Andor.cz - Dračí doupě online

Takže jsem se vrátila z Turecka a jsem tu zase pro vás ;o)
Ale mám tu přes 80 nových příspěvků a vážně nemám na to všechno číst, tak mi prosím jen řekněte, jestli něco dosud nečeká na kritiku...?
Děkují ;o)

Thaien 03.Dubna 2006 19:43
díky... to víš.. slovní zásobu rozšiřuju kde to jde :D

Steré je odvozeno od slova sto....jakoze stovka/y dýk...Alespon myslim...

Thaien 03.Dubna 2006 11:16
jen jedna věc... co znamená "steré"? pokud nejde o překlep...

A druhy pokus....

Starý strom

Ticho prořízl záblesk a zadunění hromu,
bouře zuřila jak zvíře nebo blázen,
poslední vzdávala hold umírajícímu stromu,
prudký vítr ve větvích, jenž u»aty padly na zem.

Hrozná za život svůj cítil muka,
jak jeden muž ze světa lidí,
jemuž potisíceré teď srdce puká,
právě zemřít i svůj strom vidí.

Ten muž měl čest i zákon ctil,
s odvahou otázky nenechal spát.
Za poznání láskou však zaplatil,
zlomil ho osud, který chtěl znát.

Zlomen a ztracen přec šel dál,
a ten dub do země zasadil,
už však v zázrak nedoufal
a teď již není, proč by žil.

Ten dub z kořene vyvrácen
a pozdě je něco chtít,
on uleh‘ vedle něj-zatracen,
jeho srdce přestalo bít.

Když tmu prozáří záblesk sám
a ticho protne hrom,
tak muž, přízrak ,sedí tam,
opřen o starý strom.

„Každý člověk musí zemřít,
jeho myšlenky však žijí dál.“

Zkusim sem dat svoje dva vytvory tak se moc neleknete....a kdyztak bych prosil o trosku kritiky.
Takze prvni...druhy za chvili

Pesimistův žal

Věc či cit,co ztratit je horší?
Věc snad těžkosti přinese,
však bolí ztráta citů.

Jak dýky steré co bodají.
Neb snad divá zvěř spár svůj,
přímo do srdce když zatne.

Ne tak, však nastokrát víc to bolí.
Zastřen prázdnotou a jen černá tma,
jak v mrákotách i smyslu plný.

Strach co srdce i rozum svírá.
Do kleští z kovářské výhně
a nemůžeš žít, dál jak dřív.

Stalo se co osud psal ve svých knihách:

Knihách co nikdo nemůže číst a žít.
Vždy více utrpení na straně další,
skýtá se vyděšeným zrakům před smrtí.

Lepší tvůj žal a opět jsi živ ?
Sotva tak, osud již další ránu chystá,
nevíš kde plakat dřív a z bolesti denní chléb…

To utrpení znáš. Peklo snad? Ne to není,
jen slovo krátké jest jménem bolesti:
Život! - a smrt je vykoupením.

psychop 29.Března 2006 16:54
jj to jsem pochopil a teď jsem se na to podíval znovu a máš pravdu...
psychop 29.Března 2006 16:58
no to je taky důležitý :)

Kulich 29.Března 2006 16:52
plus dodatek: mi se to nyní zamlouvá opravdu hodně a hlavní je, že se to líbí i člověku, pro kterého je to určené ;-)

Kulich 29.Března 2006 16:52
to souvisí s předchozím veršem... mluvím o jejím kamarádovi, tedy o sobě... je to možná složité, ale podle mojí logiky to je v pořádku...

psychop 29.Března 2006 16:35
s tím souhlasím a proto své výtvory píšu večer a ráno končí v ohni...

mně se to líbí, ale hlavní je stejně aby se to líbilo tobě... :)
a ještě detail
Toho co ti chci jen říct - celé je to v první osobě tak mi tady přijde zbytečné přecházet do třetí...

Thaien 29.Března 2006 15:51
jo s tím mám problém zkusím si to někde dohledat...
tohle fakt nevím ale možná zkusit¨
Pro větší slávu svého národa zkropím svojí krví zem...
a porovnat s
Pro větší slávu mého národa zkropím svojí krví zem...
nevím to první mi přijde lepší ale nedokážu to potvrdit...

Rudá růže

Jen dotknout se té růže,
který muž to může?
Při všem tom trní,
kůže tak brní!

Nechci jen plakat, prosit, žádat,
před tebou stále na zem padat!
Tobě dal bych celý svět!
Stačí říct a máš ho hned.
Máš ho hned a ty to víš,
tak proč slova nepovíš?
Ty má růže rudá,
kůže tvoje bledá.
Jakoby ses bála,
svého kamaráda.
Toho co ti chce jen říct:
krásná je tvá božská líc,
když se trochu usměje,
jako slunce zahřeje.
Já už podlehl ti tolikrát,
přesto chci ještě tisíckrát.
Proč, že chci se trápit?
Rtů tvých, chci se napít.
Ochutnat je, bez trní,
bez doteku, co bolí.
Víš, že tak moc mám tě rád,
můžeš mě také milovat?

