na severu země a nejméně 1/3 pak na španělsko-marocké hranici, rozšíření zvěstí, že se francouzská republika chystá Španělsko napadnout je zbytečné, nikdo tomu neuvěří (v současné době)

4) Kalifornie je SOUČÁST USA (viz mapa v HP) a má jen rozsáhlé autonomie, větší než ostatní státy USA a je tak spokojena a určitě na tom nehodlá nic měnit.

Franco-francouzská válka na obzoru:

L´Empereur Jean I. Bourbon oznámil před francouzským parlamentem (složeným z jmenovaných a dědičných šlechticů), že francouzské námořnictvo, letectvo a pozemní síly dosáhly nejvyššího stupně válečné připravenosti pro vypořádání se s "bolševickou lůzou z Afriky, která okupuje právoplatné državy velké francouzské říše".

(Rétorika císařství nazývající republikány bolševiky je běžnou součástí francouzské císařské propagandy a nemá nutně cokoliv společného s realitou. Každý republikán, liberál, demokrat = bolševik.)

Blokáda severoafrického pobřeží:

Francouzská středomořská flotila vyplouvá z Toulonu aby uzavřela pobřeží Alžírska a Tuniska a oddělila jej od světového obchodu. Každá loď, která se pokusí vstoupit do zdejších teritoriálních vod či se je pokusí po 15. březnu opustit skončí na dně moře.


(Richelieu-class (BB VIII.) ve Středozemí.)

Osmané a (jiho)Italské království:

Blokádu uznávají a okamžitě vyjadřují podporu Francouzskému císařství - (jiho)Italské království a Osmanská říše. Osmanská říše dokonce vyhlásila mobilizaci jednotek v Libyi a v Palestině (z obavy z egyptské a případně britské reakce) a oznámila ústy sultána Mehmeta, že je připravena umožnit přistání francouzských sil na svém území v Libyi pro provedení útoku na Tunis z osmanského území. Ostatně Egypt už na Sinaji mobilizuje a převádí svá vojska přes Suez (na průchod má právo) proti Osmanům.

Situace ve Středomoří... "válka poražených"?

Situace ve Středomoří je velmi výbušná už jen z toho titulu, že Velká Británie je pořád přátelská (byť oficiální pakty nejsou) vůči Francouzské republice a s Egyptem a Portugalskem, které nejsou zrovna přáteli Francouzského císařství. Osmansko-Egyptská válka by navíc představovala obrovský problém pro Němce kvůli Suezu, protože je těžko představitelné, že by se Egypťané či Osmané nepokusily válčit i v této oblasti.

Ale situace jde mnohem dál. Sluneční záře se již nyní odráží od všech jiho i severo italských bajonetů, kde Habsburkové a Bourboni stojí proti sobě ve "svaté věci" sjednocení Itálie a kde za jedněmi stojí Francie a za druhými Rakousko a Británie (potenciálně). Zkrátka hrozí - pochopitelně jen v extrémním případě - válka "poražených" z Velké války a staré dobré soupeření mezi císařskou Francií a Velkou Británii. Nemluvě o zájmech Holandska, které ač navenek nemá s konfliktem nic společného má poslední léta tendenci stát vždy instinktivně na opačné straně než Britové.

Nulté dějství války:

Císařské Atlantická a Středomořská flotily vyplouvají:

Francouzi však nečekají, neváhají a jednají. Jejich Středomořská flotila míří k alžírským a tuniským břehům a Atlantická flotila vyplouvá z Brestu směr Gibraltar. Z druhé strany republikánská flotila opouští Dakar a míří taktéž k Gibraltaru (kde se dost možná obě flotily střetnou) a jejich Středozemní flotila v Mers-el-Kebíru (válečný přístav u Oranu) má plnou pohotovost. Jakmile padnou první výstřely je vše jasné, ale bude to jen faktický začátek války, která probíhá de-iure stále. A císařství momentálně rozpoutalo její další horkou fázy... po deseti letech klidu.

Postavení Německa:

Někdo by mohl tvrdit, že Němcům může jakákoliv válka mezi Francouzi (a Francouzi) a Brity královsky vyhovovat, ale tak jednoduché to není. Pokud se Rakousko zaplete do války, která vybuchne v Itálii (což je takřka jisté, že při temperamentu Italů vybuchne), tak bude hasit řetězovou reakci po celém Balkánu. Uhrové proti Rakušanům, Srbové proti Uhrům, Rumuni proti Uhrům, Bulhaři proti Rumunům, Řekové proti Bulharům a Albánie proti všem... může být "klidně" dominový efekt na jižním křídle evropského kontinentu. Nemluvě o tom, že Osmanská říše i SSSR mají své ambice. Situace je zkrátka vážná a při konfliktu v Asii, který doposud překrýval evropské záležitosti se nyní může snadno stát, že buď Franco-francouzská válka proběhne tiše bez angažmá dalších mocností, a nebo... naopak nová válka v Evropě a v Africe překryje tu v Asii. A že "B je správně" naznačuje už nyní velmi ostré varování Vídně Osmanům, neboť Vídeň nemá ani za mák zájmu na tom aby Osmané nyní posilovali jakýmkoliv způsobem, když se nyní v Arábii (nepřítel Osmanů) podařilo najít taková naleziště ropy.

Zákon o Thoriu

-Všechny žíly Thoria nalezené na území Brazilského císařství patří Brazilskému císařství

-Císařství zakazuje jakékoliv překupování Thoriové rudy mimo oficiální kanály Císařství

-zbytek nechám na odpovědných ministerstvech - reálně fakt netuším jak to napsat, aby to nebyl totální brak právničina je věc co fakt jde totálně mimo mě...

UK + CSA Manévry

Pozvání flotily CSA na Manévry v oblasti Bermud. Za UK se jich účastní I. II. a III. Task Force. Mělo by se jednat o manévry, ve kterých natrénujeme spolupráci do budoucího konfliktu s USSA. Nepochybujeme též, že tímto přilijeme olej do ohně co se týče vztahů mezi CSA-UK vs USSA. Ale s tím se počítá. Neděláme si iluze.
Společně s Operačními svazy se na Bermudy přesune i Army of Scotland, nově zformované sbory Marines (budou docvičovány tam) a Army of Wales. Další sbory přesuneme později. Elitní sbory jako první, aby měli více času se připravit. Navíc mohou pak zkoušet simulované vylodění na plážích Bermud.

CSA - UK další dohody

UK by ráda na dobu konfliktu s USSA ráda využívala letišť a přístavů CSA, neboť dolet letadel z Bermud je neefektivní. Pokud CSA svolí, bude připraven těsně před vypuknutím konfliktu, přesun 2 leteckých armád z UK na zvolená záložní letiště CSA, aby letectvo UK mohlo podpořit invazi UK a útoční operace CSA. Podobně tak aby naše lodě mohli využít přístavišť a zázemí v docích CSA.

Námořní manévry Britů a CSA:

(Modernizovaný bitevní křižník třídy Lexington /VII./)


(Bitevní loď třídy Louisiana (ex-Colorado) /VII./)

Nedaleko Bermud se konají manévry britského námořnictva a námořnictva Konfederace. Mohutná koncentrace bitevních plavidel a letadlových lodí doprovázených množstvím křižníků a dalších plavidel vzbuzuje pochopitelnou pozornost. Oficiální zpráva britské Admirality tvrdí, že jde o spojenecké cvičení mezi CSA a Velkou Británií.

Reakce USSA:

(USSS North Carolina /BB-VIII./)


(USSS New Jersey /ex New Mexico/ /BB-VI./)

Reakce z USSA přišla okamžitě. Tamní vedení si to vyložilo za typickou "gunboat policy", kterou velké mocnosti Evropy naznačovaly zemím zbytku světa, kde jejich místo a vyslali do Atlantiku své nejmodernější bitevníky třídy North Carolina pyšnící se masivní protiletadlovou obranou a starší bitevní lodi třídy New Jersey postavené v dobách Velké Války. Oficiální protest USSA byl předán evropským vládám s tím, že "Velká Británie se snaží vrtět psem a provokovat válku na americkém kontinentu".

Reakce USA a Republiky Kalifornie:

Z druhé strany kontinentu přišla též reakce, vláda Spojených států amerických informovala, že se španělská vláda pokoušela přesvědčovat vládu Kalifornie k opuštění Unie což guvernér Kalifornie označil za nejhloupější pokus o rozvrat amerického kontinentu, který kdy viděl. Druhým dechem bylo pak dodáno, že do provozu jsou právě uváděny nejmodernější lodě skutečně jediné pravé americké flotily třídy USS Iowa společně s bitevními křižníky USS Hawaii.

(USS Iowa (BB-IX.) - postavená jako odpověď na třídy Izumo a North Carolina)


(USS Hawaii /v naší realitě jmenovaný USS Alaska/ (BC-VIII.) postavený jako odpověď na třídu Scharnhorst)

Dohoda Německá říše - UK

Vláda Spojeného království by ráda podepsala "tajnou" dohodu mezi Spojeným královstvím a Německou říší, ve které Německá říše přislíbí, že bude ignorovat případný konflikt na Americkém kontinentu (likvidaci komunistů) a na oplátku UK bude ignorovat veškeré konflikty v rámci Evropského kontinentu (nepodpoří Francouzskou republiku, nebude řešit Balkán a pod.). Výjimkou by byla invaze ze strany SSSR, kdyby UK mohla podpořit Německou říši v boji proti rudé hrozbě.
Názor Německé říše?

Přesuny vojsk

- Na Bermudy spolu s Task Force III a IV budou přesunuty další vojenské síly. Tentokráte Army o England a Colonial Army. Bude utužena kontrarozvědka aby o jejich přítomnosti USSA nic nezjistilo. Bermudy prostě na čas odřízneme od zpráv. Je to jen jeden ostrov, to přežijí. ¨
- O pohybech informujeme jen nejvyšší velení CSA, kterému sdělíme přípravu na válku s USSA. Zásobovací konvoje z UK nechť vyrazí na Bermudy a jsou připraveny poskytnout při vylodění ihned zásobování předmostí.
- Pokud CSA svolí ohledně záložních letišť (pokud možno nějakých ne tak moc známých a které lze utajit, rovné upravené louky, maskované sítě,...) tak začneme přesouvat za nocí prvně 1. leteckou flotilu a pak 2. leteckou flotilu do CSA na tato utajená letiště. Přistát, zaparkovat, zamaskovat.

Dotaz - mobilizace

-otázka kolik vojáků můžeme mobilizovat a vyzbrojit do rezervy

Severní obrana Brazílie

-3. a 4. armáda přejdou na mobilizaci plných stavů

3. Armáda
-zajistí naší severní hranici s Venezuelou

4. Armáda
-zajistí naší hranici s Peru

2.Letecká armáda
-bude bránit severní vzdušný prostor Brazílie

Rozvědka Brazílie

-rozvědka v Argentině má hlavní úkol poslat zprávy o vojenských silách Argentiny a pokud možno co nejvíce jejich rozmístění - hlavně ve směrech útoku armád
-bude kooperovat s útočnými armádami a podávat jim informace

-kontra rozvědka musí v Brazílii co nejvíce krýt přesuny našich vojsk - vím půjde to blbě skoro nemožně, ale lovit agenty Argentiny a znemožnovat jejich práci

Pochod do Argentiny

-bude spuštěn pouze po mém výslovném rozkazu - po zprávách od rozvědky
-naše sbory se jen přesunou do výchozích pozic

1. a 2. Armáda
-před překročením hranic, bude probíhat důkladný průzkum a pozorování - aby nedošlo ke zbytečným naběhnutím do neprozkoumaného terénu
-tyto dvě armády překročí hranice Argentiny a mají za úkol obsadit území dnešní Paraguaye
-postup obezřetný a pokud možno zamezit zbytečným ztrátám
--využít maximálně dělostřelectva

5. Armáda
-před překročením hranic, bude probíhat důkladný průzkum a pozorování - aby nedošlo ke zbytečným naběhnutím do neprozkoumaného terénu
-překročí naše hranice s cílem obsadit dnešní Uruguay
-armáda využije mechanizovaného sboru a pokud prorazí linie obrany Argentiny, tak se tento sbor vydá rychle do této mezi a za ním pěší sbory
-tuto armádu bude dělostřelecky podporovat Námořní flotila

Letectvo:
1. Letecká armáda
-tato armáda má hlavní úkol bránit 1. a 2. armádu během postupu do Argentiny
-armáda poskytuje co nejlepší možnou podporu při postupu obou armád
--narušovat spojovací cesty Argentiny a ničit body odporu
-pokud to bude v silách této armády, tak samozřejmě i část letadel musí podporovat 5. Armádu

Námořnictvo
1. Brazilská flotila
-flotila má za úkol podporovat postup 5. Armády z moře

-ponorky flotily mají za úkol pátrat po lodích Argentiny
--ponorkám se povoluje volný lov Argentinských lodí

-letadlová loď bude provádět průzkum - aby jsme nebyli zaskočeni flotilou Argentiny
-pokud bude nutné, podporovat postup 5. Armády

RE: Odpověď mobilizace

- mobilizuješ STÁVAJÍCÍ JEDNOTKY nové si musíš za volná PK postavit normálně, počítej s dodáním do 3 měsíců
- rozvědka: nevidím v deníku rozpočet rozvědky (nevyhodnocuju)
- sbory se přesunou dle plánu

Doplnění stavů

Povolání rezervistů a doplnění všech jednotek na plný stav. Válka se blíží a poloviční stavy by nedávali smysl. Nejsme Čína v Korei...
Jedná se o :
- Army of Scotland, Wales, England a Colonial Army

Event: "British intervention into civil war in America"
(výsledek: Preemptive strike!)

(Nejmodernější tanky USSA typu Sherman patřící 1st Armored Division "Red Rock")

Jakékoliv sebemenší napětí v Americe může snadno vyústit ve válku všech proti všem jak už se o tom v minulosti jednotlivé strany konfliktu mohly přesvědčit. Když tedy prosáklo, že Konfederace a Velká Británie jsou spojenci a ještě ke všemu pořádají cvičení v blízkosti amerických vod u Bermud začalo napětí rychle eskalovat. Vedení USSA očividně přesvědčené o brzkém útoku CSA a USA za podpory Britů na své území proto "zpanikařilo" či se zachovalo "rázně a rozhodně" (interpretace se budou pochopitelně lišit) a bleskově přešlo do protiútoku, aby omezilo možnosti svých nepřátel.


USSA tajně přesunula své tankové rezervní sbory včetně dvojice mechanizovaných sborů "Red Rock" a "Hammer of People" a udeřilo bez vyhlášení války proti Spojeným státům americkým v prostoru Kansas City. Po celé délce fronty od Fayetteville po Grand Forks bylo zahájeno nepřátelství mezi USA a USSA s hlavním bojištěm ve státech Kansas a Nebraska. Kolony "rudých" tanků pokračují svižným tempem kupředu na Topeku a Lincoln. Letectvo USSA zajišťuje letecké krytí podporu pozemním silám. V čele mechanizované armády stojí generál G.S. Patton z Virginie s pohnutou minulostí příslušníka rodiny jež v I. občanské válce bojovala za Konfederaci pročež byl léta perzekuován v USSA jako "třídní nepřítel", aby se nakonec díky své genialitě na bojišti vyšvihl mezi elitu generality USSA.


