Andor.cz - Dračí doupě online

Elfí Město


Pozorně poslouchám elfa.
Smlouvy, to je ono. Určitě musí existovat nějaká stará, téměř zapomenutá smlouva aby vám někdo přišel na pomoc. A pokud ne.. Umím smlouvat. Seženu vám pomoc.
Někdo si tu hraje na hrdinu, že ?
Símtě. Shrábnu odměnu a padám.
Jestli to nevadí, ještě bych se pár hodin zdržel a pak se vydal na cestu. Jistě máte důležitější věci na práci než se starat o zraněného dlaka.
Nadhodím čas svého odchodu a rozhlédnu se, jestli jsem jediný raněný a co se vlastně kolem děje.

Pohřeb a děda

S posádkou jsme uspořádali kapitánovi náležitý pohřeb. Pohřbení do moře, jak se pro námořníka sluší a patří.
Při pohřbu nezůstali moje oči suché, nakonec jsem se loučila s otcem... říká se, že krev není voda. Ale v tomhle případě na krvi nezáleželo.
Stařík po pohřbu na mě promluví. Přikývnu. „Ještě okamžik.“ Řeknu a začnu se loučit s chlapy. Všechny jsem je objala, políbila na tvář a nabádala je ať si dávají pozor ať je nemusím znovu zachraňovat.

Pak se staříkem odejdu. Nasednu na koně a ohlédnu se na loď.
„Dobrá....“ Otřu si naposledy oči.
„Tak o co tedy kráčí, čaroději? Kdo mě má potřebovat? Skoro to zní jako kdybych snad měla zachraňovat svět nebo co.“ Mrzelo mě, že jsem se svou rodinou nemohla zůstat déle. Ale ten děda byl tak neodbytnej... pořád mě naháněl kdo ví kam.

Cesta

''Nejkrásnější část dne problémová a vražedná noc.....královně meče nedám...už nikdy nebudu sloužit koruně pche...bude my stačit zabijet zakrslé či velké bastardy za kus žvancepousměju se a v rychlosti si pohladím jizvu na bradě.
A ch jo ..vyhrknu ze sebe protože sem se přemluvil že se hodím do poklusu..
Ve tmě za cestou se rýsovaly opravdu zajímavé stíny které mě několikrát donutily zastavit obezřetnost na cestě je na místě .
Fuu měl bych přestat kouřit od tý doby co sem byl s trpaslíkama už neběhám tak jako dříve .

Železné hory

Pomalu se ohlídnu v temném okolí a přežraně si odfrknu. Za poslední dny z okolí skoro vymizely lesy, stejně jako zvěř dost velká aby se v nich musela ukrývat. Vidina nehostiných hor mě donutila ulovit a sežrat párek srnců, kteří mě teď v žaludku nehezky tlačí. Měl jsem je raději napřed roztrhat na menší kusy.
Přes veškerý nepohodlí, ještě chvíli pokračuju v cestě kamenitou krajinou. Před chvílí jsem narazil na vyšlapanou stezku těch malých dvounožců. Opatrně jsem se přes ni proplížil, abych nezanechal nějaké stopy, ale dokud nebudu dostatečně daleko nebudu mít jistotu že za mnou nepolezou. Tihle a jim podobní mají otravný zvyk útočit na potkání a nedají pokoj dokud nezabiju každého v dohledu. Nemluvě o tom že se balí do kamených skořápek, které mi skřípou mezi zuby a nechutné schopnosti začít dolézat když nekterého z nich zabiju. Proto se jim většinu doby snažim vyhýbat.
Tady by to mohlo stačit. Líně se protáhnu až mi zatrne v hřbetních trnech, kde ostatní draci prý mají křídla. moje nové nocležiště je vrcholek mohutného převisu na jedno z místních pahorků. Stočím se do klubíčka a hlavu si uložím na konec obtočeného ocasu. Díky mým hrubým šupinám vypadám jako další kus skály a prach cesty se postará o správné zabarvení. Ráno sem to tu bude pěkně vyhřátý sluncem. Naposledy pootevřeným okem zkontroluju okolí než usnu. Možná tu budou i ostatní draci.

