Autor: EndersonSekce: BáseňPublikováno: 31. prosince 2022 15:59Průměrné hodnocení: 0, hodnotilo 0 uživatelů [detaily] |
Všechny ty lásky zmizely v mlze,
vyvřelé emoce pod listím tlejí,
i ocelové nebe tváří se stroze,
když na trzích prodávají jmelí.
Všechny ty ztracené duše pryč jsou,
tichý smutek a pláč smetly kaštany,
i ocelové kapky co to pryč nesou,
a černé stromy tvoří postavy.
Všechny ty vzpomínky navždy mlčí,
vzpurné naposledy se tělo vzteká,
i ocelový odraz kůže na ostří;
vanadinit z předloktí mi stéká.
Ach, všechny ty nádherné krystaly,
kameny, krásné lesknou se a svítí,
tu najednou důležité být přestaly.
Jen jeden co jako krev se třpytí.
doba vygenerování stránky: 0.088351011276245 sekund