Andor.cz - Dračí doupě online

Její vlasy byly modré. Pootočil ses, aby sis ji prohlédl, ale lidé, tlačící se v uličce, ti zakrývali výhled vztaženýma rukama a batohy na zádech. Ignoranti. Autobus projel ostrou zatáčkou a ty ses musel chytit držadla, abys nespadl. Pomalu jste zastavili na zastávce. Udělal jsi několik kroků, když se lidé tlačili směrem ke dveřím. Vstala ze sedadla, strčila mobil do kapsy a kabelku si hodila přes rameno. Šel jsi jí naproti, ona šla naproti tobě. Setkali jste se u dveří a ona se na tebe podívala. Tak jsi vystoupil a šel do školy.
Řekli ti, že Sumerové vynalezli kolo a klínové písmo. Zopakoval jsi to a šel sis sednout. Vlasy se na tebe dívaly zpoza okna a byly modré. Byly elektromagneticky nabité a měnily tvar podle siločar. Vytvořily pravoúhlý trojúhelník s modrými siny a cosiny. Otevřely okno.
Neptali se tě na ty vlasy. Nebyli zvědaví. Ty jsi také nebyl zvědavý. Povídali jste si a nic jste neříkali. To se nezměnilo. Neměl jsi co říct, a tak jsi šel domů.

***
Cestou domů jsem hodně přemýšlel. V práci to bylo celkem náročné, měli jsme tam pár nových případů. Vždycky je to pro mě nové, a i když na to mám dva tituly a desetiletou praxi, někdy si připadám, jako bych pořád nic nevěděl. Snažil jsem se to pustit z hlavy a sledoval jsem cestu. Semafor mi konečně dal zelenou a já jsem se prodíral odpolední špičkou.

***
Autobus přijel pozdě. Stejně jsi nečekal na něj. Nastoupil jsi a ukázal řidiči prošlý měsíčník. Nebyl zvědavý. Tentokrát nejelo moc lidí. Modré vlasy seděly v zadní části, u okna. Šel jsi směrem k volnému místu vedle nich. Modře rámovaná tvář na tebe pohlédla dvěma tmavýma očima. Nezastavil ses a sedl sis o dvě sedadla dál. Tmavé oči se na tebe dívaly z temene modré hlavy.
Otevřely se dveře. Vstali jste jen vy dva. Vystoupil jsi a ona vystoupila taky. Otevřel jsi pusu, abys promluvil, tmavé oči se na tebe upřely. Pozdravil jsi souseda nastupujícího do autobusu. Sotva jsi ho znal. Pak ses otočil a nechal jsi ji za sebou. Neohlédl ses.

***
Blížil jsem se už k naší ulici, když jsem si všiml zastavujícího autobusu. Dcera většinou přijíždí touhle dobou. Zastavil jsem za autobusem a počkal, než se otevřou dveře. Hned si mě všimla a zamířila ke mně. Vesele mě pozdravila a začala mi vyprávět o něčem, co bylo ve škole. Poslouchal jsem jen tak na půl ucha. Když jsme vystupovali u domu, podíval jsem se na ni a řekl jsem si, že si s ní budu muset promluvit o těch vlasech.

***
Vytáhl jsi klíč, abys jej strčil do zámku na vašich dveřích. Celý svazek ti spadl na zem do bláta. Zvedl jsi jej a utřel do džínů. Otočil jsi klíčem v zámku. Dal jsi boty do botníku a zakopl o práh. Váza s nějakou květinou spadla na zem a rozbila se. Opatrně jsi sbíral střepy, aby ses nepořezal. Cestou po schodech ses kopl do palce. Svlékl ses a oblečení jsi hodil do rohu. Lehl sis na postel a zavřel oči. Bolest v palci modře pulzovala a ty jsi myslel na tmavé oči.
Ráno ses probudil a zapomněl jsi, co se ti zdálo. Jen sis setřel z očí slzy. Nestihl ses nasnídat a běžel jsi na autobus. Řidič se podíval na skvrnu od bláta na tvých džínách a nechal tě jít. Pohledem jsi prohledal autobus a zklamaně sis sedl k oknu. Opřel jsi hlavu o vibrující sklo a zavřel jsi oči.
Otočil ses, když se něco dotklo tvého pravého ramene. Modře rámovaná tvář se na tebe dívala hnědýma očima. Služební plackou na tebe zamával revizor v modré čapce. Dal ti pokutu a ty jsi vystoupil skoro na konečné. Cestou zpátky jsi mával na projíždějící auta zvednutým palcem. Modrovlasé dívky tě lhostejně míjely.
Unavený sis sedl do školní lavice a nechal sis zapsat dvě neomluvené hodiny. Zase se ptali, ale nikdo z nich nebyl zvědavý.

