Andor.cz - Dračí doupě online

Knihovna

Nesmrtelnost?Oblíbit

tyran8544.jpg

Autor: Zak

Sekce: Zamyšlení

Publikováno: 04. července 2006 18:24

Průměrné hodnocení: 6, hodnotilo 10 uživatelů [detaily]

 
Tak tady je po dlouhé době další mé dílko. Snad se bude líbit. Je to zamyšlení o nesmrtelnosti upírů. Je to dar, či prokletí?


 
Hřbitovní kvítí si razilo svou cestu z vlhké půdy vstříc slunci. Další čerstvě vykopaný hrob poctil svou návštěvou zdejší hřbitov. Lopata hrobníka vydávala monotónní zvuk, jak si razila svou cestu zemí hned vedle, pro dalšího neš»astníka. Říkali mu mnoha jmény, ale říct mu upír by bylo nejvýstižnější. Nikdy nelovil pro hlad, nikdy aby získal spojence. Nenáviděl všechno a všechny a dával to najevo. Další noc se blížila a on odpočíval. Už ani nezkoušel oběsit se, podříznout si žíly, nic ho nezbavilo toho prokletí. Nostalgicky vzpomínal na doby, kdy to nepovažoval za prokletí, ale za dar. I pomyšlení na to ho bolelo. Vlastně ho sžírala jedna dlouhá bolest, a bude ho sžírat po celou věčnost.

Nadešla noc, sova houkala své tiché sólo náhrobkům, skvělým to posluchačům. Kostelní zvon, starý, avšak vážený, se rozezvonil a přerušil ticho noci. Oznamoval půlnoc. Mohl vyjít už dříve, ale čekal na magickou půlnoc. Odsunul víko sarkofágu a pohlédl vstříc měsíci, jeho tichému spojenci a jedinému příteli. Pak oprášil svůj šat, dnes již notně zastaralý, a vyrazil vstříc další noci. Jeho smysly, vytrénované k dokonalosti, ho informovaly o všem. O každé kryse, o každém červu, sově i netopýru půl druhé míle okolo. Neušlo mu nic, a všechno se to snažilo prodrat si cestu k jeho hlavě. Všechno to křičelo, tlačilo se přes sebe, aby to o sobě mohlo dát vědět. Každé šustnutí listí bylo jako by mu do ucha křičel celý les. Ale uměl to odsunout stranou. Vnímal jen tu spalující zlost ke všem lidem. A dnes ji musel opět vybít.

Trvalo zlomek vteřiny, a skrz ty tisíce vjemů se k němu prodralo, že kousek od hřbitova se nalézají tři postavy. Bylo to jako dlouhé nadechnutí nosem, vstřebat všechny informace, i když nepotřebuje dýchat.

Muž, vysoký a těžký, střední věk, těžké boty, rázný krok. Na večeři měl kuře a zapil to pivem.
Muž, nižší, ale také těžký, starý. Sandály, nejistý krok. Pach potu a strachu, který je cítit až k němu. Cítí z něj víru.
Žena, mladá a urostlá, kožené boty, rázný krok. Nepřestává mluvit o prokletém.

