Andor.cz - Dračí doupě online

Lehla jsem si do postele. Už jsem na ní nehodlala čekat. Ať jí to máma řekne sama, když se jí chce ponocovat. Moje neskonale pubertální sestra, která se asi opupínkuje radostí z toho, že brzo dostane občanku, si vyšla na "procházku" se svým pátým klukem tohoto měsíce. Klasika. Takže máti nervní, kde zas vězí. Nepřetržitě vyzvánějící mobil dlouho očekávané pubeŕťačky, úplnou náhodou zapomenutý na botníku. Nechci se opakovat, ale... klasika. Chvíli jsem jen seděla na posteli a pak jsem s protočením očí zhasnula lampičku. Uvelebila jsem se na polštáři a přehodila přes sebe peřinu.

Ucítila jsem lehké našlapování po posteli a následně měkké tlapičky, jak si to štrádují po mých nohách přímo na nejvyšší bod mého ležícího těla, což byl při lehu na břiše evidentně zadek. Zaskuhrala jsem a zvedla hlavu ke stočené kočce.

"Díky..." Pronesla jsem do tichého pokoje a následně se srovnala s tím, že se chlupatá koule z mé zadní části sedací zjevně nehne.

Konečeně jsem začala zabírat, když jsem zaslechla klíče v zámku. Následovaly tři rány. Identifikovala jsem to jako: První - to střevo zakoplo o máminu pantofli. Druhá - pantofle se překulila. Třetí - moje inteligentní sestra spadla na stoupačky (ten zvuk plechu by vás při usínámí zabil).

Otevřely se dveře a já už se nadechovala, abych jí řekla, že jestli rozsvítí, tak jí příště nechám klíč zevnitř.

Blik.

No...řekněme, že jsem jí to říct nestihla.

Nakvašeně jsem si přetáhla peřinu přes hlavu a počkala tak, než zhasne, počemž jsem zase pustila kyslík do plic.

Když se ten výkvět přírody konečně uvelebil (po deseti minutách vrcení), začala jsem zase zabírat.

Probral mě dost nepříjemný mlaskavý zvuk. Zoufale jsem otevřela oči, abych zpozorovala odkud pochází.

To ten pes nemůže páchat osobní hygienu jinde?

Chvíle usínání. Polospánek.

"Hebuede co mi ko bevue mude kuku..."

Otočila jsem hlavu na sestru a nahodila naprosto vyčerpaný výraz.

Co jsem komu udělala? Kdyby aspoň ze spaní vyprávěla pohádky...

Načež jsem vzala polštář a peřinu a přestěhovala se do obýváku na gauč.

Hodiny hlásaly půl jedné ráno a koho zajímalo, že vstávám v půl páté do práce? Už jsem si jen odevzdaně oddychla, když se mi u hlavy stočil pes a kočka se opět uvelebila na kopečku.