***
Večer jsem seděl u počítače a snažil jsem se přinutit se k nějaké práci. Ozvalo se lehké zaklepání na dveře a hned nato se dveře otevřely. Pohled na ty vlasy mě rozčiloval, ale teď jsem neměl náladu se s ní o něčem hádat. Dokázala být pěkně otravná. A taky neoblomná a plná argumentů, hlavně, když něco chtěla. A zrovna teď chtěla peníze, aby mohla jít na diskotéku. Dal jsem jí dvě stovky a doufal v klidný večer. Odšustila z pracovny a cestou ze stolku shodila moje nové vizitky. MUDr. já CSc. Vtipné.

***
Pozvali tě na diskotéku a ty jsi tam šel. Cestou sis koupil vodku a džus. Zaplatil jsi vstupné a na ruku sis nechal nakreslit červený náramek. Prošel jsi mezi nimi, když se bavili a tančili, některé jsi pozdravil. Sedl sis na lavičku dál od hudby a otevřel jsi batoh. Ruka na hrdle lahve se ti zarazila, když mezi zmítajícími se těly probleskla silueta, kterou jsi znal. Seděla tam dívka s modrými vlasy. Vstal jsi a batoh spadl na zem. Vykročil jsi k ní a tanečníci ti uhnuli z cesty. Někdo ji vzal za ruku a začal s ní tančit. Prošel jsi kolem nich a pokračoval na záchod. Sedl sis a podíval se na zem. Zem ti podala ostří a ty sis jej přiložil k zápěstí. Otevřely se dveře a čepel tiše dopadla na podlahu. Zakryl jsi ji podrážkou. Přijal jsi nabízenou ruku a postavil ses. Dívka s modrými vlasy se tě zvědavě zeptala. Cestou ven ti pošeptala své jméno.
***
Byla sobota a tak jsem si ráno přispal. A nebyl jsem sám. Když jsem obědval, s kruhy pod očima se objevila v jídelně. Naložil jsem jí na talíř. Prohodil jsem něco výchovně prospěšného a nechal ji to vstřebat, než jsem se odvážil změnit směr hovoru k jejím vlasům.

***
Když ses probudil, usmál ses. Vyčistil sis zuby a z věšáku jsi sundal oblečení. Snědl jsi snídani a vyšel na autobus. Přijel načas. Udivenému řidiči jsi dal deset korun a vzal sis od něj lístek. Posadil ses na jedno z volných sedadel a políbil hnědookou tvář dívky s modrými vlasy vedle sebe. Autobus zastavil. Vstali jste jen vy dva. Vystoupili jste z autobusu a ty jsi jí to řekl. Ona se usmála a neřekla nic. Dlouho jste se drželi za ruce, než jste se rozloučili.
Všichni byli zvědaví. Hemžili se kolem tebe a s přihlouplými úsměvy se tě ptali. Odpovídal jsi jim a oni se radostně smáli.
Vrátila se a objala tě. Šli jste spolu po pláži a písek vás hřál do nohou. Příboj slané vody vám omýval nohy. Lehli jste si na záda a dívali se na oblohu. Do tváře tě hřálo velké, bílé slunce. Jeho paprsky vás objímaly, pak se k vám přitiskly a oba vás zdvihly do jasné, barevné záře. Proplétali jste se v úžasné symfonii radosti. Kolem vás kroužili barevní motýli, stoupající jako nekonečné proudy duhy z luk plných květin pod vámi. Zvedl jsi hlavu z trávy a přivoněl si ke kopretině v jejích vlasech. Její zvonivý smích byl jako kapky zlatého deště. Naklonila se k tobě, aby tě políbila, ty jsi otevřel ústa a spolkl pilulku. Zadívala se ti do očí a modř z jejích vlasů odplula s odlivem. Pocítil jsi svědění na zápěstí a poškrábal ses na něm. Pod obvazem jsi nahmatal vystouplou hrbolatou linku. Nepřítomně jsi napnul popruhy kazajky a upřeně ses díval někam přes mé rameno. Stála tam obyčejná tmavovlasá dívka s kabelkou přes rameno a rukama spojenýma za zády. Něco na ní bylo mučivě povědomé, jen kdybys věděl, co. Udělala několik kroků k tobě a já jsem se otočil. Pozdravila mě.
„Co tu děláš, kdo tě sem pustil? Víš, že za mnou do práce nesmíš.“
„Promiň, jenom jsem myslela, že když už končíš, tak bys mě mohl hodit domů. Nic mi teď nejede.“
„Počkej ve vestibulu. Jenom se převleču.“ Zavolal jsem sestru a šel jsem se převléct. Vyzvednul jsem ji ve vestibulu a šli jsme k autu. Cestou domů jsem jí pochválil účes.
„Stejně už to chtělo změnu.“ Na chvíli se zarazila. „Ten kluk, co jsi u něj byl, jak dlouho je u vás?“ To jsem věděl. Sám jsem ho přijímal.
„Jenom od pátku. Proč, ty ho znáš?“ Zavrtěla hlavou.
„Vlastně ne. To je jedno.“ Chvíli byla zticha. „Můžu si k večeři objednat pizzu?“