Andor.cz - Dračí doupě online
Knihovna
BestieOblíbit
 | Autor: Rion!Sekce: BáseňPublikováno: 23. září 2019 16:26Průměrné hodnocení: 8.7, hodnotilo 3 uživatelů [detaily] |
Ahoj,
tohle je moje první "věc". Vznikla hrozně rychle, ani jsem nestíhala psát jak to ze mě padalo a asi to podle toho i bude vypadat.
Hrozně se bojím do toho nějak dál zasáhnout, abych to nezkazila a tak bych byla moc ráda, kdybyste mi napsali co si o tom myslíte. (Kromě toho, že bych si měla najít psychiatra, to už vím. ;))
tohle je moje první "věc". Vznikla hrozně rychle, ani jsem nestíhala psát jak to ze mě padalo a asi to podle toho i bude vypadat.
Hrozně se bojím do toho nějak dál zasáhnout, abych to nezkazila a tak bych byla moc ráda, kdybyste mi napsali co si o tom myslíte. (Kromě toho, že bych si měla najít psychiatra, to už vím. ;))
Oči mě pálí a hrudník tlačí,
připadám si jako ve svěráku zavřená.
Uvnitř tak prázdná a přeci plná,
bolestí a strachem přetékám.
Schoulená v posteli do polštáře slzy utírám.
Děsím se myšlenek, když v tichu usínám.
Bestie uvnitř mě si ve snách ráda užívá
výkřiky bolesti a strach, že jednou to fakt udělám!
Jediná věta vzpomínku zlou vyvolá,
to bolí víc, než tisíc nožů do břicha.
V hlavě jen střepy drceného zrcadla
a každý odraz se tak jiný zdá.
Příšera schoulená za dobrými skutky
jen lačně čeká na příležitost,
kdy bude bít, škrtit a řezat
a všechny prosby o pomoc smět rozdupat.
Ubližuj nebo ti ublíží,
tím řídí se svět se mi zdá.
Zrozena ze strachu a bolesti
se láskou zalykám.
připadám si jako ve svěráku zavřená.
Uvnitř tak prázdná a přeci plná,
bolestí a strachem přetékám.
Schoulená v posteli do polštáře slzy utírám.
Děsím se myšlenek, když v tichu usínám.
Bestie uvnitř mě si ve snách ráda užívá
výkřiky bolesti a strach, že jednou to fakt udělám!
Jediná věta vzpomínku zlou vyvolá,
to bolí víc, než tisíc nožů do břicha.
V hlavě jen střepy drceného zrcadla
a každý odraz se tak jiný zdá.
Příšera schoulená za dobrými skutky
jen lačně čeká na příležitost,
kdy bude bít, škrtit a řezat
a všechny prosby o pomoc smět rozdupat.
Ubližuj nebo ti ublíží,
tím řídí se svět se mi zdá.
Zrozena ze strachu a bolesti
se láskou zalykám.
Komentáře, názory, hodnocení
| ||||
 | Mně to příjde velmi pěkné ma to hloubku. | |||
| ||||
 | Tak, co si o tom myslím? Z psychologického hlediska zde popisuješ "potlačování vlastního stínu". :-D Ale když se na to kouknu literárně, tak mi to přijde trochu kostrbaté, občas to způsobí nevyvážený počet slabik. Nejlepší je ten poslední odstavec... Ten mi kostrbatý nepřijde. | |||
| ||||
 | Pokud jde o první pokus, tak to není špatné. Hnutí inspirace je to nejlepší, co může autora potkat a tady je to znát. Nicméně i volný verš musí mít jistou strukturu - a to ve formě citu. Tady vidím jistý přílib a možná i talent. Nicméně bych ti doporučila nejprve pochopit principy vázanosti verše, rytmu, funkce figur a další zákonistosti. Všechno má technologii a v umění o to více. A pokud chceš psát volně, pak je dobré pochopit a nechat si přejít do krve pravidla, aby se ti stala přirozenými. Zvukomalba je u volného verše to zásadní, jinotaje, metafora s třeba dvojím či vícerým významem po opakovaném přečtení. Navíc jde o kompresi vícera do malého prostoru třeba i několika slov. Ale za pokus a navíc první, za tu inspiraci dávám 8. | |||
| ||||
 | Život je příliš krátký na to, aby člověk pochopil umění ... | |||
| ||||
 | ... já jsem se naučil tři zásadní věci: v umění není nic špatně umění není o umění nebo neumění není to umění dokud nemá umělec věhlas | |||
na začátek stránky