Andor.cz - Dračí doupě online
Dobrodružství
Příhraničí 
Družina
| |||
 | Stodola (Všichni) Kluzký se ve stodole začne chovat trošku jako magor, ale když najde co hledá, tak to začne dávat smysl. "No chtěl jsem Ti to říct až tu budeme sami, když jsem viděl ty cejchy, ale holt jsi byl rychlejší." Pak začnou lítat rozkazy a není moc na co čekat. Ještě se rychle podívám na Freyu, ale pak už si hledím svojí práce. Rychle obhlížím co máme k dispozici a celkem jsem spokojený s tím co tu máme. V konečné fázi toho tu je poměrně dost na to, aby jsme se tady zabarikádovali. Hlavní budou ty dvoje sáně, které tu jsou. Míšovi jsou sice bytelnější, ale ty budeme potřebovat, tak by bylo fajn, aby to přežili. "Tak jo. Použijeme ty dvoje jejich sáně. Natlačíme je ke dveřím a dovalíme tam ty sudy. Nebude to sice ideální, ale prostě nám toho moc co jiného nezbývá." Popoženu Míšu a Betchana k nějaké akci. Ty kola by se hodila do oken, ale nemáme je bohužel čím přidělat, ale i když se hodí do saní, aby dělali další kryt, tak to bude skvělé. "Thore, za chvilku si zabojuju ve tvém jménu, tak doufám že se budeš dívat ty jeden zvrhlíku!" | ||
| |||
 | Zase sáně… (Aric, Betchan, Gab, Yuli) Na lavici se posunu tak, aby se Gab mohla pohodlněji opřít. Pak už ale jen poslouchám rozhovor s kouzelníkem. Nezní to tak špatně. Přece jen, Betchan je z nás tady na saních asi jediný zaměřený hlavně na přímý boj a kouzelník mi připadá jako celkem univerzální. Já to raději řeším z dálky, ale když není zbytí... „To zní rozumně...“souhlasím. Sice ta brokovnice nemá zase takový dostřel, ale pořád lepší než si protivníka pustit až k tělu. Stodola (všichni) Už to vypadá, že to proběhne v klidu. Ale tenhle náznak rychle zmizí. Překvapivě... „Tohle je jen proti sečným zbraním... Na ty tam dole nebude místo a tohle mi udrží odstup...“ odpovím Gab klidně protože podobnou reakci jsem čekal a poklepu na AKM na závěsu. „Mám druhý...I proti střelám.“ dodám a povyhrnu si rukáv, abych jí ukázal kousek dozlata oleštěného náramku. Co na tom, že je to jen starý měděný... „Prosím...“ požádám tiše „Vrátím se.“ dodám už normálním hlasem. Pokud amulet ale i tentokrát odmítne, prostě jej jen vrazím do kapsy a vydám se za Kluzkým. Nechci to dál zdržovat. Na AKM si ještě snížím jas kolimátoru aby mě ve tmě neoslnil a jen čekám na jeho pokyn k sestupu do tmy. Zaslechnu ještě nápad Gab s podtržením hlavního trámu. Jeden kůň by to asi nezvládl, ale pokud tu bude dost postrojů a přežije jich víc... Mohlo by to vyjít. Ale to už budou posuzovat jiní. | ||
| |||
 | Zase sáně… Posunu se tak, abych se dotýkala Alexe. Zima je mi tedy příšerná. Mám toho tady plné zuby a nejraději bych odešla teď hned. „Když selže diplomacie." Přikývnu a pak už jen poslouchám. Po každé větě přikývnu. „Umět se domluvit je zásadní." Souhlasím. A fakt bych si přála, aby to mladík zvládl i tady, … jenže o tom dost pochybuji. „Já umím od všeho trochu." Pokrčím rameny. „Ale rozhodně se nehrnu dopředu." Proč bych měla, když většina nepřátel je silnější? „Takže kdyby došlo na boj – ty a Betchan vyrazíte dopředu. Já a Alex vás budeme krýt a chránit Yuli?" Navrhnu, co mi přijde logické. Stodola To, co se děje po příjezdu, musím vydýchat. Protože to vypadá jako by nás Kluzký schválně vehnal do pasti. A teď hrál jen působivé divadlo. To je jako trocha závětří opravdu dost za riziko, že nás tu pozabíjí vampýři? Vampýři nebo kult… nebo možná vampýři a kult? Pro mě tedy ne! To jsme klidně mohli zůstat venku. Zadívám se na Freyu – fakt by mě zajímalo, kolik koní už takhle zabila. A jsem dost zvědavá, co se