Andor.cz - Dračí doupě online

Hehe

"Chce se mi z vás zvracet, vy bando poblitejch dementů," řekne velitel opovržlivě, kouknu na vás z despektem a odplivne si.

"Pokud vás před obědem neuvidím na trhu, tak vám tu náhradní halapartnu oběma narvu do prdele. Hlavicí napřed. Jasný? Jasný prasata?"

Načež velitel jenom zavrtí hlavou a vydá zbytku hlídky pokyn k přesunu.

Chudák Bastiano

Sergio? Kdo je Sergio? Já jsem Sergio!

"Jasnéějc to říct nejde." odpovím Alessandře a kleknu si na všechny čtyři.

Tak máš nejvíc stabilitu. Čtyři nohy. To je jak kůň a jak ten pěkně stojí. Pojd, zvedni se na zadní, pojď.

Snažím se narovnat a pomalu se i postavím na nohy.

"Vidíte pane? Jsem úplně v cajčíčečku. Uplně v pohodičce."

Nejsem. Chci umřít. Lehnout si a umřít.

Takovej pěknej kluk! Řekla o sobě Alessandra, která v rámci převleku za muže vypadá asi jako průměrný Bobin de Cross

Když zmíní slovo Francouzi, tak si jako slušný Ital odflusnu třikrát na zem. Fuj Francouzi!!!

"Zmrskat nepotřebuju, pro mě je dost trest, že vypadám takhle," mávnu zeblitou mokrou šerpou okolo na všecky ty rozmazaný blitky, které jsem tu nejdříve nadělala - a upřímně, tyvole, do mě se vleze víc, než bych čekala, je žaludek tak odhadem půlka mýho těla? Se na to musím zeptat Pepeho! A následně rozpatlala, když jsem se hrabala na nohy.
"Jinak jsem tak pěknej kluk..." znovu si odbrknu, ale tentokrát jde jen vzduch bez nádivky.

"My to zvládneme. Hned přijdem, pane."
Abych tomu dodala na důležitosti, tak se vyhrabu vratce na nohy.
"Sergio, dělej ty kokote ožralej, musíme se jít umejt ať nesplašíme smradem hajtry."

Muži s panáky

Vnímám tak na půl co se děje, ale chápu, že nám to asi prochází.

Snažím se znovu otevřít oči a utřít si pusu od blitek.

"Jasně pane strážmistr, já jsem už v pohodě!" řeknu a snažím se posadit.

Kurva, pokud budu chtít, ať hned vstanu, tak umřu.

Sowiboka

"Vy mrdky smrdící na slunci. Samozřejmě, že halapartnu po službě odevzdáte, vy hnědý fleky na podvlíkačkách, než se jdete zprasit jako nějaký levný Benátský kurvy. Kokoti. Máte takový kurevský štěstí, že tu v noci pronikli nějací Francouzští sabotéři, a nemáme dost lidí, i když část z nich jsou takový hovna, jako jste vy."

A znovu kopne do Bastiana, aby se konečně probral.

"Nejradši bych vás sráče nechal zmrskat a pak hodil na tejden hnít do šatlavy, ale chybí nám lidi, takže máte štěstí. Vstávejte, dejte se do pucu a hlašte se na stanovišti na koňském trhu. Dokážete to vy odporný prasata a nebo s váma musím někoho poslat?"

eeee pinco... Eeee.... Sowiboka?

"Jsme měli po službě, jenom jsme to nešli vrátit, bylo to daleko...." dobře, je načase začít trošku přemýšlet a nahodit si morálku. Nechci do šatlavy. Šatlava saje. Už jsem tam i krátce pobyla a není o co stát. Jsem na to moc... Moc sofistikovaný zločinec, abych byla v šatlavě.

"Vy si je nemůžete brát domů tady?" třeba mi projde, že v Urbinu jsou mnohem volnější pravidla! Však nás vidí, docela nahráváme tomu, aby věřili, že tam jsou dost volný mravy a stráže stojej na hovno s voctem.

Hm, vocet. By mi možná na zažívání mohl pomoct. Bez toho hovna teda, no. Přirozeně.