(V USA zcela běžně ve výzbroji, jinde ve světě takřka vůbec... supertěžké polní dělo ráže 240mm.)

Proti Pattonově mechanizované převaze stojí generál George Marshall původem z Pensylvánie, který bojuje proti USSA od počátku občanské války. Své vojenské ostruhy získal ve Francii, kde v roce 1918 dokázal snad jako jediný velitel dosáhnout se svou jednotkou úspěchu proti velké německé ofenzívě z roku 1918. Krom velení nad "těžkým pěším sborem", který tvoří vlajkovou loď jeho armády velí celé II. armádě USA (3 sbory) a současně patří za moderního architekta ozbrojených sil USA. Spoléhá na palebnou sílu a teorii elastické obrany, založené na protitankových zbraních. Jeho "posedlost" dělostřelectvem vedla také k výboji výborné houfnice ráže 240 mm, která je v americké armádě standardizovanou těžkou houfnicí (Němci - 105mm, Britové - 155mm, Francouzi - 140mm), takže v ústrety Pattonových tankistů teď létají gránáty, které dokážou Shermana přinutit nejméně 5, lépe však 10 kotrmelců.

Letecká válka:

(Bombardéry B-17 mířící na Chicago.)


(P-39 Aircobra USSA - standardizovaný stíhací bombardér)

Válka v Americe je od té právě probíhající v Asii odlišná v jedné podstatné věci. Množství nasazené techniky ohromuje. Obě strany představují vyspělé a špičkově vyzbrojené síly, které nemusí spoléhat na masu pěchoty, ale na technicko-materiální převahu. Na nebi tak nyní proti sobě stojí odhadem 7-8 tisíc letounů všech typů. USA se specializují na kobercové bombardování a palebnou sílu (proto děla a strategické bombardéry u nich hrají prim), USSA zase na stíhačky, CAS a stíhací bombardéry. P-39 Aircobra je momentálně patrně nejlepší stíhací-bombardér na světě. Nejenže dokáže držet krok se stíhačkami protivníka, ale nadto dokáže díky své neuvěřitelné obratnosti a vysoké rychlosti proniknout takřka jakoukoliv protivzdušnou obranou. Piloti AirCobry jsou učeni zasáhnout cíl, rozstřílet cokoliv co se po cestě naskytne a potom zmizet do oblak. Přezdívané protivníky "Smrtihlav" jsou tyto stíhací-bombardéry doslova pohromou pro nepřítele, který nemá dostatečné letecké krytí a výbornou protivzdušnou obranu... a i pak jsou dost na obtíž.



Naproti tomu americké (USA) letectvo spoléhá ve stíhání na bachraté a nepříliš elegantní Hellcaty. "Pekelné kočky" vznikly v důsledku naprostého nedostatku kvalitních stíhacích pilotů (dřív než se nováček na frontě otrkal sestřelila ho Aircobra či cokoliv jiného) jako těžce pancéřovaná letadla, která kašlou na obratnost. Jediné oč jde je dostat do zaměřovače nepřátelský letoun a pak ho proměnit v hromadu trosek. Čelní výzbroj Hellcatů učinila čelní souboje s Aircobra ty naprosto sebevražedné pro sebelepší letecká esa USSA. Hellcat je "křáp" a nikdo si o něm nedělá iluze, ale i rozstřílený jak řešeto je schopný doletět domů i s pilotem v jednom kuse a jeho pilotáž je nenáročná a taktika s ním je zoufale prostá... "prostě ho dostaň do zaměřovače a o zbytek se nestarej", žádné akrobatické manévry, jen jednoduchá taktika vzájemného krytí (lety v kruhu znemožňující nepříteli dostat se vám za ocas aniž by nebyl v zaměřovači někoho z vašich kolegů) a konec šmitec. Hellcaty daly chlapcům z amerického venkova šanci přežít první týdny letecké války a umožnily tak vychovat novou generaci stíhacích pilotů i pro USA.

Vladivostok - rozkazy

- Flotila se přesune na moře.
- Ponorky mají za úkol s pomocí taktiky hit and run potápět japonské přepravní lodě a pokud to bude možné, tak i lodě válečné. Hlavní prioritou jsou ale transporty vojáků, zásob atd.
- Přesun:

Transuralský rezervní vojenský okruh (Kujbyšev):
Kazašský vojenský okruh (Astana):
Transbajkalský vojenský okruh (Bajkal):

K hranicím s Čínou

Aktualizace rozkazů pro Koreu

1. Letectvo se s okamžitou platností stáhne zpátky do Pekingu, pokud se mu podaří zamezit dalšímu podobnému náletu, jen dobře, stejně na nic jinýho nemá.
2. Případný frontální postup a přesun jednotek bude tak jako dosud prováděn primárně v noci, kdy má japonské dělostřelectvo a letectvo zhoršené podmínky, přes den budou jednotky zakopané (to snad zvládnou), čekat na noc a uctívat Císaře.
3. Síly v Mandžusku začnou doplňovat a posilovat frontu - první vlna v celé šířce (aby reálně k nějakému posílení došo), druhá vlna už se bude soustředit do dvou konkrétních ohnisek (vyznačených na mapě hvězdičkou).
4. 15 zastaralých divizí (lvl. 1) se stáhne z jižní části fronty na sever do oblasti, kde již boje ustaly a jsou dostatečně vzdálené od pobřeží (na mapě označeno názvem Jagang-Do), zde začne její přezbrojování na novou japonskou výbavu. (Na mapě to není, ale to snad není nutné.)
5. Po posílení koncentrace vojsk v obou určených bodech, začne koordinovaný útok z obou míst, jejichž cílem je prorazit současné japonské linie a dorazit až k liniím, kde se Japonci chystají na obranu (neočekáváme, že to bdue možné, ale kdyby přesto bylo, můžeme zkusit Japonce překvapit, pakliže nebudou mít přípravné práce ještě hotovy, a narušit i tyto linie. PRIMÁRNÍM cílem je však roztříštit momentální odpor a odříznout pozemní síly Japonska, které se nacházejí na okrajích protažené fronty od zbytku sil. Tyto potenciální kapsy, které bychom rádi označili jsou označeny 1 a 2, a spolu s 3 označují pořadí, v jakém mají prioritu likvidace. Zdá se, že v současnosti je většina letectva a námořnictva koncentrována na západním pobřeží Koreje, pročež se momentálně pokusíme o průlom na východě.
6. Pokud jde o oblast kapsy č. 3, plán je jednoduchý - zakopat se a vydržet. Zakopaní vojáci by neměli mít tak brutální ztráty při nepřátelském bombardování.
7. Z Pekingu přesunout do mandžusko-korejského pohraničí i všech 10 sborů elitních jednotek, kde se připojí k přezbrojovaným jízdním divizím a budou nadále čekat v záloze. Jejich hlavní role přijde až příští měsíc v koordinaci s přezbrojenými dělostřeleckými sbory.

Operační plán invaze do USSA

1. Zničení nepřátelské flotily - Operace "Southern Thunder" a Námořní boje
- Začátek operace bude zahájen mohutným leteckým náletem na loděnice USSA, ve kterých se pokusíme potopit co nejvíce přítomných válečných lodí. Úder bude veden oběma leteckými flotilami přseunutými z UK za podpory leteckých flotil CSA. Je třeba snížit nepřátelskou flotilu co nejvíce dřív, než dojde ke skutečné námořní bitvě - Operace "Southern Thunder"
- Po operaci "Southern Thunder" se dají do pohybu naše námořní síly. Očekáváme, že se s nepřítelem setkají v oblasti západního Atlantiku. Naše letecké flotily se budou snažit vypořádat s nepřátelskou leteckou přítomností zatímco naše flotily zahájí válečné operace. Přítomných je I.-V. Task Force, nechám na admiralitě jejich využití a operační prostor by měl být rozdělen mezi nás a CSA tak aby nedošlo ke střelbě na spojence. Na západě bude letecké krytí prováděno z území CSA, na východě z Bermud. A na severu pak z Newfoundlandu (tam bude přesunuta Fleet Air Arm (Shetlandy, Skotsko))
- Admiralita by měla vzít v potaz větší letecký záběr USSA a dle toho uzpůsobit operace našich flotil (letecké základny USSA jsou prostě blíže, čím blíže budou naše flotily pobřeží USSA).
- Očekáváme, že zároveň s naším leteckým přepadem a operacemi na moři zahájí USSA útok na CSA. Pokud ne, mohly by boje zahájit jednotky CSA. Minimálně aby začaly vázat více jednotke USSA /udržování kontaktu/.
- K invazi dojde, jen co bude nepřátelská flotila natolik paralyzována, aby mohli naše transortní lodě doplout z Bermud až ke břehům USSA. Uvidíme dle vývoje situace.
- K samotným zahájením operací (Southern Thunder) dojde až dají souhlas CSA a všechny jednotky budou na místě.

Současné pozice Čínské armády + nácvik

Jako dodatek bych se ještě rád zeptal své rozvědky na informace o současném rozložení Čínské armády, především pak na mnou zvoleném místě + Hajnonu a přibližné odhady, jak rychle by zvládli do oblasti přesunout nějakou větší sílu.

Zatímco čekám na všechny informace, tak bude armáda nacvičovat vylodění s využitím podpory letectva a námořnictva + poté budování obranné linie, jakmile postoupí dostatečně daleko a bude mít k dispozici dobrý terén pro podporu obrany.

Španělsko reakce:

Rozvědka:

V Číně nemá rozvědka žádné agenty (sežeň neloajálního úplatného Číňana, který by se nebál císařovi pomsty a který by současně měl přístup k významným informacím). Lze použít jen letecký průzkum a odhady. Odhadem je, že na pobřeží od Vietnamu k Honkongu má (včetně vietnamské hranice) Čína asi 1 milion vojáků. Hajnan samotný je střežen méně - odhad 1-3 sbory. (Všechno je to ale odhad hraničící se spekulací.)

Názory generálů a rozvědky:

Obdržel jsi směsici názorů od doporučujících provést operaci po ty odmítavé. Argumenty jsou různé, každopádně rozhodnutí patří vládě (tobě). Panuje největší shoda na tom, že "když už to provést tak v omezeném měřítku" (Hajnan + část pobřeží) a rozhodně se nepokoušet vstoupit do hloubi čínského území.

Investice do zbrojení:

Armáda je vždy uvítá (stačí rozdělit PK a nakupovat), spolupráci s Německem se nebrání nikdo (dohodnout se ale musí španělská vláda s německou).

Bitva u Oranu:

(Propaganda Republiky - BC Dunkerque (VI.) v čele.)

Nevyhnutelné nastalo a další kolo francouzské občanské vypuklo. Císařská Středomořská flotila dorazila k Oranu odkud vyplula flotila Republiky. Jakmile se lodě dostaly na dostřel opustily první salvy z bitevních lodí Richelieu a Jean Bart hlavně 380mm děl a vyrazily na svou zkázonosnou cestu vstříc republikánské flotile sestavené se starších bitevních lodí tříd Bretagne, Coubert vedených bitevními křižníky Dunkerque a Strasbourg.

Méně početná ale modernější císařská eskadra začala velmi brzy dávat najevo svou palebnou převahu nad pomalejší a starší (byť početnější) republikánskou eskadrou. Jen šťastný zásah z bitevního křižníku Strasbourg způsobil vyřazení půlky jedné z příďových věží bitevní lodi Jean Bart (když střepina po výbuchu AP granátu "prosekla" pancéřování věže "B" na levé straně a pronikla tak do levé střelecké místnosti, kde všechny přítomné zabila). Další císařskou ztrátou byly zásahy těžkých palubních děl bitevní lodi Provence (třída Bretagne) do křižníku La Galissonniiére (VI.), který se přiblížil příliš do dostřelu této stařičké bitevní lodi, jejíž granáty křižník těžce poničily. Ale největším problémem císařských nebyly staré bitevní lodě a bitevní křižníky nýbrž dvojice nových těžkých křižníků "Algerie" (VII.) které díky vysoké rychlosti a dalekonosným torpédům dokázaly v námořních podmínkách předvádět taktiku udeř-a-zmiz. Jedno z torpéd dokonce zasáhlo torpédoborec třídy Mogador a způsobilo řetězovou reakci v muniční komoře, takže se torpédoborec doslova "rozprskl na hladině", jeden z jeho šroubů dokonce přistál na blízkém křižníku, kde při dopadu zmasakroval trojici námořníků.

Ale ojedinělé úspěchy francouzských těžkých křižníků Algérie a bitevních křižníků Dunkerque nemohly zvrátit partii. Admirál Gensoul věděl co je jeho povinnost a to také udělal... otočil flotilu prudce na západ (kurz Gibraltar) a nařídil maximální rychlost všem lodím. Rychlé torpédoborce a rychlé křižníky (patrně nejrychlejší na světě vedle sovětských) následované bitevními křižníky začaly bojiště opouštět rychlostí více než 30 uzlů nechávaje za sebou staré lodě třídy Bretagne (V.) - Bretagne, Provence, Lorraine a čtveřici ještě starších lodí třídy Coubert (IV.) - Coubert, France, Jean Bart a Paris jejich osudu. Admirál Gensoul tímto rozhodnutím rozhodl o zkáze všech 7 ze 7 mi bitevních lodí francouzské republiky. Jeho protějšek admirál Antoine Schwerer, který se nedávno vrátil po nemoci do aktivní služby velmi rychle pochopil, která "hra" se tu hraje a bleskově volil mezi pronásledováním prchající republikové flotily a popravou starších lodí.

Intermezzo - na palubě bitevní lodi Richelieu:

"Merde," pronesl kysele stařičký admiral Schwerer a odložil dalekohled. Pohled jeho podřízených spočinul na něm, bylo to na něm se rozhodnout. "Pane admirále?" dotázal se jeho vice-admirál Joseph Rue? Schwerer je ztěžka vydechl.... asi 23 000 metrů před přídí bitevní lodě Richelieu byly všechny tři - Bretagne, Lorraine i ach ano... Provence... - ty lodě byly jako jeho děti, v dobách Velké války jim velel, pomáhal prosadit jejich stavbu, měly být čtyři... ale ta čtvrtá se nakonec nepostavilo (Řecko tehdy ztratilo zájem). Co se Schwererovi honilo hlavou? Jestli na Provence slouží syn topiče Pontignyho jak kdysi mu tehdy novopečený otec Pontigny sliboval, že jeho syn zde bude jednou sloužit. "Kéž bych zemřel před dvěma lety, když mi našli ten tumor... rodič by se neměl dožít smrti vlastních dětí a nikdo by po něm neměl chtít aby je zabil..." Pohnutý okamžik ticha a nervózní pohledy vice-admirála na kapitána a zpátky. "Vydá stařičký Schwerer rozkaz, nebo nevydá...? Je už starý... a ztrávil ve Středomořské flotile celý život... měli nám sem dát jiného velitele, tohle nedop...," šel tok myšlenek mladšímu poručíkovi u řízení palby na můstku hlavou, když jej utlo jediné slovo suché jako kleč v Provence za parného léta...

"Palte!"