tu rozpoutá, až zabije prvního… no já to „naštěstí“ řešit nemusím. Protože moje místo je u dveří. Zatnu zuby. Takže jako jeden musíme fungovat až teď, jo? Kreténe! Sevřu brokovnici s několika novými, stříbrnými náboji. Jsi normální debil! Přikývnu. Kdybych mohla, tak střílím po tobě, abys věděl. „Fajn." tvářím se… odhodlaně, jako by mi bylo jasné, jaká skvělá šance očistit se, se mi tu nabízí. Než však stihnu vyrazit, objeví se Alex. Odhodlání na chvíli opadne. „Ty taky." Dostanu ze sebe přiškrceně. Když však přijde s tou nesmyslnou nabídkou, vytřeštím na něj oči. „Ses pos…." Polknu konec myšlenky o vyprazdňování střev. „V žádném případě! Ty jdeš do tunelu… já JEN hlídám dveře." Připomenu a amulet mu doslova vrazím zpátky. Dál o tom odmítám debatovat. „Možná by mohl některý z koní strhnout ten nosný trám." Ukážu na příslušný kus dřeva. „Až budeme utíkat." Houknu ještě na ty, kteří připravují barikády. Pak už se však vydám ke dveřím. Cestou přebiju Tokareva na magické a zkontroluji hůlku. | ||
| |||
| Stodola (všichni) „Jo, to jo...“ souhlasím s Kluzkým. Řím dřív odsud vypadneme, tím lépe. Pak už nás ale Benji směřuje do stodoly a to vypadá jako aspoň nějaký plán. Sice budeme všichni v jedné budově, ale budeme tam mít i sáně a budeme mít aspoň něco, kde se případně dá bránit. Tady by nás prostě mohli rozstřílet ze stran jedním obyčejným kulometem. Uvnitř stodoly nechám Kluzkého jeho pátrání a sám se zaměřuju spíš na hlavní vrata, zdi a podpůrné sloupy. Koně s cejchem Dolejší mluví jasně... Ty dvoje malé sáně by se daly klidně převrátit a použít jako bariéra... | ||
| |||
 | Stodola popisek (Obrázek je ilustrační, nepodařilo se mi najít pěknou zděnou stodolu :) )  Stodola je prostorná a nachází se zde hned několik věcí které se dají použít pro stavbu barikády. Jsou zde dlouhé Mišovi sáně a dvoje menší sáně patřící pravděpodobně Dolejší. Po stěnách visí stará loukoťová kola, a po zemi se válí několik dřevěných sudů. Na pravé části od vrat se nachází koně, kteří u sebe mají dlouhé dřevěné koryta na vodu. Dveře do sklepa se nachází na levé straně. Jsou u jednoho ze zadních nosných trámů směrem ke středu stodoly. Různě po stodole se nachází malé ale i větší kupky sena. Můžete si všimnout i pracovních nástrojů jako jsou vidle, motyky nebo různé lopaty a rýče. Na jedné ze stěn visí dokonce i staré cepy na mlácení obilí či stará rezavá kosa. Koně jsou volně uložení v jednom dlouhém boxu. Po levé straně vede žebřík do horní plošiny seníku, který končí kousek od střechy. Když se tam někdo postaví tak se určitě zvládne na střechu dostat. Všude přítomné seno vám moc do karet nehraje, stačí pár jisker a můžete si podpálit půdu pod nohama. Zdi jsou sice cihlové ale nosné trámy, střecha a různé přehrádky jsou ze dřeva. | ||
| |||
| Venku Mladík se na Arica otočí a odpoví mu "To nevím...žijeme tady chvíli. Je to první takhle velká bouře kterou tu vidíme." pak už ale zase odchází. Odpověď byla celkem chladná...taková bez emocí a zájmu. Kluzký si prohlíží okolí. Je na něm vidět že se mu tohle místo víc a víc nelíbí. Tiše Alexovi odpoví "Nemám vůbec ponětí. Mohl by to být nějaký kult nebo sekta...ale taky by to mohlo být něco horšího. Čím dřív vypadneme tím líp." to slovo schválně nevysloví, ale ty víš moc dobře co tím myslí. Pak už ale přijde Benji se Sestrami a pobízí vás aby jste šli do stodoly. " Dobře, bude lepší když zůstaneme blízko koní. Mišo zajeď tam se saněmi. Ostatní jdeme. " odpoví Kluzký a rozcházíte se směrem ke stodole. Stodola [Před vstupem ostatních ] Freya znovu nakreslila symbol vikingského