Andor.cz - Dračí doupě online

Starostovi???

"Cože, ty s tímhle -" ukážu všeobjímajícím rozmáchlým gestem okolo sebe "Chceš jít za starostou?" pohled mi padne na mrtvolu jedna, mrtvolu dva... A myšlenky odletí k těm asi dvěma, které beztak ještě přibydou.
"A co mu chceš říct? `Signore starosto, my úplně náhodou šli kolem a vše viděli, ale nemáme v ničem prsty - a o těch zamordovaných opilcích a stráži o kus dál, o tom už jako vůbec nic nevíme!" šťouchnu mu prstem do břicha.

"To ses možná posral v divadle, ne?" pro jistotu ho šťouchnu ukazováčkem doprostřed břicha ještě jednou. "Já bych se netvářila, že jsme u toho byli. Pátrání bude tak jak tak a hej- mi je to u prdele. Však kolik je tu teď náhodných pocestných? Asi tak tisíc!"

Hee?

"Jak jako řekneme? Kde jako řekneme? Komu to chceš říkat? Teď jsme zabili posledního člověka co ví, jak vypadáme a že tady dneska dva lidi, co vypadají jak my, byli! Co se mě týče já tady NIKDY nebyla a celý večer jsem prostě pila někde dole ve městě. Nebudu to nikomu hlásit, nikomu to říkat ani vysvětlovat. Kapitán stráže? Ne, nikdy jsem ho neviděla, děkuji, jen tudy projíždíme! "

Znovu se podívám na mrtvolu. Možná je nakonec dobře že se to vyřešilo. Stejně mám ale pocit, že Ezio by to takhle neudělal. Našel by nějaké lepší řešení. Míň... No, míň zabíjení lidí, kteří se s námi chtějí bavit.

"A neřekla jsem jasné ne, protože jsem si myslela, že to s ním nějak domluvíme a chvilku budeme hrát zlý, aby si nemyslel! Jsme mu byli beztak fuk, chtěl se prostě pomstít někomu, koho nesnáší. Nevím, jak ty, ale já ten pocit znám a jo, taky bych mu zabila manželku, kdybych věděla, kdo to je a kde ji má," protočím očima.

"Ty dva chceš teda sejmout? Co když ví něco, co tenhle ne? Teda... Ne, že by nám to nemohlo bejt asi fuk, co tady politicky mamlasej."

Co wut?

"Heh?" vydám ze sebe a rozhodím rukama.

"Neřekla jsi jasné ne, to nesmíš. Já myslel, že tím pádem to jenom hraješ na něho. Jasně jsi řekla, že nevíš a mám se rozhodnout. Tak já se rozhodl. Myslíš, že špatně? Podle mě, by ho nechat na živu bylo horší. Pak by po nás šlo celé město A JEŠTĚ by věděli jak vypadáme a osobně by byl do toho zainteresovaný kapitán. Takhle... můžeme zabít ty dva, říct že zabili kapitána a byl to všechno plán kardinála, který jsme zhatili. Nebudeme mít úplně důkazy... ale proč bysme v tomhle lhali, že jo?"

Že jo?

"A nebo to prostě necháme být s dobrým pocitem, že jsme tu vraždu překazili a prostě půjdeme zase pryč. Ještě máme nějaký to víno k vypití."

wut

"Ale já s tím nesouhlasila!" rozhodím rukama do vzduchu a pak ještě jednou rozhodím rukama k mrtvole.
"Vždyť jsem říkala, že ho nechci zabít, že to není správný a bude z toho akorát mrzení! A tys ho prostě oddělal, jako nějakýho kokota, co ti dlužil prachy za drogy! Abych to případně nepokazil, moje prdel akorát tak. Se mě příště neptej na názor, když ti je úplně fuk."

Nasraně si dupnu a pro jistotu úlevně kopnu do mrtvoly, které z hlavy trčí šíp. Moc úlevy mi to ale neposkytuje. Ono, co si budeme, kopání do mrtvol neposkytuje velkou útěchu. Je to prostě jenom kopání do mrtvol. Zbytečný je to stejně, jak to zní.
"Tohle jsou akorát zbytečný problémy, tohleto. Zítra bude na nohách celé město."

Bamboozler no

"No, máte štěstí kapitáne. Byl by to oser, jak říká kolega. Takže vás necháme žít."

Akorát, že vůbec.

A zmáčknu spoušť na kuši.

"Reqiestat in pace kapitano."

Pro jistotu začnu znovu natahovat kuši a podívám se na Alessandru.

"Chtěl jsem vědět, jestli souhlasíš. Abych to případně nepokazil, víš co. No. Tady to máme hotový. Takže asi navrhuji mu prozkoumat šuplíky a následně vystřídat našeho nebožtíka jako stráže, které hlídají vchod. A pak zabít ty zabijáky."

Bamboozle

V reakci na poslední větu kapitán odpoví jen nechápavé "Co?" pokud mu to doteď nedávalo vlastně smysl, tak nyní to není o pranic jasnější.

Hm...

Zarazím se v půlce pohybu.
Jak jako, co si o tom myslím já? To mám prostě nejenom všechno udělat, ale taky převzít veškerou zodpovědnost za všechny důležitý rozhodnutí? Prostě se neumíš rozhodnout ho zabít sám a potřebuješ to slyšet ode mě?

"Já ti nevím. Bude z toho všeobecný hrozný mrzení, až zabijem místního kapitána. Jenže když ho nezabijem, budeme z toho mít mrzení akorát tak my, protože viděl naše xichty. A my tady chtěli prostě pár dní v klidu pozevlit, než pojedem dál po svojí práci. Ezio by to neudělal," pokrčím rameny. "Ale my nejsme on, no. Se nějak rozhodni prostě. Zabíjet lidi jenom proto, že nechat je žít je otrava, je asi blbý. Zas, hej, nechat ho žít ale JE otrava. Ty druhý dva co přijdou, no ty bych oddělala. Je ostuda, že se sem šourají nějací konkurenční vrazi, nebo co." přejdu k Bastianovi a po očku občas zkontroluju kliku u dveří.

"Zas, hrát si na moralistu a zabít někoho, protože se zapletl do nějakého komplotu s arcibiskupem - kdo se v životě nezamotal do nějakého toho komplotu? Teda Madlena z prádelny asi ne, ale kdo, no, řekněme, ze šlechticů, jako jsme my?"

No jako je to tak

"A kdyby pro to byly nějaké důkazy, tak co? Necháte mě žít, ať chcípnu později na mučidlech? Děkuji pěkně, ale nedám si. A pokud si myslíte, že odstranění toho pitomce Francesca Marii Itálii uškodí? Jako proč? Protože je to dobrý vojevůdce?" zasměje se. Zní to upřímně. "To zrovna. Kdyby ten prašivej kocour chcípnul, tak by to bylo to nejlepší, co by se Itálii mohlo stát. Budižkničemu, vše dostal jen proto, protože Guidobaldo neměl pravého syna. Jen bastarda a toho Maria nechal pro jistotu někde zmizet. Stejně jako nechává někde zmizet svoje vojska, žejo. Vloni papež přišel o Bolognu. Čí to asi byla vina, hm? No, tak chcete si ještě povídat, nebo už mě zabijete za to, že zrazuju - koho vlastně? Špatného vévodu? Itálii rozhodně ne. Papeže rozhodně ne. A už vůbec ne tohle město."