Po jídle

"To chápu. Jen. Moje magie je svým působením trochu pochybná a tak mám obavy, zda mě nějaký z cechů bude chtít přijmout do svých řad." Povzdechnu si. U strážců zákona by to, ale bylo jistě stejné. Moje magie bude vždy budit pozornost. Je sice mocná, ale děsivá pro okolí a z toho jsem já smutný.

Po dobrém jídle se usměji na mého hostitele a jeho manželku.
"Děkuji za jídlo. Bylo výborné. Věřím, že se nevidíme naposledy a jistě se zde někdy zase objevím. Vlastně bych se i rád podíval do vašeho obchodu, zda bych tam nenašel něco, co bych od vás rád odkoupil."
Jediné co mě nyní napadá je látka. Pokud bych našel nějakou velmi kvalitní, tak by se mi hodila velmi při kouzlení.

Magnólie - Cech Sabertooth

Aha. Dole tedy nikdo není. No. Minimálně se zdá, že to tady mají dobře organizované a to je základem pro všechny fungující cechy. Tedy to si myslím, ale vzhledem k mojí rodině vím, že dokumenty jsou peklo a je třeba v nich mít pořádek.
Vrátím se v moment, kdy se už dívčina láduje jídlem. Vypadá, že jídlo je opravdu chutné a nebo má ona opravdu hlad.
Aaa, takže mají dobrého kuchaře. To je více než vítaná správa.
Nkaouknu tedy ke kuchyni, aby jsem zjistil, kdo je onen kuchař a mohl jej pozdravit.
"Zdravím. Jsem Baltyr. Doslechl jsem se, že by tu měl vařit úžasný kuchař. Bylo by možné dostat také brambory a kus masa?"
Snažím se mluvit mile a vesele. Nevím, kdo tam bude, ale to snad zjistím.

"Díky mojí magii můžu sebe a případně i další přepravit na jakékoliv místo, kde jsem byl, nebo jsem jej viděl. Někdy stačí jenom kvalitní snímky, jednou dokonce stačil i obraz, ale lepší je, když to místo rovnou navštívím a projdu si jej."
Shrnu svůj záměr.

Karetní souboj
Veric, Oberon, Aileen

Nová karta padla do bojiště. Spalující žár. Z karty vyšlehly plameny a rozskočily se do stran. Nejprve jiskry přeskočily na Verica ze kterého pak postupovaly po vlasech a spalovaly je. Stejným způsobem přeskočily i na Macaa a Wacabu a začaly spalovat vlasy, které věznily je až doputovaly k Flare, která vykřikla bolestí, když karta sežehla vlasy až ke kořínkům a padla bezmocně k zemi. Následně se Flare rozplynula.
"Macao jdeme na to!"
Vyrazil Wacaba kupředu a vypustil oblak kouře, který se zformoval do pěsti a srazil k zemi druhou postavičku našeho soupeře a ta se rozplynula také. Macao zaplál opět fialovým bičem a šlehl našeho soupeře. Ten se nespokojeně zamračil.
"Dobře spratku přitvrdíme."
Hodil na stůl další kartu, která temně zazářila. Obrovská magická síla se uvolnila zaplála fialovým světlem, ze kterého se objevila ještě zlověstnější postava.

"Zmizte otravní červi."
Ušklíbla se postava, která nesla název Hades a přešla do magického postoje.
"Grimoire Law!"
Zaburácel jeho hlas a pak se zablesklo fialovým světlem. A Macao i Wacaba vykřikli a rozplynuli se. Veric ucítil palčivou bolest po celém těle, která ho skoro srazila do kolen.
Tohle bylo docela něco jiného, než první zásah. Zdá se, že rozehřívání skončilo. A Vericovi přisla další karta Juvia Roxar.

První zastávka Magnólie
Dante

Majitel domu tě poslouchal a mezitím jedl. Pak upil ze své sklenice a mírně zavrtěl hlavou.
"Myslím si, že pro místní strážce zákona by Vás bylo škoda drahý pane. Nehledě na to, že k mágům se nestavějí vždy otevřeně. Není to ještě tak dávno, kdy byli všichni mágové dost tvrdě pronásledovaní."
Prohodil a pak chápavě přikývl. Od jeho ženy sis vysloužil přívětivý úsměv. A tak jste spolu v poklidu pojedli a pak šla žena sklidit nádobí. Hermit si utřel rty do ubrousku a usmál se na tebe.
"Děkuji, že jste přijal mé pozvání. Kdykoli budete chtít rád Vás tady zase uvidím ať již v záležitosti pracovní, nebo osobní."
Usmál se přívětivě a pak nechal prostor k tobě, abys s ním mohl volně hovořit, než se Vaše cesty zase rozejdou.