kompasu. Tentokrát je výsledek lepší. Odhalila si celkem dvanáct cílů. Šest venku a dalších šest uvnitř té velké budovy. Ale i tak se nevyhneš pocitu že kouzlo nefunguje úplně správně. Jakoby se ho něco snažilo blokovat. [Po vstupu ostatních.] Budova je prostorná, má několik oken a velká vrata. Všude je dostatek sena a několik koní. Koní které jsou ocejchované znakem Dolejší který několik z vás pozná. Teď je to všem jasné. Obavy které někteří měli se potvrdily. Jestli v téhle osadě kdokoliv byl tak teď už tu není, a místo něj jsou tady vampýři. Kluzký začne lítat po budově jako fretka a s nadávkama přehazuje seno které leží různě po zemi. Jakoby něco hledal. Až nakonec najde co hledá. Poklop v zemi. Když ho otevře a do díry posvítí baterkou, všimnete si schodů které vedou do sklepení. "Já to věděl!! Musí mít nějaký úkryt před slunečním světlem." "Dobře...teď víme na čem jsme. Vsadím cokoliv na to že ten sklep bude propojený s tím velkým barákem. Musíme hodně rychle zmizet, ale v té bouři to nepůjde. " Otočí se na Freyu "Freyo, kolik času potřebuješ na ten rituál ? Použij tolik koní kolik budeš potřebovat...ale jestli je nějaká šance na to že utišíš tu bouři tak to udělej. My ti ten čas koupíme!" Pak se otočí na ostatní "Ty svině si myslí že nás mají v hrsti. Že netušíme kdo jsou a na to je dostaneme. Opevníme se v téhle stodole a přivítáme je vším co máme. Osika je pro ně smrtelná. Jeden dobrý zásah a je po nich. Stříbro je sice nezabije ihned, ale zvládne je svým způsobem paralyzovat. Když se jim do těla vpálíme dostatečné množství tak se budou jen svíjet na zemi v křeči. To samé magická munice. Krystaly které jsou v ní použity s nimi zvládnou pěkně zamávat. Aricu, říkal si že si cítil někoho kdo umí používat magii. To bude určitě královna. Zkuste ji spolu s Yuli najít pomocí vašich schopností, ať víme kde přesně je a co dělá. Proti magii krve nám jsou v noci amulety téměř k ničemu. Zneškodnit ji bude cíl číslo jedna. Izumi hlídej dveře a hlas veškerý pohyb. V momentě kdy se ty svině začnou hejbat tak nám to ohlas. Musíme je držet dál od nás. Jestli se dostanou dovnitř tak máme jenom zlomek šance na přežití. Betchane, Mišo. Použijte všechno co se dá na vybudování barikády ze které se bude dát střílet. Betchan pak zaujme místo u vrat spolu s Izumi pro případ že by se nějaký z těch hajzlů dostal moc blízko. Alexi, ty se mnou zajistíš sklep. Okrajem se podíváme kam vede a co s ním můžeme udělat. Jestli se dá využít pro náš prospěch. Pokud ne, tak ho zavalíme. Vrátíme se co nejdříve, tady nahoře bude každá ruka dobrá. Benji, ty tady na to dohlížej a pomoz Betchanovi s Mišou. Jen co bouře opadne, probijeme se ven." začíná Kluzký rozdělovat práci. Na moment se zarazí a podívá se na Gabrielu. "Teď musíme fungovat všichni jako jeden, jinak si můžeme rovnou vykopat hrob. Běž zatím hlídat s Izumi. Střel každého vampýra který se přiblíží. Napal do něj všechno co máš. Miř na hlavu, srdce a nebo nohy. Pokud je dostaneme na zem tak budou snažší cíl." Tón jeho hlasu je jiný. Jako by ti dával šanci se trochu očistit. I když ti stále nevěří, teď je možná chvíle na to ho překvapit. "Nevíme za jak dlouho si pro nás přijdou, ale věřím tomu že to dlouho trvat nebude. Musíme se stihnout co nejvíce připravit. Nešetřete municí, mrtvým vám bude na nic. Kdo bude mít možnost na zemi dorazit jednu z těch sviní ať to udělá. Ale dávejte si pozor, mají neskutečnou sílu a rychlost...a to nemluvím o jejich regeneraci. Dobře, všichni do práce...je na čase nakopat pár vampýřích prdelí ! " | ||
| |||
