Stratégové o dějinách
Stůl přístupný dumání ohledně archeologie, historie a možných dějin.
Odkazy na zajímavé články a jejich povážení v našem kruhu a podobně.
|
||
|
Nejstarší lidské umění - anebo si děti možná jen hrály (ale pořád ty prehistorické) odkaz
|
|
||
|
|
||
|
Nálezy u Zbýšova
Jsem rád, že tolik lidí mělo zájem o včerejší příspěvek s mediavelním kopím. Ovšem během posledního půl roku, zde byli dva jiné nálezy, tří zbýšovských občanů, nálezy které česká archeologie zařadila mezi , řekněme top 10, a navíc nález otce a syna Nacházelů, je nález minimálně v evropském kontextu. Jedná se o nález meče z doby bronzové a depot laténských amuletů. Oba nálezy provedli zbýšovští občané ale, a to je škoda těsně za hranicí našeho katastru. Nebyl jsem nálezce artefaktů, ale nálezci mě kontaktovali, neboť v daný moment nedocenili hodnotu nálezu a já byl jako kontakt s naší vedoucí okresní archeoložkou mgr. Klárou Sovovou z Muzea Brněnska. První byl nález bronzového meče Evžena Nešpora. Celý příběh byl trochu bizarní, ale a to je podstatné, nálezce se zachoval úžasně a meč odevdal. Jedná se o meč ze závěrečné fáze doby bronzové. Z proturbulentní doby. Tedy chronologicky zhruba 850 let před Kristem. Dochází ke změně kultury, na dveře klepe železný halštat, a každou změnu kultury provází zvýšené násilí. Meč byl nalezen SZ od naší obce. Za posledních 30 let se našli na našem okrese tři v historii republiky snad do deseti. Meč je odlit z jednoho kusu bronzu. Má rytou rukojeť. Ostří meče mělo zuby, tedy prokazatelně byl použit v boji. Byl úmyslně zakopán. Jedná se tedy o obětinu. Situace je analogická s nálezy tří bronzových mečů u slovenského Váhu. Stejné meče, zakopání ve lese, u potoku, ve ve vyšší nadmořské výšce. Archeologové uvažují o rituální iniciaci. Tedy o zasvěcení , například mladého muže mezi bojovníky. Nebo to může být dar bohům. Možností je více. Meč je nyní konzervován a píše se na něj odborná studie. Druhý nález byl nález otce a syna Nacházelů. Je to nález 7 laténských (keltských amuletů) Tady jsme všichni aktéři vázání mlčením ohledně místa nálezu. Je to nález tak významný, že se bude i velice těžko vystavovat. V historii archeologie se totiž na našem území, nikdy nenašlo tolik amuletů v jedné sondě. A to dokonce ani na Stradonicích, či jiných opidech. Nález zpracovává ARUB a MZM Brno a Klára Sovová a Ivan Čižmář. Publikace snad vyjde již na jaře. Navíc jedním z amuletů je antropomorfní klíč, amulet podobný člověku. který v bronzové formě nebyl nikde v Evropě nalezen. Nález tohoto depotu a zbýšovští občané se tak trvale zapsali do historie archeologie. Tak to jsou neuvěřitelné nálezy za poslední dobu tří zbýšovských občanů těsně za hranicí našeho katastru. |
|
||
|
|
||
|
The world's first Cruise Liner was designed by the Ancient Greek Archimedes and built around 240 BC by Archias of Corinth…
Archimedes (287-212 BCE) was a Greek mathematician and mechanical engineer, a pioneer in both fields, many centuries ahead of his contemporaries. In Sicily, under the ruling of the king Hiero II of Syracuse (270 – 215 BCE), a ship with stunning dimensions was built. The material used for the construction of that giant boat equated to the material for 60 regular ships. What was more, that vessel was meant to leave the secure coastal lanes and to cross the Mediterranean Sea. She was fabled as being one of the largest ships ever built in antiquity and as having a sumptuous decor of exotic woods and marble along with towers, statues, a gymnasium, a library, and even a temple. The ship was given a name – Syracusia – and represented what could be called “the first liner of antiquity.” The historian Moschion of Phaselis said that Syracusia could carry a cargo of some 1600 to 1800 tons and a capacity of 1,942 passengers. She reputedly bore more than 200 soldiers, as well as a catapult. She sailed only once to berth in Alexandria, where she was later given to Ptolemy (Ptolemaios) III Euergetes of Egypt and renamed Alexandria. |
|
||
|
|
||
|
Babyloňané předběhli Pythagora o 1000 let...
