Andor.cz - Dračí doupě online

Knihovna

13. povídka - ChodbyOblíbit

silueta4882.jpg

Autor: Xero

Sekce: Povídka

Publikováno: 03. září 2013 21:22

Průměrné hodnocení: 0, hodnotilo 0 uživatelů [detaily]

 
Má třináctá povídka, tentokrát znovu s trpaslíky. Doufám že si dobře počtete, najdete po mě chyby a napíšete mi o nich, ohodnotíte mé dílko a nebo mi napíšete ještě něco jiného :)
 
Mladý trpaslík Argein procházel chodbami. Ač to byly trpasličí chodby, nebyly přátelské. Nebyla to ta známá a přátelská tma, byla to opuštěná a rozzuřená temnota.
Nebyl rád, že sem vstoupil, ale musel. Všemi nenáviděný tu byl a s ním černá magie a nemrtví.
V ruce držel svou bojovou sekeru a nervózně se rozhlížel. Spočívaly na něm zraky mrtvých soch. Ty sochy by jinak nebyly nic děsivého, ale teď a tady vířily Argeinovou hlavou představy o tom jak ho trhají na kusy.
Následoval však cestu a hledal mrtvé.
V temnotě se nic nehýbalo, nebylo vidět, slyšet. V druhé ruce držel pochodeň a stíny, které vrhalo její světlo, ho mnohokrát vyděsily. Viděl sochy známých hrdinů a bohů. Nikoho z nich však v této chodbě nepoznával.
Pod nohama mu cosi s nepěkným zvukem prasklo. Shlédl dolů, na zem. Stál na kostře mrtvého mnohosetletého trpaslíka, zabitého v posledním boji v tomto podzemí. To však nebylo to nejhorší. Trpaslík právě otáčel hlavu a rudýma očima, plnýma hněvu a zuřivosti, ho pozoroval.
Poté zvedl svou kostěnnou ruku. Chytil Argeinovu nohu. Ten však neváhal a těžkou botou druhé nohy lebku rozdrtil. Nezabýval se úvahami o znesvěcování mrtvých. Je znesvětil ten, kdo je oživil, ten nekromant, jenž byl zodpovědný za tolik smrtí a smutku, nyní oslabený a donucený prchnout.
Argein popošel několik kroků. Pod nohama mu praskaly staré a křehké kosti. Nevšímal si jich.
Chodba končila těžkými kamenými dveřmi. Trpaslík se do nich opřel celou svou vahou. Vrzání zarezlých pantů provázelo otevírání dveří, ale po chvíli námahy zeli otevřeny. Opatrně se podíval dovnitř, do místnosti. Malá kamenná, se stěnami pokrytými runami. Nebyla však prázdná. Stály v ní kostry dávno mrtvých válečníků, již před lety odeslaných k věčnému odpočinku. Argein pozvedl sekeru a s řevem se pustil do boje.
Vrazil do nemrtvých jako trpasličí beranidlo a dříve než dokázali zaútočit, dva z nich zničil svou bojovou sekerou. Nebyli však pevní a silní, proto nebylo těžké se jim postavit a zvítězit. Ovšem stále se do smrti nevrátili všichni.
Poslední z nich se napřáhl sekerou ze starobylého kovu. Argein uhnul a chytil trpaslíka za to, co bývalo krkem. Pohlédl do rudých očí. Někde slyšel, že každý nekromancer udržuje spojení se svými stvůrami.
Chytil hlavu a prudce škubnul rukou. Hlava se bez nesnází oddělila od těla. To, samo o sobě, se zhroutilo k zemi.
Lebka na trpaslíka hleděla němým obličejem. Pomalu se i s ní otočil. Světlo ze sláblo. Otočil se na druhou stranu. Rudá záře zesílila. Zvedl obličej a pohlédl na zeď ke které nyní stál čelem.
Pustil lebku k zemi. Vydal se ke zdi a pousmál se.
Několikrát na ni zaklepal prstem. Odpovědí mu byl dutý a kamený zvuk. Znovu se usmál.
Od opasku vytáhl malé trpasličí kladivo. Byl to pomocník pro každou příležitost. Měl čepel, hlavici a bodec. Dali se na něm opékat kusy masa, dalo se s ním maso porcovat, ale i se s ním dalo zabíjet a lovit. Ovšem hlavice složila k rozbíjení.
Odložil sekeru na zem a zvedl menší kladivo nad hlavu.
Prudce máchl. Hlavice se snesla na kámen a prorazila křehkou slupku tajných dveří. Nebyli nijak kvalitní. Nebyl to kus masivního kamene, tajná místnost postavená trpaslíky, jen o něm hmotnější iluze.
Zastrčil nástroj zpátky za opasek a popadl svou věrnou sekeru. Pak vešel do temnoty.

