Andor.cz - Články - Dračí Doupě Online, RPG hry

P27 (1/2): Eithné, Královná Kira, Psychop, TumiranOblíbit

Autor: Sargo

Sekce: Projekt(íček)

Publikováno: 11. listopadu 2023 11:54

Průměrné hodnocení: 0, hodnotilo 0 uživatelů [detaily]

Musím ti něco říct!

Je to pěkné téma a výsledek je také náramně pěkný. Všem díky za účast, je to skvělá várka! :-))

Konference - Tumiran -

Byl skvělý řečník. Nebylo pochyb o tom, že strávil mnoho hodin, ba celých dní pilováním rétoriky. Jak tam tak stál u jednoduchého pultíku a o své poznámky zavadil očima jen občas a letmo, pokud vůbec, nejspíš uměl celou svou řeč zpaměti, čišela z něj sebejistota. Naopak, místo poznámek sledoval své zaujaté publikum a jí se zdálo, že pohledem bloudí nejčastěji právě k ní.

Podmanivost jeho hlasu byla navíc doprovozena velmi pěkným vzezřením. Musí mít stylistu, uvědomila si. Dobře padnoucí sako krémové barvy bylo doplněné střídmou košilí a kravatou se zajímavým vzorem. Nikoli vlezlým a rušivým, jako měl přednášející včera.

Nebyla jediná, kdo seděl blízko pódia. Byla tu zastoupena směsice mužů i žen. Byla si však jistá, že ona vůně, kterou zachytila, patří určitě jemu.

Když do éteru vypustil nějakou trefnou poznámku či vtipnou glosu a obecenstvo zareagovalo uvolněným smíchem, neuniklo jí, že se vždy na chvíli zastavil pohledem na její tváři. Záleželo mu tedy na tom, zda se baví. Bylo to představení pro ni. Ostatní byli jen kulisy.

A pak... Polilo ji horko. Nešlo jí odtrhnout oči od... Přestala se úplně soustředit na obsah jeho slov. Najednou byl konec a ona se přistihla, že stále hledí tam...

Publikum se začalo rozcházet, přičemž polohlasem diskutovalo o čerstvých dojmech. On si srovnal několik papírů do desek a sestoupil nenuceně z pódia dolů k ní.

Konečně vzhlédla. Jeho sebejistý úsměv spolu s pohybem obočí směřoval k nevyřčené otázce.
Co děláte dnes večer?
Předběhla ho:
„Víte, že máte rozepnutý poklopec?“

Slovák se baví s Čechem. - Královná Kira

Slovák: "Čau Tondo."
Čech: "Jé Ivan, jak se máš?"
Slovák: "Já, prišiel som, pretože ti musím niečo žíct."
Čech: "Říct... Ř."
Slovák: "Veď to hovorím. Žíct."
Čech: "Říct... Ř... Ř... Říct."
Slovák: "Žíct ... veď to žíkam."
Čech: "Ne neříkáš to. Ty říkaš Ž... má to být Ř."
Slovák: "Žíkam to úplne rovnako ako ty. Žíct."
Čech: "No neříkáš! Je to Ř... ŘÍKAT... ŘÍCT! Nauč se to!"
Slovák: "Počúvaj ma... musím ti niečo žíct, je to dôležité."
Čech: "Říííííííct! Je to ŘŘŘŘŘííííct!"
Slovák: "Ale čo sa rozčuluješ, veď to hovorím! Žííííct."
Čech: "Ty ses hluchej nebo jen blbej? Říct... ŘŘŘ!"
Slovák: "A ty si hluchý, alebo sa len chceš hádať? "
Čech: "Řekni to! Říííct."
Slovák: "No nežeknu to."
Čech: "Aaaaa neŘeknu! Říká se neŘeknu!!!"
Slovák: "Žíkám, že už ti nic nežeknu!"
Čech: "AAAAAAAA!!!"

Musím ti něco říct - Psychop

"Musím ti něco říct!"
Ta slova byla jako výstřel z pušky. Jako sek mečem, přetínající to dusivé ticho v domě. Narušení intimity, kterým jsem se chystal předat tu důležitou novinu své drahé polovičce. Stála zrovna v kuchyni u okna a dívala se ven na ptáky poletující chvílemi ku krmítku a od něj zpět na zelenající se větve stromů ve dvoře. Neotočila se. Jen stála a dívala se ven. Zamlklá, zamyšlená, ztracená mysl někde daleko v hlubinách nevědomí... Učinil jsem krok vpřed a váhavě k ní natáhl svou ruku ve snaze přimět ji otočit se. Podívat se na mne. Ale má ruka bez jakéhokoliv zdržení propadla do nicoty.
V tom jediném okamžiku jsem zapomněl, co bylo tak důležitého, co jsem jí chtěl sdělit. Rozplynula se do vzduchoprázdna a já zůstal zmatený stát v chladné místnosti bez nábytku. Slzy beznaděje tlačící si cestu skrz má pevně sevřená víčka. Ruce zaťaté v pěst bušící do oprýskaného linolea. Nebyla tam. Nebyla tady už celé roky. Jak jsem mohl zapomenout, že ji s sebou vzala pryč ta hrozná válka. Jedno zasvištění shůry, jeden záblesk, jedna palčivá vteřina spalujícího žáru, a ze zelených stromů, okna i ptáků venku zbyl jen popel a ruiny. A spolu s nimi i ona...

