Andor.cz - Články - Dračí Doupě Online, RPG hry

Setkání s Mistrem - Cirien Brisse, Sandros, Oglokoog, Kong Bao-tanOblíbit

Autor: Sargo

Sekce: Projekt(íček)

Publikováno: 23. června 2007 23:55

Průměrné hodnocení: 0, hodnotilo 0 uživatelů [detaily]

Jsme tu opět s novou várkou - tentokrát hlavně temnoty do jasného dne.
Příjemné počtení :-)

Dnes se to sešlo na neveselou notu. Člověk by řekl, že je radost se setkat s někým, kdo něco umí - ale, jak brzy zjistíte, ne vždy.

Setkání s Mistrem ( - Cirien Brisse - )

Zmizel jsi, jako ranní rosa, když vysvitne slunce. Tvůj smích mi zní stále v uších, jako tisíce rolniček a tvé oči vidím vždy, když usínám. Vracíš se mi ve snech a přesto vše jsi mě nechal samotnou, bojovat dál. Ukázal jsi mi cestu, jež bych sama nikdy nenašla. Pamatuješ? Tehdy jsi řekl, že se mi to nebude líbit, alespoň ze začátku, ale já každé tvé slovo dychtivě očekávala a pečlivě zapisovala do své paměti. Řekl jsi, že potom odejdeš a už tě nikdy neuvidím. Neměl jsi pravdu, alespoň v tomto ne.
„Jedinou tvou nadějí je život, maličká. Tak jdi a bojuj!“
To bylo vše, co jsi tehdy řekl a přesto vše jsi mi pomohl jako nikdo. Naučil jsi mě tu nejobyčejnější a zároveň nejtěžší věc na světě – naučil jsi mě žít. Stanovil jsi však za své služby cenu, jež nikdy neměla být splacena. Tak proč jsem to nakonec udělala, můj pane? Proč jsem tě zatratila? Můj slib jsem měla porušit, jako všechny ostatní, které jsem ti dala a nikdy neříct na tvé proklaté přání ano. Měla jsem se ti vysmát a raději tě ranit svým opovržením, než jen přikývnout a v ruce stisknout tvůj dárek. Bylo to pak tak jednoduché, udělat to, o co jsi mě žádal. Za všechno mé utrpení jsi musel zaplatit. Tolik to bolelo a přesto teď zdobí mou tvář úsměv. Pevně tě tisknu v náručí a smutně hledím na dýku, trčící z tvého srdce. Tu jsi mi vzal ty, můj pane, abych už nikdy neublížila sobě.

A už tu máme jedno ryzí nefalšované fantasy. Zatáhněte doma závěsy - jsou věci, co je lepší číst v chmurném přítmí.

Setkání s Mistrem ( - Sandros - )

Slunce zářilo a jeho paprsky příjemně hřály. Na prstech slabého letního vánku vplouvaly otevřeným oknem do pokoje zelené lístky z korun stromů v sadě pod zámkem. Vše bylo nějak mlhavé a jakoby vzdálené.
Náhle prince zasáhla vlna ochromujícího žáru provázeného nesnesitelným hlukem. Ucítil zápach pálících se vlasů. Až popáleniny na tváři ho naplno vytrhly z blouznění. Kolena se podlomila a on padl na kamennou podlahu potemnělé horoucí místnosti. Na vlhkých, jakoby slizem pokrytých stěnách se odrážely rudé plameny.
Procitl. Nyní již věděl, kde se nachází. Temná citadela Černokněžníka a démonologa Mistra Thodthverdtha. Netvora s tělem orka a mozkem posedlým démonem. Ten stál před princem oděn v neproniknutelné temnotě. Jeho potrhaná netopýří křídla se vlnila v horkém proudu vzduchu vycházejícího z průchodu za ním.
„Nezabiješ, co je mocnější než smrt.“ Ozvalo se snad tisíc hlasů odněkud z dáli a každý z nich naháněl hrůzu.
V mohutných temně zelených dlaní se začaly zhmotňovat malé nafialovělé víry, ze kterých šlehaly postupně sílící plameny. Ruce se přiblížily a vyšlehl z nich proud horoucího zla. Princ se rychle překulil do strany, alespoň tak rychle, jak to jen šlo. Proud mu zatančil na plátovém pancíři na zádech, rozžhavil ho. Začal křičet bolestí a nemotornýma rukama se ze sebe snažil strhnout brnění. Se štěstím se mu zadařilo, ale když se opět obrátil směrem k Mistrovi, zíral do tváře netvora.
Mohutný démon rozevřel tlamu plnou dýk a zaryl je do své kořisti. Vše potemnělo.