Masakr u Mers-el-Kebíru:

Kapitán bitevní lodi Provence věděl moc dobře, že nemají šanci. Moderní bitevní lodě - byť jen čtyři - proti jeho sedmi starým dámám. První důstojník mu přinesl telegram, kterým ho admirál Gensoul povýšil na vice-admirála a nařídil mu "bojovat vší mocí až do konce". "Tak takhle zní pozvání na hostinu se smrtí?" Kapitán chvíli přemýšlel věděl, že je vše ztraceno, útěk neměl smysl, boj neměl smysl, rozpuštění sestavy nemělo smysl... do Španělska by to stejně nikdy nestihli a i kdyby... stejně by to bylo marné, protože císařství si nepřišlo pro kompromis, ale pro úplné vítězství. "Všem bitevním lodím Středomořské flotily Francouzské republiky, kdo chce bojovat - otočit loď o sto osmdesát stupňů nastavit kurz proti nepříteli. Kdo chce prchat... kurz Gibraltar. Viva la France"

"Kormidlo zcela napravo!" štěkl velitel povel kormidelníkovi a Provence se začala otáčet. První důstojník sledoval z můstku ostatní lodě eskadry... a po tvářích mu tekly slzy... "Ti pitomci! Ti ubozí patetičtí pitomci!" ...sledoval bez dechu jak jedna po druhé točily v ústrety nepříteli všechny bitevní lodě svůj kurz na nepřítele. Novopečený admirál neřekl nic a svého prvního důstojníka chápal... nebylo co říct, nezbývalo než čelit nevyhnutelnému.

Sedm starých bitevních lodí vyrazilo kupředu v severovýchodním kurzu přímo na střed sestavy nepřítele. Které k nim bylo čelem vedené dvojicí lodí třídy Richelieu a čtveřicí lodí třídy Gascogne (BB VII.). Richelieu mají své baterie výhradně na přídi a když odečteme dvě děla vyřazená na Jean Bartu, tak obě tyto lodě mířily na blížící se sestavu 14ti děly ráže 380mm, dalších 16 čelních děl (4x4) poskytly bitevní lodě Gascogne. Admirál Schwerer se rozhodl pro čelní střet, žádné manévrování, žádné kličkování... stejně věděl že na 8 000 - 10 000 metrech zničí nepřítele již torpéda z torpédoborců a křižníků. Republiková sestava mohla nabídnout jen čelních 12x340mm děl a 16x305mm děl. Děl naprosto bezzubých do vzdálenosti 15km potažmo 10km proti čelnímu pancéřování moderních císařských bitevníků. Navíc na ně mířila děla více než desítky křižníků od ráží 152mm po ráži 203mm, které dokonají zkázu baráží zápalných granátů.

Osm střel ráže 380mm ladně opustilo Richelieu a zamířilo k Provence vzdálené pouhých 18 000 metrů. "Dva zásahy, čelní věž vyřazena...," hlásil jen vice-admirál Rue zatímco Schwerer mlčel. Přemýšlel o cti? Přemýšlel o přísaze Republice a pak Císařství? Přemýšlel o těch na palubě Provence a dalších lodí? Těžko říct. Stařičký admirál jen svíral dalekohled až mu bělely klouby. Třetí salva přivodila výbuch muniční komory... Provence přestala existovat. Jean Bart mezitím zničil svého jmenovce z třídy Coubert stejným způsobem. A Gascogne zasáhlo samotný Coubert... hlásili "čtyři ze čtyř" ale Schwerer viděl jen čtyři sloupy vody vedle Couberta... "To není možné... prošly skrz bez výbuchu?" vydechl Rue. "Čtvrtstoletí vývoje... proti dnešním střelám je tehdejší pancíř jak z papíru." "Mám nařídit přebít na výbušnou munici?" Chvíle ticha, Schwerer přemýšlel a pak jen řekl: "Ne... výbušné granáty by rozpoutaly požáry a způsobily by jen víc mrtvých... už takhle je to poprava."

O hodinu později:

Ex-kapitán Provence a "ex-vice admirál" v tuto chvíli již neexistující skupiny bitevních lodí středomořské eskadry se ještě přidržoval trámu, na kterém plaval v "moři mazutu" a ropných skvrn. Všude kolem jen oheň, černá voda, mrtvoly a trosky. A on necítil nic. Možná by bylo správné, aby se zastřelil, nebo se jen pustil trámu a utopil se a přidal se tak k většině své posádky. Ani nevěděl proč a jakou zásluhou přežil výbuch své lodě, ani nevěděl kolik mělo takové štěstí jako on. A najednou mu to bylo jedno. Smrt už nevypadala tak strašlivě uprostřed této zkázy, život se zdál horší. Už už se chystal pustit, když se z kouře vynořil člun s císařskými znaky... a tak byl zachráněn. Ale zachráněn pro co? Pro život v hanbě za to, že nepadl s ostatními?

Admirál Gensoul odbržel poslední zprávu z Lorraine již před více než dvaceti minutami, ale letecký průzkum mu předával poměrně přesné informace, ze kterých si šlo udělat představu o zkáze, ke které došlo. Mlčel. Neměl co říct. Co taky... právě obětoval celou bitevní skupinu, všechny bitevní lodi republiky, aby mohl utéct s křižníky a bitevními křižníky pryč ze Středomoří. Připadal si jako zbabělá krysa a věděl už nyní moc dobře, jak se na něj budou muži na palubách lodí dívat. Jako na zbabělce a zrádce, který vydal rozkaz útect a zanechal na pospas více než 10 000 mužů bitevních lodí. Každý věděl že to byl jeho rozkaz... Gensoul se nadechl a sáhl do kapsy pro obálku, kterou mu doručil kurýr letecky z Dakaru jen pár hodin před bitvou. Škrt zapalovačem a plameny již brzy začaly obálku měnit v prach a popel včetně jejího obsahu a textu: "KŘIŽNÍKOVÁ SKUPINA DO GIBRALTARU, BITEVNÍ LODI POUŽIJTE JAKO NÁVNADU. DARLAN"

Admirál Schwerer seděl mlčky v řídící místnosti a vyslechl si hlášení. Jeho čluny vylovily z vody zatím 3055 námořníků druhé strany... To číslo ještě naroste... o něco... ale ne o mnoho. Zůstal na můstku takřka osamocen, většina důstojníků zamířila do jídelny, kde se právě vydával rum, koňak a spousta jídla. Slavilo se vítězství. Schwerer se nedokázal ani na okamžik přimět k tomu, aby cokoliv slavil. Hořká pachuť bezmoci a ostrá výčitka v jeho srdci mu byly víc než dostatečnými společníky. Zradil? Nezradil? Neměl tam být s nimi? Nakonec prudce vydechl a nabral dlouhý nádech. Potřeboval si vyčistit hlavu a tak udělal to jediné co ho napadlo, vyrazil na palubu mezi topiče a tu noc se opil tak jako nikdy ne tím nejlacinějším chlastem co na palubě byl, aby se druhý den probral kdesi v podpalubí mezi obyčejnými námořníky s bolehlavem jaký nemohl mít ani Napoleon po Waterloo. "Svinská válka!"

Vládě Spojeného Království

Vláda Německé Říše plně souhlasí s předloženou dohodou. Vláda Německé Říše by rovněž ocenila, kdyby Britská vláda definovala své globální zájmy aby nemohlo dojít ke konfrontaci našich stran v Zámoří.

Říšskou vládu by především zajímalo, jaké zájmy má vláda Velké Británie v oblasti Východní Evropy a v Jihovýchodní Asii.

Vládě Polského Království

Císař a Říšská vláda si dovolují pozvat nově zvoleného Panovníka k přátelské návštěvě Berlína. Takováto návštěva bude jistě základním kamenem nově se rodící proti sovětské aliance. Naše strana považuje vztahy s Polskem za páteř nově budované Evropy svobodné od komunismu.

Vládě Brazilie

Německá vláda velice ráda zpřístupní Brazílii veškeré technologie nimiž naše strana disponuje. Považovali bychom za vhodné, kdyby vaše strana vyslala misi, která by si prohlédla naše technologické závody a usoudila jaké technologie jsou pro vás vhodné a potřebné. Naše strana se rovněž nebrání vyslání vojenské mise, která by pomohla se zkvalitněním vašich ozbrojených sil.

Vládě Německé říše

Vláda Spojeného království nemá ve Východní Evropě vůbec žádné zájmy. Tuto oblast považujeme za oblast vlivu Německé říše. Naopak, oblast Jihovýchodní Asie je stálým zájmem Spojeného království. Minimálně Australská oblast a oblast Nizozemské východní Indie považujeme za místa, která jsou v našem poli zájmu. Další zájmy máme samozřejmě v oblasti JAR, kterou považujeme nadále za sféru vlivu UK i po ztrátě této kolonie a další zájmy máme v oblasti Severní Ameriky. Tím výčet našich zájmů víceméně končí. Zájmy Německa jsou pak jaké?

Blízký Východ

- Bude vyhlášena pohotovost jednotek a námořních sil na Maltě a v oblasti Suezského průplavu v souvislosti s možným vypuknutím války mezi Osmany a Egyptem

-co ví rozvědka o silách a situaci obou protivníků, tedy jak Osmanů, tak Egypta.

Vietnam

- Rozvědka ať si pohlídá činnost jak Číňanů tak především Španělů. Jakmile do oblasti dorazí posily z Evropy a Afriky zahájit sérii cvičení zaměřených předně na obranu hranic s Čínou. Pokud Číňané zaútočí je potřeba se připravit na dlouhou a krvavou obrannou kampaň

- Velitelem vojenských sil v Jihovýchodní Asii je jmenován Generál Polní Maršál Walter Model

Španělsko vstupuje do války

Jakmile proběhne náš nácvik, tak necháme maximálně zapracovat kontrarozvědku, aby utajili směr a také aby co nejvíce zadrželi únik informací, kdy budeme vyplouvat. Vyčkáme také ještě chvíli, jestli se nedočkáme nějaké zprávy od Německa, či alespoň nějaké jeho akce v oblasti.

Vyhlášení války předáme v době útoku a co se týče chování k civilnímu obyvatelstvu, tak dokud se chovají poslušně, tak je nechávat na pokoji, samozřejmě není problém jim dát části práci, aby pomohli stavět obranné linie, pokud budou mít zájem, jinak využít nějaké Filipínce, co si budou chtít vydělat a nebojující vojáky.

Naším cílem je tedy vyznačená linie + Hajnan (tam lze hezky využít opět naše letadla a lodě, které by měly mít dostřel skoro všude v rámci ostrova), kdy budeme plně využívat své dělostřelectvo na lodích, aby neutralizovalo veškerou vybudovanou obranu při vylodění. Při tom jim budou asistovat obě letecké armády, které se pak přesunou dále a znemožní ústup těm, kteří začnou utíkat ze svých původních postavení. Jakmile budeme mít zajištěno předmostí, tak začne vyloďování a dle stavu obrany pak následný postup dále.

Náš hlavní štáb a pravděpodobně i letecké základny pro lepší operování v oblasti bude v Guangzhouwan (či pokud tam není nějaké jiné pobřežní město s přístavem a nějakým větším letištěm, našel jsem tohle). To bude obsazeno pomocí našeho elitního pěšího sboru, aby vše proběhlo tak jak má. Po vylodění začneme v oblasti přístavu, odkud půjde zase zpět nalodit jednotky, kdybychom se chtěli stáhnout, budovat první linii obrany (zákopy, opevnění, ...), která bude v případě ústupu zpět do lodí zároveň naší poslední.

Zatímco postoupíme dále, abychom využili dané pohoří jakožto vyztužení naší obrany, tak bude letectvo aktivně využívat svou drtivou převahu jak pro průzkum - sledovat pohyby nepřátelských uskupení, lokalizovat prvky obrany před námi a zaměřit je pro naše dělostřelectvo a bombardéry. Tak pro boj, kdy budou bombardovat nepřátelskou obranu, přisouvajícím se posilám pak cesty, železnice, automobily, prostě cokoliv co by jim zpomalilo přesun a části jednotek taky ústup + kdyby začali budovat nějakou obrannou linii, tak ji taky neustále nenechat chvíli klidu.

Zúčastněné jednotky:
2 a 3 letecká armáda

z hlavní armády v Madridu:
7x pěší sbor
3x horský sbor
2x dělostřelecký sbor
1x mechanizovaný sbor

Z Filipínské armády:
2x pěší sbor
1 elitní pěší sbor
1 dělostřelecký sbor

2x Dédalo-class CVL (V.)
1x Principe de Asturias CV (VII.)
2x Scharnhorst-class BC (VII.) (Reconquista, Inquisicion)
3x Graf Spee-class BC (VI.) (Almiralte, Océan, Rio de Oro)
5x La Coruňa-class CA (VI.)
3x Navarra-class CL (VII.)
3x Blas de Lazos-class CL (VI.)
10x Aquilla I.-class DD (V.)


Zaznačená linie, kam až bychom měli postoupit, může se samozřejmě lišit dle okolností

Dodatek

Dovolit jim se vzdát a chovat se k nim nějak humánně, žádné zbytečné masakry, jsme přece civilizovaní Evropané, narozdíl od Japonců.

Nabídka spojenectví Japonsku, situace s Francouzskou flotilou + Příprava na invazi do Maroka

Japonsku bude nabídnuta spojenecká dohoda, neboť jsme očividně jediní z Evropských mocností, kteří se rozhodli neignorovat Čínský problém a vystoupit na pomoc Japonsku, jež bylo bez jakéhokoliv důvodu napadeno bojechtivým čínským císařem. Naším vstupem do války a invazí se pokusíme odlehčit Japonsku na Korejské frontě, aby Čína musela rozdělit své síly a válčit na dvou frontách zároveň. Tato smlouva by pak platila i do budoucna, neboť vzhledem k našim činům může Japonsko vidět, že je Španělsko dobrým spojencem, který se nebojí pomoci proti nepřátelské přesile. Co se týče průběhu války, tak bych ocenil, kdybychom vzájemně spolupracovali v rámci naší rozvědné sítě a využívali naše letecké armády, kde to bude nejvíce potřeba, tedy když by nepřítel započal silný úder na jedné frontě, tak by se tam přesunuly letecké a případně i námořní posily z druhé fronty a svou drtivou leteckou a dělostřeleckou převahou naprosto otupili ostří každého dalšího útoku.

Rád bych se dotázal na situaci Francouzské republikové flotily, jež dle posledních zpráv mířila směrem k Gibraltaru a jaké bych měl možnosti, kdyby požádali o ochranu? Můžu je prostě ukotvit ve svých přístavech a zachránit je tak od zkázy, přičemž se už nezapojí do dalších bojů?

Bude připravena invazní armáda pro obsazení Maroka, oficiálně však do oblasti přesouváme síly kvůli válce mezi císařstvím a republikou. Je mi téměř jasné, že posílí obranu na severu a jihu, nicméně to je naším záměrem, neboť zároveň s těmito směry útoku provedeme i rozsáhlé vylodění ve větších městech.

Severní hranice Maroka:
3x horský sbor - jsou zde především hory(Atlas)

Jižní hranice Maroka:
2x jízdní sbor(nejvhodnější prostředí pro jízdní sbory)

Invazní armáda:
1x pěší sbor z Karibské armády
2x pěší sbor z hlavní armády

1 letecká armáda

1x Ersatz Monarch-class BB (VI.) (Espaňa Interglista)
1x Roma-class BB (VIII.) Leyenda Nera
2x Navarra-class CL (VII.)
2x Blas de Lazos-class CL (VI.)
10x Teror-class DD (VII.)
10x Furor-class DD (VI.)
20x Aquilla I.-class DD (V.)
20x Avispa I.-class DD (IV.)
30x Type II.-class SS (V.)