 | Gabriely doplňující otázka mě malinko zaskočí. Nikdy zatím nebylo potřeba něco takové definovat a když na to přišla řeč, prostě jsem nebyl připravený. Po chvilce přemýšlení vymyslím jednoduchý, ale snad dostatečně vystihující popis svého přístupu k boji. "Když selže diplomacie? Bariéry, spoutání, porcování." prsty znovu ťuknu na sekyrku. "Takže když dojde na nejhorší, nejspíš se budu motat někde v první řadě. Ale divila by ses, s kým vším se dá domluvit, když najdete společnou řeč." doplním z portfolia zkušeností ještě z Gymnázia. Pak se ujme slova Alex, který přihodí svoji špetku o stylu a zbraňovém arzenálu, což mi připomene, že mám v záloze ještě pár věciček, co by stály za zmínku. "Když by bylo nejhůř tak mám u sebe ještě včelu a dva ohnivce." Nebylo to bůh ví co, ale lepší než drátem do oka. "No a co je tvůj styl?" vrátím otázku Gabriele. | ||
| |||
| Válečná porada? (Aric, Betchan, Gabriela, Yuli) Do dohadování mezi rytířem a kouzelníkem se nezapojuju. Vlastně jsem trochu rád, že se do něj opřel i někdo jiný než já, ale nemám v plánu - minimálně prozatím - přilévat další olej do ohně. Gab se pořád snaží přesměrovat konverzaci k praktickému boji, což mě nijak nevadí. Sice jsem už fungování kouzelníků trochu viděl při souboji s nekromantem, ale znát něco víc z jejich schopností se může hodit... "Já mám obyčejné sériové AKM s kolimátorem, takže se s tím líp střílí i po tmě... A to SVT po Katrin má akorát obyčejnou vojenskou optiku, takže za tmy nebo jiných horších podmínek je prakticky k ničemu." přihodím své bojové připomínky. Vlastnosti AKM tu zná asi každý, takže je mi celkem jedno, kde budu, když mi nikdo nebude stát v cestě. Rozhodně ale hodláme dodržet slib, který jsem dal a tomu bude podřízené mé fungování. | ||
| |||
| Tady na voze Znovu se otočím od Alexe k ostatním. Nedávám to znát, ale jsem potěšena. Možná to tak nevypadalo ale o tomhle mi šlo. Konečně se bavíme o tom, kdo má jaký styl boje a co od sebe můžeme čekat. Neřešíme žabomyší války a hádky o ničem. „Tak dobře. A co je tedy tvůj styl?“ Kývnu na Arica. Rozhodně se nesnažím znít útočně. Pohledem sjedu k sekeře. Pozvednu obočí – tedy ne, že by to ve vánici mohl někdo vidět. „Jakou taktiku navrhuješ?“ Doplním. | ||
| |||
| Rytířovo uvažování je úplně mimo moje chápání. Co je horší, ani neposlouchá, co mu tu říkám. Jasně jsem řekl, že je opatrnost na místě, ale k němu se to zjevně nedostalo. Pokud v něm informace o tom, že hned po vjezdu do osady nás čeká boj vyvolá pocit pochybností, tak je u něj něco opravdu špatně. Rozhodně nemělo smysl se pokoušet o další interakci. Jeho mozek očividně operoval na úrovni "čemu nerozumíš, to nakrájej" a s tímhle smýšlením nešlo nic dělat. Situace by se tímhle nejspíš uzavřela, kdyby se do toho neozvala Gabriela. Tak mágové by se měli držet ve středu? Podívejme... Kolik mágů asi zná a s kolika z nich zažila nějaký boj? neubráním se drobnému pobavenému úšklebku. Nejspíš to bude krásně kulaťoučká nula a problém? Ruka mi instinktivně sjede k závěsu sekyry, která rozhodně tvrdila něco naprosto jiného. Mě skrčeného vzadu nikdo nikdy neuvidí. "Měli?" položím spíš řečnickou otázku, protože tuším, o co jí ve skutečnosti jde. Bitva s nekromantem naznačila a Kluzký k tomu jen přihodil. Myška, co hledá úkryt, ve kterém by se mohla schovat, než se problém přežene. Držet si takový nástroj u sebe pak přeci dávalo smysl. Škoda... "To není můj styl." lehké pokrčení mrazem ztuhlých ramen, které možná nebylo ani postřehnutelné. Už po bitvě s nekromantem muselo být všem jasné, že do mága z pohádek, který stojí někde vzadu, jsem měl fakt daleko. | ||