Andor.cz - Dračí doupě online

Tak jak sem četla editorial, tak sem si žikala, že bych mohla napísat Hlanderovi (Amimu se stydim :D) a nějka vlastně poděkovat, že to tu pro nás celé tvoří, tenhle malinkatý suprč svět se suprč lidiškama a že to všechno řídí a mají na tojc nervy a trpělivost .)
Nakonec sem se alejc styděla napísat aj Hlanderovi, tož to píšu sem a mysim, že za nás za čecky, co alespoň občas chodíme na Andor.

Takžejk Hlandere a Ami - kujůůů mocík, že díky vám je něcojk tak skvělého ;-)
A takýk sem mocík vděčná adminům, že ve svojem čase se starají o Andor :)

Tak som sa konečne rozhodol sem aj ja pridať svoju vďaku. Prečo? Ani neviem. Mohol by som povedať že odchádzam, ale to by nebola tak celkom pravda. Pravda je že som si na Andor už veľmi zvykol a úplne ho opustiť neviem. Avšak vo svetle nedávnych udalostí som sa rozhodol znížiť tunajšiu aktivitu na minimum, v jaskyniach, stoloch, diskusiách, všade. A preto by som rád vyjadril nasledovné slová:

Nathien, G.Mess: Oni sami sa asi spýtajú prečo ich dávam spolu. Je to preto lebo sú si veľmi podobní. Sú to moji najlepší priatelia z Andoru, na ktorých sa vždy môžem spoľahnúť. Občas to vyzerá tak že Mess je Nath v ženskej podobe či naopak. Mám ich veľmi rád, a nikdy na nich nezabudnem.

Occultist: Flegmatik ktorý ma dokáže spoľahlivo nasrať ale aj pobaviť. Nepoznám ho oľko ako iných, ale napriek tomu mu miesto na mojom zozname VIP právom patrí.

Licee: Malá sestrička s ktorou je vždy kopa srandy, a taktiež sa na ňu dá vždy spoľahnúť aj keď jej trochu šibe.

Cirien Brisse, Nicholas Seton: Ségra a jej blue-eyed, ľudia ktorí mi pomáhajú zo všetkých najviac, keď mi nie je dobre a potrebujem to. Vždy sú tu pre mňa keď potrebujem, a aj keď na to občas zabúdam, viem že aj na nich sa dá vždy spoľahnúť.

Knight: Pre teba mám len dve slová, ktoré sú však viac než všetko ostatné čo som teraz napísal: Ty vieš..

Mikka, Walentine, Fry, Majo, Yui16, Zuzu, Glenn a ostatní zo Slovenskej komunity: Niekedy je vážne treba porozprávať sa so slovákom, tu, na území iného štátu. Slovenskooo!

Mnoho ďalších som nespomenul, no i tak so na nich nezabudol, avšak nemôžem tu písať pol roka. Vám všetkým ostatním priateľom však taktiež ďakujem.

Lolo Forsaken Triplemind, the Great

Milí lidičkové tady na Andoru a hlavně někteří, chtěla bych sem vepsat pár slov, která si nemůžu odpustit.
Ráda bych poslala velký dík především Auriel, Slaaneshovi a Delruthovi, se kterými jsem mohla strávit nedávno po dlouhé době zase pár hodin.
Jste pro mě vzácnými bytostmi, které jsou mi tak nějak srdíčkově blízké, ačkoli Vás skoro neznám.
Uvědomuji si s Vámi, že "dospělí lidé" přichází o něco, co je každému tak přirozené, o ten záblesk, který se dá často najít jen v očích dítěte... radost, spontánnost, schopnost hrát si...
Potkali jsme se v období, kdy se snažím najít své místo ve světě, proto je pro mě hrozné z toho úsilí se občas probrat a zjistit že neumím odpočívat a už ani tolik si hrát. Vy jste v tomhle úplně překrásní a proto si Vás moc vážím. Škoda, Delíku, že nepojedeš na vodu. Na další lidičky se moc těším a doufám že příště až budete tak blízko mě jako minulý týden, si na Vás ten čas udělat zvládnu. Všichni se stále učíme a vyvíjíme...
Děkuju!