Diplomacie

Polská vláda souhlasí se setkáním obou hlav státu v Berlíně. Současně také žádá o poskytnutí technologií na podporu rozvoje polské země a národa.

Válka v Koreji - krvavá železná linie:

Čínský generální štáb v druhé půli reorganizoval vojska a na pokyn samotného císaře zahájil masivní "Císařskou ofenzívu" pojmenovanou prakticky stejně jako německá ofenzíva z roku 1918 (Kaiserschlacht). Prakticky dva miliony vojáků čínské císařské armády bylo po reorganizaci a krátkém doplnění stavů vrženo proti japonským silám na čáře Pchongjang-Wonsan. "Císařská ofenzíva" předvedla několik nových taktických a strategických prvků, které měly napomoci jejich úspěchu. Předně čínští velitelé, kteří předvádějí neuvěřitelné výkony s tím co mají, vyvinuli taktiku "malých přepadových skupin" ne zcela nepodobnou té, kterou za Velké války vyvinulo Německo v rámci svých Sturmtruppen, které za noci přepadají přední japonská postavení a vytvářejí podmínky pro denní masový útok pěchoty. Dalším taktickým prvkem je výhradně noční pohyb jednotek. Čínské sbory jsou schopni "od soumraku do úsvitu" urazit až 30 kilometrů rozptýlit se v nepřehledném terénu, kde přečkají den mimo zrak japonských pilotů a večer opět vyrážejí na frontu. A do třetice všeho dobrého - čínská generalita si vyvinula mimořádně "cynický přístup k šetření vlastních sil", čerstvé posily staví často beze zbraně (snad s jedním granátem v ruce) do čelných jednotek, které trpí největšími ztrátami z hlavní kulometů a dělostřelectva (70-90% není výjimka) a teprve za nimi postupují již bojem zkušené jednotky. Čínský parní válec se tak mění v pomalý, ale o to vytrvalejší "příliv", který hrozí zatopit japonské jednotky na jakémkoliv místě fronty svými počty a taktikou, která v jistých ohledech dává Japoncům donedávna přesvědčených o nadřazenosti svého bojového umění tomu čínskému zabrat.

Ze strategického hlediska však čínská generalita přišla po dvou měsících bojů charakterizovaných vytrvalým tlakem na západní straně poloostrova s plánem "úderu na více místech" (Brusilov 1915). Čínské jednotky tak k překvapení Japonců udeřily na západní, střední i východní části fronty současně s cílem rozlámat japonskou frontu na tři kusy. Výsledkem jsou obklíčené enklávy kolem města Hamheung (kde je chyceno na 400 000 japonských vojáků čelících bezmála dvojnásobné přesile) a Haeju (kde je chyceno na dokonce 700 000 japonských vojáků, proti kterým stojí odhadem 900-1050 tis čínských vojáků. V "Horách Tygřího skoku" (jejichž název dostává s válkou nový význam) to dokonce chvíli vypadalo, že čínský postup směřující původně jihovýchodně prolomí japonské linie a obklíčí (a dost v nastalém zmatku i zniči) trojici až čtveřici japonských armád v okolí Wonsanu, leč čínský generální záměr byl jiny a jednotky "středního frontu" se stočily více na jih, aby narušily co nejvíce železnou linii. Otázka navíc je, zda by čínským velitelům nechyběly jednotky poslané na západní křídlo ofenzívy k probití japonských linií - každopádně, kdyby se jim to bývalo podařilo mohli teoreticky zlikvidovat až 400 000 japonských vojáků jejichž stavy, morálka a zásoby munice byly již na hranici zvládání čínského postupu hornatým terénem.

Operace Kaminoyari (božské kopí):

V nejtěžších chvílích, kdy japonské síly byly nuceny pod neustálým tlakem nezvykle rychle se pohybujících čínských jednotek ustupovat a linie se drolily prokázal Hideki Tojo pověst rozhodného a brutálního velitele, který se nezastaví naprosto před ničím, když spustil operaci Kaminoyari (božské kopí) a současně vydal rozkaz zakazující jakýkoliv další ústup pod hrozbou kolektivních hrdelních trestů pro celé velení jednotek a decimaci mužstva.

Ichi-Go (Fáze jedna)

K nebi se vznesla japonská letadla a zamířila nad čínské postupující linie na středním frontu a přímo na hlavy Číňanů začaly pršet bomby naplněné nervovým plynem. Tentokrát nebylo shozena pár tun, ale během několika málo hodin shodila japonská letadla 4000 tun nervových látek jen v okolí města Sariwon (i na město bezohledu na všechno samotné) a dalších 5000 tun v okolí města Thosan (kde hlavní zásilku doručilo japonské dalekonosné dělostřelectvo), také bez ohledu na město a civilní obyvatelstvo. Mrtvých jsou desetitisíce a Číňané zde byly přinuceni zastavit ofenzívu, protože prostě do mraku jedovatých plynů hnát čínské vojáky bez protichemické výbavy nemělo smysl. Jeden z poněkud cyničtějších německých dopisovatelů z fronty pro Frankfurter Zeitung uvedl doslova: "Japonci u Sariwonu vycákali Číňanům držku yperitem jako my Francouzům u Ypres...," pochopitelně se takový výrok stal v Německu terčem kritiky, ale o tom jindy.

Nii-Go (Fáze Dva)


(Suihojská přehrada na řece Yalu.)

Po zastavení čínské ofenzívy na křídlech postupu na západní straně vystartovala letadla japonského letectva z paluby letadlové lodi Akagi a vybavená hlubokovodními torpédy upravenými závažím pod hlavicí tak, aby vytrvale klesala na korunu přehrady Sui-Ho. Tato Japonci vybudovaná přehrada je dnes 2 největší na světě s aktivní kapacitou (ta která se vyvalí ven, když se přehrada protrhne) až 7,900,000,000 m3 a japonský záměr jasně - úplně zrušit možnost čínského postupu do Koreje podél západního pobřeží.


(útočící japonský letoun nad suihojskou přehradou, na snímku viditelná palba protivzdušné obrany)

Paradoxně zde japonské velení muselo řešit i silnou protivzdušnou obranu, protože Číňané v počátku války se zmocnily přehrady překvapivým přepadem a získaly pod kontrolu snad jako jediná jednotka v Číně mocnou protivzdušnou zbraň v podobě těžkých AA děl a kanónů. Nálet 50 japonských torpédových letounů však tato obrana zastavit nedokázala a po 22ti zásazích torpédy se přehrada protrhla a valící se vodní maelstrom vzal s sebou všechno ostatní (prakticky celou hráz, hydroelektrárnu a samozřejmě stovky km2 půdy). Přílivová vlna sice nezasáhla významně žádné čínské jednotky s výjimkou dvou armád zakopaných na pozicích proti japonskému předmostí při ústí řeky Yalu, ale rozsah katastrofy je patrný všem. Vznikl pás široký místy až 20 km, který nepřekročitelný suchou nohou a cesta pro čínské vojáky do Koreji je tak uzavřená, na jak dlouho čert ví, ale mohou to být týdny i měsíce (na některých úsecích), servány byly všechny mosty na řece a rozsáhlý zavodněný a následně bažinatý terén, který za sebou stahující se voda zanechává nedává moc nadějí na pokračování rychlého postupu suchou nohou.

San-Go (Fáze tři)

Tak jako ze Sedmi ran egyptských byla nejhorší ta sedmá, je to teprve třetí fáze operace "Božské kopí", která přináší opravdovou zkázu. Čínská vojska dorazivší na "Železnou linii" čelí mohutné palebné baráži, novým japonským zbraním (doposud nenasazeným z různých důvodů) jako jsou plamenomety, plamenometné tanky, zakopaná kulometná hnízda vzájemně se kryjící a více násobné polní linii, o kterou je opřeno víc než 1 300 000 vojáků (tabulkově, bez odečtených ztrát z bojů, které lze odhadovat na 15-20%).


(Japonské polní dělostřelectvo - Nemesis čínských polních vojsk na Železné linii)

Do války také poprvé na japonské straně promluvilo dělostřelectvo v masovém měřítku. Pozorovatelé odhadují, že Japonci koncentrují na "Železné linii" na nejméně 10 000 moderních děl schopných měnit čínské útoky na linii v neskutečná jatka. Dělostřelectvo a minová pole (také poprvé ve velkém v této válce) tak naprosto smazávají čínskou početní převahu, která navíc začíná být pouze papírová...

Síly se srovnávají:

...Japonci již totiž dokáží dopravovat na bojiště více než 60% toho co Číňané a to v kombinace s propastným rozdílem mezi čínskými a japonskými ztrátami u bojujících jednotek začíná smazávat pozvolna čínskou doposud nezadržitelnou početní převahu, jen na Železné linii proti sobě stojí papírově 1 300 000 Japonců (80-85% reálně) a 1 450 000 Číňanů (60% reálně), na předmostí v okolí Haeju pak 1 450 000 Číňanů (60-65%) proti 500 000 Japoncům (90-95%) majících dalších 200 000 vojáků v zálohách jižně od linie (100%), u 1 050 000 Číňanů (70-80%) proti 400 000 Japoncům (90-95%). Zatímco na křídlech (proti obklíčeným japonským silám) si Číňané zachovávají dvojnásobnou převahu na hlavní frontě již je to 50:50.... a vezmeme-li v potaz velký technologický rozdíl mezi oběma armádami a fakt, že Japonsko ovládá nebe, tak čínská armáda podle "některých analytiků" právě dosáhla v Koreji maxima možného. Není jisté jaká je přesně situace na bojišti a jaké jsou možnosti čínských sil obdržet posily, ale situace již pro Japonce nevypadá beznadějně.

Von Rundstedtův komentář:

Německý maršál von Rundstedt v interview pro německý tisk se vyjádřil poměrně skoupě, nicméně na přímý dotaz odpověděl, že čínská ofenzíva naprosto selhala ve svém hlavním cíli "rozbít japonské linie" a naopak dosáhla "roztříštění vlastních sil". "Udělali základní chybu v před bitevním rozmístěním vojsk a tuto chybu již jen těžko napraví, kdyby... ale to je spekulace samozřejmě napnuli všechny své síly na východní křídlo fronty mohli jej prorazit a zničit nejméně 4 armády, takto mají své početné síly zakopané kolem obklíčených japonských sil, které jsou zásobovány z moře a pevné si v kramflecích díky námořní podpoře. Myslím, že bitvu o Železnou linii Číňané prohráli aniž by vůbec stihla začít, ale jen Fortuna má to v rukou, takže to berte jen jako můj názor odvozený z pohledu na mapu."

Espaňa Imperialista:

(Espaňa Integralista (BB IV.) - původně Ersatz Monarch rakouské maríny - vlajková loď bitevní skupiny Admirála Louise Barragana vyslaná na Maroko)

(Leyenda Negra (BC VII.) - původně Scharnhorst-class německé maríny - vlajková loď bitevní skupiny Admirála Daniela Vegy vyslaná do Číny)

Někdo... už není jasné kdo řekl (a určitě byl dost moudrý), že Španělům nepatří zbraně do ruky a to už vůbec ne ve větším množství. Vojenská junta španělského státu totiž rozhodla zahájit intervenci a to hned proti dvěma zemím - Maroku a Číně. Tyto války nemají žádné zdůvodnění, které by bylo jakkoliv důvěryhodné, zahraniční tisk a přední intelektuálové mají jasno: "španělskou inkvizici nikdo nečeká" a tyto války jsou projevem jediné věci - čistokrevného španělského imperialismu a touhy znovu se zařadit mezi největší Impéria. A příležitost, jakou dostali díky čínsko-japonské válce či díky franco-francouzské válce se prostě v jejich očích neopakuje.

Maroko: Conquista Africana!

Ze tří stran - ze severu, z jihu a z moře - bylo napadeno Maroko. Tři horské sbory vedené generálem Mezzanem (obávaným berberem - křesťanským konvertitou (u kterého platí bezezbytku heslo "poturčenec horší turka"), který nenávidí Islám) překročily hranice Maroka. Proti nim stojí dva sbory marockých smíšených divizí (pěchota, jízda, dělostřelectvo, obrněné automobily) horších kvalit a ani pohoří, o které jsou opřené jim příliš nepomáhá.... neboť horské sbory jsou pro boj v takovém terénu i v útoku (obzvláště s přihlédnutím k technické převaze) silnější než marocké v obraně.


(/uprostřed/ Generál Franco a /vpravo/ Generál Barrucci v ulicích pokořeného města Tiznit na jihu Maroka)

Z jihu naopak rychle postupují Generál Franco a Generál Barrucci (emigrant z Itálie) jižním Marokem a obsazují město jednu oázu a ves za druhou, nyní jim do rukou padá i město Tiznit (první větší město na sever od hranice Rio de Oro). V čele dvou jízdních divizí prolamují poněkud zaskočenou a dezorientovanou marockou obranu. I na tamní marocké obyvatelstvo jsou praktiky španělské armády poměrně dost drsné. Franco a Berrucci neberou zajatce (zdržovalo by to postup) a spěchají na sever.


Vylodění španělských vojsk v Casablance.)

Vojska admirála Barragana se mezitím v síle dvou dalších sborů pěchoty vyloďují v Casablance a potvrzují tak, že marocký sultanát tak čelí full-scale invazi, která si na některých úsecích nezadá nic s okupací. Marocké jednotky mající dohromady sotva 200 000 mužů horších kvalit čelí úderu naprosto přečísleny nepřátelskými vojsky (útočí až 350 000 Španělů) jejichž vybavenost a disciplína je obdivuhodná.


V Maroku teče krev a španělské granáty trhají na kusy pobřežní obranné linie, na severu horské divize vstupují do Fezu nechávaje za sebou rozdrcený celý jeden marocký sbor. Preciznost úderů ze tří stran, která udivuje zahraniční pozorovatele se pojí s typickou španělskou brutalitou. Tohle je "koloniální válka" typu "búrské války", zajatci se neberou, nepřátelské hlavy se narážejí na kůly a před nadrženým španělskými vojáky zdrhají všechny sukně, které mohou. Španělští generálové po svých vojácích vyžadují pouze tři ctnosti: zuřivost, neohroženost a železnou morálku. Vše ostatní je podružné. Junta vybudovala armádu dobyvatelů a okupantů, ne ochránců a osvoboditelů a Maroko se o tom nyní přesvědčí na vlastní kůži. Nehledě na to, že vyšší šarže si na dobytém území už obsazují vily a domy a celé pozemky (majitelé jsou popraveni jako rebelové či postříleni rovnou bez soudu - takže jsou známy jen zkazky), ostatně ve Španělsku platí: "co urveš to už ti neseberou".

Čína:


(Ostřelování pobřeží Hajnanu.)


(Admirál Daniel Vega po přístání v Hajnanu, jeden z mála "calm & cool" velitelů španělské armády.)

