Andor.cz - Dračí doupě online

Knihovna

Moc volby.Oblíbit

bloodfangthedarkwolf5506.jpg

Autor: Whitney

Sekce: Na pokračování

Publikováno: 01. února 2010 23:21

Průměrné hodnocení: 0, hodnotilo 0 uživatelů [detaily]

 
Toto je projekt psaný mým bratrem co shání někoho kdo by mu to "zdrbnul". On totiž chce napsat knihu a tohle by měl být začátek. Obsahuje naturalismus takže je to pravděpodobně nevhodné pro slabší povahy a je to silně inspirováno hrou "Warhammer 40k". Pokud už někdy někdo něco takového napsal tak se omlouvá.
 
Den první. Vize.

„Už zase prší... máma bude mít strach, kde jsem.“ Říkal si malý, sotva devítiletý kluk procházející nevelkým náměstím jedné z mnoha vesnic v císařství. Ale nevím ve které. Zato vím, co se dělo dál. Stíny za jeho zády se mihotaly jako zplozenci pekel a temnota byla všudypřítomná. Chlapec stále šel nevědomky dopředu a pravděpodobně vůbec netušil o nebezpečí, jež na něj čekalo. Ušel několik dalších metrů, když se stíny konečně rozhodly a vyřítily se z mlhy temnoty a vrhly se na nevinnou duši. Jediné, co mohli pokojně spící obyvatelé okolních domů zaslechnout, bylo ticho. Chlapec neměl ani čas zaječet či něco říci. Zato já to viděl v celé hrůze. Stíny vypadaly jako větší lidé z čisté tmy... pokud zrovna stály. Pokud ne, pak jediné, co jsem byl schopen vnímat, byla temná čmouha. A devět takových čmouh roztrhlo chlapce. V jediném krvavém okamžiku. Jak snadné je vzít život. A jak složité je ho dát. Pomyslel jsem si a pokusil se odtrhnout obličej od srdce stálé tlučícího na zemi. Má hlava se ani nehnula. Zděšeně jsem pozoroval, jak stíny začaly konzumovat veškeré maso z chlapce, co našly. A nezajímalo je, jestli je na něm kus oblečení nebo ne. Opravdu jsem se snažil nedívat se a snažil se to nějak logicky vysvětlit, ale prostě to nešlo.

A pak jsem se probudil.

Píše se rok 29 564. Za rok 0 se počítá den, kdy císař nastoupil na trůn a založil Impérium. Myslím, že nějací rebelové řikající si „Potomci Kristovi“ tento rok počítají za rok 40 114 a počítají to od narození nějakého jejich spasitele, ale kdo se v tom má vyznat...

Posadil sem se v posteli a rychle přejel vyděšenýma očima okno, dveře a budík. O oknu jsem zjistil, že je za ním tma, o dveřích, že jsou zavřené a o budíku, že na něm svítí časový údaj, že se mám za patnáct minut probudit. Bylo půl sedmé ráno.

Po snídani a dalších nutných lidskostech jsem vyrazil z kuchyně a zamířil rovnou do práce, totiž do budovy přezdívané mnohými jako zbrojnice. Oficiálně se jedná o lokální oddělení Imperiálních elitních jednotek, ale ve skutečnosti tak pracuje deset úředníků s dvěma vojákama, aby měli koho ukazovat na přednáškách rekrutům. A zbrojnice proto, že zde jsou jediné zbraně v tomto sektoru planety. Ale abych nepředbíhal.

Když jsem dorazil do zbrojnice, „přivítala“ mě hlaveň bolteru. Myslím, že jsem omdlel na místě. Když jsem otevřel oči, první, co jsem udělal, bylo, že jsem zařval. Tedy, zařval bych, kdybych měl čím. Abych to vysvětlil, chyběly mi hlasivky. Dřív tam byly, ale teď už prostě nejsou. To byste nevěřili, jak je depresivní, když už ani nemůžete řvát.

„Subjekt číslo dvanáct nabyl vědomí.“ Ozval se ženský strojový hlas někde za dveřmi. Za otevřenými dveřmi a muž, který jimi práve odcházel, se na místě zastavil. „Takže přeci jen nám skřivánek neumřel.“ Řekl pobaveně a otočivši se, přišel ke mně. Až teď sem si začal všímat, kde jsem. Byl jsem v kovové místnosti bez jakéhokoliv nátěru, která byla funkcionalisticky zařízená mučírna. Pár obušků visel na stěně a naproti bylo několik mnohem horších zrůdností na mučení. Povětšinou stroje na způsobení neúnosné bolesti bez zabití mučeného. Podíval jsem se do tváře muže stojícího přede mnou. Měl šedou košili, která byla skvěle udržovaná, a to samé platilo o jeho obličeji a vlasech, a nic jiného jsem neviděl, neboť jsem zjistil, že patrně jsem v jedné z těch zrůdností na mučení, protože se nemůžu hýbat. A to ani hlavou. Začal sem v duchu odříkavat motlitbu k císaři, za pomoc. „Řekni, cos jim provedl, nebo to, v čem stojíš, začnu používat.“ Řekl nekompromisně chlap. Neměl jsem ani ponětí, o čem to mluví. Týpek se mi zadíval do oči a zlověstně se usmíval. „Počítači, veškeré informace o subjektu dvanáct a zdravotní stav... Ať vím, co ti můžu provést, pokud nepromluvíš, skřivánku...“ Chlap se už prakticky chechtal z pomyšlení, co mi udělá. Počítač klidně počkal, než dokončí větu a pak spustil. Tedy vlastně spustila.