A já bych moc ráda poděovala sobě, jsem moc ráda za to co jsem a jaká jsem.
Všechno, co se mi letos podařilo je jen a jen mojí zásluhou, vždycky sem si pomáhala sama a tak je to také nejlepší.
A možná bych ještě měla poděkovat kafi a čokoládě, ano tito dva mi v těch nejhorších chvílích vždy pomohli.
A pak ještě všechny kočičky, které jsem potkala..hlavně ten kočičí maminek z Krumlova, těm jsem vděčná.

Kdybych tu psal jména, určitě bych na někoho zapomněl.

Hlavně ať to mezi námi nedopadne takhle :)

odkaz

Díky Andore ... za všechno :)

je mi smutno po všech lidičkách ktrý mám rád a po přečtení tohohle krátkýho dopísku si každej z těch co je znám uvědomí jak moc ho mám rád a doufám, že mi všichni věří a věřit budou...děkuju

tak a přišel čas i na mě, abych tu napsala pár slov...
toto přání je hlavně pro tři lidi, kteří odjíždějí v pátek do Anglie na dva měsíce...:( takže Cornelli, Marcussi, Kenshine né že v té Anglii zůstanete na pořád...:o) Chci vám popřát, at si tam najdete tu práci a daří se vám...:o) a rychle se vrátíte...

Marcussius super člověk, jsem moc ráda, jak mi pomohl vyřešit pár důležitých věcí pro mě... a hlavně musíš dát pozor na ty dva...:o)

Cornell těžko se píše, ale tohodle človíčka mám nějak hodně ráda a je mi smutno, že odjíždí ve chvíli, kdy jsme se poznali, ale to nevadí dva měsíce utečou rychle...:o)

Kenshin snad nejvíc línej člověk co znám, ale je sním sranda, i když už mi někdy leze na nervy to jeho at všichni něco dějalí a on se jen válí... a prostě PAPOUCH...:D

no a teďka ještě dva lidičky, kteří naštěstí nikam nejedou...

Mtwongo no je to prostě můj bráška, nejvíc mě vždycky dostane, jak se pohádáme, ale naštěstí se na sebe zlobíme jen minutu a pak je vše v pohodě... takovou srandu jako s ním prostě nezažiju a vážně nevím, co bych si bez něj počla...:D

adriana no to je člověk, který mi nejvíc v životě rozumí, fakt mě chápe a dokáže mi poradit, tolik věcí jsme spolu zažili, nevím kdo by jiný semnou šel na piercing do jazyka... a tolik věcí musíme ještě zažít...:D

Téměř každému se občas stane, že se mu přestane dařit. Ať už z jakéhokoliv důvodu - rodina, škola, ,,přátele" nebo snad dašlí z jiných ukruhů problémů. Prvních pár několik dní se to ještě dá jakš takš utajit před okolím svých nejbližších a odmítat jejich pomoc. Ale když přijdou doby, kdy už je opravdu hodně úzko, nejde už více pokračovat v zapírání. I já bohužel měla tu smůlu a takové nostalgické a depkařské období si prožila. Jediné co mi zbývá nyní je pevně věřit, že už skončilo a snažit se dělat všechny věci tak, aby již nensastalo. =-)

Ve svém popisku mám jeden, malinko předělaný, citát.

Z počátku jsem málem klesla,
myslela, dál že nejde žít
A pak sem to přec jen snesla,
ale jak, to nechme být! ;-)

Ale potíž je v tom, že tolika lidem patří mé díky a jsem jim za mnoho vděčná, že to přehlížet nejde. Je mnoho lidiček, kterým bych chtěla poděkovat za všechnu pomoc a sílu dál žít, kterou mi dali a to i v těch nejtěžších chvílích i když zrovna moc hej nebylo i jim. Je jich opravdu mnoho a všechny si vybavit najednou nedokážu, tak tedy alespoň pár těch, jež patří mé dík jim nejvíce.

