Andor.cz - Dračí doupě online
Knihovna
P28 (2/2): Arged, Enderson, Gurlbarad, Sargo, TumiranOblíbit
 | Autor: SargoSekce: Projekt(íček)Publikováno: 29. února 2024 13:30Průměrné hodnocení: 0, hodnotilo 0 uživatelů [detaily] |
Pod plachetkou hnáty křivé podruhé. :-)
Polednice - Tumiran -
Když se zavřely dveře dalšího autobusu a ten se hlučně vzdálil od zastávky, na které stáli, Milena se podívala na své decentní náramkové hodinky. Bylo to už poněkolikáté za posledních pár minut. Hrozně jí záleží na tom, aby na dnešním pohovoru působila sebejistě, ale teď je z toho nervózní. To, že musí své jediné dítě předat paní z agentury, ji dost rozhazuje. Sousedka dnes jako na potvoru pohlídat nemohla.
Další rychlé mrknutí na ciferník. Dvanáct. Poledne v tom okamžení, připomněl se jí Erben.
Vtom ji uviděla. Shrbená stařena se belhá přímo k nim, přičemž je probodává pichlavým pohledem.
Že by… To přece… Péťa není žádnej vzorňák, ale Polednici ho nedám. To radši zůstanu další měsíc bez práce a půjčím si od našich. Kdyby aspoň ex něco platil. Do háje! Jde fakt sem!
Jenže pod plachetkou osoba se na svých křivých hnátech jen nejistě protlačí kolem a počne zkoumat jízdní řád.
„Dobrý den, paní Klokočková?“ Mileně se v zorném poli objeví pěkně upravená hezká dáma s oranžovým přelivem, v zelené sukni a halence se vzory květin.
„A ty musíš být Péťa, viď? Jsem tu, doufám, včas. Jen běžte, my už to spolu zvládneme. Držíme palce!“ Mrkne na ní ještě.
Péťovi září oči, chápe se natažené ruky a Mileně se v tu chvíli neskutečně uleví.
Balada pro Andor - Gurlbarad -
U lavice dítě stálo,
z plna hrdla křičelo.
Bodejť, když se na něj monstrum
z hlubin časů sápalo.
V poledne v tom okamžení
meč tasí můj zaklínač.
Hážu kostkou… padla šestka!
„Už je po něm. Není zač :) “
Co teď asi, těšíme se,
bude s naší družinou?
Chvíle strachu? Boje? Lásky?
Zajisté nás neminou?
Browser často refreshuji,
ale nic se neděje.
Dny se táhle v týdny mění,
odumírá naděje.
Jednou ráno probudím se,
a příspěvek objevím!
Nemám radost, neboť píše
Bimba tónem ledovým:
Dlouho tady nehraje se,
tahle story odpad jest.
Koukejte se více snažit,
sic vás zavřu – na mou čest.
Vary od našeho prahu!
hned obratem odpovím.
Ruce pryč, ty popelnice!
Hrát se bude – tohle vím!
Věky stále marně čekám.
A tak dále plyne čas.
Častěji už radši Netflix
otevírám zas a zas.
Měsíce tak uplynuly;
či jsou to už roky teď?
Tak či onak, zázrak stal se -
PJ poslal odpověď:
Vesničané oslavují,
nabízí vám koláčů.
Vnadné panny otáčí se…
brůžo však již bez hráčů.
Dobro konati - Sargo -
Vidět ta provinile pokleslá křídla bylo pokaždé varovnou předzvěstí.
„Tak povídej, Tabieli,“ nezdržoval jsem se pozdravy. Tímhle tempem mi pálenka ve spodní zásuvce dlouho nevydrží.
„Michaeli, já…“ začal ve stejnou chvíli on a do křesla žuchnul tak ztěžka, až opadala polovina jasmínů. Mám rád vůni jasmínů. Jakkoli samozřejmě vládnu andělskou trpělivostí, nepotěšil mě.