"Musím ti něco říct!"
Ta slova byla jako výstřel z pušky. Jako sek mečem, přetínající to dusivé ticho v domě. Narušení, které mne donutilo naráz vyskočit z postele. Zmateně otevírám oči do nového rána. Byl to jen sen. A můj svět je naštěstí stále ještě v pořádku.

Tři zákony robotiky - Eithné

„Musím ti něco říct!“ Na Bobíkovi svítilo všech pět kontrolek.
„Poslouchám.“
Bobík se zastavil sotva dva kroky daleko. „Musím ti něco říct!“
Isaac se zamračil. „Mluv. Poslouchám tě.“
Kontrolky začaly blikat. „Musím... říct... musím...“
„Co se děje? Co mi musíš říct?“
„Nesmím říct.“
Isaac bezmocně pohlédl na Gertrudu. „To začal být senilní?“
„Bobíku, chtěl jsi něco Isaacovi říct?“
„Ano,“ připustil Bobík.
„Ale z nějakého důvodu to říct nemůžeš?“ pokračovala Gertruda.
„Ano,“ připustil Bobík a jedna z kontrolek zhasla. Najednou už nevypadal, že každou chvíli exploduje. Isaac se na svou ženu zadíval s obdivem.
„Musíš to Isaacovi říct, protože ti to někdo přikázal?“
„Ne.“
„Tak proto, že jsi tak naprogramovaný?“
„Ano.“
„A nemůžeš to říct, protože ti to někdo zakázal?“
„Ano.“
Gertruda se zadívala na svého manžela. „Stačí ti to?“
„Miluju tě, zlato. Netajíš mi náhodou dvojí život? Neděláš po nocích do výslechů?“
„Isaacu, miláčku. Zkus dostat ze svého syna, jaké dostal ve škole úkoly, a Bobík ti začne dávat smysl jako nikdy dřív.“
Isaac ženu políbil a znovu se zadíval na Bobíka, na němž stále rudě žhnula jedna z kontrolek. „Ale co mi chtěl?“
Gertruda ho pohladila po paži. „Minule tohle předvedl, když přistihl Robynka, jak navzdory dietě ujídá z tvojí bonboniéry. Vážně, věnuj se tomu dítěti trochu, i ti tvoji roboti ti začnou dávat lepší smysl!“
Isaac Asimov se znovu zadíval na robota, kterému zhasla i poslední výstražná kontrolka, a slova jeho ženy mu volně prošuměla kolem uší. O tomhle musí napsat povídku. Tohle by nikoho nenapadlo.

Komentáře, názory, hodnocení

Gurlbarad - 15. listopadu 2023 21:02

Tumiran: Holt ani stylista tě nezachrání od rozepnutého poklopce. To je život.

Královná Kira: Mal mu to normálne povedať, hej?

PsychoP: Krásně vypiplaná tíživá depresivní atmosféra. Zcela mě to vtáhlo.

Eithné: Ta strašná muka konfliktu v rozhodovacím procesu! To znám. Chudák Bobík.

Sargo - 15. listopadu 2023 11:18

Tumiran: to bolí... Úplně mi to oživilo tu trapnou chvilku, kdy jsem chtěla chlapíkovi decentně šepnout, že má rozepnutý poklopec, a on si myslel, že ho jdu obejmout na uvítanou... mňo... Jak to asi bylo dál? :-D Výtečně jsi to sepsal :-D

Kira: je to tak neuvěřitelně bratrský dialog...! :-D Víc těch tvých výměn, prosím :-))

Psychop: mám ráda dobré konce, jsem jejich největší fanoušek. Kdyby jen člověk nevěděl, kolik takových chvil teď lidi zažívají :-( Ale stejně je moc dobře, že jsi ho tam dal :-)

Eithné: cha chá, perfektní, jsi projekt(íčk)ový profík. A Issac je velmi typický chlap, au :-D

Tumiran - 12. listopadu 2023 11:13Taky jsem čekala tentokrát vyšší účast, první příspěvky přišly brzy a to bývá dobré znamení. Holt nám vždycky někdo pauzíruje (když už nechci napsat na plná ústa fláká se) a takhle dinosaurovitě to pak dopadá. Ale jak pravíš, i tak je to dobré - hodně dobré :-D

Arged - 13. listopadu 2023 16:23

Tumiran: Cenu za nejméně očekávaný závěr získává... Uletí ti sportovec! Super vystavěné, jen závěr mi nejdřív přišel vyloženě hloupoučký. Jenže pak jsem si to dal znovu z pohledu řečníka. OU! Hned to má jinačí grády!