Tak tedy, podle mě dost krátký a vytříbený seznam jmen:

Sil(o)en: Mé první díky patří mému nejmilejšímu vlčímu bratru, jež mi navrátil znovu víru ve svou prvopůvodní rasu - vlkodlaky. *packu na to**Whaůůů!* =o)

Avatar, Dragon_Mage: těmto dvoum úžasným človíčkům patří další mé velké díky. Svou dobrou náladou a smyslem pro humor mi vždy dokázali vrátit úsměv do duše i na rty i v dobách, kdy mi nebylo ani trochu hej a nevěřila jsem, že by se to mohlo někomu povést. Mám Vás opravdu moc ráda, klucííí! =-)

Dra-Gon: velká animefilka, která byla a je jedna z mála z těch, jež mají pochopení pro neustálé měnění mých ikonek a mám její duševní podporu i když ostatní to kritizují ^_^ Moc díky!

Awasai: Moje malá Stříbřenka - dračice jež mi znovu pomohla dostat se ke hraní RPG a zapíčinila mou chuť opět hrát v dobrodružstvích. Asi se brzo zas v nějakých objevím ;-) Moc ti děkuji =-) (ale nepočítej s tím, že tu poslední ránu v aréně ti neoplatim =-P)

Siss: je jadna z mála osůbek, která je(nebo snad už rovněž byla? =-) ) bohužel v podobném období, co já. Díky její problémech jsem se naučila i dle svých rad jí, vyvarovat se některým problémům ve svém životě. Zároveň jí mocinky moc děkuji, za vložení důvěry ve mě a opět mi ukázala, jak je mnohem krásnější starat se o jiné než jen o sebe sama.... jedna z mála věcí, co mi dokáže vyhnat myšlenky na vlastní problémy. Děkuji ti!

Cor Na: můj milý Korníšek. =-) Jsem mu vděčna za (ať na krátkou dobu jen) intenzivní přítomnost v mém životě a starost o mně. Vždy mi dokázal svou milou společností a chováním vylepšit tak náladu, až jsem doopravdy zapomínala na problémky. Jeho kytišky jsou opravdu milé =-) ale dnes jí dávám já tobě... děkuji Ti! @}->-- *přinese mu kytišku v zoubkách v podobě malého bílého vlčího štěněte*

Nathien: nevím, jak by vypadal můj život bez jeho účasti v něm. Tento dráček stál po mém boku, ač nevědomky, v době, kdy jsem byla úplně na dně. I poté co mě téměř všichni, které jsem měla ráda a věřila jim opustili. Mé špatné období bylo na začátku a já se s ním nedokázala ještě vyrovnat. Častokrát jsem upadla avšak on mi vždy pomohl znovu vsát, rozdmýchat oheň v mém srdci a pomohl mi vzlétnout. Po jeho boku jsem se stala živým ohněm - fénixem. To on byl má původní naděje. Jedině on =-) Na dobu s ním strávenou v chatě uprostřed lesů nikdy nezapomenu. Vždy po ní zbyde, alespoň vzpomínka =-) *v ruce se jí zaleskne zlatá čelenka s rubínem uprostřed, jež drží drak a fénix ze stran*

Gorax: další veledůležitá osůbka v mém životě. Nebýt jeho, mnoho jednotlivých depresí bych nezvládla ani tak snadno jako s ním. Můžu se na něj opravdu kdykoliv spolehnout. Jsem strašně ráda, že mi stále dělá společnost na cestě životem i když ty nervy jaké se mnou někdy má jsou opravdu hrozné. Asi bych na jeho místě dávno už mou maličkost zabila. ^^ Kujůůůů ti =-*

Regan: Má milá příšerka. =-) věrný přítel, který mi častokrát dodal štěstíčko a naději a rozjasnil můj život svou přítomností. Jsem moc ráda, že jsi se mnou =-) Mocinky moc Ti děkuji

