Andor.cz - Dračí doupě online
Knihovna
ČekalOblíbit
 | Autor: Grik88Sekce: BáseňPublikováno: 17. března 2014 11:06Průměrné hodnocení: 6, hodnotilo 3 uživatelů [detaily] |
Názvy mi zrovna nejdou, ale něco jsem napsat musel...
potkal jsem jí na chodníku,
jak sedí v ustávajícím dešti
vprostřed černoucí louže.
vzal jsem jí za tenké zápěstí
a držel si je u tváří.
Zeptal jsem se, zda mluví francouzsky
a potřeboval bych překlad na porozumění
bylo jí čtrnáct, když matka odešla,
při rutinní operaci,
mezitím co ostatní náctileté experimentovali
ona věděla víc než všichni doktoři
"Nechte jí jít, potřebuje klid."
Není tu žádný správný prst,
který by ukázal směr jejího odchodu
můžeš se podívat do budoucnosti, aby si viděl moře,
kleknou na kolena, abys poznal duši
a příběh nepochopíš.
ona prošla světlem ve stínu, příliš krásná,
abych věřil jedinému slovu, co řekla
tyhle věci bolí jak samo peklo
a co bys čekal?
všechno co cítíš je jen krev v žilách
vše co vidím, jsou jen tisíce let
jež žila v perfektní symetrii
chtěla zapomenout na ní, na moře
ale rasisté v televizích nedali pokoj
a teď nemá kam jít.
jediné, co může člověk udělat je odejít
a nevrátit se víc.
Nebe před tebou utíká, je to jako konec světa
Je samozřejmě úplně pomatená
Tyhle věci bolí jak samo peklo
a co bys čekal?
jak sedí v ustávajícím dešti
vprostřed černoucí louže.
vzal jsem jí za tenké zápěstí
a držel si je u tváří.
Zeptal jsem se, zda mluví francouzsky
a potřeboval bych překlad na porozumění
bylo jí čtrnáct, když matka odešla,
při rutinní operaci,
mezitím co ostatní náctileté experimentovali
ona věděla víc než všichni doktoři
"Nechte jí jít, potřebuje klid."
Není tu žádný správný prst,
který by ukázal směr jejího odchodu
můžeš se podívat do budoucnosti, aby si viděl moře,
kleknou na kolena, abys poznal duši
a příběh nepochopíš.
ona prošla světlem ve stínu, příliš krásná,
abych věřil jedinému slovu, co řekla
tyhle věci bolí jak samo peklo
a co bys čekal?
všechno co cítíš je jen krev v žilách
vše co vidím, jsou jen tisíce let
jež žila v perfektní symetrii
chtěla zapomenout na ní, na moře
ale rasisté v televizích nedali pokoj
a teď nemá kam jít.
jediné, co může člověk udělat je odejít
a nevrátit se víc.
Nebe před tebou utíká, je to jako konec světa
Je samozřejmě úplně pomatená
Tyhle věci bolí jak samo peklo
a co bys čekal?
Komentáře, názory, hodnocení
| ||||
 | Má to příběh ale chce to uklidit do šuplíku a nechat uzrát. Slova jsi volil docela dobrá, ale trochu si pohraj s formou, pozměň verše, dej tomu trochu rytmus, melodičnost. Není to tak těžké když se nad tím zamyslíš... :) Lidi, čtenáři, jak chceš jsou vždy zaujati jen čtyřmi pocity Nenávistí a láskou, smutkem a veselím. Tobě se podařilo zde vystihnout jeden z nich, ale aby to zapůsobilo opravdu silně, měl bys tam mít alespoň dva v libovolné kombinaci. Jakmile se ti podaří trochu rozumnější forma a otevřeš se alespoň dvou pocitům tak to bude o mnoho kvalitnější než tato rozdělaná práce. Nehodnotím, neboť to není hotové :) | |||
| ||||
| Od tebe si toho cením, po naší minulé roztržce... A děkuji | |||
| ||||
 | Je to spíše jako nějaký recitál než báseň. Úplně si to dokážu představit jak to vykládáš s kytarou jako preludium k nějakému filmu, ale takhle samostatné to je vytržené, nicneříkající a ten příběh nevyzní s plnou silou. Obrovský, trošku promarněný potenciál, musím se vyjímečně shodnout s Circem. Kdyby jsi tomu dla hlubší a pravidelnější formu a zapracoval na rytmice, bylo by to velmi zajímavé čtení;) | |||
| ||||
 | nějaký potencionál to má, ale z velké části nevyužitý, chtělo by to víc přiblížit básni. stačilo by udělat jinak řádkování a trochu jinak formulovat myšlenku, stručněji a možná sem tam do toho dát nějaký nezvyklý obrat (či obraz). ale jinak se to četlo jakž takž dobře. | |||
na začátek stránky