Ve stejný den vtrhla španělská armáda do Číny. Invaze na ostrově Hajnan a vylodění ve městech Leizhou a Zhanjiang severně od ostrova Hajnan byla provedena pod taktovkou Admirála (a nyní i generála) Daniela Vegy jehož tažení se výrazně liší od toho v Maroko. Metodicky postupující generál, který nechává nepřítele před sebou ustupovat a mašíruje v "tříčtvrtečním tempu" tak, aby čínští velitelé "vždy stihli bezpečně ustoupit" si usmyslel, že dobyje ostrov i jižní pobřeží Číny severně od ostrova v rytmu valčíku a "pokud možno bez násilí". Krom bojů proti obklíčenému sboru na Hajnanu totiž čínští velitelé stahují své síly od pobřeží hlouběji do vnitrozemí a vyhýbají se konfrontaci s armádou čítající 850 000 mužů dislokovaných v 17ti sborech mezi nimiž je i elitní pěší sbor obávaných "Conquistadores".


(Španělští "marokánci" ze sboru "Conquistadores".)

Elitou "Conquistadores" a jejím jádrem je řadová marokánská pěchota zvyklá na "hašení požárů" po celé říši. O těhle vojácích se říká, že když to "stát žádá" jsou schopní nejíst, nepít a věčně pochodovat, ale čím hladovější a žíznivější zvítězí, tím větší katastrofu čeká obyvatelstvo dobytých území. Své o tom vědí filipínští partyzáni a tato jednotka je v Asii poměrně známá a ne zrovna v dobrém. Velitel "marokánců" říká údajně jedno: "Největší výhodou vojáků je to, že neumí číst a nerozumí jinak než své hatmatilce. Tak si nikdy nepřečtou Marxe ani Rousseaua, ani žádné další hubitele silné vojenské disciplíny. Řeknu-li jim střílej, tak střílí a nediskutují. Vždy a za všech okolností." Obsazování Hajnanu a čínského pobřeží severně od něj tak probíhá poměrně v klidu, protože čínští velitelé prostě nechtějí vystavit své limitované síly konfrontaci s nepřítelem, který na rychle otevíraných letištích kumuluje stále větší letecké síly dvou plných leteckých armád.

Ausgleich 1938

Nedávno monarchie pod vládou Karla I. zažila něco nečekaného. Rakousko-české vyrovnání?
To snad není ani možné! Ale ano je, i toto se děje.

Karel I., (císař rakouský, král český, markrabě moravský atd.) se rozhodl, že již napravit dávnou
chybu jeho předků při vyrovnáním rakousko-uherském. A proto nechal na svolat zástupce jak české, tak rakouské šlechty na zámek Konopiště, kde pobyli jako hosté Maxe von Hohenberga,syna Františka Ferdinanda d'Este, který se také jednání zúčastnil.



Konopiště

"Naše dva společné národy žijí již mnohá staletí pospolu, za dobu existence naší společné monarchie však jsme nevycházeli moc za dobře. A přestože jsme byli k vám méně vstřícnější nežli k Uhrům, zůstali země koruny svatováclávské nám věrné, narozdíl od zemí svatoštěpánské koruny. A proto bych právě chtěl napravit tuto křivdu, která se odehrála roku 1867 a odměnit Čechy za svoji loajalitu tímto Rakousko-českým vyrovnáním "

Tato jednání na Konopišti pak byla přenesena do celostátní velikosti a začaly přípravy vznik nové monarchie. Po dokončení všech politických záležitostí pak mohl nad Schönbrunnem zavlát nový prapor Rakousko-české monarchie.



Rakousko-české vyrovnání

Vznik nového státního celku: Rakousko-Česko

Pomyslné politické rozdělení na 2 díly:
České země
Země Rakouské

Obnovena suverenita Českého království

Rozdělena určitá ministerstva, důležitá zůstala společná

Vznik nového(druhého) zemského parlamentu v Praze - v čele Antonín Švehla

jediná reprezentace - Karel I. c. a k. - císař rakouský a král český

Vyjednávání s Japonci

Na půdě Legátských měst je navrženo jednání mezi čínskými a japonskými velvyslanci.

Pořad dne je jednoduchý: Budoucnost Koreje, potažmo Číny a Japonska.

Čínští legáti mají několik postupných fází, jak budou upravovat podmínky příměří a věcí nastávajících mezi oběma státy.

Bod první: Příměří, status quo
Válka se zdá zamrznout na mrtvém bodě. Ano, Japonsko má převahu zbrojní, Čína zase početní, ale celá válka je vyčerpávající pro obě strany a rozhodně ne výdělečná. První návrh je ukončení bojů na současných pozicích a posunout tak hranici v Koreji jižně. Přístav Sinuidžu by pak sice přešel papírově pod Čínu, ale tak jako je tomu v případě Vladivostoku, by byl samotný přístav pronajmut Japonsku - na pět let zdarma, následně za v přepočtu 5 PK ročně. Japonsko i Čína se vzájemně vzdají územních nároků a mohou nadále spolupracovat proti evropskému vlivu v Asii.
Jedná se jen o výchozí bod jednání, naši diplomati v tomto případě nebudou vůbec tlačit na pilu.

Bod druhý: Status quo ante bellum
Důvody jsou stejné, zde už diplomati považují za reálné se dohodnout. Válka se prostě chtě nechtě bude vléct ještě roky a veškerý zisk z toho bude vykoupen japonskou krví a nutností se porvat o vliv s Evropany, kteří mezitím budou víceméně beztrestně pronikat do Číny od jihu. Vzdání se vzájemných územních nároků na věčné časy jde s tím ruku v ruce. Čína by však i v tomto případě měla zájem s Japonskem spolupracovat na odstranění evropského vlivu z kontinentu.

Bod třetí: Kapitulace a spojenectví
Název je zavádějící. Jednalo by se o ukončení bojů mezi oběma státy, návrat hranice do předválečného stavu, přislíbení Legátských měst Japonsku spolu s dalším územím na pobřeží Číny (o Mandžusko budou mít jen těžko zájem v tom stavu, v jakém je teď, navíc naše území sahá až k Pacifiku a z ex-ruské provincie by se tak stala enkláva). Důvod, proč by toto mohlo Japonce zaujmout je uzavření spojenecké smlouvy, kdy Čína bude částečně podřízena Japonsku (ekonomické hegemonie Japonska, ale zachování vnitřního zřízení i vlastní armády a nominálně i zahraniční politiky) a společnými silami (Čína manpowerem, Japonsko technologií) VYKOPEME TY ZASRANÝ EVROPANY Z ASII JEDNOU PROVŽDY. Čínský císař s průnikem Španělů do Číny naprosto ztratil zájem o Koreu a "nejraději by je hnal až do Madridu", což se mu bez Japonska nikdy nepodaří. Jedna ze záležitostí, o které má Čína zájem, jsou chemické zbraně, které s chutí nasadí proti Evropanům tam, kde se toho Japonsko z diplomatických důvodů a zachování mezinárodního statutu "toho hodného" nebude moci zúčastnit. První cíl: Legátská města, druhý cíl: Vietnam. Čína prostě je ochotna spolupracovat. Diplomati čínského císaře můžou v tuto chvíli naznačit, že na post čínského císaře by se jistě našla osoba, která nebude zatížena anti-japonskou rétorikou. Padlo jméno Wang Jingwei.

Čínská strana naprosto zapře jakoukoliv snahu o zkontaktování japonské strany skrze diplomatické kanály, měla-li by jednání selhat.

Celkově se dají shrnout jednodušše: Čína je připravena vzdát se mnohého, pokud s Japonskem po boku budou moci nakopat prdel mrchožroutům z Evropy.

Depeše sovětskému vůdci

Chén Shùfān, z vůle Nebes Dračí císař Říše středu, tímto dává sovětským vojskům povolení k průchodu přes území provincií Přímoří, Mandžusko a dosud dobytých území Koreje, za účelem zapojení se do vojenského konfliktu proti Japonsku, který v současnosti probíhá.

Spolupráce s Japonskem, dotaz na rozvědku a Kapitulace Maroka

V rámci naší nabídky na spojenectví navrhujeme, abychom s Čínou jednali jako jedna strana a ani jeden z nás neuzavřel s Čínou separátní mír, čímž by pak Čína mohla vrhnout všechny své síly jedním směrem. Taky tímto získáme silnější vyjednávací pozici vůči Číně co se týče budoucích požadavků. Jelikož Japonské síly již delší dobu bojují s Čínou a vystavěli takzvanou železnou linii, což máme také v úmyslu, takže bychom rádi využili zkušenosti Japonských velitelů a přizvali je jakožto poradce pro naše velitele v oblasti. Věřím, že vaše těžce získané zkušenosti jisto jistě zužitkujeme a budeme moct postupovat mnohem efektivněji, stejně jako znovu zmiňujeme naši nabídku na vzájemnou leteckou podporu, kdyby nepřítel provedl velmi silný úder na jednu z front.

Jaká je situace v oblasti? Co nám hlásí letecké průzkumy a rozvědka ohledně pohybu nepřítele? Začíná se koncentrovat někde před námi? Začínají budovat nějaké obranné linie? Jak to vypadá s armádou, jež měli na hranici Vietnamu a Legátských měst, začali přesouvat ty jednotky směrem k nám? Je možnost je pořádně potrápit leteckým bombardováním železnic, přepravních zařízení, cest a dalších, abychom zpomalili jejich postup? Dále zvážit, jestli vzhledem k možnému přisunutí sil od Číny a s přihlédnutím na náš plán by nebylo vhodné poněkud zrychlit postup, zvláště, když nepřítel ustupuje prozatím(nezapomenout již začít budovat první linie obranny směrem od pobřeží).

Marocké vládě a vojákům je předáno poselství, které je vyzývá ke složení zbraní a kapitulaci. Již teď jsme postoupili výrazně do nitra Maroka a ovládáme většinu důležitých bodů. Pokud tak učiní, tak vojákům bude umožněno dále pokračovat ve svém povolání, akorát za Španělsko, jehož součástí by se stalo. Pokud tak učiní, tak mí vojáci skončí s obsazováním a dalšími akcemi na území Maroka, své území si přece plenit nebudeme. Přijde mi zbytečné pokračovat v této válce, jejíž výsledek je nevyhnutelný, můžou si však vybrat zda-li budou mít na rukou krev svých lidí, protože jim hrdost velela bojovat až do hořkého konce, či zda-li se rozhodnou přijmout danou situaci jak je a vytěžit z ní maximum pro svůj lid.

SSSR a Japonsko ve válce:

(Japonská loď Sato Maru jdoucí ke dnu po zásahu ponorkovými torpédy sovětské ponorky.)

Po potopení dvou menších obchodních lodí patřící japonským obchodním společnostem vyslalo Japonsko do Ochotského moře a vod přiléhajících k pobřeží SSSR záložní flotilu složenou z dvojice lehkých letadlových lodí, několika křižníků a tří desítek torpédoborců, aby zajistila zdejší vody. Sověti nemaje informací o pohybu těchto plavidel dál pokračovali ve svých útocích na japonské rybářské a obchodní lodě, takže se stalo, že přímo "na dosah" flotily japonského válečného námořnictva potopila sovětská ponorka japonskou nákladní loď převážející uhlí ze Sachalinu (Kurafoto) a tak Japonci mohli vyslat rychle letadla a po útočníkovi pátrat. Sovětský ponorkový kapitán se snažil zmizet seč mu síly stačily, ale z letadel shozené hlubinné pumy vykonaly svou práci a musel jít s ponorkou nad hladinu, tak se Japoncům podařilo určit útočníka. Následný útok křižníku Mogami, proměnil granáty ráže 155mm ponorku ve vrak, který zmizel pod hladinou. Japonské torpédoborce vylovily 32 sovětských námořníků a tím získaly všechny potřebné důkazy.

Císař Showa vyhlašuje válku:

Druhý den po schůzi vlády a parlamentu byla věc předložena císaři a ten bez hnutí oka nechal odeslat zprávu na ambasádu Japonska ve Švýcarsku, aby tamnímu konzulátu Sovětského svazu bylo předáno formální zdůvodní (casus belli) válečného stavu mezi Japonským císařstvím a Sovětským svazem. Ještě téhož dnes se objevila nad Vladivostokem japonská letadla, která shozenými letáky informovala tamní obyvatelstvo, že "Vladivostok je celý legitimním cílem pro všechny myslitelné japonské odvetné prostředky". Leták byl doprovázen obrázkem člověka zasaženého nějakým "mrakem", který se očividně dusí. Vzkaz nemohl být jasnější a Rusové ve Vladivostoku ho pochopily prostě: "Japonsko varovalo obyvatelstvo Vladivostoku, že toto město se stane terčem náletů, které svrhnou na město bojové plyny."

Nálet na Magadan:



Ale nebyl to Vladivostok, který se stal prvním cílem japonského bombardovacího letectva, tím se stal Magadan ležící v Ochotském moři. Volba zdánlivě ne zcela logická, dokud sovětské generalitě nedošlo, že mimo Vladivostok (který leží v dosahu všech typů letounů japonského letectva díky své blízkosti) je Magadan jediný přístav, který může sloužit zásobovacím účelům válečné flotily SSSR. Japonské bombardéry se zaměřily primárně na doky, sklady a zásoby paliv, aby přístav co nejvíc poškodily a vyřadily z námořní války.

Tichomořská flotila v akci:

(Admirál Dybenko, zjevně nadšený z role mu přisouzené nejvyšším sovětem)


(Třída Gněvnyj - torpédoborce Tichomořské flotily.)

Co si myslel sovětský admirál Dybenko, když se dozvěděl o tom, že půjde jako biblický David proti Goliášovi neradno odhadovat. Tento chladnokrevný muž, který má místo mozku kalkulačku a místo srdce chronometr svou vizáží a vzorem připomíná německého generála Rundstedta. Ale o tom, že "poslal Trockého do všech prdelí" sotva se dozvěděl o rozkazu kolují již vtipy (ale je dost možné, že jde o smyšlenou historku, která však dokazuje co si sovětští námořníci myslí o "bláznivém nápadu" vytáhnout s Tichomořskou flotilou (toho času 10 torpédborců a 20 ponorek) na Japonce.

Každopádně rozkaz - včetně toho šíleného - je rozkazem a splnit se musí. Dybenko vycházeje z přesvědčení, že má jediný pokus na konfrontaci japonské flotily v Ochotském moři se rozhodl pro čelní úder torpédoborci (stejně by je dřív nebo později našla a zničila japonská letadla, nebo by se musely schovávat v Ochotském moři) a využil dlouhých nocí k jejich přesunu z Vladivostoku (ještě před vyhlášením války). Nejprve směrem k Magadanu (snad aby zmátl Japonce - možná i to je důvod japonského náletu na Magadan) a potom prudce otočil a obeplul Sachalin z východního směru a plnou rychlostí zamířil s počínající nocí k jihu - k ostrovu Hokkaidó.

Bylo mdlé ráno, když desítka sovětských torpédborců "vtrhla" do průlivu mezi ostrovem Hokkaidó a Sachalinem. V mlžném oparu takřka neviditelné torpédborce směřovaly neomylně k cíli (využívaje triangulace radiového signálu neopatrných Japonců příliš si jistých vlastní námořní dominancí). Bylo to kolem desáté dopolední hodiny, když se přestal snášet drobný studený déšť v kombinaci s ledovými krupkami a sluneční paprsky nemilosrdně roztrhaly mlhu. Dybenko stojící na můstku jednoho z torpédoborců odložil dalekohled se slovy: "Palte dle libosti, všechny je pošlete ke dnu. Ty dvě velké mrchy jako první!" Přeběhl mu po tváři úsměv? Ne. Na admirálově tváři se nehnul ani sval a jeho věčně podmračený a skeptický pohled sledoval dvojici lehkých letadlových lodí (Hosho a Zuiho), které byly vzdáleny sotva pět kilometrů od čela sestavy. Japonci v týlu nenechali vůbec nic! Veškeré jeji síly byly otočené na západ a sever (letadlové lodě vzadu), takže Dybenkovi lodě mohly začít řádit jako škodná v kurníku. Nikdo už nespočítá kolik gránátů ráže 130mm dopadlo na paluby obou lehkých letadlových nosičů, ale podle tvrzení kapitána křižníku Myoko zasáhlo své cíle nejmíň 11 torpéd.

