Andor.cz - Dračí doupě online

Bylo nebylo... a pokud nebylo, tak určitě někdy někde bude...
...V lese panoval mír a klid, jen na mýtince potichu do noci praskal ohýnek. Kolem něj sedělo několik zachmuřených mužů. Byli velcí a silní, oděni do kožešin a zbrojí, vedle nich ležely zbraně, které i nyní vypadaly nebezpečně, když ležely v trávě a na jejich čepelích se odrážel jas hvězd a něžně je olizovaly odlesky plamenů.

"Vyprávět ty nám velká válečník, jak to tehdá být," narušil ticho jeden z barbarů.
"Tak pravda, ty teď povídat, co se stát, když na trůn se vrátit král," přidal se druhý.
"My slyšet, že ty při tom být, že ty znát král," vyhrkl ze sebe třetí a bázlivě pohlédl an hlavici bitevního kladiva.
Zraky všech se stočily k starému muži. Bílé vousy měl spletené do copánků, vlasy dlouhé a rozcuchané. Tělo však bylo stále stejně silné jako před několika desítkami let.

"Být to už hodně čas," promluvil ten starý muž.
"Putovat tehdá já s moje přítel Wors a my zastavit se v město Zvířetice. Tam dít se spousta podivná věc, tam nebýt král. Tam vládnou kněz a mág. My chtít se tam zastavit a mít nějaká práce. My seznámit se zajímavá lidma. A oni chtít, a» my se k nim přidat. My nemít nic proti, ale oni stejná nakonec jít jinam než my. Oni pořád jen být ve města, ale my více pracovat v hluboká les, která být všude okolo.
My jít do hospoda, kde my poznat dobrá hospodská, ale než my moc vychutnat si guláša, tak my muset jít na pomoc hlídka, která být neschopná porazit bandita. My mít málo peníz, a my potřebovat jíst, my chtít se totiž zdržet, a jen hostinská dávat jídlo, ale ne levná.
Tak my vyrazit na bandita. To být slabá bandita, když my na ně vrhnout, hned oni být mrtvý. Mít já dva skalp a bratr barbar mít taky dva skalp, poslední skalp, ten mít jakási bojovník, co říkat si Snakeman. On taky dobrá bojovník.
My dostat naše první výplata a stát se vážená. Hodně cenit náš přítel kovář. Ten nám pomáhat a hodně nás naučit. Učit nás boj se zbroj a různá zbraň, kovář být rovná chlap, to já myslet.
Pak my jít do hospoda a tam my být vítaná jako velká hrdina, my hned tam dostat dobrá jídlo a dobrá pití. Já potkat tam moc pěkná a hodná holka. Hostinská na ni pořád nadávat, ale mě ona líbit. Ona vypadat, že já líbit ona. Já být spokojen, mě v hospoda se líbit. Jenže nejít jen sedět v hospoda, my muset taky někde vydělat zlata za, které my moct sedět v hospoda a lemtat pivo.
My jít do města, a tam my potkat kněz. Ten nám děkovat, že my zbavit město bandita. A on sebou mít hrozná divná bojovník, on říkat o sobě být paladin, on si říkat Eskelwalker. Ale on divná, mít taková divná pohled. My mu nevěřit, ani kněz, oni být oba divná. Ale my potkat hodná drusada, ona nám moc požehnat. My věřit jí. My věřit v Matka Příroda. My moc chtít pracovat pro Drusada. Ona moc stěžovat si, že kdosi kácet strom ve velká posvátná háj. To nebýt dobrá. My rozhodnout se, že my jít a zachránit háj. Ale nejdřív my jít do hodpoda. Ta holka moc líbit a ona chtít, aby my ulovit jelen, nebo dva, aby oni moct z něčeho dělat dobrá guláš.
Nám nelíbit, že zabít jelen, proto aby ostatní moci jíst, ale my dostat slíbit, že moci tam jíst a pít zadarmo. Nám to líbit. My omluvit se Matka příroda a jít ulovit jelen. Moje bratr barbar Wors on jít ještě vyřídit nějaká jeho záležitost. Já čekat na on u příkopa. To přiběhnout kovář a já ptát, proč on nekovat zbraň, on povědět, že nějaká bandita rušit on, a že oni dělat si z kovář legrace. My uvidět je a vrhnout se za nima. Já rychle jeden dohnat a máchnout moje velká palice. Ta hned srazit ho k zem, druhá pak zabít ho. Být moc malá boj. Oni nemít tady dobrá bandita. U nás v sever hora, tam jiná bandita. Kovář on děkovat, ale říkat, že on nechtít bandita zabít, že já mít útočit na plocha. A» on my říct chytrolína jak palice útočit na plocha.
My pak jít k les a my potkat jakási otrhanec, co utíkta před hlídka. My si říct, to být zloděj. A my na něj vrhnout se, ale on nám utéct, protože on být mága a on nás seslat kouzla. Být pomalý a nemoci se hýbat. To už my být u lesa. Z lesa vyběhnout jelen a my nemoct jej ulovit, ale pak my být volná. Jelen nic netušila, my vyrazit na jelen. Jelen běžet jako vítr a my běžet jako vítr za jelen. Jelen být rychlá, ale my rychlejší. My jelen dohnat a skolit. Pak my jít dál a ulovit druhá jelen. On taky moc rychlá, ale my být více rychlá. I tato jelen my skolit.
Když my vracet do město, jít proti nám Eskelwalker a nějaká další jeho učedník. Oni mít sebou moc pěkná ženská, skoro tak pěkná jako ta holka z hospoda. My slyšet, že oni je popravit. Nám nelíbit, ale nechtít my se plést kněz do cesta.
My donést dva jelen k hostinská. Ta holka z hospoda ke mě moct hodná. My moct přespat na sláma. To velká luxus. My být Vděčná. Noc být krátká. Brzo ráno my vstát a jít do svatá háj a tam najít dva dřevorubec, ketrá kácet strom. My hněvat se a oni na nás křičet, že my nevědět co boj. Oni taková třasořitka nám se vysmívat. My nechtít je zabít, a tak my zkoušet vyjednávat, ale to být těžká. Oni mluvit moc rychlá a my nestíhat s nima se hádat a oni vzít nás za kovář. Kovář moudrá muž, on postavit se na naše strana a my vzít za stráž ty dva dřevorubec. Stráž ta být chytrá. Ona chtít pomoc nám a nechtít kácet strom v háj drusada. Ale ti dva pořád se hádat a oni rouhat proti příroda i proti bůh. Já mít jich plná zub. Já jít za kněz. Já povědět mu, že oni rouhat. Kněz rozsoudit nás a oni nesmět sekat dřeva v posvátný háj.