„Subjekt dvanáct byl přivezen z planety Terra, kde pracoval v imperiálním vojenském úřadu.“ Chlapovi se zarazil úsměv. „Genetický druh, člověk. Bližší specifikace, nezasažen jakoukoliv mutací.“ Chlap se na mě podíval s respektem. „Zaznamenána abnormální psychická aktivita.“ Chlap zbledl. „Genetická analýza odhalila shodu s geny členů imperiální gardy, jednotky Chaos.“ Chlap udělal dva kroky zpět a bylo vidět, že se bojí, ale počítač monotónně pokračoval. „Na žádost plukovníka Genegara mu byly odstraněny hlasivky, že prý, cituji: „Mě to věčný ječení už štve.“ Operace byla provedena před dvaceti minutami.“ Chlap znovu nabyl sebevědomí a monotónní hlas počítače ztichl. Nastala dlouhá chvíle ticha a já si myslel, že se celej svět zcvoknul.

Já a člen Chaosu? To je blbost... Chaos je výběrová jednotka imperiální gardy! Jak bych tak já mohl bejt člen Chaosu!? Vždyť chaos je od jejich založení synonymum pro smrt... Ale možná bych tohodle omylu mohl využít ve svůj prospěch. A co tomu chlapovi vadí? To ještě nikdy neviděl čistýho člověka? Tvářil se, jako by byl jeden z těch zmutovanejch bláznů... Utřídil jsem si myšlenky a držel na tváři výraz někoho, kdo rozdával smrt. Natož aby se bál bolesti. Vevnitř sem se klepal hrůzou, ale navenek jsem dokázal to nedát znát.
 

Komentáře, názory, hodnocení

Azirafal222 - 27. února 2010 19:24
cf640480dd6fd94575c04499b9b1d6663174.jpg
Nejde o míru nechutnosti nebo množství prolité krve. Jde o to "Jak". Konkrétně zmíněné Kulhánkoviny mají prostě styl. Zasazení do děje, atmosféra, VTIPNÉ podání...to vše děj zkrášluje!

 
Hoshigaki Kisame - 24. února 2010 21:28
images6809.jpg
Tedá pár chyb by se tam nalo ale žádný učený z nebe nespad, když na sobě ještě zapracuje, tak myslím že někdy někde ňákou jeho knihu nakdu
 
Whitney - 24. února 2010 19:25
bloodfangthedarkwolf5506.jpg
psychop - 24.Února 2010 07:28
Možná ano, možná ne :) Každopádně je lepší být přehnaně opatrný než nechat někoho více... řekněme citlivého aby se pob*il na stůl :)


Golotna - 24.Února 2010 07:55
Podobný příběh? Dovolím si trošku objasnit: Ve Warhammeru 40k jsou 3 základní frakce: Impérium (Vládne císař - nečekaně, údajná strana dobra), Chaos (Kultisté, démoni a zrádci od impéria - ve hře sou to úžasný frajeři :D) a Eldaři (řečeno jednoduše ufouni)

A prosím všechny chyby co najdeš oznam - rád se zlepším v čemkoliv co de (Snad krom gramatiky - tu jistil word 2007 protože na češtinu sem pako)


FUCKULTrA - 24.Února 2010 12:23
To nevím - až někdy bude čas a vaječňák tak možná dopíšu pokračování :D


Hoshigaki Kisame - 24.Února 2010 16:18
Viz FUCKULTrA.

Děkuji všem za názor a že jste si našli čas to přečíst.

Sesani, Bratr Whitney.
 
Hoshigaki Kisame - 24. února 2010 16:18
images6809.jpg
Není to opravdu špatné, sci.fi mám taky celkem rád a todle vypadá fakt slibně, čekám na pokračování.(Nechci se opičit po ostatních v komentářích, ale myslim si to samé)
 
FUCKULTrA - 24. února 2010 12:23
loc1403.jpg
Osobně se mi to dost líbí, sci-fi má taky celkem rád a tohle se zatím slibně vyvíjí. Doufám, že brzy bude pokračování.
 
Golotna - 24. února 2010 07:55
golotna929.jpeg
Mám sci-fi rád a tohle začíná slibně, rád bych se kouknul na pokračování, pár chybiček jsem si všiml, ale nic závažného. Warhammer 40k jsem nehrál, takže nemůžu posoudit, jestli je nějaký podobný příběh již na světě. Děkuji Golotna.
 
PsychoP - 24. února 2010 07:28
falling8927.jpg
Kam se hrabe Kulhánek a jeho řeky horké krve sahající nad kolena, ohromná oblaka vypasených much a jemné náznaky budoucích mučení (něco ve stylu: "Seznamte se, toto je louskáček na ořechy. Brzy budete nejlepší přátelé v tom nejintimnějším slova smyslu.")...

Rozhodně nemám pocit, že by to bylo až tak naturalistické, jak varuješ v anotaci (Ještě bijící srdce na zemi? Stíny pojídající maso i s oblečením? Tarantino, Kulhánek, P. Jakson a další by se ti vysmáli do tváře)

Tím to ale ani v nejmenším nekritizuji... Jen mám pocit, že v dnešní době už je tahle míra "nechutností" něčím jako všeobecně přijímaným standardem.
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2024 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.059847116470337 sekund

na začátek stránky