Zpočátku naprosto zaskočení Japonci mohli hned zkraje bitvy odepsat dvojici letadlových lodí což dodalo Sovětům odvahu - vidouc nemotorné manévry japonské flotily - a vrhli se s plnou vervou na další nejbližší cíle. "Gromky" vypustil desítku torpéd proti lehkému křižníku "Chikuma" a poslal je dvěma zásahy ke dnu jen těsně předtím než zasáh dvou granátů ráže 203mm z těžkého křižníku Myoko zasáhl muniční sklad a poslal ho do historie. "Stremitelnij" zase po těžkém souboji s torpédoborcem "Fubuki" (který potopil), ve kterém utrpěl těžká poškození vypustil kouřovou clonu, ve které se otočil nejméně dvakrát o 360 stupňů, aby z ní poté jak šílený vyrazil na zteč proti blížící se Myoko. Vzdálenost byla minimální (2-3 kilometry) a nebýt torpédborce "Kamikaze", který vypustil na "Stremitelnij" salvu šesti torpéd a poslal jej ke dnu mohli Japonci zažít další horké chvilky. Poslední velkou sovětskou akcí, která nejspíš vejde i do dějin propagandy byla akce torpédborce "Gremyashchiy" jehož kapitán navedl svou loď v sebevražedném útoku na japonský těžký křižník Furutaka. Zatímco sovětští námořníci seskakovali do ledové vody z lodě řítící se rychlostí přes 60km/hod všiml si japonský kapitán křižníku Furutaka, že na přídi Gremyashchiyho jsou vyskládána odjištěná torpéda. Kapitán torpédoborce si údajně s dýmkou mezi zuby prozpěvoval Internacionálu, když těžce poškozenou loď (palbou z Furutaky) doručil taranem na cíl. Ohlušující výbuch, který prakticky vypařil sovětský torpédoborec a zajistil Furutace neomylnou cestu na dno bylo slyšet na desítky kilometrů daleko (vybuchla munice obou lodí).

Tato akce však byla labutí písní sovětských torpédoborců, kapitán křižníku Myoko začal brzy dávat najevo Sovětům zdrcující převahu své palebné síly a děla ráže 203mm (10x) trhala sovětské lodě na kusy, jen dvěma se podařilo uprchnout před pronásledování křižníkem Myoko. Jednu později zničila pobřežní baterie na Sachalinu, druhé s Dybenkem na palubě se podařilo uniknout na Kamčatku (Dybenko zvolil pro sebe ústupovou cestu kolem Kuril na Kamčatku). Ale ani jeho loď neunikla osudu, dlouhá cesta za hranicí možností normovaného výkonu významně poškodila pohonnou jednotku, takže loď neopravitelná jinak než v doku zůstala bezmocně v přístavu Petropavlovsk Kamčatskij.

Tichomořská flotila (hladinová) přestala existovat, výměnou za 10 torpédoborců však zničila 2 letadlové lodě, 1 lehký a 1 těžký křižník a trojici torpédoborců. Dybenko prokázal svou pověst naprosto chladnokrevného muže, který tváří v tvář naprosto zdrcující převaze hladinového loďstva nepřítele dokázal využít příležitost a vytěžit maximum. Na japonské straně se naopak proslavil kapitán japonského křižníku Myoko, který si připsal na konto 6 potopených torpédoborců, z toho dva "potupně" torpédoval.

Zatímco hladinové loďstvo již neexistuje, tak sovětští ponorkáři se snaží seč můžou. Podle všeho Japonci již zničili nejméně pět ponorek a jejich letecká převaha (letouny působí jako mor proti ponorky protože jim neumožňují zůstat vynořené pro dobytí baterií a výměnu vzduchu) drží sovětské ponorkáře nejspíš přibité na dni moře.

Situační zpráva z Ameriky:

Válka mezi USA a USSA:

Rudým se daří momentálně velmi dobře a postupují rychle napříč Nebraskou přičemž zničili nejméně jeden sbor USA. Zprávy nejsou zdaleka z těch nejpřesnějších, ale vypadá to, že v tomto kole boje mezi USA a USSA mají "rudí" navrch. Zjevně zde nasadily většinu mechanizovaných vojsk.

CSA dává pokyn:

Konfederace informuje, že je připravena zahájit útok na USSA, ale neočekává se, žádný moment překvapení. Vojska USSA jsou na stavu nejvyšší pohotovosti a plně mobilizovaná (což je zde prakticky evergreen). Hlavní ofenzíva bude nicméně vedena podél pobřeží, sekundární ofenzíva podél řeky Mississippi byla odložena protože by narušila válku mezi USA a USSA a Konfederace považuje za užitečné "nechat Yankeje krvácet z rukou rudých jak jen dlouho to půjde". Takže Konfederace dává zelenou. Očekává se úder ze strany Britů na moři.

Varování rozvědky:

Není to ještě zcela potvrzené, ale je možné, že Kanada do konfliktu vstoupí na straně USSA proti USA. Některé zdroje naznačují přesuny vojáků Kanady a jejich soustředění na západním pobřeží v okolí města Vancouver.

Québec:

Francouzští Kanaďané zostřili dohled nad celou délkou hranice s USSA jiné informace nejsou zatím známy.

Odpověď z Japonska:

Japonské císařství je ochotno se čínskou nabídkou zabývat za následujících podmínek:

1) Stažení čínských vojsk z korejského poloostrova za řeku Yalu (status quo ante bellum).

2) Vyplacení (může být provedeno i diskrétně) 150 000 UC (150 PK) v následujících 10ti letech Japonsku jako odškodnění za přepad.

3) Vstup Číny do války proti SSSR po boku Japonska.

Další otázky týkající se dlouhodobé spolupráce mohou být řešeny poté.

Rozkaz krále

Král dává rozkaz ke spuštění operací dle předchozích plánů v kooperaci s vojsky, flotilami a letectvy CSA jen co budou všechny naše síly na místech. Je čas vypořádat se s jednou z Rudých hrozeb jednou pro vždy.

Battle of Bermuda Triangle:

"Postavit novou loď trvá tři roky, vybudovat námořní tradici tisíciletí." (Winston Churchill)

Válka v Americe graduje... do války vstupují Velká Británie a CSA proti USSA a Kanada proti USA. Každý sleduje něco jiného, ale v podstatě všem jde o to samé, zvrátit rovnováhu sil a urvat ze soupeře co nejvíc půjde, než se opět síly na americkém kontinentu přeskupí v neprospěch té či oné strany. Takže by se dalo říct "bussiness as a usually" až na to, že do války se prvně zapojují zahraniční mocnosti - Velká Británie proti USSA a Kanada proti USA. Zatímco zapojení Velké Británie se čekalo či spíše dost se o něm spekulovalo v jistých kruzích, tak invaze Kanady z Vancouveru směrem na Seattle je dosti nečekanou (aspoň pro americkou vládu, která váže většinu svých sil proti vojskům USSA). Francouzi... snad pro jistotu... měli potřebu informovat, že "oni se téhle války neúčastní a účastnit nebudou". To Mexiko posiluje své síly na hranicích horem dolem... možná se Mexiku zachtělo "Velkého Mexiko" na což reaguje zejména autonomní stát Kalifornie, který zase horem a dolem mobilizuje.

Jak do války nevstupovat - britská válečná kuchařka:

Britské velení mělo jednoduchý záměr - napadnou ve velkém letecky válečné přístavy USSA a zničit pokud možno co nejvíc sil v přístavech. Plán se tvářil důvěryhodně a připravenost se zdála být solidní. Všechno se tvářilo na papíře báječně žel papír shořel v ohni války hned v prvních hodinách. Plán totiž ignoroval prostý fakt, že USSA je stát připravený na válku za každého dne i noci. Paranoidní velení, stav permanentní války a hrozící britské manévry to vše signalizovalo velení USSA jediné - chystá se útok. Proto taky napadli preventivně USA, aby jí vyřadili z případné konfrontace s CSA a Británií. A bylo velmi naivní, že nějaký "překvapivý nálet" projde. Což o to - nálet prošel - ale překvapivý nebyl a ztráty britských letounů tomu odpovídají. Navíc britští nezkušení chlapci na Spitfirech a Hurricanech brzy poznali zač je toho "jedna Aircobra". Obratnější než Spitfire, odolnější než Hurricane a s velmi zkušenými piloty za kniplem. Britským stíhačům se nástup do války zkrátka nepovedl a dle toho vypadalo i vše ostatní. Je vůbec zázrak, že se podařilo dopravit bombardéry nad cíle a vysypat náklad pum. Britské noviny sice budou ironicky psát, že byl podniknut i "těžký nálet na zemědělství USSA" (článek pod fotkou kráteru v poli), protože rozptyl bomb je strašný, ale nějaké škody se snad přeci jen podařilo způsobit. Pro bombardování USSA den není vhodná doba a tak šéf bombardovacího letectva Harris zakázal nálety za dne a nařídil výhradně noční údery. Štěstí Britů spočívá, že USSA šetří své stíhače a neposílá je na hloubkové nálety, protože ti by jistě dokázali zničit řadu britských letounů na zemi.

Britské antré tedy příliš nevyšlo a flotila USSA s pár drobnými škrábanci vyplula na moře rovnou proti Bermudám. Rozhodnuti čelně zaútočit na flotilu CSA a Británie a spolehajíc na svou technickou převahu zamířili rudí američané do boje jako do ruda rozžhavený býk.

Prelude - rozprášení námořnictva Konfederace:

Spojená flotila CSA a Velké Británie čekala na "rudé námořnictvo" západně od Bermud a plula pomalým tempem směrem k pobřežím kryta vlastními letouny z letadlových lodí. V rozmístění se však dopustila nevyhnutelné avšak o to horší chyby, kdy namísto "spojení loďstva" upřednostnila rozdělení do dvou samostatných spolu kooperujících flotil (CSA + Velká Británie). Snad to dává logiku v momentě, kdy silnější ze dvou (Británie) postaví své jednotky dopředu a od spojence očekává jen krytí a podporu, ale nikoliv v momentě, kdy si rozdělí frontu. Slabší CSA byla pochopitelně první obětí útoku flotily USSA.

(USSS North Carolina pálí na nepřítele.)

Sommerville si musel myslet, že je v Jiříkově vidění, když uviděl mohutné vodní gejzíry 20 kilometrů jižně v prostoru, kde se nacházela konfederační loď "USS Texas". Nikde jediný nepřítel a druhá salva (přistála po 45 vteřinách) již zasáhla nebohý Texas se zdrcující přesností. "Jak je to možné? Co k čertu dělá průzkum?" Řval Somerville a snažil se dopátrat toho, jak je možné, že USSA drze ostřeluje jeho spojence s přesností, jako by pálili z 10ti kilometrů a přitom nejsou vidět! Bylo sice trochu šero (ranní), ale viditelnost umožňovala vidět záblesky i siluety lodí až na horizont nebo snad ne?

Chvíli to trvalo a pro CSS Texas to bylo pozdě, ale podařilo se to zjistit... pouhých 11 600 metrů od sestavy plula bitevní loď USSA třídy "North Carolina", která zasazovala konfederačnímu loďstvu jeden úder za druhým a to zcela neviděná. Navigátor britského průzkumného letounu později tvrdil, že si toho bitevního kolosu všimnul vlastně náhodou. Nemožné! Budou se zatím zabývat přední námořní inženýři ještě dlouho, ale už teď jsou jasné dvě věci. Zaprvé lodě USSA nejvyšších tříd disponují nejen relativně nízkým profilem, ale hlavně důmyslným maskováním s reflexním nátěrem, které odráží do určité míry "odlesk světla od vln oceánu" (takže to v praxi snižuje viditelnost lodi), ale to není to hlavní zjištění, lodě USSA jsou vybaveny bezzábleskovou municí! O této technologii zatím jinde sní! Žádný záblesk při výstřelu, jen minimální kouřová stopa. Flotila CSA nemohla proti takové technické převaze (a vlastně i početní) vydržet. A velmi brzy začala ustupovat jihovýchodním směrem dál od Britů, jejichž flotila se nacházela severně od nich.

Střet gigantů!

Stalo se co se stát muselo, loďstvo CSA se stahovalo ve snaze vylízat se ze strašných ran způsobených 4mi bitevními loděmi North Carolina a jejich doprovodem a lodě USSA se otočily proti Britům a ti proti nim. Čelo na čelo, vzdálenost 35-45 km. Početní převaha dodávala Britům nemalé sebevědomí, ale to jim dodával i fakt, že netušili zhola nic o lodích soupeře.... jinak by nemohli vyslat nebohé piloty v "síťovkách" (Swordfish) proti těmto lodím. Na sedm desítek Swordfishů krytých Spitfiry zaútočilo na čtveřici bitevních lodí torpédy. Klasická letecká taktika, nálet z více stran, udělali všechno učebnicově a správně...

...a pak spustila protivzdušná obrana bitevníků USSA a doprovodných křižníků. Podle přeživších pilotů se některé Swordfishe prostě "vypařily ve vzduchu" během jediného okamžiku. Rychlopalná 20mm děla Bofors (made in Sweden), těžké AA kanóny až do ráže 105mm a více učelová děla stejné ráže odvedla svou práci a roje Swordfishů doslova rozprášila ve vzdálenosti 2-3km od lodi. Přesto se některým podařilo torpéda a shodit a z nich alespoň tři našla svůj cíl a zjevně způsobila nějaké škody (ačkoliv ani omylem fatální).

V odpověď Swordfishů a Spitů přiletěly Aircobry a Dauntlessy. Taktika, kterou se Britové teprve budou učit (nálet stíhaček vybavených podvěsnými kanóny) přímo na lodě byl nejen překvapivý, ale i účinný. Ještě účinnější však byl nálet Dauntlesů na letadlovou loď Formidable, kterou výbušné pumy (HE) proměnily během několika minut v hořící vrak (loď měla vyslovenou smůlu, letka Dauntlesů ukrytá v mracích sledovala několik vracejících se Swordfishů), takže jí efektivně vyřadila (Britové jí později sami poslali ke dnu torpédy).

(Zkáza letadlové lodi HMS Formidable.)

Bitevní lodě obou stran se mezitím střetly v lítém souboji proti sobě. A ihned se projevila (opět a zase) převaha lodí USSA. Jejich čelní baterie (2x3 x 406mm) plně dostačovala na proražení pancéřování bitevníků třídy King George V. zatímco jejich děla na přídi (2x2 + 2x4 x 356mm) se od těžkého pancéřování protějšků nezříkdakdy "prostě odrazila" snaha využít všechna děla (tedy natočení se zčásti bokem) pak mělo ještě horší důsledky. Britové krvácely, jejich lodě se ocitaly v plamenech děsivě početného sekundárního dělostřelectva rudých bitevníků (zatímco primární zbraně pálily průraznou munici, sekundární výbušnou (zápalnou) munici), které páchalo strašné povrchové škody na britských nejmodernějších lodí.

