Andor.cz - Dračí doupě online

Tak jsem se konečně dokopala donést tu svoji sociální povídku na komp s netem a házím ji tady jako odkaz (je to kapku delší na to aby se to házelo tady, tak ať se na to mrkne jen kdo chce).

Když tak kritiku tam jen v kostce, prostě souhrn - akorát jen dopředu:-) místo a jména na to neslyším:-), takže byste zbytečně kritizovali:-)

odkaz

Omlouvám se za spam, ale neměly bychom si už změnit hlavičku? Tahle už je něco přes dva roky stará :)

Tak když už jsme u toho já jsem aplikoval i když zvolna a do článků poslal...;-)

Vesnice:


Jednoho krásného a slunečného dne, který byl navlas stejný, jako všechny, které míjeli vesnici, která se nacházela poblíž Mlýnských polí, nevěřícnou rychlostí projel jezdec, který vypadal jako královský posel. Vesničanům by na tom nepřišlo nic divné, kdyby ovšem posel nevypadal tak jak vypadal. Měl na sobě koženou zbroj, protrhanou a pokrvácenou. V ruce držel dopis a upaloval na koni přes vesnici, se strachem v očích, který nešel přehlédnout. Každý z vesničanů už nyní věděl, co se bude dít dál. Jen nevěděli za jak dlouho. To byla jediná otázka, kterou se vesničané trápili, když jezdec prosvištěl vesnicí, jako podzimní vichr. Všichni vesničané se potom začali bavit o tom královském poslu a každý z nich měl na věc jiný názor. Jeden říkal, že přijde válka, druhý zas, že posel byl zbit lupiči a loupežníky, a takových názorů po vesnici bylo spoustu.


Hrad:

Královský posel spěchal na koni do hradu, co mu síly stačily. Neohlížel se za sebe na volající lidi. Nic ho nezajímalo, kromě zprávy, kterou pořád držel ve své levici a jeho stisk byl čím dál silnější, jak se přibližoval k hradu. Když konečně jezdec seskočil z koně a uvázal ho, namířil si to rovnou do královského paláce, který byl velkolepý a nádherný. Jak posel vešel dovnitř, oslnila ho záře. Na stěnách vyseli zlaté prapory a nad nimi byly posazené louče, které hrdě pláli poslovi na cest, k samotnému trůnu, na kterém seděl vládce této země. Vládce Maharu. Posel se přibližoval čím dál rychleji k trůnu posetému diamanty, když v tom spočinul přímo před ním a před jeho vládcem.

“ Můj Pane naléhavé zprávy z Mazuku. Skřeti už obsadili tři vesnice poblíž města a zotročili tamější lidi. Můj pán Vám posílá tenhle dopis a prosí Vás, aby jste jednal co nejrychleji.”
Posel vstane a předá králi dopis. Poté se ukloní a odejde z přítomnosti svého vládce. Nasedne na koně a vyrazí zpět do Mazuku, stejnou rychlostí, kterou sem přijel.

Hostinec ve vesnici:

Toho večera, kdy posle přijel, bylo v hospodě ve vísce narváno. Všechny zajímalo co zde posel chtěl, všichni se o něm bavili, popíjeli při tom pivo a poslouchali hudbu, která se linula z hudebních nástrojů tak křehkých, že na ně mohli hrát jen opravdoví mistři a umělci. V hospodě panoval výtečná nálada, která by trvala nejspíš až do rána, kdyby do hospody nevešel člen královské gardy. Jmenoval se Sergeo a byl silný jako dva mědvedi, mazaní jao lišky, a také byl velmi chytrý. Předstoupil před lid a pokynul muzikantům, aby přestali hrát. Ty hned poslechli a šli si sednout ke stolu, kde měli svoje nápoje a teplou polévku, kterou jim tam právě hostinský přinesl, za to pěkné a neúnavné hraní. Sergeo se nadechl a poté začal pravit.

“ Jsem zde proto, abych vás informoval o situaci, která se vyskytla nedaleko odsud. V Mazuku se shromažďují skřetí síly, které je potřeby zatlačit na ústup. Král nechtěl, abych to říkal všem občanům, ale musel jsem. Stejně by vám to řekli muži, které náš král Herod prosí o pomoc v této bitvě. Vím, že je to pro vás aši šok, ale věřte, že bude lepší, když o tom budete a vědět. Myslím, že je to tak lepší a nic mně nepřesvědčí o opaku. Jsem zde , abych sehnal lidi, kteří by byli tak ochotní, aby šli s námi. Radím vám dobře, když vás přivedu, dostanete všechno vybavení, jako stateční bojovníci, bojující za svou vlast, ale když ne přijde jsem sám králův rádce a ten kdo se postaví na odpor, tak ten bude převezen ve vězeňském voze s poty na rukou a bude jíst tvrdý chléb. Myslím, že se každý může rozhodnout jak uzná za vhodné. Tak kdo půjde? “

Sergeo domluví a lidé na něj koukali se strachem v očích, někteří z mužů si stoupli na znamení toho, že půjdou do bitvy a nebylo jich málo. Sergeo k nim přišel a každému z nich dal dopis.

Dopis:

Věřím, že ten, kterému se tenhle dopis dostal do rukou je statečný a rozumný muž, který ví co dělá a bude to vědět i na bitevním poli, na kterém se v dohledné době svede bitva o naši zem, která je nám také rodnou zemí a je naší povinností jí bránit. Děkuji ti za to, žes tento dopis přijal a prosím tě, aby si se dobře rozloučil se svou rodinou. Věř bude to tak lepší.

Zítra si přijdeš pro svoje vybavení, zhruba asi tohle.
Meč bastard
Dlouhý luk.
Dýky
Kožené, nebo plátové brnění.
A zásoby jídla takové, jaké uznáš za vhodné.

Věř, že bojuješ za svou vlast a když vyhraješ a přežiješ, bude se tvá rodina mít, jak se doposud neměla.


Všichni muži dočetl své dopisy skoro stejně a Sergeo už věděl že půjdou. Opustil hospodu s pozdravem a nechal muže v hostinci, kteří vypadali vskutku odhodlaně........

*************************************

Příští díl bude o tom, jak se muži z klanu ohně, kteří jsou z vesnice posvětí svoje meče ohněm, který nikdy neuhasne a vydají se na cestu za slavnou bitvou, která se odehraje někde v okolí Mazuku. To be continued……. :o)

Rád bych chtěl vědět, jestli tohle za něco stojí a když ne tak aspoň za smazání no.