Andor.cz - Dračí doupě online

Po dlouhé době přemýšlím něco malého založit. Fallout NV více méně free world.

Hledám "když se zamiluj ghůl" neví někdo kde by to bylo??

Zkusil jsem zkloubit prvky moderní doby s alternativním vývojem sociální společnosti průmyslové revoluce a napsat začátek postapa, který umožňuje nevědět co se stalo a nezačínat od nuly.
Co si o tom myslíte?


Nadšení, radost a slavností nálada se mísila s nezájmem a uspěchaností. Noviny hlásaly velkými titulky "Nejodvážnější projekt vesmírného programu".
Vskutku příznačné datum bylo vybráno pro tuto událost. Sedmého dne, sedmého měsíce, roku dva tisíce a sedm.
V největší britské loděnici bylo narváno a v jejím okolí také. Snad každý se chtěl podívat jak tato nová bachratá loď odstartuje. Jistě, nikdo neočekával potíže, od doby profesora Candelighta a jeho převratných článků, které následně zastínil se svým kolegou Francerem vynálezem antigravitačních desek byl vesmírný výzkum posunut do nevídaných rozměrů. No, především v rámci turismu. Kdejaký nižší šlechtic, či snad dokonce továrník dnes létal na orbitu na večeři kochat se výhledem na planetu Zemi a s žoviálním úsměvem vyprávět o dosažených úspěších.
Loděnice měla tvar obráceného trupu lodi, obrovská klenutá stavba byla z větší části prosklená a strop se skládal ze dvou části rozdělených "kýlem", tak aby poloviny oblouku mohly být spuštěny k zemi a umožni tak právě dostavěným plavidlům se vznést. Za normálních okolností by všude stálo lešení a válely se nástroje, nyní však bylo lešení přestavěno a nazdobeno v jakousi terasu s posezením pro šlechtu. Hlavní prostor byl vyklizen a zpřístupněn veřejnosti. Pár privilegovaných podnikatelů si dokázalo zamluvit místa pro prodej občerstvení či hraček, zbytek prostoru byl vybaven plakáty a presentacemi dokumentujících dosavadní vývoj, výzkum a úspěchy této největší britské loděnice, jakož i imperia samotného.
Mezi tím vším korzovaly dámy předvádějíc své nové šaty, rodinky s dětmi, přístavní dělníci snažíc se najít nějaké nové kontakty, mladí muži, jejichž motivace může být jakákoliv, podbíziví řemeslníci a další a další.
Stánkaři v oblecích vzdávajících hold vlajce a státním barvám nabízejí vše co si jen lze za peníze koupit. Pobavení na mechanických střelnicích, párky v rohlíku, nové technické hračky, ale i zbraně a aplikátory s bůsty. Stačí jen mít dost peněz.

Zatímco se smetánka i prostý lid bavil, ve startovací věži přilepené k loděnici probíhal čirý ruch. Ne všichni měli volno. Pokaždé, když je nějaký let natolik významný, že je třeba dát mu pěkný termín startu, znamená to hromady potíží navíc, protože jediné co dostanete je právě onen termín. Nedostanete pár rukou navíc, další nakladače, nebo aspoň roboty, ne, jen termín. A tak teď všichni, kdo na lodi pracovali celá léta museli dřít dál. Stále běžela kontrola systémů, těsnosti, kontrola vybavení luxusního salonku i hybernačních komor.
Stále běžela nakládka věcí a stále všude pobíhali či poletovali zaměstnaní muži i ženy, každý se svým vlastním úkolem.
Slavnost kolem startu nebyla jen tak pro nic za nic, ani neoslavuje loď jako takovou, avšak mise je významná. Má postavit základní kámen výzkumné kolonie na Titanu. Čtrnáct let na cestu tam a zpět. Pochopitelně nejde jen tak o nějakou technickou misi, jde o kolonizaci, tudíž účastni budou i zástupci smetánky a vlády. Koneckonců i na Zemi při kolonizacích museli být vždy účastni jako připomenutí, kdo to vše vlastně umožnil. Další lety budou v rychlém sledu následovat a dopraví na Titan další pracovní sílu a materiál, aby bylo zajištěno vše potřebné pro jistou životní úroveň, avšak to jsou již obyčejné stavební práce.

