Andor.cz - Dračí doupě online

U malého ohně sedí na kameni asi dvacetiletá žena. V ruce drží deník vázaný v kůži a listuje jím. U některých stránek zůstane déle, čte si. Její tvář je v plamenech ohně vážná, v očích smutek …

…"Dnes se k naší Smečce přidali další tři Nečistokrevní. S nimi je jich zde již deset. Budou další problémy. Jsou divocí, odmítají Zákon a každou noc se mnění a vyráží na lov."…

…"Ve vesnici po mě lidé házeli kameny a nadávali mi. I když je mi teprve dvacet, začínám chápat, co Ratgan – vůdce myslel tím, že se blíží konec Smečky a Prvních z vlčích lidí."…

…"Ratgan – vůdce a další tři První z vlčích lidí byli zabiti. Vesničané si najali družinu dobrodruhů. Je zajímavé, že z Nečistokrevných nezemřel ani jeden … Jako by o dobrodruzích věděli. Z Prvních z vlčích lidí jsem zbyla už jen já a Larin. Ten by se podle Zákona měl stát vůdcem, i když je mu teprve 80 let. Miral – Nečistokrevný jej ale vyzval na souboj. Miral nebojoval čestně, to šlo vidět … Larin padl. Nevraživost nečistokrevných se obrátila proti mě. S těžkým srdcem jsem se sbalila a opustila území Smečky, svůj domov … Smečka stejně už neexistuje, jsem poslední …" …

…"Smečka mi tolik chybí! Už tolik roků procházím hvozdy a hledám další Smečky Prvních z vlčích lidí. Když už ale na někoho narazím, tak na Nečistokrevné. Divoké, plné zloby a nenávisti ke všemu a všem …"…

…"Usadila jsem se u jedné vesnice. Lidé mě přijali jako lovce a stopaře. Oni jsou teď má Smečka."…

…"Již několik dní slídí kolem vesnice jeden Nečistokrevný. Bohové noci, sestro Luno, budu ho muset zahnat, než se stane neštěstí, než zaútočí na někoho z lidí! Zatím zmizelo jen pár slepic a králíků."…

…"Když jsem se proměnila, snadno jsem našla jeho stopy. Ale ne! Stopy míří přímo k vesnici! Musím si pospíšit!"…

…"Píši až po delší době, dřív to nešlo… (zde je písmo rozmazáno) …viděl mou proměnu. Nečistokrevný stál mezi vesničany a ukazoval na mě: - To je ona! Vlkodlak! To ona sužuje vaši vesnici!. – Nebránila jsem se, když mě napadli. Nedokázal bych ublížit lidem, se kterými jsem tady žila.. Zbičovali mě a vyhnali. Jizvy na zádech už asi zůstanou. Zase jsem sama."…

"Nikdy mi na penězích moc nezáleželo. Ani mezi lidmi teď, po těchto zkušenostech, nemusela moc pobývat … Ale … někteří lidé znají mnoho … Potřebovala jsem občas zavítat mezi ně, hltala jsem každou zmínku o vlkodlacích a pak si šla prověřovat, jestli třeba nejde o jednoho z Prvních z vlčích lidí. Vždy se ukázalo, že jde jen o Nečistokrevného.
A také pořád doufám, že snad narazím na někoho, komu by snad nevadilo, kdo jsem … S kým bych mohla zůstat delší dobu … S kým bych alespoň mohla předstírat, že mám svou Smečku …
Jenže když chce člověk pobývat mezi lidmi, tak potřebuje peníze. Alespoň trochu. Nechávala jsem se občas najímat jako lovkyně nebo stopařka … Ale to byly dlouhodobější záležitosti – a to mi moc nevyhovovalo. Nechtěla jsem nikde moc dlouho zůstávat. Co kdyby poznali, kdo jsem …
Za ta léta jsem se naučila obstojně bojovat – musela jsem. Při mém pátrání po Prvních z vlčích lidí jsem se často dostala do křížku s Nečistokrevnými. Jak já dokáži vycítit je, tak oni poznají mě …
Nikdy jsem nechtěla zabíjet, ale bránit jsem se jim musela …
Tak jsem se později nechala najímat jako ozbrojený doprovod různých kupeckých karavan. Byla to rychlá práce a nemusela jsem zůstávat dlouho se s stále stejnými lidmi. A také jsem měla šanci se víc dozvědět …
Ale na nikoho z Prvních z vlčích lidí jsem stále nenarazila …"…

Dívka chvíli jen tak hledí do plamenů, deník položený na kolenou. Pak z brašny na opasku vytáhne lahvičku inkoustu a brk.

