Andor.cz - Dračí doupě online

Hendur kráčel po pusté planině a podíval se na temný les plný mrtvých stromů. Když se na ně zadíval, zdálo se mu, že už tu snad několik let neprošla lidská noha. Ale zvuky, které odtamtud vycházely, potvrzovaly, že něco živého tam přeci jen je. Nebo neživého, pousmál se elf a prohrábl si své černé vlasy. Už osm let putoval po světě. A už dva roky cesty nepotkal žádného tvora, který by byl přátelský. Naposledy to byl gobliní vyhnanec, který ale uměl jenom pár slov obecnou řečí a tak Hendurovi nic o tom, co čeká na západě, neřekl. Ale všude dokola byla jenom pustá šedá pláň, na které rostly podivné rostliny, které dávaly elfovi jediné jídlo, které během posledních pár měsíců jedl. „Ach západe…“ zašeptal elf. „Co jsi?“ zeptal se, i když věděl, že mu nemůže nikdo odpovědět. Sáhl si rukou na opasek, aby se ujistil, že tam je jeho dlouhý meč se zeleným smaragdem, dar od jeho otce. Podíval se také na svou zrezivělou šupinovou zbroj. Za ta léta už byla k nepoznání. Kdysi ji zdobily ornamenty různých tvorů, ale dnes už byl vidět jenom jeden. Ornament draka. Hendur se pousmál. Vlastně ani nevěděl, proč jde dál. Ale neměl kam jít. Osm let putoval sem a kolik let by putoval zpátky? Devět, deset? Když ani nevěděl, kudy se dát zpět do rodného hvozdu. Už ho zajímalo jen jedno. Najít nějaké místo, kde by se mohl usadit a kde bude něco k jídlu. Ty rostliny už se vážně nedají jíst. Zamyslel se a nakonec pomalým krokem vstoupil do lesa. Připadal si strašně osamělý.