Obří loď se pomalu plnila svým nákladem, stejně jako břicha pasažérů jídlem. Byla stavěna po vzoru starých obchodních bárek, takže s bachratým trupem a velkorysou palubou, kde se nacházel prosklený komplex kombinující luxusní kajuty se salonky, výletní palubou a hybernační místností. Ve špici přídě bylo jen řízení a vstup do podpalubí, kde soustava lávek propojovala jednotlivé části nutné pro chod lodi.

Blížila se hodina odletu. Orchestr hrál fanfáry k odchodu pasažérů k výtahu, děti mávaly, balonky a holubice vyly vypuštěny, všechny hlavy se obdivně pozvedly k lodi. A nic… Nastala krátká chvíle nehybnosti, než pasažéři opustili výtah a skutečně se nalodili. Poté se spustil krytý mostek a lidé začali opět jásat a živě se bavit.
Posádka, která již několik hodin před odletem kontrolovala všechny systémy v lodi již seděla na svých místech a pasažérů se ujali sloužící aby je odvedli do bezpečnostního salonku, kde budou v bezpeční aniž by překáželi.
Lepší počasí si naštěstí posádka ani nemohla přát, letní obloha byla jak vymetená a vzduch se téměř nehýbal. Kolem oken stoupaly balonky a byl krásný výhled do dálky. V uctivé vzdálenosti se kolem pohybovala, jak mechaničtí ptáci, osobní vznášedla a šlapolety.
Kolem oken se vlnil horký vzduch a tak byla posádka nakonec i přes povinnosti ráda, že mohla být v klimatizované lodi a nemuseli se, až na kapitána, dusit dole s davem. Loď se konečně pohnula, byl to majestátní pohled, když hukot desek zesílil a věž se začala vzdalovat.
Výstup na orbitu byl rutinou a probíhal dle očekávání, bylo tak možné posečkat na oběžné dráze pro efekt z výhledu.
Kapitán využil chvilky klidu a objednal si kávu, kterou mu s ozvěnou smíchu donesl stevard. Kapitán byl ostřílený veterán mnoha letů, jak experimentálních, tak výletních. Tento let mu připadal spíš jako vyletní.
Poletí sice sedm let tam a v hybernaci, ale o vše se postarají elektronky a řídící středisko, práce pro něj bude až u přistání a následném odletu. Větší starosti mu dělali lidé, kteří budou nuceni na Titanu zůstat v prvotních polních podmínkách a pracovat na přípravě pro další výpravy, které navozí další materiál, zásoby a lidi. Chápal řád světa, chápal že po průmyslové revoluci udržují svět a rozvoj v chodu peníze a rod, ale přesto s obyčejnými dělníky cítil.
Konec úvahám, bylo na čase se pohnout. Nastavil časovače a zvonky, teď je čekal ještě normální let k měsíci, kdy budou s řídícím střediskem kontrolovat následnou dráhu a naposledy kontrolovat všechny systémy. U měsíce pak byl stanoven počáteční bod následné traektorie.
Z rutinní práce tak byl vytrhávám jen společenskými povinnostmi, kdy u opulentních večeří bavil hosty historkami z pokusných letů experimentálních lodí, či podával vysvětlení, kdykoliv si ho nechal některý z pasažérů zavolat.
Konečně přišel ten pravý start. Po celé lodi se rozzvonily zvonky a spustil odpočet. Pasažéři byli právě jemně tlačeni do svých hybernačních kójí. Všechen nepotřebný personál se shromáždil v podpalubí v jejich hybernačním sále a začali s přípravou těla na dlouhý spánek. Jako poslední za kým se zaklaply koje byl kapitán s prvním pilotem. Akorát na sebe stihli mrknout, než je systém uspal.

