Andor.cz - Články - Dračí Doupě Online, RPG hry

P19 (3/3): Arged, Emerialon, Rešaja, SargoOblíbit

Autor: Sargo

Sekce: Projekt(íček)

Publikováno: 07. prosince 2021 09:40

Průměrné hodnocení: 0, hodnotilo 0 uživatelů [detaily]

Přátelé, byli jsme skvělí - díky všem, kteří se odhodlali popasovat s tak inspirativně neinspirativním zadáním, byla to vážně radost číst - a těším se příště zas! :-)

Třetí den v Atlantidě - Emerialon -

„Použijeme-li strukturu ulity,“ pokračoval muž s protáhlou holou hlavou, „a opakujeme její strukturu pokaždé v menším měřítku, jaká je pro vnitřního pozorovatele délka její spirály za předpokladu, že velikost každého článku ulity je pro něj neměnná?“

Mandar se na něj podezíravě zadíval. „Jak mám něco spočítat, když mi nedáte žádná čísla?“

„Není třeba počtů, pokud je odpověď jasná.“

Prošli přes další dům. Mandar si dal pozor, aby se nepřiblížil ke dveřím na zemi v rohu. „Vždycky mi dáváte jenom minimum informací pro dosažení správné odpovědi,“ postěžoval si. „Ale já se prostě nemám čeho chytit.“

„Dobrá.“ Atlanťan najednou odbočil. „Dejme tomu, že první článek ulity má velikost tohoto domu a každý další následuje se sklonem padesát sedm stupňů. Poměr sousedících článků je zvolen tak, aby do sebe články ve spirále nezasahovaly.“

Mezitím vešli do knihovny, jejíž struktura neustále postupovala vpravo. Po osmém stupni spirály a mnoha výpočtech to nakonec vzdal. „To je nekonečné,“ prohlásil frustrovaně.

„Správně.“

Mandar se na něj zmateně podíval. „Počkejte, přece něco nemůže mít nekonečnou délku, když to má konečný objem. Nebo že…“

„Tvé výsledky nejsou chybné, pouze tvá interpretace. Nebýt snižování měřítka pozorovatele, snadno by ses dobral konečné hodnoty. Protože se ale tento faktor rovná snižování velikosti článku, jsi teoreticky schopen dosáhnout nekonečné vzdálenosti v konečném objemu tělesa.“ Zasmál se. „Dříve jsme používali vysvětlení s nekonečně zpomalujícím šípem, ale mělo své chyby.“

„Ale něco takového přece nemůže existovat.“

„Právě stojíme v knihovně stavěné podle tohoto teorému.“ S úsměvem poukázal na zvětšený svět ve stropním oknu. „Takže další otázka…“

57 stupňů - Rešaja -

Polije mě studený pot, když objevím chybu v kódu. Namísto radiánů používá aproximaci padesáti sedmi stupňů. Nedokážu odhadnout, jak velkou odchylku to udělá, a nemůžu si dovolit spustit program znovu — bylo by to stejné jako přiznání. Roztřesenou rukou beru tužku a papír a provádím všechny výpočty manuálně. Výsledný úhel balistické střely je jen nepatrně odlišný. Ale i to stačí, aby bylo zasaženo špatné město.

Koušu se do rtů. Jsem obklopen dalšími pracovníky, ale každý má své starosti, a nikdo si tak mého rozrušení nevšímá. Špatné město. Kdo ale určuje, které město je správné zasáhnout? V původně plánovaném cíli je tři sta padesát tisíc lidí, zatímco v tom druhém okolo sta tisíc. Očima těkám po mapě. Stále dokola kontroluji výpočet a stále vychází stejně.

Nakonec se na to přijde. Zavřou mě? Popraví? Kdybych se přiznal teď, bude to polehčující okolnost? Zpocené prsty kloužou po telefonu.

Blbých padesát sedm stupňů namísto radiánu. Ale když budu mlčet, zachráním skoro čtvrt milionu životů. Dvě stě padesát tisíc. Lidské osudy však nejsou jen čísla ve statistice. Copak můžu zapříčinit smrt sta tisíc civilistů? Mají rodiny, sny, naděje. Chci křičet, ale mám sucho v ústech.