My dobře odvést práce a my dostat hlad. Chtít jít do hospoda, ale hospodská chtít medvěd, my moc nechtít jít, ale ona nám slíbit moc a ta holka být moc hodná. Tak my jít na medvěd. My najít ho v les. To být velká medvěd, strašná protivník. Ale on nemít šance. My být dva. Můj bratr bojovník on ohánět moc dobře velká meč, a tak za chvíli být medvěd mrtvá. My medvěd donést hostinská a ona mít radost. Ona naučit nás jak léčit rána co my utržet v boj. My být jí moc vděčná. My sníst svačina a vyrazit do města, my chtít vědět co dít. Povídat nám, že dědic brzo vrátit. Že Eskelwalker být zlá a ona oddělet se od kněz. Do města lézt zlá zombie z prokletá hřbitov. My když jít jim se postavit potkat nová přítel. On nebýt barbar, ale on být dobrá bojovník. On trpaslík, jmenovat se Singollo. On říkat, že ho nahánět zlá paladin, my vzít ho sebou.
Být to tuhá boj. My přijít a vrhnout se na zombie. Být jich moc, ale my být statečná. My utržet hodně rána. Hodně zlomenin, ale my zvítězit. Nám požehnat Matka příroda. My jít za Drausada a» ona nám pomoct vyléčit zranění. Ona moc hodná, ale my chytit hrozná nemoc. Lepra a málomocnost. Drusada na chvíli zastavit nemoc, ale říct, že my muset najít zlatá kapradí. My hledat jak blázen, ale nic nenajít. Trpaslík být na tom moc zle. On už nemoc chodit. My slíbit mu pomoc. My zeptat se moudrá žena a ona nám poradit směr. Cesta my potkat krásná mladá paní. Já myslet, že ona být víla. Tak krásná ona být. Ona slíbit nám, že ona ukázat nám, kde být kapradí, když my jí nést cesta. My velká a silná barbar, my vzít mladá paní a nést jí. Ona nám ukázat, kde být zlatá kapradí a ony nám ukázet kde skrývat se zlato. Ony říkat, že my moc mít kapitál. My říct, že moci s tím něco udělat.
My vrátit se do města, kde nějaká hobit hrát si s golem. My vyléčit přítel trpaslík a potkat další válečník. On bojovat proti Eskelwalker a on zabít ho, ale Eskelwalker oživit kněz. Kněz být asi zlý. My vzít válečník sebou. On jmenovat se Ortex. O něm každá mluvit, že on být ta ztracená král.
Nás drusada doléčit a my být zase zdravá. My jít za kovář, jestli on nemít pro nás práce. On říct, že my sehnat mu mithril, síra a zombie pařát. Pařát my sehnat hned, když zajít na hřbitov. My zajít za mág a ptát se, kde moci sehnat mithril. On nevědět. Ale vědět naš kamrád z hospoda. On povědět k městu přijíždět karavana mithril. My hned dát se do kupa s naše přítel a chtít na karavana. Ale ona prý být moc ochrana. my říct nás být síla. Ale oni říct, že jich moc. Tak my jít za kouzelník, a» oni nám pomoct. Že my rozdělit a oni souhlasit. My jít i za hobit, ale oni nechtít jít s náma. Ale nakonec oni s náma jít. Oni nelíbit. Oni být divná cháska. já slyšet, že být pěkná hajzlík.
My pak jít na karavana. Oni, ale zaútočit na nás jako prvá. My skočit do boj. Já ohnat se kladivo a první mrtvý, znova a znova. Pak konečně potkat válečník. On bránit se dobrá. On nemít štít, on mrtvá. A on mít štěstí. Šaman na mě použít zpomalení. On my pěkně pošramotit zbroj. Mě nevadit já zase moci boj. Ostatní taky dobře boj. A pak oni dát se na útěk. My zvítězit, ale má bratr barbar Wors být mrtvá. Já být moc smutná, a tak já vzít moje bratr zlato co on schovat.
Pak my jít pro mithril, že my ho vzít, ale někdo ukrást. Celá poklad ukrást. My být hodně rozzuřená. My připravit velká pomsta tomu, kdo krást.
My být naštvaná, a tak my chtít jít si vybít zlost. Oni poslat nás pro nějaká opičí bobek. My jít. My cestou potkat hobit. Ten být hodná hobit. On pomáhat nám. On se přidat k nám. My taky přidat k nám nějaká barbar. On vypadat moc podobě jako můj bratr barbar Wors a on říct: Já být Wors. On být bratr moje bratr barbar a já hned vzít ho pod svá ochrana, aby on nedopadnout tak jako on bratr.
My získat bobek. A pomoc bobek my zjistit od stará troll, kdo být král. To být Wors! My mít radost, my moci dosadit pravá král na trůn, a pak my stát se jeho bojovník. Mít my pak stálá plat a spací místo. Moci každá noc spát na sláma pod střecha. Já být spokojen. Tak říct. My pomoc ti vrátit. A tak přísahat. My jít pak na mnoho místo, kde my zjistit kdo král. Přítel hobit, ten běhat do města a on zjistit, že ten škaredá Eskelwalker chtít zabít král. To my nechtít. My bránit král a my jít s ním mu pomoc získat jeho hrad.
My přijít do hrad a postavit se proti nám kněz. On chtít zkouška pro pravá král. Král mít jít do sklep a tam bojovat proti spektra. Já nevědět co to být, mít já strach o život Wors. Oni říkat, že přežít jenom král. My věřit a král se vrátit. To být dobře.
A» žít král! volat všichni okolo. Ale to nebýt konec. Ještě přijít zlá čarodějnice. Ona vyvolat mnoho nemrtvá. My muset s nimy být, ale oni být mocná. Ale pomoc nám kněz. On je zabíjet kouzlo. Všichni chránit král. Pak my zabít všechna nemrtvý. My být hrdina. Král být král.
Už být jen jedna problém. Mág. Mág zradit a nepoklonit se král. On pomoc čarodějnice. My chtít vypálit jeho věž, ale on s čarodějnicemi utéct. Tak být. A to skoro konec příběh.
Král pak zemřít, když zlá kovář, která ovládat král, ho zabít. Být to sprostá podraz. Já být moc smutná. On být má bratr barbar a teď on být zase mrtvá. Všechno mít š»astná konec, ale nebýt tak. Ne tady. Já chtít jít za hostinská holka a» ona mě vzít. Já být bohatá barbar. Ale ona nechtít. Být zklamán. Ještě nějaká doba já zůstat ve Zvířetice, ale pak já odjet pryč a bloudit po celá svět..."