Magnólie - Cech Sabertooth
Baltyr

Sešel jsi dolů o něco pomaleji, než dívka a zamířil do kanceláře odevzdat formulář. K tvé smůle tam však nikdo právě nebyl, ale naštěstí na stole byla docela dobře vyznačena kartotéka ve které se nechávaly aktuální dokumenty, aby každý nemusel čekat, až se příslušná osoba dostaví. Když jsi se vrátil pak zpátky do společenských prostor usmála se zubatě na tebe dívka s talířem plným brambor a hlavně velké flákoty masa, kterou porcovala příborem a cpala do sebe, jakoby týden nejedla.
"Jen houkni do kuchyně, co chceš a za chvíli to tu máš. Máme toho nejlepšího kuchaře."
Libovala si a vůbec jí netrápilo, že na tebe mluví s plnou pusou.
"Hmmm mapování města. To zní zajímavě, ale taky jako spousta chození a ztraceného času. Co je na tom tak důležitého?"
Naklonila hlavu tázavě na stranu a poklepala si vidličkou na rty, když tě sledovala.

Karetní souboj

Tiše jsem zajásal, když mí chlapci zasáhli toho šmejda, ale z tváře se mi radost brzy vytratila, jakmile se do toho soupeř opřel s novou postavou, která nejenže ochromila oba mé bojovníky, ale zároveň se ovinula okolo mě. Zatnul jsem zuby, když jsem ucítil, jak se mi vlasy stahují okolo těla.
"Kruci fakt záludná hra."
Napínal jsem svaly, abych nedovolil vlasům mě více stáhnout a koutkem oka jsem se podíval na karty, které jsem měl k dispozici.
"Posilující žár, Úder hromu, Gray Fulbuster, Nezlomná duše a Tajemný řetězec....co z toho mi pomůže dostat se z téhle šlamastiky?"
Konečky prstů jsem se s námahou dotkl jedné z karet.
"V tom případě já hraji posilující žár!"
S vyložením většího úsilí jsem hodil kartu do hrací plochy v očekávání, co se stane.

Magnólie

Jídlo je opravdu dobré. Je to velká změna o proti tomu na co jsem byl zvyklý ze své domoviny. Prosté a jednoduché jídlo. Hlavní je, aby bylo výživné, než chutné. Tedy to tvrdil otec. Matku to prý štvalo.
Na své cestě jsem měl možnost ochutnat mnohá jídla, ale tohle je opravdu domácí a přitom i tak lahodné. Pan Hermit musí být ve svém manželství jistě šťasten.

"Ještě uvidím. Uvažoval jsem ještě o možnosti spolupracovat s místními strážci zákona, ale cech mi možná bude vyhovovat více."
Jsem zvědavý jak na to zareaguje. Podle toho budu moci zjistit, jak je to zde se strážci zákona. Lidé na veřejnost jistě nevypustí nic proti nim, ale v soukromí i obličej může vydat za hodiny rozprávání.

"Pokud dovolíte, tak bych si nejdříve rád vychutnal toto výborné jídlo a teprve pak řešil věci ohledně případného obchodu."
Usměji se u toho na ženu, která to má toto lahodné jídlo na svědomí.

Magnólie - Cech Sabertooth

Zajímavé podání ruky. Bud to dělá kvůli drápům, nebo má opravdu sílu a má obavy, aby mi neublížila, ale spíše bych to viděl na ty drápy. Ona samotná bude ten pohodový typ, který má skoro vše na háku a většinou se baví. Je však na ní spoleh a navíc dovede brát věci vážně, když je to potřeba a právě tehdy je i nejvíce nebezpečná.

"Půjdu jen odevzdat tenhle formulář a pak si také půjdu něco dát. Jinak mám v plánu projít se po městě, aby jsem si jej mohl zmapovat."
Zamávám formulářem.
Mapování města je vzhledem k mojí magii hoodně důležitá věc. Díky tomu budu schopný ve městě chodit sem tam a být mobilní a nápomocný případně ostatním. Navíc budu moci vždy hned přivést pomoc, když to bude třeba.

Scházím tedy dolů, aby jsem šel odevzdat formulář.

První zastávka Magnólie
Dante

Jídlo bylo opravdu dobré. Mohlo by se měřit úplně v pohodě s luxusní restaurací. Paní domu se opravdu vyznala a měla to v ruce i oku. Kdo ví jestli, někde nevařila, jako profík ať nyní, nebo v minulosti. Pan Hermit tě při jídle bedlivě poslouchal a vypadal velice zaujatě.
"Mm mmm zajímavé. Fascinující. Jak se zdá máte před sebou ještě náročnou cestu. Doufám, že najdete, co hledáte."
Potřásl hlavou a krátce se zamyslel.
"Hmmm.....pravidelně mě tu navštěvují nejrůznější dobrodruzi a mágové. Když se tu objeví někdo, kdo by mohl odpovídat Vaší žádosti zkusím Vám dát vědět, zvláště pokud se plánujete zdržovat ve městě. Věřím, že cech ať již jakýkoli takového chlapíka, jako jste Vy rád uvítá."
Určitě narážel na to, jak jsi mu pomohl, ale na druhou stranu před svou ženou to zase nějak více nerozpitvával. Nejspíše to nebyla kapitola jejich společného života, kterou by se jí chtěl chlubit.
"Je, něco co byste potřeboval sehnat? Myšleno vybavením. Můj obchůdek nabízí kde co a věřím, že bych Vám mohl nechat i nějakou pozornost podniku. Cením si svých zákazníků i přátel."
Usmál se přívětivě a přátelsky. Alespoň někteří lidé dokáží být opravdu vděční.

