Autor: NeasisSekce: BáseňPublikováno: 30. června 2013 14:00Průměrné hodnocení: 8, hodnotilo 1 uživatelů [detaily] |
„Bolí, ach jak to bolí…
Smutek mě svírá,
možná i skolí.“
Spadla sem shora,
na živé zvědavá.
Potulným tulákům
úsměvy rozdává.
Však podlé tváře
jsou si proň…
Před padlým andělem
svou hlavu skloň.
„Bolí, ach jak to bolí…
Bolest mě svírá,
možná i skolí.“
Neschopna dýchati,
neschopna mluviti.
Však slabý výkřik:
„Tamhle jsou banditi!,
co uprostřed sídla,
mi za noci chladné
utrhli křídla.
Má hebká křídla!
Mou jedinou krásu!
Už nehledám naději,
nehledám spásu.
Ležím tu v kaluži,
krví se pasu.
Bolí, ach jak to bolí…
Strach mě dál svírá,
možná i skolí.
Hvězdy se vzdalují,
měsíc je výš.
Já stejně se usměji,
už mám vlastní kříž.
Už mám
ke smrti ještě blíž.“
Ta žena v sametu,
v těle svém čistém.
Leží tu na zemi
s ortelem jistém.
Nehodna lidí,
nehodna života!
Rozhodla takto
zlá lidská porota.
„Bolí, ach jak to bolí…“
Vždyť chtěla jen zjistit,
co jí a nás pojí…
| ||||
Jen versologické hledisko - u jedné minulé věci od tebe jsem se vyslovil, že stagnuješ v typech rýmů. Kombinuješ pořád plané (gramatické) rýmy, sem tam proložíš štěpnými. Tady máš ale i potenciál pro asonanci (náslovný rým), jeden příklad po úpravě: Ta žena v sametu, o těle svém čistém. Leží tu na zemi s ortelem jistém. (dvojice: o těle, ortelem). Taktéž menší zlepšení ve snaze o zvukosled, solidní potenciál je zde: Potulným tulákům úsměvy rozdává. Však podlé tváře jsou si proň… Před padlým andělem posílit ještě o větší obsahovost p, např: Potulným tulákům púsměvy rozdává. Přec podlé tváře jsou si proň… Před padlým andělem (divíš se púsměvy? Básnický novotvar, ale i bez něho je to slibné). Škoda, možnosti jsou, jen dotáhnout. |
doba vygenerování stránky: 0.060433864593506 sekund