„Ano?“
„Měl jsem provést zjevení a zázrak třetí úrovně,“ začal Tabiel schlíple. „Příležitost byla ideální: stařenka na vratkém mostku, chuděrka už nad hrobem, berlička v hnátičkách jako-„
„Křehkých pažích,“ opravil jsem ho.
„Jo, těch. Prostě věchýtek, ale milá od pohledu, s dobrou duší. Trochu jsem tomu napomohl, dřevo pod ní prasklo, já ji zachytil v pádu, v oblaku světla vynesl z propasti a slíbil deset šťastných let…“
„A dál?“ Jestli ji ten vořech upustil…
„A sotva jsem ji postavil na zem, pustila se do mě celá do běla rozhořčená tou svojí hůlčičkou, až peří lítalo,“ pozdvihl jsem obočí, „obrazně řečeno,“ dodal honem Tabiel, „že už se prý těšila na další reinkarnaci a kvůli mně se bude muset ještě plahočit takovou dobu…“
S povzdechem jsem složil hlavu do dlaní.
„Buddhistka?“ zkusil jsem ještě s chabou nadějí.
„Hinduistka,“ odpovědělo mi pípnutí toho nemehla.
„Tabieli,“ zasténal jsem, „já vím, že každý začátek je těžký, ale… víš, jak zatraceně nepříjemný umí Šiva být? Opravdu, opravdu příšerně nepříjemný?“
„Promiň…“
„Běž a konej dobro,“ odmávnul jsem nešťastníka a zvedl se odeslat zprávu Šivovi dřív, než naběhne on na mě. Snad alespoň tentokrát nebude peří lítat doslova.
Dobová nepřesnost - Enderson -
"Plachetka": gotická pokrývka hlavy; zavité hlavy nosily ženy jako znak svého stavu manželského, povolání, nebo společenského postavení.
Na samotě za starou vsí
postavili nově útulek psí.
Děvče útlé tam chodívá,
rádo na psy se dívá.
Jen s čokly si povídá,
s lidmi se moc nevídá.
Do tváře jí nevidět
ač už moderní je svět,
hlavu má totiž zavitou
plachetkou ze lnu ušitou.
Místo tváří prý má ruce křivé,
místo dlaní zase líce živé.
Ves je kousek od Černobylu,
takže vlastně není čemu divu.
Napněte plachetky! - Arged -
Nebe modré, moře klidné, podpalubí plné drahocenného nákladu, do přístavu už jen kousek.
S tím kormidelníkem, co jsme nabrali na Galandech, jsme pohodlně minuli všechny nástrahy, které nám mohly zabránit v zatraceném zbohatnutí. Právě teď ale civí do dalekohledu a vypadá nezvykle vyplašeně.
„Co vidíš, Braune? Co je to za loď?“
„Malá, hnědá. Pod plachetkou hnáty křivé.“
Tady? Kousek od vojenského přístavu? Kde jsou, k čertu, královské galéry? Jsme v háji. Prokletí poslední míle.
„Cos říkal pod tou plachtou? Lebka a zkřížené hnáty?“
Kývne a udělá rozmáchlé gesto ke vzdálenému objektu na obzoru.
„Pod plachetkou osoba.“
Začínám panikařit. Dejvy, nesmrtelný král pirátů. Jsme v háji, to je konec!
„Je to Dejvy, že jo? Je to nesmrtelný Dejvy!?“
„Hlas – vichřice podoba!“
„Bouře? Bude bouře?“ Nebe modré, moře klidné. Ale Braun se v počasí nikdy nezmýlil, nikdy. Máme naději! Všechno lepší, než skončit v drápech Dejvyho.
„Padej ke kormidlu, Braune! Napnooout plachty!“ burcuju nechápající posádku. Pohledy mužů ale směřují spíš na kormidelníka než na mě.
To snad… Je smluvený s králem pirátů? Vedl nás celou dobu do léčky? Jeho dokonalý cit pro moře najednou dává smysl.