I když byli vzdáleni několik set metrů, slyšel zřetelně jejich řeč. Slyšel, jak mluví o tom, že o nich ví, a jak ten nízký muž prosí, aby mohli jít zpět. Spalující zlost se zaměřila na ně. Měl chu» je rozsápat holýma rukama.
Na chvíli zavřel oči, aby se uklidnil. Pak tiše vzlétl jako netopýr, neslyšně a přímo k nim. Za pár okamžiků již byl u nich a hleděl na ně z výšky jako lovec na slepou kořist. Neměli o něm ani potuchy.
Sledoval, jak jsou ti dva vyzbrojeni, nepochybně se chystali jej zabít. Poté, co se přistěhoval sem, se brzo rozkřiklo, co v noci zabíjí vesničany. Vůbec ho to netrápilo.
Sletěl na větev a proměnil se zpět. Přidřepl si na ni a jednou rukou se přidržel kmenu stromu. Cítil kůru stromu, dokázal říct, proč je ten strom tak ztrouchnivělý, a cítil každého červa, který se pod kůrou zmítal a vyžíral jej zevnitř. Náhle pocítil s tím stromem jisté spojení. Také jej něco vyžírá zevnitř, akorát to nejsou červi, avšak pocity. Dal by dnes jistě přednost červům.
Zaměřil se zpět na onu skupinku. Pomalu si vykračovali vstříc hřbitovu, a on již nechtěl déle čekat. Seskočil dolů ze stromu, přímo za ně, a popadl oba dva lovce upírů za jejich krky. Stačil letmý pohyb zápěstím a měli zlomené vazy. Pak stačilo šikovně trhnout a jejich hlavy se oddělily od těla, asi jako když trháte mouše křídla. Nestačili ani mrknout a jejich těla dopadla na zem.
Kněz, který šel uprostřed a pro kterého si připravil nejvíce hrůzy, si uvědomil, co se stalo, až když jej zasáhl proud krve z krků oněch dvou lovců. Bylo to ráz na ráz. Těla dopadla na zem a za nimi pohodil i jejich hlavy. Neměl o ně zájem. Počkal, až se na něj otočí ten kněz, a vychutnal si ten výraz plný děsu a beznaděje. Pak se vkradl do jeho mysli. Přikázal mu, aby se otočil a vydal se na hřbitov. Kněz, ač nerad, poslechl.
Opět se vznesl a letěl na něj počkat na hřbitov. Když tam kněz přišel, již na něj čekal, v rukou malý nůž. Nechal knězovu mysl, aby tak mohl lépe vnímat. Ten starý muž se roztřásl a on cítil, jak je jeho srdce na pokraji infarktu. Srdce... To mu vnuklo nápad. Vrazil dýku hluboko do knězovy hrudi, trhl a otevřel mu ho tak. Pak dýku odhodil a holou rukou mu vyrval ještě bušící srdce. Cítil, jak v jeho ruce přestává pulzovat. Kněz vykulil na své srdce oči, a pak padl na zem. Ale on s ním ještě neskončil. Začal rvát, zuřivě trhat a vytahovat vše, co bylo vevnitř, ven.
Když skončil, podíval se na své dílo. Prakticky celý hřbitov byl ozdoben kusy vnitřností, na náhrobcích ležela střeva, na bráně hlava, na zvonici játra, u jeho hrobky oči, rafinovaně vsazené nad vstupní dveře do prohlubně v kameni. Spokojeně se po hřbitově prošel, a pak zřel, že měsíc pomalu mizí, že bude den. Opět na něj padl splín. Co bude dělat další den? Rok? Další tisíciletí? Kdy pošlou někoho, kdo bude schopen jej zbavit toho, co mu sami způsobili? Nesnášel je, a tohle byl jen slabý odvar toho, co jim chtěl provést. Neznal slitování, chtěl buď mrtvé je, nebo sebe. A s těmito slovy se odebral k dalšímu spánku. K jednomu spánku z tisíců.
 

Komentáře, názory, hodnocení

Zak - 13. srpna 2006 22:55
tyran8544.jpg
Sargo - 13.Srpna 2006 18:36


Mno možná to zní egoisticky, ale je podle mě dobrá :)
 
Sargo - 13. srpna 2006 18:36
wel1d5kk1aaa19357.jpg

Zak - 13.Srpna 2006 09:20
Jak se povídka líbí autorovi, je to v pytli... :-DDD
 
Zak - 13. srpna 2006 09:20
tyran8544.jpg
Sargo - 12.Srpna 2006 21:49


No počkej na moji další povídku, co dělám :) Ta se líbí i mě :)
 
Sargo - 12. srpna 2006 21:49
wel1d5kk1aaa19357.jpg
Je to lepší povídka, než úvaha. :-))
 
Fistandantilus - 12. srpna 2006 20:09
fistandantiluswrath4480.gif
Já jsem to prohlédl.
 
Zak - 12. srpna 2006 15:26
tyran8544.jpg
Co se dá dělat :) Zřejmně všichni viděli jenom ten text, a né tu hloubku, ten smysl který to mělo, to zamyšlení které jsem zřejmně do textu zakomponoval tak, že jej nikdo přes možná chlabější konec neprohlédl.
 
Sargo - 12. srpna 2006 14:29
wel1d5kk1aaa19357.jpg

Belgarion_Kolder - 11.Srpna 2006 22:58
Fakt je, že mám vždycky dilema, jestli hodnotit z hlediska Andorského, nebo obecně amatérské tvorby... :-))

Delík: po pravdě, to, že se autor nepokouší o vysvětlení, vidím jako plus. Takhle si spíš lze představit, co ho k tomu vedlo - jakokoli vysvětlení, které lze sdělit slovy, i sebelepším autorem, musí nutně vyznít nedostatečně a chabě. :-)
 
Delruth - 12. srpna 2006 03:12
iko5322.jpg
Sakra... tak jsem měl napsaný dlouhý posudek a prdlajs. Odhlásilo, hlupák jsem si to nezkopčil.