Damian: Ani nevím proč zrovna on a aniž by na tom měl nějakou vinu tím, co v mé přítomnosti dělal nebo říkal, nikdy mi nedovolil zapomenout na mou opravdovou lásku a vždy mi vracel krásné vzpomínky. Díky Ti, upejro =-)


Následně ještě musím vzpomenout pár osůbek, které se, bohužel, poslední dobou na Andoru moc nevyskytují. Avšak od některých se mi donesly zprávy, že o návratu uvažují =-) držim jim moc palečky!


Riden: věčně pesimistický tygřík, který to častokrát se mnou neměl zrovna lehké. přesto jsem stále (teda alespoň doufám, že jsem.. i když dle posledních informací ano) v jeho oblibě. Kujů, tygříku ;-)

Irandael: můj malý upíří bráška. Mnohokrát se mu mě podařilo rozveselit i když do smíchu mi zrovna moc nebylo. =-)

Dadouch: Tuto fialovou dračici považuji skoro za svou mladší sestřičku, kterou jsem nikdy nepoznala. Mám jí opravdu ráda a získala jsi mé srdíčko asi hlavně díky podobné povaze té mé. Tak nějak jsme se hádaly a hádaly a hádaly... až jsem si vpadly do náručí (a pokousaly se =-P). Mám ji opravdu mocinky moc ráda. =-)

Orida: malá bílá myška. Mé díky jí patří za to jaká je, člověk se s ní nikdy nenudí a dokáže dost pozvednout náladu. Navíc mám takový dojem, že můj syndrom kousání mám od ní. ^_^ Ale i tak jí mám mocinky ráda... (jen ti, kdo okusili mé zoubky jí od tohoto uveřejnění asi rádi mít nebudete ^_^)

Singollo: jeden z mnou vážených si velmistrů DK. Jsem mu vděčna za navrácení opětovně mé víry v dobré draky. I přes pár nesvárů, které mě velice mrzí, se stal jedním z mých nejoblíbenějších andořanů. Mocinky moc doufám v jeho, co nejbrzčejší návrat na Andor. =-) Moc mu děkuji za víru =-)

Shaid: další z mých nejmilejších. I přes časté hádky je to dráček, který mi uvízl v srdíčku svým věčným povzbuzováním mě a navracení síly žít. Byl spolu s Nathem snad jediný, kdo mi na začátku byl oporou. Jsem ráda, že jsi opět se mnou =-) doufám, že na hooodně dlouho bez hádek =-P


Na několikrát projíždím ještě svou paměť a snažím se vše upomenout, abych někoho nezapomněla, ale asi ani tak se mi to nepovede. Omluvte mě, prosím, za případné opomenutí vaší části v mé navrácené víře v život. I kdybych vás zapomněla vyjmenovat, vězte že i tak vás mám mocinky moc ráda a vděčím vám, za opět celkem spokojený život. Mocinky moc děkuji =-)

Zavěrem mi v mysli uvízly už jen 3 jména. Osůbky s velkým ,,O." Tvorečkové, bez kterých nevím co bych si počala. Jejich přítomnost v mém životě je tak velká, že už bych si jej asi bez nich nedokázala představit. Ať s někým z nich, třeba někdy nevycházím, stále na ně vzpomínám v dobrém a i přes má někdy jedovatá slova na jejich účet, je mám opravdu moc ráda a vážím si jich. Ať jako nejlepších přátel nebo nepřátel. Vždyť bez strany nepřítele, bychom nikdy nepoznali, kdo je náš opravdový přítel. =-)


Lolo: duhový dráček, který mi dokázal odpustit i dávné křivdy a znovu mě přijal jako přítele... dal mi naději v nový lepší život. Dokud hvězda našeho přátelství zcela nezhasne, vím, že mám minimálně jeden důvod, proč dál zůstávat na tomto světě. Mockrát Ti děkuji, Lolísku =-*