Ne, musím tam mít někde chybu. Popisuji další a další papíry. Stále dokola počítám to samé, odpověď na to nejdůležitější však nenacházím...

---

Muž, kterého přiváží, má zastřený pohled a stále dokola něco tiše mumlá.

"Co je s ním?"

Sanitář pokrčí rameny. "Pořád opakuje 'padesát sedm stupňů'. Další armádní inženýr, co se zcvokl. Vezměte ho k ostatním."

Kdybych tak věděl… - Sargo -

… na jaké jsem hodině. Tužka okousaná, zoufalství na maximu. Každý kredit teď pro mě má cenu zlata, ale přilítnul jsem na poslední chvíli, za katedrou suplující profesor, na lavici připravené testy… zadání je jasné, ale…
57 stupňů.
Padesát. Sedm. Stupňů.
Nesedím náhodou na matice? = 0.995 rad začnu s nadějí, že inspirace se s prvními slovy dostaví sama. A taky 6 333.321 centigradů, tvrdí mi trémou zmatená paměť, proboha, co jsou to centigrady!? To je fuk, něco chytrýho.
Ale možná jsem na vojenské přípravce. Michael píše jak šílený, musí to být ono. = 1 013.333 dělostřeleckých dílců hodím na další řádek.
Ale riskovat, že to není fyzika…
330.15 K, 134.6℉, schválně se pak podívám, jestli se všechny teploty jmenují podle chlapů. Réaumur, Rømer, Delisl, Rankin, Newton… byli v tom všichni... pomoc…
Jenže i Rafaelovi se od pera kouří! Možná jsem na lingvistice. Honem, mysli! = 57 ohraničených vodorovných ploch vhodných pro zatížení objektem, zejména chůzí, naškrábu chvatně.
Z ekonomky jsme ale taky měli teď někdy psát. Výroba 57 nosných stupňů kosmických raket by položila rozpočet Monackého království. Tím jsem sfouknul i zeměpis, co je asi na druhé straně papíru…?
Ach… začátek otázky. Udejte, který z archandělů v zasvěcení první dosáhl 57 stupňů.
Bohové, ona je to mystika… a ta písemka je o mně?!
Michael se pootočí, pobaveně se usměje a ukáže zdvižený palec. Já se málem zhroutím na popsaný papír. Fakt už musím začít dávat pozor, nebo k té padesát osmičce příštích sto let nedolezu…

jeden, dva, tři, štyry, pět, šest - Arged -

dneska je vedro fakt k nevydržení, měl sem raděj zůstat někde hezky ve stínu a tenhle vejlet nechat na jindy…

jedenáct, dvanáct, třináct, štrnáct

jako naprosto neskutečný vedro. V autě bylo určitě aspoň šedesát stupňů. Dobře, padesát sedum. To už je stejný jak šedesát…

devatenáct, dvacet, jednadvacet, dvaadvacet

ta nová tabulka vopatřeních proti kovidu má prej sedmapadesát stupňů míry rizika. Magoři, tohle. Nemaj co dělat, tak vymejšlej blbosti. Zlatej PES…

vosmadvacet, devětadvacet, třicet

a říďa je taky idiot. Jak ty politici. Jak tohle může víst pivovar, ty vole? To nadšení, co měl v očích, než sme ho s Tomem usadili. Prej mám DO-KO-NA-LÝ nápad! Slavíme padesátý sedmý rok existence, takže uvaříme padesátisedmistupňové pivo! A vařit ho budeme při padesáti sedmi stupních ne? U mě v autě třeba…

šestatřicet, sedmatřicet, vosmatřicet

musim se na chvíli zastavit a vydejchat se…

devětatřicet

už aby byl víkend, Marcelka mi slíbila, že si zahrajeme na padesát sedm stupňů, teda těch, vodstínů, šedi, to já už mám ve vlasech taky, ale tohle je prej ňáká fajn lehce erotická hra…

jednaštyrycet, dvaaštyrycet, třiaštyrycet

ty kráso, to už je vejška! Ještě před tim musim ale dodělat ten vodtok, ty dvě třicítkový kolena tam těsně nevyjdou, potřebuju ten úhel vo chloupek menší, padesát sedm stupňů by tam páslo ideálně...