Královná Kira: Po dočtení mě potěšily hned dvě věci.
- že má Projektíček limit 250 slov.
- že to Mečiar s Klausem zvládli rozdělit bez boje.

Super! Řekni to!

PsychoP: Jo! Pobavilo svou kvalitou. Silná kávička. Klobouk dolů, fakt.

Eithné: Jistota. Krásně napsané. Tentokrát tam ani nebylo moc fantasy. Skoro bych parafrázoval nějakou reklamu: Bobík - pro život takový, jaký je.

PsychoP - 13. listopadu 2023 14:29

Tumiran pobavil. Kira pobavila. Eithné pobavila. Až si v téhle várce připadám nepatřičně :-D

Tumiran - 12. listopadu 2023 11:13

Zas jen dvě várky? Ach jo.

Pročítám si postupně ty star(obyl)é a je děsně fajn, jaká tam byla pestrá směsice. Tu máme i zde, pravda. Leč, mohlo by být houšť, když už větší kapky (rozuměj větší než 250 slov) jsou mimo kvalifikaci. No, to byl jen takový povzdech. Obecně se mi zdá, že jsou zdejší vody poněkud vylovené a přežívají jen prehistoričtí plazi a pár nezdolných sumců. A jak pravil kdesi kdysi (už skoro taky klasik) Glurlbarad, projekt(íčky) jsou moc fajn a tudíž oblíbené zpestření jinak veskrze onlinové speleologie.

Královná Kira: Vskutku bratrské láskyplné porozumnění. Škoda, že ani v minulosti jsme si více nenaslouchali. Jinak pěkná etuda.

PsychoP: Umně vykreslená atmosféra. Já jsem ve chvíli čtení měl patetičnosti až nad hlavu, takže mě to nezasáhlo, spíš naopak. Ale to není tvoje vina. Může za to Silo. Na podruhé to bude určitě jiné, lepší.
Tím snem na konci si nejsem jistý. Chápu, že tendence vybruslit z takové depky je namístě. Mno, ale je to přeci jen klišé, co si budem nalhávat.

Eithné: Asimova (ano, hned u první zmínky o Isaacovi mi to bylo jasné) miluju! Spojením jména Bobík a robota mi sice zpočátku evokovalo Němečkovo pojetí čtyřlístkoidního vynálezu, ale to užití reálného jména první manželky I.J.O. mě vrátilo do zamýšleného světa. Hezky a opět hezky a lehce a vůbec... Píšeš tak přirozeně a nápaditě, jako jiní obyčejní smrtelníci vaří čaj, ehm.
Musím...nesmím... Ale ano, musím to zmínit: Největší message Tvého příspěvku dle mého názoru je, že rodiče by se obecně měly více věnovat svým dětem.

Tleskám všem, sobě nevyjímaje. ;-)
A taky se těším na druhou várku!

Eithné - 12. listopadu 2023 08:22

Tumiran: To mi nedělej. Nejdřív se zakoukám do chlapa, kterého znám asi tak dvě stě slov dlouho, a ty mi to pak takhle utneš? Chudák chlap! A navíc se tohle stát může a doufám, že s ním na tu skleničku stejně šla. Žejo. Ten parfém poklopec neovlivní. A vůbec. On se tak snažil!
(Jo a ty taky. Je to skvělej příspěvek, líbilo se mi to moc :-))

Královná Kira: Všichni Češi ale nejsou takovíhle pitomci, že ne? Koneckonců, jmenuje se to rotacismus bohemicus, je to české specifikum :-) Příspěvek je hezkej, ale Tonda byl na facku, styděla jsem se za rodáka :-)

PsychoP: Uf, depresivní atmosféru se ti povedlo vystavět vynikajícně. Tenhle příspěvek je zajímavě, nezvykle vystavený - většinou bývá pohodička a potom propad do temna, a tys to obrátil, a má to díky tomu hodně zajímavou dynamiku a je to vážně dobrý. Líbilo moc.

Krásné příspěvky! Zpočátku mi téma přišlo hodně neuchopitelné a o to víc žasnu, jak různorodě bylo zpracované. Moc se těším na druhou várku ;-)