Vemu to teda už ve zkratce (snad :-D).

Začátek hezký, pěkná popisnost.

Průběh krátký, plochý.

Konec (druhá polovina) nudná. Vraždění a předvídatelné pocity zmíněné už na začátku. Nepatřičně dlouhé a zdá se mi, že zjevné vyživání se v oné pasáži samotným autorem jde cítit až moc a podepíše se na kvalitě, pro mě negativně. Jako by to bylo to nejdůležitěšjí na tom dílku. Také se mi zdá, že ej to moc přehnané. Mohlo to být podle mého i popsáno lépe, zdálo se mi to prostě nějak... Jasné, nudné, a někdy mi to prostě nějak neznělo. Ta pasáž, kdy nechá žít onoho kněze, aby si na něj poté počkal na hřibotvě se mi celá zdá jaksi křečovitě napsaná. Neoslovila mě vůbec.

Úvahu o nesmrtelnosti v tom nespatřuji, což jsem původně očekával. Ale to je jen detail.
Upír se mi zdá nedostatečně vykreslen, když už se to točí jen kolem něho. Chybí mi tam opodstatnění, nějaká cestička vysvětlující to, proč je takový. Nezdá se mi to pravděpodobné, chtělo by to ještě nějaký náznak, jednu dvě věty přesně odůvodňující, proč takový je a proč se tak chová.

Ke konci snad jen ... snaha o vyzdvižení one nekonečnosti bytí, oné nesmrtelnosti, ale věty tam použité mi příjdou skoro již jako fráze, nějak mne nepohltitly, přišly mi tak nějak uměle dospané, a» to vypadá drsně.

Prostě jsem na tom asi podobně jako Arion2. Neoslovilo mě to.

Hodnotit číslem nebudu, bo to nemám ve zvyku. :-)

Jo a přečetl jsem si to právě proto, že jsem čekal zamyšlení o nesmrtelnosti a možná proto mě to tak zklamalo.
A třeba se na to všechno dívám špatně a nevidím v tom to, co tu všichni chválí...
Ano, shodnu se na té literární stránce na začátku, kdy je to popsáno skutečně dobře, v druhé půlce si už nejsem jist.
Ale souhlasím se Sargo v tom, že se v psaní zlepšil. Ale komplexně, myšlenkově, nápadem, mě to prostě neoslovilo.
 
Shuffle - 11. srpna 2006 23:12
obraz0603160.jpg
Je to dobrý. Chbyby zde byly řečeny a tak to nebudu omýlat, jen bych k tomu měla malou poznámku. Tenhle námět je strašně ohranej. Když jsem si přečetla o čem to je tak mě přešla chu» číst. Další upír znuděnej věčností.
 
Belgarion_Kolder - 11. srpna 2006 22:58
belg4582.jpg
Sargo - 10.Srpna 2006 21:50
Klišé? Určitě. Ale kolikrát to bylo na Andoru? .-)
 
Tarrak - 11. srpna 2006 12:06
myikon994.gif
Dobré, co to plácam -výborné ty výtky že je to krátké- možná že je, ale mě to nevadí. Mnoho zdaru při psaní příští povídky
 
Morra - 11. srpna 2006 11:24
744110440656097490.jpg
No konečně jsem si našla čas na přečtení! :D
Nic špatnýho jsem od toho nečekala, protože vím, jak ty píšeš.
první mě zarazila ta délka dílka. Jsem u tebe zvyklá na delší. ;) Ale tomuhle to vůbec neubralo na kráse.
Bylo to pěkný, ale ty povídky, které jsem od tebe už četla, byly lepší. (o trošku, abych ti moc nekřivdila)
Jinak už jsem zas natěšená na další tvoje dílka. Určitě si je s chutí přečtu, i když s Andorem od září trochu končím, ale na tvoje dílka si čas najdu!!! ;)
Jak víš, tak já číselně nehodnotím...
 
poeta - 11. srpna 2006 08:26
default.jpg
Je to úplně super
 
Arion2 - 11. srpna 2006 01:01
a5615.png
Nějak nevím, co k tomu napsat.

Nijak zvláš» se mi to nelíbí.
Šli dva muži a jedna žena, dva lovce zabil a zůstal kněz. Asi je to správně, ale vyzní to blbě.

Ze začátku se mi líbil netypický popis okolí, musel jsem to číst vícekrát než jsem pochopil jak je to myšlené. V pozdější části díla se všechno točí pouze okolo vraždění.