Cirien Brisse: malý šotek ale i tak má velká opora a naděje, má sestřička, kterou beru téměř jako dvojče. Človíček, kterej mě nikdy nenechal doopravdy klesnout na dno, kdykoliv byla se mnou. Když už nikdo nenacházel způsobu mi pomoct, ona vždy ještě jeden vyštrachala. Jsem jí nesmírně vděčná, že mi dokázala i po poslední, z mé strany dost ošklivé hádce, odpustit a pochopila, že jsem jednala ze vzteku a totálního zoufalství. Děkuji jí za navrácení víry v sama sebe. Bez ní bych to nikdy nedokázala. Moc ti děkuji, že mě kdykoliv, kdy to opravdu potřebuji, chytneš za ruku a podržíš, ukážeš správnou cestu, když už nevím jak dál. Bez tebe bych opravdu nikdy nedokázala začít nanovo. =-)

a poslední jméno a mé díky k němu...
patří člověku, který pro mě opravdu znamená celičký můj svět. I přes přetvářky a lži, za které jsem se doposavad schovávala, jsem si stále zachovala svou lásku k němu. Nevýslovně mě mrzí všechny bolesti a strasti, které jsem mu zbůsobila. =-( Za ty se moc omlouvám. A děkuji mu za to, že mi ukázal... jak krásné, i když bolestivé, je opravdu někoho milovat... mé díky patří Johnymu_S

Ještě jednou se omlouvám za opomenutá či nenapsaná jména.. i přes to si vás všech moc vážím. Ať přátel, tak i nepřátel.
Andorští tvorečkové byli opravdu ti jediní, kdo se snažil udržet mě při životě i v těch nejtěžších chvílích.

Jsem Vám všem nesmírně vděčná.... moc děkuji =-)

Je hodně složité poděkovat, snad ještě složitější, ež někomu ublížit, zranit jej, schodit až na dno a přitom ono "obyčejné díky" je nesčetněkrát krásnější. až teď si uvědomuji, jak velký strach mám, že na někoho zapomenu a zároveň, že poděkuji těm, jež o to už nestojí a asi nikdy stát nebudou. Přesto vše to udělám.

Adrent: Děkuji ti jiskřičko, za slova tak krásná a plná historie, jež se vždy v mé přítomnosti linuly z tvých úst a dávaly mi dál sílu bojovat za to, abych se stala součástí Andoru.
Licee:Mé malé sestřičce za to, že si na mě jednou za čas udělá čas a můžu si s ní pořádně promluvit o čemkoliv.
Kibou:Tebe znám vlemi krátce a přesto, přesto sis našla velké místo v mém srdci.
DTL:Děkuji ti modrý dráčku, za to, že jsi, za tvou trpělivost a ochotu.
Lolo:Tobě děkuji za to, že jsi, i přesto, že už nejsem tím, koho máš rád.
Johny_s: Za to, že jsi mi ukázal, že i v jednotlivci je síla a že nikdy nemám zahodit svou hrdost kvůli těm, jež mi chtějí ublížit.
Knight: Za to, že mi ukázala, jak velmi se mi může druhý člověk podobat a dala mi důěru, kteoru jsem podle všeho zničila. Za to, mi promiň.
Cakýtos:Mému rozvernému malému zelenému dráčkovi, kterého z Vás znám nejdéle a je mi oporou dnem i nocí. Jemu vděčím za mnohé.
Gumídkovi:Za přátelství, jež mi dává, slova, jež mě hřejí a naději, v níž můžu věřit.
Delrut:Za tvá slova, jež mě povznesly nad slzy, jako pták nad oblaka, vždy, když jsem to potřebovala.
Nicolas Seton:Tobě, má naděje, děkuji za lásku.
Messi a Occultistovi:ám dvěma za upřímné přátelství.