Sídlo

Schovávám se v útrobách rodinného letohrádku. Je to již několik dní, co jsem se zde schoval v naději, že přijdou další přeživší. Zatím však nikdo nepřichází, a tak jsem obklopen pouze služebnictvem.
Zprávy z venku jsou více než příznivé. Král považuje záležitost za vyřízenou a svou pozornost na Zářivou jednotu a draky.
5 dní! Pět dní a nikdo nepřijel, letí mi hlavou, když procházím neklidně po prázdném sále. Už nemá smysl čekat, nikdo už sem nepřijde......teda, nikdo přátelský. Napadne mě dovětek a zastavím se. Komoří! Vykřiknu do prázdna a čekám, až se otevřou dveře. Malá bledá postava vstoupí a já spustím. Odjíždím, ať mi připraví koně a zabalí hodně měchů s krví. Čeká mě dlouhá cesta. Potom ho pohybem ruky vykážu.
Podívám se na obraz Luciuse, který visí nad hlavními dveřmi. Je čas, otče! Řeknu tiše sám sobě a odejdu do svých komnat. Sbalím si zbraně, zbroj a prosté oblečení. Myslím, že nějaký čas na honosné bály chodit nebudu. Potom na sebe hodím cestovní kabát a vyrazím.
Kdyby přijel někdo z rodu, tak mu to předej A podám komorníkovi zapečetěný dopis.
Vyhoupnu se na koně a vyrazím. Když konečně opustím pozemky letohrádku, zastavím se na cestě a zapřemýšlím se, kdo bude o králových plánech vědět nejvíc. Netrvá mi dlouho, než si uvědomím, kdo jsou královi největší vazalové.
Tak jedem. Řeknu té nemrtvé hroudě, která mě veze a vyrazím dál.

Arvin

Když se objeví kapitán, zadívám se na něj i na list, který nese. Docela mě překvapí, když řekne, že Deiren je pryč. Postavům se králi po boku, abych mohla nahlédnout do dopisu také a číst si ho zatím co ho Arvin čte. Tiše se mračím a vůbec se mi to nelíbí.
" Ano.. budeme muset pokračovat sami." pokývnu hlavou a podívám se na Kapitána. Jakmile zmizí zakroutím hlavou.
" Nechce se mi to moc líbit. Jen tak by nezmizel... " šeptnu a spletu prsty před sebou.
" Tohle není dobré znamení."

Nalaya-novinky

"Ano jsou krásné.....No pokud bude možnost rád se přijedu podívat."
Usměju se ale na další otázku už nestihnu odpovědět, protože přibíhá kapitán Orwel a udýchaně na mne volá.
"Můj pane! Můj pane!"
Dobíhá a podává mi list papíru.
"My lorde Váš přítel ten Deiren je pryč! V jeho pokoji zůstalo jen tohle."
Ukáže na list papíru, který vezmu a začnu ho číst ale tak, aby na něj viděla i Nalaya.
"Drazí přátelé. Vím, že vás tímto asi zklamu, ale zjištění toho, že je v tomto království prastará mágská škola, kde učí Dibron o němž vyprávějí legendy neudržel jsem své nadšení pro magii a byl nucen odejít a co nejdříve školu najít. Děkuji vám za všechno a přeji vám na Vaší cestě hodně štěstí. Snad se ještě potkáme.
Deiren."
Dočtu list papíru a podívám se na kapitána a Nalayu.
"Děkuji kapitáne můžete jít......To jsou nemilé zprávy, ale chápu jeho rozhodnutí. Musíme pokračovat bez něj."
Podotknu a když kapitán odejde sleduju co Nalaya řekne.

Sean-staré
Reaguj na můj poslední příspěvek pro tebe.

Amiel-pohřeb
Starý muž už nic neříká ale jede s tebou. Během pár hodin, kdy začíná být noc nejtemější se konečně shledáte s vaší lodí a Hergerem, který jí přivezl, i když s nějakým tím poškozením. Váš obřad může začít. Ostatní z posádky odnašejí kapitánovo tělo na loď aby se o něj postarali a mohli jste jej pohřbít. Starý muž ti kráčí v patách a celý obřad tiše sleduje.
Až když je po všem pohlédne na tebe.
"Tvá stráta mne mrzí dítě, ale nyní je čas vyrazit na tvým osudem. Jsou i jiní, kteří tě budou potřebovat a zatím o tom ani neví."
Řekne klidně a sleduje tvé oči.

