Andor.cz - Dračí doupě online

Beredur 08.Dubna 2006 17:56
no tohle je naštětsí vlk:) ještě Spolek čtenářů čeká třetí díl...:)

Ehm...asi začnu milovat Dawn....takřka každý proti ní má nějaká nechvalitebná slova, ale snaží se, holčina.....cheche....nešlo by napsat něco jinýho? Já z těch upírů a vlků asi dostanu lykantropii...

Zvíře vlk 2/3
…
Minule jste četli:
„Vím, že se ti to líbí a teď přijde to na, co se těším „ Změnil se ve vlka. Viděla jen jeho hlasitě zasténala a vlka už měla vrytého do vzpomínky. „Nádhera, nádhera, na tohle jsem se těšil. Je to jako ,kletba tahle vzpomínka se ti vždy vybaví až mě budeš chtít podvést“.Proměnil se do upíra, odtáhnul jí k posteli, kouzlem odemknul dveře a utekl pryč. Mária tam zůstala sama. Svlečená ve spodním prádle. Oblékla se a šla domů. Chudák nevěděla, co se to s ní děje. Byla znásilněná, připoutaná a odpoutaná od řetězů a pak ještě vlk. „Přeji si konec“ Rozbrečela se.
Když šla z lesa, potkala hajného. „Neviděl jste toho vlka“? Hajný zakroutil hlavou. Mária prošla okolo hajného a šla domů…
-------pokračování část druhá:----- „Zvíře vlk „ 2/3
Šla lesní cestičkou, byla noc noc, která byla ještě stále mladá. Když se z lesa ozývalo
Vytí vlků. Mária se otáčela k lesu, ale nic neviděla… Zatím, co se otáčela k lesu, z druhé strany k ní přiběhl její dávný přítel z dětství jako vlk. Proměnil se do člověka.Bylo na něm vidět, že jí znovu vyhledává a chce jí jako vždy mít jen pro sebe je jen „jeho“. Když se otočila, uviděla ho tam, stál před ní jako duch. „Jak si… kudy jsi přišel“? Byla pořádně zmatená… Kentas si upravil oblečení a jeho oči znovu koukali do jejich. „Přišel jsem jako ty, jen jsem rychlejší Mário, jak se ti zamlouvala naše hra“? Mária vykulila oči… Nevěděla, co říci. Tak se otočila a šla domů… Kentas ji zastavil, chytnul ji za pravou ruku, přitáhnul jí blíž k sobě, otočil si jí k němu a políbil ji…
Když se od ní odtrhnul, oba nevěděli, co říci. Mária začala odpovídat…
„Hra? To měla být hra, když si měl skoro znásilnil? Přivázal do řetězů, já byla skoro nahatá…“
Zasmál se… „Mário nebuď jako malé dítě, není ti už dávno pět let, myslím, že se ti to zamlouvalo, podle toho, co jsi dělala. Nemohla jsi se toho nabažit. Kdyby nás nevyrušil hajný, co nás objevil, bylo by to hezčí a delší, jenomže jsme neměli oba čas…“
Podívala se na něho jako kdyby jí vyprávěl příběh někoho, koho nezná…Stále ji držel ruku. Odtrhla se od něho… Očistila si ruku… Kentas měl špinavé packy když byl vlkem a tak i ruce. „Kde si byl, to si šel hnojem?“ Kentas zavrčel, ale neproměnil se… jen byl vyvedený z otázky… „Hnojem jsem nešel jen blátem.“
Tentokráte to byla ona, kdo se zasmál. „Hlupáku, to je skoro to samé…Ruce špinavé tak jako tak, takže užil jsi si, a nechal si mě tam být. Jednoduše si utekl a já se s tím musela vypořádat sama…“
Kentas věděl, že jí to trhá srdce a tak šel k ní, přitisknul se k ní a pohladil ji po vlasech. Při tom šeptal. „Podívej Mário, omlouvám se, já chtěl jsem tam být, ale ten hajný zná svůj les moc dobře a já tě tam zavedl. Dům byl sice prázdný, ale asi jsem to neměl dělat. A nebyl jsem to já, kdo to udělal, něco se semnou dělo… Je to prostě kletba a byl úplněk. Teď je po.“
Mária měla slzy. Odtáhla se od něho,podívala se mu do obličeje… „Ale stále je ještě noc Kentasi, co když se to stane? Mám strach, z toho, co bude, příště.“. Stále si hleděli oba do očí… „Nesmíš být se mnou, nebo v mojí blízkosti Mário až se to bude zase dít ano? Musíš mi věřit, já nejsem člověk a nechci tě zabít,a doufá, že to víš. Někdy ti povím, jak to bylo a proč ty náhlé proměny, ale teď ne. Dozvíš se to až příjde ten pravý čas.“ Usmál se na ní, ona na něho a oba šli cestou domů. Šel jí doprovodit. Nechtěl ji ztratit, má ji rád.
Když konečně vyšly z lesa, šli po silnici, už začalo svítat. Nad stromy už bylo vidět ranní slunce jak prosvítá mezi nima. Cestou si ještě řešili tu erotickou noc. Když po hodině konečně došli k baráku, kde Mária bydlela. Políbil jí a dal ji do ruky dopis, který vindal z bundy.Usmál se šel zpátky k lesu. Dlouho se na něho dívala, když už nebyl vidět, zašla domů. …
VLK ZVÍŘE 3/3 JINDY

SASAN_KING 06.Dubna 2006 12:07
Hm podle mě ta báseň vyjadřuje, něco o nějaké holce, která tobě čo komu dala kopačky... Nojo... Já Dawn prý známá firma...