A pak, děkuji všem, jež mi pomohli díky Andoru najít své opravdové přátele , ať už jsou to ti, jež mu pomohli vzniknout, nebo ti, jež mu dali možnost rozlétnout se.


Děkuji..

Tak já též.. chci poděkovat. Mám to za sebou, snad úspěšně.. A tak díky moc všem, kdo mi dělali neúnavnou psychickou podporu :))
Především díky Tobě, Erenis :)

Chtěla bych tímto podpořit Ruby, která v úterý skládá maturitu a má neodbytný pocit, že vůbec nic neumí. Takže: hodně štěstí a hlavně nepropadat panice, však ono to nějak dopadne:)

Zapaluji další svíčku, jako přání a podporu několika lidem, kteří si to možná ani nepřečtou.
Tato svíčka je za MTW, který včera skládal státnice a na kterého jsem myslel. Také je tato svíčka za Kit, která si to zrovna nemůže přečíst a v neposlední řadě je tato svíčka i za Evku, která dnes skládala státnice a doufám, že jí to vyšlo podle představ.
Raught.

Všímáte, jak je tu ticho?

Třebas to zvládáte osobně, ale někteří ti romantici a já nevím - blbci? :-D, to mají chuť vykřičet do světa.
A když se nejedná o ryze soukromé věci, pohoršující skutečnosti, tak proč to nenapsat. :-)

Vím, že jsem dříve říkal a chtěl se řídit tím, že budu více poukazovat na klady, vlohy a pozitiva lidí okolo sebe. Lidem okolo sebe. A ne jen kritizovat a upozorňovat na chyby. To dokáže každý... A nechci se téhle představy vzdát. :-)

Jsem moc rád, že Andor běží a co vím a sleduji, věřím, že poběží i nadále a jednou i hezčí a prostě lepčí! :-D
Ale to je všecko jen prostředek.
Není cílem, ani cestou. Je to jen ukazatel a nebo ošoupané boty. :-D
A proto jsem strašně moc rád, že existuje.

Kdyby přestal existovat, věřím, že konec dat, nějaký kus kódu, nebude znamenat KONEC toho, co díky němu začalo. :-)
A tím je Adnor, respektive lidi na něm, lidi, kteří se podíleli na něm, tak úžasný.
Než začnu žvatlat o něčem jiném (ano, bude to dlouhý post :-P), rád bych tímto poděkoval lidem, kteří na andoru tráví hodně času a trápí své nervy, trénují své pochopení a taktnost a snaží se pomahát.

Nejvíce bych vyzdvihl Hlandera, DTL, Slaaneshe a Sargo.
Hlander, že to nechal a stále nechává padat na svou hlavu a co víc, ještě mimoto to zkouší někam přenášet a vůbec tomu stavět zákaldy a já nevím jak to ještě připodobnit. :-D
DTL za to, že je to asi nejpracovitější Andořan, takový administrátorský vorkoholik. :-D I když upřímně nechceme, aby se tak mordovala, jsme rádi, že ji to baví a že je to právě ona. :-) Ale nějaká ta pauza by ji prospěla. O:-) :-D
Pro naše klidné svědomí... :-)
Slaaneshovi za to, že dělá tu nejšpinavější práci a myslím, že mu ji rádi necháme na dobu neurčitou, nejlépe 10 let O:-).
Nezávidím mu, ale vybral si sám. :-D Je to o nervy a zvládá to dobře, díky! :-)
A Sargo za tu práci s články v zákulisí, která je taky potřebná. Věřím, že to bere dost času a má to výsledky. :-)

