Andor.cz - Dračí doupě online

Preambule: takže design smrti po smrti...omlouvám se za „výtah“ mého posudku:
Klady: sympatická je selekce žánru, název a typ titulu (esejistický, leč nemoderní, neuspokojuje termínově a artisticky; co takhle vymyslet a umístit metajazykový neologismus; novotvar?). Aplikace víceúrovňového a velmi citlivého motivu záhrobí (pramení z něj parciální efekt mystiky ponoukající k meditacím) a humánní uchopení (optimistické hermeneutické předporozumění, zdánlivě nepředstavitelné je zde harmonizováno pozitivně laděnou fikcí). Konfliktní princip ve výstavbě textu (ilustrace intimních dojmů jsou prokreslovány popisy vnějšího okolí; výsledek je tudíž korunován sugestivním obrazem, ale pouze hrubým, jaksi nedetailním). Konstrukce poslání básně signalizuje řídkou alegorickou stopu (pro normálního člověka v normě, pro cvoky, jako jsem já, nedostatečné v absolutní hodnotě, tudíž pořád plus). Symetrická kompozice (i když tady se nabízí polemika). Téma je modelováno sebeinspiračně díky otevřenému finále. Různorodé varianty rýmů (ačkoliv, vezmeme-li v potaz tvé předchozí věci: verzemi rýmů se opakuješ. Máš zkrátka oblíbené příklady rýmů, netestuješ jiné. Tím jsi méně hravá a výrazově trochu stagnuješ). Absence fenomenologické logiky.
Zápory: vpáčení zdrobnělin (přijatelné ještě v lidové slovesnosti, ale v esejistickém systému můžou působit rušivě, znásilňují poselství básně). Prakticky nulová je akustika básně (jaksi vymizela zvukomalba, ačkoliv si osobně myslím, že záhrobí je i „hudbou sfér“, z čehož plyne doporučení: vypilovat hláskový řetězec a začlenit kakofonii; k eufonii jsem mírně skeptický). Báseň je skromná v personifikacích.
Neutrál: mezistupeň formy (jsou to jednoznačně volné či vázané verše?), figurální styl obecně (schází na můj vkus početnější vlepení figur a jejich komplexnější provázanost, na což trochu doplácí expresivita vyznění; báseň připadá místy nenáruživě, jako by ji plodil rezervovaný autor). Dále si myslím, že by se hodilo do struktury textu vnořit citát. Tento básnický prostředek nemusí být nutně ze svatých knih, filozofických spisů, mytologických příběhů, ale i ze současných písní, jiných básní („život je poutník a smrt domů je návratem“ – Li Po), či sms zpráv apod.
Resumé: Jsem unesený z předpojatosti (líčené v anotaci), ale nejsem unesený z výsledku předpojatosti. Báseň má v zárodku nevyčíslitelné předpoklady, jejich interpretace jsou rámcové, což není nedostatek, ba si myslím, že to věrohodně koresponduje s tvými možnostmi, ale co takhle obstojnější záběr; přesah? Korpus básně drží, byť má dílčí „skoliózy“. Nedůsledností je aura zpracování; je výsostně ženská, idylická, neagresivní. Mít tak drobnohled muže, vsunout do textu údernost, nebo opusy zvonů…projdi se opakovaně různými hřbitovy. Pak ti přijde zřetelnější, že hřbitov má melodie).
Závěr: Nebudu ďas: mírně lepší nadprůměr.

Čte se to krásně až na to drobné klopýtnutí u smrt-objetí (já bych tam asi dal "do chladného smrti objetí", zní mi to tak nějak krásněji, poetičtěji ^^), celkově bych to viděl asi na 8čku :)

Nemůžu si pomoct, ale tahle báseň ve mě moc velké nadšení nevyvolala... Rýmy jsou možná dobré, ale celé se mi to nečte moc dobře, každý řádek je jinak dlouhý a mně se to prostě drhne.
Raději nebudu hodnotit, protože bych ti možná zkazil celkové hodnocení.

Občas mi tam slabika přebývá (kdy nevím, jestli sním či bdím, do chladného smrt-objetí) , občas chybí (já slýchávám v podzemí)...
Na mě je to trošku těžší, musela jsem to číst na vícekrát.
Ale není to špatné. :)

Věř, že s tímhle rýmem jsem se také prala :-D A jak už se to u mne stává, když už se v tom dlouho vrtám, začne mi to připadat v pohodě... ale zřejmě jsem se opět nechala prechytračit sama sebou. Tve znění se mi líbí. Jinak děkuji, snad aspoň ten zbytek je k něčemu. :-)

Čte se to krásně hladce, akorát u "do chladného smrt-obětí" jsem zakopla a namlátila si. Co takhle to přepsat na "do chladného nebytí"?

Jinak co se tématu týče, doporučuju přečíst Knihu hřbitova od Neila Gaimana :-)