Andor.cz - Dračí doupě online

Tenhle článek je společným dílkem mě a Liz. Bez její pomoci by byl ničím. Přeju příjemné počtení.

Ne, není to esej úvahou dokonalá,
ni mistrnou rukou není psaná,
jen prostý to názor můj
a nikoho nenutím číst,
však nikdo přečtením neprohloupí,
tím jediným jsem si jist.

Prosím, aby byla opomíjena kritika pravopisných chyb či nepatřičných obratů, ale a» každý, kdo chce, napíše svůj názor, a jak to vidí on. Díky.

Je to poněkud pesimistické, ale je to moje! :-) Je to ukázka toho, jak takový obyčejný človíček jako jsem já dokáže reagovat na večerní náladu, navíc ještě inspirovanou silným prožitkem z filmu. Kdybyste se někdo chtěl vyjádřit, tak s chutí, nebo nechutí do toho! :-)))

Jednoho dubnového večera jsem opět v slzách zasedla k prázdnému stolu a sledovala zoufalý souboj slunce a měsíce o noční oblohu. Každý večer tak sedávám, zamlklá a plná hořkosti z posledních pár krušných měsíců. Potřebovala jsem to dostat ven a jako vždy jsem vzala papír a tužku...
Přestala jsem plakat a začala psát...

Vlastně nevím, proč jsem to napsala...z nudy? Ne, to určitě ne...

Píšete básničky, příběhy, povídky či podobné? Je tu pro vás "jedinečná" možnost.

co já vím o čem to je... přichází to zevnitř, v reakci na vnějšek...

Asi před rokem jsem četla knížku od pana Kinga, která byla o tom, jak tento slavný spisovatel píše svoje úspěšné knihy.
Byly tam triky o tom, jak konstruuje zápletku, co dělá s postavami apod.
Vypsala jsem si ty nejzajímavější a podle mě nejdůležitější body.
Doufám, že vám pomůžou stejně tak jako pomohli mě.

Ráda bych tento článek využila i k tomu, abych vás pozvala ke stolu Dílna "U Tří grácií" , kde spolu s Eithné a evve pomáháme radit spisovatelům se vším, co se týká psaní.

Když už tu byly z Durinova podání zmiňovány komedie (viz.Polemika), jeden parodiální kousek bych tu pro Vás měl. Je to zatím jediný z mých parodiálních životopisů a po pravdě řečeno i částečnou... pomstou... samotnému Durinovi, jakožto "údajně neohroženému" templáři jménem Diaden Janerik le Roux.
Nakonec stejně pohořel, ale to příliš odbočuju, zpět na tra».
Za dávné Valkířiny Inkvizice, jsem jej viděl jako nějakýho namachrovance, po čase však zjistil, že je to fakt pohodovej kořínek. Přední výhodou bylo jeho vedení tzv.Zvrhlého dobrodružství, do něhož sem se s touto postavou i verbnul.
On sám s tím byl spokojen, každopádně uvidím ohodnocení Vaše.

Nuže, co dodat?
Budiž Vám četba příjemná...

Tato úvaha nebo spíše ohlédnutím za vývojem Andoru a vlastně i Abarinu mě zrovna teď, v tomto okamžiku napadá, když pročítám staré dokumenty, které spolu s vytvářením Abarinu vznikaly.