Ty jsi ta růže rudá,
co mi své květy nedá,
bez krve a bolesti,
stonkem tvým jen zatřásti
a měl bych vše,
i své štěstí...

s těmi korekturami souhlasím... trochu jsem do toho rýpal a pak se mi to nějak nezdálo a nevěděl jsem proč... nejvíc kritičtí, ale zároveň i slepí jsme ke svým vlastním dílům :-D

Kulich 28.Března 2006 18:43
hmmm a co třeba

a měl bych vše,
i své štěstí...

Kulich 28.Března 2006 18:30
Jen drobnost pokud se tedy seredne nepletu tak patri "naroda meho" ne "sveho" ...ale me znalosti zakladni skoly me opousteji jako pratele zchudleho milionare..:-)

KUlich: a nedáš mě spíše klasickou adresu??. musel bych to totiž skenovat a já s-)kener doma nemám.. a ve škole je porouchanej

Singollo 29.Března 2006 08:29
není problém když mi ho nějak dodáš... třeba stránky, nebo pošleš na mail - kulich@nantoka.info... ale že bych tomu nějak rozuměl...

Kulich 28.Března 2006 18:30

wow kulich.. tak tomuhle se říká konstruktivní kritika.. heleď nechtěl by jsi se obdobně podívat na náš meziškolní časopis?? docela by se nám hodila kritika od někoho kdo tomu rozumí...

all: WÁÁÁU! Páni, lidičky, vy jste zlatý... mno, koukám, že jste si všichni za mé nepřítomnosti navzájem poradili, okomentovali básně a podobně a tedy, jsem na vás hrdá :o) aneb: jste šikovní, opravdu (zejména psychop a Kulich, díky hoši!) !. :o)
Ale nebo» za dva nebo tři dny zde přibylo nějakých 40 příspěvků (pokud se mi tedy nezavařilo počitadlo), je možné, že i tak se zde něco přehlédlo... pokud tomu tak je, dejte zase vedět, ju?

A ještě jednou díky :o)

psychop 28.Března 2006 14:20
to je jen návrh a vymysli si vlastní aby vyjadřoval to co chce to moje je jen můj nápad...

"Rudá růže

Jen dotknout se té růže,
který muž to může?
Při všem tom trní,
kůže tak brní!

Nechci jen plakat, prosit, žádat,
před tebou stále na zem padat!
Tobě dal bych celý svět!
Stačí říct a máš ho hned.
Máš ho hned a ty to víš,
tak proč slova nepovíš?
Ty má růže rudá,
kůže tvoje bledá.
Jakoby ses bála,
svého kamaráda.
Toho co ti chci jen říct,
krásná je tvá božská líc,
když se trochu usměje,

jak a jen bych možná vyypustil...

jako slunce zahřeje.

stejně jako když...bylo tam dvakrát...

Já už podlehl ti tolikrát,
přesto chci ještě tisíckrát.

přehodil bych to už - nějak mi to zní líp... jen můj pocit

Proč, že chci se trápit?
Rtů tvých, chci se napít.
Ochutnat je, bez trní,
bez doteku, co bolí.
Víš, že tak moc mám tě rád,
můžeš mě také milovat?

Ty jsi ta růže rudá,
co mi své květy nedá,
bez krve a bolesti,
stonkem tvým jen zatřásti
a měl bych vše,
vše štěstí..."

na konci ještě jednou jsem přemýšlel a vše štěstí mi zní divně možná z důvodu š š ě možná prodloužením na všechno - tedy všechno, všechno štěstí... nevím

Singollo 27.Března 2006 23:41
Zrod nestvůry temnot

Pro větší slávu národa mého

nevím jestli by nemělo být svého... všude...

Já zkropím svojí krví zem
Ta chvíle přijde, bojím se toho
Na srdce ukážu, „Bodni mne sem!“

nevychází ti slabiky a takhle mi to zní líp

Na oltář slávy národa mého
Přidám i já pak svoji krev
Proč jsem neřek: „Vemte si jeho!“
Se smrtí bojovat budu jak lev.

v rámci srovnání rytmu jsem to zkrátil... prostě tím chci říct že ti opět nevychází slabiky a navíc tak jako zní divně...

Za trochu slávy národa mého
Pak budu platit milerád
Nebudu litovat vojáka toho
Jemuž v náručí zemře kamarád.

V boji za slávu národa padl jsem
K čemu je mi všechna sláva, čest
Na modré nebe vzpomínal jsem
A na smrt vymyslel bezvadnou lest

dvakrát jsem?...zkus vymyslet něco lepšího

„Tys přežil smrt!“ pravili mi,
nevědí že za to platím daň
něžné dívčí hrdlo líbí se mi
musím pořád myslet naň.

nejdřív pravit někomu je IMHO nesmysl... řekli mi nebo něco jiného...
opět dvakrát mi zase něco vymysli...

NA slávu národa já kašlu nyní
Já ztratil ideje a» hledaj je jiní
Já smysl života ztratil teď
Roztáhnu křídla, zašeptám: „Le»!“

přijde mi mockrát já
celkově opakování slov není úplně ideální když nemá smysl...a já se dá často vypustit...třeba

NA slávu národa kašlu nyní
já ztratil ideje a» hledaj je jiní
smysl života ztratil jsem teď
Roztáhnu křídla, zašeptám: „Le»!“