Andor.cz - Dračí doupě online

Ráno všem

Amiel

Putujete pomalu celou noc. Jelikož jste její velkou část strávili na lodi už pomalu svítá.
"Nejde o tvůj věk, ale o to, že ještě není vše dáno. Mnoho věcí záleží na tvých budoucích volbách. Zatím jsi udělala první krok a ty další tě povedou ale kam to záleží natobě."
Obajsní s klidem a v dálce uvidíš nějakou vysokou věž.

Onyx

V údolí uvidíš malou vesničku. Kouř stoupá z komínů domečků z kamene. Sem tam zahlédneš i nějakého toho obyvatele jak se mihne dole mezi domky. Co tě ale upoutá více je něco co zatím pořádně nerozeznáváš, ale blíží se to z druhé strany údolí a je to v celku mohutné né však tak jako ty. Otázkou je co je to?

Oerkhan

"Dobré."
Kývne rozdá na stůl tři misky s nějakou kaší. Vypadá však dobře. Ještě si popřejete dobrou chuť a začínáte jíst.
"Co vás sem vůbec přivádí?"
Zeptá se nakonec starý muž a upře na tebe své černé oči.

Nalaya

Ráno se budíš s prvními paprsky slunce. Zanedlouho zaklepe a následně vstoupí jedna služebná.
"Přeji dobré ráno paní a doufám, že jste se dobře vyspala. Měla byste se obléci brzo bude snídaně."
Usměje se a čeká zdali po ní něco budeš chtít.

Ráno

Ráno. Pomalu se rozmotám z klubíčka, ve které jsem se na noc zamotal. Pečlivě zavětřím, aby mi nikdo kdo se za dobu mého odpočinku dostal moc blízko neunikl. Dobře. V dobrý náladě vylezu z jeskyně ven a po krátkém rozhlídnutí si konečně dovolim protáhnout tělo. Zastavím až ve chvíli, kdy cítím jak se mi o pravou zadní nohu pokouší křeč. Ihned se uvolním a nechám sluníčko, aby mi prohřálo tělo.
Co to je? Kdo ruší můj odpočinek? Pachy naberou na síle stejně jako zvuky. Lepší by bylo se do toho nemíchat. Udělám krok opačným směrem než přichází zvuky než se zase zastavím. To nezabírá. Posledně jsem taky odešel a byl z toho problém. Kdybych se podíval, tak bych věděl, že se tam připravuje jízda ... Dobrá nálada utrpí první šrámy. Nezbyde než se podívat. Opatrně se dojdu k vrcholku hory, zatímco našlapuju potichu jako kočka. Když najdu dobrou pozici, odkud údolí pozorovat, položím ven jen hlavu a přes přivžená víčka sleduju dění.

Usedlost na cestě

Místo vesnice statek, ale jak se říká, darovanému koni na zuby nekoukej. Rodina žijící na farmě mne přijala vlídně, nabídla mi nocleh i jídlo a já s díky přijal. Druhý den mne probudí vůně snídaně a pán domu, který mne na jídlo pozve.
"Děkuji ti, dobrý muži" poděkuji muži, obléknu na sebe své staré brnění a s mečem v ruce se vydám do vedlejší světničky na snídani.
"Dobré ráno přeji, paní" pozdravím statkářovu ženu a lehce se jí při to ukloním. Poté i s nimi usednu ke stolu a zároveň s nimi se dám do jídla.