Trocha poezie nikoho nezabije (kromě hlavních hrdinů, některých kritiků, zavilých prózistů a těch, kteří uklouznou na listu papíru a srazí si vaz).

Setkání s Mistrem ( - Oglokoog - )

Setkáš se s Mistrem
jednoho dne
mladý válečníku

Spatříš jeho moc
poklekneš
a Mistr tě přijme

Uslyšíš slova
která tě obohatí
a poučí

Ucítíš sílu jeho paží
když se mu
budeš protivit

Mistr tě naučí
to co zná jen on
a nikdo jiný

Budeš věčným vítězem
protože Mistr ti to dovolí
a jen díky tomu

Setkáš se s Mistrem
jednoho dne
až zemřeš

A pro dnešek poslední - povídka o přežití a přežívání...

Setkání s Mistrem ( - Kong Bao-tan - )

Když vytáhl čepel z hrudi Sharského vojáka, rozhlédl se. Stál na pláni – poslední živý. Už neměl koho zabít. Nikdo nezbyl. Jen on, mistr meče a jeho nástroj – dokonale zhotovená čepel. On a tisíce mrtvol. Díky svému umu přežil mnoho bitev. Ani králové nežili tak dlouho jako on. Bylo to požehnání a prokletí zároveň, všichni kolem umírali, jen on pokračoval ve svém žití. Kdyby si nechával platit, jistě by dnes byl nejbohatším mužem v Říších.
Konečně jej dostihla únava a on klesl na kolena, opírajíc se o svou zbraň. Přemlouval vlastní vědomí, aby neomdlel. Kolikrát ještě, ptal se sám sebe. Přežil jsem další bitvu, jedná se však o vítězství, když není s kým se z něj radovat?
***
„Pha... ehhhg-ehhhg... pane... příběh stharého muže...“ Měšťan se při pohledu na zbídačeného žebráka znechuceně odvrátil. „Za pár minci... ehhhg-ehhhg... prosím... ehhhg-ehhhg... vyslechněte...“ Opřel se o věc, kterou používal jako hůl, aby dokázal vstát. Nohy ho však zradily. Ochablé svaly nedokázaly udržet žebrákovo tělo vzpřímené. V pádu pustil hůl a zachytil se procházejícího muže. „Phrosííímh!“ Z očí mu vyhrkly slzy a z páchnoucích úst vyplivl další zub. Měšťan jej vyděšeně odstrčil a spěchal pryč. Volal stráže. Žebrák dopadl do hromady smetí, ze které předtím vstal. Hlava mu klesla na hruď, plakal. Podíval se na svou oporu a zavzpomínal na doby, kdy ji používal jiným způsobem. Kdysi Mistr...

Komentáře, názory, hodnocení

Sargo - 01. září 2007 13:55

Výborně ;-)

Oglokoog - 31. srpna 2007 17:46

Docela jsem se bál, že mi za můj výtvor urvete hlavu, ale Andor mě neustále překvapuje. Jestli to tak půjde dál, možná se ještě rozhoupu a napíšu nějakou rozsáhlejší povídku místo krátké, volným veršem psané básně bez rytmu...

Sandros - 15. července 2007 22:21

Anaphag - 25.Června 2007 19:34

Se Sandroskem by se zachtělo, ju? :-) No, jestli padne nějaký téma, co by se k němu hodilo, hned ho tam šoupnu, to se neboj :-)

Jinak děkuji za chválu i kritiku :-)

Bard - 28. června 2007 08:35

Tady se mi nejvíc líbilo zpracování Kongovo, které bylo sice snadno předvídatelné, ale svěže a příjemně podané.