Stařec domluvil a na shromáždění se snesla tíseň a ticho. Jen praskot ohně a hlas lesa se nesly nocí. Mluvčí se napil z měchu piva a odešel někam mezi stromy vykonat potřebu. Když se vracel zastavil ho jeden z posluchačů. Lehce se mu leskly oči. I on už byl starý.
"To být krásná příběh, já nejraději mít konec." pravil.
"Kdo ty být?" zeptals e stařec.
"Král je mrtev! A» žije bratr barbar!"


Tak takhle nějak jsme to viděli my. Skupina barbařích hraničářů, na konci ochranka krále.

Co říci ke Zvířeticím jako takovým. Byla to zřejmě ta nejlepší akce, na které jsme v polsední době byl. Chtěl bych poděkovat Eithné, že mě ukecala, abych jel. Chtěl bych poděkovat všem těm super lidičkům za to jakou dokázali vytvořit atmosféru a jak to bylo super. Zvláš» chci poděkovat Worsovi za skvělou hru, protože tak skvěle jsem si už dlouho z nikým nezahrál.
Dále mé díky patří orgům a CPčkům, kteří tohle stvořily, zvláš» Faceovi, za skvělého jelena a Nikole, která ač nestíhala a byla notně rozespalá, nám zahrála skvělou drusadu.
No, a pak těm ostatním. Nejvíc Feji, za to, že to všechno zařídila...