…"Dnes je mi 150 let. Za těch 130 let, kdy jsem opustila území mé Smečky jsem nenašla ani jednoho z Prvních z vlčích lidí. Asi jsem zůstala jen já. Je tak bolestné být jediná svého rodu, být tak sama. Lidem se vyhýbám. Ne že bych je neměla ráda, ale oni by mě nenáviděli, kdyby zjistili, kdo jsem. Jen občas zavítám do vsi nebo města, ale jen na krátkou dobu. Ano, občas se se mnou pokusí někdo z lidí dát do řeči, ale můj ostych dotyčného brzy odradí. Nejlépe je mi v lese, kde mě bratři vlci kdykoli přivítají. Ale jak ráda bych nebyla sama! Potřebuji svou Smečku, potřebuji tady pro někoho být a někoho, aby tady byl pro mě. Nebyl by problém někoho takového najít. Ale co potom, až by zjistili, kdo jsem? Kdyby mě sami rovnou nezabili, tak bych jistě zemřela žalem, kdybych je musela opustit, kdyby mě od sebe odehnali. Asi je mi souzeno zůstat sama … Tak vše nejlepší k narozeninám, Sinio …"…

Dívka dopíše, deník pečlivě zabalí do kusu látky a uloží ho do vaku. Inkoust a brk schová do brašničky. Uhasí oheň a vak přehodí přes rameno …
…Ve svitu měsíce se dívka změní ve vlčici. Vlčice zvedne hlavu k sestře Luně a z její mordy vyjde dlouhé, smutné zavití. Z hlouby lesa se ozve odpověď a vlčice zmizí mezi stromy …

Vzhled:
170 cm vysoká, pružné až šlachovité tělo, dlouhé nohy a ruce. Delší vlasy zvláštní šedočerné barvy. Výrazná, něčím nedefinovatelným zvláštní tvář. Větší zelenožluté oči. Na zádech jizvy po bičování.

Zbraně:
Nůž, meč, krátký luk.

Vybavení:
Oblečení: Kožené boty po kolena, hnědé plátěné kalhoty, hnědá košile, přes ni tmavě zelený kabátec, šedý teplejší pláš».
Ve vaku: náhradní košile a kalhoty, deník, křesadlo, provázek, hřeben, pánvička, dřevěný talíř a lžíce, pytlíky s léčivými bylinkami, nějaké masti.
Brašna na opasku:inkoust, brk, peníze.
Měch na vodu.

Zvláštní schopnosti:
V lidské podobě výborný sluch a čich (ve vlčí ještě lepší). V noci dobré vidění za šera a taky za tmy. Schopnost dorozumět se s vlky. Schopnost na větší vzdálenost vycítit vlkodlaka, okamžité poznání vlkodlaka v jeho lidské podobě. Vytrvalost – dokáže ujít nebo uběhnout mnohem větší vzdálenost než lidské rasy. Proměna ve vlka – kdykoli a kdekoli bez omezení, se všemi věcmi, co má u sebe (nevztahuje se na živé tvory).Psi ji sice poznají, ale neštěkají na ni, dokáže je zklidnit a to i na větší vzdálenost.
Samozřejmě – pokud zraní člověka ve své vlčí podobě, stává se z něj také lykantrop – Nečistokrevný.
Dokáže používat běžné bylinky na léčení zranění a onemocnění a vyrábět z nich jednoduché masti – rozhodně však tyhle její znalosti nedosahují znalostí hraničářů nebo léčitelů – jen se v tom vyzná o něco lépe, než jiní běžní lidé.
Vzhledem k tomu, co je, je výborný lovec a stopař. Také se vyzná v lese – vždy» v něm skoro všechny ty roky žila …
Vzhledem k tomu, že žije tak dlouho, tak by mohla vědět nebo si pamatovat některé události, které ostatní neznají – ale na druhou stranu je zase fakt, že se o lidské dějiny nikdy moc nezajímala – soustřeďovala se na hledání Prvních z vlčích lidí.