Autor: EndersonSekce: BáseňPublikováno: 06. prosince 2013 12:34Průměrné hodnocení: 7, hodnotilo 1 uživatelů [detaily] |
Tři
Číslo? Snad jen
Třicet tři
Třetí číslo po třech desítkách
Tři-sta třicet tři
Snad trojúhelník čísel
Tři tisíce tři-sta třicet tři
Náhoda? Ne! Snad slovní hříčka
Třicet tři tisíce tři-sta třicet tři
Cítím, jak se Ti láme jazyk čísly
Tři-sta třicet tři tisíce tři-sta třicet tři
Řada tří tří-set třiceti tří tisíců tří-set třiceti tři jednotek
Tři!
Poslouchej, jak zní třetí odmocnina tří
Tři znaky jedno číslo- tři
(Tře třemi třmeny třech skob)
Co’s čekal? „Nic“
Jedna s jednou k jedné jsou tři
„Tři co?“
Hádej, můžeš třikrát!
„Tři je jen číslo!“
Dvě
| ||||
Jsem analfabet a říct "ř" mi nikdy nešlo pořádně, ač sem se snažil sebevíc, dojem to na mě neudělalo. Nebudu hodnotit. |
| ||||
Nejsem vůbec odborník na básně, na poezii. Nějakou skromnou básničku jsem sice sepsal, ale nechci se vměšovat do této poetické obce svým amatérským názorem, ale neztotožnil jsem se s nikým, a tak to sem musím napsat. Tahle báseň se mi čte celkem dobře a líbí se mi, že si můžu přečíst něco, nad čím nemusím úplně přemýšlet. Jen si to číst, hrát si s melodií a se slovíčky. Báseň se mi líbí. Takovýchto "děl" bych si mohl přečíst ještě hodně. Rozhodně za tohle děkuji. Za pěkné počteníčko dávám číslo 7... |
| ||||
Já jsem už k tomu dával trochu hlubší reflexi, ale proč to nerozvinout. Jako experimentální útvar s prvky konkrétní básně je to v určitých věcech hybné a nadějné. Líbí se mi určitá osobitost autora, autonomie ještě ne v hladinách provokace. Nejsem rozmrzelý vůči číselným symbolům, a zde to můžu pojmout i jako mýtus logiky, jako zajímavou přednesovou skladbu. Působí to suprapostmoderně, já bych řekl velmi instrumentálně a strukturalisticky, jen by chtělo více pracovat s grafickým rozhraním textu a dát trochu jiné (více ornamentální) rámování. Svým způsobem je to metafyzická kódová poezie. Problémem je, že je natolik specifická, že zaujme jen malé spektrum čtenářů, a jen vyzrálejšího chápání. Na můj vkus je to dílem neemocionální, odosobněné, musím napínat prožitkovost, abych to procítil. A echo prožitku mám spíše z tvaru kompozice, ty cyklické refrény v podobě hádanek jsou až rituální. Proto zkrácený mýtus logiky. Jinak vnímám odraz ani ne tolik z obsahu, jako z formy a zvuku. Ano, je to velmi nekonvenční, byť jsou v osnově té práce staré literární prvky. Dělat poezii ze slov o velmi omezené sémantice je odvážné. Možná by někdo řekl, že je to pseudoumělecké, extravagantní, slátanina hrubého zrna a exhibice individualismu. Já chválím za symboliku čísel. Za řetězení. Za doprovodnou možnost rozjímání. Ale večer bych to při úplňku dívce asi sotva četl. |
| ||||
Marigold - 16. prosince 2013 14:06 Znám první dojmy Beredurova názoru, jenže když jsem to upravil dle jeho rad přišlo mi to příliš technické, já nevím, prostě se mi to nelíbilo. Takže jsem spíše zvědav, jestli se jeho názor změnil a pokud ne tak mi tu vytkne vše co jsem tam dal a znovu smazal. :D Já chápu že zrovna s tímhle se nezavděčím zrovna širokému publiku, ale zajímá mě každý názor, protože tenhle styl chci rozvést, vyšperkovat a ukázat ostatním, jak cítím poezii. Proto mi názor obsahující jedno slovo moc nepomáhá. |
| ||||
ne Ae já se k tomu Kurňa rozepíšu;) Ale ne moc. Já jsem už tuto báseň procházel, psal jsem na ní i svůj názor. Asi nemá smysl se opakovat. Mě prostě neoslovila a nevidím to v tom. Což mě mrzí, protože ten formát prostě nejni zlý, líbí se mi jak je to pojaté. Jakou to má grafickou stránku věci, ale větší dojem to ve mně nezanechalo. PS: Jsem zvědav na Beredura:-) |
| ||||
Cor Na - 16. prosince 2013 12:54 Děkuji za rozsáhlý názor. :) |
| ||||
Ne. |
doba vygenerování stránky: 0.061099052429199 sekund