Andor.cz - Dračí doupě online

Co to, co to? :-O
Obsazení!!!

Fistandantilus 06. července 2013 11:51
Narušení je suprč film. Ty ostatní nic moc. Moneyball byl zajímavý, ale po delší době mi neuvázl v hlavě... :-)

Minulý týden jsem měl možnost vidět dva filmy z prostředí baseballu, abych porovnal, který z nich je lepší. Jeden titul se jmenoval Trouble with the Curve (žádné trable s dámou pochybného původu, ale česky to bylo přeloženo jako Zpátky ve hře). Ve filmu si zahrál Clint Eastwood a Justin Timberlake a ještě nějaká děvčica. Jak jsem se pak dočetl z některých recenzí na webu, osobně bych ho ani nepoznal, jen mi připadal celou dobu povědomý.

Prostředí baseballu je zajímavé, v tomto filmu bych ani neřekl, že šlo o baseball jako takový spíše o vztah otce a dcery, ale to už bych Vám napověděl moc. Kdo má rád Eastwooda zamračeného a neustále nespokojeného určitě se v tomto příběhu najde.

Mnohem zajímavější však byl film Moneyball s Bradem Pittem, myslím, že mu ta role hodně sedla a tentokrát je to skutečně o hře baseball, hráčích a jejich managementu. Pokud shlédnete tyto dva filmy v rychlém sledu (tj. Zpátky ve hře a Moneyball), uvědomíte si jeden důležitý fakt, v jednom snímku je patrný návrat ke starým metodám, které spoléhají více na cit vyhledávačů talentů a jejich zkušenosti. Ve druhém naopak vidíte pokus o to změnit dějiny baseballu a zbavit se starých klišé a zaběhlosti. Samozřejmě, určitě by Vám mohl k srdci přirůst více pohledný Brad Pitt a jeho nekompromisní rozhodnutí, než-li starý ale přesto dobrý Clint Eastwood. Záleží na úsudku, každého z nás. Na konci Moneyballu si však může říct, že i tenhleten scénář má opět něco do sebe a umí zaujmout myšlenkou a jejím bezchybným provedením. Mě osobně se líbil týpek co uměl vybírat talenty podle počítače a statistik a zahrál ho skutečně úžasně se vším všudy. Už divák musí cítit, že v jednu chvíli se pak můžou lámat ledy a děj se bude ubírat tam, kam si konečně přeje, tj. k celkovému vítězství. Dvacet, dvacet!

Pak jsem si pustil starší klasiku s Winnonou Ryder a Angelinou Jolie s názvem Narušení a to je vynikající záležitost z prostředí jedné psychiatrické léčebny. V tomhle podání to bylo skutečně něco. Nebudu dále komentovat.

Včera jsem si dal Barbar Conan (2011), začátek byl hodně dobrý, ale pak už mě to přišlo moc letargické a únavné, žádné překvapení, jediné pozitivum mě přišly některé záběry na klášter a některé scény, nicméně vše ostatní dost pokulhávalo a bylo hodně za skvělými činy slavného válečníka z Cimérie. Čekal jsem trochu větší nářez. Tyto přepracované filmy z minulosti mají jednu slabinu a to tu, že málokdy překonají původní koncept a původní herce. Přesto se o to režiséři i herci pokoušejí což je chvályhodné.

Jsem dneska znovu koukl na Black Death a i na druhé skouknutí je to prostě super film, který si hraje s divákem a skvěle dávkuje informace, takže divák prostě netuší. Atmosféra, nápad, herecké výkony, pointa. Prostě mlask.

Ten stejný scénárista (Dario Poloni), co to psal, má na svém kontě ještě jeden film - Wilderness. Mrknu na to, vypadá to taky zajímavě. Hodnocení csfd se proteď neřídím, protože black death u mě má 100%. ;-)

Fast and Furious 6
Auta, výbuchy, super bitky, Gina Carano, zase auta, zase bitky. A na konci

Film, u kterého nesmíte přemýšlet a jen si ho užívat. Paráda. =)

Vřele doporučuji Master and Commander, zajímavě, tak nějak uvěřitelně natočené...

odkaz

Tak jsem byl na Man of Steel (2D titulky) v kině, a docela propadák.
Návaznost scén prapodivná. Mnohé situace prostě chyběly, některé byly navíc (většina vedlejších postav, které neměly moc prostoru, ale byly tam jen proto, že se s nimi počítá do dalších dílů).
Patetičnost až na půdu, absence humoru. Nemám nic proti vážnosti, ale tady jí prostě bylo moc a na tak obehraný příběh to prostě chce trochu lehkosti, nebo alespoň originality, o kterou se v tomhle počinu moc nesnažili. Klišé kam se podíváš.
Více se mi líbil Superman Returns z roku 2006, a to hlavně díky postavy Lexe Luthora (Kevin Spacey).
Tohle nemělo jednotný styl, přišlo mi, že je tam naplácané všechno, co tvůrce napadlo, že by bylo cool, bez nějakého sjednocujího vzorce.
Tak tupý příběh položený na vzetí zodpovědnosti do vlastních rukou a získání důvěry v lidstvo, potřebuje prostě více než jen obrazovou coolovost a rádobymoudré fráze, kterými hláškuje tatínek Supermana.

Za kaldy vidím jen to, do čeho asi šlo nejvíce peněz a to je ten vizuál. Jo, efekty super, nápaditost v nich taktéž, i když i tam vidím jistou úchylku, kdy mohli disajnéři trošku ubrat, nebo se více zamyslet.