A tak v hodině nejtěžší nouze, ve vzdálenosti pouhých 12 200 metrů od sebe (čela sestav), kdy nejmodernější lodě britské flotily dostávaly doslova "kotel" od svých nepřátel vyštěkla prastará děla lodě HMS Revenge ráže 381mm a z této vzdálenosti zcela pohodlně probila boční pancíř USSS Pensylvania. Detonace munice zadní věže loď těžce zmrzačila a v podstatě znehybnila.

(Pomsta za Formidable - HMS Revenge "otvírák na konzervy" a její děla ráže 381mm)

Jako obludy "z dávné historie" přispěchaly (tedy spíš připlazily se) tyto stařičké bitevní lodě z "lepších časů Impéria" na pomoc a začaly opětovat palbu srovnatelným (ve váze) kalibrem. Všechny výhody starých imperiálních lodí nyní na krátkou vzdálenost hráli v prospěch Britů - kratší a těžce pancéřovaná plavidla, větší ráže a fakt, že tyhle "nutscracker" lodě (louskáčky), byly vždy stavěné na kontaktní boj pomáhal jak jen mohl. Nepomáhaly naopak všechny jejich neduhy - mizivá AA, poddimenzovaná sekundární výzbroj a mizerná protitorpédová ochrana... oh... počkat přece! ... vždyť toto je souboj bitevních lodí, kde torpéda, letadla a sekundární baterie nehrají prim! Třída Queen Elizabeth (HMS Revenge, HMS Resolution a další...) zkrátka zachránila den.

Že se bitva přestává vyvíjet dobře si uvědomil i velitel druhé strany a rozhodl se odpoutat své lodě od britských ve snaze využít vyšší rychlosti svých lodí (asi o 50% vyšší než třída Queen Elizabeth). Nechal za sebou umírající Pennsylvanii, která hrdě vzdorovala až do konce, než jí zničily torpéda vypálená britskými křižníky a dal se na ústup, otočit celou flotilu je však obtížný manévr, který vystavuje boky otáčejících se lodí zaměřovačům nepřítele...

(HMS Resolution v akci)

...a hoši z HMS Resolution měli šťastný den, nejenže "odpařili" jednou z bočních salv křižník Cleveland, ale navíc jim svůj bok vystavila i South Dakota. Podařilo se nemožné a 4 z 8 projektilů ráže 381 mm našlo svůj cíl a probilo pancíř těsně pod čarou ponoru na přídi lodě. Detonace munice prvních dvou věží v podstatě loď připravila o 1/3 délky, USSS South Dakota šla ke dnu hodně rychle. Zbytek lodí USSA se stáhl a Britové je nepronásledovali (vědomi si, že na delší vzdálenost by dostali od těžkých baterií 406mm mnohem horší nakládačku než doposud).

Potvrzené ztráty:

Britové:

HMS Formidable (CV-VI.) - potopena
1x Hawking-class CA- V.) - potopena
2x Leander-class (CL- VI.) - potopeny
5x C-class (DD-V.) - potopeny
3x King George V. (BB- VII.) - poškozeny (těžce)
2x Queen Elizabeth class (VI.) - poškozeny (středně)

1x USSS North Carolina (BB- VIII.) - potopena
1x USSS South Dakota (BB- VIII.) - potopena
1x Cleveland-class (CA-VIII.) - potopen
1x Pensacola (CA-VII.) - potopena
1x Fletcher-class (DD-VIII.) - potopen
1x USSS North Carolina (BB-VIII.) - poškozena
1x Cleveland-class (CA-VIII.) - poškozen
2x Omaha-class (CA-VI.) - poškozen
2x Mahan (DD-VII) - poškozen

Rozkazy pro admiralitu

- Lodě příliš poškozené, které nemohou dát bojovat, se vrátí nazpět do Británie do doků
- Lodě, které admiralita považuje za bez problému bojeschopné, dál použít v operacích
- CSA bude požádána o sjednocení vrchního velení pod vedením admirála Cunninghama. ze dvoou flotil by tak byla jedna. Aby nedošlo k tomu, k čemu došlo v první bitvě o Bermudy.
- Rozkaz zní jasně. Opatrněji pokračovat dál. Invazi nelze provést, pokud nepřátelská flotila nebude paralyzována. A to očividně zdaleka není. Rozkaz zní tedy jasně, pokusit se, bez šíleností, s využitím našich flotil, nepřátelskou flotilu paralyzovat. Nemusí být zničena, jen nesmí být hrozbou pro budoucí invazi.

// Upravil jsem deník rozmístění tak, aby si do něj mihl zasahovat a mazat mi ztráty přímo :)

Výcvik divizí a výstavba letecké armády

Rád bych požádal našeho přítele, císaře Wilhelma, zda-li by bylo možné dodat zbraně a pomoct s výcvikem našich vojáků + možnost objednat jednu leteckou armádu. Musím připustit, že v těchto oblastech je Německo pokročilejší a tak bychom si to vzhledem k současné situaci objednali od našeho spojence. Dejte nám prosím vědět, jestli souhlasíte a kolik byste si účtovali navíc za jeden sbor a za danou leteckou armádu.

Přesun průmyslu a obyvatelstva do vnitrozemí

S ohledem na nedávné napadení samotné Říše středu Španělskem a situaci, ve které se momentálně nachází sino-japonská fronta, rozhodl Dračí císař o vskutku masových přesunech obyvatelstva spolu s průmyslem hluboko do vnitrozemí. Doslova veškerý průmysl má být přestěhován daleko od pláží do relativně zaostalých provincií Shanxi, Shaanxi, Yunnan, Sichuan, Tibet, Sinkiang, Qinghai, Ningxia, Gansu. Prvotně vyklizené mají být provincie Guangdong, Guangxi a Mandžusko.

Optimální stav je takový, že pokud by tyto provincie měly padnout do rukou nepřátel, nenajde zde nepřítel prostě naprosto nic. Včetně obyvatel. Čína je velká, cílové provincie zdaleka nejsou tak lidnaté a lidstvo se tam vejde. Očekáváme, že to bude vše trvat minimálně rok, ale kde je císařova vůle, tam jde vše.

Jednání s Japonskem…

…je ukončeno. Nabídli jsme jim celé pobřeží Číny a její zbytek jako věrnou loutku. Japonský císař však chce peníze a válku proti Sovětskému svazu, s kterým v podstatě nesousedí a bojovali bychom s nimi jenom my? To raději budeme bojovat do posledního civilisty, když je japonský císař úplný idiot, tady není o čem se dál bavit.

Zábor Legátských měst

Mobilizované jednotky v sousedství Legátských měst překročí jejich hranice. Nebereme si servítky. Kdokoliv bude vzdorovat bude na místě zastřelen, kdokoliv se pokusí utéct s jakýmkoliv majetkem, bude zastřelen. Legátská města jsou ode dneška součástí Číny.

Útok na Vietnam

S ohledem na válečný stav s Německem se dá do pohybu armáda na hranicích Vietnamu - budiž připravena na odpor vietnamské koloniální armády, přesto určitý moment překvapení máme. Podobně jako v Koreji, i zde se vrhneme kupředu po celé délce hranice, dokud nás nezastaví koncentrovanější odpor. Samozřejmě primárně nás zajímá Hai Phong a Hanoj. Na západ od Černé řeky očekáváme postup jednodušší (menší odpor, strategicky očekáváme Němce spíš na východní straně s tím, že přechody přes řeku budou držet jako linii).
Primární cíl budiž Hanoj, Hai Phong bude pravděpodobně kryt námořnictvem.

Válka s Čínou

- 5. letecká flotila bude v expresním tempu přesunuta do Jihovýchodní Asie, vzhledem k válečnému stavu je zapotřebí co nejpřísnější utajení.

- Námořnictvo za kol jednoznačně získat dominanci v oblasti Tonkinského zálivu. Rozkaz zní potopit každou čínskou loď, džunku, vor, kus dřeva.

- Loďstvo má svou palebnou silou pomáhat obraně hranice mezi Čínou a Vietnamem. Pokud nebude třeba flotily k obraně má si dělat s Čínským pobřežím cokoliv uzná za vhodné. Čím více z toho bude mrtvých Číňanů tím lépe.

- Do oblasti Vietnamu se mají přesunout všechny dostupné zásoby chemických a zápalných bomb. Cílem je udělit Číňanům tutéž lekci jakou dostali od Japonců.

jakmile dorazí letectvo prvořadým cílem je získání nadvlády ve vzduchu, následně údery na Čínské komunikace, sklady, týlové tábory
na civilní cíle primárně používat zápalné bomby a granáty, za Čínskou hranicí má nastat naprosté peklo

- Model se má zakopat a držet hranici do příchodu posil z Evropy. Miny, zákopy a terén by měly představovat hlavní výhody. Model asi nejlépe ví jak se bránit aby nepřítel neprošel

Velitelem letectva na Čínské frontě je jmenován gen.fld.march. Albert Kesselring

- Posily:
1x dělostřelecký sbor z 2. Armády
1x horský sbor z 3. Armády

2x pěší sbor z Afriky pro legátská města, příkazy k přesunu zadány již dříve ale štáb nemá informace, že by dorazily

- Rozvědka včetně bojového průzkumu se zaměří na sledovaní pohybů Čínských jednotek. Co nejvíce využívat informaci od místního obyvatelstva, které Číňany nenávidí skoro více než nás a Francouze dohromady

- Pokud jde o legátská města, Berlín si nedělá iluze o jejich hájitelnosti. Pokud je Číňané napadnou tak je nejspíše i velmi rychle obsadí.
Námořnictvo má udělat co jen bude bez zbytečného Rizika možné aby je pomohlo bránit a popřípadě spořádaně evakuoavat

Severní Amerika

- Jaká je situace v Karibiku
jsou naše pozice stabilní a nečelí ohrožení. Ať rozvědka vyhodnotí míru ohrožení vzhledem k probíhající konfrontaci v oblasti.

- co víme o zahraniční politice Mexického Císařství, jaké má záměry, spojence a politické plány

Vládě Mexického Císařství

Jménem Německého lidi a Říše by naše vláda velice ráda navázala hlubší a přátelské vztahy s vaší vládou. Věříme že naše obě země mohou spolupracovat k vzájemné ekonomické prosperitě.

Rozvědka-Evropa

- Sledovat všemi prostředky činnost Sovětské rezidentury a hlavně Sovětských ozbrojených sil. Pokud chce SSSR vstoupit to války v Evropě jako vstoupilo na Jihoasijské bojiště musím být informováni předem.

- Jaká je situace na Balkáně, s čí podporou tam můžeme počítat a jak vypadají vlády Bulharska, Maďarska, Řecka a Rumunska

Vládě Turecka

Vláda Německa by velice ráda navázala hlubší ekonomickou spolupráci mezi našimi zeměmi. Naše vláda je ochotna otevřít svůj trh Tureckému vývozu a poskytovat Turecku přístup k nejmodernějším Německým technologiím. Na oplatku bychom ocenili kdyby Turecko otevřelo svůj trh německému kapitálu, především investicím do železnic, surovinových zdrojů nebo zemědělství a turistiky

Rozvědka Afrika

- Co víme o Etiopiii a Somálsku, jak moc jsou to rozvinuté země, kdo si tam udržuje vliv. Jakou disponují armádou. Jaká je jejich vnitřní politická a ekonomická situace.

- Co víme o Egyptu.
Jeho politické uspořádání, přístup k nám, ozbrojené síly a jejich úroveň. Jeho vnitřní stabilita, politická, ekonomická situace

Vládě Španělska

Říšská vláda si nechala u kompetentních úřadů posoudit jakou cenu vám budeme účtovat za požadované výzbrojní zakázky. Naše strana samozřejmě ráda pomůže v této věci vaší straně jak nejdříve a jak nejvíce to bude možné.

Naše strana v tuto chvíli velice ráda otevře své přístavy v Jihovýchodní Asii pro potřeby vaší strany, za účelem podpoření vaší snahy v boji s Čínským Císařstvím

Naše strana by velice ráda nastínila možnost velké celní a obchodní unie mezi našimi zeměmi. Základem by byl svobodný oběh zboží a kapitálu mezi našimi zeměmi, neomezovaný celními a právními překážkami nejen v mateřských zemích, ale i v koloniích.

Projekt H39

- Projekt Bitevních lodí H39 bude zadán do výroby, výstavba bude trvat 3 roky, tedy 3 x 50 pk

Španělská objednávka

Bylo nám doručen Španělský požadavek ve kterém požadují možnost nakoupit u nás jednu leteckou armádu. Tážeme se tedy příslušných ministerstev jestli máme požadovanou výrobní kapacitu a jestli je takový postup v našem zájmu.

Branný Výbor

Branný výbor Říšského sněmu bude ujištěn, že vzhledem k situaci v Čině si naše vláda nepřeje eskalaci konfliktu a nehodlá se účastnit dobyvačné války. Přesto musí být výbor ujištěn, že si vláda nenechá diktovat podmínky od žlutých opiček a tedy neustoupí. Vláda rovněž bude muset požádat aby ji Říšský sněm udělil po dobu války výjimečné pravomoci, pokud jde následující oblasti:

- Mobilizace a dispozice vojenskými silami
- Cenzura (tisku, pošty a jiných informačních kanálů aby se zamezilo úniku vojenských informací)
- Vnitřní bezpečnost (Vláda bude potřebovat zasáhnout proti agentům, kteří by mohli ohrozit životy vojáků)

Čínské Velvyslanectví

- Budovy zastupitelské mise Číny prohledat odshora dolů
- představitele pod diplomatickou imunitou posadit na loď a poslat domů
- osoby mající čínské občanství a nemající diplomatickou imunitu, žijící na území Říše internovat
- Kolonie: tam kde se nacházejí velké čínské komunity (Singapur a pod.) podvratnou činnost sledovat a potenciální agenty zatýkat okamžitě, toto je v pravomoci vojenských orgánů

Německo Vítá Polského Krále

Německá Říše přivítala Polského Krále Michela I. ve velkolepém stylu. Již příjezd Polské delegace na nádraží Alexanderplatx byl velkolepou událostí, plnou vojenských poct a vlajících národních vlajek. Polský král a jeho Německý protějšek se vydali na okružní cestu po berlínských ulicích, kde byli vítáni nadšeným davem. K poctě váženého hosta byla uspořádána vojenská přehlídka na Třídě Unter den Linden, která ukazuje že Německý národ je hrdý na svou armádu a svého Císaře. První den setkání bude završen slavnostní recepcí v Císařském paláci. Následující den se delegace přesunou k jednáním do Postupimi.

Německo-Polská jednání v Postupimi

- Říšská vláda souhlasí s povedením společného Neměcko-polského cvičení, které by mělo simulovat útok SSSR na Evropu. Německá strana v tomto případě ale považuje za vhodné oznámit tuto věc dopředu vládě SSSR aby nedošlo k zbytečné eskalaci napětí.

- Německá strana je ochotna poskytnout Polské straně potřebné technologie, k posílení obrany a poskytnout odborníky k modernizaci Polských pevností.

- Německá strana má v této věci hluboký zájem na prohloubení spolupráce Německého a Polského štábu. Dále na vytvoření jednotného systému plánování, zásobování a na standardizaci používané výzbroje, aby bylo možno hlouběji kooperovat proti SSSR

- Německá vláda má zájem na vytvoření společného obranného uskupení, na základě vzájemných dohod o obraně a vojenské spolupráci. Naše vláda má jasný zájem na vojenské spolupráci.

