Andor.cz - Dračí doupě online

CHARAKTER POSTAVY

Jméno: Diadement Genetic le Rum
Rasa: Člověk
Povolání: Paladin

Můj životní příběh

Už odmala jsem byl hyperaktivní a ulítlé děcko a mámě se pod nohy při práci motal. Jednoho dne, na zahrádce našeho malého staveníčka, se mi zalíbil strašák vytyčený u sousedů na políčku. Nebylo však k rozeznání jeho pohlaví, proto jsem v noci podnikl menší stezku odvahy na sousední pozemek. Byla to cesta jen s lucernou, ve dřevácích a noční košili, dodnes mne při pomyšlení na ten zážitek mrazí v zádech. Po chvíli jsem přišel na místo a sejmul slaměné tělo z křečovité pozice. Stačilo jen vytáhnout stojanovou tyč ze slabin a hle... Nebyl to ON, ale ONA.
Byla to láska na první pohled. Scházeli jsme se tajnůstkářsky po nocích a vzrušeně si povídali. Jakmile jsem jí galantně nabídl židli, vždy odmítla, avšak upřímně. Nezazlíval jsem jí to, taková skromnost se cení. V zimě jsem ji oblékal do šatů po matce, aby jí nebylo chladno, v létě naopak bikiny, aby jí zase nebylo vedro. Tak jsem se o ni staral, a nakonec zjistil, že mne podvedla s jiným. Vzedmula se ve mě taková agrese, že by mne ani párem volů nezadrželi. Oběma rukama jsem uchopil motyčku, jež o plot byla opřena a vší silou »al do výše jejího pasu. Byl to bleskový zásah a byla přepůlena ve dví. Tímto jsem nezjistil jen to, že jsem schopen ublížit živé duši, nýbrž i základ pro svou budoucí profesi...
...Schopnost bravurního ovládání sečných nástrojů...
Od té doby jsem začal zlepšovat své předpoklady pro život a trénovat svou fyzičku na těch slaměných kacířích. Po časech tvrdé dřiny se ze mě stal zručný a zkušený bijec a opravdu silák. Hm... To jó... Hotovej Superman. Zcela jsem zanevřel na všechny slaměné panáky a jim podobné, však strašáků na polích přibývalo.
Mí rodiče vycítili, že nejsem zcela v pořádku a najmuli psychoterapeuta, který mě vzal na okamžité pozorování do Bohnic. Potkal jsem zde mnoho svých druhů, kteří hostovali stejným talentem a název jejich odvážného společenství nesl název "Paladinové". Odtud také mé povolání. Vzali mne mezi sebe jako bratra. Stačilo se chvíli (na pár měsíců) stát milým a neagresivním vůči slaměným lůžkům a byl jsem propuštěn zpět domů. Tam jsem se ale už nevrátil, vydal jsem se do světa jakožto Paladin, či boží bojovník "Ležatý vosmice". Stačilo pár výher v pokeru po hospodách a pořídil jsem si vcelku obstojné vybavení pro svou profesi. A také statného osla, na kterém jsem durch profrčel celej tento svět.

To mi připomíná mou příhodu se čtyřmi panáky.
Šel jsem takhle jednou po hřbitově a do cesty se mi postavily čtyři temně oděné postavy. Pláště na mnoha místech potrhané a počali se mi sápat po krku. Cinkot plechovek na nich zavěšených odpovídal, že se schyluje k nejhoršímu. Tasil jsem proto svou obouruční motyku a prudce se rozmáchl kol sebe. Pocítil jsem matný odpor, což bylo dobře, protože...
...je to sice neuvěřitelné...
...ale můj útok zasáhl všechny čtyři naráz. Vedl jsem jej asi ve výši jejich žaludků a byl přesný jako chirurgický skalpel. Takhle jsem skoncoval se čtyřmi kacíři zaráz.

Zařazovací příspěvek

Směrem ke skupince se roztroušenou krajinou ze začátku blížím jako těžko rozpoznatelný objekt, po chvíli se mé rysy v rozvířeném prachu cesty zostřují. Na poměrně statném oslu sedím v celé své kráse. Jsem poměrně urostlý a svalnatý muž, jehož kulturistické tělo je obepínáno snad ze všech stran tepanými pláty rytířské zbroje, na zádech zbraň, která až výsměšně připomíná upravenou motyku na brambory. Na ruce pak malý buckler, prostě Schwartzeneger hadra. Zastavím svého ušlechtilého oře na deset metrů od skupinky elegantně z něj seskakujíc na pevnou zem.
Pak beze slova přistupuji jako Koš»ál při prohlídce přezůvek a pronesu poměrně hlubokým hlasem bez jakékoli emoce
Hé, co sa tu stalo? s tázavým pohledem stále skrytým pod přilbou se vrzavě otočím k Azarielovi (dřívější vůdce družiny).