děvětaštyrycet, padesát

to byl nápad, lízt v tomhle vedru na rozhlednu, ale prej sou vocaď vidět i Hladoničky a je jasno, výhled bude pěknej…

třiapadesát, čtyřiapadesát

sláva, už jen tři stupínky a jsem nahoře!

Komentáře, názory, hodnocení

Eithné - 08. prosince 2021 14:24

Arged - 08. prosince 2021 08:50
Áááách, děkuji velmi pěkně :)

Arged - 08. prosince 2021 08:50

Asi už to napsal někdo přede mnou, ale:

Přátelé, byli jsme skvělí - díky všem, kteří se odhodlali popasovat s tak inspirativně neinspirativním zadáním, byla to vážně radost číst - a těším se příště zas!

PS: U mě vyhrál bublinkovací mnohonožec!

Tumiran - 07. prosince 2021 22:25

Úlalá.
Říkám: Úlalá!
Četlo se to samo a jedním dechem.

Emerialon: není divu, že Atlantida zmizela. Šli furt dál a dál...
Jenom ta sebou zapomněli zavřít dvéře. :-D

Rešaja: Vážné pojetí chtělo velkou odvahu. Zde to měla těžké nejen hlavní postava, ale i autorka. Poklona až na zem.

Sargo: Ze všech point mě tahle bavila nejvíc.
Přímo boží! :-)

Agred/ Arged - to je skoro stejný, kdo by to řešil...:
Pomóc!
Padesátisedmistupňový pivo? No ty vole!
Dyž bych chtěl vodejít z tohodle světa, tak jedině takle. :-P

Mňam!
Pochutnal jsem si. Díky! Jdu vytrávit. Do příště... ;-)

Bard - 07. prosince 2021 20:33

Další velice povedená várka. V takové rozmanitosti není lehké srovnávat, tak tak také neučiním.

Chtěl bych vám všem vyjádřit neskonalý obdiv, já s tímhle záludným tématem tentokrát nepohnul a nezbývá mi než smeknout.

Rešaja - 07. prosince 2021 17:56

Emerialon: Je dobře, že upustili od nekonečně zpomalujícího šípu. Zénóna z Eleje jsem nikdy neměla ráda. Skvělá povídka.

Sargo: Jo, přesně takhle nějak vypadla moje vlasní příprava na projektíček. Marné hledání 57 stupňů ve všech možných kontextech. Paráda.

Arged: A další, kde je 57 stupňů použito nejrůznějšími způsoby, a taky pěkně zarámované.

Díky všem!

Ravager - 07. prosince 2021 10:11

Bavilo mě to hodně a všechno.
Nedokážu si vybrat, takže všichni za jedna.

Eithné - 07. prosince 2021 10:01

Emerialon: Nechápu, jak jsi něco takového dokázal napsat tak poutavě. Mít takové zadání a téma, vůbec bych nevěděla, co s tím, ale tohle bylo perfektní.

Rešaja: Z toho mrazí. Silně mi to asociuje příběh o vojákovi za studené války, co navzdory rozkazům neodpálil atomovou bombu, když Rusko dostalo falešné signály, že na ně z Ameriky tři letí. Výtečně napsané.

Sargo: Můj oblíbený, i na druhé čtení je pořád stejně skvělý. Navzdory průběžným komentářům o nedostatku inspirace ses s tím vyrovnala opravdu s noblesou, myslím, že aspiruješ na můj nejoblíbenější ze všech tří várek.

Arged: Pořád jsem čekala, co z toho vyleze, a nebyla jsem zklamána. Jé, to mě bavilo.

Tohle byla perfektní várka! A vůbec - celé téma bylo zastoupeno silně! Bylo mi ctí s vámi psát ;)