Podivně pokroucený vztahuje své kostnaté ruce k mému krku, oči mu fanaticky hoří.
„DEJ SEM DÍÍTĚ!!“
Škubnu sebou děsem a můj výkřik se rozlehne po okolí.
Braun se zarazí a narovná a krátce si zašťourá prstem v uchu. S lupnutím mu z něj vystříkne sprška vody.
„Promiňte kapitáne, tu máte dalekohled a mrkněte na tu rybářskou džunku sám. Já si jdu toho Erbena zvopáknout do kajuty.“
Komentáře, názory, hodnocení
| ||||
 | Eithné - 20. dubna 2024 07:34 Tak to je boží! Ano, ten jeho jazyk mě prostě fascinoval. Dokonale vystižené těžké lidské osudy v neobvyklých kulisách. Fantazie jako Eithné. Prostě génius své doby! | |||
| ||||
 | Arged - 17. dubna 2024 17:30 Cože. On na světě existuje i další člověk, který zná celého Arbesa? Tohle mi zlepšilo den, že i mezi Projektíčkáři jsou tací - já na něj dokonce kdysi psala bakalářku :-) | |||
| ||||
| Tumiran - líbí. Byť mě příběh jako celek nechytil, jeho průběh bavil - je to mimořádně zábavné slohově. Což pro blázna, co přečetl celou bibliografii Arbesa, je ta důležitější část. Gurlbarad - tady jsem na tom s náladou po přečtení asi stejně jako všichni. Je to dobrý, jenže HROZNĚ dobrý.. Sargo - parádní, andělské, tentokrát komplet. Navíc opět proložené šperky jako do křesla žuchnul tak ztěžka, až opadala polovina jasmínů. Mám rád vůni jasmínů. Enderson - dobré, ale přijde mi to kostrbatější, než jsem u Tebe zvyklý. Pařit se na to úplně nedá. Arged - baví mě to číst dokonce sám po sobě. Souhlas se Sargo, animované bych to chtěl vidět taky. | |||
| ||||
 | Tumiran - v hlavě mi nejvíce uvízla paní Klokočkové. Měl jsem souseda co se jmenoval Klokočník. Ani nevím co je na tom příjmení tak vtipného... Gurlbarad - Jako bych četl nostalgickou rubriku. Skvěle podtržená atmosféra nekonečného očekávání. Sargo - slova "provinile pokleslá křídla" okamžitě evokovala lítost. Myslím, že Michael si zaslouží dovolenou někde na Saturnu. :D Libí se mi astrální spolupráce s jinými náboženstvími. Arged - musel jsem si to přečíst ještě jednou, protože jsem se v tom na poprvé ztratil, ale nakonec se přes mé dlouhé vedení vtip a pointa dostali až do mozkovny. Sargo - 01. března 2024 10:38 Řekl bych že každý čokl po třech mordách. Jen si nejsem jistý zkratkou MJ, jediné co mě napadá je The Municipal Journal. Ale to je asi degenerace y oboru. | |||
| ||||
 | Tumiran: Nemůžu se zbavit dojmu, že se v pokračování dozvíme, že ta pěkně upravená hezká dáma je ve skutečnosti polednice, s pohádkovým ponaučením, že vzhled klame. :D Gurlbarad: Oj, to je teprve tragická balada. Tak blízko našim srdcím, tak reálná! Sargo: Po menším přemýšlení mi ke stařence sedí i zvolání "dej sem dítě", čímž by myslela vlastní reinkarnaci. A přijde mi, že musel být celkem oříšek napasovat téma na svět andělů. Super. :) Enderson: Úplně se mi vybavilo monstrum z Faunova Labyrintu. Pěkná pointa. Arged: Jsem si jistá, že Braun tu recitační soutěž, na kterou plují, vyhraje. :D Tohle téma mi přišlo velmi dobré. Díky všem a více takových! | |||
| ||||
 | Opět parádní nálož... :-D Až nečekaně rozmanitá. Pošmáknul jsem si. Děkuji za pobavení. | |||