Kong Bao-tan - 25. června 2007 21:35

Anaphag - 25.Června 2007 19:34

No nevím jestli přímo s touto postavou. Mám vymyšlenou sérii příběhu s postavou jinou. Tahle postava vykrystalizovala na základě nabídky tématu. Neplánoval jsem se k ní vrátit, leč časem - kdo ví ;)

Sargo - 25. června 2007 21:32

Anaphag - 25.Června 2007 11:34
Vždycky se najde někdo, kdo poruší pravidla... ;-)

Eithné - 25.Června 2007 13:42
Jestli tě to utěší, z přehnaného perfekcionismu časem vyrosteš. ;-D

Kale - 25.Června 2007 15:27
Dávám je chronologicky, jak přicházely. Tuším, že jsi v zítřejší várce :-))

Kong Bao-tan - 25.Června 2007 18:52
Těžko to v tomto rozsahu může nebýt jednoduché :-)) Což neznamená, že to nemůže být dobré ;-)

Anaphag - 25. června 2007 19:34

Kong Bao-tan - 25.Června 2007 18:52 a co takhle příběh nebo povídka s tou tvojí postavou? to samé platí i pro Sandrose...bude?

Kong Bao-tan - 25. června 2007 18:52

Těší mě, že se můj příběh líbí :) děkuji
A ted já. První a třetí mě moc nezaujaly.
První není špatný, ale chybí mi v něm nějaké vnitřní kouzlo, něco co by na zaujalo.
A báseň mi přijde až moc jednoduchá, taktéž bez kouzla.
Sandorsův Thodthverdth (:D) se mi celkem líbí (snažím se zakrýt, že autora znám osobně :-P a být nezaujatý :D )

Kale - 25. června 2007 15:27

Dotaz:
Sargo, kdy sem dáš i to moje? Nedočkavě hledím na monitor..

Jinka k hodnocení - nej je to poslední, jednoznačně, báseň o mnoho nezaostává, ale ostatní dva se mi příliš nelíbí.
Mé hodnocení je jakžtakž objektivní, protože hodnotím opravdu podle děl, protože nikoho z nich neznámXD..

Eithné - 25. června 2007 13:42

Cirien Brisse - Připadá mi to jako jedno z nejklasičtějších zpracování. Ač řemeslně vcelku dobré, nápad podle mě chybí a jako takové mě příliš nezaujalo.

Sandros - Asi bych při kritizování jen zopakovala to, co jsem řekla u Cirien... nezaujalo mě to.

Oglokoog - Básničky nemusím a tahle mě nepřesvědčila, abych změnila názor... což neznamená, že je špatná. Jen já asi nejsem ten správný člověk, který by ji ocenil :o)

Kong Bao-tan - Z téhle série se mi zatím líbí nejvíc. Pointa sice jasná od začátku druhého odstavce, ale stejně se mi to líbí, konečně fajný nápad ;o)

Anaphag - 25. června 2007 11:34

Jelikož je mým nejoblíbenějším žánrem fantasy, tak se mi z těchto čtyř příspěvků nevíc líbily ty od Sandrose a Kong Bao-tana. A kdyby byly součástí nějaké delší povídky, tak bych si je s chutí přečetl !!

Cirien Brisse píše víc poeticky a myslím, že její mistr, je ten pravý mistr, od kterého bychom se měli všichni učit.

Oglokoogův přispěvek pak přesně zapadá k ostatním třem jako kolečko do hodinového stroje.

Moje hodnocení nemůže být objektivní, protože hodnotit objektivně nikdo nedokáže. A tak dávám všem čtyřem 10. Moje subjektivní hodnocení hodně ovlivňuje to, že mám rád fantasy, a proto: Cirien Brisse: 8, Sandros: 9, Oglokoog: 7, Kong Bao-tan: 10.