Chm, zkazím ti hodnocení třemi body, omlouvám se.
 
Vienne - 10. srpna 2006 22:04
default.jpg
Dobré,ale tak trochu ujeté.Mám ráda horory,samozřejmě.Dobré horory.Na čtení je to dobré,ale že by upír takhle přemýšlel?Dracula snad.Berme to takhle-máš talent,ještě opilovat a bude to bájo.
 
Sargo - 10. srpna 2006 21:50
wel1d5kk1aaa19357.jpg
Eskel - 10.Srpna 2006 21:30
To je jenom teorie... jedna z možných... (I když mi to taky připadá nejpravděpodobnější :-))

Belgarion_Kolder - 10.Srpna 2006 18:15
Když právě vypočítavý chladně kalkulující upířisko mi přijde jako moc velký klišé :-/

Nosferatu - 10.Srpna 2006 18:11
To je právě klad, že to pro jednou nemá kilometr :-D

Belgarion_Kolder - 10.Srpna 2006 17:46
Mmm, nemyslím ani tak demonstrativní sebevraždy. Sem by možná nejvíc sedělo přirovnání se samotářským starým lvem, vyhnaným od smečky a příliš slabým, než aby mohl doufat, že se ještě domůže svého místa... který se vrhá i do beznadějných soubojů ve směsi "dokázat si, že na to ještě mám" a "tak už to konečně skončeme"... :-))
 
Eskel - 10. srpna 2006 21:30
esk_nu26101121.jpg
tak starý upír aby ho sžírala nekonečnost už by imho příliš zloby necítil... útlum emocí.
 
Belgarion_Kolder - 10. srpna 2006 18:15
belg4582.jpg
A ještě jednou sem musím napsat, abych to pobral kompletně:

Na jednu stranu je to skutečně dobře napsané, tedy až na přímou řeč a tak trochu nevýraznost, ale na stranu druhou je to ze žánru "Upír" asi to nejlepší, co jsem zde četl (což není zas až takový úspěch).
A pak je tu druhá strana - hlavní hrdina. Nevím jestli má být vtělením rozzlobeného, či frustrovaného, autora (ne že by autor musel být nutně rozzlobený či frustrovaný, každopádně postava nejspíš je (příčemž šílenství se se zlobou a frustrací nevylučuje, naopak)), každopádně si takto osobnost starého upíra nepředstavuji.
Přiznám se, že by mi byl sympatičtější chladně kalkulující vypočítavý hajzl, který se snaží najít lék na své prokletí, i když už se dávno necítí člověkem. Asi mám zvrácenou představu o upírech .-)



Abych to shrnul: Slušně napsané (jistě, ta přímá řeč...), ale hlavní postava mne příliš nechytla.
 
Nosferatu - 10. srpna 2006 18:11
ikonanosfi344525191.jpg
Hm...nevím, co říct.
Veškeré výtky řekli ostatní, takže snad jen:
Pěkné, ale od tebe jsem čekala delší...
 
Belgarion_Kolder - 10. srpna 2006 17:46
belg4582.jpg
Jen bych rád doplnil, že i když jsem nechválil, neznamená to, že se mi to nelíbilo. Naopak, byl jsem velmi mile překvapen profesionálním zpracování, ty popisy mě dostávaly.

Sargo: Jenže takovéto nejisté sebevraždy spíš bývají pokusem o upozornění. Ale když je upír sám... Ale máš pravdu, smysluplnou logiku ve svém jednání najde jen šílenec, okolí už ne .-)
 
Eithné - 10. srpna 2006 17:23
dub2857.jpg
Tak teda... mně se to zas jako nijak moc nelíbilo. Připadalo mi to spíš jako odvar příběhu, možná to bylo naprostou absencí přímé řeči, jak už psal Belgarion Kolder, možná tím, jak zbytečně krátké to bylo, nevím... Ale není to ucelený příběh, není to úvaha, je to krátké a místo toho, aby tam byla nějaká příběhová linie, je polovina článku popisem toho, jak koho upír zlikvidoval. Na to, že je nesmrtelný a má na přemýšlení věky, mi připadá, že je strašně povrchní, vždy» proč by jenom nenáviděl? Může mít spoustu jiných emocí, ne?
Jo, už vím, jak konkrétně všechno tohle vyjádřit - prostě mi to přijde málo propracované a basta :-P
 
Sargo - 10. srpna 2006 16:18
wel1d5kk1aaa19357.jpg
Pěkné, velmi :-) Jsi zářný příklad pro všechny, co píšou mizerně, že se lze vypsat do parády :-D Nějaké neobratnosti by se našly, ale není jich zas tak moc (zkus to ještě učesat a bude to perfektní).
I po obsahové stránce se mi to zamlouvalo. Žádná zbytečná omáčka, pěkně k věci, ač o upírovi, přístup je sympatický a na Andor neobvklý.