No a teď zpátky ke komunitě a takovému tomu melancholickému zamyšlení. :-)
Brm...
Vystřídalo se tu strašně moc lidí, někteří zmizeli, vyhasli, málem by po nich pes neštěkl, což je v mnohých případech škoda, stačí jen doufat, že nezapadli někde venku do bláta a udrželi si tu myšlenku, která je podle mě pro všechny fantasáky a sci-fiáky společná a to... Nějaký ten vnitřní obraz dobra a zla a snaha se tím řídit.
Nevím, píšu jen za sebe, ale příjde mi to tak, že lidi zde, stejně jako nad svými postavami, i nad sebou se rozhodují, dumají... A přemítají. Hodnotí a odůvodňují. Posuzují, jestli ten, či one skutek byl tím dobrým, nebo ne. A to si myslím, že by měl sám za sebe dělat každý člobrda a myslím, že takových člobrdů je tady mrtě, což je fajn. :-D
A možná proto jsem si odsud tolik lidí posléze oblíbil. Ten underground nás asik spojuje. :-D

Vůbec jsem prostě rád, že to šlape, že lidi stále baví hrát, baví je se bavit.
Že sem stále chodí většina lidí za zábavou a odreagováním se. Za pohodou a tak. Je to moc fajn. :-)
Bez toho by to nemělo smysl, na tom se myslím shodneme všichni. :-)
Brm, pár věcí, které jsem tu chtěl pochválit a poděkovat a tak jsem už zapomněl, nu což... Mizí to někam do ztracena, ale ten základ tu je. :-D

Důvod?
Mám mírné obavy z toho, že jste zapomněli. A na co, to si doplňte každý sám. :-)
Kvák, usmívejte se a děkuju vám všem, opravdu všem. :-)

Takže jelikož nevím, jestli se mě bude chtět kdy jindy napsat resp: napsat něco smysluplného a pěkného, jindy než těď, raději toho hned využiju=)

Jménem svým a především jménem svým, Vám všem milí Andořané a Andořanky chci popřát krásné Vánoce, Vánoční svátky a Silvestra. A jestli jste byli celý rok hodní, pak vám jistě Ježuch nadělí aspoň dva dárečky. Hlavně si nezlomte na tom šíleném náledí všechny končetiny a na Silvestra moc neabstinujte. Nevyplatí se Vám to...
A nakonec, do Nového roku hodně štěstí =)

Lolo the Great padol hrdinsky v boji 29.11.2006 vo veku 7655 rokov.
V jeho závete sa píše:
Uložte moje pozostatky do Údolia drakov, nech moja duša spočíva tam odkiaľ prišla.

Zajtra večer okolo 20:00 bude posledná rozlúčka s jedným z najväčších hrdinov Andoru. Pohreb bude v Údolí drakov.

Diky za vsechno lidem, co se mnou travili posledni rok, bylo to nejtezsi, ale nejlepsi obdobi myho zivota a dalo mi zatim nejvic. bylo to obdobi, ktery mi reklo, ze zivot stoji za to doopravdy zit, i kdyz se cloveku pod rukama hrouti vsechno co muze. A diky za to, ze se to tak delo, protoze jsem diky tomu postoupila o hodne dal. Po par letech opet vim, co to znamena byt stastna a naucila jsem se, ze svoje stesti ma kazdy ve svych rukou, staci se ho nebat a jit za nim. A ti lide, kteri tu se mnou byli, jsou soucasti myho stesti a jsem rada, ze jsem mela s kym ho sdilet.

Chtěl bych poděkovat hlavně jedné jediné osobě, která pro mne znamená všechno: PELLERON

Za to, že ji prostě mám.




A vy ostatní odpusťte, vás mám taky rád, ale když to se s timhle prostě nedá rovnat ;)

Odkráčeli s hlavami vztyčenými, v mnohém nepochopeni.Cítí, že dali hodně, ale přesto ne dost, aby se všem zavděčili.Odvedli výstavní výkony, aby si zajistili cestu vpřed a obohatili se o zkušenosti.A za své počiny si vzali tvůrčí závazek, břemeno těžší, než se na první pohled zdá....

Mé výsostné poděkování patří ochotným andorákům, kteří obětovali kus svého soukromého času a bavili nejenom sami sebe na letošním Koprconu.Úctu si zaslouží Marigold, Tlustý Míra, Zak a Zub.
Děkují moc nejenom pořadatelé, ale i návštěvníci...