Před ním byla temná mistnost. Uprostřed seděl Nerkomancer, Všemi nenáviděný a Znesvěcovač. Byl na dosah, téměř na dosah sekery. Argein udělal krok blíž. A kolem něj se rozvítili desítky rudých, zářících, mrtvých očí.

Boj byl krátký a bolestivý. Nemrtví trpaslíka přemohli. Toto nebyly ty kostry venku. Tihle byly stroje na zabíjení. Brzy jejich ranám podlehl. Pod ramenou ho chytli dva z kostlivců a dotáhli ho k Černému čaroději. Nekromant vstal a došel k trpaslíkovi.
,,Klan Khz'Ar, nemám pravdu? Ty budeš jeden z Arů, je to tak? Vždycky jsem věděl, že se s vámi budu muset vypořádat."
Trpaslík se rozzuřeně zazmítal, ale pevné držení kostlivců nepovolovalo.
Když nemohl zničit toho odporného červa, plivl na zem před nekromanta a řekl.
,,Při tvé smrti budou démoni ze všech pekel oslavovat!"
Muž se ledově zasmál.
,,Ano, ale nejdřív tento svět opustíš ty."

Trpaslík si vzpoměl na oči. Vzpoměl si na měsíce, které strávil stopováním tohoto muže. Znal jeho techniku. Věděl, jak má zaútočit, zlomit vazbu.

Trpaslík se zapřel a vytrhnul ruku z držení jednoho z kostlivců. Než stihl nekromant nebo některý z kostlivých trpaslíků cokoliv udělat, Argein mu zakryl rukou oči.
Mág zavřeštěl a záře v očích kostlivců pobledla.
Dříve než se mohl mág vzpamatovat ze šoku vlastní, osamělé mysli, trpaslík se vytrhl i druhému kostlivci a jediným zásahem pěstí poslal mága do mdlob. S tím se všichni kostlivci rozpadli na prach a vrátili se do smrti, které náleželi.

,,...a pak jsem donesl Černého mága zpátky sem, do Kharz'Ar, kde ho nejdříve přinutili zničit všechny své výtvory, které ničily naši zem a pak ho popravili."
Bělovousý a holohlavý trpaslík se usmál na malé děti, které seděli všude kolem.
,,Ale vždyť Znesvěcovač byl tak mocný! Tarmie říkal, že nějaká nestvůra se nerozpadla ani po jeho smrti! Jak to bylo, strýčku Argí? Pověz nám to!"
Argein se usmál. Tarmie si vždycky rád vymýšlel, aby děti pobavil a proto byl rád, když našel pravdivou neuvěřitelnou historku.
,,Promiňte děti, ale už je večer. Smrtikladovo řádění bylo dlouhé a do noci bychom ho nedovyprávěli. Ale můžu vám říci jinčí příběh! O tom jak váš praděd přemohl Černého Draka, obětoval se, aby zničil obry a potom přechytračil samu Smrt! Sám mi ten příběh vyprávěl. Před dávnými časy..."
 

Komentáře, názory, hodnocení

 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2024 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.060219049453735 sekund

na začátek stránky