Andor.cz - Dračí doupě online

Trvalo mi několik let, než jsem se odhodlala ‚uveřejnit‘ (dá-li se to tak nadsazeně nazvat) výtvor, ze kterého sama mám opravdu velmi rozporuplné pocity. Nevím, jak to nazvat, ale ten kdo to psal - buď nebyl tak docela mnou, nebo já jsem nebyla tak docela jím a ve chvíli těžší deprese mísící se s absolutní euforií vzniklo něco, co mne nepřestává překvapovat. Nelze pevně uchopit, myšlenky protékají skrz prsty, přitom podvědomí ty obrazy zná, cítí je. Inspirace dekadencí, symbolisty a podobným zdá se být zjevná. Snaha navodit atmosféru také, ale text jsem nepsala účelně, ba vůbec jsem jej nechtěla nikomu ukazovat.
Názory se mění a tříbí, objevují se nové a nové roviny a já sama nejsem s to prohlédnout do textu hlouběji, proto se obracím na širší veřejnost, i s rizikem (snad víc než rizikem), že mi bude vyprášen kožich pro ty četné nelogické formulace, pro ten neumělý styl, pro to těžkopádné klišovité schéma, ale podstupuji to možné riziko, jako Stín se obracím k drásavým paprskům slunce, abych zjistila vlastní podstatu i podstatu textu.
Předpokládám, že se mnohým nebude líbit, nežádám shovívavost, jen prosím o objektivní příspěvky, kterými mi nastíníte své vidění textu, své specifické vnímání těchto skrovných pár stran. Nechte se unášet a pokud možno nezabředávejte do detailů- i když jsem text několikrát upravovala, měnila a brousila, je jasné, že mi uniklo velké množství drobností. Nonsense je použitý záměrně, na někoho může působit rušivě - ale znáte to – tisíc lidí, tisíc chutí.
Omlouvám se komukoliv, kdo bude mít pocit, že zabil několik minut svého drahocenného života čtením právě tohohle, a komu se bude zdát tato časová investice špatně využitá.
Kritiku (pokud bude konstruktivní) uvítám s otevřenou náručí, jen nerozpatlávejme výše zmíněné nonsensové formulace.

Díky

Calwen von Morgenstern

Prosím nesuďte mne příliš přísně.
Toto je můj první literární počin.

Trocha skepse.

Tohle je věc, kterou jsem napsala po shlédnutí filmu This is it. Myslím, že Jackson nám dal něco, na co nikdy nezapomeneme, ať už byl, jaký byl.
To je moje reakce na jeho odkaz.

Nejsem v poezii vůbec dobrá, proto ji téměř nepíši, zadaří se jen jednou za velmi dlouhý čas. Toto dílko je již téměř pět let staré. Proč ho sem vkládám? Možná pro vlastní vzpomínku na období, kdy jsem jej sepisovala. Snad zanechá alespoň špetku pocitů, které mne inpirovaly k jeho sepsání, i ve vás.

Bez komentáře

Krátká povídka, co mě napadla při opakovaném poslechu písně Memories od Within Temptation. Díky za korekturu Pelleron a týpkovi z Písmáka ;-) Přeji příjemné počtení.

No tak jelikož se mi dostalo trochy optimismu a nebylo co o hodině dělat tak jsem se rozhodla pro napsání pár poznámek, no posuďte sami ;)

Tento článok zachytáva jednu príhodu z môjho útleho detstva :)

Napísať ma to donútila konverzácia v krčme ktorou sme sa dostali až sem. tento príbeh je podľa skutočnej udalosti, a nesie krutú satiru, utrpenie, no aj príbeh o česti a detskej sláve.

Pokúsil som sa vrátiť do dávnych časov a prepísať vám tento príbeh pohľadom akým som ho v tej chvíli videl.

Miestami je to humorné, miestami zas až moc nasílnické a kruté, no podotýkam. Boli sme vtedy ešte len deťmi.

Ono je to vcelku sranda keď si na takéto veci človek raz za čas zaspomína :D

Původně úkol do školy.
+18