Eveline 07.Dubna 2006 22:06
to máš fuk:) bylo to extra pro tento celý server na dobrou noc..:)

SASAN_KING 07.Dubna 2006 21:16
Ano, promiň, ale já čas teď nemám.
Kromě toho, poslal jsi to včera - a vážně si myslíš, že máme na starosti jen tuten stůl? Že nechodíme do školy, nechodíme do práce? Tak trochu víc slušnosti bych prosila.
Možná teď slušnost chybí i mně, po šesti hodinách školy a sedmi práce, vpodstatě to všechno v kuse, mi už trochu hrabe a na výtky náladu nemám.
Heh...


Snad zítra.

Dawn 05.Dubna 2006 16:33
V reji? To neznám ... tento verš mi nedává smysl.
Na celým serveru? Co je to server? Neznám ... má chyba.
A» všichni nechají si zdát,
a» znova s nadějí ve snu smát.
První řádek pěkný, druhý by musel být: A» znova se s nadějí ve snu /mohou, nebo něco podobného/ smát. Takhle je to neotesaná věta.
Mě se to vůbec nelíbí. :))

SASAN_KING 06.Dubna 2006 12:07
Je to poměrně pěkné. Já to pochopila snad tak, že zemřela ... ale moje chápání je taky na bodu mrazu, vlastně jsem jak houpací kůň. ^^
Tento rým se mi nelíbil:
Celá ses mi poddala,
Tvá duše se bohu oddala.
Máš tam dvakrát stejné slovo, akorát jinou předponu. A tvá duše se BOHU ... copat ty jsi ( nebo ten muž ) je bůh? Tak u tohoto jsem se musela pousmát ...
Nevím, as jsem šílený,
Tady je akorát chybka, as - asi.
a přestáváš se bránit.
Copak ona se vůbec bránila?
To» vše, asi ti tohle vůbec nepomůže, ale celkově se mi to moc líbí. :))

Haló haló, co takhle nějaká kritika na mojí "básničku" ??? To mi povězte, jak se mám zlepšit, když mi tu nikdo nic pořádně nezkritizuje? Jiní lidé tu mají jistou protekci a všechno jim zkritizujete (např. Dawn .) a na mně akorát hážete bobek...

Také bych rád vyhlásil soutěž, poznejte co tou básní chtěl autor říci, dával jsem to totiž číst přítulkyni a ta nepochopila co tím chtěl autor říct. (neodvažuji se říct básník ,)
Každý kdo to uhodne, má právo hodinu drbat našeho psa Maxe přes plot za uchem !!! :)

Kulich 06.Dubna 2006 21:27
Diky ti moc za komentare...
Jen k tomu biti dvou slok...ja vim ze to tak asi nevyznelo ale bylo to mysleno jako ze za stejnych noci kdy oba padli (strom+muz), vraci se tam jako prizraky ve svem utrpeni...

ta se mi líbí asi ještě víc a proto jsem jí tak dlouho nekomentoval... tak jen taková drobnost...

Ten dub z kořene vyvrácen
a pozdě je něco chtít,
on uleh‘ vedle něj-zatracen,
jeho srdce přestalo bít.

Když tmu prozáří záblesk sám
a ticho protne hrom,
tak muž, přízrak ,sedí tam,
opřen o starý strom.

tady se ti bijí dvě sloky - uleh, sedí

„Každý člověk musí zemřít,
jeho myšlenky však žijí dál.“

teda jen ten závěr mi přišel až moc do klišé... IMHO

tak jsem se opět dostal tak k Thaienovi
fakt se mi to líbí...
tady mi přijde, že dělení textu do tří řádků troch ničí smysl

Jak dýky steré co bodají.
Neb snad divá zvěř spár svůj,
přímo do srdce když zatne.

Ne tak, však nastokrát víc to bolí.

tohle mi přijde logicky spíš k předchozí sloce, nebo spíš jako oddělený řádek

Zastřen prázdnotou a jen černá tma,
jak v mrákotách i smyslu plný.


Stalo se co osud psal ve svých knihách:

tady bych možná jen přidal na začátek sloky v...tedy V knihách co...