- Naše vláda by rovněž uvítala otevření Polského trhu Německému kapitálu. Na oplátku Německá strana otevře svůj trh Polské zemědělské produkci

Posouzení Německého návrhu a podpora Legátských měst

Rád bych nějaké posouzení od mých ekonomů, co by pro nás znamenala tato celní unie s Německem, poněkud se obávám, že by některé naše výrobce docela odrovnali, tedy alespoň v některých oblastech, takže by možná bylo lepší toto provést pouze v omezené míře na vyzkoušení, a taky je otázkou jak to udělat v rámci současného systému.

Pokud není části letadel a části flotily potřeba, tak můžou jít alespoň palebně podpořit legátská města a pokud se budou ještě držet na některých místech, která jsou lépe bránitelná ať už dle přírodních podmínek, či jsou dostatečně blízko našeho námořního dělostřelectva, tak se zde můžou i přesunout dva pěší sbory, jež by již v tuto chvíli měly být hotovy s Hajnanem (Pokud možno, tak se zaměřit na města od Portugalska a mě, jestli jsem nějaké získal díky nákupu těch akcií).

Kielská Regata

Německý Císař Wilhelm II. zve představitele civilizovaných národů na tradiční Kielskou Regatu. Jako vždy se bude jednat o svátek všech mořeplavců a poctu všem, kdo se plaví na moři. Samozřejmostí je i bohatý doprovodný program a přátelské přijetí všech hostů. Jedním z největších lákadel bude nová bitevní loď SMS Tirpitz, která bude po dobu regaty přístupná pro Německou i mezinárodní veřejnost.

Operace Raijin:

("Všude jen smrt...," citace z dopisu čínského důstojníka.)

Japonské síly v Koreji konečně přešly do protiútoku. Jak dobře promazaný stroj pohnul se střední a západní front japonských armád k útoku. Za masivní podpory letectva a dělostřelectva i mechanizovaných jednotek a na pobřežních úsecích i s podporou námořních zbraní byla zahájena generální ofenzíva "Raijin" (Bůh Hromu). Japonské velení plně využilo faktu, že čínský postup nebyl konzistentní po celé délce fronty a rozhodla se průlom ke Kesongu, ve kterém se nacházelo nejméně osm čínských armád obklíčit úderem po křídlech. Ne však do týlu čínských armád, ale postupem dál na sever, aby rovnou zatlačili čínské linie dál na sever a znemožnili tak čínským vojákům v kotli vést ústupové boje.

Úder na křídla hlavního čínského postupového frontu byl drtivý. Smršť dělostřeleckých granátů a pum doslova vymazala některá postavení Číňanů z mapy, nástup japonské pěchoty pak dokonal zbytek. Hideki Tojo hnal své vojáky se vší zuřivostí vpřed a dal jim rozkaz Číňany prostě zmasakrovat. Žádní zajatci, žádní přeživší! (z propagandy "Radio Tokyo"). Čínská generalita pochopila velice rychle, která udeřila a pokusila se o ústup na ohrožených úsecích fronty (i s vědomím toho, že je za tohle patrně čínský císař popraví), nicméně zkázu dokonal úder japonských sil do Wonsanu, který způsobil (jdoucí přímo do středu týlového zabezpečení středního uskupení čínských vojsk) hotový dominový efekt, který vedl k celkovému zhroucení čínské fronty... po celé její délce!

Zavládl naprostý chaos a kolaps čínských jednotek, které dle hesla "zachraň se kdo můžeš" prchaly na sever na linii Pchongjang-Sangsong-Munchon (od západu k východu), kde armády z týlu začaly budovat provizorní záchytnou obranou linii. Japonské letectvo nestíhalo ani zabíjet ustupující Číňany - tolik cílů bylo k dispozici! Výjevy Zer pálících kulomety do ustupujících čínských oddílů tak znovu oblétli svět. London Times píše "o trestající ruce z Nebes", Frankfurter Zeitung pak o "katastrofě nemající v dějinách obdoby" a sovětská PRAVDA zlověstně mlčí.

Japonští vojáci vstoupili v půli dubna do Pchongjangu a po těžkých uličních bojích tuto metropoli severu dobyli a pokračovali dál, aby se opevnili na "postupové linii" (stanovené před začátkem ofenzívy) severně od Pchongjangu. Hideki Tojo moc dobře věděl, že potřebuje konsolidovat týl a zničit osm spíše však deset čínských armád uvízlých hluboko za vlastními liniemi (což představovalo více než milion vojáků nepřítele). Japonský postup během tří neděl narazil na své možnosti a koncem dubna již boji poněkud opotřebované a hlavně ne zcela dostatečně zásobené jednotky Japonské císařské armády zastavovaly, aby se zakopaly a nabraly nových sil, když v tom...

Rudá bouře přichází:

odkaz


("Pohroma z nebes." - Šturmovik)


("Rudé varhany." - Kaťuše"


(Sovětští vojáci v Pchongjangu.)

...aniž by dostal japonský generální jakékoliv varování srazily se čelní japonské jednotky s úderem vojáků Sovětského svazu, který dokázal přes Mandžudsko dostat do Koreje prozatím neznámé, ale zjevně mohutné vojenské uskupení kryté letectvem. Dálkové japonské letectvo bylo na severu Koreje doslova "sfouknuto jako svíčka" početní převahou moderních sovětských strojů a v okolí Pchongjangu se rozpoutala zničující bitva sovětských a japonských jednotek. Těžké sovětské dělostřelectvo odkrylo své pozice a spustilo palbu z 305mm těžkých děl, které rvaly japonské pozice na kusy, hvízdání raket vypalovaných po stovkách a tisících z Kaťuší a z letounů Il-2 Šturmovik pak přivádělo všechny v dopadové zóně k šílenství, ve kterém se i smrt zdála milosrdná.

(Maršál Tuchačevskij stojící v čele sovětské strategické operace v Koreji.)

Intenzita bojů v Pchongjangu a v okolí zaskočila velmi výrazně Japonce. Pchongjangem a tamní oblastí si Sověti doslova prostříleli cestu a to způsobem, který doposud viděl svět jen v bojích v okolí Verdunu a na jiných nejintenzivnějších místech bojů Velké války. Co udivuje je však nikoliv surová brutalita sovětské palebné síly (jako její zkázonosná přesnost), ale hlavně mobilita vojsk Rudé armády. Tuchačevskij zjevně kombinuje v bitvě taktiku palebné převahy s vysokou mobilitou a dokazuje koncentrovat mohutnou sílu rychle po sobě na různých místech čímž doslova ničí své pomaleji reagující soupeře. Úspěšná taktika vedla k již III. pádu Pchongjangu - tentokrát do rukou Sovětů. Největší město severu Koreje však existuje již jen na mapách, v realitě je to jen hromada sutin. Město utrpělo něco za postupu Číňanů, něco za postupu Japonců, ale Sověti jej prostě "odstranili z cesty", aby mohli co nejrychleji postupovat. Žádný civilní cíl v Koreji zjevně neexistuje a ani jedno z největších měst Koreje není dost velké na to aby bylo ušetřeno. Podle pozorovatelů přežilo 3tí dobytí Pchongjangu jen několik set až tisíc obyvatel (zbytek prchl či byl zabit).

Situace v Koreji momentálně zůstává velice nepřehledná - sovětského postupu využili obklíčené čínské jednotky a probíjí se z kotle pryč k čelním sovětským jednotkám, ve vzduchu spolu zápasí nelítostně rudé a císařské letectvo a nad Koreou se vznáší smrtící stín války. Ostatně jak již sovětská strana (neoficiálně) pohrozila ústy Tuchačevského: "Na chemické útoky odpovíme způsobem nejen stejným, ale stonásobně těžším, naše bojové plyny přesahují všechno co si Japonci dokáží představit a tam, kde oni svrhnou tunu bojových látek, my svrhneme deset, sto či tisíc! Pokud slibují, že napadnou čínské a sovětské jednotky bojovými plyny ve "velkém rozsahu" tak my ty jejich pohřbíme do poslední všechny!"



Legenda k mapě:

- viz předchozí mapa
- žluté šipky = japonská operace "Raijin"
- zelené šipky = pohyb sovětských jednotek
- temně modrá šipka = ústup obklíčených čínských jednotek z jihu

Modernizace:

25 PK - modernizace všech pozemních sborů na úroveň V. (jak pěší, tak jízdní)
28 PK - investice do první fáze Patnáctiletého plánu - modernizace průmyslu, další rozvoj průmyslu a těžby (především ropa v Haliči, atd.)
Přijetí všech německých technologií (co nám nabídnou, to bereme)
Prodej našich licenčních strojů slabším státům (Rumunsku, Řecku, Skandinávii, atd.)

Dohoda o vzájemném neútočení

Vážený pane, ministerský předsedo Mościcki.

naše vláda přichází s návrhem dohody o vzájemném neútočení.

Myslíme si, že je v našem společném zájmu, aby mezi našimi
národy nevznikala zbytečná agrese. Rakousko-Česko bude raději žíti s vámi
v míru, místo toho aby posílalo do boje naše syny s Polským královstvím.

Pokud budete souhlasit, budeme věřit, že budeme moci společně v budoucnu
spolupracovat např. na poli výzkumu a vývoje nových technologií.

Podepsán
Karel I. c. a k.

Rakouská asistence Číně

Vaše veličenstvo Chene I. ,

Naše vláda dospěla k rozhodnutí, že nemůže jen tak přihlížet dění v Číně.

Víme, že vaše situace s letectvem je žalostná a proto by jsme rádi podpořili
vaši monarchii odesláním části našeho letectva na pomoc do Číny. (Jednalo by
se asi o 1/2 letecké armády - zejména stíhače a CAS)

Za pomoci poté spolupráce se SSSR by jsme poté převezli tento vojenský materiál
k vám, ale až tyto letadla, které přivezeme nebudou míti insignie R-Č monarchie,
nýbrž vaše, jelikož by to mohl vyvolat vlnu nevole u nás v Evropě. Dále by se naši
instruktoři podíleli na výcviku čínských pilotů, kteří poté od nás na dobu války tyto
letouny budou mít propůjčené.(Než vycvičíme vaše letce, budou v nich lítat, naši
piloti).

Musíte nás chápat, že se však jedná o velmi riskantní situaci, a proto musíme po
vás požadovat také něco za tuto podporu. Měli bychom zájem o vytvoření naší vojenské
základny na ostrově Hainan, jednalo by se tak akorát o vyklizení části ostrova pro nás,
kde by následně byla zřízena vojenská základna R-Č pro oblast východní Asie.


S pozdravy
podepsán
Karel I. - císař rakouský a král český

Vojenské zakázky

Polní armáda

1 x Pěší sbor
1 x Mechanizovaný sbor

Letectvo

1 x Vzdušná armáda - stíhací

Námořnictvo

1 x Bitevní loď - jméno: Sv. Václav

Depeše rakouskému vyslanci v Legátských městech

Vzhledem k nastalé situaci vás tímto žádám o evakuaci rakouských občanů z Legátských měst, vč. majetku. Neradi bychom došli do situace, kdy se budeme státu, ochotnému nám pomoci, muset zpovídat ze smrti jeho občanů. Situace bohužel žádá, aby Legátská města byla obsazena a nesloužila jako předmostí pro okupační síly do vnitrozemí Číny, po válce bude jejich status rozhodnut dle výsledku, přičemž k rakouským zájmům bude přihlédnuto přednostně.

Dále vám děkujeme za podporu, kterou samozřejmě uvítáme, s vaším požadavkem na vytyčení prostoru pro základnu na ostrově Hainan samozřejmě souhlasíme, leč v současnosti se nachází ostrov Hainan ve španělských rukách a nedokážu říct, kdy budeme schopni se této oblasti reálně věnovat.

Je však možné, že budete schopen mediovat mírová jednání mezi námi a Španělskem, kde tuto oblast můžete dostat vlastně přímo od nich. Tomu se nebráníme.

Situace je bohužel velice žalostná v tuto chvíli, neboť po invazi Španělů a plánované invazi Němců jsme ve válce s oběma státy.

Když se vrátím ke "korejské záležitosti", Čína by od vás ráda nakoupila/odkoupila, máte-li je k dispozici, chemické zbraně - nervové plyny apod. Nakolik za ně nebudeme schopni zaplatit rovnou, jistě se domluvíme na splátkách, případně na dalších územních koncesích (Guangzhouwan).

Zábor Legátských měst - změna rozkazů

S okamžitou platností platí následující aktualizace rozkazů: V případě, že bude budova, voják či civilista viditelně nosit rakouskoou vlajku, tak lidi pouze internovat a majetku/budovy se nedotýkat. Vojákům pro jistotu ukážeme, jak rakouská vlajka vypadá.

(ano, nečekáme, že se to moc podaří, ale snaha byla)

Evakuace z Legátských měst

Okamžitě zahájit evakuaci občanů Rakousko-české monarchie, kteří se
nacházejí v Legátských městech. Budou zřízeny evakuační tábory ve
všech městech, které budou pod říšskou vlajkou.

Na pomoc nechat vyslat okamžitě konvoje, které zajistí evakuaci a ty
doprovodí 1 křižník třídy Radetzky, 5 torpédoborců třídy Elbe a 5 torpédoborců
třídy Thaya.

O všech akcí námořnictva během evakuace, průběžně informovat vládu Číny.
Nezapojovat se do bojů jak na zemi, tak také na moři pokud nebudou říšské
jednotky napadeny. Poté je povoleno opětovat palbu.

Depeše čínské vládě

Co se týče vašeho zájmu o naše chemické zbraně. Náš císař nerad vidí užívání chemický
zbraní během války, to už i za té Velké. Ale poté co jsme viděli, jakých zvěrstev se Japonci
dopouštějí v Číně, jsme vám ochotni část našich chemických zbraní prodat, spíše záleží,
kolik jich budete chtít.

Pokud budete dále projevovat zájem o tyto zbraně, vás akorát musíme upozornit, že
se tímto zavazujete k naprosté mlčenlivosti, ty zbraně od nás nemáte, jsou jenom vaše.
A následky za jejich užití ponesete jenom vy.

Co se týče okupace Hainanu, jsme si plně vědomi té situace, budeme si na tomto ostrově
vytyčovat požadavky a z něj budou vyhnáni všichni nepřátelští okupanti.

Varování všem zúčastněným mocnostem v Číně

Vláda Rakousko-České monarchie varuje !

Nechceme riskovat žádné vraždění říšských občanů v Legátských městech.
Proto nechala naše monarchie nařídit evakuaci těchto obyvatel. Je pro ně vyslán
konvoj, tento konvoj je naprosto mírový, akorát doprovázen loďmi našeho mocnářství.

Nemáme v plánu na nikoho útočit, chceme jen zachránit naše občany.
Pokud by však i přes to se někdo odvážil zaútočit jak na naše
občany nebo loďstvo, může počítat s tím,že se Rakousko-český
hněv nezastaví, dokud nebudeme pochodovat vaší hlavním městem.

OPAKUJI JEDNÁ SE POUZE O MÍROVOU MISI.

podepsán
Karel I. - císař rakouský a král český

Jedna z lodí mířící do Číny