Andor.cz - Dračí doupě online

Hlavní body, +- chronologicky:
- Návštěva "psychologa" ve školce. Neexistuje něco takového, aby člověk s Dr. před jménem nebo titulem "Metodik" ještě píchal do vosího hnízda jako tenhlencten jouda. Ptát se na otázky typu "Sáhla sis na něj?", "Vylezlo z něj něco bílého?" Z vlastní zkušenosti vím, že vést s dítětem konverzaci o tak závažném tématu v tomto stylu je prostě nesmyslné, nemyslitelné. To je jak hrát Ruskou ruletu s kvérem u spánku vašeho kámoše, akorát že máte ještě k tomu jenom dvě komory a jednu kulku. Podsouvat dítěti jakoukoli z těchhle představ je jak časovaná bomba a nepochopím, jak mohl někdo něco takového dát do filmu.
Dítě neřeklo ani ň, dokonce řeklo, že si to nepamatuje a tenhle člověk přesto všechno do toho stále dloube a chce to z ní vytáhnout i přes to, že je to pravděpodobně poprvé, co s tímhle člověkem dítě komunikuje -> má z něj respekt, ne-li strach a řekne cokoli, aby si už mohlo jít hrát -> po celou dobu si neuvědomuje závažnost toho, co řeklo. Takhle to opravdu nefunguje a nesmí fungovat. Až na prvotní indicii "Viděla jsem jeho pinďoura a byl tvrdej" do konce filmu neznáme prakticky nic z celé lži, jen nějakou, kompletně smyšlenou představu, kterou kdosi (cosi) dokázalo vštípit do hlav většiny dětí ze školky, jak se můžeme z filmu dozvědět.
- Dětská lež - ve filmu je přímo zmíněno "Děti nelžou, já jim věřím." ředitelkou školky. Tak za tenhle výrok by vážená představená měla dostat padáka a jít za pás k bramborům, pokud má pedagogický titul a třeba i několik desítek let zkušeností s dětmi (viz její věk ve filmu). Víc k tomu nebudu říkat. Stejně tak její postup při onom "zjištění" je kompletně mimo mísu. Místo toho, aby hned zvedli s panem psychologem vidlákem (poté, co dítě přikývlo na téměř všechny otázky přeci tak důvěryhodně) telefon a volali na policajty, prostě pozvala všechny z města na nějaký rodičovský mítink, aby hned celému městu vykvákala, že jejich děti jsou pravděpodobně zneužívány "A já tomu nemohla nijak zamezit" (jak bylo taky řečeno)? Co to kurva je? // tady se to může možná mlátit s tím, že opravdu neznám dánskou mentalitu, ale tohle je prostě na facku.
- Dětská zamilovanost. Další kus hádanky, která nikde nebyla pořádně vysvětlená. Když hodlám stvořit film o něčem tak závažném, řekl bych, že je rozhodně na místě vtěsnat aspoň jednu jednoduchou scénu s pořádným dětským psychologem, kde se všechno projede aspoň do těch základních detailů, dle správného protokolu (chybějící policii ani nekomentuju). S tímhle souvisí další věci, fakt typu - jsem teenager a dennodenně honím nad péčkem, které ještě ukazuju jenom tak z prdele svojí mladší sestře. Nepřijde mi to jako správná volba scény, kterou si pak divák může spojit s tím, jak k tomu ta malá vlastně přišla, když ani na konci filmu divák nezná kompletní znění té lži. Těch způsobů, jak se v dnešní době dostává erotika před ty nejmladší dětské oči, je fakt hodně.
- V neposlední řadě se za hlavu popadám při smršti, kdy už jsou si všichni hlavní aktéři (teď nemám na mysli komparz typu supermarket) tak přesvědčeni o tom, co se // prý // stalo a navíc to dítěti do hlavy cpou i zpětně -> matka neguje přiznání své dcery a ještě ji utišuje za to, jak jsou všichni rádi, že jim to pověděla. Co? Kde? Kdy? Takhle ne, sorry.