Andor.cz - Dračí doupě online

Hmm, tuhle sme psali komponu z angliny na téma: "Jak bude vypadat můj život v 64". No a tak nějak se z většinou nudné dřiny vyvrbyla docela dobrá zábava a tak si říkám, že když jsem se já bavil u psaní, proč by se někdo nedokázal bavit u čtení.
Co jsem z toho dostal vám ještě neřeknu, ale myslím, že tak za pět :D protože v tu kouzelnou chvíli kdy se mě "vtip" sršil proudem sem úplně zapoměl na gramatiku :D i když na druhou stranu některé nadávky a tak v angličtině vypadají o dost líp
no každopádně bavte se (doufám že budete) a ty p.s.s. a p.s.s.s. neberte vážně ty sem tam přidal jen tak z hecu :D

Mno, není to můj první článek, je to už můj třetí, ale ty předchozí dva ještě nevyšly. Alespoň zatím. Stejně už asi nevyjdou, takže tohle je vlastně můj první článek, který si někdo čte. Pokud k tomuto článku budete mít nějaké připomínky, tak je tam prosím napište. Po pravdě. Jestliže ovšem budete mít k tomuhle článku i opačné názory, tak je tam také můžete napsat :-) Ale hlavně mě opravujte, abych věděla, v čem se mám ještě lepšit. Děkuji :-)

Chcete čísti příběh mladé zlodějky ?
Poslouchat její příhody a povídky ?
Vžít se do naděje, překvapení i trápení ?
Běžte a slyšte její smutky i zklamání.
odkaz
To jest mladá zlodějka,
co se v noci ohání,
všechny omámí,
z pochvy vytáhne
a píseň smrti zazpívá
její dýka co,
krev i svaly,
roztrhá.

Tak hobiti už nám řekli, jak to vypadalo... takže teď zase jak to viděli barbaři...

No tak trochu o tom, jak to dopadá když je touha příliš velká...

Napsala jsem to pro jednoho kamaráda do soutěže. Zadání znělo: vytvořit pověst k existujícímu hradu (klidně ignorovat skutečnou historii), ve které se objeví přízrak a trojhlavý pes. Můžete posoudit sami, nakolik se mi to podařilo.

Je lepší žít, nebo zemřít?

Tak se na to kdyžtak koukněte a napište, co si o tom myslíte. Je to první věc, kterou sem dávám, tak jsem zvědavá na vaše názory. Je to trochu pro pobavení, ale žádná velekomedie to taky není.
Jenom doufám, že se mi tam dají ty odstavce, i když o tom pochybuji...

Potkala jsem jej na svých toulkách hlubokými lesy. Uprostřed palouku na hebké trávě odpočíval s hlavou opřenou o kámen. Byl nádherný. Šupiny, pokrývající jeho tělo se na slunci leskly jako smaragdy. Když vystoupila jsem z porostu, třebaže tiše jako stín, otevřel jedno oko. Promluvil ke mě hlubokým hlasem....

Je to príbeh o vzniku polelfov. Je to príbeh smutný, plný lásky, citu, porozumenia, ale aj zbabelosti, strachu a vášni. Posúdte sami ...