Psychop: nehodnotila bych to hůř proto, že autor označil povídku za úvahu. Když může být báseň v próze, proč by nemohla být úvaha v povídce? :-D
BK: v šílenství nelze hledat smysluplnou logiku... i spousta lidí se pokouší zabít "nepřímými" způsoby, místo aby se prostě šla bodnout. A propo, ta puber»áckost zdejších upírů - to jest bohužel pravda. Zároveň však nutno říci - kéž by ta jistá přepjatost to byla výsada pouze puberty... :-))
 
Belgarion_Kolder - 10. srpna 2006 01:20
belg4582.jpg
Na začátek věci, které mne vytrhly od čtení. Ano, jsem starý hnidopich, ale nemůžu si pomoct.

Od upíra bych čekal trochu jiné pokusy o sebevraždu - sebeupálení, osikový kolík, pití svěcené vody, pojídání česnečky - než zrovna podřezávání žil a oběšení (při němž většinou dochází k usmrcení uškrcením, než že by byl zlomen vaz).

Napřed jim zlomil vazy, a pak utrhl hlavy. Jenže je i v tu chvíli držel za krky. Kdyby trhnu, spíš by je vyhodil do vzduchu. Na druhou stranu, když měl takovou sílu, kdo ví, jak prudce trhnul.

Často se tam opakuje slovo hřbitov, někdy je to opravdu nepřehlédnutelné: "Přikázal mu, aby se otočil a vydal se na hřbitov. Kněz, ač nerad, poslechl.
Opět se vznesl a letěl na něj počkat na hřbitov." Určitě šlo použít nějaké synonymum nebo to vyjádřiz opisně. Nevím, "domov mrtvých"? V tomto případě by stačilo pouhé "tam".

"Vrazil dýku hluboko do knězovy hrudi, trhl a otevřel mu ho tak." - Asi tam byl napřed hrudník, co? .-)


Teď k samotné povídce. Ano, souhlasím s psychopem, zamyšlení to skutečně není.

Strašně mi tam chyběla přímá řeč. Kněz prosící o milost, v rozumné míře, samozřejmě, by vůbec nevadil. Stejně tak by neškodilo nahradit Nepřestává mluvit o prokletém. třeba "Je to prokletá zrůda," říká, "prokletá."
Osobnost upíra se příjemně vymyká Andorskému stereotypu teatrálních přerostlých puber»áků. Tenhle vůbec není teatrální, ale ta touha po destrukci zavání buď šlenstvím nebo pubertou. Spíš bych ho odhadoval na nedávno proměněného, který prochází fází, kdy se mstí celému světu za to, že už neuvidí slunce, od staršího bych spíš očekával praktičtější přístup a využívání výhod nesmrtelnosti.
A to mne právě zklamalo. Těšil jsem se na zamyšlení nad děsivou samotou nesmrtelných, kdy jim milovaní živí umírají během pár let, kde ostatním mrtvým nelze věřit a jedinou útěchou jsou jim obrovské možnosti v získávání moci a vědění. A nalezl jsem to? Rozhodně ne. Jen zatrpklého, možná šíleného, spíš však pubertálního upíra.
 
Fistandantilus - 09. srpna 2006 22:45
fistandantiluswrath4480.gif
V tom rádoby zamyšlení je schována podle mě jistá míra výbušnosti charakteru, síly ničit, devastovat, ukázat hrubou sílu všem okolo. Přitom nebrát na nihoho ohledy. Svým způsobem je to hodně egoistické. Na druhou stranu to popírá vlastní existenci. Zbytečnost. Marnost nad životem. Pohrdání dary. Krásu nevýjímaje.
 
PsychoP - 09. srpna 2006 22:31
falling8927.jpg
je to povídka, ne zamyšlení. Sice se daným problémem zaobíráš a je z toho patrné zoufalství hlavního protagonisty a vše je tak jak by mělo být, ale stále to není zamyšlení. Je to povídka. Zdařilá povídka, na devítku až desítku, ale mizerné zamyšlení. Jen jsi popsal problém. nehodnotím, dokud si to nepromyslím důkladněji.
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2020 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.075399875640869 sekund

na začátek stránky