| |||
Před učebnou 303 ---> Směr společenka směsiAine, Draco Jakmile vyjdu ven, opřu se o nejbližší zeď a prsty si upravím účes. Ruce na hlavě nechám, abych si promnul spánky a uvolnil tím stres. Z neznámého důvodu mne začala dosti bolet hlava, pravděpodobně to bude z těch výparů, které se linuly z kotle ostatních. Hluboce si oddychnu a na krátkou dobu zavřu víčka. Z mého rozjímání mne vyruší Aine, která s leknutím odejde někam dál. Nevím kam a ani nemám přílišný zájem o to to vědět. Jen ji s obdivem pozoruji, než mi zmizí z obzoru. Znovu unaveně vydechnu a pohledem přejedu své pečlivě vyžehlené kalhoty. Stále je pro mne skrytý fakt, jak to takto může vydržet. Přejedu dlaní po povrchu, až se dostanu k pravé kapse. Z té poté vytáhnu pozlacené vyklápějící se hodinky a zkontroluji čas. Než je ale opět schovám zpět do temné hluboké kapsy mých kalhot, pohlédnu na vyrytý citát na horní straně. Slabě se usměji a v paměti si vyobrazím tu osobu, která ty slova osobně tam vyryla. Už jsem chtěl odcházet, když v tu chvíli mi v hlavě začne hrát Oranilovo hlas. "Ach tak..." spíše zamumlám než vyslovím a lehce vykročím... někam.. nevím, kam mám namířeno a nevím, kde skončím, ale vím, že touhle cestou šla před chvílí Aine. Než se ale vzdálím, narazím na ředitele, který mi svým nadřazeným hlasem začne dávat rady, kam by má cesta mohla směřovat. Cením si jeho zájmu, ale přesto se vydám na túru. Poděkuji mu a s pozdravem odcházím směrem ke společence, ale "bůh" ví, kde skončím... Budu se procházet zatím |
doba vygenerování stránky: 1.6157510280609 sekund