odkaz |
|
||
|
Vědecká práce na téma rané bronzové doby v oblasti Troy odkaz
|
|
||
|
Nejstarší kosmetika
odkaz |
|
||
|
|
||
|
|
||
|
|
||
|
Vypadá to jako obyčejné zábradlí . Možná si řeknete, že to projektoval nějakej umělec Ale poznal by někdo, že se jedná o nosítka používaná ve druhé světové válce k přepravě zraněných civilistů v Británii ? Byly vyrobeny z oceli, aby je bylo možné po plynovém útoku snadno dezinfikovat. Během války jich bylo vyrobeno asi 600 000. Některé z nich byly v poválečném Londýně znovu použity jako zábradlí. |
|
||
|
|
||
|
*Pakicetus - chybí mi tam první písmeno
|
|
||
|
Teď to nebude o člověku:
akicetus je vyhynulý sudokopytník, který je považován za předka současných kytovců. Vyskytovali se zhruba před padesáti miliony let v mělkých vodách třetihorního moře Tethys. Dorůstali zhruba velikosti vlka, žili ve vodě i na souši, pohybovali se po čtyřech končetinách a lovili ryby, vedli tedy podobný život jako dnešní krokodýli. V roce 1992 paleontolog Hans Thewissen během svého výzkumu narazil na kostru tvora v pákistánské poušti. Společně se svým týmem kostru opatrně rozebral na jednotlivé kosti a ty opatrně zabalili a připravili k odeslání do laboratoře ve Spojených státech. Thewissenova zvědavost však byla velká a tak ještě na místě několik kousků opět rozbalil. Jedním z fragmentů byla část lebky kolem ucha, která byla nezvykle těžká, což by znamenalo, že nejde o tvora podobného slonům a mrožům, jak vědec předpokládal. Objev znamenal převrat v chápání evoluce velryb. Kytovec s velkými zadními končetinami změnil myšlení vědců a dostal jméno Ambulocetus natans. Zemi tento tvor obýval před 50-80 miliony let, kdy započala jeho cesta ze souše do vody. Tím se opět otočil proces, který 200 milionů let předtím nastolili první tvorové, kteří z oceánů vyrazili na souši. Evoluce ale nikdy nejde po stejných vyšlapaných cestičkách. Kytovci se adaptovali odlišně a nevyvinuly se nich žábry, naproti tomu se utvořila řada jiných vlastností pro adaptaci na vodní prostředí. Ještě, než se tvor proměnil v předka dnešní velryby (prakytovce), pohyboval se po Zemi jiný předek těchto kytovců. Paradoxně šlo o malého tvora o velikosti kočky, který však stavbou těla připomínal spíše dnešního jelena a patřil mezi sudokopytníky podobně jako krávy, žirafy, ovce a prasata. Lebka těchto tvorů má podobně jako velryby specifickou kost (auditory bulla) ve středním uchu, což byla pravděpodobně adaptace zlepšující sluch pod vodou. Pokročilá analýza DNA ukázala, že dnešní hroši a další artiodaktyly jsou dnes nejbližšími žijícími příbuznými velryb. Ambulocetus ("chodící kytovec") byl rod vývojově primitivního kytovce žijící během eocénu, v geologickém věku lutet. Znám je jediný druh, Ambulocetus natans, jehož fosilní pozůstatky byly odkryty v Pákistánu. Dosahoval délky 3 metrů, vážil 180 kilogramů a byl zřejmě schopný obývat jak suchou zem, tak vodní prostředí. Paleontologové se i tak domnívají, že byl již spíše obojživelný. Nalezené zuby Ambuloceta jsou také velmi podobné chrupu pozdějších kytovců. Také se, na rozdíl od krokodýlů, pohyboval podobně jako velryby. |
|
||
|
Zdravím,
napadlo mě, že když na tomto stole frčí zájem o historii, tak bych zde mohl zmínit, že jsem právě založil historickou jeskyni o válkách diadochů z roku 323 př. n. l. po smrti Alexandra Velikého. Myslím si, že by to mohla být pecka a je v tom opravdu hodně práce, tudíž vám mohu zaručit, že to je jeskyně s opravdu velkou budoucností :-) Pro případné zájemce sem posílám odkaz... odkaz Jsem ochoten vzít kohokoli kdo by měl zájem ;) |
|
||
|
Zakantos 23. června 2021 15:22
na druhou stranu - postavu jako jsou ty figuríny má tak 5% žen :D pak je spousta žen u kterých by to bylo furt v pohodě ale tak 40% žen bych takto vidět určitě nechtěl... aneb žijeme v jednom z nejtlustších národů :D (a ano i já mám teď docela nadváhu :-/ ) |
|
||
|
delph 23. června 2021 14:47
Chtělo by to Minojskou renesanci... |
|
||
|
Prsten z vikinkské éry s nápisem "pro Alláha“, nalezený v hrobě ženy, která byla pohřbena před 1200 lety v Birce, 25 km západně od dnešního Stockholmu. Prsten představuje jedinečný hmotný důkaz přímého kontaktu mezi Vikingy a Abbasidským chalífátem.
|
doba vygenerování stránky: 0.06957483291626 sekund