Andor.cz - Dračí doupě online

Vidíte, já jsem asi divná. Morrowind jsem sice nehrála, ale Oblivion mě nikdy neomrzel a rozhodně nikdy nenudil.

Asi budu vůči moderní generaci silně v menšině, ale jako člověk, který prvně hrál Oblivion a až o rok později sehnal zlevněnou GOTY Morrowindu, se stavím na stranu postarších Dunmerů.
Z důvodů převážně tří -
Mnozí jásali nad novou a tehdy skutečně elegantní grafikou Oblivionu. Osobně jsem ji bral jako klad až po vydání Shivering Isles, protože jinak by se daly skutečně zapamatováníhodné lokace spočítat na prstech jedné ruky. Častokrát jsem se raději toulal skrz lesy, jelikož to bylo zábavnější jak Ayleidské ruiny, města a dungeony dohromady. Pohled možná subjektivní, ale vzhledem k tomu, že císařská architektura je daleko méně exotická, tak grafické pozlátko skutečně sloužilo pouze jako pozlátko. Co se Morrowindu týče, i přes vizuálně menší podívanou si budu ještě dlouhá léta pamatovat svoji první návštěvu Vivecu i první prašnou bouři v pustině.
Z toho důvodu mi přijde Morrowind jako uživatelsky daleko přívětivější verze, jelikož v dnešní době by se muselo jednat o skutečně low-endovou sestavu, aby člověk hru nerozjel.
Druhým důvodem je daleko silnější zážitek z Morrowindu jako světa. Tam, kde se Oblivion přizpůsoboval, aby ztížil nebo zjednodušil situaci, Morrowind nabídl pevně dané hranice a nechal hráče se celkem reálně otloukat. Level-scaling se tenkrát řešil na dlouhé lokte, nicméně fakt, že člověk se nikdy nedostal do většího nebezpečí ať už si vybral jak chtěl, či neexistovala šance na získání skutečného 'pokladu' udělal v negativním slova smyslu strašně moc. Morrowind ani nevedl za ručičku a všechno, v co člověk mohl doufat, byla značka na mapě a o naváděcích šipkách si mohl nechat zdát. V neposlední řadě to pak byla variabilita a exotičnost prostředí. Oblivion nabídl města, která přestože byla texturově rozdílná, tak uvnitř to byly zkrátka velice podobné konstrukty, o rozdílu se tak trochu dalo ještě mluvit v případě Imperial City. Morrowind pak nabídl hráči úvod v podobě Seyda Neen a následně ho prohnal natolik skutečně odlišnými lokacemi jako Balmora, sídla tří dunmerských rodů, Ashlander campy, Vivecem i Ebonheartem.
V neposlední řadě bych pak zmínil volnost. Oblivion tehdy podlehl sklonu silně skriptovat určité momenty (nicméně - ne celou hru) a nutil hráče občas použít jednu specifickou cestu, či ho omezil hratelnostně (například absencí levitace, která by však stejně nemohla fungovat, jelikož lokace byly silně oddělné). Morrowind si zvolil metodu daleko méně radikální, přestože skripty tam byly logicky také, a je nutno dodat, že to vedlo k takovým věcem, jako potenciální možnost dohrát hlavní příběh během 7 minut.

Myslíš že by se do Reklam dala dát reklama na tenhle stůl?