Pořád mu podávám tu šerpu.
"A vím co se stalo, už jsme se za to omluvili, jsme se vožrali, asi nedostanem zaplaceno, no..."
Mluví o těch vraždách? No beztak! To máme kapitána stráží, jeho společníka, pak ty dva templáře, pak dva náhodný strážný venku, co byli moc vlezlí a nakonec ty otravný chlapy u řeky a všecko je to jaksi na naše triko, žejo. Jsme někde od krve?
"Možná byla v hospodě nějaká rvačka... Neměli jsme se tak opít, ale ten svátek, no a to..."

Na chvilku se odmlčím. 
"Tak my se asi půjdeme umýt a pak se budeme hlásit u kapitána Gua... Guarnieriho." vylovím nakonec z paměti jméno. 

To není úplně nejlepší vysvětlení...

"Vy jste zejebali halapartnu? Mám to chápat, že jste byli ve službě, s halapartnou a přitom vám přišlo jako dobrý nápad se jít ožrat? To myslíte vážně?" a je vidět, že muž neustále zvyšuje hlas a začíná gestikulovat rukama.

"Zlít se jako prase v uniformě je problém, ale zlít se ve službě? Víte vůbec by čuráci co se stalo v noci? Zatímco jste měli mít službu?"

No, jak bychom to vysvětlili

Strážmistře, my jsme se zlili,
že to jste neviděli,
My medoviny jsme dneska popíjeli,
A pálenku též, pravicí salutění,
pak jak když mávnou, a dál jen zapomění.
Morituri te salutant,
Kdo nepije je buzerant...

Doma byste si to nedovolili co?
"To je pravda, pane..."
Zahuhlám, když usoudím, že je čas na trochu upřímnosti. Tedy - v Urbinu jsem nikdy nebyla. Ale doma v Benátkách bych si tohle fakt nedovolila! Proto to byla taková prdel, žejo!

Začnu se nemotorně hrabat alespoň do sedu. Do sedu na patách uprostřed blitek. Možná bych se z nich měla odvalit, nějak, ale tohle je momentálně moje maximum.
"Já nevím, co vysvětlit, pili jsme s těmi jinými chlápky, když viděli, co máme na, moment..."
Začnu před sebe nečekaně dávit nasucho zbytky žaludečních šťáv, takže se opřu v kleku o ruce a dávím se na všech čtyřech, jako čokl. Po chvíli se nadechnu, podívám nahoru na velitele a otřu si v marném pokusu hubu zeblitou rukou.

"Viděli ty šerpy a kyrysy a chtěli s námi moc pít. A pak už si nic nepamatuju."

Podívám se na šerpu města okolo pasu a začnu ji pomalu rozvazovat. Ne proto, že bych ji nechtěla rozvázat rychleji, spíše proto, že se teď celkově pomalu hejbu, tak nějak.
Když ji odvážu, tak ji veliteli začnu podávat.
"Já se - moc omlouvám, pane. Si to svlíknu, pokud chcete. I ten kyrys chcete? Halapartna je asi fuč... Myslíte že mi ji někdo ukrad?"

Hehe

"Si děláte prdel ne?" řekne nejspíše velitel hlídky, ne úplně shovívavým hlasem.

"Co to kurva znamená? To je zneuctění našeho města, vy urbinští kreténi. Doma byste si to nedovolili co? Alespoň jste se mohli převlíct vy prasata. Pokud hned nevstanete a nezačnete to vysvětlovat, tak vás vy hovada dám střízlivět někam do chládku. To by vám na tu bolavou hlavinku mohlo udělat líp!"

Rise and shine

Probudí mě mírný kopanec do noh.

Snažím se otevřít oči, ale moc mi to nejde.

"Co je, vždyť stávám..."

Ale nevstávám. Jsem rád, že otevřu ty oči, jak mi je zle a vidím nad sebou strážníky.

Kurva. To jsme asi včera přehnali... Já říkal, že půjdeme spát. Fuj, to je smrad blitek. Vždycky když cítím blitky, chce se mi přidat další blitky... kde je můj baret? Kde? eehrg

A natočím se na bok a hodím tam koláček.

"Mě je moc zle..." vydám ze sebe z posledních sil. A pak si lehnu na bok a zkusím zase zavřít oči.