Onix-Daleko od domova
Už je to nějaká doba cos opustil své rodné bažiny a tiše se snažíš vyhýbat všem, kteří by tě mohli ohrozit. Dostal jsi se konečně až do království Železných skal. Dle všeho to nasvědčuje, že zde dominují trpaslíci. A název království je také pochopitelný, protože už před pár dny začala být půda kopcovitá a hornatá, ale právě proto by to mohl být dobré útočiště pro tebe. Zatím si na trpaslíky nějak brutálně nenarazil, nejspíše jsou z velké části ve svých chodbách v podzemí. Je zde také naděje, že pokud budeš pokračovat může narazit na nějakého dalšího zapomenutého draka, i když už dlouho hodně dlouho jsi žádného neviděl. Nyní je hustá noc takže dobrý čas buď pro odpočinek nebo další cestování.

Alka´in- na útěku
Už nějakou dobu jsi na cestách, které jsou občas opravdu vyčerpávající. Konečně jsi dorazil do elfského království, kde snad budeš mít chvíli čas si odpočinout a naleznout útočiště. Doslechl jsi se že zdejší královna je velmi laskavá a dobrá panovnice. Lidé z vesnice tě k večeru nasměrovali do hlavního města. Nyní je hustá noc a ty jsi právě nedaleko bran hlavního města Království Kvetoucí růže, kde sídlí ona královna. Třeba zde nalezneš to co bude třeba a možná i druhý domov nebo dočasný úkryt. Každopádně musíš jednat rychle. Už je pozdě a brzo budou nejspíše zavírat hradní brány.

Oerkhan-na cestách
Už je to několik týdnů od doby, kdy jsi navštívil poslední příhodné město. Pomalu tě ubíjí úmorné cestování a docházejí ti zásoby. Nyní je hustá noc a jen stěží se dá cestovat. K tvému štěstí zahlédneš v dálce světýlka. Nejspíše je to nějaká vesnice. Jsi nyní na území Království, kterému se říká Petrai. Moc o tomhle království nevíš, ale vesnici s přístřeším jistě uvítáš.

Aaron
Již je hustá noc a ty sedíš v křesle ve svém sídle. Nemáš zde moc dalších upírů, kteří by ti byli věrní, ale i tak ti to zatím postačuje a pozornost temného pána, který chce vymítit draky a Zářící jednotu a hlavně podmanit si zbylá království se neupírá na tebe. Jeho pozornost nyní směřuje právě do těchto zemí. Takže nadcházející dny jsou jako stvořené pro získávání informací. Jen bude třeba být opatrný, jelikož je těžké odhadnout komu lze nyní věřit zvláště v těchto zemích.

Epona
Už je to několik dní co jsi s menší lodí přistála v jednom přístavu a začala obchodovat. Je na území království, kterému se říká Trion. Prý zde vládne mladý ale spravedlivý král a toto město je jedno z hlavních přístavů jeho království. Jak jsi již zjistila správu tu drží nepříjemný šlechtic se kterým si není radno zahrávat. To dokazuje i to, že asi včera tu nechal pověsit kapitána "pirátů", které lapil. Jak si však dnes v noci zjistila vymstilo se mu to, protože dle toho co se povídá se podařilo nějak pirátům utéci a dokonce odplout i s jejich lodí. Pán města v celku dost zuřil, i když s tím už nestihl nic udělat. To však víš jen z doslechu lidí a z poprasku, který byl v noci na ulicích. Už je to pár hodin. Naštěstí jsi nemohla přijít k úhoně. Máš zaplacený pokoj v hostinci u Rudé tresky a zde jsi v bezpečí. Je zde už jen málo osazenstva a většina popíjí. Dnes už asi moc obchodů neuděláš zzvláště takhle pozdě v noci.

VŠICHNI HRÁČI MI PROSÍM NĚKAM HODŤE JESTLI CHCETE POKRAČOVAT ČI NIKOLI. NETÝKÁ SE TĚCH TŘÍ CO UŽ SE VYJÁDŘILI. KDO SE NEVYJÁDŽÍ DO PÁTKU CO TED NÁSLEDUJE BUDE AUTOMATICKY VYŘAZEN.
DĚKUJI VÁŠ PJ.