Knihách co nikdo nemůže číst a žít.
Vždy více utrpení na straně další,
skýtá se vyděšeným zrakům před smrtí.

tady mně zarazilo spojení lepší žal... možná menší... nevím

Lepší tvůj žal a opět jsi živ ?
Sotva tak, osud již další ránu chystá,
nevíš kde plakat dřív a z bolesti denní chléb…

jinak se mi to fakt líbí :)

Mno ...

Mnooo ... :-)) ... však básník vyřkl by to líp ;-)))

Je to tak trochu jenom jednoduchá říkanka s většinou veršů již docela profláknutou. Pozitivum bych viděl v tom, že apoň co do počtu slabik to docela hlídáš, takže rytmus by se tam i dal vysledovat.
Ovšem jednotlivé sloky jsou poměrně nesourodé co se týče formy. Co se týče tématu, tak to samozřejmě sourodé jsou.

Učesat by se to dalo, v článcích by to asi bylo nad průměrem, ale po tom, co jsi hodil jako první svůj příspěvek do článků by to byl ústup z pozic.

Ahoj zdravím, po dlouhé době jsem neměl v práci co dělat, tak jsem vytvořil "romantickou" básničku, prosím o kritiku, rád bych věděl, jestli se to někomu líbí, nebo ne a jestli to mám vložit jako článek, nebo raději ne .) (Předem raději upozorním, že to nevychází z mých osobních zkušeností, nebo tak něco .))



Tenkrát poprvé...

Tys moje první láska,
z nejkrásnějších kráska,
ve mně touhu rozdmýchalas,
špetku mysli nenechalas.
Je neznámý tlak na plíce,
to co mne láká nejvíce?
Jest to tmavý vlas,
tvůj roztřesený hlas,
či bledý svit měsíce,
co ti padá na líce?
Je to ladná postava,
číms mne tehdy dostala?
Nevím, as jsem šílený,
Amorův lásky to byl šíp,
zřejmě dobře mířený,
však básník vyřkl by to líp.

Již je to tak dávno,
kdy dotkl jsem se tě poprvé,
daleko nacházelo se ráno,
červánky zmizely krvavé,
strach z neznámého tě halil,
vyděšeně ses na mne dívala,
pocit slasti mne zalil,
divoce ses se mnou líbala,
něžně jsem tě položil,
cítě jak se chvěješ,
jemně jsem tě pohladil,
věda že si to přeješ.

Prostoupil jsem tebou poprvé,
v bolestné křeči jsi strnula,
cítil jsem se jak bohové,
když jsi se celá prohnula.

Dokola tebou pronikám,
hledím ti přitom do očí,
neznámý pocit zažívám,
vtom se ti hlava zatočí
a přestáváš se bránit.
Celá ses mi poddala,
Tvá duše se bohu oddala.
již nedá se nic zvrátit.

Trvalo to snad staletí,
než přišel záchvěv poslední,
kdys spočinulas v mém náručí.
Jsi jen má! Lásko největší.

Již vím že láká mne to stále,
že chci to zažívat dále,
ale není to tmavý vlas,
ani veselý života hlas.

Láska leží na zemi,
zasypána rudými růžemi,
již neuslyším její hlas,
ale ten pocit chci poznat zas...



Zdraví Šašan .)

Přeji všem dobrou noc,
v reji i právo moc.

Na celým serveru,
nedělat neplechu.

A» všichni nechají si zdát,
a» znova s nadějí ve snu smát.
O jídle dobroučkém, může se stát,
Na talíři, ve snu se mohlo nosívat.

Samo jako vánek, samo jako duch,
bylo jako vánek, bylo vzuch.

"Je to fikce, jaká kdy může být i když kanárka na papír Kardynála nakreslíte, z jedné strany klícku, z druhé kanárka to, ale už víte, když s tím zatočíte, je v jedné kleci, tak jak vidíte. Ponaučení z toho plyne, že pravda, nemusí být vždy zdřejmá, ale mějte vždy červené lice."

Tak jak zdraví rozum dá,
Když můžete se tomu smát,
velké sny pak druhým dát,
o nich si pak povídat...

z - 04.Dubna 2006 21:18

Tady je to jak po vymreni....

Eithné: chápu... plně a naprosto.
btw: máš pro mě fotečku s věnováním? O:o)

evve 04.Dubna 2006 10:23
Jo, dobřejk, jen to asi ještě bude chvíli trvat, ono dohánět dva školní týdny... :o(

Eithné: ahojky, vítej zpět :o) rovnou se můžeš vrhnout na poslední dvě básně od Thaiena... nefachá mi net, každou chvílí mi to zase spadne, takže se toho raději chop... dík :o)

Thaien: něco konstruktivního ti k té první básni napíšu časem, nebo to prostě udělá Eithné, ale jak jsem to zatím pohledem přelétla, tak se mi to líbí... ;o) (tu druhou jsem ještě nečetla...) O:o)

Eithné 03.Dubna 2006 20:48
jen Thaien