Andor.cz - Dračí doupě online

Modrou nebo zelenou?
Nebo vezmu červenou? A není to vlastně jedno?

Dvacet tablet, trocha vody,
vrátí všechno do pohody, jen sklenku vypít na dno.

Dohoda zní jasně
- už mi bude krásně, ona mi to slíbila.

Má to však jeden háček,
na azuru malý mráček - chce, abych se zabila.

Ptáte se, kdo ona je?
Soucitu neznaje, chodí a život hledá.

Nikdo nikdy neuteče
tam, kde ona kosou seče, přemoci se nedá.

Z jejích úst jen slova ostrá,
pod hábitem pouhá kostra a hábit sám - černý.

Mráz po zádech, hrůza, strach,
z těla zbude jenom prach, toť obraz smrti věrný.

Ona prošla celý svět,
však nepoznala nikdy květ, nebo lásku, nebo štěstí.

Tam, kam přijde, je jen pláč,
na lidský popel pohrabáč, sama Smrt jen smrt věstí.

To se Smrtí mám dohodu,
vždyť jde jenom o vodu a jeden život pouhý.

"Pojď si, Smrti, pojď si k nám,
sklenici už v sobě mám, tak ať to není dlouhý!"

Řvu jak smyslů zbavená,
jsem životem znavená, tak proč tu déle být?

Ale co to? Pocit nový,
slza v oku mnoho poví, já chci ještě žít?

Už je pozdě, ona vchází,
z dvěří pohled bludný hází, snad aby se ujistila.

Že srdce mé ještě tepe,
a že by snad bylo lépe, kdybych ji pohostila.

"Táhni, babo jedna hnusná!
Jsi více než nevkusná! Ruším naši dohodu!"

Však bába jen kroutí lebkou,
mráz pokryl mou kůži hebkou, v hrůzném doprovodu.

Pak zazněl její táhlý hlas:
"Já ti zkřivím každý vlas, nemám s tebou slitování!

Neměla jsi vody pít,
Měla jsi chtít déle žít, pozdě na duše zpytování!"

"Já chci žít, teď to vím,
ty nejsi tvorem zlým, vyslyš moje bědování!"

"Neplač, moje děvčátko,
přestože už zakrátko, budem spolu do skonání."

"Otoč se a běž pryč,
zamkni a zahoď klíč, přijď, až nastane můj čas!"

"Čas tvůj nastal právě teď,
jsi bledá jako tato zeď, zlomím tě jak trávy klas!"

Dvacet tablet, trocha vody
vrátí všechno do pohody, život marný, život ztracený.

"Ukaž, že nejsi stále zlá,
nechť můj plamen plápoplá, snad není ještě zhašený!"

Však oči náhle temno zastírá,
obrys dámy v černém skomírá, přišla poslední hodina.

Žena padá, zem ji vítá,
na skvělé časy Smrti svítá, rozpadla se rodina.

Tak odchází Smrtka v plášti,
tak odchází žena v zášti, tak odchází naděje.

Dvacet tablet, trocha vody,
vrátí všechno do pohody. Avšak...

...přivolají na život zloděje...