"Bzzz, tsssss", dveře kóje se otevřely a propustily lidi ze svých dutin. Prvně personál, pasažéři přijdou na řadu až za hodinu. V sále s kojemi to začalo vypadat jak v levném hororu, když se z útrob válcových nádob začali plazit lidé, celí ztuhlí a zmatení. Každý se chvíli rozhlížel, než mu naběhlo podvědomí, kde zasunut čekal na tento okamžik pečlivě nacvičený postup. Následně začali všichni plnit své úkoly, od rozdávání výživy, po cvičení a kontrolu životních funkcí ostatních. Kapitán a první pilot byli přesunuti do svých křesel, kde je pečlivě obalila textilní vrstva instalována v křeslech. Vypadali v tu chvíli jako instalovaná, nedílná součást řízení.
Tato vrstva zajišťuje kontrolu jejich životních funkcí, podání výživy, masáž svalů, prohřátí a prokrvení organismu. Tedy vše co ostatní musí podstoupit normálním způsobem.
Kontrola systémů a krátký pohled na řídící pult však kapitánovi prozradili, že došlo k chybě. Nejen, že letěli třináct let místo sedmi, navíc se právě nacházejí zpět na orbitě Země. Zatím nebylo možné vyčíst k jaké chybě došlo, to nakonec nechá na vyšetřovací tým, ale dle výborného stavu lodi soudil, že muselo jít o chybu v traektorii letu. Možná nepředvídané těleso jim dráhu zkřížilo a automat lodi usoudil, že bude lepší se vrátit. Zbytečné myšlenky. Byli zpět, promarněných třináct let, ale jsou na živu a doma, bylo třeba se soustředit na přistání.
První pilot již oživil většinu systému a z potrubí začaly přicházet zprávy ze strojovny.
Lékařský tým ohlásil, že pasažéři jsou v pořádku a nedošlo k poškození jejich kójí. S trochou štěstí nebudou při přistání překážet a probudí se až dole.
Rychlé obkroužení k určení vhodné polohy a přečtení dat z telemetrie. Zvláštní. Rádio mlčí, nikde žádná výletní loď. Dle údajů o počasí taky žádný med. Zatažená obloha, vysoký obsah těžkých kovů a radioaktivních aerosolí. Zvýšená koncentrace vzácných plynů. Na většině území vál silný vítr, který se neustále měnil, nebo oblohou křižovaly blesky. Všem pomalu docházelo, že dole u rádia na ně nikdo nečeká.
Články v motorech měly ještě dostatek energie pro rok i více letu, ale co s tím?
Uvažoval, zda přistát a nést následky za rozhodnutí, či vyčkat a probrat situaci s posádkou a vysoko postavenými pasažéry.
Kapitán se rozhlédl po kabině. První důstojník mu pohled opětoval, ale neřekl nic. Oba piloti upírali pohledy na panely a zuřivě počítaly možné dráhy přistání. Cítil tlak možností a odpovědnosti

Nechtěl by se někdo ujmout Fallout: New Vegas.... je to škoda, sliboval, že kvůli jeho neaktivitě hra nepadne.

odkaz Docela zábavné.

Clayman: Od kámošů co se zabývají gamedesignem co to četli jsem slyšel že je to hezká idea ale totálně zprasený systém na úrovni alfatestu.

Sám jsem se k tomu ještě nedostal, ale zaujalo mne to, tak snad si to brzo pročtu.

Po čtyřech měsících jsem zase trochu opucoval vývěsní štít a trochu proškrtal nápojový lístek od všeho prošlého a doplnil ho o nové radioaktivní pochoutky :)

Mj, je tu docela dobrý postapo - před pár lety centrum Christchurche zdemolovalo zemětřesení a ty opuštěný polorozpoadlý vilový čtvri jsou docela inspirativní.