| Publikováno: 29. prosince 2007 18:18Průměrné hodnocení: 0, hodnotilo 0 uživatelů [detaily] |
Tento zjev je zde na popud jedné osoby. osobně bych ho sem ani nedal, ale co nadělám. je na dvě části, protože je složená ve dnou dnech a nějak se mi nepovedlo navázat...
Část 1
Bude válka, to je jisté,
smrt je východisko matoucí,
nic na světě není čisté,
člověk není vždy vidoucí.
Armády táhnou zemí,
krajina krví zbrocená,
krále už tu není,
nezbude jedna jediná.
Lidé štvou se proti všem,
kdo byl synem, je teď vrah,
možná zažijeme bílý den,
než spočineme na marách.
Vražda v rodě zrada je,
skon krále náhoda není,
synové nezmohou se ku shodě,
jejich boje vše zde změní.
Část 2
Síla meče v dobách míru obranou jest,
budoucnost obchází černě oděna,
bratři dychtí po moci neznajíce čest,
pole rozdupána a města spálena.
Bratr s bratrem o moc se bije,
rozumu se víčka klíží,
temnoty si nikdo nevšimne,
k lidem ve válce se kvapem blíží.
A přece už čeká ve stínu,
své hordy do boje posílá,
nepřístupná ke smíru,
s rukama od krve se usmívá.
Na poli vprostřed kraje
armády se s hlukem srazí,
oslabeni, bez naděje,
temné hordy skutky zmrazí.
Vždyť ona už vyhráno má,
bratři se odporu neubrání,
poslední vzdor ustává,
po smrti přijde zapomnění.
Konec všem nadějím a života je,
budoucnost odešla černě oděna,
temnota na trůn nastupuje,
pole rozdupána a města spálena.
Komentáře, názory, hodnocení