První zastávka Magnólie

"Také doufám."
Odvětím a uvažuji, že bych měl tedy navštívit i onen Sabertooth, i když hodlám se přihlásit ke členům Fairy Tailu. Přeci jen je to známější cech a jako takový bude mít doufám lepší přístup k informacím. Pokud ne, tak snad bych mohl následně spolupracovat trochu s policií. Při nejhorším pak zabrouzdal do zdejších temnějších vod.

Usměji se na domácí, když přinese nádherné jídlo. Ihned si vzpomenu jaký mám hlad a již se mi zbíhají sliny.
No ostýchat se nehodlám a proto se pouštím do jídla. Samozřejmě slušně, podle etikety, jak se patří. Nehodlám tu zanechat špatný dojem. Mít známosti se vyplatí a pokud o vás mají dobré mínění, tak tím lépe. Tak to myslím říkal matčin otec, když jednou přijel na návštěvu.

Polknu sousto a vzhlédnu od jídla.
"Existuje kouzlo, které se můžou naučit jen tři tipy mágů a magie světla je na rozdíl od ostatních dvou častější. To kouzlo může zlomit prokletí, takové, které brání tomu, kdo jej má, aby jej sám zlomil." Myslím, že je dost jasné kam tím mířím a proto skloním hlavu a pokračuji v jídle.

Magnólie - Cech Sabertooth
Baltyr

S úsměvem ti rukou potřásla. Její stisk nebyl nijak drtivý, nebo překvapivě nepříjemný. Prostě takové obyčejnější podání ruky, když si dávala asi i trošku pozor, aby tě zbytečně nezranila svými ostrými nehty, které by se daly nazývat klidně i drápky.
Nad tvou otázkou jen krátce zauvažovala a pak se zasmála a opřela se zády o stěnu.
"Překvapivý klid co? V cechu většinou bývá rušno. Ale abych zodpověděla tvou otázku, tak ano většina je nyní v terénu a plní zakázky. Navíc nemáme zase tolik členů, takže není tak obtížné představit si cechovní budovu prakticky prázdnou. Vždy tu ale někdo zůstává, aby dohlédl na běh cechu a to, že nám tu nikdo nebude dělat brajgl."
Vysvětlila a poklepala si zamyšleně prstem na bradu.
"Je dobře vidět tu novou krev. Dodává tona pocitu, že se cech rozvíjí a je o něj zájem. Věřím, že jednou Sabertooth dosáhne svého někdejšího věhlasu."
Odrazila se od zdi a vykročila směrem k schodišti do patra.
"Jdu si dát něco k jídlu. Jdeš taky, nebo máš jiné plány?"
Ohlédla se ještě na tebe, ale nijak extra nečekala a energicky si to hopkala dolů po schodech. Neposedné děvče.

Magnólie - Cech Sabertooth

Hmm. Není to tak hrozné jak jsem čekal, ale mohlo to být i lepší. Přesto je zde spoust možností, jak prostor využít a pokud přeskládám aktuální nábytek, tak vznikne více prostoru a to nejen opticky. Navíc to celé bude vypadat útulněji, ale nyní na to nemám energii. Vyplním ten formulář a poté si dám dvacet, nebo rovnou čtyřicet.
Dotazník je dost prostý a vyplním jej dosti svědomitě. Přesto pá drobností vynechám, jako to co se stane, když je něco v Prostorovém čtverci a já jej zruším. I tak má moje magie spoustu, opravdu velkou spoustu velmi zajímavých možností využití, ale většinou jsem je používal k zabíjení. To musím trochu ubrat a vydat se trochu jiným směrem. Musím zaměřit magii i trochu více strategicky. Možná, když by jsem se naučil materiální tvorbu a mohl pak tvořit nějaký kov, nebo něco takového, i když kov není nic moc.

Spánek Králů. Po tak vyčerpávajícím dnu mě nemohlo potkat nic lepšího. Nic zajímavého se mi nezdálo, jako vždy byli sny dosti strohé a hranaté.
Spolu s dotazníkem v ruce, kterým si při zívnutí zakryji ústa, vyjdu na chodbu. Tam už potkávám další tvář tohoto cechu, s kterou jsem zatím neměl možnost se setkat.

Myslím, že tohle děvče patří mezi ty. Před kterými mě matka jako malého varovala. Mám, ale rád zvířata a její tak trochu netypický vzhled mě přeci jen trochu zaujmul. Na moment se pohledem zastavím i u jejích ňader, ale to pouze kvůli pruhům na jejím oblečení, které mě zaujali mnohem více, než právě ňadra, která jistě ráda dává na obdiv.
Mávnu jí na pozdrav rukou, kde mám znak cechu a poté co se přiblíží se usměji.
"Těší mě. Baltyr Urusai."
Podám jí ruku k potřesení a přitom se připravuji na to, že by mohla něco udělat, jelikož mám podezření, že její magie bude tělesně zaměřená.

"Je tu vždy takhle mrtvo, nebo je většina na plnění zakázek?" Optám se, aby nestála řeč.