| ||||
| Díky za všechny vaše komentáře, pisálkovské ego si v nich s potěšením natřásá peří, notně motivováno na příště :-D Fry: To možná divil by ses asi jak přečasto si škubu vlasy Odpověď však dám ti v jistotě té smělou: smutno na svete by bolo bez anjelov... A tahle várka je též naprosto skvělá, vy jste skvělí, všechno je skvělé :-)) Tumiran: Cha chá, "jak ze života" :-D Někteří z nás sice byli obdařeni dítkem, které by ochotně šoupli i polednici (která by ho brzy běžela vrátit), ale i tady se dokážu cele vcítit... skvělý :-D Gurlbarad: naprosto geniální dílo, neskutečně vtipné a tak depresivní, že by jednomu vehnalo slzu do oka, a rozhodně z něj pěkně zatrne. Bimba by měl každopádně zvážit vylepšení svých hlášení :-)) Enderson: super gradace i pointa, obrázek jak z horroru (nebo z MJ :-)), a jen pro pořádek - kolik ti psi měli hlav? :-D Arged: A další geniální počin v řadě, groteska jak vyšitá, úplně to vidím před očima v živých barvách a raději animované, prosím - ubohý, ubohý kapitán :-D | |||
| ||||
 | Keď už sa všetci tak vznešene Erbeníme.. Další várka skončena, Stalkeři a polednice Křídla andělů pálinkou smočená, o co mohu žádat více, zůstává jen poklona Na výzvu Sargo však musím dáti odpověď. Téma bez stalkera není těžká věru, těžko je však vymyslet co by bylo bez andělů... | |||
| ||||
| Já jsem spokojená. Jakože hodně, i druhá várka je skvělá, jsem nadšená. Tumiran: Na nejistotu matek, které mi prvně svěřovaly své děti, když jsem brigádničila jako chůva, si dobře pamatuju. A to jsem nevypadala jako Polednice - takže Milenu (skvělé jméno!) plně chápu. Moc hezký příspěvek. Gurlbarad: Až příliš realistické, a to už dlouhá léta (páni, už to skoro jsou dekády v množném čísle) nehraju. Skvěle zveršované, líbilo! Sargo: Chudák Michael. Tvoje andělské příspěvky jsou lepší a lepší, tenhle mě pobavil velice. Ach ty mezikulturní střety! Enderson: Jsem ráda, že jsi ztvárnil téma, nad kterým jsem se taky pozastavovala! (A mazaně se uchýlila k dialogu místo popisu oblékání.) Tohle se mi líbilo, pointa dobrá :) Arged: Představa, jak si kormidelník procítěně cituje Erbena, je k nezaplacení. Vidím to před sebou a bavím se. Dej sem dííítě! :-D Z Erbena jsme nevyšli, ale vůbec to nevadí. Tohle téma vážně všem zúčastněným nebývale sedlo. Dobrá práce, Sargo! | |||
| ||||
 | Pod plachetkou Tumiran, pobledne v tom okamžení, hnáty zpocené, jen aby to stihnul do deadlinu. Dej sem příspěvek! Uf. Jaká čest být tu s vámi! Gbd: Amen, pravím. Amen! A pak se rozbrečím. Už ale chápu, jak tady za těch x let všichni nashromáždili ty dlouhatánské seznamy "dohraných dobrodružství". :-P Srg: V tý láhvi musí bejt od minule už jen troška na dně! Nepozná-li Tabiel na první pohled hinduistku, zasloužil by převýchovu. Peříprostou. Šivó ham. Drn: Tvé neobratné rýmy mě tentokráte (opět) rozesmály. Rgd: Jasně, woe. Erben - povinná četba každýho mariňáka. Skládaj se z něho i kormidelnický zkoušky. Krásně vygradovaný. Měl mu to dítě dát. Nebo aspoň plavčíka. Za ten hereckej výkon... Tak co to bude příště? | |||
na začátek stránky